První pomoc

Proč ji poskytnout?

• Poskytování první pomoci není složité!!!!!!!!

• Nejtěžší chvílí je rozhodování, zda pomůžu. • V lidském mozku jsou zakódovány dvě

protichůdné reakce - útok nebo útěk. • Útěk před přesilou nepřátel Vám zachrání

život.• Útěk před poskytnutím první pomoci

nikomu život nezachrání. • Mnoho lidí o sobě v rozhodujícím okamžiku

zapochybuje a první pomoc neposkytne.

Legislativa

Citace:

Ustanovení § 207 trestního zákona zní:1) Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví, neposkytne potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.

2) Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví, neposkytne potřebnou pomoc, ač je podle povahy svého zaměstnání povinen takovou pomoc poskytnout, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.

155 nebo 112

• Kdy volat 155

Vždy, došlo-li k náhle poruše zdraví, úrazu nebo nehodě s většími následky. Nejčastěji jde o tyto stavy:

• Neobvyklá bolest na prsou • Potíže s dechem, dušnost • Porucha vědomí, bezvědomí • Vážnější úraz • Otrava léky či chemikáliemi • V případě, že se jedná o dlouhodobě

trvající poruchu zdraví bez neobvyklého zhoršení, nevolejte.

Jak volat 155

Volání je vždy zdarma. • Při telefonování z veřejného telefonního

automatu nepotřebujete mince ani kartu. • Pozor při volání z mobilního telefonu: vždy

zdůrazněte, kde se přesně nacházíte - včetně města.

Kde? Kdo? Co?

Obvyklá sada otázek:• Co přesně se stalo – tato informace je

nutná k posouzení, jakou pomoc vyslat. • Přesné místo, kde došlo k události –

Minuty mnohdy zachraňují. Pokud voláte z mobilního telefonu uveďte i město.

• Informace o postiženém – Kdo: pohlaví, přibližný věk, počet postižených.

• Informace o volajícím: číslo telefonu a své jméno

• NIKDY NEZAVĚŠUJTE PRVNÍ!!!!!!!!

Co si probereme

1. Kardiopulmonální resuscitaci

2. Obstrukce dýchacích cest

3. Šokové stavy4. Zástava krvácení5. Zlomeniny6. Obvazy7. Ende

Jak to začíná.

• Jdeme po louce a najednou vidíme ležet na zemi na břiše člověka.

• Co uděláme??

Pohled

• Tak nejdříve se asi podíváme, zda se jen tak neválí a nespí.

• Už pouhý pohled nám toho totiž může hodně prozradit.

• Jakou má barvu kůže?• Nevytéká odněkaď krev?• Nemá křeče?• V jaké poloze leží?• …(Prostě cokoliv, co by vám přišlo

divné.)

Co slyšíme

• Nelape po dechu?• Nemá problémy s výdechem?

Pokud se nám něco nezdá, následuje pět kroků. Ty ale nemusí být provedeny všechny.

1) Zjištění stavu vědomí

• Oslovení • Zatřesení (může být neslyšící) • Bolestivý podnět: např. Štípneme ho

do ucha

• Protože jsme se k němu tímto dostatečně přiblížili uplatní se další náš smysl čich. – Není cítit alkohol?

2) Kontrola páteře a otočení• Srovnáme zraněnému končetiny.• Kontrola páteře: 2 prsty jedné ruky (ukazováček a

prostředníček) jedou přímo po páteři a 2 prsty druhé ruky kontrolují, aby jely první dva stále po páteři.

• !!Při podezření na poranění páteře (např. hrbol na páteři) se zraněným nehýbáme!!

• Přetočení na záda pomocí páky:• 1. Přistoupíme k postiženému z levého boku, pravou

ruku prostrčíme pod jeho levou a chytneme ho za pravou nohu.

• 2. Levou ruku dáme pod jeho levou ruku a chytneme ho za krk, aby se při obracení nepraštil do hlavy.

3) Kontrola dechu

• 1. Pohledem – Vidíme, jak se břicho a hrudník zvedá a klesá.

• 2. Pohmatem - Položíme ruku na břicho. Cítíme, jak se zvedá

• 3. Poslechem - Přiložíme ucho k puse a nosu. Slyšíme, jak se nadechuje a vydechuje.

• Když nedýchá– Vyndejte všechno zpod hlavy.– Zakloňte hlavu.– Pokud následuje zřetelný nádech, neustále kontrolujte

dýchání.– Nedýchá normálně ani po záklonu hlavy (Lapavé dechy „jako

kapr “nestačí !)?– Nehledejte puls (je to zdržení, člověk, který nedýchá

normálně a nereaguje na bolest, potřebuje srdeční masáž).– V tento okamžik se volá 155.

4) Kontrola tepu

• Nahmatáme na krkavici (jedna z nej tepen)• Počítáme kolik tepů má za 15 vteřin,

výsledek vynásobíme 4. • Normální tep u dospělého člověka je asi 60-

80 tepů za min.• !!!V případě, že člověk nedýchá a

netepe okamžitě voláme záchranku, pokud jsme ji ještě nevolali. Není-li nablízku telefon nebo jiný člověk musíme začít resuscitovat bez volání!!!

5) Kontrola jiných zranění

• Zkontrolujeme krvácení, či nemá jiná viditelná zranění. (Nemá cenu pumpovat, když by nám krev vytékala ránou.) – Viditelné: Zastavte tlakem v ráně, bránit infekci.– Vnitřní: Poznáme jen dle mechanismu úrazu

(poranění trupu).– Zvednutím končetin přesuneme k srdci asi půl

litru krve.• Kontrola kostí:

– Kosti se kontrolují protitlakem - ruce dáme na končetinu každou z jedné strany a zatlačíme proti sobě, když se kost prohne nebo v ní zapraská je naštípnutá nebo zlomená.

• Kontrola hybnosti kloubů - s každým zahýbáme.

Když dýchá a tepe mu srdce.

• Postižený v bezvědomí, který dýchá a má hmatný tep, nesmí zůstat ležet na zádech.

• Mohl by mu zapadnout jazyk, nebo by se mohl zadusit slinami či zvratky.

• Stabilizovaná poloha, je poloha na boku, kdy má člověk hlavu zakloněnou tak, aby mu sliny aj. mohly vytékat z pusy.

• Nestále kontrolujeme základní životní funkce – dech a tep.

Stabilizovaná poloha • Klekneme si k jeho boku.• Nohu blíže k nám dáme do

pravého úhlu.• Ruku blíže k nám vsuneme

pod jeho pánev (narovnáme prsty).

• Vzdálenější ruku mu položíme na břicho.

• Chytneme ho za vzdálenější rameno a zvednuté koleno, přetočíme ho.

• Ruku, za kterou jsme ho otáčeli, mu dáme pod hlavu.

• Hlavu zakloníme a otevřeme mu pusu (výtok).

Když nedýchá a netepe - Kardiopulmonální resuscitace

• Kardiopulmonální resuscitace (KPR) slouží k obnovení základních životních funkcí postiženého.

• KPR slouží k obnovení dodávky okysličené krve do tkání (hlavně do mozku - buňky odumírají už po 3-5 min. bez O2).

• Oživování provádíme při poruše či zástavě dechu a krevního oběhu pomocí umělého dýchání (z plic do plic) a nepřímou srdeční masáží.

• Je-li jen 1 zachránce, u dospělého nejdříve volá RZP a až pak resuscituje ("call first"), u dětí nejprve provádí 1 minutu KPR a pak volá RZP ("call fast").

Nezahajujeme:• Při přítomnosti jistých známek smrti (posmrtné skvrny a

ztuhlost) • Při poraněních neslučitelných se životem (oddělená hlava od

trupu, rozdrcený otevřený hrudník, břicho...) • KPR by mohla ohrozit životy jiných (nebezpečné zamoření,...)

Kardiopulmonální resuscitace I.

Zástava dechu• Příčiny

– neprůchodnost dýchacích cest (ucpání kořenem jazyka, cizího těla nebo vody při tonutí, škrcení, zával hrudníku, otok (alergická reakce,..)

– poranění hrudníku – dušení důsledkem vdechování kouře nebo

onemocnění (asthma, laryngitida, epiglotitida... )

• Příznaky – nejsou patrné dýchací pohyby, není cítit proud

vzduchu z dýchacích cest – promodrávání (sliznice, rty, nos, brada, ušní

lalůčky) - cyanóza

Kardiopulmonální resuscitace II.

Zástava krevního oběhu• Příčiny

– náhlá srdeční příhoda – úraz elektr. proudem

• Příznaky – není cítit tep na "velkých" tepnách – bledá, šedivá ("mrtvolná") barva kůže

Kardiopulmonální resuscitace III.

• Sekvence A-B-C

• A - Airways (zajištění průchodnosti dýchacích cest)

• B - Breathing (zajištění dýchání)

• C - Circulation (zajištění krevního oběhu)

Kardiopulmonální resuscitace IV.

A) Uvolnění dýchacích cest (Airway) • Poloha vleže na zádech na pevné podložce • Otevření a přehlédnutí ústní dutiny, v případě potřeby její

vyčištění 2 prsty (překážku nevyhledáváme, pokud na sebe sama neupozorní.....)

• Záklon hlavy -> tlak na čelo hranou jedné ruky, prsty druhé ruky zdvíháme bradu

• Trojitý manévr (záklon hlavy, předsunutí horní čelisti a otevření úst)

Kardiopulmonální resuscitace V.

C) Zahájení nepřímé srdeční masáže (Circulation)

• Hranu jedné dlaně položíme doprostřed hrudní kosti (na nahý hrudník - u mužů spojnice bradavek, druhou dlaň položíme na první, případně propleteme prsty obou rukou.

• Prsty směřují kolmo k hrudní kosti, nedoléhají k hrudníku, během masáže nevzdalujeme ruce od hrudníku.

• Paže zachránce jsou napnuté v loktech a kolmo k ose těla postiženého.

• Pohyb vychází z pánve a nikoliv z rukou.• 30 stlačení hrudníku frekvencí 100 stlačení/min.

Kardiopulmonální resuscitace VI.

B) umělé dýchání (Breathing) • Záklon hlavy ->dlaň jedné ruky

přitiskneme na čelo, prsty této ruky stiskneme nos druhá ruka přidržuje bradu.

• 2 vdechy s dostatečným objemem (hrudník se viditelně zvedá/klesá), ale raději méně něž více.

• Vdechy musí být plynulé trvající kolem dvou sekund.

• Resuscitační poměr 30:2

Kardiopulmonální resuscitace děti ( cca 1 - 8 let )

• A) - postup stejný jako u dospělého• B) - 5 základních vdechů, každý v

trvání +- 1 sekundy, objemem takové, aby se zvedal hrudník, ale abychom nedýchali proti odporu

• C) - masáž dlaní jedné ruky na středu hrudní kosti, 30 stlačení frekvencí 100 a více stlačení/min

• resuscitační poměr 30:2

Kardiopulmonální resuscitace novorozenci a kojenci (0-1

rok)• A) - uvolnění dýchacích cest provádět jen

mírným záklonem hlavy (podložení pod rameny)

• B) - 5 zákl. vdechů z úst( jen jejich objem) do úst a nosu, aby se zvedal hrudník, frekvence 2-3 dechy/sekundu

• C) - masáž 2 prsty (nebo překříženými palci) na hrudní kosti cca 1,5 cm pod spojnicí bradavek, frekvence minimálně 120 stlačení/min

• resuscitační poměr 3:1 (novorozenci - do měsíce života), 30:2 (kojenec - do 1 roku)

KPR závěr

• Při estetických zábranách nemusíme provádět umělé dýchání -> provádíme záklon hlavy a nepřímou masáž srdce.

• Obnovení životních funkcí kontrolujeme vždy po 3 cyklech ( dýchání a masáž), a to po fázi vdechů ( po masáži by na krkavici mohla být odezva...).

Ukončujeme • Při obnově základních životních funkcích.

– Po obnovení ŽF a ošetření přidružených poranění ukládáme postiženého do stabilizované polohy.

• Při příjezdu RZP.• Při vystřídání jinými zachránci. • Při vlastním vyčerpání.

Obstrukce dýchacích cest

• Obstrukce dýchacích cest vede nakonec v mnoha případech k bezvědomí.

• Jak si poradit s pacientem, který již do bezvědomí upadl, to již víme.

• Co když se nám ale někdo začne dusit před našima očima.

• Vdechnutí cizího tělesa bývá provázeno namáhavým, hlučným dýcháním, kašlem.

Obstrukce dýchacích cest - Dospělí I.

• Vyzveme postiženého k mohutnému kašli, což už sám většinou dělá.

• Úder do zad (Gordonův hmat)– a) Postižený stojí, přehneme si

ho přes ruku, či koleno.– b) Postižený sedí, předkloněná

hlava mezi koleny.– c) Postižený vleže na boku,

tváří k zachránci.– Úder vedeme plochou dlaně

mezi lopatky, vždy nalevo či vpravo od páteře!!!

– Lze opakovat max. 5x (pak provádíme Heimlichův manévr)

Obstrukce dýchacích cest – Dospělí II.

• Heimlichův manévr (Rázné stlačení nadbřišku) – Neprovádíme u dětí do 8 let, u těhotných

žen a u velmi obézních.– Riziko vyvolání zvracení a poškození

vnitřních orgánů (jater, sleziny), proto se provádí až po Gordonovi.

– a) K postiženému při vědomí (v předklonu) přistoupíme zezadu -> obejmeme jeho trup -> do oblasti mezi pupíkem a mečovitým výběžkem hrudní kosti dáme pěst jedné ruky, druhou jí uchopíme -> prudce stlačíme nadbřišek směrem dovnitř a nahoru.

– b) U postiženého v bezvědomí klečíme obkročmo nad ním -> stlačíme nadbřišek na stejném místě a stejným směrem oběma rukama složenýma na sebe.

– Při neúspěchu se doporučuje střídat 5 Gordonů s 5 Heimlichy.

Obstrukce dýchacích cest dětí, kojenců a novorozenců.

Děti (1-8 let) • Gordonovy úderů mezi lopatky. Novorozenci a kojenci • a) Dítě si položíme bříškem na

své předloktí, hlavou dolů.• b) Dítě uchopíme za nohy a

otočíme hlavou dolů.• Vedeme několik úderů plochou

dlaně směrem "ven z dýchacích cest" v oblasti mezi lopatkami (mimo páteř!!!).

Šokové stavy

• Šok je přirozenou obrannou reakcí organismu.• Současně i závažný život ohrožující stav, při kterém

dochází k selhání krevního oběhu. • Příčinou může být:

– Ztráta tělních tekutin (krve při krvácení, plazmy při popáleninách, vody při úporném zvracení a průjmu).

– Zvětšení objemu cévního řečiště (prudké alergie), – Snížené výkonnosti srdce (srdeční arytmie, infarkt),

• Podstatou šoku je nedostatečné prokrvení tkání a tím snížení množství kyslíku pro nejdůležitější orgán - mozek.

• Ten centralizuje krevní oběh s cílem udržet prokrvení životně důležitých orgánů - plic, srdce a mozku.

• První projevy centralizace najdeme na okrajových částech těla, chladná bledá až šedomodrá kůže.

Příznaky šoku I.• Zrychlený mělký a špatně hmatný tep (více než 100

tepů za minutu).

• Zrychlené a povrchní dýchání (Norma ~ 12–18 dechů/min).

• Bledá, chladná pokožka je pokryta studeným lepkavým potem.

• Pocit žízně.

• Apatie - netečnost postiženého, pomalé reakce.

Příznaky šoku II.• Bezprostředně po poranění bývají postižení psychicky a

motoricky nadměrně aktivní.• Šok se rychle rozvíjí jen při větších ztrátách krve, jinak s

časovým odstupem.• V rozvinutém šoku se s postiženým těžko navazuje kontakt,

je netečný, někdy neklidný, trpí úzkostí, pocitem žízně, nevolností až zvracením.

• Při dalším prohlubování šoku postižený nereaguje na bolest a velmi opožděně reaguje na zevní podněty.

• Pokud není šok účinně léčen, přechází do terminální fáze. • Tep je nitkovitý a nehmatný i na velkých tepnách. • Dýchání je nepravidelné, dochází ke ztrátě vědomí. • Správně a včas provedená první pomoc (odstranění

vyvolávající příčiny) může rozvoji šoku zabránit či ho stabilizovat. Všechna opatření by měla směřovat k podpoře obranných reakcí organizmu.

První pomoc při šoku - šetrnost a pravidlo 5T

• TEPLO: -Snaha o udržení optimálního tepelného komfortu přikrytím, podložením postiženého.

• - Chránit před přehřátím (rozšíření periferních cév).

• TEKUTINY:-Přes pocit žízně nepodáváme. • -Pouze otíráme rty, obličej a dutinu ústní.

• TICHO: - Uklidnění postiženého. • -Komunikace, která nevyčerpává, ale umožňuje sledovat

stav.• -Rozrušení, neklid podporují rozvoj šoku.

• TIŠENÍ BOLESTI: -Spočívá v šetrnosti všech úkonů, žádné léky.

• TRANSPORT:-Co nejrychleji volat RZP – 155

• V žádném případě dát na uklidnění cigaretu či alkohol.

Protišoková poloha

• Protišoková poloha, která spočívá v přesunu krve z dolních končetin k mozku:– Jejich zvednutím o

přibližně 30cm.– Naklonit celé tělo o 30°

hlavou dolů.

• Případně se může použít autotransfúzní poloha (na zádech, dolní i horní končetiny jsou zvedlé kolmo vzhůru).

Krvácení

• V lidském těle obíhá asi 5 litrů krve. • Bez výraznějších problémů se vyrovnáme se ztrátou 0,5l

krve.• Při náhlé ztrátě 1l krve dochází k rozvoji šoku. • Rychlá ztráta větší než polovina vede ke smrti.• Protětím velké tepny (pažní, stehenní) lze vykrvácet za

60-90 sekund. • U vnitřního podceňujeme ztráty krve. • U zevního krvácení přeceňujeme ztráty krve.• Odhady ztrát:

– zlomenina paže ~ 800ml– zlomenina stehna ~ 1500ml– zlomenina pánve ~ 2500ml

• Předmět z rány neodstraňujeme! Manipulací bychom mohli zranění ještě zhoršit. Ránu pouze sterilně kryjeme, předmět zajistíme proti pohybu.

Zevní krvácení

• Vlásečnicové krvácení – Odřeniny či krvácení z nosu. Většinou po chvíli samo ustane.

• Žilní krvácení– Žilní krev má tmavě červenou barvu a vytéká celkem pomalu. – Jedná-li se o končetinu, zvednout ji nad úroveň srdce, – Obvážeme nejdříve krycím obvazem, při jeho prosakování

použijeme obvaz tlakový.– Dezinfekce nepatří přímo do rány, ale pouze do jejího okolí.

• Tepenné krvácení– Může rychle dojít k velkým ztrátám krve (šok). – Světle červená krev (při dušení tmavě červená) a vystřikuje z

rány.– Přímým tlakem prsty nebo pěstí v ráně prudké krvácení zastavíte. – Přiložíme tlakový obvazu. U končetin opět zvednout nad úroveň

srdce. Prosakuje-li tlakový obvaz - více vrstev.– Max. tři vrstvy. Následuje škrtidlo. Kdo zná, použije tlakové body.

Tlakový obvaz• Tlaková vrstva je

nejméně 2cm vysoká z dobře stlačitelného materiálu.

• Jestliže tlaková vrstva prosákne krví, vrstvu nesundáváme, ale přiložíme další.

• Přílišné utažení poznáme podle fialového zbarvení prstů.

a) Paže b) Krvácející rána c) Sterilní krytí rány d) Tlaková vrstva

Škrtidlo

• Přiložení škrtidla je výjimečný a agresivní způsob zástavy krvácení (nedostatek O2 a živin, hromadění toxinu v končetině), přesto je v určitých případech nutné.

• Standardně se používá pryžové škrtidlo, improvizovat můžeme trojcípým šátkem složeným do kravaty.

• V žádném případě nezaškrcujeme tkaničkou, tenkým páskem -> můžeme druhotně poranit nervověcévní svazky (šířka škrtidla by měla být min. 5cm).

Případy použití zaškrcovadla

• Masivní krvácení z pažní či stehenní tepny. • Úrazová amputace. • Prosakuje-li 3. vrstva tlakového obvazu. • Otevřená zlomenina s masivním

krvácením. • Zaklíněné cizí těleso v ráně s masivním

krvácením. • Uštknutí (mírné, povrchové zaškrcení

žilního oběhu).• Crush syndrom (syndrom ze zasypání). • Dočasně (více zraněných než zachránců).

Jak na to?Technika přikládání:• Pokud možno zaškrcovat ve zvýšené poloze končetiny. • Jak se škrtidlem zachází: • Škrtidlo omotejte třikrát kolem končetiny a udělejte jednoduchý

uzel. Na uzel položte klacek nebo tužku atd. a uvažte přes  něj dvojitý uzel. Klacíkem otáčejte a tím obvaz utahujete, dokud se krvácení úplně nezastaví.

• Škrtidlo přikládáme "nad ránu" směrem k srdci, co nejvíc do blízkosti rány (ne však na klouby a těsně ke kloubům - v této oblasti se nachází velké množství nervů), dáváme jej přes oděv, obvaz, či vypodkládáme.

• Přiložíme časový údaj o zaškrcení. • Zaškrcenou končetinu znehybníme a chladíme => správně

zaškrcená končetina je bledá a chladná s nehmatným tepem na okrajové části.

Poznámky:• Nezapomeneme ošetřit krvácející ránu . • Přiložené zaškrcovadlo nepovolujeme (pravomoc pouze lékaře)

- kromě dočasného přiložení.

Tlakové body

• Pro nouzovému zastavení tepenného krvácení.

• Místa, kde snadno nahmatáme přívodnou tepnu a přitlačíme ji ke kosti.

• Při správném stlačení dojde k okamžité zástavě krvácení.

• Pokud jde o končetinu držíme ji nad úrovní srdce.

Kde je najít?• Hlava

– Spánková tepna(1): Stlačujeme asi prst před ušním boltcem. U krvácení z hlavy.

– Lícní tepna(2): Mačkáme před okrajem žvýkacího svalu v místě, kde tepna přechází přes dolní okraj dolní čelisti. Při krvácení z úst a tváře.

• Krk– Krkavice(3): Při předním okraji kývače asi uprostřed jeho

délky (vedle ohryzku). Při krvácení z jazyka, nebo krční tepny (stlačuje se pouze na postižené straně, při stlačení obou se přeruší přívod krve k mozku a postižený může upadnout do bezvědomí).

• Horní končetina– Podklíčková tepna(4): Stlačujeme nad klíční kostí ve vnitřní

třetině. Při krvácení z ramene, amputaci horní končetiny – Pažní tepna(5): Stlačujeme v mezisvalové rýze v horní

třetině. Při krvácení z předloktí a ruky. • Břicho

– Břišní tlakový bod(6): Těsně nad pupkem, tiskne se krouživým pohybem ruky sevřené v pěst. Postižený je na zádech na tvrdé podložce. Při vysoké amputaci dolní končetiny, při gynekologickém krvácení.

• Dolní končetina (DK)– Stehenní tepna(7): Stačujeme pod středem tříselního vazu

dvěma palci, při amputaci DK. Při krvácení ze stehna. – Podkolenní tepna(8): Tiskneme v podkolení jamce za

současného max. ohnutí kolene. Při krvácení z bérce. •

Zlomeniny

• Zlomenina je zlomená nebo prasklá kost. • Všechny zlomeniny vyžadují pečlivé zacházení, abychom

nevhodným pohybem nezpůsobili další poranění. • Rozlišujeme dva základní druhy zlomenin: zavřené a

otevřené.

Příznaky: • Bolesti v místě lomu, která se zvětšuje při pokusu o

pohyb• Postižený nemůže pohybovat končetinou v normálním

rozsahu• Otok (Pro krvácení z poškozené kosti)• Deformace končetiny • Nepřirozená pohyblivost

První pomoc při zlomeninách• Základním pravidlem je dokonalá fixace =

znehybnění zlomené kosti – zamezíme tak dalším komplikacím (krvácení) a výrazně omezíme bolestivost.

• Znehybnit musíme kloub vždy NAD a POD zlomeninou.

• Při ošetřování otevřené zlomeniny je třeba dbát na sterilitu – přikládáme proto vždy na ránu sterilní krycí obvaz. Snažíme se zastavit krvácení.– Nikdy nevtlačujeme násilím kost zpět do rány a

nedáváme na poraněné místo vatu.!!!• Ošetřovat můžeme i improvizovaně - svázáním

dolních končetin k sobě, fixace přikrývkou, přiložením obalené hůlky nebo větve, pomocí oděvu apod.

• Při zlomenině kosti nikdy neprovádějte žádné nápravy!             

Zlomenina klíční kosti

• Vzniká při násilí na rameno nebo na nataženou horní končetinu, případně přímým násilím. V místě zlomeniny je deformace a bolestivost, rameno je skleslé a pohyby v ramenním kloubu způsobují bolest.

• Na ošetření je vhodný šátkový závěs.

Zlomenina pažní kosti

• Vzniká opět nejčastěji při násilí na nataženou horní končetinu, buď se láme chirurgický krček, nebo se odlomí velký hrbol pažní kosti.

• Znehybnění se provádí pomocí šátkových závěsů.

Zlomenina předloktí

• Postiženou končetinu znehybníme dlahou od lokte po dlaň ruky.

• Pokud máme trojcípý šátek můžeme přivázat končetinu ke krku.

Zlomenina zápěstí • Postižené zápěstí

zpevníme dlahou, popř. převážeme obvazem a zajistíme ošetření.

Zlomenina stehenní kosti

• Může být charakterizována výrazným zkrácením končetiny. Krevní ztráty vedou často k rozvoji šoku.

• Před případným vynuceným odsunem znehybnění svázáním dolních končetin k sobě.

Zlomeniny bérce

• Jsou často otevřené, vznikající přímým násilím. • Znehybnění opět využitím zdravé končetiny jako

dlahy.• Případně lze použít přikrývku složenou tak, aby

byla o něco delší než ošetřovaná končetina. Její okraje se potom složí z obou stran do bandalíru, který se připevní nejlépe zdravotnickými šátky.

Zlomenina páteře a poranění míchy I.

• Je to velmi závažné poranění, které přímo ohrožuje život, nebo může mít za následek ochrnutí části těla.

• K ochrnutí dochází vždy směrem dolů od místa poranění.

 K poškození páteře může dojít : – Pád na hlavu z výšky – Pád na natažené dolní končetiny – Prudké dosednutí na tvrdou podložku – Prudký nečekaný předklon či záklon – Prudký náraz např. automobilu do postiženého– Prudký náraz ze zadu do stojícího automobilu– Náraz čelem na dno při skoku do vody– Prudký náraz do překážky ramenem

  •  !!!U poškození páteře dochází velmi často i

k poškození míchy!!! 

Zlomenina páteře a poranění míchy II.

• Příznaky: • Postižený leží často na zemi v nepřirozené poloze.• Udává bolest v zádech a pocit jakoby „rozpůlení“. • Má poruchy hybnosti a cítivosti – je-li zachována hybnost

mícha není poškozena, ale může být poraněná páteř.

• !!!Špatná manipulace může způsobit dodatečné poškození míchy!!!

• Vyšetření poranění páteře a míchy • Zeptáme se, jak k poranění došlo. Přejedeme prsty po páteři

od lebky směrem dolů. Všímáme si všech nerovností a zduřenin.

• Vyšetření hybnosti • Vyzveme postiženého, aby pohnul prsty na rukou a nohou. • Vyšetření cítivosti • Přejedeme prstem po hřbetu ruky a nohy. Cítil dotek? •  Při sebemenším podezření na poranění páteře vždy

voláme RZP

Zlomenina páteře a poranění míchy - první pomoc

• Při vědomí:• I při sebemenším podezření na poranění páteře a míchy zacházíme

s postiženým tak, jako kdyby bylo toto poranění prokázáno. S postiženým nehýbeme a ošetřujeme ho na místě v poloze, která vznikla poraněním.

• Nezvedáme a neotáčíme hlavu. Nikdy nezvedáme za ruce a nohy. Nedovolíme postiženému, aby se posadil, je-li to možné přiložíme velmi opatrně krční límec.

• V bezvědomí: • S postiženým nehýbeme a udržujeme průchodné dýchací cesty.• Do stabilizované polohy dáváme při ohrožení života. • Při manipulaci s postiženým pevně přidržujeme hlavu a krk. Přenášíme

naprosto výjimečně při ohrožení života a to jen vždy na tvrdé podložce. • K přenášení potřebujeme nejméně 5 lidí a při přenášení musí být

hlava, krk, pupeční jizva a kotníky v jedné linii.

Poranění kloubů

• Při podvrtnutí kloubu dojde k oddálení hlavice a jamky od sebe s následným návratem do původní správné polohy.

• Přitom se natáhne nebo i natrhne kloubní pouzdro a kloubní vazy. Původně pronikavá bolest při úrazu rychle odezní, pohybem se opět obnovuje.

• Vymknutí kloubu je ztráta kontaktu kloubních ploch, hlavice kloubu se nachází mimo kloubní jamku. Současně jsou poraněny okolní struktury - kloubní pouzdro, vazy a nervové i cévní kmeny.

• Mezi základní příznaky patří značná bolestivost, výrazná deformace kloubu a porucha aktivní hybnosti.

• Stejně jako u zlomenin při vyslovení podezření považuje se vymknutí pro první pomoc za prokázané.

Co dělat s podvrknutím a vymknutím?

• Při podvrtnutí se mírní bolest studenými obklady. • Poraněné klouby je nutné znehybnit v nalezené

poloze. • Vymknuté klouby nikdy nenapravujeme, jen

fixujeme, aby se postižené místo nehýbalo a jedeme na chirurgii.

• Na horní končetině stačí využít šátkové závěsy s tím, že se materiál, použitý na vypodložení ve vynucené poloze, musí připevnit k tělu postiženého.

• Podvrtnuté kotníky, které silně otečou a bolí i druhý den je lépe nechat zrentgenovat, mohou skrývat zlomeninu.

• V případě amputace části prstu apod. amputovanou část uložíme nejlépe do kostek ledu nebo jiného chladného obalu a bereme s sebou co nejrychleji k lékaři.

• Mnohdy to lze přišít!

Epileptický záchvat• Epilepsie má mnoho různých forem. Tzv. malé záchvaty jsou krátkodobé, nemocný

při nich zůstává při vědomí, mohou být i několikavteřinové "výpadky" i s pády (Pozor při koupání, lezení ve výškách apod. Epileptik nesmí skákat do vody).Velký záchvat tzv. grand mal je záchvat se ztrátou vědomí, nejprve "napnutí" celého těla, pak mohutné záškuby trupu a končetin, záchvat trvá zpravidla několik minut. Může dojít k pomočení i k odchodu stolice.Nutná prevence - záchvat může vyvolat nepravidelný spánek během dne, konzum alkoholu, nadměrný konzum tekutin vůbec, namáhavá fyzická práce (duševní práce naopak prospívá, nikoli však duševní vypětí), pobyt v horku, hluku, blikavé světlo, někdy i sledování televize. U některých i kořeněné jídlo apod. Před záchvatem někdy bývá zvláštní pocit nebo předzvěst záchvatu tzv. aura.Při záchvatu se snažíme zabránit úrazu, zabránit vdechnutí zvratků či zapadnutí jazyka - překulit nemocného na bok. Smotaný kapesník lze vsunout mezi zuby, není podmínkou, nedáváme mezi zuby nic, čím by se epileptik mohl poranit nebo to vdechnout.Hned po záchvatu je největší riziko, že se dostaví další.Nemocný po záchvatu nesmí zůstat bez dohledu.

• Podává se Diazepam do žíly, případně i do konečníku speciálním aplikátorem.Při záchvatu bývá zpravidla krátká pauza v dýchání, někdy může přejít až v zástavu dýchání, pak je nutno zahájit dýchání umělé.Po záchvatu se může dostavit mrákotný stav (nemocný je jakoby při vědomí, ale neví co dělá, může být nebezpečný sobě i okolí).