Upload
lilika
View
63
Download
0
Embed Size (px)
DESCRIPTION
Přírodní vědy a jejich rozvoj v církvi. Křesťanská víra a přírodní vědy. Může křesťanská víra bránit člověku ve zkoumání přírody a jejím využívání ve prospěch člověka? Hlavním důvodem, který umožňuje křesťanům vědecké poznání světa, je vztah mezi Stvořitelem a stvořeným světem: - PowerPoint PPT Presentation
Citation preview
Křesťanská víra a přírodní vědy• Může křesťanská víra bránit člověku ve zkoumání
přírody a jejím využívání ve prospěch člověka?
• Hlavním důvodem, který umožňuje křesťanům vědecké poznání světa, je
vztah mezi Stvořitelem a stvořeným světem:
BŮH NENÍ SOUČÁSTÍ SVĚTA
Křesťanští vědci
• řada významných vědců byla křesťany;• vědecká práce mnichů a kněží je překvapující
svým rozsahem a významem;• jejich zaujatost vědeckým výzkumem ukazuje,
že vztah mezi vírou a vědou odpovídá spíše přirozenému přátelství než antagogismu (protiklad) a podezírání.
Několik příkladů z historie vědy:
UNIVERZITYod 12. století
Robert Grosseteste (kolem 1175 – 1253)
anglický učenec, teolog, profesor univerzity v Oxfordu a biskup v Lincolnu.
• zabýval se filosofií, geometrií, optikou a teologií, překládal z řečtiny a snažil se o reformy v církvi;
• je považován za jednoho z nejučenějších mužů středověku a bývá uváděn jako vůbec první, kdo sepsal úplný seznam kroků k provádění vědeckého experimentu;
• někteří historikové vědy ho pokládají za zakladatele vědeckého myšlení v západní Evropě; •Roger Bacon navázal a rozvinul jeho myšlenky o světě, o pohybu a o světle (ačkoli nelze doložit, že by se spolu někdy setkali).
Lom světla v baňce s vodou (Grosseteste nebo Roger Bacon)
Svatý Albert Veliký neboli Albertus Magnus (asi 1200 – 1280)
• byl jedním ze slavných předchůdců moderní vědy ve vrcholném středověku. Položil základy přírodovědy v oborech dnešní fyziky, biologie, psychologie...
• papežem Piem XII. byl jmenován patronem všech přírodovědců;
• jeho obsáhlé dílo zahrnuje fyziku, logiku, matematiku, biologii, psychologii a další vědy;
• v díle De mineralibus vysvětlil, že cílem přírodní vědy „není prostě přijímat tvrzení druhých, tedy to, co se mezi lidmi říká, ale zkoumat samotné příčiny, jež působí v přírodě“.
• scholastický filozof a vědec; • učil na Oxfordu;• zabýval se fyzikálními pokusy a dospěl k mnoha základním poznatkům (př. zákonu o odrazu světla a lomu paprsků);• byl obdivován pro svou práci v matematice a optice a je považován za průkopníka moderní vědecké metody; • položil základy moderní vědecké metodologie;• zdůrazňoval význam zkušenosti a experimentu.
františkán Roger Bacon (1214 – 1294)
PŘÍRODNÍ VĚDYod doby renesance
Mikuláš Koperník (1473 – 1543)astronom, matematik, právník, stratég a lékař, římskokatolický kněz a tvůrce heliocentrické (sluncestředné) teorie.
Přijal heliocentrický model, ve kterém planety obíhají kolem Slunce po kružnicích
P. Christopher Clavius (1537-1612)
předsedal komisi, která vytvořila 1582 gregoriánský kalendář,
který zavedl papež Řehoř XIII.
Oblast největšího kráteru pojmenovaného Clavius
Galileo Galilei
Fyzika, astronomie
Filozofie
Zakladatel moderní vědy
* Citát: „Nikdy jsem nepotkal člověka tak hloupého, abych se od něj nemohl něčemu naučit.“
1564 - 1642
• v letech 1595 - 1598 Galileo vynalezl a zdokonalil „geometrický a vojenský kompas“
• roku 1610 použil dalekohledu jako složeného mikroskopu a od roku 1623 vyráběl vylepšené mikroskopy. Zdá se, že jeho počin byl prvním dokumentovaným užitím složeného mikroskopu
• 1593 vyrobil Galileo první teploměr- termoskop, když využil expanze a kontrakce bubliny vzduchu k pohybu vodního sloupce v připojené trubici
P. Nicolaus Steno (1638-1686)
• konvertita, katolický kněz, blahořečen Janem Pavlem II.;• „položil větší část základů moderní geologie“ bývá nazýván otcem stratigrafie (studia zemských vrstev; vrstva – stratum);• zjistil, že historii světa lze znovu získat ze skal, a dal si za úkol tuto historii dešifrovat; • dílo De solido - vypracoval program pro zcela nový vědecký přístup
k přírodě, který otevřel časovou dimenzi. Napsal: „Z toho, co vnímáme, je možné vyvodit určitý závěr o nevnímatelném.“
Ze současného světa můžeme vydedukovat zmizelé světy.
VĚDECKÁ ČINNOST JEZUITŮ
17. – 18. století
Vědecké úspěchy jezuitů V Tovaryšstvu Ježíšovu, kněžské společnosti založené
v 16. století sv. Ignácem z Loyoly, byl vysoký počet katolických kněží, kteří se zajímali o vědu.
Přispěli k vývoji (v 18. stol.):• kyvadlových hodin,• pantografů, • barometrů, • refrakčních teleskopů• mikroskopů, • působili v oborech,
– nauka o magnetismu, – optika – elektřina
Vědecké úspěchy jezuitůpozorovali, někdy jako první,
• barevné pásy na povrchu Jupitera• mlhovinu v Andromedě• Saturnovy prstence
bádali• o krevním oběhu• o teoretické možnosti létání• o způsobu, jímž Měsíc ovlivňuje příliv• o vlnové povaze světla
Vědecké úspěchy jezuitů
• Jezuité podstatně přispěli k vědeckému poznání a vědecké infrastruktuře méně vyvinutých národů v Asii, Africe, Střední a Jižní Americe.
• Od 19. století jezuité na těchto kontinentech otevírají observatoře, jež studují astronomii, geomagnetismus, meteorologii, seismologii a fyziku Slunce.
• Tyto observatoře poskytly těmto místům přesné časové údaje, předpovědi počasí (zvláště důležité v případě hurikánů a tajfunů), odhady rizik zemětřesení a kartografie.
35 kráterů na měsíci se jmenuje po jezuitských přírodovědcích a matematicích
P. Giambattista Riccioli (1598-1671)
• italský astronom, katolický kněz, jezuita;
• učil logiku, fyziku, metafyziku, teologii;
• byl první kdo určil zrychlení volně padajícího tělesa;
• kniha Almagestum novum encyklopedie astronomie;
• sestrojil přesné vteřinové kyvadlo;
• vypočítal gravitační zrychlení.
jezuita P. Francesco Maria Grimaldi 1618 - 1663
• fyzik, astronom, matematik ● objevil ohyb světla (difrakci)
P. Athanasius Kircher (1602-1680)
• německý jezuitský učenec;• zabýval se orientalistikou, geologií
a lékařstvím;• profesor etiky, matematiky, fyziky;• učil hebrejštinu, syrštinu;• zkoumal malárii a mor;• zakladatel egyptologie.
P. Rudjer Boskovič (1711-1787)
• teolog, jezuita;• fyzik, astronom, matematik
filosof, básník;• považován za zakladatele
moderního atomismu;• zabýval se atomovou teorií,
optikou;• rozvinul první geometrickou
metodu výpočtu dráhy planety.
Někteří vědci novověku od 19. století
Louis de Pasteur
Po celý svůj život byl skalním a zbožným katolíkem a v řadě debat se otevřeně stavěl proti ateismu šířícímu se po francouzských vysokých školách a prohlašujícímu víru v Boha za nevědeckou. Hojně citován byl jeho výrok, stavící se proti údajnému rozporu mezi vědou a vírou: „Poněvadž jsem hodně studoval, věřím jako bretoňský sedlák. Kdybych byl studoval ještě více, věřil bych jako bretoňská selka.“[
• 1822 – 1895• biolog, chemik a lékař,
jeden z nejvýznačnějších vědců 19. století. Člen Francouzské akademie přírodních věd, Francouzské akademie lékařských věd a Francouzské akademie. Zakladatel nových vědeckých oborů stereochemie, mikrobiologie a imunologie, objevitel vakcín proti sněti slezinné a vzteklině.
Gregor Johann Mendel (1822 – 1884)
• působil jako mnich a později opat augustiniánského kláštera v Brně;
• zakladatel genetiky;• objevitel základních zákonů dědičnosti.
Georges Lemaître
• belgický kněz v roce 1927 jako první navrhnul teorii vzniku vesmíru známou později pod názvem „Velký třesk“
ZpracovaloKatechetické a pedagogické centrum Biskupství královéhradeckého
v rámci projektu „Využití křesťanského dědictví ve výuce“.
Zpracováno podle knihy: Woods, T. E. Jr. Jak katolická církev budovala západní civilizaci. Res Claritatis, 2008.Určeno pouze pro výukové účely.
2012