Upload
fancy
View
57
Download
0
Embed Size (px)
DESCRIPTION
Úvod do PPP. PhDr. Michaela Kubištová Seminář PPP projekty v praxi. Obsah. Obsah Co je to PPP? Typická struktura a znaky Proč PPP? Oblasti využití Institucionální zajištění - role regulátora a PPP Centra Legislativa a metodická podpora Diskutovat Vaše dotazy a připomínky. - PowerPoint PPT Presentation
Citation preview
Úvod do PPP
PhDr. Michaela Kubištová
Seminář PPP projekty v praxi
2
Obsah Obsah
• Co je to PPP?
• Typická struktura a znaky
• Proč PPP?
• Oblasti využití
• Institucionální zajištění - role regulátora a PPP Centra
• Legislativa a metodická podpora
Diskutovat
• Vaše dotazy a připomínky
3
Co je to PPP?
PPP je jedním ze způsobů jak zadat projekt zajištění veřejné služby nebo infrastruktury
Základem PPP projektu je dlouhodobý smluvní vztah, ve kterém veřejný a soukromý sektor vzájemně sdílejí užitky a rizika vyplývající ze zajištění veřejné infrastruktury nebo veřejných služeb
Veřejný sektor svěřuje výkon určité služby soukromému sektoru a tím využívá jeho organizačních a odborných znalostí
4
Formy PPP
Neexistuje žádná jednotná definice
Termín PPP zahrnuje množství smluvních struktur, které mohou být pro realizaci projektu využity:
Zdroj: PWC, 2004
5
Základní principy standardního PPP Zadavatel svěřuje vybudování a provoz veřejné infrastruktury/služby
soukromému partnerovi a přenáší na něj s tím související rizika;
Smluvní vztah trvá zpravidla 20-30 let;
Soukromý partner infrastrukturu financuje, postaví, provozuje, udržuje a zabezpečuje poskytování služeb;
Zadavatel za to platí pravidelné částky či umožní soukromému partnerovi vybírat úhrady od uživatelů nebo obojí;
Zadavatel má zájem na tom, aby smluvní vztahy pro něj byly zárukou stálé „hodnoty za peníze“, soukromý partner hledá maximální jistotu výnosu za poskytované služby a akceptovaná rizika.
6
Veřejná zakázka x PPP
Klasický systém zakázek Komplexní dodáníPPP – forma BOT / DBFO / Koncese
Veřejný sektor Veřejný sektor
PROJEKT FINANCO-VÁNÍ
STAVBA PROVOZ ÚDRŽBA
DEFINICE VÝSTUPŮ
PROJEKTFINANCOVÁNÍ
STAVBAPROVOZ
ÚDRŽBA
7
Typická struktura PPP
Zadavatel
SPV/Dodavatel
Seniornívěřitelé
Investoři(akcionáři, pojistitelé)
Subdodavatelvýstavby
Subdodavatelprovozu
služebnéslužby
služby
spláceníseniorníhoúvěru
platba
seniorníúvěr
dodávka
dividendy/splácenísubordino-vaného úvěru
kapitál/subordino-vaný úvěr
Veřejný sektor
Soukromý sektor
platba ze seniorníhoúvěru
Zadavatel
SPV/Dodavatel
Seniornívěřitelé
Investoři(akcionáři, pojistitelé)
Subdodavatelvýstavby
Subdodavatelprovozu
služebnéslužby
služby
spláceníseniorníhoúvěru
platba
seniorníúvěr
dodávka
dividendy/splácenísubordino-vaného úvěru
kapitál/subordino-vaný úvěr
Veřejný sektor
Soukromý sektor
Zadavatel
SPV/Dodavatel
Seniornívěřitelé
Investoři(akcionáři, pojistitelé)
Subdodavatelvýstavby
Subdodavatelprovozu
služebnéslužby
služby
spláceníseniorníhoúvěru
platba
seniorníúvěr
dodávka
dividendy/splácenísubordino-vaného úvěru
kapitál/subordino-vaný úvěr
Veřejný sektor
Soukromý sektor
platba ze seniorníhoúvěru
platba za dostupnost
8
Typická struktura
Zadavatel – Česká republika, státní příspěvková organizace, územní samosprávný celek, jím zřízená příspěvková organizace a jiná právnická osoba splňující koncesním zákonem stanovené podmínky, § 2 koncesního zákona
SPV – „Special purpose vehicle“, účelově založená společnost pro realizaci projektu (obvykle akciová); model SPV umožňuje zadavateli snadný monitoring výkonu, transparentní účetnictví o předmětu koncesní smlouvy
Subdodavatelé – společnosti, které soukromý partner/SPV angažuje na plnění svých závazků ze smlouvy
Seniorní věřitelé – banky financují stavbu infrastruktury pomocí seniorního úvěru, který má přednostní právo splácení
Investoři - poskytují SPV kapitál, popřípadě i juniorní úvěr, často to bývají mateřské společnosti subdodavatelů výstavby a provozu
9
Proč PPP?
Vyšší schopnost soukromého partnera (SP) řídit některá významná rizika projektu (kalkulace nákladů životního cyklu)
Motivace a schopnost SP dodržet rozpočet a plánovaný harmonogram („platba za dostupnost“, platby až v okamžiku poskytování služby)
Zkušenosti a know how SP s dlouhodobými a kvalitními řešeními (inovace)
Komplexnost PPP (jedná se s jedním partnerem)
10
Proč PPP?
Platba za kvalitně poskytovanou veřejnou službu (specifikace výstupů nikoli vstupů)
Komfort uživatele veřejné služby (vyloučení údržby nebo opravy infrastruktury „nárazově“, rychlá reakce SP na odstranění poruch, závad)
Rozložení plateb za poskytované veřejné služby v čase
Realizace ÚSPOR pro veřejného zadavatele – PPP mohou být díky lepšímu řízení rizik nákladově efektivnější než veřejné zakázky
11
Výdaje na projekt - tradiční způsob
Délka projektu
Výd
aje
v K
č
1. Investiční výdaje, nese všechna stavební rizika
2. Provozní výdaje
Tradiční způsob řešení – projekt ve vlastní režii veřejného sektoru z vlastních finančních zdrojů
Tradiční způsob
Zajištěná veřejná službaInvestiční výstavba
Výdaje veřejného sektoru – Tradiční způsob
12
Výdaje na projekt – PPP projekt
Délka projektu
Výd
aje
v K
č
Projekt PPP
Tradiční způsob
1. Nulové investiční výdaje, žádná rizika
2. Platby veřejného sektoru za užívání služby – platba za dostupnost
Veřejný sektor platí pouze za užívání služby dle míry naplnění předem smluvně sjednané kvality
Zajištěná veřejná službaInvestiční výstavba
Výdaje veřejného sektoru - PPP
13
Porovnání celoživotních výdajů
Délka projektu
Výd
aje
v K
č
Projekt PPP
Tradiční způsob
1. Překročení plánovaného rozpočtu
2. Překročení termínu dostavby
3. Překročení očekávaných provozních výdajů
Dle zahraničních zkušeností:
Projekty PPP dosahují o 10-25 % nižších celoživotních výdajů
Zajištěná veřejná službaInvestiční výstavba
Výdaje investora – Projekt PPP
Výdaje veřejného sektoru – Tradiční způsob
14
Platební mechanismy
Platba za dostupnost (Availability based payments) – platby zadavatele dodavateli za to, že je infrastruktura nebo služba dostupná v požadované kvalitě, SP nese riziko dostupnosti
projekty administrativních budov, nemocnic, škol
Uživatelské platby (User charges) – platby, které dodavatel obdrží přímo od koncových soukromých uživatelů infrastruktury nebo služby, SP nese riziko poptávky po veřejné službě
zpoplatnění vjezdu do centra města,volnočasová infrastruktura, jízdné, platby za teplo a dodávky vody, parkování)
Platby za užívání (Usage based payments) – platby zadavatele dodavateli, které se liší podle toho, do jaké míry je infrastruktura nebo služba využívána
stínové mýtné na dálnicích (dle průjezdu kamionů)
Kombinace + příjmy z komerční činnosti
Kdo? (zadavatel/uživatelé), kolik a mohu si to dovolit?, za jakých podmínek? (kvalita, čas), jak dlouho? (délka projektu), garance?
15
Využití PPP
V Evropě nejvíce využívané PPP v dopravě a ve zdravotnictví
V SEKTORECH PŘÍ KLADY OBSAHU
DOPRAVA veřejná dopravní infrastruktura, dálnice, silnice, tunely, okruhy
ZDRAVOTNI CTVÍ infrastruktura a podpůrné služby, ubytovací kapacity
ŠKOLSTVÍ školní areály, ubytovací kapacity
J USTI CE věznice, soudní budovy administrativní prostory
OBRANA trenažéry, technika, zázemí
VODOHOSPODÁŘSTVÍ úprava a distribuce pitné vody, čističky odpadních vod
NEMOVI TOSTNÍ A BYTOVÁ OBLAST
správa nemovitostí, správa městských bytových domů
REGENERACE BROWNFI ELDŮ
využití znečištěných nebo opuštěných prostor a objektů
MĚSTSKÝ ROZVOJ
městská výstavba, rekonstrukce
16
SWOT PPP projektů Silné stránky
• Efektivnější a levnější realizace, kvalita
• Zachování kontroly
• Přenos rizik a motivace
• Kalkulace nákladů životního cyklu
• Odborné znalosti zkušenosti soukromého sektoru
• Možnost realizovat projekt i v situaci, kdy v rozpočtu chybí peníze
Slabé stránky
• Časově náročná a nákladná příprava
• Konečná zodpovědnost zadavatele
• Dlouhodobý závazek veřejného zadavatele
Příležitosti
• Lidské zdroje
• Rozvoj trhu
• Generování dalších příjmů
• Stabilizace výdajů na infrastrukturu
• Lepší organizační a provozní řízení investice
Hrozby
• Nedostatečná flexibilita smlouvy k adaptaci změn během trvání projektu (vhodná služba,
která vyžaduje málo změn)
• Nevyvážený přenos rizik
• Možnost skrytého zadlužení (fiskální rizika)
17
Kdy je vhodné využít PPP?
PPP je vhodné zvažovat u projektů, které splňují následující podmínky:
• typově osvědčený projekt
• projekt je dlouhodobou prioritou, jeho realizace je odůvodněná a potřeba zabezpečení veřejné služby dlouhodobě předvídatelná
• pro poskytování služby je vhodný dlouhodobý smluvní vztah (málo změn)
• dostatečné odborné zázemí pro realizaci projektu (vlastní zdroje či externí poradci, projektový manažer!)
• o projekt existuje na trhu zájem
• projekt je pro zadavatele finančně dostupný!
18
Mýty o PPP I.
1. PPP je pouze jiný způsob financování
Při PPP se infrastruktura kupuje jako SLUŽBA – tu zajistí soukromý sektor
PPP je o schopnosti soukromého sektoru zajistit a provozovat veřejnou službu lépe a efektivněji, než dokáže sám veřejný sektor
PPP by se mělo používat pouze tehdy, je-li to pro veřejný sektor výhodnější, nikoli když chybí peníze (povinnost prokazovat, že je PPP ekonomicky výhodnější)
PPP je o rozdělení rizik mezi strany, které je dokáží lépe řídit:
Soukromý sektor nese rizika stavební, provozní, finanční … Veřejný sektor nese riziko využití služby, riziko výkupu pozemků …
OMYL!
19
Mýty o PPP II.
Ano, veřejný sektor má přístup k levnějším zdrojům, ale to nezabrání předražování a opožďování zakázek, v konečném důsledku je potřeba mnohem více zdrojů, byť levnějších
Soukromý sektor dokáže provozovat efektivněji než veřejný sektor
V současnosti je jednoduché porovnávat projekty dle výše stavebních nákladů, ale ve skutečnosti se přesně neví, kolik nás stojí údržba a opravy v dlouhém období - výhodou PPP je komplexní pohled na celoživotní náklady projektu v řádu 20-30 let
2. Veřejný sektor postaví levněji, protože má levnější zdroje
NEMUSÍ!
20
Mýty o PPP III.
3. PPP projekt si na sebe musí vydělat
NEMUSÍ! Výběr plateb od uživatelů služby je pouze jeden z možných příjmů
Rozhodnutí o způsobu placení je koncepční a politické rozhodnutí
Ve světě se nejčastěji využívají tyto typy příjmů:
Platba za dostupnost – veřejný sektor platí dle roční platby za dodržení podmínek technické kvality, dostupnosti služby … atd.
Reálné mýto – vybírá se od konečných uživatelů Stínové mýto – za uživatele platí veřejný sektor dle skutečného
provozu
21
Mýty o PPP IV.
5. Soukromý sektor vydělá „nehorázný“ zisk
Soukromý sektor už teď „má možnost“ zisku na všech zakázkách, protože je realizuje
Když dokáže lépe, levněji a s inovací zajistit dlouhodobý projekt, tak ať to dělá a má zisk na tom, co veřejnému sektoru uspoří
4. Oba sektory mají rozdílné cíle
Soukromý sektor chce vydělat co nejvíce, veřejný chce platit co nejméně
PPP je o dobře nastaveném vyrovnaném vztahu, ve kterém ani jedna strana nezíská přesilu
Veřejný sektor si to musí umět vyjednat a pohlídat!!! Základem je připravenost a odborná způsobilost zadavatele
22
Mýty o PPP V.
6. PPP umožňuje skryté zadlužování veřejného sektoru
Možnost klasifikovat aktiva mimo bilanci veřejného sektoru (nepromítají se do veřejného dluhu)
Pouze za určitých podmínek:
• soukromý partner nese riziko výstavby a
• soukromý partner nese minimálně jedno z rizik – riziko dostupnosti anebo riziko poptávky
Fiskální regulace
7. Nový prostor pro korupci x Kalkulace životních nákladů
x Transparentní soutěž
x Prokazování výhodnosti PPP oproti veřejné zakázce
23
Stručně o praxi v České republice
Institucionální zajištění
Legislativa
Metodická činnost
24
Role Regulátora, MMR a PPP CentraMinisterstvo financí - Regulátor
ROZPOČTOVÝ DOHLEDROZPOČTOVÝ DOHLED
REGULACEREGULACE Monitorování a regulace závazků z PPP
Účast v řídících výborech pilotních projektů
Schvalování a zveřejňování metodik
Rozpočtový dohled nad municipalitami
PPP CentrumPROJEKTOVÁ PODPORA PROJEKTOVÁ PODPORA Praktické poradenství veřejnému sektoru při přípravě a
realizaci projektů, tvorba metodik a podpora vzdělávání
Ministerstvo pro místní rozvojLEGISLATIVALEGISLATIVA
Garant zákona o veřejných zakázkách a koncesního zákona
25
Legislativa
Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů (ZVZ)
Zákon č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (KZ)
Koncesní smlouva (§16 KZ) a „kvazikoncesní smlouva“ (§1 odst. 2, KZ)
Povinnost zpracovat a schválit „koncesní projekt“ (studie proveditelnosti) (§21 a §22 KZ)
Povinnost schválit před podpisem koncesní/kvazikoncesní smlouvu (§23)
Povinná žádost o stanovisko MF pro projekty ÚSC (§30 KZ)
26
Koncesní projekt Dokument, který prověří ekonomickou, technickou a právní
proveditelnost projektu formou PPP
Obsah koncesního projektu je upraven v §21, odst. 2 a vyhlášce ke koncesnímu zákonu č. 217/2006
Výstupem je zjištění, zda je zadání formou PPP ekonomicky výhodnější než veřejná zakázka „PPP dosahuje hodnoty za peníze“
Kvantitativní zhodnocení pomocí porovnání dvou finančních modelů, které modelují cash flow projektu po celou dobu trvání projektu v případě jeho zadání:
• veřejnou zakázkou – model „model PSC“ (Komparátor veřejného sektoru)
• formou PPP – „model PPP“
27
Finanční porovnání
Výstupem obou modelů je čistá současná hodnota finančního plnění od zadavatele. Porovnáním zjistíme, která z variant je pro zadavatele levnější
Model PPP
Hodnota plateb zadavatele
za služby
Model PSC
Nepřevoditelná rizika Nepřevoditelná rizika
Kapitálové výdaje a výdaje na provoz
Výdaje na financování
Převoditelná rizika Hodnota za peníze
28
Metodická podpora v oblasti PPP
Zveřejněno na www.mfcr.cz a www.pppcentrum.cz:
Hodnota za peníze a případová studie
Metodika vypracování koncesního projektu
Metodika řízení rizik v projektech PPP + Katalog rizik
Metodika hodnocení kvantitativních aspektů hodnoty za peníze
Vzorová koncesní smlouva a Manuál PPP
Metodika k zákonu č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení
Komunikační strategie PPP projektu
29
+ Koncesní zákon účinný od července 2006
+ Řada pilotních projektů a municipálních projektů z různých sektorů
+ Zveřejněné metodiky
+ Vzorová koncesní smlouva – konzultace s trhem
+ Podpora MF, PPP Centrum
+ Podpora Asociace PPP – 60 členů
+ Podpora konceptu PPP v rámci evropských struktur
+ Zájem trhu (investorů i bank)
Přehled rozvoje trhu PPP v ČR
– Chybí politická vůle
– Přetrvávají mýty ohledně aplikace PPP
– Strach z „nového“ způsobu zadávání (proč to dělat nově, když mohu postaru)
– Někdy až příliš komplikovaná legislativa (potřeba vyjasnění definice koncese, poptávka po zjednodušení dvoustupňového schvalovacího procesu, možné nejasnosti ve speciálních předpisech)
– Málo dokončených projektů sloužících jako příklad
30
www.pppcentrum.cz
Ing. Jan Škurek
Ředitel, tel: 234 155 350, [email protected]. Michaela Kubištová
Vedoucí metodiky a zahraničních vztahů, tel: 234 155 357, [email protected]
Děkuji za pozornostDěkuji za pozornost