Sbt l rník Přírr l t lor 'ět lnéIto k luhu r . Uh. ||rac l išt i . 2, , |2J-| 23' l997r sBN t i 0 -901213 -3 - -5

C)takar F.ia|a . významný ťegionální myrmeko|ogOtakar Fiala - a significant regionul nynnecologist

Pavcl BEZDECKAVrculk1, 99.l. 686 ()5 Uhcrské Hradišt.'

otakar Fra la sc narodi l ]9.9 ' |876 r , ' Lctovicích a zcmt'e l| 6 . 2 . | 919 v K ron rč ' ř íŽ r . Vy s tuc l t l v a l obchoc l ní akac l cn r i ia rriisIcdrrč cx1ltlr1n í akaclcnrr i r c Vítln i' Včtšinu akti.''ního r'ěktrpractlr'al jaktl spriil 'cc účtiirn1' krrlnlčříŽskó nlIéki,u-ny a takóvyttčtlr,'al na nrlékařskó školc. Pr.o tuto školu napsal příIr.rčkuo nl lók i i renskérn účctnictví. or lác la| r ,c lnr i t]obřc nč.nlcck\ ia francor'rzský jirz-yk. proto ttttt stttcliuIll odbornó litcratury atrtkorcspt lndcncc sc zahrarr ičnínt i t ld l l t r rníkv ncč' in i l1. pI.oblénry.

()takar Fiala byl tcdy aIrlirtór.skýIrr cntorrloltrgcr-tr. ovšcnror-l roku t92.l byl člencnr Čs. spol. ctrtotrloltlgickó. Vč'nor'alse Íirurristickónrtl stu(liu br()tlku Krolnčř.íŽska. zejniéna Chřibu.za. iíž.dč| však častt l i c lo Bcsk1,c l ' Svó význanrnější nálezypubl ikoval f i l rnrou kr i i tkých l . l r t rr l is t ickýclr zprár ' a sdělcnív Čas<lpisc Čs.spt l l 'c tr torr l t l l ' (F lAI-A l92.1. |92.5). Včtší či istjcl-ttl kolc<l1ltct.tllogickó sbírk\' sc clrrcs nachlíz-í r' dcptlzitářiMLtzc l t Krt l t t t i ' ií lsk l r r Kt. tr t l t i .Í l l i ( Ko|-EsKA l9t(0) '

C)d poč' l , i tku t ř ic i i tých Ict sc o.F iaIa zabýr 'a l takó t l l ravenci ' Př i r 'cc l la. jc j k tomu vynikrr1ícít i txtt t l t l t l l ickt l - t i rurr ist ick. , t St l t rdkor ' i t pr i ice z c l r ,ac i i tých Ict (SO[-IDE,K |9J1t. cto logickó st l td ic tr l rar 'cnctti l \ tít l l sp() jc|)ó ťr lozof ické t i r ,ahy Maur icc Mactcr| incka a Vlastní z '" 'íd l tr 'ost podpořcni i vynik i r jícínl in l i lczr ' r 'z l icných dr.uhr.r I l l I i l \ 'c t]e[ l . zcjn léna Pnlt 'ert t t i t t t l t t l te l i t t t t t t t (= Sl ' ' s l t l t i t t t ' t t t ' f iaIa i\ . Uz.ccspt l I t t1 lI . i tct lv l t I s našiIni přcc|níIrr i nryrInekology. zcj t t tóna sc Štcpl inctt l Sr ' t t r lkcIn. Mi lošcnr Zá lcskýnri t Jt lsct .cI l l Kratt lchr,í|cnl .

V 'Ýs lcc lk1 ' sr 'ých nryrnlckr l l t lg ickÝch stut l ií posk1-tI o.F ia l i r konccnr t ř rc i i tých lct Nt i loši Z i i lcskónru.ktcrý scstar, t l r ' i l l I II 'c lí l Prt lc l r . t l r l lu našoht l b lanokříc l ló l ro hr l ry 'zu (ZAI ' t iSKY |9.]9).-Icn v úvoclu svópI. l icc znr iňu. jc.1cc|cni ict nc. . j r 'ýznarrrnt: jších sbírck l )) f i lvencu. z n ichŽ čcr1la l út l i r jc l r t l o.F ia l t l r ' i zc lcur ' l i i lí: . . hÍrtt t t l ' ' sk l . <'t l l t t t1 lI tr t l l t lg ' t 'ět tu. jící se s l l t , l . t t d ' \ t l td iu l l t t i l | ' ( I1( ' I| , y la 'sIt tí 'sbírku It layttt ,

: Krtlttěří:'skt, tttttí: :'e střttlttílttl I)rlttontyí, plUl() ilItl(:'i!()lt 1lltl 1trs:tttíttí l/|tt klttt.itl.i' Montt,l'. Dúlattll'sttltu.jt 'rĎr;lr': Ba.r.{.rr1' I:'letlt1lltířL jstltt ttltl.enl'y cell.t'lt seriít'lt. (.clck.je ilttIež,itl. i l)t|, l)(,.t!,u:ťIIivtt rittbi l i t t u . ott gt'ogtuf ie".

Z Fialtlr,1. sbú.kv nlrltr'cncLr .;c v dcpoziti,rř.i Muzca Kr.tlntčříŽskir r' Krtlnrčříži drlchovirna .jediniikr:rb icc t lbs l rhující as i 2(X) cxcntpl i i řu cc lkcIn -{. l c]Iu lru a l i r rctn (COL'F ' .\ l ' IK |98()).

t l .čktcrc1 výzrranrnčjŠí ntí lczy ntravcnct l Z Chř ibt l a b lízkóho t lkt l |í. jst l t t u loŽcny vc sbír.káchMtlritr.sktíI-ttl zcltlskóho n]ttZcA \/ Brnč a Niirodníhtt tttuzca v Prazc.

V Mtl7cu Krontčř.ížska r. KrtlrrrčříŽi jc kroInc: sbírky r-rloŽcn i I.trko1lis 1lopuliú-rrí pr.ácc O' Fialy' .Ně t ' t l t t I ] | ] ' ( I \ ' ( t I ( ' í ( ' l l t t t tšc l u l t l k t l t ' . V té t< lp r i r c i p< l c J i i r ' i i au t t l r l ' ýčc t5 l Í i l I . c t t t t t l t . a r , c t t cu ' k t c I ó7 j i s t i lr .okolí Kronrči.ížc a v Chř ibcch s l 'ýč.tenr nc ' jvýznanrnčjších Iokal i t a zrr jínlavýnl i ct t l lo.q ickýnl i údi l j i .[]viidí zclc takcr nc'.jr,'ýznlrnlnč.jší Ilálczy nryrntckoÍllních brouku. l přcskl. Žc pri'ícc je podiina jcdnoduchoupopuIiirní ťtlrIlttllt'.1c clncs l'ynikrrjícírrr ptlpiscrrr Irryrnrck<luťauti;,KrrlIrrčříŽska a Chřibu třiciitých lctrlvlrcátóhrl stoIctí o to ccnnč.jšínr. Žc včtšina ucliir'aných clruhtr.1c cloloŽcrra rrtatcriiílcIrr vc výšc r"rvcdcnóst)trcc.

t22

Prar'děpodobný rok vzniku tóto p

objcviI hnízdo nlravcncc Sl,qlhittcta ts t i | l ( } \ I ( ) c c | 9 . l 1 (KRATOCHVÍL | !doby u ntis nalczcných tllra\,cncu s.\.tohotcr rodu' Na počcst otakara Fia]Tcnto popis r'šak r'pozcičjších rcvizlrnel i r tunt (Rogcr. | 860).

Rukopis F ia lovy pr iíce ncbl ' I n ikrnr i to c lovol i lo.

Při přeplsu r'ukopisu jsem ponec|u řad1' druhu dncs jiŽ zastara|ir' V nál

současná nomenklatura

Ploccratiunr nrclrnunr (Rogcr, | 860.

Myrrr ica rubra (L innacus, 1758)

Myrrnica ruginodrs Nylandcr. I 8,16

MyrIr l ica sabulct i Mcincrt . l 8(í)

My'rnr ica schcncki Emcry. I 89.1

Car lponotus aethiops (Latrc i l lc . l7!

Carnponotus l ignipcrda (Latrc i l lc , I

Carnponotus piceus (Leach. I 825)

Carnponotus truncatus (Spinola. l8(

Las ius b icornis (Ft i rstcr . I t i50t

Las ius mixtus (Nylandor, l t i . l6)

Lasius nryol.rs Forel. I tt94

Lasius a l icnus ( Fó lstcr . l t l5())

LITERATURA

CouÍalík J. |9t j(): F ia lor,a sbíI.ka nlra 'c l ubcn :27 -2U .

Fl l r la o. l92.1: Vzrícnč1ší druhy našicFi i r la o. l925: Vz iícnčjší brouci okolK r l I c i k ; r Z ' | . ) x ( ) : S c zn ; r rn b i og r l r l i í Čr

cntonlo l . př i CSAV. l6:33-64.Kratochvíl J. l9'1.l: Mravcnci nrohel

přírodv a cloIrroviny na Moravě. .

Soudck Š. l9]2: Mrar 'cnc i . Soustava.nit úzetrrí Čcskoslovcnskó rcpubl

Zá|cský M' l9]9: l . .onnit 'o idea' -In]

Sborník cnt. odd' Níu.' Mus' Prah

t7

i|nímyrmekologú myrmecologist

i l{radiště

narodi| 29'9.|8,7ó v Letovicích a zerrře|!říži. Vystudoval obchodní akademiikademii ve Vídni. Většinu aktivního věku:e účtámy kroměřížské mlékrárny a takélké škole. Pro tuto školu napsal pňručku:tnictví. ovláda| velmi dobře německýploto mu studium odbomé literatury anirraničními odbomíky nečinily problémy.

tedy amatérským entomologem, ovšemenem Cs. spol. entomologické. \ěnovalliu brouků Kroměffžska, zejména chřibů'i do Beskyd' Své významnější nálezykátkých faunistických zpráv a sděleníntomol. (FIALA |924' |925). \čtší část:ké sbírky se dnes nachází v depozitiářiv KroměříŽi (KoLEŠKA 1980).

avenci. Přivedla jej k tomu vynikajícíJDEK | 922), etologické studie mravencůlasÍrí zvídavost podpořená vynikajícímimelinutn (= Sysphincta fialai). Úzce

ltepánem Soudkem, Milošem Zá|eským

l koncem třicátých let Miloši Záleskému,'zu @ÁI-nsrcÝ l939). Ten v úvodu svéz nichž čerpal údaje a o o.Fialovi zde

udiu mravenců, vlastní sbírku hlavněpro pozttt|tttí této končiny Moravy. Ddleerikh. Celek je důležirý i pro posouzení

něffžska v Kroměříži dochována iediná9m (CoUFALÍK |980).2kého okolí jsou uloženy ve sbírkáchPraze.

lŽen i rukopis populrámí práce o. Fia|ylr výčet 5 l forem mravenců, které zjistilLokalit a zajímavými etologickými údaji.. Ipřesto, Že práceje podána jednoduchouuny Kroměffžska a Chřibů tňcátých letje doložena materiá|em ve výše uvedené

Pravděpodobný rok vzniku této práceje rok 1939, neboť Fiala v textu uvádí, že přď 6 lety poprvéobjevil hnízdo mravence Sysphincta europaea na vlastním dvorku a o tom je dochován údaj, Že se takstalo v roce 1933 (KRATOCHVÍL 1944). Kratochvfl v této práci dokonce provedl rozbor všech do tédoby u nás nalezených mravenců Sysphincta a dospěl k názoru, Že se liší od všech ostatních druhůtohoto rodu. Na počest otakara Fia|y a jeho prvonálezu pojmenoval nový druh S1lsphincta fialai.Tento popis však vpozdějších revizích neobstií| a S.fialaije dnes synonymem druhu Proceratiummelinum (Roge1l860).

Rukopis Fialovy práce nebyl nikdy zveřejněn a proto děkuji vedení Muzea KroměříŽska zaÍo, žemi to dovolilo.

Při přepisu rukopisujsem ponechal původní nomenklaturu, kterou uvedl otakar Fiala a kterájeu řady druhů dnesjiž zastaralá. V následujícím přeh|edu druhů podávámjejich synonymiku:

současná nomenklaturaProceratium melinum (Roger, I 860)Myrmica rubra (Linnaeus, I 758)Myrmica ruginodis Nylander,l846Myrmica sabuleti Meinert, l 860Myrmica schencki Emery, I 894Camponotus aethiops (Latreille, 1798)Camponotus ligniperda (Latreille, | 802)Camponotus piceus (Leach, I 825)Camponotus truncatus (Spinola, l 808)Lasius bicornis (Fórster, l 850)Lasius mixtus (Nylander, I 846)Lasius myops Forel,l894Lasius alienus (Fórster' l 850)

nomenklatura užitá o. FiďouSysphincta europaeaMyrmica rubra laevinodisMyrmica rubra ruginodisMyrmica var.sabuletiMyrmica scabrinodis schenckiCamponotus maculatus aethiopsCamponotus herculeanus li gniperdaCamponotus lateralis piceusColobopsis truncataLasius umbratus bicomisLasius umbratus mixtusLasius flavus myopsLasius niger alienus

LITERATURA

Coufalík J. 1980: Fialova sbírka mravenců v Muzeu Kroměřížska. -Zpravodaj Muzea Kroměřížska,duben:27-28.

Fiala o' |924: Yzácnější druhy našich brouků. - Čas'Čs.spol.entomo|., 2 | .Fiala o. l925: Vzácnější brouci oko|í kroměížského. . Čas.Čs.spol'entomol', 22'Ko|eška Z' l980: Seznam biografií Československých entomologů. Pokr.ačování 2. - Zprávy Čs. spol.

entomo|. při ČsAV |6:33.64.Kratochvíl l' |9M: Mravenci mohe|nské reservace. .In Mohelno sv.ó. Archiv Svazu na ochranu

přírody a domoviny na Moravě, 9-l02'Soudek Š' |922:Mravenci. Soustava, zeměpisné rozšíření, oekologie a určovací klíč mravenců žijících

na území Československé republiky. - Niíkladem ČS. spo|. entomo|. v Praze, l00 pp.Zá|eský M. |939: Formicoidea. - In Baťa L. (ed.) Prodromus našeho blanokřídlého hmyzu, Pars III.,

Sbomík ent. odd. Nár. Mus' Praha. XVII. |6|:19|-24o.

t23

Sborník Přírot lovědného klubu r ,Uh. Hradišt i . ) , 121-|21' IL)91rsBN 80-902213-3--5

Něco o mravencích našelro oko|íSonetlting about the ants olf our surrowtclirtgs

Otakar FIALA(Í l 6 . 2 . l 9 . 19 )

U V O D

Přccl vícc lety bývalý přcdscch oclbor u rcČSt v KronrčříŽi pan prrlť. Htrrírk, nabi.rclal člcny klubu.

by na svých vychi:rzk irch všínla l i s i tóž rost l i r rstva a c l robné zvířcny . bt l tanizor 'a l i ncbo zakládal i s isbírky nlotýlr-r. brouku ncbo jinóho hnlyzu. Bohr-rŽcl v ttttšeIn rrrěstč ncIlrii zcjrrtóna stuc1trjící nllzideŽ

snrys lu pro podobnou c: innost,Mnohr:r i značně nrenší nrěsta moravská V tomto oborrt KroIr lčříŽ c la lcko předči la. Výnl lur 'a. žc

naše Hanii jcst již clár,no pr<lzkounraina a žc ncskýti.r v oboru příro<-lních r'č'd niČchrl zirjínravého. jest

zcc la l ich i i . Tur ista rra svých toulkÍrch rná ncj lepší pří lcŽi tost př ispčti k pI.ozkount i , tní z,c jnróna naší

drobnó zvířcny. KronlčříŽ sama sc svými parky. pt l t l rot .avní lcsy ' přcchot l rovinv v pohoří a Chř ibyjsor.r r,'dččnýnr lovištěnr zcjtrróna pro broukařc a sbčr.atclc llll.itvcncll. Našl1' sc zdc clrrrhy ozrračovanó

odborníky za vel t-n i vz1tcné. Rcka Morava př i r rcsc nílnr scnr př i pt l r ' t l tJních r l inohdy kusy Ži jícív horách a naopak úval řcky Mot.avy unrožni l r ,n iknout i k nítnl drtthunl zasc vys lovcr ič j iŽrrím.

or,šct-tr rresmí s i začátečník nrys l i t i . Žc j iž př i nčkol ik i r vycházkzíc lr c l t ls l ihnc l ,z i : rcných koi . istí. Jen

clc lšínl a vytrvalýnr sbír i inír l nabl ldcnlc zkušctrostí: kažclý nor 'ý n i . r lcz jest nínt pobídkou

k c lukladnčjšínr ir prohlcdi tvírní nlíst . j i r r l iŽ jsr lc j iŽ stc lkr . i , r tc 1 lr .ošI i ' prohlc id l i je však jcdnostrannč.

občas čtcnlc v dcnních l is tech drobnó zprz ivy o ncjzrr jírr lavčjší skuplnč lrIr tyztt - o nrt 'avcncÍch.

Jsou z l r jírrravýnl i h lavnč pro svr '1 spolcčcnský život. podobný v t l l l l ( )h(ínl životr .r l rc lskónru: jc j ich

čctnó rodiny staVí si příbytkv nad zcntí i pod z-enií. Irlczi kanlcnínl a ptlcl kanrcny. v hlínč i l,e dřcvč

i vc včtvích vysokých strolllll - krirtcc všut-lc: pořlicltljí viilečnč a lupičskó výpravy c'laleko od svéIiopříbytku. r ' i i l cčnou koř istí. ic j ich jsou dčti j iných rJrulru nl t .Avcl lcL l . ačkol iv. jsott nancjvýš c lraví. Žcpřcpacl i iva. jí a t tsrr l rcqí zr 'í řata nlnohcnl r ,čtší sebc, přcc c loni išc. jí c lo svýclr hnízd j iná Zvíř i t ta ' pečIiVějc ošctřLr jí i t kt .nrí. a tojcn proto. aby,vyuŽi l i jc ' j ich zv l i ištních \ ' l i lStn()stí r 'c svtt j pt .ospčch. Kr/tsnč

píšc o rr l ra." 'cncích Mitur icc Mlretcr| ick r knizc , .Z i r ' r l t l l l f i l \ ,c|- lct l . . . r 'všló v českónr přck lac|č oc|

Dr. B ' Polívkor 'é'Vč'tšina l ic lí l t nás n lít t l rnravcncích zcc la fa|cšnó 1loni ' tí . Rík;r j i . Žc t t l t l t r 'ct le i jsou rrt l .a l 'onci . t i

r rr l r lí . Žc.1sou. ještč ncdorost lí-rr l lac lí. a aŽ t i vc l icí dospcjí. Žc j i tn narostt lu kříc l la a pak sc rt l jí: t i pak.

o ktcrých píšc sc v novin i ich. Žc u ni is vttbcc ncjst l t t - jsou zc lc jcn t i . . t lbyčcjní. . . Tak jscnt s lyŠcl

c.asto Irrlur,it i I]laturalrty. Zatírrt ltrÍtrltc l, naŠcttt okolí tolik clrtthtt Ittritr'cnctl. žc nlÍIlo který kLa.j

st řední Evropy l l luŽc sc pochIubit i tak znaČnýrr i počtoIt l a k tonlu jcštč druhu vc|rcc z i{ínlavýclr .

Prclbcř.rrtc zdc kri',ttcc ty drtrhy. jichŽ Život t]luŽcnle l' našctlr trkolí snac|ntl ptlztlI.or'ati.

\ 4RAVENCI NAŠEHo oKoLL

V čcrvcIrc i a srpnu obyčcjnč r ' ' t ldpolcc lních hr ld in i :rch rr l t tžcnlc r ' i t |čt i poblíŽ ŽcIcznrční trat i

k Miňur,kánt. na hrírzích kol Moravy. Moštčnk1' . Kot<1eclky ' v l t lnrcch u Kot<l jcc l a na r ,šcch volrrějších

rrrístcch v Chřibcch ptttovati houÍy vclikých rczavýclr t)ll.avcllcLl. Razí sr ccsttt nrezi trsy trlivy. chVatl)čpřc lózr1í kanlcny a hrou<ly ' kus cesty pochodují po chodníku. aniŽ by dbal i toho' Žc je chodcipo dcsítkách ba po stech rozšlapaií. L idó říka. ií . žc sc r l ravcrrc i stěhtr jí. Zatínr n l i inrc přcd scbou dčj.

o l těnrŽ byly napsr:rrry trsíce pojcdnání v oc lborných knih i ich a časo1- l iscch' neboť jest tr l loupcžni. tVýDl.a\'a nllavencc PtlItergus rufest'atts, zvatrého téŽ nlravcrrceIri otlok.třclll trcb anrazonkotr. Vedenivůdci . kteří dřívc vys lídi l i bydl ištč nlravc| lcc I .- t lnni t ' t t . / i r ' r r 'a. ncb [ ' . t l t . t t t ict t ruJ ' ibarbis (tr travence

124

hnědočerného, neb mravence rudovou. a chvatně se vrací s nimi do svél

amazonky, nýbrŽ část a zpravidla větši- otroci, při loupežných výpravách uk

by ani samy se Živiti. Veškeré práce

larvy a kukly a krnríjak mladé, tak st

měsících vycházejí na loupeŽné výprl

Na okrajích lesíku na Hvězdě a

a v pařezích zhusta najdeme podob

červeného). I on. podobnějako amaz

aby jc j ich mládež uloupi l a naděla

červeného bez otrokú, coŽ jest známl

se poctivě. Jest znánl však takéjako ve

moŽno nalézti broučka Lotnechusa t

přímo z-e svého těla. V jednom hnízdt

tak i u mravence červeného má pití f

o larvy broučka než o své děti, rodin

Také v hnízdech mravence hnědo

nejen nepronásledují. nýbrŽ pro jejicI

j s ou :

At e me I e s emarginat us (mravenč

Dinarda dentata (kružík zoubka

H etae ri L4s Íe rrugine tts (pÍíblzníl

V Chřibech Žije ještě třetí. Demé

vzácný' Našel jsem ho nedaleko Bt

Te t ranoriutn cae s p i t urn (nravenec

asi 2 112 nnl. Nepodniká loupeživýt

sanrička vetře se do hnízda mraven

panovnicí v hnízdě sama. Podobněj:

potravu' a proto jeho poddaní, mrav

Každému jsou známa velká mra'

trav a hlíny, která nacháZíme často

(rnravenci lesnímu), jsou- l i nahoře 1Mr:rlo kdo si však povšimne, jal.

bedruňky, ancbo červení. černě skvt

v hnízdě nrravenčím. nravencům ch

Nechtějí též brouky z hnízd pustit

mravenčích, zejména nrravence lesn

brouČku. j ichŽ se muŽeme zmocnit i

Mimo brouku Žijí v kupách mri

naše nejnrenší mravenečky So/erro'

různými odpadky, však i larvami dor

vz l icného m|.aVencc Ft lnnicoxettus

případně v pr1rzdnénr obalu larvy bt

n]ravence spíše horského, našel jsem

dokonce v lcse Zítmečku'

Nejpěknější z našich Formik je

u Jarohněvic ' v lesc na Strži ' v Sala

,97

'eho oko|ír surroundings

říŽi pan pr.of. HLrrák, nabádal členy klubu,a. zvíÍeny . botanizovali nebo zakládali si:m městě nenlii zejnréna studující nrládež

l KronrěříŽ dalcko předčila. Vým|uva. Že.u příI.odních včc| ničcho zajímavého. jestost přispěti k prozkounlání zcjména našítí lesy, přcchocl rovinv v pohoří a Chřibyrravenců. Naš|y se zdc druhy označovanésem při pol'odních nlnohdy kusy Žijícíi k nám druhunr zasc vys loveně j iŽním.,cházkách dosiihne vzácných kořistí. JenkaŽdý nový ni i lcz jest nárn pobídkouc prošli' prohlódli je však jcdnostr.anně.ímavčjší skupině hnlyzu . o nrravencích.obný v nrnohónr Životu lidskómu; jcjichamením a pocl kameny. v hlínč i ve dřcvč:čně a |upičské výpravy daleko od svéhoravencú, ačko|iv jsou nanejr'ýš draví' žerášejí do svých hnízd jinrí zvířata, pečlivěních vlastností vc svtrj prospčch. Krásnět)ravencu.. . r ,yš|é v čcskénl přck ladč od

-rtí. Říkqí. Že tntar 'cnc i jsou tnrar 'cnc i . r ic j im narostt l t t k řídla a pak sc rojí; t i pak,|u zde jen t i . .obyčcjní. . . Tak jsem s lyšcllik druhu ll)ravcnctl' Že nlálo který kraja k tomu jcštč druhu velice ztrjímavých.m okolí snadno pozorovati.

cKoLÍ

h múŽemc vic lčt i poblíŽ žclczniční trat iv loIrrcch u Kottljed a na všcch volnčjších.ncú. Razí si ccstu nrczi t|.sy tlávy. chvattrčlníku, aniŽ by dbal i toho' žc je chodci:nci stěhují. Zatítrt nrítme před sebou děj,Lch a časopiscch, neboť jest to loupežnáncenr otlokiíienr neb atnazonkou. Vedenisca, neb F-orrnica n{ibarbis (mravence

hnědočemého, neb mravence rudovousa), přepadnou toto hnízdo, uloupí mravenčí děti . larvy a pupy- a chvatně se vrací s nimi do svého domova. V mraveništích amazonek nejsou nikdy pouzeamazonky,nýbržčástazpravid|avětšinaobyvateljsouprávěmravenci FornticafuscanebF.rufibarbis- otroci, při loupežných výpravách ukořistění' Amazonky nejsou schopny vychovávati své potomky,by ani samy se živiti. Veškeré práce v mraveništi konají za ně Formicy, vychovávají téŽ uloupenélarvy a kukly a krmí jak mladé, tak staré amazonky. Tyto po celý rok v hnízdě lenoší a jen v letníchměsících vycházejí na loupežné výpravy, aby počet svých živitelů. otroku doplnily neb rozmnožily.

Na okrajích |esíku na Hvězdě a v celých Chřibech a to buď přínlo v zemi neb pod kamenya v pařezích zhusta najdeme podobného loupeŽníka, mravence F,onnica sln7uinel (mravencečerveného). I on, podobně jako amazonka, přepadá příbytky mravencc hnědočerného a rudovousa,aby jejich mládež uloupil a naděla zní své otroky a sluhy. Mnohdy najdeme hnízdo mravencečerveného bez otroků' coŽ jest známkou, že dovede i bez cizí pomoci vésti svou domácnost a Živitise poctivě. Jest znám však takéjako velký lehkomyslník a po lidsku řečeno alkoholik. V jeho hnízdechmožno nalézti broučka l.omechusa strumosa (mravenčín hnědý)' který mu čepuje opojné nápojepffmo ze svého těla. V jednom hnízdě u Komínků našel jsem 9 kusů tohoto broučka' Jako u člověka,tak i u mravence červeného má pití často zlé následky. Mravenci propadlí této vášni starají se víceo larvy broučka než o své děti, rodina upadá a mnohdy celá kolonie zaniká.

Také v hnízdech mravence hnědočerného a rudovouse můŽeme často najíti broučky, jeŽ mravencinejen nepronásledují' nýbrž projejich štávy vy|učované z těla ošetřují a chrání. Nejdůležitější z nichjsou:

Atemeles emarginatus (mravenčík široký) . Hvězda, Troják, Konrínky, Buchlovský kámen aj..Dinarda clentata (kruŽík zoubkovaný) - Komínky' Vlčák' Barbořina aj.HeÍaerius ferrugineus (pÍíbuzník rezavý). Barbořina' Strž, Buchlovský kámen aj.

V Chřibech Žije ještě třetí, neméně ukrutný otÍokář, i kdyŽ je jen zcela malounký a v republicevzácný. Našel jsem ho nedaleko Bunče v kopečkovitém hnízdě velice známého u nás mravenceTetramoriutn caespitum (mravenec drnový). le Ío Strongyloqnathus lestaceus, dosahují velikostiasi 2 |12 mm. Nepodniká loupeŽivých výprav jako oba druhy předcházející, nýbrž jeho oplodněnásamička vetře se do hnízda mravence drnového, usmrtí tam jeho vlastní královnu a stane se takpanovnicí v hnízdě sama. Podobně jako amazonka není ani Strongvlognthas schopen sám přijímatipotravu, a proto jeho poddaní' mravenci drnoví. ho krmí a vychovávají téŽ jeho potomky.

KaŽdému jsou známa velká mravenčí hnízda, s|oŽená z úlomků dřeva, jehliček, kousků rúznýchtrav a hlíny, která nacházíme často v lesích a na mezích. Jsou-li honrolovitá' patří Formica rufa(mravenci lesnímu), jsou-li nahoře plochá náleží Formica pratensis (mravenci lučnímu) .

Málo kdo si však povšimne, jak vkvětnu a včervnu-vylézají z jej ich hnízd velcí zlatohlávci-bedruňky, anebo červení' černě skvrnití brouci . zavírák4:Í'ečný. Brouci prodělali celý svůj vývojv hnízdě mravenčím, mravencům chutná šťávajak z larev, tak z vyvinrrtých z nich broukú se ronící.Nechtějí též brouky z hnízd pustiti a tahají je za nožky' aby jim netrnikli. Ve velkých kupáchmravenčích, zejména mravence lesního, Žijeještě celá řada většinou nrenších, ale mnohdy vzácnýchbroučků, jichž se můžeme zmocniti jen prosíváním v zimních nebo jarních měsících.

Mimo brouků Žijí v kupách mravence lesního a lučního i jiné hntyzy. Tak tam najdeme častonaše rrejmenší mravenečky Solenopsis fugax (mravenec loudavý nebo zlodějíček)' kteří se Živírůznými odpadky' však i larvami domácích pánů. A budeme-li mít štěstí, můŽeme tam nalézti i dostivzácného mravence Fornicoxenus nitidulus. Má tam svoje hnízdečka ve větším kousku dřeva,případně v prázdnénr obalu larvy bedruňky, kteroujiž brouk opusti|. F-ormicoxenus považuje se zamravence spíše horského, našel jsem ho však několikráte v Chřibech. na Hvězdě, na Trojáku a jednoudokonce v lese Zámečku.

Nejpěknější z našich Formik jest Fornlica truttcicola' kterou nttržno nalézti na okraji oboryu Jarohněvic, v lese na Strži. v Salašském údolí ai.

t25

V parných letních c lncch objeví se na ul icích města velcí okřídlení nravenci; jsou to samičkyobyčejnóho nl[avence ktsius niger (mravenec černý). Rodina Lasiťr jcst znilnra chovem domácího' ,dobytka..- mšic. Mšice chovají s ice i j iné druhy mravencú' avšak Las iovó zpúsobují roznášenímmšic zejména v zahradách značné škody'

Minro Laslrrs lllger nirjdeme u niis hojně:Lttsius niger alienusLttsius brunneusktsius entargittttlusLasius.fuI iginostts - (ntravenec černoIesklý)Lttsius .flttvus - (mravcnec žlutý)Lttsitts tttttbratus.

Vzácni jsou

Lasius flavus nlyops - jedna kolonieI'ttsius umbratus nix|us. v zánrcckém parku saniičky!Lttsius Ltnlbra|us biulrnis - 2 samičkv!

U Lasiů moŽno u nás často nalézti slepého broučka Claviger teslil(eus (kyjoroŽec narudlý)a četné drabČíky - Myrnredonie '

Jak znánlo. vypouštějí mravenci zc svého tě|a buďostrou ncbo ncpříjemně páchnoucí tekutinu.Výjimku z nich činí Tapinotna erraticunt (mravenec bludivý), který vclice příjemně voní. Najdentcho na četných místech pod kameny. v celých Chřibcch. U něho žije broučck Ml'rnloecitt pliccua(hrbolkář zvlněný), jeden z nejvzácnějších našich broukú vúbcc. SbčLatcl je šťasten, dojde-li v dobč| 0 roků aspoň k jednomu nálezu . jediného broučka.

Zpííbuzných m[avence b|udivého jest u nás Dolichoderus quatlripunc|atus' pěkně 7baÍvenýmraveneček, kterého je možno nalézti dosti často ve spadlých včtvích. vc kmcnech i starých plotech.

Významným mravencem Chřib jest náš ncjvětší dřevokaz Camponotu,s vagus' Žije h|avnév bukových pařezích,jeŽ v době několika málo let dovede tak. Zpfacovati. Že zbudou z pařezú púlnletru V prťtntčrujen skořápky. Pouští se i do živých kmen[l. stromÚ'jak moŽno viděti na mohutnémbuku pod KonríIrky, nedaleko lavečky. odkudž je pěkný pohled na Bttchlov. Nejhojnčjšíje v okolísv. K l imenta, našel jsenr ho však i u Svět lé a dokonce byl uhnízděn i na nídraží v Jarohněvicích nastarých praŽcích.

Z jiných dřevokazťr najdcme v Chřibech zhusÍa Catnpotto!us hen'uIeutus Iignipetda, v pařezíchi živých stromech. Na Hvězdě v zenr i teplorr l i lné druhy Ccttt tpt l t t t l l t ts macuIu|Lts aethiopsa CrunpoltoÍus Iateralis picetts. Y ponroravních lesích a v ovocných stromech na Strž.i, dále pakvc včelínech ntúžeme se dosti zhusta potkati sjižním dřevokazenl Catnponotus fallax.

Mezi dřevokazy čítií se též zýínavý mravenec Colobopsis |runuÚa s význačnýrni vojáky,t j . dě ln icenl i , je j ichŽ hlava jest s i lnč zvčtšena as i tak jako hlava sarničky. U nás Ži jí v zámeckénrparku. na strŽi , v Zámečku a Hvězdě; v Chř ibech jscm je dosud nenašel ' Zahnízdo volí s i díry počervotočích a drvoži lech v l ipách' dubech. habrech, častojsou vc spadlých větvích' např. ochmetu.Vo j á c i u zaví r ' a j í s vouzd r r ř c l ouh l avouvchoddohnízda ,p l o to s c j i n l téŽ ř íká , , , Ž t vÁz : á r ka ' ' ,

Z rodu Myrmica. dosti citelně bodajících mravcncú, jsou u nris hojní:Myrnt it'tt rubra laevirtodisMt rnt ic'rt ru l; ra rug i rnd i sM l, n n i c a,sc a b riltotl i s . jsou vzácnějšíMy rnti t: usta b r i rt od i,s v ztt'. s abul e ! iMt' rnr i c tr scab rittotl i s s c h e nc k iMynnica rugulosu.

t26

U nich najdeme vzilrcnč broučky

Početný jc též rod Lepto|l1lraÍ,a ochmetu. např.:

Le p t o t lut ru x AC e t1, o nlnLe p to t ho ra-r rnusc o rLnlLe p to tlto rux c o rt i c0l isLeptothorax affinisLeptoÍlnrax unifascitttus - vzácr

V okolí jest asi dosti četný téŽjcdnot| ivých kusu. cc lou koloni i nep

Zcela skrytě, obyčejně hluboko l

Nirjdeme jc při náhodném kopání rměsta. Skrytý a tajemný Život tohotov dlaŽbě dvorku malého domku. Popprocházím místem denně bezpočtulhnízdajscm ncnašel a vidírn rojící serok' korrcenr srpna neb počátkem zÍBalkáně a v Itíllii. První místo nálezhádankou. ovšcm její skrytý Život rtaké' Že jscm j i př ivez l jako vá lečnou

a u Skadarskóho jezcra Za světové vi

Na Ítzenrí naší republiky bylo zj1kroměříŽskénr a v Chřibech 5l forer

Končc. prosínr ony. zejména mhnízda nepoškozovali zbytečným rozodbornou knihu. prostuduje j i palroztroušeny jsou v rúzných přírodovl idu knihu ,,Mravenci. j ich Život a pTeprve r. |922 vydal Dr. Štěpán Sorvšechny druhy našich mravenců přel

Minro Dr. Št. Soudka dobyl i s izásluh p. Dr. Miloš Záleský z Lipník

:lcí okřídlení mravenci; jsou to samičky|ina Lasiú jcst známa chovem domácího:ů' avšak Lasiové způsobují roznášením

Clavige r tesÍaceus (kyjoroŽec narudlý)

.ou nebo nepříjemně páchnoucí tekutinu.lý)' kteý vclice příjemně voní. NajdemcU něho Žije brouček Myrtnoecia plicatrtlůbec. Sběratel je šťasten, dojde.li v době

,derus quud ripunCtatus' pěkně zbarvených větvích. ve kmenech i starých plotech.

,.vokaz Canpono|us va1us. Žije hlavne: tak. zpracovati. že zbudou z pařezů půli' stromů' jak nroŽno viděti na mohutnémohled na Buchlov. Nejhojnějšíje v okolíuhnízděn i nrt nádraŽi v Jarohněvicích na

motus hen.uIeattus Iignipettla, v pařezíchuhy Catnportot Lts nrac ulatus ae thiopsv ovocných stromech na strži, dále pakvokazem C t t r n ponot u s fa I I ax.,obopsis ll'utlcuta s význačnými vojáky,r hlava samičky. U nás Žijí v zámeckémdosud nenašel. Zahnízdo volí si díry pojsou ve spadlých větvích, např' ochmetu.roto se jirrr téŽ t.íká, ,,živá zátka',.sou u nás hojní:

U nich najdeme vzácně broučky Alenteles paradoxus a Zyras collaris,

Početný je též rod LepÍothora'r, malincí mravenci ve spadaných větvičkách' hlavně dubovýcha ochmetu' např.:

. Leptotlnrax ace rvorumLeptotlnrax muscorunlLe ploÍlo rax c o rÍ ical isLeptothorax affinisLeptothorax unifasciatus - vzácně v zenri.

V okolí jest asi dosti četný téŽ mravenec Myrmica graminic,ola, Našel jsem největší početjednotlivých kusů, celou kolonii nepodařilo se mi však dosud najíti.

Zcelaskrytě,obyčejněhlubokovzemiži jíváhaví,(tzcí adlouzírrrt .avenečci Poneracoarctata.

Najdeme je při náhodném kopání neb pod hluboko zapadlými kameny v širokém okolí našeho

města. Skr.ytý a tajemný život tohoto mravence osvětluje nález jeho příbuzného Syspirl nctd e uropdea

v dlaŽbě dvorku malého domku. Poprvé zjistiljsem ho tanr asi před 6 roky při rojení. od té doby, ačprocházím místem denně bezpočtukráte' ač jsem dlaŽbu vyzvedl a dosti hluboko pod ní kopal'

hnízda jsem nenašel a vidím rojící se mravenečky a několik doprovázejících je dělnic jen jednou za

rok, koncem srpna neb počátkem záÍi, po dobu 2-3 hodin. Sysphincta je mravenec jižní. žije na

Balkáně a v ltálii. První místo nálezu je ve střední Evropě a to Kromčříž. Jak se sem dostal, jest

hádankou. ovšem její skrytý Život opravňuje k domněnce, že žije i na jiných místech; možno jc

také, že jsem ji přivezl jako válečnou kořist s ruznými kameny a rostlinanli nasbíranými na Lovčenu

a u Skadarského jezera za světové vi:rlky.

zÁvĚnpvt

Na ťrzemí naší republiky bylo zjištěno asi 90 forenr mravencú; z toho počtu našel jsem v okolíkroměřížskénravChř ibech5 l fo rcm, j sempřesvědčen,ženajdouse ještě formyda lší .

Konče, prosím ony, zejména nrladé turisty, kteří by se chtěli studiem mravenců obírati, byhnízda nepoškozovali zbytečným rozhrabováním a převlacením kamenu. opatřete si napřed nějakouodbornou knihu. prostuduje ji pak teprve hledejte v přírodě. odborné články o mravencíchrozttoušeny jsou vruzných přírodovědných časopisech. R. l906 vydal B' Klika ve sbírce Maticelidu knihu ''Mravenci. jich Život a práce... Podle ní bychom však druhy mravenců těžko poznali'Teprve r.. |922vyda| Dr. Štěpán Soudek knihu,,Mravenci čs. republiky..' podle níŽ moŽno téměřvšechny druhy našich mravenců přesně určiti.

Mimo Dr. Št. Soudka dobyli si v novější době o prozkoumání nrt.avenčí zvííeny největšíchzásluh p. Dr. Miloš Zá|eský z Lipníka' p. V. Ši|havý z Třebíče, p. Dr. Joscf Kratochvíl z Brna aj.

121