Šíření buddhismu

Čína - období pozdních Chanů (25-220 AD)

Kogurjo (druhá pol. 4. stol.) – ze severní

Číny

Päkče (pol. 5. stol.) – z jižní Číny

Silla (pol. 6. stol.) – z Kogurjo

Japonsko (pol. 6. stol.) – z Päkče

Reakce na buddhismus

Nihon šoki – rok 552, Gangódži – rok 538

nositel rozvinuté kultury

politický koncept

systematické přejímání

oficiální předávání nového náboženství

přistěhovalci

Zápas o přijetí buddhismu

odpor rodů Nakatomi a Inbe rod Soga (Soga no Iname) rod Monobe (Monobe no Okoši) Soga no Umako – Buddhova hala (584) epidemie (asi 585) Monobe no Morija porážka Monobeů (587) Asukadera (588-596)

Šótoku Taiši 593 – císařovna Suiko,

korunní princ Šótoku

propagátor buddhismu

Charta o sedmnácti článcích Džúšičidžó kenpó 十七条憲

法 příklon k laickému buddhismu

patron kláštera Hórjúdži v Naře

Období Nara (710-794)

učení pokročilejší kontinentální civilizace

důraz na formu

princ Šótoku Taiši (574-622)

chrámy kokubundži a kokubunnidži

důraz na komplexní studium tradice

„Příkazy pro mnichy a jeptišky“

Sóni-rjó 僧尼令

Období Heian (794-1185)

studium a náboženská praxe

asketismus, polyteismus

Saičó (767-822), Kúkai (774-835)

úpadek klášterního života

„dědičná elita“

poustevníci

váleční mniši – sóhei 僧兵

Podpora císařů

císař Džomei (vládl 629-641) – r. 639 zahájil stavbu kláštera Daiandži ( 大安寺 ) císařovna Saimei (vládla 654-661)

r. 660 předčítána sútra v paláci císař Tendži (vládl 661-672) – tři chrámy císař Temmu (vládl 672-686) –

chrám Jakušidži císařovna Džitó (vládla 686-697)

大安寺

Kontrola buddhistických řádů

do reforem Taika – Sogové

do začátku 7. stol. – buddhističtí vládní úředníci, finance – hózu (laický úředník)

od reforem Taika – počet nově vysvěcených mnichů určován

výnosy

směrnice pro mnichy a jeptišky – 　　　　　sónirjó 　　　僧尼令

Náboženství jako ochránce státu

735 – epidemie neštovic – císař Šómu (724-749) přikazuje kopírování súter (Sútra zlatého jasu – Suvarnaprabhásasútra, Konkómjó saišóókjó 今光明最勝王経 ) a vybudování soch v provinciích 740 – sedmistupňové pagody 741 – chrámy kokubundži 国分寺

kokubunnidži 国分尼寺 Sútra zlatého jasu 752 – Tódaidži 東大寺

Šest narských škol

čistě akademické

Kegon – Kegonkjó(Sútra o Buddhově girlandě)

Ricu – mnišské předpisy (vinaja)

Hossó, Sanron, Džódžicu, Kuša - komentáře buddhistických učenců

Tódaidži

Kegonšú 華厳宗 škola Chua-jen

Šeng-siang (kor. Simsang, jap. Šindžó) asi 740

Róben (689-773) 良弁 Tódaidži

Kegonkjó 華厳経 (Buddhávatansakasútra)

Daibucu 大仏 – Vairóčana, jap.

Birušana 毘盧遮那 , Dainiči

Njorai 大日如来

Mudrá, jap. in 印

Nigacudó 二月堂 Omizutori 御水取り

Buddhismus jako ochránce státu

735-737 – epidemie neštovic císař Šómu (vládl 724-749) – sochy Buddhy a kopie súter (737), pagody, kláštery kokubundži a kokubunindži, vlastnoruční kopie Sútry zlatého jasu (740) socha Velkého Buddhy v Tódaidži (752)

Bódhisattva Kannon 観音 (Avalókitéšvara)