ÚSPORNÁ, HOSPODÁRNÁ, EKOLOGICKÁ JÍZDA Vzdělávací program Projekt ECOWILL (Widespread Implementation for

Learner Drivers and Licensed Drivers) – je značné rozšíření pro budoucí

řidiče a licencované řidiče. Byl zahájen v květnu 2010 a klade si za cíl snížit

emise oxidu uhličitého až o 8 milionů tun do roku 2015 o posílení

uplatňování ekologické jízdy po celé Evropě. (Spálením 1 L paliva vznikne

2,44 kg oxidu uhličitého).

"Ecodriving" je moderní a inteligentní způsob jak uspořit palivo a dojet do

svého cíle rychle a, co je ještě důležitější, bezpečně. Evropská legislativa

bude od roku 2014 nově výuku i testování hospodárného řízení u žadatelů

o získání řidičského oprávnění skupiny B předepisovat.

GROW VYRŮST G- GOAL , CÍL R - REALITY, SOUČASNÝ STAV O - OPTIONS, MOŽNOSTI W- WILL , VŮLE, TOUHA, ROZHODNUTÍ CO UDĚLÁM

Úsporná – hospodárná jízda je stejný návyk jako jízda s pravou rukou na řadící páce nebo s loktem na okénku Úsporná jízda: V minulém roce jsme dostali nabídku na kurz úsporné jízdy v projektu ECOWIL. Váhal jsem, zda se

tohoto kurzu zúčastníme. Zvažovali jsme svůj čas. Vyučil jsem se automechanikem, vystudoval automobilovou

průmyslovku a kolem aut se pohybuji celý život. Co by nás vlastně mohlo ještě oslovit? Nakonec jsme jeli.

První den nás nepřekvapil, dozvěděli, jsme se, co jsme již věděli. Postrádali jsme jen zopakování, jak moderní auta

fungují s elektronikou, kterou jsou prošpikovaná a jak se chovat za volantem, abychom se do těchto pravidel nejlépe

trefili. Plyn ve správnou dobu přidali, ubrali, co udělá řídící jednotka, jak vyhodnotí náš pokyn, který jsme ji dali

pomocí plynového pedálu, jak udržet otáčky v maximálním krouticím momentu, kdy správně a včas přeřadit na vyšší

stupeň a vůbec. Druhý den se už trénovalo v provozu za volantem. Vysvětlovala se zlatá a stříbrná pravidla o úspoře

paliva. Jeďte….., nepřidávejte….., předvídejte…. uberte… Šlo převážně o pokyny.

Provoz na pozemních

komunikacích je řízen (omezen

pravidly silničního provozu)

dále i samotné auto má svá

pravidla – výkon, krouticí

moment, zrychlení apod. zvlášť

současné moderní automobily.

Jinak se jezdí s automobily

s karburátorem a ten samý

způsob nelze aplikovat

u moderních vozidel se

vstřikováním a turbo-

mychadlem. Důležité je i najít

správnou stopu při průjezdu

zatáčkou či využití kinetické

energie vozidla v kopcovitém

terénu a jiné.

Většinou si všichni myslíme, (a já pochopitelně také), že umíme maximálně využít možnosti své a svého vozidla, vůči

pravidlům v silničním provozu ve svůj prospěch. Chovat se vůči ostatním účastníkům provozu slušně, dodržet

pravidla provozu na pozemních komunikacích a využít možnosti svého vozidla při jízdě z místa A do cílového místa,

jet co „nejrychleji“ a zároveň nejúsporněji je hospodárnou jízdou.

Někteří z nás „hospodárnou jízdu“ umí dát v provozu i najevo. Posunky, troubením, problikáváním apod.,

připomeňme si některé, možná, že se i sami mezi nimi poznáte.

Strážce – soudce

ostatních řidičů, trestá

za přestupky

Narcista – řídí

se standardy, zlobí

se na ostatní, když je

nedodržují

Závodník agresor – první

na „červené“, pokud

mu to znemožníte…

Soutěžící agresor – tvoří

soutěže v dopravě,

zvyšuje si sebevědomí

Pasivní agresor – maří cíle

jiných řidičů předjet,

zařadit se… útočí na jejich

sebevědomí, vzbuzuje

v nich zlost.

Abych se choval a dodržoval pokyny co je správné, musím to i tak cítit jinak to nedám. Jestliže má něco nějaká

pravidla, tak je přeci musím z něčeho odvodit, vypočítat. Pokud pravidlo nesprávně použiji, nesu i následky.

Zemská přitažlivost. Pravidlo, které je tu již několik milionů let a nikoho nezabije do doby, pokud toto pravidlo

nesprávně použijete. Z pátého patra sejdeme do přízemí tisíce krát za život, skočit do přízemí můžeme však pouze

jednou.

Musím vědět, že jestliže něco dělám jinak, co je proti nějakým pravidlům, pak se chovám stejně, jako magor, který

vyskočí z okna.

Dva dny školení jsme ukončili zkouškou testem, převzetím certifikátu a jeli domů. Musím přiznat, že jsme se nové

věci dozvěděli. Pořád je co se učit, ale přeci jen pořád to nebylo to pravé ořechové.

Asi po 3 týdnech od kurzu, byl naplánován ještě jeden den školení. Znova jsme uvažovali, zda máme jet nebo ne.

Nakonec jsem jel sám, moje žena měla zkoušky ve škole. Jel jsem s tím, že kurz dokončím.

Na tomto posledním dnu kurzu došlo k jedné zajímavosti a to byl asi právě ten zlom, proč jsem se tím začal hlouběji

zabývat. V teoretické části byl ukázán graf, o úspoře času v závislosti na rychlosti. Nebyla mu však věnována žádná

velká pozornost. Zaujalo mě na něm to, že výsledná křivka byla hyperbola, což je výsledek nepřímé úměry. Nepřímou

úměru jsme se učili někdy v 7 třídě, zapátral jsem po letech. No a tady mě napadlo, že tady by mohla být ta

souvislost mezi úsporou paliva a úsporou času. S časem převážně bojujeme všichni a doháníme ho, kde se dá,

protože právě spěcháme na schůzku, chalupu, apod. Tuto příležitost dohnat uspořit čas, máme právě za volantem

auta, přesvědčeni o racionálním jednání. Vyhledáváme možnost být první na křižovatce, na kopci, před výjezdem

z obce a vůbec.

Kurz úsporné jízdy má však trvat jen 1 hodinu. Je s tím trochu problém. Předat zkušenosti žadateli za jednu hodinu,

když my jsme se školili 3 dny. Vůbec jsem nevěděl, zda má cenu tento kurz dělat.

Po čase se nám přihlásil na kurz první žadatel. Nastalo dilema, zda žadatele odmítnout. Nakonec zvítězila zvědavost.

Jestli-že se někdo rozhodl vyrůst, má cíl, zná současný stav, má vůli něco se sebou udělat, pak jsou tu možnosti:

přihlásit se do kurzu úsporné jízdy.

Zároveň si sám na sobě ověřím a vyzkouším, zda svoje zkušenosti někomu umím předat a přesvědčit jej, aby

se za volantem choval jinak. Rozhodl jsem se, že pro první 3 žadatele udělám kurz zdarma, neboť se to vlastně také

budu ještě učit.

140 4 s130

120

90

80

50

40

26 s

40 s

18 s72 s

45 s

30 s

5 s

90 s

Náš kurz úsporné jízdy jsme

tedy rozšířili ještě o úsporu

času. Máme za to, že

opominout tuto skutečnost by

byla chyba.

Náš kurz netrvá 1 hodinu,

ale minimálně 2 hodiny.

Za tímto účelem jsme

pro účastníky kurzu

hospodárné jízdy připravili

i kalendář s hyperbolou.

V duchu jsem si řekl. „Hochu ve svém věku oprášíš trojčlenku a uvidíš, co ti vyjde.“ Nikdy mě nenapadlo dát si tyto

dvě věci do souvislosti. Jen tak sednout si k pivku vzít si kalkulačku a některé věci si spočítat. Navíc nejsou, tak složité,

všichni jsme se je učili na základní škole. Nebudu vás unavovat výpočty, podívejte se na graf. Uvidíte na něm, za jaký

čas ujedete 1 km a kolik sekund ušetříte, pokud pojedete rychleji.

Hospodárná jízda je stejná hra jako bowling.

Na bowlingové dráze v rámci pravidel máme

vytěžit co nejvíce, na konci má padnout 10

kuželek, (žlábkem, který je součástí dráhy toho

určitě nedosáhneme).

U hospodárné jízdy je dráha převážně stejná.

Cesta do práce z práce, na chalupu z chalupy

apod., pravidla daná, ale provoz je pokaždé jiný

- takový žlábek. V rámci pravidel v silničním

provozu se máme dostat do cílového místa

v nejrychlejším čase a s nejnižší spotřebou.

Zkrátka z konkrétního provozu vytěžit pro sebe

co nejvíc.

Potřeboval jsem si sám na sobě ověřit, zda

to funguje.

U svého auta jsem si při ujetých 9 500 km

poznamenal průměrnou spotřebu 9,1 L/100 km

a průměrnou rychlost 47 km/h. Údaje

na tachometru jsem vymazal a začal úspornou

jízdu. Byl jsem u dvoutunové čtyřkolky

v automatu s třílitrovým motorem a dosaženou

spotřebou celkem spokojen. Věřil jsem, že

ji dám ještě dolu, ale za cenu nižší průměrné

rychlosti. Vůbec mě však nenapadlo, že tomu

bude právě naopak. Vzdálenost ujedu v kratším

čase.

Po ujetí 12 500 km jsem měl průměrnou

spotřebu 8,7 L/100 km a průměrná rychlost se

zvedla na 50 km/h. To, že jsem sundal

0,4 L/100 km a přitom se mi zvedla průměrná

rychlost jsem nečekal.

Při přepočtu na 25 000 km, které ujedu za rok, tuto vzdálenost ujedu přibližně o 3 800 Kč levněji a téměř o 32 h

rychleji. Uspořím 100 L paliva a zatížení životního prostředí snížím o více jak 244 kg oxidu uhličitého.

Přiznám se, že mě tyto výsledky pozitivně překvapili. Přiznám se, že jsem i získal nový návyk. Sednu za volant a

automaticky jedu hospodárně, stejně jako jiní, kteří si vezou pravou ruku na řadicí páce.

Tento výsledek zároveň ještě

umocnily i dvě skutečnosti. Jednak

jsem měl možnost podívat se

na počitadlo spotřeby a ujetých

km u stejného typu vozidla.

Průměrná rychlost 45 km/h

spotřeba 10,5 L/100 km a

vzdálenost 53 000 km. Pokud by

toto vozidlo jezdilo ve stejném

režimu jako mé tak vzdálenost

100 000 km bych jel o 68 400 Kč

levněji a o 222 hodin rychleji.

Rychleji o 92,5 dne. V každém roce

o 17 100 Kč levněji a vždy 3 týdny

volna.

Druhá, že řidiči jeden s vozidlem a

se čtyřmi 2222 a druhý zřejmě

anonymní s tmavými foliemi

na oknech věřili, že se chovali racionálně. Jeden z nich dokonce sedí. Možná, že potřeboval získat čas na opakování a

trojčlenky. Vyhodnotit správně trasu není tak složité. Oprášit fyziku a matematiku ze 7 třídy, zvládnout bezpečně

svoji jízdu, přispět k ochraně životního prostředí, jet ekonomicky, co nejrychleji a nejúsporněji, do cílového místa, je

na zkušenostech každého z nás.

Představte si, že jezdíte OCTÁVIÍ pravidelně na chalupu z Prahy na Tábor. Podíl dálnice je jen 20 km do Mirošovic.

Ostatní úseky nebudeme hodnotit. Pokud by se vám povedlo např. jet průměrnou rychlostí 120 km/h při spotřebě

6,8 L/100 km nebo 140 km/h při spotřebě 8,3 L/100 km. Na vzdálenosti 20 km při rychlosti 140 km/h spotřebujete

pouze o 0,3 L paliva více než při 120 km/h. Zdá se vám to zanedbatelné? Co vlastně získáme tím, když jedeme

rychleji? V Mirošovicích budeme přibližně o 86 s dříve. Co nás bude stát palivo 0,3 L. Při 38 Kč za jeden litr nás vyjde

na necelých 11,4 Kč. Pořád nezajímavá čísla. Pokud však chceme na tomto úseku ušetřit celou hodinu času, musíme

jet tento úsek přibližně 42 krát. Ušetřená hodina pak vyjde na 479 Kč. Více jak 5 měsíců, budeme jezdit každý týden,

na chalupu a zpět a ušetříme 1h času za 479 Kč. Za rok ušetříme něco málo přes 2 hodiny času, které nás vyjdou

přibližně na 1 000 Kč. To je pořád jen jeden úsek na trase a co ostatní? Co kdyby vám někdo nabídl, že vám ušetří čas

a řekl „Pane ušetřím vám hodinu vašeho času, poseču za vás zahradu a vy mi dáte pětikilo na hodinu.“

Můžete si i představit, že máte svoji vlastní dopravu a dodávka jezdí z Prahy do Tábora a zpět každý den. Za jeden

měsíc řidič dodávky pro sebe ušetří 1 hodinu času. Tuto hodinu zaplatíte jako podnikatel v nákladové položce. Vaše

náklady za rok budou 5 745 Kč na jedno auto a řidič ušetří pro sebe 12 hodin času, který se pravděpodobně u řidiče

nikde neprojeví, neboť bude rozkouskován na 504 časových úseků po 86 sekundách. Při 10 vozidlech budou náklady

57 745 Kč atd. a to se pořád bavíme o 0,3 L paliva 6 velkých panáků.

Na jiných úsecích stejný čas, (86 s) však ušetříte na čtyřikrát kratší vzdálenosti než z Prahy do Mirošovic. Pokud

udržíte nohu na plynu v obci, a ujedete 5 km rychlostí 50 km/h oproti těm, kteří to nedokáží a jedou jen 40 km/h.

Pochopitelně myslím tím, že jedete ve volném úseku, nejezdíte pokaždé v koloně. To, že spotřeba paliva při těchto

rychlostech je zanedbatelná není potřeba zdůrazňovat. A jaký je podíl jízdy ve městě a na dálnici, kde se dá ušetřit

čas, si může posoudit každý sám.

Těch příkladů je daleko více a zajímavější je na nich to, že pokud nesprávně vyhodnotíte situaci v provozu

na pozemních komunikacích, zajedete nesprávně jednotlivé úseky na vámi zvolené trase, tak někdy úspora 1 hodiny

vychází i až na 4 000 Kč.

Přeji všem pohodovou a bezpečnou jízdu.

Jaroslav Dvořák