© iS

tock

phot

o

Nitrátová směrnice EU

CS

Lede

n 20

10

VODA

Cílem nitrátové směrnice z roku 1991 je chránit kvalitu vod v celé Evropě tím, že se bude předcházet únikům dusičnanů ze zemědělských zdrojů do povrchových a podzemních vod a bude se prosazovat správná zeměděl-ská praxe.

Ukázalo se, že opatření jsou účinná. Mezi lety 2004 a 2007 se koncentrace dusičnanů v povrchových vodách ustálila nebo klesla v 70 % monitorova-cích míst. Kvalita podzemních vod je v 66 % monitorovacích míst stabilní nebo se zlepšuje.

Všechny členské státy zpracovaly akční programy; v celé Evropské unii je jich více než tři sta. Kvalita akčních programů má čím dál vyšší úroveň.

Provádění akčních programů probíhá na 39,6 % území celkové rozlohy 27 členských států Evropské unie.

Zemědělci se postupně staví vstřícněji k ochraně životního prostředí a ke zkoušení nových postupů, například při nakládání s hnojem.

Zemědělství přesto zůstává jedním z hlavních zdrojů znečištění vod a zemědělci by měli nadále přecházet na udržitelnější způsob hospoda-ření. Zlepšení čistoty vod na optimální úroveň v celé EU bude ještě vyža-dovat velké usilí.

Východiska nitrátové směrniceČistá, nezávadná voda je nezbytná pro lidské zdraví, spokojený život i pro přírodní ekosystémy, a proto je ochrana kvality vod jedním z pilířů evropské politiky ochrany životního prostředí. Vodní zdroje nejsou vázány na státní hranice, a tak je při ochraně vod před znečištěním nezbytné prosazovat celoevropský přístup. Nitrátová směrnice z roku 1991 je jedním z prvních předpisů evropské legislativy, jejímž cílem je ochrana vod před znečištěním a zlepšení jejich kvality.

Dusík je sice nezbytnou živinou napomáhající růstu rostlin a hospodářských plodin, jeho vysoké koncentrace však škodí člověku i přírodě. Zemědělské využití dusičnanů jako organických a chemických hnojiv bylo dosud hlavním zdrojem znečištění vod v Evropě. Počátkem devadesátých let dvacátého století se postupně začala snižovat spotřeba minerálních hnojiv až na úroveň, která se už v posledních čtyřech letech v EU-15 neměnila. V souhrnu 27 členských států spotřeba dusíkatých hnojiv ovšem opět o 6 % stoupla. Obecně se dá říci, že 50 % celkového množství dusíku se do povrchových vod dostává ze zemědělství.

Čistota vod pod stálou kontrolouFakt 1: Díky rozšiřující se monitorovací síti je zřejmé, že koncentrace dusičnanů má setrvalý nebo klesající trend. Podle směrnice musí členské státy na svém území sledovat úroveň koncentrace dusičnanů a míru eutrofizace. Správný monitoring je klíčový a znamená, že je třeba vytvořit vysoce kvalitní monitorovací síť podzemních a povrchových vod a mořské vody. V současné době je v EU 31 000 monitorovacích míst pro podzemní a 27 000 pro povrchové vody. Nejhustší monitorovací síť má Belgie, Malta a Dánsko.

Jednou za čtyři roky sestavuje Evropská komise zprávu o provádění směrnice na základě informací poskytnutých vnitrostátními orgány. V letech 2008–2009 poprvé oficiálně podávalo tuto zprávu všech 27 členských států.

Souhrnná zpráva Evropské komise za období 2004–2007 uvádí, že v 15 % monitorovacích míst podzemních vod v EU-27 byla zjištěna úroveň dusičnanů nad hranicí 50 mg/l. Na druhou stranu, 66 % nahlášených hodnot bylo pod hranicí 25 mg/l. Vzhledem k tomu, že většina z 12 nových členských států EU podávala zprávu poprvé, vývojové trendy koncentrací byly zpracovány jen pro bývalou EU-15, ve které dvě třetiny monitorovacích míst vykazují setrvalou nebo klesající úroveň dusičnanů, a pro Bulharsko, Kypr, Estonsko a Maďarsko, kde 91 % monitorovacích míst zaznamenalo úroveň setrvalou nebo klesající. Na mapě je zobrazena průměrná koncentrace dusičnanů v podzemních vodách.

Podzemní voda bývá tím méně znečištěna, čím hlouběji se nachází. Největší procento znečištěných vod se nachází mezi pěti a patnácti metry pod povrchem.

Podle údajů o kvalitě povrchových vod je v 21 % monitorovacích profilů EU-27 koncentrace dusičnanů pod hranicí 2 mg/l a pouze 3 % hlásí koncentraci vyšší než 50 mg/l. Na úrovni EU-15 nahlásilo 70 % míst ustálení nebo pokles koncentrace dusičnanů v porovnání s obdobím let 2000 až 2003. Finsko, Irsko, Lucembursko, Německo,

Portugalsko, Rakousko, Řecko a Švédsko nenaměřilo nikde v povrchových vodách více dusičnanů než 50 mg/l.

Pro vyhodnocení míry eutrofizace se používají různá kritéria, což znamená, že se situace v různých členských státech srovnává obtížně. Boj proti eutrofizaci jezer a mořské vody nicméně zůstává významným úkolem pro velkou část Evropy.

Práce pokračujíFakt 2: Směrnice vytyčila jasnou prováděcí strategii, do které zapojila zemědělce.Členské státy vymezily jako zranitelné oblasti takové oblasti v povodích, v kterých by mohlo docházet ke zvýšení koncentrace dusičnanů ve vodách nebo k eutrofizaci. Dánsko, Finsko, Irsko, Litva, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Rakousko a Slovinsko se místo vymezování jednotlivých oblastí rozhodly zabezpečit ochranu vod tak, že vyhlásily za zranitelnou oblast celé území státu.

Členské státy měly za úkol vypracovat pro zemědělce zásady správné zemědělské praxe, které by měly být zavedeny na dobrovolné bázi na celém území státu, a zvláštní akční programy, povinné pro zemědělce hospodařící uvnitř zranitelných oblastí.

Vymezení zranitelných oblastí se v členských státech pravidelně přehodnocuje. Členské státy také sledují účinnost akčních programů a mění je tak, aby zajistily jejich soulad s cíli stanovenými směrnicí. Evropské komisi pak podávají informace o výsledcích.

Státy se učí ze zkušeností získaných v praxiFakt 3: Všech 27 členských států vypracovalo akční programy k redukci znečišťování dusičnany a kvalita programů roste.Akční programy musí zahrnovat soubor takových opatření stanovených směrnicí, která omezují nebezpečí znečištění vod, jako například stanovení období pro zákaz hnojení, minimální skladovací kapacity statkových hnojiv a zásady kontroly aplikace hnojiv v blízkosti povrchových vod nebo na svazích.

Všechny členské státy zpracovaly jeden nebo více akčních programů.

Většina akčních programů zahrnuje veškerá zásadní opatření a všechny omezují roční spotřebu dusíku obsaženého ve statkových hnojivech na 170 kg na hektar a rok, jak stanoví směrnice. Některé programy by ale měly zavést přísnější opatření v oblasti skladování hnojiv, jejich vyváženého používání a období zákazu hnojení.

• Skladovací kapacita se ve srovnání s minulým vykazovacím obdobím zvýšila, ale stále představuje častý problém. Musí pokrýt období, kdy je vyvážení hnoje na pole zakázáno nebo není možné z důvodu nepříznivého počasí. Hlavní překážkou z hlediska

0

5

10

15

20

Mil.

tun

2004/051998/991992/931986/871980/811974/751968/691962/631956/57

N P2O5 K2O

© iS

tock

phot

o

Spotřeba živin obsažených v hnojivech v zemích EU-27

Zdroj: EFMA, 2009

© iS

tock

phot

o

zemědělců je nedostatek finančních prostředků, takže bude možná třeba dalších investic.

• Většina zemědělců se pravidlům ochotně přizpůsobuje. Pokud se vyskytují problémy, pak je to v oblasti nepřesné evidence nebo nedostatečných znalostí, zejména u drobných zemědělců. Některé země přesto uvádějí, že podpora opatření k ochraně životního prostředí ze strany zemědělců roste.

• Kypr, Maďarsko a Španělsko spojily prováděcí opatření k aplikaci hnojiv s nařízením o zavlažovacích systémech. Pokročilé zavlažovací techniky přizpůsobené skutečným nárokům plodin používá například 85–90 % kyperských zemědělců.

Směrnice umožňuje členským státům získat výjimku pro překročení limitu 170 kg, a to za přísných podmínek. Musí prokázat, že mohou dosáhnout cílů stanovených směrnicí zlepšením jiných opatření a omezením úniků nutrientů jinak. Musí poskytnout objektivní odůvodnění pro používání vyšších množství statkových hnojiv než odpovídá 170 kg dusíku na hektar za rok, které směrnice povoluje, například dlouhé vegetační období, vysoká spotřeba dusíku plodinami, vysoké srážkové úhrny nebo výjimečné vlastnosti půdy. Výjimka je udělena rozhodnutím Komise poté, co výbor pro regulaci dusičnanů vydá kladné stanovisko.

Do prosince 2009 obdrželo výjimku sedm států: Belgie (dvě rozhodnutí Komise, pro Vlámsko a pro Valonsko), Dánsko, Irsko, Německo, Nizozemsko, Rakousko (výjimka vypršela koncem roku 2007) a Spojené království (dvě rozhodnutí Komise, pro Anglii, Skotsko a Wales a pro Severní Irsko).

Začlenění do kontextuFakt 4: Nitrátová směrnice tvoří součást uceleného rámce legislativy EU k ochraně životního prostředí.Nitrátová směrnice je úzce spojena s jinými politikami EU v oblasti vod, ovzduší, změny klimatu a zemědělství a přínosy jejího provádění se zúročují ve všech těchto oblastech:

• Omezení znečištění dusičnany je součástí Rámcové směrnice o vodě (2000), která stanoví ucelený přeshraniční přístup k ochraně vod založený na oblastech povodí a jejímž cílem je dosáhnout na evropské úrovni do roku 2015 dobrého stavu vodních útvarů.

• Nová směrnice o podzemních vodách (2006) potvrzuje, že úroveň dusičnanů nesmí překročit mezní hodnotu 50 mg/l. Některé členské státy si stanovily vlastní limity tak, aby dosáhly dobrého stavu.

• Kvalita ovzduší a půdy: Chov dobytka a zemědělství je kromě jiného příčinou emisí čpavku (NH

3), které mají dopad na lidské zdraví a životní

prostředí, protože přispívají spolu s ostatními znečišťujícími látkami (oxidem siřičitým, oxidy dusíku, těkavými organickými látkami) k okyselování půd, eutrofizaci vod a ke znečištění přízemním ozonem. Úplná implementace nitrátové směrnice by do roku 2020 měla přispět ke snížení emisí amoniaku o 14 % oproti jejich úrovni v roce 2000, protože omezující opatření, jako například omezení množství aplikovaných hnojiv, mají příznivý vliv jak na omezení úniku dusičnanů do povrchových vod, tak na snížení emisí amoniaku do ovzduší.

• Změna klimatu: Při všech činnostech spojených s chovem dobytka a nakládáním s hnojivy se uvolňuje oxid dusný (N

2O) a metan (CH

4),

skleníkové plyny, které mohou přispívat ke globálnímu oteplení 310krát, resp. 21krát více než CO

2. Pokud se nitrátová směrnice plně provede, mohly

by se emise N2O snížit do roku 2020 o 6 % v poměru k jeho úrovni v roce

2000, což by přispělo ke zmírnění klimatických změn.

• Jednotná zemědělská politika napomáhá plnění nitrátové směrnice prostřednictvím přímé podpory a opatřeními k rozvoji venkova. Některé

EutrofizacePokud se vysoké množství nutrientů

z odpadních vod nebo hnojiv dostane do vodního prostředí, může způsobit eutrofizaci. Projevuje se nadměrným

růstem řas nebo mořských řas, které vodu zarůstají a zbarvují, narušuje normální

funkci ekosystému a znemožňuje přísun kyslíku rybám. Známky eutrofizace

vykazuje kolem 33 % monitorovacích míst na evropských řekách a jezerech, stejně

jako některé pobřežní vody.

NITRÁTOVÁ SMĚRNICE EU-27 VykAzOVACí ObDObí (2004–2007)

PODzEMNí VODy PRůMĚRNÁ kONCENTRACE DUSIčNANů

prům. NO3 – mg/l

<25

25–40

40–50≥25

Zdroj: GŘ ENV, zprávy členských států o provádění nitrátové směrniceSouřadnicový referenční systém: ETRS89 Lambertův konformní kuželový referenční systém souřadnicKartografie: JRC 05/2009© EuroGeographics pro administrativní hranice© Copyright, JRC, Evropská komiseVytvořeno systémem ELISA (Evropský geografický informační systém pro zemědělství a životní prostředí)

© iS

tock

phot

o

Další informace Implementace nitrátové směrnice:

http://ec.europa.eu/environment/water/water-nitrates/index_en.html

KH-30-09-235-CS-D

členské státy například zařadily opatření pro hodpodaření s nutrienty, jako je vytváření širších ochraných pásů kolem vodních toků, mezi agro-environmentální opatření, na která mohou zemědělci získat finanční podporu. Přímá podpora je podmíněna dodržováním legislativy EU v oblasti životního prostředí, včetně nitrátové směrnice.

• Směrnice o čistění městských odpadních vod (1991) zavádí standardy pro shromažďování a čistění odpadních vod z domácností a některých průmyslových odvětví.

InovaceFakt 5: Nové technologie, jako např. zpracování hnoje, se těší rostoucí oblibě a otevírají nové možnosti snižování znečištění.Ze zpráv vyplývá, že roste zájem o nové postupy zpracovávání hnoje. V oblastech s intenzivním chovem dobytka, kde se vyskytují velké přebytky nutrientů, zpracovávají zemědělci hnůj, aby zjednodušili jeho transport a nakládání s ním. Technicky jde o postupy od jednoduché separace tuhé a kapalné složky po sušení, kompostování nebo spalování tuhé složky, membránovou filtraci nebo biologické zpracování umožňující vracet vyčištěnou kapalnou složku zpět do vodního prostředí. Tyto postupy jsou často kombinovány s výrobou energie v bioplynových stanicích. Zemědělská družstva nebo jednotliví zemědělci investovali do družstevních zařízení, zejména v Belgii, Nizozemsku a Španělsku.

Chovatelé dobytka testují také nové způsoby krmení, jako například používání výživy s nízkým obsahem dusíku a pokročilé způsoby hospodaření s krmivy, které zlepšují zužitkování krmiva a redukují vylučování nutrientů.

Vyhlídky jsou příznivéFakt 6: Zpráva za rok 2004–2007 celkově ukazuje pokrok směrem k lepší kvalitě vod.V EU se kvalita vody zlepšuje a akční programy se zdokonalují co do kvality zpracování i účinnosti opatření. Území EU, na kterém se akční plány realizují, se rozšířilo, a to zejména v zemích EU-15, kde dosáhlo 44,6 % celkové rozlohy. Od roku 2004 rozšířily zranitelné oblasti na svém území Belgie, Itálie, Portugalsko a zejména Španělsko. Přesto by bylo zapotřebí rozšířit je i v některých dalších regionech.

Celkově se kvalita 70 % povrchových a 66 % podzemních vod pohnula správným směrem. Snížení počtu chovaného dobytka a omezení používání hnojiv pomáhá, ale i přesto zůstává zemědělství velkým zdrojem dusíku v povrchových vodách.

Řada členských států potřebuje zlepšit svá opatření týkající se monitoringu a zjišťování zdrojů znečištění a zpřísnit akční programy. Komise bude s členskými státy nadále spolupracovat a podporavat je tak, aby bylo cílů směrnice dosaženo.

Lede

n 20

10

Vytiš

těno

na

recy

klov

aném

pap

íře, k

teré

mu

byla

udě

lena

eko

znač

ka E

U p

ro g

rafic

ký p

apír

(ww

w.e

cola

bel.e

u)

Koloběh dusíkuDusík je pro život na zemi nezbytný a koloběh dusíku je pro přírodní ekosystémy jeden z nejdůležitějších v oběhu živin. Rostliny přijímají dusík z půdy a živočichové se živí rostlinami. Když uhynou a rozloží se, dusík se vrací zpátky do půdy, kde jej přemění bakterie a cyklus začíná znovu. Zemědělská produkce může narušit rovnováhu koloběhu, například nadměrným používáním hnojiv, které způsobí jednak znečištění vod a eutrofizaci díky přebytku živin, jednak okyselování půdy a skleníkový efekt emisemi plynů.

© Evropská unie, 2010Reprodukce povolena pod podmínkou

uvedení zdroje.

Emise ze spalování fosilních paliv

DenitrifikaceMineralizace

Nitrifikace

NitrifikaceVymývání

Vymývání

Povrchový odtok

Spotřeba rostlinami

Fixace bakteriemi

Působení blesku

Uvolňování plynného N2 a N2O

Organická hmota (R-NH2)

Amonné ionty (NH4

+)

Dusičnany (NO3

-)Dusitany

(NO2-)

Srážky

Hnojiva Eutrofizace

Hromadění plynného

dusíku v atmosféře