11
P okoušet se vypátrat počátky skal- ního skákání by bylo pošetilé. Tak jako první výstupy na hory a skály z nejrůznějších pohnutek usku- tečňovali vesničané, lovci či hledači minerálů, a jakékoli záznamy o tom chybí, podobně asi vznikly i nejstarší prvopřeskoky. O prvopočátcích skalního skákání z ryze sportovních pohnutek existuje zajímavý údaj z 19. století. Roku 1837 jeden polský artista, jehož jméno se ne- dochovalo, přeskočil z okraje masivu skalního hradu Oybina na tehdy beze- jmennou věž (dnes Schluchtwächter) a zpět. Prvního zopakování se přeskok dočkal až roku 1965, po více než 120 letech! Kromě snahy o dosažení panenské věže se později skákalo na jiný vrchol i z dalších „praktických“ důvodů, když třeba z toho druhého vrcholu byl lehčí sestup či kratší slanění. S krátkým a lehkým přeskokem se aspoň jednou „utkal“ snad každý lezec či horolezec. Od jisté doby se obtížnost přeskoků začala klasifikovat, podobně jako leze- ní. Otevřená, postupně rozšiřovaná šká- la má dnes 5 stupňů. Dlouhou dobu by- la nejtěžší „čtyřka“, ale pak přibyly i „pětkové“ extrémní přeskoky, hraničí- cí s ryzím šílenstvím. Proto není mno- ho těch, co je provozují. Skáče se nejen na vrchol, ale také do protilehlé stěny, kde se skokan „jako opice“ musí chňap- nout chytů! Do stupně obtížnosti se za- počítává délka přeskoku, ale také mož- nost či nemožnost rozeběhu, kvalita „doskočiště“ (kostrbatost místa přistání atd.), výškový rozdíl mezi startem a cí- lem (zda se skáče do hloubky nebo do kopce) a „morálová“ náročnost. Skokani se většinou jistí lanem, ale i tak jde o velmi nebezpečnou krato- chvíli. Aby byl prvopřeskok uznán, musí být skokan jištěn zezadu – pokud nedoskočí, tvrdě sebou praští zpět do stěny pod odrazištěm. A nejištěné ex- trémní sólopřeskoky, to už je hra va- bank! Ať tak nebo tak, s lanem či bez něj, když to srovnáme s atletikou, tady se nehraje na přešlapy, při nezdařeném odrazu nelze doběhnout, nepovedený doskok neznamená jen otisk zadku v pískovišti a mínus na výsledkové lis- tině. Tady se jednoduše nedá „odstoupit ze závodu“, protože v salátu bylo málo vitamínu! Vždyť „šluchta“ je tak hlubo- ká, rozběžiště kraťounké nebo žádné, a doskočiště tak mrňavé, hrbolaté… Atletická schopnost skočit daleko je jen základem úspěchu. Skokan musí mít udatné srdce, pekelnou kuráž, schopnost snášet bolest, musí se zatra- ceně dobře trefit a ustát přistání, jinak je zle! Některé přeskoky získaly světovou proslulost, byť nepatří k nejtěžším. Ta- kovým je například supervzdušný a fo- togenický přeskok mezi dvěma „rohy“ vrcholu Svolvaerské kozy (Svolvaer Geita), vysoko nad městečkem Svol- vaerem na Lofotech, poprvé uskutečně- ný nestorem norských horolezců Arne Randers Heenem kolem roku 1930. Kromě třistametrové hloubky pod no- hama k šimrání nervů přispívá i jaksi symbolický fakt, že se skáče přímo nad městským hřbitovem! U NÁS Ještě po druhé světové válce se u nás soudilo, že přeskoky nemají téměř žád- nou sportovní hodnotu, a tak se objevo- valy sporadicky. „Zlatý věk“ přišel asi až v šedesátých a sedmdesátých letech, ale ani tehdy se skákání pochopitelně příliš nerozšířilo a zůstalo doménou ne- mnoha jedinců. Z našich skokanů vyni- kal především Petr Prachtel, který opa- koval řadu tehdy nejtěžších „čtyřko- vých“ přeskoků v Sasku, skákal i v Českém ráji a přidal i prvopřeskoky. Mnohé z nich uskutečnil nejištěně. V Prachově nejvíce řádil „Mocan“ Petr Mocek s patnáctkou prvopřeskoků a četným opakováním starších přesko- ků. Jeho „čtyřkový“ prvopřeskok na Palcát (1976) se stal nejtěžším v regio- nu (když si při předchozím pokusu not- ně natloukl). Dalším mezníkem se roku 1983 stal extrémní HobišHop, „opičí“ prvopře- skok Karla Šimka z vrcholu Herynka do stěny Polárního trůnu v Teplických skalách (kl. 4), kde se řada předchůdců „hezky“ zmasakrovala. Pak se v této lokalitě objevil nový skokanský supertalent, „Kyslík“ Milan Zdvořilý, a krom řady „trojkových“ pr- voskoků v září 1993 udělal do té doby nejtěžší prvopřeskok Paragliding kl. 4+/5- ze Zbečnické věžičky na Perni- kářku. PŘESKOKY CHYTLY FILMAŘE V brutálních přeskocích Petra Prachtela a Mocana Petra Mocka v Českém ráji ze sedmdesátých let se roku 1997 shlédli američtí filmaři Allen Hill a John Catto, horolezci z Colorada, když je v 16. čísle francouzského časo- pisu VERTICAL fascinovaly nepřeko- natelné fotky Karla Vlčka. V našem bulletinu HORY 19/1987 (v knihovně AAC v Boulderu!) je pak na snímcích Luboše Imlaufa „nadzvednul“ prvopře- skok Karla Šimka z Herynka na Trůn v Teplicích... A bylo rozhodnuto! Pů- vodní záměr Allena Hilla z roku 1994 natočit film o počátcích lezení na čes- kých pískovcích na pozadí politických událostí šel stranou a zrodil se nový projekt: FILM JUMP! J aro 1997. Fax stíhá fax: „Vladymir, honem potřebujem informace… Br- zo se zas uvidíme… Sežeň fotky a starý filmy o přeskocích… Sežeň starý skokany na interview, mladý na skákání, sežeň jističe a nosiče matroše… Kontak- tuj Barrandov… Sežeň auta… Zajisti souhlas rangerů… Budem točit JUMP!“. Pokračování na str. 2 až 5 Přeskoky mezi pískovcovými věžemi jsou opravdu drsným, a tak i nepříliš provozovaným „divokým sportem“. Nevznikl sice přímo u nás, ale právě na českém „písku“ je jedna z jeho přirozených základen. „Rock jumping“ má již více než staletou tradici a stálé, byť nepočetné příznivce. Tento poněkud pozapomínaný fenomén se před několika lety opět dostal do popředí pozornosti díky výbornému dokumentárnímu americko-českému filmu Jump!, který sebral řadu cen na horských a horolezeckých festivalech po celém světě. O historii skalních přeskoků i o tom, jak vznikal Jump!, nám napsal člověk nadmíru povolaný (který byl u toho) – Vladimír Procházka mladší, v lezecké komunitě známý pod přezdívkou „Chroust“ (jako jeho otec, jeden z legendárních průkopníků českého pískovcového lezení a horolezectví, který před pětatřiceti lety přivedl k historickému úspěchu první českou himálajskou expedici – Annapurna IV, 7. 10. 1969). JUMP! JUMP! Vladimír Procházka: Milan „Kyslík“ Zdvořilý skáče ze Stařeny na Tučňáka, jistí Marek Procházka, točí John Catto, Drábské světničky.

Vladimír Procházka: JUMP! - · PDF fileP okoušet se vypátrat počátky skal-ního skákání by bylo pošetilé. Tak jako první výstupy na hory a skály z nejrůznějších pohnutek

Embed Size (px)

Citation preview

Page 1: Vladimír Procházka: JUMP! - · PDF fileP okoušet se vypátrat počátky skal-ního skákání by bylo pošetilé. Tak jako první výstupy na hory a skály z nejrůznějších pohnutek

Pokoušet se vypátrat počátky skal-ního skákání by bylo pošetilé.Tak jako první výstupy na hory

a skály z nejrůznějších pohnutek usku-tečňovali vesničané, lovci či hledačiminerálů, a jakékoli záznamy o tomchybí, podobně asi vznikly i nejstaršíprvopřeskoky.

O prvopočátcích skalního skákáníz ryze sportovních pohnutek existujezajímavý údaj z 19. století. Roku 1837jeden polský artista, jehož jméno se ne-dochovalo, přeskočil z okraje masivuskalního hradu Oybina na tehdy beze-jmennou věž (dnes Schluchtwächter)a zpět. Prvního zopakování se přeskokdočkal až roku 1965, po více než 120letech!

Kromě snahy o dosažení panenskévěže se později skákalo na jiný vrcholi z dalších „praktických“ důvodů, kdyžtřeba z toho druhého vrcholu byl lehčísestup či kratší slanění. S krátkýma lehkým přeskokem se aspoň jednou„utkal“ snad každý lezec či horolezec.

Od jisté doby se obtížnost přeskokůzačala klasifikovat, podobně jako leze-ní. Otevřená, postupně rozšiřovaná šká-la má dnes 5 stupňů. Dlouhou dobu by-la nejtěžší „čtyřka“, ale pak přibylyi „pětkové“ extrémní přeskoky, hraničí-cí s ryzím šílenstvím. Proto není mno-ho těch, co je provozují. Skáče se nejenna vrchol, ale také do protilehlé stěny,kde se skokan „jako opice“ musí chňap-nout chytů! Do stupně obtížnosti se za-počítává délka přeskoku, ale také mož-nost či nemožnost rozeběhu, kvalita„doskočiště“ (kostrbatost místa přistáníatd.), výškový rozdíl mezi startem a cí-lem (zda se skáče do hloubky nebo dokopce) a „morálová“ náročnost.

Skokani se většinou jistí lanem, alei tak jde o velmi nebezpečnou krato-chvíli. Aby byl prvopřeskok uznán,musí být skokan jištěn zezadu – pokudnedoskočí, tvrdě sebou praští zpět dostěny pod odrazištěm. A nejištěné ex-trémní sólopřeskoky, to už je hra va-bank!

Ať tak nebo tak, s lanem či bez něj,když to srovnáme s atletikou, tady senehraje na přešlapy, při nezdařenémodrazu nelze doběhnout, nepovedenýdoskok neznamená jen otisk zadkuv pískovišti a mínus na výsledkové lis-tině. Tady se jednoduše nedá „odstoupitze závodu“, protože v salátu bylo málo

vitamínu! Vždyť „šluchta“ je tak hlubo-ká, rozběžiště kraťounké nebo žádné,a doskočiště tak mrňavé, hrbolaté…

Atletická schopnost skočit daleko jejen základem úspěchu. Skokan musímít udatné srdce, pekelnou kuráž,schopnost snášet bolest, musí se zatra-ceně dobře trefit a ustát přistání, jinak jezle!

Některé přeskoky získaly světovouproslulost, byť nepatří k nejtěžším. Ta-

kovým je například supervzdušný a fo-togenický přeskok mezi dvěma „rohy“vrcholu Svolvaerské kozy (SvolvaerGeita), vysoko nad městečkem Svol-vaerem na Lofotech, poprvé uskutečně-ný nestorem norských horolezců ArneRanders Heenem kolem roku 1930.Kromě třistametrové hloubky pod no-hama k šimrání nervů přispívá i jaksisymbolický fakt, že se skáče přímo nadměstským hřbitovem!

U NÁSJeště po druhé světové válce se u nás

soudilo, že přeskoky nemají téměř žád-nou sportovní hodnotu, a tak se objevo-valy sporadicky. „Zlatý věk“ přišel asiaž v šedesátých a sedmdesátých letech,ale ani tehdy se skákání pochopitelněpříliš nerozšířilo a zůstalo doménou ne-mnoha jedinců. Z našich skokanů vyni-kal především Petr Prachtel, který opa-koval řadu tehdy nejtěžších „čtyřko-

vých“ přeskoků v Sasku, skákali v Českém ráji a přidal i prvopřeskoky.Mnohé z nich uskutečnil nejištěně.

V Prachově nejvíce řádil „Mocan“Petr Mocek s patnáctkou prvopřeskokůa četným opakováním starších přesko-ků. Jeho „čtyřkový“ prvopřeskok naPalcát (1976) se stal nejtěžším v regio-nu (když si při předchozím pokusu not-ně natloukl).

Dalším mezníkem se roku 1983 stalextrémní HobišHop, „opičí“ prvopře-skok Karla Šimka z vrcholu Herynkado stěny Polárního trůnu v Teplickýchskalách (kl. 4), kde se řada předchůdců„hezky“ zmasakrovala.

Pak se v této lokalitě objevil novýskokanský supertalent, „Kyslík“ MilanZdvořilý, a krom řady „trojkových“ pr-voskoků v září 1993 udělal do té dobynejtěžší prvopřeskok Paragliding kl.4+/5- ze Zbečnické věžičky na Perni-kářku.

PŘESKOKY CHYTLY FILMAŘEV brutálních přeskocích Petra

Prachtela a Mocana Petra Mocka

v Českém ráji ze sedmdesátých let seroku 1997 shlédli američtí filmaři AllenHill a John Catto, horolezci z Colorada,když je v 16. čísle francouzského časo-pisu VERTICAL fascinovaly nepřeko-natelné fotky Karla Vlčka. V našembulletinu HORY 19/1987 (v knihovněAAC v Boulderu!) je pak na snímcíchLuboše Imlaufa „nadzvednul“ prvopře-skok Karla Šimka z Herynka na Trůnv Teplicích... A bylo rozhodnuto! Pů-vodní záměr Allena Hilla z roku 1994natočit film o počátcích lezení na čes-kých pískovcích na pozadí politickýchudálostí šel stranou a zrodil se novýprojekt:

FILM JUMP!

Jaro 1997. Fax stíhá fax: „Vladymir,honem potřebujem informace… Br-zo se zas uvidíme… Sežeň fotky

a starý filmy o přeskocích… Sežeň starýskokany na interview, mladý na skákání,sežeň jističe a nosiče matroše… Kontak-tuj Barrandov… Sežeň auta… Zajistisouhlas rangerů… Budem točit JUMP!“.

➥ Pokračování na str. 2 až 5

Přeskoky mezi pískovcovými věžemi jsou opravdu drsným, a taki nepříliš provozovaným „divokým sportem“. Nevznikl sice přímou nás, ale právě na českém „písku“ je jedna z jeho přirozenýchzákladen. „Rock jumping“ má již více než staletoutradici a stálé, byť nepočetné příznivce. Tento poněkudpozapomínaný fenomén se před několika lety opět dostaldo popředí pozornosti díky výbornému dokumentárnímuamericko-českému filmu Jump!, který sebral řadu cen nahorských a horolezeckých festivalech po celém světě. O historiiskalních přeskoků i o tom, jak vznikal Jump!, nám napsal člověknadmíru povolaný (který byl u toho) – Vladimír Procházkamladší, v lezecké komunitě známý pod přezdívkou „Chroust“(jako jeho otec, jeden z legendárních průkopníků českéhopískovcového lezení a horolezectví, který před pětatřiceti letypřivedl k historickému úspěchu první českou himálajskouexpedici – Annapurna IV, 7. 10. 1969).

JUMP!JUMP!Vladimír Procházka:

Milan „Kyslík“ Zdvořilý skáče ze Stařeny na Tučňáka, jistí Marek Procházka, točí John Catto, Drábské světničky.

Page 2: Vladimír Procházka: JUMP! - · PDF fileP okoušet se vypátrat počátky skal-ního skákání by bylo pošetilé. Tak jako první výstupy na hory a skály z nejrůznějších pohnutek

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

hD

ob

ro

dr

uh

2 Uvěřil jsem až za pár měsíců, kdyžse tu objevily dvě kšiltovky s logemNational Geographic Television:

Už zdálky poznávám pokuřující po-stavu. „Hi Vladymir!“ „Ahoj Allen!“Allen Frame Hill, ještě ne tak dávnodost dobrej lezec „desert rat“, hloubavýduch, absolvent NYU Film School, vě-nující se dokumentární filmařině.

Pod druhou bekovkou výrazná, mnědoposud neznámá tvář. „John. Hi Vlady-mir!“ John Hobby Catto alias Rockman,skvělý lezec ve skále i ledu, bourákv horách. Eso dokumentárního filmu, zasnímek La Escoba de Dios (z prvovýstu-pu na Cerro Catedral v Patagonii) předlety získal vavříny na prestižním horo-filmfestivalu. Pak ho National Geograp-hic Television vyslala na Island, hned na-to na Sail Peak filmovat nejsevernějšíprvovýstup na Baffin Islandu. John tamoddřel obvyklou bigwallovou makačkus taháním sviní – a filmařinu se vším, cok tomu ve více jak 1200 m A4+ zdi a nafixním laně patří, měl jaksi navíc. V TVsérii National Geographic „to“ běželoi u nás (fotky od Gordona Wiltsie s člán-kem jsou v National Geographic Maga-zine 1/99). John pak odjel točit na FitzRoy, na Everest…

JUMP! ACTION I – 1997Ale to předbíhám, Baffin a to další

teprve bude. Teď je září 97, „EjEjdž“ &„DžejSí“, oba producenti, režizéři a zá-roveň kameramani k nám na písek s ce-lým týmem přiletěli točit JUMP!

A & J se na mne vrhli s klíčovouotázkou: „Máš skokany?!?!“ „Mám!“Za strohou odpovědí se však skrývalymraky dopisů, telefonátů a návštěv.Nejdříve se podařilo získat Petra Prach-tela a jeho ženu Zorku (tehdy, v r. 199760 a 55). Oba měli čas i motivaci. PP byrád zopakoval něco z vrcholného reper-toáru, ale po četných lezeckých úrazechzdevastovaná odrazová noha a páteř munedovolí nic těžkého. Nevadí, Amícidoufali jen v interview a legendy přitombudou mít i v akci!

Kontaktoval jsem i další skokanskoulegendu Mocana Petra Mocka. Zrovnaměl poničené rameno a na skákání anipomyšlení, škoda.

➥ Pokračování ze str. 1

John na Skautovi kontroluje Zorku před skokem s helmovou rychlokamerou.Skalák, Hruboskalsko.

T40481 T40601 T40621

CAMOUFLAGE

T46441 T40701T46451

200M SHOCK

T46601 T48861 T46971

CASUAL

Hledal jsem pochopitelně i udatnéhoKarla Šimka s „herinkovou“ gloriolou,ale bohužel byl na delší dobu „jaksi mi-mo“ a počítat s ním nešlo.

Během dalšího shánění, připomína-jícího pohádku o kohoutkovi a slepičce,mne přítel Luboš Imlauf navedl na Pav-la Lisáka, a ten zas na další znalce po-měrů v Ádru a okolí – Petra Bártu, Pa-ragrafa Standu Beneše, Vladimíra Bro-se, Ádu Kadlece a další. Zakrátko se zevšech stran vyklubalo jedno jediné:„Milan Zdvořilý z Broumova, řečenýKyslík, to je ten, koho hledáš!“ Nepo-chyboval jsem. „Je mu 26 a jeho pře-skoky hraničí se zdravým rozumem!“stálo totiž v jedné odpovědi. Všem zno-vu upřímně děkuji za rady a pomoc!

Vyrazili jsme na obhlídku terénů –scouting, jak Amíci říkají. U nás v Rájise jim nejvíc zamlouval přeskok Tuč-ňák–Stařena od Kadálka Karla Jerhota

a Cikána Standy Lukavského z roku1967. Nejen pro sportovní hodnotu, alehlavně pro obrazově atraktivní prostře-dí, skýtající bohaté možnosti umístěníkamer. Líbil se Mocanův Palcáta Hroch v Prachově, v Ádru a Teplicíchpřeskoky na Milencích, a hlavně bez-konkurenční Herynek.

Jenže přesně ve chvíli, kdy se „to“dalo spustit, se pokazilo počasí, Amícitu měli být dřív. Jenže vsadili na ris-kantní kartu: „Ve filmu chcem barvypodzimu!“ Do příletu krásné září, la-hůdkově fotogenické dny a skály suché,suchoučké…

Usmálo se aspoň jiné štěstí. Pár čes-kých firem na poslední chvíli JUMP!podpořilo. Lanex poskytl dynamická la-na k jištění a další provazivo, ProsportPraha pomohl pevnou obuví LOWAATC, Moditalia měkkými trekovkamiOlympikus, Salewa Czech a Vertical

Sport drobnějším lezeckým matrošem.Všem patří upřímný dík!

Čekali (a čekali a čekali…) jsme, ažpřestane lejt. Když to už už vypadalonadějně, že skály snad i oschnou, přišlanová vláha. Promítali jsme aspoň staréfilmy. „Barvou“ od Vlasty Žána a Kar-la Šedýho Vlčka, jeho starší 16 mm čbmetráží i čb „osmičkou“ od Bořka Vy-sušila byli Amíci nadšeni a unikátníhistorické záběry přeskoků Petra Prach-tela (Tučňák–Stařena, Laholská kobylaa Hroch) a Mocana (tlama na Palcátu)okamžitě zařadili do výběru sekvencí.

Trudomyslnost z mokra jsme pře-čkávali u piva na výstavišti v LVT Cas-sinu, povýšeném na „JUMP! Office –Liberec Branch“. Jednou jsme takzmatlaní čekali s Bořkem Vysušilem,rozlítly se dveře a než stačily dokývat,režiséři u stolu. „Bum!“ To Allen ještěvstoje a bez pozdravu hodil na stůl pa-ragánskou helmu a nějakou železnoubriketu, a už přes čvaňho v koutku ústmlel: „Potřebujem vrtat, frézovat, sou-stružit. Tohleto je rychlá 16mm kameraze stíhačky, musí se namontovat na hel-mu. Záběry očima skokana budou skvě-lý!“ To asi jo, pokud s tím někdo skočí.Kysele jsme po sobě koukli a potěžká-vali. Samotná helma jak prase, kamerasi nezadá s cihlou. Držák „se“ vyrobila iniciativně ještě improvizovaný pěti-metrový kamerový jeřáb na záběry sko-kanů shora, nad skalním komínem.Když A & J tu soustavu duralových ty-čí viděli, nepřestávali se chlámat.

Konečně sucho i modré nebe! Vyra-zili jsme do hruboskalského Skaláku naneobtížný, ale populární a záběrověvděčný přeskok Skaut–Skautská věž(2). „Roll sound!“ „Sound“ „Take!“„Take one“ „ACTION!“ Zorka & Petrse vrhli do prostoru, pohybová parádaměla i krásný barvy.

Schylovalo se k „nejlepšímu“ – sko-čit s kamerou-cihličkou na helmě. Ne-museli to být skákači-herci, kdokoli.Nikdo si ale nechtěl při doskoku ulomitpalici ani třísknout veledrahým ob- ➡

JUMP!JUMP!Vladimír Procházka

Page 3: Vladimír Procházka: JUMP! - · PDF fileP okoušet se vypátrat počátky skal-ního skákání by bylo pošetilé. Tak jako první výstupy na hory a skály z nejrůznějších pohnutek

jektivem. Pat vyřešila Zorka: „Dětese bodnout, já tam s tím skočím!“ Skli-dila obdiv za kuráž. Helma jí byla vel-ká, vzadu od pasu proto přibyla výkyvomezující smyčka. Jak tohle skončí?Skokankou spuštěná kamera se rozjelaa hup! Elegantně a bez problémů. Rup-lá záda Petrovi překazila prvopřeskoko-vé plány...

Narychlo jsme dovezli Kyslíka, pů-vodně „rezervovaného“ pro jeho do-movský Ádr-Teplice, a vyrazili do Pra-chova s Mocanem, aby na svých přesko-cích jistil Kyslíka. Povedlo se za den.Instalace kamer u Hrocha snadná, Kys-lík hloubkovej přeskok (3-) s tvrdým do-padem dal opakovaně na jedničku. A ho-nem na pověstný Palcát (4). „Action!“

„Jdu!“ Zdálo se, že Kyslík opičí doskoknetrefil úplně přesně a že to možná neu-drží. Ale přece! Dvě tempa a byl na vrš-ku. „Ty vole, to je kokot…“ chechtal seMocan a obohatil zvukový záznam.

Podzim hrál barvami a další den naDrábkách jsme cítili zatím nejhezčí zá-běry, když scéna dostala nádherný svět-lo. „Action!“ Horní přeskok ze Stařeny

na Tučňáka (3+) jak z partesu, Kyslíkvydal „vítězný skřek opího samce“, při-dal typické gesto a už se řítil spodemzpět na Stařenu (3-). Paráda. „Kolikrátto chtěj?“ Takže opáčko. Hodně tvrdédoskoky do nerovnýho ale okysličenýmtlapám nesvědčily, přestože boty bylydobrý.

Do

br

od

ru

h3

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

h

Zorka Prachtelová s rychlou helmovou kamerou při přeskoku ze Skauta naSkautskou věž. Skalák, Hruboskalsko.

Petr Prachtel skáče sólo ze Skauta na Skautskou věž, na ní Zorka a John.Skalák, Hruboskalsko.

➥ Dokončení na str. 4 a 5

BALI II / BALI II LADYProfesionální sandál pro „mokré“ aktivity, jako jsou rafting, vodní turistika, lezení vodopádů a podobně. Svršek neoprén, zapínání na spony s VELCRO®

nastavením, podšívka i došlap neoprén, podešev LOWA WAVE, váha páru (č. 8)1.294 gramů, velikosti 4 - 12.

TEMPEST II LO / TEMPEST II LO LADYNejoblíbenější ATC (All Terrain Collection) bota v polobotkovém střihu, svršekhydrofobní nubuk / semiš 2,0 mm, zesílená špička, podešev VIBRAM VIALTA®

s TPU stabilizátorem, podšívka DRY-LEX, systém aktivní ventilace, váha páru(č. 8) 1.550 g, velikosti 3,5 - 14.

K dvouleté záruce nyní

i 2 roky servis zdarma!

LOWA - vždy něco navíc!

Výhradní dovozce obuvi LOWA do ČR: PROSPORT PRAHA s.r.o., Hodonínská 365, 141 00 Praha 4, tel. 241 483 338, fax 241 481 339, e-mail [email protected], web www.prosport.cz KOMPLETNÍ NABÍDKA OBUVI LOWA NA www.lowa.czPRODEJNY: BEROUN KOLA ŠÍRER V Plzeňské bráně 1 BRNO HUDY Veveří 13 a Orlí 20, SUN SPORT Lidická 17 ČESKÉ BUDĚJOVICE HUDY Rudolfovská 11 FRÝDEK - MÍSTEK HUDY Náměstí Svobody 43 HAVÍŘOV HUDY Hlavní 47/378 HRADEC KRÁLOVÉ HUDY Šafaříkova 581 B HŘENSKO HUDY Hřensko 131 JABLONEC NAD NISOU HUDY Podhorská 22 JIČÍN HUDY Husova 59 JIHLAVA HUDY Znojemská 8 KARLOVY VARY HUDY Západní 11 KLADNO HORAL SPORT Třída TGM 105 KLATOVY HANNAH Kpt. Jaroše 51 KOLÍN SPORTSERVIS Kmochova 406 LIBEREC HUDY 5. května 11 MLADÁ BOLESLAV HUDY Železná 119 NOVÉ MĚSTO NA MORAVĚ SPORTEN U Pohledce 1347 OLOMOUC HORTEZ SPORT 8. května 16, HUDY Ostružnická 19, SPORTCENTRUM Horní náměstí 21 OSTRAVA HUDY Na Hradbách 6 PARDUBICE YETTI SPORT Štrosova 122 PÍSEK SPORT A VOLNÝ ČAS Havlíčkovo náměstí 89 a Nádražní 527, YETTI SPORT Velké náměstí 4 PLZEŇ HANNAH Americká 54, HUDY Náměstí Republiky 5 PRAHA 1 ALPINUS Martinská 2, BOULDER V Jámě 6, HUDY Havlíčkova 11 a Na Perštýně 14 PRAHA 2 HANIBAL SPORT Korunní 14, HUDY Slezská 8 PRAHA 3 WARMPEACE Slavíkova 5 PRAHA 4 HOFFI SURF SHOP Žluté lázně, SPORTCENTRUM VÍŠEK Křesomyslova 19 PRAHA 5 HUDY Lidická 43/66, ZPM SPORT Archeologická 2256 PRAHA 6 HUDY Dejvická 48 PRAHA 7 HUDY Strossmayerovo náměstí 10 PRAHA 8 NAMCHE OUTDOOR Heydukova 6 PRAHA 9 HUDY Českomoravská 41, SPORT HARFA Českomoravská 41 PRAHA 10 ABC SPORT Moskevská 74, HERVIS SPORT Europark Štěrboholy, KM SPORT Voroněžská 16, PEK SPORT Vršovická 466 PŘÍBRAMAJV SPORT OUTDOOR Osvobození 306 ROŽNOV POD RADHOŠTĚM PEMI OUTDOOR SPORT Palackého 2191 TÁBOR SPORT BLAŽEK Husova 909 TEPLICE HUDY Krupská 10/15 ÚSTÍ NAD LABEM HUDY Masarykova 3125 ZÁBŘEH DENALI SPORT ČSA 9 ZLÍN HUDY Vodní 453 ZNOJMO TOP SPORT Horní Česká 48

ARKO GTX / ARKO GTX LADYModerní lehká bota do exponovaného terénu, svršek hydrofobní nubuk 2,1mm, vysoký ochranný lem, podšívka GORE-TEX®, systém aktivní ventilace, asymetrický jazyk, nová podešev VIBRAM® SERPENT se SPS systémem pro vyššístabilitu chůze, váha páru (č. 8) 2.028 gramů, velikosti 3,5 - 13.

TIBET GTX / TIBET GTX LADYProfesionální bota pro exponovanou VHT, bezešvý svršek z hydrofobního nu-buku 2,6 mm, podšívka GORE-TEX®, systém aktivní ventilace, asymetrický ja-zyk, vysoký ochranný lem, nová podešev VIBRAM® TSAVO II se SPS systémempro vyšší stabilitu chůze, váha páru (č. 8) 2.366 gramů, velikosti 3,5 - 13.

SPS

S P O N Z O R V Í T Ě Z N É H O F I L M U J U M P !

Jump!Jump!OPĚT NA FESŤÁKU!

Page 4: Vladimír Procházka: JUMP! - · PDF fileP okoušet se vypátrat počátky skal-ního skákání by bylo pošetilé. Tak jako první výstupy na hory a skály z nejrůznějších pohnutek

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

hD

ob

ro

dr

uh

4

Počasí akci '97 ukončilo, z Ádru už nebylo nic.Tým zmizel za jinou prací, zůstali jen A & J kvůlizpracování filmů na Barrandově. Pak už jen „Vla-dymir, jestli neseženem další prachy, budem tomuset smečnout. Když jo, uvidíme se příští roka film dotočíme…“ „To doufám, ale naplánujte toaspoň o měsíc dřív, ať chytnem počasí!“ „Sure.Bye, bye!“

JUMP! ACTION II – 1998Po dlouhém čekání radostný mejlík o úspěchu

krátkého pracovního šotu JUMP! na prestižnímfestivalu MOUNTAINFILM TELLURIDE '98.A začátkem léta '98 se přiřítilo několik vzkazů,které se dají shrnout takto: „Sežeň a zařiď všech-no – priorita Ádr, pak Sasko, Český ráj minimál-ně!“.

Amíci si dali říct a skutečně přiletěli o měsícdřív. Jenže se přesně o to dřív začalo kazit počasí.Při scoutingu jsme nevěřícně civěli na do té dobynejtěžší přeskok na českém písku, kvůli kterémuvrcholovka rozšířila stupnici obtížnosti do 5, Kys-líkův Paragliding ze Zbečnické věžičky přes pří-šernou díru na Perníkářku v Teplicích.

Poplach! Sucho! Nebylo sice ideálně fotoge-nično, ale moviemakeři zatroubili k útoku. Kyslíkožil. „To půjde!“ Horem i dolem jsme vyvalilimatroš k Herynkovi. Rostik s Mrožem na Polárnítrůn vedle doskokových hrotů pověsili fix. Po němna jumarech vyjel John, aby ručkou Bolex točildetaily. Allen s rychlou kamerou ARRI zůstal nachodníku, Jeff s AATONkou na vrcholu Herynka.

Kyslíkův vyvolený jistič Petr Bárta v pirátskémšátku a s cigárem usedl nad slaňák. Když Kyslíkházením vyměřil správnou dýlku lana, had turistůse zastavil. Napjaté ticho. „Roll sound…“„Sound“ „Take…“ „Hareng take one“„ACTION!“ BzzzzzzZZZZZ…

A už letí! Kyslík to ale přeťal s odrazem, letělmoc vysoko a k hrotům musel trochu spadnout poplácnutí o zeď. Netrefil přesně, jednou rukou mi-nul chyt a zůstal viset jen za druhou. Jak byl roze-vlátý, už už se zdálo, že to neudrží – ale pak jed-noruč dotáhl… Záběrově efektní hrůzné divadlos výraznou sportovní hodnotou sklidilo potlesk.

Kvůli urychlení Kyslík z vertikálního „dosko-čiště“ neslaňoval, ale skočil dolů do luftu. Nechalsi dost povolit motouz, aby se neprásk o Herynka,ale zhoupl se do převisu. „To bude dobrá tlama“,

říkám si a šťouchám do Allena, ať pustí rychlej ka-femlejn. „Jdu!“ Prásknutí bičem a – jistič Petrudělal nádhernej kotrmelec, pirátšátek a sandályz něj odletěly do prostoru, ale Kyslíka nepustil anio píď. Crčela z něj rajská, ale po čígu cvaknul se-dák do kruhu a jistil dál. Kyslík přidával, obávanýHobišhop (4) v rychlém sledu metnul čtyřikrát!Filmaři ani ve snu tolik nečekali.

Speciálně pro film si Kyslík vymyslel prvopře-skok v Ádru, z Pošťáka na Fortnýře nebo naopak.To jsou ty dvě malé věžky u Myší díry, v těsnémsousedství Malého Konšela. Vzdálenost mezi nimihrozná, odraziště žádné, doskok nejistý. Teprve poobhlídce z vrcholů se Kyslík chtěl rozhodnout,zda vůbec – a když, tak, odkud kam. Skákat z Poš-ťáka se mu nejevilo vůbec. S osvědčeným jističemPetrem proto přelanili na hůře dostupného Fortný-ře. „Je to daleko, pořádně nevím, kam doskočit…Ale zkusím to!“ Náladu zlepšila přítomnost KarlaŠimka, nečekaně se objevil. Když Kyslík nahazo-val lano a měřil vzdálenost, Karel šeptnul: „Já ner-vózním za něj, je to hrozná dálka!“

Hup! Trefil vyhlídnutý balkónek, ale tělo v zá-klonu vypadalo na příšerný pád. Kyslík seknul ru-kou k borovičce – a držel! Vítězný řev a bylo po-sekáno. „Tak to je absolutně nejtěžší, co jsem za-tím skočil!“ zajíkal se Kyslík. Dal název Americkýskok a klasifikaci 5.

Když další den Karel Šimek, Standa Paragrafa Kyslík skákali z Milence na Milenku (kl. 2),ozval se ten nejkrásnější zvuk – cinkot kuželek. ToPetr Bárta přikvačil s taškou hutných čtrnáctistup-ňových olivětínských Opatů. Inu, pozná se kdo jekamarád a co nejlepší regenerační tekutina!

Na závěr akce Jump '98 trochu oschnul Skaláka tak PP dal prvopřeskok z Dubové na okraj i zpět(kl. 2+ a 2-). Na šedesátníka se zdevastovanou pá-teří (!) dost dobrý, ne?

Tým zmizel, jen A & J opět zůstali, aby pohlí-dali přepis filmů na profi videopás ke šmikání do-ma…

DVOULETÁ PAUZAPřišlo dvouleté čekání, po Američanech jako

by se zem slehla. Ticho za Velkou louží bylo jenobčas přerušené informací, kde John zrovna točípro NG TV. To ukazovalo, že Jump! je „u ledu“a že „nejsou lidi“. Mnozí už přestávali věřit, žefilm někdy uvidíme. Hoši na jeho dokončení ne-měli dost sil ani peněz.

➥ Dokončení ze str. 2 a 3

Vladimír Procházka:

Page 5: Vladimír Procházka: JUMP! - · PDF fileP okoušet se vypátrat počátky skal-ního skákání by bylo pošetilé. Tak jako první výstupy na hory a skály z nejrůznějších pohnutek

Do

br

od

ru

h5

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

h

JUMP!JUMP!A jak se ukázalo, stále chyběly ně-

které kýžené i podstatné záběry. Mimojiné, banální závady zlikvidovaly met-ráž ze dvou kamer. Stíhačková „cihla“na helmě sice hezky bzučela a film řád-ně protáhla, ale po vyvolání byl úplněprázdný, ani políčko! Marná snaha obě-tavé skokanky. A co čert nechtěl, rych-lý „kafemlejn“ zase rozškubal film přiKyslíkově Americkém prvopřeskoku –a přitom právě z této kamery měly býthlavní záběry! Uvolněný kontakt napá-jecího kabelu chvíli proud dával, pakzas ne, pak zas jo a setrvačnost cívkys 300 m 35mm filmu vykonala dílozkázy.

Dohasínající jiskřičku naděje na do-končení Jumpu rozfoukal Allen, kdyžs Hadley Kincade narychlo přiletělv září 2000 dotočit chybějící záběry.Pro jeden z nich se Kyslík uvolil zopa-kovat svůj America Jump. „Když nebu-de mokrá skála, tak to skočím!“ Troufa-lost mu rozhodně nechybí. A jak řek,tak udělal! Metnul to ještě lépe než při„prváku“, ale brutální dopadové sílyv kombinaci s kostrbatostí povrchu za-útočily na jeho kotník. Kyslík se odbel-hal k Tošovákovi, abychom si připili najeho vítězství nad gravitací. „Mám toňáký vymknutý…“ se později neukáza-lo jako správná diagnóza – nepěknázlomenina kotníku… Inu, v tomto fil-mu neúčinkují žádní loutkoherci.

JUMP! NA PLÁTNĚNa jaře 2001 se horečně pracovalo

ve střižně i v nahrávacím studiu, vždyťprý „muzika dělá polovinu dojmu“. Pakuž John Catto a Allen Hill oficiálně při-hlásili Jump! do soutěže 18. Meziná-

rodního horolezeckého filmového festi-valu v Teplicích nad Metují, kde měl nakonci prázdnin 2001 světovou premié-ru.

Před promítáním byl Allen nervóz-ní, říkal, že vůbec netuší, jak diváci zce-la atypický film přijmou. „Je strašnětěžké udělat třičtvrtěhodinový filmo něčem, co trvá vteřinu!“ První potleskvšak obavy rozehnal – a film s převa-hou vyhrál jak u diváků, tak u meziná-rodní poroty.

Jejím předsedou byl Slovinec To-maž Humar, jeden z absolutně nejlep-ších světových horolezců současnosti.O filmu Jump! řekl, že se mu zdá až ne-skutečné, jak Američani s českými ak-téry bez znalosti jejich mateřštiny moh-li vytvořit něco tak „českého“. Chválili to, že Jump! před zapadnutím zachrá-nil množství historických archivníchzáběrů. Tajemství úspěchu patrně tkvív tom, že Jump! není běžný adrenalíno-vý klip, ale v kontrastu osudů a genera-cí má hluboký lidský podtext.

Další úspěchy na sebe nenechaly če-kat a rozptýlily jinou obavu, že film je„příliš český“ a ve světě mu nebudourozumět. Jump! doposud na světovýchfestivalech posbíral třináct cen, z tohoněkolik hlavních a za vítězství v kate-gorii. K nejcennějším trofejím vedlepremiérových z Teplic nad Metují patřívítězství v kategoriích na nejdůležitěj-ších festivalech – Best Film on Moun-tain Sport z nejvěhlasnějšího americké-ho festivalu Banff Mountain Film andBook Festival v kanadském Banffuv listopadu 2001 a Genziana d'Argentoza nejlepší film o horském dobrodruž-ství na nejsvětovějším a navíc jubilej-

ním 50. Filmfestival InternazionaleMontagna Esplorazione Avventura„Cittá di Trento“, pořádaném v Mezi-národním roce hor v květnu 2002.

Na domácí půdě autorů, na Moun-tainfilm v coloradském Telluridev květnu 2003 Jump! paradoxně neza-bodoval. Přestože nepropadl, porotaprý usoudila že už toho „pobral“ dosta dala příležitost novým snímkům.

Často dostáváme otázku, proč seJump! doposud neobjevil na našich TVobrazovkách. Autoři se pochopitelněsnaží úspěšný film, hrazený z vlastníkapsy, prodat co nejlépe. Nejednodu-chá jednání s TV společnostmi zatímskončila na nedohodě o ceně.

Ti, kteří Jump! doposud neviděli,však mají příležitost na letošním srpno-vém MHFF v Teplicích nad Metují, kdebude promítnut na úvod fesťáku.

CHROUST

Foto Petr Brož, Hadley Kincade,Vladimír Procházka, Jeff Streich,

Karel Vlček

Výhradní distributor pro ČR: YATE spol. s r. o.,Vančurovo nám. 309, 500 02 Hradec Královétel.: 495 221 475-6, www.yate.cz, e-mail: [email protected]

Záruka 3 roky

artistop 105x126.indd 1 19.4.2004 9:43:42

Kyslík při šíleném prvoskoku „America Jump“ z Fortnýře na Pošťáka. Ádr,jistí Petr Bárta.

Kyslík vysoko nad doskokovýmichyty na Polárním trůnu, Teplickéskály.

Kyslík se chystá hupnout dolůz Polárního trůnu, kyvadlem zpětpod Herynka, Teplické skály.

Kyslík skáče dolů, kyvadlem zpětpod Herynka, Teplické skály.

Kyslík letí z Herynka na Polární trůn, John filmuje z visu v laně, Teplickéskály.

Page 6: Vladimír Procházka: JUMP! - · PDF fileP okoušet se vypátrat počátky skal-ního skákání by bylo pošetilé. Tak jako první výstupy na hory a skály z nejrůznějších pohnutek

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

hD

ob

ro

dr

uh

6

Z HISTORIEDOBRODRUHA

Časopis Dobrodruh vychází již osmýmrokem. První čtyři roky byl dvoumě-síčníkem. Za dobu své existence přine-sl stovky článků o dobrodružných akti-vitách v přírodě a cestování. Rozhovorymu poskytly četné osobnosti českého,slovenského i světového outdooru,z těch posledních jmenujme třeba Re-inholda Messnera, Petera Habelera,Krzystofa Wielickeho, Vikiho Grošejla,Toma Posserta nebo Andrzeje Zawadu.

Reinhold Messner, přední himá-lajský horolezec a outdoorový prů-kopník, muž, který jako první nasvětě vylezl na všech 14 osmitisíco-vek, projevil přání popřát čtenářůmDobrodruha.

Totéž učinila i další velká personasvětového horolezectví, Peter Habe-ler. Lezec, který mj. spolu s Messne-rem jako první na světě vylezl naMount Everest bez použití kyslíku.

NEJROZŠÍŘENĚJŠÍ ČESKÝOUTDOOROVÝ ČASOPIS

Vychází vždy první týden v měsíci, s výjim-kou ledna, července a srpna. Je k dostání zdar-ma ve 442 outdoorových, cyklistických, vodác-kých, jachtařských, potapěčských a sportovníchobchodech, centrech umělých horolezeckýchstěn, v dobrodružně zaměřených cestovníchkancelářích a mapových centrech a knihkupec-tvích v ČR i na Slovensku. Jejich adresář je uve-den v každém čísle. Distribuce zdarma rovněžna vybraných sportovních veletrzích a festiva-lech. Kompletního Dobrodruha je možné takénajít na www.casopisdobrodruh.cz

ŠÉFREDAKTORMiloš Kubánek

REDAKČNÍ RADAJosef Rakoncaj Miroslav Jakeš

Soňa Vomáčková Stanislav HenychZuzana Hofmannová Josef Šimůnek

Jiří Havel Petr Ďoubalík Oldřich ŠtosPetr „Špek“ Slanina Marek Ročejdl

Tomáš Rusek Robert KazíkGRAFIKA Soňa Žertová. KRESBY

Petr Ďoubalík. SAZBA Pavel Amler.

ADRESA REDAKCEDobrodruh, Žirovnická 2389, 106 00 Praha 10,telefon: 603 554 943, fax/záznam.: 272 656173, e-mail: [email protected]

PŘÍJEM INZERCETel.: 776 055 332, 603 554 943, 267182 438, fax/zázn.: 272 656 173, e-mail:[email protected], nebo na adrese re-dakce. Vedoucí ing. Milan Manda, tel.: 776055 332.

PŘEDPLATNÉPřestože je časopis rozdáván zdarma a lze jejnalézt i na internetu, redakce poskytuje servispro předplatitele. Ti platí pouze poštovnéa distribuční náklady, které činí pro rok 2004cca 10,– Kč na číslo. Předplatné lze zaslatsloženkou typu C na adresu redakce. Přijímá-me pouze předplatné na čísla, která dosudnevyšla. Starší čísla nejsou na skladě! Před-platné na čísla 6–9/2004 činí 40,– Kč.

STARŠÍ ČÍSLAStarší čísla Dobrodruha lze shlédnout u dob-rovolných archivářů, jejichž seznam je uveřej-něn v každém čísle.Všechna dosud vyšlá čísla od prvního ročníku(1997) budou postupně umis�ovány na webo-vé strany www.casopisdobrodruh.cz

VYDAVATELPhDr Miloš Kubánek, registrováno MK ČR podč. 7598. Podávání novinových zásilek povolenoOZ Přeprava Praha, č.j. 726/97 ze dne19. 2. 1997.

ISSN - 1211 - 751x

Nejsem horolezec,jsem dobrodruh.

Walter Bonnatti,přední světový horolezec

50. a 60. let 20. století.

Dobrovolní archivářistarších čísel Dobrodruha

Vzhledem k tomu, že časopis Dobrodruh je ve většině ze 442 distribučních míst jižněkolik dní po vydání rozebrán, oslovili jsme distributory, zda by nezakládali jed-no číslo Dobrodruha ve svých obchodech či cestovních kancelářích do archivu.

Ten by byl k nahlédnutí pro jejich návštěvníky a zákazníky. Zde je seznam míst, která senám dosud na tuto výzvu přihlásila. Na těchto adresách můžete starší čísla Dobrodruhadostat k nahlédnutí na přečtení. Tento seznam najdete v každém čísle časopisu:

Distributoři, kteří mají zájem být v tomto seznamu uvedeni a archivovat jedno čísloDobrodruha pro své klienty, nám to mohou kdykoliv oznámit krátkou zprávou na telefon-ní číslo 603 554 943, nebo e-mailem na adresu [email protected], či případnězafaxovat na číslo 272 656 173.

CK Poznání, Krakovská 18, 100 00 Praha 1Klub českých turistů, Jaromírova 9, 120 00 Praha 2Katmar bike centrum,Bubenské nábřeží 8/705, 170 00 Praha 7Horolezecká škola Český ráj,Rybní důl 754, 294 01 Bakov n. JizerouKnihkupectví Hana Marečková,Masarykova 45, 380 01 DačiceRabik Sport, Podhorská 23, 466 00 Jablonec n. NisouV-90-V Agentura Sport, 512 37 Benecko 190CK Poznání, tř. 17. listopadu 229, 530 00 PardubiceKM Sport, Pražská 376/368, 460 01 Liberec

VIKING, Velké náměstí 366, 561 65 KrálíkyCK Poznání, Nám. Svobody 17(Dům Pánů z Lipé), 600 00 BrnoCK Kudrna, Bašty 2, 602 00 BrnoČeský klub cestovatelů, Belcrediho 18, 628 00 BrnoKlub Futra, část C pavilonu Domu kultury,735 14 Orlová-LutyněVybavení do přírody, Komenského tř. 49, 750 00 PřerovObchodní akademie T. Bati,nám. TGM 3669, 761 57 ZlínObchodní dům Štrof, Vodní 52, 767 01 KroměřížCK Praděd, Valová 2, 789 01 Zábřeh

FFFFeeeessssttttiiiivvvvaaaallll sssseeee bbbbllllíííížžžžííííZačínáme třetí desítku

horolezeckého filmového festivalu.

Osvědčilo se nám promítání na dvou místech, takže i letos soutěžní filmy pro-běhnou v kině a jejich reprízy v místní škole v přednáškovém sále. Filmy budousoutěžit ve třech kategoriích – horolezectví, sporty v přírodě a člověk a hory.

Festival začne ve čtvrtek v 17 hodin vernisáží dvou výstav. Své fotky – Tváře z Ti-betu a Nepálu vystaví horolezec a cestovatel Olda Šlegr a fotky z lezení na pískuchystá Jan Mynář.

O vítězných filmech rozhodne mezinárodní odborná porota. Svou účast přislíbilslovinský horolezec Silvo Karo, který bude mít na festivalu přednášku s diapozitivy:Nejtěžší výstupy – Patagonie, Yosemite, Himálaje. Dalšími členy poroty budou – Jir-ka Kratochvíl, (jeho film Sen vyhrál v loňském roce cenu diváka a cenu města), pol-ský filmař a horolezec Ryszard Pawlowski, Věra Matrasová – filmová historička a bý-valá pracovnice Národního filmového archívu v Praze a Allen Hill, autor úspěšnéhofilmu Jump!, který nebude chybět ve venkovním promítání na hřišti.

Ve spolupráci s Českým horolezeckým svazem pozveme další horolezecké špič-ky, nebo� právě rok 2004 je jubilejní. Uplyne 20 let od prvovýstupu jižní stěnouLhotse Shar a západní stěnou Dhaulagiri.

Kromě promítání patří k festivalu také bohatý doprovodný program. Z koupališ-tě se letos přesuneme na místní fotbalové hřiště, kde se po oba večery budou stří-dat koncerty hudebních skupin, z nichž jmenujme nejznámější – skupinu Žlutý pes.Nebude chybět ani venkovní promítání na hřišti. Tam se mohou návštěvníci těšit naúspěšný film Jump! a Kratochvílův Sen. Ve sportovním programu nebude chyběttradiční nedělní běh Teplickými skalami a místo slalomu horských kol se letoschystá novinka – SPEED TRIAL (paralelní závod kol přes překážky), který proběhnena teplickém náměstí. Po loňském úspěchu Českého poháru v lezení na obtížnostje naším cílem, aby se staly závody v lezení každoroční tradicí programu festivalu.

Festival končí v neděli slavnostním vyhlášením výsledků v kině a projekcí vítěz-ných filmů. HANA JIRMANOVÁ

MMMMEEEEZZZZIIIINNNNÁÁÁÁRRRROOOODDDDNNNNÍÍÍÍ HHHHOOOORRRROOOOLLLLEEEEZZZZEEEECCCCKKKKÝÝÝÝ FFFFIIIILLLLMMMMOOOOVVVVÝÝÝÝ FFFFEEEESSSSTTTTIIIIVVVVAAAALLLL 22221111.... rrrrooooččččnnnnííííkkkk

TTTTEEEEPPPPLLLLIIIICCCCEEEE nnnnaaaadddd MMMMEEEETTTTUUUUJJJJ ÍÍÍÍ22226666.... 8888....––––22229999.... 8888.... 2222000000004444

Promítání soutěžních filmů domácích i zahraničních autorů od rána do půlnoci v kině.

Projekce nesoutěžních filmů na místním hřišti.

Výstavy: Olda Šlegr – Lidé z HimálajeJan Mynář – Lezení na písku

Diashow čestného hosta festivalu: Silvo Karo: (Patagonie, Yosemite, Himálaje – nejtěžší výstupy)SPEED TRIAL (paralelní závod horských kol přes překážky)BUFO CROSS (běh Teplickými skalami – 11. ročník)Třetí závod Českého poháru v lezení na obtížnostKoncert kapely „ŽLUTÝ PES“

Kontakt: Mezinárodní horolezecký filmový festivalRooseveltova 15, 549 57 Teplice nad MetujíInternet: www.teplicenadmetuji.czE-mail: [email protected]

Až na vrcholky hor

Jižní Ameriky

Výstava fotografií jihoamerických And člena Českého klubu cestovatelů –horolezce, fotografa a cestovatele ing. Zbyňka Žohy a Renaty Š�ouračo-vé se uskuteční ve výstavní síni Galerie Scarabeus (v Praze na Letné, ul.

Jana Zajíce) ve dnech 16. 6. až 12. 7. 2004. Tato výstava obsahuje vybranésnímky pořízené oběma autory v letech 1998–2003 při putování v Andách naúzemí Chile, Peru, Ekvádoru a Bolivie.

Zbyněk Žoha miloval hory a v nich také uhasl jeho život. Zahynul 2. čer-vence 2003 ve věku nedožitých 49 let při sestupu ze sopky Licancabur v Bo-livii.

Vernisáž výstavy bude v sobotu 19. 6. 2004 v 15 hodin. Přij�te se podí-vat na krásné širokoúhlé fotografie jihoamerických hor a vzdát tak hold na-šemu kamarádovi, dobrému fotografovi a skvělému člověku.

Za Český klub cestovatelů Petr Jahoda

Do německého přístavu Sassnitz-Mukran, odkud odplouvají tra-jekty i na Bornholm, jsem dora-

zil až navečer a v přístavním terminálumi řekli, že loď do Ronne, což je správ-ní středisko tohoto malebného dánské-ho ostrova, popluje nejdříve až příštíden ráno. Škoda, představoval jsem sitotiž, že mi kus noci příjemně uteče nalodi, že si tam i pohodlnězdřímnu a navíc, že budu mítna prohlídku Bornholmu půldne k dobru.

Vyšel jsem z odbavovacíhaly zklamán a začal se roz-hlížet, kde by se našlo nějakévhodné místo pro můj stan.Kolem byla ovšem jen beto-nová parkoviště, ploty, kon-tejnery, koleje, jeřáby…

„Snad támhle nahoře,“řekl jsem si v duchu, kdyžjsem si všiml zelenajícího senávrší nad přístavem. Nebylto žádný kopec, ale zarostlápísečná duna, na straněk moři padající srázem naúzkou pláž. Temeno duny by-lo ploché a porostlé bujnoutrávou. Plácků pro měkkéspaní tam bylo plno, ale ná-hoda mi naservírovala ještěvětší pohodlí – místečko rov-né jako stůl s hebkou, pečlivěsestřiženou travičkou. Byl tozkrátka přírodní koberec, jense na něj natáhnout. A já ne-odolal. Podle červeno–bílýchobrubníků rozestavěných po

obvodu čtverce o rozměrech padesátkrát padesát metrů bylo ovšem zřejmé,že trávník není nachystán pro náhodnénocležníky, ale nejspíš pro přistáváníhelikoptér. Nikde však žádná cedulkazakazující vstup, a jak známo, co nenízakázáno, je dovoleno. Alespoň tak jsemsi to řekl, ale pro jistotu přece jen stanpostavil v rohu čtverce.

Na rovném měkkém trávníčku se mispalo jako v peří a určitě bych si po-spal, kdybych nemusel ještě před roze-dněním stihnout vyplutí trajektu.

Mohl bych teď popisovat čas born-holmských toulek, ale to snad někdy jin-dy. Jistě jste poznali, že jsem své nocle-žiště nad přístavem nepopisoval jen tak.Kempování na heliportu mělo totiž po-

kračování. Když jsem se z Bornholmu

vracel, loď z Ronne připlula doSassnitz-Mukran pozdě večer.Na většinu spolucestujících če-kala jejich zaparkovaná auta,taxíky nebo autokary. Nakonecjsem tam zůstal stát bez odvozujen já sám. Smutný jsem z tohoale nebyl. Věděl jsem, že i já seten večer uložím pohodlně. Na-jisto jsem našel nad přístavemsvé travnaté lože. Stan jsem po-stavil na stejném místě jakopár dní předtím, rozložil spacípytel a začal z batohu vybalo-vat věci. Najednou z tlumenéhopřístavního hluku vystoupilocosi podobající se zvuku leta-dla. Zprvu mě to nijak neznepo-kojovalo, nad přístavem občaspřelétnou hlídky pobřežní strá-že, ale zvuk sílil a blížil se. Pod-le charakteristického rachotumotoru jsem poznal, že to neníletadlo, nýbrž vrtulník, a bylojasné, kam asi tak může letět.Vykoukl jsem ze stanu a užjsem viděl přibližující se světlo– ta potvora letěla přímo na

mne. Zvuk se stal ohlušujícím, a jak sehelikoptéra začala snášet dolů, proudvzduchu od vrtule začal lomcovat sta-nem a vypadalo to, že jej v nejbližší vte-řině sfoukne i se mnou do moře. Abychtomu zabránil, držel jsem přes plátnoduralovou konstrukci a přitom jsem cí-til, jak se deformuje.

Když vrtulník dosedl, nápor větru odvrtule sice ustal, mnou však třáslapředstava, na jak velký průšvih jsem siprávě zadělal. Očekával jsem policii,výslech, pokutu, balení stanu a vyha-zov. Nic takového se kupodivu nestalo.Zdálo se mi, že nějaká postava běželaopačným směrem k přístavu. Po pár mi-nutách začal motor nabírat opět obrát-ky, vrtule se roztočila a já zase museldržet stan.

Oni si mě asi vůbec nevšimli, uvažo-val jsem s ulehčením, ale hned také do-mýšlel, co by se stalo, kdybych postavilstan uprostřed trávníku. To by sedli pří-mo na mne. Ta situace mě roztřáslaa evokovala další tragické představy.Při poryvu větru se mohl vrtulník na-klonit a rozsekat mě vrtulí. Brrrr…,otřásl jsem se znovu. Nebo mě vidělia vše bylo pod kontrolou, přiklonil jsemse raději k takovému vysvětlení.

Rozmýšlel jsem, co dál. Byla skoropůlnoc a stěhovat se mi i přes předcho-zí hororovou situaci nechtělo. Rozhodljsem se vyčkat. Uběhla půlhodina,a protože mi začalo být chladno, vlezljsem do spacáku a pak už v polospánkuzatáhl zip a spal až do rána.

JIŘÍ ROUPECKresba: Jiří Háva

DOBRODRUŽSTVÍ U BORNHOLMUDOBRODRUŽSTVÍ U BORNHOLMU

Page 7: Vladimír Procházka: JUMP! - · PDF fileP okoušet se vypátrat počátky skal-ního skákání by bylo pošetilé. Tak jako první výstupy na hory a skály z nejrůznějších pohnutek

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

hD

ob

ro

dr

uh

8

www.casopisdobrodruh.cz ●● www.casopisdobrodruh.cz

Vminulém čísle Dobrodruha jsmevás informovali o tom, že každénové číslo časopisu vychází nyní

vedle tištěné podoby současně takév elektronické verzi na webovýchstranách www.casopisdobrodruh.cz.Zde jej najdete ve stejné graficképodobě (tj. včetně obrázků a reklam)jako je tištěný Dobrodruh. A co více!Na těchto webových stranách postupněvzniká archív všech dosud vyšlých číselDobrodruha za celých osm ročníkůexistence. K dnešnímu dni již vyšlo56 čísel!

Za tuto dobu Dobrodruh uveřejnilzhruba 300 velkých a několik stovekmenších článků s tématikououtdoorových sportů a dobrodružnéhocestování. Uvedený archív proto budejedním z nejrozsáhlejších zdrojůinformací, které jsou v tomto směru nainternetu dostupné.

Pro snazší orientaci v archívu jsmena uvedených webových stranách provás připravili několik systémů třídění,z nichž některé jsou již v provozua další budou zprovozněny v nejbližšíchtýdnech. Najdete zde přehled všechvyšlých čísel s uvedením hlavníchčlánků, přehled autorů a jejichpříspěvků a také rozčlenění článků dlejednotlivých tématických okruhů.

Několik tématických okruhů, jiždostupných na našich stranách, dnesotiskujeme, abyste si mohli utvořitpředstavu o tom, co vše lze v archívunalézt. V členění na webových stranáchje přitom uvedeno oněch zhruba 300hlavních článků, další stovky menšíchčlánků najdete přímo v jednotlivýchčíslech.

Revoluce námořních jachet . . . . . . . . . . . .1/97Rozdíl mezi bikovýma trekkingovým kolem . . . . . . . . . . . . . . . .1/97Batohy – teorie, přehled modelů . . . . . . .1, 2/97Slovník látek a pojmůvýstroje a výzbroje . . . . . . . . . . . . . . .1, 2, 3/97Stany – teorie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .2/97Vařiče . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .3/97Protilavinové vybavení . . . . . . . . . . . . . . . .6/97Typy sněžnic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .6/97Typy raftů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .2/98Výbava pro orientaci . . . . . . . . . . . . . . . . .3/98Skialpinistické vybavení . . . . . . . . . . . . . . .1/99GPS – co s ním . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .2/99Chcete změřit výškovou nemoc? . . . . . . . . .1/01Josef Rakoncaj radí: Boty na trekya do hor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .1/01Outdoorové sandály . . . . . . . . . . . . . . . . . .4/01Josef Rakoncaj radí: Batohy . . . . . . . . . . . .4/01Josef Rakoncaj radí: Karimatky . . . . . . . . . .7/01Kuriózní testování na Alpine Show . . . . . . . .7/01Josef Rakoncaj radí: Spacáky . . . . . . . . . . .9/01Přehled spacáků na našem trhu . . . . . . . . .9/01Nákup a příprava běžek I . . . . . . . . . . . . . .1/02Oldřich Štos radí: V čem do jeskyní . . . . . . .2/02Nákup a příprava běžek II . . . . . . . . . . . . . .2/02Obchodní zákoník a outdoor . . . . . . . . . . . .3/02Lodě, lo�ky, lodičky . . . . . . . . . . . . . . . . .4/02Pádla a další vodácká výstroj . . . . . . . . . . .5/02Olga Charvátová: sjezdařské vybavení . . . . . .9/02Praktické rady pro výběr dalekohledu . . . . . .9/02Skialpinistické vybavení . . . . . . . . . . . . . . .1/03Lodě na divokou vodu . . . . . . . . . . . . . . . .3/03Vybavení pro ultraběhy . . . . . . . . . . . . . . .5/03

Mountainbiking . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .1/97Paragliding . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .2/97Fastpacking . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .2/97Charterování lodí . . . . . . . . . . . . . . . . . . .3/97Extrénmí závody ve světě . . . . . . . . . . . . . .3/97

Potápění na nádech . . . . . . . . . . . . . . . . .4/97Kajak . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .5/97Sněžnice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .6/97Snowboard . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .1/98Potápění se žraloky . . . . . . . . . . . . . . . . . .2/98Rafting . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .2/98Snowscoot . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .6/98Grassboard . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .6/98Skialpinismus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .1/99Kieneova houpačka v Čechách . . . . . . . . . .2/99Ultraběhy – historie a současnost . . . . . . . .5/99Freestyle (příloha) . . . . . . . . . . . . . . . . . . .2/00Treking v zimě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .5/00Balonové létání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .4/01Snowshoeing . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .9/01Běžky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .1, 2/02Jeskyně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .2/02Lety v balónu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .4/02Sladkovodní vodáctví . . . . . . . . . . . . . . .4, 5/02Sjezdové lyžování . . . . . . . . . . . . . . . . . . .9/02Skialpinismus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .1/03Divoká voda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .3/03Pro začátečníky windsurfingu . . . . . . . . . . .4/03Námořní jachting . . . . . . . . . . . . . . . . . . .4/03Windsurfing . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .4/03Ultraběhy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .5/03

Výsledky ankety o největšího českéhoa světového dobrodruha 20. století . . . . . . .2/00Erhard Loretan . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .1/97Harvey Manning . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .1/97Chantal Mauduitová . . . . . . . . . . . . . . . . .2/97Christopher Auquin . . . . . . . . . . . . . . . . . .2/97Surfaři na Jaws . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .2/97Isabelle Autissierová,Catherine Chabaudová . . . . . . . . . . . . . . .3/97Norman Vaughan . . . . . . . . . . . . . . . . . . .4/97Michel Oliva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .4/97Laurence de la Ferrierová . . . . . . . . . . . . . .4/97Jacques-Yves Cousteau . . . . . . . . . . . . . . .5/97Hans Kammerlander . . . . . . . . . . . . . . . . .6/97Horští vůdci ze Chamonix . . . . . . . . . . . . . .6/97

Marek Orka Vácha . . . . . . . . . . . . . . . . . .1/98Tony Bullimore . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .1/98Göran Kropp . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .1/98Naomi Uemura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .2/98Zdeněk Němec . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .2/98Miroslav Šmíd . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .5/98Mark Allen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .5/98Téodore Monod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .6/98Eric Barone . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .6/98Eric Escofier . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .6/98Eric Tabarly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .6/98Některé osobnostiextrémního outdooru I, II, III . . . . . . . .2, 3, 4/99Francesco Rodriquez (Pipin) . . . . . . . . . . . .3/99Milena Blažková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .6/99Davo Karničar . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .2/01Cliff Young . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .3/04

Jaromír Štětina:Dobrodružství je stav duše . . . . . . . . . . . . .1/97Rudolf Krautschneider:Nemám žádné protože . . . . . . . . . . . . . . . .2/97Krzysztof Wielicki:Možná jsme méně konzumní . . . . . . . . . . .3/97Jiří Novák:Osmitisícovky netřeba démonizovat . . . . . . .3/97Jiří Havel:Co nemám, to nepotřebuji . . . . . . . . . . . . .4/97Pavlína Brzáková:Na Sibiři potřebujete trpělivost . . . . . . . . . .4/97Zdeněk Hrubý:Osmitisícovky nejsou hračka . . . . . . . . . . . .5/97Nelly Rassmussenová:Náhoda přeje připraveným . . . . . . . . . . . . .5/97Oldřich Štos:Kóta 1000. Sestupy na dno světa . . . . . . . .5/97Jaroslav Pavlíček:Příroda není tak tvrdá . . . . . . . . . . . . . . . .6/97Pavol Rajtár:Horský vůdce není holič . . . . . . . . . . . . . . .6/97Tomáš Rusek:Ultramaratoncem se člověk rodí . . . . . . . . .1/98Pavel Pavel:Některé věci se dějí jednou za život . . . . . . .3/98

Oldřich Štos:Mexické jeskyně Cheve . . . . . . . . . . . . . . .3/98Josef Hlaváček:Tatry jsou v mém srdci . . . . . . . . . . . . . . . .3/98Vladimír Nosek:Everest ze severu a bez kyslíku . . . . . . . . . .4/98Tom Possert:Nejdůležitější je se nezpotit . . . . . . . . . . . .4/98Peter Habeler:Těším se na další výstupy . . . . . . . . . . . . . .5/98Soňa Vomáčková:Jak se dělá ženský výškový rekord . . . . . . . .5/98Leoš Šimánek:Dobrodruhem na plný úvazek . . . . . . . . . . .5/98Arno Puškáš:Chatařem nemohl být kdejaký maník . . . . . .6/98Viktor Beránek:Mezi horolezci není škaredých žen . . . . . . . .1/99Josef Zimovčák:Na vysokém kole napříč Amerikou . . . . . . . .1/99Miroslav Jakeš:Sever měří všem stejně . . . . . . . . . . . . . . .2/99Reinhold Messner:Jedině divočina dává silné prožitky . . . . . . . .3/99Viky Grošelj:Učit horolezectví je pro mne riziko . . . . . . . .4/99Karel Cerman, Oldřich Kopal:Brali bychom to ještě jednou . . . . . . . . . . .4/99Andrzej Zawada:Letní horolezení v Himálajích je turistika . . . .5/99Jan Dungel:Divočina je nejdůležitější . . . . . . . . . . . . . .5/99Miloš Kubánek:O stavu českých dobrodruhů . . . . . . . . . . . .6/99Viktor Beránek:Chatu pod Rysmi strhla lavina . . . . . . . . . . .1/00Marek Orka Vácha:Český kněz v Antarktidě . . . . . . . . . . . . . . .2/00Tom Possert:Přední světový outdoormann . . . . . . . . . . . .3/00Alena Žákovská:Guinea a doba kamenná . . . . . . . . . . . . . .4/00Jaroslav Kučera:Přední český musher . . . . . . . . . . . . . . . . .5/00Jaroslav Kocourek: Transaustraliafoot Race – je to sázka do loterie . . . . . . . .1/01Josef Rakoncaj:Boty na treky a do hor . . . . . . . . . . . . . . . .1/01

ROZHOVORY

PORTRÉTYSOUDOBÝCH OSOBNOSTÍ

ÚVODDO OUTDOOROVÝCH SPORTŮ

OUTDOOROVÉ VYBAVENÍ

Archív Dobrodruha na webových stranáchArchív Dobrodruha na webových stranách

Page 8: Vladimír Procházka: JUMP! - · PDF fileP okoušet se vypátrat počátky skal-ního skákání by bylo pošetilé. Tak jako první výstupy na hory a skály z nejrůznějších pohnutek

Do

br

od

ru

h9

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

h

www.casopisdobrodruh.cz

www.ispo.com

ispop

4–6 července 04

andmanymore

Messe München GmbH, Messegelände, 81823 MünchenTel. (+49 89) 9 49-113 88, Fax (+49 89) 9 49-113 89,

[email protected], www.ispo.comZlevněné vstupenky za Kč, katalogy, zájezdy, ubytování,

bližší informace, zástupce Messe München pro ČR:EXPO-Consult + Service, spol. s r.o., Příkop 4, 604 45 Brno

Tel. 545176158, Tel./Fax 545176159, [email protected], www.expocs.cz

conc

ept:

hans

en-h

einz

.com

61. světový odborný veletrh sportovního zboží,

sportovní módy a outdoorového vybavení

100x395_outdoor_CZ.indd 1 6.5.2004 14:13:37

Od neděle do úterý, ve dnech4. až 6. července, zažije novémnichovské výstaviště ve svénedlouhé historii zlomovoupremiéru. Přivítá odborníky,obchodníky a veřejnosts vizitkou země, která jesoučástí integrující Evropy,jež nyní sdružuje 25 zemís 450 milióny obyvatel.

Rozšířená Evropská unie je nový, moc-ný politický i ekonomický subjekt,který bude mít ve světě významnější

roli, než dřívější seskupení s 15 evropskýmizeměmi. Je to také neopakovatelná příleži-tost pro firmy a instituce z bývalých socia-listických zemí, aby své zboží nabízeli, pro-pagovali, vystavovali a prodávali ve změně-ných historických podmínkách.

Počet vystavovatelů je úctyhodný. Po-čátkem července se v mnichovském mo-derním areálu představí zhruba 1100 vy-stavovatelů z 40 zemí na ploše 90 tisícmetrů čtverečních. Bude to reprezentativnípřehlídka kolekcí sportovní módy, outdooro-

vých výrobků, předmětů a pomůcek pro ty,jež aktivně využívají svůj vzácný volný čas vesportovních zařízeních a v přírodě a věčněnesedí u počítačů, videoher, nebo dokoncev hospodách a barech.

V této reprezentativní přehlídce módy,vědy a techniky samozřejmě nebudou chy-bět ani české firmy a instituce. Pod záštitouMinisterstva průmyslu a obchodu ČR zdepředvede svoji nabídku sportovních potřeba outdoorových výrobků zhruba 40 firem,pro které je mnichovský veletrh stěžejnímmístem, jež ovlivňuje jejich celoroční bilan-ci exportu. Lze vlastně jinými slovy říci, žez pozitivních výsledků, kontraktů, uzavře-ných na výstavišti, profitují celý rok, mnoh-dy i déle.

Mnichovský veletrh je rozdělen do něko-lika sekcí, jež zahrnují základní segmentysportovních aktivit a oblasti outdooru. Jed-nou z těchto sekcí je sportovní a plážovéoblečení, které prezentují světově prosluléfirmy, mj. Maier Sport, Campagnolo, Spee-do či Arena. Je to vlastně kolekce oblečenípro letní sezónu v příštím roce. Sekce prk-na v hale A3 je věnována skateboardingu,kde zejména mladí nadšenci najdou vše, cok této činnosti patří. Sportovci, mající zá-jem o inlinesporty, jistě navštíví halu A4,

která ve svých útrobách skrývá výrobkya doplňky k nim, a� už pro závodění, volnýčas, cross či vytrvalost. Velice zajímavá bu-de pro návštěvníky sekce running, běhání,která je společná i pro fotbal. V hale B2 jedokonce i hřiště pro halový fotbal, kde pro-ti sobě nastoupí i dorostenecká mužstvaBayernu Mnichov a Mnichova 1860. Fotbalbude mít na veletrhu výjimečnou úlohu.V neděli 4. července se hala A6 dokoncepromění na obrovskou fotbalovou arénu,kde návštěvníci mohou sledovat finálemistrovství Evropy v Portugalsku. Tradičněreprezentativní bude sekce outdoor, kdebudou mít svoje stánky stálice na světovémtrhu, mj. firmy Leki, Lowa, Merrell, Polartec,Salomon, W. L. Gore, Suunto a řada jiných.Z dalších zajímavých nabídek nelze na vele-trhu opomenout sekci Nordic Fitness, jejížsoučástí je i hit posledních let, Nordic Wal-king. Na reprezentativní přehlídce oblečení,obutí, doplňků a pomůcek k těmto aktivi-tám jistě zálibně spočinou zraky aktivníchžen, holdujících pohybu.

Ten, kdo chce získat informace o atrak-tivním veletrhu v němčině, či na něj jet, a�klikne na www.ispo.com. Veškerý servis pročeské návštěvníky včetně zlevněných vstupe-nek či ubytování najdete na www.expocs.cz.

Mnichovský veletrh ispo summer

poprvé pod střechou rozšířené EU

Mnichovský veletrh ispo summer

poprvé pod střechou rozšířené EU

Zuzana Hofmanová:Vrací se? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .2/01Miloš Škorpil: Do Vídnědoběhnete z Prahy za tři dny . . . . . . . . . . . . .4/01Josef Rakoncaj:Batohy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .4/01Jan Vlasák:Humorista cyklotremp . . . . . . . . . . . . . . . . .5/01Radoslav Uzunov:Balkánský dobrodruh . . . . . . . . . . . . . . . . . .6/01Vratislav Kulhánek:Adrenalinové sporty už ne, kolo ano! . . . . . . .7/01Josef Rakoncaj:Karimatky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .7/01Radek Jaroš:K2 Čechy nezdolána . . . . . . . . . . . . . . . . . .8/01Jan Kubrycht:Jaký je rozdíl mezi PADI a CMAS? . . . . . . . . .8/01Josef Rakoncaj:Spacáky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .9/01Oldřich Štos:V čem do jeskyní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .2/02Josef Rakoncaj:Jídlo a pití do hor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .3/02Petr Hanek:26 let lovcem zvěře v Jižní Africe . . . . . . . . . .6/02Josef Rakoncaj:Hory jsou i nebezpečné . . . . . . . . . . . . . . . .7/02Honza Vlasák:Mexiko! . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .8/02Olga Křížová-Charvátová:Sjezdařské vybavení . . . . . . . . . . . . . . . . . . .9/02Jan Pala:Skialpinistické vybavení . . . . . . . . . . . . . . . .1/03Petr Vabroušek:Havajský Ironman . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .2/03Robert Šamonil:V zimě přes Karpaty . . . . . . . . . . . . . . . . . . .2/03Josef Rakoncaj:Jak přežít v království hor . . . . . . . . . . . . . . .2/03Robert Šamonil:Zimní Karpaty napůl . . . . . . . . . . . . . . . . . .4/03Miloš Škorpil:Ultraběhy – 50 km až nekonečno . . . . . . . . .5/03Josef Rakoncaj:Spaní ve vysokých horách . . . . . . . . . . . . . . .8/03Aleš Valenta:Já a outdoor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .9/03Jan Vlasák:Cyklotremp v Indii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .1/04Martin Červenka:SAR Team v Bamu . . . . . . . . . . . . . . . . . . .3/04Blanka Remešová:Pošesté na Borneo . . . . . . . . . . . . . . . . . . .3/04

Jak předejít konfliktu s medvědy . . . . . . . . . .1/97Sníh je i pohostinný . . . . . . . . . . . . . . . . . . .1/97Spát je důležité . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .1/97Organismy v amerických vodách . . . . . . . . . .1/97Co se lze naučit od zvířat . . . . . . . . . . . . . . .2/97Tuk – kolik ho má být a jak ho měřit . . . . . . .3/97Sněhové laviny a jak se jim bránit . . . . .6/97, 1/98Jaký vodácký průvodce? . . . . . . . . . . . . . . . .2/98Praktická orientace pro dobrodruhy . . . . . .3, 4/98Desatero pomůcek do přírody a divočiny . . . . .6/98Jak postavit iglú . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .6/98Jak zůstat zdravý v divočině . . . . . . . . . . . . .3/99I příroda může předvídat počasí . . . . . . . . . . .4/99Co na sebe a do sebe do rumunských hor . . .1/00Co na sebe a do sebe na Špicberky . . . . . . . .2/00Několik rad pro zimní táboření se psy . . . . . . .3/01Co dělá Horská služba . . . . . . . . . . . . . . . . .4/01

Jak se dostat z laviny . . . . . . . . . . . . . . . . . .8/01Zvířata a mráz: poučme se od nich . . . . . . . .9/01Josef Rakoncaj radí – jídlo a pití do hor . . . . .3/02Survival – tipy pro přežití v divočině . . . . . . . .3/02Josef Rakoncaj radí – hory jsoui nebezpečné . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .7/02Jak vlastně vzniká sníh . . . . . . . . . . . . . . . . .8/02Jak se bránit proti amébám . . . . . . . . . . . . .1/03Josef Rakoncaj radí – jak přežítv království hor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .3/03

Z dějin vytrvalostních výkonů . . . . . . . . . . . . .3/97Stuart a Burke: Závod napříč Austrálií . . . . . . .3/97Polárníci se hádají o pravidla . . . . . . . . . . . . .4/97John Smith: Dobrodruh a rytíř . . . . . . . . . . . .4/97Manželé Bakerovi: Hledání pramenů Nilu . . . .5/97Co veděli středověcí dobrodruzi . . . . . . . . . . .5/97Zimní Krkonoše – pocta prvnímdobrodruhům-lyžařům . . . . . . . . . . . . . . . . .6/97100 let od zlaté horečky na Aljašce . . . . . . . .6/97Jack London . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .1/98Hiram Bingham: Objevení světa Inků . . . . . . .3/98Jan Eskymo Welzl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .4/98Richard Halliburton: Sny smělého Dicka . . . . .5/98Mapování Himálaje, panditéa posvátná hora Kailás . . . . . . . . . . . . . . . . .6/98Balonem Orel k severnímu pólu . . . . . . . . . . .3/99Ultraběhy: historie a současnost . . . . . . . . . .5/9950 let od zdolání Annapurny . . . . . . . . . . . . .5/99Dějiny českého námořního jachtingu . . . . . . .2/00Musheři se psy dobývají i velehory . . . . . . . . .1/01Čeští horolezci v Himálaji– historie českých expedic . . . . . . . . . . . . . .3/01Václav Marek: Zapomenutýčeský dobrodruh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .5/01První český himálajista . . . . . . . . . . . . . . . . .7/01Barbora Eliášová: Česká samurajka . . . . . . . .1/02Kuriózní první zdolání Mount McKinley . . . . . .4/02Václav Vojtěch: Polárník, topič,námořník, musher… . . . . . . . . . . . . . . . . . .6/02H. M. Stanley: Bula Matari . . . . . . . . . . . . . .4/04

Před cestou do aljašské divočiny . . . . . . . . . .1/97Vlakem po Ukrajině a Rusku . . . . . . . . . . . . .1/97Albánie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .1/97Island . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .2/97Vlakem po Mongolsku a Číně . . . . . . . . . . . .3/97Canyoning ve španělské Sierra de la Guara . . .3/97Podmínky himálajského horolezectví . . . . . . . .4/97Outdoorové možnostina Kanárských ostrovech . . . . . . . . . . . . . . .4/97Austrálie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .5/97Jihoafrická republika . . . . . . . . . . . . . . . . . .6/97Inside Passage . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .6/97Namíbie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .1/98White Pass Railway . . . . . . . . . . . . . . . . . . .1/98Trekking v indickém Himálaji . . . . . . . . . . .1, 2/98Čína . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .2/98Rafting v Nepálu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .2/98Rafting na Zambezi . . . . . . . . . . . . . . . . . . .2/98Mexiko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .3/98Zimní přechody slovenských hor . . . . . . . . . .3/98Venezuelské stolové hory . . . . . . . . . . . . . . .3/98Backpackerovy světové treky (1–10 ) . . . . .4, 5/98Vlakem na Ťan Šan . . . . . . . . . . . . . . . . .4, 5/98Letní treky na poloostrově Kola . . . . . . . . . . .6/98Před trekem k Everestu . . . . . . . . . . . . . . . .1/99Nový Zéland . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .1/99Trekkingové vrcholyv nepálských Himálajích . . . . . . . . . . . . . . . .2/99Severní Rusko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .4/99

Chile . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .5/99Panenské vrcholy nad 7000 metrů . . . . . . . .5/99Rakouské Weissee . . . . . . . . . . . . . . . . . . .6/99Záchranné cvičení v Moravském Krasu . . . . . .6/99Canyoning v Rakousku . . . . . . . . . . . . . . . . .6/99Čeští musheři na jezeře Inari . . . . . . . . . . . . .2/00100 nejlepších outdoorových akcí v USA I . . . .3/00100 nejlepších outdoorových akcí v USA II . . .4/00100 nejlepších outdoorových akcí v USA III . . .5/00Xue Bao Ding – Bílá horav západním Sichuánu . . . . . . . . . . . . . . . . . .3/00„Dobytí“ ma�arského Kékese . . . . . . . . . . . .3/00Tibetský „Velký kaňon“ Tsangpo sjet . . . . . . . .4/00Kamenná láska – fotomomentkyO. Štose z nejhlubších jeskyní světa . . . . . . . .5/00Lyžování ve francouzském Vanoise . . . . . . . . .6/00Novoročenka ze Špicberk . . . . . . . . . . . . . . .6/00Kanadská Nahani River . . . . . . . . . . . . . . . .6/00Sichuan – nové možnosti horolezení v Číně . . .6/00Češi chtějí přes Beringovu úžinu . . . . . . . . . .6/00Elbrus aneb zpráva o jednom z výstupů . . . . . .1/01Přelom tisíciletí v divočině Bieszczad . . . . . . .2/01Pašeráckou stezkou z Tibetu do Nepálu . . . . .2/01S kolem na jachtěpo chorvatských ostrovech . . . . . . . . . . . . . .3/01Potápění s velkým bílým žralokem . . . . . . . . .4/01Seakayaking v Grónsku . . . . . . . . . . . . . . . .5/01Trekking v Bulharsku . . . . . . . . . . . . . . . . . .6/01Dunajec: tip na víkend . . . . . . . . . . . . . . . . .6/01Medvědi a Brentské Dolomity . . . . . . . . . . . .7/01Na Kubu s koly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .8/01Skialpinisté na Piku Lenina . . . . . . . . . . . . . .8/01Snowboarding v tropické Kolumbii . . . . . . . . .9/01Laponskem na běžkách . . . . . . . . . . . . . . . .1/02Kusum Kanguru – momentky z výstupu . . . . . .2/02Bosna – země opomíjená . . . . . . . . . . . . . . .3/02Putování po finském parku Urho Kekkonen . . .3/02Na Piku Leninauprostřed ledopádového pekla . . . . . . . . . . . .3/02Na Oslí řece v Maroku . . . . . . . . . . . . . . . . .4/02Z Malých Lofot na Prekestolen . . . . . . . . . . .4/02Sopečný Kůh-e-Demávand . . . . . . . . . . . . . .4/02Mont Blank – jak na něj vylézt . . . . . . . . . . . .5/02Národní parky v Polsku . . . . . . . . . . . . . . . . .6/02Čeští skialpinisté na Kamčatce . . . . . . . . . . .7/02Jali – lidé za hřebeny hor . . . . . . . . . . . . . . .7/02Makedonie – jak do ní cestovat . . . . . . . . . . .8/02Trekking ve Walliských Alpách . . . . . . . . . . . .8/02S kolem na jachtěpo jihodalmátských ostrovech . . . . . . . . . . . .9/02Sám v laponské divočině . . . . . . . . . . . . . . .1/03Špicberky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .2/03Turistika přes polské hranice . . . . . . . . . . . . .3/03Jak vám pomohou naše úřady v zahraničí . . . .3/03Guatemala – místo pro pravou siestu . . . . . . .3/03Seakayaking okolo Krku . . . . . . . . . . . . . . . .4/03Cestování po Černé Hoře . . . . . . . . . . . . . . .5/03České národní parky– outdoorové možnosti . . . . . . . . . . . . . . .5, 6/03Nejlepší traily americkou divočinou . . . . . . . . .6/03Írán – jak po něm cestovat I, II . . . . . . . . .7, 8/03Expedice Ganga 2003 . . . . . . . . . . . . . . . . .8/03Romantika nizozemských grachtů . . . . . . . . . .9/03V tajze u Těleckého jezera . . . . . . . . . . . . . .9/03Český nápor na Kamčatku . . . . . . . . . . . . . .1/04Sama do Jakutska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .2/04S cestovkou Sardinií a Korsikou . . . . . . . . . . .2/04Nenápadná krásasardinských divokých koní . . . . . . . . . . . . . . .2/04Nepál: Rafting pro každého . . . . . . . . . . . . . .3/04SAR Team v BAMU . . . . . . . . . . . . . . . . . . .3/04Ledová galerie Pekárny . . . . . . . . . . . . . . . .3/04Pyrenejská klasika: Pic du Midi d'Ossau . . . . .4/04Lyžování v Indii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .4/04

OUTDOOROVÉ AKCE A CESTY

Z DĚJIN DOBRODRUŽSTVÍ

ZÁKLADY ORIENTACEA SEBEZÁCHOVY

ROZHOVORY

Page 9: Vladimír Procházka: JUMP! - · PDF fileP okoušet se vypátrat počátky skal-ního skákání by bylo pošetilé. Tak jako první výstupy na hory a skály z nejrůznějších pohnutek

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

hD

ob

ro

dr

uh

10

Vroce 1934 zahynul na Mount Everestu kapi-tán britské armády Maurice Wilson. Prvnístránka jeho deníku odhaluje jeho pohnut-

ky: „Věnuji tento deník té, která mi způsobila tolikzármutku. Vlast jsem opustil kvůli ní, kvůli ní jsemodjel do ciziny. Kéž by ji tyto řádky přesvědčilyo mé lásce! Nevím, zda nezhynu na této cestě předdosažením cíle. Stane-li se tak, přál bych si, aby jíbyl odevzdán tento deník.“

Wilson se naučil létat, koupil si malé letadloa koncem roku 1933 odletěl do Indie. Tam mu

ovšem úřady jeho letadélko zabavily. To Wilsonanezlomilo, v jeho hlavě už uzrál jeho plán – vystou-pit na Everest. Přestrojil se za Tibeťana a doprová-zen třemi Šerpy a poníkem dorazil koncem březnado Dardžilingu. Po dalším usilovném pochodu došel18. dubna do kláštera Rongphu. Maurice Wilson za-nechal své Šerpy v bezpečí kláštera a sám se poku-sil vystoupit po ledovci Rongphu. Vystoupil do vý-še 5940 m n. m., ale vichřice jej zahnaly zpět do zá-kladního tábora. Wilson zahájil půst, poněvadž věřil,že tím vystupňuje svoje tělesné i duševní síly. Když

se počasí umoudřilo, vyrazil znovu na výstup, tento-krát však doprovázen Šerpy. Po několika dnech ry-chlého postupu dosáhli firnové pánve na Rongphu-šaru. Tam výprava našla zásobu potravin, kterou zdezanechala v loňském roce neúspěšná Ruttledgovavýprava Angličanů (dosáhli výšky 6400 m n. m.).

Šerpové odmítli Wilsonovi ve výstupu další pod-poru, poněvadž neměli vhodnou výstroj. Stránkyv Mauricově deníku hovoří o tom, že se několikrátmarně pokoušel vystoupit prudkým ledovým sva-hem na Severní sedlo. Když se do tábora nevracel,

sestoupili Šerpové zpět do údolí. Maurice Wilson,který byl vybaven železnou vůlí a nezdolnou vitali-tou, ale bohužel bez vhodné výstroje, zahynul nahorskou nemoc a vyčerpání téměř ve výši 7000 mn.m. Poslední – nedokončená (a téměř nečitelná) vě-ta jeho deníku, napsaná 31. května 1934 zní: „Pane,nebe je velkolepé, avšak Tvá sláva…“

V roce 1935 nalezla tělo Maurice Wilsona ang-lická horolezecká výprava vedená legendárním Eri-cem Shiptonem.

JAROSLAV MONTE KVASNICA

SSSSeeeeddddmmmmddddeeeessssáááátttt lllleeeetttt oooodddd ssssmmmmrrrrttttiiiiMMMMaaaauuuurrrriiiicccceeee WWWWiiii llllssssoooonnnnaaaa::::

NNNNAAAA EEEEVVVVEEEERRRREEEESSSSTTTT KKKKVVVVŮŮŮŮLLLLIIII NNNNEEEEŠŠŠŠŤŤŤŤAAAASSSSTTTTNNNNÉÉÉÉ LLLLÁÁÁÁSSSSCCCCEEEE????

Raichle, 95 let zkušeností z horského prostředí. Bota 90 degree GTX, kůžea schoellerkeprotec svršek s ochranou proti oděru, komfortní výstelka s GORE-TEXDuratherm, karbonová mezipodešev a samozřejmě odlehčená podešev Vibram.Více info na www.raichle.cz

Himálaje byly a zůstávajívelkým lákadlempro dobrodružná srdce.

Foto: Filip Chludil

Page 10: Vladimír Procházka: JUMP! - · PDF fileP okoušet se vypátrat počátky skal-ního skákání by bylo pošetilé. Tak jako první výstupy na hory a skály z nejrůznějších pohnutek

Do

br

od

ru

h11

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

h

Pravidelný účastníkIvan Zimandl. Senior Krch o půlnoci. Svoboda jede na sladké.

To, co připravila Vysočina letošnímuXXIV. ročníku horolezeckého Mist-rovství republiky na běžkách, byl

největší výplod zlomyslnosti. V okamži-ku startu se zvedla vichřice o rychlosti120 km/hod, aby se vysílila a ulehlaprávě za dvacet čtyři hodiny, kdy už by-lo 35 startujících, z toho čtyři ženy, prá-vě v cíli. Teploměr spadl na –9 °C a vítrsvévolně přemís�oval sníh navzdory úsi-lí sněžného skútru.

Dlouhou a tmavou nocí se prodíraliúčastníci hlubokými závějemi, zdolávalipřírodní skokanské můstky, snažili seudržet balanc při sjezdu na ledovýchplotnách a odhodlaně kráčeli přes dr-nové úseky. Téměř čtyřkilometrovýokruh, vedoucí částečně lesem, alehodně po otevřených loukách, nabídlvytrvalcům pořádnou zkoušku odol-nosti.

O nějaké pohybové symfonii lyžař-ského běhu nemohlo být ani řeči a se-dm účastníků, kteří nepokládali pod-mínky za svoje přirozené sportovní pro-středí, došlo bystře k závěru, že to letosnení žádné požitkové běhání a z nabíd-nuté čtyřiadvacítky využili jen pár prv-ních hodin.

Mladí a rychlí lyžaři Čech, Vedra,Došla, Schwab a držitelka dosavadníhoženského rekordu Koutná, kroužili až dovečera. V noci je samozřejmě příjemně-ji v posteli než s blikající čelovkou ve vi-chřici. Zdálo se, že po každém dalšímprůjezdu cílem magická síla vstupníchdveří do chaty narůstá. Zkušení účast-níci minulých let, horolezci Hrdlička,Hrubý, Svoboda a několikanásobná ví-tězka Halamová byli vůči těmto svodůmvelice odolní a na trase vydrželi praktic-

Závěr února bývá na Vysočiněněkdy deštivý, někdy zavátý,jindy se kouří z lesů jakoo houbařské sezóně a z toho jeplech od Skalského dvora ažpo Čtyři Palice a možnáještě dál.

ky celých 24 hodin, stejně tak jako řa-da dalších, kteří dobře věděli, že delšíodpočinek k úspěchu nevede.

Servismani vybíhali v dohodnutýchintervalech s kouřícími ešusy, vítr jimsfukoval z podnosů kousky čokolády,banánů a pomerančů a lyže, opřenéo stěnu chaty, padaly a odjížděly své-volně kamsi do tmy. Promrzlé přízrakyposedávaly na připravených židlích zádyk větru, samozřejmě s lyžemi na nohoua rožnutými čelovkami a dobu konzu-mace nikdo zbytečně neprodlužoval.

Nevybíravé hodnocení s časem gra-dovalo. Pár hodin po startu to bylo do-brý, s nastupující tmou strašný, kolempůlnoci blbý a před rozbřeskem debilní.V cíli už to bylo zase dobrý, jako je to-mu vždycky, když definitivně končí útra-py. Výsledky nebyly za takových okol-ností úchvatné a ani ženy, ani muži sek dosavadním rekordům nepřiblížili.

JIŘÍ HAVEL

Muži: 1. Hrdlička Lukáš, Kunštát 222,0 km/24 h.2. Hrubý Zdeněk, Praha 214,63. Vedra David, Brno 207,2

Ženy: 1. Halamová Marta, Velká Hle�sebe 151,72. Slaměníková Barbora, Brno 122,13. Jaroušková Iva, Brno 111,0

Cyklistická „24“

bude 5.–6. června 2004

Přihlášky a informace

telefon: 545 212 387

e-mail: [email protected]

Výsledky:

Vítězka Halamovák ránu.(vpravo)

Na startuještě svítilo slunce,pak přišla vichřice.(vlevo)

LLyyžžaařřsskkáá 2244hhooddiinnoovvkkaa

Page 11: Vladimír Procházka: JUMP! - · PDF fileP okoušet se vypátrat počátky skal-ního skákání by bylo pošetilé. Tak jako první výstupy na hory a skály z nejrůznějších pohnutek

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

h

Do

br

od

ru

hD

ob

ro

dr

uh

12