Upload
elias
View
103
Download
3
Embed Size (px)
DESCRIPTION
Přírodní zdroje. Obnovitelné Půdy, voda, biomasa, sluneční energie… Neobnovitelné Nerostné suroviny. Energetické zdroje (primární). Ropa38,1% 2004: 83,0 mil. barelů denně Uhlí24,0% Zemní plyn23,6% Voda6,5% Jádro6,4% Ostatní 0,9%. OPEC a ropný šok 1973/74. - PowerPoint PPT Presentation
Citation preview
Přírodní zdroje
Obnovitelné
Půdy, voda, biomasa, sluneční energie…
Neobnovitelné
Nerostné suroviny
Energetické zdroje (primární)
1. Ropa38,1%
2004: 83,0 mil. barelů denně
2. Uhlí24,0%
3. Zemní plyn 23,6%
4. Voda6,5%
5. Jádro6,4%
6. Ostatní 0,9%
OPEC a ropný šok 1973/74Cena ropy konce 50. let: 2 $ za barelPolitika „sedmi sester“: snížit cenu na 1,8 $Venezuela: prodej ropy 90% příjmů z exportu1960: OPEC (Organization of Petroleum Exporting Countries) Venezuela, Irák, Írán, Kuvajt, Saudská Arábie
1961 – Katar1962 – Indonésie, Libye
… Alžírsko, Nigérie, Gabun, Ekvádor, SAE
1973: jomkippurská válkaropný šok: zvýšení ceny na 11,65 $
Ropa – těžba (2004)mil. barelů
denněPodíl na
světě (%)
1. Saudská Arábie 10,37 12,52. Rusko 9,27 11,23. USA 8,69 10,54. Írán 4,09 4,95. Mexiko 3,83 4,66. Čína 3,62 4,47. Norsko 3,18 3,88. Kanada 3,14 3,89. Venezuela 2,86 3,410. Spojené Arabské Emiráty 2,76 3,311. Kuvajt 2,51 3,012. Nigérie 2,51 3,013. Spojené království 2,08 2,514. Irák 2,03 2,4
Ropa: spotřeba, těžba a zásoby
Hlavní exportéři (2004)
Poř. ve světě
stát mil. barelů denně
1. Saudská Arábie 8.73
2. Rusko 6.67
3. Norsko 2.91
4. Írán 2.55
6. SAE 2.33
7. Kuvajt 2.20
11. Irák 1.48
13. Kazachstán 1.06
14. Katar 1.02
Saudská Arábie – USASrovnání exportu Saudské Arábie a
importu USA
Poptávka po surovináchvýchodní Asie: hlavní světová oblast poptávky po palivech a kovech
Čína: přední importér ropy, hliníku a bauxitu, železné rudy, mědi
• domácí těžba nestačí uspokojovat rychle rostoucí poptávku čínského zpracovatelského průmyslu
Japonsko: import všech hlavních surovinhlavní zdrojové oblasti
ropa: Perský zálivkovy: Austrálie, Indonésie
růst prospektorské aktivityČína, Laos, Mongolsko, Filipíny…
vývoj poptávky ve východní Asii ovlivňuje cenu na svět. trhuhosp. spolupráce: APEC (1989) – 2,6 mld. obyvatel, 60% svět. HDP
Železná ruda (2003)
PořZemě Těžba Zásoby
těžba v mil. t obsahu Fe
Podíl na svět. produkci (%)
zásoby v mil. t
obsahu Fe
Podíl na svět. zásobách (%)
1. Čína 261 22,5 7 000 8,8
2. Brazílie 212 18,3 14 000 17,5
3. Austrálie 187 16,1 11 000 13,7
4. Indie 106 9,1 4 200 5,2
5. Rusko 92 7,9 14 000 17,5
6. Ukrajina 62 5,3 9 000 11,2
7. USA 46 4,0 2 100 2,6
8. JAR 38 3,3 650 0,8
9. Kanada 31 2,7 1 100 1,4
10. Švédsko 22 1,9 2 200 2,7
x svět 1 160 100,0 80 000 100,0
Těžba rudy a výroba železavýchodní Asie: hlavní světový region výroby železa a oceli
40% světové produkce oceli
Čína – největší světový producentvíce než dvojnásobek produkce Japonska (2. místo na světě)
domácí těžba uspokojuje cca 50% poptávky
Čína+Japonsko+Korea: 55% světového importu železné rudy
poptávka v Číně ovlivňuje cenu rudy na svět. trhu a investice do těžby a průzkumu
hlavní dodavatelé: 1. Austrálie, 2. Brazílie, 3. Indie, 4. JAR, 5. Filipíny, 6. Chile
Indie: významný producent oceli i exportér rudy
Výroba železa a oceli (2003)
Pramen: U.S. Geological Survey, Mineral Commodity Summaries, January 2004
Poř Země Surové železo Ocelvýroba v
mil. tPodíl na svět.
produkci (%)
výroba v mil. t
Podíl na svět. produkci (%)
1. Čína 202,3 29,3 220,1 22,92. Japonsko 82,1 11,9 110,5 11,53. USA 40,6 5,9 93,7 9,74. Rusko 51,3 7,4 62,7 6,55. J. Korea 27,5 4,0 46,3 4,86. Německo 30,4 4,4 45,0 4,77. Ukrajina 29,6 4,3 36,9 3,88. Indie 30,3 4,4 31,8 3,39. Brazílie 30,0 4,3 29,6 3,110. Itálie 10,0 1,4 26,0 2,7x Svět 691,0 100,0 962,0 100,0
Čína: těžba
Bauxit a hliníkhlavní světoví producenti bauxitu mimo Asii
Austrálie, Guinea, Jamajka, Brazílie
v Asii: Čína (8,5% světové těžby)
• provincie Kuej-čou (Guizhou), Kuang-si (Guangxi)
Indie (6,5% svět. těžby)• Urísa, Uttarpradéš,
Kazachstán (3,2%) • Pavlodar
Poř země mil. t
podíl (%)
1. Austrálie 16,5 29,72. Čína 6,1 11,03. USA 4,8 8,64. Brazílie 4,0 7,25. Jamajka 3,8 6,86. Rusko 3,2 5,87. Indie 2,5 4,58. Surinam 2,0 3,69. Ukrajina 1,4 2,510 Kazachstán 1,4 2,5x svět 55,5 100,0
Výroba hliníku (2003):
Měď (2003)
Pramen: U.S. Geological Survey, Mineral Commodity Summaries, January 2004
Poř Země Těžba rudy Produkce rafinované mědi
E/I
těžba v tis. t obsahu
Cu
Podíl na svět. těžbě
(%)
výroba v tis. t
obsahu Cu
Podíl na svět.
produkci (%)
1. Chile 4 900 36,0 2 900 19,1 - -2. USA 1 120 8,2 1 310 8,6 +3. Indonésie 979 7,2 223 1,5 - -4. Peru 831 6,1 517 3,4 -5. Austrálie 830 6,1 484 3,2 -6. Rusko 675 5,0 840 5,5 +7. Čína 610 4,5 1 800 11,8 ++8. Kanada 558 4,1 457 3,0 -9. Polsko 495 3,6 530 3,5 +10. Kazachstán 485 3,6 433 2,8 -- Japonsko 0,7 0,0 1 430 9,4 ++x svět 13 600 100,0 15 200 100,0 0
Měďvýroba i spotřeba na světě stagnujevýchodní Asie: jediný region s růstem výroby
Čína, Japonsko, Korea• 25% světové produkce rafinované mědi• 60% světového importu
zdrojové oblasti: Indonésie, Chile, Austrálie, Papua-N. Guinea
Indonésie – přední světový exportér rudy 2. místo na světě provincie Papua, o. Sumbawa
Indie: nemá velká naleziště (dováží) výroba (394 tis. t) 12. místo na světě, cca 20% čínské produkce
Cínjihovýchodní Asie: hlavní světový producent cínuJV + V Asie: 71% těžby a 74% výroby cínu (2003)Čína – největší producent
až 39% světové výrobyKuang-si (Guangxi), Ji-nan (Yunnan)
Indonésie – druhý největší světový producent 27% výroby cínu o. Bangka, Belitung, již. Sumatra
Malajsie (Pinang)
Thajsko, Vietnamhlavní svět. exportéři: 1: Indonésie, 2. Čína, 3. Malajsie, 4. Thajskohlavní svět. importéři: 1: USA, 2. Japonsko
Další kovyolovo a zinek
Čína – největší světový producent• 29% světové těžby olova• 21% těžby zinku (2004)
Čína – druhý největší spotřebitel (po USA)mangan
Čína: 10% světové těžby, 6. místo • Kuang-si (Guangxi)
Indie: 8% světové těžby, 7. místo chrom
Kazachstán: 19% svět. těžby (2. místo po JAR) Indie: 14% světové výroby (3. místo)
wolfram: v Číně 88% světové těžby• Ťiang-si (Jiangxi), Chu-nan (Hunan)
Hospodářství
Velikost ekonomikyPoř. stát mld. US$ PPP (2003)
1. USA 10 978
2. Čína 6 410
3. Japonsko 3 629
4. Indie 3 062
5. Německo 2 279
6. Spojené království 1 643
…
44. Česká republika 159
x svět 51 401Pramen: World bank (2005) World development indicators
Klasifikace států podle SBjediné kritérium: HDP v PPP (2004)
země s vysokými příjmy: 10 066 US$+• Japonsko, Korea• Hongkong, Macao, Singapur, Brunej• S. Arábie, SAE, Kuvajt, Katar, Bahrajn, Izrael
země s vyššími středními příjmy (3 256–10 065 US$)• Turecko, Libanon, Omán• Malajsie
země s nižšími středními příjmy (826 – 3 255 US$)• Čína, Indonésie, Filipíny, Thajsko, Srí Lanka, Maledivy• Írán, Irák, Sýrie, Jordánsko• Kazachstán, Turkmenistán, Arménie, Gruzie, Ázerbájdžán
země s nízkými příjmy: - 826 US$• Indie, Pákistán, Bangladéš, Afghánistán, Nepál, Bhútán, • Myanmar, Kambodža, Laos, Vietnam, V. Timor• KLDR, Mongolsko, Kyrgyzstán, Uzbekistán, Tádžikistán, Jemen
HDP na obyvatele v PPP (2003)Hongkong 34 200 (9.)
Japonsko 29 400 (21.)
Singapur 27 800 (29.)
Tchajwan 25 300 (33.)
S.A.Emiráty 25 200 (34.)
Brunej 23 600 (37.)
Katar 23 200 (40.)
Kuvajt 21 300 (43.)
Izrael 20 800 (45.)
Kyrgyzstán 1 700 (186.)
KLDR 1 700 (187.)
Nepál 1 500 (195.)
Bhútán 1 400 (196.)
Tádžikistán 1 100 (206.)
Afghánistán 800 (215.)
Jemen 800 (220.)
Z.Břeh+Gaza 700 (225.)
V. Timor 400 (231.)
Čína 5 600 (120.) Indie 3 100 (153.)
Tempo růstu ekonomiky
Mezinárodní obchod a kumulace finančních rezerv v Asii
stát mld. US$ měsíce importuJaponsko 673,6 17Čína 416,2 11Tchajwan 212,3 17USA 184,0 1Korea 155,5 8Hongkong 118,4 5Indie 103,7 12Německo 96,8 1Singapur 95,7 7Rusko 78,4 7
7 z 10 států s největšími finančními rezervami je v Asii výsledek rostoucího exportu a remitend pracujících v zahraničí
Sektorová struktura hospodářstvívyspělé země: deindustrializace
některé země V a JV Asie: industrializace
v dalších zemích zůstává podíl zprac. průmyslu nízký
z hlediska podílu zpracovatelského průmyslu na HDP dnes není mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi velký rozdíl
liší se zastoupení odvětví a vývojové tendence
rychlá deindustrializace také v postsovětských asijských republikách
ztráta trhů
Podíl zpracovatelského průmyslu na HDP (%)
1990 2003
Japonsko 27 21
Hongkong 17 5
1990 2003
Čína 33 39
Malajsie 24 31
Thajsko 27 35
Indonésie 21 25
Vietnam 12 211990 2003
Indie 17 16
Bangladéš 13 16
Pákistán 17 16
Írán 12 13
Nepál 6 8
1990 2003
Arménie 33 22
Kyrgyzstán 28 8
Pramen: World bank (2005) World development indicators
Podíl zemědělství na HDP (%)
1990 2003
Afghánistán . 52
Kambodža . 34
Laos 61 49
Nepál 52 41
Myanmar . 57
1990 2003
Japonsko 2 1
S. Arábie 6 5
Jordánsko 8 2
1990 2003
Čína 27 15
Indie 31 22
1990 2003
Arménie 17 24
Kyrgyzstán 34 39Pramen: World bank (2005) World development indicators
vysoký v zemích s tradiční hospodářskou strukturou nezávisí příliš na přírodních podmínkách
Index lidského rozvoje
Pramen: UNDP (2005) World development report 2005