Upload
others
View
0
Download
0
Embed Size (px)
Citation preview
1/28
SSttřřeeddoošškkoollsskkáá tteecchhnniikkaa 22001133
SSeettkkáánníí aa pprreezzeennttaaccee pprraaccíí ssttřřeeddoošškkoollsskkýýcchh ssttuuddeennttůů nnaa ČČVVUUTT
MIKROMETR - 3D MODEL
Petr Ilek
Střední průmyslová škola elektrotechnická,
Praha 10, V Úžlabině
Úvod
Hlavním tématem práce je pomocí softwaru Autodesk Inventor Professional 2013 vytvořit 3D
model třmenového mikrometru. Jako skutečnou předlohu jsem použil mikrometr s rozsahem
0-25 mm s přesností na 0,01 mm, který se dá sehnat kolem 400 Kč (viz. obr. 1). Modelování
ve 3D mě začalo bavit hned na první vyučovací hodině. Nejvíce se mi na vytváření 3D
modelů líbí to, že když později někde najdu chybu, mohu se vždy vrátit o pár kroků zpět
a opravit chybu bez nutnosti začínat kompletně od začátku. Navíc v dnešní době se vše
navrhuje prostřednictvím počítače, a proto jsem se chtěl 3D modelingu věnovat ve své práci.
Hlavním cílem tedy je vytvořit 3D model měřidla, dva výrobní výkresy, výkres sestavy
a animaci složení mikrometru. Mezi další cíle patří vytvořit rešerše na témata týkající se
historie měřítek a měření, metod měření v současnosti, druhů měřidel, využití noniu v měření
a systému kalibrace měřidel.
2/28
Obrázek 1 - Třmenový mikrometr - předloha mé práce
3/28
1. Jak jsem začal s modelováním
Nejprve jsem si vytvořil jednoduché náčrty jednotlivých součástí mikrometru. Poté jsem
pomocí posuvného měřítka (šuplery) naměřil rozměry součástí a zakótoval je do náčrtů
(obr. 2). Dále jsem začal překreslovat náčrty do programu Inventor (obr. 3) a vytvářet v něm
pomocí vysouvání nebo rotování jednoduché 3D modely, které jsem pak v 3D zobrazení
upravoval do složitějších tvarů, což spočívalo v přidání zaoblení, závitů, děr, drážek apod.
Podobný postup jsem aplikoval u všech součástí s tím, že u některých bylo zapotřebí vyřešit
více problémů například přidání drážkování, číselných stupnic, rozlisování materiálu apod.
Obrázek 2 - Jednoduchý náčrt třmenu mikrometru
4/28
Obrázek 3 - Překreslený zjednodušený náčrt
Obrázek 4 - Dokončování tvaru třmenu pomocí náčrtu v pomocné rovině
5/28
Obrázek 5 - Výsledný model třmenu
6/28
2. Historie měřítek a měření, jednotky délek ve světě
Historie měření
Už v dávném starověku se začaly používat první jednotky měření, které se časem zpřesňovaly
a sjednocovaly. Tím vznikl počátek technického oboru metrologie. Metrologie je nauka
o měření, zabývá se metodami měření, měrovými jednotkami, technikou měření a měřicími
přístroji.
Potřeba měřit začala od počátku lidstva například při sdělování vzdáleností míst důležitých
pro lov. I dnes občas používáme kroky jako délkovou míru, což tenkrát byla první jednotka
délky. První lovci museli změřit také čas pomocí slunce. Též bylo důležité vědět, jaké je roční
období nejen kvůli putování stád lovné zvěře, ale také kvůli tehdejšímu zemědělství.
Obrázek 6 - Nástroje k měření používané ve starém Egyptě
Základní staroegyptskou délkovou mírou kolem roku 3000 př. n. l. byl královský loket
(0,523 m), který se dále dělil na 7 dlaní (každá dlaň měla 4 prsty). Pro větší vzdálenosti
používali Egypťané jednotku 100 královských loktů, která se jmenovala chet nebo khet.
Egypťané používaly měření a plánování při stavbě pyramid. Důkazem mohou být zachovaná,
docela přesná dřevěná a kamenná měřidla.
1. Pravoúhlý trojúhelník s olovnicí
(nahrazuje dnešní vodováhy)
2. Úhelník
3. Tyč dlouhá 3 lokty (cca 1,5 m)
4. Olovnice ke kontrole svislic
7/28
Spousta dnes používaných měřicích jednotek má původ u těchto starých národů. Například
šedesátinné dělení u jednotek času a úhlu, které pochází ze starého Sumeru. Dalším příkladem
mohou být stopa, míle, unce a libra, které pocházející ze starého Řecka a Říma a dodnes se
používají v zemích s britsko-americkým systémem jednotek.
Sjednocení jednotek
K prvnímu sjednocení měr došlo na konci 8. století za Karla Velikého, který převzal upravený
římský systém. Pokusy o sjednocení měr a vah ve středověku měly malý úspěch. Jediná
Anglie měla míry sjednocené díky Velké listině svobod z roku 1215. V Čechách došlo ke
sjednocení jednotek za Přemysla Otakara II. v roce 1268. Vznikl takzvaný pražský (český)
loket, který se stal jednotnou mírou v celém království. Měřil 0,59 metru, což jsou 3 pídě, píď
se rovnala 10 prstům položených vedle sebe a jeden prst byla šířka 4 ječných zrn.
K výraznějším snahám o sjednocení měr v Evropě dochází ke konci 18. stol. při rozvoji vědy
a techniky, zejména v rakouské monarchii v letech 1756-1765. Bohužel, ale nedošlo
k úplnému sjednocení, kvůli zavedeným tradicím a zvykům. Až v roce 1853 došlo
k císařskému nařízení zavedení jednotných měr a vah dolnorakouských. V Čechách se tak
stalo 18. července roku 1856.
8/28
Zde jsou příklady jednotek:
Tabulka 1 - Příklady jednotek
1) Délkové míry: 1 vídeňský sáh = 1,896 484 m
1 stopa = 0,316 081 m
1 loket = 0,777 558 m
1 rakouská (poštovní) míle = 7,585 936 km
1 pěst = 10,536 02 cm
2) Plošné míry: 1 čtverečný sáh = 3,596 652 m2
1 čtverečná stopa = 0,099 907 m2
1 čtverečná rakouská míle = 57,546 42 km2
3) Objemové míry: 1 krychlový sáh = 6,820 992 m3
1 krychlová stopa = 0,031 578 67 m3
4) Duté míry: 1 vídeňská měřice = 61,486 821 (pro sušiny)
1 vídeňské vědro = 56,589 01 (pro kapaliny)
1 vídeňský máz = 1,414 724 1 (pro kapaliny)
5) Závaží: 1 vídeňská libra = 0,560 060 kg
1 vídeňský cent = 56,006 kg
1 vídeňský lot = 1,750 187 dag (dekagramů)
1 celní cent = 50 kg
1 celní libra = 0,5 kg
1 lékárenská libra = 0,420 045 kg
1 vídeňská marková stříbrná váha = 0,280 668 kg
1 váha pro dukátové zlato = 3,490 896 g
1 vídeňský karát = 0,205 969 g
1 poštovní lot = 16,666 667 g
K základu metrické soustavy, která se podobá dnešní, došlo 23. září 1795 ve Francii. Cílem
bylo zavedení desetinné soustavy a metru jako délkové jednotky. Její výhody se časem
projevily, a proto byla 20. května 1875 v Paříži podepsána osmnácti státy metrická konvence,
což byla mezinárodní dohoda o používání metru a kilogramu. Jednotka váhy kilogram byl
odvozen z metru, a to jako hmotnost 1dm3 čisté vody za teploty 4°C (nejvyšší hustota). I přes
úpravy definice kilogramu a metru se tyto jednotky staly základem Mezinárodní soustavy
jednotek, označované zkratkou SI, která byla přijata v roce 1960. Mezi její základní jednotky
patří kromě metru a kilogramu také sekunda, ampér, kelvin, mol a kandela. Soustava SI platí
i v České republice.
9/28
Tabulka 2- Soustava SI
Fyzikální veličina Jednotka Značka
Délka metr m
Hmotnost kilogram kg
Čas sekunda s
Termodynamická teplota kelvin K
Látkové množství mol mol
Elektrický proud ampér A
Svítivost kandela cd
10/28
3. Metody měření délek v současnosti
Aby mohla vzrůstat přesnost výroby vzrůstá i přesnost měření. To znamená, že vzrůstá
rozlišení měřidel. Rozlišení je parametr měřicích přístrojů, který udává minimální rozdíl mezi
dvěma sousedními měřenými hodnotami, které přístroj ještě rozliší. Na počátku 20. století se
rozlišení měřicích přístrojů pohybovalo v rozsahu desetin milimetru, později setin milimetru,
v poslední čtvrtce minulého století rozlišení digitálních přístrojů dosahovalo mikrometrické až
submikrometrické oblasti (např. 0,1 μm). V současnosti se rozlišení velmi přesných měřicích
přístrojů pohybuje v oblasti nanometrů a v některých případech dokonce i pikometrů (1 pm =
0,001 nm). Rozlišení se zvyšuje i u dílenských měřidel, např. u elektronických snímačů délky
a u třmenových mikrometrů, kde dosahuje 0,1 μm.
Délkové měřicí stroje
Jsou to měřicí přístroje, ale pro svoje velké rozměry se nazývají stroje. Jejich přesnost se
odhadem pohybuje v deseti tisícinách milimetrů. Slouží k měření jak vnějších, tak vnitřních
rozměrů větších délek, na kontrolu měrek (kalibrů) nebo měřicích přípravků. Jsou vyráběny
s vodorovnou a svislou osou měření. Měřenou hodnotu odečítáme pomocí mikroskopu nebo
digitální obrazovky.
Obrázek 7 - Univerzální délkový stroj pro přesné měření délek
Obrázek 8 - Kontrola kalibru univerzálním délkovým strojem
11/28
Laserové délkoměry
Tyto přístroje využívají k měření plynové lasery, protože mají vysoký stupeň přesnosti
vlnové délky a roviny kmitání. Měření laserem slouží pro kontrolní měření výrobků s nejvyšší
přesností, na ověření délkových etalonů, kalibrů, na přesné seřizování obráběcích strojů.
Pomocí laserového světla můžeme měřit s přesností až 0,04 μm.
Obrázek 9 - Laserový délkoměr CA660
12/28
4. Druhy měřidel
Dělení
Měřidla se dají dělit do tři skupin:
Nastavitelná měřidla - ke zjištění naměřené hodnoty délky použijeme nastavitelné,
pohyblivé zařízení (stupnice, počítadlo). Např. mikrometr a posuvné měřítko.
Pevná měřidla - jsou vyráběna s pevnou roztečí rysek. Např. skládací metr nebo pásmo.
Šablony a kalibry - slouží pro měření porovnáváním. Mají tvar nebo rozměr měřeného
obrobku. Nezjišťujeme tedy skutečné číselné hodnoty, ale rychle porovnáme rozměr šablony
s obrobkem.
Mikrometr
Je nastavitelné technické délkové měřidlo, mezi jeho hlavní parametry patří rozsah a přesnost.
Rozsah nám určuje velikost minimální a maximální délky měřeného tělesa (např. 0-25 mm).
Přesnost nám říká, na kolik desetin, setin nebo tisícin milimetrů můžeme měřit
(např. 0,01 mm). Při měření se měřené těleso vloží mezi měřicí doteky (mezi čep
a mikrometrický šroub). Vzdálenost měřicích doteků se nastavuje mikrometrickým šroubem
a z počtu jeho otáček určíme velikost měřeného tělesa. Velikost jedné otáčky odpovídá
stoupání šroubu (většinou 0,5 mm). Pootočení šroubu se čte na obvodu bubínku. Mikrometr
umožňuje měřit s přesností 0,01 mm (se zvláštní úpravou i 0,001 mm). Vůbec první
mikrometrický šroub vynalezl William Gascoigne v 17. století a použil ho v dalekohledu pro
měření úhlové vzdálenosti mezi hvězdami. Mikrometr se nejčastěji používá pro měření
vnějších a vnitřních rozměrů a pro měření hloubek. Existují tři druhy mikrometrů:
Třmenový mikrometr, který je asi nejznámější, je obvykle používán k měření drátů, koulí
a hřídelí.
Vnitřní mikrometr se používá k měření průměrů otvorů.
Hloubkový mikrometr měří například hloubku různých drážek apod.
Obrázek 10 - Vnitřní mikrometr
13/28
Obrázek 11 - Hloubkový mikrometr
Třmenový mikrometr
První ruční třmenový mikrometr vyrobil Jean Laurent Palmer z Paříže v roce 1848. Cena
analogového třmenového mikrometru začíná na 400 Kč. Dnes již existují moderní
mikrometry s digitálním odčítáním, jejichž cena se pohybuje od 1 500 Kč výše. Hlavní
výhodou mikrometru je velmi přesné měření. Nicméně nevýhodou je malý rozsah měření a to
pouze 25 mm. Pokud tedy chceme měřit větší rozměr, musíme použít jiný mikrometr, např.
mikrometr s rozsahem 25-50 mm. Kdybychom chtěli měřit ještě větší rozměr, museli bychom
použít mikrometr s rozsahem 50-75 mm nebo větším.
14/28
Druhy třmenových mikrometrů
o analogové
Obrázek 12 - Analogový třmenový mikrometr s přesností na 0,01 mm
o digitální
Obrázek 13 - Digitální třmenový mikrometr s přesností na 0,001 mm
o speciální
Obrázek 14 - Speciální digitální mikrometr s přesností na 0,001 mm
15/28
Obrázek 15 - Popis analogového mikrometru
16/28
Postup při měření
1. Měřené těleso vložíme mezi tělesa a pomocí otáčení závitu s otočnou stupnicí
utáhneme.
2. Odečteme hodnotu celých dílků na horní stupnici, čímž určíme celé milimetry.
3. Odečteme hodnotu z dolní stupnice, která určuje polovinu milimetru (hodnota je buď
0 mm, nebo 0,5 mm).
4. Odečteme setiny na otočné stupnici.
5. Všechny tři hodnoty sečteme.
Obrázek 16 - Popis stupnic
17/28
Nyní si vše vysvětlíme na následujících dvou příkladech:
Obrázek 17 - Příklad 1 odečítání hodnot
Obrázek 18 - Příklad 2 odečítání hodnot
Horní stupnice: 5 mm
Dolní stupnice: 0 mm
Otočná stupnice: 0,06 mm
Výsledná délka: 5,06 mm
Horní stupnice: 6 mm
Dolní stupnice: 0,5 mm
Otočná stupnice: 0,04 mm
Výsledná délka: 6,54 mm
18/28
Posuvné měřítko
Posuvné měřítko se používá pro přesná měření délek. V řemeslnickém slangu se mu říká
šuplera nebo šupléra (z německého Schub-lehre). Nejvíce se používá ve strojírenství
a průmyslu. Je uzpůsobeno pro měření vnějších a vnitřních rozměrů i hloubek. Podle typu
(a ceny) posuvného měřítka lze měřit s přesností na 0,1 mm, 0,05 mm nebo 0,02 mm. Běžným
posuvným měřítkem můžeme měřit rozměry do 150 mm, jsou však i posuvná měřítka
s větším rozsahem (např. pro průmyslové použití s rozsahem až 3 metry). Posuvná měřítka
mohou být analogová (mechanická) a digitální.
Analogové posuvné měřítko
Existuje ve dvou provedeních - s posuvným noniem a nebo otočným ciferníkem. Jeho cena
začíná na 200 Kč.
Obrázek 19 - Analogové posuvné měřítko
Obrázek 20- Popis posuvného měřítka
Měřítko se skládá ze dvou částí - pevné a posuvné. Na pevné části se nachází základní
stupnice, která zobrazuje milimetry. Na posuvné části je stupnice nazývaná nonius. (Postup
měření se posuvným měřítkem je popsán v kapitole využití noniu v měření). Dále se měřítko
skládá z větších a menších párů čelistí. Větší čelisti slouží k měření vnějších rozměrů, menší
zahrocené k měření vnitřních rozměrů (např. otvorů). Na dolním konci šuplery se vysouvá
19/28
hloubkoměr pro měření hloubky. Páčka (případně šroubek) na posuvné části slouží k jejímu
uvolnění a aretaci.
Digitální posuvné měřítko
Na rozdíl od mechanických měřítek nemají nonius. Pevná a posuvná část funguje jako
magnetický, indukční nebo kapacitní snímač dráhy. Pohyblivá část obsahuje zdroj elektrické
energie - baterii a číslicový digitální display, který ukazuje naměřenou hodnotu. Měří se
s nimi stejně jako s analogovými. Hlavní výhodou je jednoduché odečítání naměřených
hodnot. Menší nevýhodou je závislost na bateriích, bez nich nelze určit ani přibližnou délku
měřeného předmětu.
Funkce, na které můžeme narazit při měření s digitálními posuvkami, jsou:
ABS - slouží k přepnutí z relativního na absolutní měření, nastavení nulové pozice, která bude
převzata pro všechny budoucí měření.
RESET - se používá k vynulování ukazatele pro relativní měření
PRESET - využijeme k nastavení referenční hodnoty
Přepínání mm/palce - konverze naměřených hodnot v mm nebo palcích
Obrázek 21 - Digitální posuvné měřítko
5. Využití noniu v měření
Nonius neboli vernier je zařízení, které slouží k přesnějšímu odečítání délek. Jeho základní
princip navrhl portugalský matematik a kosmograf Pedro Nune (1502 - 1578), který ho také
aplikoval pro přesná měření úhlů a také podle něj vznikl název nonius. Základní myšlenka
spočívá v nesoudělnosti čísel, což jsou čísla, která mají jedničku jako jediného společného
dělitele. Nonius se skládá z pevné a posuvné stupnice. Nejčastěji se s noniem setkáme při
měření s analogovým posuvným měřítkem. Dokonce některé mikrometry pracují s noniem
(viz Obr. 15). Dříve se nonius používal také u obráběcích strojů nebo při odečítání úhlů
u astronomických a geodetických přístrojů. V dnešní době se však postupně nahrazuje
magnetickou stupnicí se zobrazením naměřených hodnot na digitální obrazovce (např.
digitální posuvné měřítko).
20/28
Obrázek 22 - Odečítání pomocí nonia u mikrometru (u starých mikrometrů)
Měření s analogovým posuvným měřítkem
K měření je na posuvné části měřítka vyryta pomocná stupnice, která se nazývá nonius (nebo
také vernier). Dílky nonia jsou kratší než dílky hlavní stupnice, u původního měřítka odpovídá
deset dílků nonia devíti dílkům hlavní stupnice. Když jsou čelisti měřítka u sebe, kryje se
nultý a poslední dílek nonia s nultým a devátým dílkem hlavní stupnice.
Obrázek 23 - Stupnice měřítka při dotýkání čelistí
Při měření sevřeme mezi dvě čelisti měřený předmět . Tam, kde se nachází nultý dílek nonia
vpravo od rysky hlavní stupnice odečítáme celé milimetry. Na nenulovém dílku nonia, který
se kryje s některou ryskou hlavní stupnice, odečítáme desetiny milimetrů. Nulový dílek nonia
ukazuje dva celé milimetry. Nyní hledáme, kde se kryje další dílek nonia s hlavní stupnicí,
z obrázku vidíme, že první dílek nonia se kryje s třetím dílkem na hlavní stupnicí, takže
výsledná naměřená hodnota je 2,1 mm.
21/28
Obrázek 24 - Naměřená hodnota 2,1 mm
Nyní složitější příklad. Nulová ryska nonia je za prvním dílkem hlavní stupnice. Takže celá
naměřená hodnota je 1 mm. Pátá ryska nonia se kryje s ryskou 6 na hlavní stupnici. Naměřená
vzdálenost je 1,5 mm.
Obrázek 25 - Naměřená hodnota 1,5 mm
Některá měřítka mají i palcovou stupnici. Tam není nonius desetinný, ale šestnáctinný,
upřesňující poloviny, čtvrtiny a další zlomky palce. Dnešní měřítka také nemívají nonius
desetinný, ale přesnější, dlouhý dvacet nebo padesát dílků. Taková měřítka měří na dvě
setiny.
6. Systém kalibrace měřidel
Kalibrace je souhrn operací, které slouží k určení metrologických vlastností měřidla
a rozhodují, zda měřidlo splňuje všechny předpisy.
Kalibrace je součástí oboru metrologie.
Metrologický zákon stanovuje u vybraných měřidel a měřících přístrojů pravidelné ověřování.
Mezi základní normy v metrologii patří norma základních a všeobecných termínů
v metrologii ČSN 010115 a zákon č. 505/1990 Sb. o metrologii.
Etalony
Etalon je měřidlo, ztělesněná míra, měřicí přístroj, referenční materiál nebo měřicí systém,
určené k definování, realizování, uchovávání nebo reprodukování jednotky nebo jedné či více
hodnot veličiny k použití pro referenční účely.
Skupinový etalon: soubor identických nebo podobných měřidel, který při společném použití
plní funkci etalonu.
Sada etalonů: soubor etalonů zvolených hodnot, které samostatně nebo v kombinaci
poskytují sérii hodnot veličin jednoho druhu.
Primární etalon: má nejvyšší metrologickou jakost a jeho hodnota je akceptována
bez navázání na jiné etalony pro tutéž veličinu.
Sekundární etalon: jeho hodnota byla stanovena porovnáváním s primárním etalonem
pro tutéž veličinu.
22/28
Mezinárodní etalon: je uznávaný mezinárodní dohodou k tomu, aby sloužil v mezinárodním
rozsahu jako základ pro stanovení hodnot jiných etalonů dané veličiny.
Národní etalon: slouží v dané zemi jako základ pro stanovení hodnot jiných etalonů dané
veličiny.
Referenční etalon: etalon nejvyšší metrologické kvality v určitém místě, z něhož se odvozují
měření prováděná v tomto místě
Pracovní etalon: je běžně používán pro kalibraci nebo kontrolu. Je navázán na referenční
etalon ověřený porovnáním s etalonem vyšší třídy přesnosti.
Porovnávací etalon: používá se jako prostředek při porovnávání etalonů mezi sebou nebo
s měřidly.
Návaznost: vlastnost výsledku měření nebo hodnoty etalonu, národního nebo mezinárodního
etalonu přes nepřerušený řetězec porovnávání, jejichž nejistoty jsou uvedeny.
Řetězec návaznosti: nepřerušený řetězec porovnávání.
Referenční materiál: hodnoty vlastností jsou dostatečně homogenní a stanoveny
s dostatečnou úrovní k použití ke kalibraci přístrojů, k vyhodnocování měřicích metod nebo
pro stanovení hodnot materiálů.
23/28
Obrázek 26 - Cesty zabezpečení metrologické návaznosti v NMS
Základní kategorie metrologie:
Fundamentální - vědecká metrologie: základ metrologického systému. Zabývá se soustavou
měřicích jednotek, realizací jejich etalonů, metodami měření a soustavou fyzikálních
konstant. Má charakter vědeckého výzkumu. V ČR se touto kategorií zabývají specializované
laboratoře, kde se uchovávají státní etalony. Jednou z jejich úloh je sledovat vývoj měřicí
techniky ve světě.
Průmyslová metrologie: zabezpečuje jednotnost a správnost měření ve výrobě a při
zkušebních zkouškách. Také má na starosti kalibraci etalonů a pracovních měřidel.
24/28
Legální metrologie: jejím úkolem je chránit občany před důsledky nesprávného měření
v oblasti úředních a obchodních transakcí, pracovních podmínek, zdraví a bezpečnosti
při práci. Zabývá se stanovením zákonných měřicích jednotek, požadavků na měřidla,
metodami měření a zkoušení. Úkony legální metrologie se na měřidlech vyznačují
speciálními značkami.
Obrázek 27 - Značky legální metrologie
Instituce činné v oblasti metrologie
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Zabezpečuje řízení státní politiky v oblasti metrologie, vypracovává koncepce rozvoje
metrologie, zajišťuje řízení Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a zkušebnictví.
Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví
Řídící orgán, který zabezpečuje úkoly vyplývající ze zákona o metrologii a navazujících
vyhlášek. Řeší úkoly v oblasti sbližování technických předpisů a norem ČR s dokumenty EU,
vypracovává program státní metrologie a zabezpečuje jeho realizaci. Zastupuje Českou
republiku v mezinárodních metrologických orgánech a organizacích. Vykonává kontrolu
činnosti Českého metrologického institutu atd.
Český metrologický institut
Výkonný orgán, který zabezpečuje českou státní a primární etalonáž jednotek a stupnic
fyzikálních a technických veličin. Provádí metrologický výzkum a uchovává státní etalony.
Provádí certifikaci referenčních materiálů. Je pověřen výkonem státní metrologické kontroly
měřidel, tj. schvalování typu a ověřování měřidel. Vede evidenci subjektů, které vyrábějí nebo
opravují stanovená měřidla. Dohlíží u autorizovaných metrologických středisek, středisek
kalibrační služby, u subjektů autorizovaných pro výkon úředního měření, u subjektů, které
vyrábějí nebo opravují stanovená měřidla, popřípadě provádějí jejich montáž.
Autorizovaná metrologická střediska
Organizace, které Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví autorizoval k výkonům v oblasti státní metrologie po akreditaci úrovně jejich vybavení
a kvalifikaci. Tato střediska provádí v rozsahu autorizace státní kontrolu měřidel a uchovávání
etalonů.
Střediska kalibrační služby
Střediska kalibrační služby jsou organizace, které jsou Úřadem pro technickou normalizaci,
metrologii a státní zkušebnictví pověřeny na základě akreditace ke kalibraci měřidel pro jiné
subjekty.
25/28
Český institut pro akreditaci
Zajišťuje akreditační systém v ČR v souladu s evropskými normami. Provádí akreditaci
zkušebních a kalibračních laboratoří. Uděluje, odnímá nebo mění osvědčení o akreditaci.
Vydává předpisy, metodické pokyny, metodické příručky z oblasti své působnosti.
Zabezpečuje a provádí posuzování žadatelů o akreditaci. Zabezpečuje a realizuje dohled
nad trvalým dodržováním akreditačních kriterií atd.
Oblastní inspektoráty Českého metrologického institutu:
Skládají se ze sedmi regionálních inspektorátů (Praha, Plzeň, České Budějovice, Liberec,
Pardubice, Brno, Opava) a čtyř poboček (Most, Jihlava, Kroměříž, Olomouc). Zabezpečují
sekundární etalonáže, výkon státní metrologické kontroly měřidel v rozsahu své působnosti.
26/28
Obrázek 28 - Působící subjekty v národním metrologickém systému ČR
27/28
Závěr
Cílem mé práce měl být 3D model třmenového mikrometru, dva výrobní výkresy
nenormalizovaných součástí, výkres sestavení včetně jednotlivých pozic a rozpisky. Dále
jsem měl vytvořit animaci sestavení produktu a vytvořit rešerše na témata týkající se měření.
Největší problém mi dělalo vytvořit číselnou stupnici na bubínku mikrometru. Nakonec jsem
to ale vyřešil pomocnou rovinou a nástrojem reliéf. Dalším zádrhelem bylo vytvořit rádlování
na prstenu ráčny a bubínku se stupnicí, nakonec jsem problém vyřešil díky pomocné rovině,
vysunutí z náčrtu a kruhovému poli. Díky řešení těchto problému jsem se naučil efektivněji
pracovat s programem Autodesk Inventor Professional 2013 (využívání pracovních rovin,
bodů, polí, zešikmení atd.) Když srovnám obrázek skutečné předlohy a výsledného modelu
mikrometru myslím, že se mi model podařilo úspěšně vytvořit (Obr. 29). Také jsem vytvořil
dva výkresy nenormalizovaných součástí a výkres sestavení s rozpiskou. Díky tomu jsem se
naučil tvořit výkresy a pracovat s řezy, čímž jsem si oživil základní poznatky z předmětu
technické kreslení. Při sepisování rešerší jsem si procvičil práci v programu Word a také jsem
se naučil citovat použité zdroje. Práce mě bavila a i přes počáteční problémy
jsem s ní spokojen.
Obrázek 29 - Výsledný model třmenového mikrometru
28/28
Seznam použitých zdrojů
1. Historie měření a měřicích jednotek [online]. www.yin.cz/ [cit. 2012-10-15]. Dostupné na
WWW: http://oko.yin.cz/36/historie-mereni-a-mericich-jednotek/
2. Soustava SI [online]. http://cs.wikipedia.org [cit. 2012-10-20]. Dostupné na WWW:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soustava_SI
3. Měřidlo [online]. http://cs.wikipedia.org [cit. 2012-1-10]. Dostupné na WWW:
http://cs.wikipedia.org/wiki/M%C4%9B%C5%99idlo
4. Měření posuvným měřítkem [online]. http://www.modding.cz [cit. 2013-1-11]. Dostupné
na WWW: http://www.modding.cz/?p=91
5. Posuvné měřítko [online]. http://www.zababov.cz [cit. 2013-1-11]. Dostupné na WWW:
http://www.zababov.cz/wiki/index.php/Posuvn%C3%A9_m%C4%9B%C5%99%C3%ADtko
6. Posuvná měřítka [online]. http://strojirenstvi-frezovani.blogspot.cz [cit. 2013-3-14].
Dostupné na WWW: http://strojirenstvi-frezovani.blogspot.cz/2011/03/63-posuvna-
meritka.html
7. Metrologie v českém státě [online]. http://www.converter.cz [cit. 2012-10-15]. Dostupné na
WWW: http://www.converter.cz/prevody/metrologie-cz.htm
8. Mikrometrická měřidla [online]. http://strojirenstvi-frezovani.blogspot.cz/ [cit. 2013-3-15].
Dostupné na WWW: http://strojirenstvi-frezovani.blogspot.cz/2011/03/65-mikrometricka-
meridla.html
9. Měřit vše měřitelné, neměřitelné učinit měřitelným [online]. http://www.mmspektrum.com
[cit. 2013-3-10]. Dostupné na WWW: http://www.mmspektrum.com/clanek/merit-vse-
meritelne-nemeritelne-ucinit-meritelnym.html
10. Termíny oboru metrologie [online]. http://www.vugtk.cz [cit. 2013-3-8] Dostupné na
WWW: http://www.vugtk.cz/slovnik/obor_MET_metrologie
11. Micrometer [online]. http://en.wikipedia.org/ [cit. 2013-3-24] Dostupné na WWW:
http://en.wikipedia.org/wiki/Micrometer
12. TICHÁ, Šárka. Strojírenská metrologie – část 1. Ostrava 2004: VŠB-TU Ostrava. 112s.,
ISBN 80-248-0672-X, [cit. 2013-3-24] Dostupné na WWW:
http://books.fs.vsb.cz/StrojMetro/strojirenska-metrologie.pdf
13. OCHMANOVÁ, Marie. STROJNÍ A TECHNOLOGICKÁ MĚŘENÍ. Karviná 2006, [cit.
2013-3-15] Dostupné na WWW: http://www.sps-
karvina.cz/www/Ict2005/manual/data/odborne/mereni/Strojni_a_technologicka_mereni.pdf