Psychodiagnostika dospělých

http://abudehur.wz.cz/

psychodiagnostika – aplikovaná psychologická disciplína, jejímž úkolem je zjišťování a měření duševních vlastností a stavů, případně dalších charakteristik individua; spjatost s Ψ osobnosti a s diferenciální Ψdiagnostická činnost – souhrn operací, postupů a technik, jejímž cílem je stanovit diagnózu podle cíle:

- určení stupně vývoje- zjištění příčin odchylného vývoje od věkové normy- zjištění individuálních zvláštností osobnosti- zjištění podstaty, podmínek a příčin individuálních rozdílů- prognóza nebo predikce

proces, který jde od metody k reakcím a od reakcí k vlastnostem osobnosti, nebo k celku chování

metoda =) reakce – pozorování a měření reakce =) vlastnosti – vyplývá z interpretace a hodnocení

diagnóza – klasifikace, zařazení jevu do určité třídydiagnózy z hlediska stavby:

symptomatologická syndromologická patofyziologická etiologická patogenetická diferenciální multidimenzionální

jiné dělení diagnóz: statické – popisují status quo dynamické – postihují jevy ve vztazích a ve vývoji

¨psychodiagnostická metoda – každý speciální postup, který vede k získání psychologické diagnózy; soustava podnětů, jimiž záměrně vyvoláváme chování nebo vymezujeme podmínky pro sledování chování zkoumané osobydiagnostické postupy:

klinické – nejsou vázány přísnými pravidly, nemají statistický základ, jsou pružné, umožňují lépe poznat konkrétní případ obměňováním svých postupů

testové – standardizovaný způsob vyšetření, přičemž u všech ZO exponujeme stejný podnětový materiál za stejných podmínek; odpovědi registrujeme předepsaným způsobem a jednotně je vyhodnocujeme

1890 – James McKeen Cattel – poprvé použil termín test1905 – Binet a Simon – vypracovali první praktické testymezi světovými válkami – u nás – C. Stejskal, J. Váňa, J. Doležal, J. Stavěl, K. Tříska, V. Forster

psychologické vyšetření – specifický druh interakce respondenta a examinátora; ovlivněno vzájemným působením osobní rovnice examinátora, osobní rovnice respondenta a situačními proměnnými

explorační a testová anxieta – její odstranění nebo alespoň redukce je prvořadým úkolem psychologa při testování

proces psychologického vyšetřeníetapy:

formulace otázek, problému a stanovení hypotéz



výběr vhodných a adekvátních psychodiagnostickýcz metod – při volbě testu:

co se chceme o testované osobě dovědět k jakému účelu vyšetření provádíme jaké metody máme k dispozici jakou taktiku volíme při vyšetření – individuální/skupinové vyšetření,

následnost použitých metod atd. vlastní vyšetření vyhodnocení získaných dat formulace závěrů, nálezu a případných navrhovaných opatření

užití psychodiagnostiky ve zdravotnictví: pro diagnostické a diferenciálně diagnostické účely k výběru a objektivnímu sledování některých účinků terapeutických zákroků k posouzení možnosti adekvátního pracovního a společenského zařazení osob

se změněnou psychickou výkonností a adaptabilitou pro zvláštní účely společenské (např. v důchodovém řízení)

základní vlastnosti testů: objektivita – splněna tehdy, když výsledky testu jsou nezávislé na osobě, která

test předkládá a která jej vyhodnocuje; vyhodnocování výsledků musí být jednotné; možnost či nemožnost záměrného zkreslení výsledku testu vyšetřovanou osobou

standardizace – souhrnné označení pro zjištění reliability, pro validizaci, stanovení norem, prověření účinnosti jednotlivých částí testu, stanovení jednotné instrukce a způsobu administrace; někdy též pouze normalizace = možnost srovnání individuálních výsledků s normami získanými vyšetřením velkého reprezentativního vzorku osob

pro snazší srovnání s normou se výkony dosažené v testu, tzv. hrubé skóry, převádějí na vážené nebo standardní skóry

o percentily – udávají, kolik procent populace je horší v příslušném kritériu než vyšetřovaná osoba

o decily – 1 decil = 10 percentilůo stenové normy – získané hodnoty jsou uváděny

v intervalech 1 – 10o jiné normalizační postupy používají průměry, mediány

a jiné kvantitativní údajeo standardní skór lze vyjádřit i pomocí normalizované

hodnoty „z“ – vyjadřuje vzdálenost konkrétního jedince od průměru normalizačního souboru

o deviační inteligenční kvocient – udává, jak mnoho se respondent liší od věkově příslušného populačního průměru



o standardní směrodatná odchylka y = a + bzo T-skór T = 50 + 10zo steny s = 5 + 2z

reliabilita – spolehlivost, se kterou test měří to, co měří; jde o přesnost měření bez ohledu na to, co test měří; jako je stabilita v čase, ekvivalence a vnitřní konzistence

stabilita v čase – udává míru shody mezi výsledky dosaženými v témže testu po časovém odstupu, jehož délka může být různá;

test-retest reliabilita – vyjadřujeme koeficientem korelace; u kvalitního testu by jeho hodnota neměla být < 0,8

ekvivalence – zjišťujeme metodou paralelních testů vnitřní konzistence testu – dána mírou homogenity položek, resp.

jednotlivých částí testu a je zjišťována korelací jednotlivých položek rozdělených na poloviny (tzv. metoda půlení); vysoká konzistence není u všech testů nutná – některé metody zaměřené na diagnostikování obecnějších rysů jsou záměrně heterogenní

validita – nejzávažnější psychometrický ukazatel; platnost testu, která vypovídá o jeho praktické užitečnosti; udává, zda test skutečně měří to, co má měřit; korelace mezi testem s vnějším kritériem

empirická (praktická validita) – udává pravděpodobnost shody mezi výsledkem testu na jedné straně a tím, co máme pomocí testu zjistit u testované osoby na druhé straně

kongruentní validita – pokud je vnějším kritériem jiný test (jehož psychometrické vlastnosti už byly prověřeny)

paralelní (souběžná) validita – udává, nakolik test účinně zjišťuje současný stav; mezi výsledky testu a vnějším kritériem není buď žádný, nebo jen zanedbatelný časový odstup

predikční (prognostická) validita – pravděpodobnost shody mezi výsledkem testu a chováním testované osoby po daném časovém odstupu; udává, jak účinně je možno předpovídat na základě daného testu, neboť kritérium v době administrace metody neexistuje

pojmová (teoretická, konstrukční) validita – určuje, které psychologické kvality test měří; vyjadřuje stupeň shody mezi výsledkem testu a implikacemi teorie o povaze měřeného znaku osobnosti; ověřování pojm. valid. se provádí nejčastěji faktorovou analýzou souboru testů a kritérií, která stanoví nezávislé komponenty interindividuální variance

inkrementální validita – sděluje, o kolik lze zpřesnit psychologické údaje či diagnózu použitím konkrétního testu; důležitější než prostá validita testu

klasifikace psychodiagnostických metodpodle formální stránky:

dotazníky posuzovací stupnice projektivní metody

podle psychické funkce, kterou má metoda postihovat: testy paměti testy inteligence testy emotivity apod.



klinické metody: pozorování rozhovor anamnéza analýza spontánních produktů

testové metody: výkonové testy

testy inteligence jednodimenzionální testy inteligence komplexní testy inteligence

testy speciálních schopností a jednotlivých psychických funkcí testy paměti zkoušky kreativity zkoušky parciálních a kombinovaných schopností testy technických schopností zkoušky verbálních a matematických schopností testy uměleckých schopností testy organicity

testy vědomostí testy osobnosti

projektivní testy verbální grafické testy volby

objektivní testy osobnosti dotazníky

jednorozměrné dotazníky vícerozměrné dotazníky

posuzovací stupnice sebeposuzovací stupnice „objektivní“ posuzovací stupnice

přístrojové metody

klinické metody – nestandardní postupy, které nejsou psychometricky podloženy; získané údaje mají kvalitativní charakter; mají idiografický charakter

POZOROVÁNÍ komplexnější vyšetřovací metoda než testy, je vhodná pro individuální práci a může zkušenému a cvičenému pozorovateli poskytnout mnoho informací o vyšetřované osobě, které by jinak bylo obtížné získat; nejpřirozenější diagnostická metoda

pozorovací metodiky: pozorování volné (orientační) – nepodléhá žádným pravidlům, není vymezen

žádný předmět pozorování pozorování zaměřené (systematické, kontrolované) – je omezeno a řízeno

předem stanoveným schématem, plánem, programemaby pozorování splňovalo podmínky exaktní diagnostické metody, musí splňovat:

zásadu plánovitosti – dopředu se stanoví plán, obsah a postup pozorování



zásadu systematičnosti – pozorování probíhá soustavně, dlouhodobě, v přesně určených časových intervalech

zásadu přesnosti a objektivity – musí být vymezeno kritérium posuzování, způsob registrace, nezávislost na osobě pozorovatele

pozorování v psychodiagnostice: pozorování chování klienta během psychologického vyšetření pozorování jako samostatná diagnostická metoda

při registraci jednání se zaměřujeme hlavně na: mimiku pantomimiku – pohyby celého těla, jeho držení, chůze, rychlosti a koordinace

pohybů (uvádí se, že o charakteru emoce nás informuje mimika, o její intenzitě pantomimika)

gestiku řeč – její množství, rychlost, formální úroveň, zvuková stránka řeči... projevy emocí – jejich fyziologické koreláty, výskyt a intenzitu emocí, jejich

ovládání, typ dominující nálady sociální chování – převládající charakter interpersonálních vztahů vztah k objektům – např. nepořádnost vztah k sobě – úroveň sebevědomí, aspirační úroveň, sebehodnocení

předpoklady správného pozorování: zdravé a účinné smyslové orgány schopnost koncentrace pozornosti schopnost konat přiměřeně přesné odhady bez užití zvláštních nástrojů oproštěnost od různých patických jevů (alkohol, únava, nespokojenost..) schopnost pozorovatele vnímat přesně oproštěnost od předsudků, zaujatosti a od návyku interpretace konání bezprostředních a přesných záznamů

ROZHOVOR získáváme informace o názorech, postojích, přáních a obavách klienta, informace o jeho vnitřním světě, které nám nemohlo poskytnout pozorovánítypy rozhovoru z hlediska cíle:

diagnostický terapeutický anamnestický výzkumný poradenský výběrový

typy rozhovoru podle způsobu vedení: larvovaný rozhovor – vyšetřovaná osoba si de facto neuvědomuje, že od ní

získáváme záměrným způsobem informace stresový rozhovor – ve forenzní psychologii; vyšetřovaná osoba hovoří

zároveň se skupinou examinátorů, kteří na ni působí často protikladně nebo záměrně ruší její koncentraci

z hlediska pružnosti či vázanosti jeho vedení:



neřízené – respondent má volnost ve výběru tématu, rozhovor není předem programován

řízené – examinátor zaměřeným a organizovaným způsobem získává informace o zkoumané osobě, resp. o dílčích aspektech osobnosti

standardizovaný rozhovor – podle předem připraveného schématu, určitý počet otázek v určitém pořadí i formě

částečně standardizovaný rozhovor – záměr a cíl rozhovoru je pevně stanoven, avšak uvolňuje se poněkud taktika jeho vedení

volný rozhovor – směřuje ke konkrétnímu cíli, cesty a prostředky k jeho dosažení nejsou předem stanoveny

fáze rozhovoru: úvodní fáze – navázání rozhovoru – vytvoření optimální atmosféry, neřízený

rozhovor jádro rozhovoru – hlavním cílem je získat maximum diagnostických

informací; postupy: od obecnějších problémů ke konkrétním údajům od jednotlivostí k obecnějším výpovědím od běžných a méně osobních údajů k více intimním tématům

(progresivní technika) diagnosticky relevantní otázky se prokládají více položkami, které

nemají emocionální náboj a na které klient odpovídá bez rozpaků nebo obranných mechanismů

závěr rozhovoru – uvolnění eventuálních tenzí

techniky vedení rozhovoru – slouží k navázání a udržení kontaktu s klientem, k získání jeho důvěry, pomáhají udržovat správný průběh interviewtechnika kladení otázek – otázky slouží k získávání diagnostického materiálu; psycholog by při rozhovoru neměl hovořit více než 30% časutypy otázek:

přímé – na konkrétní věc se dotazujeme přímo (Utrácíte zbytečně a často?) nepřímé (nedirektivní) – ptáme se opisem, k jádru věci se přibližujeme

oklikou (Máte dojem, že někdy neodoláte a koupíte sice pěknou, ale méně potřebnou věc?)

projektivní – vycházejí z principu identifikace klienta s jinými lidmi, do nichž projikují své postoje, názory apod. (Co soudíte o lidech, kteří něco koupí a neuvažují moc o tom, zda věc potřebuji?)

technika jednoduché akceptace – jde o vyjadřování toho, že klienta posloucháme, bereme na vědomí; technika ubezpečuje vyšetřovanou osobu, že jí věnujeme pozornost, že nás zajímá, o čem hovoří; má tedy motivační charakter

technika zachycení a objasnění - examinátor zachycuje podtext toho, co je řečeno, a objasňuje pocity a skryté úmysly exploranda; objasnění musí být podáno taktně a nepřímo, aby neodrazovalo od dalších výpovědí, případně nevyvolávalo konflikty

technika parafrázování – v parafrázi opakujeme část odpovědi klienta; technika slouží k udržování hovoru na živé a spontánní úrovni



technika interpretace – psycholog interpretuje výpovědi exploranda; často je interpretace spojena s následným objasněním; interpretaci je vhodné podávat až tehdy, je-li klient pro její přijetí připraven

technika ujištění – ujištění pomáhá odstraňovat zábrany, skýtá povzbuzení a oporu

technika používání pomlk

registrace rozhovoru – přílišné zaznamenávání během rozhovoru působí rušivě; pokud ale zaznamenává až po rozhovoru, zaznamenáme jen 40%; v následném rozhovoru se objevuje až 25% nepřesných či nesprávných údajů

ANAMNÉZA (z řeckého anamnesis = rozpomínání) zjišťování údajů z minulosti jedince, které mají významný vztah k poznání osobnosti; cílem je získání a kategorizace relevantních údajů z minulosti, které pomáhají vysvětlit současný stav; anamnézu snímáme metodou řízeného interview, přičemž činíme podrobný zápis ihnedrodinná anamnéza – zaměřuje se na údaje o předcích vyšetřované osobyosobní anamnéza – vztahuje se bezprostředně na vyšetřovaného jedince

autoanamnéza (subjektivní anamnéza) – zdrojem informací je subjekt sám heteroanamnéza (objektivní anamnéza) – informace podávají jiní lidé,

většinou příbuzní, spolupracovníci, známí, případně čerpáme z různých záznamů a zpráv

v anamnéze se vyskytují: objektivní data – věk, dosažené vzdělání, rodinný stav.. subjektivní data – např. hodnotící výroky klienta (rodiče měli raději sestru

než mě)medicínská anamnéza – je zaměřena především na patologické projevy a vývojpsychologická anamnéza – vývoj osobnosti jako celku a zaměřuje se na všechna okolnosti, které vývoj osobnosti mohly ovlivňovat; zaměřuje se na okruhy:

nukleární rodina – úplná/neúplná rodina, sourozenci, vztahy, výchovné a emocionální klima

emocionální a intelektuální vývoj – míra citových podnětů v dětství (emoční karence), odpoutávání od rodiny; kdy chodil, mluvil...; jesle, mateřská školka, prospěch ve škole, volba povolání..

vývoj sociálních vztahů – vztahy souřadné, nadřízenosti/podřízenosti, v zaměstnání, ke členům rodiny

eroticko-sexuální vývoj – první zkušenosti, neúspěchy, vyrovnávání se s nimi, požadavky na životního partnera, matrimonium, konflikty v něm a jejich řešení, vztah k dětem..

pracovní vývoj – v návaznosti na volbu povolání spokojenost se zvolenou profesí, změny zaměstnání a jejich příčiny, konflikty, profesionální plány

vývoj postojů k hodnotám – hodnotová orientace, její formování, mimopracovní aktivity, vývoj postojů k politice, kultuře..

vývoj abnormních, hraničních a patických jevů – vývoj abúzu, počátky a průběh abnormních projevů, jejich etiopatogeneze

autoanamnéza – může mít někdy formu vlastního životopisu



ANALÝZA SPONTÁNNÍCH PRODUKTŮ

spontánní kresby, literární projevy, dopisy, deníky, osobní dokumenty; spíše klinický charakter

TESTOVÉ METODYstandardizovaný způsob vyšetření, při kterém dodržujeme určitá pravidla, užíváme jednotných pomůcek a jednotným způsobem vyhodnocujeme získané informacedefinice testu:

Lienert – vědecký rutinní postup k vyšetření jedné nebo více empiricky oddělitelných charakteristik osobnosti s cílem získat pokud možno kvantitativní údaje o relativním stupni projevu charakteristiky

Říčan – standardní postup, při kterém u probanda navozujeme diagnosticky cenné jevy, které registrujeme tak, že je možné výsledky různých probandů navzájem srovnávat

Anastasiová – de facto objektivní a standardizované měření vzorců chování Kondáš – standardizovaná metoda pro vyšetření duševních funkcí, schopností

a osobnosti s možností zachytit jejich stav, změny a poruchy Pichot – standardizovaná experimentální situace vyvolávající určité chování.

Toto chování je hodnoceno pomocí statistického srovnávání s chováním jiných jedinců, kteří jsou ve stejné experimentální situaci; takto je možno zkoumané osoby třídit buď kvantitativně, nebo typologicky

VÝKONOVÉ TESTY patří k nejstarším diagnostickým metodám v psychologii; jsou zaměřeny na výkon vyšetřované osoby, na úspěch či neúspěch; poskytují dobrou možnost měření a řazení i srovnávání výsledků; výsledky jsou většinou nezávislé na subjektivních úmyslech pokusné osoby, směřujících k záměrnému klamání či ovlivňování výsledků

TESTY INTELIGENCE 1903 – E. L. Thorndike – základní druhy inteligence:

abstraktní inteligence – projevuje se při verbálních a symbolických operacích mechanická inteligence – schopnost operování s předměty sociální inteligence – schopnost komunikovat s lidmi

1904 – Ch. Spearman – inteligence jako jednolitá a nedělitelná schopnost, kromě níž existují různé zvláštní schopnosti1905 – A. Binet – inteligence jako schopnost hodnotit, chápat a usuzovat (a tím i učit se)1911 – W. Stern – inteligence jako schopnost přizpůsobit se novým požadavkům tím, že se užije myšlenkových prostředků odpovídajících účeluL. L: Thurstone – určil přes deset činitelů, které podle něj inteligenci; pak se počet faktorů ustálil na sedmi:

faktor V – verbální (chápání slov) faktor S – prostorový činitel (vybavování prostorových představ a operování

s nimi) faktor P – činitel všímavosti (zachycování optických rozdílů a zjišťování

rozdílů a podobností na předmětech)



faktor R – uvažování (např. schopnost detekce logického sledu v řadách písmen)

faktor W – slovní pohotovost (snadné mluvené i písemné vyjadřování) faktor N – početní, numerický (řešení aritmetických úloh) faktor M – paměťový

1959 – J. P. Guilford – inteligence jako schopnost poznávat, hodnotit, pamatovat si a konvergentně i divergentně myslet; trojrozměrný model a asi sto činitelů1979 – H. J. Eysenck – trojdimenzionální model inteligenze:

funkce – rozlišuje vnímání, paměť a usuzování materiál – verbální, numerický, prostorový kvalita – rychlost, mohutnost

1941 – R. B. Cattel – zavedl pojmy fluidní a krystalizovaná inteligence fluidní inteligence – do jisté míry vrozená, je určena nadáním jedince v oblasti

nervových předpokladů poznávacího zpracování vnímaných vztahů; relativně stálá charakteristika inteligence

krystalizovaná inteligence – je závislá na úrovni vzdělání a získaných zkušenostech, projevuje se v úrovni myšlení, které je osvojování v kulturním prostředí; má těsnější vztah k paměti a k naučeným způsobům logického usuzování

testy inteligence – standardizované metody vyšetření rozumových schopností a současné mentální úrovně jedince; kvantitativní hodnocení se provádí na základě příslušných norem; kvalitativní hodnocení probíhá jednak formou obsahové analýzy některých odpovědí, jednak formou pozorování probanda během vyšetřeníIQ – inteligenční kvocient – zavedeno W. Sternem; vztah mezi dosaženým výkonem v úlohách odpovídajících určitému vývojovému stupni (tzv. mentální věk) a mezi chronologickým věkem

tento tzv. vývojový inteligenční kvocient je použitelný při vyšetřování intelektuální úrovně dětí, u nichž je fyzické stárnutí provázeno zvyšováním rozumové úrovně; tato závislost platí jen asi do věku 12 let; pak zastavení nebo zpomalení; vrchol mezi 20 – 25 lety, později některé složky inteligence mají sestupnou tendencideviační inteligenční kvocient – srovnání úrovně rozumových schopností jednotlivce s úrovní osob téže věkové kategorie; vyjadřuje se na základě odchylky od průměrného výkonu stejně starých osob

dělení inteligenčních testů: jednodimenzionální testy inteligence – mají obvykle jednotnou stavbu, jsou

orientovány na postihování jediné schopnosti nebo jediné složky inteligence, resp. vycházejí z teorie „g“ faktoru

komplexní testy inteligence – obvykle sestávají z několika subtestů měřících více komponent inteligence



JEDNODIMENZIONÁLNÍ TESTY INTELIGENCE

o KOHSOVY KOSTKY 1923 – Kohs publikoval svůj „blog-design“ – individuální inteligenční test, který nezachycuje celou strukturu intelektových schopností; zaměřen na zjišťování schopností analyzovat danou skutečnost na složky a ty potom syntetizovat v celek; patří mezi performační zkoušky, výsledek je nezávislý na verbálních schopnostech osoby; test je použitelný pro věkové rozpětí od 5 let do dospělosti, nejcitlivěji diferencuje v rozmezí 11-13celkový součet dosažených bodů se podle tabulky převede na mentální věk (u dětí) nebo na IQ (u dospělých)výhodou je nezávislost na ovládání jazyka, výsledky nejsou ovlivňovány úrovní školního vzdělání; administrace, vyhodnocování i interpretace jsou poměrně jednoduché a úkol motivuje ke splnění svojí přitažlivostí; někdy je problematické skórování času a pohybů

o RAVENOVY PROGRESIVNÍ MATRICE 1938 – J. C. Raven publikoval test progresivních matric1956 – revidovaná verze1947 – barevné progresivní matice (forma pro děti)Ravenova zkouška; nonverbální test inteligence, používá se individuálně i skupinově; homogenní názorová zkouška abstraktní tvarové percepce a dedukce; v průběhu řešení testovacích úloh jsou angažovány 3 druhy psychických procesů: percepce, pozornost a myšlení; standardní progresivní matrice jsou určeny pro testování ve věkovém rozsahu od 6 do 65 let60 úkolů seřazených do 5 skupin (setů):

set A – princip souvislosti vzoru set B – princip analogie mezi páry figur set C – princip progresivní změny vzorů v souladu s logickým principem set D – princip přeskupování figur set E – princip analýzy figur na elementy a jejich restrukturace

dosažený skór lze na základě tabulek převádět na deviační inteligenční kvocient, který bývá uváděn pro věkové rozpětí 16 – 30 let; při vyšetřování osob vyššího věku použijeme k výpočtu IQ vzorecpři vyhodnocování konkrétního protokolu zjišťujeme, jak se výsledky v jednotlivých setech liší od obvyklého rozložení (jaký je rozptyl); v jednotlivém setu nemá být rozdíl větší než dva bodyindex variability – součet všech rozdílů v pěti setech; dosahuje-li hodnoty 7 nebo více, je výsledek testu nespolehlivýjednoduchost, nezávislost na vzdělání a na kulturním prostředí, schopnost rychle získat základní orientační údaj o inteligenci zkoumané osoby; nevýhodou je možnost ovlivnění výsledků mimointelektovými faktory (zejména pozorností), což v některých případech (neurózy) může zkreslovat výsledky; nezískáme též informace o struktuře inteligenceAdvanced Progressive Matrices – obtížnější varianta standardních progresivních matricColoured Progressive Matrices (CPM) – Barevné progresivní matrice – pro děti, mentálně retardované a velmi staré osoby

o D 48 DOMINO 1943 – Anstey – původní verze testu; v současné době se používá inovovaná zkrácená verze připravená Národním institutem pro průmyslovou psychologii v Londýně



homogenní neverbální zkouška obecné inteligence určená pro individuální i skupinové použití; možnost použití od 12 let, nejspolehlivější výsledky od 15 letkromě zjišťování úrovně obecné inteligence lze pomocí D 48 zjišťovat i úroveň mentální deteriorace

o C. F. 2 A (CATTELL CULTURE FAIR INTELLIGENCE TEST) R. B. Cattel a A. K. S. Cattelltestuje fluidní inteligenci nezávisle na kulturních vlivech3 škály:

C. F. 1 pro 4 – 8leté děti C. F. 2 – pro děti od 8 let a pro netříděnou populaci dospělých (..s

jednoduchým školním vzděláním) C. F. 3 – od 14 let výše, zejména pro vysokoškoláky a pro nejnadanější dospělé

u nás se používá C. F. 2, forma A4 subtesty:

subtest 1 (12 úkolů) – princip sérií subtest 2 (14 úkolů) – princip klasifikace subtest 3 (12 úkolů) – princip matric subtest 4 (8 úkolů) – princip topologie

kvalitní metoda vyšetřování inteligence u dospělé populace s nižším vzděláním (pro vyšší vzdělání by bylo vhodné u nás zavést C. F. 3)

o UNESCO TEST autorem Pidgeonnonverbální test; kombinace čistého percepčního testu a částečně testu vědomostí; zjišťuje hlavně logické usuzování a vyvozování závěrů v oblasti abstraktní neverbální inteligencetest je sestaven spirálovou formou tak, že se třikrát po sobě opakují vždy na složitější úrovni série položek 3 subtestů:

subtest nonverbálních analogií (relací) subtest indukce písmen a čísel subtest „pátý nehodící se“

je možno jej snímat skupinově i individuálně; vhodný od 10 let výše, v ČR zatím nestandardizován

o KRÁTKÝ VERBÁLNÍ INTELIGENČNÍ TEST (KVIT) vznikl zestručněním verbálně-obrázkového Wort-Bild-Testu WBT 10+ z roku 1980individuální i skupinový test pro jedince starší 16 letke slovům se vybírají vhodné kresby

KOMPLEXNÍ TESTY INTELIGENCE 1939 – David Wechsler publikoval Wechsler-Bellevue1955 – Wechsler Adult Intelligence Scale (WAIS) – přepracovaná verze1955 – HAWIE – Hambury-Wechsler-Intelligenztest für Erwasene – německá restandardizaceZÜWIE – Zürich-Wechsler-Intelligenztest für Erwachsene – švýcarská restandardizace1972 – G. Dahl – Zkrácený Wechslerův inteligenční test (WIP) – od 10 do 79 let u normálních osob a od 15 do 60 let u psychiatrických pacientů1981 – WAIS-R – revize WAIS (u nás od roku 1983)inteligence jako složitá a globální schopnost jedince účelně jednat, rozumně myslet a úspěšně se vyrovnávat se svým prostředím



kromě faktoru obecné inteligence postihuje test ještě tzv. neintelektové faktory inteligencepři zjišťování úrovně a poruch inteligence nevyjadřuje výsledky jedinou hodnotou, nýbrž individuálním profilem (scatterem), z nějž je možno interpretovat obraz struktury inteligence daného individua, postihnout vzájemné vztahy mezi jednotlivými intelektuálními procesy a zhodnotit úroveň jednotlivých složek inteligence ve vztahu k celkové rozumové úrovni

o WECHSLER-BELLEVUE (W-B) pro testování osob od 10 let výše, vhodnější však až od 12 – 13 let

verbální část – podává přehled o výchovném prostředí subjektu, o jeho zájmech, zálibách, postojích k praktickým otázkám života, o pozornosti, úsudku a schopnosti abstraktního myšlení, o té části inteligence, která je částečně závislá na působení prostředí

informace – poskytuje informaci o intelektuálních schopnostech, o výchovném prostředí, o zálibách a zájmech

porozumění – zkouší „normální lidský rozum“, lidský úsudek, sociální postoje, pohotovost, schopnost uplatnit dřívější vědomosti, porozumění pro realitu a pohotovou reakci na ni

čísla – paměť pro čísla počty – zkouší početní úsudek a koncentraci pozornosti, roli hrají i

školní vědomosti podobnosti – ukazuje logický charakter myšlenkových pochodů, má

největší podíl na „g“ faktoru (slovník) – nepovinný subtest; test slovní zásoby

performační část – zachycuje spíše fluidní inteligenci uspořádání obrázků – měří schopnost porozumět celkové situaci,

zkouší všeobecnou inteligenci aplikovanou na sociální situaci doplňování obrázků – zkouška vizuální koncentrace a kontaktu

s realitou blok (kostky) – ověřuje analytickou a syntetickou schopnost měřenou

na geometrickém materiálu skládání – způsob vnímání a styl práce; podává informace o

koordinaci vizuální a motorické aktivity symboly – měřítko intelektuálních schopností, hlavně

psychomotorického tempa, zjišťuje schopnost vyjádření nových spojů, schopnost nového učení

3 součty vážených skórů: verbální skór – subtesty1 – 5 názorový, performační skór – subtesty 6 – 10 celkový skór – všech 10 subtestů

podle tabulek pak jednotlivým skórům inteligenční kvocientverbální IQ – měří verbálně logickou inteligencinázorový IQ – percepčně performační inteligencecelkový IQ – celková míra inteligence daného individuavýsledky jednotlivých subtestů znázorníme rozptylovým grafem (scatterogramem, nepřesný název psychogram)individuální odchylky vážených skórů jednotlivých subtestů od „osobní průměrné hodnoty“ jsou charakteristické pro některé diagnostické kategorie; také rozdíly mezi verbálním a performačním skórem mají diagnostickou hodnotuvyšší verbální IQ než názorový mají organici, neurotici a schizofrenici



test umožňuje diferencovat patický úbytek mentálních schopností od fyziologické ztráty způsobené stárnutímindex deteriorace – srovnává výkony v subtestech, které jsou věkem dotčeny málo, se subtesty, které se s přibývajícím věkem relativně silněji zhoršují; výpočet indexu deteriorace (v procentech):

Dn je tzv. normální deteriorace, vyjadřuje fyziologický úbytek mentálních schopností; B jsou subtesty bez ztráty výkonu; Z jsou subtesty se ztrátou výkonutest je jednou z nejúspěšnějších metod pro zjišťování úrovně inteligence a jejích poruch

o WECHSLERŮV INTELIGENČNÍ TEST PRO DOSPĚLÉ (WAIS-R) vznikl 1981 revizí předchozí verze WAIS; de facto pokračování a zlepšení W-B1983 uveden k nám v restandardizované podobě P. Říčanem, M. Šebkem a M. Vágnerovoupoužitelný od 16 let výše, aplikovatelný v rozmezí 60 – 150 bodů IQ, osoby s hlubším mentálním defektem je vhodné vyšetřit dětskou formou testupři české úpravě byly upraveny subtesty porozumění, doplňování obrázků, řazení obrázků; zcela nově byly vytvořeny subtesty informace a slovníkna rozdíl od W-B je u WAIS-R subtest slovník pravidelně zařazován a jeho výsledky se započítávají do verbálního i do celkového IQna rozdíl od W-B se hrubé skóry nepřevádějí pouze na skóry vážené, ale i na tzv. profilové skóryzkracování WAIS-R:

vynecháváním položek vynecháváním subtestů

o WAIS-III verze z roku 1997, v bratislavské Psychodiagnostice v roce 1999zastaralé a psychometricky nespolehlivé položky byly odstraněny a testový materiál byl zaktualizován a vhodněji upraven pro nové použití; skládá se ze 14 subtestů (11 z WAIS-R, subtest hledání symbolů upraven z WISC-III, 2 nově vytvořeny – matrice, řazení písmen)subtesty:

verbální subtesty slovník podobnosti počty opakování čísel informace porozumění řazení písmen a čísel

performační subtesty doplňování obrázků číselné symboly – kódování kostky



matrice řazení obrázků hledání symbolů skládání objektů

index verbální porozumění – slovník, podobnosti, informaceindex percepční uspořádání – doplňování obrázků. kostky, matriceindex aktuální paměť – počty, opakování čísel, řazení písmen a číselindex rychlost zpracování – číselné symboly – kódování, hledání symbolůtest je použitelný pro věk 16 – 89 let

o ANALYTICKÝ TEST INTELIGENCE (AIT) 1928 – Meiliforma 1 – pro děti 10 – 15 letforma 2 – pro osoby starší 15 letpoužívá se individuálně nebo v menších skupináchkromě celkové úrovně inteligence poskytuje informace i o jejích formáchfaktory inteligence:

komplexnost (K) – množství a rozsah elementů funkčně složité struktury, kterou je subjekt ještě schopen jasně a přesně postihnout a pochopit

plastičnost (P) – schopnost rozkládat, pohyblivě a vynalézavě reorganizovat, smysluplně transformovat podnětové struktury; opakem plastičnosti je rigidita

globalita (G) – schopnost seskupovat, integrovat informace do složitějších celků a tvořit systémy; na opačném pólu tohoto kontinua je detailnost

plynulost (F, fluidita, pohyblivost) – schopnost lehce přecházet od jedné informace k druhé, zřetel k různým stránkám daného; proti plynulosti stojí fixace (ulpívání)

subtesty: obrazové řady číselné řady věty mezery kresby analogie

obrazové a číselné řady – schopnost induktivního myšlení, úroveň analýzy a porozuměnímezery a analogie – intelektuální senzitivita, jemnost diferenciace, uvědomělost a záměrnost řešenívěty a kresby – pohyblivost a přizpůsobivost myšlení, schopnost přetvářet dílčí strukturydosažené body v subtestech převedeme na decily, možnost grafického znázornění výsledků 6 subtestů5 typů inteligence, které je možné diferencovat na základě hvězdicovitého profilu:

logicko-formální inteligence obrazně-konkrétní inteligence analytická, receptivní inteligence kombinační, tvůrčí inteligence senzitivní, jemná, ostrá a záměrná inteligence

u nás se test užíval mezi válkami, pak od roku 1970

o TEST STRUKTURY INTELIGENCE (I-S-T) 1953 – Rudolf Amthauer



test obecné inteligence, který se snaží postihnout i její strukturu; pro skupinové použití pro subjekty starší 13 let; má 2 paralelní formy (A a B)subtesty:

doplňování vět (IN) – tvoření úsudku, zdravý rozum, akcentování „konkrétně praktického“, smysl pro skutečnost

eliminace slova (EL) – jazykový cit, induktivní řečové myšlení, vystižení slovních významů, schopnost vcítění

analogie (AN) – kombinační schopnost, pohyblivost a proměnlivost v myšlení, chápání vztahů, spokojenost s přibližným řešením

zobecňování (GE) – schopnost abstrakce, tvoření pojmů, vyjadřovací schopnost

početní úlohy z aritmetiky (AR) – praktické početní myšlení numerické řady (NU) – induktivní myšlení s čísly, teoretické početní myšlení,

rytmické momenty volba geometrického obrazce (PL) – zjišťování představivosti, bohatství

představ, názorově celostního myšlení a konstruktivních momentů v myšlení úlohy s kostkami (SP) – prostorová představivost pamětní učení (ME) – schopnost pamatovat si, umět podržet naučená slova,

trvání koncentrace a schopnost zátěžecelkový vážený skór je mírou inteligenční úrovně; pro srovnání s jinými testy slouží převodový klíč na IQhodnocení profilu se opírá o srovnání výsledků ve faktorově blízkých skupinách subtestů:

verbální subtesty (IN, EL, AN, GE, ME) – vyžadují schopnost operovat se slovy jako symboly, svědčí pro převahu verbální inteligence a pro zaměření na společenské vědy

matematické subtesty (AR, NU) – projevuje se v nich schopnost operovat s kvantitativními symboly, nasvědčují pro matematicko-přírodovědné či teoreticko-technické nadání

názorové subtesty (PL, SR) – zkouší úroveň myšlení vázaného na názor a vypovídají o technickém a přírodovědném nadání

test je náročný na rychlost myšlení, je vhodný pro populaci s průměrnými až nadprůměrnými intelektovými výkony; částečně preferuje osoby s přírodovědným, matematickým a teoreticky technickým nadáním; je ovlivněn úrovní vzdělání a sociálními a kulturními podmínkami vývoje

o TEST INTELEKTOVÉHO POTENCIÁLU (T. I. P.) Říčannonverbální metodahrubý skór převedeme buď na stenové normy, nebo na IQpro mírně podprůměrnou až průměrnou populaci dospělých a pro děti od 12 let výše; snaží se postihovat převážně fluidní inteligenci nezávislou na inteligenci

o MANHEIMSKÝ INTELIGENČNÍ TEST (MIT) 1971 – W. Conrad a spol.komplexní test obecné inteligence pro věk 12 – 45 let; pro individuální i skupinové použitívýsledky jsou udávány v standardních a staninových skórech

o ORIENTAČNÍ TEST ROZUMOVÝCH SCHOPNOSTÍ (OTRS) A TEST ÚROVNĚ ROZUMOVÝCH SCHOPNOSTÍ (T-U-R-S)

J. Vonkomer - OTRS



15 subtestů s verbálními, numerickými, plošnými a prostorovými úlohami zaměřenými na zjišťování intelektových schopnostípro populaci žáků od 5. třídy až po maturanty1993 – Vonkomer – přepracovaná verze – T-U-R-Sdoplněny normy i pro dospělénormy jsou udávány v percentilech a stenechcelkem 16 subtestů – identifikace slov, číselné řady, sčítání kostek, vyplňování plošných tvarů, identifikace figur apod.

o ORIENTAČNÍ ZKOUŠKA 1928 - J. Stavělglobální inteligenční test; test typu tužka-papír; subtesty:

početní úsudek – zvládnutí početních operací a schopnost řešení jednoduchých úsudkových příkladů

generalizace – úroveň orientace v běžných znalostech a šíře duševního obzoru instrukce – analýza a strukturace podnětového materiálu, bezprostřední

paměť, rozsah a koncentrace pozornosti praktický úsudek – úroveň porozumění a pochopení běžných životních

situací, založeno na zkušenostech i adekvátnosti úsudku eliminace – schopnost jemné pojmové i jazykové diskriminace a srovnávání konceptualizace – uvědomování si podobností a rozdílů mezi pojmy na různé

úrovni abstrakce relace – schopnost vztahového myšlení na různé úrovni a kvalitě vztahů

použitelné individuálně i skupinově od 8 roků výše; hrubý skór lze převést na mentální věk, na steny i na IQ; příručku k testu připravil V. Smékal

o TESTY „SOCIÁLNÍ INTELIGENCE“

SOCIAL INTERPRETATION TEST (SIT) Bergerpodstatou jsou kreslené obrázky

Guilford předpokládá existenci celkem 30 faktorů sociální inteligence, z nichž bylo dosud prokázáno 12; pro diagnostiku sociální inteligence exploatuje 5 různých technik:

fotografie sociálních situací kreslené sociální situace siluety postav zjednodušené obrazové symboly lidských postav magnetofonové nahrávky hlasů

=) testy TSI-BDX a TSI-CBX

SOCIAL INTELLIGENCE TEST 5 částí:

test sociálních situací poznání duševního stavu mluvčího paměť pro jména a tváře pravda-lež o lidském chování smysl pro humor

TEST OF SOCIAL INSIGHT



60 položek popisujících sociálně problémové situace

EMOČNÍ INTELIGENCE ne zcela vědecký pojemSalovey rozlišuje 5 hlavních oblastí emoční inteligence:

znalost vlastních emocí zvládání emocí schopnost sám sebe motivovat vnímavost k emocím jiných lidí angažovanost v kontaktu s druhými lidmi

TESTY SPECIÁLNÍCH SCHOPNOSTÍ A JEDNOTLIVÝCH PSYCHICKÝCH FUNKCÍŘíčan dělí speciální schopnosti na:

verbální schopnosti prostorovou představivost – zahrnuje v sobě prostorovou orientaci,

vizualizaci a kinestetickou představivost numerickou schopnost – jedna složka obecnější schopnosti rychle a přesně

zacházet s jakýmikoliv jednoduchými symboly, které jsme dobře ovládli percepční pohotovost paměťové schopnosti psychomotorické schopnosti umělecké schopnosti

O. Kondáš dělí speciální schopnosti na: psychomotorické paměťové mechanické technické umělecké matematické jazykové (kreativita) – chápe ji jako zvláštní kategorii

testy paměti zkoušky kreativity zkoušky parciálních a kombinovaných schopností testy technických schopností zkoušky verbálních a matematických schopností testy uměleckých schopností testy organicity

TESTY PAMĚTI součástí mnoha komplexních testů; v menší míře existují i metody zaměřené primárně na zjišťování paměti

o NWLRT (NEW WORD LEARNING AND RETENTION TEST) 1955 – Shapiro a Nelsonová – zaměřen na zjišťování poruch paměti

o MWLT (MODIFIED WORD LEARNING TEST)



1957 – varianta NWLRT – zjišťuje poruchy paměti u mozkových poškození; obsahuje slovníkový test, zkoušku verbálního učení a zapamatování si nových slov

o ŠKÁLA AKTUÁLNÍ PAMĚTI Ruisel; zjišťuje subjektivní hodnocení úrovně vlastní paměti

paměťový test je i součástí Luria-Nebrasca Neuropsychological Battery

reliabilita paměťových testů není vysoká; s paměťovými výkony interferuje oscilace pozornosti

Richard Meili – metoda vycházející z obrazového materiálu – vyšetřované osobě je exponováno sukcesivně 30 obrázků ve dvousekundových intervalech a po ukončení celé série je desetisekundová pauza, po níž má proband vyjmenovat co nejvíce předmětů, které viděluvádí centilové normy podle věkových stupňů, zvlášť pro chlapce a pro dívky, od 7 let do dospělostimetoda pracující s verbálním materiálem – na stejném principu

o WECHSLEROVA ŠKÁLA PAMĚTI (WECHSLER MEMORY SCALE) 1954 – David Wechsler – 2 ekvivalentní formy paměťové škály, na jejímž základě je možno dospět k tzv. paměťovému kvocientuMQ – paměťový kvocient (memory quotient)test zkoumá sluchovou a zrakovou paměť, krátkodobou i dlouhodobou; je určen pro dospělou populaci7 subtestů:

informace – otázky zaměřené na vlastní osobu a na běžná témata orientace – který je den?... duševní kontrola – pro odhalování organických poškození mozku (odčítání od

20 po 1...) logická paměť – bezprostřední zapamatování verbálního logického materiálu

(reprodukce povídky) čísla – bezprostřední paměť pro čísla (opakování čísel v exponovaném i

opačném pořadí) vizuální reprodukce – kreslí zpaměti obrazce, které mu byly exponovány po

dobu 10 sekund asociativní učení – zařazení tohoto subtestu vyplynulo z autorovy studie

retenčního defektu u Korsakovovy psychózy (dvojice slov rozdrcení-tma..)administruje se individuálněcelkový hrubý skór, korekční věkový skór (20 – 64 roků) – ten je možné převést na paměťový kvocient (MQ)test vhodný ke stanovení celkové úrovně paměti, zejména u organických poškození mozku

o WECHSLEROVA ŠKÁLA PAMĚTI – TŘETÍ VYDÁNÍ (WMS-III) 1997, česky v roce 1999rozdíly mezi původní formou Wechsler Memory a WMS-III jsou značné; byly revidovány všechny subtesty a položky s ohledem na potenciální zkreslení kulturou a pohlavímzaměřeno na zjišťování deklarativní útržkovité paměti11 subtestů – z toho 7 z původních, 4 přidané; na rozdíl od předchozí verze jsou vyváženy složky na zrakovou a sluchovou paměť



subtesty: informace a orientace – kde jste se narodil? apod. logická paměť – reprodukování slyšených povídek tváře – rozpoznávání „naučených“ tváří mezi jinými verbální párové asociace – naučit se páry slov obrázky-rodina – scény z rodiny; vzpomenout si, co kdo na obr. dělal seznam slov – reprodukce slov vizuální reprodukce – zpaměti nakreslit předtím předložené obrazce uspořádávání písmen a čísel prostorový rozsah – testátor ukazuje na kostky v jistém pořadí, testovaný to

má opakovat mentální kontrola – připočítávání čísel, vyjmenovávání měsíců apod. číselný rozsah – opakování číselných řad

6 subtestů je základních, 5 volitelných; 6 z nich se podává opakovaně po uvedené pauzezákladní indexy:

bezprostřední sluchový – schopnost zapamatovat si informaci bezprostředně po ústní prezentaci

bezprostřední zrakový – schopnost zapamatovat si informaci bezprostředně po vizuálním předložení

bezprostřední paměti – schopnost zapamatovat si oba druhy informací oddálený sluchový – schopnost zapamatovat si auditivně podávané informace

po 25 – 35 minutách oddálený zrakový – totéž ve vizuální oblasti oddálený sluchový – schopnost zapamatovat si (znovupoznáním) informace

po 25 – 35 minutách všeobecné paměti – ukazuje paměťovou kapacitu po určitém časovém

oddálení pracovní paměti – schopnost zapamatovat si a manipulovat se zrakově a

sluchově podávanými informacemi uchovanými v krátkodobé pamětisložky sluchových procesů:

učení na jeden pokus – schopnost bezprostředně reprodukovat sluchové informace po jediném předložení

trend učení – schopnost osvojit si sluchové informace po opakovaném předkládání uchování v paměti – schopnost reprodukce informací po oddálení o 25 – 35 minut a

srovnání s bezprostředním opakováním vybavení – porovnání schopnosti vybavit si informace při reprodukci a při

znovupoznáníhrubé skóry se převedou na skóry vážené pro jednotlivé základní indexy; výsledky mohou být i v percentilech a rovněž je možné výsledky IQ ve WAIS-III porovnávat s úrovní jednotlivých skórů WMS-IIIdelší doba administrace i vyhodnocování a interpretace je vynahrazena relevantnějšími výsledky

o ŠKÁLA AKTUÁLNÍ PAMĚTI 1986 – Ruisel, Müllner a Farkač – původní slovenská metoda56 položek – z nich 33 ověřuje zapomínání, 23 zkouší zapamatovánív obou částech se proband vyjadřuje u každé položky na pětistupňové škále vzhledem k úrovni frekvence výskytu či jistotypoužitelné od 14 let do stáří; vhodné kombinovat s jinými výkonovými testy; hrubé skóry lze převést na percentily či na decily



o PAMĚŤOVÝ TEST 1974 – Bäumler - Lern- und Gedächtnisstest LGT-3; u nás od roku 1992možnost skupinového i individuálního použití, ekonomičnost administrace, relativně komplexní test, zohledněna ekologická validita volbou učebních materiálů běžných v konkrétní životní praxi6 subtestů:

plán města – zapamatovat si cestu z bytu do zaměstnání na plánu imaginárního města slovíčka – původně německo-turecká předměty – zapamatování jejich obrazů podobně jako v Meiliho testu telefonní čísla – zapamatovat si několik imaginárních čísel stavba – údaje o stavbě kulturního domu či nemocnice firemní značky – zapamatování si orámování imaginárních firemních značek

hrubé skóry se převádějí na T-hodnoty, které se mohou znázornit profilovým grafem; k T-hodnotám lze přiřadit i vážené hodnoty, lze dojít k hodnotám tzv. paměťových standardůtest ve svém důsledku nabízí celkový vážený skór paměti a skór verbální a figurální pamětitest je možné aplikovat ve věkovém rozpětí 13 – 23 let; doporučuje se k použití v poradenské praxi – při volbě povolání a druhu studia, při řešení problémů školní neúspěšnosti; využitelný i v klinické praxi – pro zjištění organicity

ZKOUŠKY KREATIVITY

tvořivost je těsně spojena s divergentním myšlením; tvořivost bývá definována jako originalita, která je přizpůsobena problému a v určitém časovém bodě přijatelná nějaké skupině lidí; kromě původnosti musí být tvůrčí řešení zároveň správné z hlediska společensky sdíleného pojímání skutečnosti

o TORRANCEHO FIGURÁLNÍ TEST TVOŘIVÉHO MYŠLENÍ1966Torranceho testy se skládají z verbální a figurální verze (každá z nich má dvě paralelní formy)tvořivost zde chápána jako proces, ve kterém se uplatňuje citlivost na problémy a nedostatky, na mezery ve vědomostech, na chybějící části, disharmonie, dále se uplatňuje identifikace obtíží, hledání řešení, odhalování nebo formulování hypotéz o existujících nedostatcích, testování a retestování těchto hypotéz, jejich modifikace a konečně sdělování výsledkůfaktory divergentního myšlení:

fluence – počet relevantních odpovědí flexibilita – počet přesunů (shifts) v myšlení, počet odlišných kategorií, do nichž lze

zařadit odpovědi originalita – statistická infrekvence; míra odklonu odpovědi od zřejmého a běžného elaborace – počet detailů a specifika zahrnutá do odpovědi

u nás užívaný test je B verze figurálního Torranceho testu; 3 subtesty: tvoření obrázku – hodnocena originalita a elaborace; vyjadřuje tendenci najít smysl

něčeho, co nemá žádný vyjádřený smysl neúplné figury – hodnocena fluence, flexibilita, originalita, elaborace; zjišťuje

tendenci ke strukturaci a integraci opakované figury – hodnocena fluence, flexibilita, originalita, elaborace; hledá

tendenci k narušení již vytvořené struktury, přičemž se má vytvořit něco nového



test umožňuje získat nejen informace o flexibilitě či rigiditě myšlení, ale z obsahové analýzy kreseb lze usuzovat na konkrétní zaměřenost probandaklade si za cíl poskytovat maximum informací o charakteru tvůrčího procesu u dětí a dospělých; nemůže však zachytit všechny schopnosti související s kreativním chováním

o KREATOS 1977 – M. Schürer – projekční i výkonnostní pomůcka v poradenské a klinické praxi při multidimenzionální diagnostice; určeno dospívajícímsubjekt dokresluje 12 začatých kreseb, nazývá je, popisuje a hodnotí

o KREATIVNÍ PSYCHOHRY jsou bez psychometrického aparátu, avšak s jistým diagnostickým nábojemcílem je stimulovat tvořivost, tvůrčí způsob myšlení a chování, zbystřit smysly a rozšířit obsah vědomí, realizovat všechny vlastní předpoklady a možnostiE. Bakalář: I dospělí si mohou hrát

ZKOUŠKY PARCIÁLNÍCH A KOMBINOVANÝCH SCHOPNOSTÍ

metody orientované na zjišťování úrovně jednotlivých dílčích schopností, jako je pozornost, schopnost kombinovat různé tvary apod.; dále pak metody snažící se postihovat více těchto schopností – tyto kombinované schopnosti mohou mít úzký vztah k vykonávání různých činností, takže jsou oblíbené a používané např. při volbě povolání

o S-TEST neverbální výkonová zkouška, která částečně postihuje Thurstonův faktor; lze předpokládat i přítomnost paměťového faktoruprincipem testu je poznávání částí; administrace je skupinová; test je vhodný pro osoby od 15 let výšepoužívá se nejčastěji v rámci širší testové baterie, doporučuje se při zjišťování předpokladů ke studiu, při výběru pro určité profese1975 – J. Vonkomer, B. Miglierini – poslední verze testu

o DISJUNKTIVNÍ REAKČNÍ ČAS (DRČ) 1969 a 1973 – J. Vonkomerslovenská modifikace staršího amerického testu; nonverbální výkonový test měřící disjunktivní reakční čas; forma tužka-papírpoužitelný od 7 roků výše; pro skupinovou administracisprávná řešení se převedou na pětistupňovou škálu; výsledek je možno považovat za ukazatel psychomotorického tempa

reaktivitu dělíme na: prostou – na subjekt působí jediný druh podnětu a rovněž požadovaná reakce má

jedinou modalitu složitou – proband přijímá mnoho podnětů, zpracovává je a na tomto základě vybírá

správnou reakci z řady možných způsobů reagování

o TESTY DIFERENCIACE SCHOPNOSTÍ (TDS) česká úprava amerického (DAT) Differential Aptitude Tests (1947 – Benett, Seashore, Wesman)



originální verze má 8 subtestů, u nás používáno 6 subtestů: verbální úvaha (VÚ) – schopnost pochopit představy utvořené na základě verbálního

materiálu; zachycuje spíše schopnost abstrakce, generalizace a konstruktivního myšlení

numerická schopnost (NS) – numerické vztahy a zručnost v zacházení s matematickými pojmy

abstraktní úvaha (AÚ) – schopnost postřehnout vztahy ve vzorech abstraktních figur (generalizaci a schopnost naučit se principům na základě neřečových nákresů)

rychlost a přesnost vnímání (RPV) – rychlost odpovědí v jednoduchých perceptivních úlohách

chápání mechanických vztahů (CHMV) – vyžaduje pochopení běžných fyzikálních činitelů

prostorové vztahy (PV) – schopnost zabývat se vizuálně konkrétním materiálem, schopnost představit si na základě nákresu, jak bude předmět vypadat ve skutečnosti

součet VÚ + NS má jednak predikční hodnotu vzhledem ke studiu na jednotlivých stupních škol, jednak slouží k výběru nadaných žákůpočet správných řešení dává hrubý skór, který lze převést na percentily, možno znázornit grafickylze jej aplikovat od 14 – 15 let výše

o THE GENERAL APTITUDE TEST BATTERY (GATB) je využíván v profesionální orientaci a výběru v USAtest se orientuje na 9 faktorů:

G – obecný V – verbální N – numerický S – prostorový P – percepce tvarů Q – nacházení identických jmen K – motorická koordinace F – pohotovost prstů M – pohotovost ruky

u nás se prakticky nepoužívá

o NÁZOROVÉ ŘADY 1935 – pod názvem Dunajevského zkouškasoučasná úprava – J. Vonkomer, B. Miglierini – názorové řadyneverbální test orientovaný na zjišťování dynamické představivosti spojené s logickým usuzováním(test byl používán i jako součást Doležalovy poradenské zkoušky před 2. svět. válkou)pro individuální i hromadné použití u osob nad 15 let se ZŠ a SŠhrubý skór je dán součtem všech správných řešení, lze jej převést na stenové normy a deskriptivní normyvhodný pro aplikaci při výběru na vysoké školy

o INSTRUKCE J. Vonkomertest postihuje rychlost, pružnost a hloubku myšlení i plošnou představivost a dynamičnost vnímání; na úroveň těchto schopností je usuzováno z rychlosti a přesnosti, s jakou proband chápe instrukce uvedené v testu



vhodné pro individuální i hromadné vyšetřování; nejvhodnější pro populaci středoškoláků a absolventů středních školcelkový výsledek se hodnotí 1 – 5 (jako ve škole) nebo je vyjádřen v percentilech

o ČÍSELNÉ ŘADY metoda zkoumající obecnou inteligenci, resp. tu část, která je relativně nezávislá na verbálním myšlenív případě úspěchu lze hovořit o dobré schopnosti usuzování nebo o dobrém deduktivním myšlení zkoumané osobypro skupinové i individuální použití, od 14 let výše; pro průměrnou až podprůměrnou populacistandardní skór má podobu stenů

o TVAROVÝ SKLÁDACÍ TEST (T-S-T) = Form-Lege-test (F-L-T) = Marburgská hra skládání tvarů – G. A. Lienertneverbální figurální test kombinačně prostorových schopností; zkoumá to, co se označuje jako „praktická inteligence“ – schopnost úspěšně řešit nové úlohy praktického rázupro individuální i skupinové použitísuma správných řešení dává hrubý skór testu – možno převést na steny, deviační IQ nebo na percentilyvhodné pro – zjišťování praktického nadání; posouzení prostorového myšlení a představivosti; doplnění zkoumání obecné inteligence; profesionální poradenství; výběr k dalšímu vzdělávání v profesi; informování učitele o praktickém nadání žáků

o BOURDONOVA METODA typická zkouška pozornosti, založeno na principu diskriminace tvarutestuje úmyslně koncentrovanou pozornost, přesnost percepce a psychomotorické tempo, zkouška výkonové kapacityneverbální výkonový test, který neklade žádné nároky na jazykové znalosti nebo na zvláštní vědomostiurčeno pro skupinové použitípro názornost je možné zakreslit křivku ukazující změny v počtu chyb v závislosti na čase =) 4 kategorie dospívajících osob:

kvalita výkonu +, kvantita výkonu + - silná vůle, dobrá pozornost a schopnost koncentrace, dostatek sebevědomí, přizpůsobivosti, sebedisciplíny, umí se snadno zacvičit a splnit úkol

kvalita +, kvantita - - svědomití, pečliví, se smyslem pro povinnost, někdy pedanti kvalita -, kvantita + - lidé impulzivní až divocí, plní pracovního elánu, nadšení,

mající vysoké sebevědomí a sebejistotu, někdy se vyskytuje povrchnost a lehkomyslnost

kvalita -, kvantita - - lidé bez schopnosti mobilizace vůle, vnitřně nevyrovnaní, nepořádní, nejistí, velcí trémisté, lhostejní nebo s nízkým intelektem

nejrozšířenější v dopravní psychologii a psychologii práce vůbec,; setkáváme se s ním i na klinických pracovištích

další testy zaměřené na testování vlastností pozornosti:KONZENTRATIONS-VERLAUFS-TEST (KVT) – D. AbelsKONZENTRATIONS-LEISTUNGS-TEST (KLT) – H. DuckerTEST PRACOVNÍ KŘIVKY (TZV. PAULI-TEST) ČÍSELNÉ ČTVERCE (NUMERICKÝ KVADRÁT) – různé verze



ČÍSELNÉ OBDÉLNÍKY – různé verze

o TEST ČTVERCŮ 1976 – J. Senka, V. Schwartzovávychází z Rybakovy tezeRybakovovy figury – z nepravidelných tvarů je možno v představách složit obraz čtverce; jedna z nejlepších zkoušek prostorové představivosti (výkon v testu je ale kromě toho ovlivňován i úrovní obecné inteligence); získáváme i informace o úrovni kognitivní flexibilitypro osoby starší 15 let; administrace individuální i skupinovávyužitelné v poradenství pro volbu povolání, při posuzování psychické pracovní způsobilosti, při výběru a rozmísťování v mnoha oblastech společenské praxe

o SČÍTACÍ ZKOUŠKA metodu vymyslel již Kraepelin (1902)varianta testu:REMPLEINOVA ZKOUŠKA = PAULIHO ZKOUŠKAprincipem testování je dlouhodobé sčítání jednomístných číselod 7 let výše, pro individuální i skupinové testovánícelkový výkon – suma všech součtů za 60 minuthodnota maxima – maximální množství součtů v jednom intervaluinterval maxima a interval minima – pořadová čísla intervalů, v nichž bylo dosaženo maximálního a minimálního výsledkutest se používá ke zjišťování pracovní výkonnosti individua a stability tohoto výkonu; diagnostika některých osobnostních faktorů podmiňujících výkon

o TEST KONCENTRACE POZORNOSTI 1980 – Kučera; 1992 – druhé vydáníproband porovnává levý a pravý sloupec, v němž jsou uvedeny různé znaky či písmena, číslice a jiné znakylze aplikovat individuálně i hromadnětest měří psychomotorické tempo, absolutní i relativní správnost psychomotorického výkonu, sklon k chybným výkonům, orientačně i psychické tempo, chybovost, inteligenční úroveň a odvozeně i některé osobnostní rysy, jako např. impulzivnost

o ZKOUŠKA LATERALITY (ambidextrie – projev nevyhraněné laterality)Matějček a Žlabčásti zkoušky:

dominance horní končetinyo korálky do lahvičkyo zasouvání kolíčkůo klíč do zámkuo míček do krabičkyo jakou máte síluo stlačit examinátorovy ruce k zemio dotek ucha, nosu apod.o subjekt je požádán, aby se postavil čelem ke zdi a snažil se dosáhnout co

nejvýšeo tleskání



o jehla a nit (náhradní zkoušky pro horní končetiny)

o (pokusná osoba je vyzvána, aby si mnula ruce)o (strouhání mrkvičky – kiš, kiš..)

dominance okao manoptoskop (dívá se kornoutem)o kukátko

dominance dolní končetinyo vystoupit na stoličkuo posunování kostky po čáře jednou nohouo pokusná osoba má vsedě zvednout jednu nohu, jak nejvýše dokážeo skákání po jedné noze

dominance uchao přiložit ucho k hodinkám, které leží na stole (nesmí je ale brát do ruky)

kvocient dexterity (pravorukosti) – vyjadřuje dominanci horní končetiny – sečteme všechny pravoruké reakce (P), přidáme k nim polovinu neurčitých či oboustranných reakcí (A), dělíme celkovým počtem zkoušek a násobíme stemtypy laterality (podle oko – ruka):

souhlasná lateralita – ruka i oko mají stejnou lateralitu neurčitá lateralita – nevyhraněná dominance ruky či oka nebo obou zkřížená lateralita – ruka a oko mají opačnou dominanci

zahraniční testy dexterity:HAND-DOMINANZ-TEST (H-D-T) – Steingrüber a LienertMACQUARRIE TEST TO MECHANICAL ABILITYO´CONNOR FINGER AND TWEEZER DEXTERITY TESTSPURDUE PEGBOARDMINNESOTA RATE OF MANIPULATION TEST

TESTY TECHNICKÝCH SCHOPNOSTÍ úzce zaměřené metody mající neverbální povahu; namířeno hlavně do oblasti poradenství pro volbu povolání

o PFB vyvinut v USA1945-1949 byl u nás používán v rámci tzv. Waltherova testuJ. Vonkomer – upravil současnou verzi testuproband dělí nakreslené obrazce do předkreslených (ve druhém sloupci) částítest se předkládá individuálně i skupinověhrubý skór se převádí na normy rozsahu školní klasifikační stupnice 1 – 5považováno za zkoušku plošné představivosti

o LOEWEHO PYRAMIDA poskytuje informace o úrovni tzv. praktického intelektu, o úrovni prostorové představivosti a zrakové percepcemůže přinést i informace o poruchách vnímání, pozornosti, o poruchách koordinace oko – ruka, o drobných organických poškozeních; sleduje informace o pružnosti či rigiditě myšlení při řešení úkolu, o frustrační toleranci a může též vypovídat o některých osobnostních rysech či zvláštnostech osobnosti; vhodný pro volbu povolání



proband skládá pyramidu ze 7 částítest se zadává nejlépe individuálně; od 15 let do dospělostikvantitativní vyhodnocení je dáno časem potřebným ke složení pyramidy; kvalitativní hodnocení se opírá o pozorování probanda a o rozbor jeho pracovního postupu

o SOEWEHO KOSTKA neverbální test prostorových schopností; používal se mezi světovými válkamiinformuje o úrovni tzv. praktického intelektu, o technické inteligenci a konstrukčních schopnostech, o úrovni představivosti a úrovni zrakové percepce; informace o flexibilitě a rigiditě myšlení, frustrační toleranci, o poruchách percepce, pozornosti, motoriky a senzomotorické koordinaci; nastiňuje některé osobnostní rysy a pracovní vlastnosti6 destiček, které lze složit do kostkyindividuální či skupinové použití (max. 5 osob současně)čas je možné převést na steny (pro jednotlivé věkové kategorie)v profesionálním a školním poradenství, slouží pro výběr povolání

TESTY VERBÁLNÍCH A MATEMATICKÝCH SCHOPNOSTÍ nemají vztah pouze ke školní oblasti; mohou sloužit i jako testy vyhledávající talenty v daných oblastech

TESTOVÁNÍ JAZYKOVÝCH SCHOPNOSTÍzahraniční testy jsou takřka nepřevoditelné..

o DOPLŇOVÁNÍ VĚT diagnostikuje verbální schopnosti jako jednu ze základních složek obecných rozumových schopností – inteligencebyl součástí starších testů – J. Doležala, J. Stavěla, J. Váni, M. Milana1980 – B. Miglieriniprincip testu spočívá v doplňování chybějících slov v neúplných větách tak, aby po doplnění byly věty smysluplnépro individuální i skupinové použití, od 14 let výšehrubý skór lze vyjádřit ve vážených skórech, ve stenech a je k dispozici rovněž pětibodová škála pro osm různých vzorků

o G-ZKOUŠKA 1946 - M. Milanúčelem je zjistit rychlost porozumění obsahu přečteného neodborného textu v mateřském jazyce; test lze použít i jako míru osvojení si druhého jazykaod 6 – 7 let do dospělosti; lze aplikovat individuálně i skupinově(Na podzim žloutne listí. Co žloutne na podzim? – jednoslovné odpovědi na dotazy)

o ČTECÍ DISKRIMINAČNÍ TEST 1969 - J. Ch. Raiskup; navazuje na G-zkoušku; krátkodobá písemná zkouška zjišťující rychlost čtení a chápání vět s novými, neznámými prvkypoužitelné v rámci testové baterie i jako pomůcka při odhalování odchylek od normy, nižší gramotnosti nebo nedostatečného ovládání jazyka

zahraniční psycholingvistické testy:ILLINOIS TEST OF PSYCHOLINGUISTIC ABILITIES – určen dětem COMMON CONCEPTS FOREIGN LANGUAGE TEST



MODERN LANGUAGE APTITUDE TEST-ELEMENTARY (EMLAT)PIMSLEUR LANGUAGE APTITUDE BATTERY

TESTOVÁNÍ MATEMATICKÝCH SCHOPNOSTÍ

o KALKULIA I, KALKULIA II L. Koščproband má vždy najít systém, podle kterého jsou vyčerněny některé kroužky v úlozehrubý skór převedeme na známku v rozpětí 1 – 5 nebo na „matematický kvocient“ (vypočítává se – u dětí – analogicky jako IQ)

TESTY ZÁKLADNÍCH ARITMETICKÝCH OPERACÍČÍSELNÝ TROJÚHELNÍKTEST SLOVNÍCH PŘÍKLADŮ

TESTY UMĚLECKÝCH SCHOPNOSTÍ

TESTY HUDEBNÍCH SCHOPNOSTÍ

o SEASHORE MEASURES OF MUSICAL TALENT 1919 – Carl Seashore; 1938 – revizetest nahrán na dlouhotrvající desce, 6 subtestů:

rozlišování výšky tónu rozlišování hlasitosti rozlišování trvání tónu posuzování rytmu posuzování barvy tónu (timbre) tonální paměť

pro individuální i skupinovou administraci; od 4 let do dospělostisoučet správných odpovědí vytváří hrubý skór převoditelný na percentilové normy

o THE WING STANDARDIZED TESTS OF MUSICAL INTELLIGENCE jako podnětový materiál je použita smyslupná hudbaměří analýzu akordů, změnu tónu, paměť pro melodii, určování nejlepšího rytmu, vybírání lepší harmonie, určování intenzity a výběr nejlepšího frázování

další testy hudebních schopností:KWALWASSER-DYKEMA MUSIC TESTSDRAKE MUSICAL APTITUDE TESTSMUSICAL APTITUDE PROFILE – E. GordonALIFERIS-STECKLEIN MUSIC ACHIEVEMENT TESTSJONES MUSIC RECOGNITION TESTMUSIC EDUCATION: NATIONAL TEACHER EXAMINATIONS MEASURES OF MUSICAL ABILITIES – A. Bentley

TESTY VÝTVARNÝCH SCHOPNOSTÍjsou konstruovány na principu výběru ze dvou nebo více variant

o THE ME ADORY ART TEST



1929; dnes má spíše historickou hodnotu – příliš podléhá dobovým estetickým kritériím

o MEIER ART TESTS 1929 – původní verze; v současnosti existují 3 verzeMEIER ART TESTS I: ART JUDGEMENT 1942; proband posuzuje dvojice obrázků a má si z nich vybrat MEIER ART TESTS II: AESTHETIC PERCEPTIONprezentuje umělecká díla od starověku po současnost, každé ve 4 variantách, proband je řadí podle kvalityMEIER ART TESTS III: CREATIVE IMAGINATIONpřipravován k publikovánívšechny testy jsou určeny pro testování osob od 7 – 9 let

o GRAVES DESIGN JUDGMENT TEST sestává výlučně z abstraktních předloh

o THE HORN ART APTITUDE INVENTORY subjekt má načrtnout obrysy 20 jednoduchých objektů (př. kniha) v omezeném čase (2 – 6 sekund); v dalším subtestu kompozice z daných prvků; ve 3. test imaginace

další testy, určené pro děti a mládež:KNAUBER ART ABILITY TESTTESTS IN FUNDAMENTAL ABILITIES OF VISIUAL ART – A. S. Leweranz

TESTY SCHOPNOSTÍ LITERÁRNÍHO OCEŇOVÁNÍ (LITERÁRNÍHO VKUSU)konstruovány na podobném principu jako výtvarné; 1. test v roce 1921 – Abbot a Trabue

o THE RIGG POETRY JUDGMENT TEST 2 varianty poetického testu; normy pro SŠ, VŠ a dospělou populaci

o CARROL PROSE APPRECIATION TEST 1932 – 1935; vždy 4 pasáže stejného obsahu ale jiné formy

TESTY ORGANICITY neuropsychologickou diagnostiku vypracoval zejména A. R. Luriaorganické mozkové léze jsou v psychické sféře charakterizovány:

narušením orientace poruchou paměti a pozornosti postižením intelektových funkcí poruchou úsudku labilitou a oploštělostí afektivity poruchami percepce

při zkoumání organicity se zaměřujeme na schopnost vštípivosti, retence paměti a nového učení, na percepci a konceptualizaci, schopnost dotvářet nedokončené tvary, rozlišení figury a pozadí a vnímání konstantních znaků u různých předmětů; registrujeme též změny emocí a motivů v celkové struktuře osobnosti

škála Babrockové – používá tzv. index výkonnosti – je získán srovnáním výkonů v testech učení, opakování a motoriky s výkonem ve slovníkovém testu



Shipleyova stupnice – ke stanovení premorbidní intelektové úrovně používá test volby slov a současnou výkonnost intelektu zjišťuje úkoly abstraktního usuzování =) kvocient konceptualizace

o BENDER-GESTALT TEST 1938 – Laurette Benderová (vycházela z Wertheimových figur); překreslování obrazcůnonverbální test; využíván ke trojímu účelu:

zkoumání úrovně percepce a senzomotorické koordinace zkoumání poruch percepce nasvědčujících poruchám CNS zkoumání emocionálních poruch

u dětí (od 5 let) – zjišťuje dosažený stupeň percepční a motorické zralostive starších věkových obdobích a v dospělosti – odhaluje neurologické i některé osobnostní charakteristikypro individuální použitív kresbách se skóruje: perseverace, rotace nebo převrácení, konkretizace, přidané úhly, přerušení čar, překrytí obrázků, porušení tvaru, nadbytečné čáry, částečná rotace, vynechání částí, zkrácení, oddělení částí, špatné gumování, neuzavření obrázku, chybný kontaktorganici dosahují horších výsledkůpsychotici (zejména schizofrenici) – bizarnost konfigurací, roztříštěnost tvarůmozkové poškození – podobné výtvorům dětí

o MINNESOTSKÝ PERCPEPČNĚ DIAGNOSTICKÝ TEST na podobném principu1962 – G. B. Fuller, J. T. Lairdindividuální test pro diagnostiku mozkových poškození a emocionálních poruchrozhodujícím diagnostickým znakem je stupeň pootočení obrazceneurotičtí a psychotičtí probandi vnímají větší dvojznačnost podnětů (vyjádřenou pak pootočením) než osoby normální, avšak menší než organici

o VIZUÁLNÍ RETENČNÍ TEST BENTONŮV 1945 – A. L. BentonO. Spreen – revidovaná forma pro Evropunonverbální metoda pro diagnostiku poruch vizuální pozornosti a retence paměti a touto cestou odhaluje organická mozková poškození; je cenný při diferenciální diagnostice mezi psychogenně a organicky podmíněnými poruchami chování; použitelný i při určování stupně vývoje a inteligencepoužitelné od 7 let výšemá 2 formy:

kresebnou – vyšetřovaná osoba kreslí předložené obrázky formu volby – zkoumaná osoba nekreslí obrázky, nýbrž vybírá ze 4 možných variant

tu, která je identická s předlohou, jež byla exponovánapro individuální použití; možno administrovat 4 způsobyhodnocení:

počet správných reprodukcí – udává míru všeobecné výše výkonu počet chyb

o vynechánío znetvořenío perseveraceo otočenío špatné umístění



o chyba ve velikostiřadí se k nejlepším metodám pro diferenciální diagnostiku organických poruch; použitelný též jako vývojový test

o TEST ORGANICKÉ INTEGRITY (OIT – ORGANIC INTEGRITY TEST) 1960 – H. C. Tienzaměřený na určování mozkových poškození nebo dysfunkcí cestou registrace změn vnímání; vychází z předpokladu, že osoby s mozkovým poškozením mají sníženou schopnost percipovat tvary a preferují při třídění obrázků barvy(kartičky typu domino, např. je na rozdělené kartičce oranžové rádio a hnědé zavazadlo, na lístku je hnědé rádio; má přiřadit lístky ke kartičkám)test se snímá individuálněorganici dosahují méně než zdraví jedinci; test ale nediferencuje mezi skupinou organiků a psychotikůtest se hodí ke zkoumání některých druhů organicity nebo chronicity psychické alterace

o TEST VYHLEDÁVÁNÍ PÍSMEN (LFT – LETTER FINDING TEST) podobný problém jako u OIT – nedokonalé rozlišování mezi organiky a psychotikytest byl sestaven jako nástroj na zjišťování poruch mentální flexibility – tj. schopnosti udržovat pozornost soustředěnou na dva nebo více podnětů přibližně současně

o PERCEPTUAL MAZE TEST 1955 A. Elithorn – původně vyvinut pro odhalování léze frontálního laloku; osvědčil se i při detekci poškození v temporální oblastibyla zjištěna nižší výkonnost u žen a vliv věku(proband protíná tečky v síti obrácené pyramidy tak, aby jich cestou vzhůru proťal co nejvíc)

o TEST KRESLENÍ DRÁHY (TMT – TRAIL MAKING TEST) 1938 – John E. Partingtonpůvodně měl sloužit jako neverbální zkouška inteligence při ověřování Wechsler-Belevueod 1955 – 1958 ho Reitan začal používat při diagnostice organických poškození mozku(1. část - proband spojuje kolečka s čísly; 2. část – na střídačku čísla-písmena 1-a-2-b...)1997 – Test cesty – Marek Preiss, Jan Preiss a José Panama – česká verze testu1. část vypovídá o psychomotorickém tempu, vizuomotorické koordinaci, zrakovém vyhledávání a zaměřené pozornosti2. část je orientována na diagnostiku psychomotorického tempa, flexibility, vizuomotorické koordinace a zaměřené a rozdělené pozornosti; je lepším indikátorem organických obtíží

o TEST ŠIFROVÁNÍ (SYMBOL-GESTALT-TEST) 1961 – K. B. Stein(úkolem vyšetřované osoby je zakreslovat grafické symboly do prázdných okének označených číslicemi)

o DCS (DIAGNOSTICUM FÜR CEREBRALSCHÄDIGUNG) 1972 – S. Weidlichová; 1981 – spolu s G. Lambertim druhá, zcela přepracovaná verzetest má pomoci objasnit, zda mozkové poškození stojí v pozadí výkonnostních nebo osobnostních poruch; zaměřen na diagnostiku relativně komplexních funkcí – selektivní příklon pozornosti, vnímání tvarů, vštípení tvarů a jejich reprodukce, přenos tvarů do motorické úrovněpro věkové rozpětí 8 – 60 let



(prezentováno 9 figur, ty si má postupně zapamatovat a pak je znovu skládat z tyčinek)

o TEST PAMĚTI PRO GEOMETRICKÉ FIGURY (MFD – MEMORY-FOR- DESIGN TEST)

1946 – K. Grahamová, Barbara S. Kendallovápoužitelnost od 8 a půl roku výše(podobný)má pouze ohraničenou užitečnost; nemůžeme pouze na základě jeho výsledků diagnostikovat organické poškození mozku

o GRASSIHO TEST ORGANICITY určeno k diagnostice deteriorace intelektu; založeno na výkonovém principu(kopírování trojrozměrných předloh)test je značně citlivý v diagnostice vznikajících mozkových poškození, která nejsou ještě identifikovatelná jinými metodami; výsledek testu je ale i značně závislý na momentální kondici probandazjišťuje:

vizuální analýzu prostorových vztahů vizuálně motorickou syntézu prostorových prvků zpětnovazební kontrolu shody či neshody

má diferenciálně diagnostický význam umožňující posuzovat např. hloubku demence u atrofických mozkových procesů, reverzibilitu deteriorace u alkoholiků

neurobehaviorální baterie:NEUROBEHAVIORAL CORE TEST BATTERY (NCTB)NEUROBEHVIORAL EVALUATION SYSTEM (NES)

o NEUROPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTICKÁ METODA (LURIA´S NEUROPSYCHOLOGICAL INVESTIGATION)

nejprve probíhá úvodní pohovor – zjišťujeme orientaci, hlavní potíže, postoje k nemocipak vyšetření podle jednotlivých oblastí – motorické funkce, audiomotorická organizace, vyšší kožní a kinestetické funkce, vyšší zrakové funkce, impresivní řeč, expresivní řeč, čtení, psaní, počítání, paměťové funkce, intelektové funkcevýsledkem je určení formy a lokalizace poškozenímetoda nesplňuje obvyklá psychometrická kritéria (kvůli malému vzorku lidí..)

LURIA-SOUTH DAKOTA NEUROPSYCHOLOGICAL BATTERYLURIA-NEBRASKA NEUROPSYCHOLOGICAL BATTERY (LNNB)novější verzevhodné k:

určení mozkového poškození u jedinců, kteří mají příznaky nejasné etiologie zjištění rozsahu a podstaty klientových deficitů u poznaných lézí k soudně

znaleckým cílům a plánování intervencí zhodnocení vlivů specifických zásahů nebo rehabilitačních postupů na

neuropsychologické funkce zjištění vlivů různých typů mozkového poškození v odlišných populacích zjišťování teoretických předpokladů ve vztazích mozek – chování k potvrzení,

rozšíření nebo změně současných modelů mozkové funkce1995 – Kulišťák – česká experimentální verze LNNB II – nejednotné výsledky



o HALSTEADOVA-REITANOVA NEUROPSYCHOLOGICKÁ BATERIE (HRNB)

má 3 formy: pro věk 5 – 8 let pro věk 9 – 15 let pro dospělé

vyšetření: laterární dominance, taktilního rozpoznávání tvarů, screeningový test afázií, tapping, síla stisku, test cesty, senzoricko-percepční test, test rytmu, test percepce zvuků řeči, test taktilního výkonu a test kategoriíhodnocení se provádí na několika úrovních – výkon, vztahy a vzorce mezi dílčími výsledky, výskyt specifických patognomických znaků či behaviorálních deficitů, srovnání výkonu dvou laterárních stran těla

TESTY VĚDOMOSTÍpoužívají se zejména při výběru uchazečů o dané povolání nebo o zvolený studijní obor; jsou obvykle úzce zaměřeny, úžeji se vážou ke speciálním schopnostemV. Mužič dělí didaktické testy na:

testy vědomostí v užším smyslu testy schopností aplikovat vědomosti

OR-TE-VED ORIENTAČNÍ TEST VĚDOMOSTÍ PRO STŘEDOŠKOLÁKY1978 – V. Černýpro zjišťování obecného rozumového obzoru a informovanosti; může být použit i pro zjišťování zájmůhrubý skór se převádí na pásma 1 – 5 a na stenyněkteré položky jsou ale již zastaralé

TESTY OSOBNOSTI pojem osobnost v sobě zahrnuje její celost, všechny její charakteristiky, vlastnosti, funkce, schopnosti; akcentace vnitřní jednoty a strukturovanosti obsahu duševního života lidského jedince a individuální svéráz osobnostitesty osobnosti – diagnostika některých kognitivních, ale zejména konativních a emocionálních aspektů osobnostipři popisu osobnosti vycházíme z jejích charakteristik; charakteristiky osobnosti jsou nepřístupné objektivnímu pozorování; lze na ně usuzovat z vnějších projevů; při diagnostice osobnosti:

registrujeme vnější projevy osobnosti z pozorovaných projevů vyvozujeme závěr

na základě vnějších charakteristik jednotlivých metod je dělíme na: projektivní metody objektivní testy osobnosti dotazníky posuzovací stupnice

PROJEKTIVNÍ METODY1879 – Francis Galon – první projektivní zkouška – slovní asociační experiment



termín projekce zavedl Freudprojekční technika – L. K. Frank – metoda výzkumu osobnosti konfrontující zkoumaného jedince s nějakou určitou situací, ve které bude odpovídat podle smyslu, který tato situace pro něj má, a podle toho, co cítí během této odpovědiprojektivní metody konfrontují jedince s podnětovou situací, která je (na rozdíl od testu schopností) značně neurčitá, málo strukturovanáFrank dělil projekční testy podle funkce na:

konstitutivní – struktura a organizace je aplikována na nestrukturovaný a plastický materiál (ROR)

konstruktivní – subjekt třídí a sestavuje materiál ve větší celky (mozaikový test) interpretační – osoba má interpretovat nějakou zkušenost nebo sdělení mající citový

význam (TAT) katartické – jedinec promítá emocionální reakce pod vlivem vnějších podnětů, test

dává příležitost nejen k pozorování, ale i k odreagování napětí (scenotest Staabsové) refraktivní – jedinec je diagnostikován prostřednictvím zkomolení běžné komunikace,

test hodnotí vyjadřovací a sdělovací prostředky osobnosti (verbální i grafické metody)Rosenzweig dělí projekční techniky na:

- motoricky-expresivní – rozbor písma, způsob a obsah slovního vyjadřování, motorické projevy v chování a v kresbách

- percepčně-strukturované – Rorschach, TAT, interpretace zvuků- apercepčně dynamické – doplňování vět, povídek a dějů, hra, frustrační pokusy

jiné dělení diagnostických metod: verbální metody grafické metody manipulační metody (metody volby)

VERBÁLNÍ PROJEKTIVNÍ METODY

SLOVNÍ ASOCIAČNÍ EXPERIMENTpatří k nejstarším psychodiagnostickým metodám vůbec; metoda experimentálně výzkumná i psychodiagnostická; poskytuje vzorce řečového chování spolu s možností registrace zážitkové stránky verbálních projevů; zachycuje charakterisické znaky řeči: dynamiku a pohotovost řečové produkcepoužitelné od dětského věku bez omezení; individuální administracenejznámější soubor podnětových slov pochází od Junga – střídá slova neutrální s kritickými slovy (u nich se předpokládá, že mohou vyvolat emocionální odezvu)později se začala používat pouze podstatná jména; obvykle 25 – 50 podnětových slovzapisujeme latentní dobu reakcí a odpovědi probanda + doprovodné reakcepři hodnocení se zaměříme zejména na – dobu latence, kvalitu reakcí, poruchy v reprodukci asociacívyužívá se zejména v oblasti psychopatologie a ve forenzní psychologii

RORSCHACHŮV TEST (ROR)1921 – Hermann Rorschachnejrozšířenější projektivní test; potenciální schopnost zachytit a zobrazit osobnost vyšetřovaného v celé její šíři a komplexnosti; předpokládá úzký vztah mezi osobností a vizuální percepcí; test vyvolává pareidolie, které vyšetřovaná osoba verbalizujeprojektivní strukturální metoda, ve které se manifestují strukturální zvláštnosti osobnosti, včetně jejích strukturálních a funkčních změnspecifická metoda individuálního vyšetřování, od 3 roků výše



rorschachovci: S. J. Beck, B. Klopfer, M. Loosli-Usteri, J. E. Exner10 standardních tabulí s nepestrými i pestrými skvrnami víceméně symetrického charakterukaždá z odpovědí je signována ze čtyř hledisek:

způsob pojetí (der Erfassungsmodus) determinanty (die Determinanten) obsah (der Inhalt) originalita (die Originalität)

způsob pojetí:- interpretace celku (G) – G+ dobrá forma = snaha o dobrý výkon, dostatek sebedůvěry,

souvisí s IQ; G- neostré celky = málo inteligentní osoby, organické demence nebo těžké psychotické stavy

- interpretace detailu (D) – odpověď se vztahuje k běžně užívané části skvrny; symptomové hodnoty D odpovědí = smysl pro realitu a praktická inteligence; nápadně nízký počet D odpovědí = snížený kontakt s realitou a menší emocionální přizpůsobení

- interpretace bílé plochy (Zw) – symptomové hodnoty Zw = nezávislost na podnětovém poli, tendence k opozici, potřeba sebeprosazení až tendence k agresivitě

determinanty:nejdůležitější části signovací formule, vypovídají o způsobu prožívání vyšetřované osoby; naznačují, čím byla odpověď určována, zda tvarem skvrny, její barvou, vlivem kinestetických počitků atd.

- interpretace tvarová (F) – odpověď je určena tvarem, formou; dva druhy tvarových odpovědí:

dobré tvary (formy) – tvar skvrny se skutečně podobá obsahu odpovědi (F+) – míra síly „já“

špatné tvary (formy) – podobnost skvrny s obsahem odpovědi je malá (F-) – nasvědčuje pro nižší pozorovací schopnost, poruchy koncentrace (u neuróz), u osob s nižší inteligencí a u organiků

- interpretace pohybové (B) – B+ mají souvislost s tvůrčími silami osobnosti, produktivity, známka (kreativní) inteligence; B- jsou vzácné, často u organiků (epilepsie, Korskovova psychóza)

- interpretace barvové (Fb) – ukazatel afektivity a extraverze; FbN (pouhé jmenování barev) – u normálních lidí vzácný, vyskytuje se u schizofrenie a organických encefalopatií

- interpretace stínové F(Fb) a šerosvitové (Hd) – F(Fb) naznačují nadvládu intelektu nad emocemi; Hd vypovídají o tzv. centrálních náladách, ponejvíce dysforického charakteru

obsah:obsah interpretací v podstatě nesouvisí s vědomostmi a odbornými znalostmi klienta

- obsahová stereotypie – těžkopádné myšlení, rigidita, podprůměrný intelekt, únava- variabilita obsahu – pohyblivost a pružnost myšlení, uvolněnost asociací, poskytuje

přehled o duševním horizontu vyšetřované osoby a někdy i jistou informaci o jejích zvláštních zájmech

interpretace lidí (M) interpretace zvířat (T) anatomické interpretace (Anat) – mohou být kompenzací pocitu méněcennosti,

symptomem úzkosti, hypochondrie, mnoha druhů duševních poruch



interpretace předmětů (Obj) –mohou podávat obraz o vzdělání a zájmech; může jít o únikové reakce, objevují se u anxiózních stavů a u tzv. asociálních psychopatů

interpretace přírodních jevů (Nat) – znaky nezralosti nebo pasivity interpretace zeměpisné (Geo) – souvisí s inteligenčním komplexem, u

nesamostatných povah interpretace rostlin (Pfl) – projev psychického infantilismu; časté u dětí a

senilně dementích; exotické květiny u mythomanů interpretace architektonických motivů (Arch) – technické nadání, ale též

vnitřní nestabilita interpretace zdobného obsahu (Orn) – smysl pro estetiku, schizofrenie mytologické interpretace (Myth) – častější u hysterických osobností sexuální interpretace (Sex) – patologičnost sexuálních odpovědí je závislá na

jejich formulaci (vulgarismy u psychóz)originalita:podle frekvence, s jakou se vyskytují v normálních protokolech

- vulgární interpretace (V) – nízký počet u lidí nepraktických a vzdálených světu, u psychóz a neuróz; vysoký počet u banálních a nudných lidí, u anxiet a depresí

- originální interpretace (Orig) – ukazatel obrazotvornosti, duševní nezávislosti, osobitého způsobu myšlení; Orig+ nadprůměrné šíře vzdělání, zájmů, dobrá fantazie a schopnost kreativního myšlení; Orig- psychotici, zejména schizofrenici

- individuální odpovědi (Ind)

propočet:počet odpovědí je dán součtem hodnotitelných interpretací (průměr 25 – 30)čas – celková doba, reakční doba, průměrná dobatyp pojetí – vzájemný poměr jednotlivých způsobů apercepcesukcese – je dána následností jednotlivých způsobů apercepce u každé tabulky zvlášť; typy sukcese:

rigidní (pevná) – proband dodržuje u všech tabulí typický sled; padanti, školometi, obsedantní neurózy, úzkostné stavy

uspořádaná – liší se od rigidních ojedinělou nepravidelností; normální inteligence, jasné a logické myšlení, vhled do situace, vědecký typ myšlení

uvolněná – větší počet nepravidelností; velká fantazie, umělecké založení, lehkovážnost, často u dětí, u dospělých ve veselé náladě

roztříštěná – nenacházíme žádnou pravidelnost v pořadí způsobu pojetí; rozjeté, roztříštěné myšlení, typické pro schizofrenii nebo pro těžší schizoidie

obrácená – postup od D ke G; úzkostnost, opatrnost, bázlivost, výrazná induktivní inteligence

typ prožívání (Erlbt)nejdůležitější číselný poměr celého pokusu, vzájemný poměr pohybových a barvových odpovědípět typů prožívání:

- koartovaný – nízká afektivní rezonance, malá vlastní produktivita a kreativita, pedantérie, škrobení, nevýraznost, nespolehlivost, časté u depresivních syndromů

- kvartativní – tendence ke koartaci- ambiekvální – u umělců, kreativních osobností, nadprůměrné nadání, extraverze a

introverze jsou v dynamické harmonii nebo oscilují



- introverzivní – bohatá vnitřní produktivita, stabilizovaná afektivita, diferencovanější inteligence, přizpůsobení realitě je sníženo, v sociálních vztazích méně vazeb, zato hlubších

- extratenzivní – u lidí orientovaných navenek, dobrá schopnost adaptace, afektivita labilnější, větší počet mělčích sociálních vazeb, inteligence spíše reproduktivní

zvláštní fenomény:několik nejčastějších fenoménů:

- selhání – nejhrubší porucha- vědomí, že jde o výklad - šokové fenomény- subjektivní a objektivní kritika – opatrnost, úzkostnost, pocity méněcennost- dojmy- konfabulace – nejčastěji u Korsakovova syndromu, u psychotiků (zejména u

schizofreniků) a u extrémně se prosazujících se prosazujících psychopatů- kontaminace- ve-fenomén – u umělecky založených lidí, u neurotiků, epileptiků, schizofreniků,

pseudologická psychopatů- perseverace- anatomická stereotypie – pravděpodobně u hypochondrů, u nemocí srdce a plic, po

amputacích apod.- komplexové interpretace- Eqe odpovědi- interpretace podle počtu a polohy...

psychogram:vyhodnocení ve třech fázích:

intuitivní celkový dojem z protokolu vědecká kontrola částí intuitivní a zároveň kritické shrnutí celku

psychogram může mít 2 základní podoby: - podle daného schématu- z hlediska nápadného, rozhodujícího problému

systematický postup: kvantitativní posouzení inteligence kvalitativní posouzení inteligence afektivita celkové chování nálada neurotické rysy event. psychiatrická diagnóza event. konstituční vlastnosti zpráva o event. komplexním vyšetření event. doplňky o rodinné anamnéze, zvycích konfliktech event. poznámky k prognóze případu a k indikaci psychoterapeutických metod návrh dalších doplňujících vyšetření

použití Rorschachova testu v praxi nemá žádná omezení

BEHN-RORSCHACHŮV TEST (BERO)1941 – Hans Zulliger – paralelní verze Rorschachova testu



FUCHS-RORSCHACHŮV TEST (FURO)1958 – Ch. Drey-Fuchs – paralelní verze Rorschachova testu

ZULLIGERŮV TESTzkrácený test, pouze 3 podnětové předlohy – DIAPOSITIV-Z-TEST, TAFELN-Z-TEST

HOLTZMAN INKBLOT TECHNIQUE (HIT)1961(2 série po 45 tabulích, ke každé tabuli podává proband jen jednu intepretaci)podle tvrzení autora lze na základě testu identifikovat 89% schizofrenikůu nás není rozšířen

TEMATICKÝ APERCEPČNÍ TEST1935 – Morganová, Murrayakcentuje obsah odpovědi; cenný zejména v diagnostice poruch procesů myšlení; více spojen se sociálním přizpůsobením; test je schopen ukázat potlačené tendence, které si subjekt nechce nebo nemůže připustit, protože jsou pro něj nevědomé; interpretace poruch chování, neuróz a psychózindividuální projektivní testvychází z existence dvou významných tendencí v lidské psychice:

člověk je náchylný všechny mnohovýznamné situace, se kterými se v životě setká, interpretovat ve shodě s vlastními zkušenostmi a potřebami

ve veškeré literární tvorbě se autor opírá o vlastní zkušenosti a vědomě nebo nevědomě vykresluje vlastní city a potřeby v postavách svých „vymyšlených“ hrdinů; subjekt tedy mluví a jedná sám za sebe; zkušenosti a potřeby hrdiny jsou vlastně zkušenostmi a potřebami vyšetřované osoby

Murray vidí v chování člověka jisté pevné tendence, které je třeba diagnostikovat, máme-li osobnost poznat(obrázky s méně strukturovanými situacemi)původní hodnocení testu vychází z analýzy obsahu příběhů; u každého příběhu protokolujeme:

hrdinu motivy, tendence a city hrdiny vnější síly, které se vyskytují v hrdinově okolí rozuzlení témata

Stein přinesl techniku klinické analýzy TAT, jejímiž uzlovými body jsou: hrdina podněty prostředí chování hrdiny cathesis (citový přízvuk podnětů) vnitřní stavy způsob, jímž se projevuje chování závěry

Tonkins každý příběh skóruje z hlediska 4 hlavních kategorií: vektory – psychologické směry charakteristického chování, pudů a citů roviny – popisují, na jaké úrovni se příběh vyvíjí podmínky, okolnosti kvalifikátory – specifické aspekty prvních tří kategorií



předností TAT je široký záběr umožňující současně hloubkovou analýzu zejména sociálně relevantních vlastností individua; možnosti v oblasti diferenciální diagnostiky

FOUR PICTURE TESTVan Lennep

TOMKINS-HORN PICTURE ARRANGEMENT TEST (PAT)Tomkins, Horn. Miner

VISUAL APPERCEPTION TEST (VAT)R. Z. Khan

MAPS (MAKE A PICTURE STORY TEST)E. Schneidman; od 6 let do dospělosti (z figurek a pozadí sestaví scénu, pak vypráví příběh)

ROSENZWEIGŮV OBRÁZKOVÝ FRUSTRAČNÍ TEST1945 – S. Rosenzweigverbálně-tematická projektivní metoda; zaměřená projekční technika k odhalování vzorců chování na běžnou zátěž; test evokuje latentní agresivní tendence projikující se do verbalizaceRosenzweig rozlišuje dva druhy frustrace:

primární frustrace – charakterizována napětím a subjektivní nespokojeností způsobenou nepřítomností výsledné situace nutné pro uklidnění

sekundární frustrace – má v popředí navíc prožívání překážek či nesnází, které se objevily na cestě k ukojení aktuální potřeby

verze pro dospělé od 14 let a verze pro děti ve věku 4 – 13 let; možno podávat skupinově(obrázky s frustrujícími situacemi, proband doplňuje „bubliny“; ego brzdící situace a superego brzdící situace)každá odpověď se hodnotí podle dvou kritérií:

směr agrese k okolí – extrapunitivita k vlastní osobě – intropunitivita agrese je převedena ve snahu přenést se přes frustraci – impunitivita

typ reakce převládání překážky obrana „já“ trvání potřeby

součty jednotlivých devíti kategorií se seskupí podle směru agrese a typu reakce, jejich procentuální výskyt se srovná s normami =) profilyanalýza tendencí – změny v řešení frustrujících situací během testu, vypovídají též o frustrační tolerancitest je cenný pro odhalování neurotických tendencí a psychopatické reaktibility

HAND TEST (TEST RUKY)1961 – E. E. Wagner – první zmínka o užití kreseb ruky jako projektivního prostředkumetoda sloužící k diagnostice a predikci agresivního chovánípoužitelné od 6 let výšeu každé odpovědi registrujeme iniciální reakční čas; každá odpověď je hodnocena podle některé z uvedených skórovacích kategorií:

(Agg) agrese – ruka je chápána jako dominující, ubližující, zmocňující se



(Dir) nařízení – ruka je percipována jako řídící, provázející nebo křížící plány, nějak ovlivňující

(F) strach – odpovědi odrážejí strach z odplaty nebo agrese druhých lidí (Aff) náklonnost – ruka vyjadřuje náklonnost nebo sympatizující, benevolentní

postoj k lidem (Com) komunikace – ruka komunikuje nebo se pokouší komunikovat s někým (Dep) závislost – dokončení akce či tendence závisí na benevolenci nebo

pomáhajícím postoji jiné osoby (Ex) exhibicionismus (Crip) zmrzačení (Act) neosobní aktivita (Dscr) deskripce (Acq) získání (Ten) tenze (Biz) bizarní (Fail) selhání (Pass) neosobní pasivní tendence

uvedené kategorie jsou grupovány do čtyř nadřazených kategorií: interpersonální odpovědi – Aff + Dep + Com + Ex + Dir + Agg environmentální odpovědi – Acq + Act + Pass maladadjustivní odpovědi – Ten + Crip + F odpovědi vyjadřující odstup

poměr těchto 4 kategorií skýtá celkový odhad bazálníosobnostní struktury – experience ratiovýsledek testu je citlivý na aktuální psychický stav probanda; spíše potvrzovací než heuristická hodnota

EXPERIMENTÁLNÍ DIAGNOSTIKA PUDŮ (SZONDIHO TEST)1937 – L. Szondi(6 sérií po 8 fotografiích, na kterých jsou vyobrazeni psychiatričtí pacienti – proband má v každé sérii označit dvě nejsympatičtější a dvě nejnesymptatičtější tváře)od 5 let; individuální a skupinová verzeinterpretace testových výsledků je vedena ve smyslu geneticko-dynamických způsobů myšlení psychoanalýzy a technicky je velmi komplikované

TESTY NEDOKONČENÝCH VĚT1897 – poprvé použito Ebbinghausem při zkoumání inteligence; Tendler – začal test využívat pro diagnostiku osobnosti

ROTTERŮV TEST (ROTTER INCOMPLETE SENTENCES BLANK)1950; 3 formy – pro středoškoláky, vysokoškoláky a ostatní dospěléschopnost rozlišovat adaptované a neadaptované jedince

CURTIS COMPLETION FORM 1953 – J. W. Curtis testuje emocionální zralost a přizpůsobení

SENTENCE COMPLETION TESTJ. M. Sacks, S. Levy



GRAFICKÉ PROJEKTIVNÍ METODYkresba zobrazuje část vědomých i nevědomých rysů osobnosti, její vztah k jednání je bližší, než je tomu u mluveného slova

KRESBA POSTAVYpatří k nejpoužívanějším tematickým kresebným vyšetřovacím postupůmGoodenoughová předpokládá, že se percepce lidské postavy a její ztvárnění vyvíjí v závislosti na tělesném a duševním vývoji dítěte

DRAW A PERSON TEST (DAP)1949 – Machorevová; chápe kresbu jako projektivní osobnostní test(proband kreslí úplnou postavu muže a ženy)

FDT (FIGURE DRAWING TEST)H. J. Baltruschinformuje o obrazu osobnosti, tělesném schématu vyšetřované osoby a o jejích neurotických konfliktechpoužitelné od 5 let výše, individuální administrace(kresba muže a ženy)kresba představuje systém, jehož jednotlivým částem je přisuzován význam v souvislosti s celkovým charakterem kresby; projekce v kresbě může pramenit:

ze skutečnosti z tužeb a přání

při interpretaci kresby je důležité detekovat postavu, se kterou se proband ztotožňujeFDT zkoumá na základě 30 znaků kresby tyto oblasti:

integraci osobnosti, její přizpůsobenost a vztah ke světu nivó energie a pudovou strukturu možnosti porušení pudového a afektivního života sexuální postoje manifestaci konfliktových momentů a jejich podstatu umožňuje dynamické interpretace osobnostních rysů

metoda je užitečná při hlubším klinickém rozboru konkrétního jedince

S-TESTTuompo a Heikinnenna papíře je předtištěna čára ve tvaru písmen S, proband má třikrát nakreslit postavu

TEST KRUHU1980 Johansonn(proband má nakreslit kruh a potom něco do něj)obsah kruhu vypovídá o struktuře osobnosti klienta

TEST ČÁRY ŽIVOTA1985 – Tyl(má nakreslit čáru života a vyznačit na ní důležité okamžiky)

TEST KRESBY STROMU (BAUM TEST)K. Kochvyšel z předpokladu, že kresba ovocného stromu může vypovídat o emocionální zralosti dětí i dospělých a o poruchách v emocionální a sociální oblasti



kresba se vyhodnocuje podle 59 znakůod 6 let, individuálně i skupinověvývojový test a test struktury osobnosti

TEST TŘÍ STROMŮCorbozdo obrázku se projikují vztahy mezi dítětem a jeho rodiči

DŮM-STROM-ČLOVĚK (HOUSE-TREE-PERSON, H-T-P)J. N. Buckzjišťování obrazu osobnosti, tělesného schématu, neurotických konfliktů, obranných mechanismů a inteligencetest má formu pro děti a pro dospěléhodnotí se proporce, perspektiva, umístění na ploše, kvalita liniebyly nalezeny významné rozdíly v kresbách schizofreniků, neurotiků a epileptiků; mozkové organické poruchy nejsou spolehlivě zachycovány

VÍCEDIMENZIONÁLNÍ KRESEBNÝ TEST (MEHRDIMENSIONALER ZEICHENTEST MDZT)Bloch, Meier, Schmidkresebný test, který má však i charakter sociálního experimentupoužívá se individuálně u mladistvých a dospělých osob(nakreslit během 1 minuty, co ho napadne – tak 30x)vyžaduje od probanda, aby vyjadřoval kresebnou formou svoje nápady pod tlakem omezeného časuvýsledky mají vypovídat o o duševních konfliktech, o aktuálním stavu napětí a afektivity, o motivačním uzpůsobení osobnostinástroj k diferenciální diagnostice psychóz, neurózpři hodnocení se používá barevně kvalitativních a grafologických aspektů

WARTEGGŮV KRESEBNÝ TEST (WZT WARTEGG-ZEICHEN-TEST)1939 – Ehrig Warteggzjišťování tzv. charakterologického profilu tvořeného dílčími duševními strukturami, u každé se popisovaly dvě vlastnosti:

cit – vlastnosti: otevřenost, citlivost fantazie – zaměřenost na tvar, množství nápadů rozum – střízlivost, přesnost vůle – pudovost, pevnost

1963 – poslední verzeakcent profil vrstev a profil kvalit a stanovuje tzv. reflexografický profil vrstevpřiřazuje vyšetřovanou osobu k typu vzrušivému, útlumovému nebo senzibilnímu(8 začatých kreseb – proband je má dokreslit)pro děti i dospělé, individuálně i ve skupináchhodnotí se:

sled, v jakém subjekt dokresluje předlohy profil vrstev (reakce na předlohy...) profil kvalit obrázková skladba charakterologické schéma



pro rutinní diagnostiku se používá pouze charakterologické schéma, které vychází z Lerschova modelu vrstev:

endotymní základ vitalita

afektivita senzitivita

přizpůsobení adaptivní introverzivní

snaha po uplatnění idealismus

nadstavba prosazení

zaměřené vůle pevnost vůle

odstup střízlivost přesnost

výraz běžnost originalita

používá se v poradenské činnosti při volbě povolání; ve forenzní psychologii a při diagnostice neuróz

MYOKINETICKÁ PSYCHODIAGNOSTIKA (MKP)E. Mira y Lópezzákladní ideou testu je svázanost psychických a motorických impulzůprovokuje určité pohyby rukou a paží, prováděné bez opory a bez zrakové kontroly ve třech prostorových směrechtest zjišťuje charakterologické schéma:

činnostní postoje trvalé neboli konstituční a činnostní postoje dočasné či aktuální

stupeň intrapsychické koherence či koheze hodnota a směr agresivity stupeň deprese nebo euforická excitace převaha extratenze nebo intratenze stupeň konstituční emotivity tendence k úzkosti nebo apatii, tendence k labilitě nebo inhibici existence konfliktových situací nebo patologických prvků úroveň intelektuálního vývoje

test podává „vzorec tenzní rovnováhy“ ve třech souřadnicích chování: introverze – extraverze autoagrese – heteroagrese deprese – elace

pro děti i dospělé, individuální použití(proband provádí ve třech prostorových rovinách jisté pohyby bez zrakové kontroly a bez opory ruky)test poskytuje dva druhy údajů – grafické a verbomotorické



rozdíly v kresbách provedených jednou a druhou rukou vyjadřují stupeň intrapsychické koherence neboli stupeň shody mezi základními, trvalými, konstitučními postoji a postoji získanými, přechodnými zjevnými, aktuálně působícímipoužití v rutinní osobnostní diagnostice, volbě povolání, psychiatrické diagnostice i psychologickém výzkumu

MANIPULAČNÍ PROJEKTIVNÍ METODY (METODY VOLBY)projektivní techniky, při jejichž administraci vyšetřovaná osoba manipuluje nějakým materiálem, nebo vybírá či volí jistý materiálLŰSCHERŮV TESTprojektivní metoda založená na vyhodnocování významu preference a odmítnutí určitých barev vyšetřovanou osobouzákladní hypotézou je, že volba barev je jistým způsobem závislá na některých osobnostních proměnných, na situačních stavech organismu i na objektivně působících činitelíchvarianty:Velký Lüscherův barvový test (klinický)Malý Lüscherův barvový test (osmibarvový)test postihuje zejména:

formální dynamiku osobnosti, převažující emocionalitu a její strukturovanost zaměřenost osobnosti a motivační komponenty chování, psychologické

potřeby deprivaci či frustraci těchto potřeb, intrapsychický konflikt a průvodní úzkost kompenzační formy chování a prožívání, jejich intenzitu, tematizaci a

kompulzivnost stabilitu, resp. instabilitu CNS, indikuje psychosomatická onemocnění, ať již

v latentní, suspektní či manifestní podobě predikci behaviorální úrovně charakteristické formy chování k lidem i k sobě samému variabilitu a preference forem sexuálního chování interakci s výkonovou situací

pro individuální použití, pro děti i pro dospěléhodnocení vychází z psychologické struktury barev, která je definována 2 dimenzemi:

dimenze determinance: heteronomní – autonomní dimenze orientace: koncentrický – excentrický

charakteristika barev: šedá – neutrální barva – osoba chce stát stranou, zůstat bez vazeb,

neangažovaná, není ochotná se zúčastnit, odmítá přímou participaci; to, s čím se musí vypořádat, provádí mechanicky, bez vnitřního nasazení, strojeně

modrá – vyvolává úplný klid – výraz potřeby klidu, koresponduje s hloubkou vazeb, intenzitou prožitku, ukazuje na empatii, hluboké estetické postižení a meditativního vědomí; preference modré znamená potřebu emocionálního uklidnění

zelená – pohotovost organismu klást odpor – houževnatost, vytrvalost, výraz pevnosti, stálosti, rezistence vůči změně; potřeba získat pocit vlastní ceny, potřeba, aby vlastní názory převládaly nad jinými, potřeba udělat dojem

červená – výraz vitální síly – nervová a hormonální aktivita, indikuje ráznost, impulzivitu, tendenci vítězit; preference červené znamená, že subjekt chce prostřednictvím vlastního jednání získávat intenzivní zkušenosti, chce žít plný život



žlutá – neutlumená expanzivnost – odvázanost, uvolnění, veselost, spontaneita; tendence oprostit se, vymanit se z běžných či závažných konfliktů, rozšířit svůj horizont; je vždy spojena se zaměřeností na budoucnost

fialová – identifikace, touha po splynutí – tendence k intuitivnímu a senzitivnímu porozumění; preadolescentní nezralost, nestabilní emocionalita dospělého; sklon k nereálnému

hnědá – pociťování jednotlivými tělovými smysly – přímý vztah k tělesnosti, potřeba jistoty, blízkých přátel, potřeba zapustit kořeny; potřeba fyzického pohodlí a smyslového uspokojení, tendence vyhnout se situacím, které způsobují nepohodu

černá – negace - zřeknutí se, vzdání se, ultimátum a protest; preference černé indikuje kompenzační chování extrémní povahy, protest proti danému stavu, tendence k revoltě se sklonem jednat nemoudře a ukvapeně

doporučováno k využití v oblasti matrimoniálního a pracovního poradenství, klinické psychologie, psychologie dopravy, sportovní psychologie; diagnostikuje převážně aktuální psychický stav

BAREVNÝ PYRAMIDOVÝ TEST1946 – M. Pfister, upravil R. Heiss (FPT metoda)východiskem je předpoklad, že individuální chování vůči barvám má vztah k osobnosti a zejména k afektivitě; nejde jen o volbu barev, ale i o jejich uspořádání(proband sestavuje hezké a ošklivé pyramidy z barevných čtverečků)od 3 let výše, individuálně i skupinověcharakteristika jednotlivých barev je identická s Lüscherovým testem + oranžová (extraverze a externalizovaný afekt) + bílou (otevřenost a senzitivita)barevný vzorec 1 – frekvence výskytu jednotlivých barev ve všech pyramidáchbarevný vzorec 2 – ukazuje, jak jsou jednotlivé barvy zastoupeny ve všech třech pyramidách; je to poměr 4 čísel:

1. udává, kolik barev se vyskytlo ve všech třech pyramidách, a ukazuje pevné a stálé rysy osobnosti

2. značí, kolik barev se objevilo ve dvou pyramidách, a vypovídá o relativně pevných rysech osobnosti

3. ukazuje, kolik barev bylo jen v jedné pyramidě, a nasvědčuje pro labilní osobnostní rysy

4. informuje o tom, kolik barev se nevyskytlo v žádné pyramidě, a signalizuje potlačené a nevyjádřené funkce osobnosti

další formální kritéria pro hodnocení testu se týkají formy pyramidy, která vypovídá o tom, jak jsou jednotlivé barvy v pyramidě rozloženy; další kritéria – poměr teplých a studených barev, index jasnosti, směr a způsob pokládání barev

CHROMATICKÝ ASOCIAČNÍ EXPERIMENT (CAE)projektivní test osobnosti, který kombinuje několik způsobů zachycení zkoumané reality; blíží se verbálním asociačním experimentům, barvovým testům; využívá též postup vlastní posuzovacím škálámslouží k diagnostice osobnosti v rovině psychodynamické i v jeho širším psychosociálním kontextuindividuální i skupinové použití(přiřazuje každému podnětovému slovu 3 barvy, pak známky; pak řadí pastelky)sledujeme:

hierarchii barev



kombinace barev v hierarchii frekvenci jednotlivých barev v protokolu; index tmavých barev nevědomá hodnocení podnětových slov vědomou reprezentaci hierarchii podnětových slov rozložení +,+-,-+,- znaků v protokolu shody a neshody vědomého s nevědomým hodnocením barvové asociace perseverace, barvové stereotypie kvalitativní analýzu

spojuje výhody projektivního i dotazníkového přístupu; umožňuje vyšetření osob se sníženým intelektem a dlouhodobě sociálně deprivovaných

MOZAIKOVÝ TEST M. LOWENFELDOVÉ (LMT)vychází z předpokladu, že se struktura osobnosti promítá do struktury konstrukce, kterou jedinec vytváří(seskupuje barevné destičky)administruje se individuálně, od 2 let výševyhodnocuje se podle 23 kritérií – např. počet obrázků, souvislost struktur, konkrétní nebo abstraktní obrazec, harmonie či disharmonie celkutest slouží pro určování psychopatologických problémů, intelektuálního vývoje a různých osobnostních rysů

OBJEKTIVNÍ TESTY OSOBNOSTIposkytují dobře zachytitelné vzorce chování, které mohou být opakovaně vyvolány a které jsou kvantifikovatelnésubjekt je zpravidla stavěn před úkoly nebo do situací, při jejichž řešení se v jeho chování manifestují jeho osobnostní rysy, návyky, potřeby atd.vysoká validita a spolehlivost; většinou postihují jen určitý rys osobnosti a neposkytují komplexní pohledobjektivní testy:

performační zkoušky – jejichž výsledky jsou hodnoceny a interpretovány vzhledem k osobnosti

speciálně konstruované metody – k diagnostikování konkrétních rysů osobnosti

PORTEUSOVY LABYRINTYtest výkonnosti, ale lze ho interpretovat i jako test osobnosti – v této souvislosti vystupuje do popředí pečlivost provedenípro zjišťování impulzivity, lehkomyslnosti, tendence k náhodným řešením apod.

TESTY MRAVNÍHO CÍTĚNÍcílem je objektivně zjišťovat etické cítění probandůnejčastěji zkoušky tzv. miniaturních situací

TESTY ASPIRAČNÍ ÚROVNĚzjišťují hladinu budoucího výkonu v testu, který již subjekt absolvoval; rozbor cílových diskrepancí závisí na třech faktorech – na snaze o úspěch, na strachu z neúspěchu, na poznávacím faktoru úsudku pravděpodobnosti



TESTY SUGESTIBILITY (RESP. HYPNABILITY)STANFORDSKÁ ŠKÁLA HYPNABILITY FORMA C – individuální škálaHARVARDSKÁ SKUPINOVÁ ŠKÁLA HYPNABILITY FORMA A

ODPOVĚĎOVÁ ZAMĚŘENÍ (RESPONSE SETS)vypadá jako vědomostní test, ale obsahuje otázky (ano/ne), na které zná odpověď málokdojedinci odpovídající převážně souhlasně tendují k smířlivosti a podrobivosti

TESTY VYTRVALOSTIjak dlouho vydrží subjekt pracovat v obtížných podmínkách nebo řešit nemožné problémy

CORNELL WORD FORMvyvinut pro vojenské účely

PERCEPČNÍ TESTYosoby, které vidí dobře ve dne, nevidí obvykle stejně dobře za šera či v noci; platí i obráceně

STROOPŮV COLOR-WORD TEST (CWT)vhodný ke zjišťování percepční zátěže, případně odolnosti vůči psychické zátěžipro individuální použití

TEST NALÉZÁNÍ ZNÁMÝCH OBRÁZKŮ (TE-NA-ZO)vychází z koncepce měření osobnostní dimenze „impulzivnost – uvážlivost“, od 15 let

RFT (ROD AND FRAME TEST)H. A. Witkin(umisťuje světélkující tyčinku do vertikální polohy)BAT – BODY ADJUSTMENT TEST – hýbe křeslemRAT – ROOM ADJUSTMENT TEST – „rotuje“ pokojemvšechny Witkinovy testy měří stejnou vlastnost osobnosti – závislost na poli

ZRCADLOVÉ KRESLENÍ (ZK)ke zjišťování individuálních rozdílů v tempu motorického učení a transferu motorických dovedností z jedné ruky na druhoučeská verze – Kučera, Smékal – na měření adaptability; v rámci adaptability rozlišují:

neuropsychologickou labilitu – stabilitu sebeovládání – impulzivitu vůlí silnou – slabou frustrační toleranci – intoleranci flexibilitu – rigiditu celkovou adaptabilitu

nonverbální performační zkouška založená na grafickém a percepčně motorickém principu, která je použitelná od 4 let výše, individuální administracezaměřujeme se na:

čas bloky klikaté postupy tahy mimo obrazec složitost rozkmit



tlak tah

vlastní interpretaci lze provádět na několikeré úrovni: interpretace výsledků bez kvantifikace kvantitativní interpretace kvalitativní interpretace komplexní interpretace

má všechny atributy objektivní metody osobnosti, mnohostranné použití

DOTAZNÍKYpsychodiagnostické metody založené na subjektivní výpovědi vyšetřované osoby o jejích vlastnostech, citech, postojích, názorech, zájmech, způsobu reagování v nejrůznějších situacích atd.; jejich konstrukce vychází z principu introspekce

dotazníky – formulovány jako otázky inventáře – mají formu oznamovací věty, souhlas/nesouhlas

jejich diagnostická hodnota v prvé řadě závisí na úrovni schopností introspekce; dotazníky předpokládají alespoň průměrný intelekt; další nevýhodou je míra schopností pokusné osoby sdělit informaci o sobě písemnou formou; překážkou může být i nedostatek osobní interakce mezi probandem a examinátorem; možnost záměrného zkreslení výsledků pro subjekt žádoucím směremvalidizační škály – lži-skórydotazníky nehodnotí, jaká vyjadřovaná osoba je, ale jak se vidí, nebo dokonce jakou by se chtěla vidětmetoda nucené volby – ptáme se na dva sociálně nežádoucí znaky, subjekt má označit ten, kterému by dal přednostverifikační škály – škály, na jejichž položky odpovídá pozitivně málokterá osoba ať normální či nenormální; tendence ke zkreslování nebo neporozumění otázce

JEDNOROZMĚRNÉ (UNIDIMENZIONÁLNÍ, JEDNOFÁZOVÉ) DOTAZNÍKYdotazníky zabývající se měřením jednoho rysu nebo ohraničeného aspektu osobnosti nebo měřením funkčních jednotek v rámci jedné složky osobnosti

A-S REACTION STUDY1928 – G. W. Allport škála k měření ascendence (tendence k nadvládě) a submise

GORDONOVA ŠKÁLA OSOBNOSTNÍ AUTONOMIEpovažuje autonomii za důležitou základní charakteristiku regulující kolektivní činnost a vytvářející jedno ze základních dilemat, za životaschopnou osobní identitu, která je současně jedinečná a významově spojená s okolním sociálním světemurčeno ke sledování pocitu soběstačnosti při dosahování cílů jedincem

ŠKÁLA I – E1966 – Rotterměří tzv. místo regulace – locus of control (internalita/externalita) – má vztah k věkubyly zjištěny vztahy mezi externalitou a stupněm úzkosti a mezi internalitou a životní spokojeností

BETTS QUESTIOANNAIRE UPON MENTAL IMAGERY (BQMI)1909 – G. H. Betts; zjišťování úrovně představivosti



probandi hodnotí úroveň představivosti na základě standardní verbální instrukceVVIQ (VIVIDNESS OF VISUAL IMAGERY QUESTIONNAIRE)P. W. Sheehan zkrátil a upravil Bettsezjišťuje živost či jasnost zrakové imaginace

VVQ (VISUALIZER-VERBALIZER QUESTIONNAIRE)Richardsonzaměřeno na zjišťování preference či neobliby používání slov

DOTAZNÍK INDIVIDUÁLNÍCH ROZDÍLŮ (IDQ INDIVIDUAL DIFFERENCE QUESTIONNAIRE)měří stupeň, v jakém jedinec spontánně využívá názorové nebo verbální způsoby myšlení

IMAGINATION INVENTORY (I. I.)subjekt označuje intenzitu své představivosti zážitků z různých modalit

MAPA ASERTIVNOSTImapováno celkem 10 oblastí, v nichž se může asertivita projevovat

DOTAZNÍK ASERTIVNÍCH DOVEDNOSTÍproband hodnotí svoje chování v 9 dimenzích z hlediska svého sebeprosazení

dotazníky orientované na zjišťování neurotických tendencí:MAUDSLEY MEDICAL QUESTIONNAIRE (MMQ)1953 – Eysenck zjišťuje neurotické tendence v osobnosti

NEUROTICKÝ DOTAZNÍK N-5Knobloch, Hausnerglobální metoda používaná při výběru a rozlišení osob s neurotickými rysy; zachycuje změny neurotické symptomatologie v průběhu terapiezískáme dva ukazatele: počet neurotických příznaků a jejich intenzitu

DOTAZNÍK ŽIVOTNÍ SPOKOJENOSTI ŽISKnoblochproband označuje počet nepříznivých okolností, které se v jeho životě vyskytují, a současně též intenzitu, v jaké jsou tyto nepříznivé okolnosti přítomny

ŠKÁLA MANIFESTNÍ ÚZKOSTI (MAS)J. A. Taylorová; vyšla z položek obsažených v MMPIvysoké skóry svědčí pro depresi; citlivě reaguje i na změny v míře úzkosti, lze ji používat i pro sledování účinků léčiv

IPAT ANXIETY SCALER. B. Cattel, I. H. Scheierzaměřeno na diagnostiku úzkosti; pro individuální i skupinové použití

STATE-TRAIT ANXIETY INVENTORY (STAI)Spielberger



rozlišuje mezi aktuálním psychickým stavem úzkosti a mezi trvalým osobnostním rysem nazývaným úzkostlivost

ŠKÁLA KLASICKÉ SOCIÁLNĚ SITUAČNÍ ANXIETY A TRÉMY (KSAT)1973 - Kondášslouží pro zjišťování výskytu a míry subjektivní nepříjemnosti zážitku předmětného a situačního strachuautor nerozlišuje mezi strachem a úzkostíforma A – pro děti a mládež, forma B – pro dospělé, forma C – pro somaticky nemocnékromě kvantitativního hodnocení se zabýváme i kvalitativním rozborem výsledků škály

REAKCE NA ZKOUŠKOVÉ SITUACE1984 – I. G. Sarason

metody zaměřené na diagnostiku agreseINVENTÁŘ AGRESE BUSSE A DURKENOVÉ (B-D-I)rozdělují agresivní chování do 8 kategorií

fyzická (přímá) agrese nepřímá agrese popudlivost (iritabilita) negativismus resentiment podezíravost verbální agrese pocity viny

CAPRAROVY TESTY AGRESIVITYtvoří je 6 dotazníků:

iritabilita náchylnost k emocionálním reakcím strach z trestu potřeba nápravy hostilní přemítání tolerance vůči násilí

pokusy o měření empatie:THE EMPATHY TEST

INTERPERSONAL PERCEPTION METHODR. D. Laing, H. Philipson, A. R. Leepro manželské páry nebo jiné dyadické situacezjišťuje nezávislost a autonomii, opravdový zájem a podporu, ponížení a zklamání, rozpor boj-útěk, protiklady a nepořádek, extrémní odříkání samostatnosti

DIPLOMACY TEST OF EMPATHY1960 – W. Kerrproband má určit, jaké odpovědi na položené otázky by dali příslušníci různých sociálních skupin

CHAPIN SOCIAL INSIGHT TEST



1968 – F. S. Chapin, H. G. Goughtměření vhledu do sociálních situací, měření schopnosti správného ocenění důsledků pronesených projevů, stejně jako správného hodnocení minulého chování či odhadu směru budoucího chování; měří pravděpodobně stejnou měrou sociální vhled i sociální inteligenci

měření hodnotové orientace:TEST HODNOST (STUDY OF VALUES)1931 Allport, Vernon, Lindzeyzařazuje probandy do 6 kategorií:

typ teoretický typ ekonomický typ estetický typ sociální typ politický typ náboženský

určeno pro nejméně středoškolsky vzdělané jedince

ROKEACHŮV TEST HIERARCHIE HODNOT hodnoty cílové – představuje žádaný konečný stav existence hodnoty instrumentální – představují žádaný způsob chování

CESTA ŽIVOTA1942 – Charles Morrispopisuje 13 různých způsobů života, jejichž přednosti hlásali v různých dobách různí lidé a v jejichž jménu též žili; proband je řadíMorris rozeznává v osobnosti 3 základní prvky, významné pro organizaci osobnostních vlastností i pro její reakce:

dionýsovská komponenta – preference vášní, prudkých pocitů, netrpělivého uspokojování vlastních tužeb

prométheovská komponenta – určuje sumu aktivních tendencí člověka, které směřují k přetváření světa a k manipulaci s ním

buddhistická komponenta – obsahuje tendence reagování směřující k udržení rovnováhy vlastních tužeb, snah, usilování a přání

výsledkem je profil hodnot


Documents

Psychodiagnostika dospělých