Upload
will
View
53
Download
0
Embed Size (px)
DESCRIPTION
Trestní právo I. (hmotné) – 5. seminář Objekt a objektivní stránka trestného činu. Igor Barilik Právnická fakulta UK v Praze Katedra trestního práva [email protected] Prezentace vytvořena kolektivem Igor Barilik, Katarína Danková a Kateřina Lukášová. Skutková podstata TČ. - PowerPoint PPT Presentation
Citation preview
Trestní právo I. (hmotné) – 5. seminářObjekt a objektivní stránka trestného činu.
Igor Barilik
Právnická fakulta UK v PrazeKatedra trestního práva
Prezentace vytvořena kolektivem Igor Barilik, Katarína Danková a Kateřina Lukášová.
Skutková podstata TČ Souhrn typových znaků, které definují a vymezují TČ Obligatorní znaky:
Objekt – chráněné hodnoty Objektivní stránka – jednání, následek, příčinná
souvislost Subjekt – pachatel Subjektivní stránka – zavinění Protiprávnost – rozpor s právním řádem
Příklad: § 312 odst. 1 TZ – Teror
Kdo v úmyslu poškodit ústavní zřízení ČR jiného úmyslně usmrtí ...
Subjekt
Objektivní stránka
Subjektivní stránka
Objekt
Objekt trestného činu
Objekt
Def.: Společenské vztahy, zájmy a hodnoty chráněné TZ (právní statky)
Obligatorní znak skutkové podstaty = každý TČ zasahuje objekt, ALE ne každý zásah do zájmů chráněných TZ je TČ
Nejdůležitější znak – základ pro kategorizaci TČ-ů a kvalifikaci skutku
Třídění objektů
Podle stupně obecnosti Všeobecný Skupinový Individuální
Podle množství objektů v jedné skutkové podstatě Jeden Dva nebo více
Podle vyjádření důležitosti Hlavní Vedlejší
1. Stupně obecnosti
Všeobecný (rodový) objekt Veškeré zájmy chráněné TZ TZ 1961, § 1 – zájmy společnosti, ústavní zřízení
České republiky, práva a oprávněné zájmy fyzických a právnických osob
TZ 2009 – nemá výslovný výčet Skupinový (druhový) objekt Individuální objekt
Stupně obecnosti
Skupinový (druhový) objekt Tvoří skupina příbuzných chráněných zájmů Např. svoboda jako skupinový objekt
pozůstávající ze svobody pohybu, svobody shromažďování, svobody vyznání, ...
Členění TZ do hlav a dílů TZ 1961 – v první řade socialistická vlast TZ 2009 – v první řade jedinec
Stupně obecnosti
Zvláštní část TZ 2009 Hlava 1 – TČ proti životu a zdraví Hlava 2 – TČ proti svobodě a právům na ochranu osobnosti, soukromí a
listovního tajemství Hlava 3 – TČ proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti Hlava 4 – TČ proti rodině a dětem Hlava 5 – TČ proti majetku Hlava 6 – TČ hospodářské Hlava 7 – TČ obecně nebezpečné Hlava 8 – TČ proti životnímu prostředí Hlava 9 – TČ proti ČR, cizímu státu a mezinárodní organizaci Hlava 10 – TČ proti pořádku ve věcech veřejných Hlava 11 – TČ proti branné povinnosti Hlava 12 – TČ vojenské Hlava 13 – TČ proti lidskosti, proti míru a válečné trestné činy
Stupně obecnosti
Individuální objekt Jednotlivý zájem chráněný konkr. ustanovením TZ
Rovina obecná Obligatorní znak skutkové podstaty každého TČ
= ohrožen nebo porušen každým TČ U TČ vraždy (§ 140 TZ) je to život člověka
Rovina konkrétní V konkrétním případě se může vyskytnout, nebo chybět Život pošk. Nováka, když vražda dokonána; u pokusu není
2. Více objektů v jedné sk. podstatě
Vyjádřené fakultativně Zasažení alespoň jednoho postačí k trestní
odpovědnosti Vyjádřené kumulativně
Pro trestnost je nutné zasáhnout všechny objekty současně
Příklad: § 310 TZ – Rozvracení republiky
„Kdo v úmyslu rozvrátit ústavní zřízení, územní celistvost nebo obranyschopnost České republiky anebo zničit její samostatnost se účastní násilných akcí proti České republice nebo jejím orgánům…“
Příklad: § 173 TZ – Loupež
„Kdo proti jinému užije násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí v úmyslu zmocnit se cizí věci…“
Osobní svoboda a Ochrana majetku
Vydírání (§ 175 TZ) Krádež (§ 205 TZ)„Kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní …“
„Kdo jiného násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy nutí, aby něco konal, opominul nebo trpěl …“
3. Důležitost objektu
Hlavní (primární) objekt Nejdůležitější zájem, proti kterému TČ
bezprostředně útočí U TČ ublížení na zdraví (§ 146 TZ) je to zdraví
Vedlejší (sekundární) objekt Zájem zasažený jen nepřímo, není znakem
skutkové podstaty Např. pošk. je PN, nemůže vydělávat peníze, byla
zasažena i výživa jeho rodiny
Kvalifikace TČ
Určení indiv. objektu je nezbytnou podmínkou pro správnou kvalifikaci TČ (včetně tzv. souběhů TČ) a pro určení povahy a stupně závažnosti TČ
Většinou není v zákoně výslovně vyjádřen – interpretace, judikatura
Nullum crimen sine lege certa!
Určete objekt TČ-ů
§ 247 TZ – Porušení zákazů v době nouzového stavu v devizovém hospodářství
§ 184 TZ – Pomluva § 204 TZ – Podání alkoholu dítěti § 213 TZ – Provozování nepoctivých her a sázek § 415 TZ – Zneužití mezinárodně uznávaných a
státních znaků
Předmět útoku
Hmotný předmět útoku
NENÍ to samé co objekt! Fakultativní znak skutkové podstaty = mají jen některé TČ Lidé nebo věci, na které pachatel bezprostředně
útočí, a tím zasahuje objekt TČ (chráněný zájem/hodnota)
Např. střelec usmrtí Jana Nováka, čímž napadne hodnotu života člověka.
Hmotný předmět útoku Neumožňuje přesnou kvalifikaci TČ Jan Vopička způsobí smrt Janě Vomáčkové
Vražda podle § 140 odst. 1 TZ? Zabití podle § 141 odst. 1 TZ? Těžké ublížení na zdraví podle § 145 odst. 3 TZ? Loupež podle § 173 odst. 4 TZ? Znásilnění podle § 185 odst. 4 TZ? …
Význam pro posouzení závažnosti TČ Význam pro individualizaci a konkretizaci TČ v
trestním řízení (např. v obžalobě, rozsudku)
Objekt x předmět útoku
Porušení nebo ohrožení objektu = NÁSLEDEK TČ Každý TČ má následek, vždy je zasažen chráněný zájem Např. porušení zájmu na ochraně zdraví
Změna nebo možnost změny hmotného předmětu útoku = ÚČINEK TČ Např. zlomená noha, rozbité dveře, padělaný diplom,
nebezpečí výbuchu Účinek ale není atributem hmotného předmětu útoku –
nemusí vždy nastat (např. při pokusu TČ)
Objektivní stránka trestného činu
Objektivní stránka
Def.: Způsob spáchání TČ a jeho následky Obligatorní znaky skutkové podstaty
Jednání Následek TČ Příčinný vztah mezi jednáním a následkem
Fakultativní znaky skutkové podstaty Nemá každá sk. podstata, ale když má, MUSÍ být naplněny! Místo a čas jednání Hmotný předmět útoku a účinek TČ Prostředek použitý pro spáchání TČ …
1. Jednání
Def.: Projev vůle ve vnějším světě Vůle – psychická stránka (vnitřní složka jednání)
Nedostatek vůle – beztrestnost Vylučuje ji fyzické násilí (vis absoluta), křeče, mluvení ze
spaní,… Ale jednání pod psychickým donucením (vis compulsiva)
je jednáním z vůle (trestnost se posoudí individuálně) Projev vůle – fyzická stránka (vnější složka jednání)
Chybí-li projev – beztrestnost Sama myšlenka pro jednání (trestnost) nestačí
Konání a opomenutí
Jednání – Projev vůle ve vnějším světě Konání – vůle řídí svalový pohyb Opomenutí – vůle řídí zdržení se svalového pohybu
TČ komisivní – lze spáchat pouze konáním TČ omisivní
pravé omisivní – lze spáchat pouze opomenutím nepravé omisivní – lze spáchat konáním i
opomenutím
Neplést si s formami zavinění (úmysl a nedbanlivost)!
Určete druh TČ
Komisivní Pravý omisivní Nepravý omisivní
§ 188 TZ – Soulož mezi příbuznými § 140 TZ – Vražda § 367 TZ – Nepřekažení TČ
Pravé omisivní TČ
OBECNÁ POVINNOST KONAT je stanovená v TZ u jednotlivých TČ Její opomenutí zakládá odpovědnost za daný TČ,
NE za následek! Příklady:
§ 150, 151 TZ – Neposkytnutí pomoci § 367 TZ – Nepřekažení TČ § 368 TZ – Neoznámení TČ …
Nepravé omisivní TČ
Forma jednání není v TZ uvedena Které opomenutí lze postavit na roveň konání? § 112 TZ – opomenutí takového konání, k němuž byl
pachatel podle okolností a svých poměrů povinen= ZVLÁŠTNÍ POVINNOST KONAT x obecná povinnost konat u pravých omisivních Její opomenutí zakládá odpovědnost za následek !
Prameny zvláštní povinnosti konat
Povinnosti uložené zákonem/sek. pr. předpisem (ne TZ) ZoR – péče o dítě, Z o policii – povinnost zasáhnout, …
Povinnost stanovená úředním výrokem Ustanovení opatrovníka soudem
Povinnost vyplývající ze smlouvy Strážník úmyslně nekoná obhlídku a zloděj krade
Povinnost vyplývající z dobrovolného převzetí povinnosti konat (garance) Pachatel nabídne slepci převedení přes přechod a nechá ho
uprostřed, slepce srazí auto Povinnost vyplývající z předchozího ohrožujícího jednání (ingerence)
Pachatel oběť bodne do ruky – úmyslné ublížení na zdraví Náhodný zásah tepny, krvácení – musí poskytnout pomoc, jinak
odpovědnost za usmrcení (možná i vražda s nepřímým úmyslem)
Dvě jednání v jedné sk. podstatě Prvé je prostředkem k dosažení druhého § 209 TZ – Podvod „Kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího
omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou …“
Uvedení v omyl Obohacení
§ 185 TZ – Znásilnění„Kdo jiného násilím nebo pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy
donutí k pohlavnímu styku, …“
Užití násilí Soulož
2. Následek
Def.: Porušení nebo ohrožení hodnot, které jsou objektem TČ
Porucha – zasažení chráněného zájmu Poruchové TČ Dokonány tehdy, když skutečně nastane porucha (jinak
příprava nebo pokus TČ) Ohrožení – reálné nebezpečí vzniku poruchy
Ohrožovací TČ Pro dokonání postačí pouhé ohrožení objektu Např. u TČ obecného ohrožení (§ 272 TZ) je následkem
nebezpečí smrti, těžké újmy na zdraví, škody na majetku
Objekt x předmět útoku
Porušení nebo ohrožení objektu = NÁSLEDEK TČ Každý TČ má následek, vždy je zasažen chráněný zájem Např. porušení zájmu na ochraně zdraví
Změna nebo možnost změny hmotného předmětu útoku = ÚČINEK TČ Např. zlomená noha, rozbité dveře, padělaný diplom,
nebezpečí výbuchu Účinek ale není atributem hmotného předmětu útoku –
nemusí vždy nastat (např. při pokusu TČ)
Druhy následků
Následek – znak základní sk. podstaty Těžší následek – okolnost přitěžující (uložení trestu),
resp. okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby (kvalifikovaná sk. podstata)
Škodlivý následek – nutné zamezit nebo odstranit pro beztrestnost z důvodu účinné lítosti
Zvlášť těžký a těžko napravitelný následek – podmínka uložení výjimečného trestu
Následky majetkových deliktů
Škoda způsobená t.č. (§ 138 odst. 1 TZ) Nikoli nepatrná (nejméně 5.000 Kč) Nikoli malá (nejméně 25.000 Kč) Větší (nejméně 50.000 Kč) Značná (nejméně 500.000 Kč) Velkého rozsahu (nejméně 5.000.000 Kč)
Platí obdobně i pro určení prospěchu získaného TČ, hodnoty věci, újmy
3. Příčinná souvislost
Vztah mezi jednáním a následkem TČ (a jednáním a účinkem TČ, když je znakem předmět útoku)
Trestní odpovědnost pachatele jen tehdy, pokud svým jednáním následek skutečně způsobil
Teorie podmínky (condicio sine qua non) Omezení trestní odpovědnosti
Zásada umělé izolace jevů Zásada gradace příčinné souvislosti Nutnost zavinění
Teorie podmínky
Příčinou je jev, bez něhož by jiný jev nenastal (nastal jinak)
Jakákoliv podmínka, bez níž by následek nenastal (nastal jinak) se pokládá za příčinu
Jednání musí být příčinou následku – následek je podmíněn jednáním pachatele
Teorie podmínky
Příčiny Následek
Opomenutí matky- spolupůsobení příčin Přejetí dítěte
Rychlá jízda řidiče
Postrčení babičky rošťákem Zlomená noha X
Řádění heparinového vraha Mrtvá babička - výlučná příčina
Omezení trestní odpovědnosti
Zásada umělé izolace jevů Z příčin a následků se izoluje
Trestněprávně relevantní příčina = protiprávní jednání trestně odpovědného pachatele popsané ve sk. podstatě
Trestněprávně relevantní následek Zásada gradace příčinné souvislosti
Posouzení významu jednotlivých příčin (jednání) pro následek
Pachatel je trestně odpovědný výhradně za zaviněné jednání
3. Fakultativní znaky objektivní stránky
Místo TČ veřejně přístupné, na palubě, …
Doba spáchaní TČ za války, při porodu, ve strážní službě, …
Hmotný předmět útoku dítě, těhotná žena, cizí věc, motorové vozidlo, …
Prostředek spáchání TČ se zbraní, tiskem, …
Zvláštní způsob spáchaní TČ zvlášť surovým způsobem, hromadně účinným
způsobem, opakovaně, …
Literatura Použitá v prezentaci
Jelínek, J. a kol. Trestní právo hmotné. s. 151-180. Pro seminář
Uvedena v Přehledu