Sociální politika v mezinárodním kontextu

Sociální politika v mezinárodním kontextu

Jabok / ETF 2013Michael Martinek

Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

210


3

Sociální politika EU – tragikomedie na pokračováníTomáš Břicháček | 29. 7. 2013

Evropská integrace už dávno není zaměřena výlučně nebo dominantně na hospodářskou spolupráci. V průběhu let vstoupila do nejrozmanitějších sfér od ochrany životního prostředí, přes oblast vnitra a justice až po témata, jako je sport, civilní ochrana nebo výzkum vesmíru. Těžko dnes najít v rámci věcí veřejných problematiku, která by stála zcela mimo působnost unijních kompetencí a zájmů. Jednou z klíčových oblastí, kde se Unie pevně usadila v sedle, její činnost zažívá velkou expanzi a ambice jdou ještě mnohem dále, je sociální politika. Témata sociální politiky zde spolu s ochranou životního prostředí figurují jako dvě hlavní složky vedle okruhů ryze ekonomických.

Příslušné pravomoci EU se vztahují především k podpoře zaměstnanosti, ochraně zaměstnanců a antidiskriminační agendě, unijní instituce nicméně dlouhodobě projevují dychtivost hovořit i do nejrůznějších jiných aspektů sociálních věcí členských států bez ohledu na hranice kompetencí EU. Čím dál odvážnější a radikálnější počiny Bruselu vzbuzují ve vzrůstající míře nevoli a kontroverze.

10


4

Legislativní činnost Unie v oblasti sociální politiky se začala rozvíjet od počátku sedmdesátých let, dávno před přidělením prvních výslovných pravomocí, a to na základě doložky flexibility neboli subsidiární pravomoci (nyní v čl. 352 SFEU).

Tehdy byl přijat jeden z mála skutečně potřebných a přínosných aktů v této oblasti – nařízení č. 1408/71 týkající se koordinace systémů sociálního zabezpečení ve vztahu k pracovníkům migrujícím mezi členskými státy. Později bylo rozšířeno na osoby samostatně výdělečně činné a na rodinné příslušníky migrujících osob a následně nahrazeno nařízením č. 883/2004.

Tento předpis, který určuje zejména to, pod systém kterého členského státu migrující osoba v daný časový úsek spadá, započítávání dob placení odvodů v různých státech a rozdělení podílu na výplatách dávek mezi dotčené členské státy, je třeba vyzvednout z toho důvodu, že řeší skutečný přeshraniční problém – je nezbytným doplňkem volného pohybu osob v rámci vnitřního trhu – a že není ideologicky podbarven.

V dalších letech přibylo už jen málo užitečných předpisů tohoto typu, zejména pak směrnice o vysílání pracovníků, která určuje, v jakém rozsahu zaměstnanci vyslaní do zahraničí zaměstnavatelem, který tam působí v rámci volného pohybu služeb, podléhají ochranné pracovněprávní úpravě hostitelského státu.

10


5

V roce 2010 byla přijata nová desetiletka nazvaná strategie EU 2020 s podtitulem „inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“. V oblasti sociální politiky si strategie klade podivuhodné kvantitativní cíle plošně pro celou Unii. Do roku 2020 chce zvýšit zaměstnanost populace ve věku 20–64 let na

75%,snížit míru předčasného ukončování školní

docházky na nejvýše 10 % ze současných 15 %, zvýšit podíl osob ve věku 30–34 let s dokončeným

vysokoškolským nebo srovnatelným vzděláním na nejméně 40 %

či snížit počet obyvatel žijících pod hranicí chudoby o 25%, což by mělo z chudoby vyvést 20 milionů lidí.

10


6

Od roku 2008 stále leží na stole návrh směrnice o provádění zásady rovného zacházení bez ohledu na náboženské přesvědčení, zdravotní postižení, věk či sexuální orientaci neboli tzv. „Špidlova směrnice

V roce 2011 Evropský soudní dvůr ve věci C-236/09 Test-Achats rozhodl, že se zásadou rovného zacházení s ženami a muži je neslučitelné, aby pojišťovny mohly uplatňovat různou výši pojistného pro muže a ženy. Toto rozhodnutí, které ve jménu ideologie totální rovnosti pohlaví vyžaduje ignorování reálného stavu věcí, tedy různé rizikovosti chování obou pohlaví, ženám výrazně zdražilo pojištění.

V listopadu 2012 Komise předložila sociálně-inženýrský návrh směrnice „o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách“. Deklarovaným cílem návrhu je zajištění „vyváženějšího zastoupení mužů a žen“, resp. „urychlení pokroku v oblasti genderové vyváženosti“ v dozorčích vedoucích funkcích kotovaných obchodních společností. Směrnice by – zjednodušeně řečeno – vyžadovala zavedení postupů tzv. pozitivní diskriminace za účelem dosažení minimálního 40% podílu méně zastoupeného pohlaví v uvedených vedoucích funkcích v jednotlivých společnostech do roku 2020.

10


7

Činnost Unie v oblastech spadajících do sociální politiky představuje nevábný koktejl a) těžkopádné ochranářské regulace státu blahobytu, b) vtíravých sociálně-inženýrských konstruktů moderní levice, které mají za cíl

formovat „nového člověka“ a které vycházejí mimo jiné z antidiskriminačního aktivismu a feminismu,

c) ambic centrálního plánování napříč kontinentem se stanovováním kvantitativních cílových hodnot u nejrůznějších veličin pro Unii jako celek (často střílených od boku, bez ohledu na specifika členských států a bez ohledu na vyhlídky splnění),

d) masivního přerozdělování peněz na nadnárodní úrovni, e) bujení byrokratických struktur a penězovodů a konečně f) balastu zbytečných slohových cvičení různých unijních orgánů slepených ze

směsice zavadlých frází, banálních pravd a ideologicky podbarvených deklamací. Sociální politika je modelovým příkladem oblasti, kam činnost Unie

neměla nikdy vstoupit, neboť centralizace zde nepřináší žádnou přidanou hodnotu a znamená pouze bezúčelné vzdalování rozhodování o věcech veřejných dál od občanů. Drtivá většina činnosti Unie nereaguje na problémy s přeshraničním významem, které by nemohly být regulovány na úrovni členských států v rámci národních sociálních politik. Jejich jediným smyslem je vytváření harmonizované sociální politiky EU. V pozadí snah o její budování lze vidět ideový základ programové centralizace a levicových internacionalistických ambic „páchání dobra a pokroku“ po široširé zeměkouli.

10


8

10. Sociální politika v zemích EUVelká BritánieNěmeckoŠvédsko FrancieItáliePostkomunistické státySrovnání jednotlivých politik

http://www.missoc.org/MISSOC/INFORMATIONBASE/COMPARATIVETABLES/MISSOCDATABASE/comparativeTableSearch.jsp

10


9

Situace v EvropěSociální politika v jednotlivých státech se

rozvíjela odlišně, na základě kulturních a historických předpokladů.

Tři základní typy sociálního státu: Liberální (reziduální) – např. velká BritánieKorporativistický (pracovně výkonový) – např.

NěmeckoSociálně-demokratický (institucionální) – např.

Švédsko

10


10

Celkové výdaje na sociální ochranu (v % z HDP)

10

Země /Období 2001 2011

EU (28 zemí) : 29.1

Belgie 26.3 30.4

Bulharsko : 17.7

Česká republika 18.7 20.4

Dánsko 29.2 34.3

Německo 29.7 29.4

Estonsko 13 16.1

Irsko 14.3 29.6

Řecko 24.3 30.2

Španělsko 19.7 26.1

Francie 29.6 33.6

Chorvatsko : 20.6

Itálie 24.8 29.7

Kypr 14.9 22.8

Lotyšsko 14.7 15.1

Litva 14.7 17

Lucembursko 20.9 22.5

Maďarsko 19.5 23

Malta 17 18.9

Nizozemsko 26.5 32.3

Rakousko 28.6 29.5

Polsko 21 19.2

Portugalsko 21.9 26.5

Rumunsko 12.8 16.3

Slovinsko 24.4 25

Slovensko 18.9 18.2

Finsko 25 30

Švédsko 30.4 29.6

Spojené království 26.6 27.3


11

Celkové výdaje na sociální ochranu na obyvatele v EUR

10

Země / Období 2011EU (28 zemí) 6 695Belgie 8 892.42 Bulharsko 714.51 Česká republika 2 257.79 Dánsko 13 072.58 Německo 8 662.25 Estonsko 1 488.77 Irsko 10 590.91 Řecko 4 707.23 Španělsko 5 107Francie 9 388.43 Chorvatsko 1 729.17 Itálie 6 854.71

Kypr 4 116.01 Lotyšsko 1 038.8 Litva 1 285.74 Lucembursko 15 936.75 Maďarsko 1 959.76 Malta 2 629.01 Nizozemsko 10 651.48 Rakousko 9 285.81 Polsko 1 588.66 Portugalsko 3 890.12 Rumunsko 882.68 Slovinsko 3 778.53 Slovensko 1 538.42 Finsko 9 173.51 Švédsko 10 542.3 Spojené království 8 103.03


12

VELKÁ BRITÁNIELiberální model soc. státu: důraz na odpovědnost

jedince; spíše kompenzace následků soc. událostí než jejich prevence

Alžběta I. (1558-1603) – chudinské zákony (1598, 1601): Každá farnost odpovědná za nalezení práce pro chudé a za výstavbu chudinských nemocnic a ubytoven

Novelizace 1834: unifikace systémuZaložení „workhousů“: domy, kde chudí práceschopní

byli nuceni pracovat a za to dostali ubytování, práce neschopní dostali ubytování.

Moderní sociální legislativa:1908 penzijní pojištění1911 zdravotní pojištění, pojištění v nezaměstnanosti

10


13

Leeds – workhouse, 1865

10


14

Welfare stateW. Beveridge, J. M. Keynes Sociálněpolitické zákonodárství, vytvořeno 1944-

1948; principy:Univerzální sociální pojištění – nemocenské, penzijní,

úrazové, v nezaměstnanosti; pojistné platil rovným dílem zaměstnanec a zaměstnavatel, 20% přispíval stát.

Státní sociální pomoc – přídavek na dítě, příspěvek pro samoživitele, příspěvek na topení, porodné.

Národní zdravotní služba – bezplatné zdravotnictví pro všechny, financované z daní.

Bezplatné primární a sekundární vzdělání (do 16 let), financované z daní.

10


15

Sociální pojištění – National Insurance Scheme, NIS Sociální pojištění je vládní systém pojištění umožňující hradit

dávky v případě nemoci, invalidity, nezaměstnanosti, ztráty živitele a stáří (starobní důchody).

Sociální pojištění jste povinni platit, pracujete-li ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska, je vám 16 nebo více let a jste mladší, než je věková hranice pro odchod do důchodu. Pojištění platíte pouze, pokud vyděláváte více než je určená částka. Hranice pro výši příjmů je určena vládou a obvykle se každoročně v dubnu mění.

Zaměstnanec odvádí na sociálním pojištění 11 % ze své hrubé mzdy a zaměstnavatelé 12,8 % z hrubé mzdy zaměstnance.

Hranice věku pro odchod do důchodu pro ženy se postupně posunuje, aby se dostala na stejnou věkovou hranici odchodu do důchodu jako je nyní pro muže - 65 let. Poté se hranice odchodu zvýší jak pro muže tak i ženy na 68 let.

Osoby, jejichž příjmy jsou velice nízké, neplatí sociální pojištění.

10


16

Národní zdravotní služba (NHS)Systém je financován daňovými odvody výdělečně činných

osob, ne zdravotním pojištěním. Každý občan UK má nárok na bezplatnou zdravotní péči (včetně

pobytu v nemocnici), nezávisle na výši příspěvku do státní pokladny. Zdravotní péči zdarma využívají i cizinci z Evropské Unie, žadatelé o azyl, migranti ze třetích zemí, kteří zde pobývají alespoň po dobu dvanácti měsíců.

Zdravotní pojištění si Britové platí jen v případě, když si chtějí zajistit nadstandardní péči.

Za lékařský předpis se platí univerzální poplatek 7,65 liber , bez ohledu na cenu léku. Léky jsou zdarma pro seniory nad šedesát let, těhotné ženy a ženy do roku po porodu, mladistvé do šestnácti či osmnácti let (pokud jsou řádnými studenty), pacienty trpící určitým onemocněním, pacienty v invalidním důchodu a všechny pacienty pobírající sociální dávky a jejich partnery. V rámci hospitalizace jsou léky poskytovány zcela zdarma.

10


17

Důchodový systémVeřejný důchodový systém má dvě úrovně:

paušální základní důchod důchod v závislosti na odvodech na pojistném v produktivním

věku. Veřejný důchodový systém je však ve Velké Británii doplněn

rozsáhlým dobrovolným důchodovým systémem. Pouze ze státní penze žije ve VB méně důchodců než v ostatních zemích EU. V průměru si začínají Britové sami spořit a investovat na penzi již ve 28 letech, to je nejdříve ze všech zemí EU a dříve než Američané.

V Británii neexistuje předčasný důchod. Občané, kteří odejdou do důchodu dříve, než činí jejich důchodový věk, tak žijí do dosažení důchodového věku ze svých prostředků.

Paušální výše státního důchodu činí 97,65 GBP týdně pro jednotlivce, což je 14 % průměrné týdenní mzdy. Pro manželský pár je paušální státní důchod 156,15 GBP týdně. Druhá část státního důchodu závisí na dosahovaném příjmu a placeném pojistném v produktivním věku.

Občan s průměrnou mzdou má čistý státní důchod ve výši 41,5 % průměrného čistého příjmu před odchodem do důchodu.

10


18

Sazby minimální mzdy platné od 1. října 2012:

pro pracovníky od 16 do17 let (mladší 18 let) - 3.68 £/h.

pro pracovníky od 18 do 20 let - 4.98 £/h. pro pracovníky od 21 let - 6.19 £/h.

x 160 h = 990 x 32 = 31.690 Kč/měs. (ČR 8.500 Kč)

10


19

Průměrná měsíční mzda EU 2012

10


20

NĚMECKOKorporativistický sociální státÚstava čl. 20, odst. 1: „Spolková republika

Německo je demokratický a sociální spolkový stát.“

Jádrem sociální politiky je sociální pojištění (důchodové, nemocenské, úrazové a pojištění pro případ nezaměstnanosti) a sociální pomoc

10


21

Sociální zabezpečeníPět odvětví pojištění:

nemocenské (zdravotní) pojištění (145 pojišťoven), pojištění pro případ odkázanosti na dlouhodobou péči, důchodové pojištění, úrazové pojištění pojištění pro případ ztráty zaměstnání.

Dávky sociální pomoci: Každá osoba, která není schopna zajistit si svou existenci vlastními prostředky, a to finančními (příjmy a majetkem) či fyzickými (schopností vykonávat výdělečnou činnost), nebo za pomoci třetích osob, může nárokovat sociální pomoc, jestliže má v současnosti bydliště v Německu pro hlavu domácnosti a pro samostatně žijící osobu 374 EUR (10.098 Kč), manželé nebo druh a družka 337 EUR (9126 Kč). dospělá osoba, která nežije ve vlastní domácnosti ani ve společné

domácnosti jako manžel/manželka, partner/partnerka 299 EUR (8073 Kč), člen domácnosti mladší 6 let 219 EUR, 6-14 let 251 EUR, nad 14 let 287

EUR

10


22

Rodinná politikaRodičovský příspěvekOd roku 2007 matky a otcové dostanou 67% čistého příjmu

v posledních 12 měsících, ale ne méně než 300 a ne více než 1.800 eur měsíčně

Podmínka: nesmí vykonávat práci více než 30 hodin týdněMaximální doba pobírání 12 měsícůVezme-li si druhý rodič (otec) dva měsíce, pak doba

pobírání se prodlužuje o ty dva měsíce (otcovská kvóta)Cíl: podpora otců v aktivnější roli při výchově dítěte (dříve

pouze 5% otců žádalo RD), částka se odvozuje od čistého příjmu druhého rodiče v době před porodem dítěte

Práce do 30 hodin je s pobíráním kompatibilní i u otců, studenti mohou pracovat i déle

10


23

Nepřímé dávkyDaňová politika: společné zdanění manželů =

splitting - podporuje manžele v tradiční rodině (volební program KDU-ČSL)

Odpočitatelné položky:•Za dítě•Za péči o dítě, výchovu nebo profesní přípravu•Na domácnost•Na náklady péče o dítě pro pracující•Na speciální potřeby spojené s profesní

přípravou

10


24

Důchodový systémAby Němci měli nárok na výplatu starobních důchodů,

musí splnit dvě základní podmínky:Dosáhnout důchodového věku, který je aktuálně ve výši 65

let. V letech 2012 až 2029 bude však docházet k postupnému navyšování důchodového věku až na 67 let.

Žadatel o důchod musí být pojištěn minimálně 40 let a alespoň 30 let musí finančně přispívat do prvního důchodového pilíře. Od roku 2023 se povinná doba pojištění a doba placení příspěvků zvedne o 5 let.

Po dosažení věku 63 let a 35 letech účasti na důchodovém pojištění si Němci mohou zažádat o předčasný důchod. Na druhou stranu mohou pracovat i během pobírání starobního důchodu, pokud jejich výdělek nepřesáhne maximální výši jejich výdělku před vstupem do důchodu.

10


25

Třípilířový systémPrvní pilíř: státní, na principu solidarity. Pojištění platí zaměstnanec

i zaměstnavatel rovným dílem, 9,8 % z hrubé mzdy zaměstnance. Zaměstnanci, kteří vydělávají mezi 400 € (10 000 Kč) a 800 € (20 000 Kč) platí sníženou sazbu pojištění ve výši 4,9 %. Osoby s menším příjmem, než je 400 €, se mohou důchodového pojištění v prvním pilíři účastnit dobrovolně. OSVČ odvádějí do I. pilíře 19,9 % ze svých hrubých příjmů. Minimální měsíční příspěvek na důchodové pojištění činí 78,40 € (1 960 Kč).

Druhý pilíř: dobrovolné zaměstnanecké důchodové pojištění, které má v Německu přibližně dvou set letou tradici. Stát tento pilíř podporuje ve formě daňových úlev. Zaměstnavatelé jsou povinni pro své zaměstnance tyto fondy zřídit, zaměstnanci tuto možnost mohou, ale také nemusí využít. Na financování fondů se podílí ve většině případů zaměstnanec i zaměstnavatel.

Třetí pilíř: dobrovolný – kapitálové životní pojištění.Německá vláda plánuje zavedení povinné účasti pro doplňkové

spoření od roku 2019.

10


26

ŠVÉDSKO9,5 mil. obyvatelSociálně demokratický model sociálního státu,

sociální politika spojena s vládou sociální demokracie (1932-1976, 1982-1991, 1994-2006).

Politická stabilita, vztahy mezi odbory a vládouZaměření proti chudobě, sociální dávky spíše

konstruovány jako univerzální právo, ne charitaEgalitaristická interpretace sociální spravedlnostiVysoká zaměstnanostVysoká podpora dvoukariérových rodin, nejvyšší

tolerance k variabilitě rodinných forem; latentním důsledkem proces defamilizace

Vysoká úroveň sociálních služeb30% HDP na sociální výdaje (ČR 20%)

10

Historicko právní vývojJeden z nejzaostalejších států v EvropěChudinské zákony v roce 1763Pojištění v případě nemoci 1891, nízké dávky

pro malou část populace1913: systém veřejných penzí pro celou populaci1916: úrazové pojištění1934: uzákoněno pojištění v nezaměstnanosti -

organizují odbory a doplňuje jej podpora ze strany státu

1930: K. G. Myrdal – potřeba podporovat rodiny s dětmi v sociální politice

1946: školní jídlo zdarma1947: univerzální přídavky na děti1951: zavedena valorizace penzí1951: univerzální systém povinného nemocenského

pojištění s dávkami v relaci k příjmu1962: zákon o národním pojištění - 3 části:

důchodové, nemocenské, rodičovské60. léta: rozvoj sociálních služeb1973: příspěvek v nezaměstnanosti, který doplňuje

pojištění v nezaměstnanosti, které bylo pouze pro členy odborů

1974: sociální stát na vrcholu: nemocenské dávky 90% platu

1974: uzákoněna rodičovská dovolená80. léta: pojištění v nezaměstnanosti – dávka ve výši

90% platu

Konec 80. let a 90. léta : krize sociálního státu

Redukce již dosažených výhod: snižování nemocenské, růst poplatků ve zdravotnictví, soukromé sociální služby, redukce podpor v oblasti bydlení apod.

Trendy : od státní k tržní orientaci, od jednotného a centralizovaného systému k welfare mix a decentralizaci

Důchodové pojištění: od roku 2001 zaváděna reforma, která začne platit komplexně v roce 2015 – zpřísňování podmínek pro poskytování důchodu

Důchodové pojištěníGarantovaný důchod (dříve základní důchod) . Pro

všechny, kteří žijí nebo pracují ve Švédsku s nízkým nebo žádným důchodem odvozeným z příjmu; nahrazuje 60% příjmů

Důchod odvozený z příjmu - průběžně financovanýPlně fondovaný prémiový rezervní systém: druhá

část důchodu odvozeného z příjmu, 2,5% z pojistného se odvádí na individuální účty

Navíc: možnost dobrovolného podnikového nebo soukromého připojištění

Dnes již není možný předčasný důchod , odstraněna horní hranice (65 let) – flexibilní věk odchodu do důchodu

Zdravotní péče a nemocenské pojištěníSystém veřejně financované zdravotní péče z

daní, určený všem občanůmPacient částečně hradí některou péči

(hospitalizace, pohotovost, zubní péči a část výdajů na léky)

Pro osoby mladší 20 let vše zdarma včetně antikoncepce

Nemocenské pojištění: povinné, dávky ve vztahu k příjmu, ale nutno platit pojištění a mít určité minimální výdělky

Od 2. dne do 21. dne : 80% mzdy, při delší nemoci 77,6% příjmu; při překročení příjmové hranice se nemocenské dávky neposkytují (241.500 SEK)

Sociální službyFinancuje státní rozpočet, organizují místní

samosprávy (je jich 286) ve spolupráci s National Board of Health and Welfare (normativní, koordinační a metodické vedení, supervize)

Veřejný sektor, zdroj vysoké zaměstnanosti; 89% žen Dvě oblasti sociálních služeb:

individuální a rodinné služby – asi 10% (péče o předškolní děti, mládež, rodiny, osoby s psychosociálními problémy, příprava školních jídel, řešení domácího násilí apod.)

sociální a ošetřovatelské služby o staré a zdravotně postižené občany – asi 90% (osobní asistence, kontaktní osoby, organizace denních aktivit, doprava apod.)


33

FRANCIEFrancouzská revoluce 1789: Výbor na odstranění žebráctví; odmítl

princip dobročinnosti a vyhlásil právo na státní sociální pomoc –těm, kdo nepracují, dát buď práci nebo přiměřenou materiální pomoc.

Znárodnění majetku církve nutně vedlo ke státní sociální pomoci. Počátek 20. stol.: nízká porodnost oproti Německu –

bezpečnostní problém: důsledek – pronatalitní politika 30. letNemocenské pojištění 1928, penzijní 1930, rodinné přídavky 1932.Korporativistický model soc. státu, vznik ve 20.-30. letech, převládalo

soukromé či kolektivní pojištění prostřednictvím svépomocných spolků – mutualit, stát nebyl hlavním organizátorem

1945: všeobecný systém sociálního pojištění, zpočátku pro zaměstnance, později pro všechny.

1967: tři samostatné pojišťovací systémy starobní, nemocenský, zdravotní a úrazový, rodinný (přídavky na děti)

10


34

FinancováníVýdaje na sociální zabezpečení za rok 2009 byly 740 miliard eur. Na pojistném bylo v roce 2009 vybráno 57%, na CSG (všeobecná

sociální daň, ustanovena zákonem z roku 1990) 22%, na daních 11% a na ostatních poplatcích 10% z celkových příjmů 698 miliard eur.

Výdaje: nemocenské pojištění včetně zdravotní péče (47%), důchody (31%), rodina (18%), prac. úrazy a nemoci z povolání (4%).

Snižování zdravotnických výdajů: větší spoluúčast na platbě léků a při lékařských vyšetřeních (na rozdíl od ČR návštěva lékaře je zde hrazena jen částečně pojišťovnou, a to částkou stanovenou zákonem).

Důchodová reforma, která v roce 2010 vyvolala řadu nepokojů z důvodu prodloužení důchodového věku. Minimální věk pro odchod do důchodu byl z 60 let posunut na 62 let a věk odchodu do plného důchodu z 65 let na 67 let. V období od 62 let do 67 let není nárok na plný důchod, tento nárok nastává až dovršením 67. roku věku.

10


35

Rodinná politikaNárodní pokladna pro rodinné přídavky, kryje

80% rodin, poskytuje asi 15 dávek, přispívají zaměstnavatelé, odvádějí 5,4% platů

Populační specifika: růst populace, migrace (od poloviny 50.let, z 2,9 dítěte v roce 1964 na 1,89 v roce 2001)

17% nesezdaných soužití, 43,7% dětí narozených mimo manželství – vysoký počet, hned za severskými zeměmi

Po roce 1996: růst sňatečnosti, odstranění daňových výhod pro nesezdané páry, dnes daňově výhodnější manželství

Úhrnná plodnost: 2,0 (ČR 1,4, EU 1,5)10

Priority rodinné politikyCíl: kompenzovat náklady spojené s

výchovou dětí – solidarita bezdětných a rodin s dětmi, pronatalitní politika

Zajištění minimální životní úrovně pro všechny děti (soc. služby za sníženou cenu, vzdělání a lék. péče zdarma, životní minimum)

Ochrana dětí, v posledních letech i sladění práce a rodiny

Vysoká zaměstnanost žen, jako v ČRFinanční dávky plošné i testované,

podpora péče o malé děti

37

Úhrnná plodnost (státy EU, Švýcarsko, Island, Norsko - 2007)

Vybrané dávky pro rodinySpolečné zdanění příjmů domácnosti s ohledem na počet osob, jež

jsou na příslušném příjmu závislé: Daňová sazba je progresivní v 5 pásmech (0%, 5,5%, 14%, 30%, 40%). Daňový základ: součet příjmů všech členů domácnosti vydělený

počtem jejich členů (první dvě děti se počítají jako 0,5 člena) = rodinný kvocient“. Např. šestičlenná rodina (rodiče a 4 děti) platí daňovou sazbu odvozenou ze základu děleného číslem 5 (1+1+0,5+0,5+1+1): roční příjem 480.000, základ daně 96.000.

Různé danění pro manželské páry a nesezdané soužití – daňově výhodnější manželství

Porodné: jednorázová částka (808,31eur) – i při adopci, plus určitá měsíční dávka do 3 let dítěte podmíněná lékařskými prohlídkami dítěte

Přídavky na děti: Základní dávka pro rodiny s dětmi, plošná, poskytuje se od druhého dítěte, výše podle počtu dětí a jejich věku: 2 děti 110 eur měsíčně 3 děti 252,55, každé další o 141,84 více Pro dítě od 11-16 let dalších 31,14; 16 -20 let 55,36

Výše příspěvku pro rodinu (EU 2004)Země

Počet dětí1 2 3 4 5 6

Belgie 71 euro 132 euro 197 euro1

Dánsko2

Finsko 90 euro110,50 euro

131 euro151,50 euro

172 euro

Francie 0 euro 109 euro 250 euro 390 euro 530 euro 670 euro

Irsko118 euro

118 euro 147 euro

Itálie3

Lucembursko

168 euro

399 euro 727 euro4

Německo154 euro

154 euro 154 euro 179 euro 179 euro

Nizozemí5

Rakousko105 euro

118 euro 131 euro

Řecko 6 euro 18 euro 40 euro 48 euro

Španělsko6

Švédsko102 euro

102 euro 129 euro 184 euro 204 euro

Velká Británie

107 euro

72 euro7


40

Mateřská, otcovská a rodičovská dovolenáMateřská: od roku 1928, 1.a 2. dítě 6 týdnů před a 10

po porodu, (3. dítě 8 a 18), pobírá nemocenské dávky, ale zaměstnavatel je může dorovnat do čisté mzdy

Otcovská: 2002 otec nárok kromě 3 dnů kolem porodu na dalších 11 dní- vybrat najednou v prvních 4 měsících dítěte, stejná pravidla jako ženy

Rodičovská: rodiče mohou nastoupit současně nebo jeden po druhém, do 3 let věku dítěte; adopce: do 3 let po převzetí dítěte

Možná kombinace s částečným úvazkemRodičovský příspěvek: vyplácen, když rodič buď

přeruší práci, nebo jen na částečný úvazek; 501,59E, nebo 339,94 podle toho, zda pracuje.

10

Další dávky pro rodiny s dětmiPříspěvek na pečovatelku, která hlídá děti u sebe

domaPříspěvek na hlídání dětí v jejich bydlištiRodinný doplněk: testovaná dávka, pro rodiny se

třemi a více dětmi nad 3 rokyDávka pro neúplnou rodinu: příspěvek

samoživitelce, která se stará o dítě / děti (max. výše 521,52 eur) nebo je těhotná, vyplácí se podle výše příjmů a počtu dětí po dobu 12 měsíců, ale může se vyplácet až do 3 let věku dítěte

Rodinná podpora: plošná dávka, něco jako sirotčí dávka, buď pro osamělého rodiče (77,84 eur), nebo pro rodiče adoptovaného dítěte, a pro děti sirotky (103,78). Může být i v případě, kdy jeden z rodičů nepřispívá na dítě


42

Srovnání úhrnné plodnosti Francie se srovnatelně velkými zeměmi EU se srovnatelným podílem imigrantů

Země Úhrnná plodnostPodíl imigrantů

Francie 2,0 11,0 %

Španělsko 1,4 13,8 %

Německo 1,4 11,6 %

10

Na evropské poměry výrazně vysoká úroveň porodnosti ve Francii je často přikládána vlivu migrace a zastoupení imigrantů v populaci. Tento předpoklad však odborníci ve svých analýzách opakovaně vyvracejí. Lze to doložit srovnáním s jinými srovnatelně velkými zeměmi EU (Německo a Španělsko) se zhruba stejným podílem imigrantů, kde je však úhrnná plodnost výrazně nižší.


43

SLOVENSKOMinisterstvo práce, sociálnych vecí a rodiny

Slovenskej republikySlovenský systém sociální ochrany má tři

základní formy, kterými jsou sociální pojištění sociální podpora (podpora rodin s dětmi)sociální pomoc (dávky v hmotné nouzi)

10


44

SYSTÉM SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ nemocenské pojištění jako pojištění pro případ ztráty nebo snížení příjmu z

výdělečné činnosti a na zabezpečení příjmu v důsledku dočasné pracovní neschopnosti, těhotenství a mateřství,

důchodové pojištění, a to: starobní pojištění na zabezpečení příjmu ve stáří a v případě úmrtí; nárok na starobní

důchod má pojištěnec, které získal nejméně 10 let důchodového pojištění a dovršil důchodový věk. Důchodový věk je 62 let jednotně u mužů i žen. Začíná se však uplatňovat až u mužů narozených po 31. prosinci 1945 a u žen narozených po 31. prosinci 1961.

invalidní pojištění jako pojištění pro případ poklesu schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce a pro případ úmrtí,

úrazové pojištění jako pojištění pro případ poškození zdraví nebo úmrtí v důsledku pracovního úrazu, služebního úrazu či nemoci z povolání,

garanční pojištění v případě platební neschopnosti zaměstnavatele na úhradu nároků zaměstnance,

pojištění v nezaměstnanosti jako pojištění pro případ ztráty příjmu z činnosti zaměstnance v důsledku nezaměstnanosti a na zabezpečení příjmu v důsledku nezaměstnanosti.

10


45

Přehled sazeb pojistného na sociální pojištění

Nemocensképojištění

Důchodovépojištění

Pojištěnív nezam.

Garančnípojištění

Úrazovépojištění

Rezervní fond solidaritystarobní invalidní

Zaměstnanec 1,4 % 4 % 3 % 1 %

Zaměstnavatel 1,4 % 14 % 3 % 1 % 0,25 % 0,8 % ** 4,75 %

Povinně pojištěnáOSVČ

4,4 % 18 % 6 % 4,75 %

Dobrovolně pojištěná osoba

4,4 % 18 % 6 % 2 % 4,75 %

Stát

18 %za ZVS*) + ženy pečující o děti do 6 až 7 let věku

6 % 2 %

10


46

Penzijní reforma Na Slovensku proběhla v roce 2004 penzijní reforma a od ledna roku

2005 zde mají tří-pilířový systém: I. pilíř (průběžný) – do tohoto pilíře jsou zapojeni všichni občané a jejich

zaměstnavatelé, kteří povinně platí odvody do Sociální pojišťovny z každé mzdy; pokud je občan pouze účastníkem I. pilíře, platí povinné odvody ve výši 7 % z hrubé mzdy a jeho zaměstnavatel ve výši 21,75 % (celkem tedy 28,75 %). Z této částky jde 18 % na starobní důchody, 6 % na invalidní důchody a 4,75 % do rezervního fondu solidarity. Vybrané peníze z prvního pilíře použije Sociální pojišťovna na výplatu současných důchodů.

II. pilíř (spořivý) – část finančních prostředků vybraných v I. pilíři putuje na účet občanem vybrané společnosti, která finanční prostředky dále zhodnocuje investováním na kapitálovém trhu. Při zapojení do II. pilíře tak putuje 9 % na konto Sociální pojišťovny a 9 % na účet vybrané společnosti (tj. polovina z 18 % určených na starobní penze). Výsledný důchod je potom kombinací obou forem důchodového zabezpečení. Samozřejmě výše penze z tohoto pilíře závisí především na míře zhodnocení vložených peněz.

III. pilíř (dobrovolný) – jedná se o zcela dobrovolné spoření, např. penzijní připojištění, které však bývá většinou daňově zvýhodněno.

10


47

Výše penze v zemích OECD (v % k průměrné mzdě)

ZeměPrůběž. systém

Spořivý systém

Výsledná penze

Lucembursko 88,3 0,0 88,3Španělsko 81,2 0,0 81,2Rakousko 80,1 0,0 80,1Island 9,2 68,3 77,5Maďarsko 50,7 26,2 76,9Turecko 72,5 0,0 72,5Itálie 67,9 0,0 67,9Korea 66,8 0,0 66,8Nový Zéland 39,7 25,3 65,0Finsko 0,0 63,4 63,4Polsko 29,9 31,3 61,2Švýcarsko 35,8 22,6 58,4Slovensko 24,4 32,4 56,8

10

Portugalsko 54,1 0,0 54,1Norsko 52,7 0,0 52,7Francie 38,4 12,8 51,2Česko 49,1 0,0 49,1Švédsko 46,7 0,0 46,7Kanada 43,9 0,0 43,9Austrálie 17,4 25,7 43,1USA 41,2 0,0 41,2Belgie 40,4 0,0 40,4Německo 39,9 0,0 39,9Mexiko 4,4 31,4 35,8Japonsko 34,4 0,0 34,4Irsko 32,5 0,0 32,5Nizozemí 31,3 0,0 31,3Velká Británie 30,8 0,0 30,8Dánsko 30,2 0,0 30,2


48

Rodinná politika Rodiny s deťmi štát finančne podporuje v rámci systému štátnej sociálnej

podpory jednorazovými a opakovanými štátnymi sociálnymi dávkami. Príjem rodiny sa netestuje, až na výnimku pri poskytovaní náhradného výživného. Dávky sú financované výlučne zo štátneho rozpočtu. Rodinám s deťmi sú určené nasledujúce príspevky: Prídavok na dieťa (do 18, resp. 25 let): 23,10 € Príplatok prídavku na dieťa (nelze-li uplatnit slevu na dani): 10,83 € Rodičovský príspevok (do 3 let dítěte): 199,60 € Príspevok pri narodení dieťaťa (na každé dítě): 151,37 € Príplatok k príspevku pri narodení (na každé dítě z prvních tří porodů, které

se dožïje 28 dnů): 678,49 € Príspevok rodičom, ktorým sa súčasne narodili tri alebo viac detí alebo ktorým

sa v priebehu dvoch rokov opakovane narodili dvojčatá – ročně: 81,99 €, ak ide o dieťa do 6 rokov veku, 101,25 €, ak ide o dieťa od 6 rokov veku do 15 rokov veku, 107,55 €, ak ide o dieťa vo veku 15 rokov veku.

Príspevok na starostlivosť o dieťa (pěstounská péče): 230,- € /měs. Náhradné výživné (při neplnění vyživovací povinnosti): do 1,2 ŽM Príspevky na podporu náhradnej starostlivosti o dieťa Daňový bonus za dieťa: 21,41 €

10

Documents

Sociální politika v mezinárodním kontextu