Pedagogický pracovník odborných škol

PEDAGOGICKÝ PRACOVNÍK ODBORNÝCH

ŠKOL

Specifika vzdělávání učitelů odborných škol

pro jekt Kur iku lum S

Národní pedagogické muzeum J. A Komenského

Petr Mach 28. 2. 2012FPE ZČU v Plzni

UČITELÉ ODBORNÝCH ŠKOL A UČILIŠŤ

■ Učitel odborných předmětů UOV

■ Učitel praktického vyučování UPV

■ Učitel odborného výcviku UOV

■ Učitel všeobecně vzdělávacích předmětů

PŘÍPRAVA UČITELŮ ODBORNÝCH ŠKOL NA ZČU

Histor ický pohled - 70 léta

X semestrové studiumDisciplíny na Pedagogické fakultě:

■ pedagogické (včetně dějin pedagogiky)■ psychologické■ pedagogické psychologie■ sociální pedagogiky■ biologie člověka.

Disciplíny na VŠSE:■ odborné dle odbornosti učitele a vyučovaných předmětů.

Zakončení: SZZ a obhajobou DP.

SOUČASNOST

Bakalářské studium učitelství odborných předmětůPro malý počet uchazečů se neotevírá. Bakalářské studium učitelství odborného výcviku a praktického vyučování v kombinované forměTříleté studium ukončená SZZ a obhajobou bakalářské práce. Celkový počet kreditů 180.Počet kreditů, které vedou k vytváření odborných (oborově didaktických) kompetencí je 35, tj. 19 % objemu výuky (včetně praxe). Hraniční předměty: Environmentální výchova v geografii, Sociologické aspekty života člověka, Úvod do filosofie atd.

SOUČASNOST

Studium v oblasti pedagogických věd se zaměřením na přípravu UOP, UPV, UOV v celoživotní formě vzděláváníDvouleté studium ukončené závěrečnou zkouškou a obhajobou závěrečné práce.Rozsah výuky je min. 250 hodin, max. 350 hodin. Počet hodin, které vedou k vytváření odborných (oborově didaktických) kompetencí je 95, tj. 34 % (včetně praxe).Certifikátové studium učitelství odborných předmětůLetošní akademický rok toto studium končí. Třísemestrové studium ukončené závěrečnou zkouškou a obhajobou závěrečné práce.Koncepce studia je ekvivalentní se studiem učitelství odborných předmětů v celoživotní formě.

SOUČASNOST

Projekt ESF č. CZ.1.07/1.3.08/02.0003 s pracovním názvem Kompetence učitelů a mistrůDvousemestrové studium vysokoškolského charakteru, které je ekvivalentem prvního ročníku bakalářského studia učitelství odborného výcviku a praktického vyučování. Po jeho absolvování vykonávají absolventi projektu přijímací řízení do bakalářského studia. IGIP (International Gesellschaft für Ingenierpädagogik)

NIDV, PC

VYTVÁŘENÍ KOMPETENCÍ

■ J aké kompetence je t řeba vy tvá ře t ( rozv í j e t ) ?

■ J ak j e vy tvá ře t?■ J ak ově řova t ú roveň je j i ch osvo jen í ? Problematika kompetencí by měla být nedílnou součástí vytváření profesního profilu učitele odborných předmětů, odborného výcviku.

JAKÉ KOMPETENCE JE TŘEBA VYTVÁŘET (ROZVÍJET)?

Zdro je ■ NUOV (expertní skupina TTnet)■ CEDEFOP■ Vašutová■ ISP MPSV (informační a poradenská střediska)■ KTP (kartotéka typových pozic)■ NSP (národní soustava povolání)

PROFESNÍ KOMPETENCE UČITELE (VAŠUTOVÁ)

■ předmětové (oborové)■ didaktické a psychodidaktické■ pedagogické■ diagnostické a intervenční■ sociální, psychosociální a intervenční■ manažerské a normativní■ profesně a osobnostně kultivující■ ostatní předpoklady

KOMPETENCE OBOROVÉ

J ak ( kde ) j i z í s ká :

aprobační předměty a jejich metodologie, obecná didaktika, oborová didaktika, pedagogická psychologie, informatika.

KOMPETENCE DIDAKTICKÉ a PSYCHODIDAKTICKÉ


obecná didaktika, oborové didaktiky, vývojová pedagogická a kognitivní psychologie.

KOMPETENCE PEDAGOGICKÉ


obecná a srovnávací pedagogika, psychologie osobnosti, vývojová a pedagogická psychologie, sociologie a sociologie výchovy, pedagogická praxe.

KOMPETENCE DIAGNOSTICKÉ a INTERVENČNÍ


pedagogická diagnostika, psychologie osobnosti, vývojová psychologie, biologie dětí a mládeže, patopsychologie, speciální pedagogika.

KOMPETENCE SOCIÁLNÍ, PSYCHOSOCIÁLNÍ a

KOMUNIKATIVNÍ


sociální psychologie, sociální pedagogika, sociologie výchovy, sociální a pedagogická komunikace, český jazyk a rétorika.

KOMPETENCE PROFESNĚ a OSOBNOSTNĚ KULTIVUJÍCÍ

Jak (kde) ji získá:

filozofie výchovy, etika, aprobační obory, společenskovědní disciplíny, reflektivní zkušenost (pedagogická praxe).

KOMPETENCE MANAŽERSKÉ a NORMATIVNÍ


školská legislativa, vzdělávací politika, základy školského managementu, cizí jazyk, pedagogická praxe.

PODMÍNKY VYTVÁŘENÍ ODBORNÝCH KOMPETENCÍ

X semes t rové s tud ium

35 % výuky byly odborné předměty. Každý obor měl svoji oborovou didaktiku. Seminární práce měly charakter dnešních bakalářských prací. Diplomové práce se blížily dnešním rigorózním pracím.


Baka lá ř ské s tud ium uč i te l s tv í odborného výcv iku a p rak t i ckého vyučován í Celkový počet kreditů je 180. Odborné předměty žádné. Předměty oborově didaktické mají celkem 13 kreditů - 5,5 % z celkového počtu kreditů. Předměty pedagogické praxe, které lze pro rozvoj odborných kompetencí využít, mají 18 kreditů - 10 %.DOVKPRSupervizní seminář k praxím.Případové studie.


Stud ium v ob las t i pedagog ických věd se zaměřen ím na p ř íp ravu UOP , UPV , UOV Počet hodin, které vedou k vytváření odborných (oborově didaktických) kompetencí je 95, tj. 34 % (včetně praxe). K dispozici je větší počet hodin, které přispívají k vytváření odborných kompetencí. Nelze použít supervizi praxe. Je větší prostor pro případové studie.

Pro jek t ESF

JAK OVĚŘOVAT ÚROVEŇ OSVOJENÍ ODBORNÝCH

KOMPETENCÍ

■ Evaluace výuky na ZČU

■ Evaluační dotazníky studentům a absolventům

■ Průzkum v Plzeňském kraji

PRŮZKUM V PLZEŇSKÉM KRAJI

Cíl průzkumu - hodnocení profesního profilu učitele. Základem byl profesní profil učitele odborných předmětů a odborného výcviku dle kartotéky typových pozic. Respondenti - 69 učitelů plzeňského regionu. Složení - 20 učitelů odborných předmětů - 49 učitelů odborného výcviku.Metoda - dotazníkové šetření doplněné strukturovaným rozhovorem.Rok 2008

NĚKTERÉ VÝSLEDKY

Odborné kompetence

63 % respondentů má minimální (téměř žádné) možnosti systematického rozšiřování a prohlubování odborných znalostí (řízeno, podporováno školou).32 % respondentů si doplňuje nové znalosti individuálně, na vlastní náklady (odběr časopisů, sledování publikací, internetu).40 % nemá čas na tyto aktivity.69 % respondentů je zatěžováno činnostmi, které nepatří do profesní náplně (kontrola stavu toalet, sledování žáků mimo výukové objekty, ..).

NĚKTERÉ VÝSLEDKY

Kompetence pedagog ické , psychod idak t i cké

52 % respondentů pokládá přetváření RVP do ŠVP za koncepční a systémovou práci, kterou má vykonávat školství (systém).40 % respondentů pokládá tvorbu ŠVP za vhodnou příležitost realizace vlastních představ o procesu.8 % respondentů „překlopí“ starý systém do „nových tabulek“.92 % pokládá vytvoření soustavy kvalifikačních požadavků (NSK) za vysoce pozitivní.63 % respondentů používá klasické metody a formy (výklad, instruktáž, demonstrace, procvičování).13 % respondentů používá problémové metody, samostatné práce, experimentální, metody obdobné projektovému vyučování.

8 % respondentů považuje moderní metody (kooperace, projekty, problémové m., workshopy, ..) za neúčinné vzhled ke špatnému a neodpovídajícímu vybavení a vzhledem k úrovni žáků.70 % respondentů by si přálo lepší spolupráci s podniky v regionu, jsou odkázáni na ochotu či neochotu podniků, nemají možnost výběru těch nejlepších.40 % respondentů požadovalo systematické vzdělávání v oboru.52 % respondentů by uvítalo vytvoření metodického portálu nebo časopisu pro odborné vzdělávání67 % respondentů spojovalo motivaci s řešením kázeňských problémů. Uvádí, že více jak padesát procent žáků (především učňů) nemá o studovaný obor zájem, školu navštěvují jen z donucení (rodiči, okolnostmi).41 % respondentů má problémy s objektivním hodnocením žáků. Zpravidla jsou nuceni hodnotit výkony žáků lépe než si zaslouží (i o dva stupně). Nejčastější důvod – nutnost udržet určitý počet žáků ve třídě (oboru), škole.

NĚKTERÉ VÝSLEDKY

Kompetence manaže rské , vybaven í

Průzkum se zabýval vztahem vedení školy nebo zřizovatele k podmínkám (především materiálním).32 % respondentů bylo spokojeno s vybavením, pomůckami, s výukovým prostředím, s poskytováním osobních pomůcek.7 % respondentů nedostává ani nárokové osobní ochranné pomůcky, které jsou nutné k výkonu činnosti dle norem a předpisů BOZP.40 % respondentů má k dispozici technické vybavení a pomůcky staré 10 a více let.20 % respondentů je spokojeno s partnerskými podniky.

NĚKTERÉ VÝSLEDKY

Kompetence osobnos tn í , zd ravo tn í způsob i l o s t

Většina respondentů se k osobnostním vlastnostem nevyjadřovala nebo se formálně ztotožnila s KTP.79 % respondentů však považuje postavení osobnosti učitele ve společnosti za neúnosné, devalvující. 19 % respondentů uvažuje o odchodu ze školství z důvodu neodpovídajícího společenského postavení. Z tohoto počtu je většina mužů.98 % respondentů se nikdo neptal na zdravotní stav, nevyžadoval žádné vyšetření.Obdobný stav je i při přijímání studentů do učitelských vzdělávacích programů.Společnost neřeší problematiku možných chorob z povolání v učitelské profesi.Neřeší se prokazatelné symptomy negativního vlivu procesu na učitele:depresivní stavychronické vyčerpáníporuchy sociálních vazeb (změna vztahu k lidem)

útlum aktivity, iniciativy a kreativitysnížení sebehodnocení (ztráta ideálů)riziko závislosti na návykových látkách syndrom vyhořenísomatické potíže.

NĚKTERÉ VÝSLEDKY

Spo lečensko ekonomické ohodnocen í

40 % respondentů považovalo ekonomické ohodnocení své práce za téměř odpovídající.9,9 % respondentů považovalo svůj plat za směšně malý a uvažuje o odchodu ze školství.50 % respondentů pokládá svoji práci za nedoceněnou, ale chápe problémy školství.63 % respondentů vadila nízká společenská hodnota vzdělání.

ZÁVĚR

Profesní profil učitele odborných předmětů není jen výčet kompetencí, povinností, požadavků. Jeho součástí by mělo být i jasné formulování realizační složky. Stanovení, za jakých podmínek lze kompetencí dosáhnout, vytvoření těchto podmínek a stanovení dopadu na kariérní postup, tedy kariérní řád. Jasné formulování zodpovědnosti společnosti (státu) za vytvoření podmínek k dosažení požadovaných kompetencí. Nedořešené je i objektivní zjišťování úrovně dosažení požadovaných kompetencí (evaluace procesu). Řadu kompetencí totiž získávají učitelé až v průběhu výkonu své pedagogické praxe.

Documents

Pedagogický pracovník odborných škol