Embed Size (px)
Citation preview
Alp
ínsk
ý
mod
ální
– tr
avin
né
mod
ální
– b
ylin
né
boha
tší
vlhč
í
vlhč
í boh
atší
skel
etna
tějš
í – je
seni
cké
skel
etna
tějš
í
1 2 3 4 5 6 9
Kle
čový
mod
ální
inic
iáln
í přír
odní
boha
tší
sušš
í
extra
zoná
lní m
odál
ní
extra
zoná
lní s
BO
raše
linno
u
extra
zoná
lní b
ez k
leče
0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 1 2 3 4 5 6 7
1 2 3
0 1 2 3 4 5 7 9 1 3 1 5 1 2 3 5 7 1 2 3 5 7 1 1 1 3 7 9 1 1 1 7 9 0 1 7 1 5 0 1 4
antro
poge
nní
mod
ální
chud
ší
skel
etna
tějš
í
antro
poge
nní
mod
ální
boha
tší
antro
poge
nní
mod
ální
vlhč
í
antro
poge
nní
mod
ální
chud
ší
boha
tší
vlhč
í
skel
etna
tějš
í
spec
ifick
á –
vlhč
í
mod
ální
skel
etna
tějš
í
mod
ální
mod
ální
chud
ší
boha
tší
skel
etna
tějš
í
mod
ální
skel
etna
tějš
í
mod
ální
vlhč
í
skel
etna
tějš
í
mod
ální
spec
ifick
á –
s B
O
mod
ální
chud
ší
skel
etna
tějš
í
mod
ální
0 1 2 7 9 0 1 3 9 0 1 5 0 1 2 3 5 7 8 1 7
1 9
1 2 3 7 9 1 7 1 5 7 1 9 1 2 7 1
0 1 2
Sm
rkob
ukov
ý
antro
poge
nní
mod
ální
chud
ší
boha
tší
skel
etna
tějš
í
spec
ifick
á –
s B
O
antro
poge
nní
mod
ální
boha
tší
vlhč
í
spec
ifick
á –
s B
O
spec
ifick
á –
rokl
inov
á
mod
ální
vlhč
í
spec
ifick
á –
s B
O
antro
poge
nní
mod
ální
chud
ší
boha
tší
vlhč
í
skel
etna
tějš
í
spec
ifick
á –
vrch
olov
ý fe
nom
én
mod
ální
vlhč
í
antro
poge
nní
mod
ální
chud
ší
vlhč
í
skel
etna
tějš
í
mod
ální
skel
etna
tějš
í
mod
ální
mod
ální
chud
ší
vlhč
í
spec
ifick
á –
tera
sová
mod
ální
mod
ální
chud
ší
boha
tší
skel
etna
tějš
í
spec
ifick
á –
podm
áčen
á
antro
poge
nní
mod
ální
skel
etna
tějš
í
antro
poge
nní
mod
ální
chud
ší
vlhč
í
skel
etna
tějš
í
spec
ifick
á –
s B
O
mod
ální
vlhč
í
spec
ifick
á –
s B
O
antro
poge
nní
mod
ální
chud
ší
mod
ální
spec
ifick
á –
s B
O
0 1 2 3 6 7 8 9 0 1 3 5 7 8 9 1 5 9 0 1 2 3 5 7 9 1 5 0 1 2 5 7 1 7 1 1 2 5 8
1
1 2 3 7 9 0 1 7 0 1 2 5 7 8 9 1 5 9 0 1 2 1 9
Jedl
obuk
ový
antro
poge
nní
mod
ální
chud
ší
boha
tší
skel
etna
tějš
í
antro
poge
nní
mod
ální
boha
tší
spec
ifick
á –
rokl
inov
á
mod
ální
chud
ší
vlhč
í
antro
poge
nní
mod
ální
chud
ší
boha
tší
sušš
í
vlhč
í
skel
etna
tějš
í
mod
ální
chud
ší
vlhč
í
antro
poge
nní
mod
ální
chud
ší
boha
tší
sušš
í
vlhč
í
skel
etna
tějš
í
antro
poge
nní
mod
ální
chud
ší
nitro
filně
jší
skel
etna
tějš
í
mod
ální
boha
tší
sušš
í
mod
ální
boha
tší
vlhč
í
antro
poge
nní
mod
ální
chud
ší
boha
tší
vlhč
í
mod
ální
vlhč
í
spec
ifick
ý –
pram
eniš
tní
antro
poge
nní
mod
ální
chud
ší
boha
tší
skel
etna
tějš
í
spec
ifick
á –
podm
áčen
á
antro
poge
nní
mod
ální
skel
etna
tějš
í
antro
poge
nní
mod
ální
chud
ší
vlhč
í
skel
etna
tějš
í
spec
ifick
á –
s B
O
antro
poge
nní
mod
ální
vlhč
í
spec
ifick
á –
s B
O
mod
ální
chud
ší
mod
ální
vlhč
í
spec
ifick
á –
s B
O
mod
ální
chud
ší
spec
ifick
á –
zbah
nělá
mod
ální
0 1 2 3 7 0 1 3 9 1 2 5 0 1 2 3 4 5 7 1 2 5 0 1 2 3 4 5 7 0 1 2 3 7 1 3 4 1 3 5 0 1 2 3 5 7 8 9 1 5 9 0 1 2 3 7 9 0 1 7 0 1 2 5 7 8 9 0 1 5 9 1 2 1 5 9 1 2 9 1
0 1 2 5 7 8 9 1 5 7
Buk
ový
antro
poge
nní
karb
onát
ová
silik
átov
á
antro
poge
nní
mod
ální
chud
ší
boha
tší
skel
etna
tějš
í
antro
poge
nní
mod
ální
boha
tší
antro
poge
nní
mod
ální
chud
ší
vlhč
í
antro
poge
nní
mod
ální
chud
ší
boha
tší
sušš
í
vlhč
í
skel
etna
tějš
í
spec
ifick
á –
písč
itá
antro
poge
nní
mod
ální
chud
ší
vlhč
í
antro
poge
nní
mod
ální
chud
ší
boha
tší
sušš
í
vlhč
í
hlin
itějš
í
skel
etna
tějš
í
spec
ifick
á –
písč
itá
antro
poge
nní
mod
ální
chud
ší
nitro
filně
jší
sušš
í
skel
etna
tějš
í
mod
ální
boha
tší
sušš
í
mod
ální
boha
tší
vlhč
í
antro
poge
nní
mod
ální
chud
ší
boha
tší
vlhč
í
antro
poge
nní
mod
ální
chud
ší
boha
tší
skel
etna
tějš
í
antro
poge
nní
mod
ální
boha
tší
skel
etna
tějš
í
antro
poge
nní
mod
ální
chud
ší
vlhč
í
spec
ifick
á –
s B
O
antro
poge
nní
mod
ální
sušš
í
vlhč
í
spec
ifick
á –
zakr
slá
antro
poge
nní
mod
ální
chud
ší
mod
ální
0 1 2 9 0 1 2 3 7 0 1 3 9 0 1 2 5 0 1 2 3 4 5 7 9 0 1 2 5 0 1 2 3 4 5 6 7 9 0 1 2 3 4 7 1 3 4 1 3 5 0 1 2 3 5 7 8 9 0 1 2 3 7 9 0 1 3 7 0 1 2 5 9 0 1 4 5 9 0 1 2 1
Dub
obuk
ový
antro
poge
nní
karb
onát
ová
silik
átov
á
antro
poge
nní
mod
ální
chud
ší
boha
tší
skel
etna
tějš
í
antro
poge
nní
mod
ální
boha
tší
spec
ifick
á –
rokl
inov
á
antro
poge
nní
mod
ální
chud
ší
vlhč
í
antro
poge
nní
mod
ální
chud
ší
boha
tší
sušš
í
vlhč
í
skel
etna
tějš
í
spec
ifick
á –
písč
itá
mod
ální
chud
ší
boha
tší
spec
ifick
á –
zakr
slej
ší
spec
ifick
á –
písč
itá
antro
poge
nní
mod
ální
chud
ší
boha
tší
sušš
í
vlhč
í
hlin
itějš
í
skel
etna
tějš
í
spec
ifick
á –
písč
itá
antro
poge
nní
mod
ální
chud
ší
nitro
filně
jší
sušš
í
skel
etna
tějš
í
mod
ální
boha
tší
sušš
í
antro
poge
nní
mod
ální
chud
ší
boha
tší
sušš
í
vlhč
í
antro
poge
nní
mod
ální
chud
ší
sušš
í
vlhč
í
spec
ifick
á –
tera
sová
spec
ifick
á –
rokl
inov
á
antro
poge
nní
mod
ální
vlhč
í
spec
ifick
ý –
písč
itý
antro
poge
nní
mod
ální
chud
ší
boha
tší
spec
ifick
á –
podm
áčen
á
antro
poge
nní
mod
ální
chud
ší
boha
tší
skel
etna
tějš
í
antro
poge
nní
mod
ální
chud
ší
mod
ální
antro
poge
nní
mod
ální
chud
ší
boha
tší
mod
ální
0 1 2 0 1 2 3 7 0 1 3 8 9 0 1 2 5 0 1 2 3 4 5 7 9 1 2 3 8 9 0 1 2 3 4 5 6 7 9 0 1 2 3 4 7 1 3 4 0 1 2 3 4 5 0 1 2 4 5 8 9
0
15
7
8
9
0 1 2 3 9 0 1 2 3 7 0 1 2 1 0 1 2 3 1
0 1 2 4 8 9
1 2 9 1 3
Buk
odub
ový
antro
poge
nní
karb
onát
ová
silik
átov
á
antro
poge
nní
mod
ální
chud
ší
boha
tší
spec
ifick
á –
hlin
itá
antro
poge
nní
mod
ální
boha
tší
antro
poge
nní
mod
ální
chud
ší
vlhč
í
antro
poge
nní
mod
ální
chud
ší
sušš
í
vlhč
í
skel
etna
tějš
í
spec
ifick
á –
písč
itá
antro
poge
nní
mod
ální
chud
ší
boha
tší
spec
ifick
á –
zakr
slej
ší
antro
poge
nní
mod
ální
chud
ší
boha
tší
sušš
í
vlhč
í
hlin
itějš
í
skel
etna
tějš
í
antro
poge
nní
mod
ální
chud
ší
nitro
filně
jší
sušš
í
skel
etna
tějš
í
mod
ální
boha
tší
sušš
í
antro
poge
nní
mod
ální
chud
ší
boha
tší
sušš
í
vlhč
í
antro
poge
nní
mod
ální
chud
ší
sušš
í
vlhč
í
antro
poge
nní
mod
ální
vlhč
í
spec
. – š
těrk
opís
kový
antro
poge
nní
mod
ální
vlhč
í
skel
etna
tějš
í
antro
poge
nní
mod
ální
chud
ší
boha
tší
jílov
itějš
í
spec
ifick
á –
podm
áčen
á
antro
poge
nní
mod
ální
chud
ší
boha
tší
vlhč
í
antro
poge
nní
mod
ální
chud
ší
mod
ální
sušš
í
vlhč
í
antro
poge
nní
mod
ální
boha
tší
antro
poge
nní
mod
ální
vlhč
í
0 1 2 0 1 2 3 8 9 0 1 3 0 1 2 5 0 1 2 4 5 7 9 0 1 2 3 8 9 0 1 2 3 4 5 6 7 9 0 1 2 3 4 7 1 3 4 0 1 2 3 4 5 0 1 2 4 5 8 9 0 1 5 9 0 1 5 7 0 1 2 3 6 9 0 1 2 3 5 0 1 2 1 4 5 0 1 3 0 1 5
Dub
ový
antro
poge
nní
karb
onát
ová
silik
átov
á
acer
ózní
spec
ifick
á –
na s
praš
i
extré
mní
m
odál
ní–
extré
mní
sk
elet
natě
jší
–
antro
poge
nní
mod
ální
chud
ší
boha
tší
spec
ifick
á –
hlin
itá
spec
ifick
á –
extré
mní
antro
poge
nní
mod
ální
chud
ší
boha
tší
sušš
í
vlhč
í
spec
ifick
á –
na d
unác
h
antro
poge
nní
mod
ální
mod
ální
chud
ší
spec
ifick
á –
písč
itá
antro
poge
nní
mod
ální
chud
ší
boha
tší
vlhč
í
spec
ifick
á –
nepí
sčitá
spec
ifick
á –
na d
unác
h
antro
poge
nní
mod
ální
chud
ší
sušš
í
antro
poge
nní
mod
ální
chud
ší
boha
tší
sušš
í
mod
ální
sušš
í
vlhč
í
mod
ální
sušš
í
spec
ifick
á –
vápe
ncov
á
spec
ifick
á –
strž
ová
antro
poge
nní
mod
ální
sušš
í
vlhč
í
spec
ifick
ý –
měk
ký lu
h
spec
ifick
ý –
měk
ký lu
h vl
hčí
spec
ifick
ý –
štěr
kopí
skov
ý
antro
poge
nní
mod
ální
chud
ší
boha
tší
jílov
itějš
í
spec
ifick
á –
podm
áčen
á
antro
poge
nní
mod
ální
chud
ší
boha
tší
vlhč
í
spec
ifick
á –
sušš
í boh
atší
spec
ifick
á –
písč
itá
antro
poge
nní
mod
ální
chud
ší
boha
tší
sušš
í
antro
poge
nní
mod
ální
vlhč
í
antro
poge
nní
mod
ální
sušš
í
spec
ifick
á –
se S
M
spec
ifick
á –
lužn
í
spec
ifick
á –
inic
iáln
í přír
odní
antro
poge
nní
mod
ální
spec
ifick
á –
slat
inná
spec
ifick
á –
se S
M
mod
ální
boha
tší
spec
ifick
á –
se S
M
0 1 2 3 7 8 9 0 1 2 3 8 9 0 1 2 3 4 5 9 0 1 1 2 9 0 1 2 3 5 8 9 0 1 2 4 0 1 2 3 4 1 4 5 1 4 8 9 0 1 4 5 7 8 9 0 1 2 3 6 9 0 1 2 3 5 8 9 0 1 2 3 4 0 1 5 0 1 4 7 8 9 0 1 8 9 1 3 9
karb
onát
ový
silik
átov
ý
hadc
ový
antro
poge
nní
mod
ální
mod
ální
na
pís
kovc
ích
–
boha
tší
„bon
itněj
ší“
spec
ifick
ý –
hadc
ový
spec
ifick
ý –
se S
M
mod
ální
db
-bk
–
mod
ální
bk
–
se S
M in
verz
ní
se S
M v
yšší
ch p
oloh
antro
poge
nní
mod
ální
chud
ší
spec
ifick
ý –
na d
unác
h
antro
poge
nní
mod
ální
db
–
mod
ální
db
-bk
–
mod
ální
bk
–
boha
tší
vlhč
í
mod
ální
chud
ší
spec
ifick
ý –
se S
M
mod
ální
boha
tší
sušš
í
vlhč
í
sušš
í boh
atší
Baz
ický
BO
R b
k sk
elet
natý
Baz
ický
BO
R b
k m
odál
ní
Baz
ický
BO
R b
k vl
hčí
Exponovaná stanoviště se sklonem svahu nad 22° se v rámci edafických kategorií M, K, I, S, B, W, H a D na čtvrtém místě kódu pro označení lesního typu značí písmenem „e“ (např. 5B1e). Vysvětlivky: dbBK = dubová bučina, db-bk = dubobukový. Antropogenní lesní typy s číslem 0 na třetím místě kódu se mohou vyskytnout u všech souborů lesních typů.
mod
ální
bř
-db
–
mod
ální
jd
-db
–
antro
poge
nní
mod
ální
vlhč
í
vlhč
í vyš
ších
pol
oh
antro
poge
nní
mod
ální
sušš
í
vlhč
í
mod
ální
chud
ší
spec
ifick
ý –
hist
ický
Gle
jová
boS
M s
pec.
– b
ohat
ší
spec
ifick
ý –
hadc
ový
antro
poge
nní
mod
ální
zakr
slej
ší
antro
poge
nní
mod
ální
sušš
í
zakr
slý
blat
kový
mod
ální
blat
kový
suš
ší
1 2 3 0 1 2 3 4 8 9 1 2 3 4 9 0 1 2 9 0 1 2 3 5 7 9 1 2 9 1 3 4 5 6 7 8 9 1 2 0 1 5 6 0 1 4 5 1 2 7 8 9 0 1 2 0 1 2 3 4 5 9
spec
ifick
ý –
na z
ahlin
ěnýc
h pí
scíc
h
Ske
leto
vá b
oSM
– s
peci
fická
ro
klin
ová
spec
ifick
á –
vápe
ncov
á
svěží kamenitá vysýchavá bohatá vápencová
S F
vlhká oglejená svěží oglejená kyselá oglejená chudá glejová glejová chudáobohacenáobohacená kamenitá
obohacená skeletová lužní úžlabníkyselá hlinitáchudá kyselá
RAŠELINNÁŽIVNÁ OBOHACENÁ HUMUSEM OBOHACENÁ VODOU
rašelinnásvěží
J L Q G T RV O PUB W H D
1
kyselá kamenitá
Ekologická řada
EXTRÉMNÍ KYSELÁ
zakrslá
OGLEJENÁ GLEJOVÁ
Edafická kategorie
X Y M K N I
hlinitá
AZ(L
ES
NÍ)
VE
GE
TAČ
NÍ S
TUP
EŇ
10 10ZARKTOALPINUM
9
Sm
rkov
ý
antro
poge
nní
mod
ální
chud
ší
boha
tší
Kyselá bkSM
5 5Z 5Y 5M 5K
Zakr
slá
smJD
– v
rcho
lový
feno
mén
spec
ifick
á –
vrch
olov
ý fe
nom
én
Ske
leto
vá s
mJD
– v
rcho
lový
feno
mén
3 3X
2
bazická zakrslá
4 4X 4Z
boha
tší
vlhč
í
8
vlhč
í chu
dší
7
9Z
7Z 7Y 7M 7K
antro
poge
nní
8G8S 8F
Svěží bkSM
C
chud
ší
Přehled lesních typů a souborů lesních typů v ČR (stav k 1. 1. 2019)
7S
Svěží SM Svěží kamenitá SM
sm LUH Oglejená chudá SM
Glejová SM
Obohacená skeletová jlsmJV
9R
Klečová SM
VRCHOVIŠTĚ
8T 8RVrchovištní SMGlejová chudá
zakrslá SM
boha
tší
vlhč
í
skel
etna
tějš
í
mod
ální
Vlhká klSM Oglejená svěží SM
sušš
í
chud
ší
8P 8Q
7V 7O 7P 7Q
mod
ální
skel
etna
tějš
í k
rkon
ošsk
á–
mod
ální
– je
seni
cká
mod
ální
9K
Oglejená kyselá SM
Kyselá SM8K 8N
Kyselá kamenitá SMZakrslá jřSM8Z 8Y
Skeletová SM8MChudá SM
(7)L 8V 8O
vlhč
í
antro
poge
nní
mod
ální
mod
ální
mod
ální
mod
ální
skel
etna
tějš
í
vlhč
í boh
atší
skel
etna
tějš
í
mod
ální
boha
tší
mod
ální
vlhč
í
skel
etna
tějš
í
(6)J
mod
ální
spec
. – v
rcho
lový
feno
mén
mod
ální
skel
etna
tějš
í
mod
ální
Glejová chudá jdSM
Svěží rašelinná SM
Kyselá rašelinná SM
Buk
osm
rkov
ý
spec
ifick
á –
vrch
olov
ý fe
nom
én
spec
ifick
á –
vrch
olov
ý fe
nom
én
antro
poge
nní
mod
ální
chud
ší
Oglejená svěží jdSM Oglejená kyselá jdSM Oglejená chudá jdSM
spec
ifick
ý –
skel
etna
tý
7G 7T (6)R
mod
ální
antro
poge
nní
mod
ální
mod
ální
boha
tší
skel
etna
tějš
í
(7)RZakrslá bkSM Skeletová bkSM Chudá bkSM
9
6 6Z 6Y 6M 6K 6I 6S 6TZakrslá smBK Skeletová smBK Chudá smBK Kyselá smBK Kyselá hlinitá
smBKSvěží smBK Bohatá smBK
Glejová jdSM
Bohatá BK Vápencová BK Hlinitá BK Obohacená BK Oglejená kyselá dbJD
5B
Obohacená skeletová lpJV
ÚžlabníjvJS
Oglejená svěží (bk)JD
Oglejená kyselá JDVápencová jdBK
Hlinitá jdBK
4H
6V 6O 6P 6Q 6G6B 6H 6D
(6)L
5I 5SBohatá jdBK
(5)UGlejová chudá smJD
Hlinitá smBK Obohacená smBK
(5)J
LUH olše šedé
Úžlabní jsJV
Vlhká smBK Oglejená svěží smJD Oglejená chudá smJD
Glejová smJD
Obohacená skeletová jljsJV
(5)R
5W 5H 5D
(5)L
5V
spec
ifick
á –
vrch
olov
ý fe
nom
én
spec
ifick
á –
rokl
inov
á
mod
ální
vlhč
í
skel
etna
tějš
í
Oglejená chudá JD
Glejová JD
Kyselá rašelinná boSM
Obohacená jdBK
Mo
ntá
nn
í (js
)ol L
UH
Vlhká jdBK5G 5T5O 5P 5Q
Zakrslá jdBK Skeletová jdBK Chudá jdBK
4D 4V4I 4S 4B4Y 4M 4K
Svěží jdBK
antro
poge
nní
mod
ální
chud
ší
vlhč
í
Kyselá jdBK Kyselá hlinitájdBK
(3)RBazická zakrslá BK Zakrslá BK Skeletová BK Chudá BK Kyselá BK Kyselá hlinitá BK Svěží BK
4O 4P 4Q 4G 4T (4)R4WKyselá rašelinná reliktní boSM
(3)J (3)U
Vlhká BK Oglejená svěží dbJD Svěží rašelinná reliktní SM
antro
poge
nní
mod
ální
chud
ší
sušš
í
spec
ifick
á –
vápe
ncov
á
spec
ifick
ý –
pram
eniš
tní v
ápni
tý
(3)L
3V
spec
ifick
ý –
pram
eniš
tní
jsol LUH
3B 3W 3H 3DVápencová dbBK
2M 2K
Bohatá dbBK3K 3I 3S
2I 2S 2B
3Z 3Y 3M
Bazická zakrslá bkDB
Zakrslá bkDB Skeletová bkDB Chudá bkDB Kyselá bkDB2X 2Z 2Y
1D
Hlinitá dbBK Obohacená dbBKBazická zakrslá dbBK
Zakrslá dbBK
Obohacená bkDB2W 2H 2D
Hlinitá bkDB
Skeletová dbBK Chudá dbBK Kyselá dbBK Kyselá hlinitá dbBK
Svěží dbBK
antro
poge
nní –
odk
ališ
tě
spec
ifick
á –
písč
itá
spec
ifick
á –
písč
itá
spec
ifick
á –
tera
sová
spec
ifick
á –
rokl
inov
á
Oglejená kyselá DB s JD
Oglejená chudá DB s JD
(1)J
Pah
ork
atin
ný
LU
H
Vápencová bkDB
Kyselá hlinitá bkDB
Svěží bkDB
(2)L
2VVlhká bkDB Oglejená svěží
jd(bk)DBBohatá bkDB
1X 1Z 1M 1KZakrslá DB Chudá boDB Kyselá DB
Spo
leče
nstv
a bo
rů a
spo
leče
nstv
a
s př
iroz
eně
vyso
kým
pod
ílem
bor
ovic
e 0X 0Z 0Y 0M 0K
Mokřadní břOLNížinný LUH Vlhká hbDB Oglejená svěží lpDB Oglejená kyselá břDB
Oglejená chudá břDB
Mokřadní OLBohatá hbDB Hlinitá hbDB Obohacená hbDBBazická zakrslá DB
Zakrslý BOR Skeletový BOR Chudý BOR Kyselý BOR
1I 1S 1BKyselá hlinitá DB Svěží DB
mod
ální
chud
ší
spec
ifick
á –
zbah
nělá
Glejová jdDB
Glejová chudá jdDB
Oglejená kyselá jdDB Oglejená chudá jdDB
Vlhká dbBK Oglejená svěží jddbBK
3Q
spec
ifick
á –
podm
áčen
á
3P3O
Rašelinný BO
Oglejená kyselá smJD
Glejová chudá JD
0T 0R0P 0Q
1Q (1)G (1)T
3G 3T
mod
ální
boha
tší
Oglejená chudá dbJD
Glejová dbJD
Glejová chudá dbJD
(1)RRašelinná OL
Glejová DB s JD
Glejová chudá DB s JD
2T
1P
2G
Raš
elin
ná b
oBŘ
inic
iáln
í přír
odní
–
extré
mní
spec
ifick
á –
rokl
inov
á
spec
ifick
á –
deal
píns
ká
Vlhká bkSM
spec
ifick
á –
podm
áčen
á
spec
ifick
á –
podm
áčen
á
Bazický zakrslý BOR
spec
ifick
á –
rokl
inov
á
spec
ifick
á –
rokl
inov
á
spec
ifick
á –
sesu
vná
spec
ifick
á –
tera
sová
spec
ifick
á –
(s B
O) n
a ga
broi
dech
spec
. – s
BO
na
hadc
i a s
erp.
vyv
ř.
spec
ifick
á –
podm
áčen
á
spec
ifick
á –
inic
iáln
í přír
odní
spec
ifick
á –
rokl
inov
á
spec
ifick
á –
tera
sová
spec
ifick
á –
sesu
vná
spec
ifick
á –
rokl
inov
á
Glejový chudý břBO
KLEČ
spec
. tra
vinn
á –
jese
nick
á
spec
ifick
á tra
vinn
á
sušš
í
spec
. – tr
avin
ná
chin
ofiln
í–
vlhč
í boh
atší
– je
seni
cká
vlhč
í boh
atší
spec
ifick
á vl
hčí –
kar
y
spec
ifick
á –
lavi
ny
0OOglejený svěží BO
0GGlejový smBOHadcový BOR
0C0NKyselý kamenitý BOR
1V 1O
Oglejený kyselý BO Oglejený chudý BO
BO
Obohacená skeletová hbJV
1H (1)L
2O 2P 2Q
© ÚHÚL BRANDÝS NAD LABEM 2019m
odál
ní1 9
(4)LPodhorský LUH
spec
ifick
ý –
inic
iáln
í přír
odní
mod
ální
1
skeletová
0 1 4 9
antro
poge
nní
mod
ální
sušš
í
spec
ifick
á –
zakr
slá
mod
ální
chud
ší
boha
tší
skel
etna
tějš
í
1 2 3 7
Kyselá kamenitá bkSM7N
6NKyselá kamenitá smBK
antro
poge
nní
mod
ální
chud
ší
boha
tší
sušš
í
skel
etna
tějš
í
spec
ifick
á –
s B
O
0 1 2 3 4 7 8 9
5NKyselá kamenitá jdBK
Kys
elá
kam
enitá
sm
JD –
vrc
holo
vý
feno
mén
antro
poge
nní
mod
ální
chud
ší
boha
tší
sušš
í
skel
etna
tějš
í
0 1 2 3 4 7
antro
poge
nní
mod
ální
chud
ší
boha
tší
sušš
í
skel
etna
tějš
í
0 1 2 3 4 7
4NKyselá kamenitá BK
3NKyselá kamenitá dbBK
antro
poge
nní
mod
ální
0 1
antro
poge
nní
mod
ální
chud
ší
boha
tší
0 1 2 3
1NKyselá kamenitá DB
2NKyselá kamenitá bkDB
antro
poge
nní
mod
ální
chud
ší
boha
tší
sušš
í
0 1 2 3 4
7FSvěží kamenitá bkSM
mod
ální
1
Svěží kamenitá smBK
6F
mod
ální
boha
tší
1 3
5FSvěží kamenitá jdBK
antro
poge
nní
mod
ální
boha
tší
sušš
í
0 1 3 4
4FSvěží kamenitá BK
antro
poge
nní
mod
ální
boha
tší
sušš
í
0 1 3 4
Svěží kamenitá dbBK
3F
antro
poge
nní
mod
ální
boha
tší
sušš
í
0 1 3 4
2FSvěží kamenitá bkDB
antro
poge
nní
mod
ální
0 1
Svěží kamenitá hbDB
1F
mod
ální
1
antro
poge
nní
mod
ální
chud
ší
0 1 2
5CVysýchavá jdBK
antro
poge
nní
mod
ální
chud
ší
0 1 2
Vysýchavá BK4C
3CVysýchavá dbBK
antro
poge
nní
mod
ální
chud
ší
boha
tší
0 1 2 3
2CVysýchavá bkDB
antro
poge
nní
mod
ální
chud
ší
boha
tší
0 1 2 3
Vysýchavá hbDB1C
antro
poge
nní
mod
ální
chud
ší
boha
tší
0 1 2 3
7AObohacená kamenitá klbkSM
mod
ální
1
6AObohacená kamenitá klsmBK
mod
ální
chud
ší
vlhč
í
spec
ifick
á –
vrch
olov
ý fe
nom
én
1 2 5 9
5A
klBKObohacená kamenitá
antro
poge
nní
mod
ální
chud
ší
sušš
í
spec
ifick
á –
vápe
ncov
á
0 1 2 4 9
lpBKObohacená kamenitá
4A
antro
poge
nní
mod
ální
chud
ší
sušš
í
0 1 2 4 9sp
ec. –
váp
enco
vá
lpdbBK
3AObohacená kamenitá
antro
poge
nní
mod
ální
chud
ší
sušš
í
spec
ifick
á –
vápe
ncov
á
0 1 2 4 9
Obohacená kamenitá jvbkDB
2A
antro
poge
nní
mod
ální
sušš
í
0 1 4 8 9
spec
. – v
ápen
cová
suš
ší
spec
ifick
á –
vápe
ncov
á
jvhbDBObohacená kamenitá
1A
mod
ální
sušš
í
spec
ifick
á –
vápe
ncov
á
1 4 9
spec
ifick
á –
vápe
ncov
á9
spec
ifick
á –
vápn
itá8
9sp
ecifi
cká
– vá
penc
ová
8sp
ecifi
cká
– vá
pnitá
spec
ifick
á –
vlhč
í
spec
ifick
á –
vápn
itá
spec
ifick
á –
vápe
ncov
á
7 8 9
spec
ifick
á –
dřín
ová
6
spec
ifick
á –
vápn
itá8 9
spec
ifick
á –
vápe
ncov
á
spec
ifick
á –
vápe
ncov
á9
spec
ifick
á –
rokl
inov
á9
9sp
ecifi
cká
– ro
klin
ová
spec
ifick
á –
rokl
inov
á9
Vysvětlivky k tabulce „Přehled lesních typů a souborů lesních typů v ČR“ a základní charakteristiky vybraných lesnicko-typologických jednotek
Tabulka znázorňuje jednotky Lesnicko-typologického klasifikačního systému lesů v ČR uspořádané do ekologické (edafoklimatické) sítě. V horizontálním členění ekologické sítě se diferencují přírodní a růstové podmínky především podle trvalých půdních vlastností. Základem této diferenciace jsou edafické kategorie (EK), které jsou sestaveny do širších rámců – ekologických řad (EŘ). Vertikální členění v ekologické síti tvoří na základě vztahu mezi klimatem a biocenózou (lesní) vegetační stupně (LVS, VS). Uvnitř schématu jsou umístěny soubory lesních typů (SLT), v nichž jsou sdruženy jednotlivé lesní typy (LT). Označení lesních společenstev (např. jedlová bučina) vychází z (potenciálně) přirozené dřevinné skladby geobiocenóz, která odpovídá podmínkám ekologické řady (edafické kategorie) i vegetačního stupně. Zvláštní postavení v tabulce zaujímají svými vyhraněnými půdními poměry společenstva borů a společenstva s přirozeně vysokým podílem borovice („bory“), která jsou odsazena samostatně pod hlavní tabulkou.
(Lesní) vegetační stupeň je nadstavbová jednotka odrážející vliv výškového a expozičního klimatu na složení přirozené vegetace. Hlavními diferenciátory VS jsou na prvním místě stromovité a keřovité determinanty synuzie hlavní úrovně přirozených lesních a křovinných geobiocenóz, reagující rozhodným způsobem na délku vegetační doby a na negativní jevy klimatu. Tyto dřeviny jsou zároveň edifikátory (dominantními druhy rostlin majícími rozhodující vliv na utváření vnitřní struktury společenstva a jeho prostředí) VS. Zastoupení a životní projevy edifikátorů mají zásadní význam při determinaci VS.
V ČR je vylišeno 10 vegetačních stupňů, které jsou v tabulce uspořádány zdola nahoru. Nositeli vegetační stupňovitosti v ČR jsou dřeviny: dub zimní (Quercus petraea agg.), dub letní (Quercus robur), buk lesní (Fagus sylvatica), jedle bělokorá (Abies alba), smrk ztepilý (Picea abies) a borovice kleč (Pinus mugo). Názvy 1. až 9. VS jsou zvoleny podle zastoupení hlavních dřevin přirozených geobiocenóz, 10. VS pak podle výskytu travinobylinné alpínské vegetace.
Jednotlivé VS jsou odvozeny od klimaxové vegetace (klimax = nejvyspělejší společenstvo, jaké se může vytvořit v uvažovaném území pod vlivem klimatu), která je nejlépe vyvinuta na stanovištích živné (případně kyselé) EŘ, tedy na hlubších geneticky vyvinutých půdách přiměřeně (vzhledem k VS) zásobených jen srážkovou vodou, kde kromě výraznější diferenciace bohatých fytocenóz je nejpřímější závislost na klimatu. Ostatní EŘ jsou více pod vlivem dalších ekologických faktorů, zejména vyhraněných půdních vlastností. VS je plošně převažující („zonální“) klimaxová geobiocenóza. Hranice VS nelze obecně stanovit rozmezím nadmořské výšky. Rozdíly ve výškovém rozložení VS vyvolávají kromě makroklimatu vegetační zóny také oceanita či kontinentalita klimatu jednotlivých oblastí, hmotnatost pohoří, formy reliéfu terénu, orientace svahů a další vlivy. Přirozená dřevinná skladba VS není dána jen ekologickými optimy jednotlivých dřevin, ale je především výsledkem kompetičních (konkurenčních) vztahů mezi dřevinami v postglaciálním vývoji.
Normálním sledem vegetační stupňovitosti se rozumí posloupnost VS vzniklých pod vlivem klimatu se zvyšující se nadmořskou výškou od nížin do hor v území pozvolna se zvyšujícím, kde se neuplatňuje expoziční a inverzní mezoklima. V územích s velkými a rychlými změnami reliéfu terénu může nastat inverze vegetační stupňovitosti, která se projevuje tím, že v nižší poloze (v chladných úzkých hlubokých údolích, na stinných svazích atp.) roste vegetace, která by patřila podle normálního sledu vegetační stupňovitosti do vyšších poloh, a naopak ve vyšší poloze (na slunných expozicích, na vrcholech apod.) se vyskytuje vegetace, která svým složením odpovídá při normálním sledu vegetační stupňovitosti nižším nadmořským výškám (dochází k tomu zejména v členitém reliéfu pahorkatin a nižších vrchovin, obvykle v 1. až 4. LVS).
Ekologická řada je nadstavbová jednotka diferencovaná podle faktorů trofismu (minerální bohatosti půdy dané zásobou živin v půdě) a hydricity (vodního režimu) stanoviště. Sdružuje EK na základě jejich ekologické podobnosti. Ekologická povaha EŘ s půdami výrazněji neovlivněnými vodou (levá část tabulky) je vyjádřena charakterem jejich přirozených fytocenóz (lesních společenstev). EŘ kyselá, živná a obohacená humusem jsou vymezeny na základě trofismu vodou neovlivněných (nehydromorfních) půd indikovaného fytocenózou. V tomto směru tvoří základ celého systému. EŘ extrémní je vymezena extrémními půdními podmínkami (v případě edafických kategorií Z a X i klimatickými); její fytocenózy jsou tedy překryty výraznějším znakem extrémního stanoviště. EŘ obohacená vodou, oglejená, glejová a rašelinná (pravá část tabulky) jsou vymezeny na základě hydromorfních znaků půd, čili na základě výraznějšího ovlivnění půd vodou (srážkovou nebo podzemní), teprve druhořadá je druhová kombinace fytocenóz. I na těchto stanovištích je však významnou vlastností trofismus půdy. Základní rozdělení ekologických řad podle hydrického režimu půd tvoří ekologicky i prakticky, hospodářsky významné rozhraní.
Edafická (půdní) kategorie (značena velkým písmenem, např. B) je jednotka diferencující lesní stanoviště na základě fyzikálních a chemických půdních vlastností a terénních vlastností. Hlavními kritérii jsou trofismus půdy, bazická saturace (nasycenost sorpčního komplexu) půdy, vodní režim půdy, obsah skeletu na povrchu půdy a ve svrchním půdním A-horizontu a tvar terénu. EK je jako celek charakterizována i příslušnou druhovou kombinací fytocenózy, diferencovanou podle jednotlivých VS. Znaky, podle nichž jsou EK sdruženy do EŘ, udávají i postavení kategorií v řadě, které mohou být základní, vedlejší nebo na přechodu k jiné řadě.
Soubor lesních typů (značen dvojmístným kódem s číslem a velkým písmenem, např. 5B) představuje základní aplikační jednotku, která u „zonálních“ lesních společenstev vzniká kombinací VS a EK. U „azonálních“ a většiny „extrazonálních“ či „intrazonálních“ lesních ekosystémů (viz dále) vyjadřuje číslo v kódu SLT v kombinaci s EK označení specifických společenstev, jež nejsou striktně vázána na určitý VS. SLT spojuje LT podle jejich ekologické podobnosti vyjádřené významnými vlastnostmi stanoviště nebo charakterem fytocenózy v širším rámci příslušné geobiocenózy.
Lesní společenstva jsou výsledkem účinků klimatu a polohy za spolupůsobení některých dalších faktorů (vlhká „studená“ půda, živiny apod.). Jde tedy o celý komplex podmínek ovlivňujících výsledný poměr dřevin v přirozených společenstvech. Uspořádání SLT v ekologické síti ukazuje, že hlavní pilíře půda a klima netvoří vždy přísně svázaný schematický rámec. Z přehledu SLT je zřejmé, že důsledné dělení podle trofismu je dodrženo jen u stanovišť s půdami průměrné povahy (edafických kategorií M, K, S, B), kde jsou živiny rozhodujícím činitelem půdní úrodnosti. Na specifický charakter vegetační stupňovitosti je třeba upozornit zejména u EŘ a EK vodou ovlivněných (hydromorfních) půd. Také v rámci EŘ a EK s půdami průměrné povahy (geneticky vyvinutými nehydromorfními) není někdy stupňovitost v širších rámcích zcela shodná.
Azonální lesní společenstvaJako „azonální“ lesní společenstvo (zde „zonalita“ pouze ve smyslu vertikální zonality, tj. vegetační stupňovitosti) nazýváme v tomto klasifikačním systému takové společenstvo, které vzniká pod výrazným působením jednoho nebo více jiných abiotických ekologických faktorů než klimatu, které mají rozhodující vliv na druhové složení edifikátorů. Takové společenstvo je tedy více než klimatem ovlivněno zvláštními stanovištními, zejména půdními podmínkami, např. specifickou skeletnatostí a trofismem či chemismem půdy, obsahem vody v půdě a svérázným vodním režimem půdy apod. (např. společenstva chudých sedimentů a serpentinitů neboli hadců, společenstva sutí a skal, společenstva luhů, mokřadů a rašelin). Je tudíž svým charakterem natolik specifické, že se obyčejně vyskytuje ve více VS. Tomu odpovídá i název příslušného společenstva, zcela odchylný od obvyklého názvu společenstva v daném VS. „Extrazonálním“, případně „intrazonálním“ lesním společenstvem rozumíme v tomto klasifikačním systému takové společenstvo, které náleží do určitého VS a do sousedních VS ostrůvkovitě zasahuje na stanovištích lokálně podmíněných mezoklimaticky nebo půdně.
Mezi typické „azonální“ SLT, které se zcela vymykají ze schématu hlavní tabulky, náleží především společenstva borů (s pomocným číslem 0 v kódu SLT), jež jsou podmíněna značně specifickými (často extrémními) stanovištními poměry, které vytváří podloží (kyselé písčité sedimenty nebo méně často písčitě zvětrávající krystalinické horniny, hadec, organické sedimenty aj.) a z něj vzniklé půdy spolu s mezoklimatem a které jsou závažnější než příslušnost k VS (výškovým klimatem jsou společenstva borů jen modifikována). Tyto podmínky umožňují růst borovici lesní (případně borovici blatce), ale zabraňují výraznějšímu proniknutí jiných dřevin na tato přirozeně chudá nebo extrémní stanoviště.
V hlavní tabulce ekologické sítě je u těch SLT, které jsou „azonální“, a mohou tedy zasahovat do více LVS, číslo v kódu SLT uvedeno v závorce. Patří mezi ně SLT (1)J [1. až 2. LVS], (3)J [2. až 4. LVS], (5)J [4. až 6. LVS], (6)J [6. až 8. LVS]; (1)L [1. až spodní okraj 2. LVS], (2)L [2. až 3. LVS], (3)L [2. až spodní okraj 5. LVS], (4)L [3. až 4. LVS], (5)L [horní okraj 4. až 6. LVS], (6)L [6. až 7. LVS], (7)L [7. až 8. LVS]; (3)U [2. až 4. LVS], (5)U [4. až 6. LVS]; (1)G [1. až 5. LVS]; (1)T [1. až 5. LVS]; (1)R [1. až 5. LVS], (3)R [2. až 4. LVS], (4)R [horní okraj 1. až 4. LVS], (5)R [5. až 6. LVS], (6)R [5. až 7. LVS], (7)R [5. až 7. LVS]. V lesnicko-typologických mapách a jiných přehledech se z technických důvodů závorky v kódech SLT, resp. LT nepoužívají.
Mezi vodou neovlivněné SLT, které mohou v terénu vykazovat „extrazonální“ výskyt (v tomto případě posun do vyššího LVS), patří zejména 1–4X, 1–4Z, 1–4C a dále například 1M (přesah do 2. LVS), 7A (přesah do 8. LVS) a částečně i ostatní SLT s edafickou kategorií A. Do stanovišť s možným „extrazonálním“, resp. „intrazonálním“ výskytem (posunem do vedlejších LVS) jsou pak řazeny všechny SLT (kromě dříve vyjmenovaných „azonálních“) zahrnující vodou ovlivněné edafické kategorie oglejené, glejové a rašelinné EŘ, tedy kategorie O, P, Q, G, T, R a částečně také SLT s edafickou kategorií V.
Lesní typ (značen trojmístným kódem s číslem na třetí pozici za kódem SLT, např. 5B1) je základní mapovací lesnicko-typologická jednotka, představující soubor přirozených a změněných biocenóz a jejich vývojových stadií včetně prostředí, tedy geobiocenóz vývojově k sobě patřících. Je to jednotka s určitým ekologickým rozpětím pro růst dřevin, jejich produkci a obnovu, a v důsledku toho i pro žádoucí druhovou a prostorovou skladbu lesů a podobnost hospodářských opatření. LT je charakterizován význačnou kombinací druhů příslušné fytocenózy, půdními vlastnostmi, svým výskytem v terénu a potenciální bonitou dřevin.
LT jsou jako základní jednotky typizace růstových podmínek lesa mapovacími jednotkami rekonstrukčních přehledových map, tj. lesnicko-typologických map. Vzhledem ke stavu fytocenóz pozměněných lidskou činností jsou pro diferenciaci typu lesa jako mapovací jednotky v tomto klasifikačním systému rozhodující složky prostředí. Proto má LT vyhraněné a zřetelně diferencované trvalé vlastnosti prostředí, aby mohla být sounáležitost přirozeného a změněného stavu proměnlivých znaků (fytocenóza, humusová forma, produkce) při mapování uvažována a zohledněna. Také z toho důvodu bylo v nové tabulce sjednoceného klasifikačního systému přistoupeno k pojmenování vlastního LT převážně podle trvalých znaků prostředí (přívlastek za názvem SLT, např. 5B2 – Bohatá jedlová bučina chudší), na rozdíl od dřívějšího pojmenování podle diagnostického nebo převládajícího druhu fytocenózy podrostu. Celé pojmenování LT tedy vyjadřuje přirozenou skladbu hlavními dřevinami (přirozené společenstvo), edafickou kategorii jejím příslušným atributem (SLT) a vlastní název (koncový přívlastek) této jednotky charakteristickým znakem vlastnosti prostředí.
V jednotném klasifikačním systému je LT charakterizován typickými znaky. V jednotlivých přírodních lesních oblastech mohou být typické vlastnosti LT přizpůsobeny regionální variabilitě přírodních podmínek, především variabilitě půdní (vliv geologického podloží), fytocenologické (chorologické, dané výskytem oblastních druhů), produkční apod. Tyto oblastní odchylky nepřesahují rámec LT, jsou jen jeho modifikacemi v konkrétních podmínkách přírodní lesní oblasti.
Jednotné číslování LT v rámci většiny SLT platí v tabulce pro následující základní typy:0 – antropogenní (možno vymezit v rámci všech SLT; v tabulce jsou uvedeny jen u těch, kde jsou v době tisku tabulky vymapované), 1 – modální (typický), 2 – chudší, 3 – bohatší (u edafické kategorie B nitrofilnější), 4 – sušší, 5 – vlhčí, 6 – hlinitější (jílovitější), 7 – skeletnatější.
Čísla 8 a 9 jsou ve většině případů vyhrazena pro specifické typy, které mají v rámci daného SLT znaky, jež se poněkud vymykají jeho převažujícím podmínkám, a které je účelné vymezit jako samostatné typy. Do těchto atributů patří například specifické podloží (vápencové, vápnité, sprašové, štěrkopískové, hadcové aj.), terén (roklinový, stržový, sesuvný, terasový, duny, laviny, kary), půda (skeletnatá, písčitá, hlinitá, vlhčí, podmáčená, prameništní, histická, slatinná, iniciální přírodní), fytocenóza (dealpínská, travinná, dřínová, s borovicí, se smrkem, měkký luh), vzrůst dřevin (zakrslejší, extrémní, vrcholový fenomén).
Do schématu jednotného číslování LT nezapadají některé SLT, u nichž to pestrost nebo specifičnost přírodních podmínek nedovolila (mají například více než dva specifické LT). Jde o většinu SLT společenstev borů, SLT v klečovém a alpínském VS a dále SLT 1–4X, 1C, (1)G, (1)L, (3)L, 4D, 5D, (5)J, 6Z, 6Y.
Exponovaná stanoviště se sklonem svahu nad 22° (40 %) se v rámci edafických kategorií M, K, I, S, B, W, H a D na čtvrtém místě kódu pro označení LT značí v lesnicko-typologických mapách písmenem „e“ (např. 5B1e).
Vysvětlivky ke šrafování v tabulcevodorovné šrafy – SLT patřící do cílových hospodářských souborů lesů ochranných (mimořádně nepříznivá stanoviště, stanoviště přirozených vysokohorských smrčin pod hranicí stromové vegetace, stanoviště v klečovém a alpínském VS);šikmé šrafy – SLT, jejichž některé LT patří do cílových hospodářských souborů lesů ochranných;mřížkované šrafy – SLT patřící do exponovaných cílových hospodářských souborů.
Stručné charakteristiky a hlavní znaky (lesních) vegetačních stupňů1. LVS – dubový. V nejteplejších a nejsušších oblastech ČR, především v nížinách jižní Moravy v panonské oblasti, dále v Polabí aj. Z dřevin přirozeně převládaly dub zimní a dub letní, vyskytoval se dub pýřitý, v panonské oblasti vzácně dub cer a v luzích jižní Moravy jasan úzkolistý. Habr obecný a lípa srdčitá byly zastoupeny na bohatších a vlhčích stanovištích, borovice lesní na chudých. Buk lesní chyběl nebo se vyskytoval jen vtroušeně na vlhčích stanovištích. Na bohatších stanovištích bylo výrazně vyvinuté keřové patro s teplomilnými druhy.2. LVS – bukodubový. Souvisle v pahorkatinách teplých, suchých až mírně vlhkých klimatických oblastí. Dominantní byl dub zimní, přimíšen byl buk (méně v sušších oblastech) a na bohatších stanovištích habr (v některých oblastech se přirozeně nevyskytoval a byl tam nahrazen lípou srdčitou). Na vodou výrazněji ovlivněných půdách převládal dub letní a významněji byla přimíšena jedle bělokorá. Teplomilné keře se nevyskytovaly tak hojně jako v 1. LVS, jejich zastoupení směrem k 3. LVS klesalo.3. LVS – dubobukový. Ve výše položených pahorkatinách mírně teplých klimatických oblastí. Převažoval buk, přimíšeny byly především dub zimní a dub letní, na bohatších stanovištích zpravidla i habr, vtroušenou dřevinou byla lípa srdčitá. Na vodou výrazněji ovlivněných půdách měly významné zastoupení dub letní a jedle, která však už byla přítomna i na vodou neovlivněných stanovištích (nejvíce na těžších uléhavých půdách).4. LVS – bukový. Ve vyšších pahorkatinách a nižších vrchovinách mírně teplých klimatických oblastí. Výrazně dominoval buk (v karpatské oblasti svojí vitalitou místy tvořil téměř nesmíšené porosty), doznívaly dub zimní a letní a přibývala jedle. Na bohatších stanovištích vtroušeně rostly habr a lípa srdčitá. Na oglejených a glejových lokalitách, kde buk ztrácí vitalitu a místy téměř chyběl, se stupeň vyskytuje ve své dubojehličnaté variantě, s mírnou převahou jedle nad dubem letním (a vtroušeným smrkem ztepilým).5. LVS – jedlobukový. Ve vrchovinách (v karpatské oblasti místy vystupuje až do nižších hornatin) v horních částech mírně teplých oblastí a při dolních okrajích chladných klimatických oblastí. Byl tvořen směsí buku s jedlí (jedle přibývalo na těžších uléhavých půdách a měla převahu na oglejených a glejových půdách). Zcela chyběly duby a habr, na většině stanovišť (nejvíce na chudších substrátech na styku s 6. LVS a na vodou výrazněji ovlivněných půdách) již byl vtroušen nebo slabě přimíšen smrk.
6. LVS – smrkobukový. V hornatinách (méně ve vyšších vrchovinách) chladných klimatických oblastí. Byl tvořen směsí buku, smrku a jedle (tzv. hercynská směs) s převahou buku, jehož vitalita je už oproti 5. LVS mírně snížena. Na oglejených a glejových stanovištích převažovala jedle a buk byl obvykle jen vtroušený.7. LVS – bukosmrkový. Ve vyšších hornatinách chladné klimatické oblasti. Ve směsi smrku, buku a jedle nabýval převahy smrk a klesalo zastoupení jedle. Buk ustupoval do podúrovně. Na oglejených stanovištích byl buk jen vtroušený, na glejových stanovištích se prakticky nevyskytoval.8. LVS – smrkový. V nejvyšších hornatinách chladné klimatické oblasti pod horní hranicí lesa (pokud se vyskytuje). Zcela převažoval smrk, přimíšený nebo vtroušený byl jeřáb ptačí. Z dalších dřevin se někdy vtroušeně nebo jednotlivě objevovaly buk, javor klen, bříza pýřitá (karpatská) a jedle (na styku s 9. VS jednotlivě borovice kleč). Listnaté dřeviny mají vždy zakrslý vzrůst.9. VS – klečový. Zaujímá nejvyšší exponované polohy Krkonoš, méně Hrubého Jeseníku a Králického Sněžníku nad horní hranicí lesa na hřebenech, vrcholových plošinách a v karech. V subalpínských křovinných a travinných společenstvech z dřevin převažuje kleč, vtroušené jsou zakrslý smrk, jeřáb ptačí olysalý, vrba slezská, bříza karpatská, (vrba laponská, ojediněle jeřáb sudetský, vrba dvoubarvá, vrba hrotolistá). V Hrubém Jeseníku a na Králickém Sněžníku byl stupeň přirozeně bez kleče. Na styku s 8. LVS často leží přechodové silně rozvolněné pásmo s jednotlivou nebo skupinovou směsí zakrslého smrku a kleče (v systému je řazeno do „sběrného“ SLT 9K).10. VS – alpínský. Arktoalpínská travinobylinná tundra ve vyfoukávaných vrcholových partiích a v karech Krkonoš (maloplošně Hrubého Jeseníku a Králického Sněžníku). Hole krátkostébelných trav a silně skeletnaté lokality porostlé jen mechorosty a lišejníky (tzv. primární bezlesí). Zcela výjimečně jednotlivý výskyt dřevin 9. VS, (velmi vzácně vrba bylinná).
Stručné charakteristiky a hlavní znaky ekologických řad a edafických kategorií(geologické podloží/reliéf terénu, půdní typy/subtypy, kombinace diagnostických nebo dominantních druhů fytocenózy podrostu)
Řada extrémní sdružuje stanoviště, na nichž silně exponovaná poloha (hřebeny, vrcholy, příkré svahy) a nepříznivé podmínky půdní (mělké skeletnaté, často suťovité půdy) nebo klimatické (nízké srážky s vysokou teplotou, nebo naopak drsné perhumidní klima) vedou k zakrsání nebo přirozenému rozvolňování porostů, které mají charakter lesů ochranných.Kategorie X – bazická zakrslá. Mělké vysýchavé půdy na karbonátovém, karbonáto-silikátovém a bazickém a ultrabazickém silikátovém podloží, zakrslý vzrůst dřevin (vinou reliéfu nebo klimatu); rendzina, pararendzina, ranker, litozem (karbonátová, eutrofní), (černozem); Dictamnus albus, Teucrium chamaedrys, Brachypodium pinnatum, Lithospermum purpurocaeruleum, Clinopodium vulgare, Anthericum ramosum, Geranium sanguineum, Adonis vernalis, Carex humilis, Carex flacca, Vincetoxicum hirundinaria, Melampyrum cristatum, Melica picta, Sesleria caerulea.Kategorie Z – zakrslá. Mělké půdy na kyselém až neutrálním silikátovém podloží, zakrslý vzrůst dřevin (vinou reliéfu nebo klimatu); litozem, ranker, kambizem (litická/rankerová), kryptopodzol (litický/rankerový), podzol (litický/rankerový); fytocenóza podrostu (nevyhraněná) viz kategorie M, K, N, S, částečně C (kromě nejbohatších stanovišť této kategorie).Kategorie Y – skeletová. Mozaikovitě mělké půdy na suťovém a skalnatém terénu (včetně roklí) na kyselém až neutrálním silikátovém podloží, hlavně díky kondenzační vlhkosti příznivější vzrůst dřevin (ne zakrslý); litozem, ranker, regozem psefitická; fytocenóza podrostu (nevyhraněná) viz kategorie M, K, N, S, částečně F (kromě nejbohatších stanovišť této kategorie).
Řada kyselá je plošně nejvýznamnější řada na minerálně chudých kyselých půdách, geneticky vyvinutých, většinou dobře provzdušněných, se zhoršenou humifikací. Zhoršený vodní režim se projevuje menším vázáním vody a snazším vysýcháním, horší chemické vlastnosti nižším stupněm nasycení sorpčního komplexu půdy. V podrostu zcela převládají acidofilní druhy.Kategorie M – chudá. Velmi chudé silně kyselé půdy na nejchudším podloží; podzol, kryptopodzol, (regozem arenická, kambizem dystrická); Vaccinium myrtillus, Vaccinium vitis-idaea, Calluna vulgaris, Danthonia decumbens, Festuca ovina, Hieracium pilosella, Pteridium aquilinum, acidofilní mechorosty a lišejníky.Kategorie K – kyselá. Základní kategorie, kyselé půdy průměrné povahy; kambizem dystrická, kryptopodzol, podzol; Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, Festuca ovina, Luzula luzuloides ssp. luzuloides, Carex pilulifera, Carex pallescens, Hieracium lachenalii, Melampyrum pratense, Veronica officinalis, Calamagrostis villosa, Luzula sylvatica, Homogyne alpina, (Oxalis acetosella).Kategorie N – kyselá kamenitá. Exponovaná stanoviště na kamenitých (balvanitých) kyselých půdách; kambizem rankerová dystrická, kryptopodzol rankerový, podzol rankerový, ranker dystrický; Dryopteris carthusiana, Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, Dryopteris dilatata, (Calamagrostis arundinacea, Oxalis acetosella), acidofilní mechorosty + další druhy jako v kategorii K, M.Kategorie I – kyselá hlinitá. Uléhavé, převážně hlinité kyselé půdy (± slabě oglejené) zejména v plošších terénech na překryvech chudších hlín nebo na jiných hlinitě zvětrávajících horninách; luvizem dystrická, kambizem luvická dystrická; Luzula pilosa, Melampyrum pratense, Carex pilulifera, Carex pallescens, Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, Luzula luzuloides ssp. luzuloides, (Calamagrostis arundinacea) + další druhy jako v kategorii K, méně M.
Řada živná sdružuje stanoviště na půdách minerálně středně bohatých až velmi bohatých. Jsou to většinou půdy geneticky plně vyvinuté, dobře provzdušněné, převážně s příznivou vlhkostí (kromě kategorie C) i dobrou humifikací. V podrostu převažují rostlinné druhy mezofilní, omezeny jsou druhy acidofilní, vysloveně kalcifilní a nitrofilní.Kategorie S – svěží, středně bohatá. Stanoviště na přechodu ke kategorii K, slabě kyselé až středně bohaté půdy; kambizem, kryptopodzol; Oxalis acetosella, Galium rotundifolium, Mycelis muralis, Senecio ovatus, Rubus idaeus, Hieracium murorum, Gymnocarpium dryopteris aj. kapradiny, Festuca altissima, Calamagrostis arundinacea, Prenanthes purpurea, Luzula sylvatica, (chudší stanoviště: Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, Luzula luzuloides ssp. luzuloides; bohatší stanoviště: Carex digitata, Galium odoratum).Kategorie F – svěží kamenitá. Exponovaná stanoviště (včetně roklí) na kamenitých (balvanitých) středně bohatých až bohatých půdách; kambizem rankerová, kryptopodzol rankerový, ranker, (pararendzina); Dryopteris filix-mas, Athyrium filix-femina, Gymnocarpium dryopteris, Phegopteris connectilis, Dryopteris carthusiana, Oxalis acetosella; bohatší stanoviště: Galium odoratum, Actaea spicata, + další druhy jako v kategorii S, méně B.Kategorie C – vysýchavá. Exponovaná stanoviště na vysýchavých ± kamenitých středně bohatých až bohatých půdách (zčásti na karbonátovém podloží) na slunných expozicích (chybí v horských oblastech); kambizem ± rankerová (vyluhovaná), pararendzina, (rendzina, ranker); Poa nemoralis, Melica nutans, Brachypodium pinnatum, (Brachypodium sylvaticum), Vincetoxicum hirundinaria, Pyrethrum corymbosum, Campanula persicifolia; chudší stanoviště: Luzula luzuloides ssp. luzuloides, Hieracium lachenalii, Calamagrostis arundinacea.Kategorie B – bohatá. Základní kategorie, bohaté půdy průměrné povahy (často na neutrálním až bazickém podloží); kambizem, (pararendzina); Galium odoratum, Dentaria bulbifera, Dentaria enneaphyllos, Brachypodium sylvaticum, Stellaria holostea, Asarum europaeum, Actaea spicata, Paris quadrifolia, Polygonatum verticillatum, Viola reichenbachiana, Bromus benekenii, Melica uniflora, Melica nutans, Milium effusum, Poa nemoralis, Dactylis polygama, Galium sylvaticum, Carex pilosa, Carex digitata; chudší stanoviště: Festuca altissima; nitrofilnější stanoviště: Mercurialis perennis, Hordelymus europaeus.Kategorie W – vápencová. Bohaté půdy pouze na karbonátovém podloží (vápenec, dolomit, mramor); rendzina kambická, kambizem vyluhovaná; Galium odoratum, Sanicula europaea, Daphne mezereum, Cephalanthera damasonium, Epipactis helleborine, Neottia nidus-avis, Hedera helix, Campanula persicifolia, Campanula rapunculoides, Mercurialis perennis + další druhy jako v kategorii B.Kategorie H – hlinitá. Uléhavé hlinité středně bohaté až bohaté půdy (± slabě oglejené) převážně v plošších terénech na překryvech hlín (spraší) nebo na jiných hlinitě zvětrávajících horninách; hnědozem, luvizem, kambizem luvická, (pararendzina); Oxalis acetosella, Luzula pilosa, Rubus idaeus, Athyrium filix-femina; Dactylis polygama, Carex pilosa, Carex montana, Galium odoratum, Brachypodium sylvaticum + další druhy jako v kategorii S, B.
Řada obohacená humusem. Charakteristické je obohacení humusem, většinou ronem po svahu, které se projevuje velmi dobrou nitrifikací, vyjádřenou nitrofilními a heminitrofilními druhy vegetace a velmi příznivou humifikací. Základní kategorii této řady tvoří stanoviště sutí a roklin, na nichž je acerózní ráz společenstev nejvyhraněnější.Kategorie D – obohacená. Půdy na ± hlinitých deluviích na bázích svahů a v úžlabinách (včetně roklí a sesuvných svahů), ojediněle na starých aluviálních terasách (někdy ± slabě oglejené); hnědozem, (šedozem, koluvizem), kambizem, pararendzina; Mercurialis perennis, Impatiens noli-tangere, Geranium robertianum, Aegopodium podagraria, Lamium maculatum, Allium ursinum, Petasites albus, Brachypodium sylvaticum, Galeobdolon montanum, Dryopteris filix-mas, Athyrium filix-femina.Kategorie A – obohacená kamenitá. Exponovaná stanoviště na kamenitých (balvanitých) bohatých půdách obohacených humusem (zčásti na karbonátovém podloží); kambizem rankerová, ranker, pararendzina, (rendzina); Mercurialis perennis, Geranium robertianum, (Lunaria rediviva), Poa nemoralis, Melica nutans, Galeobdolon montanum, Dryopteris filix-mas, Athyrium filix-femina + další druhy jako v kategorii D, J.Kategorie J – obohacená skeletová. Základní kategorie, mozaikovitě mělké bohaté půdy obohacené humusem (zčásti na karbonátovém podloží) na suťovém a skalnatém terénu (včetně roklí); litozem, ranker, pararendzina, (rendzina), regozem psefitická; Mercurialis perennis, Geranium robertianum, Alliaria petiolata, Lunaria rediviva, Aruncus vulgaris, Arum maculatum, Allium ursinum, Impatiens noli-tangere, Lamium maculatum, Hordelymus europaeus, Poa nemoralis, Melica nutans, Campanula trachelium, Geum urbanum, Chelidonium majus, Galeobdolon montanum, Dryopteris filix-mas, Athyrium filix-femina.
Řada obohacená vodou spojuje lužní společenstva na čtvrtohorních náplavech potoků a řek, pravidelně nebo občasně zaplavovaná, a přechodová i ± klimaxová společenstva obohacená proudící vodou. Stejně jako řada obohacená humusem vyniká většinou dobrou nitrifikací a příznivou humifikací. Charakteristická je účast nitrofilních druhů.Kategorie L – lužní. Úvalové a údolní luhy od nížin a pahorkatin (převažují tvrdé luhy) do podhůří a hor (měkké luhy) na ± periodicky zaplavovaných aluviálních sedimentech a svahová prameniště; fluvizem, (černice fluvická), glej; Aegopodium podagraria, Rubus caesius, Stellaria nemorum, Carex remota, Chrysosplenium alternifolium, Urtica dioica, Iris pseudacorus, Chaerophyllum hirsutum, Stachys sylvatica, Geum rivale, Lysimachia nemorum, Petasites albus, Cicerbita alpina; prameniště: Cardamine amara, Deschampsia caespitosa, Crepis paludosa, Caltha palustris, Filipendula ulmaria, Equisetum sylvaticum, Equisetum palustre.Kategorie U – úžlabní. Proudící okysličenou vodou i humusem obohacená mozaika bohatších půd úžlabin na styku vyvýšených aluvií s hlinitými i kamenitými bázemi svahů; fluvizem, glej fluvický / hnědozem ± oglejená, kambizem ± oglejená, (pararendzina ± oglejená, koluvizem ± oglejená); Aegopodium podagraria, Impatiens noli-tangere, Mercurialis perennis, Petasites albus, (Allium ursinum, Lunaria rediviva) + kombinace dalších druhů kategorie L, V, D.Kategorie V – vlhká. Proudící okysličenou vodou (a mírně humusem) obohacené půdy ve svahových úžlabinách (kromě aluvií) a na mírných svazích s potůčky, zčásti mozaikovitá svahová prameniště; hnědozem oglejená, kambizem oglejená (glejová), kryptopodzol oglejený (glejový), pseudoglej, glej kambický; Impatiens noli-tangere, Athyrium filix-femina, Stachys sylvatica, Festuca gigantea, Carex sylvatica, Brachypodium sylvaticum, Petasites albus, Ranunculus platanifolius, Oxalis acetosella, Athyrium distentifolium, (Adenostyles alliariae); prameniště: Equisetum sylvaticum, Carex remota, Deschampsia caespitosa.
Řada oglejená je vymezena především režimem půdní vody; v tomto rámci jsou rozlišeny kategorie podle bohatosti. Charakteristickou vlastností je špatně propustná, nedostatečně provzdušněná, periodicky zamokřovaná půda, tj. v jarním období nebo po deštích zamokřovaná, v létě často vyschlá a značně ztvrdlá (zejména v nižších LVS). Průběh humifikace (vždy ± zpomalené) i složení fytocenózy se řídí příslušnou kategorií. Významné je zastoupení druhů indikujících střídavě vlhké půdy.Kategorie O – oglejená svěží, středně bohatá. Srážkovou vodou střídavě ovlivňované (vlhké) středně bohaté až bohaté půdy převážně v plošších terénech (navazuje na kategorii H, případně V); hnědozem nebo luvizem oglejená, kambizem oglejená, pararendzina oglejená, (kryptopodzol oglejený), pseudoglej; Oxalis acetosella, Carex brizoides, Galium rotundifolium, Luzula pilosa, Rubus idaeus, Deschampsia caespitosa, Molinia arundinacea; Brachypodium sylvaticum, Galium sylvaticum, Carex digitata, Sanicula europaea, Galium odoratum, (1O: navíc Potentilla alba, Betonica officinalis, Serratula tinctoria, Galium boreale).Kategorie P – oglejená kyselá. Základní kategorie, srážkovou vodou střídavě ovlivňované (vlhké) kyselé půdy převážně v plošších terénech (navazuje na kategorii I); pseudoglej dystrický, kambizem oglejená dystrická, luvizem oglejená dystrická, kryptopodzol oglejený, podzol oglejený; Avenella flexuosa, Luzula pilosa, (Luzula luzuloides ssp. luzuloides), Carex pilulifera, (Carex hirta), Vaccinium myrtillus, Molinia caerulea, Potentilla erecta, Dryopteris carthusiana, Calamagrostis villosa, (Pteridium aqulinum, Sphagnum sp. div.), (Oxalis acetosella).Kategorie Q – oglejená chudá. Srážkovou vodou střídavě ovlivňované (vlhké) velmi chudé silně kyselé půdy převážně v plošších terénech (navazuje na chudší typy kategorie I); pseudoglej dystrický, podzol oglejený (glejový); Vaccinium myrtillus, Vaccinium vitis-idaea, Molinia caerulea, Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa, Sphagnum sp. div., acidofilní mechorosty.
Řada glejová je trvale pod vlivem ± stagnující podzemní vody, jejímž vysokým stavem během roku je podmíněno vytvoření glejových horizontů. Pedogenetický vývoj ovlivněný bohatostí půdy a klimatem dal na těchto podmáčených půdách vzniknout bohatším i chudším typům gleje. Tím jsou určeny i rozdíly v humifikaci a ve složení fytocenózy. V druhové kombinaci je význačný výskyt vlhkomilných a mokřadních druhů.Kategorie G – glejová. Základní kategorie, podzemní vodou trvale ovlivněné (podmáčené) středně bohaté (slabě kyselé až bohaté) půdy převážně v plošších terénech (navazuje na kategorii O); glej, (stagnoglej); Equisetum sylvaticum, Oxalis acetosella, Carex brizoides, Deschampsia caespitosa, Circaea alpina, Crepis paludosa, Athyrium filix-femina, Dryopteris dilatata, Calamagrostis villosa, Sphagnum sp. div., (1G: Scirpus sylvaticus, Lycopus europaeus, Solanum dulcamara, Carex acutiformis, Carex riparia, Phragmites australis, Phalaris arundinacea, Iris pseudacorus).Kategorie T – glejová chudá. Podzemní vodou trvale ovlivněné (podmáčené) chudé kyselé půdy převážně v plošších terénech (navazuje na kategorii P, Q); glej ± histický, (stagnoglej); Molinia caerulea, Sphagnum sp. div., Trientalis europaea, Calamagrostis villosa, Vaccinium myrtillus, Lysimachia vulgaris, Bazzania trilobata, Polytrichum commune, (1T: Carex canescens, Carex rostrata, Carex echinata, Menyanthes trifoliata, Viola palustris).
Řada rašelinná je vymezena pro slatinné, přechodové a vrchovištní rašeliništní půdy s rašelinnou vrstvou o mocnosti nejméně 0,50 m. Přirozenými společenstvy jsou olšiny, smrčiny, rašelinné bory a kleč. Člení se na větev středně bohatou („svěží“, navazuje na kategorii G) a chudší („kyselou“, navazuje na kategorii T).Kategorie R – rašelinná. Středně bohaté (bohaté) až chudé rašelinné půdy s různým stupněm rozkladu organické hmoty na topogenních, soligenních a ombrogenních rašeliništích; organozem (saprická, mezická, fibrická, glejová); Oxalis acetosella, Dryopteris carthusiana, Athyrium filix-femina, Equisetum sylvaticum, Crepis paludosa, (Caltha palustris, Thelypteris palustris) / Vaccinium myrtillus, Vaccinium uliginosum, Lysimachia vulgaris, Sphagnum sp. div., Eriophorum vaginatum, Molinia caerulea, Calamagrostis villosa, Trientalis europaea, (Oxycoccus palustris, Andromeda polifolia, Lycopodium annotinum, Ledum palustre), mechorosty.
