1

Západočeská univerzita v Plzni –

Univerzita třetího věku – ak. rok 2016/2017

Studijní předmět: Úvod do staroegyptského umění

Název přednášky: Umění NK – pre- a amarnské období

Autor sylabu: Petra Maříková Vlčková

Datum konání přednášky: 30.11.2016

Hatšepsut: Zobrazení H. jako královny – v době, kdy vykonávala funkci hlavní božské manželky – tradiční zobrazení eg. královny se všemi atributy. Zobrazení H. jako panovníka: král se všemi regáliemi; splynutí mužských královských elementů a ženských prvků. Adoptovala mužskou titulaturu a upravila ji – kromě titulu král Horního a Dolního Egypta, který ponechala – nebyla královnou. Jasně patrný vývoj stylu během její vlády Reliéfní umění: Vychází z tradičních OK a MK tradic: provedení, témata X i novátorské provedení – např. tzv. minojské fresky v Avaridě. Abydos, pyramida Ahmose I.: nejstarší známé vyobrazení vozíku taženého koňmi. T-I, T-II: čisté, jednoduché linie – tzv. formální / Thutmosovský styl. Hatšepsut: zádušní chrám v Dér el-Bahrí – výprava do Puntu – jeden z vrcholů reliéfního umění. A-II, T-IV: zdůrazňování královy tělesné a vojenské zdatnosti. Nekrálovské hrobky: jedny z nejkrásnějších příkladů reliéfního umění a maleb – bohužel, špatný stupeň dochování. Dokreslení života tehdejší společnosti: tradiční náměty X i zajímavé doplňky Drobné a pohřební umění: Hrobové nálezy: bohatost všedního života: skříňky, nábytek, nádoby, zbraně apod. T-III.: Egypťané patrně ovládli umění vyrábět skleněné nádoby metodou tzv. ztraceného jádra Šperky: příklad: tzv. hrobka tří cizích žen Thutmose III.: nádoby na kosmetiku a vonné esence, zrcadlo, diadémy, náhrdelníky, prsteny, zlaté sandále a návleky na prsty apod. Amarnské období: 18. dynastie: Amenhotep IV./Achnaton, Smenchkare, Tutanchamon, Aje. Prvopočátek a nastolení trendů: Amenhotep III. – „král Slunce“. Významná role královských žen: Teje (hlavní královská manželka A-III), Nefertiti (hlavní královská manželka A-IV./Achnatona), Anchesenpaaton / Anchesenamon (manželka Tutanchamona). Zapojení Egypta do politického systému V Středomoří. Svědectví: např. Amarnský archiv. Změna celého společenského systému v Egyptě: náboženství (henoteismus), politické a sociální uspořádání, umělecké konvence, jazykové a literární zvyklosti Amarnské umění: Základní tendence: na samotném počátku vlády (od 2. RV, zrychlení – od 3.-4. RV) Achnatona – chrám boha Atona v Karnaku – tzv. naturalistický styl - tzv. realismus: Výrazná sanice, dlouhé prsty, široké boky apod. Nové náměty: intimní scény ze života královské rodiny – projevy citů na veřejnosti; znázornění královských dětí Nový proporční kánon založený na 20 čtvercích (do té doby 18 čtverců). Vrcholné období vlády: zintenzivnění stylu – tzv. radikální styl: androgynní podoba = spojení mužských a ženských elementů v osobě panovníka – dárce veškerého života

2

Závěrečná fáze A vlády: návrat k spíše tradičnímu stylu, uvolnění pozic – snad snaha o znuvuspojení Realismus: znázorňování stáří, starých lidí, přírody Známí umělci: sochař Bek, sochař Thutmose – množství skic a zkušebních nákresů. Doklad radikální proměny umění: hrobka vezíra Ramoseho – západní břeh Karnaku, TT55: proměny zobrazení panovníka Známí umělci: Sochař Bek: nejstarší hlavní královský sochař Achnatona. Stéla Beka a jeho manželky Taheret: nejstarší známý vlastní portrét v dějinách. Považován za tvůrce královských soch v tzv. radikálním stylu. Texty: učil ho samotný panovník Sochař Thutmose: Dům a dílna (P47.1-3), včetně několika děl: Achetaton. Dílna: mnoho děl: polychromovaná busta Nefertiti, skupina sádrových odlitků, nedokončené sochy apod. Sochař Juti: sochař královny Teje Královské sochařství: Odlišný způsob zobrazování lidského těla – viz výše v textu. Kompozitní sochy: jednotlivé části vyrobené samostatně z různých materiálů a následně spojené. Oděv: bohatě řasený, splývavý šat – styl pokračuje i v následujícím období. Pozdní amarnský styl: uvolněnější – snaha navázat na tradiční způsob zobrazování. Portréty královských žen v Amarně: Specifické paruky a pokrývky hlavy: těžká trojdílná paruka; krátká bohatě zdobená paruka (Kia); cylindrická koruna (tzv. modrá koruna – královna Nefertiti). Oděv: bohatě plisovaný šat – pokračuje i v následujícím období. Významné místo v královské rodině: sepjetí s panovníkem, znázornění rodinného života. Královna jako žena, bohyně a vládkyně Královna Teje: Královna s pérovou korunou. Nález: Medínet el-Gurob – byl zde královský harém. Materiál: dřevo, zlato, stříbro, sklo. Rozměry: v.: 22.5 cm. Uložení: Egyptské muzeum, Berlín. Velmi silný realismus – výrazná osobnost královny – žena v nejlepších letech. Doklady následných úprav: otvory pro dvojitý ureus a náušnice následně ukryté pod plátěnou paruku Busta královny Nefertiti:Polychromní busta: Mistrovská studie určená k následnému kopírování – snad? Nález: ateliér sochaře Thutmose v Achetatonu. Rozměry: 48 cm vysoká, cca 20 kg těžká. Materiál: vápencové jádro pokryté vrstvami jemného štuku a polychromováno. Uložení: Nové muzeum v Berlíně. Tvář: téměř dokonale souměrná X stopy stárnutí: vrásky na krku a kruhy pod očima. CT skenování, 2006: 1-2mm pod povrchem – jiná tvář: tvář starší ženy Malby v palácích v Amarně: Malby na omítkách stěn i na podlahách hlavních místností v palácích Amarny: tzv. Severní palác; tzv. Velký ceremoniální palác; Soukromý palác krále v centrálním městě. Náměty: dominují přírodní výjevy: rostliny, zahrady, ptactvo i zvířata: oficiální prostory: svázaní nepřátelé Egypta X Soukromé prostory: královská rodina. Jeden z projevů realizmu amarnského umění Reliéfy – talatáty: Talatáty: jednotlivé stavební kameny – snadná manipulace pomocí 1 muže. Jméno odvozené od rozměrů – taláta v arabštině znamená 3 – šířka bloků je

3

zpravidla 3 dlaně; Standardizované rozměry: 27x27x54 cm; Materiál: pískovec – lehčí opracování Horemheb: stavby rozebrány – lehce získaný stavební materiál: základy chrámových staveb v Karnaku, výplň pylonů Skupina sádrových odlitků tváří z Tell el-Amarny: Nález: dílna sochaře Thutmose. Počet: 22. Podoba: celé hlavy, pouze tváře. Identifikace: členové královské rodiny (Achnaton, A-III, Kija, Aje), neznámí obyvatelé Amarny. Znázorňují i stáří – neobvyklé v egyptském umění. Uložení: Egyptské muzeum v Berlíně, Egyptské muzeum v Káhiře, Metropolitní muzeum krásných umění v New Yorku Post-Achnatonovské období a jeho umění: Smenchkare: velmi málo pramenů a problém jejich přiřazení – pokračování v amarnském stylu Tutanchamon: Rozsáhlé projekty obnovy a rozšiřování chrámů, především Amona. Postupný odklon od dědictví Achnatona. návrat k tradičnímu zobrazení: sochařství X zůstávají jisté elementy – především v reliéfech Aje: příliš krátká vláda – pravděpodobně pokračování v kurzu nastoleném ze Tutanchamona. Tutanchamonova hrobka: Výzdoba: smíchání tradičního (18) a amarnského (20) stylu – kánon zobrazení. Obrovské množství předmětů: ukázka typického královského pohřbu nebo skrýš „nepotřebných“ předmětů po definitivním opuštění Achetatonu? Osobní předměty Tutanchamona: „rostly“ společně s panovníkem – malé trůny, oděvy, hole apod. Předsíň: na 700 předmětů, pokladnice: přes 5000 katalogizovaných předmětů, přístavek: přes 2000 katalogizovaných předmětů… KV 55 a předměty v ní nalezené: KV 55: pohřeb? Skrýš? Předměty původně určené 6 různým jedincům (styl, nápisy): Amenhotep III, Achnaton, Tutanchamon; Královny Teje, Kija, Sitamun. Mumie patřila Achnatonovi (DNA) Kontrolní otázky Jak se změnil způsob zobrazení lidského těla během amarnského období? Lze vysledovat dědictví amarnského umění? Bylo amarnské umění realistické? A pokud ano, v čem se realizmus projevoval? Doporučená studijní literatura Arnold, Do. (ed.): The Royal Women of Amarna. Images of Beauty from Ancient Egypt. The Metropolitan Museum of Art 1996. Možno stáhnout na: http://www.metmuseum.org/art/metpublications/The_Royal_Women_of_Amarna_Images_of_Beauty_from_Ancient_Egypt Baines, J. – Málek, J.: Svět starověkého Egypta. Praha: Knižní klub 1996. Bongioanni, A. – Croceová, M. S. (eds.): Poklady starověkého Egypta. Sbírky Egyptského muzea v Káhiře. IKAR 2005 James, T.G.H.: Slavní faraoni. Rebo 2005 Maříková Vlčková, P. (ed.): Hroby, hrobky a pohřebiště starých Egypťanů. Praha: Libri 2009. Pijoan, J.: Dějiny umění, svazek 1. Odeon 1977 Pirelliová, R. – Arnoldová, D.: Královny starověkého Egypta. Slovart 2008. Shaw, I.: Dějiny starověkého Egypta. Praha: BB Art 2003.

4

Trigger, B.G. – Kemp, B.J. – O’Connor, D.O. – Lloyd, A.B.: Starověký Egypt. Dějiny společnosti. Praha: Vox Globator 2004. Verner, M. – Bareš, L. – Vachala, B.: Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri 2007. (mapa a jednotlivá hesla). Obrázky:

Socha královny Hatšepsut Socha v tzv. formálním

stylu - hlava T. III. Thutmose III.

Příklad reliéfu v tzv. thutmosovském stylu

Théby, západní břeh, procesí vyslanců s dary

Zrcadlo z hrobky cizích žen Thutmose III.

5

Nebamun, lov v papyrové houštině s kočkou, Z břeh Théb

Pokrývka hlavy s rosetami, hrobka cizích žen T-III

Hlava sochy Amenhotepa III. Kolosální socha Amenhotepa IV.

z karnackého chrámu Atona

6

Hlava královny Teje (manželka Amenhotepa III)

Tvář pod vrstvou štuku na bustě královny Nefertiti, CT sken 2006

Jedna ze sádrových tváří z Thutmosova ateliéru – anonymní stará žena

Jedna ze sádrových tváří z Thutmosova ateliéru – snad Kija

Jedna ze sádrových tváří z Thutmosova ateliéru – snad Amenemhet III

Hlava královské ženy, asi Nefertiti – nedokončená část kompozitní sochy

Víka kanopy z KV 55, asi Kija – s tzv. modifikovanou núbijskou parukou

Stéla s dvěma anonymními panovníky: Achnaton a Smenchkare?, Nefertiti?, Tutanchamon?

Opěrka zad trůnu z Tutanchamonovy hrobky: on a královna Anchesenamon

Busta královny Nefertiti, Berlín

7

Rekonstruovaná malba ze soukromého paláce Achnatona v Achetatonu ukazující dvě královské princezny

Hrobka vezíra Ramoseho (TT55) na Z břehu Théb

Příklad složené stěny z talatátů

8

Pohled do předsíně a přístavku v hrobce panovníka Tutanchamona, KV 62

Pohled do pohřební komory hrobky panovníka Tutanchamona, KV 62