TÁBOR 2017 BÁNOVASTERIX a OBELIX

DEN PŘÍJEZDU

Všichni táborníci z oddílu se sešli v neděli před farou se svými rodiči i prarodiči. Potom, co jsme kufry naložili do autobusu, tak za námi došel Asterix i s Obelixem. Poprosili nás o pomoc a ochránění jejich vesnic, zatím co budou v Egyptě, kde požádají Kleopatru o mír mezi Římany a Galy. Ochotně jsme slíbili, že tak učiníme. A teď zbývalo se rozloučit, nasednout do autobusu… a hurá na tábor! Celou cestu jsme se sice dusili v autobuse, ale za ten tábor to stálo! :) Po příjez-du a rozdělení do stanů, nám vedoucí ujasnili pravidla a chování na táboře. Následovala hra na rozdělení skupinek. Za úkol jsme měli vyběhnout do kopce a tam najít svůj pásek se svým jménem a se-běhnout dolů z kopce. V táboře jsme se dozvěděli, podle zabarvení pásku s kým jsme ve skupince. Potom si každá skupinka měla vymys-let své jméno. Všechny skupinky byli velmi kreativní. Po vyčerpávají-cím přemýšlení a běhu jsme začali mít hlad. Kuchařky nám vyhověly a uvařily nám párky v rohlíku. Párky byly výborné, takže si všichni kuchařky chválili. Slunce už šlo za kopce a my jsme se uchýlili k tábo-ráku. Tam jsme si zapěli a nastal čas jít spát. Vedoucí nás uspali uko-lébavkou, a tak skončil náš první den na táboře.

IDEFIXOVÉ

1. TÁBOROVÝ DEN

Po naší první společné noci jsme se probudili do krásného táboro-vého a slunečného rána za zvučného písknutí našeho milovaného Panoramixe. Hejnohus se postaralo rozcvičení a protažení našich rozespalých tělíček a připravil také bonusovou hru „Galové, Galové, Římani jedou! “, za kterou byli její výherci odměněni korálkem do táborové hry pro jednotlivce. Pak jsme se rozutekli na hygienu, po které nás čekala vydatná snídaně: buchty od maminek s kakaem. Když jsme uspokojili naše vyhládlé žaludky a vedoucí nás svolali na ranní nástup, mohli jsme se předvést v našich táborových oblečcích v celé kráse. Zapěli jsme hymnu, vyvěsili vlajku, rozdělili si úkoly a hurá na služby! Všichni jsme poctivě pracovali, a když už nám zača-li docházet síly, posilnili jsme se čerstvými meruňkami. Sice nevím, čí poklady ze zahrádky to byli, ale byli dobré! Po svačině nám zača-lo osobní volno, ve kterém jsme dostali čas na vytvoření týmových vlajek a cedulek, kterými jsme označili své malé osady. Dostali jsme totiž za úkol postavit si malou vesnici ve vyznačeném políčku na konci tábora. Stavěli jsme je na hliněném podkladu a vylepšovali je námi vytvořenými dekoracemi. Poté nás vedoucí svolali na oběd. Když jsme si pochutnali na kuřecím vývaru a přírodním řízku s bram-borami, nastal absolutní klid, čas, kdy musí všichni odpočívat a trávit oběd. Po půlhodince nicnedělání nám Panoramix odpískal polední klid, ale to už jsme byli všichni natěšení na první etapovku. Dočkali jsme se! „Jako správní Galové se musíte podrobit těm nejrůznějším zkouškám,“ řekl Panoramix v zelených slunečních brýlích. Ale ještě před etapovou jsme se napili zázračného lektvaru, který nám dodal sílu (kdoví, co v tom bylo, že Laďo :) ). Měli jsme obejít pět stanovišť, kde jsme ve skupinkách porovnávali naše síly a nervy. Jedním z úkolů bylo i tahání auta do kopce (i s řidičem :) ), kde jsme ve skupinkách srovnávali, kam až kdo auto dotáhl. Když jsme splnili všechny úkoly, osvěžili jsme se vodním melounem, který nám kuchařky přichystaly. Po posílení následoval další program. Dostali jsme totiž první úkol od Asterixe. Čelili jsme dlouhé zprávě, která byla celá v morseovce, a my začali litovat, že jsme si ji nezapamatovali. Ve zprávě se totiž

ukrývala otázka, na kterou chtěl Asterix odpověď. Nakonec však všechny skupinky otázku rozluštili a správně na ni odpověděli, takže honem na večeři! A dokonce přijel i Tom, který měl předtím závody. Pak nám vedoucí dali volno a rozchod na hygienu. Když už jsme byli dostatečně odpočatí, následoval nástup i s našimi novými vlajkami, kde vedoucí řekl, že se máme převléct do dlouhého a jít do hangáru. Tam si pro nás Laďa připravil Fištronádu – soutěž, ve které jsme pro-věřili své znalosti otázkami všeho druhu. Vyhrála skupinka vedoucích s 1900 body. Poté jsme zazpívali večerku, poslali si navzájem pokoj a zalezli do našich spacáků. Dříve než jsme usnuli se spustil velký liják doprovázený hromy a blesky, ale při pleskání kapek o plachty stanů jsme nakonec všichni usnuli a spali a spali.

vaši DIVOČÁCI

2. TÁBOROVÝ DEN

Tuto noc byly hlídky divočejší. Pršelo, lilo jak z konve, ale naštěstí všechny hlídky zvládli svou práci na jedničku. Vedoucí byli tak zlatí, že nám dovolili si přispat a na rozcvičku jsem se vrhli až o hodinku později. Po rozcvičce nás čekalo milé překvapení a to, že byly zkráce-né služby. Po dobré svačince nás čekal II. úkol pro Asterixe, šli jsme házet free – be [frizbí]. Mezitím stihli vedoucí rozdat i pár pětek za stany. Už nám bylo takové horko, že jsme se museli jít převléct do krátkého. Po tomto náročném výkonu jsme všichni spočnuli. Galantí-na přiběhla a pískla „oběd“. Pochutnali jsme si na zeleninové polévce a špagetách. Po 40 minutách absolutního klidu jsme se opět mohli bavit s ostatníma a užívat si společného volna. Během našeho volna nás vedoucí zavolali na tradiční focení, po něm nám bylo sděleno, že bude menší výlet po skupinkách. Spočívalo to v tom, že jsme dostali obyčejné vejce, které jsme museli v Bystřici nebo v Bánově měnit za lepší a lepší věci mezi občany vylosovaných vesnic. Náš časový limit byl kolem tří hodin, ve kterých jsme se museli dostat do vesnice vy-měňovat věci a dostat se do tábora. Všechny skupinky donesli zají-mavé věci, někdo staré boty, někdo kolo a zrovna my jsme donesli plně vybavený kufřík s nářadím. Po příchodu jsme se už jen naveče-řeli a čekali až Galantína zavelí nástup, tam proběhlo vyhodnocování a udělování trestů a odměn. V teplém oblečení jsme se všichni sešli u táboráku, zapěli písně a zahráli skvělou hru (Upíří ples) a zanedlou-ho jsme šli na kutě. :)

S láskou Galgošové

3. TÁBOROVÝ DEN

Den začal poněkud netradičně – budíčkem. Následovala rozcvička, a protože klasické protahování je prostě nuda, zahráli jsme si „všichni proti všem“. Ranní náležitosti jakožto snídani, hájek (s tématem „od-pouštěj a neobviňuj“), nástup a služby, nebudeme rozebírat, protože se nestalo nic zvláštního. Akorát se nám při nástupu proměnila zem ve vodu. Takže nic neobvyklého. Jelikož se vedoucí shodli, že asi smi-díme, po službách si holky mohly umýt vlasy a kluci byli nedobrovol-ně postříkáni hadicí. Když jsme byli všichni relativně voňaví (nebyli) naplnili jsme si žaludky výbornou čínou ( ne Dančou), kterou jsme následně strávili v poledním klidu. V prvním odpolením bloku jsme si vyzkoušeli své kooperační a organizační schopnosti a dovednosti ve hře „Obelixova hodinka“. Během této hodiny jsme každou minu-tu dostali jeden úkol ke splnění. Asi největším oříškem bylo popřát Trubadixovi k narozeninám a zazpívat mu táborou hymnu. Ne, že by tu hymnu nikdo neuměl, nicméně se ukázalo, že Trubadix je nadše-ný běžec a všem přejícím a zpívajícím spokojeně utíkal. Po hře jsme opět měli možnost doplnit energii svačinou a vrhli jsme se vstříc dal-ší galské zkoušce. Úkolem bylo nasbírat co nejvíce římanským helem. Ani tento úkol nebyl tak jednoduchý – 1. Vojáci utíkali 2. Když už jste jednoho vojáka chytli, museli jste s ním vyhrát „kámen nůžky“ 3. konečně jste získali helmu. To je skvělá chvíle k tomu, aby na nás spadla obloha, sebrala nám helmy a vy začínáte od začátku. Úkol od Asterixe jsme splnili a následoval běžný večení program – večeře, ná-stup a táborák. Oheň nám zpříjemnil „lehký“ deštík, a proto jsme se museli přesunou do TEE-PEE. Zde jsme si táborák zpestřili hrou „to já ne, pane“, která byla pestřejsí o to, že se hrálo po skupinkách, a tak bylo vše zmatenější (čti hlasitější a lepšejší). Tato skupinová uširvoucí verze trvala naštěstí jen pár minut. A po táboráku už jen do „ulévár-ny“ a do našich spacáků. Zatímco se nám mhouřila unavená očka, druhé vtělení Vojty Dyka nám zazpívala písničku ze tří bratrů, a pak už jsme mohli doopravdy usnout.

Vaši α kanci

4. TÁBOROVÝ DEN

Čtvrtek začínal jako každý jiný den. První nás vedoucí vzbudili a při rozcvičce jsme si zahráli i hru. Potom byla hygiena a po hygieně jsme šli na snídani. Snídali jsme topinky s česnekem a k tomu jsme měli sýrovou pomazánku. Po snídan jsme šli do hájku a pak na služby. Udělali jsme svou práci a vedoucí nám oznámili, že si budeme vy-rábět klece pro divočáky. Každá skupinka byla tak v polovině, když zapískali na oběd. Na oběd jsme měli rajskou a kuře na paprice. Po obědě nestal absolutní polední klid a lehli jsme si k táboráku nebo do stanu. Když uběhl absolutní polední klid, tak jsme pokračovali ve výrobě klecí. A když jsme měli klece hotové, zahráli jsme si hru na jednotlivce, která se jmenovala Birokracie. Hra spočívala v tom, že 9 vedoucích bylo rozmístěných v a kolem tábora a od těchto 9 vedou-cích jste měli za úkol získat podpis, ale nebylo to tak jednoduché, ně-ktří měli každou chvíli polední pauzu, jiní chodili na kávu a další měli důleživé hovory atd. Po tého hře jsme ukončovali práci na našich kle-cích. A odnesli jsme je na zadní louku směrem k Suché Lozi. Následo-vala opět výborná večeře – česneková pomazánka, nástup a táborák. Ke konci táboráku vedoucí zavolali nejstarší ze skupinek a oznámili ostatním, že jdeme na výlet. Ve skutečnosti jsme si však vzali deky a spacáky a nepozorovaně jsme odešli k našim klecím, lehli jsme si do nich a předstírali úlovek. Až nastal konec táboráku Marťa J. oznámil mladším, že do našich klecí se chytili divočáci. Všichni se snažili svůj donést svůj úlovek jako první do tábora. Bylo už pozdě, tak jsme šli už jenom do stanu a spát.

Vaši Hrobaři

5. TÁBOROVÝ DEN

„Lexo, vstávej ty líné prase!“ Takhle začalo ráno pro našeho udat-ného velitele, kterému se podařilo dohrabat na rozcvičku jako po-slední. Pája nám dala za úkol vybrat si své životní partnery a před-vádět s nimi příslušné cviky. Po našem láskyplném soužití jsme jako vždy dostali za úkol vyčistit si své křivé zubyska a vyklidit všechen nepořádek z našich propůjčených stanů. Za pár krátkých chvil se od kuchyně rozezněla píšťalka a to znamenalo jediné… JÍDLO!!! Po nabrání nabrání cereálií do našich nenasytných škraní jsme se jako sluší křesťané odebrali do hájku. Kde jsme vyslechli zajímavé téma = NEPOMLOUVEJ. Jak bývá na táboře zvykem následoval ranní nástup a služby, kde jsme likvidovali škody po matce přírodě, tím spadané stromy, protože jsme všichni strašně šikovní, tak se na našem táboře vyskytlo další zranění. Které naštěstí dopadlo dobře. A potom na-stala všech nejoblíbenější část dne… OBĚD!!! No Tomíci jsou prostě jedlíci, ale jsou také dobří v hraní her, což jsme s mohli dokázat hned po odpoledním klidu. Měli jsme za úkol zachránit Numerobise před Kleopatřinými krokodýli tím, že postavíme chrám za 3 měsíce. Sami by jsme to nezvládli bez pomoci kouzelného lektvaru. Který chutnal, jako citronáda s octem. Nahecovaní lektvarem vběli do lesa a začali sbírat materiál na stavbu paláce. Běhání pro příslušné suroviny bylo velmi namáhavé, proto jsme rádi přivítali přestávky mezi jednotlivý-mi měsíci. Materiály, které jsme nasbírali jsme nosili do banky, kde jsme za ně dostávali body podle jejich cennosti. Aby těžká hra byla ještě težší, chytali nás bojovníci, kteří nám kradli stavební materiál a tím nám kradli i naši radost. Ale jinak jsme si hru docela užili. Pak už hupkali do tábora, kde jsme se rozloučili s Filipem Ballošem a pokra-čovali naší 3. nejoblíbenější částí dne, což překvapivě je… VEČEŘE!!! Brambory nás dokonale připravili na další Asterixův úkol. Tentokrát pro nás Asterix připravil hru na život a na smrt – mlácení karimatka-mi v kruhu. Pak už tradičně následoval večerní nástup a náš dokona-lý den jsme zakončili békáním u táboráku.

PS: Dopoledne jsme vyráběli tajnou zbraň proti římanům, ale ne-píšeme to v kronice, protože nemáme jistotu, že si to římené ne-přečtou (mohli by této informace využít :) )

6. TÁBOROVÝ DEN

Ráno začalo jako každé jiné. Jak jinak, než rozcvičkou. Byla pojata jako hra, kdy jsme byli rozděleni na dva týmy a měli jsme se chytat. Následovala hygiena a samozřemně i snídaně. V hájku jsme se do-zvěděli, že se nemáme podceňovat a že všechno šptané je k něče-mu dobré. Po té byl ranní nástup, při kterém nám vedoucí vysvětlili dnešní etapovku. Spočívala v tom, že každá skupinka si musela roz-dělat oheň a po celý den ho udržovat. Po ukončení služeb a rozdě-lování ohně následoval oběd s využitím našich ohňů. Opékali jsme špekáčky. Všichni už byli špinavý až za ušima, tak vedoucí svolili k osprchování se. Všichni se už po týdnu téměř bez vody těšili na spr-chu. Mezitím následovalo pět težkých úkolů s ohněm. Bylo to velmi obtížné, ale všichni to přece zvládli. Potom už jen proběhl rychle večerní nástup. Kdo chtěl mohl jít spát a komu se ještě spát nechtě-lo, tak šel k táboráku. Zazpívali jsme si pár písniček a pak už jenom doboru noc a šup do spánku.

7. TÁBOROVÝ DEN

Zvuk píšťalky, Evčin hlas,ozývali se zas a zas

„Honem děcka, vstáváme!Do kostela chvátáme!

Kdo má hlad, tak buchtu dejsi,ať pak na mši hladný nejsi.“

Po cestě hlasivky jsme trénovali,Abychom v kostele ostudu neudělali.

Ouha, však problém tu byla my už na pokraji sil

do kostela jsme vstoupili náhle,pak pozdravili jsme naráz táhle.

A poté všechny babičkyotočili na nás své hlavičky.

Přišli jsme pozdě.

Po mši pádili jsme do táboraa poté snídaně započala.

Výborné buchty s kakaem.Pak jsme pokračovali hájkem.

Když po vážnu jsme měli,na ranní nástup jsme nastoupili.

Proběhla také kontrola vesničeka ohodnocení našich políček.

Poté jsme soutěžili ve škrábání brambora to byl pro některé z nás vážně horor.

Přitom proběhla zdravá svačina,nektarinka, ta úplně stačila.

a našim unaveným dušičkám pomohli.Divočáka k obědu Galové měli,

no, tak jsme se inspirovali:Kančí kýta s bramborami na cibulce,

to šlo do našich hladových krků hladce.

Zalehli jsme zas a znova,ale to už nás volala paní Beranová.

Program druhý, olympiáda.No to je paráda!

Soupeřili jsme v šesti různých úkolech,tak například: hod Římanem, to nebyl žádný pech!

Večeři – chleba s vajíčkovou pomazánkou – někteří z nás ještě dojídali polévkou.

Na večerním nástupu byly výsledky vyhlášenya naše výkony tak sestericiemi podstivě odměněny.

Pak „zakončili“ jsme den táborákem,to jsme však nevěděli, že večerka bude teprve začátkem…

Vaši Divočáci

8. TÁBOROVÝ DEN

Ráno jsme se probudili do perfektního rána. Svítíčko slunilo, mráč-ky se mračili a travička trávila. Vedoucí po nás zase chtěli, abychom šli na rozcvičku, z čehož většina lidí nebyla nadšená. Po protáhnutí našich sixpacků následovala snídaně od našich dokonalých kucha-řek. Samozřejmě nechyběl hájek, kde jsme si vyslechli promluvy od Stroma na téma: BUĎ POKORNÝ a NEPOVYŠUJ SE. Následně jsme šli makat na služby, kde jsme samozřejmě vůbec neváleli šunky. Kolem půl jedenácté se rozezněla píšťalka, která znamenala, že bude ná-sledovat hra. Další Asterixův úkol. Tentokrát si pro nás připravil vý-zvu, kde jsme měli chodit poslepu podél provázku. Než se vystřídali všechny skupinky byla možnost si zahrát nějaké deskovky, lakros či supr čupr hru kanálníci (kanálníkama jsme dokonale zabili celé do-poledne). Naše dokonalé kuchařky nám uvařily dokonalou polévečku a ještě lepší hlavní chod. Následoval polední klid, ve kterém jsme dostavili naše nádherné městečka. A zanedlouho nás čekala další etapovka. Naše oblíbené čísla. Pravidla byla stejná jako vždy, až na vyjimku jedné skupinky, kde byli vedoucí (římané), kteří nám dělali hru o něco těžší. Hra trvala skoro hodinu a docela jsme se zapotili, proto nám vedoucí udělali radost, že s námi šli do Ordějova. Jelikož je Ordějov docela čistý, smrděli jsme víc, než když jsme do něho ve-šli. Když jsme se vrátili z Ordějova do tábora, čekala na nás večeře od našich, jak už víte, nejlepších kuchařek. Po večeři následoval nástup a hned po něm táborák, také jsme se dozvěděli, že naše instruktory baví lovit divočáky, a tak nás do toho zatáhli taky. Když vedoucí za-pískali večerku, měli jsme se nepozorovaně dostat ze stanů na louku. Bylo to dost obtížné, ale nakonec to všichni zvládli. Instruktoři nás uložili pod širákem, protože byla nádherná noc. To jsme ale nevěděli, co nás ráno čeká…

Galské pěnice

9. TÁBOROVÝ DEN

Po ranním probuzení na louce nám přišla Marťa oznámit, co bude našim úkolem. Předala nám dopis, ve kterém stálo, že máme obejít okolní vesnice a plnit různé úkoly. Měli jsme 30 minut na všechny naše ranní povinnosti, jako je převléct se, vyčistit si zuby, nasnídat se,… Když našich 30 minut uběhlo, mohli jsme vyjít na túru 8 ho-dinovou túru, která zpočívala v tom, že jsme dostali seznam míst, které máme obejít. Konkrétně naší skupince byla přidělena vedoucí Pája. Během výletu jsme dostávali každou půlhodinu jednu hádan-ku (bylo to součástí úkolů pro Asterixe). Do měst jsme trefili pomocí mapy a seznamu míst, ktreré jsme dostali. Naše trasa vedla Bystřicí, lomem Rasová, Komní, Záhornicemi, Nezdenicemi a Bánovem. V Bystřici jsme museli získat 5 podpisů od zdejších obyvatel. Jednou jsme zašli do COOP Jednoty a hned jsme měli úkol hotový. Pokračo-vali jsme na nejbližší rozhlednu, kde jsme měli najít a donést papírek s římanem. Potom cesta pokračovala do zmiňovaného lomu Rasová, ze kterého jsme museli donést minimálně 0,5 Kg těžký kámen. Naše trasa nás dále zavedla do vesnice Komňa. A tady bylo našim úkolem, zjistit komu je zasvěcený zdejší kostel. V Záhornicích nás čekalo něco, na co jsme se moc netěšili… a to vypít 1L kyselky. Dále jsme putova-li do Nezdenic, kde jsme se museli vyfotit se zámkem. Mysleli jsme si, že to bude jednoduchý úkol, ale to byl omyl. Poté, co jsme se ze-ptali jedné paní, jsme se pádili vyfotit k domovu důchodců, protože na tom místě byl bývalý zámek a navíc to bylo v mapě blbě. Naše poslední zastávka byla v Bánově, přeně U TŘÍ KŘÍŽŮ, tam jsme se už jen vyblejskli a běželi do tábora, abychom se vrátili v čas. V prů-běhu jsme ještě museli vyluštit zašifrované heslo, které bylo nutné pro uznání našeho příchodu. Do tábora jsme dorazili sice o 10 minut později, ale ta dřina stála za to. Alespoň máme o něco pevější steh-na a zadky. Po příchodu všech skupinek jsme dostali osobní volno. O pár minut později jsme měli možnost si jít schladit naše ramínka a nohy. Od tama jsme spěchali na večeři. Bylo vyníkající a bez chyby uvařené chilli corn carne [čili korn karné]. Po nacpání našich pupků následoval šlofík a poté večerní nástup. Po něm jsme se odedbrali

k táboráku, při kterém měl otec Josefix přichystaný program s kyta-rou. Po skvělém táboráku se všichni odebrali do svých spacáků, vy-slechli si písničku na dobrou noc a šli spát.

Vaši úžasní Galgošové

10. TÁBOROVÝ DEN

Po rozcvičce a zkráceném hájku (pouze modlitba) následoval nástup. Zde byla vyhlášena soutěž o velké významné + první tři lidé, kteří vy-luští denní program, získají korálek. Po nástupu jsme se všichni pilně zapojili do služeb, po kterých nám otec Josef ochotně odsloužil mši svatou. Tato mše mimochodem díky kázání a přijímání získala nový, interaktivní rozměr. Následovalo kulinářské nebe – naše kuchařky nám totiž připravili opravdu vynikající květák a cuketu. Našim prvním dopoledním úkolem bylo získat tajnou zprávu od mouchy. Bohužel to byla poměrně nešikovná potvůrka, protože zprávu vytratila někde v lese. Naštěstí jsme my Galové natolik schopní, že jsme zprávu na-šli a dokonce i vyluštili. V tom textu stálo, že v blízké době můžeme očekávat útok Římanů. Hurá, konečně nějaké povyražení. Nahoře na kopci nás ještě čekali lanové překážky a mohli jsme den zakončit večeří. Nástupem (zde nám vedoucí zkontrolovali, zda máme umyté nohy, takže většina tábora klikovala) a táborákem. Ovšem ani to tom všem jsme si nemohli odpočinout, protože jsme postupně byli bu-zeni kvůli lesákovi, který spadl z posedu/zapadl v autě (vysvětlení se různila). Všichni ochotni pomoct nebo spíš schopní se probudit, zís-kali korálek a mohli jít hned spát. Potom už náš spánek nic nerušilo a mysi mohli odpočinout na další den…

Vaši: α KANCI

11. TÁBOROVÝ DEN

Den nám začal Trubadixovým písknutím na píšťalku. Všichni jsme ihned vylezli ze svých stanů a jako vždy následovala krátká ranní roz-cvička. Součástí rozcvičky byla běhací hra ve dvojicích. Poté se usku-tečnila hygiena. Po hygieně jsme šli na snídani s velkým úsměvem na tváři, protože byl rohlík s jahodovou nebo meruňkovou marmeládo. Potom Trubadix zapískal odchod do „háje“. A po chvíli osobního vol-na jsme se všichni začali chystat na nástup. Pak už Trubadix zvolal jen: „Pozor, ke službám rozchod!“ A šli jsme na služby, ale služby ne-byly tentokrát tak obyčejné!!! Majitel táborového pozemku nás po-prosil, abychom mu pomohli vysbírat kameny z louky. A po třech ho-dinách těžkého sbírání kamenů jsme nakonec šli na oběd. Na oběd jsme měli výbornou písmenkovou polévku a jako druhý chod rajskou s knedlíkem a sekanou (Verča H.: „Hňam, mňam!“). Následoval abso-lutní polední klid. A po dlouhodobém čekání Laďa zvolal: „KEMPŠOP OUPN!“. Všichni letěli k hangáru a rázem vznikla velmi dlouhá fronta. Když skončil dlouhý polední klid, zahráli jsme si hru na jednotlivce. Po táboře byly rozmístěny různé barevné papírky s římskými číslice-mi. Ve hře šlo o to, nasbírat co nejvíce jmen galských bohů. Po této hře byla krátká přestávka na dobrou svačinu a pak jsme hráli hru: „Vaření s Panoramixem“. V této hře jsme měli nachystat ingredience na Panoramixův nápoj síly. Hra spočívala v tom, že všechny skupinky vyslali své členy k různým vedoucím pro tajné přísady do lektvaru. Tento Panoramixův nápoj se skládá z 6 lektvarů: Duha, Lávová lam-pa, Hadí ocásky, Sopka, Bílé lentilky, Hustota. Po vytvoření lektvarů jsme měli osobní volno, ve kterém si většina skupinek dokončovala svoje vesničky. Poté byla jako vždy výborná večeře: rizoto a zbytky od oběda.

Po vytvoření lektvarů jsme měli osobní volno, ve kterém si většina skupinek dokončovala svoje vesničky. Poté byla jako vždy výborná večeře: rizoto a zbytky od oběda. Po večeři nás zavolali na nástup, rozdali se penízky, zazpívala se falešně zahraná hymna a ukončoval se 12. (11.) táborový den. A když skončil nástup, šli jsme vyzkoušet a ohodnotit kvalitu našic lektvarů u táboráku. Nakonec to všechno na-lil Panoramix do svého nápoje a uvařil to. Potom už byl jenom krátký táborák a šli jsme spát buď do svých stanů nebo ppod širák.

Vaši Hrobaři

12. TÁBOROVÝ DEN

Po všech každodenních ranních aktivitách následovala hra na jed-notlice v pojídání sušenek. Zde se ukázali největší jedlíci. A protože jsme věděli, že už se k táboru blíží římané a my jsme byli na 100% připravní – štíty, nápoj síly, tak jsme mohli uplně v klidu poobědvat. No, a jak to krásně vyšlo, že zrovna po tom, co jsme si krásně odpo-činuli v poledním klidu, na nás zaútočili římané. Strhla se ukrutná bitva mezi Galy a Římany (vedoucí). Všichni běhali po táboře a hazeli po sobě ponožkové koule. Jedni utíkali do útoku, jiní se šli zpátky napít a ožit se lektvarem síly, kterého měla každá skupinka určené množství podle toho jak se jim dařilo při získávání surovin. Chvíli ví-tězili Římané, ale poté Galové ukázali svou sílu až Římanům nezbylo nic jiného než utéct do lesa. Ale tu se objevil Římský velitel. Galové ho pronásledovali až ho chytili a přivedli do tábora. A tak dlouho na něho téměř násilím tlačili, aby jim řekl, kde je ukryt poklad. Když už to veděli, tak velitele propustili a vydali se pro poklad. Tam na Galy čekal Asterix a Obelix. Všichni přisli do tábora i s pokladem a hlavně důležitou zprávou: dopisem od Kleopatry. Stálo zde, že Galové jsou pod její ochranou. A to už v táboře bylo vše nachystané na osla-vy. Trubadix visel na stromě za jeho falešný zpěv na nástupu, takže všichni byli spokojení. Nakonec ho ale sundali, aby si taky užil oslavy. Vatra byla nachystána a čekala jen na ohěn. Ten slavnostně přinesli Asterix s Obelixem a společně zapálili obrovskou vatru. No a pak to, na co všichni čekali. Vyhlášení nejlepší skupinky a jednotlivců. Každý byl obdarován slušnou odměnou a částí Římského pokladu. Jedlo se a pilo se dlouho do noci. Aby taky ne, když zde bylo úžasné selátko a hromady dalšího jídla a pití. Zpívalo se a každý si užíval poslední ve-čer a táborák na táboře. Až byli všichni dostatečně unavením, šlo se spát. Někdo do stanu, někdo pod širák. Museli jsme si odpočinout, protože další den nás čekal velký úklid.

Vojta

13. TÁBOROVÝ DEN

Rychlý budíček, rychlá hygiena, rychlá snídaně. Pak nastup, kde kaž-dý dostal jasné instrukce, co má dělat. Nikomu se moc nechtělo po včerejších oslavách, ale někdo ten tábor uklidit musí. Na pomoct nám přijeli i lidi z Otrokovic, abychom to zvládli rychle a neujel nám autobus. Každý vyklidit stan, vyhodit odpadky, co byli pod podlážkou už od prvních dnů, dojest brambůrky a všechno oblečení hodit do kufru a nějak to zapnout. Stejně to mamka všechno hodí do pračky. Ale rychle protože už nám sundávají plachtu ze stanu a rozebírají po-stele. Každý se zapojí do nekonečné řady ze středu tábora ke kuchyni a jako mravenci v řadě za sebou se nosí podsady, postele a další věci. Kuchyň už je pěkně napěchovaná, ale stále se nosí. Poslední výzva zajít si na latrínu, protože už se jde zakopat. Vše jde rychle, proběh-ne i nějaký ten oběd, ale už spíš jen tak na stojáka, každý vezme co je. Tak a je to. Bereme tašky, batohy a kurfy a směr Ordějov, kde už čeká autobus. Naložíme a jedeme domů.

Vojta