msk vodn prvo (Romanum ius aquae) Arnot Kult vzkumn pracovnk (operarius exploratorius)Vzkumn stav vodohospodsk T. G. Masaryka, veejn vzkumn instituce (Institutum exploratorium rei aquae publica exploratoria institutio)Podbabsk 30/2582 160 00 Praha 6 E-mail: kult@vuv.cz tel: 220 197 246

Seznam literatury a dalch podklad[1]Balk, S. Rukov k djinm mskho prva a jeho instituc. 1. vydn. Dobr Voda u Pelhimova: Vydavatelstv a nakladatelstv Ale enk, 2002, 127 s. ISBN 80-86473-18-X.[2]Bartoek, M. Encyklopedie mskho prva. Praha: Academia, nakladatelstv Akademie vd esk republiky, 1997, 469 s. ISBN 80-200-0243-X.[3]Bohek, M. Nstin pednek o soukromm prvu mskm I. vod. Prva vcn. Praha: Nkladem vlastnm, 1945, 162 s.[4]Hrdina, A. Sylabus mskho prva soukromho. 1. vydn. Dobr Voda u Pelhimova: Vydavatelstv a nakladatelstv Ale enk, 2002, 71 s. ISBN 80-86473-09-0.[5]Kincl, J., Urfus, V., Skejpek, M. msk prvo. 2. vydn. Praha: C. H. Beck, 1995, 386 s. ISBN 80-7179-031-1.[6]Kindl, M., David, O. vod do prva ivotnho prosted. Plze: Vydavatelstv a nakladatelstv Ale enk, s. r. o., 2005, 223 s. ISBN 80-86898-11-3.[7]Krecht, J. Zkon o vodch (vodn zkon) . 254/2001 Sb. s dvodovou zprvou a poznmkami. Praha: Nakladatelstv IFEC, 2002, 336 s. ISBN 80-86412-15-6.

[8]Miller, B. Vodn prvo (Sbrka nejdleitjch zkon a nazen tkajcch se vodnho prva pro historick zem echy, Moravu a Slezsko). Praha: Spolek eskoslovenskch inenr, 1934, 204 s.[9]Peyrer von Heimsttt, Carl: Das sterreichische Wasserrecht. Wien 1880, 736 s. (http://dlib-pr.mpier.mpg.de/).[10]Prak, Georg: Wasserrechtliche Kompetenzfragen. Prag 1892, 119 s. (http://dlib-pr.mpier.mpg.de/).[11]Randa, Anton: Das sterreichische Wasserrecht mit Bezug auf die ungarische und auslndische Wassergesetzgebungen. Prag 1891 (tet vydn). 210 s. (http://dlib-pr.mpier.mpg.de/).[12]Rebro, K. Rmske prvo skromn. Bratislava: Vydavatestvo OBZOR, 1980, 278 s.[13]Skejpek, M. Texty ke studiu mskho prva. Praha: Nakladatelstv ORAC, s. r. o., 2001, 279 s., ISBN 80-86199-32-0.[14]evk, J. Vodn a rybsk prvo (Komentem a judikaturou opaten sbrka pedpis vodnho a rybskho prva, platnho v historickch zemch eskoslovensk republiky). Praha: Prvnick knihkupectv a nakladatelstv V. Linhart, 1937, 588 s.[15]Weger, V. (sestavil). Zkon vodn pro krl. esk. Psek: Nakladatel Jaroslav Burian.

[16]Gesetz vom 30. Mai 1869, RGBl 93/1869, betreffend die der Reichsgesetzgebung vorbehaltenen Bestimmungen des Wasserrechtes. Reichsgesetzblatt fr die im Reichsrat vertretenen Knigreiche und Lnder, Jahrgang 1869. (http://alex.onb.ac.at/)[17]Zkon ze dne 23. bezna 1955 . 11, ve znn zkona ze dne 20. nora 1959 . 12 Sb., o vodnm hospodstv, v plnm znn podle plohy vyhlky . 13/1959 Sb.[18]Zkon . 138/1973 Sb., o vodch (vodn zkon), ve znn zkona . 425/1990 Sb., zkona . 114/1995 Sb. a zkona . 58/1998 Sb. [19]Zkon . 254/2001 Sb., o vodch a o zmn nkterch zkon (vodn zkon), ve znn zkona . 76/2002 Sb., zkona . 320/2002 Sb., zkona . 274/2003 Sb., zkona . 20/2004 Sb., zkona . 413/2005 Sb., zkona . 444/2005 Sb., zkona . 222/2006 Sb. a zkona . 342/2006 Sb.[20]Vldn nvrh novely zkona o vodch (vodnho zkona), parlamentn tisk 688/0. II. Zvltn st. Nvrh zkona rozesln poslancm dne 23. 8. 2000.

[21]DIGESTA SEU PANDECTAE. Justinin, 15. prosince 530, Konstantinopol (latinsk text pevzat ze st Internet http://www.thelatinlibrary.com).[22]CODEX IUSTINIANUS REPETITAE PRAELECTIONIS. Justinin, 16. listopadu 534, Konstantinopol (latinsk text pevzat ze st Internet http://www.thelatinlibrary.com).[23]INSTITUTIONES SEU ELEMENTA. Justinin, 21. prosince 533, Konstantinopol (latinsk text pevzat ze st Internet http://www.thelatinlibrary.com).[24]Kindl. M.: Poznmka k vlastnictv vod. Prvnk 2/1997 (Informan systm ASPI).[25]Krecht, J.: Poznmka k vlastnictv vod. Prvnk 6/1997 (Informan systm ASPI).[26]Krecht, J.: K vlastnictv vod I. Prvnk 10-11/1997 (Informan systm ASPI).

vod (zcela netradin)

msk vodn prvo mlo znan vliv na vvoj vodnho prva v eskch zemch. Do naeho prva bylo pevzato pojet veejnosti tekoucch vod to bylo pln pouito ji pi prvn esk kodifikaci obsaen ve Vladislavskm zzen z roku 1500. Zde se stanovilo, e splavn eky, stejn jako silnice, jsou obecnm statkem. Uveden zsada byla obsaena i v tzv. Obnovench zzench zemskch Ferdinanda II. z10.kvtna 1627.

V roce 1811 byl vydn Rakousk veobecn obansk zkonk. Zde se nachzela t vodoprvn ustanoven. Vechny splavn toky veejn statek uren kuvn vech (oban sttnch pslunk).Res publicae, quae in communi usu sunt (vci veejn, kter jsou vobecnm uvn). Vroce 1869 byl vydn sk vodn zkon . 93/1869 (rmcov zkon). Podle ustanoven 18, 25 a 27 byl vydn: esk zkon zemsk . 71/1870 es. z. z., moravsk zkon zemsk . 65/1870 mor. z. z. at slezsk zkon zemsk . 51/1870 slez. z. .z.

Zemsk zkony platily v echch, na Morav a ve Slezsku a do roku 1942, kdy byla vldnm nazenm . 305/1942 Sb. platnost eskho zemskho vodnho zkona .71/1870 es. z. z. rozena na cel zem ech a Moravy. esk zemsk zkon platil v echch, na Morav a ve Slezsku a do vydn zkona . 11/1955 Sb., o vodnm hospodstv. Sohledem na recepci ady zsad mskho vodnho prva do naeho prva lze souhrnn zhodnotit, e mnohdy (a to a do roku 1955) se esk znn vad vodoprvnch ustanoven s latinskm textem (pekladem Digest) tm doslovn shodovalo.

Kodifikace za csae JustininaProtoe veker texty, kter budou nsledn vtto pednce uvedeny, byly pevzaty ze znn zveejnnm a za csae Justinina, pokusme se o tto kodifikaci zmnit (jen ve zkratce).Basileus () (tj. ecky krl) Justinin (latinsky impertor csa), vldl v obdob 527565. Proslavil se tm, e nechal zpracovat tzv. tria volumina (ti svazky (zkon)). Kodifikace shrnula prvn normy a dala jim jednotn systm.Byly rovn prosazeny nov zsady s ohledem na postaven csae a lohu crkve.

Justinin jmenoval desetilennou komisi.Uloil j shromdit csask konstituce zexistujcch kodex. Kodifikan komisi stl v ele quaestor sacri palatii (nejvy dvorsk ednk) Jan. Dle byl v komisi magister officiorum (pednosta csaskch kancel) Tribonin a profesor prva na kole vKonstantinopoli Theofil. Vechny zsady vyslovil Justinin v zkon De novo codice componendo (Osestaven novho kodexu). Justininv kodex z roku 529 ml mt vlunou platnost. Po tyech letech vak musel bt pepracovn.

V roce 530 byla zzena nov komise.Za ti roky byla sestavena jedna znejvtch prvnch kodifikac a tak v roce 533 publikoval csa Justinin toto rozshl dlo pod nzvem: Digesta seu Pandectae. Termn Digesta je odvozen od latinskho slovesa digero (supinum digestum) (tj. podat, srovnvat, upravit), seu znamen v latin neboli, ili.

Termn Pandectae pochz z eckho pan dechesthai ( ) (ve obsahovat). Dlo m znan rozsah, sbrka je rozdlena do 50 knih (i kdy se jedn o men knihy ne vsouasnosti).

Pro poteby zpracovn tto analzy byl vytvoen soubor, kter m piblin 4000 normovch stran.

(Na zklad pevzet podklad zpslunch internetovch strnek je mon ho nalzt na W\kult\DIGESTA(nov).) Celkov poet prvnch sentenc in 21 083. Ve sbrce se vyskytuje 814835 slov. Vodnmu prvu je ve sbrce vnovna pomrn velk pozornost. Pojem flumen (eka) se vyskytuje celkem 206, pojem rivus (potok) 62, pojem ripa (n beh) 35, pojem lacus (jezero) 20, pojem mare (moe) 80.

Ukzka zadn v programu ExcelSoubor: W:\Kult\DIGESTA(nov)

(1817-1903)

Justinin se obrtil na Tribonina aprofesory Theofila a Dorothea, aby rovn vypracovali uebnici prva. Ta mla bt vodem ke studiu Digest, tj. vklademzkladnch pojm a princip prva. Csa ji 21.prosince roku 533 vyhlsil zkonem. Dostala nzev: Institutiones seu Elementa (v etin se bn pouv Instituce). asem bylo zejm, e Kodex z roku 529 bude nutn revidovat. Koncem roku 534 pedloila komise csai nov nvrh ten byl po schvlen publikovn pod nzvem:Codex Iustinianus repetitae praelectionis (Justininv Kodex opakovan probran)

Justininova tria volumina ti svazky (zkon) mly veobecnou platnost; staly se zkladnm materilem pro vyuovn na prvnickch kolch apronikly do soudnch a sprvnch orgn. V zpadn Evrop byla situace sloitj. V polovin 6. stolet se Justininovi podailo dobt Ostrogtstk krlovstv v Itlii tyto ti svazky zkon byly roku 554 uvedeny v platnost tzv. pragmatickou sankc. S pchodem Langobard se vak objevily jin systmy. Prvo se dostalo na znan ni rove. OKodexu a Institucch urit povdom zstalo sbrka Digesta seu Pandectae se vak zcela ztratila.

Ke konci 11. stolet byla sbrka 50 knih znovu objevena. Hned pot se Justininovy zkonky zaaly studovat na prvnickch kolch v Itlii, zvlt na bolosk univerzit, astaly se zkladem pijet mskho prva ve stedovku a jeho dalho en.

Pozdji dochzelo i vEvrop na sever a zpad od Alp kintenzivn recepci mskho prva nejinak tomu bylo veskch zemch.

Pojem vci v mskm prvu

Pro pochopen mskho vodnho prva je zapoteb mt i urit povdom omskm pojmu vc res. Vc se chpe vmskm prvu jako prostorov omezen st, kter me bt samostatnm pedmtem, nikoli subjektem prvSamostatnm pedmtem prv je pouze tleso, kter tvo jednotn celek. Za takov se pokld jak vc jednoduch (kmen atd.), tak vc sloit, kter se skld z vce spojench tles (nap. stavba).To co tvo jednotn celek, nelze pokldat za vc, pokud to neme bt pedmtem prvnch pomr. (Nap. pokud neme bt lidmi vbec ovldno (slunce).)

mt prvnci lenili vci res na:A)hmotn res corporales B)nehmotn res incorporales (vci nehmotn byla majetkov prva vyjma prvo vlastnick),vylouen ze soukromoprvnho obchodu. (Poznmka: z hlediska prvnho bylo dleit dlen vc na vci zahrnovan do soukromoprvnho obchodu res in commercio a vci vylouen ze soukromoprvnho obchodu res extra commercium (vci zahrnovan do soukromoprvnho obchodu mohly bt pedmtem vlastnictv a jinch soukromch prv))

Vci vylouen ze soukromoprvnho obchodu nemohly bt pedmtem vlastnictv ajinch soukromch prv. Vcmi v tomto smyslu byly:a)vci vylouen ze soukromoprvnho obchodu zdvod nboenskch res divini iuris jednalo se o: 1.chrmy a pedmty nboenskho charakteru res sacrae (bohosluebn),2.nhrobky a pslun pozemky res religiosae,3.hradby a ve res sanctae (vci pod ztitou boh nedotknuteln a neporuiteln),

b)vci patc celmu (mskmu) nrodu res publicae (vci veejn nepmo patc mskmu sttu) jednalo se pedevm o: 1.veejn eky flumina publica (tj. stle tekouc eky patc mskmu lidu),2.dal veejn vci v obecnm uvn (jednalo se o vci, patc mskmu sttu nebo njak obci a slouc ve veejnmu zjmu) (nap. cesty a nmst),

c)vci vem spolen res omnium communes (vci vem spolen) (s touto kategori vc se setkvme a vjustininskm prvu jedn se o vzduch a moe).

Dle se dlily na vci movit mobiles a nemovit immobiles. Za movit se pokldali v mskm prvu otroci azvata. Za nemovit se pokldaly pozemky. Vci spojen spdou, zejmna pedmty vynvajc nad n superficies jako stromy, budovy atd. ty se pokldaly za soust pozemku a nebyly vcmi v prvnm smyslu.Pozemky, na kterch se nachzely budovy, byly pozemky domovnmi praedia urbana na rozdl od pozemk zemdlskch praedia rusticana.

Rovn existovalo dlen na vci zuivateln a nezuivateln res, quae usu consumuntur res quae usu non consumuntur. Vcmi zuivatelnmi byly nap. obil, vno, olej. Vcmi nezuivatelnmi nap. sk i pozemek. Dle se vci dlily na vci, uren individuln a vci uren druhov i zastupiteln (nkdy t vci nezastupiteln a zastupiteln). Nejastj zastupitelnou vc byly penze.)

Dle se vci dlily na vci, uren individuln a vci uren druhov i zastupiteln. Nejastj zastupitelnou vc byly penze. Vci se rovn lenily na vci dliteln a nedliteln. Kritriem byla fyzikln vlastnost vci. Pokud se pi rozdlen neztrc hodnota, jedn se o vci dliteln (nap. penze).

DIGESTA SEU PANDACTAEDIGESTADe divisione rerum et qualitateO rozdlen vc a jejich vlastnostechSumma rerum divisio in duos articulos deducitur: nam aliae sunt divini iuris, aliae humani. Celkov lze vci rozdlit do dvou skupin: jedny (vci) jsou (soust) prva nboenskho (boha), druh pak lidskho. Divini iuris sunt veluti res sacrae et religiosae. Sanctae quoque res, veluti muri et portae, quodammodo divini iuris sunt.Pod nboensk prvo pat napklad vci posvtn (bohosluebn) a zbon (zasvcen). Svatmi (nedotknutelnmi pod bo ochranou) vcmi jsou napklad hradby a brny, jsou (jakoby) soust nboenskho prva.Quod autem divini iuris est, id nullius in bonis est: id vero, quod humani iuris est, plerumque alicuius in bonis est, potest autem et nullius in bonis esse: nam res hereditariae, antequam aliquis heres existat, nullius in bonis sunt. To co pat pod (vliv) nboenskho prva (boha boh), to nikomu nepat (je majetkem nikoho). Ta (vc), kter pat pod vliv lidskho prva (je prva lidskho), vtinou nkomu pat (je majetkem nkoho), avak je i mon, e majetkem nikoho nen. Nebo vc zskvan ddictvm, pedtm, ne se nkdo stane ddicem, nikomu nepat (vmajetku nikoho nen).

Hae autem res, quae humani iuris sunt, aut publicae aut privatae. Vci, kter pinle do (oblasti) lidskho prva (prva lid), jsou bu veejn anebo soukrom. Quae publicae sunt, nullius in bonis esse creduntur, ipsius enim universitatis esse creduntur: privatae autem sunt, quae singulorum sunt.Ty (vci), kter jsou veejn (m se za pravdu e), nejsou vmajetku nikoho, jsou toti povaovny za vci obce (sttu cel pospolitosti) samotn; soukrom jsou ty, kter pat jednotlivcm.Quaedam praeterea res corporales sunt, quaedam incorporales. Krom toho jsou (tyto) vci (svou povahou) jak hmotn, tak i nehmotn. Corporales hae sunt, quae tangi possunt, veluti fundus homo vestis aurum argentum et denique aliae res innumerabiles: Hmotnmi (tlesnmi) jsou ty (vci), kterch je mon se dotkat, napklad pozemek, lovk (otrok), aty, zlato, stbro, a tak dal nespoetn vci. incorporales sunt, quae tangi non possunt, qualia sunt ea, quae in iure consistunt, sicut hereditas, usus fructus, obligationes quoquo modo contractae.Nehmotnmi jsou ty (vci), kterch se nen mon dotkat takovmi vcmi jsou ty, kter se zakldaj na prvu jako (napklad) na ddictv, usufructu a obligacch, uzavench jakmkoliv zpsobem.

Nec ad rem pertinet, quod in hereditate res corporales continentur: nam et fructus, qui ex fundo percipiuntur, corporales sunt, et id quod ex aliqua obligatione nobis debetur plerumque corporale est, veluti fundus homo pecunia: Dan skutenosti se nedotk to, e do ddictv se zahrnou vci hmotn, a e ivnosy, kter se zskvaj zpozemku, jsou hmotn (tlesn), a e hmotnm je obyejn to, co znjak obligace je nm dlueno napklad pozemek, lovk (otrok) a penze. nam ipsum ius successionis et ipsum ius utendi fruendi et ipsum ius obligationis incorporale est.Je tomu tak ztoho dvodu, e samotn prvo ddick posloupnosti, povac prvo a prvo zaloen na obligaci je nehmotn.Eodem numero sunt et iura praediorum urbanorum et rusticorum, quae etiam servitutes vocantur.Obdobn je tomu u prv kpozemkm jak mstskm, tak venkovskm; tato prva se rovn nazvaj sluebnostmi.Quaedam naturali iure communia sunt omnium, quaedam universitatis, quaedam nullius, pleraque singulorum, quae variis ex causis cuique adquiruntur. Nkter (vci) jsou podle pirozenho prva vem spolen, nkter jsou obc, nkter nikomu nepat (jsou nikoho) vtina vc vak pat jednotlivcm jsou zskvny zrznch dvod.

Et quidem naturali iure omnium communia sunt illa: aer, aqua profluens, et mare, et per hoc litora maris. Vci, kter jsou podle pirozenho prva vem spolen, jsou (pedevm) tyto: vzduch, tekouc voda, moe a pi tomto moi (se nachzejc) mosk behy.Item lapilli, gemmae ceteraque, quae in litore invenimus, iure naturali nostra statim fiunt. Rovn kamnky, drahokamy a ostatn vci, kter nalezneme na behu (dle prva pirozenho), se (hned na mst) stanou naimi.Sed flumina paene omnia et portus publica sunt. Avak eky, tm veker, a pstavy jsou veejnmi (vcmi).

INSTITUTIONES SEU ELEMENTAINSTITUCE (Justininova uebnice prva)LIB. II, TIT. I. De rerum divisione.Kniha II, kapitola I O rozdlen vcSuperiore libro de iure personarum euimus: modo videamus de rebus, quae vel in nostro patrimonio vel extra nostrum patrimonium habentur. V pedel knize jsme pojednvali o prvu osob. Nyn bychom nahldli na vci (pedmty majetkovho prva), kter jsou vlastnny jak vrmci pslunho majetku (patrimonia), tak i mimo nj. Quaedam enim naturali iure communia sunt omnium, quaedam publica, quaedam universitatis, quaedam nullius, pleraque singulorum, quae variis ex causis cuique adquiruntur, sicut ex subiectis apparebit.Nkter (vci) jsou toti podle pirozenho prva vem spolen nkter jsou veejn, nkter jsou obc (obecn), nkter nikomu nepat (jsou nikoho); vtina vc je vlastnna jednotlivci, kte je zskvaj (nabvaj) od jinch (osob) zrznch dvod tak, jak to bude nsledn popsno.Et quidem naturali iure communia sunt omnium haec: aer et aqua profluens et mare et per hoc litora maris. Podle pirozenho prva (zajist) jsou vem (pslunkm lidskho spoleenstv) spolen tyto (vci): vzduch a tekouc voda, moe a mosk behy.

Universitatis sunt, non singulorum, veluti quae in civitatibus sunt theatra, stadia et similia et si qua alia sunt communia civitatium. Pat obcm, ne jednotlivcm, ty vci (budovy), kter se zde nachzej, napklad divadla, zvodit a ostatn podobn zazen vem spolen (pokud existuj). Nullius autem sunt res sacrae et religiosae et sanctae: quod enim divini iuris est, id nullius in bonis est.Nikomu nepat (nikoho jsou) vci posvtn (svat), nboensk (zasvcen) a svat; to co pat do oblasti prva nboenskho (boha boh), to neme mt nikdo ve svm vlastnictv (majetku).Sanctae quoque res, veluti muri et portae, quodammodo divini iuris sunt et ideo nullius in bonis sunt. ideo autem muros sanctos dicimus, quia poena capitis constituta sit in eos qui aliquid in muros deliquerint. Svatmi vcmi jsou napklad hradby a brny, jsou (jakoby) soust nboenskho prva (pod ochranou boh), ztoho dvodu nikomu nepat (nejsou majetkem nikoho). Proto kme, e hradby jsou svat. Jakkoliv pestupek je trestn smrt.

Ukzky z text mskho vodnho prva

Vnsledujcm pehledu uvdme nkter vznan prvn vroky, kter se vztahuj kvodoprvn problematice, a to zdla kter v roce 533 publikoval csa Justinin pod nzvem: Digesta seu Pandectae. esk peklad kdispozici nen; existuj peklady nmeck (vknin podob a obtn dostupn), a pokud je autorovi tto pednky znmo nepln (na Internetu) peklady anglick.

Latinsk textesk pekladRiparum usus publicus est iure gentium sicut ipsius fluminis. Itaque navem ad eas appellere, funes ex arboribus ibi natis religare, retia siccare et ex mare reducere, onus aliquid in his reponere cuilibet liberum est, sicuti per ipsum flumen navigare. Sed proprietas illorum est, quorum praediis haerent: qua de causa arbores quoque in his natae eorundem sunt.Veejn uvn beh, obdobn jako ek; je dno na zklad prva nrod. Proto kad me lod pistvat bez omezen (svobodn) u beh, vzat provazy ke stromm, kter zde rostou, suit rybsk st, kter jsou z moe sveny, a tak skldat jakkoliv nklad na behu. Vlastnictv beh vak nle tm, kterm pat pozemky; rovn stromy, kter rostou na bezch pat tmto (vlastnkm).

Cum usum fructum horti haberem, flumen hortum occupavit, deinde ab eo recessit: ius quoque usus fructus restitutum esse Labeoni videtur, quia id solum perpetuo eiusdem iuris mansisset. Ita id verum puto, si flumen inundatione hortum occupavit: nam si alveo mutato inde manare coeperit, amitti usum fructum existimo, cum is locus alvei publicus esse coeperit, neque in pristinum statum restitui posse.V ppad, e mm prvo uvat pozemek zahrady, a nastane skutenost, e eka ho zaplav a voda pot ustoup pak Labeo m ten nzor, e ususfructus (prvo vc uvat a brt z n plody bez poruen jej podstaty) se navrac, protoe pda zstv po celou tuto dobu ve stejnm prvnm stavu. Myslm si, e toto je pravdou jenom tehdy, kdy eka zaplav zahradu (pozemek). Kdy ale dojde k tomu, e koryto svj smr zmn, pak prvo usufructus pestv platit pozemek tohoto koryta se stane veejnm statkem (majetkem), a to proto, e neme bt uveden do pvodnho stavu.

Quod si quis in mare vel in litore aedificet, licet in suo non aedificet, iure tamen gentium suum facit: si quis igitur velit ibi aedificantem prohibere, nullo iure prohibet, neque opus novum nuntiare nisi ex una causa potest, si forte damni infecti velit sibi caveri. Kdy kdokoliv nco v moi nebo na moskm pobe postav, akoliv to nen jeho pozemek, pak na zklad prva nrod se toto stane jeho majetkem. Ikdyby tomu nkdo chtl zabrnit, tak to nelze, stejn jako pi nov stavb (na stejnm mst), protoe ktomu nem oprvnn. Zkaz lze provst jen tehdy, pokud by lo o ohroen jeho prv.Fluminum publicorum communis est usus, sicuti viarum publicarum et litorum. In his igitur publice licet cuilibet aedificare et destruere, dum tamen hoc sine incommodo cuiusquam fiat. Uvn ek je zleitost veejnou, podobn je tomu u veejnch cest amoskho behu. Na tchto mstech je vem povoleno (na zklad veejnho prva) stavt ibourat, ale pouze vppad, e to nezpsob nkomu jinmu jmu.

Si flumen navigabile sit, non oportere praetorem concedere ductionem ex eo fieri labeo ait, quae flumen minus navigabile efficiat. idemque est et si per hoc aliud flumen fiat navigabile.Labeo tvrd, e jestlie je eka splavn, pak neme prtor udlit prvo odebrat vodu vtakovm mnostv, e by se eka stala mn splavnou. Toto plat ivppad, e by se stala jin eka splavnou. Quod in litore quis aedificaverit, eius erit: nam litora publica non ita sunt, ut ea, quae in patrimonio sunt populi, sed ut ea, quae primum a natura prodita sunt et in nullius adhuc dominium pervenerunt: nec dissimilis condicio eorum est atque piscium et ferarum, quae simul atque adprehensae sunt, sine dubio eius, in cuius potestatem pervenerunt, dominii fiunt.To, co kdokoliv na moskm behu postav, je jeho; je to dno tm, e mosk beh nen veejn obdobnm zpsobem jako vci, kter jsou majetkem lidu. Naopak se jedn o obdobnou zleitost jako uvc, kter jsou prvotn vytveny prodou a nepat nikomu. Jedn se o podobnou zleitost jako u ryb nebo zvat, kter, jakmile jsou chycena, tak se stanou majetkem toho, kdo je ulovil. (viz res nullius)

Qui autem in ripa fluminis aedificat, non suum facit.Naopak ten, kdo stav na behu eky, neme (obdobn jako vpedelm ppadu) nabt prva vlastnictv.Celsus filius, si in ripa fluminis, quae secundum agrum meum sit, arbor nata sit, meam esse ait, quia solum ipsum meum privatum est, usus autem eius publicus intellegitur. et ideo cum exsiccatus esset alveus, proximorum fit, quia iam populus eo non utitur.Celsus (mlad) tvrd, e pokud roste na behu eky strom (hned vedle pole, kter je vmm vlastnictv), pak strom je mj, protoe samotn pozemek je mj, bez ohledu na to, e uvn je veejn. Kdy vyschne koryto eky, pak se koryto stane majetkem tch, kte snm soused, a to ztoho dvodu, e lid (nrod msk) u eku neme uvat.

Maris communem usum omnibus hominibus, ut aeris, iactasque in id pilas eius esse qui iecerit: sed id concedendum non esse, si deterior litoris marisve usus eo modo futurus sit.Moe me uvat veker lidstvo. Obdobn je tomu u vzduchu. Kldy, kter se plav v moi pat tomu, kdo je tam vhodil. Nen vak dovoleno, aby tm dolo kezhorovn budoucho monho uvn moe nebo pobe.Respondit in litore iure gentium aedificare licere, nisi usus publicus impediretur.Je povoleno stavt na moskm behu, ato na zklad prva nrod; nesm vak dojt ke zhorovn jeho veejnho uvn.De fluminibus. Ne quid in flumine publico ripave eius fiat, quo peius navigetur.O ekch. Nesm dojt ktomu, aby dolo kjakkoliv zmn v ece a na nm behu, kter by zpsobila zhoren podmnek plavby (na tto ece).

Fluminum quaedam publica sunt, quaedam non. Publicum flumen esse Cassius definit, quod perenne sit: haec sententia Cassii, quam et Celsus probat, videtur esse probabilis.Nkter eky jsou veejn (jsou majetkem mskho lidu), jin nikoliv. Cassius stanovil definici, e eky strvalm tokem vody jsou veejn. Tato definice byla schvlena Celsem je mon ci, e je oprvnn.Si fossa manu facta sit, per quam fluit publicum flumen, nihilo minus publica fit: et ideo si quid ibi fiat, in flumine publico factum videtur.Pokud byl kanl umle (rukama) vytvoen a protk jm veejn eka, pak je tento kanl rovn veejn (je majetkem mskho nroda) cokoliv je zde vybudovno je rovn veejn.Aliter atque si flumen aliquam terram inundaverit, non alveum sibi fecerit: tunc enim non fit publicum, quod aqua opertum est.Pokud dojde kpovodni a zem je zaplaveno vodou (a pitom nedojde kvytvoen koryta eky), pak toto zem pokryt vodou se nestv veejnm majetkem (zstv i nadle majetkem soukromm).

In flumine publico factum accipere debemus, quidquid in aqua fiat: nam si quid extra factum sit, non est in flumine factum: et quod in ripa fiat, non videtur in flumine factum.Mli bychom vdy mt za to, e to, co je vybudovno ve veejn ece je vybudovno ve vod tto eky. Co se stane mimo tuto vodu, to nen povaovno za vybudovan v ece. Obdobn je tomu u behu.Non autem omne, quod in flumine publico ripave fit, coercet praetor, sed si quid fiat, quo deterior statio et navigatio fiat. ergo hoc interdictum ad ea tantum flumina publica pertinet, quae sunt navigabilia, ad cetera non pertinet. sed labeo scribit non esse iniquum etiam si quid in eo flumine, quod navigabile non sit, fiat, ut exarescat vel aquae cursus impediatur, utile interdictum competere.Ne ve co se vybuduje ve veejn ece by ml prtorv pkaz zakazovat pouze by se to mlo tkat toho, co by zhorilo plavbu a monost pistvn lod. Tento pkaz se pouije pouze pro veejn splavn eky. Ale Labeo k, e cokoliv, co zpsob (i vece, kter nen splavn) vysychn i zhoren toku eky, by mlo bt omezeno na zklad tzv. uitenho pkazu.

Si in mari aliquid fiat, Labeo competere tale interdictum: ne quid in mari inve litore quo portus, statio iterve navigio deterius fiat.Labeo k, e pokud je cokoliv konno na moi, pak je nutn aplikovat nsledujc pkaz: Nic nesm bt uinno na moi nebo pobe, aby tm dolo kzhoren monosti pistvn slodmi a ohroen plavby.Sed et si in flumine publico, non tamen navigabili fiat, idem putat.Stejn pstup je nutn uplatovat i u kad veejn eky, a to nejen u eky splavn.Deinde ait praetor: quod in flumine publico ripave eius fiat sive quid in id flumen ripamve eius immissum habes, quo statio iterve navigio deterior sit fiat, restituas.Dle prtor k: Kdy cokoliv uin ve veejn ece nebo na jejch bezch, nebo kdy cokoliv umst ve veejn ece i na jejch bezch, co zhor podmnky plavby, pak mus uvst ve do pvodnho stavu.

Flumina publica quae fluunt ripaeque eorum publicae sunt.eky, kter tekou (stle) jsou ekami veejnmi; jejich behy jsou rovn veejn.Ripa ea putatur esse, quae plenissimum flumen continet.Behem se chpe ta st, kter pojme eku pi velkm mnostv vody (pi vysokm vodnm stavu ne dojde kpelit).Quaesitum est, an is, qui in utraque ripa fluminis publici domus habeat, pontem privati iuris facere potest. Respondit non posse.Je mon si poloit otzku, zda nkdo, kdo m na protjch bezch domy, me postavit pes eku most, a to na zklad prva soukromho. Odpov zn, e nikoliv.

Ait praetor: in flumine publico inve ripa eius facere aut in id flumen ripamve eius immittere, quo aliter aqua fluat, quam priore aestate fluxit, veto.Prtor k: Zakazuji, aby bylo cokoliv vybudovno ve veejn ece nebo na jejch bezch; rovn nelze cokoliv vhazovat do vody nebo umsovat na bezch, pokud by dolo ke zmn toku eky proti stavu, kter byl pedtm (v minulm roce).Pertinet autem ad flumina publica, sive navigabilia sunt sive non sunt.Tento pkaz se pouije, a to i bez ohledu na to, zda se jedn o splavn veejn eky i o nesplavn veejn eky. Lacus est, quod perpetuam habet aquam.Jezero je to, co m stlou vodu.

Stagnum est, quod temporalem contineat aquam ibidem stagnantem, quae quidem aqua plerumque hieme cogitur.Ndr (rybnk) je to, co vodu obsahuje doasn, a to vodu stojatou vtinou se napluje vzim (v obdob de kdy je vce vody ve stedozemn klimatick oblasti).Fossa est receptaculum aquae manu facta.Pkop (kanl) je to, co jm vodu, a je rukama (run) vybudovn.Possunt autem etiam haec esse publica.Jezero, ndr a kanl mohou bt rovn veejnmi (vcmi).

msk vodn prvo a jeho vliv na souasn esk vodn prvo

Za velmi aktuln ustanoven z uvedenho vbru lze povaovat vrok: Publicum flumen esse Cassius definit, quod perenne sit. (Cassius stanovil definici, e eky s trvalm tokem vody jsou veejn.). Obdobn: Flumina publica quae fluunt ripaeque eorum publicae sunt. (eky, kter teou (stle) jsou ekami veejnmi; jejich behy jsou rovn veejn.)

Vodn tok je definovn v 43 odst. 1 zkona . 254/2001 Sb., o vodch a o zmn nkterch zkon (vodnm zkonu), ve znn pozdjch pedpis nsledovn: Vodn toky jsou povrchov vody tekouc vlastnm spdem v koryt trvale nebo po pevaujc st roku, ato vetn vod v nich umle vzdutch. Jejich soust jsou i vody ve slepch ramenech a v secch pechodn tekoucch pirozenmi dutinami pod zemskm povrchem nebo zakrytmi seky.

Zkon . 138/1973 Sb., o vodch (vodn zkon), ml vak jinou definici:Vodn toky (poznmka pod arou se odvolv na tehdy platn lnek 8 stavy SSR stavn zkon .100/1960 Sb.) jsou vody trvale tekouc po zemskm povrchu mezi behy bu v koryt pirozenm (poppad upravenm), jako bystiny, potoky, eky, nebo v koryt umlm, jako prplavy, vodn kanly, ndre apod., nebo vody nachzejc se ve slepch ramenech vodnch tok, vetn jejich koryt.

Pi porovnn definice obsaen vplatnm zkonu . 254/2001 Sb. a definice zkona .138/1973 Sb. se znnm Dig. 43.12.1.3 (Ulpianus 68 ad ed.) lze konstatovat, e pvodn definice ve dnes ji zruenm zkonu byla vstinj a jednoznanj. Formulace typu: po pevaujc st roku me vst kmnoha rozdlnm interpretacm.Tento pklad byl zvolen pouze jako potvrzen toho, e msk vodn prvo je mon idnes vzt do vahy tam, kde prvn nzory nejsou zcela jednotn.

Jako dal pklad lze uvst odbornou diskusi (ve sv dob velmi aktuln) mezi autorem lnku [24] a autorem lnku [25] (asopis Prvnk).

Dvodov zprva k parlamentnmu tisku 688/0 obsahovala nsledujc koment:Povrchovmi vodami jsou (v souladu se souasnou prvn pravou) vody pirozen se vyskytujc na zemskm povrchu. Oproti platnmu stavu se upesuje, e povrchovmi vodami jsou ivody, kter pechodn protkaj zakrytmi seky, tunely nebo v nadzemnch vedench; konstatovnm tto skutenosti se odstrauj dosavadn vkladov pochybnosti. Povrchovmi vodami jsou ve smyslu definice zejmna vody ve vodnch tocch, vetn vod ve vodnch tocch umle vzdutch, vody odtkajc po zemskm povrchu v podob deovch srek atd. Za povrchov vody se nepovauj vody, kter byly z vod povrchovch odebrny. Odebran vody jsou mimo dosah psobnosti tohoto zkona. Povrchov ani podzemn vody nejsou pro svou neovladatelnost pedmtem vlastnickch ani dalch soukromch prv s vlastnictvm spojench a jsou v tomto smyslu vc bez pna (resnullius).

Prv pouit termnu res nullius vedlo k odborn diskusi, kter nebyla a do dnench dn jednoznan rozhodnuta. Prof. Kindl se pak dan problematice jet dle vnoval vpublikaci [6] (vod do prva ivotnho prosted. Plze: Ale enk, s. r. o., 2005). Tento pklad byl rovn uveden jako doklad toho, e msk prvo nm me i vsouasnosti bt podntem kdiskusm a nsledn pak inspirac pro vahy akoncepce, kter by mohly poslouit pi mon novelizaci eskho vodnho prva.

Dkuji Vm za pozornost.Gratias ago vobis pro intentione.

Summa:

Romanum ius aquae magnam auctoritatem habebat apud evolutionem iuris aquae in terris Bohemicis. In iurem nostrum perceptio publicarum aquarum fluentium excepta est.

(msk vodn prvo mlo znan vliv na vvoj vodnho prva v eskch zemch. Do naeho prva bylo pevzato pojet veejnosti tekoucch vod.)Roman water right had a significant impact on the development of water law in the Czech Lands. Our law has taken the concept of public-flowing water

Verba principalia:

ius Romanum, ius aquae, res corporalis, res extra commercium, res nullius, flumen publicum, ripa, rivus, lacus.