Odpovídající respondenti

• 9 odpovědí - obvykle management (7 odpovědí + 1x sekretářka), 1 odpověď z administrativy

• 6 firem lze označit jako doručovatelské, ostatní jako softwarové

Zaměření firem při využívání adres

• souvisí s předmětem činnosti firem, respektive oddělení respondenta

• 44,4% plánování tras a navigace, 22,2% přesné umisťování/doručování

• zbytek státní správa (22,2%) a obchod (11,1%)

Využívané adresní prvky

• 89% respondentů využívá klasické adresní prvky (avšak bez Obce a PSČ) a souřadnice polohy; PSČ využívá 77,7% dotázaných, Obec 66,7%

• administrativní jednotky v adrese využívá 55,5%

• jen 22,2% uživatelů využívá i čísla bytů a jiné adresní prvky

Programové vybavení

• zastoupení je poměrně vyrovnané - navigační systémy využívá 55,5% dotázaných (slabší převaha Garminu),

• po 22,2% má ESRI a MapServer• jednotlivě zastoupen GRASS, MySQL a PostGIS• 44,4% uživatelů využívá jiné produkty -

obvykle vlastní řešení nebo neplacené webové služby jako Google Maps apod.

Oblast využívání dat

• 33% EU• 44% celá ČR• 11% kraj• 11% okres

Dodávání dat

• 44% od centrálního správního orgánu• 33% soukromá firma• 22% vlastní sběr

Předávání dat

• obvykle po internetu (55% + 11% e-mail), ale i od klientů, což záleží na systému přijímání objednávek (11%)

• pouze 11% na CD/DVD

Aktualizace dat

• značný rozptyl v odpovědích, víceméně každá odpověď unikátní: od on-line po roční

• nespokojenost s aktualizací u těch, kteří aktualizují jednou ročně

• těžko lze vyslovit závěry pro respondenta, který přebírá adresní informace od klientů (adresátů) a s frekvencí aktualizace spokojen není - nejspíše nepochopil, že se nejedná o jednotlivé objednávky, ale o aktualizace dat, na základě kterých adresáty vyhledají

Podmínky přebírání adres ze serveru

• obvykle odpovědi vyplývající ze zájmu podnikatele - totiž minimalizace nákladů

• jeden respondent upřednostňuje stahování změnových dat, další by preferoval v rámci VFK

Dostatečnost pokrytí adres

• 22% respondentů považuje za nedostatečné

Nepřesnosti způsobující problémy

• problém zvláště s chybějícími adresami 66,7%, chybně uvedenými a nejasnými (po 44,4%)

• třetina uživatelů se potýká se zastaralými adresami a 22,2% s nesprávně lokalizovanými

• specificky je vyjmenován problém spadající do kategorie nejasná adresa - více orientačních čísel na jednom č.p., avšak dle další otázky se jedná spíše o chybu datového modelu nebo softwaru (používají ESRI a MapServer)

• jeden uživatel problémy nemá

Důsledky chyb

• převažuje bloudění při doručování respektive navigace řidiče (ovlivněno pozicí respondenta)

• v jednom případě je množství chyb považováno za nevýznamné

Úprava dat

• 2/3 uživatelů data ještě upravují• je otázka, na kolik je toto číslo relevantní - na

další otázku reagoval správně jen jeden uživatel, který při konkretizaci napsal, že žádné úpravy nedělají

• 44,4% uživatelů data opravuje po třetině dochází k doplnění vlastních informací a změnám formátu

• v typu úprav není žádná závislost na zaměření firmy

Požadovaná funkčnost

• těsná většina 55% by ocenila možnost hlášení chyb

• 44% vyhledávání nejbližšího adresního místa• 33% ověření adresy a indikace zpochybněné

adresy uživatelem• z dalších odpovědí relevantní možnost stažení

kompletní databáze

Požadované další součásti adresy

• 2/3 uživatelů by ocenili informace o městské části nebo části obce

• 55% souřadnice• 1/3 parcelní číslo• po 1/5 název KÚ, POÚ, sídlo pošty, pomístní

názvosloví• jeden uživatel by uvítal název ORP, jiný

uživatel navrhuje informaci o stavebním úřadu

Zpracování adres - počet pracovníků

• obvykle do 5

Náklady na pořízení a zpracování adres

• ve všech případech zvoleny nejnižší intervaly (do 100 tis. Kč)

Úspory při poskytování adres XML webovou službou

• 5x odpověď ve stylu nevíme• 3x žádné

Analýza bloku Využívání adres

• většina respondentů se zaměřuje na dodavatelské služby, tudíž většinou využívá navigační systémy případně vlastní řešení

• zpracovatelé dat používají GIS programy od ESRI, MapServer, GRASS a PostGIS

• většina uživatelů zpracovává data minimálně na celostátní úrovni

Analýza bloku Získávání adres

• převládá dodávání dat od centrálních orgánů a soukromých firem pomocí internetu

• frekvence aktualizace dat se značně liší a je většinou považována za dostatečnou

Analýza bloku Kvalita adres

• většina uživatelů považuje data za dostatečně pokrývající prostor i obsah, avšak potýká se chybami v datech, které vedou k nízké produktivitě při práci s daty

• data jsou obvykle ještě dále upravována, zvláště opravami chyb, změnami formátu a doplněním

Analýza bloku Zlepšení

• odpovědi souvisí se spokojeností s kvalitou dat - respondenti by přivítali zvláště možnost hlásit chyby a zpětné geokódování

• rozšíření modelu dat by se mělo soustředit na dodání informace o městské části nebo části obce a doplnění souřadnic, případně parcelního čísla

Analýza bloku Náklady

• respondenti se vzácně shodli v tom, že náklady na pořízení i zpracování mají nízké - do 100 tis. Kč ročně

Srovnání s výsledky EURADIN I• jiná struktura respondentů - v EURADINu velké

zastoupení státního sektoru, poměrně rovnoměrné rozdělení

• proto i minimální podíl poskytovatelů doručovacích služeb (jen 5 ze 108)

• využívání adresních prvků (ot. 7) je podobné v EU i u nás, avšak větší podíl jiného typu adresování

• podobné prostorové využití adres (ot. 10) jako u nás i v EURADINu, avšak u nás více mezinárodního přesahu na úkor lokálních a regionálních služeb

Srovnání s výsledky EURADIN II• zdroj dat (ot. 11) je v rámci EU a ČR nesouměřitelný jak

vzhledem k systému správy adres, tak vzorku respondentů• hodnocení četnosti aktualizace dat (ot. 13 a 14) dopadlo v

obou průzkumech podobně• podobné výsledky byly i otázce dostatečnosti pokrytí adres

(ot. 16)• naopak v EU se uživatelé setkávají s jednotlivými typy chyb

(ot. 17) přibližně v rovnoměrném pásmu kolem 25% (19% nejasné adresy až 29% nepřesné adresy)

• avšak důsledky chyb (ot. 18) jsou hodnoceny podobně, alespoň z hlediska soukromých firem, které byly výlučně zastoupeny v našem průzkumu

Srovnání s výsledky EURADIN III• uživatelé v EU projevili větší fantazii při požadování dalších

informací (ot. 22) - kategorizace zájmových bodů a budov, užití budov, metadata ke geokódům (co souřadnice označují)

• podobně dopadly otázky týkající se cen (24 a 25), avšak v průzkumu EURADIN byly podhodnocené náklady přesto o 3 řády vyšší

• otázka týkající se úspor, pokud by adresy byly poskytovány jinak (ot. 26) byla v průzkumu EURADIN formulována obecněji a umožňovala jen odpovědi ano-ne-nevím (Přinesl by vám lepší zdroj adres nové obchodní možnosti?), avšak nevědělo jen 10% respondentů, nadpoloviční většina souhlasila