Trh kapitlu Ing. Vojtch JindraKatedra ekonomie (KE) Mikroekonomie II

Kapitl Kapitlov statky, tj. vrobky, kter nejsou pouity ke spoteb, ale kdal vrob (budovy, stroje, vybaven kancel apod.).

Finann kapitl, kter m podobu pen i jinch finannch aktiv (obligace, akcie apod.).

Lidsk kapitl, tzn. zsoba technickch znalost a dovednost ztlesnnch vpracovnch silch.

Spolenm rysem vech uvedench forem kapitlu je to, e obvykle pinej ekonomickmu subjektu, kter vynaloil vsouasnosti urit zdroje na jeho zskn, vbudoucnosti njak dal dodaten pjem.

Spotebn rozhodovn Souasn spoteba ekonomick subjekt vynakld svj pjem na nkup statk, kter bn spotebovv.

spory st dchodu, kterou ekonomick subjekty nevynalo okamit na svou spotebu.

Motivy k tvorb spor jsou rzn, nap. zven budouc spoteby.

Rozhodovn spotebitele spotebitel rozhoduje o spoteb jednoho statku ve dvou obdobch.

Indiferenn kivkyCelkov uitek spotebitele funkce objemu souasn a budouc spoteby statku CSpotebitel obvykle poaduje vce jednotek budouc spoteby statku C za to, e se vzd jedn jednotky souasn spoteby. Tento jev se oznauje jako netrplivost (impatience) spotebitele, jako tendence spotebitele dvat pednost souasnosti ped budoucnost.

Linie trnch pleitostBod H spotebitel se vzdal veker sv spoteby na kor sv budouc spoteby.Bod J spotebitel se vzal veker sv budouc spoteby a pjem z obou obdob pouv pro svou souasnou spotebu statku C.seka HA spotebitel se nachz v roli viteleseka AJ spotebitel se nachz v roli dlunkaBod A disponibiln rozdlen spoteby statku C v obou obdobch. Spotebitel se nenachz ani v roli vitele ani v roli dlunka, jeho hospodaen je vyrovnan.

Optimum spotebiteleBod A spotebitel neuvauje ani o pjce ani o sporchBod E spotebitel snil souasnou a zvil budouc spotebu a tm doshne vyho celkovho uitku ne v bod A = r v bod E plat: smrnice nejvy dosaiteln indiferenn kivky je shodn se smrnic linie trnch pleitost

Investin rozhodovn

Ekonomick subjekt stoj ped otzkou, jak kapitl koupit, kam sv spory nejvhodnji investovat.

Existuj vpodstat dv monosti:investor pepot svj budouc pjem zrznch investic na jejich souasnou hodnotu (present value)

investor pepot hodnotu svho souasnho pjmu na jeho hodnotu knjakmu budoucmu okamiku (future value)

Investin rozhodovn pi neexistenci kapitlovho trhuEkonomick subjekt nem pstup na kapitlov trhHranice vrobnch monost se stv omezenm pi nm probh rozhodovn ekonomickho subjektu.Vnos z investice prstek budouc spoteby pi posunu z bodu A do bodu F

Investin rozhodovn na dokonale konkurennm kapitlovm trhuBod F maximalizace uitku pi neexistenci kapitlovho trhuHJ je tenou hranice vrobnch monostBod F1 smrnice jsou shodn a plat R = rPodmnkou optima pi investinm rozhodovn je rovnost vnitnho vnosovho procenta (R) a rokov mry (r)

Kritria investinho rozhodovn

Rovnost vnitnho vnosovho procenta a reln rokov mry

Souasn hodnota aktiv je teba zvolit takovou investici, kter pin nejvy souasnou hodnotu celkovho pjmu.

Budouc hodnota aktiv - zvolme takovou investici, kter pinese nejvy budouc hodnotu aktiv.

Investin rozhodovn pro vce obdob Plat stejn kriteria jako pi rozhodovn vjednom obdobinvestor me pepotat sv budouc pjmy na jejich souasnou hodnotu a vybere si tu investici, kter mu pinese nejvt celkov pjeminvestor me pepotat hodnotu svch souasnch pjm na jejich hodnotu knjakmu budoucmu okamiku a opt ta sam volbadal monost je vypotat vnitn vnosov procento zjednotlivch investic a zvol tu, kter mu pinese nejvy mru vnosu

Mohou nastat dv variantykonen poet obdob, pjem se nazv doivotn renta, ili anuitanekonen poet obdob, pjem se nazv vn renta (perpetuita)

Souasn hodnota anuity

Pro jedno obdob

r rokov mraSouasn hodnota budoucho vnosu je stka, kterou bychom museli vloit do banky, abychom pi oekvan me zskali po jednom roce stku, odpovdajc pedpokldanmu vnosu z investice.Pro vce obdob

Budouc hodnota anuityVpoet souasn hodnoty aktiv meme nahradit pepotem pjm z rznch obdob k njakmu budoucmu okamiku.

Pipotvme roky, kter bychom mohli zskat, pokud bychom uloili pjmy z kadho obdob do banky ihned, jakmile je investice pin

PerpentuitaPravideln pjem, kter investor zskv po nekonen poet let.

Souasn hodnota vn renty zvis pmo mrn na velikosti budoucho vnosu a nepmo mrn na rokov me.

Investin rozhodovn s rznmi investinmi nklady

NPV ist souasn hodnota, pot se jako rozdl mezi souasnou hodnotou vech budoucch pjm (PV) a stkou, kterou mus dnes investovat (K0)

NFV ist budouc hodnota, pot se jako rozdl budouc hodnoty pjm (FV) a budouc hodnotou pjm, kter dnes investuje (Kn). Index (n) udv okamik v budoucnosti, ke ktermu pepotvme budouc hodnotu

Reln a nominln rokov sazba

Reln rokov mra vyjaduje prmii v dodatenm objemu budoucho statku, kter mus bt na trhu nabdnuta ekonomickm subjektm vmnou za vzdn se jedn jednotky souasn spoteby tohoto statku.

Nominln rokov mra dodaten stka penz, kter mus bt poskytnuta ekonomickm subjektm v budoucnosti (dI1) vmnou za poskytnut urit stky penz v souasnosti (dI0)

Reln a nominln rokov sazbaCenov rove Pm v obou okamicch zmme jako mnostv penz, kter potebujeme k nkupu dodaten jednotky relnho statku:

Oekvan mra inflace pomr cenovch hladin v obou okamicch:

Investin rozhodovn a riziko

Pedpoklady analzyinvestor saverz krizikutrh bez monopoln slyrozhodovn mezi dvma obdobminezvisl investin alternativy

Investin rozhodovn a sniovn rizika diverzifikac aktivum nco, co pin svmu vlastnkovi pjem (nap. byt, kter pronajmm)rizikov aktivum pinej pjem, kter nen sjistotou znmbezrizikov aktiva pinej jist penn pjemVnosy zaktiv clem investic do aktiv je zskat dodaten penn pjem, kter pev mru inflace.Reln vnos z aktiva je jeho nominln vnos mnus mra inflace Investor oekv urit vnos, ale reln se me vce i mn liit vrznch obdobch. Vdlouhm obdob by se ml vprmru oekvanmu piblit.Rzn aktiva maj rznou mru vnosu.

Linie rozpotu a indiferenn mapa Smrnice linie rozpotu vyjaduje cenu rizika jak velk dodaten vnos investor zsk podstoupenm rizika vyho o jednu jednotku pi dan vi investovanch prostedkZa pedpokladu, e preference investora zvis pouze na vnosu a riziku, je uitek dn funkcU = f(NP, P)graficky vyjden indiferentnmi kivkami

Kritrium investinho rozhodovn vpodmnkch rizika

Za podstoupen rizika se poaduje rizikov prmie, kter se mus brt vvahu pi investinm rozhodovn, potom tedy pi vpotu souasn hodnoty oekvanho zisku E(t) po t letech dostaneme:

K = rf+rprf bezrizikov mra vnosurp poadovan prmie za podstoupen riziko

Kritrium investinho rozhodovn vpodmnkch rizika Systematick riziko riziko, kter nelze diverzifikovat jako napklad za vlky me pojiovna tko oekvat, e kad rok zeme prmrn poet jejch klient, ztoho dvodu pojitn nezahrnuje vlku.Nesystematick riziko lze jej diverzifikovat, nap. investic do mnoha rznch projekt nebo akci, protoe je mon ho eliminovat, nelze oekvat vy vnos ne poskytuje bezrizikov investiceModel oceovn kapitlovch aktivCAPM (capital aaset pricing model) m rizikovou prmii kapitlov investice porovnnm oekvanho vnosu tto investice soekvanm vnosem celho akciovho trhu.

*