'i

Tet z archivu LTN: JANET AFARYOVA A KEVIN B. ANDERSON: Ialmioticki polr%oi6/30/0J 11;43 AM

LITE RARKY V SlTIrivod domov svit civilizace literatura ument nov6 knihy archfv

mcnlvlttr Text z archfvu 20A4-53

JANET AFARYOVA A KEVIN B. ANDERSON

Islamistickd poku5enfNovf pohled na vzlah Mlchela Foucaultr r frJnsk6 revoluce

VyUadat r archJvq:r

V fuoru 2004 uplyrulo dvscer dt let od irfusk6 rcvoluce. Od zlii 1978 do dnora l9?9 svril lr{n v impozlol m6stsk6 revoluci s milionyrilastniti reZim Mohammada Rezy S6ha tbhlavih o (194.1-1v79), ker! slcdoval znactd autoritrlhk! program ekonomick6 a kultumimodernizace. Koncem mtu lg78 se protirefimdho povstdli no ndml se podileli i svitltl nacionalist6, d;mohati a stoupeaci levice, zalalamrociovar islamistick{ fratce, vedend ajatolldhem Rriholldtrem Cbomejnftn. Islamistf, kontrolovali hesle a organizaci pm!est&, coZ vedlo ktomu, Ze mnoho svltskfch protesurjfcich len musslo nosil zdvoj (Iddor) na vtraz solidarity s tradidnijlirni irdnsk'fmi muslimy. V fnoru1979 lih opustil zemi a Chomejni se vrdril z exilu, aby pievzal moc. V ndsledujiclm mEsici organizoval celostitni referenrlum, kter6 drtivouvdtlinou vyhldsilo fnin isllmskou rcpublikou. Brzy potd Chomejni ziska.l rakika absolutni moJa nr{sledoval reiim teroru.

Pokrokovl a levicovl inrelekhilovd po cel6m svitd zpoddtku hodnotili irinskou revoluci velmi rozdflnd. I kdyl podprovati svrleni Mha, bylivesmds mnohem mdnE nadleni picd*avou isldmsk6 republiky. Foucault v td dobB irdn navXtfvil a pul o ndm. Jednato se piitom o dobu, kdybyl na vrcholu srfch iatelektuilnich sil. Kritce piedtim vydal Dohlizer a trestat (1975) a prvni svazek Dijin sexuality (1976) a v td dodpracoval na mat€ridlu pro pozddjli druh! a tietl dfl Reputae tichto knih od jejich rydinf spile vzr&stala, nel klesala - r.fznamr6 n6mpomohly konceptualizoval gender, scxurliu! poa{nI, m<rc a kulturu novfmi a zdvalnfmi zpisoby.

Je ov5em pmdoxn( Ze jeho mnoh6 texty a mzhovory o iri{.nsk{ revoluci m€ly odliSnf osud - a ignorovali je nebo odbjvali i myslitel6, kteifse do znadnd miry ztotoidovali s Foucailltoyimi o6zory.

Pokusy rylondit z Foucauhova odkazu jeho texty o irdnu s odivodndninr, Ze se jejich autor ,,piepoditaf', nebo dokonce proro, Ze jmu"nefoucau.ltovski", frpominaji to, o sdrn Foucault kritizoval ve sv6m ar{mdm eseji z rot<u ilos ,,coie auior?.. Kdyz urIiri dila zahnemedo autorovy drdhy a jind, ktcni byla napsdna ,pdlilnfm stltem" nebo byla ,,nekvalitn(", vyloudime, vyi,voiine stylinickou jednotu ateoretickou soudrtnost, napssl tehdy. Dodal, Ze poftud to ud6l{mq to znameni pokud privilegnjeme n8kterC textylato autenrick6 a vylouClmejin6, kterd nespliuji ndt pohled na to, jatj by autor mil bft, ,autor * stane ideologickou posrayou, na niZ dlovli uftiZe, jak se obivimenebezpednCho roziiiov6ni vfznamu".

Po ce$ Iivot chdpal Foucault svrij kotrcept autentiltrostijako zandieni na ty situace, v nichi Zili lidC v ohrolenf a hr6li si se smrti, V tichtosituacich mEla vznikat tvofivost V tradici Friedricha Nietzscheho a Crorgese Balaille Foucault brfnil um6lce, kerf posouvt meze racionality,a velkfm zaujetim plsemnd obhajoval imcioMlnosl, kier:{ boi( nov6 hranie. V roce 1978 nalel Foucaulr rakovCto morbidnf transgresivnl silyv revolulni osobnosti ajarolhiha Chomejnfho a milionri jeho soupenci, kteif riskovali smr! kdyZ se rozhodli jej v jeho revoluci i6sledovarVdd6l, Ie utov6to ,,rnezof'ekuienosti mohou v6st k novtm podob{m tvofivosti, a v6Sniv6 se pustil rlo jejich po<tpory. Byla to Foucaultov4jedind pilm{ zkulenost s re?oluci a vedla ho kjeho nejrozsdhlejltmu souboru texti o nez4padni spolelnosti.

Chrrukteristlcki slanoliske

Foucault navst{vil lrdn poprv6, v z.iii 1978 a pak se v iijnu s*kal s Chomejnim v jeho exiiov6m sidle na periferii paiiZe. Syou druhoundv$tdvu v lrdnu vykonal v listopadu, kdyl do*ihlo revoludni hnntl proti Mhovi sviho zenitu. B6hem svjch dvou vlletri Foucault prisobiljaho^zvldsttrf dopisovatel piednfch iralshfch novin Corriero delta Sera ajeho dl6nky se objevovaly na titulnfch srdnMch. Dalli Msrsdchtexti o lrdnu publikoval ve fraamuzskfch novindch a dasopisch, jako aapiiklad v deniku I: Monde a rnadnE mzsiiel6m levicovdm tfdenikuNouvel Obpruateur. Koncem rohu 1978 pielotili studendri ahivistd v irdnu piinejmenlfm jeden jeho esej do perltiny a rrylepili jej na zedTeberdnskd univerzif.

Foucault vydal k irinsk6 revoluci celou irdu podsutnSich politiclcfch a teoretickych stanovisek, V anglofonnim svEti ale vyvolala jen maloudiskusi - zicsti proto, lejen tii z patnfcti jeho dlankri a rozhovori o fr{.nu vylly v angliltiud. Mnozi znalci Foucaulta na B1o rexty nahlitejijako na projevy doCasn6ho poblouznlnl nebo jako na produlr politickdho omylu. My se domnfv6me, Ze Foucaultovy texty o fr{nt byly veskutednosti tizce spojend s jeho obccnfmi tmretickfmi texty o diskunech moci a o nebezpetich modemity.

Difve nel v€t5ina mtatnlch koment6rorri Foucault pochopil, coZ mu urditE slouZi ke cti, Ze frdn prochdzi ojedinIlou revolucl. Velmi zrihyphdvfdal, Ze tato revoluce nebude dslodovat model ostatnich modcmich revoluci. Napsal, Ie se organizovala kolem ostie odlilniho koncetru,kterf pojmenoval jako ,Spirituilnl politiku". Foucdt uznal rnimoir{dnou sflu nov6ho diskursu militantniho isl6mu, a Lo nejen pro ir6n, ale iv gloh{lnlm miifrku. Poukdzal [a io, Ze noyd islamistickd hnutf usilovalo o zdsadnf kultumi, socidlni i politickj rozkol s modernimz4padnlm poiddkem i se Sovdtsh_im svazem a s einou.

fr{nsk{ zkulenost tak6 vyvoldvd r6kolik zivatrlch otiaektlkajlcich se Foucaultova myllenl. da$o se mA za to, Ze Foucsu.llova podezlravostk utopismu, jeho nepidtelstvi k velkfmryprfvEnim a univerzilnd plamfm konccpt&m a jeho diraz na odli5nost e jedinelnost spf5l neZ natolalih by m6ty vdst k tomu, Ie bude m6ni dchylnf neZjeho piedchidci na levici k romantizaci aloritAish6 poiirity, kter6 slioovala, xeseshon radikflnE zm6ni Zivoty a my$enf lidi pro jejich ridaj# dobro. Jeho texty o ir6nu ovlem ukazuji, Ze Foucault nebyl imunni kpodobn6mu druhu iluzi, herd ndlo rolik z{padnfch levi&ki vriCi Sovdtsk6mu svazu a pozdEji vili dlni. Foucautr nepiedvidal zrod dallfho

2005-01-03 72:16249

http : //wqw. Iittrarky. czl?p=rrchiv&tqt= I 327 Page 1 of 5

TqtzarchinLTN;JANETAFARyOVA AKEVINB.ANDERSON:tstamisrickipolofteri 6BOiO5 lt

moderniho stdtu, v n;mu by mohly brt stad Mbolenskd technologie nadvlidy piem6n6ny a institucionalizov{ny; &dy stdtu, kerf spojovattradicionalistickou idmlogii (istdm) s antiimperialistichfm diskursem levice, ale tat6 se vybavil modernimi technoloii"mi org"ot""",dohkdu, v6l6enf a popagandy,

[*g]

Za drubd' Foucaultr{v znadnE problematickf vzrah k feminismu sc v piipadi irr4nu str4v6 ndllm vic nel jen intelehudhi mezerou. pii ni.kolikam6lo piileZitostech Foucault repnrdutoval prohliIeni, lceri slylel o genderovych vztazich v moin6 budouci islimsk6 republice odnibolenskfch piedstavitelfr, ale nikdy nezpmhybnil poselstv{ islamistri o ,,oddElen€, ale rcvnC" roli len. Foucault tak6 odrtltal feministickivarovdni, Ieje revoluce vedena nebezpelnim smdrem. Zdri se, Ie nepokl6dal tato vamv6ni za vic treZ za ftoky orientalisd vridi isl6mu, dimtse sim zbavoval vyvdZenEjiiho pohledu na irinsk6 udilosti. Na obecnijli (royni zfisti.val Foucault necitelnf vidi rriznfm zpisobfun, jimitmoc zaslovala do livota Zen a kterd w pak obracely i proti mulirm. Ignorovai fakt, Ze leny a ddti byly dasro nejvfce raumarizov{nypiedmodern{mi tdze[shf mi prahikami.

za deti poskytu.ie zkomdnf Foucf,ultovtch textfl vice argmenti prc Iasto vyjadioveou krititu, Ze je tieba aovu zv6zit jeho j€dtrostrannouhitiku modemity, a to zejmdra z hl€diska iady nezipadnich spoledmsti. Nlnoho blizkovjchodnich inrelekur6hi bylo Shem minuldho stolerizakotveno ve setch vlasldch ven (ch osvlcenskdho projektu. Na Blfzkdm vfchodd je taro ordzka pololena dosti korkr6tnE. Mdly by zdejlispolefnosri, kter6 jmu lasto ovl{ddny svdtskfmi nebo ndboZelslJmi despotickfmi pravidly, igloroval jusrilni a pr6vni did icwi Z,6padu?Nebo by m6ly spojovar n€kterd pwky Foucaultovy teorie moci a kritik modemity s modemimsvdtskfm st{tem? Toto tdma je dnespledmitem lhav6 debaty v mnoha blizkoulchodnlch zemich, zejmdna v irdou a

" frnostycl exilovjch komunitfch. Existljl urditi ndznaky, Ze

i s6m Foucault s na konci svdho Zivota vyvfjel pr6vi timto smdrem. Ve svCm eseji z roku 19&t ,,Co je osvicenstvi?'zaujal k osvicenstvistanovisko, kterd bylo mnohem diferenciovanijii neZjeho dffv6j5i postoje.

Fonci|lltol? rnrbzr

Ve Frmcii je kontroverze md Foucadtovfmi texty o irinu doilre zni.m Napifklad bdhem debaty, kten{ ntsledovala po tercristicktch tltocicbna New Yort a Washingtotr I 1. zdii 2001, oanilel pfodni francouzskf komentitor polemicky a bez podeby d{le v€c vysv6tlovar na pnnistrand v dldnku v h Monde (Minc 2001) na ,,Micheta Foucaulta, obhdjce cbomejnismu v In{nu, a redy tmreticky i jeio n6siln6ho vym6h6nl...I ti francouz$ti komentitoii, kaii k Foucauliovi pocit'uji v&51 syrnpatic, pfinali extdmn6 pmblematickou povahu jeno postoje t fi6nu.Autor Foucaultova dvotopisu z roku 1989 Ddier Eribon, reda(tor Nouvel Observateur a Foucaultiv pfftel, napsai, ,Iaro tritlta a sartasmy,hetd piivltaly Foucaultiv ,omyl' tikajici s6 fr{nu, dSle pii-spEla kjeho sklestosti zprisobend tim, co poklidal za chybnou kitickou rc{lexi.,prvniho dilujeho DEjin sexuality. Eribon dodal; ,,Fouca{ije5t6 dlouho pot6jen vidcni komenroval poliriku nebo rovindistyi..,Eribon ncmzanechal aZ dosud nejdctailnij$i a nejryvflcnijti koment6i diskuse o Foucaultovi a irdnu. DalSi francolzsk{ iivotopiskynd JeanneueCllombclovd (ejiZ kniha rylla roku 1994), a kter{ byla rovn6l Fouqultovou piitelkyd, dolela k z{viru, ze jej tato kontroverze

",zranila...

V alglofonnim svEt6 se o Foucauhovfch textech o fu6nu debatovdo mCld. Jefuou vfiimkou je intelehullni fivotopis The passion of MichelFoucault z pera politick6ho filosofa Jamee Mllen z roku 1993, Ltr! charakerizoval Foucaultovu lrdnskou epizodu jako jednu z tich,'poIetilich". Millerjejedinj livotopise, kterf naznaloval, Ie Foucauttova fascinae smrti hrlla svou roli v jiho nadienl pro ir{ckiislamisty sjejich dirazem na mudcdnictvf. David Macey, autor aZ dosud nejkomplexn6j5iho Foucalltova Zivotopisu The Lives ofMichelFoucault z rokl 1993, byl neurditEjbi. Pollddal fmmurskC droky na Foucaulta kvrili in{nu za piehnand a nedestn6, nicmdnd piipoul6l, ZeFoucatrtt byl natolik ,,ohmmen" tim, m v fninu vidil roku 1978, Ze,,chybnE porozumEl pmvdipodobndmu budoucfmr vyvo.li toho, aho bylsvddkem" V ang.lickdm svEri, kde jsou Foucaultovy texty o irinu pifuloZen6 pouze Cdstedid a soudaslC francouzsk6 rekce na nd nejsoupieloleny vibec, jsoujeho 6Hnky o frdnu piijimfny mnohem vlidn6ji. Jeho posledni dva texty o lr6nu, kde ponikud opoZdin6 trochulsitizoval isl6msh! reZim v reakci la riloky vtli svi osobE zc shany osatnlch francouzshfchinrclektudhi, jsou aZ <lodies v angliltin[ timilejrozSfien6jlirri. Jsou tak6 jedinfmi piikhdy jeho texti o irdnu, kter6 lze najit v tilsvazkovim souboru Tie Essenrial Writilgs of MichelFoucault, vydil6m roktr 2000 v New hess.

Foucaultiv problematichf piistup k frfnskdmu istamismu byl zdr{sti zprisoben faktem, Ie ignoroval varovduf frdnskfch a zdpadnfchfeministek stejnd jato s€kul{rnfcb leviddkri, Lteii uI velmi brzy piiIli s vyvdlen6jllm a kritickfm pfistupem k revoiuci. Taro ignormcezaehodnmuje v jinfch ohledech hodnotnou analfzu povahy Mhova relimu a islamistickd opozice prori nEmr-

Foucault provedl rivodnl anafzu IChova nlimu v iijnu 1978 v Cl6nku ,,S{h je o sto let poadu" pro Crrriere della Sera. Napul, Ze v fr{nu nasebe ,,rnodernizace" vzala podobu Sdhory autoritdhkd politiky. Z postnodemich pozic tvrdil, Ze I6hiv pl6l ,,sekutarizace a modernizace',,herf Mh zdidil po svdm otci Rezovi SChovi, brotdlnfm diktdtorovi, znim6m,,svfm upienfm pohledem", je zpdtednickf a archaick!. Zde lzerozeztrat dozvuky jeho knihy DohllZet a trestat rydan€ o tii roky diive. 56hovd byli str{Ici moderniho disciplindrniho str{tu, kerf podiidilv$chen irdaski lid intenzivnimu dohledujeho vl6rlcfi. Foucault pfodevlim kitizoval metody dohledu a disciplinrirni praltiky pfijatd reZirremMohammada Rczy 56ha a tho nooricky znfurd tajnd policie SAVAK jcjfi metody a prah-iky zust6vaty brutdlnl a ri,at toi"ie.'

lsegl

Pozddji, v rinoru 1yl9, kdlce pot6, co Chomcjd pievzal moc, Foucanlt piilel ve sv6m dldnku rovnEl pro Corriere della sera, nazvan6m,,Soudek s pmhem nazfvmf isl6m", s nfinovanou piedpovddi. Vysmil se naddjim francouzshfch a irdnskfch marxisti, keii doufali, ZeChomejni by nynl mohl bft vytladen marr.istickou levici: ,,N6bolenstvi sehrdlo svou roli rim, Ze strhlo oponu; rcd se null6hov6 lak trdjaksami rozptfli, svl6knou tu spoustu bilfcb a iernfcb rouch. Zmdni se dekorace a zalne prvnijednrinl: ro o boji tiid, ozbrojen6m piedvoji astrar6, ktel{ organizuje masy atd"

Pii svdm vfsrndchu ndzom, Ie by sekuldrnf nacionalistd nebo marxistickd levice mohli sehnit fstiedni roli a nahradit Mbolensk6 vtdce,Foueult provedl bystmu analfzu rwnovihy sil. ProkCzal pozoruhodn! ostrovtip, rejmCna vzhledem k faktn, le nebyl specialistou mi naIrCr. mi na isldm. A co byloje5ti dileZitdj5i: poaarnenal, Ze vznikl novf drub revoludniho hnuti, Icterf bude mit alopsd daleko za frdnskjmihranicemi a kterC tak6 vfznamnd ovlivni izraelskopalestinskf konflikr ,,4,1e jeho historickf vfznam asi nebude zdviset na jeho konformird suznivanfm ,revolulnlm' modelem. Spite za n€j bude vdddit potencidlu, ktenj piinese pro pickon{ni existuj(cf politick6 situace na Bllzk6mvfchod6, a tedy i globdlni sFategickd rovnov{hy. Existuje nebezpeEi, ie jeho jedineinosr" kterd al doposuJznamed jeho sflu, povede krozpfnavosti. A skulcdnd, je zcela namisti iict" Ze toto ,isl6msk6' hnuti mile zapilit elf region, svrhnout nejnestabilnijli rclimy a narulitty nejstabilnEjlf. Isl{m - lcerf neni pouze n{boZenstvfm, ale celfm zpisobem livota oddarosti dijintm a ci;ilizaci - m6 dobrou piflezitoststit se gigantickfm suden se stielnfm prachem, kter! mtle z*s{hnout stovky nilionfl lidi...

AIkoli byl Foucaultiv n6zor na globdln( dopad isldmu jisti piedvidavj,. Foucaultiv nekntickf pi(stlp k islamismu jako politickdmu hnutisniloval jeho vdhu. V fijnu 1978, tedy v do$ prvni colosldrni stdvk], v h6nu, se poprvd rozhodl publikovat sv6 ndzory n" fran n.

43 AM

http://www.literarky.c/?p=archiv&text= 1 327 Page 2 of 5

Tst z mhtw LTN: JANET AFARYOVA A KEVIN B. ANDERSONT Islami*iekri pokuftmi

francouzltin6 v dl6nku nazvan6m ,,O Iem sni irdnci?" pro Nouvel observareur. Fou€ulr popsai tehdejlf boj myichjmi pojmy: ,2.d6 *, zesinrae v iriau zivisi na velk6m ktrini pod praporem tradirntcn symboli, na souboji krdl"; ;"6b",;rojencho suver{na a bidn6ho exulan@despoty Eeliciho mufi, ker! povstal s holfma rukama a je oslavovifu liclem..,

Foucault ujilfoval o posvdtnosti Chomejliho obhajoby ,jsl6msk6 vl6dy". Mluvil o ,,atrsenci hieruchie v kl€ru. a o ,,zdvislosri (i finaatni) tratich, kdo je poslouchajf. KnEIf ovXem nebylijen dcmokraticli, byli rovn6z oMaieoi tyoiivou politiclou vizi: ,,V jednd vici musf bftjasno.Pod pojmem

'isldmsk{ vl6da' nemf nikdo v ]r{ku na mysli politickf relim, ve kterdm by kldrus hrfl flohu aohieal neuo ton6oty..."rde opocit n6Ceho velmi stardho a takd lelmi vzdrileniho v brdoucnosti, ndvrar k tomu, Ifm byl isl6m v dobi pt"rok", d; t"k6 ; ;-;i;;iti;svEtelnCmu a jasndmu bodu, v nlmi by bylo moind obnovit vdrnost spfle nel udriovat poslulnost- ve snaze o dosxZeni tohoto ide{lu se mizd6 bJ.t naprosto zdsa&i nediv6ra k legaiismu spolu s virou v tvofivost isl6mu...

Foucault se tak6 pokusil ujistit svd fmncouzskd itendie o pr{vech iea a nibolensklch a etnickfch menlil. Jeho zdroje, bllzk6 islamistinr, jejujirfovaly, Ze:

',Sohledemca svobody budou respektov6ni dotd mlry, do nlljejici zvyklosti nebudou polkozovatoiatni; menliny budouchrfudny a budou mil svobodu ff! jak chtij{, v podnlnkich, kterd nebudou poskozouui vEt5inu, mezi muZem a Zenou nebude nerovnost vprdvecb. ale odli!trosltam" kde exisftjf piirozend odlilnosti." svij dtfnek uzaviel odkazem na klilovou roli ,,politickd spirituatity:,v iranu adnio akovd spirituality v moderni Evropi. Ta, jak napsal, nese ,,moinost n6deho, co jsme zapomndli ui v dob6 renesance a veli6 krizelftst'anstvi". Byl ul dopftdu otriven oieklvmJ'rni ost4funi reakcemi na sv6 nd.mry veivdtd pai{Zsk6 intelekudlni debaty, a proto fokl, Ze sefrancouzhf lteniiii budou ,,smSr"jehoformulacfm. Ale, jak dodal, ,,vfrn, Ie se mfi{,,.

Islim Jrko pollllckl sila

F-oucauhriv pocit, Ze byjeho dl,inek pm Nouvel Obprvateur mohl vyvolat diskusi, se ukdzal jako spr6vnf, a to rnoZni vlce, neZ s1mpiedvidal Nouvel obseruateur publikoval 6. listopadu vjilatlry z dopisu podepsandho pseudonymem ,Atoussa tL", za n(ml se skry'valalevicovf ir{nka tijicf ve francouzsk6m erilu, kerd mila znadn6 nrimi&y proi Fou""o-ltouo o"triticti'mu piistupu k istamistim. prohl{sila:,Jsem velmi smutni z francouzshfcb levicovfch koment4ii k moZnasti ,islimsk6' vlddy, ker6 nahradi Saiovu tlranii...foucault se podleaurorky zdi bta ,,hlubae pohnut ,rnuslimskou spiritualitou., her{ by podle n6j znamenala zlepleni oproti dravC

-kapitalistick6 diktafiiio, kten{

se_ zadind rozpadat". Prod ale, pokraCuje s odkazem na svrteni Mosaddekovy demokratick€ a levimv6 vl6dy v roce t-eS3, ie irensty liA ,,popEtadvsceti letech mllenl a ritlaku" nucen vybfiat si mezi ,,SAVAK a niboienskfm fanatismem"? V uticlch uZ byty mpaaeoy o"znlU"oe Z"oya Chomejnlho stoupenci dali jcnE najevo, le .v reZimu, kterf chtijf vyrvoiir, budou Zeny muset dodrlovaf' isldm;k6 prdvo- s odkazem naprohli5eui, Ie etnickd a nfbolenskd menXiny budou mit svd pdva ,do ti miry, do nil to nebude polkozovat vEt!inu.., se Atoussa H. jfzlivdzeptala ,"A kdy men5iny zalnou,polkozovat' v6tlinu?"

fseg]

Atoussa H. se jelti vr{tila k ptoblematickd myBlonce isldmskd vtddy a pouMzala na bruriil-of podoby jostice v Saridskd Arribii: ,,Zloddjim amilencrim se uiez4vaji hlavy a rue." Svrij text zakonlila slovy: ,;ranoii lrinci isou stejn6 jako j{ smurni a zoufall z pomylleni na -

,isli{mskou' vl6du.'. Tlpdnf liberilnf levice rnusi pochopi! te is!{mskd prdvo w miZe stdi srdlou zdtElf spolednosd illadlvych po zmin6,Nemdly by se nrchat svdst l6Ebou, kteni je horli nel nemoc.' Foucault vt svd struCnC odpov6di, publikovand ndsledujfci tjdeo v Nouvelobservateur, napsal, Ze na dopisu Aoussy H. je ,petolerovalelnd", Ie .,spojuje dohromady" vSecfny podoby isl,6nru do jeclnoho a nr6sledn6,,opovrhuje" isldmcmjako ,,fanaticSm". Od Foucaulta to byl urdird bystrf postieh, kdyl ve sv6 od-povIdi poznamenall fu isl{m ,jakopolitickri silaje zikladnim probldnrm nalf doby i let, kend piijdou*. Ate tuto piedpovid zna6n6 znehodnocovalojeho napro*ri Jmimut{sdilet s Atroussou H. jakoukoli jeji kritiku politickdbo isldrnu. Namisto toho svou ieakci zakoncil tim, Ze ji poucoval: ,*Ilavnf podnl*oupro alespoi mininilnl inteligentnf.plistup k nimu [isl6mu] je nezadfnat nendvistnfmi odsudky." V bieznu idublu 1979, kdyZ propuklykutosti Chomejnfho reZimu pmti ienim a homosexu{lfim, w tato diskuse Foucaultovi vndtila;ako bumeraag.

I kdyl se na konci roku 1978 pro irdnsk€ povstiai mdchlo mnoho fnncouzskfch inrelektu{hi, Z:ddn! z nich, alespoi pokud vime,nenlgledoval Foucaulta a nestradl tako vjslovnd islamisim proti sekuldrn(m marxisttm nebo nacionalistick6 tivici. Ndheii intelektudlov6s vitlfm povidomfm o dEjinfch Blfzk€ho rrfchodu byli vesmEs mdnd optimisidti, col se tfk{ zejm6na piedo(ho francouzsk6ho odbornfta naisl6m Maxima Rodinsone Tento historik pisohil od pados{tfch let v duchu manistickC tradice, byl aGrem klmicki biografie Mohamed(1961) a kaihy Islfm a hapitalismus (1966) a jeho nazor mEl na levici znadnou vdhu. V prosinci 1978 vylel na tirulni *rilce i-e Monde jehotiidfl nf piedvfdavj dl{nek,"Procitnulf islimskdho fundamenlalismu?...

I kdyl to prozadil aJ o n6kolik let pozd6ji, Rodinson v tomto dl6nku odpovidal na Foucaultovy dilvdj!( ll{nky evokujici ,,politickouspiritualitu*. ovlem v duchn staroslavnd tmdics pai0sk6 intelektudlni debaty se rozhodl Fotcaulta nejmenovat Tdm, kdo vi Francii sledovaliFouca[ttovy texty o lriku, byly ovlem Rodirsonovy nardlky v jcho dldutu z prosince 1978 dostjasnd a bezpochyby byly dosrjasnC isamotndmu Foucaultovi. Rodinson zchladil studelou sprchou kitiky nddje velk6 6fsri levice, Ie situace v irfuu bude mii za tvii ugsleoeremancipaci. PouMzal na mtroho konkdttrfch zprisobi, jimil sc prcjevovaly reakdn{ rysy ideologie isldmskdho st{tu: ,J jen minimaiistickfisldmskf fundamentalismus by podle Kordnu vyladoval, aby byly zlodEjiur seHny ruce a aby bylo didictvi Ien zkdceno oa polovinu. Dojde-li k nivmtu k tradici, kcrf chtdji niboZni mruiovi,, pok bude aezbytrd bidovat pij{ky vina a bilovat nebo kamedovat cizolo7tril(y. Nic oebudejednodulli a zirovei nebezpeCn6jSf ne1 takov&o pms{ad obvininf: mrij odpirce je ,nepiitel Boha'. " Nrisledni Rodinson uplatnil hlediskohistorickdho mderialismu a napsal: ,,Po staletich spolednd zknsenosti je udivujici, Ze je srSle jelrd nezbyhd pfipominat jeden z nejlcpepotvrzrrtch z{kon& dEjin. Dobr6 mor{lni zfunEry, at' uZ schv6len€ nebo neschvflen6 sL{tem, jsou slablm zikladem pro urleai prakti&6politiry sdtu.* Varoval, le irin neleM oyobozsni ale,poloarchaicli'y' falismus,..

Na jaie 1979 doMhly B'to koilroven e sviho vrcholu. Demotrstrace k l{ezinirodnimu dni ien 8. dubna 19?9 ndhle ukizala mnohazahradfufm @porovrlelim irfuskd revolucc represini charaher novdho islamistick6ho reZimu. Toho dne potestogali irfuskd alc.ivistky ajejich mu1Irl podporoYatel6 proti trliizen{, aby se leny znovu zahalovaly do dddoru, nolenCho pilslulnicemi iadidndjlfch &sti spolelnosti.Demoustrace pohalovaly delKich p6t <lni. KdyI vyvrcholily, zdCashilo se jich v Teher6au na padesdt tisic lidi, Zen i muZfi. Ndkteii levicovimuii vytvofili kolem len kord6n a odl{Zeli dtoky nov; vytvofun6 skupiny Hezboll,ih neboli ,,itnny Boha". Demonstranti Hiteli: ,J,leIddoru!" ,,Pryd s dikaturoul" a oblas i -PryI s Chomejnim". Najednom transparentu st6lo: ,,Dilalijsme revoluci pro svobodu, ale mimenesvobodu", zatimcojind hl6saly: ,Jrla rlsvitu svobody tu neni lridni svoboda... Hezbolldh skandoval ,Zalalte se, nebo budete bity... jehoreakce ale byla piedevlim nonverbilni - kameny, nole a dokonce i k[lky. Potd, co probihly podpirn6 demonstrace i v paiili, wAa" rs.biezna Simone de Beatrvoirovd solid6rni prchlilenf: ,,Vytvoiilijsre N,{ezin6rodni vfbor pro prava Zen (Onnjako odpovdd na vyzvy mnohair{nskfch Zen, jejichl situac.e a vzpoura ndmi znaCn6 pohnula. Uvldomujeme si hloubku naprost6ho pokoieni, do nEhol nikteii cltili i*stCZeny uvrhtrool, a prcto jsmc sc za nd mzhodli bojrrvat-'.

V lcvicovdm deniku I-e Matin, kerf psat ve svjch rlvodnicich siln6 proti tomu, co oznaCoval za Chomejniho ,pestu ke kodrarevoluci amor{lni regulaci", se objevil 24. biezna velice polemickf dl6nek zamdienf proti Foucaultovi. Byl nazvrin ,,O iem sni filosofovC?..a napsali

6/30/05 11:43 AM

http ://ww.literrky.czl?p=archiv&tcxt=l 32? Page 3 of 5

Tqt z rchiru LTN; JANET AFARYOVA A KEVIN B. ANDERSON; tshmie ticlcd pohrftmi

jej feninistilti novin6ii Claudie a Jacques Broyelleovi. Vysmival se Foucaultovd chvile islamistickCho hnuti: ,gdyZ se Michel Foucault piedn6kolika mdsici vrdtil z irdnu, prohldsil, Ie byl ,ohrcmen pokurcm oreviit v politice spiriruelJdim;;;i,, jiz rczeznal v politice isldmsk6vlddy- Dnes tam nuti chodit i mtl6 divky v demdm, zaialen6 od hlavy at k pati; Zeny Ln byly pobod.any pr6vE prcto, I; se nechdtyzahalovat; doch{zi k hromadnfm popravim za homosexualitu, bylo zatoieno ,ministerstvo jro doiled na soulad s piedpisy fonau;, zbadli acizoloh6 Zery jmu bitwdai. " V nardZce na jcho DohliZat a trcstrr Fsl tonicky o tom, tr;Iaro spidrualita donfii a trt,sA,: Broyelleovi 'zesmESiovali Foucaultovy pfodstavy o ,politickd spiritualiti"a ptali se, jestli md lEjakou souvisiost se ,spiritu.ilnim smyslem..hmmadnfchpoprav homosexudli, k niml rehdy dochdzelo v h{nu. Vyzvali takd Foucauha. aby ulna[ Ie jeho fvahy oir6nu uyty ,,chibnd;. F;";;h;""odpovEd, publikovmi o dva dny pozdiji, ve skutednosti na nic neodpovfdala- Neodpoviddrn, napul, ,protoze po cety ,svij xvof lsem senikdynefdastnilpolemit Nemdmnijatvrimysluzacitrtlnnyni."Napsaldfle:,Jsem,vyzvrin,abyciuznalsvochyby..;Naznitnval,lepr6vd Broyelleovi se dopnsrili ond snahy o ornezeni intelekluilnf svobody, za niZ ho volalik zodpovidnosti.

[*g]

Be4rotrldmovl symprue

Spor v t6 dob6 piiZivilo vydfui *mihy Claire BriCrovd a Pierra Blancheta iran: la R6volution au nom de }ieu dr6n: Revoluce ve jmdnu Boha),vydand na konci biezna. Obsahovalo dlouhf rozhovor, v nEmZ oba autoii s Foucauhem diskutovaii o ird.uskfch udtlosbch. Rozlovor, kterjbyl, zd{ se, veden jeltd pied nrdstrpem Chomejniho k moci (k nEmul doSlo v rinorn toho roku), byl azvdr ,Jr6n: Ducb v bezduchdm svEti...Nane&dsti pro Foucaultovu reputaci byla tato naal5end diskus€ o irdnskdm isl6msk6m hnu( dasto zmiiovdna v recenzich knihy, kterdvychizely v podstaG oftamiili po bieznovd demonslraci Lcn a mezi rostoucim poltem zpriv o ukntnostem vili gayrim, Uah6luim aKurd[m. Kdha diky svd al<ruilno*i ziskala znalnou proslulc* ajaIt6 o misice pozdEji byla tou nejvystavoven6j-lf publikac( o ir6nsk6nvoluci v paiflsldch knihkupectvich.

Folcaull za&l v rozhovoru svou ana$zu irdnu stflnostl na to, Ie ,Jrdmkri zdlelitost a zprisob, jalcfm je vykladdna, neryvolala stejnoubezprcbldmovou sympatii jako napiikkd Portugalsko rebo Nikaragua". Stdloval si na ,aeklid" zdpadll levice, kdyZ se ,,konfrontqie s jevem,lrterfje pro na$ politickou mentaiitu velice nezvyklf". A dodal, Ze v infuu nr{boZenstvi poskytlo aEco mlohem hlublfho nel ideoiogii: ,,Bylto skutedn; slovnik, obhd, nekonelnd dmma ve kterdm dlovdk mohl patiit do historickdio dramatu lidu, herf dal do z6pasu proti si6muvlfdci celou svou existenci." Vzhledem k tomu, Ie 5i 'a byla souldsd in{nskd kultury po stale( a Ze se ird.nsk€ revoludni drama odehr6valoprostledoictvlm tohoto ndbolenskdho diskursu, se Foucauh domnfval, Ie Ii'a, toto ,j{boZenstni boie a obdti,,, nosehraje roli moderniidmlogie, kerd by ,,naskovala rozpory". To, co Foucault pokl6dal za sjednocenf (rdnskf historicko-kultumf diskursivn( syst6m, sc zd6lopiekonar ryto ,,rozpory", jee jet nimochodem piipou5til, ,ptidsaly ir{_nskou spoleCnosi...

4 co vic' kdyt jej Blmchet vmval pfod nekitickou euforii vidi udflostem v lrfuu, a to s odkazem na svou zku5eaost a zkusenost Bri6rov6 sdinou bdhem kulturni revoluca, Fo;cault odmftl disled$ zvidavijlfho, kritidtijlfho stanoviska. Foucault yislovni nesouhlasil s Blanchetema trval najedinelnosri uclilmti v lr5.nu oproti dini: ,l.licmCnd kulturni revoluce byla piece prezentov{na jako boj mezi urditfmi sloZkamiobyvatelstv4 mezi urditfmi sloZkami ve strsli nebo mezi obyvarelstvem a stranou atd. Na irdnu m€ zarazilo !o, Ze trm nedoch{zi k Zidl6muzdpasu mezi odli5nlmi slolkami. PrdvE to mu diva lakovou kr6su a z.4rovei takovou piitaflivos! Ie zde dollo pouze k jedn6 konfroilaci:mezi celtm obyvatelstvem & st{t0i moci, kten{ mu ryhroZovala ztrandmi a policii. " Toto Foucrdtovo popirdnfjak6koli socidlni nebopolitickd diferenciae uvniti irdnskCho ,Jidu" prosti bere decb_

Nakonec ovlem v&5itrou Foucaolt po znatndm post*dvini Blancheta I Bridrovd piipoulti jeden jedini rozpor v frfnskd rcvoluci, ledy to, Z6 vni existoval xenofobnl nacionalismus a a.ntisemitismus. Talo jeho prohtd5eni miZeme ocitoyal celi, prolot; jsou dosti hdtkf. Nejprvepoznamenal: ,po5lo piinejmen$m k verhilnfm projevim zhoubndho anriscmitismu. Do5lo k demonssacfm xenofobie, a to nejen proti

t!"d.dl"i+ ale_takd_proti zahranilnim dElnlkim [vletni mnoha Afghdncfi], keii do {rdnu piilli pracovar-" pak o *co pozaaiiaoa'al,IrAnskdmu hnutf rlal jeho intenzitu souzvuk dvou rejstiikfl. Tlm jedn{m byla manifestovanf kolektivnl vrile, kterd byla velmi silnE politickyvy'jddiena' a tim druhfm byla touha po radikflni zmEnE obytejn6ho livota. Ale enro dvojf zdroj intenzity mtile bfl zalolen jen na tr;dicich,instiulcich, kterd s sebou nesou biimi Iovinismu, nacionalismu, vflufnosti, mi nu4 projednotlivce znalnou plitaZlivost-..

Zde, popnd v diskusi o lr,6au, Foucault piizn6v{, Ze n6boZelsk6 a nacionalistick6 mfty, shze n6Z islamistd mobilizovali masy, byly plnC,,5ovinismu, nacionalismu, vfluinosti". Zdrovei tu byl ovlen fakL kterf mu zoemolioval laitidtEjSi pohled, tedy tq Ze se foucauit pifiSzamiloval do schopnosti islamisli vyburcovat takovfmi tradicemi desftky milioni lid{ a Ie ignoroval hrozby s rlm spojen6. etniie arazf, Iev cel6m rozhovoru Foucault ani jedlou nehovofil o nebezpet'fch, jimZ delily ir6nsk6 Zeny, a to ani kdyl mu Bridrovi vyli6ila, ovlem s velkouobhajobou islamisai, incident" b6hem ndjljl bylo fyzicg vyhrolovino proto, Ze se pokusila zapojit io skupiny muZi-rcvinriit piidemotrstraci v rm 1978.

Nakonci biezna, kdrce po vydi{ni hal: h R6volution au nom de Dieu zdiraznila recenze v l,e Moude pn{v6 uvedenf rozhovor a oznacilaFoucaultovo stmovisko za ,pochybn6". O ndkolik dni pozd€ji se objerila dal3i kitika v Nouvel Obseryaleu z pen Jema l-amurum,zkulendho novin6ie a livotopisce. hcouture tvrdil, le kniha ,poukazuje na drilelitd tdmata ovlem se znaCnjm zjednodufenim, her6 seprojevuje zejmdna v zdrErcIndm rozhovoflr dvou rutofli a Mcbela Foucaulr:". Nejproblemtiitijli na knize a na Foucs'ltovd podflu m nl,dodal [,acoutlre, byl zprisob, jakfm byl jednetrannC zddrazilovin jednornj charakter hutJ". Ndco podobndho 16O ,jednomysinosti..islimubylo podle ndj takd pozorctdno, a jak sc pozdiji uMzalo chybnd, bihcm dinskC kultumi revoluce v Iedesirfch letech. Daldi rjiok na Fouc{uhase brzy pottS objevil v LExpress, sdedovd.m tfdenftu s velkfm rdkladem, ve ktcr6m piedni novinii Bemard tlllmann napsal, le rozhoyor sFouaulrem ,,nebyl sttjni opatrnf"jako zbytek knihy v postoji v$ai moznJm hrczbr{m islamistickdho reZimu v ir{nu.

tsegl

Fouault nikdy pitmo neodpov&il na niztrd f1oky, kter6 vidi nlmu smfiovaly v rcenzich na rozhovor v knize lran: la Rdvolution au Dom deDeu. Na mzdll od lEkterfch pifudchodch- ftokt najeho texty, napffklad od ftoku Sortra a Beauvoirov6 na jeho fr;6d v6ci (1%5), se st6Zi nalelnikdo, kdo by Mjil Foucauhovy texty o irdnu. Vfiimkou byla portstrukturalistickd feministka Catherine ildmentov{, kterd napmla v l*Marin, le Foucault *jednodu5e ,pok6il poznat !o, co udklo nalim ittelekrudlnim olekdv6nlm" a Ie ,IddnC schdma z nali rraiicc, vdetnd,lidskfch prdv'., nenile bft pifmo uplatn6no na tuto zemi, jejfZ revoluce vychdzf z jeji kultury". Foucault publikoval o fr6nu dalli dva 61fukyv dubnu a v kv&nu 1979, jeden z nieh v te Monde, ve kterdm revoluci velmi jem6 kritizoval. Pak se o lrinu odmlEet.

Vfznam genderu

B6hem dvaceti pEti lel kterd uplynula od rcku I 979, ilspirovaly odesy vyvolan6 irdaskou revolucf nemalou mirou celou iadu islamistickfchhnutl ve wdti. RadiMlnt islamismus phvzal moc nebo vyvolal nicivc oblansk6 vdlky v mnoha zemich, od AII(rska po Egypt a od Sdddnu alpo Afgh6nistin, v poslednim pifpadi s podporou USA. T1'to re2imy a hnuti jsou zodpovidl€ za stovky tis{c mrtvych a mnohe potlaloveni

6/30/05 11:43 AM

http ://www. lit€rarky. czl?p=archiv&text= I 32? Page 4 of 5

TstzarcbtuulTN: JANETAFARYOVA AKEVINB.ANDERSON:Islanisticlclpoku#cni 6/30/05 1t:43

Ienskfch pr6v v muslimskdm sviti. Islamismus ziskal moc a vliv v dobi., kdy byla na vzestupu i srejnE rermgddn{ kiest'anskA, hinduistichi aiidovskr{ ndbolensky fundmentalistick6 hnuti, pfiremI vlechna byla nepFdtelsM lenshlm pnivim,

-rlo5l z it. zili byly dramarichfm a

hriznfm pff&ladcm nebezpeli talcovdho ndboZenskdho famtismu.

z Forcaullovich texti o 66nu vwst vaji pro dnelek dvi ot{zky . Prvo z uch je, zAa t}.to rexty byly prcjevy dolxn6ho poblouzn6ni,vypt'y'vajfciho piedevlfm z jeho ignorace in{nskfch dijin a kultrry. To ve svjch kritilo{ch Foucaulta naznallval Maxime Rodinson. Myslfmesi, Ze to tak neni. Zminili jsme e, Ze Beauvoirov{ a dalii francouzski feminis&y zaujaly zcela odlilnd stalovisko, tatov6, kter6 z dnelnihopohledu lepe obstoji, adkoli nemdly Xdnou spccifickou znalog. ir{nu. Domnfv6me se, ,e Foucaultory texty o ir6ur odhalujf, i kdyl vezveliten6 podobE, nikteri problCmy s jcho celkovjm pohledern, zejmCna s jeho jednostrannou kritikou moderniq. V tomto smysiu jsouFoucaultovy texty o irinu vfnamnfm piis$vkem k nalemu porciumEni iomuio velkdmu soci6lnimu filosofovi.

Druhd otdzka se dnes ttki6 cel€ho t6maru niboZensk6ho fundamentalismu, kter'! je vfznamijli neZ kdy jindy vzhledem k debatdm o hizimodernity po 11. ?Ail200L. Nenfjen probldmem Michela Foucault4 Ie nebyla tevice celosv6tovE rchopna pfijit s adekv6tnl odpovEdf nandbolenskf fundamentalismus Je to i n65 protldm dnes A neni to jednoduchf rltol, stejnd jako v minultct d;sedlet'ch nebylojeclnoduchdpiijft s levicorlm pohledem nezJvisfm na stalinismu a maoismu. Jak pozddji napsal Ma,rime Rodinson s jisrou mfrou galikchohumanismu: ,,Ti, kdo stejnE. jako autor tichto iddek odmitali tak dlouho v6iit zpnivfm o zlodineh sp6chanfch ve jmdnu rriumfujicihosocialismu v bfvald cankd i3i, ve stra5nl lidsk{ drmat4 v ndZ vyristila sovEtslc{ revoluce, by projevili jen velmi mdlo slusnosti, kdyby sezaddi rozdilovat nad nedostattem viry muslimsklch mas kvfili upozorndnlm na skvmy na zdiiv6m slunci jejich nad6je." Michel Foucaultneni zavrlenihodnf, protoZe nechtil vyvolat bcznaddj v muslimskfch slumech a na str6dajicfin venkovd, protoZe nechtdl, aby ztratili nadiji,nebo prctoZe nchtil, aty ztntili nadiji v elosvdtorf vjznam svfch nadiji. A1e, jak jsme vidEli vfse, je ukd tbba, aby naddji usmdriovalduch kitilnosti, kteri by si v €ie ndbolenskdho fundamentali$mu mil piedev3im uvidomovat vjznam genderu.

JAnel Afarlovd a Kevfu B. Andersonjson spoknuniipiiprowail lorilty Forcantt, Gender, dld, the lrunian Revoliltion: The Sedrctions oflslanirn Jmet Afaryod vyuiaje hisnrii a lenslai sfrrdb na Proitw lJniversitl a je etorkou kttihy The lranioa Confinttinnal Rnohrion,1906'11: Gtusrmts Denncrrcy, Suial Dwracy and tfu Origias of Fntiaism (1996). Kevin Andenon vyuduje politologii a sociologiilsntiZ Lie Mtoremknihy l*nin, Hegel, MdWeslzm MafiLffi: A Critical Samly (1ggi) a spolmvtarem sboniht Rosa baemhrg Reader(20a4).

Z origindlu weiejnin6ho v Easopise New Politics (www.wpwj.efui/aewpot)

pielolit oNDrtEr SLACALEK.

zpEt

htF ://m. literarky. czl?p=archiv&toxt= 1 32? Prge 5 of 5