Profesional 2010 04

Posdka Vykov PROFESIONL slo 4/2010

2

Certifi kty pevzali absolventi z ru-kou velitele Velitelstv vcvikuVojensk akademie plukovnka gt. Jaromra Zny a nelnka Institutu rozvoje VeV VA

plukovnka gt. Karla Klinovskho, kter tyto kurzy zabezpeuje prostednictvm velmi zkuench pslunk Odboru p-pravy do mrovch operac. Pro Velitelstv vcviku Vojenskou akademii je NATO CIVILIANS PRE-DEPLOYMENT COURSE velmi prestin zleitost. Jeho prvn bh se uskutenil pesn ped temi lety aspolu sdnenmi vyazenmi jej za tuto dobu absolvovalo vce ne tyi stovky civilnch zamstnanc ze vech velitel-stv a agentur NATO.

Text:kapitnka Monika Novkov, tiskov a informan dstojnice

Velitelstv vcviku Vojensk akademieFoto: Olga Karaff ov

Ve Vykov proli vcvikem dal CIVILN ZAMSTNANCI NATO

Dne 23. bezna 2010 se vprostorch divadelnho slu barokn-ho zmku ve Slavkov u Brna uskutenil slavnostn ceremo-nil vyazen 36 absolvent NATO CIVILIANS PRE-DEPLOYMENT COURSE (Kurz pro ppravu civilnho personlu NATO do mis), jeho 14.bh probhal vposdce Vykov od 17. bezna 2010.

Pod patronac Duchovn slu-by Armdy esk republiky (DS AR) se ve dnech 14.15. dubna 2010 v Pastoranm centru DS AR usku-tenilo setkn pedstavitel vech kesanskch crkv v R sdruench vEkumenick rad crkv. Jednm zhlav-nch bod jednn bylo seznme-n s prac vojenskch kaplan u tvar a zazen AR, zejmna potom pibl-en projektu etickch semin, kter jsou vpastoranm centru vLuli po-dny ji od roku 2006.

V rmci tchto studijnch dn du-chovn navtvili tak vojenskou posd-ku Vykov, kde je pijal zstupce velitele Velitelstv vcviku Vojensk akademie plukovnk gt. Zbynk Janeka, a pot se ve zdej posdkov kapli zastni-li Ekumenick bohosluby za obti le-teckho netst vruskm Smolensku.

Text: kpt. Mgr. Josef Konen, kaplan VeVVA Foto: Hana Jurov

Ekumenick rada crkv u vojk ve Vykov

Posdka Vykov PROFESIONLslo 4/2010

3

Konferenci podalo Velitelstv v-cviku Vojensk akademie pod zti-tou nmstka ministra obrany gene-rlporuka v. z. Ing. Frantika Padlka, pedsedy vboru pro vdu, vzdln, kulturu, mlde a tlovchovu PS PR PhDr. Waltera Bartoe a mstoped-sedy Vboru pro obranu PS PR Ing. Michaela Hrbaty. Najednn bylo ptom-no 95 astnk z Ministerstva obrany R, Generlnho tbu AR, vzdlvacch a vcvikovch zazen rezortu obrany (Univerzity obrany, Vojensk stedn ko-ly a Vy odborn koly MO, Vojenskho odboru FTVS UK vPraze, Odborn koly Vojensk policie, stavu jazykov ppra-vy a VeV VA), civilnch veejnch i sou-kromch vysokch kol, rezortnch kol R a5astnk ze zahrani (SR).

Clem konference bylo podpoit kon-cepn pstup pro een otzek ppravy, rozvoje schopnost a kompetenc profesi-onl OS R; vytyit perspektivy a trendy ppravy personlu do nejbli budouc-nosti; vyut zskan poznatky, doporue-n a zvry z jednn konference k dal-mu zkvalitnn ppravy vojenskch pro-fesionl a umonit osobn setkn a kon-

takty k dal vmn zkuenost vech astnk jak z vojenskho, tak i civilnho sektoru.

Konference probhala na Spole-enskm sle spoleenskho klubu kas-ren Ddice. Po vodnm vystoupen veli-tele VeV VA plk. gt. Ing. Jaromra Zny, MSc., konferenci zahjil nmstek minis-tra obrany Ing. Frantiek Padlek. Skrt-km vystoupenm dle pokraoval posla-nec PR Ing. Michael Hrbata. Na toto vy-stoupen navzal editel Odboru vzd-lvn Sekce personln MO Ing. Milan Mel. Po tchto vodnch vystoupench pokraovalo jednn v tmatickch pa-nelech, ve kterch bylo pedneseno cel-kem 25 odborn zamench refert. Zamen tmatickch panel bylo nsle-dujc:Tematick okruh 1 Vojensk kolstv v prosted systmu vzdlvn R (3 p-spvky);Tematick okruh 2A Celoivotn vzd-lvn a karirov pprava (6 pspvk);Tematick okruh 2B Pprava vojen-skch odbornost (7 pspvk);Tematick okruh 3 elov odborn pprava na zahranin mise (3 pspvky);

Tematick okruh 4 Podpora ppravy personlu (6 pspvk).

V jednotlivch vystoupench i v n-sledn diskusi zaznla ada podntnch poznatk zrznch oblast ppravy per-sonlu nejen vrmci rezortu obrany, ale tak v mezirezortnm i mezinrodnm mtku. Vechny pspvky z konferen-ce budou zveejnny ve sbornku a na piloenm CD ROM, jako i na intrane-tovch strnkch konference na adrese http://www.vavyskov.cz/.

Program konference byl v odpoled-n sti prvnho dne doplnn o ukz-ky uebn vcvikov zkladny. astnci konference si mohli prohldnout chemic-k laboratoe stavu ochrany proti zbra-nm hromadnho nien Univerzity obra-ny, ukzky odmoovn vojensk tech-niky a techniku pouvanou chemickm vojskem, Odbor simulanch a trena-rovch technologi, vetn Univerzlnho cviit jzdy tank pod vodou a Halu vzdunch sil.

Konference prokzala nutnost orga-nizovn takovch akc kvmn zkue-nost z ppravy personlu pro poteby OSR. Ze strany astnk byla konferen-

KONFERENCE20 let transformace vojenskho kolstv

(Pprava personlu pro poteby OS R)

Ve dnech 30. 31. bezna 2010 probhla, vrm-ci oslav 75. vro zahje-n ppravy personlu rezor-tu obrany vposdce Vykov, konference 20 let transfor-mace vojenskho kolstv (Pprava personlu pro po-teby OS R).


4

ce hodnocena velmi dobrm zpsobem a zst ady astnk zaznlo: ... Byla to jedna znejlpe organizovanch konferenc, kterch jsme se mohli vposlednm obdob zastnit. Vysoce hodnotme irok zastou-pen astnk konference, jak z rezortu obrany, spolupracujcch rezort, tak izci-vilnch kol a zazen, aze zahrani ...

Na ukonen konference byl velitelem VeV VA plk. gt. Ing. Jaromrem Znou, MSc. pednesen nvrh zvr konferen-ce, kter byly astnky konference jed-nohlasn pijaty (zvry jsou uvedeny vdalm textu). Vzhledem kvelkmu zj-mu o konferenci se pedpokld jej opa-kovn vptm roce.

Text: RNDr. Frantiek HerodekFoto: Olga Karaff ov

Konferenci organizovalo Veli-telstv vcviku Vojensk akade-mie ve Vykov. Najednn bylo p-tomno 95 astnk z Ministerstva obrany R, Generlnho tbu AR, vzdlvacch a vcvikovch zaze-n rezortu obrany (Univerzity obra-ny, Vojensk stedn koly a Vy od-born koly MO, Vojenskho odboru FTVS UK vPraze, Odborn koly vo-jensk policie, stavu jazykov p-pravy a VeV VA), civilnch veejnch i soukromch vysokch kol, rezort-nch kol R a 5 astnk ze zahra-ni (SR).

Na konferenci bylo pedneseno 25 odborn zamench refert roz-dlench do5tmatickch okruh.

Zhodnocen:1. Konference splnila stanoven cle,

kter byly vytyeny pi pprav konference.

2. Byly realizovny vechny plno-van programov akce. Vhodnm doplnnm konference byly ukz-ky uebn vcvikov zkladny, kter vhodnm zpsobem dokres-lily kompetentnost VeV VA jako rezortn koly pro ppravu perso-nlu OSR.

3. Vichni astnci konference oce-nili vysokou kompetenci ped-nesench pspvk i organi-zan uspodn jednotlivch tmatickch okruh.

4. Vzhledem kpotu a sloen ast-nk konference bylo mon informovat ir veejnost o sou-asnm systmu ppravy personlu v rezortu i mimo nj a dalmi smry rozvoje ppravy personlu. Konference potvrdila komplexnost ppravy personlu, pedevm v oblastech vchovy, vzdlvn a vcviku. Souasn potvrdila, e pi pprav person-lu je mon vyuvat mezirezortn a mezinrodn spoluprci.

5. Konference prokzala, e pi p-prav personlu v rezortu MO je poteba respektovat standardy platn v civilnm sektoru, v rmci Aliance aEU. Tto problematice by se ml rezort obrany vnovat vn-sledujcm obdob.

6. Konference ukzala na poteb-nost urychlenho dopracovn koncepnch a legislativnch do-kument, tkajcch se ppravy personlu v rezortu obrany a na tsnjm provzn reln per-sonalistiky se systmem ppravy personlu v rmci rezortu obra-ny. Dle ukzala na potebnost soustavnho budovn vzdlva-cch a vcvikovch zazen rezor-tu obrany.

7. Konference vytvoila vhodnou platformu pro vmnu zkuenos-t z ppravy personlu v rmci rezortu obrany, mezi rezor-ty i v mezinrodnm mtku. Umonila navzn vhodnch kon-takt mezi astnky konference avytvoila tak podmnky pro dal- spoluprci.

8. Zvltn uznn a podkov-n je poteba vyslovit organiz-torm konference. Podkovn pat i celmu kolektivu organi-ztor ukzek Velitelstv vcvi-ku Vojensk akademie, stavu OPZHN Univerzity obrany, Centra simulanch atrenaerovch tech-nologi a Praporu zabezpeen.

9. Konference svm rozsahem ikva-litou byla jednou z prvnch kon-ferenc, zabvajcch se ppravou personlu komplexnm zpso-bem. Vzhledem k tomu astn-ci konference doporuuj jej opa-kovn vronch, ppadn dvoule-tch intervalech.

Ve Vykov 31. bezna 2010

ZVRY konference smezinrodn ast

20 let transformace vojenskho kolstvPprava personlu pro poteby OS R,

konan ve dnech 30. 31. 3. 2010


5

Ven pane poslane, ven pane generle,vae excelence, pni generlov, vzcn host, dovolte mi, abych vs jmnem svm

i jmnem vech pslunk posdky Vykov pivtal na slavnostnm shrom-dn, kter se kon u pleitosti oslav 75.vro zaloen vojenskho kolstv ve Vykov.

Obzvlt mezi nmi vtm vs, bva-l vojky a obansk zamstnance vojen-sk sprvy, kte jste pijali nae pozvn, a pi pleitosti takto vznamn udlosti opt zavtali do prosted vojenskch kol ve Vykov. Mnoz jste zasvtili ppra-v vojk a vojenskmu kolstv podstat-nou st sv profesn kariry, pojali jste to jako sv posln, ktermu jste dali cel sv sil a talent. Pat vm za to dk a uzn-n a dnen den pat plnm prvem pe-devm vm.

Kdy v dubnu roku 1935 dolo k vy-vlastnn pozemk za elem vybudovn vcvikovch zazen a v tme roce bylo dne 1. listopadu 1935 zzeno v Ddicch u Vykova velitelstv Vcvikovho tbo-ra, jeho prvn velitel pplk. Alexandr Fusek nemohl tuit, e zakld jednu z nejdel-ch vojenskch tradic naich ozbroje-nch sil, tradice vojenskho kolstv vpo-sdce Vykov. V prbhu uplynulch 75. let byla ve Vykov dislokovna ada vznamnch vzdlvacch a vcvikovch instituc, kter sehrvaly klovou roli v pprav vojenskho personlu pro oz-brojen sly naeho sttu. Kad znich, ve sv dob a svm dlem, naplovala spo-lenou a hlavn funkci vojenskch kol, kterou je vojensk vchova, a pomhala dotvet jednotliv vojensk pbhy, kte-r nazvme vojenskou karirou. O ti ge-nerace pozdji se vojensk koly vposd-ce stle dynamicky rozvjej a Vykov je dnes centrem vojensk ppravy a mezi-nrodnho vcviku v AR.

Po ti generace je ji spjat ivot ob-an msta Vykova s vojenskou posd-kou. Vojensk tradice se za tu dobu sta-ly nedlnou soust historickch tradic msta. Domnvm se, e mohu bez nad-

szky ci, e vznam oslav 75. vro za-loen vojenskho kolstv ve Vykov je v obansk veejnosti vnmn se stejnou dleitost, jako je tomu mezi vojky, kte- zde slou. Vtto souvislosti je nutno pi-pomenout, e bez podpory obansk ve-ejnosti, bez dlouhodob podpory veden msta Vykova, bez vzjemn spolupr-ce armdy a veejnosti by zejm neby-lo mon rozvjet vojensk kolstv zde ve Vykov tak spn, jak se to dailo vpr-bhu onch 75 let.

Struktura vojenskch kol i organizace a obsah ppravy vojenskho personlu se kontinuln mn. Jde o pirozen proces zmn, kter je urovn vvojem vbezpe-nostnm prosted a poadavky, kter jsou na ozbrojen sly nov kladeny. Vojensk koly mus umt novm poadavkm vy-hovt a stejn tak si mus udrovat schop-nost pizpsobit se mncm se podmn-km. Nejde ale o jednosmrn proces. Ve stejn me mus bt vojenskm kolm poskytovna soustavn pe a podpora pi naplovn jejich jedinench funkc. Pipomenu vtto souvislosti jednu znich, kterou zejmna vdnen dob, kdy budu-jeme profesionln ozbrojen sly, pova-uji za obzvlt vznamnou. Vojensk koly jedin disponuj schopnost repro-dukce vlastn stejn jako reprodukce celho vojenskho systmu. dn jin soust armdy touto schopnost nedis-ponuje a spnost vstavby OS R je dnes zcela zvisl na schopnosti vojen-skch kol tuto reprodukn funkci zaji-ovat. Je proto zcela pirozen, e systm ppravy personlu je azen mezi princi-py vstavby sil, a nikoliv mezi ely, kte-

r jsou platn napklad pro vstavbu jed-notek.

Dmy a pnov, ven host,je mi ct, e mohu bt ze sv funkce ve-

litele VeV VA organiztorem a hostite-lem oslav 75. vro zaloen vojenskho kolstv ve Vykov. km to tmto zp-sobem zcela zmrn, protoe VeV VA nen jedinou vzdlvac a vcvikovou in-stituc, kter je v posdce Vykov dislo-kovna. Mezi dalmi mohu jmenovat stav ochrany proti zbranm hromad-nho nien UO Brno, stav jazykov p-pravy Vykov, Odbornou kolu Vojensk policie Vykov, Britsk vojensk poradn a vcvikov tm ve Vykov, NATO CBRN COE, Centrum simulanch a trenaro-vch technologi a dal tvary a za-zen, kter jsou ureny k podpoe vzd-lvn a vcviku v posdce Vykov. Jde o soubor instituc atvar, kter vechny spolen vytvej jedinen prosted pro ppravu vojk OS R a naich alian-nch partner.

Dovolte mi pi pleitosti dnench oslav popt vem vojkm z povol-n a obanskm zamstnancm pso-bcm v posdce Vykov mnoho dalch spch pi plnn naeho spolenho kolu, kterm je pprava personlu pro poteby OS R. Vem institucm, kter v posdce Vykov psob, peji spn rozvoj a vem dnenm hostm pjemn pobyt ve Vykov.

Dkuji za pozornost.

Velitel Velitelstv vcviku Vojensk akademieplk. gt. Ing. Jaromr Zna, MSc.

VYSTOUPEN velitele VeV VA

na slavnostnm shromdn dne 29. 3. 2010


6

Ven pane veliteli,ven vojci a obant zamstnan-

ci Velitelstv vcviku Vojensk akademie, ven host, vodem omlouvm pana hejtmana

Jihomoravskho kraje, kterho dnes zde mm tu est zastoupit, a dovolte mi tedy jako lenu Rady Jihomoravskho kraje, abych Vs jmnem pana hejtmana ajm-nem svm pozdravil vtento slavnostn den, kdy jste zde nastoupili k 75. vro zahjen ppravy personlu vposdce Vykov.

Jihomoravsk kraj si povauje za est mt v rmci teritoria ti vojensk posd-ky ajsem rd, e vykovsk posdky pat mezi ty snejdel tradic a nejvym kredi-tem. V souasn dob je tato posdka po-vaovna za jednu z nejvznamnjch vrmci Armdy esk republiky a je nejvy-hlenjm centrem ppravy vojenskch profesionl.

Vojensk posdka Vykov byla vdy v rmci Jihomoravskho kraje povaov-na za msto ppravy naich vojk, a zde bylo posdkou Uilit ton vozby za prvn republiky anebo pozdji Tankov vo-jensk uilit a Vysok vojensk kola po-zemnho vojska.

Dnes jste zde nastoupili jako Velitelstv vcviku Vojensk akademie a bylo mi ct Vm pedat Stuhu hejtmana Jihomoravskho kraje.

Stuhu na V bojov prapor se hejtman Jihomoravskho kraje rozhodl pipevnit: za vzornou reprezentaci a propaga-

ci Jihomoravskho kraje v zahrani- a v rmci esk republiky. Jsem si pln vdom, jakm zpsobem se po-dlte na dobrm jmnu na republi-ky a Jihomoravskho kraje ve sttech Evropsk unie, ale i ve Spojench st-tech americkch, a to pedevm p-pravou obanskho personlu NATO a ppravou vojk na armdy ped vyslnm do zahraninch mis;

za vcvik a ppravu Jednotky aktivnch zloh Jihomoravskho kraje organizo-van pi Krajskm vojenskm velitelstv Brno. Tato jednotka pat mezi jedny znejlepch, a to je i Vae zsluha. Velmi

m potilo, kdy jste v srpnu minul-ho roku pomohli zorganizovat sout jednotek aktivnch zloh trncti kraj-skch vojenskch velitelstv a drustvo aktivn zlohy Jihomoravskho kraje bezkonkurenn zvtzilo;

stuhu jste obdreli za bezodkladn aobtav nasazen sil a prostedk pi odstraovn nsledk povodn vrm-ci Jihomoravskho kraje a esk re-publiky. Kad obyvatel naeho kraje si cen, jak obtav jste se zapojili do od-straovn nsledk povodn, kter ns zashly vletech 1997, 2002 a2006;

za vstcnost a vzornou spoluprci sob-cemi a msty Jihomoravskho kraje pi organizovn pietnch akt a nstu-p vojsk na veejnosti. Vichni vme, e ast zstupc armdy je zde nezastu-piteln atakt nepehldnuteln;

stuha Vm byla udlena takt za aktiv-n innost pi provdn osvty avcho-vy mldee Jihomoravskho kraje. Jsem rd, e pravideln slavte svtek Dne dt, uskuteujete dny otevench dve- pro matesk koly, ky zkladnch astednch kol, e provdte besedy na kolch a vychovvte nae nejmen spoluobany klsce kvlasti;

a v neposledn ad Vm hejtman-sk stuha pat za vzornou pi o vo-jensk dchodce a veterny svtovch vlek obany Jihomoravskho kraje.

Ven pane veliteli, ven vojci a obant zamstnan-

ci Velitelstv vcviku Vojensk akademie,dovolte mi na zvr vm popt mno-

ho pracovnch spch ve Va dleit

prci a vte mi, e si dnes rd prohldnu vae vcvikov zazen a tuto krsnou mo-dern posdku.

Dkuji za pozornost.

len Rady Jihomoravskho kraje Bc. Zdenk Pavlk

VYSTOUPENlena Rady Jihomoravskho kraje

Bc. Zdeka Pavlka na slavnostnm shromdn

dne 29. 3. 2010


7

Laudi MemorabilisNelnk Generlnho tbu AR ar-

mdn generl Ing. Vlastimil PICEK pi pleitosti oslav 75.vro zahjen p-pravy personlu vposdce Vykov ud-lil LAUDI MEMORABILIS osobnostem, kter se vznamnm zpsobem pod-lely na tvorb koncepce ppravy perso-nlu a na vstavb vzdlvacch avcvi-kovch zazen.

Jedn se o tyto osobnosti:genmjr. v. z. Ing. Ji HALAKA,

Ph.D. psobil ve Vykov jako ve-litel 4. velitelstv pro vcvik a tvorbu doktrn. Od 1. prosince 2003 jako edi-tel editelstv vcviku a doktrn, jeho soust byla i Vojensk akademie ve Vykov. Od 1. ervna 2005 byl zstup-cem velitele Sil podpory a vcviku, je-mu bylo editelstv vcviku a doktrn podzeno.

plk. v. z. prof. Ing. Ignc HOZA, CSc. potkem devadestch let p-sobil na Ministerstvu obrany jako nel-nk Sprvy vojenskho kolstv, pozd-ji od roku 1997 po dv funkn obdob psobil ve funkci rektora Vysok vojen-sk koly pozemnho vojska ve Vykov.

plk. v. z. Ing. Duan CHOVANEC psobil jako velitel Vojensk stedn koly ve Vykov od jejho vzniku 1. z 1993 a do svho odchodu do dchodu k1. z 2004.

plk. v. z. Ing. Ji JULNEK pso-bil na Vojensk stedn kole ve Vykov jako zstupce velitele. Od 1. z 2004 a do jejho zruen k31. srpnu 2006 byl je-jm velitelem.

plk. v. z. Ing. Milan MEL pso-bil na Ministerstvu obrany na Sprv vo-jenskho kolstv, na Odboru vojensk-ho kolstv a vdy. Vsouasnosti zastv funkci editele Odboru vzdlvn Sekce personln MO.

plk. v. z. doc. Ing. Lubomr ODEHNAL, CSc. psobil jako dkan Fakulty ekonomiky obrany sttu, poz-dji jako rektor Vysok vojensk koly pozemnho vojska ve Vykov v obdo-b od1.nora1994 do 31. ledna 1997. V dalm obdob psobil opt jako d-kan Fakulty ekonomiky obrany sttu.

genmjr. v. z. Ing. Vladimr SOVA byl potkem roku 1996 poven teh-dejm NG AR generlporukem Jim Nekvasilem zenm prac vedou-cm ke zzen rezortn koly Vojensk akademie ve Vykov. Od 1. erv-na 1996 a do 14. jna 1999 byl jejm prvnm velitelem.

brig. gen. v. z. prof. Ing. Rudolf URBAN, CSc., dr. h. c. psobil na Vysok vojensk kole pozemnho voj-ska jako dkan Fakulty ekonomiky obra-ny sttu a logistiky, od roku 2003 jako rektor VV PV. Po vzniku Univerzity obra-ny od1.z 2004 pracoval jako prorek-tor pro rozvoj, od 1. srpna 2005 dopo-sud jako rektor Univerzity obrany.

plk. prof. Ing. Duan VIAR, CSc. v letech 19941997 psobil na VV PV jako prodkan pro vdeckou innost Fakulty druh vojsk, pozdji Fakulty -zen vojenskch systm. Od roku 1997 byl po dv funkn obdob prorekto-rem pro vdeckou innost. Od 1. z

2004 doposud vykonv funkci editele stavu ochrany proti zbranm hromad-nho nien Univerzity obrany sdisloka-c ve Vykov.

Udlen estnho odznaku AR Za zsluhy III. stupn

Nelnk Generlnho tbu AR ar-mdn generl Ing. Vlastimil Picek rozka-zem slo 6/2010-1304 ze dne 26.nora 2010 udluje estn odznak AR Za z-sluhy III. stupn

RNDr. Petru HJKOVI starostovi msta Vykov za vznamn pnos pi budovn vojenskho kolstv na terito-riu msta Vykov.

Text: RNDr. Frantiek HerodekFoto: Olga Karaff ov


8

FOTOREPORT FOTOREPORT

Velitelsk pprava tbu VeV VA dne 8. bezna 2010Velitelsk pprava tbu VeV VA dne 8. bezna 2010

Foto: Olga Karaff ov


9

Semine se astnili zstupci z-lonch dstojnk Nmecka, Dnska, Nizozem, Velk Britnie, USA a R. Nad seminem pevzal ztitu mstoped-seda vldy a ministr obrany R Martin Bartk a hejtman Jihomoravskho kra-je Michal Haek. Vznam uvedenho semine podtrhuje osobn ast aak-tivn zapojen poslance Poslaneck snmovny Parlamentu R Michaela Hrbaty, mstopedsedy vboru pro obranu a velitele Velitelstv vcvi-ku zloh armdy USA generlmajora James B. Mallory.

Po zahjen a vodnch vystoupe-nch byli astnci semine rozdle-ni do pracovnch skupin k een ot-zek spojench spostupem pi vcviku, pprav, vzdlvn a monm nasa-

zovn zlonch jednotek vrmci n-rodnch a mnohonrodnch operac. Vstupnm dokumentem celho se-mine pak byly nvrhy jednotlivch postup a een efektivn vstavby a monho nasazen zlonch sbor (jednotek) lenskch stt NATO.

V ervenci letonho roku probh-ne u VeVVA jet jedna akce vrm-ci vzdlvn zlonch dstojnk NATO, zem, kte jsou leny CIOR, a to 14denn jazykov akademie.

Text: major v. z. Arnot Lbezn, prezident Asociace zlonch brigd


Vzdlvn zlonch dstojnk NATO ve Vykov

Ve dnech 7. 10. dubna 2010 probhl u Velitelstv vcviku Vo-jensk akademie ve Vykov (VeVVA) semin mladch z-lonch dstojnk CIOR (Mezispojeneck konfederace zlonch dstojnk). Semin je organizovn ve spoluprci nrodnho re-prezentanta CIOR, Asociace zlonch brigd majora v. z. Arnota Lbeznho aVeVVA Vykov. elem semine bylo diskutovat n-rodn principy vstavby, vcviku, vzdlvn a pouit zlonch jednotek vrmci nrodnch amnohonrodnch operac.


10

Vcvik, kter zahajoval s 19 pslu-nky, zde po jeho 14 dnech zcelkovch 6tdn absolvuje ji jen 17 pslunk. Ti by se mli vjeho prbhu nauit ne-jen zkladnm dovednostem v jednot-livch druzch pprav, ale zvit si tak svou fyzickou zdatnost a psychickou odolnost. Rozhodujcmi pedmty, ve kterch by mli zskat potebn znalos-ti a dovednosti, jsou steleck, taktick, zdravotn a tlesn pprava, a knim pak postupn pibvaj i dal poznatky z to-pografi ck, spojovac, enijn ppravy a ochran proti zbranm hromadnho nien (OPZHN). Vrmci zkladnch d jsou tito pslunci tak seznamovni sprvnmi a fi nannmi nleitostmi vy-plvajcch ze zkon, vyhlek avojen-skch pedpis.

Rozhodujcmi zamstnnmi v pr-bhu vcviku bude plnn zkladnho cvien ve stelb ze samopalu, praktic-k zamstnn ztaktick ppravy av-cvik na ohov drze, plnovan do posledn fze jejich ppravy. Zskan vdomosti pak vsamotnm zvru 6t-denn ppravy budou muset prokzat sloenm sdruen zkouky.

spn absolventy pak ek slav-nostn vyazen dne 12. kvtna 2010 vprostorch Praporickho klubu vare-lu kasren Ddice.

Text: kapitnka Monika Novkov, tiskov a informan dstojnice VeVVA


Pslunci aktivnch zloh absolvuj

VOJENSK VCVIK VE VYKOV

Od 1. dubna 2010 absol-vuj u Institutu vcviku Velitelstv vcviku Vojensk akademie ve Vykov vcvik dal pslunci aktivnch zloh.

Zamstnn bylo koncipovno ve dvou samostatnch blocch - pro poslu-chae UO a pslunky Spolench sil. Pednky poskytly astnkm speci-fi ck pohled na to, sjakmi novmi jevy se musej velitel na taktickm stupni (prapor) vyrovnvat. Lektorem byla zd-raznna nutnost pizpsoben organi-zan struktury se zalennm novch prvk do sestavy praporu v zvislosti na plnnm kolu. Znanou pozornost vnoval vznamu a dleitosti ochrany vojsk ped souasnmi hrozbami vope-ranm prostoru nasazen a pprav jed-notky ped jejm nasazenm do operace.

Na pednku navazovala iv dis-kuse, ve kter se studenti UO i pslun-ci velitelskho sboru zajmali o konkrt-n aspekty veden zahraninch operac.

Organizan sena pprav aprove-den pednky podleli Ing.Pavol Varga, Ing. Jozef Buza a Ing. Karel Kudlika z Oddlen koncepc analz a zeve-obecovn zkuenost Institutu dok-trn. Zahranin host vbec poprv na-vtvili msto Brno a uvtali monost se

vpedveer pednek seznmit s tmi nejzajmavjmi historickmi stmi msta.

Autor: Ing. Karel KudlikaFoto: Mgr. Zdeka Dubov

PEDNKA ZAHRANINHO LEKTORA ke zkuenostem zveden souasnch operac na taktick rovni

Institut doktrn VeVVA vsouinnosti sFakultou ekonomiky a managementu UO Brno pipravil dne 8. dubna 2010 pro vybran pslunky velitelskho sboru AR, poslucha-e a lektory UO pednky zahraninho lektora na tma Zkuenosti jednotek USA zve-den souasnch operac. Pednejc pplk. John Reynolds se vrznch velitelskch atbnch funkcch astnil operac vPerskm zlivu, vAfrice, na Balkn atech opera-c vIrku. Pi dvou poslednch psobil ve funkcch velitele praporu 1/26 pho pluku a ve funkci velitele prapornho kolovho uskupen Task Force 2-28 Black Lions. Pednky se astnilo celkem 82 pslunk AR od SpS a UO Brno.


11

Pslunci Kurzu odbornk oprav kolov techniky byli pod vedenm in-struktora nrtm. Vladimra Harenka seznmeni s kony zkladnch druh drby a oprav kolov techniky pou-van vAR jako je T-810, T-815, LR-110 aUAZ-469. Na zvr byli seznmeni svo-zidly DINGO a IVECO.

V Kurzu poln proviantn techniky byli astnci kurzu prokoleni z4Vyhl. . 50/1978 Sb., o obsluze elektrickch za-zen a prci na nich, kolen tlakovch ndob stabilnch a kolen obsluh pol-n proviantn techniky pro ppravu stra-vy. Vrmci vuky byli vedoucm instruk-torem prap. Sekrem prakticky sezn-meni s ppravou stravy v polnch pod-mnkch, manipulac sprostedky poln proviantn techniky abezpenost prce.

Kurz zbroj byl zamen na dr-bu, opravy a kontroln prohldky runch zbran pouvanch vAR. Byl rozdlen do dvou st, a to teoretick sti, kter probhla na uebn, a praktickou ukz-ku na stelnici. Kurz probhl pod vede-nm instruktor Kurzu odbornk oprav runch zbran prap. Petra Kivnka anrtm. Rostislava Wendzela.

Uvedench kurz se zastni-lo 16 pslunk AZ, kte svm pstu-pem kplnn kol, zejmna pstupem k praktickmu vcviku, prokzali vyso-kou profesionalitu.

Text: pplk. Ing. Jan KoutnkFoto: o. z. Josef Gottvald

VCVIK AKTIVNCH ZLOH

Vprvnm tvrtlet roku 2010 probhl u Odboru ppravy logistic-kch azdravotnickch odbornost Institutu vcviku vcvik p-slunk aktivnch zloh. Jednalo se o ti kurzy, a to Kurz odbornk oprav kolov techniky, Kurz poln proviantn techniky a Kurz zbroj.

V tomto tvrtlet probhl tikrt Kurz prvn pomoci-rozen a jednou Kurz prvn pomoci. Dleit zamstnn jsou realizovna nejen na uebn, ale hlavn vternu za pouit zdravotnickch pom-cek. Vcvik probh v podmnkch bl-cch se bojov situaci pi odsunu aoete-n zrannho na bojiti.

Zamstnn v ternu zpravidla probhaj pod taktickm nmtem. Rzn taktick situace u vojk zvyu-j samostatnost, odbornost a rozhod-nost poskytnut prvn pomoci. V rmci zamstnn maj vojci monost provit vlastn schopnosti, dovednosti a psychic-kou odolnost pi oetovn porann ohroujc ivot.

Vuku u Kurzu prvn pomoc-roze-n zabezpeuj instruktoi vcviku prap. Bc. Pavlna Klov, prap. Milan tpala a pprap. Tom Chudrek. U Kurzu prv-n pomoci jsou instruktoi vcviku prap. Elika Komrkov, lektoi o. z. Jozef Stas ao.z. Miroslav Kulich.

Text: pplk. Ing. Jan KoutnkFoto: o. z. Josef Gottvald

Vcvik zdravotnickch odbornost

Vprvnm tvrtlet roku 2010 byla uOddlen ppravy zdravotnickch odbornost Odboru ppravy logistickch a zdravotnickch odbornost Institutu v-cviku vnovna pozornost nejen dlouho-dobm zdravotnickm kurzm, ale ipro-veden krtkodobch elovch kurz. Kurz prvn pomoci aKurz prvn pomo-ci-rozen je uren pro vojky vysla-n do zahraninch mis, vsouasn dob pro kontingent 1.OMLT. Clem vuky avcviku vuvedench kurzech je pipra-vit vojky na samostatnost arozhodnost pi konech, kter zachrauj ivot zran-nho vojka.


12

Pokusm se vm ve zkratce pibl-it nai innost a vynechm aktivity ve-den pmo ve prospch samotnho tvaru spojen s zenm, plnovnm, personlem, fi nancemi atd. Prapor za-bezpeen se skld z velen a tbu tvaru, oddlen logistiky, roty bojov techniky, roty dlostelectva, techniky letectva, PLV a PLRV, roty speciln tech-

niky, roty zabezpeen, roty dr-by UVZ, roty logistiky, vojensk ha-sisk jednotky a skupiny podpory kvality ivota.

Hlavnm kolem tvaru je: za-bezpeit technikou, materilem, muni-c, PHM, UVZ a slubami vechny tvary posdky Vykov vetn zabezpeen v-cviku vojsk vech cvicch jednotek ve VVP Bezina.

Z tto veobecn defi nice vypl-v: Chcete se dostat svojky na vcvik a nejt pky? Chcete cviit a provdt vuku se speciln technikou nebo pe-pravovat materil? Przab to pro vs za-bezpe. Technika pi vcviku zapad-la? Przab ji vyprost. Nco se na tech-nice pokazilo? Przab to oprav. Chcete cviit dnem i noc? Naplnujte si vcvik a przab to zabezpe.

K tmto elm mme k dispozici techniku automobiln, tankovou, obrn-nou, enijn, chemickou, dlosteleckou, logistickou i leteckou. Prv o letec-k technice se ve spojitosti sVykovem asto mluv, asto i za hranicemi repub-liky, ale ne kad v, e tuto techniku na hale vzdunch sil obhospodauje prv przab. Dle zabezpeujeme komplex-

n parkovou slubu vetn zabezpee-n PHM, nabjec stanice a myky tech-niky. Nemn dleitm kolem przab je zabezpeen strn sluby na PMS aochrann smny na pal.

Obrovskm a asto opomjenm kolem je logistick zabezpeen, kter zahrnuje veker sklady mate-rilu od munice a po stavebn uby-tovac materil, opravny techniky, za-bezpeen oprav v civilnm sektoru, metrologii a OTD, plnn hospodsko-dopravnch kol, veden etn eviden-ce vech majetkovch uskupen, een otzek ekologie, ubytovac sluby, po-rn ochranu cestou vojensk hasisk jednotky, drbu a provoz protipor-nch zazen, zpracovn uivatelskch poadavk akvizin poteby za oblast logistiky, nkupy materilu, zabezpeen a drba vekerch sportovnch zazen, provoz uebnch blok atd.

Dalm nemalm kolem je za-bezpeen vojenskho provozu VVP Bezina a UVZ. Mlokdo v, co to vech-

Vichni dobe vte, e Prapor zabezpeen (przab) tady je. Ale vte tak, co vechno vlastn tento tvar zabezpeu-je ajak koly pln nejen ve pro-spch Vykova? Drtiv vtina zamstnanc kasren Ddice pi poloen tto otzky odpo-v, e disponuje technikou ve prospch zabezpeen vcviku, sklady a dlenskmi provozy. Ano, je to pravda, ale je to jen mal st z toho, co tento tvar zabezpeuje.

O em je PRAPOR ZABEZPEEN


13

no zahrnuje. Jakm zpsobem se pl-nuje a koordinuje vcvik ve VVP, jak probh drba VVP, co vlastn ve VVP je za zazen, kdo vechno u ns cvi akam a VVP sah. Nai lid mus vmi-nimlnch potech osob a miniml-nch fi nannch nkladech udrovat v provozu veker cviit, stelnice a vcvikov zazen. Mus zabezpeo-vat uzavrac stre pi stelbch (co je takka denn). Zabezpeuj slubu py-rotechnika avneposledn ad vjakch podmnkch tohle ve mus plnit.

Myslte si, e u je toho dost? Je, ale jet pod to zdaleka nen ve. Przab m k dispozici Skupinu podpory kva-lity ivota, kter zabezpeuje spo-leensk, kulturn a sportovn ivot v posdce, innost zjmovch skupin a krouk. K dispozici m Posdkov dm armdy a Spoleensk klub, kde je mimo jin vprovozu i pjovna DVD, knihovna a internetov pracovit. Bohuel, mnostv akc je zvisl na fi -nannch prostedcch. Tato skupina za-jiuje rovn nkup a distribuci knih a DVD pro poteby zahraninch mis AR.

Chcete si vpoledne dt obd, nebo si nco koupit v kantn? My pro vs materiln a technicky zabezpeuje-me stravovn prostednictvm VLRZ. Prochzte pes brnu, nkdo vs kont-roluje a po pracovn dob ste a kont-roluje arel kasren? Je to CBA Vojensk lesy a statky, kterou materiln, tech-nicky a dokumentan zabezpeujeme. Pro pslunky zkladnho vcviku za-bezpeujeme doplnn zkladnho vy-strojen a rovn technikou vcvik z-loh. V neposledn ad jsou pslunci Praporu zabezpeen zaazeni ve spous-t hotovost. Opravdu toho nen mlo.

Pesn popisovat dl koly kad sousti tvaru by bylo zdlouhav, ale pevn vm, e jsem vm alespo tro-chu piblil innost Praporu zabezpee-n. Lze ci, e jsme dlnky armdy. O na-ich problmech se nikde pli nemluv. Jen se ekne zabezpete a tm se kon-. I pesto bych rd podkoval vem, kte ns chpou a pomhaj nm a hlav-n bych rd podkoval vem pslun-km Praporu zabezpeen za jejich ob-tavou a kvalitn prci nejen ve prospch posdky Vykov.

Text a foto: Vrchn prapork przabnprap. Petr Rychnovsk

Foto: Olga Karaff ov, nprap. Petr Rychnovsk

Monosti oprav se minimalizu-j a nkup nov techniky je odloen na ne urito. Tato finann restrik-ce se dotkaj i Leteck radionavi-gan sluby (LRNS) v AR, technick stacionrn prostedky na leteckch zkladnch strnou. Z toho dvodu odborn orgny LRNS stanovily ko-misi pro proven polnch pojzdnch prostedk NAVYRA-II a BASA-II-L kza-bezpeen zlohy stacionrnch pro-stedk LRNS vAR. Komise ze stupn Skupiny logistiky Ministerstva obra-ny (Slog MO) a Velitelstv Spolench sil (VeSpS) pezkoumala technick

stav NAVYRA-II a BASA-II-L a provi-la drustva LRNS u Praporu zabezpe-en z rozvinut a obsluhy prostedk NAVYRA-II a BASA-II-L.

Komise vyhodnotila vstavbu da-nch prostedk, drbu dan techni-ky a celkov pstup kplnnmu ko-lu vten a konstatovala, e pslu-nci przab jsou schopni dret hotovost pro zlohu technickch stacionrnch prostedk na leteckch zkladnch.

Text: por. Bc. Ji Grausgruber, prap. Vlastimil Vysoudil

Foto: kpt. Ing. Pavel limar

Proven prostedk

Leteck radionavigan sluby

Dne 8.4.2010 probhlo ve Vykov vprostorch VVP Bezina pezkoumn technic-kho stavu a zpsobilosti roz-vinut prostedk NAVYRA-II (traov pibliovac majk) aBASA- II-L (mobiln komplet pro samostatn vrtulnkov let-ky), slouc pro vstavbu poln-ho letit.


14

Zamstnn zahjil dne 6. 4. 2010 v 9 hodin na cviiti Veperk ve VVP Bezina (CRL) nelnk OPLogZdOdb pplk. Ing. Jan Koutnk, kde pivtal p-tomn hosty a provedl krtkou prezen-taci odboru.

Praktick ukzka byla zahjena vy-protnm zrann osoby z havarova-nho vozidla. Ukzku zsahu provdli pslunci Oddlen ppravy pornch odbornost kpt. Ing. Leo Janda, npor. Bc. Jan Dorfel, prap. Zdenk avelka aprap. Jaroslav Vone za asistence ve-douc instruktorky z Oddlen ppra-vy zdravotnickch odbornost prap. Bc. Pavlny Klov. Vzhledem ktomu, e pi nehod dolo k takov deformaci ka-roserie vozidla, e nebyl mon vstup dvemi, jedna skupina provdla roz-sthn karoserie, druh skupina pro-nikla dovnit vozu zadnm oknem a za-bezpeila kontakt se zrannm. Po vy-protn zrannho z vozidla a jeho oeten nsledovalo naloen do sa-nitky a odsun do zdravotnickho za-zen. Havarovan vozidlo bylo pomoc vysokozdvinho vozku DVHM naloe-no instruktorem vcviku prap. Petrem Stromskm na vozidlo T-815, m se prezentoval vcvik na vysokozdvi-n motorov vozky, kter se u odbo-ru provd.

V rmci dal prezentace odbo-ru pedvedli instruktoi Vcvikov sku-piny provozu a oprav TAT prap. Michal Fajmon a nrtm. Jaroslav Novk vypro-tn havarovanho vozidla. Jednalo se o pevrcen vozidlo P-V3S, kter bylo pomoc hlavnho navijku vyproova-cho automobilu T-815 AV15 postaveno na kola a podvenm pipraveno kod-sunu. Pi odsunu dolo ke vzniku po-ru na odtahovanm vozidle a musela za-shnout porn jednotka OdPPoOdb, kter vozidlo uhasila pomoc vozidla CAS-32.

Pot nsledovalo vyprotn OT-90 vyproovacm tankem VT-72 a evaku-anch prostedk. Zvrem byl prezen-tovn vcvik jebnk zen zkueb-nm komisaem zvedacch zazen prap. Michalem Fajmonem. Za pouit jebu T-815-AD-28 pemstil psov vozidlo OT-90 na virtuln podvalnk.

Vedouc star instruktor prap. Even Sekr provedl prezentaci Vcvikov skupiny proviantnch odbornos-t a sprvc skladu. Seznmil ptom-n spoln proviantn technikou pro p-pravu stravy, a to varnikou 54, PK12, PK26H, Poka 3/1. Na fotografi ch byly pedstaveny nov zavdn prostedky proviantn techniky. Jednalo se o kon-tejnerov kuchyn, Poka 4 a vozidlo

CITRA-M. Rovn byla rozvinuta hospo-dsk vdejna, probhla ukzka in-nosti hospodskho drustva pi p-prav stravy a vydna strava cvicm.

Instruktor zabezpeujc vuku av-cvik mechanik oprav kolov a bo-jov techniky provedl ukzku tech-niky a seznmen s clem a obsahem kurz Odbornk oprav kolov tech-niky, Mechanik kolovch vozidel LOV DINGO, Mechanik kolovch vozidel-OT64, Mechanik kolovch vozidel T-810, Mechanik kolov bojov techniky. Clem vcviku je pod vedenm starho in-struktora nrtm. Vladimra Harenka na-uit vojky provdt drbu a opravy zkladnch typ automobil, kolovch obrnnch transportr a jejich pod-vozk.

Rovn tak star instruktor nrtm. David Drbek provedl prezentaci kurz Odbornk oprav elektrovybaven kolo-v techniky a Odbornk oprav elektrovy-baven psov techniky. Clem kurz je seznmit a nauit vojky zkladn typy oprav elektrovybaven danch typ techniky. Vojci se zde u kompletn rozebrat startry, alterntory, prom-uj zdrojovou soustavu, diagnostikuj vznikl zvady a provd zkladn dr-bu elektrick soustavy vozidel. Vprb-hu ptitdennho kurzu vojci absolvu-

METODICK DEN nelnka Odboru ppravy logistickch a zdravotnickch odbornost

Institutu vcviku

Dne 6. dubna 2010 pro-bhl za asti plk. gt.Ing. Zbyka Janeky, plk.Ing. Jozefa Laura, pplk. Ing. Jaroslava Medka, pplk. Ing. Pavola Orszgha, nprap. Libora Plieovskho, pplk. doc. Ing. Jana Furcha zUO Brno a dalch host metodick den nelnka Odboru ppravy logistickch a zdravotnickch odbornost Institutu vcviku (IV), zame-n na hlavn oblasti vuky a v-cviku u odboru.


15

j dva tdny st u V 4423 Pslavice nebo u V 5008 vKlatovech.

Vuka odbornk oprav psov tech-niky je rozdlena do kurz Odbornk oprav psov techniky BVP, Odbornk oprav psov techniky GM, MTLB a Odbornk oprav psov techniky T72. Pod vedenm starho instruktora nrtm. Jiho Pi provddrbu a opra-vy pslun psov techniky za pouit dlenskch prostedk. Absolventi kur-zu mus umt defektovat zvady a pro-vdt opravy jak nadlnch, tak i vpol-nch podmnkch.

Oddlen ppravy zdravotnickch odbornost je akreditovanm pracovi-tm schvlenm Ministerstvem zdravot-nictv. Odborn ste a zkouky jsou pi akreditaci zasteovny Vojenskou ne-mocnic vBrn. Ptomn byli seznmeni lektorem instruktorem o. z. Miroslavem Kulichem s pouitm jednotlivch dru-h maket porann, zdravotnickou vbavou pouvanou ve vojenskchpol-nch podmnkch a zdravotnick-mi prostedky pouvanmi k odsu-nu rannch. Zvrem bylo provedeno porovnn rozdlu v pouvn zdravot-nick vbavy vmrovch a polnch pod-mnkch.

Soust ukzek bylo i pracovit od-bornk oprav zbran. Byly pedstaveny dva kurzy, a to kurz Odbornk oprav ru-nch zbran a Odbornk oprav zbran bo-jov techniky. V kurzu Odbornk oprav runch zbran se klade draz na zvld-nut problematiky kontrolnch prohl-dek zbran, drby, opravy a bezpen manipulace se zbranmi. Jedn se otyto zbran: pistole vz. 82, samopal vz. 58, univerzln kulomet vz. 59, 7,62mm kulomet PKT, odstelovac puky SVD, RPG7, 12,7mm kulomet vz. 38/46, 12,7mm kulomet NSV a AGS17. Vroce 2011 se plnuje doplnn vuky o dal- run zbran. Nap. pistole Glock 17, 12,7mm odstelovac puka Falcon. Instruktoi kurzu prap. Petr Kivnek

a nrtm. Rostislav Wendzel vlastn certi-fi kt opravujc kolit vechny uveden zbran vdanm rozsahu.

Clem kurzu Odbornk oprav v-zbroje bojov techniky je nauit p-slunky kurzu provdt zkladn opra-vy, drbu a kontrolu jednotlivch zbran bojov techniky. Draz se klade na zvldnut oetovn, drby a kon-trolnch prohldek u 30mm kannu 2A42, 120mm minometu, 122mm ra-ketometu, ShKH DANA, kann 2A46 tanku T-72M4CZ. Na konci roku 2009 byli instruktoi prokoleni v atci izra-elskou fi rmou RAFAEL na oetovn adrbu zbraovho systmu na kolo-vm obrnnm transportru PANDUR2 avtomto roce by mlo probhnout do-kolen na dal dv zbran: kulomet MG 3 a zbraovou stanici PROTECTOR M151 A2.

Akreditovan Vojensk svesk kola u esk svesk spolenosti ANB provedla vedoucm instruktorem prap. Jim Dadokem ukzku svaovn a ezn kyslko-acetylenovm plame-nem v polnch podmnkch. Dle byly prezentovny svarky, kter provedli ab-solventi svesk koly, a to jak na za-tku kurzu, tak ze zvrench zkouek (rozdly byly velmi patrn). Ukzky svar-k byly ze t zkladnch metod svaov-n, a to obalenou elektrodou, plamenem a vochrann atmosfe CO2. Byly uk-zny rozlomen svary ze sttn edn zkouky obalenou elektrodou provede-nou absolventy svesk koly. Na nich lektor-instruktor o. z. Miroslav Drmola ukzal a vysvtlil vady ve svarech a chy-by, kter svei udlali. Dle objasnil druhy a metody zkouen svar. Na n-stnkch byly zobrazeny polohy svao-vn, druhy svar a typy plamen.

Na dalm pracoviti byla provedena ukzka svecho agregtu vozidla VT-72, kterm je tento tank vybaven. Pslunci kurzu Obsluha vyproovacch prosted-k absolvuj na zatku zkladn sve-sk kurz zdvodu vybaven vyproovac techniky sveskmi agregty.

Zamstnn piblilo iro-kou klu odbornost, kter se cvi uOPLogZdOdb IV. Zamstnn splnilo stanoven cle zsluhou dobr odborn a profesn pipravenosti instruktor pl-nit sven koly.

Text: pplk. Ing. Jan Koutnk, o. z. Josef GottvaldFoto: o. z. Josef Gottvald


16

Kurz trv 4 dny a jeho clem je, aby astnci zskali odborn vdomosti apraktick dovednosti potebn kp-prav, organizaci a realizaci pepravy jednotek a materilu po eleznici na stupni tvar na zem esk republiky.

Vuka a vcvik vkurzu jsou zame-ny zejmna na zskn praktickch do-vednost, kter potebuj funkcion-i tvaru krealizaci pepravy jednotek po eleznici na zem R. Posluchai se vteoretick vuce podrobn sezn-mili sproblematikou plnovn, orga-nizace a dokumentace pepravy, dle s jednotlivmi oblastmi zabezpeen pevozu.

Pi praktickm vcviku na elezni-n vlece posdky Vykov si poslucha-i procviili pebrn vagon a jejich odstrojovn. Dle si vyzkoueli vypl-ovn nkladovch list a komuni-kaci s orgny eskch drah a orgny Odboru vojensk dopravy, kter byly na vcviku ptomny. Probhlo tak seznmen smetodikou stavby univer-zln nakldac ocelov rampy UNOR.

Pi nakldn kolovch i psovch vozidel na ploinov i nzkostnn

vozy byla vysok pozornost vnovna metodice navdn vozidel. Kad po-slucha musel prokzat sv schopnos-ti pi praktickm naveden bojovho vozidla pchoty BVP-2 a Tatry T-810. Nsledn se procviovalo upevov-n techniky pomoc ocelovch kln aupevovacch popruh.

Na zklad poadavk astnk kur-zu bude pt kurzvroce 2011dopl-nn o problematiku pepravy po elez-nici vzahrani. Jde o velmi specifi ckou oblast, kterou zatm e pouze Odbor vojensk dopravy na Velitelstv sil pod-pory.

Ji druhm rokem je u Oddlen lo-gistick ppravy standardem, e kad nvtvnk vzdlvacho portlu nebo astnk kurzu se me seznmit sinfor-macemi o plnovanm kurzu. Kdispozi-ci m irok spektrum informac se-znam astnk kurzu, profi l astnka kurzu, organizan pokyny pro nstup do kurzu, tmatick pln kurzu a kom-pletn lekn fond v elektronick po-dob.

Na zdrnm prbhu kurzu se velmi dobrm zpsobem podlel samostatn

koln prapor, kter mimo jin bezpro-blmov zajistil rznorod materil pro vbavu ostrho pevozu.

Prapor zabezpeen standardn za-jistil prostor vleky, nakldac a upevo-vac prostedky vpoadovanm mno-stv a kvalit.

Zvltn podkovn je ureno p-slunkm vyproovacho drustva Praporu zabezpeen, kte svm pstu-pem a vysokm pracovnm nasazenm vrazn pispli ke kvalit praktickho vcviku na vlece.

Text: kpt. Ing. Martin UrbnekFoto: Olga Karaff ov

Kurz organizace pepravy po eleznici

Vvodu 2. tvrtlet 2010 probhl u Velitelstv vcviku Vojensk akademie kurz Organizace pepravy po eleznici. Kurz organizuje a provd Oddlen logistick ppravy, odbornm garantem kurzu je kpt. Ing. Martin Urbnek.


17

Jedn se o virtuln simultory typu I, kter jsou z hlediska konfi gura-ce vnitnch prostor vrnmi kopie-mi skuten bojov techniky. Nsledn byly do konce roku 2008 dodny ktm-to soupravm ti pohybliv zkladny a jedna souprava osdkovho simul-toru bez pohybliv zkladny. Pro ums-tn tchto simultor bylo u Odboru simulanch a trenarovch technolo-gi nutn vybrat prostor na HTT a pi-pravit jej pro instalaci simultor. To znamen zajistit poadovanou infra-strukturu (elektro, vzduchotechniku, kli-matizaci, zpevnnou podlahu atd.) dle technickch podmnek vrobce danch simultor. Vzhledem kneustlmu sni-ovn rozpotu rezortu MO bylo vel-mi nron a sloit zskat fi nann pro-stedky z programovho fi nancovn azahjit investin akci, kterou by se sta-vebn pprava prostorurekonstrukce vybran haly eila.

Na jae 2009 se podailo po domlu-v s manaerem programu 207 820 SV MO vylenit z rezervy programu st fi nannch prostedk a pipravit projektovou dokumentaci na rekon-strukci haly. V lt 2009 byla z rezervy programu 207820 nabdnuta VeVVA dal st fi nannch prostedk k rea-lizaci. Po dlouhm jednn u edite-le SRDS-OS MO byla akce ke stavebnrealizaci schvlena a fi nann prosted-ky pidleny. Na podzim 2009 probh-lo vbrov zen na dodavatele stav-by a jet ped ukonenm roku dne 28.12.2009 smlouva o dlo podepsna. Dnem 7. 1. 2010 byla hala . 51 k pro-

veden stavebnch prac pedna dodavateli.

V prbhu rekonstruknch prac haly probhlo nkolik kon-trolnch dn stavby za asti do-davatele stavby, PS 0624 Vykov, VUSS Brno, Odboru simulanch a trenarovch technologi, VeV VA/OPlRozUVZ, zstupce VZ 3255 Praha a vrobce simultor. Zvren kont-roln den stavby probhl dne 8. 4. 2010 s clem proveden pedpejmky pro-vdnch prac a dne 12. 4. 2010 byla dokonen hala vetn technologic-k mstnosti od dodavatele stavebnch prac pevzata a pedna Odboru simu-lanch a trenarovch technologi.

Instalaci osdkovch simulto-r BVP-2 zahjil vrobce simultor VR Group, a. s. dnem 13. 4. 2010 a tato bude probhat a do 5. 8. 2010. Nov

vytvoen uebn vcvikov zklad-na, kter bude tvoena temi osdko-vmi simultory BVP-2 na pohyblivch zkladnch a jedn soupravy bez z-kladny s jednm instruktorskm praco-vitm, bude slouit k vcviku vech jednotek spolench sil a zvlt k p-prav jednotek pedurench do zahra-ninch mis.

Text a foto: mjr. Ing. Ladislav abka, Odbor plnovn a rozvoje UVZ VeVVA

REKONSTRUKCE HALY . 51 pro umstn osdkovch simultor BVP-2

Vrmci projektu Vstavba si-mulanch center II. etapa byly kOdboru simulancha trenarovch technologi Vykov dodny vroce 2007 ti soupravy osdkovch simulto-r BVP-2 bez pohyblivch zkla-den a jedna souprava instruk-torskho pracovit.


18

FOTOREPORTFOTOREPORT

Kurz civilnch pracovnk NATO

ped vyslnm do prostor operac (21.28. 4. 2010)



19

Vcvik pslunk AZ v elovch kurzech byl organizovn ve tech n-stupnch termnech: 1.4. 3. 2010, 8.11.3.2010, 15.18.3.2010.

Hlavnm clem bylo zdokonalit p-slunky AZ vobsluze a stelb z runch zbran. Teoretick vuka a praktick v-cvik byl provdn se samopalem, leh-km kulometem a pistol.

Prvn den kurzu byl vnovn teo-retick pprav, kde si vojci obnovi-li ji zskan znalosti o zbranch a pra-vidlech stelby. ada pslunk AZ se svila, e nkter zbran vbec ne-znaj nebo znich jet nestleli a nebo znich stleli jako vojci zkladn sluby

(nap. ped 19 lety). Druh den byl v-cvik zamen na metodick ncvik na TSC100, kde byla pozornost vnovan innosti se zbranmi a na palebn e. Rozhodujc byly ostr stelby z jednot-livch zbran plnovan v poslednch dvou dnech na PS Ferdinandsko a SBV B ve VVP Bezina.

I pes rznou rove pipravenos-ti jednotlivch pslunk AZ byly cle akoly vcviku u vech splnny na vel-mi dobr rovni.

Text: pplk. Ing. Ji Hemansk, kpt. Ing. Marek Podlesn

Foto: prap. Martin Mark

Vmsci beznu byl u Odboru zkladn ppravy (OZP) organi-zovn vcvik pslunk AZ ve stelb zrunch zbran. OZP bn elov kurzy neprovd. Zdvodu pozastaven nboru do OS R a volnch kapacit OZP vcvik vtchto kurzech pipravil aprovedl. Jednalo se o 4denn elov kurzy.

Termn Plnovan poetUpesnn

poetSkuten nastoupilo

eny mui celkem

1.4.3. 50 47 2 36 38

8.11.3. 50 58 1 46 47

15.18.3. 50 30 23 23

Celkem 150 135 3 105 108

ELOV KURZY AKTIVNCH ZLOH v msci beznu 2010

Poty pslunk AZ v I. tvrtlet 2010:


20

Mnoz lid se jist optaj: Co to vlast-n je a kemu je to dobr? Na to lze od-povdt dvma zpsoby. Zjednoduen se d ci, e se jedn o zazen lidov nazvan ern skka, kter sleduje pohyb automobilu a jeho elem je pe-hovn idie. Ovem sprvnj bude vysvtlit konstrukn zklad jednotky, jej skutenou funkci ve vozidle a monosti aplikac pro zven bezpenosti a zlep-en ekonomiky provozu vetn uplatn-n ve vcviku idi. O to druh vysvtlen se pokusm vnsledujcm textu.

Zkladn technick princip jednotky integrace vozidlovch dat Black Box

Elektronika v modernm motoro-vm vozidle je nadstavbovm pro-stedkem, kter umouje lpe splnit zkladn cle vvoje vozidla. Hlavnmi vhodami jsou zven bezpenosti, hospodrnosti, jzdnho pohodl a sn-en negativnho vlivu na ivotn pro-sted. Vvoj elektronickch prvk pro motorov vozidla vak otevr zcela nov potencily pro inovace mechanickch systm, kter lze elektronickmi prvky vrazn zdokonalit, dt vozu pln nov schopnosti a tm zvit jeho celkovou uitnou hodnotu. Modern automobily bvaj vybaveny nap. dicmi jednotka-mi motoru, pevodovky, brzd, tempoma-

tu, komfortn elektroniky, komunikanho a hudebnho centra, tedy systm jako ABS (antiblokovac systm), EBD (el. dli brzdn sly), EDS (el. uzvrka diferenci-lu), ASR (regultor prokluzu kol), ESP (sta-bilizan systm) aadou dalch zazen.

Podstatnou podmnkou pro umon-n zstavby asistennch a jinch elektro-nickch systm do vozidla je existence sriovho rozhran. To u modernch au-tomobil tvo zpravidla datov sbrnice

typu CAN BUS (Controller Area Network). Tuto sbrnici lze zjednoduen popsat jako dvojit kabelov veden propojuj-c veker dic jednotky osazen v au-tomobilu (viz obr. 1), kterch me bt a edest.

Dle CAN BUS obsahuje adie, trans-ceivery a ukonovac odpory. Tyto prv-ky bezprostedn umouj datov tok, vyslan a pijman dcmi jednotka-mi, kter si vzjemn poskytuj informa-

Black Box ji brzy zkvalitn vcvik idi

Tm rok je vInstitutu dopravn vchovy e-en vnitn rozvojov pro-jekt Monitorovn efektivi-ty a bezpenosti provozu vozi-del. Nkte zten si jist vzpomenou, jak vjnu a v listo-padu 2009 vkasrnch a oko-l potkvali ervenou kodu Octavia stovrnmi evidenn-mi znakami a speciln vba-vou. Popsan vozidlo slouilo jako zkuebn vz pro testovn jednotky fze vozidlovch dat Black Box.

Obr. 1 Schma principu datov sbrnice CAN BUS a pipojen jednotky Black Box

Obr. 2 Schma datovho protokolu zprvy doruovan ve veden CAN BUS


21

ce prostednictvm softwarovho dato-vho protokolu (viz obr. 2). m vce tch-to jednotek je vzjemn propojeno pes CAN BUS, tm vce daj o provoznm sta-vu vozidla je kdispozici. Tto skutenosti lze svhodou vyut a pipojit na sbrnici tak jednotku integrace dat Black Box.

Zmiovan jednotka je klasick po-ta soperanm systmem WindowsXP, upraven pro pouit k zznamu dat ve vozidle. Nepotebuje monitor, fungu-je pi napjecm napt 12 nebo 24 V a prostednictvm pdavnho zaze-n umouje men reakn doby idi-e. Stejnojmenn software, tedy Black Box, instalovan v jednotce integrace dat, umouje zznam, uchovn a zpra-covn informac produkovanch dic-mi jednotkami vozu. Celkov lze praco-vat a s 30 druhy daj (nap. rychlost, spoteba paliva, otky motoru, intenzi-ta brdn, nkolik teplot, akcelerace, po-loha vozu apod.). Vechny daje jsou pra-videln, kadch 20 milisekund (tj. 50krt za sekundu), zapisovny do databze, odkud je lze zskat v podob pesnch tabulkovch hodnot nebo grafu. Takov mnostv informac umouje spolehliv vyhodnotit stav vozu v jakkoliv situaci aase jzdy a ze zskanch parametr n-sledn vyvodit piny a prbh konkrt-nch udlost.

Pvodn byla jednotka Black Box ur-ena pouze kposkytovn informac o p-inch nehody vozidla, vnm je umst-na. Monosti aplikac jsou vak mnohem

ir. Pstroj lze vyut nap. ke sledov-n pohybu vozidla po stanoven drze vrelnm ase, co by mohlo bt vhod-n pro zajitn pepravy nebezpenho nebo nadmrnho nkladu, teba mu-nice. Dal monost je lep zabezpee-n jzdy vproudu vozidel, nap. za snen viditelnosti. Automobily by mohly mezi sebou komunikovat a pomhat idii udrovat sprvn smr a bezpenou vzdlenost mezi sebou. Black Box tak me pomoci vyhodnocovat jzdn styl i-di a ovlivovat ekonomiku jzdy. Jist by bylo mono jmenovat jet dal mo-nosti upoteben jednotky fze dat. VIDV se napklad pipravuje vcvik idi spodporou zazen Black Box.

Uplatnn jednotky Black Box pi vcviku idi

Projekt popsan v pedchozm textu byl doveden do zvren, tet fze ee-n. Pedchoz dv etapy spovaly vovo-vn uitnch vlastnost jednotky integra-ce dat zabudovanch do osobnch voz koda Fabia a Octavia. Tato innost byla propojena s ppravou metodik vyhod-nocovn vozidlovch dat a vytvoenm etalon umoujcch hodnocen jzdn-ho stylu pi zen vozu. Takt byla pipra-vena metodika vcviku idi svyuitm jednotky Black Box.

Ve tet etap prce na projektu bude jednotka integrace dat zastavna do n-kladnho vozidla Tatra, typ 810V. Hlavn pozornost eitel se sousted na ove-

n funkce zazen Black Box vnovm typu vozu a pouitelnosti ji pipravench eta-lon jzdnch reim a metodiky vcviku idi. Pokud dojde i vtto fzi kpotvrze-n vsledk zskanch vpedchozch ex-perimentech, nebude zaveden novho typu vcviku idi nic brnit. Zkladn pedstavu o zpsobu nov vcvikov in-nosti si lze vytvoit znsledujcho stru-nho nstinu metodiky vcviku idi.

Metodika vcviku v zen vozidel s uplatnnm prvk defenzivn jzdy, kontrolovanho jednotkou integrace vozidlovch dat

Pedpokladem je, e nsledujc body metodickho postupu budou soust irho kolen idi:1. Volba zkuebn trati s vhodnmi para-

metry pro vcvik defenzivn jzdy.2. Instrukt idie ve vcviku k sezn-

men s profi lem trati a dalmi para-metry vcviku.

3. Prvn zkuebn jzda idi uplatuje jzdn styl podle vlastnch zkuenost azvyklost.

4. Okamit analza dat zaznamena-nch jednotkou Black Box upozor-nn idie na chyby v jzdnm stylu z hlediska ekonomiky a bezpenosti jzdy.

5. Druh zkuebn jzda idi na stej-n trati uplatuje jzdn styl upraven podle pokyn instruktora.

6. Analza a komparace dat zaznamena-nch jednotkou Black Box z obou zku-ebnch jzd.

7. Vyhodnocen, zda bylo dosaeno po-kroku v uplatovn jzdnho stylu sprvky defenzivn jzdy.irok monosti systmu integra-

ce dat Black Box bude vhodn vyu-vat ke zkvalitnn vcvikovch innost. Zkladnm kladem je pedevm indivi-dualizace vcviku idi a z toho plynou-c zamen sil instruktora na odstrao-vn odhalench slabin kadho jednotli-vho idie. To by nsledn mlo vst ke zven efektivity vcviku a ke zlepen vsledk dosaench frekventanty kurz.

Lze pedpokldat, e systm integra-ce vozidlovch dat bude mono vyut i k dalm druhm vcvikovch innos-t idi vozidel AR, avak tyto monos-ti mus nejprve projt nronm experi-mentlnm ovovnm, ne budou moci bt uplatnny vrelnm vcviku.

Text: Ing. Bedich SedlkObrzky a foto: archiv IDV

Obr. 3 Vbava experimentlnho vozu koda Octavia


22

Zahjen exekunho zenExekun zen se zahajuje na zkla-

d nvrhu oprvnnho (vitele) na nazen exekuce doruenho pslun-mu soudu i pmo exekutorovi, kterho si oprvnn vybere. Proveden exekuce zpravidla pedpokld uzaven smlou-vy o proveden exekuce, kter ble vy-mez vztah exekutora a oprvnnho.

Co dl soudn vykonavatel nebo-li exekutor?

Vymh movit majetek od dlun-ka. Ozna pedmty, kter pjdou do draby, vypln protokol a z bytu odje-de. Dokud se exekutor neuke podru-h, m dlunk pleitost zaplatit z-vazek bez dalch zbytench vdaj a ztrt. Pokud tak neuin, zahod po-

sledn monost a o svj majetek velice nevhodn pijde.

Dlunci se maj pro strachovatNa zatku je mnohdy jen jeden ne-

zaplacen dluh tajc objemem pr ti-sc, na konci stoj u dve bytu exeku-tor, kterho tm nic nezastav.

Od 1. kvtna roku 2001 nabyl in-nosti zkon . 120/2001 Sb., o soud-nch exekutorech. Poet soudn vymhanch pohledvek narst do-slova geo metrickou adou a mnostv penz vnesplacench dluzch dosahu-je zvratnch stek.

Jak se stt (nebo nestt) dlu-nkem?

Exekutor pichz, legrace kon. Pevauje obecn shoda, e exekun d je zsadnm prlomem do souas-nho stavu vymhn prva. Pokrv vechny u ns v republice znm zp-soby exekuce, a u se jedn o srky ze mzdy, pikzn pohledvky nebo oprodej cennch papr, prodej movi-tch anemovitch vc. Srek z mezd postupn ubv, protoe ten, kdo podnik, nem vlastn dnho plt-ce mzdy. Exekutor pichz a dlun-kovi kon legrace v okamiku, kdy u nepomohou ani vzvy, domluvy, opa-kovan upozornn ani rozsudky sou-du. Dve, ne je za dvemi bytu exe-kutor se zmenkem, se ale hnkovi zabavuj bankovn ty. Hodn zle na vi celkovho dluhu ana stavu z-statku na tech dlunka.

Dlunk dostv anci.Na otzku, jak se m dlunk chovat

a reagovat, vm kad znal vci bez za-vhn odpov: zaplatit a nenechat dojt celou vc a do krajnosti, kdy soudn vy-konavatel tvo soupis vc a pedmt do draby. Zatm v tto fzi nic neodn-. A to je ta prav chvle pro dlunka jt dlun penze zaplatit pmo ksoudu. Se sepsanm majetkem, televiz, po-taem i dalmi vcmi ovem nesm u ani pohnout. Nesm jej zpenit ani do-konce za elem vyrovnn dluhu. Tyto vci toti pjdou jen a pouze do soud-n draby!

Co umouje exekun d?Aby vitel i nadle vyuvali jak

vkon rozhodnut provdn soudem podle obanskho soudnho du, tak i nedobrovolnou drabu podle zkona

Co je exekuce? Vkon rozhodnut, je nabylo prvn moci.

OKNKO PREVENCE SOCILN NEDOUCCH JEV

Slovo exekuce pochz z la-tinskho slova executio ajeho peklad v etin doslova znamen vytst i vykonat. Vbec prvn exekuce se u ns ob-jevily v 16. stolet. Prvo u teh-dy znalo pro stavovsk poplatn-ky tzv. piznvac listy spolus rozvrhem bern. Stedovk prvo znalo rukojemstv nynj- ruitelstv, protoe u tenkrt platebn morlka byla velmi sla-b. Nai pedkov znali nap-klad i ruen osobn svobodou, tzv. leen byla to jaksi smlou-va o tom, e pokud dlunk ne-zaplat, plat v hospod za sv kumpny tak dlouho, dokud z-vazek nevyrovn; kuriozitou bylo rovn ruen ct a bylo b-n tak vzen pro dlunky.


23

o veejnch drabch. Soudu dv na kad kon lhtu, ve kter mus rozhod-nout. Jinmi slovy to znamen, e do 15 dn od doruen nvrhu na zahje-n exekuce mus bt exekuce nazena.

Co je zkladn zsadou spn exekuce?

Rychlost, mnohdy je dlunk vyrozu-mvn o exekuci a pot, co mu byl za-blokovn et, ppadn mu zane bt dlun stka srena ze mzdy, nebo bude na dvee klepat soudn exekutor, aby sepsal a odvezl movit vci.

Exekuce k vymoen penitho plnn

Pohledvky piznan soudnm roz-hodnutm i jinm exekunm titulem exekutor vyme srkami ze mzdy i jinch pjm povinnho (dlun-ka), pikznm jeho pohledvky (nap. z penz na tu), prodejem movitch vc a nemovitost nebo prodejem cel-ho podniku povinnho (lze postihnout t podl v obchodn spolenosti, len-sk prva v byto-vm drustvu, pa-tenty, prmyslov vzory a ochrann znmky). O zp-sobu provede-n exekuce roz-hodne exekutor v zvislosti na v-sledku eten majetkovch po-mr povinn-ho (dlunka), ppadn dle in-formac, kter sdl o majetku povinnho oprvnn (vitel). Nesplatn pohledvky nebo pohledvky sice ji splatn, ale ne-piznan exekunm titulem, vym-hat exekun nelze, lze je vak zajistit. Optimlnm zpsobem zajitn pohle-dvky je pozen exekutorskho zpisu o uznn dluhu, jeho soust je svolen dlunka sprovedenm exekuce zpisu.

Exekuce k vymoen jin povin-nosti

Exekutor je oprvnn provst v-kon exekunch titul ukldajcch vy-klizen nemovitosti, odebrn vci, roz-dlen spolen vci, proveden prac avkon, prodej zstavy. Jsou ji zn-my ppady, z nich plynou zkuenosti

sprovdnm exeku-c vyklizenm byt, provedenm prac najatou fi rmou, jej odmna jde na vrub povinnho tedy vaeho souseda, ktermu se nap. ne-chce dobrovoln skcet strom ohro-ujc V dm apod. Exekuci lze provst na zklad rozsud-ku soudu ukldajc-ho povinnost vykli-dit byt, odstranit kody, provst prce, apod. Exekutoi jsou dokonce schopni zajistit pste pro povinnho v ppa-d, e poskytnut pste ukld vyko-nvan rozsudek.

Nklady exekunho zenMezi nklady exekunho zen pa-

t zejmna odmna exekutora a hoto-v vdaje vznikl pi provdn exekuce. Nklady exekuce hrad povinn (dlunk)

a exekutor je vy-mh v rmci exe-kunho zen. Oprvnn (v-itel) m prvo na nhradu n-klad eln vy-naloench k vy-mhn nroku (nap. nhrada za prvn zastoupe-n oprvnnho). Nklady oprv-nnho hrad t povinn.

Na jak otzky bychom si mli ped tm, ne si vezmeme vr, odpo-vdt?- Potebuji skuten tuto pjku?- Dovoluj mi m fi nann pomry vzt

si tento vr?- Jak vysok je pravdpodobnost,

e mj pjem v prbhu splce-n poklesne anebo vdaje naopak-vzrostou?

- Vm opravdu, kde lze zskat vr za nejvhodnjch podmnek?

- Jak rychle jsem schopen penze splatit?

- Je vhodn si brt vr, za nj ru-me bytem, domem?

Co dlat, kdy u se ocitnu v pro-dlen s placenm?- Nepanikait, ale zat jednat. Nen

dobr nedlat nic a myslet si, e se situace sama zlep. Nezlep.

- Vypracujte si seznam vitel.- Zjistte aktuln vi dluh.- Sepite si seznam svch pjm a v-

daj.- Posute sv vdaje azvate, zda by je

nelo snit.- Snate se zvit svj pjem (bri-

gda,).- Pedlote vitelm pln splcen va-

ich dluh.

Co byste naopak dlat nemli?- Nepjujte si dal penze, abyste

splatili svj pvodn dluh.- Neignorujte dopisy i dosti o za-

placen.- Neslibujte spltky, kter nejste

schopni zaplatit.- Neignorujte sv dluhy.- Jestlie mte dluh na kreditn kart

i v obchod, pestate jejich slueb uvat a jen splcejte sv zvazky.

Pokud si sami se svm problmem nevte rady anebo potebujete vc zkonzultovat s nezastnnou tet osobou, mete se obrtit na nkte-rou z organizac, kter nabzej bez-platn poradenstv, nap. na oban-sk poradny, anebo sdruen SPES, je se specializuje na pomoc lidem, kte se ocitli v potch se splcenm dluh.

POMOC: Sdruen SPES:www.pomocsdluhy.cz

Zdroj internetZpracovala: kpt. Mgr. Monika Novkov,

metodik komise P-SNJ VeVVA

Klientin manel se zdruje ne-znmo kde. M spoustu dluh, ne-pebr doruen dopisy. Exekun zen ji bylo zahjeno. Klientka sice podala dost o rozvod, k nmu ale zatm nedolo a v exe-kunm pkazu jsou jako povin-n vedeni oba. Te zjiuje, co me dlat, kdy na splcen dluh svho mue nem penze


24


25

O tdrm dnu se jej stav zanal zhoro-vat, po plnoci u nebylo na co ekat, protoe se j dchalo stle he, tak jsme okamit jeli do hradisk nemocnice, kde i pes vekerou pi lka musela bt okamit pevezena do dtsk Fakultn nemocnice v Brn na od-dlen ARO, kde byla okamit napojena na pstroje a stabilizovna. Bohuel se jej stav u nezlepil natolik, aby mohla bt od pstro-j odpojena a dchat sama bez pomoci p-stroj. Proto ji musela bt provedena tracheo-stomie a tak gastrostomie, protoe tyto dti maj problmy spolyknm, a tak musej stra-vu pijmat pes zavedenou sondu v bku. To jsou slova tatnka mal Vanessky, kter je dojdjcm pslunkem Velitelstv vcvi-ku Vojensk akademie, a spolu smanel-kou, kter musela zstat sVanesskou vne-mocnici, vychovvaj jet dal 3 dti.

Jedin monost, jak bt s malou Vanesskou doma, bylo zskat co nej-rychleji domc plicn ventiltor, elektric-kou odsvaku, pulzn oxymetr a dal- dleit zdravotnick materil, co bylo samozejm otzkou vysokch fi -nannch nklad. Jen provoz ventilto-ru, ostatnho zazen a zdravotnickch poteb stoj ron nkolik destek tisc. Je to pro ni jedna z anc, jak zskat as, ne

lkai dokou tuto nemoc vylit a my v-me a doufme, e to nebude u dlouho trvat, konstatuje tatnek Vanessky, jeho rodina se tak doslova ze dne na den dostala do vel-mi tiv nejen osobn, ale i sociln situace.

Pslunci Velitelstv vcviku Vojensk akademie (VeVVA) stejn jako obyvatel obce, ve kterm rodina ije, okamit pro-jevili solidaritu a snaili se vemi monmi zpsoby pomoci, a to pedevm v zskn potebnch fi nannch prostedk. Po linii

obansk bylo rozhodujc nepochybn z-zen konta: 43-6512240267/0100.

U VeV VA byla krom vyerpn vech fi nannch monost, kter bylo mo-n pro tento ppad zrovn VeVVA po-skytnout okamit zorganizovna mezi pslunky tak dobrovoln sbrka a za po-moci prvnch poradc velitele podstou-pena dost ministrovi obrany omimod-nou jednorzovou penn nenvratnou pjku.

Vanessku ek jet velmi dlouh at-k boj s touto nemoc, ale dleit je, e dky zskn potebnch fi nannch pro-stedk me bt Vanesska doma se svou rodinou. Rodie mal Vanessky si pomo-ci vtto jejich opravdu nelehk situaci ne-smrn v a rdi by touto cestou chtli vy-jdit sv vel podkovn vem, kte jim pomhaj.

Vanesska (nar. 18.5.2009), trp vnou nemoc SMA I, kter je v souasn dob nel-iteln.

POPIS NEMOCI

Spinln svalov atrofi e (SMA), angl. Spinal muskular atro-phy (Werdnigova-Hoff manova nemoc).

slo jedna mezi genetickmi zabijky dt. Onemocnn cha-rakterizovan znikem sti mo-torickch bunk pednch roh mnch s nslednou atrofi sva-l. Dochz k progresivnmu byt-ku sval ovldanch vl ovlivuj-c chozen, lezen, kontrolu hlavy, krku a nkdy dokonce i polykn.Onemocnn vede ke kombino-vanmu postien, vyadujc ce-lodenn pi. Dti postien tou-to zvanou chorobou maj zcela normln, v mnoha ppadech a nadprmrn intelekt a mentl-n schopnosti, nemohou vak sa-mostatn stt a chodit pro slabost svalstva pnve a dolnch konetin.

V souasnosti neexistuje ov-en lk, kter by tuto nemoc vy-lil, ale dobr zprva je, e se na nm usilovn pracuje (fenylbuty-rt), hlavn v USA. Probh tam n-kolik vzkum.

Jedno z 6 000 dt se narod s SMA, 50% z nich se svch dru-hch narozenin nedoije.

Kad tyict lovk v sob nos gen SMA.

SMA me zashnout kadho v jakmkoliv vku, jakkoliv n-rodnosti nebo pohlav.

Text:kapitnka Monika Novkov, tiskov a informan dstojnice VeVVA

POMOCPOMOC PRO MALOU VANESSKUPRO MALOU VANESSKU


26

Text: Mgr. Eva KachyovGrafi ck prava: Olga Karaff ov

POZVNKYPOZVNKY DO ZAHRANIDO ZAHRANI


27

Sobota 27. bezna byla djitm po-pulrnho zvodu Hervis plmara-ton Praha 2010.

Leton ronk pilkal na start pes est tisc bc, mezi nimi i legendu eskho fotbalu Pavla Nedvda.

Mimo zvodu jednotlivc prob-h souasn i zvod tafet, kdy pl-maratnskou porci (21,0975 km) absolvuj tyi lenov tafety (35 km, 16,0975 km). Zde dosh-lo vynikajcho spchu drustvo V 1970, startujc ve sloen o. z. Dank, kpt. olc, nrtm. Kamensk a ppor. Novotn.

V kategorii bezpenostnch a z-chrannch sloek obsadilo vborn 3. msto a v absolutnm poad vech tafet pak tvrt msto z celkovho po-tu 247 klasifi kovanch tm!

Krom tafet mla vykovsk po-sdka zastoupen tak v jednot-livcch. Nejlpe se s nstrahami trati amsty silnm protivtrem vypo-dal rtn. Soukup, kter probhl clem za 1:38:12hod.

Zbvajc lenov vpravy si ved-li nsledovn: kpt. Gygy 1:47:02, mjr. Bil 1:48:50, prap. Jnsk 1:53:05 a nprap. Krytof 2:00:54 hod.

Text a foto: Mgr. Radoslav Kala

SPORT

tafeta zila

Dne 31. 3. 2010 se od 14 hodin uskutenil vposdce Vykov Velikonon turnaj ve stolnm tenisu. Monost zastnit se mli vichni za-mstnanci posdky Vykov vetn za-mstnanc rezortu MO, kte byli vpo-sdce na rznch kurzech.

Turnaj zorganizoval pslunk kolnho praporu kpt. Pavel Stehlk vrmci prevence sociln nedoucch jev.

Do turnaje se pihlsilo celkem osm skvlch hr zcel posdky. Hri byli rozlosovni do dvou skupin, kde se utkal kad skadm. Do fi nlov tyky po-stoupili rtm. Michal Pios, prap. Martin Man, kpt. Jan Ivano a kpt. Pavel Stehlk.

A jak to ve dopadlo? Tet msto vy-bojoval prap. Martin Man (przab). Ve velmi dramatickm a vyrovnanm fi n-le obsadil druh msto kpt. Jan Ivano (IVz).

Vtzem turnaje se stal kpt. Pavel Stehlk. Nejlep obdreli sladk veliko-non odmny.

Podkovn si zaslou i ostatn hr-i, kte se turnaje zastnili a pispli tak kdobr atmosfe a kvbornm v-konm.

Chtl bych pozvat pznivce a hr-e stolnho tenisu na dal turnaj, kte-r se uskuten ve tvrtek 13.kvtna od 14 hodin na Spoleenskm klubu ka-sren Ddice a bude posledn generl-kou ped peborem VeV VA v msci ervnu. Kdo jet stle vh, nebojte se apijte se skvle pobavit a mon izv-tzit. Text a foto: kpt. Bc. Pavel Stehlk

Tentokrt zvtzil poadatel!


28

POSDKA VYKOV PROFESIONL msnk pslunk vykovsk posdky. Vydv: Velitelstv vcviku Vojensk akademie. IO 60162694. Adresa redakce: Velitelstv vcviku Vojensk akademie, Vta Nejedlho, 682 01 Vykov. fredaktor: kpt. Ing. Pavel Kovara,

mobil: 602 259 994, e-mail: [email protected]. Tisk: VydOd / OIT / VeV VA. Distribuce dle zvltnho rozdlovnku. Grafi ck nvrh tituln strany, grafi ck prava a typografi e: Bronislava ebelov. Foto na tituln stran: Olga Karaff ov. Registran slo: MK R E 11238.

Uzvrka ptho sla: 15. 5. 2010. Nevydan rukopisy, kresby a fotografi e se nevracej. Tento vtisk neproel jazykovou korekturou.

Elektronickou podobu asopisu Posdka Vykov PROFESIONL najdete na informanm portlu posdky Vykov:

http://intranet.ispovy.acr.

DOPISY OD VS

Posdka Vykov PROFESIONLPloha k slu 4/2010

1

Dmy a pnov,v tomto roce uplyne 75 let od chv-

le, kdy byla zahjena pprava vojensk-ho personlu vposdce Vykov. Za dobu sedm desti pti let zde psobily tisce vo-jk z povoln i prezenn sluby a tak civilnch zamstnanc, kte zabezpe-ovali vuku a vcvik frekventant rz-nch typ kol a kurz, je byly postupn vrznch asovch obdobch ve Vykov zzeny. Dal tisce osob zskaly vojensk vzdln jako frekventanti tchto kurz, absolventi uili, Vysok vojensk koly pozemnho vojska a Vojensk akademie. Mnoz zabsolvent uili a Vysok vojen-sk koly doshli generlskch hodnost, zastvali a i dnes zastvaj vysok funkce varmd.

Pprava vojenskho personlu v po-sdce Vykov prola rznmi, mnohdy nesmrn obtnmi a sloitmi etapa-mi, kter odrely vvoj situace ve stt, ale i v mezinrodnch vztazch. Jedinm

clem velitelskho a vdecko pedagogic-kho sboru vak byla po celou dobu co nejlep pprava frekventant k plnn funkc v armd. K tomu vyvinuli vichni spolen nemal sil.

asov prostor, kter mm ke svmu vystoupen, nedovoluje podrobn uk-zat celou historii ppravy vojenskho per-sonlu vposdce Vykov. Proto mi dovol-te, abych pipomnl alespo jej zkladn meznky.

Potek ppravy vojenskho perso-nlu v posdce Vykov spad do obdob nrstu nebezpe faistickho Nmecka pro eskoslovensko po nstupu Hitlera k moci v roce 1933. V roce 1934 byla z-zena Nejvy rada obrany sttu a byla zahjena rozshl reorganizace arm-dy s clem zven obranyschopnosti st-tu. Ministerstvo nrodn obrany rozhodlo o zzen vcvikovho tbora pro pcho-tu vprostoru severn od Vykova. Cviit mlo umoovat spoluprci pchoty s ostatnmi druhy vojsk. Proto dochz k budovn pchotn, dlosteleck a le-teck stelnice. Bylo vybudovno i tboi-t znm jako Koz Horka, kter umoo-valo pobyt 3300 osob a 200 kon. Dnem 1. listopadu 1935 bylo zzeno velitelstv Vcvikovho tbora vDdicch u Vykova a umstno v zmeku Ferdinandsko ve vcvikovm prostoru. Vcvikov tbor byl samostatnm tvarem podlhajcm veli-telstv III.armdnho sboru.

V roce 1937 je na zklad rozhodnu-t MNO pemstno do Vykova z Milovic uilit ton vozby. V kronice uili-t, kter je uloena ve Vojenskm his-torickm archivu v Praze, se dotme: Uilit sinstrukn rotou a vozidly doje-lo do Vykova dne 29. z 1937 v7:00ho-din rno. Velitelstv bylo umstno v soukromm byt ve mst a instrukn rota svozidly nouzov ubytovna vnedo-stavnch kasrnch PV 2.

Ji dne 4. jna byl zahjen kurz pro as-piranty pchoty a dlostelectva. Od roku 1937 do okupace dne 15. bezna 1939 probhlo v Uiliti ton vozby vce ne 10 rznch kurz, kter absolvovalo pes 600 dstojnk, rotmistr, dlesloucch poddstojnk a aspirant. Velitelem ui-lit byl plk. Josef Morvek, kter se oka-mit po okupaci zapojil do odbojov organizace Obrana nroda. Nmci byl pozdji zaten a zahynul v Kounicovch kolejch vBrn vprosinci 1939.

Bezprostedn po okupaci pevza-la stvajc zazen nmeck arm-da. Znan rozila vcvikov prostor. Bylo vysdleno celkem 33 obc v okol. Vysthovat se muselo 4964 rodin s19288 obyvateli. V arelu kasren na Koz Horce byly zzeny dv praporick ko-ly Wehrmachtu. Jedna pro velitele tank a druh pro velitele obrnnch transpor-tr. K rozen kasren a budovn e-lezobetonovch objekt ve vcvikovch prostorech byly vyuity protektortn sta-vebn fi rmy a vlen zajatci. Nmeck ar-mda vyuvala vcvikov prostor po ce-lou dobu vlky.

Po osvobozen Vykova byl vcvikov prostor dle vyuvn jednotkami, kter byly postupn do Vykova pemstny. lo o tankovou brigdu ze zpadu vyzbroje-nou tanky Cromwel a o 11. tankovou bri-gdu z Moravsk Tebov vyzbrojenou tanky T 34. Od ledna 1946 byl pouvn ofi ciln nzev Vcvikov tbor Ddice uVykova.

Po skonen vlky dolo postup-n k obnoven vojenskho kolstv v ele s Vojenskou akademi v Hranicch. V roce 1946 existovalo i tankov uili-t v Milovicch. Na zklad rozhodnu-t MNO bylo uilit, stejn jako uilit ton vozby ped deseti lety, pesunuto do Vcvikovho tbora Ddice u Vykova. V roce 1947 byla zzena dvoulet d-

HISTORIE PPRAVY PERSONLU REZORTU OBRANY

V POSDCE VYKOV

(Vystoupen doc. PhDr. Frantika HANZLKA, CSc.

na slavnostnm shromdn dne 29. 3. 2010)

Posdka Vykov PROFESIONL Ploha k slu 4/2010

2

stojnick kola tankovho vojska a v je-jm rmci kola dstojnk v zloze tan-kovho vojska a aplikan kurzy dstojn-k tankovho vojska. Od roku 1947 a do roku 1957, kdy tankov uilit existovalo, prolo adou organizanch zmn a bylo doplnno dalmi subjekty.

Dnem 1. 10. 1950 byla rozhodnu-tm MNO zzena Tankov vojensk aka-demie, kter se stala soust tankov-ho uilit ve Vykov. 12. z 1952 bylo uilit pejmenovno na Tankov uili-t Klementa Gottwalda. Poty pslun-k stlho stavu i k uilit se mnily. Nap. vkvtnu 1952 bylo ve tech roncch uilit celkem 1 518 k a vuiliti p-sobilo 222 dstojnk, 15 poddstojnk zpovoln a 119 obanskch zamstnan-c. Prvnm velitelem tankovho uilit ve Vykov se stal vroce 1947 plk. Frantiek ebek. Ve velen se dle vystdali plu-kovnci Konstantin Gottwald, Vratislav Skopeek, Andrej Ondk, Jaroslav imek a Jan Cihl.

V roce 1957 byla do Vykova pe-mstna Zdokonalovac kola dstojn-k pchoty z Bruntlu a Tankov uilit Klementa Gottwalda bylo pejmenovno na Vojensk uilit Klementa Gottwalda. Dal zmny nsledovaly vroce 1958, kdy bylo rozhodnuto o slouen Vojenskho uilit Hrdiny Sovtskho svazu kapit-na Otakara Jaroe, doposud dislokova-nho v Lipnku nad Bevou, s Vojenskm uilitm Klementa Gottwalda se sd-lem v Ddicch. Dne 1. z 1958 vznik-lo Vojensk uilit hrdiny SSSR kapit-na Otakara Jaroe. Dlka studia byla dva roky s jednoletou ppravkou. koln rok se zahajoval 1. jna a trval 11msc. Byl rozdlen na dva semestry.

Rozkazem prezidenta republiky ze dne 17. bezna 1961 bylo dnem 31. kvt-na 1961 zrueno Vojensk uilit Hrdiny SSSR Otakara Jaroe a dnem 1. erv-na 1961 vytvoeno nov Vy vojen-sk uilit Hrdiny SSSR Otakara Jaroe ve Vykov. To poskytovalo absolventm vy vojensk odborn vzdln na rov-ni velitele ety a vy veobecn vzdl-n saprobac uitele matematiky a tlesn ppravy u smru vevojskovho a mate-matiky a technick ppravy u smru tan-kovho pro druh stupe obecnch kol. Vz 1961 psobilo v uiliti 337 dstoj-nk, 91 prapork, 59 absolvent DZ, 380 poslucha uilit, 315 k DZ a1 008 vojk zkladn sluby. Velitelem Vojenskho uilit a Vyho vojensk-

ho uilit byl od roku 1957 do roku 1964 gen. Frantiek Bedich. Jeho nstupcem se stal generl Pavel Papa.

Dnem 1. srpna 1967 bylo VVU-OJ na zklad rozkazu prezidenta republi-ky . 06/67 ze dne 20. ervna 1967 vle-nno do Velitelsko-organiztorsk fa-kulty Vojensk akademie Antonna Zpotockho Brno, dislokovan ve Vykov. Studium bylo tylet a ab-solventm byl udlovn titul inenr. Nelnkem fakulty byl generlmajor Oldich Kvapil. V roce 1969 byl z funkce odvoln a velenm fakulty byl poven plk. Ing. Frantiek Herodek. ivot fakulty i cel posdky Vykov ovlivnily udlosti spojen s 21. srpnem 1968, kdy bylo zem repub-liky obsazeno vojsky Varavsk smlouvy. Pro postoje k tmto udlostem muselo opustit sv msta 21 % pslunk velitel-skho a vdecko-pedagogickho sboru.

V roce 1972 dochz k dalm roz-shlm organizanm zmnm. Na z-klad rozkazu prezidenta republiky ze dne 28. ervna 1972 vznik z Velitelsko-organiztorsk fakulty ve Vykov Vysok vojensk kola pozemnho voj-ska kapitna Otakara Jaroe. Od koln-ho roku 1972/1973 byly realizovny n-sledujc typy studia smr motosteleck, tankov, raketovho vojska a dloste-lectva, enijn, vevojskov tl, zabez-peen PHM, proviantn zabezpeen, vstrojn zabezpeen a fi nann zabezpe-en. Souasn vznikly i dvoulet dstoj-nick kola, ron dstojnick kola a vo-jensk stedn odborn kola. Velenm VV byl poven plk. Ing. Frantiek Herodek. Dnem 31. jna 1972 pevzal velen gene-rlmajor Ing. Jozef Jurk. V nsledujcm roce dochz kpemstn tlovch speci-alizac do iliny a RVD a enijnho vojska do Martina.

Vroce 1973 je zahjena vstavba no-vho modernho arelu koly. Vroce 1975 je zmnn nzev koly na Vysok vojen-sk kola pozemnho vojska trojnsob-nho Hrdiny SSR a Hrdiny SSSR armd-nho generla Ludvka Svobody. V roce 1976 pebr velen koly generlmajor Ing. Vclav Rouka. Kdal rozshl reor-ganizaci dochz vroce 1979. Do Martina odchz dvoulet a ron dstojnick ko-la. ZMartina naopak pichz obory RVD a enijn. Vjnu 1981 pebr velen koly generlmajor Ing. Zdenk Havala.

Dal reorganizace nsleduje v roce 1983. Ze iliny pichzej tlov speci-alizace. Vznik nov struktura fakult

Fakulta motosteleckho vojska, Fakulta tankovho vojska, Fakulta druh vojsk se specializacemi RVD, enijn a chemic-k, a Fakulta tlovho a technickho za-bezpeen se specializacemi vevojsko-v tl, proviantn zabezpeen, vstroj-n zabezpeen, zabezpeen pohonnmi hmotami a mazivy a fi nann zabezpee-n. Dnem 1.z 1987 je umonno poprv i studium en voborech proviantn zabez-peen, vstrojn zabezpeen a fi nance.

V roce 1989 dolo k hlubokm zm-nm nejen vna spolenosti, ale i vevrop-skm a svtovm mtku. Jednm z d-sledk bylo i postupn sniovn pot ozbrojench sil a vzbroje. Dsledky toho-to trendu se prbn promtaly i vnsle-dujcch zmnch pi pprav vojenskho personlu ve Vykov. Velenm koly byl v noru 1990 poven plk. Ing. Vladimr Michlek, kterho vystdal v srpnu 1990 generlmajor Ing. Ji rmek. S realiza-c zkona o vysokch kolch . 172/1990 dolo i na VV kvolb rektora akademic-km sentem. Prvnm volenm rektorem se stal plk. prof. Ing. Kamil Kollert, CSc. Zmnil se nzev koly na Vysok vojensk kola pozemnho vojska.

Vsouvislosti se zavdnm novho vy-sokokolskho zkona a ztoho vyplvaj-cho oddlen vysokokolsk vuky a v-cviku vznik dne 1. z 1991 nov subjekt kolic a vcvikov stedisko. Jeho prvnm velitelem se stal plk. Ing. Pavol Siak.

Vroce 1993 vsouvislosti srozdlenm sttu odeli na Slovensko podle vlastnho rozhodnut studenti slovensk nrodnosti a nkte pslunci velitelskho a vdec-ko-pedagogickho sboru. Fakulta moto-steleckho vojska a Fakulta tankovho vojska se slouily do Fakulty zen vojen-skch systm. Fakulta tlovho a tech-nickho zabezpeen byla pejmenovna na Fakultu ekonomiky obrany sttu.

Dnem 1. jna 1995 byla Fakulta druh vojsk zalenna do Fakulty zen vojen-skch systm.

K 1. z 2003 se Fakulta zen vojen-skch systm a Fakulta ekonomiky obra-ny sttu a logistiky slouily do Fakulty ekonomiky a managementu a souasn vznik Organizan jdro stavu OPZHN.

Na zklad zkona . 214/2004 Sb., ze dne 2. dubna 2004 byla dnem 1. z 2004 zzena Univerzita obrany se sdlem v Brn. Univerzita obrany vznikla sply-nutm Vysok vojensk koly pozemn-ho vojska ve Vykov, Vojensk akademie vBrn a Vojensk lkask akademie Jana

Posdka Vykov PROFESIONLPloha k slu 4/2010

3

Evangelisty Purkyn vHradci Krlov, kte-r ke dni zzen Univerzity obrany zanik-ly. Do funkce rektora VV PV byli po plk. prof. Ing. K. Kollertovi, CSc. nsledn zvo-leni akademickm sentem plk. doc. Ing. Lubomr Odehnal, CSc., plk. prof. Ing. Ignc Hoza, CSc. a brig. gen. prof. Ing. Rudolf Urban, CSc.

Vysok vojensk kola pozemnho voj-ska nebyla jedinm subjektem, kter se podlel na vzdlvn vojenskho perso-nlu ve Vykov. Dal subjekty vznikaly po roce 1989 vsouladu snovmi poteba-mi transformovan armdy a koly souvi-sejcmi sna transformac do NATO.

Dnem 1. z 1993 byla ve Vykov zzena Vojensk stedn kola (dle jen VS), jako nstupkyn vojenskch sted-nch kol umstnch do rozdlen st-tu na zem dnenho Slovenska. Clem bylo pipravovat profesionly, praporky Armdy esk republiky. K31.srpnu 2006 byla Vojensk stedn kola ve Vykov zruena. Jejm prvnm velitelem se stal plk. Ing. Duan Chovanec.

Vojensk akademie ve Vykov byla zzena k 1. ervenci 1996, na zklad RMO . 20/1996 ze dne 7. kvtna 1996. Vojensk akademie byla koncipov-na jako rezortn kola Ministerstva obra-ny k pprav vojk pro vkon zklad-nch velitelskch atbnch funkc. Krom

vzdlvacch a vcvikovch aktivit po-skytovala Vojensk akademie ve Vykov logistickou podporu a zabezpeovala od-bornou pi ostatnm tvarm a zaze-nm v posdce Vykov. Prvnm velitelem akademie se stal plk. gt. Ing. Vladimr Sova.

Dle byla do Vykova k 1. jnu 1998 pemstna Odborn kola vojensk po-licie, kter byla zzena rozkazem minist-ra obrany SFR 1. dubna 1992 vMoravsk Tebov. Organizan byla zalenna do struktury Vojensk akademie jako samo-statn soust s plnm logistickm za-bezpeenm VA. Na zklad nazen NG pela nhledn Odborn kola Vojensk policie do podzenosti Hlavnho velitel-stv Vojensk policie vPraze, jej dislokace zstala ve Vykov.

Na zklad kol, kter vyplva-ly z Koncepce vstavby profesionl-n Armdy esk republiky a mobili-zace ozbrojench sil esk republiky, vzniklo k 1. dubnu 2003 4. velitelstv pro vcvik a tvorbu doktrn. Velitelem orga-nizanho jdra se stal plk. Ing. Jaromr Zna a velitelem 4. velitelstv pro v-cvik a tvorbu doktrn nsledn gene-rlmajor Ing. Ji Halaka. Do jeho pod-zenosti byla pevedena i Vojensk akademie a Centrum simulanch a tre-narovch technologi sdislokac vBrn

a ve Vykov. Logistick funkce, kter p-vodn zabezpeovala Vojensk akade-mie, byly pevedeny na zabezpeovac zkladnu ve Vykov. Velitelstv zajiova-lo odbornou ppravu, kurzy, vcvik i jazy-kovou ppravu pro praporky adstojn-ky vrezortn kole (Vojensk akademie ve Vykov) a v jazykovm institutu (stav jazykov ppravy). Vznamnm ko-lem velitelstv byla tak tvorba koncepc, doktrn, pedpis, vcvikovch program adalch dokument pro poteby AR.

Soust 4. velitelstv pro vcvik a tvor-bu doktrn se stalo 414. vcvikov ste-disko, kter zahjilo innost dne 1. er-vence 2003. Jeho kolem bylo provdt zkladn vcvik jednotlivce a realizo-vat kurzy specialist mechanizovanch a tankovch odbornost, vojskovho ahloubkovho przkumu.

Ke dni 1. prosince 2003 bylo 4. velitel-stv pro vcvik a tvorbu doktrn reorgani-zovno na editelstv vcviku a doktrn. Jeho editelem se stal generlmajor Ing. Ji Halaka. Byla provedena i reorganiza-ce vcvikovho stediska na vcvikovou zkladnu. K zkladnmu vcviku vojk zkladn a nhradn vojensk sluby a ak-tivnm zlohm pibyl vcvik vojenskch profesionl v odbornch kurzech d-losteleckm, enijnm, mechanizovanm a protiletadlovm, na odlouenm pra-

Posdka Vykov PROFESIONL Ploha k slu 4/2010

4

coviti v Lipnku nad Bevou kurz spojo-vacch odbornost a vojensk autokola. Postupn nsledovala ada dalch zmn.

K 31. beznu 2004 bylo zrueno VS chemickho vojska v Liberci. Jeho st byla pevedena kVZ do Vykova a dnem 1. dubna 2004 byl zahjen vcvik chemic-kch odbornost.

K31. prosinci 2004 byla ukonena re-dislokace kurzu spojovacch odbornos-t a vojensk autokoly z posdky Lipnk nad Bevou do posdky Vykov.

Vlednu 2005 byl zahjen vcvik kurzu zdravotnickch odbornost, kter byl od ervence 2005 rozen o logistick odbor-nosti. Ze zruenho VS v Opav pevzala VZ i vcvik pyrotechnickch odbornost, kter je dislokovn na Libav.

Dnem 1. dubna 2005 byl zahjen his-toricky prvn vcvik vojenskch profesio-nl.

Do konce roku 2005 byl k VZ peve-den vcvik 33. vcvikovho stediska ze Stbra.

Vnoru 2007 byl zahjen vcvik hasi-skch odbornost pro poteby AR.

V lednu 2008 byl zahjen vcvik od-bornost vzdunch sil, mezi kter pat- inenrsko-leteck sluba, radiotech-nick zabezpeen letectva (nov nzev pro tuto slubu je letitn radionavigan sluba), letitn zabezpeen, letitn tech-nick zabezpeen, protiletadlov rake-tov vojsko. Ve spoluprci s vcvikovm stediskem zen letovho provozu je za-bezpeovna pprava dcch letovho provozu a ve spoluprci s 269. vcviko-vm stediskem ve Vtruicch je realizo-vn praktick vcvik opertor radiolo-kan techniky a slovch specialist pro nrodn stedisko velen a zen.

Dne 1. ledna 2009 bylo na zklad Nazen krealizaci organizanch, mobi-lizanch a dislokanch zmn v rezortu MO zzeno Velitelstv vcviku Vojensk akademie. Prvnmi pedchdci Velitelstv vcviku Vojensk akademie je editelstv vcviku a doktrn, Vojensk akademie ve Vykov avcvikov zkladna ve Vykov. Jeho velitelem se stal a dosud je plk. Ing. Jaromr Zna.

K dalm subjektm, podlejcm se na pprav vojenskho personlu ve Vykov, pat stav jazykov ppravy, kter ofi ciln zahjil svoji innost dnem 1. z 2003 vBrn. Organizan byl zale-nn do tehdejho 4. velitelstv pro vcvik a tvorbu doktrn ve Vykov. O rok poz-dji, tedy k1. z 2004, byl stav jazyko-

v ppravy pemstn do posdky Vykov. Na zklad OMDZ byl stav jazykov p-pravy dnem 1. dubna 2008 pepodzen editelstv personln podpory. Vsouas-nosti je JP podzeno sekci personln MO.

Centrum ochrany proti zbranm hro-madnho nien Centre of Excellence bylo zzeno 1.ervence 2006. Organizan jdro centra vzniklo v rmci organizan struktury Vojensk akademie ve Vykov. K 1. ervenci 2006 bylo pepodzeno sekci rozvoje druh sil operan sekci Ministerstva obrany.

Centrum vzniklo v nvaznosti na Summit NATO v Praze v listopadu 2002, na kterm se esk republika zavza-la, e jej armda se bude specializo-vat na oblast ochrany proti ZHN. Centre of Excellence je jedinm mezinrodnm zazenm Ministerstva obrany a pso-b v nm odbornci z Itlie, Nmecka, Rumunska, ecka, Slovenska, Slovinska aVelk Britnie.

Od roku 2000 psob ve Vykov pi editelstv vcviku a doktrn Britsk vo-jensk poradn a vcvikov tm. Jeho in-nost ofi ciln zahjil britsk korunn princ Charles. Hlavnm kolem tmu, kter se skld z 26 dstojnk, prapork a rot-mistr vybranch z krlovskho nmo-nictva, pozemnch a vzdunch sil, je asi-stence pi rozvoji profesionlnch armd a zvlt profesionlnho sboru prapor-k a rotmistr stt, kter se ast-n projektu Partnerstv pro mr i zem Stedomoskho dialogu. BMATT organi-zuje tmsn kurzy, ktermi ve Vykov kadoron projde a 600 vojk.

Celkovou historii vojenskho kolstv ve Vykov nelze ukzat pouze na faktech, kter byla uvedena. Pat kn tak kado-denn ivot, kter pinel rznorod ud-losti. Pi vcviku, pi kulturnm vyit i ve sportu. Byla dosaena ada vznamnch spch.

Za dobu existence ppravy vojensk-ho personlu navtvily Vykov i stovky zahraninch delegac. Pedevm po lis-topadu 1989 pivtala kola a dal sub-jekty, kter postupn vznikaly, adu de-legac, zejmna ze stt NATO. Posdka Vykov se v roce 1995 spn pod-lela na pprav a proveden cvien Cooperative Challenge za asti pslu-nk 14zahraninch armd vrmci pro-jektu Partnerstv pro mr. Stejn spn probhlo i cvien Cooperative Guard za asti pslunk 26 armd v roce 1999.

Ob akce lze dle mho nzoru povaovat za skromn pspvek k integraci AR do NATO.

V cel historii bylo psoben rznch subjekt, kter se podlely na pprav vojenskho personlu, nerozlun spja-to smstem Vykovem a sjeho rozvojem. Je tomu tak i vsouasnosti. Msto Vykov se stalo novm domovem pro stovky p-slunk velitelskho a vdecko-pedago-gickho sboru a jejich rodin. Varmdnch zazench naopak nachzelo a nach-z pracovn pleitosti mnoho oban Vykova. Vzjemn vztahy mezi armdou a mstem Vykovem pinely a pinej oboustrann prospch ve vech oblastech ivota. Vsedmdestch a osmdestch le-tech pinesl rozvoj vojenskho kolstv ve Vykov i rozvoj bytov vstavby. Vojci poskytovali pomoc pi vstavb sportov-nch zazen i jinch objekt. Kulturn za-zen armdy, pedevm Posdkov dm armdy, vytvela a vytvej podmnky pro kulturn vyit oban msta. I souas-n vztahy mezi vedenm msta a velenm posdky svd o tom, e ob strany maj na dalm spnm rozvoji spoluprce eminentn zjem.

Dovolte mi, abych na zvr vyjd-il pesvden, e tradice ppravy vojen-skho personlu v posdce Vykov bude spn pokraovat i nadle v podob, kter bude vychzet ze soudobch poteb armdy. Zrove vm, e bude i nadle pokraovat vzjemn spoluprce posd-ky smstem Vykov, a to ve ku prospchu cel armdy i oban msta Vykova.

doc. PhDr. Frantiek HANZLK, CSc.Univerzita obrany,

Fakulta ekonomiky a managementu, katedra zen lidskch zdroj

Pouit literatura:

Kol. autor: Vysok vojensk kola pozemnho vojska ve Vykov historie a souas-nost, 1. vyd. Praha : AVIS MO, 2002, ISBN 80-7278-160-X.

RKOSNK Zdenk: Historie vojenskho kolstv ve Vykov 19371996. Vykov 1996.

Documents

Profesional 2010 04