Regionální politika EU -minulost, současnost a

budoucnost

Regionální politika EU -minulost, současnost a

budoucnostPavel Branda

Vedoucí Zastoupení Libereckého kraje v Bruselu

Pavel BrandaVedoucí Zastoupení Libereckého kraje v Bruselu

OtOtáázky k zamyzky k zamyššlenleníí

• Má smysl realizovat regionální politiku na komunitárníúrovni?

• Co je v politice soudržnosti nejdůležitější? • Na co by se měla zaměřit do budoucna?• Největší problém?• Největší úspěch?

Historie??Historie??

Vznik a vývoj regionVznik a vývoj regionáálnlníí politikypolitiky

• úplné počátky: ve třicátých letech dvacátého stoletíve Velké Británii - reakce na velkou hospodářkou krizi

• ve Francii a Itálii po druhé světové válce• postupně ve většině západoevropských zemí (50. –

60. léta).

PPřřechod k evropskechod k evropskéé regionregionáálnlníí politicepolitice

• postupný• každý posun směrem ke komunitární úrovni byl

reakcí na konkrétní potřeby daného období(negativní regionální dopady):

• rozšiřování• utváření jednotného vnitřního trhu • hospodářské a měnové unie • globalizace - „nových výzvách“

Vývojové etapy• 1958-1973: individuální přístup členských států bez koordinace na nadnárodní

úrovni• 1974-1985: počátek regionální politiky EU• 1986-1993: posílení regionální politiky ve vztahu k dokončování JVT, reforma

strukturálních fondů (strukturální politika) • 1994-1999: pokračování cílů, růst významu regionální politiky (navýšení

prostředků) v souvislosti s přípravou a realizací Evropské měnové unie (EMU)• 2000-2006: větší koncentrace prostředků a cílů, politika hospodářské a

sociální soudržnosti, východní rozšíření• 2007-2013: nejambicióznější období regionální politiky, odstraňování

prohloubených disparit vzniklých rozšířením unie na 27 členů, dalšízjednodušení (integrace iniciativ do cílů) – růst a zaměstnanost

• 2013+: budoucnost kohezní politiky (reforma rozpočtu)

1958-1973: individuální přístup členských státůbez koordinace na nadnárodní úrovni

• neexistence koordinované regionální politiky na nadnárodní úrovni• Regionální politika nebyla zakotvena v v „Římských smlouvách“, v

zakládající smlouvě EHS z roku 1957 se hovoří o potřebě podporovat harmonický vývoj uvnitř EHS a zmenšovat rozdíly mezi různými regiony

• hospodářský prostor původní šestice členských států poměrněhomogenní (výjimky: Jižní Itálie či některé regiony Francie)

• pozornost soustředěna hlavně na vytvoření jednotného vnitřního trhu a makroekonomické otázky

19741974--1985: po1985: poččáátek regiontek regionáálnlníí politiky EUpolitiky EU• Rozšíření o Dánsko, Irsko a Velkou Británii -

prohloubení rozdílů mezi regiony • především Británie - strukturální změny v

regionech - prosazovala vznik společnéregionální politiky

• základní milník: byl rok 1975 - vznik Evropského fondu regionálního rozvoje

• podporovány velké národní projekty• první nadnárodní projekty zaměřené na

podporu přeshraniční spolupráce • 1986: první 2 programy určené pro celé

Společenství. (STAR – telekomunikace, VALOREN –energetika)

Počátky EFRR – stavba akvaduktu na Sicílii na konci 70. letPočátky EFRR – stavba akvaduktu na Sicílii na konci 70. let

1986-1993: posílení regionální politiky ve vztahu k dokončování JVT, reforma strukturálních fondů(strukturální politika) – od projektů k programům

• rozhodnutí dokončit jednotný vnitřní trh (JVT) do roku 1992• významný přesun kompetencí v této oblasti na nadnárodní úroveň

prostřednictvím Jednotného evropského aktu (JEA - 1986)• posílení role regionální politiky • tzv. „jižní“ rozšíření o Řecko, Španělsko a Portugalsko

(prohloubení vnitřních disparit)• Rozšíření zaměření regionální politiky o oblast

Středomoří• reforma strukturálních fondů z roku 1988: integrace regionální politiky s částí

zemědělské a sociální politiky do šířeji pojaté tzv. strukturální politiky resp. politiky hospodářské a sociální soudržnosti

• zavedení střednědobého plánování regionálních programů a zavedeníprincipů regionální (strukturální) politiky

• víceleté koordinované rozvojové programy

Cíle regionální politiky• Cíl 1: Podpora rozvoje a strukturálních změn zaostávajících regionů• Cíl 2: Konverze regionů nebo jejich částí, které jsou vážně ohroženy

hospodářským úpadkem• Cíl 3: Boj proti dlouhodobé nezaměstnanosti a pro začlenění mladých lidí

a osob vyřazených z trhu práce do pracovního procesu, podpora stejných pracovních příležitostí pro muže a ženy

• Cíl 4: Adaptace pracovních sil na průmyslové změny a změny ve výrobním procesu

• Cíl 5: Podpora rozvoje venkovských oblastí: • 5a) urychlením strukturálních změn v zemědělství v rámci reformy

společné agrární politiky a podporou modernizace a strukturalizace v rybářství;

• 5b) umožněním rozvoje a strukturálních změn venkovských oblastí

Nástroje: Strukturální fondy• koordinovaně, ale každý z nich vlastní tematickou náplň• Evropský fond regionálního rozvoje – EFRR (European Regional

Development Fund - ERDF). Investice do infrastruktury, vytvářenípracovních míst, projekty místního rozvoje a pomoc drobným firmám. Založený v roce 1975.

• Evropský sociální fond - ESF (European Social Fund - ESF). Pomoc nezaměstnaným a znevýhodněným skupinám obyvatelstva vrátit se do pracovního procesu (opatření v oblasti profesní přípravy a náborových systémů). Založený v roce 1960.

• „Orientační“ část Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu - EZOZF (EAGGF – European Agricultural Guidanceand Guarantee Fund - Guidance Section). Opatření zaměřená na rozvoj venkova a na pomoc zemědělcům především v zaostávajících regionech. Založený v roce 1962.

• Finanční nástroj pro orientaci rybolovu FNOR (FIFG - FinancialInstrument for Fisheries Guidance ). Úpravy a modernizace rybářského průmyslu. Vstoupil v platnost v roce 1962.

NNáástroje a cstroje a cííleleCíl 1 ERDF ESF EAGGF

Cíl 2 ERDF ESF

Cíl 3 ESF

Cíl 4 ESF

Cíl 5a) EAGGF FIFG

Cíl 5b) ERDF ESF EAGGF

1994-1999: pokračování cílů, růst významu regionálnípolitiky (příprava EMU)

• zavedení dalšího cíle 6 (v důsledku vstupu skandinávských zemí Finska a Švédska v roce 1995) – jinak zachování stávajících

• Cíl 6: Rozvoj a strukturální změny regionů s extrémně nízkou hustotou zalidnění (financován z ERDF, ESF a EAGGF)

• přijetí Maastrichtské smlouvy (Smlouvy o EU) (1992) - stanovenípolitického cíle vytvořit Evropskou hospodářskou a měnovou unii.

• Požadavek na konvergenci členských států (jisté omezení intervencí v regionální politice na národní úrovni)

• posílení významu politiky hospodářské a sociální soudržnosti• vytvoření Fondu soudržnosti (tzv. Kohezního fondu) – nový nástroj

• cílem pomoci členským státům připravit se na vstup do EMU • odstranění disparit mezi členskými státy (plošně pro celé státy,

jejichž HNP na obyvatele nedosahuje 90% průměru EU)• založen Výbor regionů - poradní orgán• dynamický nárůst podílu strukturálních fondů a Fondu soudržnosti na

rozpočtu EU (v roce 1999 dosáhl 35%).

• „východní“ rozšíření o dalších 10 nových členských států v roce 2004• kohezní politika EU v tzv. starých členských zemích (EU15)• přechodné období 2004-2006 v EU10

2000-2006: větší koncentrace prostředků a cílů, politika hospodářské a sociální soudržnosti,

východní rozšíření

Cíle 2000-2006• Cíl 1 (územní) – Zaostávající regiony

• Pomoc regionům zaostávajícím ve vývoji (HDP/ob. pod hranicí75% průměru EU)

• investice do základní infrastruktury (doprava, vodohospodářství, energetika, nakládání s odpady, zdravotnictví, školství,…), do podnikatelských a jiných hospodářských činností s cílem odstranit příčiny zaostávání těchto regionů.

• 22% obyvatel Unie, 70 % dostupných prostředků. • řídce osídlené regiony ve Finsku s Švédsku + tzv. nejvzdálenější

regiony, některé pobřežní oblasti Švédska se specifickými programy.

• další speciální program (ve prospěch míru a usmíření) až do roku 2003 - Severní Irsko s příhraničními hrabstvími Irské republiky.

Cíle 2000-2006• Cíl 2 (územní) – Oblasti procházející ekonomickou a sociální

restrukturalizací• Podpora hospodářské a sociální konverze v průmyslových,

venkovských či městských regionech nebo v oblastech závislých na rybolovu, kde vznikají strukturální problémy

• podpora rozvoje alternativních činností např. financovánídoplňkové infrastruktury zvyšující atraktivitu těchto oblastí

• 18 % obyvatel EU, 11,5% celkového objemu prostředků ze strukturálních fondů.

Cíle 2000-2006• Cíl 3 (tematický) – Lidé, kteří mají problémy na trhu práce

• Modernizace systémů školení a podpory zaměstnanosti• cíl nebyl územně vymezený - celé Unie s výjimkou oblastí

spadajících pod Cíl 1 (tam opatření v oblasti lidských zdrojůzahrnuta v programech zaměřených na dosažení úrovněostatních regionů)

• 12,3 % celkových prostředků

Cíle 2000-2006 - Přechodná pomoc• zamezení „šokům“ z náhlého přerušení pomoci některým regionů, které

v důsledku svého růstu překročily kritéria definující zastávající regiony.• „metoda odvykací kůry“ - systém postupného odpojování

• Regiony, které se v období 1994-1999 kvalifikovaly pod cíl 1, dostávaly pomoc do konce roku 2005, pokud však dílčí oblasti v těchto regionech splňovaly kritéria pro stávající cíl 2, dostávaly pomoc z EFRR až do konce roku 2006; ostatní oblasti dostávaly pomoc z jiných fondů, především z ESF v rámci cíle 3, případněasistenční sekce EZOZF (rozvoj venkova) a od FNOR (rybolov).

• Oblasti, které v období 1994-1999 spadaly pod cíl 2 a cíl 5b dostávaly až do roku 2005 pomoc z EFRR. Zároveň však v období 2000-2006 dostávaly pomoc v rámci cíle 3 (případněpomoc na rozvoj venkova nebo rybolovu).

Fond soudržnosti• Kohezní fond• založen v roce 1993• v období 2000 – 2006 - pomoc Řecku, Portugalsku, Irsku (pouze do

konce roku 2003) a Španělsku• pro celou zemi• velké projekty v oblasti dopravní infrastruktury (TEN-T sítě) a projekty

z oblasti životního prostředí.

Iniciativy společenství• Vedle tzv. „hlavního proudu“ politiky soudržnosti• řešení problémů většiny členských států a regionů

• INTERREG III podporující přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráci;

• URBAN II zabývající se městkou problematikou;• LEADER+ podporující rozvoj venkova a• EQUAL zaměřený na odstraňování diskriminace na trhu práce.

• Na tyto iniciativy se vynakládalo poměrně malé procento prostředkůstrukturálních fondů – 5,35%.

Strukturální fondy a cíle regionální politiky

Cíl 1 Cíl 2 Cíl 3 Interreg III Urban II Leader + Equal

ERDF X X X X

ESF X X X X

EAGGF X X

FIFG X

Finanční význam (alokace)

„Exkurze na východ“

• Nové členské státy, kterépřistoupily k Evropské unii ažv roce 2004

• do vstupu pomoc z tzv. předstupních fondů

Předvstupní pomoc (úvod)• problémem relativní zaostalosti kandidátských zemí• rozhodnutí podporovat transformační změny• v posledních letech před vstupem (během vyjednávání) hlavní pozornost

soustředěna na finanční pomoc při přejímaní závazků vyplývajících ze členství - celého acquis communauitaire

• Přístupová partnerství (hlavní oblasti a problémy, které je nutno zlepšit a sladit s požadavky EU před vstupem kandidátských zemí do EU)

• prioritní oblasti určené v těchto Přístupových partnerstvích hlavním předmětem předvstupní podpory ze strany EU.

Předvstupní programy - PHARE • Program PHARE (Poland and Hungary Aid for Restructuring of the

Economies - Polsko a Maďarsko: Pomoc k přestavbě hospodářství) • nejstarším programem (zahájen již v roce 1989)• původně byl určen především Maďarsku a Polsku, postupně se rozšířil

na všechny kandidátské země SVE• určen na zlepšování práce institucí, správních orgánů a veřejných úřadů,

které mají zajistit náležité uplatňování legislativy Společenství• pomoc investicím do sociální a hospodářské sféry• Součástí PHARE CBC – přeshraniční spolupráce (od roku 1994)• V letech 1993-2001 získávala ČR z programů PHARE ročně průměrně

70,2 mil. EUR.

Předvstupní programy - ISPA

• ISPA (Instrument for Structural Policies for Pre-Accession - Nástroj strukturální politiky pro země vstupující do EU)

• pomoc kandidátským zemím v přípravě na využívání budoucí pomoci z Fondu soudržnosti po vstupu do EU

• podpora velkých investičních projektů• v oblasti životního prostředí a rozvoje infrastruktury (budování

transevropských sítí - TEN). • Pro Českou republiku v rámci ISPA od roku 2000 do vstupu do EU ročně

k dispozici 57,2 – 83,2 mil. EUR.

Předvstupní programy - SAPARD• SAPARD (Special Accession Programme for Agriculture and Rural

Development - překladu speciální akční program pro předvstupní pomoc v zemědělství a rozvoji venkova)

• opatření v oblasti zemědělství a rozvoje venkova• Cílem seznámit kandidátské země s fungování společné zemědělské

politiky a připravit je na začlenění se do této politiky, která disponovala největší části rozpočtu EU

• ČR čerpala ročně z programu SAPARD cca 33 mil. EUR (včetněnárodních zdrojů)

Východní rozšíření a přechod 10 nových členských zemí na klasickou regionální politiku EU

• pro soudržnost unie velký krok zpět - prohloubení disparit• rozdíly v rozšířené EU25 se v porovnání s původní EU15 zhruba

zdvojnásobily• nerovnosti v příjmech a míře nezaměstnanosti se v evropských

regionech, i díky fungování politiky soudržnosti, v devadesátých letech zmenšily (v tzv. „kohezních zemích“ přesáhl růst HDP na obyvatele o 1% průměrný růst unie, rychleji rostl v těchto zemích také podíl zaměstnaného aktivního obyvatelstva)

• Přistoupení nových členských států tyto disparity ale naopak výrazněprohloubilo:

• celkový HDP EU25 vzrostl v porovnání s původní EU15 jen o 5%• průměrný HDP na obyvatele v nových členských zemích byl nižší než polovina

stávajícího průměru EU25 • zhoršení ukazatelů v oblasti zaměstnanosti (pouze 56% zaměstnaného aktivního

obyvatelstva v EU25 oproti původním 64% v EU15)

•

Prohloubení disparit

Definice cílů a vymezení podporovaných regionůCíl 1 – Zaostávající regiony• Výčet regionů, které nedosahují 75% průměru EU v HDP na obyvatele,

se rozšířil téměř o celé území nových členských států s výjimkou Prahy, Bratislavy a Kypru, které spadaly pro cíl 2 a 3).

• Regiony, které v důsledku statistického efektu rozšíření přesáhly 75% průměr HDP na obyvatele EU, dostávaly pomoc v rámci cíle 1 až do konce období (tzv. regiony postižené "statistickým efektem„)

• Počet obyvatel unie žijících v regionech cíle 1 a 2 se po rozšíření zvýšil z původních přibližně 40% v období 2000-2004 na téměř 50% (225 miliónů obyvatel).

Cíl 2 – Oblasti procházející ekonomickou a sociální restrukturalizací• Pod cíl 2 se z nových členských zemí začlenila jen Praha, Bratislava a

Kypr.

Definice cílů a vymezení podporovaných regionů

Definice cílů a vymezení podporovaných regionů

Cíl 3 – Lidé, kteří mají problémy na trhu práce• není územně vymezený • opatření financovaná v rámci Cíle 3 se uplatňovala v celé Unii s výjimkou

oblastí spadajících pod Cíl 1• Praha, Bratislava a Kypr, jež se jako jediné nedostaly pod cíl 1

Fond soudržnosti

• Působnost Fondu soudržnosti byla v roce 2004 rozšířena o deset nových států

• navázal na činnost předvstupního nástroje ISPA

• Ze starých členských zemí spadaly v tomto období pod Fond soudržnosti ještě Řecko, Portugalsko a Španělsko

Iniciativy společenství

• Ze čtyř iniciativ Společenství byly v období 2004-2006 zpřístupněny pouze 2 z nich a to INTERREG III a EQUAL.

Finanční význam (alokace)

• Pro období 2004-2006 pro nově přistoupivší země vyčleněno zhruba 21, 69 miliard eur

• z hlediska intenzity daleko menší stupeň podpory, než přijímaly regiony staré „patnáctky“

• přechodné období - nové členské státy nedostávaly podporu podle stejných pravidel jako staré členské státy a jejich regiony

• i tak se jednalo pro tyto země o velmi významné finanční prostředky.

Finanční význam (alokace)

Finanční význam (alokace)

• Pro období 2004-2006 pro nově přistoupivší země vyčleněno zhruba 21, 69 miliard eur

• z hlediska intenzity daleko menší stupeň podpory, než přijímaly regiony staré „patnáctky“

• přechodné období - nové členské státy nedostávaly podporu podle stejných pravidel jako staré členské státy a jejich regiony

• i tak se jednalo pro tyto země o velmi významné finanční prostředky.

Regionální politika EU v současném období 2007-2013

- hlavní změny

• další koncentrace• zpřehlednění pomoci • redukce cílů i nástrojů – tedy tzv. strukturálních fondů

2000 - 2006 finanční nástroje 2007 - 2013 finanční nástroje

Fond soudržnosti Fond soudržnosti

Cíl 2EQUAL

ERDFESF

Cíl 3 ESF

INTERREG ERDF

EQUAL ESF

URBAN ERDF

LEADER+ EAGGF - orientační sekce

Rozvoj venkova a restrukturalizace rybářstvímimo rámec cíle 1

EAGGF - záruční sekceFIFG

Problematika zemědělství a rybářství nebude nadále součástípolitiky soudržnosti, ale zařadí se čistě pod Společnou zemědělskou politiku.

9 CÍLŮ 6 FIN. NÁSTROJŮ 3 CÍLE 3 FIN. NÁSTROJE

Evropská územní spolupráce ERDF

Regionálníkonkurenceschopnost a zaměstnanost- regionální úroveň

- národní úroveň

ERDF

ESF

Cíl 1 ERDFESFEAGGF - orientační sekceFIFG Konvergence

Fond soudržnostiERDFESF

Regionální politika EU v současném období 2007-2013

- hlavní změny• Redukce finančních nástrojů z původních šesti na současné 3: Fond

soudržnosti, EFRR a ESF• Přechod fondu soudržnosti do hlavního proudu kohezní politiky (main

stream). - Na FS se tedy vztahuje standardní proces programování se všemi pozitivními i negativními dopady na členské státy

• Přechod problematiky rozvoje venkova a restrukturalizace rybářství pod společnou zemědělskou politiku.

• Přeměna iniciativy společenství INTERREG do samostatného cíle hlavního proudu kohezní politiky Evropská územní spolupráce.

• Integrace zaměření iniciativ URBAN a EQUAL do klasických cílů politiky soudržnosti (zdůraznění urbánní dimenze a rovných příležitostí při přípravě operačních programů).

Cíl KonvergencePodpora regionů s HDP nižším než 75% průměru EU

• Podpora Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) zaměřena na:

• modernizace a diverzifikace ekonomické struktury členských států a regionů

• rozšíření a zlepšení základní infrastruktury;ochrana životního prostředí

• Podpora Evropského sociálního fondu (ESF): • zlepšení kvality a schopnosti institucí trhu práce, vzdělávacích

systémů a sociálních a ošetřovatelských služeb; • zvýšení investic do lidského kapitálu • adaptace veřejné správy, posílení administrativní kapacity národních

a regionálních správ

Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost

Podpora regionů nespadající pod Cíl "Konvergence" tj. HDP nad 75% průměru EU

• Oblasti intervence: • inovace a ekonomika založená na znalostech • životní prostředí a předcházení rizikům • dostupnost a služby základního ekonomického významu (komunikační

sítě) tj. posilování prvků Lisabonské a Göteborgské strategie

Cíl Evropská územní spolupráce

• Financování: ERDF • Vychází ze současné Iniciativy Interreg, tj. podpora další

integrace EU spoluprací na přeshraniční, mezinárodní a meziregionální úrovni

Další programy• INTERACT II

• ESPON 2013

• Finanční nástroje:• JASPERS - Společná pomoc při podpoře projektů v evropských

regionech.• JEREMIE - Společné evropské zdroje pro malé a střední podniky.

Cílem je usnadnit těmto podnikům přístup k financím.• JESSICA - Společná evropská podpora udržitelnému investování

v městských oblastech.

Fond soudrFond soudržžnostinosti

• Fond soudržnosti zůstal zachován v tomto období pro zeměnedosahujícím 90% průměru unie v HNP na obyvatele. Týká se to všech 12 nových členských zemí, Portugalska a Řecka. Přechodný systém se týká Španělska.

• působnost fondu rozšířena o „udržitelný rozvoj“, tj. může být financována ekologická doprava (především kolejová, intermodální, veřejná doprava), energetická účinnost, využívání obnovitelných zdrojů energie atd.

Finanční význam cílů

Proces programování(peníze z Bruselu k žadatelům a lidem)

Finanční perspektiva („sedmiletky“, zpoždění, členské státy, Parlament, Komise,…)

Obecné strategické zásady Společenství

Nařízení – všeobecné + k fondům + implementační

Národní strategický referenční rámec

Operační programy

Projekty

Finanční perspektiva 2007-2013

• kompromis EK, EP a Rady EU = 864 mld. €• politika soudržnosti 308 mld. €; pro CZ je vyhrazeno 23,6 mld. €

(v cenách roku 2004)• příjemci politiky soudržnosti: objem 4. místo (PL, ES, IT, CZ, DE),

na obyvatele 1. místo

Legislativa politiky soudržnosti• „obecné“ Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 z 11. července 2006: definuje

cíle, principy, základní pravidla programování, řízení, financování, monitorování, kontroly pomoci ze SF a FS

• Nařízení Rady (ES) o FS č. 1084/2006 z 11. července 2006: definuje poslání, oblasti intervence a podmínky podpory FS

• Nařízení EP a Rady o ERDF č. 1080/2006 z 5. července 2006: definuje zaměření aktivit podporovaných ERDF podle jednotlivých cílů, detaily programování a implementace EÚS; způsobilost bydlení

• Nařízení EP a Rady o ESF č. 1081/2006 z 5. července 2006: definuje poslání, zaměření aktivit podporovaných ESF (měkké investice)

• Nařízení EP a Rady o evropském seskupení pro územní spolupráci č. 1082/2006 z 5. července 2006: napomáhá realizaci cíle EÚS

• + nařízení EK – implementační nařízení (detaily k publicitě, implementaci, způsobilost aktivit pro cíl EÚS, bydlení)

Srovnání programových dokumentůpro období 2000-06 a 2007-13

Strategické obecné zásady Společenství• SOZS tvoří orientační rámec pro ČS při přípravě NSRR a OP• nutné číst SOZS paralelně s návrhy právních předpisů (definují účel a

rozsah pomoci Fondů)• cíl: posílení strategická dimenze politiky soudržnosti (lepší integrace

priorit Společenství do vnitrostátních a regionálních rozvojových programů) a zajištění větší identifikace s politikou soudržnosti v praxi

• zaměření zdrojů:– zvýšení přitažlivosti členských států, regionů a měst,– podporu inovace, podnikatelského ducha a růstu hospodářství

založeného na znalostech,– tvorbu většího počtu a lepších pracovních míst

Národní strategický referenční rámec• připravuje ČS po konzultaci s partnery a v dialogu s EK

• zajišťuje, že podpora z Fondů je v souladu s SOZS a obsahuje propojenípriorit EU a Národního programu reforem

• souhrnný popis strategie daného členského státu a představuje referenční nástroj pro přípravu programování Fondů

• obsah: analýza, strategie, seznam OP, alokace na OP, pouze pro cíl K: opatření k posílení administrativní efektivity, prostředky převáděné do EAFRD a EFF, tabulky adicionality a dobrovolně: popis koordinačních mechanismů Fondů a národními politikami, mechanismů mezi OP a EAFRD a EFF

• zahrnuje cíl K, RKaZ, dobrovolně i EÚS

Operační programy• požadavky na obsah, strukturu a schvalování OP jsou předmětem

obecného nařízení (s výjimkou OP pro cíl EÚS, kde jsou detaily v nařízenío ERDF)

• pomoc z Fondů má podobu OP• OP je vypracován ČS (nebo jím pověřeným orgánem) ve spolupráci s

partnery• jeden OP se vztahuje pouze na jeden ze 3 cílů, není-li mezi EK a ČS

dohodnuto jinak

• analýza sektoru nebo regionu• zdůvodnění priorit s ohledem na SOZS a NSRR a výsledky ex- ante

hodnocení• informace o prioritách a jejich specifických cílech s kvantifikovanými

indikátory• pro informační účely indikativní rozdělení příspěvku Fondů podle kategorií• finanční plán • informace o doplňkovosti aktivit financovaných EAFRD a EFF• prováděcí opatření: jmenování MA, popis monitorovacích a hodnotících

systémů, informace o orgánu pro příjem plateb z EK a orgánu poskytujícím platby příjemcům, popis systému finančních toků, opatření k publicitě, popis procedur pro výměnu dat v elektronické podobě

• indikativní seznam velkých projektů, jejichž předložení je očekáváno během programového období

Operační programy

Finanční alokace• Závazky vs. platby

• Pravidlo n+2 (resp. n+3)

• Spolufinancování

Alokace podle cílů a programů

Debata o budoucnosti koheznDebata o budoucnosti kohezníí politikypolitiky

Budoucnost kohezní politiky• Debata o budoucí podobě kohezní politiky (po roce 2013) byla na

evropské úrovni zahájena v polovině roku 2007, kdy Evropská komise přijala 4. zprávu o hospodářské a sociální soudržnosti.

• V závěru pasáže „Shrnutí a závěry“ Komise konstatuje, že „během let 2007 a 2008 bude Komise pracovat na svém stanovisku k revizi rozpočtu 2008/2009, stanoví kritéria hodnocení politik, bude připravovat budoucípolitiky a testovat životaschopnost různých variant.“

• konzultační proces k budoucnosti kohezní politiky (odstartovaný na 4. Kohezním fóru, 27. – 28. září 2007 v Bruselu)

• Výsledky konzultačního procesu jsou obsaženy v 5. průběžné koheznízprávě.

• Komise COTER Výboru regionů v minulých měsících iniciovala a plénum Výboru regionů schválilo pracovní skupinu pro budoucnost koheznípolitiky. Za jednoho z jedenácti členů této pracovní skupiny byl zvolen i hejtman Jihočeského kraje Jan Zahradník.

Budoucnost kohezní politiky

• Poměr mezi cíli – soudržnost, konkurenceschopnost (tzv. „lisabonizace“)• Nastavení• Otázka „renacionalizace“• Územní soudržnost – bílá Kniha, veřejná debata • Indikátory – kritéria (HDP + další)• Česká debata ? • Kraje – a národní pozice – soudržnost, CBC, územní soudržnost…• Možné scénáře – varianty (METIS – COTER – září)

Politika soudržnosti jako nástroj solidarity, posíleníslabých – „nástroj pro zaostávající regiony“

• Důraz politiky na „klasickou soudržnost“ (snižování přetrvávajících rozdílův příjmech, kvalitě života, rozvoji infrastruktury, přístupu ke službám atd..)

• především v nových členských státech• diskuse o ukazatelích • zachování příp. posílení současného cíle Konvergence• Hlavní překážkou - pokračující značné přerozdělování financí, ke kterému

nebude zejména ze strany některých čistých plátců do rozpočtu EU vůle.

Politika soudržnosti jako podpora Lisabonskéstrategie/konkurenceschopnosti, s proaktivní

politikou změny• posílení současného cíle Konkurenceschopnost a zaměstnanost• podporovat hospodářské tahouny• evropským regionům, které k tomu mají dostatečné základní předpoklady,

proaktivně reagovat na výzvy vyplývající z průmyslové, hospodářskéa finanční globalizace.

• odvětví s nejvyšší mírou růstu, stimulovala by investice do centrálních a prosperujících regionů a nejrychleji rostoucích měst v méně rozvinutých regionech, a podporovala by inovace.

• automaticky prohloubení disparit a to jak mezi vyspělými regiony s rozvinutou infrastrukturou a zaostávajícími regiony tak mezi tzv. póly růstu (velká města) a periferními oblastmi (venkovem).

• více programové nástroje a síťování doplněným finančními nástroji např. ve formě fondů rizikového kapitálu a pod.

Politika soudržnosti podporující veřejné politiky zaměřené nařešení budoucích výzev spojených se změnou klimatu,

životním prostředím, energetikou a demografickými změnami• nová definice politiky soudržnosti • „nové výzvy• jedno z možných zaměřeních politiky soudržnosti by bylo poskytování

veřejných statků včetně různých forem infrastruktury • Sada nástrojů mnohem širší než dosud• Značná flexibilita

Renacionalizace politiky soudržnosti

• od členských států, které jsou čistými plátci do rozpočtu EU• může dojít v původní EU15 k oslabení podpory politiky soudržnosti. • Disponibilních prostředků může být tak málo, členské státy mohou dojít

k rozhodnutí, administrativní náklady politiky soudržnosti převažují nad reálnými přínosy.

Transformace politiky soudržnosti na skutečněevropskou a integrovanou politiku – maximalizace

evropské přidané hodnoty

• nedostatečná koordinace s dalšími politikami• hlubší integrace sektorových politik (politiky životního prostředí, dopravní

politiky, zemědělské a energetické politiky atd.) s celkovým přístupem politiky soudržnosti

• lepší zacílení konkrétních výzev, kterým čelí městské, venkovské a příhraniční oblasti.

• širší skupina nástrojů (finanční nástroje)• systematické posuzovaní územních dopadů všech politik umožňující jejich

správné zaměření• politika pro celou unii

Klíčoví hráči v regionální politice vč. působeníregionů v Bruselu

Rada EU

(PS B6 (B5))Evropská komise

(DG REGIO)

Evropský parlament (výbor REGI)

Výbor regionů• založen v roce 1994 Smlouvou o

Evropské unii • poradní orgán• složený ze zástupců

evropských regionálních a místních úřadů

• ČR 12 členů

Proč Zastoupení v Bruselu?- Plně využívat- ovlivňovat

Evropské politiky a programy

- Spolupráce s jinými regiony

Personální obsazení

2 lidi pracující výhradně pro kraj:

• Vedoucí zastoupení– Zajišťuje potřebné spojení mezi zastoupením a krajem

• Referent v Bruselu– Trvale v Bruselu – zajišťuje fungování kanceláře, monitoruje dění

EU,…

• (Stážista)

ProstorySdílené se Středočeským a Jihočeským krajem na Avenue d´Auderghem

Ideální umístnění• V blízkosti institucí EU • Blízko partnerským regionům

(Sasko, Dolní Slezsko)

Cílové skupiny

• Politická reprezentace Libereckého kraje • Odborníci z krajského úřadu• Obce• Vzdělávací instituce• Neziskové organizace• Široká veřejnost

Priority

• Regionální politika EU– Příprava regulačního rámce pro příští programovací období 2007-

2013– Podpora velkých projektů (Kohezní fond) – Monitorování Výzev k předkládání návrhů vyhlašovaných

jednotlivými GŘ

• Spolupráce s ostatními evropskými regiony (sítě IRE, demografie, EPRO, Skotsko- školství, Open Days – biomasa, East of England, Sasko)

• Podpora výzkumu, vývoje a inovací (Spolupráce s CZELO, TUL, VUTS, FP7, regionální inovační strategie,,…)

Zastoupení a regionální politika EU

• Samostatnost ROPů– Nebyla z počátku samozřejmost (i snahy Komise o SROP)– Konference speciálně k ROP – ukázat schopnost krajů

• Navýšení alokací na ROPv rámci cíle Konvergence – Původní návrh 10-12% (pro kraj 667 mil – nyní 850 mil. CZK ročně)

– 18%– Ovlivňování Komise

• Příprava a vyjednávání ROP– Aktuální informace o podobě nařízení, role zastoupení ve

vyjednávání?• Vodohospodářské projekty• Programy přeshraniční spolupráce

Bruselské výzvy

• Monitoring– web– Měsíční aktuality z Bruselu

• Vyhledávání partnerů pro projekty – web– Ad hoc pro krajské projekty

• Publicita– Představení komunitárních programů ve zvláštní sekci na webu– Veletrh komunitárních programů v Liberci

Komunikace• Osobní kontakt • E-mail: brussels@liberec-region.cz• Telefon• Webové stránky: www.liberec-

region.cz

Aktivity Zastoupení

• Informování• Prezentace• Vzdělávání• Spolupráce• Logistická podpora

Děkuji za pozornostDDěěkuji za pozornostkuji za pozornost

Ing. Pavel BrandaVedoucí zastoupení Libereckého kraje v BruseluRepresentation of the Liberec Region in Brussels

Av. d´Auderghem 84B-1040 Brussels

Pavel.Branda@liberec-region.czwww.liberec-region.cz