Upload
others
View
0
Download
0
Embed Size (px)
Citation preview
Mediaacutelniacute komunikace
Vysokaacute škola mezinaacuterodniacutech a veřejnyacutech vztahů
PhDr Peter Jan Kosmaacutely PhD
6 3 2015
Mediaacutelniacute komunikace ndash okruhy přednaacutešek
1 Jazyk znak komunikace Teorie komunikace teorie informace informačniacute proces a modely komunikace
2 Znak a znakoveacute systeacutemy Seacutemiotika Seacutemiotickaacute lateralita Seacutemantickyacute trojuhelniacutek a typologie znaků Mystifikace v znakovyacutech systeacutemech dekoacutedovaacuteniacute myacutetu Metatvorba
3 Typy mediaacutelniacutech teoriiacute a přiacutestupy k meacutediiacutem
4 Předpoklady vzniku masovaacute komunikace Stručnaacute historie vybranyacutech meacutediiacute
5 Meacutedia a kodifikace (skutečnosti) Zpravodajskeacute hodnoty Medializace a mediaacutelniacute realita
6 Teoretici a teorie meacutediiacute
7 Hyperrealita virtuaacutelniacute realita fikce
8 Sociologie masoveacute komunikace - školy a představiteleacute
9 Sociologie mediaacutelniacute komunikace - sociaacutelniacute konstrukce realita siacuteť
10 Vyacutezkum v oblasti mediaacutelniacute komunikace - zaacuteklady vědeckeacuteho vyacutezkumu
Mediaacutelniacute komunikace ndash okruhy přednaacutešek
11 Psychologie masoveacute komunikace - školy a představiteleacute
12 Psychologie masoveacute komunikace - neuro přiacutestupy
13 Uacutečinky mediaacutelniacute komunikace
14 Publikum masoveacute a mediaacutelniacute komunikace
15 Systeacutem (struktura) meacutediiacute a mediaacutelniacute systeacutem (aparaacutet)
16 Novaacute meacutedia a digitalizace
17 Mediaacutelniacute antropologie archeologie studia
18 Mediaacutelniacute etika a vzdělaacutevaacuteniacute
httpmediaanthropologywebnodeczkurzymedialni-komunikace
Zadaacuteniacute seminaacuterniacute praacutece
pro studenty kombinovaneacuteho studia letniacute semestr 2014
Teacutema Pilotniacute šetřeniacute a prezentace seminaacuterniacute praacutece
1 Projekt pilotniacuteho šetřeniacute
2 Definovaacuteniacute vyacutezkumneacuteho probleacutemu metod technik vzorku a zaacutekladniacuteho souboru
3 Zadaacuteniacute šetřeniacute
4 Vyhodnoceniacute šetřeniacute
5 Prezentace vyacutesledků (zpraacuteva o šetřeniacute)
bull Prezentace seminaacuterniacute praacutece ze ZS (sniacutemky nahraacuteniacute el podklady)
httpmediaanthropologywebnodeczkurzymedialni-komunikace
1 Teze o uacutečelově-racionaacutelnosti jazykoveacute komunikace v daneacutem společenskeacutem uspořaacutedaacuteniacute je teziacute
a) existencialistickou
b) hermeneutickou
c) dialektickou
d) strukturalistickou
2 Co je strukturalizmus
3 Vysvětlete pojmy teorie informace redundance entropie a informace
4 Jakobsonovo scheacutema komunikace a funkce jazykoveacute komunikace
5 Vysvětlete exnominaci ndash pojmenovaacuteniacute druhotnyacutem označujiacuteciacutem systeacutemem ndash na konkreacutetniacutem přiacutekladě
6 Co znamenaacute raacutemcovaacuteniacute komunikaacutetu (ve smyslu recepčniacute teorie Stuarta Halla)
7 Jakyacute je rozdiacutel mezi virtuaacutelniacute realitou a hyperrealitou
8 Co je simulakrum
9 Uveďte přiacuteklad na typ stereotyp a archetyp
10 Co je mediokracie a co medializace
11 Charakterizujte 4 přiacutestupy k meacutediiacutem (McQuail) přenosovyacute rituaacutelovyacute propagačniacute a přiacutejmovyacute model
12 Kdo byl Paul Lazarsfeld a jakyacute typ vyacutezkumu se s niacutem spojuje
13 Co jsou intervenujiacuteciacute faktory a jak ovlivňujiacute masovou komunikaci (Klapper)
14 Mediaacutelně komunikačniacute modely Shannon-Weavrův Osgoodův a Schrammův S-M-C-R model Davida Berla komunikace udaacutelosti podle Gyorgy Gerbnera
15 Funkce masoveacute komunikace podle H Lasswella
16 Teorie užitiacute a uspokojeniacute spiraacutela mlčeniacute agenda setting gatekeeping kultivačniacute teorie jako koncepce mediaacutelniacute komunikace
17 Čtyři faacuteze vyacutezkumu a teorie mediaacutelniacutech uacutečinků podle D McQuaila Obdobiacute všemocnyacutech a slabyacutech meacutediiacute obdobiacute dohodnuteacuteho vlivu meacutediiacute
18 Co je pseudoprostřediacute v pojetiacute W Lippmana
19 Nakreslete Lasswelove paradigma a k jednotlivyacutem veličinaacutem uveďte přiacuteslušneacute vyacutezkumniacute přiacutestupy
20 Co je šum a kteřiacute teoretici jej aplikovali na strojovou i masovou komunikaci
21 Komu se připisuje S-M-C-R model a co vyjadřuje
22 Jak probiacutehaacute komunikace o udaacutelosti podle G Gerbnera
23 Co je hegemonie a jak ji v souvislosti s masovou komunikaciacute vysvětlil Stuart Hall
24 Co je teorie recepce
25 Vysvětlete dualitu publika (dvojiacute původ)
26 J Habermas a jeho pojetiacute veřejneacute sfeacutery
27 Co je normativniacute teorie meacutediiacute
28 Jakaacute jsou hlavniacute teacutemata tyacutekajiacuteciacute se strukturysysteacutemu meacutediiacute
29 Uveďte alespoň 3 normativniacute teorie a hlavniacute důvod jejch kritiky
30 Jakyacute je rozdiacutel mezi pojetiacutem veřejneacute služby v USA a v Evropě
31 Co vyjadřujiacute dvě dimenze mezinaacuterodniacute komunikace (Mowlana) ndash technologickaacute a komunikačniacute
32 Co je to křiacutežoveacute vlastnictviacute (cross ownership)
33 Co je duaacutelniacute systeacutem
34 Znaacutemeacute typologie znaku vyacuteznamniacute autoři typologiiacute
35 Seacutemiotika jejiacute zaacutekladniacute oblasti různost pohledů na zkoumaacuteniacute znaku
36 Charakterizujte mediaacutelniacute kompetence (stručně z čeho se sklaacutedajiacute ndash obšiacuterně svou představu)
37 Co jsou epistemickeacute kompetence
38 Charakterizujte inovovanou Bloomovu taxonomii (stručně uveďte dvě dimenze ndash obšiacuterně tabulku a přiacuteklad vzdělaacutevaciacuteho ciacutelu)
Studijniacute podklady v elektronickeacute formě
httpmediaanthropologywebnodeczkurzymedialni-komunikace
Vliv vědeckyacutech disciplin
bull psychologie a sociaacutelniacute psychologie
aspekty existence člověka a interakce s prostřediacutem
sociaacutelniacute psychologie v USA
- vyacutezkum Střediska skupinoveacute dynamiky v Ann Arbor (Kurt Lewin)
- sociologickyacute vyacutezkum na Yale University (Carl Hovland)
- sociaacutelněpsychologickyacute vyacutezkum (Paul Lazarsfeld)
bull politika a politologie meacutedia jako objekt i subjekt politiky analyacutezou meacutediiacute se analyzuje politika (uacutečinky politickeacute přesvědčovaciacute komunikace uacutečinky propagandy)
- meacutedia jako naacutestroje politickyacutech ciacutelů
- meacutediaacute majiacute vlastniacute politiku
Vyacutezkum masoveacute komunikace překonaacuteval mnoho teoriiacute a naacutehledů a
tak jak se vyviacutejeli meacutedia vyviacutejeli se i teorie meacutediiacute
Dnes je jich nesčetneacute množstviacute některeacute navazujiacute na tradičniacute teorie na
přenosovyacute model ndash někdejšiacute dominantniacute paradigma na behavioraacutelniacute
teorie (podnět ndash reakce) nebo se orientujiacute moderniacutem vyacutechovně-
vzdělaacutevaciacutem směrem nebo kulturně-kritickyacutem
Pro každyacute směr vyacutezkumu byl důležityacute společenskyacute kontext ve ktereacutem
se rodil a každyacute vyacutezkum jistyacutem způsobem reflektoval jisteacute naděje i
obavy
Po obdobiacute prvotniacutech teoriiacute a modelů (Lasswell Lippmannn) nastala
změna před 2 světovou vaacutelkou a v USA vznikly dvě vyacuteznamnaacute centra
vyacutezkumu
bull Institut pro užiteacute sociaacutelniacute vědy na Kolumbijskeacute univerzitě v New Yorku
bull Institut pro vyacutezkum komunikace na Yaleskeacute univerzitě (Carl I Hovland)
Vyacuteznam ve vyacutezkumu skupinoveacute komunikace sehraacutelo i vyacutezkumneacute středisko
skupinoveacute dynamiky vedeneacute Kurtem Lewinem založeneacute v roku 1945 na
Institutě pro technologie v Massachusetts
Sociologicky orientovanaacute skupina kolem Paula Lazarsfelda se začala
orientovat na vyacutezkum působeniacute rozhlasu v politickyacutech kampaniacutech a na to
jak masovaacute komunikace vplyacutevaacute na změnu naacutezorů a postojů
V roku 1940 uskutečnili vyacutezkum v Erie County (v staacutetě Ohio) a ukaacutezal se
překvapivě malyacute vliv masovyacutech meacutediiacute na rozhodovaacuteniacute se voličů Omnoho
silnějšiacute se ukaacutezal osobniacute vliv
Tento jev potvrdilo později množstviacute dalšiacutech vyacutezkumů a byla formulovaacutena
teze o dvoustupňoveacutem toku masoveacute komunikace
Sociaacutelněpsychologicky orientovanaacute skupina na čele s Carlem I
Hovlandem zkoumala vliv propagandy a persuaze (přesvědčovaacuteniacute) a
vyacutesledkem byli teorie ktereacute vychaacutezeli z předpokladu že lideacute usilujiacute o
bdquokonzistentniacuteldquo bdquorovnovaacutežnouldquo bdquosymetrickouldquo postojovou
strukturu Proto jakeacutekoli vnějšiacute vlivy vyvolaacutevajiacuteci u jedince kognitivniacute
nebo emotivniacute disonanci vyvolaacutevajiacute rovněž uacutesiliacute o rovnovaacutehu
Gerhard Maletzke 1963 Pressure and spontaneous feedback
Kognitivniacute disonance a selektivniacute expozice
Teorii kognitivniacute disonance publikoval v roku 1957 (A Theory Of
Cognitive Dissonance) Leon Festinger americkyacute
sociaacutelněpsychologicky orientovanyacute vědec studoval i u Kurta Lewina
Festinger zkoumal zaacutekonitosti tvorby sociaacutelniacutech siacutetiacute a prokaacutezal že lideacute
se bdquozpřaacutetelujiacuteldquo nejen na zaacutekladě společnyacutech zaacutejmů ale hlavně na
zaacutekladě fyzickeacute bliacutezkosti (sousedeacute) Kognitivniacute disonance vyjadřuje že
rozporuplnost v přesvědčeniacute nebo ve viacuteře zapřiacutečiniacute nepohodlneacute
psychickeacute pnutiacute takže lideacute pak přizpůsobiacute sveacute naacutezory (snaha o
konsonanci) nikoli okoliacute
Teorie selektivniacute expozice pak vysvětluje motivaci lidiacute selektivně
vyhledaacutevat informace ktereacute podporujiacute dřiacutevějšiacute rozhodnutiacute nebo
existujiacuteciacute postoje a tak se aktivně vyhyacutebat protichůdnyacutem
informaciacutem
Se selektivniacute expozici souvisiacute i selektivniacute vniacutemaacuteniacute
(bdquonesympatickyacuteldquo obsah lideacute nevniacutemajiacute nebo si jej přizpůsobiacute) a
selektivniacute retence (zadrženiacute zapomenutiacute vytěsněniacute)
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Aschův experiment (1951)
Asch vyzval studenty aby porovnaacutevali velikosti čar na seacuterii kartiček Uvedl to jako test zraku ale ve skutečnosti šlo o test posuzujiacuteciacute konformitu
Studenti-spolupracovniacuteci byli předem instruovaacuteni aby v některyacutech přiacutepadech odpoviacutedali jednotně (12times z 18 přiacutepadů) a hlavně bdquošpatněldquo Posledniacute odpoviacutedal student kteryacute o ničem nevěděl Ostatniacute takteacutež neměli vyjadřovat žaacutedneacute zvlaacuteštniacute reakce na odpovědi druhyacutech Pouze posledniacute byl evidentně nesvůj potil se a nadměrně gestikuloval
Zatiacutemco v pokusneacute skupině kteraacute odpoviacutedala sama za sebe neudělalo 35 ze 37 uacutečastniacuteků žaacutednou chybu (95 lidiacute odpovědělo vždy spraacutevně) vlivem skupinoveacuteho tlaku neudělalo chybu pouze 25 uacutečastniacuteků (47 udělalo alespoň jednu chybu (1-7) a 28 8 a viacutece (z 12))
httpcswikipediaorgwikiAschův_experiment
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Milgramův experiment (1963)
Psycholog Stanley Milgram se pokusil otestovat lidskou vůli podvolit se autoritě v přiacutepadě že je uacutečastniacutekovi nařiacutezeno ubliacutežit dalšiacutemu uacutečastniacutekovi Vyacutesledky experimentu byly šokujiacuteciacute
Uacutečastniacuteci dostali role bdquoučitelůldquo a bdquostudnetůldquo a v přiacutepadě špatneacute odpovědi měl učitel studentovi způsobit stimulaci elektrickyacutem proudem Naviacutec byli učiteleacute vyzvaacuteniacute zvyšovat intemnzitu elektrošoků v situaci kdy student opakovaně odpoviacutedal špatně
Navzdory vyacutekřikům a projevům bolesti od studenta ve vedlejšiacute miacutestnosti uacutečastniacuteci pokračovali na pokyn vedouciacuteho experimentu v brutaacutelniacutech trestech
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Milgramův experiment (1963)
Ze začaacutetku se bdquožaacutekldquo pletl jen maacutelo ovšem čiacutem viacutece stoupala intenzita bdquošokůrdquo tiacutem přibyacutevalo i chyb bdquoUčitelldquo slyšel jak bdquožaacutekldquo při 75 V začiacutenaacute nařiacutekat při 120 V křičel že to boliacute při 150 V nechtěl pokračovat při 180 V steacutenal bdquonemohu tu bolest vydržetldquo při 270V byly vyacutekřiky staacutele zoufalejšiacute Při 300 V bdquožaacutekldquo zavolal že už nebude odpoviacutedat ale experimentaacutetor bdquoučitelildquo řekl že mlčeniacute se považuje za špatnou odpověď Od 330 V bdquoučiteleacuterdquo slyšeli jen ticho V miacutestnosti s bdquoučitelemldquo byl vedouciacute pokusu kteryacute jej povzbuzoval větami typu bdquoProsiacutem pokračujteldquo bdquoExperiment vyžaduje abyste pokračovalldquo bdquoJe nezbytneacute abyste pokračovalldquo a nakonec bdquoNemaacutete jinou volbu musiacutete pokračovatldquo
httpcswikipediaorgwikiMilgramův_experiment
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Stanfordskyacute experiment (14-20 8 1971)
Spočiacuteval v uzavřeniacute určiteacuteho počtu dobrovolniacuteků do uměle vytvořeneacuteho vězeniacute v roliacutech vězňů a dozorců a sledovaacuteniacute jejich chovaacuteniacute Psycholog Philip Zimbardo rozdělil 9 a 9 uacutečastniacuteků do dvou skupin ndash bdquovězňi a dozorcildquo Experiment se odehraacuteval ve sklepniacutech prostorech Stanfordskeacute univerzity a musel byacutet po šesti dnech předčasně ukončen Vězni se druhyacute den vzbouřili a reakce dozorců byly nečekaně brutaacutelniacute
Způsob jakyacutem bylo v kraacutetkeacute době změněno chovaacuteniacute předevšiacutem dozorců byl zcela šokujiacuteciacute jak pro ně tak pro Zimbarda samotneacuteho Ukaacutezalo se že zdravyacute člověk je-li vystaven extreacutemniacutem podmiacutenkaacutem se může radikaacutelně změnit (nebo změnit sveacute chovaacuteniacute) a to ve velmi kraacutetkeacute doběHlavniacute zaacutevěr kteryacute Zimbardo učinil z tohoto experimentu byl naacutezor že brutaacutelniacute zločiny napřiacuteklad v době vaacutelky nejsou diacutelem žaacutednyacutech psychopatů ani lidskyacutech zrůd ale obyčejnyacutech lidiacute vystavenyacutech nepřekonatelneacutemu tlaku okolnostiacute
httpcswikipediaorgwikiStanfordskyacute_vězeňskyacute_experiment httpwwwprisonexporg
Systeacutemovaacute teorie
Skupinovaacute dynamika je metoda kde systeacutemoveacute uvažovaacuteniacute pomaacutehaacute porozumět sociaacutelniacutem interakciacutem zkoumaacuteniacutem rozdiacutelů
Charakteristiky systeacutemu podle Batesona
bull Systeacutem pracuje s rozdiacutely definovanyacutemi jako odchylky od hranice za kterou se už tvořiacute informace
bull Systeacutem se sklaacutedaacute z bdquouzavřenyacutech smyčekldquo nebo obvodů podeacutel kteryacutech fungujiacute rozdiacutely nebo transformace
bull Udaacutelosti v systeacutemu jsou spiacuteš napaacutejeny v raacutemci systeacutemu než vlivem spouštěče (když se dotknete šneka děsiacute vaacutes to spiacuteše diacuteky vlastniacute energii než energii z vašeho kontaktu)
bull Systeacutemy vykazujiacute rekurzivitu nebo kruhovou přiacutečinnost co znamenaacute že systeacutem využiacutevaacute vyacutesledky svyacutech vlastniacutech operaciacute jako zaacuteklad dalšiacutech operaciacute
Bateson G (ed) A sacred unity Further steps to an ecology of mind Rodney Donaldson San Francisco Harper Collins 1991 s 212
Jednotky ktereacute charakterizoval Lev Vygotsky jako zoacuteny proximity jsou přiacutekladem systeacutemoveacuteho uvažovaacuteniacute
Berger a Luckmann při vyacutekladu způsobu vzniku instituciacute zcela
opomiacutejejiacute otaacutezku proč ke konsensu dochaacuteziacute Podle nich je volba
jakyacute způsob řešeniacute probleacutemu se stane instituciacute zcela arbitraacuterniacute
Uacuteplně opomiacutejejiacute otaacutezku jakyacutem způsobem se na vyacuteběru instituce
podiacuteliacute fungovaacuteniacute samotneacute reality (jen způsob řešeniacute kteryacute je v
souladu s realitou může byacutet dlouhodobě funkčniacute)
Niklas Luhmann kteryacute se pokoušiacute o zavedeniacute systeacutemoveacute teorie do
sociologie tvrdiacute že sociaacutelniacute systeacutemy jsou autopoietickeacute
(sebevytvaacuteřejiacuteciacute se) a sebereferenčniacute
STODOLA JIŘIacute Individua sociaacutelniacute siacutetě a poznaacuteniacute Možnosti a limity kognitivniacuteho a sociaacutelně-domeacutenoveacuteho paradigmatu v informačniacute vědě a realistickyacute model domeacuteny ProInflow [online] 21082012 Dostupneacute elektronicky na lthttpproinflowczindividua-socialni-site-poznani-moznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-v-inforgt ISSN 1804ndash2406
Autopoiesis je termiacuten kteryacute do biologie zavaacutediacute Maturana a Varela
a v podstatě znamenaacute vlastnost živyacutech systeacutemů kterou popsal již
Aristoteleacutes ndash jejich schopnost udržovat se v uspořaacutedaneacutem stavu
hyacutebat sebou a čerpat ze sveacuteho okoliacute energii a informace
Sebereference znamenaacute schopnost referovat k sobě což v podstatě
znamenaacute poznaacutevat sebe sama tj učinit sebe objektem vlastniacuteho
poznaacuteniacute Takovou schopnostiacute však disponujiacute jen inteligentniacute tvoroveacute
(spolehlivě ji můžeme připsat pouze lidem ačkoliv někteřiacute autoři ji
rozpoznaacutevajiacute i u některyacutech vyššiacutech živočichů) V Luhmannově pojetiacute
je tedy sociaacutelniacute systeacutem v podstatě živyacute a sebevědomyacute což je
vlastnost individuiacute
STODOLA JIŘIacute Individua sociaacutelniacute siacutetě a poznaacuteniacute Možnosti a limity kognitivniacuteho a sociaacutelně-domeacutenoveacuteho paradigmatu v informačniacute vědě a realistickyacute model domeacuteny ProInflow [online] 21082012 Dostupneacute elektronicky na lthttpproinflowczindividua-socialni-site-poznani-moznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-v-inforgt ISSN 1804ndash2406
Domeacutena je složityacute agregaacutet kteryacute se sklaacutedaacute z
bull objektů zkoumaacuteniacute
bull subjektů poznaacuteniacute a tvůrců informačniacutech objektů
bull informačniacutech objektů
bull informačniacutech a komunikačniacutech vztahů mezi objekty zkoumaacuteniacute subjekty a informačniacutemi objekty
bull vztahů souladu či nesouladu mezi objekty subjekty a informačniacutemi objekty ktereacute vznikajiacute na zaacutekladě informačniacutech a komunikačniacutech vztahů
STODOLA JIŘIacute Individua sociaacutelniacute siacutetě a poznaacuteniacute Možnosti a limity kognitivniacuteho a sociaacutelně-domeacutenoveacuteho paradigmatu v informačniacute vědě a realistickyacute model domeacuteny ProInflow [online] 21082012 Dostupneacute elektronicky na lthttpproinflowczindividua-socialni-site-poznani-moznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-v-inforgt ISSN 1804ndash2406
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Zpětnaacute vazba
bull Vizualizace
bull Koncentrace
bull Vytvaacuteřeniacute separovanyacutech mentaacutelniacutech modelů
bull Konstruktivismus
bull Akomodace
bull Hra
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute ve vyacuteuce
bull Akomodace ndash korekce pomociacute počiacutetačovyacutech programů
bull Hra - Počiacutetačovaacute hra rozviacutejiacute logickeacute a strategickeacute myšleniacute postřeh zvyšuje sebedůvěru pomaacutehaacute postiženyacutem Hra produkuje radost dokaacuteže zaměstnat jedince a vyplnit mu volnyacute čas
- pomaacutehaacute v učeniacute a hlavně je přirozenou součaacutestiacute života
Sociologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute ve vyacuteuce
bull Informačniacute technologie jsou jakyacutemsi urychlovačem působeniacute učitele ve vyacuteuce dokaacutežiacute znaacutesobit uacutečinek dobreacute ale bohužel i špatneacute vyacuteuky
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Zpětnaacute vazba
Zpětnou vazbou je člověk zpraven o uacutespěšnosti či neuacutespěšnosti sveacuteho počiacutenaacuteniacute
Počiacutetač může poskytnout zpětnou vazbu prakticky okamžitě
Neosobniacute poskytovaacuteniacute zpětneacute vazby posiluje intensionaacutelniacute (vnitřniacute) motivaci žaacuteka kdy snaha vyřešit probleacutem neniacute nahrazovaacutena snahou zviditelnit se v očiacutech učitelovyacutech a zaliacutebit se mu [Fontana] Zodpovědnost za spraacutevnost řešeniacute nemůže žaacutek přesunout na jinou osobu
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Vizualizace
- použiacutevaacuteniacute naacutekresů naacutečrtků obraacutezků grafů
- Člověk maacute omezenou tzv aktivniacute paměť kterou při učeniacute nedokaacuteže překročit
- Učiacute-li se člověk nějakyacute novyacute abstraktniacute pojem spotřebovaacutevaacute velkou čaacutest sveacute aktuaacutelniacute paměťoveacute kapacity na představovaacuteniacute si daneacute situace na ktereacute učitel pojem vysvětluje Vizualizace pomaacutehaacute čaacutest aktuaacutelniacute paměti uvolnit ve prospěch dalšiacutech mentaacutelniacutech činnostiacute (jako je indukce abstrakce komparace dedukce symbolizace apod)
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Koncentrace
Pomoc počiacutetače zde spočiacutevaacute v tom že za žaacuteka vyřešiacute snadneacute jednotliveacute diacutelčiacute kroky ktereacute vykonaacute na žaacutekův přiacutekaz a nechaacute jej koncentrovat myšleniacute pouze v uacuterovni vyššiacute
bull Vytvaacuteřeniacute separovanyacutech mentaacutelniacutech modelů
Dostatečně dlouhyacutem opakovanyacutem ziacuteskaacutevaacuteniacutem separovanyacutech modelů člověk ziacuteskaacute dostatečnou zkušenost s danyacutem pojmem aby si mohl vytvořit model obecnyacute univerzaacutelniacute Nedostatečneacute ziacuteskaacuteniacute a zpracovaacuteniacute separovanyacutech modelů vede k formalismu tedy k situaci kdy člověk vytvořiacute chybnyacute obecnyacute model daneacuteho jevu či pojmu
bull Konstruktivismus
Počiacutetačoveacute prostřediacute ověřuje v praxi naacutepady hypoteacutezy a žaacutek může vlastniacute aktivitou danyacute novyacute pojem zkonstruovat přijiacutet ldquona tordquo saacutem objevit jej pro sebe
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Přiacutestup ke komunikaci jako k zpracovaacuteniacute informaciacute (information
processing) 1950 ndash 1960 prvniacute počiacutetače umožňujiacute psychologům
srovnaacutevat způsob jakyacutem uklaacutedaacute a zpracovaacutevaacute informace počiacutetač na
rozdiacutel od člověka (mysl paměť myšleniacute)
Selektivniacute pozornost šum a dalšiacute rušeniacute komunikace již nebyly
otaacutezkou techniky (Shannon Weaver) ale percepce (vniacutemaacuteniacute) a
recepce (přiacutejmu) rozděleniacute pozornosti přepiacutenaacuteniacute pozornosti
Kapacita pozornosti omezenaacute na jistyacute počet věciacute a zpracuje omezeneacute
množstviacute informaciacute
Instrukčniacute dizajn paměť se nemaacute přetěžovat maacute dokončit uacutekol než
začne dalšiacute pokud jsou paměť a mysl přetiacuteženy učeniacute se nemůže
uskutečnit
Kognitivniacute přiacutestup bull Jean Piaget (1896-1980) - Vyacutevojovaacute staacutedia vyacutevojovaacute psychologie - vliv strukturalizmu a konstruktivistickaacute teorie znalosti - staacutedia kognitivniacuteho vyacutevoje Senzomotorickeacute staacutedium od narozeniacute do 2 let života Předoperačniacute staacutedium od 2 do 7 let (egocentrickeacute myšleniacute) Stadium konkreacutetniacutech operaciacute od 7 do 11-12 let (logika klasifikace) Stadium formaacutelniacutech operaciacute 12 let (konstrukce idejiacute abstraktniacute myšleniacute) Dopad na počiacutetačoveacute vědy a vědy o uměleacute inteligenci bdquoSeymour Papert použil Piagetovu praacuteci při vytvaacuteřeniacute Logo programming language Alan Kay použil Piagetovy teorie jako zaacuteklad pro Dynabook programming system conceptk vyvinutiacute Alto prototypu kteryacute jako prvniacute objevil zaacuteklady grafickeacuteho uživatelskeacuteho rozhraniacute (GUI) a ovlivnil vytvořeniacute uživatelskyacutech rozhraniacute v 80 letech 20 stoletiacute a pozdějildquo
zdroje httpcswikipediaorgwikiJean_Piaget httpenwikipediaorgwikiFileJean_Piaget_in_Ann_Arborpng
Kognitivniacute přiacutestup bull geštalt (gestalt) psychologie (od roku 1900) - scheacutemata ktereacute si učiacuteciacute se vytvaacuteřiacute v reakci na prostřediacute - 2 předpoklady - Paměť ndash organizovanyacute systeacutem zpracovaacuteniacute informaciacute - Primaacuterniacute znalosti (prior knowledge) ndash tvořiacute epistemickeacute kompetence - scheacutema jako zaacutekladniacute jednotka porozuměniacute vzdělaacutevaciacutemu obsahu (Piaget) - vyacutevojoveacute procesy podle Piageta adaptace na prostřediacute po vyvolaacuteniacute
interakce (disonance) nastaacutevaacute začleňovaacuteniacute novyacutech informaciacute do staacutevajiacuteciacutech konceptů (asimilace) pak může proběhnout proces změn staacutevajiacutech scheacutemat (akomodace) Učeniacute pomociacute opakovanyacutech akciacute využiacutevaacute proces zrcadloveacute abstrakce (reflecting abstraction) schopnost identifikovat vlastnosti objektů podle toho jakeacute uacutečinky na ně majiacute různeacute akce využiacutevaacute proces empirickaacute abstrakce (empirical abstraction) Jsou to dvojiacute procesy vytvaacuteřeniacute noveacuteho kognitivniacuteho staacutedia (cognitive stage) Naacutesleduje rozpoznaacutevaacuteniacute složitějšiacutech objektů a vytvaacuteřeniacute složitějšiacutech uacutekonů Pokud znalosti ziacuteskaneacute v jednom staacutediu vedou prudce a rapidně k noveacutemu vyššiacutemu staacutediu pochopeniacute řiacutekaacuteme že proběhl bdquogestaltldquo
zdroj httpcswikipediaorgwikiJean_Piaget
Kognitivniacute zaacutetěž (cognitive load) John Sweller - pracovniacute paměť umiacute procesovat 7 +- 2 scheacutemat - na řešeniacute probleacutemu potřebuje učiacuteciacute se množstviacute kognitivniacute procesniacute kapacity maacute omezenou bdquopracovniacute paměťldquo ale neomezenou dlouhodobou paměť (scheacutemata se do niacute uklaacutedajiacute a z niacute vyvolaacutevajiacute) - teorie z oboru instrukčniacuteho dizajnu (instructional design) kde je
informaciacute to co svojiacute strukturou dovoluje učiacuteciacutemu se vyviacutejet scheacutemata automaticky a rychle (tyto informace jsou uchovaacutevaacuteny v dlouhodobeacute paměti jako naacutevyky)
1 vnitřniacute zaacutetěž (intrinsic c load) inherentniacute komplexnost naacuteročnost uacutekolu učiacuteciacute se nekontroluje bdquoporcovaacuteniacuteldquo obsahu do věcnyacutech probleacutemů
2 vnějšiacute zaacutetěž (extraneous c load) dalšiacute a nadbytečneacute informace v průběhu vyacutekladu rozptyluje od učeniacute naacutesledek vysokeacute vnitřniacute zaacutetěže
3 podstatnaacute zaacutetěž (germane c load) vědomaacute aktivita uacutekolově řiacutezena vytvaacuteřeniacute scheacutemat přijatelnaacute zaacutetěž vysokaacute vnitřniacute niacutezkaacute vnějšiacute vysokaacute podstatnaacute
zdroje httpeducationartsunsweduaumediaProfilecacheR148174-swellerjpg httpwwwinstructionaldesignorgtheoriescognitive-loadhtml
Kognitivniacute věda
bull Kognitivniacute věda je transdisciplinaacuterniacute obor kteryacute se věnuje studiu procesů ziacuteskaacutevaacuteniacute a využiacutevaacuteniacute znalostiacute myšleniacute učeniacute a rozhodovaacuteniacute nejen u lidiacute ale i u uměle vytvořenyacutech systeacutemů K tomuto studiu využiacutevaacute vyacutesledky vyacutezkumů i metody mnoha vědeckyacutech oborů (např filozofie antropologie lingvistiky psychologie informatiky kybernetiky biologie neurověd informačniacute vědy) Ciacutelem kognitivniacute vědy je tyto poznatky z jednotlivyacutech oborů sjednotit a propojit a nahliacutežet na ně v širokeacutem kontextu Vyacutesledkem zkoumaacuteniacute pak maacute byacutet komplexniacute pohled na vyacuteše zmiacuteněneacute procesy a lepšiacute porozuměniacute tomu jak probiacutehajiacute Aplikaciacute poznatků kognitivniacute vědy může byacutet počiacutetačoveacute modelovaacuteniacute jednotlivyacutech kognitivniacutech procesů či složitějšiacutech struktur simulujiacuteciacutech lidskeacute myšleniacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull kognitivniacute hexagram zobrazuje šest oborů spolupracujiacuteciacutech v raacutemci kognitivniacute vědy
Vztahy mezi discipliacutenami
kognitivniacute vědy v roce 1978
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle MILLER George A The cognitive revolution a historical perspective Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 3 s 141-144 ISSN 1364-6613
Kognitivniacute věda
bull vzaacutejemnaacute interakce
bull a součinnost
bull v raacutemci kognitivniacute vědy
Kognitivniacute věda
obory a podobory
ktereacute se na niacute podiacutelejiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle HAVEL Ivan M Věda o duši Vesmiacuter 2000 roč 79 č 7 s 363 ISSN 0042-4544
Kognitivniacute věda
Počaacutetky kognitivniacute vědy byly ovlivněny pracemi z oblasti raneacute
kybernetiky ve 30 a 40 letech např Warrena McCullocha a Waltera
Pitse kteřiacute se snažili porozumět zaacutesadaacutem organizace znalostiacute v mysli a
vytvořili prvniacute varianty vyacutepočetniacutech modelů inspirovanyacutech strukturou
biologickyacutech neuronovyacutech siacutetiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
Důležityacute přiacutenos znamenal vyacutevoj na poli teorie algoritmů a digitaacutelniacutech
počiacutetačů ve 40 a 50 letech zejmeacutena praacutece Alana Turinga a Johna
von Neumanna Von Neumannova architektura počiacutetače byla pro
kognitivniacute vědu vyacuteznamnaacute jako krok ve vyacutevoji vyacutezkumneacuteho naacutestroje
(počiacutetače) i jako metafora mezi strojovyacutem a lidskyacutem myšleniacutem Půdu
pro noveacute myšlenky v oblasti experimentaacutelniacute psychologie připravil
odklon od behaviorismu (kteryacute ignoroval některeacute otaacutezky ohledně
lidskeacuteho myšleniacute jako představivost jazyk či řešeniacute probleacutemů)
reprezentovanyacute např pracemi Noama Chomskeacuteho či Karla Spencera
Lashleyho
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Podobu vědniacute discipliacuteny ziacuteskala v polovině sedmdesaacutetyacutech let kdy vznikla Společnost pro kognitivniacute vědu (Cognitive Science Society) a byl založen časopis Cognitive Science
bull Za zakladatele či průkopniacuteky kognitivniacute vědy lze považovat tyto osobnosti George Miller John McCarthy Marvin Minski Allen Newell Herbert Simon Noam Chomsky
bull Prvniacute z nich psycholog G Miller ve sveacutem člaacutenku z roku 19566 poukaacutezal na omezeniacute lidskeacute mysli (např kapacitu kraacutetkodobeacute paměti) a vyjaacutedřil domněnku že tato omezeniacute jsou v mysli vyřešena pomociacute mentaacutelniacutech reprezentaciacute ktereacute informace zaznamenaacutevajiacute po malyacutech daacutevkaacutech K zakoacutedovaacuteniacute a dekoacutedovaacuteniacute informace jsou pak zapotřebiacute mentaacutelniacute procesy
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Uacutestředniacute hypoteacutezou kognitivniacute vědy kteraacute je dostatečně obecnaacute aby zastřešila všechny současneacute teoretickeacute přiacutestupy v raacutemci kognitivniacute vědy je komputačněreprezentativniacute uchopeniacute mysli (CRUM ndash Computational-Representational Understanding of Mind)
bull Podle tohoto přiacutestupu lze lidskeacute myšleniacute nejleacutepe pochopit a vysvětlit pomociacute reprezentujiacuteciacutech struktur v mysli a vyacutepočetniacutech procedur ktereacute operujiacute na těchto strukturaacutech CRUM využiacutevaacute jak analogii s fungovaacuteniacutem počiacutetače (datoveacute struktury ndash mentaacutelniacute reprezentace algoritmy ndash vyacutepočetniacute procedury běh programu ndash myšleniacute) tak i analogii se strukturou mozku (konekcionistickyacute přiacutestup ndash neurony a jejich propojeniacute hrajiacute roli datovyacutech struktur a nervoveacute vzruchy jsou analogiiacute algoritmů)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
V současnosti podle Thagarda (2001) existuje šest hlavniacutech teoretickyacutech přiacutestupů k vysvětleniacute povahy reprezentaciacute a vyacutepočetniacutech procedur (modelovaacuteniacute myšleniacute) ndash logika pravidla pojmy představy analogie a konekcionistickeacute siacutetě
bull Dalšiacute přiacutestup kteryacute se uplatňuje v raacutemci experimentaacutelniacute robotiky a uměleacuteho života vysvětluje kognici jako vzaacutejemnou interakci těla agenta a okolniacuteho prostřediacute Umělyacute život (artificial life alife) se snažiacute porozumět zaacutekladniacutem obecnyacutem vlastnostem živyacutech systeacutemů pomociacute vyvolaacuteniacute přirozeneacuteho chovaacuteniacute v softwaru hardwaru a biochemickyacutech sloučeninaacutech Studium zaacutekladniacutech abstraktniacutech vlastnostiacute živyacutech systeacutemů např nezaacutevisleacuteho adaptivniacuteho a inteligentniacuteho chovaacuteniacute tvořiacute styčnou plochu mezi umělyacutem životem a kognitivniacute vědou (Bedau 2003)
THAGARD Paul Cognitive Science In Edward N Zalta (ed) Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] Fall 2009 Edition Stanford Stanford University Center for the Study of Language and Information The Metaphysics Research Lab copy 2007 first publ Mon Sep 23 1996 substantive rev Mon Apr 30 2007 [cit 2009-12-03] Dostupnyacute z WWW lthttpplatostanfordeduarchivesfall2009entriescognitive-sciencegt ISSN 1095-5054
BEDAU Mark A Artificial life organization adaptation and complexity from the bottom up Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 11 s 505-512 ISSN 1364-6613
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Vyacutezkumneacute metody použiacutevaneacute kognitivniacute vědou jsou velmi různorodeacute a využiacutevajiacute např metody vychaacutezejiacuteciacute z psychologie neurověd počiacutetačoveacute vědy a systeacutemoveacute teorie Přiacutekladem jsou experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute mozkoveacute zobrazovaciacute metody vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute neurobiologickeacute metody
bull Experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute (reakčniacute doba psychofyzickeacute odpovědi sledovaacuteniacute pohledu) mozkoveacute zobrazovaciacute metody (PET EEG fMRI optickeacute zobrazovaacuteniacute MEG) vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute (symbolickeacute modelovaacuteniacute modely konekcionistickyacutechneuronaacutelniacutech siacutetiacute fyzickeacute dynamickeacute systeacutemy) neurobiologickeacute metody (přiacutemaacute stimulace mozku sledovaacuteniacute jedneacute buňky zviacuteřeciacute modely)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Neuromarketing
Neuromarketing ndash Wikipedie
Neuromarketing studuje funkce mozku při rozhodovaacuteniacute o koupi produktu httpcswikipediaorgwikiNeuromarketing
httpwwwgreenbookblogorgwp-contentuploads201312Neuromarketingjpg
Neuromarketing
Biometrickeacute metody dokaacutežou poskytnout vodiacutetka k hlubšiacutemu pochopeniacute spotřebitelskeacuteho chovaacuteniacute Poodhaliacute co zaacutekazniacutek skutečně ciacutetiacute na co a jak skutečně reaguje při kontaktu s konkreacutetniacutemi stimuly Zaacutekazniacutekovy vědomeacute deklarace jsou sice důležiteacute ale většinou neodraacutežejiacute jeho reaacutelneacute chovaacuteniacute Na jednu stranu je to zapřiacutečiněno tiacutem že podstatnaacute čaacutest mentaacutelniacutech procesů zaacutekazniacuteka se děje nevědomě přestože majiacute přiacutemyacute vliv na jeho chovaacuteniacute včetně rozhodovaciacutech procesů brand preferenciacute loajality a odhadů Na druhou stranu zde u mnoha procesů funguje vlastniacute zaacutekazniacutekova bdquoautocenzuraldquo kterou dobře ilustruje naacutesledujiacuteciacute přiacuteklad testu očniacute kamerou Zaacutekazniacuteci si zkraacutetka o sobě některeacute věci nejsou schopni uvědomovat a už vůbec naacutem o nich povědět
Jesenskyacute Daniel Neuromarketingoveacute vyacutezkumneacute metody v miacutestě prodeje In MediaGurucz 1362012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201206neuromarketingove-vyzkumne-metody-v-miste-prodejeUyzaSqyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Jak se daacute neuromarketing smysluplně využiacutet Mezi prvniacute a nejčastěji zmiňovaneacute vlaštovky patřiacute praacutece Reada Montague z roku 2004 srovnaacutevajiacuteciacute vniacutemaacuteniacute Pepsi-Coly a Coca-Coly bez znalosti značky naacutepoje (blind test) oproti konzumaci naacutepoje se znalostiacute značky Při testech byly zkoumaacuteny mozkoveacute oblasti konzumentů limonaacuted
Při konzumaci Pepsi byla při pitiacute aktivniacute oblast mozku spojenaacute s pocity odměn chutiacute ndash a to i když zkoumaneacute osoby znaly značku naacutepoje Oproti tomu u Coca Coly byla zaznamenaacutena činnost v předniacute čaacutesti čelniacuteho laloku oblasti spojeneacute s vědomyacutemi preferencemi city nebo osobou samotnou pouze v přiacutepadě kdy konzumenti znali značku naacutepoje Read Montague to komentoval přiacuteznačně bdquoPepsi vyhraacutevaacute mnoho chuťovyacutech testů ale Coca-Cola se prodaacutevaacute leacutepe protože lideacute jsou podvědomě ovlivněni jejiacute image ndash full of life Ale (doposud) to nikdo nezměřilldquo
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Společnost Mindlab joint-venture automobilky Daimler Benz a univerzity v Ulmu zase paacutetrala po přiacutečinaacutech faktu že sportovniacute auta jsou pro zaacutekazniacuteky viacutece atraktivniacute nežli MPV nebo hatchbacky Zjistili že i sporťaacuteky jsou spojeneacute s mozkovyacutemi centry kteraacute se jinak zapojujiacute při užitiacute čokolaacutedy drog nebo při sexu
V kuloaacuterech se špitaacute že velkeacute FMCG koncerny typu PampG využiacutevajiacute neuromarketing pro praacuteci v oblasti packagingu Idea takoveacuteho zaacuteměru je zřejmaacute pohledem do hlavy spotřebitele snadno zjistiacuteme zda se mu při pohledu na konkreacutetniacute obal vyacuterobku aktivujiacute oblasti mozku spojeneacute s emocemi nebo zda spiacuteše vědomě zpracovaacutevaacute racionaacutelniacute informace
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Praha - Noveacute mlyacuteny Google Earth Nahraacuteno 18 1 2011 dostupneacute elektronicky na httpwwwpano ramiocomphoto46737351 mBank spustila teaser na internetoveacute bankovnictviacute In Mediagurucz 7 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediaguruczwp-contentuploads201402mBankjpg a Chuchvalcovaacute Jana Nejsme jako oni hlaacutesajiacute v novyacutech reklamaacutech hned čtyři banky In MarketingSalestydencz 4 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpmarketingsalestydenczrubrikymarketingnejsme-jako-oni-hlasaji-v-novych-reklamach-hned-ctyri-banky_297128html
Catellovy zaacutekony charakterizujiacute interakci prostřediacute a vrozenyacutech
danyacutech dispozic jedince ndash jejich kongruence (průnik) umožňuje
propagaci a mystifikaci využiacutet sveacute prostředky naplno ndash od doby kdy
se zjistilo že prostřediacute jednotlivce se daacute manipulovat byla do toho
zapojena mystifikace a propagace nějakeacute ideologie ndash a systeacutem
kteryacute se zde vyviacutejiacute je marketingovyacute systeacutem
VALČEK P Slovniacutek literaacuternej teoacuterie Bratislava Literaacuterne informačneacute centrum 2006 351 s ISBN 80-89222-09-9
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon vtiskovaacuteniacute ndash prostřediacute maacute při tvorbě oblastiacute kongruence zaacutesadniacute vyacuteznam vnucuje vrozenyacutem dispoziciacutem sveacute podmiacutenky
Zaacutekazniacutek vstupuje do prostřediacute supermarketu a to se na něj snažiacute působit nejrůznějšiacutemi způsoby na uacuterovni uspořaacutedaacuteniacute i různyacutemi pomocnyacutemi prostředky manipulovaacuteniacutem mystifikaciacute a iluziacute Hledajiacuteciacute se v prvniacutech vteřinaacutech snažiacute zorientovat ocitaacute se v situaci hledaacuteniacute a nachaacutezeniacute nejelementaacuternějšiacutech recepčniacutech naacutevodů Po tom jako se zorientuje pochopiacute a zvaacutežiacute předklaacutedanou možnost rozhodne se vkročit a uacutečastnit se
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon pomocnyacutech prostředků ndash prostřediacute ovlivňuje vrozeneacute dispozice (intelekt) pomocnyacutemi prostředky ndash až do 20
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na můj intelekt a krabička cigaret nebo sladkosti u pokladny mi pomaacutehajiacute nezapomenout na důležitou součaacutest naacutekupu
bull zaacutekon tlaku k biosociaacutelniacutemu průměru ndash v prostřediacute je s jedincem jednaacuteno jako s reprezentantem stereotypů ndash je to konstitutivniacute mechanismus mystifikace
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na mou osobnost bez ohledu na vzdělaacuteniacute zkušenosti sociaacutelniacute rodinneacute pracovniacute postaveniacute je každeacutemu předklaacutedaacuten stejnyacute produkt ndash supermarketovaacute demokracie rovnost spotřebitelů je bohužel vyacutesledkem procesu kteryacute neniacute spojen s lidskou činnostiacute je to proces strojoveacute vyacuteroby strojoveacuteho přiacutejmu systeacutem produkce a konzumu
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon determinace oblasti ndash prostřediacute přiacutemo působiacute na určiteacute oblasti (kvality) určuje jistou miacuteru toho co se projeviacute
V supermarketu mi v pozadiacute hraje hudba nerozptyluji se tak okolniacutemi zvuky okolitniacute mluvou Světla hudba prostor ndash všechno působiacute na meacute bdquospotřebitelskeacute chovaacuteniacuteldquo soubor charakteristik stereotypů a reprezentaciacute ktereacute sem ziacuteskal vstupem do supermarketu
bull zaacutekon zvlaacuteštniacute vazby ndash prostřediacute ovlivňuje zvlaacuteštniacute vazby na objekty ndash třeba důvěra je vztah kteryacute vznikaacute a buduje se mezi lidmi lideacute pak legitimizovali i důvěru v instituce sociaacutelniacute řaacutedy a v dnešniacute době dokonce i důveru (překonaacuteniacute interdikce) v diplastie typu probleacutem dihydrogeacutenmonoxidu Zaacutekonem zvlaacuteštniacute vazby se daacute vysvětlit interdikce (po)slušnosti kterou tak často systeacutemy vyžadujiacute (třeba recepčniacute poslušnost ndash preferovanou recepci produktu)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Přenos a druhy reprezentaciacute
Reprezentace ndash opakovaneacute zpřiacutetomněniacute zobrazeniacute předvaacuteděniacute je symbolickyacute mechanismus konstruovaacuteniacute (mediaacutelniacutech) objektů a souvisiacute s reprezentativnostiacute souborem charakteristik nevyhnutelnyacutem k tomuto symbolickeacutemu procesu
Re-prezentovaacuteniacute je předvaacuteděniacute určityacutech pohledů na sociaacutelniacute skupiny ndash jež se pak přiacutejemce učiacute přijiacutemat jako bdquosamozřejmeacuteldquo bdquonormaacutelniacuteldquo (o tom viacutece vypoviacutedaacute analyacuteza přiacutejmu a zakoacutedovaacuteniacute ideologie do mediovaneacuteho sděleniacute ndash Stuart Hall)
Typ je druh reprezentace vlastniacute zobrazovaciacutemu systeacutemu ndash uměniacute V literaacuterniacute produkci je to literaacuterniacute postava (chronotop) charakterizovaacutena tiacutem co reprezentuje Typy jsou detailně propracovaneacute ačkoli zpravidla neexistujiacute v reaacutelneacutem světe na rozdiacutel od stereotypů ndash zjednodušenyacutech reprezentaciacute deformujiacuteciacutech svou předlohu stereotyp vznikaacute zaacuteměrem a opakovanou reprezentaciacute Kriteacuteriem pro přenos vyacuteznamu jsou rozpoznatelnost reprezentativnost atraktivita
Archetypy jsou hluboce zakořeněneacute typy vyjadřujiacute představy viacutery
hodnoty předsudky opraacutevněniacute S archetypaacutelniacutemi a stereotypniacutemi
reprezentacemi v mediaacutelniacute realitě je spojeneacute riziko (nebo pro
marketing vyacutehoda) nekritickeacute fixace ta je totiž přirozenyacutem
důsledkem imagemakingu budovaacuteniacute a posilovaacuteniacute image značky
budovaacuteniacute vztahu ke značce stejně přirozenyacutem jako davovaacute
psychoacuteza kteraacute zaacutekonitě nastane po skolabovaacuteniacute přiacuteslušneacuteho
systeacutem a jeho meacutedia (např po krachu velkeacute společnosti banky)
Přenosem dochaacuteziacute k introjekci co je podle gestaltistu Fritza Perlse
neurotickyacute mechanismus pomociacute něhož vtělujeme do naacutes
samotnyacutech vzory postoje způsoby činnostiacute a myšleniacute ktereacute nejsou
ve skutečnosti naše
ADŽAJA (AJAYA) Swami Psychoterapie Vyacutechodu a Zaacutepadu Sjednocujiacuteciacute paradigma Praha Chvojkovo nakladatelstviacute 2000 194 s ISBN 80-86183-18-1 s 98 ndash 99
Provokovanaacute projekce se využiacutevaacute na identifikaci projekčniacutech mechanismů u pacienta prostřednictviacutem konotaciacute i v tzv Rorschachovyacutech skvrnaacutech (pacient popisuje co podle něj zobrazujiacute utajenou informaciacute pro vetšinu pacientů zůstavaacute že terapeut ukazuje každeacutemu pacientovi vždy ty stejneacute předlohy ndash logickou recepčniacute reakciacute toho kdo to odhaliacute hned by bylo řiacutect bdquoty skvrny nezobrazujiacute nic ndash zajiacutemaacute vaacutes jen jakyacute vyacuteznam jim přiřadiacutemldquo)
VALČEK Peter Neviditeľnyacute horizont civilizaacutecie In Slovo ndash Roč 4 (2002) č 24 s 10 ndash 11
Kořeny neurotickeacuteho mechanismu vklaacutedaniacute ciziacutech vyacuteznamů můžeme hledat v intenzitě argumentace pro daneacute meacutedium pro danou situaci Člověk zavřenyacute v kabině sveacuteho auta se ohlušuje jednotvaacuterniacutem hlukem ze sveacuteho autoraacutedia CDmp3 přehraacutevače ne kvůli tomu aby neslyšel zvuk motoru ale proto aby se ani na chviacuteli neodpojil od uměleacute reality meacutediiacute multimediaacutelniacuteho světa ndash aby si ji ustavičně bdquozpřiacutetomňoval a na niacute participovalldquo
Tahle deformace je deformaciacute fatickeacute funkce komunikace
Projekci takeacute chybiacute vlastniacute pojmovaacute řeč podstatou projekce je zamlženiacute zneviditelněniacute zneprůhledněniacute označovaneacuteho
Sigmund Freud považoval projekci za obrannyacute mechanismus psychiky kteryacute posouvaacute nechtěneacute nebo nezpracovaneacute (nebo přiacuteliš intenzivniacute) obsahy do nevědomiacute virtuaacutelně se jich zbavuje a promiacutetaacute je do psychiky jinyacutech
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 85
Interjekce je zkratkovitaacute až zkratovaacute symbolizace udalostiacute jejich mimetickyacutemi naacutehradkami jsou to přechody zkracujiacuteciacute cestu aktuaacutelniacute kombinatorice vyacuteznamu P Valček uvaacutediacute že klasickou formu seacutemantickeacute interjekce jako kondenzačniacuteho mechanismu vysvětlil S Freud v sovislosti s analogiiacute mezi vtipem a snem Zdrojem sociativniacutech efektů humoru a takeacute intrapsychickeacute magičnosti snu je vždy kraacutetkeacute spojeniacute prvků z různyacutech seacutemantickyacutech uacuterovniacute (kondenzujiacuteciacute interjekce zhuštěniacute Verdichtung ndash mechanismus takoveacuteho konstruovaacuteniacute vyacuteznamu je popsanyacute jako snovaacute suspenze)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 126
Atributivniacute seacutemantizace atributivniacute vyacuteznam ndash přiřazovaacuteniacute
vyacuteznamu argumentace pro bez ohledu na celostniacute strukturu
atribuce jsou popsaacuteny v kognitivniacute psychologii a vysvětlujiacute
mechanismus difuze vzaacutejemneacuteho vniacutemaacuteniacute motivace chovaacuteniacute
nebo činnosti založenyacute na tendenci člověka přisuzovat aktem
vyacutesledkem uacutespěchem neuacutespěchem určiteacute situačně zvoleneacute
vnějšiacute i vnitřniacute přiacutečiny
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 103 ndash 104
bull datasexualita ndash posedlost daty
Komunikačniacute (nelaacutetkovaacute) zaacutevislost nebo moacutedniacute kulturniacute trend
bull meacutedium = seacutemiotickyacute produkt uvaacutedějiacuteciacute do jineacuteho stavu vědomiacutereality
bull meacutedium způsobuje extenzi schopnosti ale pak i amputaci
bull (digitalizace informaciacute ndash bryacutele ndash Hubblův teleskop - dron ztratiacuteme schopnost čiacutest a rozlišovat znaky)
bull človek robot ndash kyborg transhumanizmus a technokracie
bull kultivace přiacutejemce v mediaacutelniacute realitě a poruchy přiacutejmu
Šablona pro předsevzetiacute 2014 - DOWNLOAD
Chcete taky ziacuteskat životniacute data a vědět jak si na tom stojiacutete
Staacutehněte si šablonu kterou jsem vytvořil pro rok 2014 včetně vysvětlivek a prvniacuteho předvypněneacuteho měsiacutece Během pěti minut nahradiacutete meacute ciacutele za sveacute a můžete začiacutet svůj prvniacute datasexuaacutelniacute rok
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoJsou totaacutelně k ničemu Že je lidi nedodržiacute většinou vědiacute už v
momentě kdy si je uklaacutedajiacute Ještě horšiacute ale je že i kdyby je dodržet
chtěli na konci roku nedokaacutežiacute vyhodnotit jestli uspěli Proto jsem na
novoročniacute predsevzetiacute šel loni jinak S daty a Excelem Diacuteky tomu
viacutem že jedno se mi podařilo splnit na 88 ldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoDiacuteky datům jsem si nicmeacuteně v posledniacute čtvrtině roku uvědomil jak
na tom jsem a naordinoval si každyacute viacutekend alespoň jeden volnyacute den
Což lze pěkně vidět na vizualizaci Stejně jako to že jsem loni měl
dvě obdobiacute kdy jsem jel měsiacutec v kuseldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoTrue datasexuals however will not stop at just collecting and recording bits of data from the Web They are obsessively driven to use a proliferating number of mobile devices and apps to make data-grooming a reality
-
Opravdoviacute datasexualoveacute se nezastaviacute u sbiacuteraacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute bitů dat z webu Jsou posedle pohaacuteněny použiacutevat celou řadu množiacuteciacutech se mobilniacutech zařiacutezeniacute a aplikaciacute aby se jejich peacuteče o uacutedaje stala realitouldquo
Basulto Dominic Meet the Urban Datasexual
In bigthinkcom 16 4 2012 Dostupneacute elektronicky na
httpbigthinkcomendless-innovationmeet-the-urban-datasexual
social media analyst Dominic Basulto describes datasexuals as individuals who ldquoare relentlessly digital They obsessively record everything about their personal lives and they think data is sexyhellipTheir livesmdashfrom a data perspective at leastmdashare perfectly groomedrdquo
Sociaacutelniacute meacutedia analytik Dominic Basulto popisuje datasexuaacutely jako jednotlivce kteřiacute bdquojsou neuacutenavně digitaacutelniacute Posedle zaznamenaacutevajiacute vše o osobniacutem životě a mysliacute si že data jsou sexy Jejich životy jsou přinejmenšiacutem z hlediska dat perfektně upraveneacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies
6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na
httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
I think a large component of social media usage is the concept of tracking As McFedries explains specifically when it comes to a datasexual everything online is a numbers game Individuals in the digital realm obsess about how many likes their profile picture has received and how this number compares to their fellow Facebook users This same idea can be applied to Twitter Instagram or any other social media platform Itrsquos the idea that a single number defines your social status and level of popularity Someone with 50 profile picture likes is obviously so much cooler than someone with 15 right In reality we all know that the number of likes we receive of the number of Facebook friends we have doesnrsquot actually reflect our social standing in the world It does however alter the way others perceive us
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Mysliacutem že velkaacute součaacutest využitiacute sociaacutelniacutech meacutediiacute je koncept sledovaacuteniacute Jak McFedries vysvětluje zvlaacuteště když přijde na datasexuaacutely vše on-line je hra čiacutesel Jednotlivci v digitaacutelniacute fascinaci sniacute o tom kolik maacute raacuted maacute jejich profilovyacute obraacutezek lajků a způsobu jakyacutem toto čiacuteslo srovnaacutevats ostatniacutemi uživateli Facebooku Stejnyacute naacutepad může byacutet aplikovaacuten na Twitter Instagram nebo jineacute sociaacutelniacute mediaacutelniacute platformy Je to myšlenka že jedno čiacuteslo definuje vaše sociaacutelniacute postaveniacute a uacuteroveň popularity Někdo s 50 obraacutezkami v profilu je samozřejmě tolik atraktivnějšiacute než někdo s 15 že Ve skutečnosti všichni viacuteme že počet lajků od přaacutetel na Facebooku neniacute ve skutečnosti naše společenskeacute postaveniacute ve světě Nicmeacuteně měniacute to způsob jak naacutes ostatniacute vniacutemajiacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Děkuji za pozornost
PhDr Peter Jan Kosmaacutely PhD
V přiacutepadě nejasnostiacute mě kontaktujte na kosmalyvip-vscz
Mediaacutelniacute komunikace ndash okruhy přednaacutešek
1 Jazyk znak komunikace Teorie komunikace teorie informace informačniacute proces a modely komunikace
2 Znak a znakoveacute systeacutemy Seacutemiotika Seacutemiotickaacute lateralita Seacutemantickyacute trojuhelniacutek a typologie znaků Mystifikace v znakovyacutech systeacutemech dekoacutedovaacuteniacute myacutetu Metatvorba
3 Typy mediaacutelniacutech teoriiacute a přiacutestupy k meacutediiacutem
4 Předpoklady vzniku masovaacute komunikace Stručnaacute historie vybranyacutech meacutediiacute
5 Meacutedia a kodifikace (skutečnosti) Zpravodajskeacute hodnoty Medializace a mediaacutelniacute realita
6 Teoretici a teorie meacutediiacute
7 Hyperrealita virtuaacutelniacute realita fikce
8 Sociologie masoveacute komunikace - školy a představiteleacute
9 Sociologie mediaacutelniacute komunikace - sociaacutelniacute konstrukce realita siacuteť
10 Vyacutezkum v oblasti mediaacutelniacute komunikace - zaacuteklady vědeckeacuteho vyacutezkumu
Mediaacutelniacute komunikace ndash okruhy přednaacutešek
11 Psychologie masoveacute komunikace - školy a představiteleacute
12 Psychologie masoveacute komunikace - neuro přiacutestupy
13 Uacutečinky mediaacutelniacute komunikace
14 Publikum masoveacute a mediaacutelniacute komunikace
15 Systeacutem (struktura) meacutediiacute a mediaacutelniacute systeacutem (aparaacutet)
16 Novaacute meacutedia a digitalizace
17 Mediaacutelniacute antropologie archeologie studia
18 Mediaacutelniacute etika a vzdělaacutevaacuteniacute
httpmediaanthropologywebnodeczkurzymedialni-komunikace
Zadaacuteniacute seminaacuterniacute praacutece
pro studenty kombinovaneacuteho studia letniacute semestr 2014
Teacutema Pilotniacute šetřeniacute a prezentace seminaacuterniacute praacutece
1 Projekt pilotniacuteho šetřeniacute
2 Definovaacuteniacute vyacutezkumneacuteho probleacutemu metod technik vzorku a zaacutekladniacuteho souboru
3 Zadaacuteniacute šetřeniacute
4 Vyhodnoceniacute šetřeniacute
5 Prezentace vyacutesledků (zpraacuteva o šetřeniacute)
bull Prezentace seminaacuterniacute praacutece ze ZS (sniacutemky nahraacuteniacute el podklady)
httpmediaanthropologywebnodeczkurzymedialni-komunikace
1 Teze o uacutečelově-racionaacutelnosti jazykoveacute komunikace v daneacutem společenskeacutem uspořaacutedaacuteniacute je teziacute
a) existencialistickou
b) hermeneutickou
c) dialektickou
d) strukturalistickou
2 Co je strukturalizmus
3 Vysvětlete pojmy teorie informace redundance entropie a informace
4 Jakobsonovo scheacutema komunikace a funkce jazykoveacute komunikace
5 Vysvětlete exnominaci ndash pojmenovaacuteniacute druhotnyacutem označujiacuteciacutem systeacutemem ndash na konkreacutetniacutem přiacutekladě
6 Co znamenaacute raacutemcovaacuteniacute komunikaacutetu (ve smyslu recepčniacute teorie Stuarta Halla)
7 Jakyacute je rozdiacutel mezi virtuaacutelniacute realitou a hyperrealitou
8 Co je simulakrum
9 Uveďte přiacuteklad na typ stereotyp a archetyp
10 Co je mediokracie a co medializace
11 Charakterizujte 4 přiacutestupy k meacutediiacutem (McQuail) přenosovyacute rituaacutelovyacute propagačniacute a přiacutejmovyacute model
12 Kdo byl Paul Lazarsfeld a jakyacute typ vyacutezkumu se s niacutem spojuje
13 Co jsou intervenujiacuteciacute faktory a jak ovlivňujiacute masovou komunikaci (Klapper)
14 Mediaacutelně komunikačniacute modely Shannon-Weavrův Osgoodův a Schrammův S-M-C-R model Davida Berla komunikace udaacutelosti podle Gyorgy Gerbnera
15 Funkce masoveacute komunikace podle H Lasswella
16 Teorie užitiacute a uspokojeniacute spiraacutela mlčeniacute agenda setting gatekeeping kultivačniacute teorie jako koncepce mediaacutelniacute komunikace
17 Čtyři faacuteze vyacutezkumu a teorie mediaacutelniacutech uacutečinků podle D McQuaila Obdobiacute všemocnyacutech a slabyacutech meacutediiacute obdobiacute dohodnuteacuteho vlivu meacutediiacute
18 Co je pseudoprostřediacute v pojetiacute W Lippmana
19 Nakreslete Lasswelove paradigma a k jednotlivyacutem veličinaacutem uveďte přiacuteslušneacute vyacutezkumniacute přiacutestupy
20 Co je šum a kteřiacute teoretici jej aplikovali na strojovou i masovou komunikaci
21 Komu se připisuje S-M-C-R model a co vyjadřuje
22 Jak probiacutehaacute komunikace o udaacutelosti podle G Gerbnera
23 Co je hegemonie a jak ji v souvislosti s masovou komunikaciacute vysvětlil Stuart Hall
24 Co je teorie recepce
25 Vysvětlete dualitu publika (dvojiacute původ)
26 J Habermas a jeho pojetiacute veřejneacute sfeacutery
27 Co je normativniacute teorie meacutediiacute
28 Jakaacute jsou hlavniacute teacutemata tyacutekajiacuteciacute se strukturysysteacutemu meacutediiacute
29 Uveďte alespoň 3 normativniacute teorie a hlavniacute důvod jejch kritiky
30 Jakyacute je rozdiacutel mezi pojetiacutem veřejneacute služby v USA a v Evropě
31 Co vyjadřujiacute dvě dimenze mezinaacuterodniacute komunikace (Mowlana) ndash technologickaacute a komunikačniacute
32 Co je to křiacutežoveacute vlastnictviacute (cross ownership)
33 Co je duaacutelniacute systeacutem
34 Znaacutemeacute typologie znaku vyacuteznamniacute autoři typologiiacute
35 Seacutemiotika jejiacute zaacutekladniacute oblasti různost pohledů na zkoumaacuteniacute znaku
36 Charakterizujte mediaacutelniacute kompetence (stručně z čeho se sklaacutedajiacute ndash obšiacuterně svou představu)
37 Co jsou epistemickeacute kompetence
38 Charakterizujte inovovanou Bloomovu taxonomii (stručně uveďte dvě dimenze ndash obšiacuterně tabulku a přiacuteklad vzdělaacutevaciacuteho ciacutelu)
Studijniacute podklady v elektronickeacute formě
httpmediaanthropologywebnodeczkurzymedialni-komunikace
Vliv vědeckyacutech disciplin
bull psychologie a sociaacutelniacute psychologie
aspekty existence člověka a interakce s prostřediacutem
sociaacutelniacute psychologie v USA
- vyacutezkum Střediska skupinoveacute dynamiky v Ann Arbor (Kurt Lewin)
- sociologickyacute vyacutezkum na Yale University (Carl Hovland)
- sociaacutelněpsychologickyacute vyacutezkum (Paul Lazarsfeld)
bull politika a politologie meacutedia jako objekt i subjekt politiky analyacutezou meacutediiacute se analyzuje politika (uacutečinky politickeacute přesvědčovaciacute komunikace uacutečinky propagandy)
- meacutedia jako naacutestroje politickyacutech ciacutelů
- meacutediaacute majiacute vlastniacute politiku
Vyacutezkum masoveacute komunikace překonaacuteval mnoho teoriiacute a naacutehledů a
tak jak se vyviacutejeli meacutedia vyviacutejeli se i teorie meacutediiacute
Dnes je jich nesčetneacute množstviacute některeacute navazujiacute na tradičniacute teorie na
přenosovyacute model ndash někdejšiacute dominantniacute paradigma na behavioraacutelniacute
teorie (podnět ndash reakce) nebo se orientujiacute moderniacutem vyacutechovně-
vzdělaacutevaciacutem směrem nebo kulturně-kritickyacutem
Pro každyacute směr vyacutezkumu byl důležityacute společenskyacute kontext ve ktereacutem
se rodil a každyacute vyacutezkum jistyacutem způsobem reflektoval jisteacute naděje i
obavy
Po obdobiacute prvotniacutech teoriiacute a modelů (Lasswell Lippmannn) nastala
změna před 2 světovou vaacutelkou a v USA vznikly dvě vyacuteznamnaacute centra
vyacutezkumu
bull Institut pro užiteacute sociaacutelniacute vědy na Kolumbijskeacute univerzitě v New Yorku
bull Institut pro vyacutezkum komunikace na Yaleskeacute univerzitě (Carl I Hovland)
Vyacuteznam ve vyacutezkumu skupinoveacute komunikace sehraacutelo i vyacutezkumneacute středisko
skupinoveacute dynamiky vedeneacute Kurtem Lewinem založeneacute v roku 1945 na
Institutě pro technologie v Massachusetts
Sociologicky orientovanaacute skupina kolem Paula Lazarsfelda se začala
orientovat na vyacutezkum působeniacute rozhlasu v politickyacutech kampaniacutech a na to
jak masovaacute komunikace vplyacutevaacute na změnu naacutezorů a postojů
V roku 1940 uskutečnili vyacutezkum v Erie County (v staacutetě Ohio) a ukaacutezal se
překvapivě malyacute vliv masovyacutech meacutediiacute na rozhodovaacuteniacute se voličů Omnoho
silnějšiacute se ukaacutezal osobniacute vliv
Tento jev potvrdilo později množstviacute dalšiacutech vyacutezkumů a byla formulovaacutena
teze o dvoustupňoveacutem toku masoveacute komunikace
Sociaacutelněpsychologicky orientovanaacute skupina na čele s Carlem I
Hovlandem zkoumala vliv propagandy a persuaze (přesvědčovaacuteniacute) a
vyacutesledkem byli teorie ktereacute vychaacutezeli z předpokladu že lideacute usilujiacute o
bdquokonzistentniacuteldquo bdquorovnovaacutežnouldquo bdquosymetrickouldquo postojovou
strukturu Proto jakeacutekoli vnějšiacute vlivy vyvolaacutevajiacuteci u jedince kognitivniacute
nebo emotivniacute disonanci vyvolaacutevajiacute rovněž uacutesiliacute o rovnovaacutehu
Gerhard Maletzke 1963 Pressure and spontaneous feedback
Kognitivniacute disonance a selektivniacute expozice
Teorii kognitivniacute disonance publikoval v roku 1957 (A Theory Of
Cognitive Dissonance) Leon Festinger americkyacute
sociaacutelněpsychologicky orientovanyacute vědec studoval i u Kurta Lewina
Festinger zkoumal zaacutekonitosti tvorby sociaacutelniacutech siacutetiacute a prokaacutezal že lideacute
se bdquozpřaacutetelujiacuteldquo nejen na zaacutekladě společnyacutech zaacutejmů ale hlavně na
zaacutekladě fyzickeacute bliacutezkosti (sousedeacute) Kognitivniacute disonance vyjadřuje že
rozporuplnost v přesvědčeniacute nebo ve viacuteře zapřiacutečiniacute nepohodlneacute
psychickeacute pnutiacute takže lideacute pak přizpůsobiacute sveacute naacutezory (snaha o
konsonanci) nikoli okoliacute
Teorie selektivniacute expozice pak vysvětluje motivaci lidiacute selektivně
vyhledaacutevat informace ktereacute podporujiacute dřiacutevějšiacute rozhodnutiacute nebo
existujiacuteciacute postoje a tak se aktivně vyhyacutebat protichůdnyacutem
informaciacutem
Se selektivniacute expozici souvisiacute i selektivniacute vniacutemaacuteniacute
(bdquonesympatickyacuteldquo obsah lideacute nevniacutemajiacute nebo si jej přizpůsobiacute) a
selektivniacute retence (zadrženiacute zapomenutiacute vytěsněniacute)
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Aschův experiment (1951)
Asch vyzval studenty aby porovnaacutevali velikosti čar na seacuterii kartiček Uvedl to jako test zraku ale ve skutečnosti šlo o test posuzujiacuteciacute konformitu
Studenti-spolupracovniacuteci byli předem instruovaacuteni aby v některyacutech přiacutepadech odpoviacutedali jednotně (12times z 18 přiacutepadů) a hlavně bdquošpatněldquo Posledniacute odpoviacutedal student kteryacute o ničem nevěděl Ostatniacute takteacutež neměli vyjadřovat žaacutedneacute zvlaacuteštniacute reakce na odpovědi druhyacutech Pouze posledniacute byl evidentně nesvůj potil se a nadměrně gestikuloval
Zatiacutemco v pokusneacute skupině kteraacute odpoviacutedala sama za sebe neudělalo 35 ze 37 uacutečastniacuteků žaacutednou chybu (95 lidiacute odpovědělo vždy spraacutevně) vlivem skupinoveacuteho tlaku neudělalo chybu pouze 25 uacutečastniacuteků (47 udělalo alespoň jednu chybu (1-7) a 28 8 a viacutece (z 12))
httpcswikipediaorgwikiAschův_experiment
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Milgramův experiment (1963)
Psycholog Stanley Milgram se pokusil otestovat lidskou vůli podvolit se autoritě v přiacutepadě že je uacutečastniacutekovi nařiacutezeno ubliacutežit dalšiacutemu uacutečastniacutekovi Vyacutesledky experimentu byly šokujiacuteciacute
Uacutečastniacuteci dostali role bdquoučitelůldquo a bdquostudnetůldquo a v přiacutepadě špatneacute odpovědi měl učitel studentovi způsobit stimulaci elektrickyacutem proudem Naviacutec byli učiteleacute vyzvaacuteniacute zvyšovat intemnzitu elektrošoků v situaci kdy student opakovaně odpoviacutedal špatně
Navzdory vyacutekřikům a projevům bolesti od studenta ve vedlejšiacute miacutestnosti uacutečastniacuteci pokračovali na pokyn vedouciacuteho experimentu v brutaacutelniacutech trestech
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Milgramův experiment (1963)
Ze začaacutetku se bdquožaacutekldquo pletl jen maacutelo ovšem čiacutem viacutece stoupala intenzita bdquošokůrdquo tiacutem přibyacutevalo i chyb bdquoUčitelldquo slyšel jak bdquožaacutekldquo při 75 V začiacutenaacute nařiacutekat při 120 V křičel že to boliacute při 150 V nechtěl pokračovat při 180 V steacutenal bdquonemohu tu bolest vydržetldquo při 270V byly vyacutekřiky staacutele zoufalejšiacute Při 300 V bdquožaacutekldquo zavolal že už nebude odpoviacutedat ale experimentaacutetor bdquoučitelildquo řekl že mlčeniacute se považuje za špatnou odpověď Od 330 V bdquoučiteleacuterdquo slyšeli jen ticho V miacutestnosti s bdquoučitelemldquo byl vedouciacute pokusu kteryacute jej povzbuzoval větami typu bdquoProsiacutem pokračujteldquo bdquoExperiment vyžaduje abyste pokračovalldquo bdquoJe nezbytneacute abyste pokračovalldquo a nakonec bdquoNemaacutete jinou volbu musiacutete pokračovatldquo
httpcswikipediaorgwikiMilgramův_experiment
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Stanfordskyacute experiment (14-20 8 1971)
Spočiacuteval v uzavřeniacute určiteacuteho počtu dobrovolniacuteků do uměle vytvořeneacuteho vězeniacute v roliacutech vězňů a dozorců a sledovaacuteniacute jejich chovaacuteniacute Psycholog Philip Zimbardo rozdělil 9 a 9 uacutečastniacuteků do dvou skupin ndash bdquovězňi a dozorcildquo Experiment se odehraacuteval ve sklepniacutech prostorech Stanfordskeacute univerzity a musel byacutet po šesti dnech předčasně ukončen Vězni se druhyacute den vzbouřili a reakce dozorců byly nečekaně brutaacutelniacute
Způsob jakyacutem bylo v kraacutetkeacute době změněno chovaacuteniacute předevšiacutem dozorců byl zcela šokujiacuteciacute jak pro ně tak pro Zimbarda samotneacuteho Ukaacutezalo se že zdravyacute člověk je-li vystaven extreacutemniacutem podmiacutenkaacutem se může radikaacutelně změnit (nebo změnit sveacute chovaacuteniacute) a to ve velmi kraacutetkeacute doběHlavniacute zaacutevěr kteryacute Zimbardo učinil z tohoto experimentu byl naacutezor že brutaacutelniacute zločiny napřiacuteklad v době vaacutelky nejsou diacutelem žaacutednyacutech psychopatů ani lidskyacutech zrůd ale obyčejnyacutech lidiacute vystavenyacutech nepřekonatelneacutemu tlaku okolnostiacute
httpcswikipediaorgwikiStanfordskyacute_vězeňskyacute_experiment httpwwwprisonexporg
Systeacutemovaacute teorie
Skupinovaacute dynamika je metoda kde systeacutemoveacute uvažovaacuteniacute pomaacutehaacute porozumět sociaacutelniacutem interakciacutem zkoumaacuteniacutem rozdiacutelů
Charakteristiky systeacutemu podle Batesona
bull Systeacutem pracuje s rozdiacutely definovanyacutemi jako odchylky od hranice za kterou se už tvořiacute informace
bull Systeacutem se sklaacutedaacute z bdquouzavřenyacutech smyčekldquo nebo obvodů podeacutel kteryacutech fungujiacute rozdiacutely nebo transformace
bull Udaacutelosti v systeacutemu jsou spiacuteš napaacutejeny v raacutemci systeacutemu než vlivem spouštěče (když se dotknete šneka děsiacute vaacutes to spiacuteše diacuteky vlastniacute energii než energii z vašeho kontaktu)
bull Systeacutemy vykazujiacute rekurzivitu nebo kruhovou přiacutečinnost co znamenaacute že systeacutem využiacutevaacute vyacutesledky svyacutech vlastniacutech operaciacute jako zaacuteklad dalšiacutech operaciacute
Bateson G (ed) A sacred unity Further steps to an ecology of mind Rodney Donaldson San Francisco Harper Collins 1991 s 212
Jednotky ktereacute charakterizoval Lev Vygotsky jako zoacuteny proximity jsou přiacutekladem systeacutemoveacuteho uvažovaacuteniacute
Berger a Luckmann při vyacutekladu způsobu vzniku instituciacute zcela
opomiacutejejiacute otaacutezku proč ke konsensu dochaacuteziacute Podle nich je volba
jakyacute způsob řešeniacute probleacutemu se stane instituciacute zcela arbitraacuterniacute
Uacuteplně opomiacutejejiacute otaacutezku jakyacutem způsobem se na vyacuteběru instituce
podiacuteliacute fungovaacuteniacute samotneacute reality (jen způsob řešeniacute kteryacute je v
souladu s realitou může byacutet dlouhodobě funkčniacute)
Niklas Luhmann kteryacute se pokoušiacute o zavedeniacute systeacutemoveacute teorie do
sociologie tvrdiacute že sociaacutelniacute systeacutemy jsou autopoietickeacute
(sebevytvaacuteřejiacuteciacute se) a sebereferenčniacute
STODOLA JIŘIacute Individua sociaacutelniacute siacutetě a poznaacuteniacute Možnosti a limity kognitivniacuteho a sociaacutelně-domeacutenoveacuteho paradigmatu v informačniacute vědě a realistickyacute model domeacuteny ProInflow [online] 21082012 Dostupneacute elektronicky na lthttpproinflowczindividua-socialni-site-poznani-moznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-v-inforgt ISSN 1804ndash2406
Autopoiesis je termiacuten kteryacute do biologie zavaacutediacute Maturana a Varela
a v podstatě znamenaacute vlastnost živyacutech systeacutemů kterou popsal již
Aristoteleacutes ndash jejich schopnost udržovat se v uspořaacutedaneacutem stavu
hyacutebat sebou a čerpat ze sveacuteho okoliacute energii a informace
Sebereference znamenaacute schopnost referovat k sobě což v podstatě
znamenaacute poznaacutevat sebe sama tj učinit sebe objektem vlastniacuteho
poznaacuteniacute Takovou schopnostiacute však disponujiacute jen inteligentniacute tvoroveacute
(spolehlivě ji můžeme připsat pouze lidem ačkoliv někteřiacute autoři ji
rozpoznaacutevajiacute i u některyacutech vyššiacutech živočichů) V Luhmannově pojetiacute
je tedy sociaacutelniacute systeacutem v podstatě živyacute a sebevědomyacute což je
vlastnost individuiacute
STODOLA JIŘIacute Individua sociaacutelniacute siacutetě a poznaacuteniacute Možnosti a limity kognitivniacuteho a sociaacutelně-domeacutenoveacuteho paradigmatu v informačniacute vědě a realistickyacute model domeacuteny ProInflow [online] 21082012 Dostupneacute elektronicky na lthttpproinflowczindividua-socialni-site-poznani-moznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-v-inforgt ISSN 1804ndash2406
Domeacutena je složityacute agregaacutet kteryacute se sklaacutedaacute z
bull objektů zkoumaacuteniacute
bull subjektů poznaacuteniacute a tvůrců informačniacutech objektů
bull informačniacutech objektů
bull informačniacutech a komunikačniacutech vztahů mezi objekty zkoumaacuteniacute subjekty a informačniacutemi objekty
bull vztahů souladu či nesouladu mezi objekty subjekty a informačniacutemi objekty ktereacute vznikajiacute na zaacutekladě informačniacutech a komunikačniacutech vztahů
STODOLA JIŘIacute Individua sociaacutelniacute siacutetě a poznaacuteniacute Možnosti a limity kognitivniacuteho a sociaacutelně-domeacutenoveacuteho paradigmatu v informačniacute vědě a realistickyacute model domeacuteny ProInflow [online] 21082012 Dostupneacute elektronicky na lthttpproinflowczindividua-socialni-site-poznani-moznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-v-inforgt ISSN 1804ndash2406
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Zpětnaacute vazba
bull Vizualizace
bull Koncentrace
bull Vytvaacuteřeniacute separovanyacutech mentaacutelniacutech modelů
bull Konstruktivismus
bull Akomodace
bull Hra
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute ve vyacuteuce
bull Akomodace ndash korekce pomociacute počiacutetačovyacutech programů
bull Hra - Počiacutetačovaacute hra rozviacutejiacute logickeacute a strategickeacute myšleniacute postřeh zvyšuje sebedůvěru pomaacutehaacute postiženyacutem Hra produkuje radost dokaacuteže zaměstnat jedince a vyplnit mu volnyacute čas
- pomaacutehaacute v učeniacute a hlavně je přirozenou součaacutestiacute života
Sociologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute ve vyacuteuce
bull Informačniacute technologie jsou jakyacutemsi urychlovačem působeniacute učitele ve vyacuteuce dokaacutežiacute znaacutesobit uacutečinek dobreacute ale bohužel i špatneacute vyacuteuky
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Zpětnaacute vazba
Zpětnou vazbou je člověk zpraven o uacutespěšnosti či neuacutespěšnosti sveacuteho počiacutenaacuteniacute
Počiacutetač může poskytnout zpětnou vazbu prakticky okamžitě
Neosobniacute poskytovaacuteniacute zpětneacute vazby posiluje intensionaacutelniacute (vnitřniacute) motivaci žaacuteka kdy snaha vyřešit probleacutem neniacute nahrazovaacutena snahou zviditelnit se v očiacutech učitelovyacutech a zaliacutebit se mu [Fontana] Zodpovědnost za spraacutevnost řešeniacute nemůže žaacutek přesunout na jinou osobu
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Vizualizace
- použiacutevaacuteniacute naacutekresů naacutečrtků obraacutezků grafů
- Člověk maacute omezenou tzv aktivniacute paměť kterou při učeniacute nedokaacuteže překročit
- Učiacute-li se člověk nějakyacute novyacute abstraktniacute pojem spotřebovaacutevaacute velkou čaacutest sveacute aktuaacutelniacute paměťoveacute kapacity na představovaacuteniacute si daneacute situace na ktereacute učitel pojem vysvětluje Vizualizace pomaacutehaacute čaacutest aktuaacutelniacute paměti uvolnit ve prospěch dalšiacutech mentaacutelniacutech činnostiacute (jako je indukce abstrakce komparace dedukce symbolizace apod)
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Koncentrace
Pomoc počiacutetače zde spočiacutevaacute v tom že za žaacuteka vyřešiacute snadneacute jednotliveacute diacutelčiacute kroky ktereacute vykonaacute na žaacutekův přiacutekaz a nechaacute jej koncentrovat myšleniacute pouze v uacuterovni vyššiacute
bull Vytvaacuteřeniacute separovanyacutech mentaacutelniacutech modelů
Dostatečně dlouhyacutem opakovanyacutem ziacuteskaacutevaacuteniacutem separovanyacutech modelů člověk ziacuteskaacute dostatečnou zkušenost s danyacutem pojmem aby si mohl vytvořit model obecnyacute univerzaacutelniacute Nedostatečneacute ziacuteskaacuteniacute a zpracovaacuteniacute separovanyacutech modelů vede k formalismu tedy k situaci kdy člověk vytvořiacute chybnyacute obecnyacute model daneacuteho jevu či pojmu
bull Konstruktivismus
Počiacutetačoveacute prostřediacute ověřuje v praxi naacutepady hypoteacutezy a žaacutek může vlastniacute aktivitou danyacute novyacute pojem zkonstruovat přijiacutet ldquona tordquo saacutem objevit jej pro sebe
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Přiacutestup ke komunikaci jako k zpracovaacuteniacute informaciacute (information
processing) 1950 ndash 1960 prvniacute počiacutetače umožňujiacute psychologům
srovnaacutevat způsob jakyacutem uklaacutedaacute a zpracovaacutevaacute informace počiacutetač na
rozdiacutel od člověka (mysl paměť myšleniacute)
Selektivniacute pozornost šum a dalšiacute rušeniacute komunikace již nebyly
otaacutezkou techniky (Shannon Weaver) ale percepce (vniacutemaacuteniacute) a
recepce (přiacutejmu) rozděleniacute pozornosti přepiacutenaacuteniacute pozornosti
Kapacita pozornosti omezenaacute na jistyacute počet věciacute a zpracuje omezeneacute
množstviacute informaciacute
Instrukčniacute dizajn paměť se nemaacute přetěžovat maacute dokončit uacutekol než
začne dalšiacute pokud jsou paměť a mysl přetiacuteženy učeniacute se nemůže
uskutečnit
Kognitivniacute přiacutestup bull Jean Piaget (1896-1980) - Vyacutevojovaacute staacutedia vyacutevojovaacute psychologie - vliv strukturalizmu a konstruktivistickaacute teorie znalosti - staacutedia kognitivniacuteho vyacutevoje Senzomotorickeacute staacutedium od narozeniacute do 2 let života Předoperačniacute staacutedium od 2 do 7 let (egocentrickeacute myšleniacute) Stadium konkreacutetniacutech operaciacute od 7 do 11-12 let (logika klasifikace) Stadium formaacutelniacutech operaciacute 12 let (konstrukce idejiacute abstraktniacute myšleniacute) Dopad na počiacutetačoveacute vědy a vědy o uměleacute inteligenci bdquoSeymour Papert použil Piagetovu praacuteci při vytvaacuteřeniacute Logo programming language Alan Kay použil Piagetovy teorie jako zaacuteklad pro Dynabook programming system conceptk vyvinutiacute Alto prototypu kteryacute jako prvniacute objevil zaacuteklady grafickeacuteho uživatelskeacuteho rozhraniacute (GUI) a ovlivnil vytvořeniacute uživatelskyacutech rozhraniacute v 80 letech 20 stoletiacute a pozdějildquo
zdroje httpcswikipediaorgwikiJean_Piaget httpenwikipediaorgwikiFileJean_Piaget_in_Ann_Arborpng
Kognitivniacute přiacutestup bull geštalt (gestalt) psychologie (od roku 1900) - scheacutemata ktereacute si učiacuteciacute se vytvaacuteřiacute v reakci na prostřediacute - 2 předpoklady - Paměť ndash organizovanyacute systeacutem zpracovaacuteniacute informaciacute - Primaacuterniacute znalosti (prior knowledge) ndash tvořiacute epistemickeacute kompetence - scheacutema jako zaacutekladniacute jednotka porozuměniacute vzdělaacutevaciacutemu obsahu (Piaget) - vyacutevojoveacute procesy podle Piageta adaptace na prostřediacute po vyvolaacuteniacute
interakce (disonance) nastaacutevaacute začleňovaacuteniacute novyacutech informaciacute do staacutevajiacuteciacutech konceptů (asimilace) pak může proběhnout proces změn staacutevajiacutech scheacutemat (akomodace) Učeniacute pomociacute opakovanyacutech akciacute využiacutevaacute proces zrcadloveacute abstrakce (reflecting abstraction) schopnost identifikovat vlastnosti objektů podle toho jakeacute uacutečinky na ně majiacute různeacute akce využiacutevaacute proces empirickaacute abstrakce (empirical abstraction) Jsou to dvojiacute procesy vytvaacuteřeniacute noveacuteho kognitivniacuteho staacutedia (cognitive stage) Naacutesleduje rozpoznaacutevaacuteniacute složitějšiacutech objektů a vytvaacuteřeniacute složitějšiacutech uacutekonů Pokud znalosti ziacuteskaneacute v jednom staacutediu vedou prudce a rapidně k noveacutemu vyššiacutemu staacutediu pochopeniacute řiacutekaacuteme že proběhl bdquogestaltldquo
zdroj httpcswikipediaorgwikiJean_Piaget
Kognitivniacute zaacutetěž (cognitive load) John Sweller - pracovniacute paměť umiacute procesovat 7 +- 2 scheacutemat - na řešeniacute probleacutemu potřebuje učiacuteciacute se množstviacute kognitivniacute procesniacute kapacity maacute omezenou bdquopracovniacute paměťldquo ale neomezenou dlouhodobou paměť (scheacutemata se do niacute uklaacutedajiacute a z niacute vyvolaacutevajiacute) - teorie z oboru instrukčniacuteho dizajnu (instructional design) kde je
informaciacute to co svojiacute strukturou dovoluje učiacuteciacutemu se vyviacutejet scheacutemata automaticky a rychle (tyto informace jsou uchovaacutevaacuteny v dlouhodobeacute paměti jako naacutevyky)
1 vnitřniacute zaacutetěž (intrinsic c load) inherentniacute komplexnost naacuteročnost uacutekolu učiacuteciacute se nekontroluje bdquoporcovaacuteniacuteldquo obsahu do věcnyacutech probleacutemů
2 vnějšiacute zaacutetěž (extraneous c load) dalšiacute a nadbytečneacute informace v průběhu vyacutekladu rozptyluje od učeniacute naacutesledek vysokeacute vnitřniacute zaacutetěže
3 podstatnaacute zaacutetěž (germane c load) vědomaacute aktivita uacutekolově řiacutezena vytvaacuteřeniacute scheacutemat přijatelnaacute zaacutetěž vysokaacute vnitřniacute niacutezkaacute vnějšiacute vysokaacute podstatnaacute
zdroje httpeducationartsunsweduaumediaProfilecacheR148174-swellerjpg httpwwwinstructionaldesignorgtheoriescognitive-loadhtml
Kognitivniacute věda
bull Kognitivniacute věda je transdisciplinaacuterniacute obor kteryacute se věnuje studiu procesů ziacuteskaacutevaacuteniacute a využiacutevaacuteniacute znalostiacute myšleniacute učeniacute a rozhodovaacuteniacute nejen u lidiacute ale i u uměle vytvořenyacutech systeacutemů K tomuto studiu využiacutevaacute vyacutesledky vyacutezkumů i metody mnoha vědeckyacutech oborů (např filozofie antropologie lingvistiky psychologie informatiky kybernetiky biologie neurověd informačniacute vědy) Ciacutelem kognitivniacute vědy je tyto poznatky z jednotlivyacutech oborů sjednotit a propojit a nahliacutežet na ně v širokeacutem kontextu Vyacutesledkem zkoumaacuteniacute pak maacute byacutet komplexniacute pohled na vyacuteše zmiacuteněneacute procesy a lepšiacute porozuměniacute tomu jak probiacutehajiacute Aplikaciacute poznatků kognitivniacute vědy může byacutet počiacutetačoveacute modelovaacuteniacute jednotlivyacutech kognitivniacutech procesů či složitějšiacutech struktur simulujiacuteciacutech lidskeacute myšleniacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull kognitivniacute hexagram zobrazuje šest oborů spolupracujiacuteciacutech v raacutemci kognitivniacute vědy
Vztahy mezi discipliacutenami
kognitivniacute vědy v roce 1978
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle MILLER George A The cognitive revolution a historical perspective Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 3 s 141-144 ISSN 1364-6613
Kognitivniacute věda
bull vzaacutejemnaacute interakce
bull a součinnost
bull v raacutemci kognitivniacute vědy
Kognitivniacute věda
obory a podobory
ktereacute se na niacute podiacutelejiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle HAVEL Ivan M Věda o duši Vesmiacuter 2000 roč 79 č 7 s 363 ISSN 0042-4544
Kognitivniacute věda
Počaacutetky kognitivniacute vědy byly ovlivněny pracemi z oblasti raneacute
kybernetiky ve 30 a 40 letech např Warrena McCullocha a Waltera
Pitse kteřiacute se snažili porozumět zaacutesadaacutem organizace znalostiacute v mysli a
vytvořili prvniacute varianty vyacutepočetniacutech modelů inspirovanyacutech strukturou
biologickyacutech neuronovyacutech siacutetiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
Důležityacute přiacutenos znamenal vyacutevoj na poli teorie algoritmů a digitaacutelniacutech
počiacutetačů ve 40 a 50 letech zejmeacutena praacutece Alana Turinga a Johna
von Neumanna Von Neumannova architektura počiacutetače byla pro
kognitivniacute vědu vyacuteznamnaacute jako krok ve vyacutevoji vyacutezkumneacuteho naacutestroje
(počiacutetače) i jako metafora mezi strojovyacutem a lidskyacutem myšleniacutem Půdu
pro noveacute myšlenky v oblasti experimentaacutelniacute psychologie připravil
odklon od behaviorismu (kteryacute ignoroval některeacute otaacutezky ohledně
lidskeacuteho myšleniacute jako představivost jazyk či řešeniacute probleacutemů)
reprezentovanyacute např pracemi Noama Chomskeacuteho či Karla Spencera
Lashleyho
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Podobu vědniacute discipliacuteny ziacuteskala v polovině sedmdesaacutetyacutech let kdy vznikla Společnost pro kognitivniacute vědu (Cognitive Science Society) a byl založen časopis Cognitive Science
bull Za zakladatele či průkopniacuteky kognitivniacute vědy lze považovat tyto osobnosti George Miller John McCarthy Marvin Minski Allen Newell Herbert Simon Noam Chomsky
bull Prvniacute z nich psycholog G Miller ve sveacutem člaacutenku z roku 19566 poukaacutezal na omezeniacute lidskeacute mysli (např kapacitu kraacutetkodobeacute paměti) a vyjaacutedřil domněnku že tato omezeniacute jsou v mysli vyřešena pomociacute mentaacutelniacutech reprezentaciacute ktereacute informace zaznamenaacutevajiacute po malyacutech daacutevkaacutech K zakoacutedovaacuteniacute a dekoacutedovaacuteniacute informace jsou pak zapotřebiacute mentaacutelniacute procesy
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Uacutestředniacute hypoteacutezou kognitivniacute vědy kteraacute je dostatečně obecnaacute aby zastřešila všechny současneacute teoretickeacute přiacutestupy v raacutemci kognitivniacute vědy je komputačněreprezentativniacute uchopeniacute mysli (CRUM ndash Computational-Representational Understanding of Mind)
bull Podle tohoto přiacutestupu lze lidskeacute myšleniacute nejleacutepe pochopit a vysvětlit pomociacute reprezentujiacuteciacutech struktur v mysli a vyacutepočetniacutech procedur ktereacute operujiacute na těchto strukturaacutech CRUM využiacutevaacute jak analogii s fungovaacuteniacutem počiacutetače (datoveacute struktury ndash mentaacutelniacute reprezentace algoritmy ndash vyacutepočetniacute procedury běh programu ndash myšleniacute) tak i analogii se strukturou mozku (konekcionistickyacute přiacutestup ndash neurony a jejich propojeniacute hrajiacute roli datovyacutech struktur a nervoveacute vzruchy jsou analogiiacute algoritmů)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
V současnosti podle Thagarda (2001) existuje šest hlavniacutech teoretickyacutech přiacutestupů k vysvětleniacute povahy reprezentaciacute a vyacutepočetniacutech procedur (modelovaacuteniacute myšleniacute) ndash logika pravidla pojmy představy analogie a konekcionistickeacute siacutetě
bull Dalšiacute přiacutestup kteryacute se uplatňuje v raacutemci experimentaacutelniacute robotiky a uměleacuteho života vysvětluje kognici jako vzaacutejemnou interakci těla agenta a okolniacuteho prostřediacute Umělyacute život (artificial life alife) se snažiacute porozumět zaacutekladniacutem obecnyacutem vlastnostem živyacutech systeacutemů pomociacute vyvolaacuteniacute přirozeneacuteho chovaacuteniacute v softwaru hardwaru a biochemickyacutech sloučeninaacutech Studium zaacutekladniacutech abstraktniacutech vlastnostiacute živyacutech systeacutemů např nezaacutevisleacuteho adaptivniacuteho a inteligentniacuteho chovaacuteniacute tvořiacute styčnou plochu mezi umělyacutem životem a kognitivniacute vědou (Bedau 2003)
THAGARD Paul Cognitive Science In Edward N Zalta (ed) Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] Fall 2009 Edition Stanford Stanford University Center for the Study of Language and Information The Metaphysics Research Lab copy 2007 first publ Mon Sep 23 1996 substantive rev Mon Apr 30 2007 [cit 2009-12-03] Dostupnyacute z WWW lthttpplatostanfordeduarchivesfall2009entriescognitive-sciencegt ISSN 1095-5054
BEDAU Mark A Artificial life organization adaptation and complexity from the bottom up Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 11 s 505-512 ISSN 1364-6613
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Vyacutezkumneacute metody použiacutevaneacute kognitivniacute vědou jsou velmi různorodeacute a využiacutevajiacute např metody vychaacutezejiacuteciacute z psychologie neurověd počiacutetačoveacute vědy a systeacutemoveacute teorie Přiacutekladem jsou experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute mozkoveacute zobrazovaciacute metody vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute neurobiologickeacute metody
bull Experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute (reakčniacute doba psychofyzickeacute odpovědi sledovaacuteniacute pohledu) mozkoveacute zobrazovaciacute metody (PET EEG fMRI optickeacute zobrazovaacuteniacute MEG) vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute (symbolickeacute modelovaacuteniacute modely konekcionistickyacutechneuronaacutelniacutech siacutetiacute fyzickeacute dynamickeacute systeacutemy) neurobiologickeacute metody (přiacutemaacute stimulace mozku sledovaacuteniacute jedneacute buňky zviacuteřeciacute modely)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Neuromarketing
Neuromarketing ndash Wikipedie
Neuromarketing studuje funkce mozku při rozhodovaacuteniacute o koupi produktu httpcswikipediaorgwikiNeuromarketing
httpwwwgreenbookblogorgwp-contentuploads201312Neuromarketingjpg
Neuromarketing
Biometrickeacute metody dokaacutežou poskytnout vodiacutetka k hlubšiacutemu pochopeniacute spotřebitelskeacuteho chovaacuteniacute Poodhaliacute co zaacutekazniacutek skutečně ciacutetiacute na co a jak skutečně reaguje při kontaktu s konkreacutetniacutemi stimuly Zaacutekazniacutekovy vědomeacute deklarace jsou sice důležiteacute ale většinou neodraacutežejiacute jeho reaacutelneacute chovaacuteniacute Na jednu stranu je to zapřiacutečiněno tiacutem že podstatnaacute čaacutest mentaacutelniacutech procesů zaacutekazniacuteka se děje nevědomě přestože majiacute přiacutemyacute vliv na jeho chovaacuteniacute včetně rozhodovaciacutech procesů brand preferenciacute loajality a odhadů Na druhou stranu zde u mnoha procesů funguje vlastniacute zaacutekazniacutekova bdquoautocenzuraldquo kterou dobře ilustruje naacutesledujiacuteciacute přiacuteklad testu očniacute kamerou Zaacutekazniacuteci si zkraacutetka o sobě některeacute věci nejsou schopni uvědomovat a už vůbec naacutem o nich povědět
Jesenskyacute Daniel Neuromarketingoveacute vyacutezkumneacute metody v miacutestě prodeje In MediaGurucz 1362012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201206neuromarketingove-vyzkumne-metody-v-miste-prodejeUyzaSqyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Jak se daacute neuromarketing smysluplně využiacutet Mezi prvniacute a nejčastěji zmiňovaneacute vlaštovky patřiacute praacutece Reada Montague z roku 2004 srovnaacutevajiacuteciacute vniacutemaacuteniacute Pepsi-Coly a Coca-Coly bez znalosti značky naacutepoje (blind test) oproti konzumaci naacutepoje se znalostiacute značky Při testech byly zkoumaacuteny mozkoveacute oblasti konzumentů limonaacuted
Při konzumaci Pepsi byla při pitiacute aktivniacute oblast mozku spojenaacute s pocity odměn chutiacute ndash a to i když zkoumaneacute osoby znaly značku naacutepoje Oproti tomu u Coca Coly byla zaznamenaacutena činnost v předniacute čaacutesti čelniacuteho laloku oblasti spojeneacute s vědomyacutemi preferencemi city nebo osobou samotnou pouze v přiacutepadě kdy konzumenti znali značku naacutepoje Read Montague to komentoval přiacuteznačně bdquoPepsi vyhraacutevaacute mnoho chuťovyacutech testů ale Coca-Cola se prodaacutevaacute leacutepe protože lideacute jsou podvědomě ovlivněni jejiacute image ndash full of life Ale (doposud) to nikdo nezměřilldquo
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Společnost Mindlab joint-venture automobilky Daimler Benz a univerzity v Ulmu zase paacutetrala po přiacutečinaacutech faktu že sportovniacute auta jsou pro zaacutekazniacuteky viacutece atraktivniacute nežli MPV nebo hatchbacky Zjistili že i sporťaacuteky jsou spojeneacute s mozkovyacutemi centry kteraacute se jinak zapojujiacute při užitiacute čokolaacutedy drog nebo při sexu
V kuloaacuterech se špitaacute že velkeacute FMCG koncerny typu PampG využiacutevajiacute neuromarketing pro praacuteci v oblasti packagingu Idea takoveacuteho zaacuteměru je zřejmaacute pohledem do hlavy spotřebitele snadno zjistiacuteme zda se mu při pohledu na konkreacutetniacute obal vyacuterobku aktivujiacute oblasti mozku spojeneacute s emocemi nebo zda spiacuteše vědomě zpracovaacutevaacute racionaacutelniacute informace
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Praha - Noveacute mlyacuteny Google Earth Nahraacuteno 18 1 2011 dostupneacute elektronicky na httpwwwpano ramiocomphoto46737351 mBank spustila teaser na internetoveacute bankovnictviacute In Mediagurucz 7 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediaguruczwp-contentuploads201402mBankjpg a Chuchvalcovaacute Jana Nejsme jako oni hlaacutesajiacute v novyacutech reklamaacutech hned čtyři banky In MarketingSalestydencz 4 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpmarketingsalestydenczrubrikymarketingnejsme-jako-oni-hlasaji-v-novych-reklamach-hned-ctyri-banky_297128html
Catellovy zaacutekony charakterizujiacute interakci prostřediacute a vrozenyacutech
danyacutech dispozic jedince ndash jejich kongruence (průnik) umožňuje
propagaci a mystifikaci využiacutet sveacute prostředky naplno ndash od doby kdy
se zjistilo že prostřediacute jednotlivce se daacute manipulovat byla do toho
zapojena mystifikace a propagace nějakeacute ideologie ndash a systeacutem
kteryacute se zde vyviacutejiacute je marketingovyacute systeacutem
VALČEK P Slovniacutek literaacuternej teoacuterie Bratislava Literaacuterne informačneacute centrum 2006 351 s ISBN 80-89222-09-9
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon vtiskovaacuteniacute ndash prostřediacute maacute při tvorbě oblastiacute kongruence zaacutesadniacute vyacuteznam vnucuje vrozenyacutem dispoziciacutem sveacute podmiacutenky
Zaacutekazniacutek vstupuje do prostřediacute supermarketu a to se na něj snažiacute působit nejrůznějšiacutemi způsoby na uacuterovni uspořaacutedaacuteniacute i různyacutemi pomocnyacutemi prostředky manipulovaacuteniacutem mystifikaciacute a iluziacute Hledajiacuteciacute se v prvniacutech vteřinaacutech snažiacute zorientovat ocitaacute se v situaci hledaacuteniacute a nachaacutezeniacute nejelementaacuternějšiacutech recepčniacutech naacutevodů Po tom jako se zorientuje pochopiacute a zvaacutežiacute předklaacutedanou možnost rozhodne se vkročit a uacutečastnit se
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon pomocnyacutech prostředků ndash prostřediacute ovlivňuje vrozeneacute dispozice (intelekt) pomocnyacutemi prostředky ndash až do 20
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na můj intelekt a krabička cigaret nebo sladkosti u pokladny mi pomaacutehajiacute nezapomenout na důležitou součaacutest naacutekupu
bull zaacutekon tlaku k biosociaacutelniacutemu průměru ndash v prostřediacute je s jedincem jednaacuteno jako s reprezentantem stereotypů ndash je to konstitutivniacute mechanismus mystifikace
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na mou osobnost bez ohledu na vzdělaacuteniacute zkušenosti sociaacutelniacute rodinneacute pracovniacute postaveniacute je každeacutemu předklaacutedaacuten stejnyacute produkt ndash supermarketovaacute demokracie rovnost spotřebitelů je bohužel vyacutesledkem procesu kteryacute neniacute spojen s lidskou činnostiacute je to proces strojoveacute vyacuteroby strojoveacuteho přiacutejmu systeacutem produkce a konzumu
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon determinace oblasti ndash prostřediacute přiacutemo působiacute na určiteacute oblasti (kvality) určuje jistou miacuteru toho co se projeviacute
V supermarketu mi v pozadiacute hraje hudba nerozptyluji se tak okolniacutemi zvuky okolitniacute mluvou Světla hudba prostor ndash všechno působiacute na meacute bdquospotřebitelskeacute chovaacuteniacuteldquo soubor charakteristik stereotypů a reprezentaciacute ktereacute sem ziacuteskal vstupem do supermarketu
bull zaacutekon zvlaacuteštniacute vazby ndash prostřediacute ovlivňuje zvlaacuteštniacute vazby na objekty ndash třeba důvěra je vztah kteryacute vznikaacute a buduje se mezi lidmi lideacute pak legitimizovali i důvěru v instituce sociaacutelniacute řaacutedy a v dnešniacute době dokonce i důveru (překonaacuteniacute interdikce) v diplastie typu probleacutem dihydrogeacutenmonoxidu Zaacutekonem zvlaacuteštniacute vazby se daacute vysvětlit interdikce (po)slušnosti kterou tak často systeacutemy vyžadujiacute (třeba recepčniacute poslušnost ndash preferovanou recepci produktu)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Přenos a druhy reprezentaciacute
Reprezentace ndash opakovaneacute zpřiacutetomněniacute zobrazeniacute předvaacuteděniacute je symbolickyacute mechanismus konstruovaacuteniacute (mediaacutelniacutech) objektů a souvisiacute s reprezentativnostiacute souborem charakteristik nevyhnutelnyacutem k tomuto symbolickeacutemu procesu
Re-prezentovaacuteniacute je předvaacuteděniacute určityacutech pohledů na sociaacutelniacute skupiny ndash jež se pak přiacutejemce učiacute přijiacutemat jako bdquosamozřejmeacuteldquo bdquonormaacutelniacuteldquo (o tom viacutece vypoviacutedaacute analyacuteza přiacutejmu a zakoacutedovaacuteniacute ideologie do mediovaneacuteho sděleniacute ndash Stuart Hall)
Typ je druh reprezentace vlastniacute zobrazovaciacutemu systeacutemu ndash uměniacute V literaacuterniacute produkci je to literaacuterniacute postava (chronotop) charakterizovaacutena tiacutem co reprezentuje Typy jsou detailně propracovaneacute ačkoli zpravidla neexistujiacute v reaacutelneacutem světe na rozdiacutel od stereotypů ndash zjednodušenyacutech reprezentaciacute deformujiacuteciacutech svou předlohu stereotyp vznikaacute zaacuteměrem a opakovanou reprezentaciacute Kriteacuteriem pro přenos vyacuteznamu jsou rozpoznatelnost reprezentativnost atraktivita
Archetypy jsou hluboce zakořeněneacute typy vyjadřujiacute představy viacutery
hodnoty předsudky opraacutevněniacute S archetypaacutelniacutemi a stereotypniacutemi
reprezentacemi v mediaacutelniacute realitě je spojeneacute riziko (nebo pro
marketing vyacutehoda) nekritickeacute fixace ta je totiž přirozenyacutem
důsledkem imagemakingu budovaacuteniacute a posilovaacuteniacute image značky
budovaacuteniacute vztahu ke značce stejně přirozenyacutem jako davovaacute
psychoacuteza kteraacute zaacutekonitě nastane po skolabovaacuteniacute přiacuteslušneacuteho
systeacutem a jeho meacutedia (např po krachu velkeacute společnosti banky)
Přenosem dochaacuteziacute k introjekci co je podle gestaltistu Fritza Perlse
neurotickyacute mechanismus pomociacute něhož vtělujeme do naacutes
samotnyacutech vzory postoje způsoby činnostiacute a myšleniacute ktereacute nejsou
ve skutečnosti naše
ADŽAJA (AJAYA) Swami Psychoterapie Vyacutechodu a Zaacutepadu Sjednocujiacuteciacute paradigma Praha Chvojkovo nakladatelstviacute 2000 194 s ISBN 80-86183-18-1 s 98 ndash 99
Provokovanaacute projekce se využiacutevaacute na identifikaci projekčniacutech mechanismů u pacienta prostřednictviacutem konotaciacute i v tzv Rorschachovyacutech skvrnaacutech (pacient popisuje co podle něj zobrazujiacute utajenou informaciacute pro vetšinu pacientů zůstavaacute že terapeut ukazuje každeacutemu pacientovi vždy ty stejneacute předlohy ndash logickou recepčniacute reakciacute toho kdo to odhaliacute hned by bylo řiacutect bdquoty skvrny nezobrazujiacute nic ndash zajiacutemaacute vaacutes jen jakyacute vyacuteznam jim přiřadiacutemldquo)
VALČEK Peter Neviditeľnyacute horizont civilizaacutecie In Slovo ndash Roč 4 (2002) č 24 s 10 ndash 11
Kořeny neurotickeacuteho mechanismu vklaacutedaniacute ciziacutech vyacuteznamů můžeme hledat v intenzitě argumentace pro daneacute meacutedium pro danou situaci Člověk zavřenyacute v kabině sveacuteho auta se ohlušuje jednotvaacuterniacutem hlukem ze sveacuteho autoraacutedia CDmp3 přehraacutevače ne kvůli tomu aby neslyšel zvuk motoru ale proto aby se ani na chviacuteli neodpojil od uměleacute reality meacutediiacute multimediaacutelniacuteho světa ndash aby si ji ustavičně bdquozpřiacutetomňoval a na niacute participovalldquo
Tahle deformace je deformaciacute fatickeacute funkce komunikace
Projekci takeacute chybiacute vlastniacute pojmovaacute řeč podstatou projekce je zamlženiacute zneviditelněniacute zneprůhledněniacute označovaneacuteho
Sigmund Freud považoval projekci za obrannyacute mechanismus psychiky kteryacute posouvaacute nechtěneacute nebo nezpracovaneacute (nebo přiacuteliš intenzivniacute) obsahy do nevědomiacute virtuaacutelně se jich zbavuje a promiacutetaacute je do psychiky jinyacutech
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 85
Interjekce je zkratkovitaacute až zkratovaacute symbolizace udalostiacute jejich mimetickyacutemi naacutehradkami jsou to přechody zkracujiacuteciacute cestu aktuaacutelniacute kombinatorice vyacuteznamu P Valček uvaacutediacute že klasickou formu seacutemantickeacute interjekce jako kondenzačniacuteho mechanismu vysvětlil S Freud v sovislosti s analogiiacute mezi vtipem a snem Zdrojem sociativniacutech efektů humoru a takeacute intrapsychickeacute magičnosti snu je vždy kraacutetkeacute spojeniacute prvků z různyacutech seacutemantickyacutech uacuterovniacute (kondenzujiacuteciacute interjekce zhuštěniacute Verdichtung ndash mechanismus takoveacuteho konstruovaacuteniacute vyacuteznamu je popsanyacute jako snovaacute suspenze)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 126
Atributivniacute seacutemantizace atributivniacute vyacuteznam ndash přiřazovaacuteniacute
vyacuteznamu argumentace pro bez ohledu na celostniacute strukturu
atribuce jsou popsaacuteny v kognitivniacute psychologii a vysvětlujiacute
mechanismus difuze vzaacutejemneacuteho vniacutemaacuteniacute motivace chovaacuteniacute
nebo činnosti založenyacute na tendenci člověka přisuzovat aktem
vyacutesledkem uacutespěchem neuacutespěchem určiteacute situačně zvoleneacute
vnějšiacute i vnitřniacute přiacutečiny
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 103 ndash 104
bull datasexualita ndash posedlost daty
Komunikačniacute (nelaacutetkovaacute) zaacutevislost nebo moacutedniacute kulturniacute trend
bull meacutedium = seacutemiotickyacute produkt uvaacutedějiacuteciacute do jineacuteho stavu vědomiacutereality
bull meacutedium způsobuje extenzi schopnosti ale pak i amputaci
bull (digitalizace informaciacute ndash bryacutele ndash Hubblův teleskop - dron ztratiacuteme schopnost čiacutest a rozlišovat znaky)
bull človek robot ndash kyborg transhumanizmus a technokracie
bull kultivace přiacutejemce v mediaacutelniacute realitě a poruchy přiacutejmu
Šablona pro předsevzetiacute 2014 - DOWNLOAD
Chcete taky ziacuteskat životniacute data a vědět jak si na tom stojiacutete
Staacutehněte si šablonu kterou jsem vytvořil pro rok 2014 včetně vysvětlivek a prvniacuteho předvypněneacuteho měsiacutece Během pěti minut nahradiacutete meacute ciacutele za sveacute a můžete začiacutet svůj prvniacute datasexuaacutelniacute rok
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoJsou totaacutelně k ničemu Že je lidi nedodržiacute většinou vědiacute už v
momentě kdy si je uklaacutedajiacute Ještě horšiacute ale je že i kdyby je dodržet
chtěli na konci roku nedokaacutežiacute vyhodnotit jestli uspěli Proto jsem na
novoročniacute predsevzetiacute šel loni jinak S daty a Excelem Diacuteky tomu
viacutem že jedno se mi podařilo splnit na 88 ldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoDiacuteky datům jsem si nicmeacuteně v posledniacute čtvrtině roku uvědomil jak
na tom jsem a naordinoval si každyacute viacutekend alespoň jeden volnyacute den
Což lze pěkně vidět na vizualizaci Stejně jako to že jsem loni měl
dvě obdobiacute kdy jsem jel měsiacutec v kuseldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoTrue datasexuals however will not stop at just collecting and recording bits of data from the Web They are obsessively driven to use a proliferating number of mobile devices and apps to make data-grooming a reality
-
Opravdoviacute datasexualoveacute se nezastaviacute u sbiacuteraacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute bitů dat z webu Jsou posedle pohaacuteněny použiacutevat celou řadu množiacuteciacutech se mobilniacutech zařiacutezeniacute a aplikaciacute aby se jejich peacuteče o uacutedaje stala realitouldquo
Basulto Dominic Meet the Urban Datasexual
In bigthinkcom 16 4 2012 Dostupneacute elektronicky na
httpbigthinkcomendless-innovationmeet-the-urban-datasexual
social media analyst Dominic Basulto describes datasexuals as individuals who ldquoare relentlessly digital They obsessively record everything about their personal lives and they think data is sexyhellipTheir livesmdashfrom a data perspective at leastmdashare perfectly groomedrdquo
Sociaacutelniacute meacutedia analytik Dominic Basulto popisuje datasexuaacutely jako jednotlivce kteřiacute bdquojsou neuacutenavně digitaacutelniacute Posedle zaznamenaacutevajiacute vše o osobniacutem životě a mysliacute si že data jsou sexy Jejich životy jsou přinejmenšiacutem z hlediska dat perfektně upraveneacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies
6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na
httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
I think a large component of social media usage is the concept of tracking As McFedries explains specifically when it comes to a datasexual everything online is a numbers game Individuals in the digital realm obsess about how many likes their profile picture has received and how this number compares to their fellow Facebook users This same idea can be applied to Twitter Instagram or any other social media platform Itrsquos the idea that a single number defines your social status and level of popularity Someone with 50 profile picture likes is obviously so much cooler than someone with 15 right In reality we all know that the number of likes we receive of the number of Facebook friends we have doesnrsquot actually reflect our social standing in the world It does however alter the way others perceive us
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Mysliacutem že velkaacute součaacutest využitiacute sociaacutelniacutech meacutediiacute je koncept sledovaacuteniacute Jak McFedries vysvětluje zvlaacuteště když přijde na datasexuaacutely vše on-line je hra čiacutesel Jednotlivci v digitaacutelniacute fascinaci sniacute o tom kolik maacute raacuted maacute jejich profilovyacute obraacutezek lajků a způsobu jakyacutem toto čiacuteslo srovnaacutevats ostatniacutemi uživateli Facebooku Stejnyacute naacutepad může byacutet aplikovaacuten na Twitter Instagram nebo jineacute sociaacutelniacute mediaacutelniacute platformy Je to myšlenka že jedno čiacuteslo definuje vaše sociaacutelniacute postaveniacute a uacuteroveň popularity Někdo s 50 obraacutezkami v profilu je samozřejmě tolik atraktivnějšiacute než někdo s 15 že Ve skutečnosti všichni viacuteme že počet lajků od přaacutetel na Facebooku neniacute ve skutečnosti naše společenskeacute postaveniacute ve světě Nicmeacuteně měniacute to způsob jak naacutes ostatniacute vniacutemajiacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Děkuji za pozornost
PhDr Peter Jan Kosmaacutely PhD
V přiacutepadě nejasnostiacute mě kontaktujte na kosmalyvip-vscz
Mediaacutelniacute komunikace ndash okruhy přednaacutešek
11 Psychologie masoveacute komunikace - školy a představiteleacute
12 Psychologie masoveacute komunikace - neuro přiacutestupy
13 Uacutečinky mediaacutelniacute komunikace
14 Publikum masoveacute a mediaacutelniacute komunikace
15 Systeacutem (struktura) meacutediiacute a mediaacutelniacute systeacutem (aparaacutet)
16 Novaacute meacutedia a digitalizace
17 Mediaacutelniacute antropologie archeologie studia
18 Mediaacutelniacute etika a vzdělaacutevaacuteniacute
httpmediaanthropologywebnodeczkurzymedialni-komunikace
Zadaacuteniacute seminaacuterniacute praacutece
pro studenty kombinovaneacuteho studia letniacute semestr 2014
Teacutema Pilotniacute šetřeniacute a prezentace seminaacuterniacute praacutece
1 Projekt pilotniacuteho šetřeniacute
2 Definovaacuteniacute vyacutezkumneacuteho probleacutemu metod technik vzorku a zaacutekladniacuteho souboru
3 Zadaacuteniacute šetřeniacute
4 Vyhodnoceniacute šetřeniacute
5 Prezentace vyacutesledků (zpraacuteva o šetřeniacute)
bull Prezentace seminaacuterniacute praacutece ze ZS (sniacutemky nahraacuteniacute el podklady)
httpmediaanthropologywebnodeczkurzymedialni-komunikace
1 Teze o uacutečelově-racionaacutelnosti jazykoveacute komunikace v daneacutem společenskeacutem uspořaacutedaacuteniacute je teziacute
a) existencialistickou
b) hermeneutickou
c) dialektickou
d) strukturalistickou
2 Co je strukturalizmus
3 Vysvětlete pojmy teorie informace redundance entropie a informace
4 Jakobsonovo scheacutema komunikace a funkce jazykoveacute komunikace
5 Vysvětlete exnominaci ndash pojmenovaacuteniacute druhotnyacutem označujiacuteciacutem systeacutemem ndash na konkreacutetniacutem přiacutekladě
6 Co znamenaacute raacutemcovaacuteniacute komunikaacutetu (ve smyslu recepčniacute teorie Stuarta Halla)
7 Jakyacute je rozdiacutel mezi virtuaacutelniacute realitou a hyperrealitou
8 Co je simulakrum
9 Uveďte přiacuteklad na typ stereotyp a archetyp
10 Co je mediokracie a co medializace
11 Charakterizujte 4 přiacutestupy k meacutediiacutem (McQuail) přenosovyacute rituaacutelovyacute propagačniacute a přiacutejmovyacute model
12 Kdo byl Paul Lazarsfeld a jakyacute typ vyacutezkumu se s niacutem spojuje
13 Co jsou intervenujiacuteciacute faktory a jak ovlivňujiacute masovou komunikaci (Klapper)
14 Mediaacutelně komunikačniacute modely Shannon-Weavrův Osgoodův a Schrammův S-M-C-R model Davida Berla komunikace udaacutelosti podle Gyorgy Gerbnera
15 Funkce masoveacute komunikace podle H Lasswella
16 Teorie užitiacute a uspokojeniacute spiraacutela mlčeniacute agenda setting gatekeeping kultivačniacute teorie jako koncepce mediaacutelniacute komunikace
17 Čtyři faacuteze vyacutezkumu a teorie mediaacutelniacutech uacutečinků podle D McQuaila Obdobiacute všemocnyacutech a slabyacutech meacutediiacute obdobiacute dohodnuteacuteho vlivu meacutediiacute
18 Co je pseudoprostřediacute v pojetiacute W Lippmana
19 Nakreslete Lasswelove paradigma a k jednotlivyacutem veličinaacutem uveďte přiacuteslušneacute vyacutezkumniacute přiacutestupy
20 Co je šum a kteřiacute teoretici jej aplikovali na strojovou i masovou komunikaci
21 Komu se připisuje S-M-C-R model a co vyjadřuje
22 Jak probiacutehaacute komunikace o udaacutelosti podle G Gerbnera
23 Co je hegemonie a jak ji v souvislosti s masovou komunikaciacute vysvětlil Stuart Hall
24 Co je teorie recepce
25 Vysvětlete dualitu publika (dvojiacute původ)
26 J Habermas a jeho pojetiacute veřejneacute sfeacutery
27 Co je normativniacute teorie meacutediiacute
28 Jakaacute jsou hlavniacute teacutemata tyacutekajiacuteciacute se strukturysysteacutemu meacutediiacute
29 Uveďte alespoň 3 normativniacute teorie a hlavniacute důvod jejch kritiky
30 Jakyacute je rozdiacutel mezi pojetiacutem veřejneacute služby v USA a v Evropě
31 Co vyjadřujiacute dvě dimenze mezinaacuterodniacute komunikace (Mowlana) ndash technologickaacute a komunikačniacute
32 Co je to křiacutežoveacute vlastnictviacute (cross ownership)
33 Co je duaacutelniacute systeacutem
34 Znaacutemeacute typologie znaku vyacuteznamniacute autoři typologiiacute
35 Seacutemiotika jejiacute zaacutekladniacute oblasti různost pohledů na zkoumaacuteniacute znaku
36 Charakterizujte mediaacutelniacute kompetence (stručně z čeho se sklaacutedajiacute ndash obšiacuterně svou představu)
37 Co jsou epistemickeacute kompetence
38 Charakterizujte inovovanou Bloomovu taxonomii (stručně uveďte dvě dimenze ndash obšiacuterně tabulku a přiacuteklad vzdělaacutevaciacuteho ciacutelu)
Studijniacute podklady v elektronickeacute formě
httpmediaanthropologywebnodeczkurzymedialni-komunikace
Vliv vědeckyacutech disciplin
bull psychologie a sociaacutelniacute psychologie
aspekty existence člověka a interakce s prostřediacutem
sociaacutelniacute psychologie v USA
- vyacutezkum Střediska skupinoveacute dynamiky v Ann Arbor (Kurt Lewin)
- sociologickyacute vyacutezkum na Yale University (Carl Hovland)
- sociaacutelněpsychologickyacute vyacutezkum (Paul Lazarsfeld)
bull politika a politologie meacutedia jako objekt i subjekt politiky analyacutezou meacutediiacute se analyzuje politika (uacutečinky politickeacute přesvědčovaciacute komunikace uacutečinky propagandy)
- meacutedia jako naacutestroje politickyacutech ciacutelů
- meacutediaacute majiacute vlastniacute politiku
Vyacutezkum masoveacute komunikace překonaacuteval mnoho teoriiacute a naacutehledů a
tak jak se vyviacutejeli meacutedia vyviacutejeli se i teorie meacutediiacute
Dnes je jich nesčetneacute množstviacute některeacute navazujiacute na tradičniacute teorie na
přenosovyacute model ndash někdejšiacute dominantniacute paradigma na behavioraacutelniacute
teorie (podnět ndash reakce) nebo se orientujiacute moderniacutem vyacutechovně-
vzdělaacutevaciacutem směrem nebo kulturně-kritickyacutem
Pro každyacute směr vyacutezkumu byl důležityacute společenskyacute kontext ve ktereacutem
se rodil a každyacute vyacutezkum jistyacutem způsobem reflektoval jisteacute naděje i
obavy
Po obdobiacute prvotniacutech teoriiacute a modelů (Lasswell Lippmannn) nastala
změna před 2 světovou vaacutelkou a v USA vznikly dvě vyacuteznamnaacute centra
vyacutezkumu
bull Institut pro užiteacute sociaacutelniacute vědy na Kolumbijskeacute univerzitě v New Yorku
bull Institut pro vyacutezkum komunikace na Yaleskeacute univerzitě (Carl I Hovland)
Vyacuteznam ve vyacutezkumu skupinoveacute komunikace sehraacutelo i vyacutezkumneacute středisko
skupinoveacute dynamiky vedeneacute Kurtem Lewinem založeneacute v roku 1945 na
Institutě pro technologie v Massachusetts
Sociologicky orientovanaacute skupina kolem Paula Lazarsfelda se začala
orientovat na vyacutezkum působeniacute rozhlasu v politickyacutech kampaniacutech a na to
jak masovaacute komunikace vplyacutevaacute na změnu naacutezorů a postojů
V roku 1940 uskutečnili vyacutezkum v Erie County (v staacutetě Ohio) a ukaacutezal se
překvapivě malyacute vliv masovyacutech meacutediiacute na rozhodovaacuteniacute se voličů Omnoho
silnějšiacute se ukaacutezal osobniacute vliv
Tento jev potvrdilo později množstviacute dalšiacutech vyacutezkumů a byla formulovaacutena
teze o dvoustupňoveacutem toku masoveacute komunikace
Sociaacutelněpsychologicky orientovanaacute skupina na čele s Carlem I
Hovlandem zkoumala vliv propagandy a persuaze (přesvědčovaacuteniacute) a
vyacutesledkem byli teorie ktereacute vychaacutezeli z předpokladu že lideacute usilujiacute o
bdquokonzistentniacuteldquo bdquorovnovaacutežnouldquo bdquosymetrickouldquo postojovou
strukturu Proto jakeacutekoli vnějšiacute vlivy vyvolaacutevajiacuteci u jedince kognitivniacute
nebo emotivniacute disonanci vyvolaacutevajiacute rovněž uacutesiliacute o rovnovaacutehu
Gerhard Maletzke 1963 Pressure and spontaneous feedback
Kognitivniacute disonance a selektivniacute expozice
Teorii kognitivniacute disonance publikoval v roku 1957 (A Theory Of
Cognitive Dissonance) Leon Festinger americkyacute
sociaacutelněpsychologicky orientovanyacute vědec studoval i u Kurta Lewina
Festinger zkoumal zaacutekonitosti tvorby sociaacutelniacutech siacutetiacute a prokaacutezal že lideacute
se bdquozpřaacutetelujiacuteldquo nejen na zaacutekladě společnyacutech zaacutejmů ale hlavně na
zaacutekladě fyzickeacute bliacutezkosti (sousedeacute) Kognitivniacute disonance vyjadřuje že
rozporuplnost v přesvědčeniacute nebo ve viacuteře zapřiacutečiniacute nepohodlneacute
psychickeacute pnutiacute takže lideacute pak přizpůsobiacute sveacute naacutezory (snaha o
konsonanci) nikoli okoliacute
Teorie selektivniacute expozice pak vysvětluje motivaci lidiacute selektivně
vyhledaacutevat informace ktereacute podporujiacute dřiacutevějšiacute rozhodnutiacute nebo
existujiacuteciacute postoje a tak se aktivně vyhyacutebat protichůdnyacutem
informaciacutem
Se selektivniacute expozici souvisiacute i selektivniacute vniacutemaacuteniacute
(bdquonesympatickyacuteldquo obsah lideacute nevniacutemajiacute nebo si jej přizpůsobiacute) a
selektivniacute retence (zadrženiacute zapomenutiacute vytěsněniacute)
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Aschův experiment (1951)
Asch vyzval studenty aby porovnaacutevali velikosti čar na seacuterii kartiček Uvedl to jako test zraku ale ve skutečnosti šlo o test posuzujiacuteciacute konformitu
Studenti-spolupracovniacuteci byli předem instruovaacuteni aby v některyacutech přiacutepadech odpoviacutedali jednotně (12times z 18 přiacutepadů) a hlavně bdquošpatněldquo Posledniacute odpoviacutedal student kteryacute o ničem nevěděl Ostatniacute takteacutež neměli vyjadřovat žaacutedneacute zvlaacuteštniacute reakce na odpovědi druhyacutech Pouze posledniacute byl evidentně nesvůj potil se a nadměrně gestikuloval
Zatiacutemco v pokusneacute skupině kteraacute odpoviacutedala sama za sebe neudělalo 35 ze 37 uacutečastniacuteků žaacutednou chybu (95 lidiacute odpovědělo vždy spraacutevně) vlivem skupinoveacuteho tlaku neudělalo chybu pouze 25 uacutečastniacuteků (47 udělalo alespoň jednu chybu (1-7) a 28 8 a viacutece (z 12))
httpcswikipediaorgwikiAschův_experiment
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Milgramův experiment (1963)
Psycholog Stanley Milgram se pokusil otestovat lidskou vůli podvolit se autoritě v přiacutepadě že je uacutečastniacutekovi nařiacutezeno ubliacutežit dalšiacutemu uacutečastniacutekovi Vyacutesledky experimentu byly šokujiacuteciacute
Uacutečastniacuteci dostali role bdquoučitelůldquo a bdquostudnetůldquo a v přiacutepadě špatneacute odpovědi měl učitel studentovi způsobit stimulaci elektrickyacutem proudem Naviacutec byli učiteleacute vyzvaacuteniacute zvyšovat intemnzitu elektrošoků v situaci kdy student opakovaně odpoviacutedal špatně
Navzdory vyacutekřikům a projevům bolesti od studenta ve vedlejšiacute miacutestnosti uacutečastniacuteci pokračovali na pokyn vedouciacuteho experimentu v brutaacutelniacutech trestech
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Milgramův experiment (1963)
Ze začaacutetku se bdquožaacutekldquo pletl jen maacutelo ovšem čiacutem viacutece stoupala intenzita bdquošokůrdquo tiacutem přibyacutevalo i chyb bdquoUčitelldquo slyšel jak bdquožaacutekldquo při 75 V začiacutenaacute nařiacutekat při 120 V křičel že to boliacute při 150 V nechtěl pokračovat při 180 V steacutenal bdquonemohu tu bolest vydržetldquo při 270V byly vyacutekřiky staacutele zoufalejšiacute Při 300 V bdquožaacutekldquo zavolal že už nebude odpoviacutedat ale experimentaacutetor bdquoučitelildquo řekl že mlčeniacute se považuje za špatnou odpověď Od 330 V bdquoučiteleacuterdquo slyšeli jen ticho V miacutestnosti s bdquoučitelemldquo byl vedouciacute pokusu kteryacute jej povzbuzoval větami typu bdquoProsiacutem pokračujteldquo bdquoExperiment vyžaduje abyste pokračovalldquo bdquoJe nezbytneacute abyste pokračovalldquo a nakonec bdquoNemaacutete jinou volbu musiacutete pokračovatldquo
httpcswikipediaorgwikiMilgramův_experiment
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Stanfordskyacute experiment (14-20 8 1971)
Spočiacuteval v uzavřeniacute určiteacuteho počtu dobrovolniacuteků do uměle vytvořeneacuteho vězeniacute v roliacutech vězňů a dozorců a sledovaacuteniacute jejich chovaacuteniacute Psycholog Philip Zimbardo rozdělil 9 a 9 uacutečastniacuteků do dvou skupin ndash bdquovězňi a dozorcildquo Experiment se odehraacuteval ve sklepniacutech prostorech Stanfordskeacute univerzity a musel byacutet po šesti dnech předčasně ukončen Vězni se druhyacute den vzbouřili a reakce dozorců byly nečekaně brutaacutelniacute
Způsob jakyacutem bylo v kraacutetkeacute době změněno chovaacuteniacute předevšiacutem dozorců byl zcela šokujiacuteciacute jak pro ně tak pro Zimbarda samotneacuteho Ukaacutezalo se že zdravyacute člověk je-li vystaven extreacutemniacutem podmiacutenkaacutem se může radikaacutelně změnit (nebo změnit sveacute chovaacuteniacute) a to ve velmi kraacutetkeacute doběHlavniacute zaacutevěr kteryacute Zimbardo učinil z tohoto experimentu byl naacutezor že brutaacutelniacute zločiny napřiacuteklad v době vaacutelky nejsou diacutelem žaacutednyacutech psychopatů ani lidskyacutech zrůd ale obyčejnyacutech lidiacute vystavenyacutech nepřekonatelneacutemu tlaku okolnostiacute
httpcswikipediaorgwikiStanfordskyacute_vězeňskyacute_experiment httpwwwprisonexporg
Systeacutemovaacute teorie
Skupinovaacute dynamika je metoda kde systeacutemoveacute uvažovaacuteniacute pomaacutehaacute porozumět sociaacutelniacutem interakciacutem zkoumaacuteniacutem rozdiacutelů
Charakteristiky systeacutemu podle Batesona
bull Systeacutem pracuje s rozdiacutely definovanyacutemi jako odchylky od hranice za kterou se už tvořiacute informace
bull Systeacutem se sklaacutedaacute z bdquouzavřenyacutech smyčekldquo nebo obvodů podeacutel kteryacutech fungujiacute rozdiacutely nebo transformace
bull Udaacutelosti v systeacutemu jsou spiacuteš napaacutejeny v raacutemci systeacutemu než vlivem spouštěče (když se dotknete šneka děsiacute vaacutes to spiacuteše diacuteky vlastniacute energii než energii z vašeho kontaktu)
bull Systeacutemy vykazujiacute rekurzivitu nebo kruhovou přiacutečinnost co znamenaacute že systeacutem využiacutevaacute vyacutesledky svyacutech vlastniacutech operaciacute jako zaacuteklad dalšiacutech operaciacute
Bateson G (ed) A sacred unity Further steps to an ecology of mind Rodney Donaldson San Francisco Harper Collins 1991 s 212
Jednotky ktereacute charakterizoval Lev Vygotsky jako zoacuteny proximity jsou přiacutekladem systeacutemoveacuteho uvažovaacuteniacute
Berger a Luckmann při vyacutekladu způsobu vzniku instituciacute zcela
opomiacutejejiacute otaacutezku proč ke konsensu dochaacuteziacute Podle nich je volba
jakyacute způsob řešeniacute probleacutemu se stane instituciacute zcela arbitraacuterniacute
Uacuteplně opomiacutejejiacute otaacutezku jakyacutem způsobem se na vyacuteběru instituce
podiacuteliacute fungovaacuteniacute samotneacute reality (jen způsob řešeniacute kteryacute je v
souladu s realitou může byacutet dlouhodobě funkčniacute)
Niklas Luhmann kteryacute se pokoušiacute o zavedeniacute systeacutemoveacute teorie do
sociologie tvrdiacute že sociaacutelniacute systeacutemy jsou autopoietickeacute
(sebevytvaacuteřejiacuteciacute se) a sebereferenčniacute
STODOLA JIŘIacute Individua sociaacutelniacute siacutetě a poznaacuteniacute Možnosti a limity kognitivniacuteho a sociaacutelně-domeacutenoveacuteho paradigmatu v informačniacute vědě a realistickyacute model domeacuteny ProInflow [online] 21082012 Dostupneacute elektronicky na lthttpproinflowczindividua-socialni-site-poznani-moznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-v-inforgt ISSN 1804ndash2406
Autopoiesis je termiacuten kteryacute do biologie zavaacutediacute Maturana a Varela
a v podstatě znamenaacute vlastnost živyacutech systeacutemů kterou popsal již
Aristoteleacutes ndash jejich schopnost udržovat se v uspořaacutedaneacutem stavu
hyacutebat sebou a čerpat ze sveacuteho okoliacute energii a informace
Sebereference znamenaacute schopnost referovat k sobě což v podstatě
znamenaacute poznaacutevat sebe sama tj učinit sebe objektem vlastniacuteho
poznaacuteniacute Takovou schopnostiacute však disponujiacute jen inteligentniacute tvoroveacute
(spolehlivě ji můžeme připsat pouze lidem ačkoliv někteřiacute autoři ji
rozpoznaacutevajiacute i u některyacutech vyššiacutech živočichů) V Luhmannově pojetiacute
je tedy sociaacutelniacute systeacutem v podstatě živyacute a sebevědomyacute což je
vlastnost individuiacute
STODOLA JIŘIacute Individua sociaacutelniacute siacutetě a poznaacuteniacute Možnosti a limity kognitivniacuteho a sociaacutelně-domeacutenoveacuteho paradigmatu v informačniacute vědě a realistickyacute model domeacuteny ProInflow [online] 21082012 Dostupneacute elektronicky na lthttpproinflowczindividua-socialni-site-poznani-moznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-v-inforgt ISSN 1804ndash2406
Domeacutena je složityacute agregaacutet kteryacute se sklaacutedaacute z
bull objektů zkoumaacuteniacute
bull subjektů poznaacuteniacute a tvůrců informačniacutech objektů
bull informačniacutech objektů
bull informačniacutech a komunikačniacutech vztahů mezi objekty zkoumaacuteniacute subjekty a informačniacutemi objekty
bull vztahů souladu či nesouladu mezi objekty subjekty a informačniacutemi objekty ktereacute vznikajiacute na zaacutekladě informačniacutech a komunikačniacutech vztahů
STODOLA JIŘIacute Individua sociaacutelniacute siacutetě a poznaacuteniacute Možnosti a limity kognitivniacuteho a sociaacutelně-domeacutenoveacuteho paradigmatu v informačniacute vědě a realistickyacute model domeacuteny ProInflow [online] 21082012 Dostupneacute elektronicky na lthttpproinflowczindividua-socialni-site-poznani-moznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-v-inforgt ISSN 1804ndash2406
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Zpětnaacute vazba
bull Vizualizace
bull Koncentrace
bull Vytvaacuteřeniacute separovanyacutech mentaacutelniacutech modelů
bull Konstruktivismus
bull Akomodace
bull Hra
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute ve vyacuteuce
bull Akomodace ndash korekce pomociacute počiacutetačovyacutech programů
bull Hra - Počiacutetačovaacute hra rozviacutejiacute logickeacute a strategickeacute myšleniacute postřeh zvyšuje sebedůvěru pomaacutehaacute postiženyacutem Hra produkuje radost dokaacuteže zaměstnat jedince a vyplnit mu volnyacute čas
- pomaacutehaacute v učeniacute a hlavně je přirozenou součaacutestiacute života
Sociologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute ve vyacuteuce
bull Informačniacute technologie jsou jakyacutemsi urychlovačem působeniacute učitele ve vyacuteuce dokaacutežiacute znaacutesobit uacutečinek dobreacute ale bohužel i špatneacute vyacuteuky
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Zpětnaacute vazba
Zpětnou vazbou je člověk zpraven o uacutespěšnosti či neuacutespěšnosti sveacuteho počiacutenaacuteniacute
Počiacutetač může poskytnout zpětnou vazbu prakticky okamžitě
Neosobniacute poskytovaacuteniacute zpětneacute vazby posiluje intensionaacutelniacute (vnitřniacute) motivaci žaacuteka kdy snaha vyřešit probleacutem neniacute nahrazovaacutena snahou zviditelnit se v očiacutech učitelovyacutech a zaliacutebit se mu [Fontana] Zodpovědnost za spraacutevnost řešeniacute nemůže žaacutek přesunout na jinou osobu
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Vizualizace
- použiacutevaacuteniacute naacutekresů naacutečrtků obraacutezků grafů
- Člověk maacute omezenou tzv aktivniacute paměť kterou při učeniacute nedokaacuteže překročit
- Učiacute-li se člověk nějakyacute novyacute abstraktniacute pojem spotřebovaacutevaacute velkou čaacutest sveacute aktuaacutelniacute paměťoveacute kapacity na představovaacuteniacute si daneacute situace na ktereacute učitel pojem vysvětluje Vizualizace pomaacutehaacute čaacutest aktuaacutelniacute paměti uvolnit ve prospěch dalšiacutech mentaacutelniacutech činnostiacute (jako je indukce abstrakce komparace dedukce symbolizace apod)
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Koncentrace
Pomoc počiacutetače zde spočiacutevaacute v tom že za žaacuteka vyřešiacute snadneacute jednotliveacute diacutelčiacute kroky ktereacute vykonaacute na žaacutekův přiacutekaz a nechaacute jej koncentrovat myšleniacute pouze v uacuterovni vyššiacute
bull Vytvaacuteřeniacute separovanyacutech mentaacutelniacutech modelů
Dostatečně dlouhyacutem opakovanyacutem ziacuteskaacutevaacuteniacutem separovanyacutech modelů člověk ziacuteskaacute dostatečnou zkušenost s danyacutem pojmem aby si mohl vytvořit model obecnyacute univerzaacutelniacute Nedostatečneacute ziacuteskaacuteniacute a zpracovaacuteniacute separovanyacutech modelů vede k formalismu tedy k situaci kdy člověk vytvořiacute chybnyacute obecnyacute model daneacuteho jevu či pojmu
bull Konstruktivismus
Počiacutetačoveacute prostřediacute ověřuje v praxi naacutepady hypoteacutezy a žaacutek může vlastniacute aktivitou danyacute novyacute pojem zkonstruovat přijiacutet ldquona tordquo saacutem objevit jej pro sebe
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Přiacutestup ke komunikaci jako k zpracovaacuteniacute informaciacute (information
processing) 1950 ndash 1960 prvniacute počiacutetače umožňujiacute psychologům
srovnaacutevat způsob jakyacutem uklaacutedaacute a zpracovaacutevaacute informace počiacutetač na
rozdiacutel od člověka (mysl paměť myšleniacute)
Selektivniacute pozornost šum a dalšiacute rušeniacute komunikace již nebyly
otaacutezkou techniky (Shannon Weaver) ale percepce (vniacutemaacuteniacute) a
recepce (přiacutejmu) rozděleniacute pozornosti přepiacutenaacuteniacute pozornosti
Kapacita pozornosti omezenaacute na jistyacute počet věciacute a zpracuje omezeneacute
množstviacute informaciacute
Instrukčniacute dizajn paměť se nemaacute přetěžovat maacute dokončit uacutekol než
začne dalšiacute pokud jsou paměť a mysl přetiacuteženy učeniacute se nemůže
uskutečnit
Kognitivniacute přiacutestup bull Jean Piaget (1896-1980) - Vyacutevojovaacute staacutedia vyacutevojovaacute psychologie - vliv strukturalizmu a konstruktivistickaacute teorie znalosti - staacutedia kognitivniacuteho vyacutevoje Senzomotorickeacute staacutedium od narozeniacute do 2 let života Předoperačniacute staacutedium od 2 do 7 let (egocentrickeacute myšleniacute) Stadium konkreacutetniacutech operaciacute od 7 do 11-12 let (logika klasifikace) Stadium formaacutelniacutech operaciacute 12 let (konstrukce idejiacute abstraktniacute myšleniacute) Dopad na počiacutetačoveacute vědy a vědy o uměleacute inteligenci bdquoSeymour Papert použil Piagetovu praacuteci při vytvaacuteřeniacute Logo programming language Alan Kay použil Piagetovy teorie jako zaacuteklad pro Dynabook programming system conceptk vyvinutiacute Alto prototypu kteryacute jako prvniacute objevil zaacuteklady grafickeacuteho uživatelskeacuteho rozhraniacute (GUI) a ovlivnil vytvořeniacute uživatelskyacutech rozhraniacute v 80 letech 20 stoletiacute a pozdějildquo
zdroje httpcswikipediaorgwikiJean_Piaget httpenwikipediaorgwikiFileJean_Piaget_in_Ann_Arborpng
Kognitivniacute přiacutestup bull geštalt (gestalt) psychologie (od roku 1900) - scheacutemata ktereacute si učiacuteciacute se vytvaacuteřiacute v reakci na prostřediacute - 2 předpoklady - Paměť ndash organizovanyacute systeacutem zpracovaacuteniacute informaciacute - Primaacuterniacute znalosti (prior knowledge) ndash tvořiacute epistemickeacute kompetence - scheacutema jako zaacutekladniacute jednotka porozuměniacute vzdělaacutevaciacutemu obsahu (Piaget) - vyacutevojoveacute procesy podle Piageta adaptace na prostřediacute po vyvolaacuteniacute
interakce (disonance) nastaacutevaacute začleňovaacuteniacute novyacutech informaciacute do staacutevajiacuteciacutech konceptů (asimilace) pak může proběhnout proces změn staacutevajiacutech scheacutemat (akomodace) Učeniacute pomociacute opakovanyacutech akciacute využiacutevaacute proces zrcadloveacute abstrakce (reflecting abstraction) schopnost identifikovat vlastnosti objektů podle toho jakeacute uacutečinky na ně majiacute různeacute akce využiacutevaacute proces empirickaacute abstrakce (empirical abstraction) Jsou to dvojiacute procesy vytvaacuteřeniacute noveacuteho kognitivniacuteho staacutedia (cognitive stage) Naacutesleduje rozpoznaacutevaacuteniacute složitějšiacutech objektů a vytvaacuteřeniacute složitějšiacutech uacutekonů Pokud znalosti ziacuteskaneacute v jednom staacutediu vedou prudce a rapidně k noveacutemu vyššiacutemu staacutediu pochopeniacute řiacutekaacuteme že proběhl bdquogestaltldquo
zdroj httpcswikipediaorgwikiJean_Piaget
Kognitivniacute zaacutetěž (cognitive load) John Sweller - pracovniacute paměť umiacute procesovat 7 +- 2 scheacutemat - na řešeniacute probleacutemu potřebuje učiacuteciacute se množstviacute kognitivniacute procesniacute kapacity maacute omezenou bdquopracovniacute paměťldquo ale neomezenou dlouhodobou paměť (scheacutemata se do niacute uklaacutedajiacute a z niacute vyvolaacutevajiacute) - teorie z oboru instrukčniacuteho dizajnu (instructional design) kde je
informaciacute to co svojiacute strukturou dovoluje učiacuteciacutemu se vyviacutejet scheacutemata automaticky a rychle (tyto informace jsou uchovaacutevaacuteny v dlouhodobeacute paměti jako naacutevyky)
1 vnitřniacute zaacutetěž (intrinsic c load) inherentniacute komplexnost naacuteročnost uacutekolu učiacuteciacute se nekontroluje bdquoporcovaacuteniacuteldquo obsahu do věcnyacutech probleacutemů
2 vnějšiacute zaacutetěž (extraneous c load) dalšiacute a nadbytečneacute informace v průběhu vyacutekladu rozptyluje od učeniacute naacutesledek vysokeacute vnitřniacute zaacutetěže
3 podstatnaacute zaacutetěž (germane c load) vědomaacute aktivita uacutekolově řiacutezena vytvaacuteřeniacute scheacutemat přijatelnaacute zaacutetěž vysokaacute vnitřniacute niacutezkaacute vnějšiacute vysokaacute podstatnaacute
zdroje httpeducationartsunsweduaumediaProfilecacheR148174-swellerjpg httpwwwinstructionaldesignorgtheoriescognitive-loadhtml
Kognitivniacute věda
bull Kognitivniacute věda je transdisciplinaacuterniacute obor kteryacute se věnuje studiu procesů ziacuteskaacutevaacuteniacute a využiacutevaacuteniacute znalostiacute myšleniacute učeniacute a rozhodovaacuteniacute nejen u lidiacute ale i u uměle vytvořenyacutech systeacutemů K tomuto studiu využiacutevaacute vyacutesledky vyacutezkumů i metody mnoha vědeckyacutech oborů (např filozofie antropologie lingvistiky psychologie informatiky kybernetiky biologie neurověd informačniacute vědy) Ciacutelem kognitivniacute vědy je tyto poznatky z jednotlivyacutech oborů sjednotit a propojit a nahliacutežet na ně v širokeacutem kontextu Vyacutesledkem zkoumaacuteniacute pak maacute byacutet komplexniacute pohled na vyacuteše zmiacuteněneacute procesy a lepšiacute porozuměniacute tomu jak probiacutehajiacute Aplikaciacute poznatků kognitivniacute vědy může byacutet počiacutetačoveacute modelovaacuteniacute jednotlivyacutech kognitivniacutech procesů či složitějšiacutech struktur simulujiacuteciacutech lidskeacute myšleniacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull kognitivniacute hexagram zobrazuje šest oborů spolupracujiacuteciacutech v raacutemci kognitivniacute vědy
Vztahy mezi discipliacutenami
kognitivniacute vědy v roce 1978
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle MILLER George A The cognitive revolution a historical perspective Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 3 s 141-144 ISSN 1364-6613
Kognitivniacute věda
bull vzaacutejemnaacute interakce
bull a součinnost
bull v raacutemci kognitivniacute vědy
Kognitivniacute věda
obory a podobory
ktereacute se na niacute podiacutelejiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle HAVEL Ivan M Věda o duši Vesmiacuter 2000 roč 79 č 7 s 363 ISSN 0042-4544
Kognitivniacute věda
Počaacutetky kognitivniacute vědy byly ovlivněny pracemi z oblasti raneacute
kybernetiky ve 30 a 40 letech např Warrena McCullocha a Waltera
Pitse kteřiacute se snažili porozumět zaacutesadaacutem organizace znalostiacute v mysli a
vytvořili prvniacute varianty vyacutepočetniacutech modelů inspirovanyacutech strukturou
biologickyacutech neuronovyacutech siacutetiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
Důležityacute přiacutenos znamenal vyacutevoj na poli teorie algoritmů a digitaacutelniacutech
počiacutetačů ve 40 a 50 letech zejmeacutena praacutece Alana Turinga a Johna
von Neumanna Von Neumannova architektura počiacutetače byla pro
kognitivniacute vědu vyacuteznamnaacute jako krok ve vyacutevoji vyacutezkumneacuteho naacutestroje
(počiacutetače) i jako metafora mezi strojovyacutem a lidskyacutem myšleniacutem Půdu
pro noveacute myšlenky v oblasti experimentaacutelniacute psychologie připravil
odklon od behaviorismu (kteryacute ignoroval některeacute otaacutezky ohledně
lidskeacuteho myšleniacute jako představivost jazyk či řešeniacute probleacutemů)
reprezentovanyacute např pracemi Noama Chomskeacuteho či Karla Spencera
Lashleyho
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Podobu vědniacute discipliacuteny ziacuteskala v polovině sedmdesaacutetyacutech let kdy vznikla Společnost pro kognitivniacute vědu (Cognitive Science Society) a byl založen časopis Cognitive Science
bull Za zakladatele či průkopniacuteky kognitivniacute vědy lze považovat tyto osobnosti George Miller John McCarthy Marvin Minski Allen Newell Herbert Simon Noam Chomsky
bull Prvniacute z nich psycholog G Miller ve sveacutem člaacutenku z roku 19566 poukaacutezal na omezeniacute lidskeacute mysli (např kapacitu kraacutetkodobeacute paměti) a vyjaacutedřil domněnku že tato omezeniacute jsou v mysli vyřešena pomociacute mentaacutelniacutech reprezentaciacute ktereacute informace zaznamenaacutevajiacute po malyacutech daacutevkaacutech K zakoacutedovaacuteniacute a dekoacutedovaacuteniacute informace jsou pak zapotřebiacute mentaacutelniacute procesy
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Uacutestředniacute hypoteacutezou kognitivniacute vědy kteraacute je dostatečně obecnaacute aby zastřešila všechny současneacute teoretickeacute přiacutestupy v raacutemci kognitivniacute vědy je komputačněreprezentativniacute uchopeniacute mysli (CRUM ndash Computational-Representational Understanding of Mind)
bull Podle tohoto přiacutestupu lze lidskeacute myšleniacute nejleacutepe pochopit a vysvětlit pomociacute reprezentujiacuteciacutech struktur v mysli a vyacutepočetniacutech procedur ktereacute operujiacute na těchto strukturaacutech CRUM využiacutevaacute jak analogii s fungovaacuteniacutem počiacutetače (datoveacute struktury ndash mentaacutelniacute reprezentace algoritmy ndash vyacutepočetniacute procedury běh programu ndash myšleniacute) tak i analogii se strukturou mozku (konekcionistickyacute přiacutestup ndash neurony a jejich propojeniacute hrajiacute roli datovyacutech struktur a nervoveacute vzruchy jsou analogiiacute algoritmů)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
V současnosti podle Thagarda (2001) existuje šest hlavniacutech teoretickyacutech přiacutestupů k vysvětleniacute povahy reprezentaciacute a vyacutepočetniacutech procedur (modelovaacuteniacute myšleniacute) ndash logika pravidla pojmy představy analogie a konekcionistickeacute siacutetě
bull Dalšiacute přiacutestup kteryacute se uplatňuje v raacutemci experimentaacutelniacute robotiky a uměleacuteho života vysvětluje kognici jako vzaacutejemnou interakci těla agenta a okolniacuteho prostřediacute Umělyacute život (artificial life alife) se snažiacute porozumět zaacutekladniacutem obecnyacutem vlastnostem živyacutech systeacutemů pomociacute vyvolaacuteniacute přirozeneacuteho chovaacuteniacute v softwaru hardwaru a biochemickyacutech sloučeninaacutech Studium zaacutekladniacutech abstraktniacutech vlastnostiacute živyacutech systeacutemů např nezaacutevisleacuteho adaptivniacuteho a inteligentniacuteho chovaacuteniacute tvořiacute styčnou plochu mezi umělyacutem životem a kognitivniacute vědou (Bedau 2003)
THAGARD Paul Cognitive Science In Edward N Zalta (ed) Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] Fall 2009 Edition Stanford Stanford University Center for the Study of Language and Information The Metaphysics Research Lab copy 2007 first publ Mon Sep 23 1996 substantive rev Mon Apr 30 2007 [cit 2009-12-03] Dostupnyacute z WWW lthttpplatostanfordeduarchivesfall2009entriescognitive-sciencegt ISSN 1095-5054
BEDAU Mark A Artificial life organization adaptation and complexity from the bottom up Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 11 s 505-512 ISSN 1364-6613
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Vyacutezkumneacute metody použiacutevaneacute kognitivniacute vědou jsou velmi různorodeacute a využiacutevajiacute např metody vychaacutezejiacuteciacute z psychologie neurověd počiacutetačoveacute vědy a systeacutemoveacute teorie Přiacutekladem jsou experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute mozkoveacute zobrazovaciacute metody vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute neurobiologickeacute metody
bull Experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute (reakčniacute doba psychofyzickeacute odpovědi sledovaacuteniacute pohledu) mozkoveacute zobrazovaciacute metody (PET EEG fMRI optickeacute zobrazovaacuteniacute MEG) vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute (symbolickeacute modelovaacuteniacute modely konekcionistickyacutechneuronaacutelniacutech siacutetiacute fyzickeacute dynamickeacute systeacutemy) neurobiologickeacute metody (přiacutemaacute stimulace mozku sledovaacuteniacute jedneacute buňky zviacuteřeciacute modely)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Neuromarketing
Neuromarketing ndash Wikipedie
Neuromarketing studuje funkce mozku při rozhodovaacuteniacute o koupi produktu httpcswikipediaorgwikiNeuromarketing
httpwwwgreenbookblogorgwp-contentuploads201312Neuromarketingjpg
Neuromarketing
Biometrickeacute metody dokaacutežou poskytnout vodiacutetka k hlubšiacutemu pochopeniacute spotřebitelskeacuteho chovaacuteniacute Poodhaliacute co zaacutekazniacutek skutečně ciacutetiacute na co a jak skutečně reaguje při kontaktu s konkreacutetniacutemi stimuly Zaacutekazniacutekovy vědomeacute deklarace jsou sice důležiteacute ale většinou neodraacutežejiacute jeho reaacutelneacute chovaacuteniacute Na jednu stranu je to zapřiacutečiněno tiacutem že podstatnaacute čaacutest mentaacutelniacutech procesů zaacutekazniacuteka se děje nevědomě přestože majiacute přiacutemyacute vliv na jeho chovaacuteniacute včetně rozhodovaciacutech procesů brand preferenciacute loajality a odhadů Na druhou stranu zde u mnoha procesů funguje vlastniacute zaacutekazniacutekova bdquoautocenzuraldquo kterou dobře ilustruje naacutesledujiacuteciacute přiacuteklad testu očniacute kamerou Zaacutekazniacuteci si zkraacutetka o sobě některeacute věci nejsou schopni uvědomovat a už vůbec naacutem o nich povědět
Jesenskyacute Daniel Neuromarketingoveacute vyacutezkumneacute metody v miacutestě prodeje In MediaGurucz 1362012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201206neuromarketingove-vyzkumne-metody-v-miste-prodejeUyzaSqyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Jak se daacute neuromarketing smysluplně využiacutet Mezi prvniacute a nejčastěji zmiňovaneacute vlaštovky patřiacute praacutece Reada Montague z roku 2004 srovnaacutevajiacuteciacute vniacutemaacuteniacute Pepsi-Coly a Coca-Coly bez znalosti značky naacutepoje (blind test) oproti konzumaci naacutepoje se znalostiacute značky Při testech byly zkoumaacuteny mozkoveacute oblasti konzumentů limonaacuted
Při konzumaci Pepsi byla při pitiacute aktivniacute oblast mozku spojenaacute s pocity odměn chutiacute ndash a to i když zkoumaneacute osoby znaly značku naacutepoje Oproti tomu u Coca Coly byla zaznamenaacutena činnost v předniacute čaacutesti čelniacuteho laloku oblasti spojeneacute s vědomyacutemi preferencemi city nebo osobou samotnou pouze v přiacutepadě kdy konzumenti znali značku naacutepoje Read Montague to komentoval přiacuteznačně bdquoPepsi vyhraacutevaacute mnoho chuťovyacutech testů ale Coca-Cola se prodaacutevaacute leacutepe protože lideacute jsou podvědomě ovlivněni jejiacute image ndash full of life Ale (doposud) to nikdo nezměřilldquo
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Společnost Mindlab joint-venture automobilky Daimler Benz a univerzity v Ulmu zase paacutetrala po přiacutečinaacutech faktu že sportovniacute auta jsou pro zaacutekazniacuteky viacutece atraktivniacute nežli MPV nebo hatchbacky Zjistili že i sporťaacuteky jsou spojeneacute s mozkovyacutemi centry kteraacute se jinak zapojujiacute při užitiacute čokolaacutedy drog nebo při sexu
V kuloaacuterech se špitaacute že velkeacute FMCG koncerny typu PampG využiacutevajiacute neuromarketing pro praacuteci v oblasti packagingu Idea takoveacuteho zaacuteměru je zřejmaacute pohledem do hlavy spotřebitele snadno zjistiacuteme zda se mu při pohledu na konkreacutetniacute obal vyacuterobku aktivujiacute oblasti mozku spojeneacute s emocemi nebo zda spiacuteše vědomě zpracovaacutevaacute racionaacutelniacute informace
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Praha - Noveacute mlyacuteny Google Earth Nahraacuteno 18 1 2011 dostupneacute elektronicky na httpwwwpano ramiocomphoto46737351 mBank spustila teaser na internetoveacute bankovnictviacute In Mediagurucz 7 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediaguruczwp-contentuploads201402mBankjpg a Chuchvalcovaacute Jana Nejsme jako oni hlaacutesajiacute v novyacutech reklamaacutech hned čtyři banky In MarketingSalestydencz 4 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpmarketingsalestydenczrubrikymarketingnejsme-jako-oni-hlasaji-v-novych-reklamach-hned-ctyri-banky_297128html
Catellovy zaacutekony charakterizujiacute interakci prostřediacute a vrozenyacutech
danyacutech dispozic jedince ndash jejich kongruence (průnik) umožňuje
propagaci a mystifikaci využiacutet sveacute prostředky naplno ndash od doby kdy
se zjistilo že prostřediacute jednotlivce se daacute manipulovat byla do toho
zapojena mystifikace a propagace nějakeacute ideologie ndash a systeacutem
kteryacute se zde vyviacutejiacute je marketingovyacute systeacutem
VALČEK P Slovniacutek literaacuternej teoacuterie Bratislava Literaacuterne informačneacute centrum 2006 351 s ISBN 80-89222-09-9
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon vtiskovaacuteniacute ndash prostřediacute maacute při tvorbě oblastiacute kongruence zaacutesadniacute vyacuteznam vnucuje vrozenyacutem dispoziciacutem sveacute podmiacutenky
Zaacutekazniacutek vstupuje do prostřediacute supermarketu a to se na něj snažiacute působit nejrůznějšiacutemi způsoby na uacuterovni uspořaacutedaacuteniacute i různyacutemi pomocnyacutemi prostředky manipulovaacuteniacutem mystifikaciacute a iluziacute Hledajiacuteciacute se v prvniacutech vteřinaacutech snažiacute zorientovat ocitaacute se v situaci hledaacuteniacute a nachaacutezeniacute nejelementaacuternějšiacutech recepčniacutech naacutevodů Po tom jako se zorientuje pochopiacute a zvaacutežiacute předklaacutedanou možnost rozhodne se vkročit a uacutečastnit se
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon pomocnyacutech prostředků ndash prostřediacute ovlivňuje vrozeneacute dispozice (intelekt) pomocnyacutemi prostředky ndash až do 20
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na můj intelekt a krabička cigaret nebo sladkosti u pokladny mi pomaacutehajiacute nezapomenout na důležitou součaacutest naacutekupu
bull zaacutekon tlaku k biosociaacutelniacutemu průměru ndash v prostřediacute je s jedincem jednaacuteno jako s reprezentantem stereotypů ndash je to konstitutivniacute mechanismus mystifikace
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na mou osobnost bez ohledu na vzdělaacuteniacute zkušenosti sociaacutelniacute rodinneacute pracovniacute postaveniacute je každeacutemu předklaacutedaacuten stejnyacute produkt ndash supermarketovaacute demokracie rovnost spotřebitelů je bohužel vyacutesledkem procesu kteryacute neniacute spojen s lidskou činnostiacute je to proces strojoveacute vyacuteroby strojoveacuteho přiacutejmu systeacutem produkce a konzumu
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon determinace oblasti ndash prostřediacute přiacutemo působiacute na určiteacute oblasti (kvality) určuje jistou miacuteru toho co se projeviacute
V supermarketu mi v pozadiacute hraje hudba nerozptyluji se tak okolniacutemi zvuky okolitniacute mluvou Světla hudba prostor ndash všechno působiacute na meacute bdquospotřebitelskeacute chovaacuteniacuteldquo soubor charakteristik stereotypů a reprezentaciacute ktereacute sem ziacuteskal vstupem do supermarketu
bull zaacutekon zvlaacuteštniacute vazby ndash prostřediacute ovlivňuje zvlaacuteštniacute vazby na objekty ndash třeba důvěra je vztah kteryacute vznikaacute a buduje se mezi lidmi lideacute pak legitimizovali i důvěru v instituce sociaacutelniacute řaacutedy a v dnešniacute době dokonce i důveru (překonaacuteniacute interdikce) v diplastie typu probleacutem dihydrogeacutenmonoxidu Zaacutekonem zvlaacuteštniacute vazby se daacute vysvětlit interdikce (po)slušnosti kterou tak často systeacutemy vyžadujiacute (třeba recepčniacute poslušnost ndash preferovanou recepci produktu)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Přenos a druhy reprezentaciacute
Reprezentace ndash opakovaneacute zpřiacutetomněniacute zobrazeniacute předvaacuteděniacute je symbolickyacute mechanismus konstruovaacuteniacute (mediaacutelniacutech) objektů a souvisiacute s reprezentativnostiacute souborem charakteristik nevyhnutelnyacutem k tomuto symbolickeacutemu procesu
Re-prezentovaacuteniacute je předvaacuteděniacute určityacutech pohledů na sociaacutelniacute skupiny ndash jež se pak přiacutejemce učiacute přijiacutemat jako bdquosamozřejmeacuteldquo bdquonormaacutelniacuteldquo (o tom viacutece vypoviacutedaacute analyacuteza přiacutejmu a zakoacutedovaacuteniacute ideologie do mediovaneacuteho sděleniacute ndash Stuart Hall)
Typ je druh reprezentace vlastniacute zobrazovaciacutemu systeacutemu ndash uměniacute V literaacuterniacute produkci je to literaacuterniacute postava (chronotop) charakterizovaacutena tiacutem co reprezentuje Typy jsou detailně propracovaneacute ačkoli zpravidla neexistujiacute v reaacutelneacutem světe na rozdiacutel od stereotypů ndash zjednodušenyacutech reprezentaciacute deformujiacuteciacutech svou předlohu stereotyp vznikaacute zaacuteměrem a opakovanou reprezentaciacute Kriteacuteriem pro přenos vyacuteznamu jsou rozpoznatelnost reprezentativnost atraktivita
Archetypy jsou hluboce zakořeněneacute typy vyjadřujiacute představy viacutery
hodnoty předsudky opraacutevněniacute S archetypaacutelniacutemi a stereotypniacutemi
reprezentacemi v mediaacutelniacute realitě je spojeneacute riziko (nebo pro
marketing vyacutehoda) nekritickeacute fixace ta je totiž přirozenyacutem
důsledkem imagemakingu budovaacuteniacute a posilovaacuteniacute image značky
budovaacuteniacute vztahu ke značce stejně přirozenyacutem jako davovaacute
psychoacuteza kteraacute zaacutekonitě nastane po skolabovaacuteniacute přiacuteslušneacuteho
systeacutem a jeho meacutedia (např po krachu velkeacute společnosti banky)
Přenosem dochaacuteziacute k introjekci co je podle gestaltistu Fritza Perlse
neurotickyacute mechanismus pomociacute něhož vtělujeme do naacutes
samotnyacutech vzory postoje způsoby činnostiacute a myšleniacute ktereacute nejsou
ve skutečnosti naše
ADŽAJA (AJAYA) Swami Psychoterapie Vyacutechodu a Zaacutepadu Sjednocujiacuteciacute paradigma Praha Chvojkovo nakladatelstviacute 2000 194 s ISBN 80-86183-18-1 s 98 ndash 99
Provokovanaacute projekce se využiacutevaacute na identifikaci projekčniacutech mechanismů u pacienta prostřednictviacutem konotaciacute i v tzv Rorschachovyacutech skvrnaacutech (pacient popisuje co podle něj zobrazujiacute utajenou informaciacute pro vetšinu pacientů zůstavaacute že terapeut ukazuje každeacutemu pacientovi vždy ty stejneacute předlohy ndash logickou recepčniacute reakciacute toho kdo to odhaliacute hned by bylo řiacutect bdquoty skvrny nezobrazujiacute nic ndash zajiacutemaacute vaacutes jen jakyacute vyacuteznam jim přiřadiacutemldquo)
VALČEK Peter Neviditeľnyacute horizont civilizaacutecie In Slovo ndash Roč 4 (2002) č 24 s 10 ndash 11
Kořeny neurotickeacuteho mechanismu vklaacutedaniacute ciziacutech vyacuteznamů můžeme hledat v intenzitě argumentace pro daneacute meacutedium pro danou situaci Člověk zavřenyacute v kabině sveacuteho auta se ohlušuje jednotvaacuterniacutem hlukem ze sveacuteho autoraacutedia CDmp3 přehraacutevače ne kvůli tomu aby neslyšel zvuk motoru ale proto aby se ani na chviacuteli neodpojil od uměleacute reality meacutediiacute multimediaacutelniacuteho světa ndash aby si ji ustavičně bdquozpřiacutetomňoval a na niacute participovalldquo
Tahle deformace je deformaciacute fatickeacute funkce komunikace
Projekci takeacute chybiacute vlastniacute pojmovaacute řeč podstatou projekce je zamlženiacute zneviditelněniacute zneprůhledněniacute označovaneacuteho
Sigmund Freud považoval projekci za obrannyacute mechanismus psychiky kteryacute posouvaacute nechtěneacute nebo nezpracovaneacute (nebo přiacuteliš intenzivniacute) obsahy do nevědomiacute virtuaacutelně se jich zbavuje a promiacutetaacute je do psychiky jinyacutech
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 85
Interjekce je zkratkovitaacute až zkratovaacute symbolizace udalostiacute jejich mimetickyacutemi naacutehradkami jsou to přechody zkracujiacuteciacute cestu aktuaacutelniacute kombinatorice vyacuteznamu P Valček uvaacutediacute že klasickou formu seacutemantickeacute interjekce jako kondenzačniacuteho mechanismu vysvětlil S Freud v sovislosti s analogiiacute mezi vtipem a snem Zdrojem sociativniacutech efektů humoru a takeacute intrapsychickeacute magičnosti snu je vždy kraacutetkeacute spojeniacute prvků z různyacutech seacutemantickyacutech uacuterovniacute (kondenzujiacuteciacute interjekce zhuštěniacute Verdichtung ndash mechanismus takoveacuteho konstruovaacuteniacute vyacuteznamu je popsanyacute jako snovaacute suspenze)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 126
Atributivniacute seacutemantizace atributivniacute vyacuteznam ndash přiřazovaacuteniacute
vyacuteznamu argumentace pro bez ohledu na celostniacute strukturu
atribuce jsou popsaacuteny v kognitivniacute psychologii a vysvětlujiacute
mechanismus difuze vzaacutejemneacuteho vniacutemaacuteniacute motivace chovaacuteniacute
nebo činnosti založenyacute na tendenci člověka přisuzovat aktem
vyacutesledkem uacutespěchem neuacutespěchem určiteacute situačně zvoleneacute
vnějšiacute i vnitřniacute přiacutečiny
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 103 ndash 104
bull datasexualita ndash posedlost daty
Komunikačniacute (nelaacutetkovaacute) zaacutevislost nebo moacutedniacute kulturniacute trend
bull meacutedium = seacutemiotickyacute produkt uvaacutedějiacuteciacute do jineacuteho stavu vědomiacutereality
bull meacutedium způsobuje extenzi schopnosti ale pak i amputaci
bull (digitalizace informaciacute ndash bryacutele ndash Hubblův teleskop - dron ztratiacuteme schopnost čiacutest a rozlišovat znaky)
bull človek robot ndash kyborg transhumanizmus a technokracie
bull kultivace přiacutejemce v mediaacutelniacute realitě a poruchy přiacutejmu
Šablona pro předsevzetiacute 2014 - DOWNLOAD
Chcete taky ziacuteskat životniacute data a vědět jak si na tom stojiacutete
Staacutehněte si šablonu kterou jsem vytvořil pro rok 2014 včetně vysvětlivek a prvniacuteho předvypněneacuteho měsiacutece Během pěti minut nahradiacutete meacute ciacutele za sveacute a můžete začiacutet svůj prvniacute datasexuaacutelniacute rok
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoJsou totaacutelně k ničemu Že je lidi nedodržiacute většinou vědiacute už v
momentě kdy si je uklaacutedajiacute Ještě horšiacute ale je že i kdyby je dodržet
chtěli na konci roku nedokaacutežiacute vyhodnotit jestli uspěli Proto jsem na
novoročniacute predsevzetiacute šel loni jinak S daty a Excelem Diacuteky tomu
viacutem že jedno se mi podařilo splnit na 88 ldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoDiacuteky datům jsem si nicmeacuteně v posledniacute čtvrtině roku uvědomil jak
na tom jsem a naordinoval si každyacute viacutekend alespoň jeden volnyacute den
Což lze pěkně vidět na vizualizaci Stejně jako to že jsem loni měl
dvě obdobiacute kdy jsem jel měsiacutec v kuseldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoTrue datasexuals however will not stop at just collecting and recording bits of data from the Web They are obsessively driven to use a proliferating number of mobile devices and apps to make data-grooming a reality
-
Opravdoviacute datasexualoveacute se nezastaviacute u sbiacuteraacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute bitů dat z webu Jsou posedle pohaacuteněny použiacutevat celou řadu množiacuteciacutech se mobilniacutech zařiacutezeniacute a aplikaciacute aby se jejich peacuteče o uacutedaje stala realitouldquo
Basulto Dominic Meet the Urban Datasexual
In bigthinkcom 16 4 2012 Dostupneacute elektronicky na
httpbigthinkcomendless-innovationmeet-the-urban-datasexual
social media analyst Dominic Basulto describes datasexuals as individuals who ldquoare relentlessly digital They obsessively record everything about their personal lives and they think data is sexyhellipTheir livesmdashfrom a data perspective at leastmdashare perfectly groomedrdquo
Sociaacutelniacute meacutedia analytik Dominic Basulto popisuje datasexuaacutely jako jednotlivce kteřiacute bdquojsou neuacutenavně digitaacutelniacute Posedle zaznamenaacutevajiacute vše o osobniacutem životě a mysliacute si že data jsou sexy Jejich životy jsou přinejmenšiacutem z hlediska dat perfektně upraveneacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies
6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na
httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
I think a large component of social media usage is the concept of tracking As McFedries explains specifically when it comes to a datasexual everything online is a numbers game Individuals in the digital realm obsess about how many likes their profile picture has received and how this number compares to their fellow Facebook users This same idea can be applied to Twitter Instagram or any other social media platform Itrsquos the idea that a single number defines your social status and level of popularity Someone with 50 profile picture likes is obviously so much cooler than someone with 15 right In reality we all know that the number of likes we receive of the number of Facebook friends we have doesnrsquot actually reflect our social standing in the world It does however alter the way others perceive us
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Mysliacutem že velkaacute součaacutest využitiacute sociaacutelniacutech meacutediiacute je koncept sledovaacuteniacute Jak McFedries vysvětluje zvlaacuteště když přijde na datasexuaacutely vše on-line je hra čiacutesel Jednotlivci v digitaacutelniacute fascinaci sniacute o tom kolik maacute raacuted maacute jejich profilovyacute obraacutezek lajků a způsobu jakyacutem toto čiacuteslo srovnaacutevats ostatniacutemi uživateli Facebooku Stejnyacute naacutepad může byacutet aplikovaacuten na Twitter Instagram nebo jineacute sociaacutelniacute mediaacutelniacute platformy Je to myšlenka že jedno čiacuteslo definuje vaše sociaacutelniacute postaveniacute a uacuteroveň popularity Někdo s 50 obraacutezkami v profilu je samozřejmě tolik atraktivnějšiacute než někdo s 15 že Ve skutečnosti všichni viacuteme že počet lajků od přaacutetel na Facebooku neniacute ve skutečnosti naše společenskeacute postaveniacute ve světě Nicmeacuteně měniacute to způsob jak naacutes ostatniacute vniacutemajiacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Děkuji za pozornost
PhDr Peter Jan Kosmaacutely PhD
V přiacutepadě nejasnostiacute mě kontaktujte na kosmalyvip-vscz
Zadaacuteniacute seminaacuterniacute praacutece
pro studenty kombinovaneacuteho studia letniacute semestr 2014
Teacutema Pilotniacute šetřeniacute a prezentace seminaacuterniacute praacutece
1 Projekt pilotniacuteho šetřeniacute
2 Definovaacuteniacute vyacutezkumneacuteho probleacutemu metod technik vzorku a zaacutekladniacuteho souboru
3 Zadaacuteniacute šetřeniacute
4 Vyhodnoceniacute šetřeniacute
5 Prezentace vyacutesledků (zpraacuteva o šetřeniacute)
bull Prezentace seminaacuterniacute praacutece ze ZS (sniacutemky nahraacuteniacute el podklady)
httpmediaanthropologywebnodeczkurzymedialni-komunikace
1 Teze o uacutečelově-racionaacutelnosti jazykoveacute komunikace v daneacutem společenskeacutem uspořaacutedaacuteniacute je teziacute
a) existencialistickou
b) hermeneutickou
c) dialektickou
d) strukturalistickou
2 Co je strukturalizmus
3 Vysvětlete pojmy teorie informace redundance entropie a informace
4 Jakobsonovo scheacutema komunikace a funkce jazykoveacute komunikace
5 Vysvětlete exnominaci ndash pojmenovaacuteniacute druhotnyacutem označujiacuteciacutem systeacutemem ndash na konkreacutetniacutem přiacutekladě
6 Co znamenaacute raacutemcovaacuteniacute komunikaacutetu (ve smyslu recepčniacute teorie Stuarta Halla)
7 Jakyacute je rozdiacutel mezi virtuaacutelniacute realitou a hyperrealitou
8 Co je simulakrum
9 Uveďte přiacuteklad na typ stereotyp a archetyp
10 Co je mediokracie a co medializace
11 Charakterizujte 4 přiacutestupy k meacutediiacutem (McQuail) přenosovyacute rituaacutelovyacute propagačniacute a přiacutejmovyacute model
12 Kdo byl Paul Lazarsfeld a jakyacute typ vyacutezkumu se s niacutem spojuje
13 Co jsou intervenujiacuteciacute faktory a jak ovlivňujiacute masovou komunikaci (Klapper)
14 Mediaacutelně komunikačniacute modely Shannon-Weavrův Osgoodův a Schrammův S-M-C-R model Davida Berla komunikace udaacutelosti podle Gyorgy Gerbnera
15 Funkce masoveacute komunikace podle H Lasswella
16 Teorie užitiacute a uspokojeniacute spiraacutela mlčeniacute agenda setting gatekeeping kultivačniacute teorie jako koncepce mediaacutelniacute komunikace
17 Čtyři faacuteze vyacutezkumu a teorie mediaacutelniacutech uacutečinků podle D McQuaila Obdobiacute všemocnyacutech a slabyacutech meacutediiacute obdobiacute dohodnuteacuteho vlivu meacutediiacute
18 Co je pseudoprostřediacute v pojetiacute W Lippmana
19 Nakreslete Lasswelove paradigma a k jednotlivyacutem veličinaacutem uveďte přiacuteslušneacute vyacutezkumniacute přiacutestupy
20 Co je šum a kteřiacute teoretici jej aplikovali na strojovou i masovou komunikaci
21 Komu se připisuje S-M-C-R model a co vyjadřuje
22 Jak probiacutehaacute komunikace o udaacutelosti podle G Gerbnera
23 Co je hegemonie a jak ji v souvislosti s masovou komunikaciacute vysvětlil Stuart Hall
24 Co je teorie recepce
25 Vysvětlete dualitu publika (dvojiacute původ)
26 J Habermas a jeho pojetiacute veřejneacute sfeacutery
27 Co je normativniacute teorie meacutediiacute
28 Jakaacute jsou hlavniacute teacutemata tyacutekajiacuteciacute se strukturysysteacutemu meacutediiacute
29 Uveďte alespoň 3 normativniacute teorie a hlavniacute důvod jejch kritiky
30 Jakyacute je rozdiacutel mezi pojetiacutem veřejneacute služby v USA a v Evropě
31 Co vyjadřujiacute dvě dimenze mezinaacuterodniacute komunikace (Mowlana) ndash technologickaacute a komunikačniacute
32 Co je to křiacutežoveacute vlastnictviacute (cross ownership)
33 Co je duaacutelniacute systeacutem
34 Znaacutemeacute typologie znaku vyacuteznamniacute autoři typologiiacute
35 Seacutemiotika jejiacute zaacutekladniacute oblasti různost pohledů na zkoumaacuteniacute znaku
36 Charakterizujte mediaacutelniacute kompetence (stručně z čeho se sklaacutedajiacute ndash obšiacuterně svou představu)
37 Co jsou epistemickeacute kompetence
38 Charakterizujte inovovanou Bloomovu taxonomii (stručně uveďte dvě dimenze ndash obšiacuterně tabulku a přiacuteklad vzdělaacutevaciacuteho ciacutelu)
Studijniacute podklady v elektronickeacute formě
httpmediaanthropologywebnodeczkurzymedialni-komunikace
Vliv vědeckyacutech disciplin
bull psychologie a sociaacutelniacute psychologie
aspekty existence člověka a interakce s prostřediacutem
sociaacutelniacute psychologie v USA
- vyacutezkum Střediska skupinoveacute dynamiky v Ann Arbor (Kurt Lewin)
- sociologickyacute vyacutezkum na Yale University (Carl Hovland)
- sociaacutelněpsychologickyacute vyacutezkum (Paul Lazarsfeld)
bull politika a politologie meacutedia jako objekt i subjekt politiky analyacutezou meacutediiacute se analyzuje politika (uacutečinky politickeacute přesvědčovaciacute komunikace uacutečinky propagandy)
- meacutedia jako naacutestroje politickyacutech ciacutelů
- meacutediaacute majiacute vlastniacute politiku
Vyacutezkum masoveacute komunikace překonaacuteval mnoho teoriiacute a naacutehledů a
tak jak se vyviacutejeli meacutedia vyviacutejeli se i teorie meacutediiacute
Dnes je jich nesčetneacute množstviacute některeacute navazujiacute na tradičniacute teorie na
přenosovyacute model ndash někdejšiacute dominantniacute paradigma na behavioraacutelniacute
teorie (podnět ndash reakce) nebo se orientujiacute moderniacutem vyacutechovně-
vzdělaacutevaciacutem směrem nebo kulturně-kritickyacutem
Pro každyacute směr vyacutezkumu byl důležityacute společenskyacute kontext ve ktereacutem
se rodil a každyacute vyacutezkum jistyacutem způsobem reflektoval jisteacute naděje i
obavy
Po obdobiacute prvotniacutech teoriiacute a modelů (Lasswell Lippmannn) nastala
změna před 2 světovou vaacutelkou a v USA vznikly dvě vyacuteznamnaacute centra
vyacutezkumu
bull Institut pro užiteacute sociaacutelniacute vědy na Kolumbijskeacute univerzitě v New Yorku
bull Institut pro vyacutezkum komunikace na Yaleskeacute univerzitě (Carl I Hovland)
Vyacuteznam ve vyacutezkumu skupinoveacute komunikace sehraacutelo i vyacutezkumneacute středisko
skupinoveacute dynamiky vedeneacute Kurtem Lewinem založeneacute v roku 1945 na
Institutě pro technologie v Massachusetts
Sociologicky orientovanaacute skupina kolem Paula Lazarsfelda se začala
orientovat na vyacutezkum působeniacute rozhlasu v politickyacutech kampaniacutech a na to
jak masovaacute komunikace vplyacutevaacute na změnu naacutezorů a postojů
V roku 1940 uskutečnili vyacutezkum v Erie County (v staacutetě Ohio) a ukaacutezal se
překvapivě malyacute vliv masovyacutech meacutediiacute na rozhodovaacuteniacute se voličů Omnoho
silnějšiacute se ukaacutezal osobniacute vliv
Tento jev potvrdilo později množstviacute dalšiacutech vyacutezkumů a byla formulovaacutena
teze o dvoustupňoveacutem toku masoveacute komunikace
Sociaacutelněpsychologicky orientovanaacute skupina na čele s Carlem I
Hovlandem zkoumala vliv propagandy a persuaze (přesvědčovaacuteniacute) a
vyacutesledkem byli teorie ktereacute vychaacutezeli z předpokladu že lideacute usilujiacute o
bdquokonzistentniacuteldquo bdquorovnovaacutežnouldquo bdquosymetrickouldquo postojovou
strukturu Proto jakeacutekoli vnějšiacute vlivy vyvolaacutevajiacuteci u jedince kognitivniacute
nebo emotivniacute disonanci vyvolaacutevajiacute rovněž uacutesiliacute o rovnovaacutehu
Gerhard Maletzke 1963 Pressure and spontaneous feedback
Kognitivniacute disonance a selektivniacute expozice
Teorii kognitivniacute disonance publikoval v roku 1957 (A Theory Of
Cognitive Dissonance) Leon Festinger americkyacute
sociaacutelněpsychologicky orientovanyacute vědec studoval i u Kurta Lewina
Festinger zkoumal zaacutekonitosti tvorby sociaacutelniacutech siacutetiacute a prokaacutezal že lideacute
se bdquozpřaacutetelujiacuteldquo nejen na zaacutekladě společnyacutech zaacutejmů ale hlavně na
zaacutekladě fyzickeacute bliacutezkosti (sousedeacute) Kognitivniacute disonance vyjadřuje že
rozporuplnost v přesvědčeniacute nebo ve viacuteře zapřiacutečiniacute nepohodlneacute
psychickeacute pnutiacute takže lideacute pak přizpůsobiacute sveacute naacutezory (snaha o
konsonanci) nikoli okoliacute
Teorie selektivniacute expozice pak vysvětluje motivaci lidiacute selektivně
vyhledaacutevat informace ktereacute podporujiacute dřiacutevějšiacute rozhodnutiacute nebo
existujiacuteciacute postoje a tak se aktivně vyhyacutebat protichůdnyacutem
informaciacutem
Se selektivniacute expozici souvisiacute i selektivniacute vniacutemaacuteniacute
(bdquonesympatickyacuteldquo obsah lideacute nevniacutemajiacute nebo si jej přizpůsobiacute) a
selektivniacute retence (zadrženiacute zapomenutiacute vytěsněniacute)
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Aschův experiment (1951)
Asch vyzval studenty aby porovnaacutevali velikosti čar na seacuterii kartiček Uvedl to jako test zraku ale ve skutečnosti šlo o test posuzujiacuteciacute konformitu
Studenti-spolupracovniacuteci byli předem instruovaacuteni aby v některyacutech přiacutepadech odpoviacutedali jednotně (12times z 18 přiacutepadů) a hlavně bdquošpatněldquo Posledniacute odpoviacutedal student kteryacute o ničem nevěděl Ostatniacute takteacutež neměli vyjadřovat žaacutedneacute zvlaacuteštniacute reakce na odpovědi druhyacutech Pouze posledniacute byl evidentně nesvůj potil se a nadměrně gestikuloval
Zatiacutemco v pokusneacute skupině kteraacute odpoviacutedala sama za sebe neudělalo 35 ze 37 uacutečastniacuteků žaacutednou chybu (95 lidiacute odpovědělo vždy spraacutevně) vlivem skupinoveacuteho tlaku neudělalo chybu pouze 25 uacutečastniacuteků (47 udělalo alespoň jednu chybu (1-7) a 28 8 a viacutece (z 12))
httpcswikipediaorgwikiAschův_experiment
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Milgramův experiment (1963)
Psycholog Stanley Milgram se pokusil otestovat lidskou vůli podvolit se autoritě v přiacutepadě že je uacutečastniacutekovi nařiacutezeno ubliacutežit dalšiacutemu uacutečastniacutekovi Vyacutesledky experimentu byly šokujiacuteciacute
Uacutečastniacuteci dostali role bdquoučitelůldquo a bdquostudnetůldquo a v přiacutepadě špatneacute odpovědi měl učitel studentovi způsobit stimulaci elektrickyacutem proudem Naviacutec byli učiteleacute vyzvaacuteniacute zvyšovat intemnzitu elektrošoků v situaci kdy student opakovaně odpoviacutedal špatně
Navzdory vyacutekřikům a projevům bolesti od studenta ve vedlejšiacute miacutestnosti uacutečastniacuteci pokračovali na pokyn vedouciacuteho experimentu v brutaacutelniacutech trestech
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Milgramův experiment (1963)
Ze začaacutetku se bdquožaacutekldquo pletl jen maacutelo ovšem čiacutem viacutece stoupala intenzita bdquošokůrdquo tiacutem přibyacutevalo i chyb bdquoUčitelldquo slyšel jak bdquožaacutekldquo při 75 V začiacutenaacute nařiacutekat při 120 V křičel že to boliacute při 150 V nechtěl pokračovat při 180 V steacutenal bdquonemohu tu bolest vydržetldquo při 270V byly vyacutekřiky staacutele zoufalejšiacute Při 300 V bdquožaacutekldquo zavolal že už nebude odpoviacutedat ale experimentaacutetor bdquoučitelildquo řekl že mlčeniacute se považuje za špatnou odpověď Od 330 V bdquoučiteleacuterdquo slyšeli jen ticho V miacutestnosti s bdquoučitelemldquo byl vedouciacute pokusu kteryacute jej povzbuzoval větami typu bdquoProsiacutem pokračujteldquo bdquoExperiment vyžaduje abyste pokračovalldquo bdquoJe nezbytneacute abyste pokračovalldquo a nakonec bdquoNemaacutete jinou volbu musiacutete pokračovatldquo
httpcswikipediaorgwikiMilgramův_experiment
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Stanfordskyacute experiment (14-20 8 1971)
Spočiacuteval v uzavřeniacute určiteacuteho počtu dobrovolniacuteků do uměle vytvořeneacuteho vězeniacute v roliacutech vězňů a dozorců a sledovaacuteniacute jejich chovaacuteniacute Psycholog Philip Zimbardo rozdělil 9 a 9 uacutečastniacuteků do dvou skupin ndash bdquovězňi a dozorcildquo Experiment se odehraacuteval ve sklepniacutech prostorech Stanfordskeacute univerzity a musel byacutet po šesti dnech předčasně ukončen Vězni se druhyacute den vzbouřili a reakce dozorců byly nečekaně brutaacutelniacute
Způsob jakyacutem bylo v kraacutetkeacute době změněno chovaacuteniacute předevšiacutem dozorců byl zcela šokujiacuteciacute jak pro ně tak pro Zimbarda samotneacuteho Ukaacutezalo se že zdravyacute člověk je-li vystaven extreacutemniacutem podmiacutenkaacutem se může radikaacutelně změnit (nebo změnit sveacute chovaacuteniacute) a to ve velmi kraacutetkeacute doběHlavniacute zaacutevěr kteryacute Zimbardo učinil z tohoto experimentu byl naacutezor že brutaacutelniacute zločiny napřiacuteklad v době vaacutelky nejsou diacutelem žaacutednyacutech psychopatů ani lidskyacutech zrůd ale obyčejnyacutech lidiacute vystavenyacutech nepřekonatelneacutemu tlaku okolnostiacute
httpcswikipediaorgwikiStanfordskyacute_vězeňskyacute_experiment httpwwwprisonexporg
Systeacutemovaacute teorie
Skupinovaacute dynamika je metoda kde systeacutemoveacute uvažovaacuteniacute pomaacutehaacute porozumět sociaacutelniacutem interakciacutem zkoumaacuteniacutem rozdiacutelů
Charakteristiky systeacutemu podle Batesona
bull Systeacutem pracuje s rozdiacutely definovanyacutemi jako odchylky od hranice za kterou se už tvořiacute informace
bull Systeacutem se sklaacutedaacute z bdquouzavřenyacutech smyčekldquo nebo obvodů podeacutel kteryacutech fungujiacute rozdiacutely nebo transformace
bull Udaacutelosti v systeacutemu jsou spiacuteš napaacutejeny v raacutemci systeacutemu než vlivem spouštěče (když se dotknete šneka děsiacute vaacutes to spiacuteše diacuteky vlastniacute energii než energii z vašeho kontaktu)
bull Systeacutemy vykazujiacute rekurzivitu nebo kruhovou přiacutečinnost co znamenaacute že systeacutem využiacutevaacute vyacutesledky svyacutech vlastniacutech operaciacute jako zaacuteklad dalšiacutech operaciacute
Bateson G (ed) A sacred unity Further steps to an ecology of mind Rodney Donaldson San Francisco Harper Collins 1991 s 212
Jednotky ktereacute charakterizoval Lev Vygotsky jako zoacuteny proximity jsou přiacutekladem systeacutemoveacuteho uvažovaacuteniacute
Berger a Luckmann při vyacutekladu způsobu vzniku instituciacute zcela
opomiacutejejiacute otaacutezku proč ke konsensu dochaacuteziacute Podle nich je volba
jakyacute způsob řešeniacute probleacutemu se stane instituciacute zcela arbitraacuterniacute
Uacuteplně opomiacutejejiacute otaacutezku jakyacutem způsobem se na vyacuteběru instituce
podiacuteliacute fungovaacuteniacute samotneacute reality (jen způsob řešeniacute kteryacute je v
souladu s realitou může byacutet dlouhodobě funkčniacute)
Niklas Luhmann kteryacute se pokoušiacute o zavedeniacute systeacutemoveacute teorie do
sociologie tvrdiacute že sociaacutelniacute systeacutemy jsou autopoietickeacute
(sebevytvaacuteřejiacuteciacute se) a sebereferenčniacute
STODOLA JIŘIacute Individua sociaacutelniacute siacutetě a poznaacuteniacute Možnosti a limity kognitivniacuteho a sociaacutelně-domeacutenoveacuteho paradigmatu v informačniacute vědě a realistickyacute model domeacuteny ProInflow [online] 21082012 Dostupneacute elektronicky na lthttpproinflowczindividua-socialni-site-poznani-moznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-v-inforgt ISSN 1804ndash2406
Autopoiesis je termiacuten kteryacute do biologie zavaacutediacute Maturana a Varela
a v podstatě znamenaacute vlastnost živyacutech systeacutemů kterou popsal již
Aristoteleacutes ndash jejich schopnost udržovat se v uspořaacutedaneacutem stavu
hyacutebat sebou a čerpat ze sveacuteho okoliacute energii a informace
Sebereference znamenaacute schopnost referovat k sobě což v podstatě
znamenaacute poznaacutevat sebe sama tj učinit sebe objektem vlastniacuteho
poznaacuteniacute Takovou schopnostiacute však disponujiacute jen inteligentniacute tvoroveacute
(spolehlivě ji můžeme připsat pouze lidem ačkoliv někteřiacute autoři ji
rozpoznaacutevajiacute i u některyacutech vyššiacutech živočichů) V Luhmannově pojetiacute
je tedy sociaacutelniacute systeacutem v podstatě živyacute a sebevědomyacute což je
vlastnost individuiacute
STODOLA JIŘIacute Individua sociaacutelniacute siacutetě a poznaacuteniacute Možnosti a limity kognitivniacuteho a sociaacutelně-domeacutenoveacuteho paradigmatu v informačniacute vědě a realistickyacute model domeacuteny ProInflow [online] 21082012 Dostupneacute elektronicky na lthttpproinflowczindividua-socialni-site-poznani-moznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-v-inforgt ISSN 1804ndash2406
Domeacutena je složityacute agregaacutet kteryacute se sklaacutedaacute z
bull objektů zkoumaacuteniacute
bull subjektů poznaacuteniacute a tvůrců informačniacutech objektů
bull informačniacutech objektů
bull informačniacutech a komunikačniacutech vztahů mezi objekty zkoumaacuteniacute subjekty a informačniacutemi objekty
bull vztahů souladu či nesouladu mezi objekty subjekty a informačniacutemi objekty ktereacute vznikajiacute na zaacutekladě informačniacutech a komunikačniacutech vztahů
STODOLA JIŘIacute Individua sociaacutelniacute siacutetě a poznaacuteniacute Možnosti a limity kognitivniacuteho a sociaacutelně-domeacutenoveacuteho paradigmatu v informačniacute vědě a realistickyacute model domeacuteny ProInflow [online] 21082012 Dostupneacute elektronicky na lthttpproinflowczindividua-socialni-site-poznani-moznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-v-inforgt ISSN 1804ndash2406
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Zpětnaacute vazba
bull Vizualizace
bull Koncentrace
bull Vytvaacuteřeniacute separovanyacutech mentaacutelniacutech modelů
bull Konstruktivismus
bull Akomodace
bull Hra
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute ve vyacuteuce
bull Akomodace ndash korekce pomociacute počiacutetačovyacutech programů
bull Hra - Počiacutetačovaacute hra rozviacutejiacute logickeacute a strategickeacute myšleniacute postřeh zvyšuje sebedůvěru pomaacutehaacute postiženyacutem Hra produkuje radost dokaacuteže zaměstnat jedince a vyplnit mu volnyacute čas
- pomaacutehaacute v učeniacute a hlavně je přirozenou součaacutestiacute života
Sociologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute ve vyacuteuce
bull Informačniacute technologie jsou jakyacutemsi urychlovačem působeniacute učitele ve vyacuteuce dokaacutežiacute znaacutesobit uacutečinek dobreacute ale bohužel i špatneacute vyacuteuky
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Zpětnaacute vazba
Zpětnou vazbou je člověk zpraven o uacutespěšnosti či neuacutespěšnosti sveacuteho počiacutenaacuteniacute
Počiacutetač může poskytnout zpětnou vazbu prakticky okamžitě
Neosobniacute poskytovaacuteniacute zpětneacute vazby posiluje intensionaacutelniacute (vnitřniacute) motivaci žaacuteka kdy snaha vyřešit probleacutem neniacute nahrazovaacutena snahou zviditelnit se v očiacutech učitelovyacutech a zaliacutebit se mu [Fontana] Zodpovědnost za spraacutevnost řešeniacute nemůže žaacutek přesunout na jinou osobu
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Vizualizace
- použiacutevaacuteniacute naacutekresů naacutečrtků obraacutezků grafů
- Člověk maacute omezenou tzv aktivniacute paměť kterou při učeniacute nedokaacuteže překročit
- Učiacute-li se člověk nějakyacute novyacute abstraktniacute pojem spotřebovaacutevaacute velkou čaacutest sveacute aktuaacutelniacute paměťoveacute kapacity na představovaacuteniacute si daneacute situace na ktereacute učitel pojem vysvětluje Vizualizace pomaacutehaacute čaacutest aktuaacutelniacute paměti uvolnit ve prospěch dalšiacutech mentaacutelniacutech činnostiacute (jako je indukce abstrakce komparace dedukce symbolizace apod)
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Koncentrace
Pomoc počiacutetače zde spočiacutevaacute v tom že za žaacuteka vyřešiacute snadneacute jednotliveacute diacutelčiacute kroky ktereacute vykonaacute na žaacutekův přiacutekaz a nechaacute jej koncentrovat myšleniacute pouze v uacuterovni vyššiacute
bull Vytvaacuteřeniacute separovanyacutech mentaacutelniacutech modelů
Dostatečně dlouhyacutem opakovanyacutem ziacuteskaacutevaacuteniacutem separovanyacutech modelů člověk ziacuteskaacute dostatečnou zkušenost s danyacutem pojmem aby si mohl vytvořit model obecnyacute univerzaacutelniacute Nedostatečneacute ziacuteskaacuteniacute a zpracovaacuteniacute separovanyacutech modelů vede k formalismu tedy k situaci kdy člověk vytvořiacute chybnyacute obecnyacute model daneacuteho jevu či pojmu
bull Konstruktivismus
Počiacutetačoveacute prostřediacute ověřuje v praxi naacutepady hypoteacutezy a žaacutek může vlastniacute aktivitou danyacute novyacute pojem zkonstruovat přijiacutet ldquona tordquo saacutem objevit jej pro sebe
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Přiacutestup ke komunikaci jako k zpracovaacuteniacute informaciacute (information
processing) 1950 ndash 1960 prvniacute počiacutetače umožňujiacute psychologům
srovnaacutevat způsob jakyacutem uklaacutedaacute a zpracovaacutevaacute informace počiacutetač na
rozdiacutel od člověka (mysl paměť myšleniacute)
Selektivniacute pozornost šum a dalšiacute rušeniacute komunikace již nebyly
otaacutezkou techniky (Shannon Weaver) ale percepce (vniacutemaacuteniacute) a
recepce (přiacutejmu) rozděleniacute pozornosti přepiacutenaacuteniacute pozornosti
Kapacita pozornosti omezenaacute na jistyacute počet věciacute a zpracuje omezeneacute
množstviacute informaciacute
Instrukčniacute dizajn paměť se nemaacute přetěžovat maacute dokončit uacutekol než
začne dalšiacute pokud jsou paměť a mysl přetiacuteženy učeniacute se nemůže
uskutečnit
Kognitivniacute přiacutestup bull Jean Piaget (1896-1980) - Vyacutevojovaacute staacutedia vyacutevojovaacute psychologie - vliv strukturalizmu a konstruktivistickaacute teorie znalosti - staacutedia kognitivniacuteho vyacutevoje Senzomotorickeacute staacutedium od narozeniacute do 2 let života Předoperačniacute staacutedium od 2 do 7 let (egocentrickeacute myšleniacute) Stadium konkreacutetniacutech operaciacute od 7 do 11-12 let (logika klasifikace) Stadium formaacutelniacutech operaciacute 12 let (konstrukce idejiacute abstraktniacute myšleniacute) Dopad na počiacutetačoveacute vědy a vědy o uměleacute inteligenci bdquoSeymour Papert použil Piagetovu praacuteci při vytvaacuteřeniacute Logo programming language Alan Kay použil Piagetovy teorie jako zaacuteklad pro Dynabook programming system conceptk vyvinutiacute Alto prototypu kteryacute jako prvniacute objevil zaacuteklady grafickeacuteho uživatelskeacuteho rozhraniacute (GUI) a ovlivnil vytvořeniacute uživatelskyacutech rozhraniacute v 80 letech 20 stoletiacute a pozdějildquo
zdroje httpcswikipediaorgwikiJean_Piaget httpenwikipediaorgwikiFileJean_Piaget_in_Ann_Arborpng
Kognitivniacute přiacutestup bull geštalt (gestalt) psychologie (od roku 1900) - scheacutemata ktereacute si učiacuteciacute se vytvaacuteřiacute v reakci na prostřediacute - 2 předpoklady - Paměť ndash organizovanyacute systeacutem zpracovaacuteniacute informaciacute - Primaacuterniacute znalosti (prior knowledge) ndash tvořiacute epistemickeacute kompetence - scheacutema jako zaacutekladniacute jednotka porozuměniacute vzdělaacutevaciacutemu obsahu (Piaget) - vyacutevojoveacute procesy podle Piageta adaptace na prostřediacute po vyvolaacuteniacute
interakce (disonance) nastaacutevaacute začleňovaacuteniacute novyacutech informaciacute do staacutevajiacuteciacutech konceptů (asimilace) pak může proběhnout proces změn staacutevajiacutech scheacutemat (akomodace) Učeniacute pomociacute opakovanyacutech akciacute využiacutevaacute proces zrcadloveacute abstrakce (reflecting abstraction) schopnost identifikovat vlastnosti objektů podle toho jakeacute uacutečinky na ně majiacute různeacute akce využiacutevaacute proces empirickaacute abstrakce (empirical abstraction) Jsou to dvojiacute procesy vytvaacuteřeniacute noveacuteho kognitivniacuteho staacutedia (cognitive stage) Naacutesleduje rozpoznaacutevaacuteniacute složitějšiacutech objektů a vytvaacuteřeniacute složitějšiacutech uacutekonů Pokud znalosti ziacuteskaneacute v jednom staacutediu vedou prudce a rapidně k noveacutemu vyššiacutemu staacutediu pochopeniacute řiacutekaacuteme že proběhl bdquogestaltldquo
zdroj httpcswikipediaorgwikiJean_Piaget
Kognitivniacute zaacutetěž (cognitive load) John Sweller - pracovniacute paměť umiacute procesovat 7 +- 2 scheacutemat - na řešeniacute probleacutemu potřebuje učiacuteciacute se množstviacute kognitivniacute procesniacute kapacity maacute omezenou bdquopracovniacute paměťldquo ale neomezenou dlouhodobou paměť (scheacutemata se do niacute uklaacutedajiacute a z niacute vyvolaacutevajiacute) - teorie z oboru instrukčniacuteho dizajnu (instructional design) kde je
informaciacute to co svojiacute strukturou dovoluje učiacuteciacutemu se vyviacutejet scheacutemata automaticky a rychle (tyto informace jsou uchovaacutevaacuteny v dlouhodobeacute paměti jako naacutevyky)
1 vnitřniacute zaacutetěž (intrinsic c load) inherentniacute komplexnost naacuteročnost uacutekolu učiacuteciacute se nekontroluje bdquoporcovaacuteniacuteldquo obsahu do věcnyacutech probleacutemů
2 vnějšiacute zaacutetěž (extraneous c load) dalšiacute a nadbytečneacute informace v průběhu vyacutekladu rozptyluje od učeniacute naacutesledek vysokeacute vnitřniacute zaacutetěže
3 podstatnaacute zaacutetěž (germane c load) vědomaacute aktivita uacutekolově řiacutezena vytvaacuteřeniacute scheacutemat přijatelnaacute zaacutetěž vysokaacute vnitřniacute niacutezkaacute vnějšiacute vysokaacute podstatnaacute
zdroje httpeducationartsunsweduaumediaProfilecacheR148174-swellerjpg httpwwwinstructionaldesignorgtheoriescognitive-loadhtml
Kognitivniacute věda
bull Kognitivniacute věda je transdisciplinaacuterniacute obor kteryacute se věnuje studiu procesů ziacuteskaacutevaacuteniacute a využiacutevaacuteniacute znalostiacute myšleniacute učeniacute a rozhodovaacuteniacute nejen u lidiacute ale i u uměle vytvořenyacutech systeacutemů K tomuto studiu využiacutevaacute vyacutesledky vyacutezkumů i metody mnoha vědeckyacutech oborů (např filozofie antropologie lingvistiky psychologie informatiky kybernetiky biologie neurověd informačniacute vědy) Ciacutelem kognitivniacute vědy je tyto poznatky z jednotlivyacutech oborů sjednotit a propojit a nahliacutežet na ně v širokeacutem kontextu Vyacutesledkem zkoumaacuteniacute pak maacute byacutet komplexniacute pohled na vyacuteše zmiacuteněneacute procesy a lepšiacute porozuměniacute tomu jak probiacutehajiacute Aplikaciacute poznatků kognitivniacute vědy může byacutet počiacutetačoveacute modelovaacuteniacute jednotlivyacutech kognitivniacutech procesů či složitějšiacutech struktur simulujiacuteciacutech lidskeacute myšleniacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull kognitivniacute hexagram zobrazuje šest oborů spolupracujiacuteciacutech v raacutemci kognitivniacute vědy
Vztahy mezi discipliacutenami
kognitivniacute vědy v roce 1978
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle MILLER George A The cognitive revolution a historical perspective Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 3 s 141-144 ISSN 1364-6613
Kognitivniacute věda
bull vzaacutejemnaacute interakce
bull a součinnost
bull v raacutemci kognitivniacute vědy
Kognitivniacute věda
obory a podobory
ktereacute se na niacute podiacutelejiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle HAVEL Ivan M Věda o duši Vesmiacuter 2000 roč 79 č 7 s 363 ISSN 0042-4544
Kognitivniacute věda
Počaacutetky kognitivniacute vědy byly ovlivněny pracemi z oblasti raneacute
kybernetiky ve 30 a 40 letech např Warrena McCullocha a Waltera
Pitse kteřiacute se snažili porozumět zaacutesadaacutem organizace znalostiacute v mysli a
vytvořili prvniacute varianty vyacutepočetniacutech modelů inspirovanyacutech strukturou
biologickyacutech neuronovyacutech siacutetiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
Důležityacute přiacutenos znamenal vyacutevoj na poli teorie algoritmů a digitaacutelniacutech
počiacutetačů ve 40 a 50 letech zejmeacutena praacutece Alana Turinga a Johna
von Neumanna Von Neumannova architektura počiacutetače byla pro
kognitivniacute vědu vyacuteznamnaacute jako krok ve vyacutevoji vyacutezkumneacuteho naacutestroje
(počiacutetače) i jako metafora mezi strojovyacutem a lidskyacutem myšleniacutem Půdu
pro noveacute myšlenky v oblasti experimentaacutelniacute psychologie připravil
odklon od behaviorismu (kteryacute ignoroval některeacute otaacutezky ohledně
lidskeacuteho myšleniacute jako představivost jazyk či řešeniacute probleacutemů)
reprezentovanyacute např pracemi Noama Chomskeacuteho či Karla Spencera
Lashleyho
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Podobu vědniacute discipliacuteny ziacuteskala v polovině sedmdesaacutetyacutech let kdy vznikla Společnost pro kognitivniacute vědu (Cognitive Science Society) a byl založen časopis Cognitive Science
bull Za zakladatele či průkopniacuteky kognitivniacute vědy lze považovat tyto osobnosti George Miller John McCarthy Marvin Minski Allen Newell Herbert Simon Noam Chomsky
bull Prvniacute z nich psycholog G Miller ve sveacutem člaacutenku z roku 19566 poukaacutezal na omezeniacute lidskeacute mysli (např kapacitu kraacutetkodobeacute paměti) a vyjaacutedřil domněnku že tato omezeniacute jsou v mysli vyřešena pomociacute mentaacutelniacutech reprezentaciacute ktereacute informace zaznamenaacutevajiacute po malyacutech daacutevkaacutech K zakoacutedovaacuteniacute a dekoacutedovaacuteniacute informace jsou pak zapotřebiacute mentaacutelniacute procesy
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Uacutestředniacute hypoteacutezou kognitivniacute vědy kteraacute je dostatečně obecnaacute aby zastřešila všechny současneacute teoretickeacute přiacutestupy v raacutemci kognitivniacute vědy je komputačněreprezentativniacute uchopeniacute mysli (CRUM ndash Computational-Representational Understanding of Mind)
bull Podle tohoto přiacutestupu lze lidskeacute myšleniacute nejleacutepe pochopit a vysvětlit pomociacute reprezentujiacuteciacutech struktur v mysli a vyacutepočetniacutech procedur ktereacute operujiacute na těchto strukturaacutech CRUM využiacutevaacute jak analogii s fungovaacuteniacutem počiacutetače (datoveacute struktury ndash mentaacutelniacute reprezentace algoritmy ndash vyacutepočetniacute procedury běh programu ndash myšleniacute) tak i analogii se strukturou mozku (konekcionistickyacute přiacutestup ndash neurony a jejich propojeniacute hrajiacute roli datovyacutech struktur a nervoveacute vzruchy jsou analogiiacute algoritmů)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
V současnosti podle Thagarda (2001) existuje šest hlavniacutech teoretickyacutech přiacutestupů k vysvětleniacute povahy reprezentaciacute a vyacutepočetniacutech procedur (modelovaacuteniacute myšleniacute) ndash logika pravidla pojmy představy analogie a konekcionistickeacute siacutetě
bull Dalšiacute přiacutestup kteryacute se uplatňuje v raacutemci experimentaacutelniacute robotiky a uměleacuteho života vysvětluje kognici jako vzaacutejemnou interakci těla agenta a okolniacuteho prostřediacute Umělyacute život (artificial life alife) se snažiacute porozumět zaacutekladniacutem obecnyacutem vlastnostem živyacutech systeacutemů pomociacute vyvolaacuteniacute přirozeneacuteho chovaacuteniacute v softwaru hardwaru a biochemickyacutech sloučeninaacutech Studium zaacutekladniacutech abstraktniacutech vlastnostiacute živyacutech systeacutemů např nezaacutevisleacuteho adaptivniacuteho a inteligentniacuteho chovaacuteniacute tvořiacute styčnou plochu mezi umělyacutem životem a kognitivniacute vědou (Bedau 2003)
THAGARD Paul Cognitive Science In Edward N Zalta (ed) Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] Fall 2009 Edition Stanford Stanford University Center for the Study of Language and Information The Metaphysics Research Lab copy 2007 first publ Mon Sep 23 1996 substantive rev Mon Apr 30 2007 [cit 2009-12-03] Dostupnyacute z WWW lthttpplatostanfordeduarchivesfall2009entriescognitive-sciencegt ISSN 1095-5054
BEDAU Mark A Artificial life organization adaptation and complexity from the bottom up Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 11 s 505-512 ISSN 1364-6613
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Vyacutezkumneacute metody použiacutevaneacute kognitivniacute vědou jsou velmi různorodeacute a využiacutevajiacute např metody vychaacutezejiacuteciacute z psychologie neurověd počiacutetačoveacute vědy a systeacutemoveacute teorie Přiacutekladem jsou experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute mozkoveacute zobrazovaciacute metody vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute neurobiologickeacute metody
bull Experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute (reakčniacute doba psychofyzickeacute odpovědi sledovaacuteniacute pohledu) mozkoveacute zobrazovaciacute metody (PET EEG fMRI optickeacute zobrazovaacuteniacute MEG) vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute (symbolickeacute modelovaacuteniacute modely konekcionistickyacutechneuronaacutelniacutech siacutetiacute fyzickeacute dynamickeacute systeacutemy) neurobiologickeacute metody (přiacutemaacute stimulace mozku sledovaacuteniacute jedneacute buňky zviacuteřeciacute modely)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Neuromarketing
Neuromarketing ndash Wikipedie
Neuromarketing studuje funkce mozku při rozhodovaacuteniacute o koupi produktu httpcswikipediaorgwikiNeuromarketing
httpwwwgreenbookblogorgwp-contentuploads201312Neuromarketingjpg
Neuromarketing
Biometrickeacute metody dokaacutežou poskytnout vodiacutetka k hlubšiacutemu pochopeniacute spotřebitelskeacuteho chovaacuteniacute Poodhaliacute co zaacutekazniacutek skutečně ciacutetiacute na co a jak skutečně reaguje při kontaktu s konkreacutetniacutemi stimuly Zaacutekazniacutekovy vědomeacute deklarace jsou sice důležiteacute ale většinou neodraacutežejiacute jeho reaacutelneacute chovaacuteniacute Na jednu stranu je to zapřiacutečiněno tiacutem že podstatnaacute čaacutest mentaacutelniacutech procesů zaacutekazniacuteka se děje nevědomě přestože majiacute přiacutemyacute vliv na jeho chovaacuteniacute včetně rozhodovaciacutech procesů brand preferenciacute loajality a odhadů Na druhou stranu zde u mnoha procesů funguje vlastniacute zaacutekazniacutekova bdquoautocenzuraldquo kterou dobře ilustruje naacutesledujiacuteciacute přiacuteklad testu očniacute kamerou Zaacutekazniacuteci si zkraacutetka o sobě některeacute věci nejsou schopni uvědomovat a už vůbec naacutem o nich povědět
Jesenskyacute Daniel Neuromarketingoveacute vyacutezkumneacute metody v miacutestě prodeje In MediaGurucz 1362012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201206neuromarketingove-vyzkumne-metody-v-miste-prodejeUyzaSqyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Jak se daacute neuromarketing smysluplně využiacutet Mezi prvniacute a nejčastěji zmiňovaneacute vlaštovky patřiacute praacutece Reada Montague z roku 2004 srovnaacutevajiacuteciacute vniacutemaacuteniacute Pepsi-Coly a Coca-Coly bez znalosti značky naacutepoje (blind test) oproti konzumaci naacutepoje se znalostiacute značky Při testech byly zkoumaacuteny mozkoveacute oblasti konzumentů limonaacuted
Při konzumaci Pepsi byla při pitiacute aktivniacute oblast mozku spojenaacute s pocity odměn chutiacute ndash a to i když zkoumaneacute osoby znaly značku naacutepoje Oproti tomu u Coca Coly byla zaznamenaacutena činnost v předniacute čaacutesti čelniacuteho laloku oblasti spojeneacute s vědomyacutemi preferencemi city nebo osobou samotnou pouze v přiacutepadě kdy konzumenti znali značku naacutepoje Read Montague to komentoval přiacuteznačně bdquoPepsi vyhraacutevaacute mnoho chuťovyacutech testů ale Coca-Cola se prodaacutevaacute leacutepe protože lideacute jsou podvědomě ovlivněni jejiacute image ndash full of life Ale (doposud) to nikdo nezměřilldquo
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Společnost Mindlab joint-venture automobilky Daimler Benz a univerzity v Ulmu zase paacutetrala po přiacutečinaacutech faktu že sportovniacute auta jsou pro zaacutekazniacuteky viacutece atraktivniacute nežli MPV nebo hatchbacky Zjistili že i sporťaacuteky jsou spojeneacute s mozkovyacutemi centry kteraacute se jinak zapojujiacute při užitiacute čokolaacutedy drog nebo při sexu
V kuloaacuterech se špitaacute že velkeacute FMCG koncerny typu PampG využiacutevajiacute neuromarketing pro praacuteci v oblasti packagingu Idea takoveacuteho zaacuteměru je zřejmaacute pohledem do hlavy spotřebitele snadno zjistiacuteme zda se mu při pohledu na konkreacutetniacute obal vyacuterobku aktivujiacute oblasti mozku spojeneacute s emocemi nebo zda spiacuteše vědomě zpracovaacutevaacute racionaacutelniacute informace
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Praha - Noveacute mlyacuteny Google Earth Nahraacuteno 18 1 2011 dostupneacute elektronicky na httpwwwpano ramiocomphoto46737351 mBank spustila teaser na internetoveacute bankovnictviacute In Mediagurucz 7 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediaguruczwp-contentuploads201402mBankjpg a Chuchvalcovaacute Jana Nejsme jako oni hlaacutesajiacute v novyacutech reklamaacutech hned čtyři banky In MarketingSalestydencz 4 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpmarketingsalestydenczrubrikymarketingnejsme-jako-oni-hlasaji-v-novych-reklamach-hned-ctyri-banky_297128html
Catellovy zaacutekony charakterizujiacute interakci prostřediacute a vrozenyacutech
danyacutech dispozic jedince ndash jejich kongruence (průnik) umožňuje
propagaci a mystifikaci využiacutet sveacute prostředky naplno ndash od doby kdy
se zjistilo že prostřediacute jednotlivce se daacute manipulovat byla do toho
zapojena mystifikace a propagace nějakeacute ideologie ndash a systeacutem
kteryacute se zde vyviacutejiacute je marketingovyacute systeacutem
VALČEK P Slovniacutek literaacuternej teoacuterie Bratislava Literaacuterne informačneacute centrum 2006 351 s ISBN 80-89222-09-9
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon vtiskovaacuteniacute ndash prostřediacute maacute při tvorbě oblastiacute kongruence zaacutesadniacute vyacuteznam vnucuje vrozenyacutem dispoziciacutem sveacute podmiacutenky
Zaacutekazniacutek vstupuje do prostřediacute supermarketu a to se na něj snažiacute působit nejrůznějšiacutemi způsoby na uacuterovni uspořaacutedaacuteniacute i různyacutemi pomocnyacutemi prostředky manipulovaacuteniacutem mystifikaciacute a iluziacute Hledajiacuteciacute se v prvniacutech vteřinaacutech snažiacute zorientovat ocitaacute se v situaci hledaacuteniacute a nachaacutezeniacute nejelementaacuternějšiacutech recepčniacutech naacutevodů Po tom jako se zorientuje pochopiacute a zvaacutežiacute předklaacutedanou možnost rozhodne se vkročit a uacutečastnit se
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon pomocnyacutech prostředků ndash prostřediacute ovlivňuje vrozeneacute dispozice (intelekt) pomocnyacutemi prostředky ndash až do 20
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na můj intelekt a krabička cigaret nebo sladkosti u pokladny mi pomaacutehajiacute nezapomenout na důležitou součaacutest naacutekupu
bull zaacutekon tlaku k biosociaacutelniacutemu průměru ndash v prostřediacute je s jedincem jednaacuteno jako s reprezentantem stereotypů ndash je to konstitutivniacute mechanismus mystifikace
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na mou osobnost bez ohledu na vzdělaacuteniacute zkušenosti sociaacutelniacute rodinneacute pracovniacute postaveniacute je každeacutemu předklaacutedaacuten stejnyacute produkt ndash supermarketovaacute demokracie rovnost spotřebitelů je bohužel vyacutesledkem procesu kteryacute neniacute spojen s lidskou činnostiacute je to proces strojoveacute vyacuteroby strojoveacuteho přiacutejmu systeacutem produkce a konzumu
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon determinace oblasti ndash prostřediacute přiacutemo působiacute na určiteacute oblasti (kvality) určuje jistou miacuteru toho co se projeviacute
V supermarketu mi v pozadiacute hraje hudba nerozptyluji se tak okolniacutemi zvuky okolitniacute mluvou Světla hudba prostor ndash všechno působiacute na meacute bdquospotřebitelskeacute chovaacuteniacuteldquo soubor charakteristik stereotypů a reprezentaciacute ktereacute sem ziacuteskal vstupem do supermarketu
bull zaacutekon zvlaacuteštniacute vazby ndash prostřediacute ovlivňuje zvlaacuteštniacute vazby na objekty ndash třeba důvěra je vztah kteryacute vznikaacute a buduje se mezi lidmi lideacute pak legitimizovali i důvěru v instituce sociaacutelniacute řaacutedy a v dnešniacute době dokonce i důveru (překonaacuteniacute interdikce) v diplastie typu probleacutem dihydrogeacutenmonoxidu Zaacutekonem zvlaacuteštniacute vazby se daacute vysvětlit interdikce (po)slušnosti kterou tak často systeacutemy vyžadujiacute (třeba recepčniacute poslušnost ndash preferovanou recepci produktu)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Přenos a druhy reprezentaciacute
Reprezentace ndash opakovaneacute zpřiacutetomněniacute zobrazeniacute předvaacuteděniacute je symbolickyacute mechanismus konstruovaacuteniacute (mediaacutelniacutech) objektů a souvisiacute s reprezentativnostiacute souborem charakteristik nevyhnutelnyacutem k tomuto symbolickeacutemu procesu
Re-prezentovaacuteniacute je předvaacuteděniacute určityacutech pohledů na sociaacutelniacute skupiny ndash jež se pak přiacutejemce učiacute přijiacutemat jako bdquosamozřejmeacuteldquo bdquonormaacutelniacuteldquo (o tom viacutece vypoviacutedaacute analyacuteza přiacutejmu a zakoacutedovaacuteniacute ideologie do mediovaneacuteho sděleniacute ndash Stuart Hall)
Typ je druh reprezentace vlastniacute zobrazovaciacutemu systeacutemu ndash uměniacute V literaacuterniacute produkci je to literaacuterniacute postava (chronotop) charakterizovaacutena tiacutem co reprezentuje Typy jsou detailně propracovaneacute ačkoli zpravidla neexistujiacute v reaacutelneacutem světe na rozdiacutel od stereotypů ndash zjednodušenyacutech reprezentaciacute deformujiacuteciacutech svou předlohu stereotyp vznikaacute zaacuteměrem a opakovanou reprezentaciacute Kriteacuteriem pro přenos vyacuteznamu jsou rozpoznatelnost reprezentativnost atraktivita
Archetypy jsou hluboce zakořeněneacute typy vyjadřujiacute představy viacutery
hodnoty předsudky opraacutevněniacute S archetypaacutelniacutemi a stereotypniacutemi
reprezentacemi v mediaacutelniacute realitě je spojeneacute riziko (nebo pro
marketing vyacutehoda) nekritickeacute fixace ta je totiž přirozenyacutem
důsledkem imagemakingu budovaacuteniacute a posilovaacuteniacute image značky
budovaacuteniacute vztahu ke značce stejně přirozenyacutem jako davovaacute
psychoacuteza kteraacute zaacutekonitě nastane po skolabovaacuteniacute přiacuteslušneacuteho
systeacutem a jeho meacutedia (např po krachu velkeacute společnosti banky)
Přenosem dochaacuteziacute k introjekci co je podle gestaltistu Fritza Perlse
neurotickyacute mechanismus pomociacute něhož vtělujeme do naacutes
samotnyacutech vzory postoje způsoby činnostiacute a myšleniacute ktereacute nejsou
ve skutečnosti naše
ADŽAJA (AJAYA) Swami Psychoterapie Vyacutechodu a Zaacutepadu Sjednocujiacuteciacute paradigma Praha Chvojkovo nakladatelstviacute 2000 194 s ISBN 80-86183-18-1 s 98 ndash 99
Provokovanaacute projekce se využiacutevaacute na identifikaci projekčniacutech mechanismů u pacienta prostřednictviacutem konotaciacute i v tzv Rorschachovyacutech skvrnaacutech (pacient popisuje co podle něj zobrazujiacute utajenou informaciacute pro vetšinu pacientů zůstavaacute že terapeut ukazuje každeacutemu pacientovi vždy ty stejneacute předlohy ndash logickou recepčniacute reakciacute toho kdo to odhaliacute hned by bylo řiacutect bdquoty skvrny nezobrazujiacute nic ndash zajiacutemaacute vaacutes jen jakyacute vyacuteznam jim přiřadiacutemldquo)
VALČEK Peter Neviditeľnyacute horizont civilizaacutecie In Slovo ndash Roč 4 (2002) č 24 s 10 ndash 11
Kořeny neurotickeacuteho mechanismu vklaacutedaniacute ciziacutech vyacuteznamů můžeme hledat v intenzitě argumentace pro daneacute meacutedium pro danou situaci Člověk zavřenyacute v kabině sveacuteho auta se ohlušuje jednotvaacuterniacutem hlukem ze sveacuteho autoraacutedia CDmp3 přehraacutevače ne kvůli tomu aby neslyšel zvuk motoru ale proto aby se ani na chviacuteli neodpojil od uměleacute reality meacutediiacute multimediaacutelniacuteho světa ndash aby si ji ustavičně bdquozpřiacutetomňoval a na niacute participovalldquo
Tahle deformace je deformaciacute fatickeacute funkce komunikace
Projekci takeacute chybiacute vlastniacute pojmovaacute řeč podstatou projekce je zamlženiacute zneviditelněniacute zneprůhledněniacute označovaneacuteho
Sigmund Freud považoval projekci za obrannyacute mechanismus psychiky kteryacute posouvaacute nechtěneacute nebo nezpracovaneacute (nebo přiacuteliš intenzivniacute) obsahy do nevědomiacute virtuaacutelně se jich zbavuje a promiacutetaacute je do psychiky jinyacutech
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 85
Interjekce je zkratkovitaacute až zkratovaacute symbolizace udalostiacute jejich mimetickyacutemi naacutehradkami jsou to přechody zkracujiacuteciacute cestu aktuaacutelniacute kombinatorice vyacuteznamu P Valček uvaacutediacute že klasickou formu seacutemantickeacute interjekce jako kondenzačniacuteho mechanismu vysvětlil S Freud v sovislosti s analogiiacute mezi vtipem a snem Zdrojem sociativniacutech efektů humoru a takeacute intrapsychickeacute magičnosti snu je vždy kraacutetkeacute spojeniacute prvků z různyacutech seacutemantickyacutech uacuterovniacute (kondenzujiacuteciacute interjekce zhuštěniacute Verdichtung ndash mechanismus takoveacuteho konstruovaacuteniacute vyacuteznamu je popsanyacute jako snovaacute suspenze)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 126
Atributivniacute seacutemantizace atributivniacute vyacuteznam ndash přiřazovaacuteniacute
vyacuteznamu argumentace pro bez ohledu na celostniacute strukturu
atribuce jsou popsaacuteny v kognitivniacute psychologii a vysvětlujiacute
mechanismus difuze vzaacutejemneacuteho vniacutemaacuteniacute motivace chovaacuteniacute
nebo činnosti založenyacute na tendenci člověka přisuzovat aktem
vyacutesledkem uacutespěchem neuacutespěchem určiteacute situačně zvoleneacute
vnějšiacute i vnitřniacute přiacutečiny
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 103 ndash 104
bull datasexualita ndash posedlost daty
Komunikačniacute (nelaacutetkovaacute) zaacutevislost nebo moacutedniacute kulturniacute trend
bull meacutedium = seacutemiotickyacute produkt uvaacutedějiacuteciacute do jineacuteho stavu vědomiacutereality
bull meacutedium způsobuje extenzi schopnosti ale pak i amputaci
bull (digitalizace informaciacute ndash bryacutele ndash Hubblův teleskop - dron ztratiacuteme schopnost čiacutest a rozlišovat znaky)
bull človek robot ndash kyborg transhumanizmus a technokracie
bull kultivace přiacutejemce v mediaacutelniacute realitě a poruchy přiacutejmu
Šablona pro předsevzetiacute 2014 - DOWNLOAD
Chcete taky ziacuteskat životniacute data a vědět jak si na tom stojiacutete
Staacutehněte si šablonu kterou jsem vytvořil pro rok 2014 včetně vysvětlivek a prvniacuteho předvypněneacuteho měsiacutece Během pěti minut nahradiacutete meacute ciacutele za sveacute a můžete začiacutet svůj prvniacute datasexuaacutelniacute rok
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoJsou totaacutelně k ničemu Že je lidi nedodržiacute většinou vědiacute už v
momentě kdy si je uklaacutedajiacute Ještě horšiacute ale je že i kdyby je dodržet
chtěli na konci roku nedokaacutežiacute vyhodnotit jestli uspěli Proto jsem na
novoročniacute predsevzetiacute šel loni jinak S daty a Excelem Diacuteky tomu
viacutem že jedno se mi podařilo splnit na 88 ldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoDiacuteky datům jsem si nicmeacuteně v posledniacute čtvrtině roku uvědomil jak
na tom jsem a naordinoval si každyacute viacutekend alespoň jeden volnyacute den
Což lze pěkně vidět na vizualizaci Stejně jako to že jsem loni měl
dvě obdobiacute kdy jsem jel měsiacutec v kuseldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoTrue datasexuals however will not stop at just collecting and recording bits of data from the Web They are obsessively driven to use a proliferating number of mobile devices and apps to make data-grooming a reality
-
Opravdoviacute datasexualoveacute se nezastaviacute u sbiacuteraacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute bitů dat z webu Jsou posedle pohaacuteněny použiacutevat celou řadu množiacuteciacutech se mobilniacutech zařiacutezeniacute a aplikaciacute aby se jejich peacuteče o uacutedaje stala realitouldquo
Basulto Dominic Meet the Urban Datasexual
In bigthinkcom 16 4 2012 Dostupneacute elektronicky na
httpbigthinkcomendless-innovationmeet-the-urban-datasexual
social media analyst Dominic Basulto describes datasexuals as individuals who ldquoare relentlessly digital They obsessively record everything about their personal lives and they think data is sexyhellipTheir livesmdashfrom a data perspective at leastmdashare perfectly groomedrdquo
Sociaacutelniacute meacutedia analytik Dominic Basulto popisuje datasexuaacutely jako jednotlivce kteřiacute bdquojsou neuacutenavně digitaacutelniacute Posedle zaznamenaacutevajiacute vše o osobniacutem životě a mysliacute si že data jsou sexy Jejich životy jsou přinejmenšiacutem z hlediska dat perfektně upraveneacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies
6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na
httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
I think a large component of social media usage is the concept of tracking As McFedries explains specifically when it comes to a datasexual everything online is a numbers game Individuals in the digital realm obsess about how many likes their profile picture has received and how this number compares to their fellow Facebook users This same idea can be applied to Twitter Instagram or any other social media platform Itrsquos the idea that a single number defines your social status and level of popularity Someone with 50 profile picture likes is obviously so much cooler than someone with 15 right In reality we all know that the number of likes we receive of the number of Facebook friends we have doesnrsquot actually reflect our social standing in the world It does however alter the way others perceive us
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Mysliacutem že velkaacute součaacutest využitiacute sociaacutelniacutech meacutediiacute je koncept sledovaacuteniacute Jak McFedries vysvětluje zvlaacuteště když přijde na datasexuaacutely vše on-line je hra čiacutesel Jednotlivci v digitaacutelniacute fascinaci sniacute o tom kolik maacute raacuted maacute jejich profilovyacute obraacutezek lajků a způsobu jakyacutem toto čiacuteslo srovnaacutevats ostatniacutemi uživateli Facebooku Stejnyacute naacutepad může byacutet aplikovaacuten na Twitter Instagram nebo jineacute sociaacutelniacute mediaacutelniacute platformy Je to myšlenka že jedno čiacuteslo definuje vaše sociaacutelniacute postaveniacute a uacuteroveň popularity Někdo s 50 obraacutezkami v profilu je samozřejmě tolik atraktivnějšiacute než někdo s 15 že Ve skutečnosti všichni viacuteme že počet lajků od přaacutetel na Facebooku neniacute ve skutečnosti naše společenskeacute postaveniacute ve světě Nicmeacuteně měniacute to způsob jak naacutes ostatniacute vniacutemajiacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Děkuji za pozornost
PhDr Peter Jan Kosmaacutely PhD
V přiacutepadě nejasnostiacute mě kontaktujte na kosmalyvip-vscz
1 Teze o uacutečelově-racionaacutelnosti jazykoveacute komunikace v daneacutem společenskeacutem uspořaacutedaacuteniacute je teziacute
a) existencialistickou
b) hermeneutickou
c) dialektickou
d) strukturalistickou
2 Co je strukturalizmus
3 Vysvětlete pojmy teorie informace redundance entropie a informace
4 Jakobsonovo scheacutema komunikace a funkce jazykoveacute komunikace
5 Vysvětlete exnominaci ndash pojmenovaacuteniacute druhotnyacutem označujiacuteciacutem systeacutemem ndash na konkreacutetniacutem přiacutekladě
6 Co znamenaacute raacutemcovaacuteniacute komunikaacutetu (ve smyslu recepčniacute teorie Stuarta Halla)
7 Jakyacute je rozdiacutel mezi virtuaacutelniacute realitou a hyperrealitou
8 Co je simulakrum
9 Uveďte přiacuteklad na typ stereotyp a archetyp
10 Co je mediokracie a co medializace
11 Charakterizujte 4 přiacutestupy k meacutediiacutem (McQuail) přenosovyacute rituaacutelovyacute propagačniacute a přiacutejmovyacute model
12 Kdo byl Paul Lazarsfeld a jakyacute typ vyacutezkumu se s niacutem spojuje
13 Co jsou intervenujiacuteciacute faktory a jak ovlivňujiacute masovou komunikaci (Klapper)
14 Mediaacutelně komunikačniacute modely Shannon-Weavrův Osgoodův a Schrammův S-M-C-R model Davida Berla komunikace udaacutelosti podle Gyorgy Gerbnera
15 Funkce masoveacute komunikace podle H Lasswella
16 Teorie užitiacute a uspokojeniacute spiraacutela mlčeniacute agenda setting gatekeeping kultivačniacute teorie jako koncepce mediaacutelniacute komunikace
17 Čtyři faacuteze vyacutezkumu a teorie mediaacutelniacutech uacutečinků podle D McQuaila Obdobiacute všemocnyacutech a slabyacutech meacutediiacute obdobiacute dohodnuteacuteho vlivu meacutediiacute
18 Co je pseudoprostřediacute v pojetiacute W Lippmana
19 Nakreslete Lasswelove paradigma a k jednotlivyacutem veličinaacutem uveďte přiacuteslušneacute vyacutezkumniacute přiacutestupy
20 Co je šum a kteřiacute teoretici jej aplikovali na strojovou i masovou komunikaci
21 Komu se připisuje S-M-C-R model a co vyjadřuje
22 Jak probiacutehaacute komunikace o udaacutelosti podle G Gerbnera
23 Co je hegemonie a jak ji v souvislosti s masovou komunikaciacute vysvětlil Stuart Hall
24 Co je teorie recepce
25 Vysvětlete dualitu publika (dvojiacute původ)
26 J Habermas a jeho pojetiacute veřejneacute sfeacutery
27 Co je normativniacute teorie meacutediiacute
28 Jakaacute jsou hlavniacute teacutemata tyacutekajiacuteciacute se strukturysysteacutemu meacutediiacute
29 Uveďte alespoň 3 normativniacute teorie a hlavniacute důvod jejch kritiky
30 Jakyacute je rozdiacutel mezi pojetiacutem veřejneacute služby v USA a v Evropě
31 Co vyjadřujiacute dvě dimenze mezinaacuterodniacute komunikace (Mowlana) ndash technologickaacute a komunikačniacute
32 Co je to křiacutežoveacute vlastnictviacute (cross ownership)
33 Co je duaacutelniacute systeacutem
34 Znaacutemeacute typologie znaku vyacuteznamniacute autoři typologiiacute
35 Seacutemiotika jejiacute zaacutekladniacute oblasti různost pohledů na zkoumaacuteniacute znaku
36 Charakterizujte mediaacutelniacute kompetence (stručně z čeho se sklaacutedajiacute ndash obšiacuterně svou představu)
37 Co jsou epistemickeacute kompetence
38 Charakterizujte inovovanou Bloomovu taxonomii (stručně uveďte dvě dimenze ndash obšiacuterně tabulku a přiacuteklad vzdělaacutevaciacuteho ciacutelu)
Studijniacute podklady v elektronickeacute formě
httpmediaanthropologywebnodeczkurzymedialni-komunikace
Vliv vědeckyacutech disciplin
bull psychologie a sociaacutelniacute psychologie
aspekty existence člověka a interakce s prostřediacutem
sociaacutelniacute psychologie v USA
- vyacutezkum Střediska skupinoveacute dynamiky v Ann Arbor (Kurt Lewin)
- sociologickyacute vyacutezkum na Yale University (Carl Hovland)
- sociaacutelněpsychologickyacute vyacutezkum (Paul Lazarsfeld)
bull politika a politologie meacutedia jako objekt i subjekt politiky analyacutezou meacutediiacute se analyzuje politika (uacutečinky politickeacute přesvědčovaciacute komunikace uacutečinky propagandy)
- meacutedia jako naacutestroje politickyacutech ciacutelů
- meacutediaacute majiacute vlastniacute politiku
Vyacutezkum masoveacute komunikace překonaacuteval mnoho teoriiacute a naacutehledů a
tak jak se vyviacutejeli meacutedia vyviacutejeli se i teorie meacutediiacute
Dnes je jich nesčetneacute množstviacute některeacute navazujiacute na tradičniacute teorie na
přenosovyacute model ndash někdejšiacute dominantniacute paradigma na behavioraacutelniacute
teorie (podnět ndash reakce) nebo se orientujiacute moderniacutem vyacutechovně-
vzdělaacutevaciacutem směrem nebo kulturně-kritickyacutem
Pro každyacute směr vyacutezkumu byl důležityacute společenskyacute kontext ve ktereacutem
se rodil a každyacute vyacutezkum jistyacutem způsobem reflektoval jisteacute naděje i
obavy
Po obdobiacute prvotniacutech teoriiacute a modelů (Lasswell Lippmannn) nastala
změna před 2 světovou vaacutelkou a v USA vznikly dvě vyacuteznamnaacute centra
vyacutezkumu
bull Institut pro užiteacute sociaacutelniacute vědy na Kolumbijskeacute univerzitě v New Yorku
bull Institut pro vyacutezkum komunikace na Yaleskeacute univerzitě (Carl I Hovland)
Vyacuteznam ve vyacutezkumu skupinoveacute komunikace sehraacutelo i vyacutezkumneacute středisko
skupinoveacute dynamiky vedeneacute Kurtem Lewinem založeneacute v roku 1945 na
Institutě pro technologie v Massachusetts
Sociologicky orientovanaacute skupina kolem Paula Lazarsfelda se začala
orientovat na vyacutezkum působeniacute rozhlasu v politickyacutech kampaniacutech a na to
jak masovaacute komunikace vplyacutevaacute na změnu naacutezorů a postojů
V roku 1940 uskutečnili vyacutezkum v Erie County (v staacutetě Ohio) a ukaacutezal se
překvapivě malyacute vliv masovyacutech meacutediiacute na rozhodovaacuteniacute se voličů Omnoho
silnějšiacute se ukaacutezal osobniacute vliv
Tento jev potvrdilo později množstviacute dalšiacutech vyacutezkumů a byla formulovaacutena
teze o dvoustupňoveacutem toku masoveacute komunikace
Sociaacutelněpsychologicky orientovanaacute skupina na čele s Carlem I
Hovlandem zkoumala vliv propagandy a persuaze (přesvědčovaacuteniacute) a
vyacutesledkem byli teorie ktereacute vychaacutezeli z předpokladu že lideacute usilujiacute o
bdquokonzistentniacuteldquo bdquorovnovaacutežnouldquo bdquosymetrickouldquo postojovou
strukturu Proto jakeacutekoli vnějšiacute vlivy vyvolaacutevajiacuteci u jedince kognitivniacute
nebo emotivniacute disonanci vyvolaacutevajiacute rovněž uacutesiliacute o rovnovaacutehu
Gerhard Maletzke 1963 Pressure and spontaneous feedback
Kognitivniacute disonance a selektivniacute expozice
Teorii kognitivniacute disonance publikoval v roku 1957 (A Theory Of
Cognitive Dissonance) Leon Festinger americkyacute
sociaacutelněpsychologicky orientovanyacute vědec studoval i u Kurta Lewina
Festinger zkoumal zaacutekonitosti tvorby sociaacutelniacutech siacutetiacute a prokaacutezal že lideacute
se bdquozpřaacutetelujiacuteldquo nejen na zaacutekladě společnyacutech zaacutejmů ale hlavně na
zaacutekladě fyzickeacute bliacutezkosti (sousedeacute) Kognitivniacute disonance vyjadřuje že
rozporuplnost v přesvědčeniacute nebo ve viacuteře zapřiacutečiniacute nepohodlneacute
psychickeacute pnutiacute takže lideacute pak přizpůsobiacute sveacute naacutezory (snaha o
konsonanci) nikoli okoliacute
Teorie selektivniacute expozice pak vysvětluje motivaci lidiacute selektivně
vyhledaacutevat informace ktereacute podporujiacute dřiacutevějšiacute rozhodnutiacute nebo
existujiacuteciacute postoje a tak se aktivně vyhyacutebat protichůdnyacutem
informaciacutem
Se selektivniacute expozici souvisiacute i selektivniacute vniacutemaacuteniacute
(bdquonesympatickyacuteldquo obsah lideacute nevniacutemajiacute nebo si jej přizpůsobiacute) a
selektivniacute retence (zadrženiacute zapomenutiacute vytěsněniacute)
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Aschův experiment (1951)
Asch vyzval studenty aby porovnaacutevali velikosti čar na seacuterii kartiček Uvedl to jako test zraku ale ve skutečnosti šlo o test posuzujiacuteciacute konformitu
Studenti-spolupracovniacuteci byli předem instruovaacuteni aby v některyacutech přiacutepadech odpoviacutedali jednotně (12times z 18 přiacutepadů) a hlavně bdquošpatněldquo Posledniacute odpoviacutedal student kteryacute o ničem nevěděl Ostatniacute takteacutež neměli vyjadřovat žaacutedneacute zvlaacuteštniacute reakce na odpovědi druhyacutech Pouze posledniacute byl evidentně nesvůj potil se a nadměrně gestikuloval
Zatiacutemco v pokusneacute skupině kteraacute odpoviacutedala sama za sebe neudělalo 35 ze 37 uacutečastniacuteků žaacutednou chybu (95 lidiacute odpovědělo vždy spraacutevně) vlivem skupinoveacuteho tlaku neudělalo chybu pouze 25 uacutečastniacuteků (47 udělalo alespoň jednu chybu (1-7) a 28 8 a viacutece (z 12))
httpcswikipediaorgwikiAschův_experiment
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Milgramův experiment (1963)
Psycholog Stanley Milgram se pokusil otestovat lidskou vůli podvolit se autoritě v přiacutepadě že je uacutečastniacutekovi nařiacutezeno ubliacutežit dalšiacutemu uacutečastniacutekovi Vyacutesledky experimentu byly šokujiacuteciacute
Uacutečastniacuteci dostali role bdquoučitelůldquo a bdquostudnetůldquo a v přiacutepadě špatneacute odpovědi měl učitel studentovi způsobit stimulaci elektrickyacutem proudem Naviacutec byli učiteleacute vyzvaacuteniacute zvyšovat intemnzitu elektrošoků v situaci kdy student opakovaně odpoviacutedal špatně
Navzdory vyacutekřikům a projevům bolesti od studenta ve vedlejšiacute miacutestnosti uacutečastniacuteci pokračovali na pokyn vedouciacuteho experimentu v brutaacutelniacutech trestech
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Milgramův experiment (1963)
Ze začaacutetku se bdquožaacutekldquo pletl jen maacutelo ovšem čiacutem viacutece stoupala intenzita bdquošokůrdquo tiacutem přibyacutevalo i chyb bdquoUčitelldquo slyšel jak bdquožaacutekldquo při 75 V začiacutenaacute nařiacutekat při 120 V křičel že to boliacute při 150 V nechtěl pokračovat při 180 V steacutenal bdquonemohu tu bolest vydržetldquo při 270V byly vyacutekřiky staacutele zoufalejšiacute Při 300 V bdquožaacutekldquo zavolal že už nebude odpoviacutedat ale experimentaacutetor bdquoučitelildquo řekl že mlčeniacute se považuje za špatnou odpověď Od 330 V bdquoučiteleacuterdquo slyšeli jen ticho V miacutestnosti s bdquoučitelemldquo byl vedouciacute pokusu kteryacute jej povzbuzoval větami typu bdquoProsiacutem pokračujteldquo bdquoExperiment vyžaduje abyste pokračovalldquo bdquoJe nezbytneacute abyste pokračovalldquo a nakonec bdquoNemaacutete jinou volbu musiacutete pokračovatldquo
httpcswikipediaorgwikiMilgramův_experiment
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Stanfordskyacute experiment (14-20 8 1971)
Spočiacuteval v uzavřeniacute určiteacuteho počtu dobrovolniacuteků do uměle vytvořeneacuteho vězeniacute v roliacutech vězňů a dozorců a sledovaacuteniacute jejich chovaacuteniacute Psycholog Philip Zimbardo rozdělil 9 a 9 uacutečastniacuteků do dvou skupin ndash bdquovězňi a dozorcildquo Experiment se odehraacuteval ve sklepniacutech prostorech Stanfordskeacute univerzity a musel byacutet po šesti dnech předčasně ukončen Vězni se druhyacute den vzbouřili a reakce dozorců byly nečekaně brutaacutelniacute
Způsob jakyacutem bylo v kraacutetkeacute době změněno chovaacuteniacute předevšiacutem dozorců byl zcela šokujiacuteciacute jak pro ně tak pro Zimbarda samotneacuteho Ukaacutezalo se že zdravyacute člověk je-li vystaven extreacutemniacutem podmiacutenkaacutem se může radikaacutelně změnit (nebo změnit sveacute chovaacuteniacute) a to ve velmi kraacutetkeacute doběHlavniacute zaacutevěr kteryacute Zimbardo učinil z tohoto experimentu byl naacutezor že brutaacutelniacute zločiny napřiacuteklad v době vaacutelky nejsou diacutelem žaacutednyacutech psychopatů ani lidskyacutech zrůd ale obyčejnyacutech lidiacute vystavenyacutech nepřekonatelneacutemu tlaku okolnostiacute
httpcswikipediaorgwikiStanfordskyacute_vězeňskyacute_experiment httpwwwprisonexporg
Systeacutemovaacute teorie
Skupinovaacute dynamika je metoda kde systeacutemoveacute uvažovaacuteniacute pomaacutehaacute porozumět sociaacutelniacutem interakciacutem zkoumaacuteniacutem rozdiacutelů
Charakteristiky systeacutemu podle Batesona
bull Systeacutem pracuje s rozdiacutely definovanyacutemi jako odchylky od hranice za kterou se už tvořiacute informace
bull Systeacutem se sklaacutedaacute z bdquouzavřenyacutech smyčekldquo nebo obvodů podeacutel kteryacutech fungujiacute rozdiacutely nebo transformace
bull Udaacutelosti v systeacutemu jsou spiacuteš napaacutejeny v raacutemci systeacutemu než vlivem spouštěče (když se dotknete šneka děsiacute vaacutes to spiacuteše diacuteky vlastniacute energii než energii z vašeho kontaktu)
bull Systeacutemy vykazujiacute rekurzivitu nebo kruhovou přiacutečinnost co znamenaacute že systeacutem využiacutevaacute vyacutesledky svyacutech vlastniacutech operaciacute jako zaacuteklad dalšiacutech operaciacute
Bateson G (ed) A sacred unity Further steps to an ecology of mind Rodney Donaldson San Francisco Harper Collins 1991 s 212
Jednotky ktereacute charakterizoval Lev Vygotsky jako zoacuteny proximity jsou přiacutekladem systeacutemoveacuteho uvažovaacuteniacute
Berger a Luckmann při vyacutekladu způsobu vzniku instituciacute zcela
opomiacutejejiacute otaacutezku proč ke konsensu dochaacuteziacute Podle nich je volba
jakyacute způsob řešeniacute probleacutemu se stane instituciacute zcela arbitraacuterniacute
Uacuteplně opomiacutejejiacute otaacutezku jakyacutem způsobem se na vyacuteběru instituce
podiacuteliacute fungovaacuteniacute samotneacute reality (jen způsob řešeniacute kteryacute je v
souladu s realitou může byacutet dlouhodobě funkčniacute)
Niklas Luhmann kteryacute se pokoušiacute o zavedeniacute systeacutemoveacute teorie do
sociologie tvrdiacute že sociaacutelniacute systeacutemy jsou autopoietickeacute
(sebevytvaacuteřejiacuteciacute se) a sebereferenčniacute
STODOLA JIŘIacute Individua sociaacutelniacute siacutetě a poznaacuteniacute Možnosti a limity kognitivniacuteho a sociaacutelně-domeacutenoveacuteho paradigmatu v informačniacute vědě a realistickyacute model domeacuteny ProInflow [online] 21082012 Dostupneacute elektronicky na lthttpproinflowczindividua-socialni-site-poznani-moznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-v-inforgt ISSN 1804ndash2406
Autopoiesis je termiacuten kteryacute do biologie zavaacutediacute Maturana a Varela
a v podstatě znamenaacute vlastnost živyacutech systeacutemů kterou popsal již
Aristoteleacutes ndash jejich schopnost udržovat se v uspořaacutedaneacutem stavu
hyacutebat sebou a čerpat ze sveacuteho okoliacute energii a informace
Sebereference znamenaacute schopnost referovat k sobě což v podstatě
znamenaacute poznaacutevat sebe sama tj učinit sebe objektem vlastniacuteho
poznaacuteniacute Takovou schopnostiacute však disponujiacute jen inteligentniacute tvoroveacute
(spolehlivě ji můžeme připsat pouze lidem ačkoliv někteřiacute autoři ji
rozpoznaacutevajiacute i u některyacutech vyššiacutech živočichů) V Luhmannově pojetiacute
je tedy sociaacutelniacute systeacutem v podstatě živyacute a sebevědomyacute což je
vlastnost individuiacute
STODOLA JIŘIacute Individua sociaacutelniacute siacutetě a poznaacuteniacute Možnosti a limity kognitivniacuteho a sociaacutelně-domeacutenoveacuteho paradigmatu v informačniacute vědě a realistickyacute model domeacuteny ProInflow [online] 21082012 Dostupneacute elektronicky na lthttpproinflowczindividua-socialni-site-poznani-moznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-v-inforgt ISSN 1804ndash2406
Domeacutena je složityacute agregaacutet kteryacute se sklaacutedaacute z
bull objektů zkoumaacuteniacute
bull subjektů poznaacuteniacute a tvůrců informačniacutech objektů
bull informačniacutech objektů
bull informačniacutech a komunikačniacutech vztahů mezi objekty zkoumaacuteniacute subjekty a informačniacutemi objekty
bull vztahů souladu či nesouladu mezi objekty subjekty a informačniacutemi objekty ktereacute vznikajiacute na zaacutekladě informačniacutech a komunikačniacutech vztahů
STODOLA JIŘIacute Individua sociaacutelniacute siacutetě a poznaacuteniacute Možnosti a limity kognitivniacuteho a sociaacutelně-domeacutenoveacuteho paradigmatu v informačniacute vědě a realistickyacute model domeacuteny ProInflow [online] 21082012 Dostupneacute elektronicky na lthttpproinflowczindividua-socialni-site-poznani-moznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-v-inforgt ISSN 1804ndash2406
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Zpětnaacute vazba
bull Vizualizace
bull Koncentrace
bull Vytvaacuteřeniacute separovanyacutech mentaacutelniacutech modelů
bull Konstruktivismus
bull Akomodace
bull Hra
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute ve vyacuteuce
bull Akomodace ndash korekce pomociacute počiacutetačovyacutech programů
bull Hra - Počiacutetačovaacute hra rozviacutejiacute logickeacute a strategickeacute myšleniacute postřeh zvyšuje sebedůvěru pomaacutehaacute postiženyacutem Hra produkuje radost dokaacuteže zaměstnat jedince a vyplnit mu volnyacute čas
- pomaacutehaacute v učeniacute a hlavně je přirozenou součaacutestiacute života
Sociologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute ve vyacuteuce
bull Informačniacute technologie jsou jakyacutemsi urychlovačem působeniacute učitele ve vyacuteuce dokaacutežiacute znaacutesobit uacutečinek dobreacute ale bohužel i špatneacute vyacuteuky
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Zpětnaacute vazba
Zpětnou vazbou je člověk zpraven o uacutespěšnosti či neuacutespěšnosti sveacuteho počiacutenaacuteniacute
Počiacutetač může poskytnout zpětnou vazbu prakticky okamžitě
Neosobniacute poskytovaacuteniacute zpětneacute vazby posiluje intensionaacutelniacute (vnitřniacute) motivaci žaacuteka kdy snaha vyřešit probleacutem neniacute nahrazovaacutena snahou zviditelnit se v očiacutech učitelovyacutech a zaliacutebit se mu [Fontana] Zodpovědnost za spraacutevnost řešeniacute nemůže žaacutek přesunout na jinou osobu
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Vizualizace
- použiacutevaacuteniacute naacutekresů naacutečrtků obraacutezků grafů
- Člověk maacute omezenou tzv aktivniacute paměť kterou při učeniacute nedokaacuteže překročit
- Učiacute-li se člověk nějakyacute novyacute abstraktniacute pojem spotřebovaacutevaacute velkou čaacutest sveacute aktuaacutelniacute paměťoveacute kapacity na představovaacuteniacute si daneacute situace na ktereacute učitel pojem vysvětluje Vizualizace pomaacutehaacute čaacutest aktuaacutelniacute paměti uvolnit ve prospěch dalšiacutech mentaacutelniacutech činnostiacute (jako je indukce abstrakce komparace dedukce symbolizace apod)
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Koncentrace
Pomoc počiacutetače zde spočiacutevaacute v tom že za žaacuteka vyřešiacute snadneacute jednotliveacute diacutelčiacute kroky ktereacute vykonaacute na žaacutekův přiacutekaz a nechaacute jej koncentrovat myšleniacute pouze v uacuterovni vyššiacute
bull Vytvaacuteřeniacute separovanyacutech mentaacutelniacutech modelů
Dostatečně dlouhyacutem opakovanyacutem ziacuteskaacutevaacuteniacutem separovanyacutech modelů člověk ziacuteskaacute dostatečnou zkušenost s danyacutem pojmem aby si mohl vytvořit model obecnyacute univerzaacutelniacute Nedostatečneacute ziacuteskaacuteniacute a zpracovaacuteniacute separovanyacutech modelů vede k formalismu tedy k situaci kdy člověk vytvořiacute chybnyacute obecnyacute model daneacuteho jevu či pojmu
bull Konstruktivismus
Počiacutetačoveacute prostřediacute ověřuje v praxi naacutepady hypoteacutezy a žaacutek může vlastniacute aktivitou danyacute novyacute pojem zkonstruovat přijiacutet ldquona tordquo saacutem objevit jej pro sebe
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Přiacutestup ke komunikaci jako k zpracovaacuteniacute informaciacute (information
processing) 1950 ndash 1960 prvniacute počiacutetače umožňujiacute psychologům
srovnaacutevat způsob jakyacutem uklaacutedaacute a zpracovaacutevaacute informace počiacutetač na
rozdiacutel od člověka (mysl paměť myšleniacute)
Selektivniacute pozornost šum a dalšiacute rušeniacute komunikace již nebyly
otaacutezkou techniky (Shannon Weaver) ale percepce (vniacutemaacuteniacute) a
recepce (přiacutejmu) rozděleniacute pozornosti přepiacutenaacuteniacute pozornosti
Kapacita pozornosti omezenaacute na jistyacute počet věciacute a zpracuje omezeneacute
množstviacute informaciacute
Instrukčniacute dizajn paměť se nemaacute přetěžovat maacute dokončit uacutekol než
začne dalšiacute pokud jsou paměť a mysl přetiacuteženy učeniacute se nemůže
uskutečnit
Kognitivniacute přiacutestup bull Jean Piaget (1896-1980) - Vyacutevojovaacute staacutedia vyacutevojovaacute psychologie - vliv strukturalizmu a konstruktivistickaacute teorie znalosti - staacutedia kognitivniacuteho vyacutevoje Senzomotorickeacute staacutedium od narozeniacute do 2 let života Předoperačniacute staacutedium od 2 do 7 let (egocentrickeacute myšleniacute) Stadium konkreacutetniacutech operaciacute od 7 do 11-12 let (logika klasifikace) Stadium formaacutelniacutech operaciacute 12 let (konstrukce idejiacute abstraktniacute myšleniacute) Dopad na počiacutetačoveacute vědy a vědy o uměleacute inteligenci bdquoSeymour Papert použil Piagetovu praacuteci při vytvaacuteřeniacute Logo programming language Alan Kay použil Piagetovy teorie jako zaacuteklad pro Dynabook programming system conceptk vyvinutiacute Alto prototypu kteryacute jako prvniacute objevil zaacuteklady grafickeacuteho uživatelskeacuteho rozhraniacute (GUI) a ovlivnil vytvořeniacute uživatelskyacutech rozhraniacute v 80 letech 20 stoletiacute a pozdějildquo
zdroje httpcswikipediaorgwikiJean_Piaget httpenwikipediaorgwikiFileJean_Piaget_in_Ann_Arborpng
Kognitivniacute přiacutestup bull geštalt (gestalt) psychologie (od roku 1900) - scheacutemata ktereacute si učiacuteciacute se vytvaacuteřiacute v reakci na prostřediacute - 2 předpoklady - Paměť ndash organizovanyacute systeacutem zpracovaacuteniacute informaciacute - Primaacuterniacute znalosti (prior knowledge) ndash tvořiacute epistemickeacute kompetence - scheacutema jako zaacutekladniacute jednotka porozuměniacute vzdělaacutevaciacutemu obsahu (Piaget) - vyacutevojoveacute procesy podle Piageta adaptace na prostřediacute po vyvolaacuteniacute
interakce (disonance) nastaacutevaacute začleňovaacuteniacute novyacutech informaciacute do staacutevajiacuteciacutech konceptů (asimilace) pak může proběhnout proces změn staacutevajiacutech scheacutemat (akomodace) Učeniacute pomociacute opakovanyacutech akciacute využiacutevaacute proces zrcadloveacute abstrakce (reflecting abstraction) schopnost identifikovat vlastnosti objektů podle toho jakeacute uacutečinky na ně majiacute různeacute akce využiacutevaacute proces empirickaacute abstrakce (empirical abstraction) Jsou to dvojiacute procesy vytvaacuteřeniacute noveacuteho kognitivniacuteho staacutedia (cognitive stage) Naacutesleduje rozpoznaacutevaacuteniacute složitějšiacutech objektů a vytvaacuteřeniacute složitějšiacutech uacutekonů Pokud znalosti ziacuteskaneacute v jednom staacutediu vedou prudce a rapidně k noveacutemu vyššiacutemu staacutediu pochopeniacute řiacutekaacuteme že proběhl bdquogestaltldquo
zdroj httpcswikipediaorgwikiJean_Piaget
Kognitivniacute zaacutetěž (cognitive load) John Sweller - pracovniacute paměť umiacute procesovat 7 +- 2 scheacutemat - na řešeniacute probleacutemu potřebuje učiacuteciacute se množstviacute kognitivniacute procesniacute kapacity maacute omezenou bdquopracovniacute paměťldquo ale neomezenou dlouhodobou paměť (scheacutemata se do niacute uklaacutedajiacute a z niacute vyvolaacutevajiacute) - teorie z oboru instrukčniacuteho dizajnu (instructional design) kde je
informaciacute to co svojiacute strukturou dovoluje učiacuteciacutemu se vyviacutejet scheacutemata automaticky a rychle (tyto informace jsou uchovaacutevaacuteny v dlouhodobeacute paměti jako naacutevyky)
1 vnitřniacute zaacutetěž (intrinsic c load) inherentniacute komplexnost naacuteročnost uacutekolu učiacuteciacute se nekontroluje bdquoporcovaacuteniacuteldquo obsahu do věcnyacutech probleacutemů
2 vnějšiacute zaacutetěž (extraneous c load) dalšiacute a nadbytečneacute informace v průběhu vyacutekladu rozptyluje od učeniacute naacutesledek vysokeacute vnitřniacute zaacutetěže
3 podstatnaacute zaacutetěž (germane c load) vědomaacute aktivita uacutekolově řiacutezena vytvaacuteřeniacute scheacutemat přijatelnaacute zaacutetěž vysokaacute vnitřniacute niacutezkaacute vnějšiacute vysokaacute podstatnaacute
zdroje httpeducationartsunsweduaumediaProfilecacheR148174-swellerjpg httpwwwinstructionaldesignorgtheoriescognitive-loadhtml
Kognitivniacute věda
bull Kognitivniacute věda je transdisciplinaacuterniacute obor kteryacute se věnuje studiu procesů ziacuteskaacutevaacuteniacute a využiacutevaacuteniacute znalostiacute myšleniacute učeniacute a rozhodovaacuteniacute nejen u lidiacute ale i u uměle vytvořenyacutech systeacutemů K tomuto studiu využiacutevaacute vyacutesledky vyacutezkumů i metody mnoha vědeckyacutech oborů (např filozofie antropologie lingvistiky psychologie informatiky kybernetiky biologie neurověd informačniacute vědy) Ciacutelem kognitivniacute vědy je tyto poznatky z jednotlivyacutech oborů sjednotit a propojit a nahliacutežet na ně v širokeacutem kontextu Vyacutesledkem zkoumaacuteniacute pak maacute byacutet komplexniacute pohled na vyacuteše zmiacuteněneacute procesy a lepšiacute porozuměniacute tomu jak probiacutehajiacute Aplikaciacute poznatků kognitivniacute vědy může byacutet počiacutetačoveacute modelovaacuteniacute jednotlivyacutech kognitivniacutech procesů či složitějšiacutech struktur simulujiacuteciacutech lidskeacute myšleniacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull kognitivniacute hexagram zobrazuje šest oborů spolupracujiacuteciacutech v raacutemci kognitivniacute vědy
Vztahy mezi discipliacutenami
kognitivniacute vědy v roce 1978
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle MILLER George A The cognitive revolution a historical perspective Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 3 s 141-144 ISSN 1364-6613
Kognitivniacute věda
bull vzaacutejemnaacute interakce
bull a součinnost
bull v raacutemci kognitivniacute vědy
Kognitivniacute věda
obory a podobory
ktereacute se na niacute podiacutelejiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle HAVEL Ivan M Věda o duši Vesmiacuter 2000 roč 79 č 7 s 363 ISSN 0042-4544
Kognitivniacute věda
Počaacutetky kognitivniacute vědy byly ovlivněny pracemi z oblasti raneacute
kybernetiky ve 30 a 40 letech např Warrena McCullocha a Waltera
Pitse kteřiacute se snažili porozumět zaacutesadaacutem organizace znalostiacute v mysli a
vytvořili prvniacute varianty vyacutepočetniacutech modelů inspirovanyacutech strukturou
biologickyacutech neuronovyacutech siacutetiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
Důležityacute přiacutenos znamenal vyacutevoj na poli teorie algoritmů a digitaacutelniacutech
počiacutetačů ve 40 a 50 letech zejmeacutena praacutece Alana Turinga a Johna
von Neumanna Von Neumannova architektura počiacutetače byla pro
kognitivniacute vědu vyacuteznamnaacute jako krok ve vyacutevoji vyacutezkumneacuteho naacutestroje
(počiacutetače) i jako metafora mezi strojovyacutem a lidskyacutem myšleniacutem Půdu
pro noveacute myšlenky v oblasti experimentaacutelniacute psychologie připravil
odklon od behaviorismu (kteryacute ignoroval některeacute otaacutezky ohledně
lidskeacuteho myšleniacute jako představivost jazyk či řešeniacute probleacutemů)
reprezentovanyacute např pracemi Noama Chomskeacuteho či Karla Spencera
Lashleyho
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Podobu vědniacute discipliacuteny ziacuteskala v polovině sedmdesaacutetyacutech let kdy vznikla Společnost pro kognitivniacute vědu (Cognitive Science Society) a byl založen časopis Cognitive Science
bull Za zakladatele či průkopniacuteky kognitivniacute vědy lze považovat tyto osobnosti George Miller John McCarthy Marvin Minski Allen Newell Herbert Simon Noam Chomsky
bull Prvniacute z nich psycholog G Miller ve sveacutem člaacutenku z roku 19566 poukaacutezal na omezeniacute lidskeacute mysli (např kapacitu kraacutetkodobeacute paměti) a vyjaacutedřil domněnku že tato omezeniacute jsou v mysli vyřešena pomociacute mentaacutelniacutech reprezentaciacute ktereacute informace zaznamenaacutevajiacute po malyacutech daacutevkaacutech K zakoacutedovaacuteniacute a dekoacutedovaacuteniacute informace jsou pak zapotřebiacute mentaacutelniacute procesy
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Uacutestředniacute hypoteacutezou kognitivniacute vědy kteraacute je dostatečně obecnaacute aby zastřešila všechny současneacute teoretickeacute přiacutestupy v raacutemci kognitivniacute vědy je komputačněreprezentativniacute uchopeniacute mysli (CRUM ndash Computational-Representational Understanding of Mind)
bull Podle tohoto přiacutestupu lze lidskeacute myšleniacute nejleacutepe pochopit a vysvětlit pomociacute reprezentujiacuteciacutech struktur v mysli a vyacutepočetniacutech procedur ktereacute operujiacute na těchto strukturaacutech CRUM využiacutevaacute jak analogii s fungovaacuteniacutem počiacutetače (datoveacute struktury ndash mentaacutelniacute reprezentace algoritmy ndash vyacutepočetniacute procedury běh programu ndash myšleniacute) tak i analogii se strukturou mozku (konekcionistickyacute přiacutestup ndash neurony a jejich propojeniacute hrajiacute roli datovyacutech struktur a nervoveacute vzruchy jsou analogiiacute algoritmů)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
V současnosti podle Thagarda (2001) existuje šest hlavniacutech teoretickyacutech přiacutestupů k vysvětleniacute povahy reprezentaciacute a vyacutepočetniacutech procedur (modelovaacuteniacute myšleniacute) ndash logika pravidla pojmy představy analogie a konekcionistickeacute siacutetě
bull Dalšiacute přiacutestup kteryacute se uplatňuje v raacutemci experimentaacutelniacute robotiky a uměleacuteho života vysvětluje kognici jako vzaacutejemnou interakci těla agenta a okolniacuteho prostřediacute Umělyacute život (artificial life alife) se snažiacute porozumět zaacutekladniacutem obecnyacutem vlastnostem živyacutech systeacutemů pomociacute vyvolaacuteniacute přirozeneacuteho chovaacuteniacute v softwaru hardwaru a biochemickyacutech sloučeninaacutech Studium zaacutekladniacutech abstraktniacutech vlastnostiacute živyacutech systeacutemů např nezaacutevisleacuteho adaptivniacuteho a inteligentniacuteho chovaacuteniacute tvořiacute styčnou plochu mezi umělyacutem životem a kognitivniacute vědou (Bedau 2003)
THAGARD Paul Cognitive Science In Edward N Zalta (ed) Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] Fall 2009 Edition Stanford Stanford University Center for the Study of Language and Information The Metaphysics Research Lab copy 2007 first publ Mon Sep 23 1996 substantive rev Mon Apr 30 2007 [cit 2009-12-03] Dostupnyacute z WWW lthttpplatostanfordeduarchivesfall2009entriescognitive-sciencegt ISSN 1095-5054
BEDAU Mark A Artificial life organization adaptation and complexity from the bottom up Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 11 s 505-512 ISSN 1364-6613
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Vyacutezkumneacute metody použiacutevaneacute kognitivniacute vědou jsou velmi různorodeacute a využiacutevajiacute např metody vychaacutezejiacuteciacute z psychologie neurověd počiacutetačoveacute vědy a systeacutemoveacute teorie Přiacutekladem jsou experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute mozkoveacute zobrazovaciacute metody vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute neurobiologickeacute metody
bull Experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute (reakčniacute doba psychofyzickeacute odpovědi sledovaacuteniacute pohledu) mozkoveacute zobrazovaciacute metody (PET EEG fMRI optickeacute zobrazovaacuteniacute MEG) vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute (symbolickeacute modelovaacuteniacute modely konekcionistickyacutechneuronaacutelniacutech siacutetiacute fyzickeacute dynamickeacute systeacutemy) neurobiologickeacute metody (přiacutemaacute stimulace mozku sledovaacuteniacute jedneacute buňky zviacuteřeciacute modely)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Neuromarketing
Neuromarketing ndash Wikipedie
Neuromarketing studuje funkce mozku při rozhodovaacuteniacute o koupi produktu httpcswikipediaorgwikiNeuromarketing
httpwwwgreenbookblogorgwp-contentuploads201312Neuromarketingjpg
Neuromarketing
Biometrickeacute metody dokaacutežou poskytnout vodiacutetka k hlubšiacutemu pochopeniacute spotřebitelskeacuteho chovaacuteniacute Poodhaliacute co zaacutekazniacutek skutečně ciacutetiacute na co a jak skutečně reaguje při kontaktu s konkreacutetniacutemi stimuly Zaacutekazniacutekovy vědomeacute deklarace jsou sice důležiteacute ale většinou neodraacutežejiacute jeho reaacutelneacute chovaacuteniacute Na jednu stranu je to zapřiacutečiněno tiacutem že podstatnaacute čaacutest mentaacutelniacutech procesů zaacutekazniacuteka se děje nevědomě přestože majiacute přiacutemyacute vliv na jeho chovaacuteniacute včetně rozhodovaciacutech procesů brand preferenciacute loajality a odhadů Na druhou stranu zde u mnoha procesů funguje vlastniacute zaacutekazniacutekova bdquoautocenzuraldquo kterou dobře ilustruje naacutesledujiacuteciacute přiacuteklad testu očniacute kamerou Zaacutekazniacuteci si zkraacutetka o sobě některeacute věci nejsou schopni uvědomovat a už vůbec naacutem o nich povědět
Jesenskyacute Daniel Neuromarketingoveacute vyacutezkumneacute metody v miacutestě prodeje In MediaGurucz 1362012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201206neuromarketingove-vyzkumne-metody-v-miste-prodejeUyzaSqyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Jak se daacute neuromarketing smysluplně využiacutet Mezi prvniacute a nejčastěji zmiňovaneacute vlaštovky patřiacute praacutece Reada Montague z roku 2004 srovnaacutevajiacuteciacute vniacutemaacuteniacute Pepsi-Coly a Coca-Coly bez znalosti značky naacutepoje (blind test) oproti konzumaci naacutepoje se znalostiacute značky Při testech byly zkoumaacuteny mozkoveacute oblasti konzumentů limonaacuted
Při konzumaci Pepsi byla při pitiacute aktivniacute oblast mozku spojenaacute s pocity odměn chutiacute ndash a to i když zkoumaneacute osoby znaly značku naacutepoje Oproti tomu u Coca Coly byla zaznamenaacutena činnost v předniacute čaacutesti čelniacuteho laloku oblasti spojeneacute s vědomyacutemi preferencemi city nebo osobou samotnou pouze v přiacutepadě kdy konzumenti znali značku naacutepoje Read Montague to komentoval přiacuteznačně bdquoPepsi vyhraacutevaacute mnoho chuťovyacutech testů ale Coca-Cola se prodaacutevaacute leacutepe protože lideacute jsou podvědomě ovlivněni jejiacute image ndash full of life Ale (doposud) to nikdo nezměřilldquo
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Společnost Mindlab joint-venture automobilky Daimler Benz a univerzity v Ulmu zase paacutetrala po přiacutečinaacutech faktu že sportovniacute auta jsou pro zaacutekazniacuteky viacutece atraktivniacute nežli MPV nebo hatchbacky Zjistili že i sporťaacuteky jsou spojeneacute s mozkovyacutemi centry kteraacute se jinak zapojujiacute při užitiacute čokolaacutedy drog nebo při sexu
V kuloaacuterech se špitaacute že velkeacute FMCG koncerny typu PampG využiacutevajiacute neuromarketing pro praacuteci v oblasti packagingu Idea takoveacuteho zaacuteměru je zřejmaacute pohledem do hlavy spotřebitele snadno zjistiacuteme zda se mu při pohledu na konkreacutetniacute obal vyacuterobku aktivujiacute oblasti mozku spojeneacute s emocemi nebo zda spiacuteše vědomě zpracovaacutevaacute racionaacutelniacute informace
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Praha - Noveacute mlyacuteny Google Earth Nahraacuteno 18 1 2011 dostupneacute elektronicky na httpwwwpano ramiocomphoto46737351 mBank spustila teaser na internetoveacute bankovnictviacute In Mediagurucz 7 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediaguruczwp-contentuploads201402mBankjpg a Chuchvalcovaacute Jana Nejsme jako oni hlaacutesajiacute v novyacutech reklamaacutech hned čtyři banky In MarketingSalestydencz 4 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpmarketingsalestydenczrubrikymarketingnejsme-jako-oni-hlasaji-v-novych-reklamach-hned-ctyri-banky_297128html
Catellovy zaacutekony charakterizujiacute interakci prostřediacute a vrozenyacutech
danyacutech dispozic jedince ndash jejich kongruence (průnik) umožňuje
propagaci a mystifikaci využiacutet sveacute prostředky naplno ndash od doby kdy
se zjistilo že prostřediacute jednotlivce se daacute manipulovat byla do toho
zapojena mystifikace a propagace nějakeacute ideologie ndash a systeacutem
kteryacute se zde vyviacutejiacute je marketingovyacute systeacutem
VALČEK P Slovniacutek literaacuternej teoacuterie Bratislava Literaacuterne informačneacute centrum 2006 351 s ISBN 80-89222-09-9
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon vtiskovaacuteniacute ndash prostřediacute maacute při tvorbě oblastiacute kongruence zaacutesadniacute vyacuteznam vnucuje vrozenyacutem dispoziciacutem sveacute podmiacutenky
Zaacutekazniacutek vstupuje do prostřediacute supermarketu a to se na něj snažiacute působit nejrůznějšiacutemi způsoby na uacuterovni uspořaacutedaacuteniacute i různyacutemi pomocnyacutemi prostředky manipulovaacuteniacutem mystifikaciacute a iluziacute Hledajiacuteciacute se v prvniacutech vteřinaacutech snažiacute zorientovat ocitaacute se v situaci hledaacuteniacute a nachaacutezeniacute nejelementaacuternějšiacutech recepčniacutech naacutevodů Po tom jako se zorientuje pochopiacute a zvaacutežiacute předklaacutedanou možnost rozhodne se vkročit a uacutečastnit se
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon pomocnyacutech prostředků ndash prostřediacute ovlivňuje vrozeneacute dispozice (intelekt) pomocnyacutemi prostředky ndash až do 20
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na můj intelekt a krabička cigaret nebo sladkosti u pokladny mi pomaacutehajiacute nezapomenout na důležitou součaacutest naacutekupu
bull zaacutekon tlaku k biosociaacutelniacutemu průměru ndash v prostřediacute je s jedincem jednaacuteno jako s reprezentantem stereotypů ndash je to konstitutivniacute mechanismus mystifikace
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na mou osobnost bez ohledu na vzdělaacuteniacute zkušenosti sociaacutelniacute rodinneacute pracovniacute postaveniacute je každeacutemu předklaacutedaacuten stejnyacute produkt ndash supermarketovaacute demokracie rovnost spotřebitelů je bohužel vyacutesledkem procesu kteryacute neniacute spojen s lidskou činnostiacute je to proces strojoveacute vyacuteroby strojoveacuteho přiacutejmu systeacutem produkce a konzumu
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon determinace oblasti ndash prostřediacute přiacutemo působiacute na určiteacute oblasti (kvality) určuje jistou miacuteru toho co se projeviacute
V supermarketu mi v pozadiacute hraje hudba nerozptyluji se tak okolniacutemi zvuky okolitniacute mluvou Světla hudba prostor ndash všechno působiacute na meacute bdquospotřebitelskeacute chovaacuteniacuteldquo soubor charakteristik stereotypů a reprezentaciacute ktereacute sem ziacuteskal vstupem do supermarketu
bull zaacutekon zvlaacuteštniacute vazby ndash prostřediacute ovlivňuje zvlaacuteštniacute vazby na objekty ndash třeba důvěra je vztah kteryacute vznikaacute a buduje se mezi lidmi lideacute pak legitimizovali i důvěru v instituce sociaacutelniacute řaacutedy a v dnešniacute době dokonce i důveru (překonaacuteniacute interdikce) v diplastie typu probleacutem dihydrogeacutenmonoxidu Zaacutekonem zvlaacuteštniacute vazby se daacute vysvětlit interdikce (po)slušnosti kterou tak často systeacutemy vyžadujiacute (třeba recepčniacute poslušnost ndash preferovanou recepci produktu)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Přenos a druhy reprezentaciacute
Reprezentace ndash opakovaneacute zpřiacutetomněniacute zobrazeniacute předvaacuteděniacute je symbolickyacute mechanismus konstruovaacuteniacute (mediaacutelniacutech) objektů a souvisiacute s reprezentativnostiacute souborem charakteristik nevyhnutelnyacutem k tomuto symbolickeacutemu procesu
Re-prezentovaacuteniacute je předvaacuteděniacute určityacutech pohledů na sociaacutelniacute skupiny ndash jež se pak přiacutejemce učiacute přijiacutemat jako bdquosamozřejmeacuteldquo bdquonormaacutelniacuteldquo (o tom viacutece vypoviacutedaacute analyacuteza přiacutejmu a zakoacutedovaacuteniacute ideologie do mediovaneacuteho sděleniacute ndash Stuart Hall)
Typ je druh reprezentace vlastniacute zobrazovaciacutemu systeacutemu ndash uměniacute V literaacuterniacute produkci je to literaacuterniacute postava (chronotop) charakterizovaacutena tiacutem co reprezentuje Typy jsou detailně propracovaneacute ačkoli zpravidla neexistujiacute v reaacutelneacutem světe na rozdiacutel od stereotypů ndash zjednodušenyacutech reprezentaciacute deformujiacuteciacutech svou předlohu stereotyp vznikaacute zaacuteměrem a opakovanou reprezentaciacute Kriteacuteriem pro přenos vyacuteznamu jsou rozpoznatelnost reprezentativnost atraktivita
Archetypy jsou hluboce zakořeněneacute typy vyjadřujiacute představy viacutery
hodnoty předsudky opraacutevněniacute S archetypaacutelniacutemi a stereotypniacutemi
reprezentacemi v mediaacutelniacute realitě je spojeneacute riziko (nebo pro
marketing vyacutehoda) nekritickeacute fixace ta je totiž přirozenyacutem
důsledkem imagemakingu budovaacuteniacute a posilovaacuteniacute image značky
budovaacuteniacute vztahu ke značce stejně přirozenyacutem jako davovaacute
psychoacuteza kteraacute zaacutekonitě nastane po skolabovaacuteniacute přiacuteslušneacuteho
systeacutem a jeho meacutedia (např po krachu velkeacute společnosti banky)
Přenosem dochaacuteziacute k introjekci co je podle gestaltistu Fritza Perlse
neurotickyacute mechanismus pomociacute něhož vtělujeme do naacutes
samotnyacutech vzory postoje způsoby činnostiacute a myšleniacute ktereacute nejsou
ve skutečnosti naše
ADŽAJA (AJAYA) Swami Psychoterapie Vyacutechodu a Zaacutepadu Sjednocujiacuteciacute paradigma Praha Chvojkovo nakladatelstviacute 2000 194 s ISBN 80-86183-18-1 s 98 ndash 99
Provokovanaacute projekce se využiacutevaacute na identifikaci projekčniacutech mechanismů u pacienta prostřednictviacutem konotaciacute i v tzv Rorschachovyacutech skvrnaacutech (pacient popisuje co podle něj zobrazujiacute utajenou informaciacute pro vetšinu pacientů zůstavaacute že terapeut ukazuje každeacutemu pacientovi vždy ty stejneacute předlohy ndash logickou recepčniacute reakciacute toho kdo to odhaliacute hned by bylo řiacutect bdquoty skvrny nezobrazujiacute nic ndash zajiacutemaacute vaacutes jen jakyacute vyacuteznam jim přiřadiacutemldquo)
VALČEK Peter Neviditeľnyacute horizont civilizaacutecie In Slovo ndash Roč 4 (2002) č 24 s 10 ndash 11
Kořeny neurotickeacuteho mechanismu vklaacutedaniacute ciziacutech vyacuteznamů můžeme hledat v intenzitě argumentace pro daneacute meacutedium pro danou situaci Člověk zavřenyacute v kabině sveacuteho auta se ohlušuje jednotvaacuterniacutem hlukem ze sveacuteho autoraacutedia CDmp3 přehraacutevače ne kvůli tomu aby neslyšel zvuk motoru ale proto aby se ani na chviacuteli neodpojil od uměleacute reality meacutediiacute multimediaacutelniacuteho světa ndash aby si ji ustavičně bdquozpřiacutetomňoval a na niacute participovalldquo
Tahle deformace je deformaciacute fatickeacute funkce komunikace
Projekci takeacute chybiacute vlastniacute pojmovaacute řeč podstatou projekce je zamlženiacute zneviditelněniacute zneprůhledněniacute označovaneacuteho
Sigmund Freud považoval projekci za obrannyacute mechanismus psychiky kteryacute posouvaacute nechtěneacute nebo nezpracovaneacute (nebo přiacuteliš intenzivniacute) obsahy do nevědomiacute virtuaacutelně se jich zbavuje a promiacutetaacute je do psychiky jinyacutech
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 85
Interjekce je zkratkovitaacute až zkratovaacute symbolizace udalostiacute jejich mimetickyacutemi naacutehradkami jsou to přechody zkracujiacuteciacute cestu aktuaacutelniacute kombinatorice vyacuteznamu P Valček uvaacutediacute že klasickou formu seacutemantickeacute interjekce jako kondenzačniacuteho mechanismu vysvětlil S Freud v sovislosti s analogiiacute mezi vtipem a snem Zdrojem sociativniacutech efektů humoru a takeacute intrapsychickeacute magičnosti snu je vždy kraacutetkeacute spojeniacute prvků z různyacutech seacutemantickyacutech uacuterovniacute (kondenzujiacuteciacute interjekce zhuštěniacute Verdichtung ndash mechanismus takoveacuteho konstruovaacuteniacute vyacuteznamu je popsanyacute jako snovaacute suspenze)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 126
Atributivniacute seacutemantizace atributivniacute vyacuteznam ndash přiřazovaacuteniacute
vyacuteznamu argumentace pro bez ohledu na celostniacute strukturu
atribuce jsou popsaacuteny v kognitivniacute psychologii a vysvětlujiacute
mechanismus difuze vzaacutejemneacuteho vniacutemaacuteniacute motivace chovaacuteniacute
nebo činnosti založenyacute na tendenci člověka přisuzovat aktem
vyacutesledkem uacutespěchem neuacutespěchem určiteacute situačně zvoleneacute
vnějšiacute i vnitřniacute přiacutečiny
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 103 ndash 104
bull datasexualita ndash posedlost daty
Komunikačniacute (nelaacutetkovaacute) zaacutevislost nebo moacutedniacute kulturniacute trend
bull meacutedium = seacutemiotickyacute produkt uvaacutedějiacuteciacute do jineacuteho stavu vědomiacutereality
bull meacutedium způsobuje extenzi schopnosti ale pak i amputaci
bull (digitalizace informaciacute ndash bryacutele ndash Hubblův teleskop - dron ztratiacuteme schopnost čiacutest a rozlišovat znaky)
bull človek robot ndash kyborg transhumanizmus a technokracie
bull kultivace přiacutejemce v mediaacutelniacute realitě a poruchy přiacutejmu
Šablona pro předsevzetiacute 2014 - DOWNLOAD
Chcete taky ziacuteskat životniacute data a vědět jak si na tom stojiacutete
Staacutehněte si šablonu kterou jsem vytvořil pro rok 2014 včetně vysvětlivek a prvniacuteho předvypněneacuteho měsiacutece Během pěti minut nahradiacutete meacute ciacutele za sveacute a můžete začiacutet svůj prvniacute datasexuaacutelniacute rok
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoJsou totaacutelně k ničemu Že je lidi nedodržiacute většinou vědiacute už v
momentě kdy si je uklaacutedajiacute Ještě horšiacute ale je že i kdyby je dodržet
chtěli na konci roku nedokaacutežiacute vyhodnotit jestli uspěli Proto jsem na
novoročniacute predsevzetiacute šel loni jinak S daty a Excelem Diacuteky tomu
viacutem že jedno se mi podařilo splnit na 88 ldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoDiacuteky datům jsem si nicmeacuteně v posledniacute čtvrtině roku uvědomil jak
na tom jsem a naordinoval si každyacute viacutekend alespoň jeden volnyacute den
Což lze pěkně vidět na vizualizaci Stejně jako to že jsem loni měl
dvě obdobiacute kdy jsem jel měsiacutec v kuseldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoTrue datasexuals however will not stop at just collecting and recording bits of data from the Web They are obsessively driven to use a proliferating number of mobile devices and apps to make data-grooming a reality
-
Opravdoviacute datasexualoveacute se nezastaviacute u sbiacuteraacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute bitů dat z webu Jsou posedle pohaacuteněny použiacutevat celou řadu množiacuteciacutech se mobilniacutech zařiacutezeniacute a aplikaciacute aby se jejich peacuteče o uacutedaje stala realitouldquo
Basulto Dominic Meet the Urban Datasexual
In bigthinkcom 16 4 2012 Dostupneacute elektronicky na
httpbigthinkcomendless-innovationmeet-the-urban-datasexual
social media analyst Dominic Basulto describes datasexuals as individuals who ldquoare relentlessly digital They obsessively record everything about their personal lives and they think data is sexyhellipTheir livesmdashfrom a data perspective at leastmdashare perfectly groomedrdquo
Sociaacutelniacute meacutedia analytik Dominic Basulto popisuje datasexuaacutely jako jednotlivce kteřiacute bdquojsou neuacutenavně digitaacutelniacute Posedle zaznamenaacutevajiacute vše o osobniacutem životě a mysliacute si že data jsou sexy Jejich životy jsou přinejmenšiacutem z hlediska dat perfektně upraveneacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies
6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na
httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
I think a large component of social media usage is the concept of tracking As McFedries explains specifically when it comes to a datasexual everything online is a numbers game Individuals in the digital realm obsess about how many likes their profile picture has received and how this number compares to their fellow Facebook users This same idea can be applied to Twitter Instagram or any other social media platform Itrsquos the idea that a single number defines your social status and level of popularity Someone with 50 profile picture likes is obviously so much cooler than someone with 15 right In reality we all know that the number of likes we receive of the number of Facebook friends we have doesnrsquot actually reflect our social standing in the world It does however alter the way others perceive us
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Mysliacutem že velkaacute součaacutest využitiacute sociaacutelniacutech meacutediiacute je koncept sledovaacuteniacute Jak McFedries vysvětluje zvlaacuteště když přijde na datasexuaacutely vše on-line je hra čiacutesel Jednotlivci v digitaacutelniacute fascinaci sniacute o tom kolik maacute raacuted maacute jejich profilovyacute obraacutezek lajků a způsobu jakyacutem toto čiacuteslo srovnaacutevats ostatniacutemi uživateli Facebooku Stejnyacute naacutepad může byacutet aplikovaacuten na Twitter Instagram nebo jineacute sociaacutelniacute mediaacutelniacute platformy Je to myšlenka že jedno čiacuteslo definuje vaše sociaacutelniacute postaveniacute a uacuteroveň popularity Někdo s 50 obraacutezkami v profilu je samozřejmě tolik atraktivnějšiacute než někdo s 15 že Ve skutečnosti všichni viacuteme že počet lajků od přaacutetel na Facebooku neniacute ve skutečnosti naše společenskeacute postaveniacute ve světě Nicmeacuteně měniacute to způsob jak naacutes ostatniacute vniacutemajiacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Děkuji za pozornost
PhDr Peter Jan Kosmaacutely PhD
V přiacutepadě nejasnostiacute mě kontaktujte na kosmalyvip-vscz
10 Co je mediokracie a co medializace
11 Charakterizujte 4 přiacutestupy k meacutediiacutem (McQuail) přenosovyacute rituaacutelovyacute propagačniacute a přiacutejmovyacute model
12 Kdo byl Paul Lazarsfeld a jakyacute typ vyacutezkumu se s niacutem spojuje
13 Co jsou intervenujiacuteciacute faktory a jak ovlivňujiacute masovou komunikaci (Klapper)
14 Mediaacutelně komunikačniacute modely Shannon-Weavrův Osgoodův a Schrammův S-M-C-R model Davida Berla komunikace udaacutelosti podle Gyorgy Gerbnera
15 Funkce masoveacute komunikace podle H Lasswella
16 Teorie užitiacute a uspokojeniacute spiraacutela mlčeniacute agenda setting gatekeeping kultivačniacute teorie jako koncepce mediaacutelniacute komunikace
17 Čtyři faacuteze vyacutezkumu a teorie mediaacutelniacutech uacutečinků podle D McQuaila Obdobiacute všemocnyacutech a slabyacutech meacutediiacute obdobiacute dohodnuteacuteho vlivu meacutediiacute
18 Co je pseudoprostřediacute v pojetiacute W Lippmana
19 Nakreslete Lasswelove paradigma a k jednotlivyacutem veličinaacutem uveďte přiacuteslušneacute vyacutezkumniacute přiacutestupy
20 Co je šum a kteřiacute teoretici jej aplikovali na strojovou i masovou komunikaci
21 Komu se připisuje S-M-C-R model a co vyjadřuje
22 Jak probiacutehaacute komunikace o udaacutelosti podle G Gerbnera
23 Co je hegemonie a jak ji v souvislosti s masovou komunikaciacute vysvětlil Stuart Hall
24 Co je teorie recepce
25 Vysvětlete dualitu publika (dvojiacute původ)
26 J Habermas a jeho pojetiacute veřejneacute sfeacutery
27 Co je normativniacute teorie meacutediiacute
28 Jakaacute jsou hlavniacute teacutemata tyacutekajiacuteciacute se strukturysysteacutemu meacutediiacute
29 Uveďte alespoň 3 normativniacute teorie a hlavniacute důvod jejch kritiky
30 Jakyacute je rozdiacutel mezi pojetiacutem veřejneacute služby v USA a v Evropě
31 Co vyjadřujiacute dvě dimenze mezinaacuterodniacute komunikace (Mowlana) ndash technologickaacute a komunikačniacute
32 Co je to křiacutežoveacute vlastnictviacute (cross ownership)
33 Co je duaacutelniacute systeacutem
34 Znaacutemeacute typologie znaku vyacuteznamniacute autoři typologiiacute
35 Seacutemiotika jejiacute zaacutekladniacute oblasti různost pohledů na zkoumaacuteniacute znaku
36 Charakterizujte mediaacutelniacute kompetence (stručně z čeho se sklaacutedajiacute ndash obšiacuterně svou představu)
37 Co jsou epistemickeacute kompetence
38 Charakterizujte inovovanou Bloomovu taxonomii (stručně uveďte dvě dimenze ndash obšiacuterně tabulku a přiacuteklad vzdělaacutevaciacuteho ciacutelu)
Studijniacute podklady v elektronickeacute formě
httpmediaanthropologywebnodeczkurzymedialni-komunikace
Vliv vědeckyacutech disciplin
bull psychologie a sociaacutelniacute psychologie
aspekty existence člověka a interakce s prostřediacutem
sociaacutelniacute psychologie v USA
- vyacutezkum Střediska skupinoveacute dynamiky v Ann Arbor (Kurt Lewin)
- sociologickyacute vyacutezkum na Yale University (Carl Hovland)
- sociaacutelněpsychologickyacute vyacutezkum (Paul Lazarsfeld)
bull politika a politologie meacutedia jako objekt i subjekt politiky analyacutezou meacutediiacute se analyzuje politika (uacutečinky politickeacute přesvědčovaciacute komunikace uacutečinky propagandy)
- meacutedia jako naacutestroje politickyacutech ciacutelů
- meacutediaacute majiacute vlastniacute politiku
Vyacutezkum masoveacute komunikace překonaacuteval mnoho teoriiacute a naacutehledů a
tak jak se vyviacutejeli meacutedia vyviacutejeli se i teorie meacutediiacute
Dnes je jich nesčetneacute množstviacute některeacute navazujiacute na tradičniacute teorie na
přenosovyacute model ndash někdejšiacute dominantniacute paradigma na behavioraacutelniacute
teorie (podnět ndash reakce) nebo se orientujiacute moderniacutem vyacutechovně-
vzdělaacutevaciacutem směrem nebo kulturně-kritickyacutem
Pro každyacute směr vyacutezkumu byl důležityacute společenskyacute kontext ve ktereacutem
se rodil a každyacute vyacutezkum jistyacutem způsobem reflektoval jisteacute naděje i
obavy
Po obdobiacute prvotniacutech teoriiacute a modelů (Lasswell Lippmannn) nastala
změna před 2 světovou vaacutelkou a v USA vznikly dvě vyacuteznamnaacute centra
vyacutezkumu
bull Institut pro užiteacute sociaacutelniacute vědy na Kolumbijskeacute univerzitě v New Yorku
bull Institut pro vyacutezkum komunikace na Yaleskeacute univerzitě (Carl I Hovland)
Vyacuteznam ve vyacutezkumu skupinoveacute komunikace sehraacutelo i vyacutezkumneacute středisko
skupinoveacute dynamiky vedeneacute Kurtem Lewinem založeneacute v roku 1945 na
Institutě pro technologie v Massachusetts
Sociologicky orientovanaacute skupina kolem Paula Lazarsfelda se začala
orientovat na vyacutezkum působeniacute rozhlasu v politickyacutech kampaniacutech a na to
jak masovaacute komunikace vplyacutevaacute na změnu naacutezorů a postojů
V roku 1940 uskutečnili vyacutezkum v Erie County (v staacutetě Ohio) a ukaacutezal se
překvapivě malyacute vliv masovyacutech meacutediiacute na rozhodovaacuteniacute se voličů Omnoho
silnějšiacute se ukaacutezal osobniacute vliv
Tento jev potvrdilo později množstviacute dalšiacutech vyacutezkumů a byla formulovaacutena
teze o dvoustupňoveacutem toku masoveacute komunikace
Sociaacutelněpsychologicky orientovanaacute skupina na čele s Carlem I
Hovlandem zkoumala vliv propagandy a persuaze (přesvědčovaacuteniacute) a
vyacutesledkem byli teorie ktereacute vychaacutezeli z předpokladu že lideacute usilujiacute o
bdquokonzistentniacuteldquo bdquorovnovaacutežnouldquo bdquosymetrickouldquo postojovou
strukturu Proto jakeacutekoli vnějšiacute vlivy vyvolaacutevajiacuteci u jedince kognitivniacute
nebo emotivniacute disonanci vyvolaacutevajiacute rovněž uacutesiliacute o rovnovaacutehu
Gerhard Maletzke 1963 Pressure and spontaneous feedback
Kognitivniacute disonance a selektivniacute expozice
Teorii kognitivniacute disonance publikoval v roku 1957 (A Theory Of
Cognitive Dissonance) Leon Festinger americkyacute
sociaacutelněpsychologicky orientovanyacute vědec studoval i u Kurta Lewina
Festinger zkoumal zaacutekonitosti tvorby sociaacutelniacutech siacutetiacute a prokaacutezal že lideacute
se bdquozpřaacutetelujiacuteldquo nejen na zaacutekladě společnyacutech zaacutejmů ale hlavně na
zaacutekladě fyzickeacute bliacutezkosti (sousedeacute) Kognitivniacute disonance vyjadřuje že
rozporuplnost v přesvědčeniacute nebo ve viacuteře zapřiacutečiniacute nepohodlneacute
psychickeacute pnutiacute takže lideacute pak přizpůsobiacute sveacute naacutezory (snaha o
konsonanci) nikoli okoliacute
Teorie selektivniacute expozice pak vysvětluje motivaci lidiacute selektivně
vyhledaacutevat informace ktereacute podporujiacute dřiacutevějšiacute rozhodnutiacute nebo
existujiacuteciacute postoje a tak se aktivně vyhyacutebat protichůdnyacutem
informaciacutem
Se selektivniacute expozici souvisiacute i selektivniacute vniacutemaacuteniacute
(bdquonesympatickyacuteldquo obsah lideacute nevniacutemajiacute nebo si jej přizpůsobiacute) a
selektivniacute retence (zadrženiacute zapomenutiacute vytěsněniacute)
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Aschův experiment (1951)
Asch vyzval studenty aby porovnaacutevali velikosti čar na seacuterii kartiček Uvedl to jako test zraku ale ve skutečnosti šlo o test posuzujiacuteciacute konformitu
Studenti-spolupracovniacuteci byli předem instruovaacuteni aby v některyacutech přiacutepadech odpoviacutedali jednotně (12times z 18 přiacutepadů) a hlavně bdquošpatněldquo Posledniacute odpoviacutedal student kteryacute o ničem nevěděl Ostatniacute takteacutež neměli vyjadřovat žaacutedneacute zvlaacuteštniacute reakce na odpovědi druhyacutech Pouze posledniacute byl evidentně nesvůj potil se a nadměrně gestikuloval
Zatiacutemco v pokusneacute skupině kteraacute odpoviacutedala sama za sebe neudělalo 35 ze 37 uacutečastniacuteků žaacutednou chybu (95 lidiacute odpovědělo vždy spraacutevně) vlivem skupinoveacuteho tlaku neudělalo chybu pouze 25 uacutečastniacuteků (47 udělalo alespoň jednu chybu (1-7) a 28 8 a viacutece (z 12))
httpcswikipediaorgwikiAschův_experiment
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Milgramův experiment (1963)
Psycholog Stanley Milgram se pokusil otestovat lidskou vůli podvolit se autoritě v přiacutepadě že je uacutečastniacutekovi nařiacutezeno ubliacutežit dalšiacutemu uacutečastniacutekovi Vyacutesledky experimentu byly šokujiacuteciacute
Uacutečastniacuteci dostali role bdquoučitelůldquo a bdquostudnetůldquo a v přiacutepadě špatneacute odpovědi měl učitel studentovi způsobit stimulaci elektrickyacutem proudem Naviacutec byli učiteleacute vyzvaacuteniacute zvyšovat intemnzitu elektrošoků v situaci kdy student opakovaně odpoviacutedal špatně
Navzdory vyacutekřikům a projevům bolesti od studenta ve vedlejšiacute miacutestnosti uacutečastniacuteci pokračovali na pokyn vedouciacuteho experimentu v brutaacutelniacutech trestech
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Milgramův experiment (1963)
Ze začaacutetku se bdquožaacutekldquo pletl jen maacutelo ovšem čiacutem viacutece stoupala intenzita bdquošokůrdquo tiacutem přibyacutevalo i chyb bdquoUčitelldquo slyšel jak bdquožaacutekldquo při 75 V začiacutenaacute nařiacutekat při 120 V křičel že to boliacute při 150 V nechtěl pokračovat při 180 V steacutenal bdquonemohu tu bolest vydržetldquo při 270V byly vyacutekřiky staacutele zoufalejšiacute Při 300 V bdquožaacutekldquo zavolal že už nebude odpoviacutedat ale experimentaacutetor bdquoučitelildquo řekl že mlčeniacute se považuje za špatnou odpověď Od 330 V bdquoučiteleacuterdquo slyšeli jen ticho V miacutestnosti s bdquoučitelemldquo byl vedouciacute pokusu kteryacute jej povzbuzoval větami typu bdquoProsiacutem pokračujteldquo bdquoExperiment vyžaduje abyste pokračovalldquo bdquoJe nezbytneacute abyste pokračovalldquo a nakonec bdquoNemaacutete jinou volbu musiacutete pokračovatldquo
httpcswikipediaorgwikiMilgramův_experiment
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Stanfordskyacute experiment (14-20 8 1971)
Spočiacuteval v uzavřeniacute určiteacuteho počtu dobrovolniacuteků do uměle vytvořeneacuteho vězeniacute v roliacutech vězňů a dozorců a sledovaacuteniacute jejich chovaacuteniacute Psycholog Philip Zimbardo rozdělil 9 a 9 uacutečastniacuteků do dvou skupin ndash bdquovězňi a dozorcildquo Experiment se odehraacuteval ve sklepniacutech prostorech Stanfordskeacute univerzity a musel byacutet po šesti dnech předčasně ukončen Vězni se druhyacute den vzbouřili a reakce dozorců byly nečekaně brutaacutelniacute
Způsob jakyacutem bylo v kraacutetkeacute době změněno chovaacuteniacute předevšiacutem dozorců byl zcela šokujiacuteciacute jak pro ně tak pro Zimbarda samotneacuteho Ukaacutezalo se že zdravyacute člověk je-li vystaven extreacutemniacutem podmiacutenkaacutem se může radikaacutelně změnit (nebo změnit sveacute chovaacuteniacute) a to ve velmi kraacutetkeacute doběHlavniacute zaacutevěr kteryacute Zimbardo učinil z tohoto experimentu byl naacutezor že brutaacutelniacute zločiny napřiacuteklad v době vaacutelky nejsou diacutelem žaacutednyacutech psychopatů ani lidskyacutech zrůd ale obyčejnyacutech lidiacute vystavenyacutech nepřekonatelneacutemu tlaku okolnostiacute
httpcswikipediaorgwikiStanfordskyacute_vězeňskyacute_experiment httpwwwprisonexporg
Systeacutemovaacute teorie
Skupinovaacute dynamika je metoda kde systeacutemoveacute uvažovaacuteniacute pomaacutehaacute porozumět sociaacutelniacutem interakciacutem zkoumaacuteniacutem rozdiacutelů
Charakteristiky systeacutemu podle Batesona
bull Systeacutem pracuje s rozdiacutely definovanyacutemi jako odchylky od hranice za kterou se už tvořiacute informace
bull Systeacutem se sklaacutedaacute z bdquouzavřenyacutech smyčekldquo nebo obvodů podeacutel kteryacutech fungujiacute rozdiacutely nebo transformace
bull Udaacutelosti v systeacutemu jsou spiacuteš napaacutejeny v raacutemci systeacutemu než vlivem spouštěče (když se dotknete šneka děsiacute vaacutes to spiacuteše diacuteky vlastniacute energii než energii z vašeho kontaktu)
bull Systeacutemy vykazujiacute rekurzivitu nebo kruhovou přiacutečinnost co znamenaacute že systeacutem využiacutevaacute vyacutesledky svyacutech vlastniacutech operaciacute jako zaacuteklad dalšiacutech operaciacute
Bateson G (ed) A sacred unity Further steps to an ecology of mind Rodney Donaldson San Francisco Harper Collins 1991 s 212
Jednotky ktereacute charakterizoval Lev Vygotsky jako zoacuteny proximity jsou přiacutekladem systeacutemoveacuteho uvažovaacuteniacute
Berger a Luckmann při vyacutekladu způsobu vzniku instituciacute zcela
opomiacutejejiacute otaacutezku proč ke konsensu dochaacuteziacute Podle nich je volba
jakyacute způsob řešeniacute probleacutemu se stane instituciacute zcela arbitraacuterniacute
Uacuteplně opomiacutejejiacute otaacutezku jakyacutem způsobem se na vyacuteběru instituce
podiacuteliacute fungovaacuteniacute samotneacute reality (jen způsob řešeniacute kteryacute je v
souladu s realitou může byacutet dlouhodobě funkčniacute)
Niklas Luhmann kteryacute se pokoušiacute o zavedeniacute systeacutemoveacute teorie do
sociologie tvrdiacute že sociaacutelniacute systeacutemy jsou autopoietickeacute
(sebevytvaacuteřejiacuteciacute se) a sebereferenčniacute
STODOLA JIŘIacute Individua sociaacutelniacute siacutetě a poznaacuteniacute Možnosti a limity kognitivniacuteho a sociaacutelně-domeacutenoveacuteho paradigmatu v informačniacute vědě a realistickyacute model domeacuteny ProInflow [online] 21082012 Dostupneacute elektronicky na lthttpproinflowczindividua-socialni-site-poznani-moznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-v-inforgt ISSN 1804ndash2406
Autopoiesis je termiacuten kteryacute do biologie zavaacutediacute Maturana a Varela
a v podstatě znamenaacute vlastnost živyacutech systeacutemů kterou popsal již
Aristoteleacutes ndash jejich schopnost udržovat se v uspořaacutedaneacutem stavu
hyacutebat sebou a čerpat ze sveacuteho okoliacute energii a informace
Sebereference znamenaacute schopnost referovat k sobě což v podstatě
znamenaacute poznaacutevat sebe sama tj učinit sebe objektem vlastniacuteho
poznaacuteniacute Takovou schopnostiacute však disponujiacute jen inteligentniacute tvoroveacute
(spolehlivě ji můžeme připsat pouze lidem ačkoliv někteřiacute autoři ji
rozpoznaacutevajiacute i u některyacutech vyššiacutech živočichů) V Luhmannově pojetiacute
je tedy sociaacutelniacute systeacutem v podstatě živyacute a sebevědomyacute což je
vlastnost individuiacute
STODOLA JIŘIacute Individua sociaacutelniacute siacutetě a poznaacuteniacute Možnosti a limity kognitivniacuteho a sociaacutelně-domeacutenoveacuteho paradigmatu v informačniacute vědě a realistickyacute model domeacuteny ProInflow [online] 21082012 Dostupneacute elektronicky na lthttpproinflowczindividua-socialni-site-poznani-moznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-v-inforgt ISSN 1804ndash2406
Domeacutena je složityacute agregaacutet kteryacute se sklaacutedaacute z
bull objektů zkoumaacuteniacute
bull subjektů poznaacuteniacute a tvůrců informačniacutech objektů
bull informačniacutech objektů
bull informačniacutech a komunikačniacutech vztahů mezi objekty zkoumaacuteniacute subjekty a informačniacutemi objekty
bull vztahů souladu či nesouladu mezi objekty subjekty a informačniacutemi objekty ktereacute vznikajiacute na zaacutekladě informačniacutech a komunikačniacutech vztahů
STODOLA JIŘIacute Individua sociaacutelniacute siacutetě a poznaacuteniacute Možnosti a limity kognitivniacuteho a sociaacutelně-domeacutenoveacuteho paradigmatu v informačniacute vědě a realistickyacute model domeacuteny ProInflow [online] 21082012 Dostupneacute elektronicky na lthttpproinflowczindividua-socialni-site-poznani-moznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-v-inforgt ISSN 1804ndash2406
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Zpětnaacute vazba
bull Vizualizace
bull Koncentrace
bull Vytvaacuteřeniacute separovanyacutech mentaacutelniacutech modelů
bull Konstruktivismus
bull Akomodace
bull Hra
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute ve vyacuteuce
bull Akomodace ndash korekce pomociacute počiacutetačovyacutech programů
bull Hra - Počiacutetačovaacute hra rozviacutejiacute logickeacute a strategickeacute myšleniacute postřeh zvyšuje sebedůvěru pomaacutehaacute postiženyacutem Hra produkuje radost dokaacuteže zaměstnat jedince a vyplnit mu volnyacute čas
- pomaacutehaacute v učeniacute a hlavně je přirozenou součaacutestiacute života
Sociologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute ve vyacuteuce
bull Informačniacute technologie jsou jakyacutemsi urychlovačem působeniacute učitele ve vyacuteuce dokaacutežiacute znaacutesobit uacutečinek dobreacute ale bohužel i špatneacute vyacuteuky
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Zpětnaacute vazba
Zpětnou vazbou je člověk zpraven o uacutespěšnosti či neuacutespěšnosti sveacuteho počiacutenaacuteniacute
Počiacutetač může poskytnout zpětnou vazbu prakticky okamžitě
Neosobniacute poskytovaacuteniacute zpětneacute vazby posiluje intensionaacutelniacute (vnitřniacute) motivaci žaacuteka kdy snaha vyřešit probleacutem neniacute nahrazovaacutena snahou zviditelnit se v očiacutech učitelovyacutech a zaliacutebit se mu [Fontana] Zodpovědnost za spraacutevnost řešeniacute nemůže žaacutek přesunout na jinou osobu
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Vizualizace
- použiacutevaacuteniacute naacutekresů naacutečrtků obraacutezků grafů
- Člověk maacute omezenou tzv aktivniacute paměť kterou při učeniacute nedokaacuteže překročit
- Učiacute-li se člověk nějakyacute novyacute abstraktniacute pojem spotřebovaacutevaacute velkou čaacutest sveacute aktuaacutelniacute paměťoveacute kapacity na představovaacuteniacute si daneacute situace na ktereacute učitel pojem vysvětluje Vizualizace pomaacutehaacute čaacutest aktuaacutelniacute paměti uvolnit ve prospěch dalšiacutech mentaacutelniacutech činnostiacute (jako je indukce abstrakce komparace dedukce symbolizace apod)
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Koncentrace
Pomoc počiacutetače zde spočiacutevaacute v tom že za žaacuteka vyřešiacute snadneacute jednotliveacute diacutelčiacute kroky ktereacute vykonaacute na žaacutekův přiacutekaz a nechaacute jej koncentrovat myšleniacute pouze v uacuterovni vyššiacute
bull Vytvaacuteřeniacute separovanyacutech mentaacutelniacutech modelů
Dostatečně dlouhyacutem opakovanyacutem ziacuteskaacutevaacuteniacutem separovanyacutech modelů člověk ziacuteskaacute dostatečnou zkušenost s danyacutem pojmem aby si mohl vytvořit model obecnyacute univerzaacutelniacute Nedostatečneacute ziacuteskaacuteniacute a zpracovaacuteniacute separovanyacutech modelů vede k formalismu tedy k situaci kdy člověk vytvořiacute chybnyacute obecnyacute model daneacuteho jevu či pojmu
bull Konstruktivismus
Počiacutetačoveacute prostřediacute ověřuje v praxi naacutepady hypoteacutezy a žaacutek může vlastniacute aktivitou danyacute novyacute pojem zkonstruovat přijiacutet ldquona tordquo saacutem objevit jej pro sebe
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Přiacutestup ke komunikaci jako k zpracovaacuteniacute informaciacute (information
processing) 1950 ndash 1960 prvniacute počiacutetače umožňujiacute psychologům
srovnaacutevat způsob jakyacutem uklaacutedaacute a zpracovaacutevaacute informace počiacutetač na
rozdiacutel od člověka (mysl paměť myšleniacute)
Selektivniacute pozornost šum a dalšiacute rušeniacute komunikace již nebyly
otaacutezkou techniky (Shannon Weaver) ale percepce (vniacutemaacuteniacute) a
recepce (přiacutejmu) rozděleniacute pozornosti přepiacutenaacuteniacute pozornosti
Kapacita pozornosti omezenaacute na jistyacute počet věciacute a zpracuje omezeneacute
množstviacute informaciacute
Instrukčniacute dizajn paměť se nemaacute přetěžovat maacute dokončit uacutekol než
začne dalšiacute pokud jsou paměť a mysl přetiacuteženy učeniacute se nemůže
uskutečnit
Kognitivniacute přiacutestup bull Jean Piaget (1896-1980) - Vyacutevojovaacute staacutedia vyacutevojovaacute psychologie - vliv strukturalizmu a konstruktivistickaacute teorie znalosti - staacutedia kognitivniacuteho vyacutevoje Senzomotorickeacute staacutedium od narozeniacute do 2 let života Předoperačniacute staacutedium od 2 do 7 let (egocentrickeacute myšleniacute) Stadium konkreacutetniacutech operaciacute od 7 do 11-12 let (logika klasifikace) Stadium formaacutelniacutech operaciacute 12 let (konstrukce idejiacute abstraktniacute myšleniacute) Dopad na počiacutetačoveacute vědy a vědy o uměleacute inteligenci bdquoSeymour Papert použil Piagetovu praacuteci při vytvaacuteřeniacute Logo programming language Alan Kay použil Piagetovy teorie jako zaacuteklad pro Dynabook programming system conceptk vyvinutiacute Alto prototypu kteryacute jako prvniacute objevil zaacuteklady grafickeacuteho uživatelskeacuteho rozhraniacute (GUI) a ovlivnil vytvořeniacute uživatelskyacutech rozhraniacute v 80 letech 20 stoletiacute a pozdějildquo
zdroje httpcswikipediaorgwikiJean_Piaget httpenwikipediaorgwikiFileJean_Piaget_in_Ann_Arborpng
Kognitivniacute přiacutestup bull geštalt (gestalt) psychologie (od roku 1900) - scheacutemata ktereacute si učiacuteciacute se vytvaacuteřiacute v reakci na prostřediacute - 2 předpoklady - Paměť ndash organizovanyacute systeacutem zpracovaacuteniacute informaciacute - Primaacuterniacute znalosti (prior knowledge) ndash tvořiacute epistemickeacute kompetence - scheacutema jako zaacutekladniacute jednotka porozuměniacute vzdělaacutevaciacutemu obsahu (Piaget) - vyacutevojoveacute procesy podle Piageta adaptace na prostřediacute po vyvolaacuteniacute
interakce (disonance) nastaacutevaacute začleňovaacuteniacute novyacutech informaciacute do staacutevajiacuteciacutech konceptů (asimilace) pak může proběhnout proces změn staacutevajiacutech scheacutemat (akomodace) Učeniacute pomociacute opakovanyacutech akciacute využiacutevaacute proces zrcadloveacute abstrakce (reflecting abstraction) schopnost identifikovat vlastnosti objektů podle toho jakeacute uacutečinky na ně majiacute různeacute akce využiacutevaacute proces empirickaacute abstrakce (empirical abstraction) Jsou to dvojiacute procesy vytvaacuteřeniacute noveacuteho kognitivniacuteho staacutedia (cognitive stage) Naacutesleduje rozpoznaacutevaacuteniacute složitějšiacutech objektů a vytvaacuteřeniacute složitějšiacutech uacutekonů Pokud znalosti ziacuteskaneacute v jednom staacutediu vedou prudce a rapidně k noveacutemu vyššiacutemu staacutediu pochopeniacute řiacutekaacuteme že proběhl bdquogestaltldquo
zdroj httpcswikipediaorgwikiJean_Piaget
Kognitivniacute zaacutetěž (cognitive load) John Sweller - pracovniacute paměť umiacute procesovat 7 +- 2 scheacutemat - na řešeniacute probleacutemu potřebuje učiacuteciacute se množstviacute kognitivniacute procesniacute kapacity maacute omezenou bdquopracovniacute paměťldquo ale neomezenou dlouhodobou paměť (scheacutemata se do niacute uklaacutedajiacute a z niacute vyvolaacutevajiacute) - teorie z oboru instrukčniacuteho dizajnu (instructional design) kde je
informaciacute to co svojiacute strukturou dovoluje učiacuteciacutemu se vyviacutejet scheacutemata automaticky a rychle (tyto informace jsou uchovaacutevaacuteny v dlouhodobeacute paměti jako naacutevyky)
1 vnitřniacute zaacutetěž (intrinsic c load) inherentniacute komplexnost naacuteročnost uacutekolu učiacuteciacute se nekontroluje bdquoporcovaacuteniacuteldquo obsahu do věcnyacutech probleacutemů
2 vnějšiacute zaacutetěž (extraneous c load) dalšiacute a nadbytečneacute informace v průběhu vyacutekladu rozptyluje od učeniacute naacutesledek vysokeacute vnitřniacute zaacutetěže
3 podstatnaacute zaacutetěž (germane c load) vědomaacute aktivita uacutekolově řiacutezena vytvaacuteřeniacute scheacutemat přijatelnaacute zaacutetěž vysokaacute vnitřniacute niacutezkaacute vnějšiacute vysokaacute podstatnaacute
zdroje httpeducationartsunsweduaumediaProfilecacheR148174-swellerjpg httpwwwinstructionaldesignorgtheoriescognitive-loadhtml
Kognitivniacute věda
bull Kognitivniacute věda je transdisciplinaacuterniacute obor kteryacute se věnuje studiu procesů ziacuteskaacutevaacuteniacute a využiacutevaacuteniacute znalostiacute myšleniacute učeniacute a rozhodovaacuteniacute nejen u lidiacute ale i u uměle vytvořenyacutech systeacutemů K tomuto studiu využiacutevaacute vyacutesledky vyacutezkumů i metody mnoha vědeckyacutech oborů (např filozofie antropologie lingvistiky psychologie informatiky kybernetiky biologie neurověd informačniacute vědy) Ciacutelem kognitivniacute vědy je tyto poznatky z jednotlivyacutech oborů sjednotit a propojit a nahliacutežet na ně v širokeacutem kontextu Vyacutesledkem zkoumaacuteniacute pak maacute byacutet komplexniacute pohled na vyacuteše zmiacuteněneacute procesy a lepšiacute porozuměniacute tomu jak probiacutehajiacute Aplikaciacute poznatků kognitivniacute vědy může byacutet počiacutetačoveacute modelovaacuteniacute jednotlivyacutech kognitivniacutech procesů či složitějšiacutech struktur simulujiacuteciacutech lidskeacute myšleniacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull kognitivniacute hexagram zobrazuje šest oborů spolupracujiacuteciacutech v raacutemci kognitivniacute vědy
Vztahy mezi discipliacutenami
kognitivniacute vědy v roce 1978
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle MILLER George A The cognitive revolution a historical perspective Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 3 s 141-144 ISSN 1364-6613
Kognitivniacute věda
bull vzaacutejemnaacute interakce
bull a součinnost
bull v raacutemci kognitivniacute vědy
Kognitivniacute věda
obory a podobory
ktereacute se na niacute podiacutelejiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle HAVEL Ivan M Věda o duši Vesmiacuter 2000 roč 79 č 7 s 363 ISSN 0042-4544
Kognitivniacute věda
Počaacutetky kognitivniacute vědy byly ovlivněny pracemi z oblasti raneacute
kybernetiky ve 30 a 40 letech např Warrena McCullocha a Waltera
Pitse kteřiacute se snažili porozumět zaacutesadaacutem organizace znalostiacute v mysli a
vytvořili prvniacute varianty vyacutepočetniacutech modelů inspirovanyacutech strukturou
biologickyacutech neuronovyacutech siacutetiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
Důležityacute přiacutenos znamenal vyacutevoj na poli teorie algoritmů a digitaacutelniacutech
počiacutetačů ve 40 a 50 letech zejmeacutena praacutece Alana Turinga a Johna
von Neumanna Von Neumannova architektura počiacutetače byla pro
kognitivniacute vědu vyacuteznamnaacute jako krok ve vyacutevoji vyacutezkumneacuteho naacutestroje
(počiacutetače) i jako metafora mezi strojovyacutem a lidskyacutem myšleniacutem Půdu
pro noveacute myšlenky v oblasti experimentaacutelniacute psychologie připravil
odklon od behaviorismu (kteryacute ignoroval některeacute otaacutezky ohledně
lidskeacuteho myšleniacute jako představivost jazyk či řešeniacute probleacutemů)
reprezentovanyacute např pracemi Noama Chomskeacuteho či Karla Spencera
Lashleyho
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Podobu vědniacute discipliacuteny ziacuteskala v polovině sedmdesaacutetyacutech let kdy vznikla Společnost pro kognitivniacute vědu (Cognitive Science Society) a byl založen časopis Cognitive Science
bull Za zakladatele či průkopniacuteky kognitivniacute vědy lze považovat tyto osobnosti George Miller John McCarthy Marvin Minski Allen Newell Herbert Simon Noam Chomsky
bull Prvniacute z nich psycholog G Miller ve sveacutem člaacutenku z roku 19566 poukaacutezal na omezeniacute lidskeacute mysli (např kapacitu kraacutetkodobeacute paměti) a vyjaacutedřil domněnku že tato omezeniacute jsou v mysli vyřešena pomociacute mentaacutelniacutech reprezentaciacute ktereacute informace zaznamenaacutevajiacute po malyacutech daacutevkaacutech K zakoacutedovaacuteniacute a dekoacutedovaacuteniacute informace jsou pak zapotřebiacute mentaacutelniacute procesy
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Uacutestředniacute hypoteacutezou kognitivniacute vědy kteraacute je dostatečně obecnaacute aby zastřešila všechny současneacute teoretickeacute přiacutestupy v raacutemci kognitivniacute vědy je komputačněreprezentativniacute uchopeniacute mysli (CRUM ndash Computational-Representational Understanding of Mind)
bull Podle tohoto přiacutestupu lze lidskeacute myšleniacute nejleacutepe pochopit a vysvětlit pomociacute reprezentujiacuteciacutech struktur v mysli a vyacutepočetniacutech procedur ktereacute operujiacute na těchto strukturaacutech CRUM využiacutevaacute jak analogii s fungovaacuteniacutem počiacutetače (datoveacute struktury ndash mentaacutelniacute reprezentace algoritmy ndash vyacutepočetniacute procedury běh programu ndash myšleniacute) tak i analogii se strukturou mozku (konekcionistickyacute přiacutestup ndash neurony a jejich propojeniacute hrajiacute roli datovyacutech struktur a nervoveacute vzruchy jsou analogiiacute algoritmů)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
V současnosti podle Thagarda (2001) existuje šest hlavniacutech teoretickyacutech přiacutestupů k vysvětleniacute povahy reprezentaciacute a vyacutepočetniacutech procedur (modelovaacuteniacute myšleniacute) ndash logika pravidla pojmy představy analogie a konekcionistickeacute siacutetě
bull Dalšiacute přiacutestup kteryacute se uplatňuje v raacutemci experimentaacutelniacute robotiky a uměleacuteho života vysvětluje kognici jako vzaacutejemnou interakci těla agenta a okolniacuteho prostřediacute Umělyacute život (artificial life alife) se snažiacute porozumět zaacutekladniacutem obecnyacutem vlastnostem živyacutech systeacutemů pomociacute vyvolaacuteniacute přirozeneacuteho chovaacuteniacute v softwaru hardwaru a biochemickyacutech sloučeninaacutech Studium zaacutekladniacutech abstraktniacutech vlastnostiacute živyacutech systeacutemů např nezaacutevisleacuteho adaptivniacuteho a inteligentniacuteho chovaacuteniacute tvořiacute styčnou plochu mezi umělyacutem životem a kognitivniacute vědou (Bedau 2003)
THAGARD Paul Cognitive Science In Edward N Zalta (ed) Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] Fall 2009 Edition Stanford Stanford University Center for the Study of Language and Information The Metaphysics Research Lab copy 2007 first publ Mon Sep 23 1996 substantive rev Mon Apr 30 2007 [cit 2009-12-03] Dostupnyacute z WWW lthttpplatostanfordeduarchivesfall2009entriescognitive-sciencegt ISSN 1095-5054
BEDAU Mark A Artificial life organization adaptation and complexity from the bottom up Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 11 s 505-512 ISSN 1364-6613
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Vyacutezkumneacute metody použiacutevaneacute kognitivniacute vědou jsou velmi různorodeacute a využiacutevajiacute např metody vychaacutezejiacuteciacute z psychologie neurověd počiacutetačoveacute vědy a systeacutemoveacute teorie Přiacutekladem jsou experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute mozkoveacute zobrazovaciacute metody vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute neurobiologickeacute metody
bull Experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute (reakčniacute doba psychofyzickeacute odpovědi sledovaacuteniacute pohledu) mozkoveacute zobrazovaciacute metody (PET EEG fMRI optickeacute zobrazovaacuteniacute MEG) vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute (symbolickeacute modelovaacuteniacute modely konekcionistickyacutechneuronaacutelniacutech siacutetiacute fyzickeacute dynamickeacute systeacutemy) neurobiologickeacute metody (přiacutemaacute stimulace mozku sledovaacuteniacute jedneacute buňky zviacuteřeciacute modely)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Neuromarketing
Neuromarketing ndash Wikipedie
Neuromarketing studuje funkce mozku při rozhodovaacuteniacute o koupi produktu httpcswikipediaorgwikiNeuromarketing
httpwwwgreenbookblogorgwp-contentuploads201312Neuromarketingjpg
Neuromarketing
Biometrickeacute metody dokaacutežou poskytnout vodiacutetka k hlubšiacutemu pochopeniacute spotřebitelskeacuteho chovaacuteniacute Poodhaliacute co zaacutekazniacutek skutečně ciacutetiacute na co a jak skutečně reaguje při kontaktu s konkreacutetniacutemi stimuly Zaacutekazniacutekovy vědomeacute deklarace jsou sice důležiteacute ale většinou neodraacutežejiacute jeho reaacutelneacute chovaacuteniacute Na jednu stranu je to zapřiacutečiněno tiacutem že podstatnaacute čaacutest mentaacutelniacutech procesů zaacutekazniacuteka se děje nevědomě přestože majiacute přiacutemyacute vliv na jeho chovaacuteniacute včetně rozhodovaciacutech procesů brand preferenciacute loajality a odhadů Na druhou stranu zde u mnoha procesů funguje vlastniacute zaacutekazniacutekova bdquoautocenzuraldquo kterou dobře ilustruje naacutesledujiacuteciacute přiacuteklad testu očniacute kamerou Zaacutekazniacuteci si zkraacutetka o sobě některeacute věci nejsou schopni uvědomovat a už vůbec naacutem o nich povědět
Jesenskyacute Daniel Neuromarketingoveacute vyacutezkumneacute metody v miacutestě prodeje In MediaGurucz 1362012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201206neuromarketingove-vyzkumne-metody-v-miste-prodejeUyzaSqyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Jak se daacute neuromarketing smysluplně využiacutet Mezi prvniacute a nejčastěji zmiňovaneacute vlaštovky patřiacute praacutece Reada Montague z roku 2004 srovnaacutevajiacuteciacute vniacutemaacuteniacute Pepsi-Coly a Coca-Coly bez znalosti značky naacutepoje (blind test) oproti konzumaci naacutepoje se znalostiacute značky Při testech byly zkoumaacuteny mozkoveacute oblasti konzumentů limonaacuted
Při konzumaci Pepsi byla při pitiacute aktivniacute oblast mozku spojenaacute s pocity odměn chutiacute ndash a to i když zkoumaneacute osoby znaly značku naacutepoje Oproti tomu u Coca Coly byla zaznamenaacutena činnost v předniacute čaacutesti čelniacuteho laloku oblasti spojeneacute s vědomyacutemi preferencemi city nebo osobou samotnou pouze v přiacutepadě kdy konzumenti znali značku naacutepoje Read Montague to komentoval přiacuteznačně bdquoPepsi vyhraacutevaacute mnoho chuťovyacutech testů ale Coca-Cola se prodaacutevaacute leacutepe protože lideacute jsou podvědomě ovlivněni jejiacute image ndash full of life Ale (doposud) to nikdo nezměřilldquo
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Společnost Mindlab joint-venture automobilky Daimler Benz a univerzity v Ulmu zase paacutetrala po přiacutečinaacutech faktu že sportovniacute auta jsou pro zaacutekazniacuteky viacutece atraktivniacute nežli MPV nebo hatchbacky Zjistili že i sporťaacuteky jsou spojeneacute s mozkovyacutemi centry kteraacute se jinak zapojujiacute při užitiacute čokolaacutedy drog nebo při sexu
V kuloaacuterech se špitaacute že velkeacute FMCG koncerny typu PampG využiacutevajiacute neuromarketing pro praacuteci v oblasti packagingu Idea takoveacuteho zaacuteměru je zřejmaacute pohledem do hlavy spotřebitele snadno zjistiacuteme zda se mu při pohledu na konkreacutetniacute obal vyacuterobku aktivujiacute oblasti mozku spojeneacute s emocemi nebo zda spiacuteše vědomě zpracovaacutevaacute racionaacutelniacute informace
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Praha - Noveacute mlyacuteny Google Earth Nahraacuteno 18 1 2011 dostupneacute elektronicky na httpwwwpano ramiocomphoto46737351 mBank spustila teaser na internetoveacute bankovnictviacute In Mediagurucz 7 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediaguruczwp-contentuploads201402mBankjpg a Chuchvalcovaacute Jana Nejsme jako oni hlaacutesajiacute v novyacutech reklamaacutech hned čtyři banky In MarketingSalestydencz 4 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpmarketingsalestydenczrubrikymarketingnejsme-jako-oni-hlasaji-v-novych-reklamach-hned-ctyri-banky_297128html
Catellovy zaacutekony charakterizujiacute interakci prostřediacute a vrozenyacutech
danyacutech dispozic jedince ndash jejich kongruence (průnik) umožňuje
propagaci a mystifikaci využiacutet sveacute prostředky naplno ndash od doby kdy
se zjistilo že prostřediacute jednotlivce se daacute manipulovat byla do toho
zapojena mystifikace a propagace nějakeacute ideologie ndash a systeacutem
kteryacute se zde vyviacutejiacute je marketingovyacute systeacutem
VALČEK P Slovniacutek literaacuternej teoacuterie Bratislava Literaacuterne informačneacute centrum 2006 351 s ISBN 80-89222-09-9
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon vtiskovaacuteniacute ndash prostřediacute maacute při tvorbě oblastiacute kongruence zaacutesadniacute vyacuteznam vnucuje vrozenyacutem dispoziciacutem sveacute podmiacutenky
Zaacutekazniacutek vstupuje do prostřediacute supermarketu a to se na něj snažiacute působit nejrůznějšiacutemi způsoby na uacuterovni uspořaacutedaacuteniacute i různyacutemi pomocnyacutemi prostředky manipulovaacuteniacutem mystifikaciacute a iluziacute Hledajiacuteciacute se v prvniacutech vteřinaacutech snažiacute zorientovat ocitaacute se v situaci hledaacuteniacute a nachaacutezeniacute nejelementaacuternějšiacutech recepčniacutech naacutevodů Po tom jako se zorientuje pochopiacute a zvaacutežiacute předklaacutedanou možnost rozhodne se vkročit a uacutečastnit se
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon pomocnyacutech prostředků ndash prostřediacute ovlivňuje vrozeneacute dispozice (intelekt) pomocnyacutemi prostředky ndash až do 20
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na můj intelekt a krabička cigaret nebo sladkosti u pokladny mi pomaacutehajiacute nezapomenout na důležitou součaacutest naacutekupu
bull zaacutekon tlaku k biosociaacutelniacutemu průměru ndash v prostřediacute je s jedincem jednaacuteno jako s reprezentantem stereotypů ndash je to konstitutivniacute mechanismus mystifikace
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na mou osobnost bez ohledu na vzdělaacuteniacute zkušenosti sociaacutelniacute rodinneacute pracovniacute postaveniacute je každeacutemu předklaacutedaacuten stejnyacute produkt ndash supermarketovaacute demokracie rovnost spotřebitelů je bohužel vyacutesledkem procesu kteryacute neniacute spojen s lidskou činnostiacute je to proces strojoveacute vyacuteroby strojoveacuteho přiacutejmu systeacutem produkce a konzumu
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon determinace oblasti ndash prostřediacute přiacutemo působiacute na určiteacute oblasti (kvality) určuje jistou miacuteru toho co se projeviacute
V supermarketu mi v pozadiacute hraje hudba nerozptyluji se tak okolniacutemi zvuky okolitniacute mluvou Světla hudba prostor ndash všechno působiacute na meacute bdquospotřebitelskeacute chovaacuteniacuteldquo soubor charakteristik stereotypů a reprezentaciacute ktereacute sem ziacuteskal vstupem do supermarketu
bull zaacutekon zvlaacuteštniacute vazby ndash prostřediacute ovlivňuje zvlaacuteštniacute vazby na objekty ndash třeba důvěra je vztah kteryacute vznikaacute a buduje se mezi lidmi lideacute pak legitimizovali i důvěru v instituce sociaacutelniacute řaacutedy a v dnešniacute době dokonce i důveru (překonaacuteniacute interdikce) v diplastie typu probleacutem dihydrogeacutenmonoxidu Zaacutekonem zvlaacuteštniacute vazby se daacute vysvětlit interdikce (po)slušnosti kterou tak často systeacutemy vyžadujiacute (třeba recepčniacute poslušnost ndash preferovanou recepci produktu)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Přenos a druhy reprezentaciacute
Reprezentace ndash opakovaneacute zpřiacutetomněniacute zobrazeniacute předvaacuteděniacute je symbolickyacute mechanismus konstruovaacuteniacute (mediaacutelniacutech) objektů a souvisiacute s reprezentativnostiacute souborem charakteristik nevyhnutelnyacutem k tomuto symbolickeacutemu procesu
Re-prezentovaacuteniacute je předvaacuteděniacute určityacutech pohledů na sociaacutelniacute skupiny ndash jež se pak přiacutejemce učiacute přijiacutemat jako bdquosamozřejmeacuteldquo bdquonormaacutelniacuteldquo (o tom viacutece vypoviacutedaacute analyacuteza přiacutejmu a zakoacutedovaacuteniacute ideologie do mediovaneacuteho sděleniacute ndash Stuart Hall)
Typ je druh reprezentace vlastniacute zobrazovaciacutemu systeacutemu ndash uměniacute V literaacuterniacute produkci je to literaacuterniacute postava (chronotop) charakterizovaacutena tiacutem co reprezentuje Typy jsou detailně propracovaneacute ačkoli zpravidla neexistujiacute v reaacutelneacutem světe na rozdiacutel od stereotypů ndash zjednodušenyacutech reprezentaciacute deformujiacuteciacutech svou předlohu stereotyp vznikaacute zaacuteměrem a opakovanou reprezentaciacute Kriteacuteriem pro přenos vyacuteznamu jsou rozpoznatelnost reprezentativnost atraktivita
Archetypy jsou hluboce zakořeněneacute typy vyjadřujiacute představy viacutery
hodnoty předsudky opraacutevněniacute S archetypaacutelniacutemi a stereotypniacutemi
reprezentacemi v mediaacutelniacute realitě je spojeneacute riziko (nebo pro
marketing vyacutehoda) nekritickeacute fixace ta je totiž přirozenyacutem
důsledkem imagemakingu budovaacuteniacute a posilovaacuteniacute image značky
budovaacuteniacute vztahu ke značce stejně přirozenyacutem jako davovaacute
psychoacuteza kteraacute zaacutekonitě nastane po skolabovaacuteniacute přiacuteslušneacuteho
systeacutem a jeho meacutedia (např po krachu velkeacute společnosti banky)
Přenosem dochaacuteziacute k introjekci co je podle gestaltistu Fritza Perlse
neurotickyacute mechanismus pomociacute něhož vtělujeme do naacutes
samotnyacutech vzory postoje způsoby činnostiacute a myšleniacute ktereacute nejsou
ve skutečnosti naše
ADŽAJA (AJAYA) Swami Psychoterapie Vyacutechodu a Zaacutepadu Sjednocujiacuteciacute paradigma Praha Chvojkovo nakladatelstviacute 2000 194 s ISBN 80-86183-18-1 s 98 ndash 99
Provokovanaacute projekce se využiacutevaacute na identifikaci projekčniacutech mechanismů u pacienta prostřednictviacutem konotaciacute i v tzv Rorschachovyacutech skvrnaacutech (pacient popisuje co podle něj zobrazujiacute utajenou informaciacute pro vetšinu pacientů zůstavaacute že terapeut ukazuje každeacutemu pacientovi vždy ty stejneacute předlohy ndash logickou recepčniacute reakciacute toho kdo to odhaliacute hned by bylo řiacutect bdquoty skvrny nezobrazujiacute nic ndash zajiacutemaacute vaacutes jen jakyacute vyacuteznam jim přiřadiacutemldquo)
VALČEK Peter Neviditeľnyacute horizont civilizaacutecie In Slovo ndash Roč 4 (2002) č 24 s 10 ndash 11
Kořeny neurotickeacuteho mechanismu vklaacutedaniacute ciziacutech vyacuteznamů můžeme hledat v intenzitě argumentace pro daneacute meacutedium pro danou situaci Člověk zavřenyacute v kabině sveacuteho auta se ohlušuje jednotvaacuterniacutem hlukem ze sveacuteho autoraacutedia CDmp3 přehraacutevače ne kvůli tomu aby neslyšel zvuk motoru ale proto aby se ani na chviacuteli neodpojil od uměleacute reality meacutediiacute multimediaacutelniacuteho světa ndash aby si ji ustavičně bdquozpřiacutetomňoval a na niacute participovalldquo
Tahle deformace je deformaciacute fatickeacute funkce komunikace
Projekci takeacute chybiacute vlastniacute pojmovaacute řeč podstatou projekce je zamlženiacute zneviditelněniacute zneprůhledněniacute označovaneacuteho
Sigmund Freud považoval projekci za obrannyacute mechanismus psychiky kteryacute posouvaacute nechtěneacute nebo nezpracovaneacute (nebo přiacuteliš intenzivniacute) obsahy do nevědomiacute virtuaacutelně se jich zbavuje a promiacutetaacute je do psychiky jinyacutech
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 85
Interjekce je zkratkovitaacute až zkratovaacute symbolizace udalostiacute jejich mimetickyacutemi naacutehradkami jsou to přechody zkracujiacuteciacute cestu aktuaacutelniacute kombinatorice vyacuteznamu P Valček uvaacutediacute že klasickou formu seacutemantickeacute interjekce jako kondenzačniacuteho mechanismu vysvětlil S Freud v sovislosti s analogiiacute mezi vtipem a snem Zdrojem sociativniacutech efektů humoru a takeacute intrapsychickeacute magičnosti snu je vždy kraacutetkeacute spojeniacute prvků z různyacutech seacutemantickyacutech uacuterovniacute (kondenzujiacuteciacute interjekce zhuštěniacute Verdichtung ndash mechanismus takoveacuteho konstruovaacuteniacute vyacuteznamu je popsanyacute jako snovaacute suspenze)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 126
Atributivniacute seacutemantizace atributivniacute vyacuteznam ndash přiřazovaacuteniacute
vyacuteznamu argumentace pro bez ohledu na celostniacute strukturu
atribuce jsou popsaacuteny v kognitivniacute psychologii a vysvětlujiacute
mechanismus difuze vzaacutejemneacuteho vniacutemaacuteniacute motivace chovaacuteniacute
nebo činnosti založenyacute na tendenci člověka přisuzovat aktem
vyacutesledkem uacutespěchem neuacutespěchem určiteacute situačně zvoleneacute
vnějšiacute i vnitřniacute přiacutečiny
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 103 ndash 104
bull datasexualita ndash posedlost daty
Komunikačniacute (nelaacutetkovaacute) zaacutevislost nebo moacutedniacute kulturniacute trend
bull meacutedium = seacutemiotickyacute produkt uvaacutedějiacuteciacute do jineacuteho stavu vědomiacutereality
bull meacutedium způsobuje extenzi schopnosti ale pak i amputaci
bull (digitalizace informaciacute ndash bryacutele ndash Hubblův teleskop - dron ztratiacuteme schopnost čiacutest a rozlišovat znaky)
bull človek robot ndash kyborg transhumanizmus a technokracie
bull kultivace přiacutejemce v mediaacutelniacute realitě a poruchy přiacutejmu
Šablona pro předsevzetiacute 2014 - DOWNLOAD
Chcete taky ziacuteskat životniacute data a vědět jak si na tom stojiacutete
Staacutehněte si šablonu kterou jsem vytvořil pro rok 2014 včetně vysvětlivek a prvniacuteho předvypněneacuteho měsiacutece Během pěti minut nahradiacutete meacute ciacutele za sveacute a můžete začiacutet svůj prvniacute datasexuaacutelniacute rok
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoJsou totaacutelně k ničemu Že je lidi nedodržiacute většinou vědiacute už v
momentě kdy si je uklaacutedajiacute Ještě horšiacute ale je že i kdyby je dodržet
chtěli na konci roku nedokaacutežiacute vyhodnotit jestli uspěli Proto jsem na
novoročniacute predsevzetiacute šel loni jinak S daty a Excelem Diacuteky tomu
viacutem že jedno se mi podařilo splnit na 88 ldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoDiacuteky datům jsem si nicmeacuteně v posledniacute čtvrtině roku uvědomil jak
na tom jsem a naordinoval si každyacute viacutekend alespoň jeden volnyacute den
Což lze pěkně vidět na vizualizaci Stejně jako to že jsem loni měl
dvě obdobiacute kdy jsem jel měsiacutec v kuseldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoTrue datasexuals however will not stop at just collecting and recording bits of data from the Web They are obsessively driven to use a proliferating number of mobile devices and apps to make data-grooming a reality
-
Opravdoviacute datasexualoveacute se nezastaviacute u sbiacuteraacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute bitů dat z webu Jsou posedle pohaacuteněny použiacutevat celou řadu množiacuteciacutech se mobilniacutech zařiacutezeniacute a aplikaciacute aby se jejich peacuteče o uacutedaje stala realitouldquo
Basulto Dominic Meet the Urban Datasexual
In bigthinkcom 16 4 2012 Dostupneacute elektronicky na
httpbigthinkcomendless-innovationmeet-the-urban-datasexual
social media analyst Dominic Basulto describes datasexuals as individuals who ldquoare relentlessly digital They obsessively record everything about their personal lives and they think data is sexyhellipTheir livesmdashfrom a data perspective at leastmdashare perfectly groomedrdquo
Sociaacutelniacute meacutedia analytik Dominic Basulto popisuje datasexuaacutely jako jednotlivce kteřiacute bdquojsou neuacutenavně digitaacutelniacute Posedle zaznamenaacutevajiacute vše o osobniacutem životě a mysliacute si že data jsou sexy Jejich životy jsou přinejmenšiacutem z hlediska dat perfektně upraveneacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies
6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na
httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
I think a large component of social media usage is the concept of tracking As McFedries explains specifically when it comes to a datasexual everything online is a numbers game Individuals in the digital realm obsess about how many likes their profile picture has received and how this number compares to their fellow Facebook users This same idea can be applied to Twitter Instagram or any other social media platform Itrsquos the idea that a single number defines your social status and level of popularity Someone with 50 profile picture likes is obviously so much cooler than someone with 15 right In reality we all know that the number of likes we receive of the number of Facebook friends we have doesnrsquot actually reflect our social standing in the world It does however alter the way others perceive us
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Mysliacutem že velkaacute součaacutest využitiacute sociaacutelniacutech meacutediiacute je koncept sledovaacuteniacute Jak McFedries vysvětluje zvlaacuteště když přijde na datasexuaacutely vše on-line je hra čiacutesel Jednotlivci v digitaacutelniacute fascinaci sniacute o tom kolik maacute raacuted maacute jejich profilovyacute obraacutezek lajků a způsobu jakyacutem toto čiacuteslo srovnaacutevats ostatniacutemi uživateli Facebooku Stejnyacute naacutepad může byacutet aplikovaacuten na Twitter Instagram nebo jineacute sociaacutelniacute mediaacutelniacute platformy Je to myšlenka že jedno čiacuteslo definuje vaše sociaacutelniacute postaveniacute a uacuteroveň popularity Někdo s 50 obraacutezkami v profilu je samozřejmě tolik atraktivnějšiacute než někdo s 15 že Ve skutečnosti všichni viacuteme že počet lajků od přaacutetel na Facebooku neniacute ve skutečnosti naše společenskeacute postaveniacute ve světě Nicmeacuteně měniacute to způsob jak naacutes ostatniacute vniacutemajiacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Děkuji za pozornost
PhDr Peter Jan Kosmaacutely PhD
V přiacutepadě nejasnostiacute mě kontaktujte na kosmalyvip-vscz
20 Co je šum a kteřiacute teoretici jej aplikovali na strojovou i masovou komunikaci
21 Komu se připisuje S-M-C-R model a co vyjadřuje
22 Jak probiacutehaacute komunikace o udaacutelosti podle G Gerbnera
23 Co je hegemonie a jak ji v souvislosti s masovou komunikaciacute vysvětlil Stuart Hall
24 Co je teorie recepce
25 Vysvětlete dualitu publika (dvojiacute původ)
26 J Habermas a jeho pojetiacute veřejneacute sfeacutery
27 Co je normativniacute teorie meacutediiacute
28 Jakaacute jsou hlavniacute teacutemata tyacutekajiacuteciacute se strukturysysteacutemu meacutediiacute
29 Uveďte alespoň 3 normativniacute teorie a hlavniacute důvod jejch kritiky
30 Jakyacute je rozdiacutel mezi pojetiacutem veřejneacute služby v USA a v Evropě
31 Co vyjadřujiacute dvě dimenze mezinaacuterodniacute komunikace (Mowlana) ndash technologickaacute a komunikačniacute
32 Co je to křiacutežoveacute vlastnictviacute (cross ownership)
33 Co je duaacutelniacute systeacutem
34 Znaacutemeacute typologie znaku vyacuteznamniacute autoři typologiiacute
35 Seacutemiotika jejiacute zaacutekladniacute oblasti různost pohledů na zkoumaacuteniacute znaku
36 Charakterizujte mediaacutelniacute kompetence (stručně z čeho se sklaacutedajiacute ndash obšiacuterně svou představu)
37 Co jsou epistemickeacute kompetence
38 Charakterizujte inovovanou Bloomovu taxonomii (stručně uveďte dvě dimenze ndash obšiacuterně tabulku a přiacuteklad vzdělaacutevaciacuteho ciacutelu)
Studijniacute podklady v elektronickeacute formě
httpmediaanthropologywebnodeczkurzymedialni-komunikace
Vliv vědeckyacutech disciplin
bull psychologie a sociaacutelniacute psychologie
aspekty existence člověka a interakce s prostřediacutem
sociaacutelniacute psychologie v USA
- vyacutezkum Střediska skupinoveacute dynamiky v Ann Arbor (Kurt Lewin)
- sociologickyacute vyacutezkum na Yale University (Carl Hovland)
- sociaacutelněpsychologickyacute vyacutezkum (Paul Lazarsfeld)
bull politika a politologie meacutedia jako objekt i subjekt politiky analyacutezou meacutediiacute se analyzuje politika (uacutečinky politickeacute přesvědčovaciacute komunikace uacutečinky propagandy)
- meacutedia jako naacutestroje politickyacutech ciacutelů
- meacutediaacute majiacute vlastniacute politiku
Vyacutezkum masoveacute komunikace překonaacuteval mnoho teoriiacute a naacutehledů a
tak jak se vyviacutejeli meacutedia vyviacutejeli se i teorie meacutediiacute
Dnes je jich nesčetneacute množstviacute některeacute navazujiacute na tradičniacute teorie na
přenosovyacute model ndash někdejšiacute dominantniacute paradigma na behavioraacutelniacute
teorie (podnět ndash reakce) nebo se orientujiacute moderniacutem vyacutechovně-
vzdělaacutevaciacutem směrem nebo kulturně-kritickyacutem
Pro každyacute směr vyacutezkumu byl důležityacute společenskyacute kontext ve ktereacutem
se rodil a každyacute vyacutezkum jistyacutem způsobem reflektoval jisteacute naděje i
obavy
Po obdobiacute prvotniacutech teoriiacute a modelů (Lasswell Lippmannn) nastala
změna před 2 světovou vaacutelkou a v USA vznikly dvě vyacuteznamnaacute centra
vyacutezkumu
bull Institut pro užiteacute sociaacutelniacute vědy na Kolumbijskeacute univerzitě v New Yorku
bull Institut pro vyacutezkum komunikace na Yaleskeacute univerzitě (Carl I Hovland)
Vyacuteznam ve vyacutezkumu skupinoveacute komunikace sehraacutelo i vyacutezkumneacute středisko
skupinoveacute dynamiky vedeneacute Kurtem Lewinem založeneacute v roku 1945 na
Institutě pro technologie v Massachusetts
Sociologicky orientovanaacute skupina kolem Paula Lazarsfelda se začala
orientovat na vyacutezkum působeniacute rozhlasu v politickyacutech kampaniacutech a na to
jak masovaacute komunikace vplyacutevaacute na změnu naacutezorů a postojů
V roku 1940 uskutečnili vyacutezkum v Erie County (v staacutetě Ohio) a ukaacutezal se
překvapivě malyacute vliv masovyacutech meacutediiacute na rozhodovaacuteniacute se voličů Omnoho
silnějšiacute se ukaacutezal osobniacute vliv
Tento jev potvrdilo později množstviacute dalšiacutech vyacutezkumů a byla formulovaacutena
teze o dvoustupňoveacutem toku masoveacute komunikace
Sociaacutelněpsychologicky orientovanaacute skupina na čele s Carlem I
Hovlandem zkoumala vliv propagandy a persuaze (přesvědčovaacuteniacute) a
vyacutesledkem byli teorie ktereacute vychaacutezeli z předpokladu že lideacute usilujiacute o
bdquokonzistentniacuteldquo bdquorovnovaacutežnouldquo bdquosymetrickouldquo postojovou
strukturu Proto jakeacutekoli vnějšiacute vlivy vyvolaacutevajiacuteci u jedince kognitivniacute
nebo emotivniacute disonanci vyvolaacutevajiacute rovněž uacutesiliacute o rovnovaacutehu
Gerhard Maletzke 1963 Pressure and spontaneous feedback
Kognitivniacute disonance a selektivniacute expozice
Teorii kognitivniacute disonance publikoval v roku 1957 (A Theory Of
Cognitive Dissonance) Leon Festinger americkyacute
sociaacutelněpsychologicky orientovanyacute vědec studoval i u Kurta Lewina
Festinger zkoumal zaacutekonitosti tvorby sociaacutelniacutech siacutetiacute a prokaacutezal že lideacute
se bdquozpřaacutetelujiacuteldquo nejen na zaacutekladě společnyacutech zaacutejmů ale hlavně na
zaacutekladě fyzickeacute bliacutezkosti (sousedeacute) Kognitivniacute disonance vyjadřuje že
rozporuplnost v přesvědčeniacute nebo ve viacuteře zapřiacutečiniacute nepohodlneacute
psychickeacute pnutiacute takže lideacute pak přizpůsobiacute sveacute naacutezory (snaha o
konsonanci) nikoli okoliacute
Teorie selektivniacute expozice pak vysvětluje motivaci lidiacute selektivně
vyhledaacutevat informace ktereacute podporujiacute dřiacutevějšiacute rozhodnutiacute nebo
existujiacuteciacute postoje a tak se aktivně vyhyacutebat protichůdnyacutem
informaciacutem
Se selektivniacute expozici souvisiacute i selektivniacute vniacutemaacuteniacute
(bdquonesympatickyacuteldquo obsah lideacute nevniacutemajiacute nebo si jej přizpůsobiacute) a
selektivniacute retence (zadrženiacute zapomenutiacute vytěsněniacute)
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Aschův experiment (1951)
Asch vyzval studenty aby porovnaacutevali velikosti čar na seacuterii kartiček Uvedl to jako test zraku ale ve skutečnosti šlo o test posuzujiacuteciacute konformitu
Studenti-spolupracovniacuteci byli předem instruovaacuteni aby v některyacutech přiacutepadech odpoviacutedali jednotně (12times z 18 přiacutepadů) a hlavně bdquošpatněldquo Posledniacute odpoviacutedal student kteryacute o ničem nevěděl Ostatniacute takteacutež neměli vyjadřovat žaacutedneacute zvlaacuteštniacute reakce na odpovědi druhyacutech Pouze posledniacute byl evidentně nesvůj potil se a nadměrně gestikuloval
Zatiacutemco v pokusneacute skupině kteraacute odpoviacutedala sama za sebe neudělalo 35 ze 37 uacutečastniacuteků žaacutednou chybu (95 lidiacute odpovědělo vždy spraacutevně) vlivem skupinoveacuteho tlaku neudělalo chybu pouze 25 uacutečastniacuteků (47 udělalo alespoň jednu chybu (1-7) a 28 8 a viacutece (z 12))
httpcswikipediaorgwikiAschův_experiment
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Milgramův experiment (1963)
Psycholog Stanley Milgram se pokusil otestovat lidskou vůli podvolit se autoritě v přiacutepadě že je uacutečastniacutekovi nařiacutezeno ubliacutežit dalšiacutemu uacutečastniacutekovi Vyacutesledky experimentu byly šokujiacuteciacute
Uacutečastniacuteci dostali role bdquoučitelůldquo a bdquostudnetůldquo a v přiacutepadě špatneacute odpovědi měl učitel studentovi způsobit stimulaci elektrickyacutem proudem Naviacutec byli učiteleacute vyzvaacuteniacute zvyšovat intemnzitu elektrošoků v situaci kdy student opakovaně odpoviacutedal špatně
Navzdory vyacutekřikům a projevům bolesti od studenta ve vedlejšiacute miacutestnosti uacutečastniacuteci pokračovali na pokyn vedouciacuteho experimentu v brutaacutelniacutech trestech
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Milgramův experiment (1963)
Ze začaacutetku se bdquožaacutekldquo pletl jen maacutelo ovšem čiacutem viacutece stoupala intenzita bdquošokůrdquo tiacutem přibyacutevalo i chyb bdquoUčitelldquo slyšel jak bdquožaacutekldquo při 75 V začiacutenaacute nařiacutekat při 120 V křičel že to boliacute při 150 V nechtěl pokračovat při 180 V steacutenal bdquonemohu tu bolest vydržetldquo při 270V byly vyacutekřiky staacutele zoufalejšiacute Při 300 V bdquožaacutekldquo zavolal že už nebude odpoviacutedat ale experimentaacutetor bdquoučitelildquo řekl že mlčeniacute se považuje za špatnou odpověď Od 330 V bdquoučiteleacuterdquo slyšeli jen ticho V miacutestnosti s bdquoučitelemldquo byl vedouciacute pokusu kteryacute jej povzbuzoval větami typu bdquoProsiacutem pokračujteldquo bdquoExperiment vyžaduje abyste pokračovalldquo bdquoJe nezbytneacute abyste pokračovalldquo a nakonec bdquoNemaacutete jinou volbu musiacutete pokračovatldquo
httpcswikipediaorgwikiMilgramův_experiment
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Stanfordskyacute experiment (14-20 8 1971)
Spočiacuteval v uzavřeniacute určiteacuteho počtu dobrovolniacuteků do uměle vytvořeneacuteho vězeniacute v roliacutech vězňů a dozorců a sledovaacuteniacute jejich chovaacuteniacute Psycholog Philip Zimbardo rozdělil 9 a 9 uacutečastniacuteků do dvou skupin ndash bdquovězňi a dozorcildquo Experiment se odehraacuteval ve sklepniacutech prostorech Stanfordskeacute univerzity a musel byacutet po šesti dnech předčasně ukončen Vězni se druhyacute den vzbouřili a reakce dozorců byly nečekaně brutaacutelniacute
Způsob jakyacutem bylo v kraacutetkeacute době změněno chovaacuteniacute předevšiacutem dozorců byl zcela šokujiacuteciacute jak pro ně tak pro Zimbarda samotneacuteho Ukaacutezalo se že zdravyacute člověk je-li vystaven extreacutemniacutem podmiacutenkaacutem se může radikaacutelně změnit (nebo změnit sveacute chovaacuteniacute) a to ve velmi kraacutetkeacute doběHlavniacute zaacutevěr kteryacute Zimbardo učinil z tohoto experimentu byl naacutezor že brutaacutelniacute zločiny napřiacuteklad v době vaacutelky nejsou diacutelem žaacutednyacutech psychopatů ani lidskyacutech zrůd ale obyčejnyacutech lidiacute vystavenyacutech nepřekonatelneacutemu tlaku okolnostiacute
httpcswikipediaorgwikiStanfordskyacute_vězeňskyacute_experiment httpwwwprisonexporg
Systeacutemovaacute teorie
Skupinovaacute dynamika je metoda kde systeacutemoveacute uvažovaacuteniacute pomaacutehaacute porozumět sociaacutelniacutem interakciacutem zkoumaacuteniacutem rozdiacutelů
Charakteristiky systeacutemu podle Batesona
bull Systeacutem pracuje s rozdiacutely definovanyacutemi jako odchylky od hranice za kterou se už tvořiacute informace
bull Systeacutem se sklaacutedaacute z bdquouzavřenyacutech smyčekldquo nebo obvodů podeacutel kteryacutech fungujiacute rozdiacutely nebo transformace
bull Udaacutelosti v systeacutemu jsou spiacuteš napaacutejeny v raacutemci systeacutemu než vlivem spouštěče (když se dotknete šneka děsiacute vaacutes to spiacuteše diacuteky vlastniacute energii než energii z vašeho kontaktu)
bull Systeacutemy vykazujiacute rekurzivitu nebo kruhovou přiacutečinnost co znamenaacute že systeacutem využiacutevaacute vyacutesledky svyacutech vlastniacutech operaciacute jako zaacuteklad dalšiacutech operaciacute
Bateson G (ed) A sacred unity Further steps to an ecology of mind Rodney Donaldson San Francisco Harper Collins 1991 s 212
Jednotky ktereacute charakterizoval Lev Vygotsky jako zoacuteny proximity jsou přiacutekladem systeacutemoveacuteho uvažovaacuteniacute
Berger a Luckmann při vyacutekladu způsobu vzniku instituciacute zcela
opomiacutejejiacute otaacutezku proč ke konsensu dochaacuteziacute Podle nich je volba
jakyacute způsob řešeniacute probleacutemu se stane instituciacute zcela arbitraacuterniacute
Uacuteplně opomiacutejejiacute otaacutezku jakyacutem způsobem se na vyacuteběru instituce
podiacuteliacute fungovaacuteniacute samotneacute reality (jen způsob řešeniacute kteryacute je v
souladu s realitou může byacutet dlouhodobě funkčniacute)
Niklas Luhmann kteryacute se pokoušiacute o zavedeniacute systeacutemoveacute teorie do
sociologie tvrdiacute že sociaacutelniacute systeacutemy jsou autopoietickeacute
(sebevytvaacuteřejiacuteciacute se) a sebereferenčniacute
STODOLA JIŘIacute Individua sociaacutelniacute siacutetě a poznaacuteniacute Možnosti a limity kognitivniacuteho a sociaacutelně-domeacutenoveacuteho paradigmatu v informačniacute vědě a realistickyacute model domeacuteny ProInflow [online] 21082012 Dostupneacute elektronicky na lthttpproinflowczindividua-socialni-site-poznani-moznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-v-inforgt ISSN 1804ndash2406
Autopoiesis je termiacuten kteryacute do biologie zavaacutediacute Maturana a Varela
a v podstatě znamenaacute vlastnost živyacutech systeacutemů kterou popsal již
Aristoteleacutes ndash jejich schopnost udržovat se v uspořaacutedaneacutem stavu
hyacutebat sebou a čerpat ze sveacuteho okoliacute energii a informace
Sebereference znamenaacute schopnost referovat k sobě což v podstatě
znamenaacute poznaacutevat sebe sama tj učinit sebe objektem vlastniacuteho
poznaacuteniacute Takovou schopnostiacute však disponujiacute jen inteligentniacute tvoroveacute
(spolehlivě ji můžeme připsat pouze lidem ačkoliv někteřiacute autoři ji
rozpoznaacutevajiacute i u některyacutech vyššiacutech živočichů) V Luhmannově pojetiacute
je tedy sociaacutelniacute systeacutem v podstatě živyacute a sebevědomyacute což je
vlastnost individuiacute
STODOLA JIŘIacute Individua sociaacutelniacute siacutetě a poznaacuteniacute Možnosti a limity kognitivniacuteho a sociaacutelně-domeacutenoveacuteho paradigmatu v informačniacute vědě a realistickyacute model domeacuteny ProInflow [online] 21082012 Dostupneacute elektronicky na lthttpproinflowczindividua-socialni-site-poznani-moznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-v-inforgt ISSN 1804ndash2406
Domeacutena je složityacute agregaacutet kteryacute se sklaacutedaacute z
bull objektů zkoumaacuteniacute
bull subjektů poznaacuteniacute a tvůrců informačniacutech objektů
bull informačniacutech objektů
bull informačniacutech a komunikačniacutech vztahů mezi objekty zkoumaacuteniacute subjekty a informačniacutemi objekty
bull vztahů souladu či nesouladu mezi objekty subjekty a informačniacutemi objekty ktereacute vznikajiacute na zaacutekladě informačniacutech a komunikačniacutech vztahů
STODOLA JIŘIacute Individua sociaacutelniacute siacutetě a poznaacuteniacute Možnosti a limity kognitivniacuteho a sociaacutelně-domeacutenoveacuteho paradigmatu v informačniacute vědě a realistickyacute model domeacuteny ProInflow [online] 21082012 Dostupneacute elektronicky na lthttpproinflowczindividua-socialni-site-poznani-moznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-v-inforgt ISSN 1804ndash2406
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Zpětnaacute vazba
bull Vizualizace
bull Koncentrace
bull Vytvaacuteřeniacute separovanyacutech mentaacutelniacutech modelů
bull Konstruktivismus
bull Akomodace
bull Hra
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute ve vyacuteuce
bull Akomodace ndash korekce pomociacute počiacutetačovyacutech programů
bull Hra - Počiacutetačovaacute hra rozviacutejiacute logickeacute a strategickeacute myšleniacute postřeh zvyšuje sebedůvěru pomaacutehaacute postiženyacutem Hra produkuje radost dokaacuteže zaměstnat jedince a vyplnit mu volnyacute čas
- pomaacutehaacute v učeniacute a hlavně je přirozenou součaacutestiacute života
Sociologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute ve vyacuteuce
bull Informačniacute technologie jsou jakyacutemsi urychlovačem působeniacute učitele ve vyacuteuce dokaacutežiacute znaacutesobit uacutečinek dobreacute ale bohužel i špatneacute vyacuteuky
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Zpětnaacute vazba
Zpětnou vazbou je člověk zpraven o uacutespěšnosti či neuacutespěšnosti sveacuteho počiacutenaacuteniacute
Počiacutetač může poskytnout zpětnou vazbu prakticky okamžitě
Neosobniacute poskytovaacuteniacute zpětneacute vazby posiluje intensionaacutelniacute (vnitřniacute) motivaci žaacuteka kdy snaha vyřešit probleacutem neniacute nahrazovaacutena snahou zviditelnit se v očiacutech učitelovyacutech a zaliacutebit se mu [Fontana] Zodpovědnost za spraacutevnost řešeniacute nemůže žaacutek přesunout na jinou osobu
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Vizualizace
- použiacutevaacuteniacute naacutekresů naacutečrtků obraacutezků grafů
- Člověk maacute omezenou tzv aktivniacute paměť kterou při učeniacute nedokaacuteže překročit
- Učiacute-li se člověk nějakyacute novyacute abstraktniacute pojem spotřebovaacutevaacute velkou čaacutest sveacute aktuaacutelniacute paměťoveacute kapacity na představovaacuteniacute si daneacute situace na ktereacute učitel pojem vysvětluje Vizualizace pomaacutehaacute čaacutest aktuaacutelniacute paměti uvolnit ve prospěch dalšiacutech mentaacutelniacutech činnostiacute (jako je indukce abstrakce komparace dedukce symbolizace apod)
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Koncentrace
Pomoc počiacutetače zde spočiacutevaacute v tom že za žaacuteka vyřešiacute snadneacute jednotliveacute diacutelčiacute kroky ktereacute vykonaacute na žaacutekův přiacutekaz a nechaacute jej koncentrovat myšleniacute pouze v uacuterovni vyššiacute
bull Vytvaacuteřeniacute separovanyacutech mentaacutelniacutech modelů
Dostatečně dlouhyacutem opakovanyacutem ziacuteskaacutevaacuteniacutem separovanyacutech modelů člověk ziacuteskaacute dostatečnou zkušenost s danyacutem pojmem aby si mohl vytvořit model obecnyacute univerzaacutelniacute Nedostatečneacute ziacuteskaacuteniacute a zpracovaacuteniacute separovanyacutech modelů vede k formalismu tedy k situaci kdy člověk vytvořiacute chybnyacute obecnyacute model daneacuteho jevu či pojmu
bull Konstruktivismus
Počiacutetačoveacute prostřediacute ověřuje v praxi naacutepady hypoteacutezy a žaacutek může vlastniacute aktivitou danyacute novyacute pojem zkonstruovat přijiacutet ldquona tordquo saacutem objevit jej pro sebe
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Přiacutestup ke komunikaci jako k zpracovaacuteniacute informaciacute (information
processing) 1950 ndash 1960 prvniacute počiacutetače umožňujiacute psychologům
srovnaacutevat způsob jakyacutem uklaacutedaacute a zpracovaacutevaacute informace počiacutetač na
rozdiacutel od člověka (mysl paměť myšleniacute)
Selektivniacute pozornost šum a dalšiacute rušeniacute komunikace již nebyly
otaacutezkou techniky (Shannon Weaver) ale percepce (vniacutemaacuteniacute) a
recepce (přiacutejmu) rozděleniacute pozornosti přepiacutenaacuteniacute pozornosti
Kapacita pozornosti omezenaacute na jistyacute počet věciacute a zpracuje omezeneacute
množstviacute informaciacute
Instrukčniacute dizajn paměť se nemaacute přetěžovat maacute dokončit uacutekol než
začne dalšiacute pokud jsou paměť a mysl přetiacuteženy učeniacute se nemůže
uskutečnit
Kognitivniacute přiacutestup bull Jean Piaget (1896-1980) - Vyacutevojovaacute staacutedia vyacutevojovaacute psychologie - vliv strukturalizmu a konstruktivistickaacute teorie znalosti - staacutedia kognitivniacuteho vyacutevoje Senzomotorickeacute staacutedium od narozeniacute do 2 let života Předoperačniacute staacutedium od 2 do 7 let (egocentrickeacute myšleniacute) Stadium konkreacutetniacutech operaciacute od 7 do 11-12 let (logika klasifikace) Stadium formaacutelniacutech operaciacute 12 let (konstrukce idejiacute abstraktniacute myšleniacute) Dopad na počiacutetačoveacute vědy a vědy o uměleacute inteligenci bdquoSeymour Papert použil Piagetovu praacuteci při vytvaacuteřeniacute Logo programming language Alan Kay použil Piagetovy teorie jako zaacuteklad pro Dynabook programming system conceptk vyvinutiacute Alto prototypu kteryacute jako prvniacute objevil zaacuteklady grafickeacuteho uživatelskeacuteho rozhraniacute (GUI) a ovlivnil vytvořeniacute uživatelskyacutech rozhraniacute v 80 letech 20 stoletiacute a pozdějildquo
zdroje httpcswikipediaorgwikiJean_Piaget httpenwikipediaorgwikiFileJean_Piaget_in_Ann_Arborpng
Kognitivniacute přiacutestup bull geštalt (gestalt) psychologie (od roku 1900) - scheacutemata ktereacute si učiacuteciacute se vytvaacuteřiacute v reakci na prostřediacute - 2 předpoklady - Paměť ndash organizovanyacute systeacutem zpracovaacuteniacute informaciacute - Primaacuterniacute znalosti (prior knowledge) ndash tvořiacute epistemickeacute kompetence - scheacutema jako zaacutekladniacute jednotka porozuměniacute vzdělaacutevaciacutemu obsahu (Piaget) - vyacutevojoveacute procesy podle Piageta adaptace na prostřediacute po vyvolaacuteniacute
interakce (disonance) nastaacutevaacute začleňovaacuteniacute novyacutech informaciacute do staacutevajiacuteciacutech konceptů (asimilace) pak může proběhnout proces změn staacutevajiacutech scheacutemat (akomodace) Učeniacute pomociacute opakovanyacutech akciacute využiacutevaacute proces zrcadloveacute abstrakce (reflecting abstraction) schopnost identifikovat vlastnosti objektů podle toho jakeacute uacutečinky na ně majiacute různeacute akce využiacutevaacute proces empirickaacute abstrakce (empirical abstraction) Jsou to dvojiacute procesy vytvaacuteřeniacute noveacuteho kognitivniacuteho staacutedia (cognitive stage) Naacutesleduje rozpoznaacutevaacuteniacute složitějšiacutech objektů a vytvaacuteřeniacute složitějšiacutech uacutekonů Pokud znalosti ziacuteskaneacute v jednom staacutediu vedou prudce a rapidně k noveacutemu vyššiacutemu staacutediu pochopeniacute řiacutekaacuteme že proběhl bdquogestaltldquo
zdroj httpcswikipediaorgwikiJean_Piaget
Kognitivniacute zaacutetěž (cognitive load) John Sweller - pracovniacute paměť umiacute procesovat 7 +- 2 scheacutemat - na řešeniacute probleacutemu potřebuje učiacuteciacute se množstviacute kognitivniacute procesniacute kapacity maacute omezenou bdquopracovniacute paměťldquo ale neomezenou dlouhodobou paměť (scheacutemata se do niacute uklaacutedajiacute a z niacute vyvolaacutevajiacute) - teorie z oboru instrukčniacuteho dizajnu (instructional design) kde je
informaciacute to co svojiacute strukturou dovoluje učiacuteciacutemu se vyviacutejet scheacutemata automaticky a rychle (tyto informace jsou uchovaacutevaacuteny v dlouhodobeacute paměti jako naacutevyky)
1 vnitřniacute zaacutetěž (intrinsic c load) inherentniacute komplexnost naacuteročnost uacutekolu učiacuteciacute se nekontroluje bdquoporcovaacuteniacuteldquo obsahu do věcnyacutech probleacutemů
2 vnějšiacute zaacutetěž (extraneous c load) dalšiacute a nadbytečneacute informace v průběhu vyacutekladu rozptyluje od učeniacute naacutesledek vysokeacute vnitřniacute zaacutetěže
3 podstatnaacute zaacutetěž (germane c load) vědomaacute aktivita uacutekolově řiacutezena vytvaacuteřeniacute scheacutemat přijatelnaacute zaacutetěž vysokaacute vnitřniacute niacutezkaacute vnějšiacute vysokaacute podstatnaacute
zdroje httpeducationartsunsweduaumediaProfilecacheR148174-swellerjpg httpwwwinstructionaldesignorgtheoriescognitive-loadhtml
Kognitivniacute věda
bull Kognitivniacute věda je transdisciplinaacuterniacute obor kteryacute se věnuje studiu procesů ziacuteskaacutevaacuteniacute a využiacutevaacuteniacute znalostiacute myšleniacute učeniacute a rozhodovaacuteniacute nejen u lidiacute ale i u uměle vytvořenyacutech systeacutemů K tomuto studiu využiacutevaacute vyacutesledky vyacutezkumů i metody mnoha vědeckyacutech oborů (např filozofie antropologie lingvistiky psychologie informatiky kybernetiky biologie neurověd informačniacute vědy) Ciacutelem kognitivniacute vědy je tyto poznatky z jednotlivyacutech oborů sjednotit a propojit a nahliacutežet na ně v širokeacutem kontextu Vyacutesledkem zkoumaacuteniacute pak maacute byacutet komplexniacute pohled na vyacuteše zmiacuteněneacute procesy a lepšiacute porozuměniacute tomu jak probiacutehajiacute Aplikaciacute poznatků kognitivniacute vědy může byacutet počiacutetačoveacute modelovaacuteniacute jednotlivyacutech kognitivniacutech procesů či složitějšiacutech struktur simulujiacuteciacutech lidskeacute myšleniacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull kognitivniacute hexagram zobrazuje šest oborů spolupracujiacuteciacutech v raacutemci kognitivniacute vědy
Vztahy mezi discipliacutenami
kognitivniacute vědy v roce 1978
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle MILLER George A The cognitive revolution a historical perspective Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 3 s 141-144 ISSN 1364-6613
Kognitivniacute věda
bull vzaacutejemnaacute interakce
bull a součinnost
bull v raacutemci kognitivniacute vědy
Kognitivniacute věda
obory a podobory
ktereacute se na niacute podiacutelejiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle HAVEL Ivan M Věda o duši Vesmiacuter 2000 roč 79 č 7 s 363 ISSN 0042-4544
Kognitivniacute věda
Počaacutetky kognitivniacute vědy byly ovlivněny pracemi z oblasti raneacute
kybernetiky ve 30 a 40 letech např Warrena McCullocha a Waltera
Pitse kteřiacute se snažili porozumět zaacutesadaacutem organizace znalostiacute v mysli a
vytvořili prvniacute varianty vyacutepočetniacutech modelů inspirovanyacutech strukturou
biologickyacutech neuronovyacutech siacutetiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
Důležityacute přiacutenos znamenal vyacutevoj na poli teorie algoritmů a digitaacutelniacutech
počiacutetačů ve 40 a 50 letech zejmeacutena praacutece Alana Turinga a Johna
von Neumanna Von Neumannova architektura počiacutetače byla pro
kognitivniacute vědu vyacuteznamnaacute jako krok ve vyacutevoji vyacutezkumneacuteho naacutestroje
(počiacutetače) i jako metafora mezi strojovyacutem a lidskyacutem myšleniacutem Půdu
pro noveacute myšlenky v oblasti experimentaacutelniacute psychologie připravil
odklon od behaviorismu (kteryacute ignoroval některeacute otaacutezky ohledně
lidskeacuteho myšleniacute jako představivost jazyk či řešeniacute probleacutemů)
reprezentovanyacute např pracemi Noama Chomskeacuteho či Karla Spencera
Lashleyho
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Podobu vědniacute discipliacuteny ziacuteskala v polovině sedmdesaacutetyacutech let kdy vznikla Společnost pro kognitivniacute vědu (Cognitive Science Society) a byl založen časopis Cognitive Science
bull Za zakladatele či průkopniacuteky kognitivniacute vědy lze považovat tyto osobnosti George Miller John McCarthy Marvin Minski Allen Newell Herbert Simon Noam Chomsky
bull Prvniacute z nich psycholog G Miller ve sveacutem člaacutenku z roku 19566 poukaacutezal na omezeniacute lidskeacute mysli (např kapacitu kraacutetkodobeacute paměti) a vyjaacutedřil domněnku že tato omezeniacute jsou v mysli vyřešena pomociacute mentaacutelniacutech reprezentaciacute ktereacute informace zaznamenaacutevajiacute po malyacutech daacutevkaacutech K zakoacutedovaacuteniacute a dekoacutedovaacuteniacute informace jsou pak zapotřebiacute mentaacutelniacute procesy
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Uacutestředniacute hypoteacutezou kognitivniacute vědy kteraacute je dostatečně obecnaacute aby zastřešila všechny současneacute teoretickeacute přiacutestupy v raacutemci kognitivniacute vědy je komputačněreprezentativniacute uchopeniacute mysli (CRUM ndash Computational-Representational Understanding of Mind)
bull Podle tohoto přiacutestupu lze lidskeacute myšleniacute nejleacutepe pochopit a vysvětlit pomociacute reprezentujiacuteciacutech struktur v mysli a vyacutepočetniacutech procedur ktereacute operujiacute na těchto strukturaacutech CRUM využiacutevaacute jak analogii s fungovaacuteniacutem počiacutetače (datoveacute struktury ndash mentaacutelniacute reprezentace algoritmy ndash vyacutepočetniacute procedury běh programu ndash myšleniacute) tak i analogii se strukturou mozku (konekcionistickyacute přiacutestup ndash neurony a jejich propojeniacute hrajiacute roli datovyacutech struktur a nervoveacute vzruchy jsou analogiiacute algoritmů)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
V současnosti podle Thagarda (2001) existuje šest hlavniacutech teoretickyacutech přiacutestupů k vysvětleniacute povahy reprezentaciacute a vyacutepočetniacutech procedur (modelovaacuteniacute myšleniacute) ndash logika pravidla pojmy představy analogie a konekcionistickeacute siacutetě
bull Dalšiacute přiacutestup kteryacute se uplatňuje v raacutemci experimentaacutelniacute robotiky a uměleacuteho života vysvětluje kognici jako vzaacutejemnou interakci těla agenta a okolniacuteho prostřediacute Umělyacute život (artificial life alife) se snažiacute porozumět zaacutekladniacutem obecnyacutem vlastnostem živyacutech systeacutemů pomociacute vyvolaacuteniacute přirozeneacuteho chovaacuteniacute v softwaru hardwaru a biochemickyacutech sloučeninaacutech Studium zaacutekladniacutech abstraktniacutech vlastnostiacute živyacutech systeacutemů např nezaacutevisleacuteho adaptivniacuteho a inteligentniacuteho chovaacuteniacute tvořiacute styčnou plochu mezi umělyacutem životem a kognitivniacute vědou (Bedau 2003)
THAGARD Paul Cognitive Science In Edward N Zalta (ed) Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] Fall 2009 Edition Stanford Stanford University Center for the Study of Language and Information The Metaphysics Research Lab copy 2007 first publ Mon Sep 23 1996 substantive rev Mon Apr 30 2007 [cit 2009-12-03] Dostupnyacute z WWW lthttpplatostanfordeduarchivesfall2009entriescognitive-sciencegt ISSN 1095-5054
BEDAU Mark A Artificial life organization adaptation and complexity from the bottom up Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 11 s 505-512 ISSN 1364-6613
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Vyacutezkumneacute metody použiacutevaneacute kognitivniacute vědou jsou velmi různorodeacute a využiacutevajiacute např metody vychaacutezejiacuteciacute z psychologie neurověd počiacutetačoveacute vědy a systeacutemoveacute teorie Přiacutekladem jsou experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute mozkoveacute zobrazovaciacute metody vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute neurobiologickeacute metody
bull Experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute (reakčniacute doba psychofyzickeacute odpovědi sledovaacuteniacute pohledu) mozkoveacute zobrazovaciacute metody (PET EEG fMRI optickeacute zobrazovaacuteniacute MEG) vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute (symbolickeacute modelovaacuteniacute modely konekcionistickyacutechneuronaacutelniacutech siacutetiacute fyzickeacute dynamickeacute systeacutemy) neurobiologickeacute metody (přiacutemaacute stimulace mozku sledovaacuteniacute jedneacute buňky zviacuteřeciacute modely)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Neuromarketing
Neuromarketing ndash Wikipedie
Neuromarketing studuje funkce mozku při rozhodovaacuteniacute o koupi produktu httpcswikipediaorgwikiNeuromarketing
httpwwwgreenbookblogorgwp-contentuploads201312Neuromarketingjpg
Neuromarketing
Biometrickeacute metody dokaacutežou poskytnout vodiacutetka k hlubšiacutemu pochopeniacute spotřebitelskeacuteho chovaacuteniacute Poodhaliacute co zaacutekazniacutek skutečně ciacutetiacute na co a jak skutečně reaguje při kontaktu s konkreacutetniacutemi stimuly Zaacutekazniacutekovy vědomeacute deklarace jsou sice důležiteacute ale většinou neodraacutežejiacute jeho reaacutelneacute chovaacuteniacute Na jednu stranu je to zapřiacutečiněno tiacutem že podstatnaacute čaacutest mentaacutelniacutech procesů zaacutekazniacuteka se děje nevědomě přestože majiacute přiacutemyacute vliv na jeho chovaacuteniacute včetně rozhodovaciacutech procesů brand preferenciacute loajality a odhadů Na druhou stranu zde u mnoha procesů funguje vlastniacute zaacutekazniacutekova bdquoautocenzuraldquo kterou dobře ilustruje naacutesledujiacuteciacute přiacuteklad testu očniacute kamerou Zaacutekazniacuteci si zkraacutetka o sobě některeacute věci nejsou schopni uvědomovat a už vůbec naacutem o nich povědět
Jesenskyacute Daniel Neuromarketingoveacute vyacutezkumneacute metody v miacutestě prodeje In MediaGurucz 1362012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201206neuromarketingove-vyzkumne-metody-v-miste-prodejeUyzaSqyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Jak se daacute neuromarketing smysluplně využiacutet Mezi prvniacute a nejčastěji zmiňovaneacute vlaštovky patřiacute praacutece Reada Montague z roku 2004 srovnaacutevajiacuteciacute vniacutemaacuteniacute Pepsi-Coly a Coca-Coly bez znalosti značky naacutepoje (blind test) oproti konzumaci naacutepoje se znalostiacute značky Při testech byly zkoumaacuteny mozkoveacute oblasti konzumentů limonaacuted
Při konzumaci Pepsi byla při pitiacute aktivniacute oblast mozku spojenaacute s pocity odměn chutiacute ndash a to i když zkoumaneacute osoby znaly značku naacutepoje Oproti tomu u Coca Coly byla zaznamenaacutena činnost v předniacute čaacutesti čelniacuteho laloku oblasti spojeneacute s vědomyacutemi preferencemi city nebo osobou samotnou pouze v přiacutepadě kdy konzumenti znali značku naacutepoje Read Montague to komentoval přiacuteznačně bdquoPepsi vyhraacutevaacute mnoho chuťovyacutech testů ale Coca-Cola se prodaacutevaacute leacutepe protože lideacute jsou podvědomě ovlivněni jejiacute image ndash full of life Ale (doposud) to nikdo nezměřilldquo
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Společnost Mindlab joint-venture automobilky Daimler Benz a univerzity v Ulmu zase paacutetrala po přiacutečinaacutech faktu že sportovniacute auta jsou pro zaacutekazniacuteky viacutece atraktivniacute nežli MPV nebo hatchbacky Zjistili že i sporťaacuteky jsou spojeneacute s mozkovyacutemi centry kteraacute se jinak zapojujiacute při užitiacute čokolaacutedy drog nebo při sexu
V kuloaacuterech se špitaacute že velkeacute FMCG koncerny typu PampG využiacutevajiacute neuromarketing pro praacuteci v oblasti packagingu Idea takoveacuteho zaacuteměru je zřejmaacute pohledem do hlavy spotřebitele snadno zjistiacuteme zda se mu při pohledu na konkreacutetniacute obal vyacuterobku aktivujiacute oblasti mozku spojeneacute s emocemi nebo zda spiacuteše vědomě zpracovaacutevaacute racionaacutelniacute informace
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Praha - Noveacute mlyacuteny Google Earth Nahraacuteno 18 1 2011 dostupneacute elektronicky na httpwwwpano ramiocomphoto46737351 mBank spustila teaser na internetoveacute bankovnictviacute In Mediagurucz 7 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediaguruczwp-contentuploads201402mBankjpg a Chuchvalcovaacute Jana Nejsme jako oni hlaacutesajiacute v novyacutech reklamaacutech hned čtyři banky In MarketingSalestydencz 4 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpmarketingsalestydenczrubrikymarketingnejsme-jako-oni-hlasaji-v-novych-reklamach-hned-ctyri-banky_297128html
Catellovy zaacutekony charakterizujiacute interakci prostřediacute a vrozenyacutech
danyacutech dispozic jedince ndash jejich kongruence (průnik) umožňuje
propagaci a mystifikaci využiacutet sveacute prostředky naplno ndash od doby kdy
se zjistilo že prostřediacute jednotlivce se daacute manipulovat byla do toho
zapojena mystifikace a propagace nějakeacute ideologie ndash a systeacutem
kteryacute se zde vyviacutejiacute je marketingovyacute systeacutem
VALČEK P Slovniacutek literaacuternej teoacuterie Bratislava Literaacuterne informačneacute centrum 2006 351 s ISBN 80-89222-09-9
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon vtiskovaacuteniacute ndash prostřediacute maacute při tvorbě oblastiacute kongruence zaacutesadniacute vyacuteznam vnucuje vrozenyacutem dispoziciacutem sveacute podmiacutenky
Zaacutekazniacutek vstupuje do prostřediacute supermarketu a to se na něj snažiacute působit nejrůznějšiacutemi způsoby na uacuterovni uspořaacutedaacuteniacute i různyacutemi pomocnyacutemi prostředky manipulovaacuteniacutem mystifikaciacute a iluziacute Hledajiacuteciacute se v prvniacutech vteřinaacutech snažiacute zorientovat ocitaacute se v situaci hledaacuteniacute a nachaacutezeniacute nejelementaacuternějšiacutech recepčniacutech naacutevodů Po tom jako se zorientuje pochopiacute a zvaacutežiacute předklaacutedanou možnost rozhodne se vkročit a uacutečastnit se
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon pomocnyacutech prostředků ndash prostřediacute ovlivňuje vrozeneacute dispozice (intelekt) pomocnyacutemi prostředky ndash až do 20
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na můj intelekt a krabička cigaret nebo sladkosti u pokladny mi pomaacutehajiacute nezapomenout na důležitou součaacutest naacutekupu
bull zaacutekon tlaku k biosociaacutelniacutemu průměru ndash v prostřediacute je s jedincem jednaacuteno jako s reprezentantem stereotypů ndash je to konstitutivniacute mechanismus mystifikace
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na mou osobnost bez ohledu na vzdělaacuteniacute zkušenosti sociaacutelniacute rodinneacute pracovniacute postaveniacute je každeacutemu předklaacutedaacuten stejnyacute produkt ndash supermarketovaacute demokracie rovnost spotřebitelů je bohužel vyacutesledkem procesu kteryacute neniacute spojen s lidskou činnostiacute je to proces strojoveacute vyacuteroby strojoveacuteho přiacutejmu systeacutem produkce a konzumu
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon determinace oblasti ndash prostřediacute přiacutemo působiacute na určiteacute oblasti (kvality) určuje jistou miacuteru toho co se projeviacute
V supermarketu mi v pozadiacute hraje hudba nerozptyluji se tak okolniacutemi zvuky okolitniacute mluvou Světla hudba prostor ndash všechno působiacute na meacute bdquospotřebitelskeacute chovaacuteniacuteldquo soubor charakteristik stereotypů a reprezentaciacute ktereacute sem ziacuteskal vstupem do supermarketu
bull zaacutekon zvlaacuteštniacute vazby ndash prostřediacute ovlivňuje zvlaacuteštniacute vazby na objekty ndash třeba důvěra je vztah kteryacute vznikaacute a buduje se mezi lidmi lideacute pak legitimizovali i důvěru v instituce sociaacutelniacute řaacutedy a v dnešniacute době dokonce i důveru (překonaacuteniacute interdikce) v diplastie typu probleacutem dihydrogeacutenmonoxidu Zaacutekonem zvlaacuteštniacute vazby se daacute vysvětlit interdikce (po)slušnosti kterou tak často systeacutemy vyžadujiacute (třeba recepčniacute poslušnost ndash preferovanou recepci produktu)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Přenos a druhy reprezentaciacute
Reprezentace ndash opakovaneacute zpřiacutetomněniacute zobrazeniacute předvaacuteděniacute je symbolickyacute mechanismus konstruovaacuteniacute (mediaacutelniacutech) objektů a souvisiacute s reprezentativnostiacute souborem charakteristik nevyhnutelnyacutem k tomuto symbolickeacutemu procesu
Re-prezentovaacuteniacute je předvaacuteděniacute určityacutech pohledů na sociaacutelniacute skupiny ndash jež se pak přiacutejemce učiacute přijiacutemat jako bdquosamozřejmeacuteldquo bdquonormaacutelniacuteldquo (o tom viacutece vypoviacutedaacute analyacuteza přiacutejmu a zakoacutedovaacuteniacute ideologie do mediovaneacuteho sděleniacute ndash Stuart Hall)
Typ je druh reprezentace vlastniacute zobrazovaciacutemu systeacutemu ndash uměniacute V literaacuterniacute produkci je to literaacuterniacute postava (chronotop) charakterizovaacutena tiacutem co reprezentuje Typy jsou detailně propracovaneacute ačkoli zpravidla neexistujiacute v reaacutelneacutem světe na rozdiacutel od stereotypů ndash zjednodušenyacutech reprezentaciacute deformujiacuteciacutech svou předlohu stereotyp vznikaacute zaacuteměrem a opakovanou reprezentaciacute Kriteacuteriem pro přenos vyacuteznamu jsou rozpoznatelnost reprezentativnost atraktivita
Archetypy jsou hluboce zakořeněneacute typy vyjadřujiacute představy viacutery
hodnoty předsudky opraacutevněniacute S archetypaacutelniacutemi a stereotypniacutemi
reprezentacemi v mediaacutelniacute realitě je spojeneacute riziko (nebo pro
marketing vyacutehoda) nekritickeacute fixace ta je totiž přirozenyacutem
důsledkem imagemakingu budovaacuteniacute a posilovaacuteniacute image značky
budovaacuteniacute vztahu ke značce stejně přirozenyacutem jako davovaacute
psychoacuteza kteraacute zaacutekonitě nastane po skolabovaacuteniacute přiacuteslušneacuteho
systeacutem a jeho meacutedia (např po krachu velkeacute společnosti banky)
Přenosem dochaacuteziacute k introjekci co je podle gestaltistu Fritza Perlse
neurotickyacute mechanismus pomociacute něhož vtělujeme do naacutes
samotnyacutech vzory postoje způsoby činnostiacute a myšleniacute ktereacute nejsou
ve skutečnosti naše
ADŽAJA (AJAYA) Swami Psychoterapie Vyacutechodu a Zaacutepadu Sjednocujiacuteciacute paradigma Praha Chvojkovo nakladatelstviacute 2000 194 s ISBN 80-86183-18-1 s 98 ndash 99
Provokovanaacute projekce se využiacutevaacute na identifikaci projekčniacutech mechanismů u pacienta prostřednictviacutem konotaciacute i v tzv Rorschachovyacutech skvrnaacutech (pacient popisuje co podle něj zobrazujiacute utajenou informaciacute pro vetšinu pacientů zůstavaacute že terapeut ukazuje každeacutemu pacientovi vždy ty stejneacute předlohy ndash logickou recepčniacute reakciacute toho kdo to odhaliacute hned by bylo řiacutect bdquoty skvrny nezobrazujiacute nic ndash zajiacutemaacute vaacutes jen jakyacute vyacuteznam jim přiřadiacutemldquo)
VALČEK Peter Neviditeľnyacute horizont civilizaacutecie In Slovo ndash Roč 4 (2002) č 24 s 10 ndash 11
Kořeny neurotickeacuteho mechanismu vklaacutedaniacute ciziacutech vyacuteznamů můžeme hledat v intenzitě argumentace pro daneacute meacutedium pro danou situaci Člověk zavřenyacute v kabině sveacuteho auta se ohlušuje jednotvaacuterniacutem hlukem ze sveacuteho autoraacutedia CDmp3 přehraacutevače ne kvůli tomu aby neslyšel zvuk motoru ale proto aby se ani na chviacuteli neodpojil od uměleacute reality meacutediiacute multimediaacutelniacuteho světa ndash aby si ji ustavičně bdquozpřiacutetomňoval a na niacute participovalldquo
Tahle deformace je deformaciacute fatickeacute funkce komunikace
Projekci takeacute chybiacute vlastniacute pojmovaacute řeč podstatou projekce je zamlženiacute zneviditelněniacute zneprůhledněniacute označovaneacuteho
Sigmund Freud považoval projekci za obrannyacute mechanismus psychiky kteryacute posouvaacute nechtěneacute nebo nezpracovaneacute (nebo přiacuteliš intenzivniacute) obsahy do nevědomiacute virtuaacutelně se jich zbavuje a promiacutetaacute je do psychiky jinyacutech
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 85
Interjekce je zkratkovitaacute až zkratovaacute symbolizace udalostiacute jejich mimetickyacutemi naacutehradkami jsou to přechody zkracujiacuteciacute cestu aktuaacutelniacute kombinatorice vyacuteznamu P Valček uvaacutediacute že klasickou formu seacutemantickeacute interjekce jako kondenzačniacuteho mechanismu vysvětlil S Freud v sovislosti s analogiiacute mezi vtipem a snem Zdrojem sociativniacutech efektů humoru a takeacute intrapsychickeacute magičnosti snu je vždy kraacutetkeacute spojeniacute prvků z různyacutech seacutemantickyacutech uacuterovniacute (kondenzujiacuteciacute interjekce zhuštěniacute Verdichtung ndash mechanismus takoveacuteho konstruovaacuteniacute vyacuteznamu je popsanyacute jako snovaacute suspenze)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 126
Atributivniacute seacutemantizace atributivniacute vyacuteznam ndash přiřazovaacuteniacute
vyacuteznamu argumentace pro bez ohledu na celostniacute strukturu
atribuce jsou popsaacuteny v kognitivniacute psychologii a vysvětlujiacute
mechanismus difuze vzaacutejemneacuteho vniacutemaacuteniacute motivace chovaacuteniacute
nebo činnosti založenyacute na tendenci člověka přisuzovat aktem
vyacutesledkem uacutespěchem neuacutespěchem určiteacute situačně zvoleneacute
vnějšiacute i vnitřniacute přiacutečiny
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 103 ndash 104
bull datasexualita ndash posedlost daty
Komunikačniacute (nelaacutetkovaacute) zaacutevislost nebo moacutedniacute kulturniacute trend
bull meacutedium = seacutemiotickyacute produkt uvaacutedějiacuteciacute do jineacuteho stavu vědomiacutereality
bull meacutedium způsobuje extenzi schopnosti ale pak i amputaci
bull (digitalizace informaciacute ndash bryacutele ndash Hubblův teleskop - dron ztratiacuteme schopnost čiacutest a rozlišovat znaky)
bull človek robot ndash kyborg transhumanizmus a technokracie
bull kultivace přiacutejemce v mediaacutelniacute realitě a poruchy přiacutejmu
Šablona pro předsevzetiacute 2014 - DOWNLOAD
Chcete taky ziacuteskat životniacute data a vědět jak si na tom stojiacutete
Staacutehněte si šablonu kterou jsem vytvořil pro rok 2014 včetně vysvětlivek a prvniacuteho předvypněneacuteho měsiacutece Během pěti minut nahradiacutete meacute ciacutele za sveacute a můžete začiacutet svůj prvniacute datasexuaacutelniacute rok
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoJsou totaacutelně k ničemu Že je lidi nedodržiacute většinou vědiacute už v
momentě kdy si je uklaacutedajiacute Ještě horšiacute ale je že i kdyby je dodržet
chtěli na konci roku nedokaacutežiacute vyhodnotit jestli uspěli Proto jsem na
novoročniacute predsevzetiacute šel loni jinak S daty a Excelem Diacuteky tomu
viacutem že jedno se mi podařilo splnit na 88 ldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoDiacuteky datům jsem si nicmeacuteně v posledniacute čtvrtině roku uvědomil jak
na tom jsem a naordinoval si každyacute viacutekend alespoň jeden volnyacute den
Což lze pěkně vidět na vizualizaci Stejně jako to že jsem loni měl
dvě obdobiacute kdy jsem jel měsiacutec v kuseldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoTrue datasexuals however will not stop at just collecting and recording bits of data from the Web They are obsessively driven to use a proliferating number of mobile devices and apps to make data-grooming a reality
-
Opravdoviacute datasexualoveacute se nezastaviacute u sbiacuteraacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute bitů dat z webu Jsou posedle pohaacuteněny použiacutevat celou řadu množiacuteciacutech se mobilniacutech zařiacutezeniacute a aplikaciacute aby se jejich peacuteče o uacutedaje stala realitouldquo
Basulto Dominic Meet the Urban Datasexual
In bigthinkcom 16 4 2012 Dostupneacute elektronicky na
httpbigthinkcomendless-innovationmeet-the-urban-datasexual
social media analyst Dominic Basulto describes datasexuals as individuals who ldquoare relentlessly digital They obsessively record everything about their personal lives and they think data is sexyhellipTheir livesmdashfrom a data perspective at leastmdashare perfectly groomedrdquo
Sociaacutelniacute meacutedia analytik Dominic Basulto popisuje datasexuaacutely jako jednotlivce kteřiacute bdquojsou neuacutenavně digitaacutelniacute Posedle zaznamenaacutevajiacute vše o osobniacutem životě a mysliacute si že data jsou sexy Jejich životy jsou přinejmenšiacutem z hlediska dat perfektně upraveneacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies
6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na
httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
I think a large component of social media usage is the concept of tracking As McFedries explains specifically when it comes to a datasexual everything online is a numbers game Individuals in the digital realm obsess about how many likes their profile picture has received and how this number compares to their fellow Facebook users This same idea can be applied to Twitter Instagram or any other social media platform Itrsquos the idea that a single number defines your social status and level of popularity Someone with 50 profile picture likes is obviously so much cooler than someone with 15 right In reality we all know that the number of likes we receive of the number of Facebook friends we have doesnrsquot actually reflect our social standing in the world It does however alter the way others perceive us
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Mysliacutem že velkaacute součaacutest využitiacute sociaacutelniacutech meacutediiacute je koncept sledovaacuteniacute Jak McFedries vysvětluje zvlaacuteště když přijde na datasexuaacutely vše on-line je hra čiacutesel Jednotlivci v digitaacutelniacute fascinaci sniacute o tom kolik maacute raacuted maacute jejich profilovyacute obraacutezek lajků a způsobu jakyacutem toto čiacuteslo srovnaacutevats ostatniacutemi uživateli Facebooku Stejnyacute naacutepad může byacutet aplikovaacuten na Twitter Instagram nebo jineacute sociaacutelniacute mediaacutelniacute platformy Je to myšlenka že jedno čiacuteslo definuje vaše sociaacutelniacute postaveniacute a uacuteroveň popularity Někdo s 50 obraacutezkami v profilu je samozřejmě tolik atraktivnějšiacute než někdo s 15 že Ve skutečnosti všichni viacuteme že počet lajků od přaacutetel na Facebooku neniacute ve skutečnosti naše společenskeacute postaveniacute ve světě Nicmeacuteně měniacute to způsob jak naacutes ostatniacute vniacutemajiacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Děkuji za pozornost
PhDr Peter Jan Kosmaacutely PhD
V přiacutepadě nejasnostiacute mě kontaktujte na kosmalyvip-vscz
34 Znaacutemeacute typologie znaku vyacuteznamniacute autoři typologiiacute
35 Seacutemiotika jejiacute zaacutekladniacute oblasti různost pohledů na zkoumaacuteniacute znaku
36 Charakterizujte mediaacutelniacute kompetence (stručně z čeho se sklaacutedajiacute ndash obšiacuterně svou představu)
37 Co jsou epistemickeacute kompetence
38 Charakterizujte inovovanou Bloomovu taxonomii (stručně uveďte dvě dimenze ndash obšiacuterně tabulku a přiacuteklad vzdělaacutevaciacuteho ciacutelu)
Studijniacute podklady v elektronickeacute formě
httpmediaanthropologywebnodeczkurzymedialni-komunikace
Vliv vědeckyacutech disciplin
bull psychologie a sociaacutelniacute psychologie
aspekty existence člověka a interakce s prostřediacutem
sociaacutelniacute psychologie v USA
- vyacutezkum Střediska skupinoveacute dynamiky v Ann Arbor (Kurt Lewin)
- sociologickyacute vyacutezkum na Yale University (Carl Hovland)
- sociaacutelněpsychologickyacute vyacutezkum (Paul Lazarsfeld)
bull politika a politologie meacutedia jako objekt i subjekt politiky analyacutezou meacutediiacute se analyzuje politika (uacutečinky politickeacute přesvědčovaciacute komunikace uacutečinky propagandy)
- meacutedia jako naacutestroje politickyacutech ciacutelů
- meacutediaacute majiacute vlastniacute politiku
Vyacutezkum masoveacute komunikace překonaacuteval mnoho teoriiacute a naacutehledů a
tak jak se vyviacutejeli meacutedia vyviacutejeli se i teorie meacutediiacute
Dnes je jich nesčetneacute množstviacute některeacute navazujiacute na tradičniacute teorie na
přenosovyacute model ndash někdejšiacute dominantniacute paradigma na behavioraacutelniacute
teorie (podnět ndash reakce) nebo se orientujiacute moderniacutem vyacutechovně-
vzdělaacutevaciacutem směrem nebo kulturně-kritickyacutem
Pro každyacute směr vyacutezkumu byl důležityacute společenskyacute kontext ve ktereacutem
se rodil a každyacute vyacutezkum jistyacutem způsobem reflektoval jisteacute naděje i
obavy
Po obdobiacute prvotniacutech teoriiacute a modelů (Lasswell Lippmannn) nastala
změna před 2 světovou vaacutelkou a v USA vznikly dvě vyacuteznamnaacute centra
vyacutezkumu
bull Institut pro užiteacute sociaacutelniacute vědy na Kolumbijskeacute univerzitě v New Yorku
bull Institut pro vyacutezkum komunikace na Yaleskeacute univerzitě (Carl I Hovland)
Vyacuteznam ve vyacutezkumu skupinoveacute komunikace sehraacutelo i vyacutezkumneacute středisko
skupinoveacute dynamiky vedeneacute Kurtem Lewinem založeneacute v roku 1945 na
Institutě pro technologie v Massachusetts
Sociologicky orientovanaacute skupina kolem Paula Lazarsfelda se začala
orientovat na vyacutezkum působeniacute rozhlasu v politickyacutech kampaniacutech a na to
jak masovaacute komunikace vplyacutevaacute na změnu naacutezorů a postojů
V roku 1940 uskutečnili vyacutezkum v Erie County (v staacutetě Ohio) a ukaacutezal se
překvapivě malyacute vliv masovyacutech meacutediiacute na rozhodovaacuteniacute se voličů Omnoho
silnějšiacute se ukaacutezal osobniacute vliv
Tento jev potvrdilo později množstviacute dalšiacutech vyacutezkumů a byla formulovaacutena
teze o dvoustupňoveacutem toku masoveacute komunikace
Sociaacutelněpsychologicky orientovanaacute skupina na čele s Carlem I
Hovlandem zkoumala vliv propagandy a persuaze (přesvědčovaacuteniacute) a
vyacutesledkem byli teorie ktereacute vychaacutezeli z předpokladu že lideacute usilujiacute o
bdquokonzistentniacuteldquo bdquorovnovaacutežnouldquo bdquosymetrickouldquo postojovou
strukturu Proto jakeacutekoli vnějšiacute vlivy vyvolaacutevajiacuteci u jedince kognitivniacute
nebo emotivniacute disonanci vyvolaacutevajiacute rovněž uacutesiliacute o rovnovaacutehu
Gerhard Maletzke 1963 Pressure and spontaneous feedback
Kognitivniacute disonance a selektivniacute expozice
Teorii kognitivniacute disonance publikoval v roku 1957 (A Theory Of
Cognitive Dissonance) Leon Festinger americkyacute
sociaacutelněpsychologicky orientovanyacute vědec studoval i u Kurta Lewina
Festinger zkoumal zaacutekonitosti tvorby sociaacutelniacutech siacutetiacute a prokaacutezal že lideacute
se bdquozpřaacutetelujiacuteldquo nejen na zaacutekladě společnyacutech zaacutejmů ale hlavně na
zaacutekladě fyzickeacute bliacutezkosti (sousedeacute) Kognitivniacute disonance vyjadřuje že
rozporuplnost v přesvědčeniacute nebo ve viacuteře zapřiacutečiniacute nepohodlneacute
psychickeacute pnutiacute takže lideacute pak přizpůsobiacute sveacute naacutezory (snaha o
konsonanci) nikoli okoliacute
Teorie selektivniacute expozice pak vysvětluje motivaci lidiacute selektivně
vyhledaacutevat informace ktereacute podporujiacute dřiacutevějšiacute rozhodnutiacute nebo
existujiacuteciacute postoje a tak se aktivně vyhyacutebat protichůdnyacutem
informaciacutem
Se selektivniacute expozici souvisiacute i selektivniacute vniacutemaacuteniacute
(bdquonesympatickyacuteldquo obsah lideacute nevniacutemajiacute nebo si jej přizpůsobiacute) a
selektivniacute retence (zadrženiacute zapomenutiacute vytěsněniacute)
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Aschův experiment (1951)
Asch vyzval studenty aby porovnaacutevali velikosti čar na seacuterii kartiček Uvedl to jako test zraku ale ve skutečnosti šlo o test posuzujiacuteciacute konformitu
Studenti-spolupracovniacuteci byli předem instruovaacuteni aby v některyacutech přiacutepadech odpoviacutedali jednotně (12times z 18 přiacutepadů) a hlavně bdquošpatněldquo Posledniacute odpoviacutedal student kteryacute o ničem nevěděl Ostatniacute takteacutež neměli vyjadřovat žaacutedneacute zvlaacuteštniacute reakce na odpovědi druhyacutech Pouze posledniacute byl evidentně nesvůj potil se a nadměrně gestikuloval
Zatiacutemco v pokusneacute skupině kteraacute odpoviacutedala sama za sebe neudělalo 35 ze 37 uacutečastniacuteků žaacutednou chybu (95 lidiacute odpovědělo vždy spraacutevně) vlivem skupinoveacuteho tlaku neudělalo chybu pouze 25 uacutečastniacuteků (47 udělalo alespoň jednu chybu (1-7) a 28 8 a viacutece (z 12))
httpcswikipediaorgwikiAschův_experiment
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Milgramův experiment (1963)
Psycholog Stanley Milgram se pokusil otestovat lidskou vůli podvolit se autoritě v přiacutepadě že je uacutečastniacutekovi nařiacutezeno ubliacutežit dalšiacutemu uacutečastniacutekovi Vyacutesledky experimentu byly šokujiacuteciacute
Uacutečastniacuteci dostali role bdquoučitelůldquo a bdquostudnetůldquo a v přiacutepadě špatneacute odpovědi měl učitel studentovi způsobit stimulaci elektrickyacutem proudem Naviacutec byli učiteleacute vyzvaacuteniacute zvyšovat intemnzitu elektrošoků v situaci kdy student opakovaně odpoviacutedal špatně
Navzdory vyacutekřikům a projevům bolesti od studenta ve vedlejšiacute miacutestnosti uacutečastniacuteci pokračovali na pokyn vedouciacuteho experimentu v brutaacutelniacutech trestech
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Milgramův experiment (1963)
Ze začaacutetku se bdquožaacutekldquo pletl jen maacutelo ovšem čiacutem viacutece stoupala intenzita bdquošokůrdquo tiacutem přibyacutevalo i chyb bdquoUčitelldquo slyšel jak bdquožaacutekldquo při 75 V začiacutenaacute nařiacutekat při 120 V křičel že to boliacute při 150 V nechtěl pokračovat při 180 V steacutenal bdquonemohu tu bolest vydržetldquo při 270V byly vyacutekřiky staacutele zoufalejšiacute Při 300 V bdquožaacutekldquo zavolal že už nebude odpoviacutedat ale experimentaacutetor bdquoučitelildquo řekl že mlčeniacute se považuje za špatnou odpověď Od 330 V bdquoučiteleacuterdquo slyšeli jen ticho V miacutestnosti s bdquoučitelemldquo byl vedouciacute pokusu kteryacute jej povzbuzoval větami typu bdquoProsiacutem pokračujteldquo bdquoExperiment vyžaduje abyste pokračovalldquo bdquoJe nezbytneacute abyste pokračovalldquo a nakonec bdquoNemaacutete jinou volbu musiacutete pokračovatldquo
httpcswikipediaorgwikiMilgramův_experiment
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Stanfordskyacute experiment (14-20 8 1971)
Spočiacuteval v uzavřeniacute určiteacuteho počtu dobrovolniacuteků do uměle vytvořeneacuteho vězeniacute v roliacutech vězňů a dozorců a sledovaacuteniacute jejich chovaacuteniacute Psycholog Philip Zimbardo rozdělil 9 a 9 uacutečastniacuteků do dvou skupin ndash bdquovězňi a dozorcildquo Experiment se odehraacuteval ve sklepniacutech prostorech Stanfordskeacute univerzity a musel byacutet po šesti dnech předčasně ukončen Vězni se druhyacute den vzbouřili a reakce dozorců byly nečekaně brutaacutelniacute
Způsob jakyacutem bylo v kraacutetkeacute době změněno chovaacuteniacute předevšiacutem dozorců byl zcela šokujiacuteciacute jak pro ně tak pro Zimbarda samotneacuteho Ukaacutezalo se že zdravyacute člověk je-li vystaven extreacutemniacutem podmiacutenkaacutem se může radikaacutelně změnit (nebo změnit sveacute chovaacuteniacute) a to ve velmi kraacutetkeacute doběHlavniacute zaacutevěr kteryacute Zimbardo učinil z tohoto experimentu byl naacutezor že brutaacutelniacute zločiny napřiacuteklad v době vaacutelky nejsou diacutelem žaacutednyacutech psychopatů ani lidskyacutech zrůd ale obyčejnyacutech lidiacute vystavenyacutech nepřekonatelneacutemu tlaku okolnostiacute
httpcswikipediaorgwikiStanfordskyacute_vězeňskyacute_experiment httpwwwprisonexporg
Systeacutemovaacute teorie
Skupinovaacute dynamika je metoda kde systeacutemoveacute uvažovaacuteniacute pomaacutehaacute porozumět sociaacutelniacutem interakciacutem zkoumaacuteniacutem rozdiacutelů
Charakteristiky systeacutemu podle Batesona
bull Systeacutem pracuje s rozdiacutely definovanyacutemi jako odchylky od hranice za kterou se už tvořiacute informace
bull Systeacutem se sklaacutedaacute z bdquouzavřenyacutech smyčekldquo nebo obvodů podeacutel kteryacutech fungujiacute rozdiacutely nebo transformace
bull Udaacutelosti v systeacutemu jsou spiacuteš napaacutejeny v raacutemci systeacutemu než vlivem spouštěče (když se dotknete šneka děsiacute vaacutes to spiacuteše diacuteky vlastniacute energii než energii z vašeho kontaktu)
bull Systeacutemy vykazujiacute rekurzivitu nebo kruhovou přiacutečinnost co znamenaacute že systeacutem využiacutevaacute vyacutesledky svyacutech vlastniacutech operaciacute jako zaacuteklad dalšiacutech operaciacute
Bateson G (ed) A sacred unity Further steps to an ecology of mind Rodney Donaldson San Francisco Harper Collins 1991 s 212
Jednotky ktereacute charakterizoval Lev Vygotsky jako zoacuteny proximity jsou přiacutekladem systeacutemoveacuteho uvažovaacuteniacute
Berger a Luckmann při vyacutekladu způsobu vzniku instituciacute zcela
opomiacutejejiacute otaacutezku proč ke konsensu dochaacuteziacute Podle nich je volba
jakyacute způsob řešeniacute probleacutemu se stane instituciacute zcela arbitraacuterniacute
Uacuteplně opomiacutejejiacute otaacutezku jakyacutem způsobem se na vyacuteběru instituce
podiacuteliacute fungovaacuteniacute samotneacute reality (jen způsob řešeniacute kteryacute je v
souladu s realitou může byacutet dlouhodobě funkčniacute)
Niklas Luhmann kteryacute se pokoušiacute o zavedeniacute systeacutemoveacute teorie do
sociologie tvrdiacute že sociaacutelniacute systeacutemy jsou autopoietickeacute
(sebevytvaacuteřejiacuteciacute se) a sebereferenčniacute
STODOLA JIŘIacute Individua sociaacutelniacute siacutetě a poznaacuteniacute Možnosti a limity kognitivniacuteho a sociaacutelně-domeacutenoveacuteho paradigmatu v informačniacute vědě a realistickyacute model domeacuteny ProInflow [online] 21082012 Dostupneacute elektronicky na lthttpproinflowczindividua-socialni-site-poznani-moznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-v-inforgt ISSN 1804ndash2406
Autopoiesis je termiacuten kteryacute do biologie zavaacutediacute Maturana a Varela
a v podstatě znamenaacute vlastnost živyacutech systeacutemů kterou popsal již
Aristoteleacutes ndash jejich schopnost udržovat se v uspořaacutedaneacutem stavu
hyacutebat sebou a čerpat ze sveacuteho okoliacute energii a informace
Sebereference znamenaacute schopnost referovat k sobě což v podstatě
znamenaacute poznaacutevat sebe sama tj učinit sebe objektem vlastniacuteho
poznaacuteniacute Takovou schopnostiacute však disponujiacute jen inteligentniacute tvoroveacute
(spolehlivě ji můžeme připsat pouze lidem ačkoliv někteřiacute autoři ji
rozpoznaacutevajiacute i u některyacutech vyššiacutech živočichů) V Luhmannově pojetiacute
je tedy sociaacutelniacute systeacutem v podstatě živyacute a sebevědomyacute což je
vlastnost individuiacute
STODOLA JIŘIacute Individua sociaacutelniacute siacutetě a poznaacuteniacute Možnosti a limity kognitivniacuteho a sociaacutelně-domeacutenoveacuteho paradigmatu v informačniacute vědě a realistickyacute model domeacuteny ProInflow [online] 21082012 Dostupneacute elektronicky na lthttpproinflowczindividua-socialni-site-poznani-moznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-v-inforgt ISSN 1804ndash2406
Domeacutena je složityacute agregaacutet kteryacute se sklaacutedaacute z
bull objektů zkoumaacuteniacute
bull subjektů poznaacuteniacute a tvůrců informačniacutech objektů
bull informačniacutech objektů
bull informačniacutech a komunikačniacutech vztahů mezi objekty zkoumaacuteniacute subjekty a informačniacutemi objekty
bull vztahů souladu či nesouladu mezi objekty subjekty a informačniacutemi objekty ktereacute vznikajiacute na zaacutekladě informačniacutech a komunikačniacutech vztahů
STODOLA JIŘIacute Individua sociaacutelniacute siacutetě a poznaacuteniacute Možnosti a limity kognitivniacuteho a sociaacutelně-domeacutenoveacuteho paradigmatu v informačniacute vědě a realistickyacute model domeacuteny ProInflow [online] 21082012 Dostupneacute elektronicky na lthttpproinflowczindividua-socialni-site-poznani-moznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-v-inforgt ISSN 1804ndash2406
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Zpětnaacute vazba
bull Vizualizace
bull Koncentrace
bull Vytvaacuteřeniacute separovanyacutech mentaacutelniacutech modelů
bull Konstruktivismus
bull Akomodace
bull Hra
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute ve vyacuteuce
bull Akomodace ndash korekce pomociacute počiacutetačovyacutech programů
bull Hra - Počiacutetačovaacute hra rozviacutejiacute logickeacute a strategickeacute myšleniacute postřeh zvyšuje sebedůvěru pomaacutehaacute postiženyacutem Hra produkuje radost dokaacuteže zaměstnat jedince a vyplnit mu volnyacute čas
- pomaacutehaacute v učeniacute a hlavně je přirozenou součaacutestiacute života
Sociologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute ve vyacuteuce
bull Informačniacute technologie jsou jakyacutemsi urychlovačem působeniacute učitele ve vyacuteuce dokaacutežiacute znaacutesobit uacutečinek dobreacute ale bohužel i špatneacute vyacuteuky
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Zpětnaacute vazba
Zpětnou vazbou je člověk zpraven o uacutespěšnosti či neuacutespěšnosti sveacuteho počiacutenaacuteniacute
Počiacutetač může poskytnout zpětnou vazbu prakticky okamžitě
Neosobniacute poskytovaacuteniacute zpětneacute vazby posiluje intensionaacutelniacute (vnitřniacute) motivaci žaacuteka kdy snaha vyřešit probleacutem neniacute nahrazovaacutena snahou zviditelnit se v očiacutech učitelovyacutech a zaliacutebit se mu [Fontana] Zodpovědnost za spraacutevnost řešeniacute nemůže žaacutek přesunout na jinou osobu
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Vizualizace
- použiacutevaacuteniacute naacutekresů naacutečrtků obraacutezků grafů
- Člověk maacute omezenou tzv aktivniacute paměť kterou při učeniacute nedokaacuteže překročit
- Učiacute-li se člověk nějakyacute novyacute abstraktniacute pojem spotřebovaacutevaacute velkou čaacutest sveacute aktuaacutelniacute paměťoveacute kapacity na představovaacuteniacute si daneacute situace na ktereacute učitel pojem vysvětluje Vizualizace pomaacutehaacute čaacutest aktuaacutelniacute paměti uvolnit ve prospěch dalšiacutech mentaacutelniacutech činnostiacute (jako je indukce abstrakce komparace dedukce symbolizace apod)
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Koncentrace
Pomoc počiacutetače zde spočiacutevaacute v tom že za žaacuteka vyřešiacute snadneacute jednotliveacute diacutelčiacute kroky ktereacute vykonaacute na žaacutekův přiacutekaz a nechaacute jej koncentrovat myšleniacute pouze v uacuterovni vyššiacute
bull Vytvaacuteřeniacute separovanyacutech mentaacutelniacutech modelů
Dostatečně dlouhyacutem opakovanyacutem ziacuteskaacutevaacuteniacutem separovanyacutech modelů člověk ziacuteskaacute dostatečnou zkušenost s danyacutem pojmem aby si mohl vytvořit model obecnyacute univerzaacutelniacute Nedostatečneacute ziacuteskaacuteniacute a zpracovaacuteniacute separovanyacutech modelů vede k formalismu tedy k situaci kdy člověk vytvořiacute chybnyacute obecnyacute model daneacuteho jevu či pojmu
bull Konstruktivismus
Počiacutetačoveacute prostřediacute ověřuje v praxi naacutepady hypoteacutezy a žaacutek může vlastniacute aktivitou danyacute novyacute pojem zkonstruovat přijiacutet ldquona tordquo saacutem objevit jej pro sebe
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Přiacutestup ke komunikaci jako k zpracovaacuteniacute informaciacute (information
processing) 1950 ndash 1960 prvniacute počiacutetače umožňujiacute psychologům
srovnaacutevat způsob jakyacutem uklaacutedaacute a zpracovaacutevaacute informace počiacutetač na
rozdiacutel od člověka (mysl paměť myšleniacute)
Selektivniacute pozornost šum a dalšiacute rušeniacute komunikace již nebyly
otaacutezkou techniky (Shannon Weaver) ale percepce (vniacutemaacuteniacute) a
recepce (přiacutejmu) rozděleniacute pozornosti přepiacutenaacuteniacute pozornosti
Kapacita pozornosti omezenaacute na jistyacute počet věciacute a zpracuje omezeneacute
množstviacute informaciacute
Instrukčniacute dizajn paměť se nemaacute přetěžovat maacute dokončit uacutekol než
začne dalšiacute pokud jsou paměť a mysl přetiacuteženy učeniacute se nemůže
uskutečnit
Kognitivniacute přiacutestup bull Jean Piaget (1896-1980) - Vyacutevojovaacute staacutedia vyacutevojovaacute psychologie - vliv strukturalizmu a konstruktivistickaacute teorie znalosti - staacutedia kognitivniacuteho vyacutevoje Senzomotorickeacute staacutedium od narozeniacute do 2 let života Předoperačniacute staacutedium od 2 do 7 let (egocentrickeacute myšleniacute) Stadium konkreacutetniacutech operaciacute od 7 do 11-12 let (logika klasifikace) Stadium formaacutelniacutech operaciacute 12 let (konstrukce idejiacute abstraktniacute myšleniacute) Dopad na počiacutetačoveacute vědy a vědy o uměleacute inteligenci bdquoSeymour Papert použil Piagetovu praacuteci při vytvaacuteřeniacute Logo programming language Alan Kay použil Piagetovy teorie jako zaacuteklad pro Dynabook programming system conceptk vyvinutiacute Alto prototypu kteryacute jako prvniacute objevil zaacuteklady grafickeacuteho uživatelskeacuteho rozhraniacute (GUI) a ovlivnil vytvořeniacute uživatelskyacutech rozhraniacute v 80 letech 20 stoletiacute a pozdějildquo
zdroje httpcswikipediaorgwikiJean_Piaget httpenwikipediaorgwikiFileJean_Piaget_in_Ann_Arborpng
Kognitivniacute přiacutestup bull geštalt (gestalt) psychologie (od roku 1900) - scheacutemata ktereacute si učiacuteciacute se vytvaacuteřiacute v reakci na prostřediacute - 2 předpoklady - Paměť ndash organizovanyacute systeacutem zpracovaacuteniacute informaciacute - Primaacuterniacute znalosti (prior knowledge) ndash tvořiacute epistemickeacute kompetence - scheacutema jako zaacutekladniacute jednotka porozuměniacute vzdělaacutevaciacutemu obsahu (Piaget) - vyacutevojoveacute procesy podle Piageta adaptace na prostřediacute po vyvolaacuteniacute
interakce (disonance) nastaacutevaacute začleňovaacuteniacute novyacutech informaciacute do staacutevajiacuteciacutech konceptů (asimilace) pak může proběhnout proces změn staacutevajiacutech scheacutemat (akomodace) Učeniacute pomociacute opakovanyacutech akciacute využiacutevaacute proces zrcadloveacute abstrakce (reflecting abstraction) schopnost identifikovat vlastnosti objektů podle toho jakeacute uacutečinky na ně majiacute různeacute akce využiacutevaacute proces empirickaacute abstrakce (empirical abstraction) Jsou to dvojiacute procesy vytvaacuteřeniacute noveacuteho kognitivniacuteho staacutedia (cognitive stage) Naacutesleduje rozpoznaacutevaacuteniacute složitějšiacutech objektů a vytvaacuteřeniacute složitějšiacutech uacutekonů Pokud znalosti ziacuteskaneacute v jednom staacutediu vedou prudce a rapidně k noveacutemu vyššiacutemu staacutediu pochopeniacute řiacutekaacuteme že proběhl bdquogestaltldquo
zdroj httpcswikipediaorgwikiJean_Piaget
Kognitivniacute zaacutetěž (cognitive load) John Sweller - pracovniacute paměť umiacute procesovat 7 +- 2 scheacutemat - na řešeniacute probleacutemu potřebuje učiacuteciacute se množstviacute kognitivniacute procesniacute kapacity maacute omezenou bdquopracovniacute paměťldquo ale neomezenou dlouhodobou paměť (scheacutemata se do niacute uklaacutedajiacute a z niacute vyvolaacutevajiacute) - teorie z oboru instrukčniacuteho dizajnu (instructional design) kde je
informaciacute to co svojiacute strukturou dovoluje učiacuteciacutemu se vyviacutejet scheacutemata automaticky a rychle (tyto informace jsou uchovaacutevaacuteny v dlouhodobeacute paměti jako naacutevyky)
1 vnitřniacute zaacutetěž (intrinsic c load) inherentniacute komplexnost naacuteročnost uacutekolu učiacuteciacute se nekontroluje bdquoporcovaacuteniacuteldquo obsahu do věcnyacutech probleacutemů
2 vnějšiacute zaacutetěž (extraneous c load) dalšiacute a nadbytečneacute informace v průběhu vyacutekladu rozptyluje od učeniacute naacutesledek vysokeacute vnitřniacute zaacutetěže
3 podstatnaacute zaacutetěž (germane c load) vědomaacute aktivita uacutekolově řiacutezena vytvaacuteřeniacute scheacutemat přijatelnaacute zaacutetěž vysokaacute vnitřniacute niacutezkaacute vnějšiacute vysokaacute podstatnaacute
zdroje httpeducationartsunsweduaumediaProfilecacheR148174-swellerjpg httpwwwinstructionaldesignorgtheoriescognitive-loadhtml
Kognitivniacute věda
bull Kognitivniacute věda je transdisciplinaacuterniacute obor kteryacute se věnuje studiu procesů ziacuteskaacutevaacuteniacute a využiacutevaacuteniacute znalostiacute myšleniacute učeniacute a rozhodovaacuteniacute nejen u lidiacute ale i u uměle vytvořenyacutech systeacutemů K tomuto studiu využiacutevaacute vyacutesledky vyacutezkumů i metody mnoha vědeckyacutech oborů (např filozofie antropologie lingvistiky psychologie informatiky kybernetiky biologie neurověd informačniacute vědy) Ciacutelem kognitivniacute vědy je tyto poznatky z jednotlivyacutech oborů sjednotit a propojit a nahliacutežet na ně v širokeacutem kontextu Vyacutesledkem zkoumaacuteniacute pak maacute byacutet komplexniacute pohled na vyacuteše zmiacuteněneacute procesy a lepšiacute porozuměniacute tomu jak probiacutehajiacute Aplikaciacute poznatků kognitivniacute vědy může byacutet počiacutetačoveacute modelovaacuteniacute jednotlivyacutech kognitivniacutech procesů či složitějšiacutech struktur simulujiacuteciacutech lidskeacute myšleniacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull kognitivniacute hexagram zobrazuje šest oborů spolupracujiacuteciacutech v raacutemci kognitivniacute vědy
Vztahy mezi discipliacutenami
kognitivniacute vědy v roce 1978
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle MILLER George A The cognitive revolution a historical perspective Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 3 s 141-144 ISSN 1364-6613
Kognitivniacute věda
bull vzaacutejemnaacute interakce
bull a součinnost
bull v raacutemci kognitivniacute vědy
Kognitivniacute věda
obory a podobory
ktereacute se na niacute podiacutelejiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle HAVEL Ivan M Věda o duši Vesmiacuter 2000 roč 79 č 7 s 363 ISSN 0042-4544
Kognitivniacute věda
Počaacutetky kognitivniacute vědy byly ovlivněny pracemi z oblasti raneacute
kybernetiky ve 30 a 40 letech např Warrena McCullocha a Waltera
Pitse kteřiacute se snažili porozumět zaacutesadaacutem organizace znalostiacute v mysli a
vytvořili prvniacute varianty vyacutepočetniacutech modelů inspirovanyacutech strukturou
biologickyacutech neuronovyacutech siacutetiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
Důležityacute přiacutenos znamenal vyacutevoj na poli teorie algoritmů a digitaacutelniacutech
počiacutetačů ve 40 a 50 letech zejmeacutena praacutece Alana Turinga a Johna
von Neumanna Von Neumannova architektura počiacutetače byla pro
kognitivniacute vědu vyacuteznamnaacute jako krok ve vyacutevoji vyacutezkumneacuteho naacutestroje
(počiacutetače) i jako metafora mezi strojovyacutem a lidskyacutem myšleniacutem Půdu
pro noveacute myšlenky v oblasti experimentaacutelniacute psychologie připravil
odklon od behaviorismu (kteryacute ignoroval některeacute otaacutezky ohledně
lidskeacuteho myšleniacute jako představivost jazyk či řešeniacute probleacutemů)
reprezentovanyacute např pracemi Noama Chomskeacuteho či Karla Spencera
Lashleyho
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Podobu vědniacute discipliacuteny ziacuteskala v polovině sedmdesaacutetyacutech let kdy vznikla Společnost pro kognitivniacute vědu (Cognitive Science Society) a byl založen časopis Cognitive Science
bull Za zakladatele či průkopniacuteky kognitivniacute vědy lze považovat tyto osobnosti George Miller John McCarthy Marvin Minski Allen Newell Herbert Simon Noam Chomsky
bull Prvniacute z nich psycholog G Miller ve sveacutem člaacutenku z roku 19566 poukaacutezal na omezeniacute lidskeacute mysli (např kapacitu kraacutetkodobeacute paměti) a vyjaacutedřil domněnku že tato omezeniacute jsou v mysli vyřešena pomociacute mentaacutelniacutech reprezentaciacute ktereacute informace zaznamenaacutevajiacute po malyacutech daacutevkaacutech K zakoacutedovaacuteniacute a dekoacutedovaacuteniacute informace jsou pak zapotřebiacute mentaacutelniacute procesy
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Uacutestředniacute hypoteacutezou kognitivniacute vědy kteraacute je dostatečně obecnaacute aby zastřešila všechny současneacute teoretickeacute přiacutestupy v raacutemci kognitivniacute vědy je komputačněreprezentativniacute uchopeniacute mysli (CRUM ndash Computational-Representational Understanding of Mind)
bull Podle tohoto přiacutestupu lze lidskeacute myšleniacute nejleacutepe pochopit a vysvětlit pomociacute reprezentujiacuteciacutech struktur v mysli a vyacutepočetniacutech procedur ktereacute operujiacute na těchto strukturaacutech CRUM využiacutevaacute jak analogii s fungovaacuteniacutem počiacutetače (datoveacute struktury ndash mentaacutelniacute reprezentace algoritmy ndash vyacutepočetniacute procedury běh programu ndash myšleniacute) tak i analogii se strukturou mozku (konekcionistickyacute přiacutestup ndash neurony a jejich propojeniacute hrajiacute roli datovyacutech struktur a nervoveacute vzruchy jsou analogiiacute algoritmů)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
V současnosti podle Thagarda (2001) existuje šest hlavniacutech teoretickyacutech přiacutestupů k vysvětleniacute povahy reprezentaciacute a vyacutepočetniacutech procedur (modelovaacuteniacute myšleniacute) ndash logika pravidla pojmy představy analogie a konekcionistickeacute siacutetě
bull Dalšiacute přiacutestup kteryacute se uplatňuje v raacutemci experimentaacutelniacute robotiky a uměleacuteho života vysvětluje kognici jako vzaacutejemnou interakci těla agenta a okolniacuteho prostřediacute Umělyacute život (artificial life alife) se snažiacute porozumět zaacutekladniacutem obecnyacutem vlastnostem živyacutech systeacutemů pomociacute vyvolaacuteniacute přirozeneacuteho chovaacuteniacute v softwaru hardwaru a biochemickyacutech sloučeninaacutech Studium zaacutekladniacutech abstraktniacutech vlastnostiacute živyacutech systeacutemů např nezaacutevisleacuteho adaptivniacuteho a inteligentniacuteho chovaacuteniacute tvořiacute styčnou plochu mezi umělyacutem životem a kognitivniacute vědou (Bedau 2003)
THAGARD Paul Cognitive Science In Edward N Zalta (ed) Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] Fall 2009 Edition Stanford Stanford University Center for the Study of Language and Information The Metaphysics Research Lab copy 2007 first publ Mon Sep 23 1996 substantive rev Mon Apr 30 2007 [cit 2009-12-03] Dostupnyacute z WWW lthttpplatostanfordeduarchivesfall2009entriescognitive-sciencegt ISSN 1095-5054
BEDAU Mark A Artificial life organization adaptation and complexity from the bottom up Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 11 s 505-512 ISSN 1364-6613
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Vyacutezkumneacute metody použiacutevaneacute kognitivniacute vědou jsou velmi různorodeacute a využiacutevajiacute např metody vychaacutezejiacuteciacute z psychologie neurověd počiacutetačoveacute vědy a systeacutemoveacute teorie Přiacutekladem jsou experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute mozkoveacute zobrazovaciacute metody vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute neurobiologickeacute metody
bull Experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute (reakčniacute doba psychofyzickeacute odpovědi sledovaacuteniacute pohledu) mozkoveacute zobrazovaciacute metody (PET EEG fMRI optickeacute zobrazovaacuteniacute MEG) vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute (symbolickeacute modelovaacuteniacute modely konekcionistickyacutechneuronaacutelniacutech siacutetiacute fyzickeacute dynamickeacute systeacutemy) neurobiologickeacute metody (přiacutemaacute stimulace mozku sledovaacuteniacute jedneacute buňky zviacuteřeciacute modely)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Neuromarketing
Neuromarketing ndash Wikipedie
Neuromarketing studuje funkce mozku při rozhodovaacuteniacute o koupi produktu httpcswikipediaorgwikiNeuromarketing
httpwwwgreenbookblogorgwp-contentuploads201312Neuromarketingjpg
Neuromarketing
Biometrickeacute metody dokaacutežou poskytnout vodiacutetka k hlubšiacutemu pochopeniacute spotřebitelskeacuteho chovaacuteniacute Poodhaliacute co zaacutekazniacutek skutečně ciacutetiacute na co a jak skutečně reaguje při kontaktu s konkreacutetniacutemi stimuly Zaacutekazniacutekovy vědomeacute deklarace jsou sice důležiteacute ale většinou neodraacutežejiacute jeho reaacutelneacute chovaacuteniacute Na jednu stranu je to zapřiacutečiněno tiacutem že podstatnaacute čaacutest mentaacutelniacutech procesů zaacutekazniacuteka se děje nevědomě přestože majiacute přiacutemyacute vliv na jeho chovaacuteniacute včetně rozhodovaciacutech procesů brand preferenciacute loajality a odhadů Na druhou stranu zde u mnoha procesů funguje vlastniacute zaacutekazniacutekova bdquoautocenzuraldquo kterou dobře ilustruje naacutesledujiacuteciacute přiacuteklad testu očniacute kamerou Zaacutekazniacuteci si zkraacutetka o sobě některeacute věci nejsou schopni uvědomovat a už vůbec naacutem o nich povědět
Jesenskyacute Daniel Neuromarketingoveacute vyacutezkumneacute metody v miacutestě prodeje In MediaGurucz 1362012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201206neuromarketingove-vyzkumne-metody-v-miste-prodejeUyzaSqyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Jak se daacute neuromarketing smysluplně využiacutet Mezi prvniacute a nejčastěji zmiňovaneacute vlaštovky patřiacute praacutece Reada Montague z roku 2004 srovnaacutevajiacuteciacute vniacutemaacuteniacute Pepsi-Coly a Coca-Coly bez znalosti značky naacutepoje (blind test) oproti konzumaci naacutepoje se znalostiacute značky Při testech byly zkoumaacuteny mozkoveacute oblasti konzumentů limonaacuted
Při konzumaci Pepsi byla při pitiacute aktivniacute oblast mozku spojenaacute s pocity odměn chutiacute ndash a to i když zkoumaneacute osoby znaly značku naacutepoje Oproti tomu u Coca Coly byla zaznamenaacutena činnost v předniacute čaacutesti čelniacuteho laloku oblasti spojeneacute s vědomyacutemi preferencemi city nebo osobou samotnou pouze v přiacutepadě kdy konzumenti znali značku naacutepoje Read Montague to komentoval přiacuteznačně bdquoPepsi vyhraacutevaacute mnoho chuťovyacutech testů ale Coca-Cola se prodaacutevaacute leacutepe protože lideacute jsou podvědomě ovlivněni jejiacute image ndash full of life Ale (doposud) to nikdo nezměřilldquo
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Společnost Mindlab joint-venture automobilky Daimler Benz a univerzity v Ulmu zase paacutetrala po přiacutečinaacutech faktu že sportovniacute auta jsou pro zaacutekazniacuteky viacutece atraktivniacute nežli MPV nebo hatchbacky Zjistili že i sporťaacuteky jsou spojeneacute s mozkovyacutemi centry kteraacute se jinak zapojujiacute při užitiacute čokolaacutedy drog nebo při sexu
V kuloaacuterech se špitaacute že velkeacute FMCG koncerny typu PampG využiacutevajiacute neuromarketing pro praacuteci v oblasti packagingu Idea takoveacuteho zaacuteměru je zřejmaacute pohledem do hlavy spotřebitele snadno zjistiacuteme zda se mu při pohledu na konkreacutetniacute obal vyacuterobku aktivujiacute oblasti mozku spojeneacute s emocemi nebo zda spiacuteše vědomě zpracovaacutevaacute racionaacutelniacute informace
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Praha - Noveacute mlyacuteny Google Earth Nahraacuteno 18 1 2011 dostupneacute elektronicky na httpwwwpano ramiocomphoto46737351 mBank spustila teaser na internetoveacute bankovnictviacute In Mediagurucz 7 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediaguruczwp-contentuploads201402mBankjpg a Chuchvalcovaacute Jana Nejsme jako oni hlaacutesajiacute v novyacutech reklamaacutech hned čtyři banky In MarketingSalestydencz 4 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpmarketingsalestydenczrubrikymarketingnejsme-jako-oni-hlasaji-v-novych-reklamach-hned-ctyri-banky_297128html
Catellovy zaacutekony charakterizujiacute interakci prostřediacute a vrozenyacutech
danyacutech dispozic jedince ndash jejich kongruence (průnik) umožňuje
propagaci a mystifikaci využiacutet sveacute prostředky naplno ndash od doby kdy
se zjistilo že prostřediacute jednotlivce se daacute manipulovat byla do toho
zapojena mystifikace a propagace nějakeacute ideologie ndash a systeacutem
kteryacute se zde vyviacutejiacute je marketingovyacute systeacutem
VALČEK P Slovniacutek literaacuternej teoacuterie Bratislava Literaacuterne informačneacute centrum 2006 351 s ISBN 80-89222-09-9
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon vtiskovaacuteniacute ndash prostřediacute maacute při tvorbě oblastiacute kongruence zaacutesadniacute vyacuteznam vnucuje vrozenyacutem dispoziciacutem sveacute podmiacutenky
Zaacutekazniacutek vstupuje do prostřediacute supermarketu a to se na něj snažiacute působit nejrůznějšiacutemi způsoby na uacuterovni uspořaacutedaacuteniacute i různyacutemi pomocnyacutemi prostředky manipulovaacuteniacutem mystifikaciacute a iluziacute Hledajiacuteciacute se v prvniacutech vteřinaacutech snažiacute zorientovat ocitaacute se v situaci hledaacuteniacute a nachaacutezeniacute nejelementaacuternějšiacutech recepčniacutech naacutevodů Po tom jako se zorientuje pochopiacute a zvaacutežiacute předklaacutedanou možnost rozhodne se vkročit a uacutečastnit se
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon pomocnyacutech prostředků ndash prostřediacute ovlivňuje vrozeneacute dispozice (intelekt) pomocnyacutemi prostředky ndash až do 20
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na můj intelekt a krabička cigaret nebo sladkosti u pokladny mi pomaacutehajiacute nezapomenout na důležitou součaacutest naacutekupu
bull zaacutekon tlaku k biosociaacutelniacutemu průměru ndash v prostřediacute je s jedincem jednaacuteno jako s reprezentantem stereotypů ndash je to konstitutivniacute mechanismus mystifikace
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na mou osobnost bez ohledu na vzdělaacuteniacute zkušenosti sociaacutelniacute rodinneacute pracovniacute postaveniacute je každeacutemu předklaacutedaacuten stejnyacute produkt ndash supermarketovaacute demokracie rovnost spotřebitelů je bohužel vyacutesledkem procesu kteryacute neniacute spojen s lidskou činnostiacute je to proces strojoveacute vyacuteroby strojoveacuteho přiacutejmu systeacutem produkce a konzumu
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon determinace oblasti ndash prostřediacute přiacutemo působiacute na určiteacute oblasti (kvality) určuje jistou miacuteru toho co se projeviacute
V supermarketu mi v pozadiacute hraje hudba nerozptyluji se tak okolniacutemi zvuky okolitniacute mluvou Světla hudba prostor ndash všechno působiacute na meacute bdquospotřebitelskeacute chovaacuteniacuteldquo soubor charakteristik stereotypů a reprezentaciacute ktereacute sem ziacuteskal vstupem do supermarketu
bull zaacutekon zvlaacuteštniacute vazby ndash prostřediacute ovlivňuje zvlaacuteštniacute vazby na objekty ndash třeba důvěra je vztah kteryacute vznikaacute a buduje se mezi lidmi lideacute pak legitimizovali i důvěru v instituce sociaacutelniacute řaacutedy a v dnešniacute době dokonce i důveru (překonaacuteniacute interdikce) v diplastie typu probleacutem dihydrogeacutenmonoxidu Zaacutekonem zvlaacuteštniacute vazby se daacute vysvětlit interdikce (po)slušnosti kterou tak často systeacutemy vyžadujiacute (třeba recepčniacute poslušnost ndash preferovanou recepci produktu)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Přenos a druhy reprezentaciacute
Reprezentace ndash opakovaneacute zpřiacutetomněniacute zobrazeniacute předvaacuteděniacute je symbolickyacute mechanismus konstruovaacuteniacute (mediaacutelniacutech) objektů a souvisiacute s reprezentativnostiacute souborem charakteristik nevyhnutelnyacutem k tomuto symbolickeacutemu procesu
Re-prezentovaacuteniacute je předvaacuteděniacute určityacutech pohledů na sociaacutelniacute skupiny ndash jež se pak přiacutejemce učiacute přijiacutemat jako bdquosamozřejmeacuteldquo bdquonormaacutelniacuteldquo (o tom viacutece vypoviacutedaacute analyacuteza přiacutejmu a zakoacutedovaacuteniacute ideologie do mediovaneacuteho sděleniacute ndash Stuart Hall)
Typ je druh reprezentace vlastniacute zobrazovaciacutemu systeacutemu ndash uměniacute V literaacuterniacute produkci je to literaacuterniacute postava (chronotop) charakterizovaacutena tiacutem co reprezentuje Typy jsou detailně propracovaneacute ačkoli zpravidla neexistujiacute v reaacutelneacutem světe na rozdiacutel od stereotypů ndash zjednodušenyacutech reprezentaciacute deformujiacuteciacutech svou předlohu stereotyp vznikaacute zaacuteměrem a opakovanou reprezentaciacute Kriteacuteriem pro přenos vyacuteznamu jsou rozpoznatelnost reprezentativnost atraktivita
Archetypy jsou hluboce zakořeněneacute typy vyjadřujiacute představy viacutery
hodnoty předsudky opraacutevněniacute S archetypaacutelniacutemi a stereotypniacutemi
reprezentacemi v mediaacutelniacute realitě je spojeneacute riziko (nebo pro
marketing vyacutehoda) nekritickeacute fixace ta je totiž přirozenyacutem
důsledkem imagemakingu budovaacuteniacute a posilovaacuteniacute image značky
budovaacuteniacute vztahu ke značce stejně přirozenyacutem jako davovaacute
psychoacuteza kteraacute zaacutekonitě nastane po skolabovaacuteniacute přiacuteslušneacuteho
systeacutem a jeho meacutedia (např po krachu velkeacute společnosti banky)
Přenosem dochaacuteziacute k introjekci co je podle gestaltistu Fritza Perlse
neurotickyacute mechanismus pomociacute něhož vtělujeme do naacutes
samotnyacutech vzory postoje způsoby činnostiacute a myšleniacute ktereacute nejsou
ve skutečnosti naše
ADŽAJA (AJAYA) Swami Psychoterapie Vyacutechodu a Zaacutepadu Sjednocujiacuteciacute paradigma Praha Chvojkovo nakladatelstviacute 2000 194 s ISBN 80-86183-18-1 s 98 ndash 99
Provokovanaacute projekce se využiacutevaacute na identifikaci projekčniacutech mechanismů u pacienta prostřednictviacutem konotaciacute i v tzv Rorschachovyacutech skvrnaacutech (pacient popisuje co podle něj zobrazujiacute utajenou informaciacute pro vetšinu pacientů zůstavaacute že terapeut ukazuje každeacutemu pacientovi vždy ty stejneacute předlohy ndash logickou recepčniacute reakciacute toho kdo to odhaliacute hned by bylo řiacutect bdquoty skvrny nezobrazujiacute nic ndash zajiacutemaacute vaacutes jen jakyacute vyacuteznam jim přiřadiacutemldquo)
VALČEK Peter Neviditeľnyacute horizont civilizaacutecie In Slovo ndash Roč 4 (2002) č 24 s 10 ndash 11
Kořeny neurotickeacuteho mechanismu vklaacutedaniacute ciziacutech vyacuteznamů můžeme hledat v intenzitě argumentace pro daneacute meacutedium pro danou situaci Člověk zavřenyacute v kabině sveacuteho auta se ohlušuje jednotvaacuterniacutem hlukem ze sveacuteho autoraacutedia CDmp3 přehraacutevače ne kvůli tomu aby neslyšel zvuk motoru ale proto aby se ani na chviacuteli neodpojil od uměleacute reality meacutediiacute multimediaacutelniacuteho světa ndash aby si ji ustavičně bdquozpřiacutetomňoval a na niacute participovalldquo
Tahle deformace je deformaciacute fatickeacute funkce komunikace
Projekci takeacute chybiacute vlastniacute pojmovaacute řeč podstatou projekce je zamlženiacute zneviditelněniacute zneprůhledněniacute označovaneacuteho
Sigmund Freud považoval projekci za obrannyacute mechanismus psychiky kteryacute posouvaacute nechtěneacute nebo nezpracovaneacute (nebo přiacuteliš intenzivniacute) obsahy do nevědomiacute virtuaacutelně se jich zbavuje a promiacutetaacute je do psychiky jinyacutech
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 85
Interjekce je zkratkovitaacute až zkratovaacute symbolizace udalostiacute jejich mimetickyacutemi naacutehradkami jsou to přechody zkracujiacuteciacute cestu aktuaacutelniacute kombinatorice vyacuteznamu P Valček uvaacutediacute že klasickou formu seacutemantickeacute interjekce jako kondenzačniacuteho mechanismu vysvětlil S Freud v sovislosti s analogiiacute mezi vtipem a snem Zdrojem sociativniacutech efektů humoru a takeacute intrapsychickeacute magičnosti snu je vždy kraacutetkeacute spojeniacute prvků z různyacutech seacutemantickyacutech uacuterovniacute (kondenzujiacuteciacute interjekce zhuštěniacute Verdichtung ndash mechanismus takoveacuteho konstruovaacuteniacute vyacuteznamu je popsanyacute jako snovaacute suspenze)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 126
Atributivniacute seacutemantizace atributivniacute vyacuteznam ndash přiřazovaacuteniacute
vyacuteznamu argumentace pro bez ohledu na celostniacute strukturu
atribuce jsou popsaacuteny v kognitivniacute psychologii a vysvětlujiacute
mechanismus difuze vzaacutejemneacuteho vniacutemaacuteniacute motivace chovaacuteniacute
nebo činnosti založenyacute na tendenci člověka přisuzovat aktem
vyacutesledkem uacutespěchem neuacutespěchem určiteacute situačně zvoleneacute
vnějšiacute i vnitřniacute přiacutečiny
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 103 ndash 104
bull datasexualita ndash posedlost daty
Komunikačniacute (nelaacutetkovaacute) zaacutevislost nebo moacutedniacute kulturniacute trend
bull meacutedium = seacutemiotickyacute produkt uvaacutedějiacuteciacute do jineacuteho stavu vědomiacutereality
bull meacutedium způsobuje extenzi schopnosti ale pak i amputaci
bull (digitalizace informaciacute ndash bryacutele ndash Hubblův teleskop - dron ztratiacuteme schopnost čiacutest a rozlišovat znaky)
bull človek robot ndash kyborg transhumanizmus a technokracie
bull kultivace přiacutejemce v mediaacutelniacute realitě a poruchy přiacutejmu
Šablona pro předsevzetiacute 2014 - DOWNLOAD
Chcete taky ziacuteskat životniacute data a vědět jak si na tom stojiacutete
Staacutehněte si šablonu kterou jsem vytvořil pro rok 2014 včetně vysvětlivek a prvniacuteho předvypněneacuteho měsiacutece Během pěti minut nahradiacutete meacute ciacutele za sveacute a můžete začiacutet svůj prvniacute datasexuaacutelniacute rok
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoJsou totaacutelně k ničemu Že je lidi nedodržiacute většinou vědiacute už v
momentě kdy si je uklaacutedajiacute Ještě horšiacute ale je že i kdyby je dodržet
chtěli na konci roku nedokaacutežiacute vyhodnotit jestli uspěli Proto jsem na
novoročniacute predsevzetiacute šel loni jinak S daty a Excelem Diacuteky tomu
viacutem že jedno se mi podařilo splnit na 88 ldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoDiacuteky datům jsem si nicmeacuteně v posledniacute čtvrtině roku uvědomil jak
na tom jsem a naordinoval si každyacute viacutekend alespoň jeden volnyacute den
Což lze pěkně vidět na vizualizaci Stejně jako to že jsem loni měl
dvě obdobiacute kdy jsem jel měsiacutec v kuseldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoTrue datasexuals however will not stop at just collecting and recording bits of data from the Web They are obsessively driven to use a proliferating number of mobile devices and apps to make data-grooming a reality
-
Opravdoviacute datasexualoveacute se nezastaviacute u sbiacuteraacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute bitů dat z webu Jsou posedle pohaacuteněny použiacutevat celou řadu množiacuteciacutech se mobilniacutech zařiacutezeniacute a aplikaciacute aby se jejich peacuteče o uacutedaje stala realitouldquo
Basulto Dominic Meet the Urban Datasexual
In bigthinkcom 16 4 2012 Dostupneacute elektronicky na
httpbigthinkcomendless-innovationmeet-the-urban-datasexual
social media analyst Dominic Basulto describes datasexuals as individuals who ldquoare relentlessly digital They obsessively record everything about their personal lives and they think data is sexyhellipTheir livesmdashfrom a data perspective at leastmdashare perfectly groomedrdquo
Sociaacutelniacute meacutedia analytik Dominic Basulto popisuje datasexuaacutely jako jednotlivce kteřiacute bdquojsou neuacutenavně digitaacutelniacute Posedle zaznamenaacutevajiacute vše o osobniacutem životě a mysliacute si že data jsou sexy Jejich životy jsou přinejmenšiacutem z hlediska dat perfektně upraveneacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies
6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na
httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
I think a large component of social media usage is the concept of tracking As McFedries explains specifically when it comes to a datasexual everything online is a numbers game Individuals in the digital realm obsess about how many likes their profile picture has received and how this number compares to their fellow Facebook users This same idea can be applied to Twitter Instagram or any other social media platform Itrsquos the idea that a single number defines your social status and level of popularity Someone with 50 profile picture likes is obviously so much cooler than someone with 15 right In reality we all know that the number of likes we receive of the number of Facebook friends we have doesnrsquot actually reflect our social standing in the world It does however alter the way others perceive us
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Mysliacutem že velkaacute součaacutest využitiacute sociaacutelniacutech meacutediiacute je koncept sledovaacuteniacute Jak McFedries vysvětluje zvlaacuteště když přijde na datasexuaacutely vše on-line je hra čiacutesel Jednotlivci v digitaacutelniacute fascinaci sniacute o tom kolik maacute raacuted maacute jejich profilovyacute obraacutezek lajků a způsobu jakyacutem toto čiacuteslo srovnaacutevats ostatniacutemi uživateli Facebooku Stejnyacute naacutepad může byacutet aplikovaacuten na Twitter Instagram nebo jineacute sociaacutelniacute mediaacutelniacute platformy Je to myšlenka že jedno čiacuteslo definuje vaše sociaacutelniacute postaveniacute a uacuteroveň popularity Někdo s 50 obraacutezkami v profilu je samozřejmě tolik atraktivnějšiacute než někdo s 15 že Ve skutečnosti všichni viacuteme že počet lajků od přaacutetel na Facebooku neniacute ve skutečnosti naše společenskeacute postaveniacute ve světě Nicmeacuteně měniacute to způsob jak naacutes ostatniacute vniacutemajiacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Děkuji za pozornost
PhDr Peter Jan Kosmaacutely PhD
V přiacutepadě nejasnostiacute mě kontaktujte na kosmalyvip-vscz
Vliv vědeckyacutech disciplin
bull psychologie a sociaacutelniacute psychologie
aspekty existence člověka a interakce s prostřediacutem
sociaacutelniacute psychologie v USA
- vyacutezkum Střediska skupinoveacute dynamiky v Ann Arbor (Kurt Lewin)
- sociologickyacute vyacutezkum na Yale University (Carl Hovland)
- sociaacutelněpsychologickyacute vyacutezkum (Paul Lazarsfeld)
bull politika a politologie meacutedia jako objekt i subjekt politiky analyacutezou meacutediiacute se analyzuje politika (uacutečinky politickeacute přesvědčovaciacute komunikace uacutečinky propagandy)
- meacutedia jako naacutestroje politickyacutech ciacutelů
- meacutediaacute majiacute vlastniacute politiku
Vyacutezkum masoveacute komunikace překonaacuteval mnoho teoriiacute a naacutehledů a
tak jak se vyviacutejeli meacutedia vyviacutejeli se i teorie meacutediiacute
Dnes je jich nesčetneacute množstviacute některeacute navazujiacute na tradičniacute teorie na
přenosovyacute model ndash někdejšiacute dominantniacute paradigma na behavioraacutelniacute
teorie (podnět ndash reakce) nebo se orientujiacute moderniacutem vyacutechovně-
vzdělaacutevaciacutem směrem nebo kulturně-kritickyacutem
Pro každyacute směr vyacutezkumu byl důležityacute společenskyacute kontext ve ktereacutem
se rodil a každyacute vyacutezkum jistyacutem způsobem reflektoval jisteacute naděje i
obavy
Po obdobiacute prvotniacutech teoriiacute a modelů (Lasswell Lippmannn) nastala
změna před 2 světovou vaacutelkou a v USA vznikly dvě vyacuteznamnaacute centra
vyacutezkumu
bull Institut pro užiteacute sociaacutelniacute vědy na Kolumbijskeacute univerzitě v New Yorku
bull Institut pro vyacutezkum komunikace na Yaleskeacute univerzitě (Carl I Hovland)
Vyacuteznam ve vyacutezkumu skupinoveacute komunikace sehraacutelo i vyacutezkumneacute středisko
skupinoveacute dynamiky vedeneacute Kurtem Lewinem založeneacute v roku 1945 na
Institutě pro technologie v Massachusetts
Sociologicky orientovanaacute skupina kolem Paula Lazarsfelda se začala
orientovat na vyacutezkum působeniacute rozhlasu v politickyacutech kampaniacutech a na to
jak masovaacute komunikace vplyacutevaacute na změnu naacutezorů a postojů
V roku 1940 uskutečnili vyacutezkum v Erie County (v staacutetě Ohio) a ukaacutezal se
překvapivě malyacute vliv masovyacutech meacutediiacute na rozhodovaacuteniacute se voličů Omnoho
silnějšiacute se ukaacutezal osobniacute vliv
Tento jev potvrdilo později množstviacute dalšiacutech vyacutezkumů a byla formulovaacutena
teze o dvoustupňoveacutem toku masoveacute komunikace
Sociaacutelněpsychologicky orientovanaacute skupina na čele s Carlem I
Hovlandem zkoumala vliv propagandy a persuaze (přesvědčovaacuteniacute) a
vyacutesledkem byli teorie ktereacute vychaacutezeli z předpokladu že lideacute usilujiacute o
bdquokonzistentniacuteldquo bdquorovnovaacutežnouldquo bdquosymetrickouldquo postojovou
strukturu Proto jakeacutekoli vnějšiacute vlivy vyvolaacutevajiacuteci u jedince kognitivniacute
nebo emotivniacute disonanci vyvolaacutevajiacute rovněž uacutesiliacute o rovnovaacutehu
Gerhard Maletzke 1963 Pressure and spontaneous feedback
Kognitivniacute disonance a selektivniacute expozice
Teorii kognitivniacute disonance publikoval v roku 1957 (A Theory Of
Cognitive Dissonance) Leon Festinger americkyacute
sociaacutelněpsychologicky orientovanyacute vědec studoval i u Kurta Lewina
Festinger zkoumal zaacutekonitosti tvorby sociaacutelniacutech siacutetiacute a prokaacutezal že lideacute
se bdquozpřaacutetelujiacuteldquo nejen na zaacutekladě společnyacutech zaacutejmů ale hlavně na
zaacutekladě fyzickeacute bliacutezkosti (sousedeacute) Kognitivniacute disonance vyjadřuje že
rozporuplnost v přesvědčeniacute nebo ve viacuteře zapřiacutečiniacute nepohodlneacute
psychickeacute pnutiacute takže lideacute pak přizpůsobiacute sveacute naacutezory (snaha o
konsonanci) nikoli okoliacute
Teorie selektivniacute expozice pak vysvětluje motivaci lidiacute selektivně
vyhledaacutevat informace ktereacute podporujiacute dřiacutevějšiacute rozhodnutiacute nebo
existujiacuteciacute postoje a tak se aktivně vyhyacutebat protichůdnyacutem
informaciacutem
Se selektivniacute expozici souvisiacute i selektivniacute vniacutemaacuteniacute
(bdquonesympatickyacuteldquo obsah lideacute nevniacutemajiacute nebo si jej přizpůsobiacute) a
selektivniacute retence (zadrženiacute zapomenutiacute vytěsněniacute)
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Aschův experiment (1951)
Asch vyzval studenty aby porovnaacutevali velikosti čar na seacuterii kartiček Uvedl to jako test zraku ale ve skutečnosti šlo o test posuzujiacuteciacute konformitu
Studenti-spolupracovniacuteci byli předem instruovaacuteni aby v některyacutech přiacutepadech odpoviacutedali jednotně (12times z 18 přiacutepadů) a hlavně bdquošpatněldquo Posledniacute odpoviacutedal student kteryacute o ničem nevěděl Ostatniacute takteacutež neměli vyjadřovat žaacutedneacute zvlaacuteštniacute reakce na odpovědi druhyacutech Pouze posledniacute byl evidentně nesvůj potil se a nadměrně gestikuloval
Zatiacutemco v pokusneacute skupině kteraacute odpoviacutedala sama za sebe neudělalo 35 ze 37 uacutečastniacuteků žaacutednou chybu (95 lidiacute odpovědělo vždy spraacutevně) vlivem skupinoveacuteho tlaku neudělalo chybu pouze 25 uacutečastniacuteků (47 udělalo alespoň jednu chybu (1-7) a 28 8 a viacutece (z 12))
httpcswikipediaorgwikiAschův_experiment
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Milgramův experiment (1963)
Psycholog Stanley Milgram se pokusil otestovat lidskou vůli podvolit se autoritě v přiacutepadě že je uacutečastniacutekovi nařiacutezeno ubliacutežit dalšiacutemu uacutečastniacutekovi Vyacutesledky experimentu byly šokujiacuteciacute
Uacutečastniacuteci dostali role bdquoučitelůldquo a bdquostudnetůldquo a v přiacutepadě špatneacute odpovědi měl učitel studentovi způsobit stimulaci elektrickyacutem proudem Naviacutec byli učiteleacute vyzvaacuteniacute zvyšovat intemnzitu elektrošoků v situaci kdy student opakovaně odpoviacutedal špatně
Navzdory vyacutekřikům a projevům bolesti od studenta ve vedlejšiacute miacutestnosti uacutečastniacuteci pokračovali na pokyn vedouciacuteho experimentu v brutaacutelniacutech trestech
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Milgramův experiment (1963)
Ze začaacutetku se bdquožaacutekldquo pletl jen maacutelo ovšem čiacutem viacutece stoupala intenzita bdquošokůrdquo tiacutem přibyacutevalo i chyb bdquoUčitelldquo slyšel jak bdquožaacutekldquo při 75 V začiacutenaacute nařiacutekat při 120 V křičel že to boliacute při 150 V nechtěl pokračovat při 180 V steacutenal bdquonemohu tu bolest vydržetldquo při 270V byly vyacutekřiky staacutele zoufalejšiacute Při 300 V bdquožaacutekldquo zavolal že už nebude odpoviacutedat ale experimentaacutetor bdquoučitelildquo řekl že mlčeniacute se považuje za špatnou odpověď Od 330 V bdquoučiteleacuterdquo slyšeli jen ticho V miacutestnosti s bdquoučitelemldquo byl vedouciacute pokusu kteryacute jej povzbuzoval větami typu bdquoProsiacutem pokračujteldquo bdquoExperiment vyžaduje abyste pokračovalldquo bdquoJe nezbytneacute abyste pokračovalldquo a nakonec bdquoNemaacutete jinou volbu musiacutete pokračovatldquo
httpcswikipediaorgwikiMilgramův_experiment
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Stanfordskyacute experiment (14-20 8 1971)
Spočiacuteval v uzavřeniacute určiteacuteho počtu dobrovolniacuteků do uměle vytvořeneacuteho vězeniacute v roliacutech vězňů a dozorců a sledovaacuteniacute jejich chovaacuteniacute Psycholog Philip Zimbardo rozdělil 9 a 9 uacutečastniacuteků do dvou skupin ndash bdquovězňi a dozorcildquo Experiment se odehraacuteval ve sklepniacutech prostorech Stanfordskeacute univerzity a musel byacutet po šesti dnech předčasně ukončen Vězni se druhyacute den vzbouřili a reakce dozorců byly nečekaně brutaacutelniacute
Způsob jakyacutem bylo v kraacutetkeacute době změněno chovaacuteniacute předevšiacutem dozorců byl zcela šokujiacuteciacute jak pro ně tak pro Zimbarda samotneacuteho Ukaacutezalo se že zdravyacute člověk je-li vystaven extreacutemniacutem podmiacutenkaacutem se může radikaacutelně změnit (nebo změnit sveacute chovaacuteniacute) a to ve velmi kraacutetkeacute doběHlavniacute zaacutevěr kteryacute Zimbardo učinil z tohoto experimentu byl naacutezor že brutaacutelniacute zločiny napřiacuteklad v době vaacutelky nejsou diacutelem žaacutednyacutech psychopatů ani lidskyacutech zrůd ale obyčejnyacutech lidiacute vystavenyacutech nepřekonatelneacutemu tlaku okolnostiacute
httpcswikipediaorgwikiStanfordskyacute_vězeňskyacute_experiment httpwwwprisonexporg
Systeacutemovaacute teorie
Skupinovaacute dynamika je metoda kde systeacutemoveacute uvažovaacuteniacute pomaacutehaacute porozumět sociaacutelniacutem interakciacutem zkoumaacuteniacutem rozdiacutelů
Charakteristiky systeacutemu podle Batesona
bull Systeacutem pracuje s rozdiacutely definovanyacutemi jako odchylky od hranice za kterou se už tvořiacute informace
bull Systeacutem se sklaacutedaacute z bdquouzavřenyacutech smyčekldquo nebo obvodů podeacutel kteryacutech fungujiacute rozdiacutely nebo transformace
bull Udaacutelosti v systeacutemu jsou spiacuteš napaacutejeny v raacutemci systeacutemu než vlivem spouštěče (když se dotknete šneka děsiacute vaacutes to spiacuteše diacuteky vlastniacute energii než energii z vašeho kontaktu)
bull Systeacutemy vykazujiacute rekurzivitu nebo kruhovou přiacutečinnost co znamenaacute že systeacutem využiacutevaacute vyacutesledky svyacutech vlastniacutech operaciacute jako zaacuteklad dalšiacutech operaciacute
Bateson G (ed) A sacred unity Further steps to an ecology of mind Rodney Donaldson San Francisco Harper Collins 1991 s 212
Jednotky ktereacute charakterizoval Lev Vygotsky jako zoacuteny proximity jsou přiacutekladem systeacutemoveacuteho uvažovaacuteniacute
Berger a Luckmann při vyacutekladu způsobu vzniku instituciacute zcela
opomiacutejejiacute otaacutezku proč ke konsensu dochaacuteziacute Podle nich je volba
jakyacute způsob řešeniacute probleacutemu se stane instituciacute zcela arbitraacuterniacute
Uacuteplně opomiacutejejiacute otaacutezku jakyacutem způsobem se na vyacuteběru instituce
podiacuteliacute fungovaacuteniacute samotneacute reality (jen způsob řešeniacute kteryacute je v
souladu s realitou může byacutet dlouhodobě funkčniacute)
Niklas Luhmann kteryacute se pokoušiacute o zavedeniacute systeacutemoveacute teorie do
sociologie tvrdiacute že sociaacutelniacute systeacutemy jsou autopoietickeacute
(sebevytvaacuteřejiacuteciacute se) a sebereferenčniacute
STODOLA JIŘIacute Individua sociaacutelniacute siacutetě a poznaacuteniacute Možnosti a limity kognitivniacuteho a sociaacutelně-domeacutenoveacuteho paradigmatu v informačniacute vědě a realistickyacute model domeacuteny ProInflow [online] 21082012 Dostupneacute elektronicky na lthttpproinflowczindividua-socialni-site-poznani-moznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-v-inforgt ISSN 1804ndash2406
Autopoiesis je termiacuten kteryacute do biologie zavaacutediacute Maturana a Varela
a v podstatě znamenaacute vlastnost živyacutech systeacutemů kterou popsal již
Aristoteleacutes ndash jejich schopnost udržovat se v uspořaacutedaneacutem stavu
hyacutebat sebou a čerpat ze sveacuteho okoliacute energii a informace
Sebereference znamenaacute schopnost referovat k sobě což v podstatě
znamenaacute poznaacutevat sebe sama tj učinit sebe objektem vlastniacuteho
poznaacuteniacute Takovou schopnostiacute však disponujiacute jen inteligentniacute tvoroveacute
(spolehlivě ji můžeme připsat pouze lidem ačkoliv někteřiacute autoři ji
rozpoznaacutevajiacute i u některyacutech vyššiacutech živočichů) V Luhmannově pojetiacute
je tedy sociaacutelniacute systeacutem v podstatě živyacute a sebevědomyacute což je
vlastnost individuiacute
STODOLA JIŘIacute Individua sociaacutelniacute siacutetě a poznaacuteniacute Možnosti a limity kognitivniacuteho a sociaacutelně-domeacutenoveacuteho paradigmatu v informačniacute vědě a realistickyacute model domeacuteny ProInflow [online] 21082012 Dostupneacute elektronicky na lthttpproinflowczindividua-socialni-site-poznani-moznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-v-inforgt ISSN 1804ndash2406
Domeacutena je složityacute agregaacutet kteryacute se sklaacutedaacute z
bull objektů zkoumaacuteniacute
bull subjektů poznaacuteniacute a tvůrců informačniacutech objektů
bull informačniacutech objektů
bull informačniacutech a komunikačniacutech vztahů mezi objekty zkoumaacuteniacute subjekty a informačniacutemi objekty
bull vztahů souladu či nesouladu mezi objekty subjekty a informačniacutemi objekty ktereacute vznikajiacute na zaacutekladě informačniacutech a komunikačniacutech vztahů
STODOLA JIŘIacute Individua sociaacutelniacute siacutetě a poznaacuteniacute Možnosti a limity kognitivniacuteho a sociaacutelně-domeacutenoveacuteho paradigmatu v informačniacute vědě a realistickyacute model domeacuteny ProInflow [online] 21082012 Dostupneacute elektronicky na lthttpproinflowczindividua-socialni-site-poznani-moznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-v-inforgt ISSN 1804ndash2406
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Zpětnaacute vazba
bull Vizualizace
bull Koncentrace
bull Vytvaacuteřeniacute separovanyacutech mentaacutelniacutech modelů
bull Konstruktivismus
bull Akomodace
bull Hra
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute ve vyacuteuce
bull Akomodace ndash korekce pomociacute počiacutetačovyacutech programů
bull Hra - Počiacutetačovaacute hra rozviacutejiacute logickeacute a strategickeacute myšleniacute postřeh zvyšuje sebedůvěru pomaacutehaacute postiženyacutem Hra produkuje radost dokaacuteže zaměstnat jedince a vyplnit mu volnyacute čas
- pomaacutehaacute v učeniacute a hlavně je přirozenou součaacutestiacute života
Sociologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute ve vyacuteuce
bull Informačniacute technologie jsou jakyacutemsi urychlovačem působeniacute učitele ve vyacuteuce dokaacutežiacute znaacutesobit uacutečinek dobreacute ale bohužel i špatneacute vyacuteuky
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Zpětnaacute vazba
Zpětnou vazbou je člověk zpraven o uacutespěšnosti či neuacutespěšnosti sveacuteho počiacutenaacuteniacute
Počiacutetač může poskytnout zpětnou vazbu prakticky okamžitě
Neosobniacute poskytovaacuteniacute zpětneacute vazby posiluje intensionaacutelniacute (vnitřniacute) motivaci žaacuteka kdy snaha vyřešit probleacutem neniacute nahrazovaacutena snahou zviditelnit se v očiacutech učitelovyacutech a zaliacutebit se mu [Fontana] Zodpovědnost za spraacutevnost řešeniacute nemůže žaacutek přesunout na jinou osobu
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Vizualizace
- použiacutevaacuteniacute naacutekresů naacutečrtků obraacutezků grafů
- Člověk maacute omezenou tzv aktivniacute paměť kterou při učeniacute nedokaacuteže překročit
- Učiacute-li se člověk nějakyacute novyacute abstraktniacute pojem spotřebovaacutevaacute velkou čaacutest sveacute aktuaacutelniacute paměťoveacute kapacity na představovaacuteniacute si daneacute situace na ktereacute učitel pojem vysvětluje Vizualizace pomaacutehaacute čaacutest aktuaacutelniacute paměti uvolnit ve prospěch dalšiacutech mentaacutelniacutech činnostiacute (jako je indukce abstrakce komparace dedukce symbolizace apod)
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Koncentrace
Pomoc počiacutetače zde spočiacutevaacute v tom že za žaacuteka vyřešiacute snadneacute jednotliveacute diacutelčiacute kroky ktereacute vykonaacute na žaacutekův přiacutekaz a nechaacute jej koncentrovat myšleniacute pouze v uacuterovni vyššiacute
bull Vytvaacuteřeniacute separovanyacutech mentaacutelniacutech modelů
Dostatečně dlouhyacutem opakovanyacutem ziacuteskaacutevaacuteniacutem separovanyacutech modelů člověk ziacuteskaacute dostatečnou zkušenost s danyacutem pojmem aby si mohl vytvořit model obecnyacute univerzaacutelniacute Nedostatečneacute ziacuteskaacuteniacute a zpracovaacuteniacute separovanyacutech modelů vede k formalismu tedy k situaci kdy člověk vytvořiacute chybnyacute obecnyacute model daneacuteho jevu či pojmu
bull Konstruktivismus
Počiacutetačoveacute prostřediacute ověřuje v praxi naacutepady hypoteacutezy a žaacutek může vlastniacute aktivitou danyacute novyacute pojem zkonstruovat přijiacutet ldquona tordquo saacutem objevit jej pro sebe
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Přiacutestup ke komunikaci jako k zpracovaacuteniacute informaciacute (information
processing) 1950 ndash 1960 prvniacute počiacutetače umožňujiacute psychologům
srovnaacutevat způsob jakyacutem uklaacutedaacute a zpracovaacutevaacute informace počiacutetač na
rozdiacutel od člověka (mysl paměť myšleniacute)
Selektivniacute pozornost šum a dalšiacute rušeniacute komunikace již nebyly
otaacutezkou techniky (Shannon Weaver) ale percepce (vniacutemaacuteniacute) a
recepce (přiacutejmu) rozděleniacute pozornosti přepiacutenaacuteniacute pozornosti
Kapacita pozornosti omezenaacute na jistyacute počet věciacute a zpracuje omezeneacute
množstviacute informaciacute
Instrukčniacute dizajn paměť se nemaacute přetěžovat maacute dokončit uacutekol než
začne dalšiacute pokud jsou paměť a mysl přetiacuteženy učeniacute se nemůže
uskutečnit
Kognitivniacute přiacutestup bull Jean Piaget (1896-1980) - Vyacutevojovaacute staacutedia vyacutevojovaacute psychologie - vliv strukturalizmu a konstruktivistickaacute teorie znalosti - staacutedia kognitivniacuteho vyacutevoje Senzomotorickeacute staacutedium od narozeniacute do 2 let života Předoperačniacute staacutedium od 2 do 7 let (egocentrickeacute myšleniacute) Stadium konkreacutetniacutech operaciacute od 7 do 11-12 let (logika klasifikace) Stadium formaacutelniacutech operaciacute 12 let (konstrukce idejiacute abstraktniacute myšleniacute) Dopad na počiacutetačoveacute vědy a vědy o uměleacute inteligenci bdquoSeymour Papert použil Piagetovu praacuteci při vytvaacuteřeniacute Logo programming language Alan Kay použil Piagetovy teorie jako zaacuteklad pro Dynabook programming system conceptk vyvinutiacute Alto prototypu kteryacute jako prvniacute objevil zaacuteklady grafickeacuteho uživatelskeacuteho rozhraniacute (GUI) a ovlivnil vytvořeniacute uživatelskyacutech rozhraniacute v 80 letech 20 stoletiacute a pozdějildquo
zdroje httpcswikipediaorgwikiJean_Piaget httpenwikipediaorgwikiFileJean_Piaget_in_Ann_Arborpng
Kognitivniacute přiacutestup bull geštalt (gestalt) psychologie (od roku 1900) - scheacutemata ktereacute si učiacuteciacute se vytvaacuteřiacute v reakci na prostřediacute - 2 předpoklady - Paměť ndash organizovanyacute systeacutem zpracovaacuteniacute informaciacute - Primaacuterniacute znalosti (prior knowledge) ndash tvořiacute epistemickeacute kompetence - scheacutema jako zaacutekladniacute jednotka porozuměniacute vzdělaacutevaciacutemu obsahu (Piaget) - vyacutevojoveacute procesy podle Piageta adaptace na prostřediacute po vyvolaacuteniacute
interakce (disonance) nastaacutevaacute začleňovaacuteniacute novyacutech informaciacute do staacutevajiacuteciacutech konceptů (asimilace) pak může proběhnout proces změn staacutevajiacutech scheacutemat (akomodace) Učeniacute pomociacute opakovanyacutech akciacute využiacutevaacute proces zrcadloveacute abstrakce (reflecting abstraction) schopnost identifikovat vlastnosti objektů podle toho jakeacute uacutečinky na ně majiacute různeacute akce využiacutevaacute proces empirickaacute abstrakce (empirical abstraction) Jsou to dvojiacute procesy vytvaacuteřeniacute noveacuteho kognitivniacuteho staacutedia (cognitive stage) Naacutesleduje rozpoznaacutevaacuteniacute složitějšiacutech objektů a vytvaacuteřeniacute složitějšiacutech uacutekonů Pokud znalosti ziacuteskaneacute v jednom staacutediu vedou prudce a rapidně k noveacutemu vyššiacutemu staacutediu pochopeniacute řiacutekaacuteme že proběhl bdquogestaltldquo
zdroj httpcswikipediaorgwikiJean_Piaget
Kognitivniacute zaacutetěž (cognitive load) John Sweller - pracovniacute paměť umiacute procesovat 7 +- 2 scheacutemat - na řešeniacute probleacutemu potřebuje učiacuteciacute se množstviacute kognitivniacute procesniacute kapacity maacute omezenou bdquopracovniacute paměťldquo ale neomezenou dlouhodobou paměť (scheacutemata se do niacute uklaacutedajiacute a z niacute vyvolaacutevajiacute) - teorie z oboru instrukčniacuteho dizajnu (instructional design) kde je
informaciacute to co svojiacute strukturou dovoluje učiacuteciacutemu se vyviacutejet scheacutemata automaticky a rychle (tyto informace jsou uchovaacutevaacuteny v dlouhodobeacute paměti jako naacutevyky)
1 vnitřniacute zaacutetěž (intrinsic c load) inherentniacute komplexnost naacuteročnost uacutekolu učiacuteciacute se nekontroluje bdquoporcovaacuteniacuteldquo obsahu do věcnyacutech probleacutemů
2 vnějšiacute zaacutetěž (extraneous c load) dalšiacute a nadbytečneacute informace v průběhu vyacutekladu rozptyluje od učeniacute naacutesledek vysokeacute vnitřniacute zaacutetěže
3 podstatnaacute zaacutetěž (germane c load) vědomaacute aktivita uacutekolově řiacutezena vytvaacuteřeniacute scheacutemat přijatelnaacute zaacutetěž vysokaacute vnitřniacute niacutezkaacute vnějšiacute vysokaacute podstatnaacute
zdroje httpeducationartsunsweduaumediaProfilecacheR148174-swellerjpg httpwwwinstructionaldesignorgtheoriescognitive-loadhtml
Kognitivniacute věda
bull Kognitivniacute věda je transdisciplinaacuterniacute obor kteryacute se věnuje studiu procesů ziacuteskaacutevaacuteniacute a využiacutevaacuteniacute znalostiacute myšleniacute učeniacute a rozhodovaacuteniacute nejen u lidiacute ale i u uměle vytvořenyacutech systeacutemů K tomuto studiu využiacutevaacute vyacutesledky vyacutezkumů i metody mnoha vědeckyacutech oborů (např filozofie antropologie lingvistiky psychologie informatiky kybernetiky biologie neurověd informačniacute vědy) Ciacutelem kognitivniacute vědy je tyto poznatky z jednotlivyacutech oborů sjednotit a propojit a nahliacutežet na ně v širokeacutem kontextu Vyacutesledkem zkoumaacuteniacute pak maacute byacutet komplexniacute pohled na vyacuteše zmiacuteněneacute procesy a lepšiacute porozuměniacute tomu jak probiacutehajiacute Aplikaciacute poznatků kognitivniacute vědy může byacutet počiacutetačoveacute modelovaacuteniacute jednotlivyacutech kognitivniacutech procesů či složitějšiacutech struktur simulujiacuteciacutech lidskeacute myšleniacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull kognitivniacute hexagram zobrazuje šest oborů spolupracujiacuteciacutech v raacutemci kognitivniacute vědy
Vztahy mezi discipliacutenami
kognitivniacute vědy v roce 1978
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle MILLER George A The cognitive revolution a historical perspective Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 3 s 141-144 ISSN 1364-6613
Kognitivniacute věda
bull vzaacutejemnaacute interakce
bull a součinnost
bull v raacutemci kognitivniacute vědy
Kognitivniacute věda
obory a podobory
ktereacute se na niacute podiacutelejiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle HAVEL Ivan M Věda o duši Vesmiacuter 2000 roč 79 č 7 s 363 ISSN 0042-4544
Kognitivniacute věda
Počaacutetky kognitivniacute vědy byly ovlivněny pracemi z oblasti raneacute
kybernetiky ve 30 a 40 letech např Warrena McCullocha a Waltera
Pitse kteřiacute se snažili porozumět zaacutesadaacutem organizace znalostiacute v mysli a
vytvořili prvniacute varianty vyacutepočetniacutech modelů inspirovanyacutech strukturou
biologickyacutech neuronovyacutech siacutetiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
Důležityacute přiacutenos znamenal vyacutevoj na poli teorie algoritmů a digitaacutelniacutech
počiacutetačů ve 40 a 50 letech zejmeacutena praacutece Alana Turinga a Johna
von Neumanna Von Neumannova architektura počiacutetače byla pro
kognitivniacute vědu vyacuteznamnaacute jako krok ve vyacutevoji vyacutezkumneacuteho naacutestroje
(počiacutetače) i jako metafora mezi strojovyacutem a lidskyacutem myšleniacutem Půdu
pro noveacute myšlenky v oblasti experimentaacutelniacute psychologie připravil
odklon od behaviorismu (kteryacute ignoroval některeacute otaacutezky ohledně
lidskeacuteho myšleniacute jako představivost jazyk či řešeniacute probleacutemů)
reprezentovanyacute např pracemi Noama Chomskeacuteho či Karla Spencera
Lashleyho
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Podobu vědniacute discipliacuteny ziacuteskala v polovině sedmdesaacutetyacutech let kdy vznikla Společnost pro kognitivniacute vědu (Cognitive Science Society) a byl založen časopis Cognitive Science
bull Za zakladatele či průkopniacuteky kognitivniacute vědy lze považovat tyto osobnosti George Miller John McCarthy Marvin Minski Allen Newell Herbert Simon Noam Chomsky
bull Prvniacute z nich psycholog G Miller ve sveacutem člaacutenku z roku 19566 poukaacutezal na omezeniacute lidskeacute mysli (např kapacitu kraacutetkodobeacute paměti) a vyjaacutedřil domněnku že tato omezeniacute jsou v mysli vyřešena pomociacute mentaacutelniacutech reprezentaciacute ktereacute informace zaznamenaacutevajiacute po malyacutech daacutevkaacutech K zakoacutedovaacuteniacute a dekoacutedovaacuteniacute informace jsou pak zapotřebiacute mentaacutelniacute procesy
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Uacutestředniacute hypoteacutezou kognitivniacute vědy kteraacute je dostatečně obecnaacute aby zastřešila všechny současneacute teoretickeacute přiacutestupy v raacutemci kognitivniacute vědy je komputačněreprezentativniacute uchopeniacute mysli (CRUM ndash Computational-Representational Understanding of Mind)
bull Podle tohoto přiacutestupu lze lidskeacute myšleniacute nejleacutepe pochopit a vysvětlit pomociacute reprezentujiacuteciacutech struktur v mysli a vyacutepočetniacutech procedur ktereacute operujiacute na těchto strukturaacutech CRUM využiacutevaacute jak analogii s fungovaacuteniacutem počiacutetače (datoveacute struktury ndash mentaacutelniacute reprezentace algoritmy ndash vyacutepočetniacute procedury běh programu ndash myšleniacute) tak i analogii se strukturou mozku (konekcionistickyacute přiacutestup ndash neurony a jejich propojeniacute hrajiacute roli datovyacutech struktur a nervoveacute vzruchy jsou analogiiacute algoritmů)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
V současnosti podle Thagarda (2001) existuje šest hlavniacutech teoretickyacutech přiacutestupů k vysvětleniacute povahy reprezentaciacute a vyacutepočetniacutech procedur (modelovaacuteniacute myšleniacute) ndash logika pravidla pojmy představy analogie a konekcionistickeacute siacutetě
bull Dalšiacute přiacutestup kteryacute se uplatňuje v raacutemci experimentaacutelniacute robotiky a uměleacuteho života vysvětluje kognici jako vzaacutejemnou interakci těla agenta a okolniacuteho prostřediacute Umělyacute život (artificial life alife) se snažiacute porozumět zaacutekladniacutem obecnyacutem vlastnostem živyacutech systeacutemů pomociacute vyvolaacuteniacute přirozeneacuteho chovaacuteniacute v softwaru hardwaru a biochemickyacutech sloučeninaacutech Studium zaacutekladniacutech abstraktniacutech vlastnostiacute živyacutech systeacutemů např nezaacutevisleacuteho adaptivniacuteho a inteligentniacuteho chovaacuteniacute tvořiacute styčnou plochu mezi umělyacutem životem a kognitivniacute vědou (Bedau 2003)
THAGARD Paul Cognitive Science In Edward N Zalta (ed) Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] Fall 2009 Edition Stanford Stanford University Center for the Study of Language and Information The Metaphysics Research Lab copy 2007 first publ Mon Sep 23 1996 substantive rev Mon Apr 30 2007 [cit 2009-12-03] Dostupnyacute z WWW lthttpplatostanfordeduarchivesfall2009entriescognitive-sciencegt ISSN 1095-5054
BEDAU Mark A Artificial life organization adaptation and complexity from the bottom up Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 11 s 505-512 ISSN 1364-6613
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Vyacutezkumneacute metody použiacutevaneacute kognitivniacute vědou jsou velmi různorodeacute a využiacutevajiacute např metody vychaacutezejiacuteciacute z psychologie neurověd počiacutetačoveacute vědy a systeacutemoveacute teorie Přiacutekladem jsou experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute mozkoveacute zobrazovaciacute metody vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute neurobiologickeacute metody
bull Experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute (reakčniacute doba psychofyzickeacute odpovědi sledovaacuteniacute pohledu) mozkoveacute zobrazovaciacute metody (PET EEG fMRI optickeacute zobrazovaacuteniacute MEG) vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute (symbolickeacute modelovaacuteniacute modely konekcionistickyacutechneuronaacutelniacutech siacutetiacute fyzickeacute dynamickeacute systeacutemy) neurobiologickeacute metody (přiacutemaacute stimulace mozku sledovaacuteniacute jedneacute buňky zviacuteřeciacute modely)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Neuromarketing
Neuromarketing ndash Wikipedie
Neuromarketing studuje funkce mozku při rozhodovaacuteniacute o koupi produktu httpcswikipediaorgwikiNeuromarketing
httpwwwgreenbookblogorgwp-contentuploads201312Neuromarketingjpg
Neuromarketing
Biometrickeacute metody dokaacutežou poskytnout vodiacutetka k hlubšiacutemu pochopeniacute spotřebitelskeacuteho chovaacuteniacute Poodhaliacute co zaacutekazniacutek skutečně ciacutetiacute na co a jak skutečně reaguje při kontaktu s konkreacutetniacutemi stimuly Zaacutekazniacutekovy vědomeacute deklarace jsou sice důležiteacute ale většinou neodraacutežejiacute jeho reaacutelneacute chovaacuteniacute Na jednu stranu je to zapřiacutečiněno tiacutem že podstatnaacute čaacutest mentaacutelniacutech procesů zaacutekazniacuteka se děje nevědomě přestože majiacute přiacutemyacute vliv na jeho chovaacuteniacute včetně rozhodovaciacutech procesů brand preferenciacute loajality a odhadů Na druhou stranu zde u mnoha procesů funguje vlastniacute zaacutekazniacutekova bdquoautocenzuraldquo kterou dobře ilustruje naacutesledujiacuteciacute přiacuteklad testu očniacute kamerou Zaacutekazniacuteci si zkraacutetka o sobě některeacute věci nejsou schopni uvědomovat a už vůbec naacutem o nich povědět
Jesenskyacute Daniel Neuromarketingoveacute vyacutezkumneacute metody v miacutestě prodeje In MediaGurucz 1362012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201206neuromarketingove-vyzkumne-metody-v-miste-prodejeUyzaSqyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Jak se daacute neuromarketing smysluplně využiacutet Mezi prvniacute a nejčastěji zmiňovaneacute vlaštovky patřiacute praacutece Reada Montague z roku 2004 srovnaacutevajiacuteciacute vniacutemaacuteniacute Pepsi-Coly a Coca-Coly bez znalosti značky naacutepoje (blind test) oproti konzumaci naacutepoje se znalostiacute značky Při testech byly zkoumaacuteny mozkoveacute oblasti konzumentů limonaacuted
Při konzumaci Pepsi byla při pitiacute aktivniacute oblast mozku spojenaacute s pocity odměn chutiacute ndash a to i když zkoumaneacute osoby znaly značku naacutepoje Oproti tomu u Coca Coly byla zaznamenaacutena činnost v předniacute čaacutesti čelniacuteho laloku oblasti spojeneacute s vědomyacutemi preferencemi city nebo osobou samotnou pouze v přiacutepadě kdy konzumenti znali značku naacutepoje Read Montague to komentoval přiacuteznačně bdquoPepsi vyhraacutevaacute mnoho chuťovyacutech testů ale Coca-Cola se prodaacutevaacute leacutepe protože lideacute jsou podvědomě ovlivněni jejiacute image ndash full of life Ale (doposud) to nikdo nezměřilldquo
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Společnost Mindlab joint-venture automobilky Daimler Benz a univerzity v Ulmu zase paacutetrala po přiacutečinaacutech faktu že sportovniacute auta jsou pro zaacutekazniacuteky viacutece atraktivniacute nežli MPV nebo hatchbacky Zjistili že i sporťaacuteky jsou spojeneacute s mozkovyacutemi centry kteraacute se jinak zapojujiacute při užitiacute čokolaacutedy drog nebo při sexu
V kuloaacuterech se špitaacute že velkeacute FMCG koncerny typu PampG využiacutevajiacute neuromarketing pro praacuteci v oblasti packagingu Idea takoveacuteho zaacuteměru je zřejmaacute pohledem do hlavy spotřebitele snadno zjistiacuteme zda se mu při pohledu na konkreacutetniacute obal vyacuterobku aktivujiacute oblasti mozku spojeneacute s emocemi nebo zda spiacuteše vědomě zpracovaacutevaacute racionaacutelniacute informace
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Praha - Noveacute mlyacuteny Google Earth Nahraacuteno 18 1 2011 dostupneacute elektronicky na httpwwwpano ramiocomphoto46737351 mBank spustila teaser na internetoveacute bankovnictviacute In Mediagurucz 7 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediaguruczwp-contentuploads201402mBankjpg a Chuchvalcovaacute Jana Nejsme jako oni hlaacutesajiacute v novyacutech reklamaacutech hned čtyři banky In MarketingSalestydencz 4 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpmarketingsalestydenczrubrikymarketingnejsme-jako-oni-hlasaji-v-novych-reklamach-hned-ctyri-banky_297128html
Catellovy zaacutekony charakterizujiacute interakci prostřediacute a vrozenyacutech
danyacutech dispozic jedince ndash jejich kongruence (průnik) umožňuje
propagaci a mystifikaci využiacutet sveacute prostředky naplno ndash od doby kdy
se zjistilo že prostřediacute jednotlivce se daacute manipulovat byla do toho
zapojena mystifikace a propagace nějakeacute ideologie ndash a systeacutem
kteryacute se zde vyviacutejiacute je marketingovyacute systeacutem
VALČEK P Slovniacutek literaacuternej teoacuterie Bratislava Literaacuterne informačneacute centrum 2006 351 s ISBN 80-89222-09-9
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon vtiskovaacuteniacute ndash prostřediacute maacute při tvorbě oblastiacute kongruence zaacutesadniacute vyacuteznam vnucuje vrozenyacutem dispoziciacutem sveacute podmiacutenky
Zaacutekazniacutek vstupuje do prostřediacute supermarketu a to se na něj snažiacute působit nejrůznějšiacutemi způsoby na uacuterovni uspořaacutedaacuteniacute i různyacutemi pomocnyacutemi prostředky manipulovaacuteniacutem mystifikaciacute a iluziacute Hledajiacuteciacute se v prvniacutech vteřinaacutech snažiacute zorientovat ocitaacute se v situaci hledaacuteniacute a nachaacutezeniacute nejelementaacuternějšiacutech recepčniacutech naacutevodů Po tom jako se zorientuje pochopiacute a zvaacutežiacute předklaacutedanou možnost rozhodne se vkročit a uacutečastnit se
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon pomocnyacutech prostředků ndash prostřediacute ovlivňuje vrozeneacute dispozice (intelekt) pomocnyacutemi prostředky ndash až do 20
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na můj intelekt a krabička cigaret nebo sladkosti u pokladny mi pomaacutehajiacute nezapomenout na důležitou součaacutest naacutekupu
bull zaacutekon tlaku k biosociaacutelniacutemu průměru ndash v prostřediacute je s jedincem jednaacuteno jako s reprezentantem stereotypů ndash je to konstitutivniacute mechanismus mystifikace
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na mou osobnost bez ohledu na vzdělaacuteniacute zkušenosti sociaacutelniacute rodinneacute pracovniacute postaveniacute je každeacutemu předklaacutedaacuten stejnyacute produkt ndash supermarketovaacute demokracie rovnost spotřebitelů je bohužel vyacutesledkem procesu kteryacute neniacute spojen s lidskou činnostiacute je to proces strojoveacute vyacuteroby strojoveacuteho přiacutejmu systeacutem produkce a konzumu
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon determinace oblasti ndash prostřediacute přiacutemo působiacute na určiteacute oblasti (kvality) určuje jistou miacuteru toho co se projeviacute
V supermarketu mi v pozadiacute hraje hudba nerozptyluji se tak okolniacutemi zvuky okolitniacute mluvou Světla hudba prostor ndash všechno působiacute na meacute bdquospotřebitelskeacute chovaacuteniacuteldquo soubor charakteristik stereotypů a reprezentaciacute ktereacute sem ziacuteskal vstupem do supermarketu
bull zaacutekon zvlaacuteštniacute vazby ndash prostřediacute ovlivňuje zvlaacuteštniacute vazby na objekty ndash třeba důvěra je vztah kteryacute vznikaacute a buduje se mezi lidmi lideacute pak legitimizovali i důvěru v instituce sociaacutelniacute řaacutedy a v dnešniacute době dokonce i důveru (překonaacuteniacute interdikce) v diplastie typu probleacutem dihydrogeacutenmonoxidu Zaacutekonem zvlaacuteštniacute vazby se daacute vysvětlit interdikce (po)slušnosti kterou tak často systeacutemy vyžadujiacute (třeba recepčniacute poslušnost ndash preferovanou recepci produktu)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Přenos a druhy reprezentaciacute
Reprezentace ndash opakovaneacute zpřiacutetomněniacute zobrazeniacute předvaacuteděniacute je symbolickyacute mechanismus konstruovaacuteniacute (mediaacutelniacutech) objektů a souvisiacute s reprezentativnostiacute souborem charakteristik nevyhnutelnyacutem k tomuto symbolickeacutemu procesu
Re-prezentovaacuteniacute je předvaacuteděniacute určityacutech pohledů na sociaacutelniacute skupiny ndash jež se pak přiacutejemce učiacute přijiacutemat jako bdquosamozřejmeacuteldquo bdquonormaacutelniacuteldquo (o tom viacutece vypoviacutedaacute analyacuteza přiacutejmu a zakoacutedovaacuteniacute ideologie do mediovaneacuteho sděleniacute ndash Stuart Hall)
Typ je druh reprezentace vlastniacute zobrazovaciacutemu systeacutemu ndash uměniacute V literaacuterniacute produkci je to literaacuterniacute postava (chronotop) charakterizovaacutena tiacutem co reprezentuje Typy jsou detailně propracovaneacute ačkoli zpravidla neexistujiacute v reaacutelneacutem světe na rozdiacutel od stereotypů ndash zjednodušenyacutech reprezentaciacute deformujiacuteciacutech svou předlohu stereotyp vznikaacute zaacuteměrem a opakovanou reprezentaciacute Kriteacuteriem pro přenos vyacuteznamu jsou rozpoznatelnost reprezentativnost atraktivita
Archetypy jsou hluboce zakořeněneacute typy vyjadřujiacute představy viacutery
hodnoty předsudky opraacutevněniacute S archetypaacutelniacutemi a stereotypniacutemi
reprezentacemi v mediaacutelniacute realitě je spojeneacute riziko (nebo pro
marketing vyacutehoda) nekritickeacute fixace ta je totiž přirozenyacutem
důsledkem imagemakingu budovaacuteniacute a posilovaacuteniacute image značky
budovaacuteniacute vztahu ke značce stejně přirozenyacutem jako davovaacute
psychoacuteza kteraacute zaacutekonitě nastane po skolabovaacuteniacute přiacuteslušneacuteho
systeacutem a jeho meacutedia (např po krachu velkeacute společnosti banky)
Přenosem dochaacuteziacute k introjekci co je podle gestaltistu Fritza Perlse
neurotickyacute mechanismus pomociacute něhož vtělujeme do naacutes
samotnyacutech vzory postoje způsoby činnostiacute a myšleniacute ktereacute nejsou
ve skutečnosti naše
ADŽAJA (AJAYA) Swami Psychoterapie Vyacutechodu a Zaacutepadu Sjednocujiacuteciacute paradigma Praha Chvojkovo nakladatelstviacute 2000 194 s ISBN 80-86183-18-1 s 98 ndash 99
Provokovanaacute projekce se využiacutevaacute na identifikaci projekčniacutech mechanismů u pacienta prostřednictviacutem konotaciacute i v tzv Rorschachovyacutech skvrnaacutech (pacient popisuje co podle něj zobrazujiacute utajenou informaciacute pro vetšinu pacientů zůstavaacute že terapeut ukazuje každeacutemu pacientovi vždy ty stejneacute předlohy ndash logickou recepčniacute reakciacute toho kdo to odhaliacute hned by bylo řiacutect bdquoty skvrny nezobrazujiacute nic ndash zajiacutemaacute vaacutes jen jakyacute vyacuteznam jim přiřadiacutemldquo)
VALČEK Peter Neviditeľnyacute horizont civilizaacutecie In Slovo ndash Roč 4 (2002) č 24 s 10 ndash 11
Kořeny neurotickeacuteho mechanismu vklaacutedaniacute ciziacutech vyacuteznamů můžeme hledat v intenzitě argumentace pro daneacute meacutedium pro danou situaci Člověk zavřenyacute v kabině sveacuteho auta se ohlušuje jednotvaacuterniacutem hlukem ze sveacuteho autoraacutedia CDmp3 přehraacutevače ne kvůli tomu aby neslyšel zvuk motoru ale proto aby se ani na chviacuteli neodpojil od uměleacute reality meacutediiacute multimediaacutelniacuteho světa ndash aby si ji ustavičně bdquozpřiacutetomňoval a na niacute participovalldquo
Tahle deformace je deformaciacute fatickeacute funkce komunikace
Projekci takeacute chybiacute vlastniacute pojmovaacute řeč podstatou projekce je zamlženiacute zneviditelněniacute zneprůhledněniacute označovaneacuteho
Sigmund Freud považoval projekci za obrannyacute mechanismus psychiky kteryacute posouvaacute nechtěneacute nebo nezpracovaneacute (nebo přiacuteliš intenzivniacute) obsahy do nevědomiacute virtuaacutelně se jich zbavuje a promiacutetaacute je do psychiky jinyacutech
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 85
Interjekce je zkratkovitaacute až zkratovaacute symbolizace udalostiacute jejich mimetickyacutemi naacutehradkami jsou to přechody zkracujiacuteciacute cestu aktuaacutelniacute kombinatorice vyacuteznamu P Valček uvaacutediacute že klasickou formu seacutemantickeacute interjekce jako kondenzačniacuteho mechanismu vysvětlil S Freud v sovislosti s analogiiacute mezi vtipem a snem Zdrojem sociativniacutech efektů humoru a takeacute intrapsychickeacute magičnosti snu je vždy kraacutetkeacute spojeniacute prvků z různyacutech seacutemantickyacutech uacuterovniacute (kondenzujiacuteciacute interjekce zhuštěniacute Verdichtung ndash mechanismus takoveacuteho konstruovaacuteniacute vyacuteznamu je popsanyacute jako snovaacute suspenze)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 126
Atributivniacute seacutemantizace atributivniacute vyacuteznam ndash přiřazovaacuteniacute
vyacuteznamu argumentace pro bez ohledu na celostniacute strukturu
atribuce jsou popsaacuteny v kognitivniacute psychologii a vysvětlujiacute
mechanismus difuze vzaacutejemneacuteho vniacutemaacuteniacute motivace chovaacuteniacute
nebo činnosti založenyacute na tendenci člověka přisuzovat aktem
vyacutesledkem uacutespěchem neuacutespěchem určiteacute situačně zvoleneacute
vnějšiacute i vnitřniacute přiacutečiny
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 103 ndash 104
bull datasexualita ndash posedlost daty
Komunikačniacute (nelaacutetkovaacute) zaacutevislost nebo moacutedniacute kulturniacute trend
bull meacutedium = seacutemiotickyacute produkt uvaacutedějiacuteciacute do jineacuteho stavu vědomiacutereality
bull meacutedium způsobuje extenzi schopnosti ale pak i amputaci
bull (digitalizace informaciacute ndash bryacutele ndash Hubblův teleskop - dron ztratiacuteme schopnost čiacutest a rozlišovat znaky)
bull človek robot ndash kyborg transhumanizmus a technokracie
bull kultivace přiacutejemce v mediaacutelniacute realitě a poruchy přiacutejmu
Šablona pro předsevzetiacute 2014 - DOWNLOAD
Chcete taky ziacuteskat životniacute data a vědět jak si na tom stojiacutete
Staacutehněte si šablonu kterou jsem vytvořil pro rok 2014 včetně vysvětlivek a prvniacuteho předvypněneacuteho měsiacutece Během pěti minut nahradiacutete meacute ciacutele za sveacute a můžete začiacutet svůj prvniacute datasexuaacutelniacute rok
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoJsou totaacutelně k ničemu Že je lidi nedodržiacute většinou vědiacute už v
momentě kdy si je uklaacutedajiacute Ještě horšiacute ale je že i kdyby je dodržet
chtěli na konci roku nedokaacutežiacute vyhodnotit jestli uspěli Proto jsem na
novoročniacute predsevzetiacute šel loni jinak S daty a Excelem Diacuteky tomu
viacutem že jedno se mi podařilo splnit na 88 ldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoDiacuteky datům jsem si nicmeacuteně v posledniacute čtvrtině roku uvědomil jak
na tom jsem a naordinoval si každyacute viacutekend alespoň jeden volnyacute den
Což lze pěkně vidět na vizualizaci Stejně jako to že jsem loni měl
dvě obdobiacute kdy jsem jel měsiacutec v kuseldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoTrue datasexuals however will not stop at just collecting and recording bits of data from the Web They are obsessively driven to use a proliferating number of mobile devices and apps to make data-grooming a reality
-
Opravdoviacute datasexualoveacute se nezastaviacute u sbiacuteraacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute bitů dat z webu Jsou posedle pohaacuteněny použiacutevat celou řadu množiacuteciacutech se mobilniacutech zařiacutezeniacute a aplikaciacute aby se jejich peacuteče o uacutedaje stala realitouldquo
Basulto Dominic Meet the Urban Datasexual
In bigthinkcom 16 4 2012 Dostupneacute elektronicky na
httpbigthinkcomendless-innovationmeet-the-urban-datasexual
social media analyst Dominic Basulto describes datasexuals as individuals who ldquoare relentlessly digital They obsessively record everything about their personal lives and they think data is sexyhellipTheir livesmdashfrom a data perspective at leastmdashare perfectly groomedrdquo
Sociaacutelniacute meacutedia analytik Dominic Basulto popisuje datasexuaacutely jako jednotlivce kteřiacute bdquojsou neuacutenavně digitaacutelniacute Posedle zaznamenaacutevajiacute vše o osobniacutem životě a mysliacute si že data jsou sexy Jejich životy jsou přinejmenšiacutem z hlediska dat perfektně upraveneacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies
6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na
httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
I think a large component of social media usage is the concept of tracking As McFedries explains specifically when it comes to a datasexual everything online is a numbers game Individuals in the digital realm obsess about how many likes their profile picture has received and how this number compares to their fellow Facebook users This same idea can be applied to Twitter Instagram or any other social media platform Itrsquos the idea that a single number defines your social status and level of popularity Someone with 50 profile picture likes is obviously so much cooler than someone with 15 right In reality we all know that the number of likes we receive of the number of Facebook friends we have doesnrsquot actually reflect our social standing in the world It does however alter the way others perceive us
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Mysliacutem že velkaacute součaacutest využitiacute sociaacutelniacutech meacutediiacute je koncept sledovaacuteniacute Jak McFedries vysvětluje zvlaacuteště když přijde na datasexuaacutely vše on-line je hra čiacutesel Jednotlivci v digitaacutelniacute fascinaci sniacute o tom kolik maacute raacuted maacute jejich profilovyacute obraacutezek lajků a způsobu jakyacutem toto čiacuteslo srovnaacutevats ostatniacutemi uživateli Facebooku Stejnyacute naacutepad může byacutet aplikovaacuten na Twitter Instagram nebo jineacute sociaacutelniacute mediaacutelniacute platformy Je to myšlenka že jedno čiacuteslo definuje vaše sociaacutelniacute postaveniacute a uacuteroveň popularity Někdo s 50 obraacutezkami v profilu je samozřejmě tolik atraktivnějšiacute než někdo s 15 že Ve skutečnosti všichni viacuteme že počet lajků od přaacutetel na Facebooku neniacute ve skutečnosti naše společenskeacute postaveniacute ve světě Nicmeacuteně měniacute to způsob jak naacutes ostatniacute vniacutemajiacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Děkuji za pozornost
PhDr Peter Jan Kosmaacutely PhD
V přiacutepadě nejasnostiacute mě kontaktujte na kosmalyvip-vscz
Vyacutezkum masoveacute komunikace překonaacuteval mnoho teoriiacute a naacutehledů a
tak jak se vyviacutejeli meacutedia vyviacutejeli se i teorie meacutediiacute
Dnes je jich nesčetneacute množstviacute některeacute navazujiacute na tradičniacute teorie na
přenosovyacute model ndash někdejšiacute dominantniacute paradigma na behavioraacutelniacute
teorie (podnět ndash reakce) nebo se orientujiacute moderniacutem vyacutechovně-
vzdělaacutevaciacutem směrem nebo kulturně-kritickyacutem
Pro každyacute směr vyacutezkumu byl důležityacute společenskyacute kontext ve ktereacutem
se rodil a každyacute vyacutezkum jistyacutem způsobem reflektoval jisteacute naděje i
obavy
Po obdobiacute prvotniacutech teoriiacute a modelů (Lasswell Lippmannn) nastala
změna před 2 světovou vaacutelkou a v USA vznikly dvě vyacuteznamnaacute centra
vyacutezkumu
bull Institut pro užiteacute sociaacutelniacute vědy na Kolumbijskeacute univerzitě v New Yorku
bull Institut pro vyacutezkum komunikace na Yaleskeacute univerzitě (Carl I Hovland)
Vyacuteznam ve vyacutezkumu skupinoveacute komunikace sehraacutelo i vyacutezkumneacute středisko
skupinoveacute dynamiky vedeneacute Kurtem Lewinem založeneacute v roku 1945 na
Institutě pro technologie v Massachusetts
Sociologicky orientovanaacute skupina kolem Paula Lazarsfelda se začala
orientovat na vyacutezkum působeniacute rozhlasu v politickyacutech kampaniacutech a na to
jak masovaacute komunikace vplyacutevaacute na změnu naacutezorů a postojů
V roku 1940 uskutečnili vyacutezkum v Erie County (v staacutetě Ohio) a ukaacutezal se
překvapivě malyacute vliv masovyacutech meacutediiacute na rozhodovaacuteniacute se voličů Omnoho
silnějšiacute se ukaacutezal osobniacute vliv
Tento jev potvrdilo později množstviacute dalšiacutech vyacutezkumů a byla formulovaacutena
teze o dvoustupňoveacutem toku masoveacute komunikace
Sociaacutelněpsychologicky orientovanaacute skupina na čele s Carlem I
Hovlandem zkoumala vliv propagandy a persuaze (přesvědčovaacuteniacute) a
vyacutesledkem byli teorie ktereacute vychaacutezeli z předpokladu že lideacute usilujiacute o
bdquokonzistentniacuteldquo bdquorovnovaacutežnouldquo bdquosymetrickouldquo postojovou
strukturu Proto jakeacutekoli vnějšiacute vlivy vyvolaacutevajiacuteci u jedince kognitivniacute
nebo emotivniacute disonanci vyvolaacutevajiacute rovněž uacutesiliacute o rovnovaacutehu
Gerhard Maletzke 1963 Pressure and spontaneous feedback
Kognitivniacute disonance a selektivniacute expozice
Teorii kognitivniacute disonance publikoval v roku 1957 (A Theory Of
Cognitive Dissonance) Leon Festinger americkyacute
sociaacutelněpsychologicky orientovanyacute vědec studoval i u Kurta Lewina
Festinger zkoumal zaacutekonitosti tvorby sociaacutelniacutech siacutetiacute a prokaacutezal že lideacute
se bdquozpřaacutetelujiacuteldquo nejen na zaacutekladě společnyacutech zaacutejmů ale hlavně na
zaacutekladě fyzickeacute bliacutezkosti (sousedeacute) Kognitivniacute disonance vyjadřuje že
rozporuplnost v přesvědčeniacute nebo ve viacuteře zapřiacutečiniacute nepohodlneacute
psychickeacute pnutiacute takže lideacute pak přizpůsobiacute sveacute naacutezory (snaha o
konsonanci) nikoli okoliacute
Teorie selektivniacute expozice pak vysvětluje motivaci lidiacute selektivně
vyhledaacutevat informace ktereacute podporujiacute dřiacutevějšiacute rozhodnutiacute nebo
existujiacuteciacute postoje a tak se aktivně vyhyacutebat protichůdnyacutem
informaciacutem
Se selektivniacute expozici souvisiacute i selektivniacute vniacutemaacuteniacute
(bdquonesympatickyacuteldquo obsah lideacute nevniacutemajiacute nebo si jej přizpůsobiacute) a
selektivniacute retence (zadrženiacute zapomenutiacute vytěsněniacute)
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Aschův experiment (1951)
Asch vyzval studenty aby porovnaacutevali velikosti čar na seacuterii kartiček Uvedl to jako test zraku ale ve skutečnosti šlo o test posuzujiacuteciacute konformitu
Studenti-spolupracovniacuteci byli předem instruovaacuteni aby v některyacutech přiacutepadech odpoviacutedali jednotně (12times z 18 přiacutepadů) a hlavně bdquošpatněldquo Posledniacute odpoviacutedal student kteryacute o ničem nevěděl Ostatniacute takteacutež neměli vyjadřovat žaacutedneacute zvlaacuteštniacute reakce na odpovědi druhyacutech Pouze posledniacute byl evidentně nesvůj potil se a nadměrně gestikuloval
Zatiacutemco v pokusneacute skupině kteraacute odpoviacutedala sama za sebe neudělalo 35 ze 37 uacutečastniacuteků žaacutednou chybu (95 lidiacute odpovědělo vždy spraacutevně) vlivem skupinoveacuteho tlaku neudělalo chybu pouze 25 uacutečastniacuteků (47 udělalo alespoň jednu chybu (1-7) a 28 8 a viacutece (z 12))
httpcswikipediaorgwikiAschův_experiment
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Milgramův experiment (1963)
Psycholog Stanley Milgram se pokusil otestovat lidskou vůli podvolit se autoritě v přiacutepadě že je uacutečastniacutekovi nařiacutezeno ubliacutežit dalšiacutemu uacutečastniacutekovi Vyacutesledky experimentu byly šokujiacuteciacute
Uacutečastniacuteci dostali role bdquoučitelůldquo a bdquostudnetůldquo a v přiacutepadě špatneacute odpovědi měl učitel studentovi způsobit stimulaci elektrickyacutem proudem Naviacutec byli učiteleacute vyzvaacuteniacute zvyšovat intemnzitu elektrošoků v situaci kdy student opakovaně odpoviacutedal špatně
Navzdory vyacutekřikům a projevům bolesti od studenta ve vedlejšiacute miacutestnosti uacutečastniacuteci pokračovali na pokyn vedouciacuteho experimentu v brutaacutelniacutech trestech
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Milgramův experiment (1963)
Ze začaacutetku se bdquožaacutekldquo pletl jen maacutelo ovšem čiacutem viacutece stoupala intenzita bdquošokůrdquo tiacutem přibyacutevalo i chyb bdquoUčitelldquo slyšel jak bdquožaacutekldquo při 75 V začiacutenaacute nařiacutekat při 120 V křičel že to boliacute při 150 V nechtěl pokračovat při 180 V steacutenal bdquonemohu tu bolest vydržetldquo při 270V byly vyacutekřiky staacutele zoufalejšiacute Při 300 V bdquožaacutekldquo zavolal že už nebude odpoviacutedat ale experimentaacutetor bdquoučitelildquo řekl že mlčeniacute se považuje za špatnou odpověď Od 330 V bdquoučiteleacuterdquo slyšeli jen ticho V miacutestnosti s bdquoučitelemldquo byl vedouciacute pokusu kteryacute jej povzbuzoval větami typu bdquoProsiacutem pokračujteldquo bdquoExperiment vyžaduje abyste pokračovalldquo bdquoJe nezbytneacute abyste pokračovalldquo a nakonec bdquoNemaacutete jinou volbu musiacutete pokračovatldquo
httpcswikipediaorgwikiMilgramův_experiment
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Stanfordskyacute experiment (14-20 8 1971)
Spočiacuteval v uzavřeniacute určiteacuteho počtu dobrovolniacuteků do uměle vytvořeneacuteho vězeniacute v roliacutech vězňů a dozorců a sledovaacuteniacute jejich chovaacuteniacute Psycholog Philip Zimbardo rozdělil 9 a 9 uacutečastniacuteků do dvou skupin ndash bdquovězňi a dozorcildquo Experiment se odehraacuteval ve sklepniacutech prostorech Stanfordskeacute univerzity a musel byacutet po šesti dnech předčasně ukončen Vězni se druhyacute den vzbouřili a reakce dozorců byly nečekaně brutaacutelniacute
Způsob jakyacutem bylo v kraacutetkeacute době změněno chovaacuteniacute předevšiacutem dozorců byl zcela šokujiacuteciacute jak pro ně tak pro Zimbarda samotneacuteho Ukaacutezalo se že zdravyacute člověk je-li vystaven extreacutemniacutem podmiacutenkaacutem se může radikaacutelně změnit (nebo změnit sveacute chovaacuteniacute) a to ve velmi kraacutetkeacute doběHlavniacute zaacutevěr kteryacute Zimbardo učinil z tohoto experimentu byl naacutezor že brutaacutelniacute zločiny napřiacuteklad v době vaacutelky nejsou diacutelem žaacutednyacutech psychopatů ani lidskyacutech zrůd ale obyčejnyacutech lidiacute vystavenyacutech nepřekonatelneacutemu tlaku okolnostiacute
httpcswikipediaorgwikiStanfordskyacute_vězeňskyacute_experiment httpwwwprisonexporg
Systeacutemovaacute teorie
Skupinovaacute dynamika je metoda kde systeacutemoveacute uvažovaacuteniacute pomaacutehaacute porozumět sociaacutelniacutem interakciacutem zkoumaacuteniacutem rozdiacutelů
Charakteristiky systeacutemu podle Batesona
bull Systeacutem pracuje s rozdiacutely definovanyacutemi jako odchylky od hranice za kterou se už tvořiacute informace
bull Systeacutem se sklaacutedaacute z bdquouzavřenyacutech smyčekldquo nebo obvodů podeacutel kteryacutech fungujiacute rozdiacutely nebo transformace
bull Udaacutelosti v systeacutemu jsou spiacuteš napaacutejeny v raacutemci systeacutemu než vlivem spouštěče (když se dotknete šneka děsiacute vaacutes to spiacuteše diacuteky vlastniacute energii než energii z vašeho kontaktu)
bull Systeacutemy vykazujiacute rekurzivitu nebo kruhovou přiacutečinnost co znamenaacute že systeacutem využiacutevaacute vyacutesledky svyacutech vlastniacutech operaciacute jako zaacuteklad dalšiacutech operaciacute
Bateson G (ed) A sacred unity Further steps to an ecology of mind Rodney Donaldson San Francisco Harper Collins 1991 s 212
Jednotky ktereacute charakterizoval Lev Vygotsky jako zoacuteny proximity jsou přiacutekladem systeacutemoveacuteho uvažovaacuteniacute
Berger a Luckmann při vyacutekladu způsobu vzniku instituciacute zcela
opomiacutejejiacute otaacutezku proč ke konsensu dochaacuteziacute Podle nich je volba
jakyacute způsob řešeniacute probleacutemu se stane instituciacute zcela arbitraacuterniacute
Uacuteplně opomiacutejejiacute otaacutezku jakyacutem způsobem se na vyacuteběru instituce
podiacuteliacute fungovaacuteniacute samotneacute reality (jen způsob řešeniacute kteryacute je v
souladu s realitou může byacutet dlouhodobě funkčniacute)
Niklas Luhmann kteryacute se pokoušiacute o zavedeniacute systeacutemoveacute teorie do
sociologie tvrdiacute že sociaacutelniacute systeacutemy jsou autopoietickeacute
(sebevytvaacuteřejiacuteciacute se) a sebereferenčniacute
STODOLA JIŘIacute Individua sociaacutelniacute siacutetě a poznaacuteniacute Možnosti a limity kognitivniacuteho a sociaacutelně-domeacutenoveacuteho paradigmatu v informačniacute vědě a realistickyacute model domeacuteny ProInflow [online] 21082012 Dostupneacute elektronicky na lthttpproinflowczindividua-socialni-site-poznani-moznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-v-inforgt ISSN 1804ndash2406
Autopoiesis je termiacuten kteryacute do biologie zavaacutediacute Maturana a Varela
a v podstatě znamenaacute vlastnost živyacutech systeacutemů kterou popsal již
Aristoteleacutes ndash jejich schopnost udržovat se v uspořaacutedaneacutem stavu
hyacutebat sebou a čerpat ze sveacuteho okoliacute energii a informace
Sebereference znamenaacute schopnost referovat k sobě což v podstatě
znamenaacute poznaacutevat sebe sama tj učinit sebe objektem vlastniacuteho
poznaacuteniacute Takovou schopnostiacute však disponujiacute jen inteligentniacute tvoroveacute
(spolehlivě ji můžeme připsat pouze lidem ačkoliv někteřiacute autoři ji
rozpoznaacutevajiacute i u některyacutech vyššiacutech živočichů) V Luhmannově pojetiacute
je tedy sociaacutelniacute systeacutem v podstatě živyacute a sebevědomyacute což je
vlastnost individuiacute
STODOLA JIŘIacute Individua sociaacutelniacute siacutetě a poznaacuteniacute Možnosti a limity kognitivniacuteho a sociaacutelně-domeacutenoveacuteho paradigmatu v informačniacute vědě a realistickyacute model domeacuteny ProInflow [online] 21082012 Dostupneacute elektronicky na lthttpproinflowczindividua-socialni-site-poznani-moznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-v-inforgt ISSN 1804ndash2406
Domeacutena je složityacute agregaacutet kteryacute se sklaacutedaacute z
bull objektů zkoumaacuteniacute
bull subjektů poznaacuteniacute a tvůrců informačniacutech objektů
bull informačniacutech objektů
bull informačniacutech a komunikačniacutech vztahů mezi objekty zkoumaacuteniacute subjekty a informačniacutemi objekty
bull vztahů souladu či nesouladu mezi objekty subjekty a informačniacutemi objekty ktereacute vznikajiacute na zaacutekladě informačniacutech a komunikačniacutech vztahů
STODOLA JIŘIacute Individua sociaacutelniacute siacutetě a poznaacuteniacute Možnosti a limity kognitivniacuteho a sociaacutelně-domeacutenoveacuteho paradigmatu v informačniacute vědě a realistickyacute model domeacuteny ProInflow [online] 21082012 Dostupneacute elektronicky na lthttpproinflowczindividua-socialni-site-poznani-moznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-v-inforgt ISSN 1804ndash2406
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Zpětnaacute vazba
bull Vizualizace
bull Koncentrace
bull Vytvaacuteřeniacute separovanyacutech mentaacutelniacutech modelů
bull Konstruktivismus
bull Akomodace
bull Hra
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute ve vyacuteuce
bull Akomodace ndash korekce pomociacute počiacutetačovyacutech programů
bull Hra - Počiacutetačovaacute hra rozviacutejiacute logickeacute a strategickeacute myšleniacute postřeh zvyšuje sebedůvěru pomaacutehaacute postiženyacutem Hra produkuje radost dokaacuteže zaměstnat jedince a vyplnit mu volnyacute čas
- pomaacutehaacute v učeniacute a hlavně je přirozenou součaacutestiacute života
Sociologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute ve vyacuteuce
bull Informačniacute technologie jsou jakyacutemsi urychlovačem působeniacute učitele ve vyacuteuce dokaacutežiacute znaacutesobit uacutečinek dobreacute ale bohužel i špatneacute vyacuteuky
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Zpětnaacute vazba
Zpětnou vazbou je člověk zpraven o uacutespěšnosti či neuacutespěšnosti sveacuteho počiacutenaacuteniacute
Počiacutetač může poskytnout zpětnou vazbu prakticky okamžitě
Neosobniacute poskytovaacuteniacute zpětneacute vazby posiluje intensionaacutelniacute (vnitřniacute) motivaci žaacuteka kdy snaha vyřešit probleacutem neniacute nahrazovaacutena snahou zviditelnit se v očiacutech učitelovyacutech a zaliacutebit se mu [Fontana] Zodpovědnost za spraacutevnost řešeniacute nemůže žaacutek přesunout na jinou osobu
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Vizualizace
- použiacutevaacuteniacute naacutekresů naacutečrtků obraacutezků grafů
- Člověk maacute omezenou tzv aktivniacute paměť kterou při učeniacute nedokaacuteže překročit
- Učiacute-li se člověk nějakyacute novyacute abstraktniacute pojem spotřebovaacutevaacute velkou čaacutest sveacute aktuaacutelniacute paměťoveacute kapacity na představovaacuteniacute si daneacute situace na ktereacute učitel pojem vysvětluje Vizualizace pomaacutehaacute čaacutest aktuaacutelniacute paměti uvolnit ve prospěch dalšiacutech mentaacutelniacutech činnostiacute (jako je indukce abstrakce komparace dedukce symbolizace apod)
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Koncentrace
Pomoc počiacutetače zde spočiacutevaacute v tom že za žaacuteka vyřešiacute snadneacute jednotliveacute diacutelčiacute kroky ktereacute vykonaacute na žaacutekův přiacutekaz a nechaacute jej koncentrovat myšleniacute pouze v uacuterovni vyššiacute
bull Vytvaacuteřeniacute separovanyacutech mentaacutelniacutech modelů
Dostatečně dlouhyacutem opakovanyacutem ziacuteskaacutevaacuteniacutem separovanyacutech modelů člověk ziacuteskaacute dostatečnou zkušenost s danyacutem pojmem aby si mohl vytvořit model obecnyacute univerzaacutelniacute Nedostatečneacute ziacuteskaacuteniacute a zpracovaacuteniacute separovanyacutech modelů vede k formalismu tedy k situaci kdy člověk vytvořiacute chybnyacute obecnyacute model daneacuteho jevu či pojmu
bull Konstruktivismus
Počiacutetačoveacute prostřediacute ověřuje v praxi naacutepady hypoteacutezy a žaacutek může vlastniacute aktivitou danyacute novyacute pojem zkonstruovat přijiacutet ldquona tordquo saacutem objevit jej pro sebe
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Přiacutestup ke komunikaci jako k zpracovaacuteniacute informaciacute (information
processing) 1950 ndash 1960 prvniacute počiacutetače umožňujiacute psychologům
srovnaacutevat způsob jakyacutem uklaacutedaacute a zpracovaacutevaacute informace počiacutetač na
rozdiacutel od člověka (mysl paměť myšleniacute)
Selektivniacute pozornost šum a dalšiacute rušeniacute komunikace již nebyly
otaacutezkou techniky (Shannon Weaver) ale percepce (vniacutemaacuteniacute) a
recepce (přiacutejmu) rozděleniacute pozornosti přepiacutenaacuteniacute pozornosti
Kapacita pozornosti omezenaacute na jistyacute počet věciacute a zpracuje omezeneacute
množstviacute informaciacute
Instrukčniacute dizajn paměť se nemaacute přetěžovat maacute dokončit uacutekol než
začne dalšiacute pokud jsou paměť a mysl přetiacuteženy učeniacute se nemůže
uskutečnit
Kognitivniacute přiacutestup bull Jean Piaget (1896-1980) - Vyacutevojovaacute staacutedia vyacutevojovaacute psychologie - vliv strukturalizmu a konstruktivistickaacute teorie znalosti - staacutedia kognitivniacuteho vyacutevoje Senzomotorickeacute staacutedium od narozeniacute do 2 let života Předoperačniacute staacutedium od 2 do 7 let (egocentrickeacute myšleniacute) Stadium konkreacutetniacutech operaciacute od 7 do 11-12 let (logika klasifikace) Stadium formaacutelniacutech operaciacute 12 let (konstrukce idejiacute abstraktniacute myšleniacute) Dopad na počiacutetačoveacute vědy a vědy o uměleacute inteligenci bdquoSeymour Papert použil Piagetovu praacuteci při vytvaacuteřeniacute Logo programming language Alan Kay použil Piagetovy teorie jako zaacuteklad pro Dynabook programming system conceptk vyvinutiacute Alto prototypu kteryacute jako prvniacute objevil zaacuteklady grafickeacuteho uživatelskeacuteho rozhraniacute (GUI) a ovlivnil vytvořeniacute uživatelskyacutech rozhraniacute v 80 letech 20 stoletiacute a pozdějildquo
zdroje httpcswikipediaorgwikiJean_Piaget httpenwikipediaorgwikiFileJean_Piaget_in_Ann_Arborpng
Kognitivniacute přiacutestup bull geštalt (gestalt) psychologie (od roku 1900) - scheacutemata ktereacute si učiacuteciacute se vytvaacuteřiacute v reakci na prostřediacute - 2 předpoklady - Paměť ndash organizovanyacute systeacutem zpracovaacuteniacute informaciacute - Primaacuterniacute znalosti (prior knowledge) ndash tvořiacute epistemickeacute kompetence - scheacutema jako zaacutekladniacute jednotka porozuměniacute vzdělaacutevaciacutemu obsahu (Piaget) - vyacutevojoveacute procesy podle Piageta adaptace na prostřediacute po vyvolaacuteniacute
interakce (disonance) nastaacutevaacute začleňovaacuteniacute novyacutech informaciacute do staacutevajiacuteciacutech konceptů (asimilace) pak může proběhnout proces změn staacutevajiacutech scheacutemat (akomodace) Učeniacute pomociacute opakovanyacutech akciacute využiacutevaacute proces zrcadloveacute abstrakce (reflecting abstraction) schopnost identifikovat vlastnosti objektů podle toho jakeacute uacutečinky na ně majiacute různeacute akce využiacutevaacute proces empirickaacute abstrakce (empirical abstraction) Jsou to dvojiacute procesy vytvaacuteřeniacute noveacuteho kognitivniacuteho staacutedia (cognitive stage) Naacutesleduje rozpoznaacutevaacuteniacute složitějšiacutech objektů a vytvaacuteřeniacute složitějšiacutech uacutekonů Pokud znalosti ziacuteskaneacute v jednom staacutediu vedou prudce a rapidně k noveacutemu vyššiacutemu staacutediu pochopeniacute řiacutekaacuteme že proběhl bdquogestaltldquo
zdroj httpcswikipediaorgwikiJean_Piaget
Kognitivniacute zaacutetěž (cognitive load) John Sweller - pracovniacute paměť umiacute procesovat 7 +- 2 scheacutemat - na řešeniacute probleacutemu potřebuje učiacuteciacute se množstviacute kognitivniacute procesniacute kapacity maacute omezenou bdquopracovniacute paměťldquo ale neomezenou dlouhodobou paměť (scheacutemata se do niacute uklaacutedajiacute a z niacute vyvolaacutevajiacute) - teorie z oboru instrukčniacuteho dizajnu (instructional design) kde je
informaciacute to co svojiacute strukturou dovoluje učiacuteciacutemu se vyviacutejet scheacutemata automaticky a rychle (tyto informace jsou uchovaacutevaacuteny v dlouhodobeacute paměti jako naacutevyky)
1 vnitřniacute zaacutetěž (intrinsic c load) inherentniacute komplexnost naacuteročnost uacutekolu učiacuteciacute se nekontroluje bdquoporcovaacuteniacuteldquo obsahu do věcnyacutech probleacutemů
2 vnějšiacute zaacutetěž (extraneous c load) dalšiacute a nadbytečneacute informace v průběhu vyacutekladu rozptyluje od učeniacute naacutesledek vysokeacute vnitřniacute zaacutetěže
3 podstatnaacute zaacutetěž (germane c load) vědomaacute aktivita uacutekolově řiacutezena vytvaacuteřeniacute scheacutemat přijatelnaacute zaacutetěž vysokaacute vnitřniacute niacutezkaacute vnějšiacute vysokaacute podstatnaacute
zdroje httpeducationartsunsweduaumediaProfilecacheR148174-swellerjpg httpwwwinstructionaldesignorgtheoriescognitive-loadhtml
Kognitivniacute věda
bull Kognitivniacute věda je transdisciplinaacuterniacute obor kteryacute se věnuje studiu procesů ziacuteskaacutevaacuteniacute a využiacutevaacuteniacute znalostiacute myšleniacute učeniacute a rozhodovaacuteniacute nejen u lidiacute ale i u uměle vytvořenyacutech systeacutemů K tomuto studiu využiacutevaacute vyacutesledky vyacutezkumů i metody mnoha vědeckyacutech oborů (např filozofie antropologie lingvistiky psychologie informatiky kybernetiky biologie neurověd informačniacute vědy) Ciacutelem kognitivniacute vědy je tyto poznatky z jednotlivyacutech oborů sjednotit a propojit a nahliacutežet na ně v širokeacutem kontextu Vyacutesledkem zkoumaacuteniacute pak maacute byacutet komplexniacute pohled na vyacuteše zmiacuteněneacute procesy a lepšiacute porozuměniacute tomu jak probiacutehajiacute Aplikaciacute poznatků kognitivniacute vědy může byacutet počiacutetačoveacute modelovaacuteniacute jednotlivyacutech kognitivniacutech procesů či složitějšiacutech struktur simulujiacuteciacutech lidskeacute myšleniacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull kognitivniacute hexagram zobrazuje šest oborů spolupracujiacuteciacutech v raacutemci kognitivniacute vědy
Vztahy mezi discipliacutenami
kognitivniacute vědy v roce 1978
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle MILLER George A The cognitive revolution a historical perspective Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 3 s 141-144 ISSN 1364-6613
Kognitivniacute věda
bull vzaacutejemnaacute interakce
bull a součinnost
bull v raacutemci kognitivniacute vědy
Kognitivniacute věda
obory a podobory
ktereacute se na niacute podiacutelejiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle HAVEL Ivan M Věda o duši Vesmiacuter 2000 roč 79 č 7 s 363 ISSN 0042-4544
Kognitivniacute věda
Počaacutetky kognitivniacute vědy byly ovlivněny pracemi z oblasti raneacute
kybernetiky ve 30 a 40 letech např Warrena McCullocha a Waltera
Pitse kteřiacute se snažili porozumět zaacutesadaacutem organizace znalostiacute v mysli a
vytvořili prvniacute varianty vyacutepočetniacutech modelů inspirovanyacutech strukturou
biologickyacutech neuronovyacutech siacutetiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
Důležityacute přiacutenos znamenal vyacutevoj na poli teorie algoritmů a digitaacutelniacutech
počiacutetačů ve 40 a 50 letech zejmeacutena praacutece Alana Turinga a Johna
von Neumanna Von Neumannova architektura počiacutetače byla pro
kognitivniacute vědu vyacuteznamnaacute jako krok ve vyacutevoji vyacutezkumneacuteho naacutestroje
(počiacutetače) i jako metafora mezi strojovyacutem a lidskyacutem myšleniacutem Půdu
pro noveacute myšlenky v oblasti experimentaacutelniacute psychologie připravil
odklon od behaviorismu (kteryacute ignoroval některeacute otaacutezky ohledně
lidskeacuteho myšleniacute jako představivost jazyk či řešeniacute probleacutemů)
reprezentovanyacute např pracemi Noama Chomskeacuteho či Karla Spencera
Lashleyho
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Podobu vědniacute discipliacuteny ziacuteskala v polovině sedmdesaacutetyacutech let kdy vznikla Společnost pro kognitivniacute vědu (Cognitive Science Society) a byl založen časopis Cognitive Science
bull Za zakladatele či průkopniacuteky kognitivniacute vědy lze považovat tyto osobnosti George Miller John McCarthy Marvin Minski Allen Newell Herbert Simon Noam Chomsky
bull Prvniacute z nich psycholog G Miller ve sveacutem člaacutenku z roku 19566 poukaacutezal na omezeniacute lidskeacute mysli (např kapacitu kraacutetkodobeacute paměti) a vyjaacutedřil domněnku že tato omezeniacute jsou v mysli vyřešena pomociacute mentaacutelniacutech reprezentaciacute ktereacute informace zaznamenaacutevajiacute po malyacutech daacutevkaacutech K zakoacutedovaacuteniacute a dekoacutedovaacuteniacute informace jsou pak zapotřebiacute mentaacutelniacute procesy
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Uacutestředniacute hypoteacutezou kognitivniacute vědy kteraacute je dostatečně obecnaacute aby zastřešila všechny současneacute teoretickeacute přiacutestupy v raacutemci kognitivniacute vědy je komputačněreprezentativniacute uchopeniacute mysli (CRUM ndash Computational-Representational Understanding of Mind)
bull Podle tohoto přiacutestupu lze lidskeacute myšleniacute nejleacutepe pochopit a vysvětlit pomociacute reprezentujiacuteciacutech struktur v mysli a vyacutepočetniacutech procedur ktereacute operujiacute na těchto strukturaacutech CRUM využiacutevaacute jak analogii s fungovaacuteniacutem počiacutetače (datoveacute struktury ndash mentaacutelniacute reprezentace algoritmy ndash vyacutepočetniacute procedury běh programu ndash myšleniacute) tak i analogii se strukturou mozku (konekcionistickyacute přiacutestup ndash neurony a jejich propojeniacute hrajiacute roli datovyacutech struktur a nervoveacute vzruchy jsou analogiiacute algoritmů)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
V současnosti podle Thagarda (2001) existuje šest hlavniacutech teoretickyacutech přiacutestupů k vysvětleniacute povahy reprezentaciacute a vyacutepočetniacutech procedur (modelovaacuteniacute myšleniacute) ndash logika pravidla pojmy představy analogie a konekcionistickeacute siacutetě
bull Dalšiacute přiacutestup kteryacute se uplatňuje v raacutemci experimentaacutelniacute robotiky a uměleacuteho života vysvětluje kognici jako vzaacutejemnou interakci těla agenta a okolniacuteho prostřediacute Umělyacute život (artificial life alife) se snažiacute porozumět zaacutekladniacutem obecnyacutem vlastnostem živyacutech systeacutemů pomociacute vyvolaacuteniacute přirozeneacuteho chovaacuteniacute v softwaru hardwaru a biochemickyacutech sloučeninaacutech Studium zaacutekladniacutech abstraktniacutech vlastnostiacute živyacutech systeacutemů např nezaacutevisleacuteho adaptivniacuteho a inteligentniacuteho chovaacuteniacute tvořiacute styčnou plochu mezi umělyacutem životem a kognitivniacute vědou (Bedau 2003)
THAGARD Paul Cognitive Science In Edward N Zalta (ed) Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] Fall 2009 Edition Stanford Stanford University Center for the Study of Language and Information The Metaphysics Research Lab copy 2007 first publ Mon Sep 23 1996 substantive rev Mon Apr 30 2007 [cit 2009-12-03] Dostupnyacute z WWW lthttpplatostanfordeduarchivesfall2009entriescognitive-sciencegt ISSN 1095-5054
BEDAU Mark A Artificial life organization adaptation and complexity from the bottom up Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 11 s 505-512 ISSN 1364-6613
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Vyacutezkumneacute metody použiacutevaneacute kognitivniacute vědou jsou velmi různorodeacute a využiacutevajiacute např metody vychaacutezejiacuteciacute z psychologie neurověd počiacutetačoveacute vědy a systeacutemoveacute teorie Přiacutekladem jsou experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute mozkoveacute zobrazovaciacute metody vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute neurobiologickeacute metody
bull Experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute (reakčniacute doba psychofyzickeacute odpovědi sledovaacuteniacute pohledu) mozkoveacute zobrazovaciacute metody (PET EEG fMRI optickeacute zobrazovaacuteniacute MEG) vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute (symbolickeacute modelovaacuteniacute modely konekcionistickyacutechneuronaacutelniacutech siacutetiacute fyzickeacute dynamickeacute systeacutemy) neurobiologickeacute metody (přiacutemaacute stimulace mozku sledovaacuteniacute jedneacute buňky zviacuteřeciacute modely)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Neuromarketing
Neuromarketing ndash Wikipedie
Neuromarketing studuje funkce mozku při rozhodovaacuteniacute o koupi produktu httpcswikipediaorgwikiNeuromarketing
httpwwwgreenbookblogorgwp-contentuploads201312Neuromarketingjpg
Neuromarketing
Biometrickeacute metody dokaacutežou poskytnout vodiacutetka k hlubšiacutemu pochopeniacute spotřebitelskeacuteho chovaacuteniacute Poodhaliacute co zaacutekazniacutek skutečně ciacutetiacute na co a jak skutečně reaguje při kontaktu s konkreacutetniacutemi stimuly Zaacutekazniacutekovy vědomeacute deklarace jsou sice důležiteacute ale většinou neodraacutežejiacute jeho reaacutelneacute chovaacuteniacute Na jednu stranu je to zapřiacutečiněno tiacutem že podstatnaacute čaacutest mentaacutelniacutech procesů zaacutekazniacuteka se děje nevědomě přestože majiacute přiacutemyacute vliv na jeho chovaacuteniacute včetně rozhodovaciacutech procesů brand preferenciacute loajality a odhadů Na druhou stranu zde u mnoha procesů funguje vlastniacute zaacutekazniacutekova bdquoautocenzuraldquo kterou dobře ilustruje naacutesledujiacuteciacute přiacuteklad testu očniacute kamerou Zaacutekazniacuteci si zkraacutetka o sobě některeacute věci nejsou schopni uvědomovat a už vůbec naacutem o nich povědět
Jesenskyacute Daniel Neuromarketingoveacute vyacutezkumneacute metody v miacutestě prodeje In MediaGurucz 1362012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201206neuromarketingove-vyzkumne-metody-v-miste-prodejeUyzaSqyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Jak se daacute neuromarketing smysluplně využiacutet Mezi prvniacute a nejčastěji zmiňovaneacute vlaštovky patřiacute praacutece Reada Montague z roku 2004 srovnaacutevajiacuteciacute vniacutemaacuteniacute Pepsi-Coly a Coca-Coly bez znalosti značky naacutepoje (blind test) oproti konzumaci naacutepoje se znalostiacute značky Při testech byly zkoumaacuteny mozkoveacute oblasti konzumentů limonaacuted
Při konzumaci Pepsi byla při pitiacute aktivniacute oblast mozku spojenaacute s pocity odměn chutiacute ndash a to i když zkoumaneacute osoby znaly značku naacutepoje Oproti tomu u Coca Coly byla zaznamenaacutena činnost v předniacute čaacutesti čelniacuteho laloku oblasti spojeneacute s vědomyacutemi preferencemi city nebo osobou samotnou pouze v přiacutepadě kdy konzumenti znali značku naacutepoje Read Montague to komentoval přiacuteznačně bdquoPepsi vyhraacutevaacute mnoho chuťovyacutech testů ale Coca-Cola se prodaacutevaacute leacutepe protože lideacute jsou podvědomě ovlivněni jejiacute image ndash full of life Ale (doposud) to nikdo nezměřilldquo
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Společnost Mindlab joint-venture automobilky Daimler Benz a univerzity v Ulmu zase paacutetrala po přiacutečinaacutech faktu že sportovniacute auta jsou pro zaacutekazniacuteky viacutece atraktivniacute nežli MPV nebo hatchbacky Zjistili že i sporťaacuteky jsou spojeneacute s mozkovyacutemi centry kteraacute se jinak zapojujiacute při užitiacute čokolaacutedy drog nebo při sexu
V kuloaacuterech se špitaacute že velkeacute FMCG koncerny typu PampG využiacutevajiacute neuromarketing pro praacuteci v oblasti packagingu Idea takoveacuteho zaacuteměru je zřejmaacute pohledem do hlavy spotřebitele snadno zjistiacuteme zda se mu při pohledu na konkreacutetniacute obal vyacuterobku aktivujiacute oblasti mozku spojeneacute s emocemi nebo zda spiacuteše vědomě zpracovaacutevaacute racionaacutelniacute informace
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Praha - Noveacute mlyacuteny Google Earth Nahraacuteno 18 1 2011 dostupneacute elektronicky na httpwwwpano ramiocomphoto46737351 mBank spustila teaser na internetoveacute bankovnictviacute In Mediagurucz 7 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediaguruczwp-contentuploads201402mBankjpg a Chuchvalcovaacute Jana Nejsme jako oni hlaacutesajiacute v novyacutech reklamaacutech hned čtyři banky In MarketingSalestydencz 4 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpmarketingsalestydenczrubrikymarketingnejsme-jako-oni-hlasaji-v-novych-reklamach-hned-ctyri-banky_297128html
Catellovy zaacutekony charakterizujiacute interakci prostřediacute a vrozenyacutech
danyacutech dispozic jedince ndash jejich kongruence (průnik) umožňuje
propagaci a mystifikaci využiacutet sveacute prostředky naplno ndash od doby kdy
se zjistilo že prostřediacute jednotlivce se daacute manipulovat byla do toho
zapojena mystifikace a propagace nějakeacute ideologie ndash a systeacutem
kteryacute se zde vyviacutejiacute je marketingovyacute systeacutem
VALČEK P Slovniacutek literaacuternej teoacuterie Bratislava Literaacuterne informačneacute centrum 2006 351 s ISBN 80-89222-09-9
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon vtiskovaacuteniacute ndash prostřediacute maacute při tvorbě oblastiacute kongruence zaacutesadniacute vyacuteznam vnucuje vrozenyacutem dispoziciacutem sveacute podmiacutenky
Zaacutekazniacutek vstupuje do prostřediacute supermarketu a to se na něj snažiacute působit nejrůznějšiacutemi způsoby na uacuterovni uspořaacutedaacuteniacute i různyacutemi pomocnyacutemi prostředky manipulovaacuteniacutem mystifikaciacute a iluziacute Hledajiacuteciacute se v prvniacutech vteřinaacutech snažiacute zorientovat ocitaacute se v situaci hledaacuteniacute a nachaacutezeniacute nejelementaacuternějšiacutech recepčniacutech naacutevodů Po tom jako se zorientuje pochopiacute a zvaacutežiacute předklaacutedanou možnost rozhodne se vkročit a uacutečastnit se
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon pomocnyacutech prostředků ndash prostřediacute ovlivňuje vrozeneacute dispozice (intelekt) pomocnyacutemi prostředky ndash až do 20
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na můj intelekt a krabička cigaret nebo sladkosti u pokladny mi pomaacutehajiacute nezapomenout na důležitou součaacutest naacutekupu
bull zaacutekon tlaku k biosociaacutelniacutemu průměru ndash v prostřediacute je s jedincem jednaacuteno jako s reprezentantem stereotypů ndash je to konstitutivniacute mechanismus mystifikace
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na mou osobnost bez ohledu na vzdělaacuteniacute zkušenosti sociaacutelniacute rodinneacute pracovniacute postaveniacute je každeacutemu předklaacutedaacuten stejnyacute produkt ndash supermarketovaacute demokracie rovnost spotřebitelů je bohužel vyacutesledkem procesu kteryacute neniacute spojen s lidskou činnostiacute je to proces strojoveacute vyacuteroby strojoveacuteho přiacutejmu systeacutem produkce a konzumu
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon determinace oblasti ndash prostřediacute přiacutemo působiacute na určiteacute oblasti (kvality) určuje jistou miacuteru toho co se projeviacute
V supermarketu mi v pozadiacute hraje hudba nerozptyluji se tak okolniacutemi zvuky okolitniacute mluvou Světla hudba prostor ndash všechno působiacute na meacute bdquospotřebitelskeacute chovaacuteniacuteldquo soubor charakteristik stereotypů a reprezentaciacute ktereacute sem ziacuteskal vstupem do supermarketu
bull zaacutekon zvlaacuteštniacute vazby ndash prostřediacute ovlivňuje zvlaacuteštniacute vazby na objekty ndash třeba důvěra je vztah kteryacute vznikaacute a buduje se mezi lidmi lideacute pak legitimizovali i důvěru v instituce sociaacutelniacute řaacutedy a v dnešniacute době dokonce i důveru (překonaacuteniacute interdikce) v diplastie typu probleacutem dihydrogeacutenmonoxidu Zaacutekonem zvlaacuteštniacute vazby se daacute vysvětlit interdikce (po)slušnosti kterou tak často systeacutemy vyžadujiacute (třeba recepčniacute poslušnost ndash preferovanou recepci produktu)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Přenos a druhy reprezentaciacute
Reprezentace ndash opakovaneacute zpřiacutetomněniacute zobrazeniacute předvaacuteděniacute je symbolickyacute mechanismus konstruovaacuteniacute (mediaacutelniacutech) objektů a souvisiacute s reprezentativnostiacute souborem charakteristik nevyhnutelnyacutem k tomuto symbolickeacutemu procesu
Re-prezentovaacuteniacute je předvaacuteděniacute určityacutech pohledů na sociaacutelniacute skupiny ndash jež se pak přiacutejemce učiacute přijiacutemat jako bdquosamozřejmeacuteldquo bdquonormaacutelniacuteldquo (o tom viacutece vypoviacutedaacute analyacuteza přiacutejmu a zakoacutedovaacuteniacute ideologie do mediovaneacuteho sděleniacute ndash Stuart Hall)
Typ je druh reprezentace vlastniacute zobrazovaciacutemu systeacutemu ndash uměniacute V literaacuterniacute produkci je to literaacuterniacute postava (chronotop) charakterizovaacutena tiacutem co reprezentuje Typy jsou detailně propracovaneacute ačkoli zpravidla neexistujiacute v reaacutelneacutem světe na rozdiacutel od stereotypů ndash zjednodušenyacutech reprezentaciacute deformujiacuteciacutech svou předlohu stereotyp vznikaacute zaacuteměrem a opakovanou reprezentaciacute Kriteacuteriem pro přenos vyacuteznamu jsou rozpoznatelnost reprezentativnost atraktivita
Archetypy jsou hluboce zakořeněneacute typy vyjadřujiacute představy viacutery
hodnoty předsudky opraacutevněniacute S archetypaacutelniacutemi a stereotypniacutemi
reprezentacemi v mediaacutelniacute realitě je spojeneacute riziko (nebo pro
marketing vyacutehoda) nekritickeacute fixace ta je totiž přirozenyacutem
důsledkem imagemakingu budovaacuteniacute a posilovaacuteniacute image značky
budovaacuteniacute vztahu ke značce stejně přirozenyacutem jako davovaacute
psychoacuteza kteraacute zaacutekonitě nastane po skolabovaacuteniacute přiacuteslušneacuteho
systeacutem a jeho meacutedia (např po krachu velkeacute společnosti banky)
Přenosem dochaacuteziacute k introjekci co je podle gestaltistu Fritza Perlse
neurotickyacute mechanismus pomociacute něhož vtělujeme do naacutes
samotnyacutech vzory postoje způsoby činnostiacute a myšleniacute ktereacute nejsou
ve skutečnosti naše
ADŽAJA (AJAYA) Swami Psychoterapie Vyacutechodu a Zaacutepadu Sjednocujiacuteciacute paradigma Praha Chvojkovo nakladatelstviacute 2000 194 s ISBN 80-86183-18-1 s 98 ndash 99
Provokovanaacute projekce se využiacutevaacute na identifikaci projekčniacutech mechanismů u pacienta prostřednictviacutem konotaciacute i v tzv Rorschachovyacutech skvrnaacutech (pacient popisuje co podle něj zobrazujiacute utajenou informaciacute pro vetšinu pacientů zůstavaacute že terapeut ukazuje každeacutemu pacientovi vždy ty stejneacute předlohy ndash logickou recepčniacute reakciacute toho kdo to odhaliacute hned by bylo řiacutect bdquoty skvrny nezobrazujiacute nic ndash zajiacutemaacute vaacutes jen jakyacute vyacuteznam jim přiřadiacutemldquo)
VALČEK Peter Neviditeľnyacute horizont civilizaacutecie In Slovo ndash Roč 4 (2002) č 24 s 10 ndash 11
Kořeny neurotickeacuteho mechanismu vklaacutedaniacute ciziacutech vyacuteznamů můžeme hledat v intenzitě argumentace pro daneacute meacutedium pro danou situaci Člověk zavřenyacute v kabině sveacuteho auta se ohlušuje jednotvaacuterniacutem hlukem ze sveacuteho autoraacutedia CDmp3 přehraacutevače ne kvůli tomu aby neslyšel zvuk motoru ale proto aby se ani na chviacuteli neodpojil od uměleacute reality meacutediiacute multimediaacutelniacuteho světa ndash aby si ji ustavičně bdquozpřiacutetomňoval a na niacute participovalldquo
Tahle deformace je deformaciacute fatickeacute funkce komunikace
Projekci takeacute chybiacute vlastniacute pojmovaacute řeč podstatou projekce je zamlženiacute zneviditelněniacute zneprůhledněniacute označovaneacuteho
Sigmund Freud považoval projekci za obrannyacute mechanismus psychiky kteryacute posouvaacute nechtěneacute nebo nezpracovaneacute (nebo přiacuteliš intenzivniacute) obsahy do nevědomiacute virtuaacutelně se jich zbavuje a promiacutetaacute je do psychiky jinyacutech
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 85
Interjekce je zkratkovitaacute až zkratovaacute symbolizace udalostiacute jejich mimetickyacutemi naacutehradkami jsou to přechody zkracujiacuteciacute cestu aktuaacutelniacute kombinatorice vyacuteznamu P Valček uvaacutediacute že klasickou formu seacutemantickeacute interjekce jako kondenzačniacuteho mechanismu vysvětlil S Freud v sovislosti s analogiiacute mezi vtipem a snem Zdrojem sociativniacutech efektů humoru a takeacute intrapsychickeacute magičnosti snu je vždy kraacutetkeacute spojeniacute prvků z různyacutech seacutemantickyacutech uacuterovniacute (kondenzujiacuteciacute interjekce zhuštěniacute Verdichtung ndash mechanismus takoveacuteho konstruovaacuteniacute vyacuteznamu je popsanyacute jako snovaacute suspenze)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 126
Atributivniacute seacutemantizace atributivniacute vyacuteznam ndash přiřazovaacuteniacute
vyacuteznamu argumentace pro bez ohledu na celostniacute strukturu
atribuce jsou popsaacuteny v kognitivniacute psychologii a vysvětlujiacute
mechanismus difuze vzaacutejemneacuteho vniacutemaacuteniacute motivace chovaacuteniacute
nebo činnosti založenyacute na tendenci člověka přisuzovat aktem
vyacutesledkem uacutespěchem neuacutespěchem určiteacute situačně zvoleneacute
vnějšiacute i vnitřniacute přiacutečiny
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 103 ndash 104
bull datasexualita ndash posedlost daty
Komunikačniacute (nelaacutetkovaacute) zaacutevislost nebo moacutedniacute kulturniacute trend
bull meacutedium = seacutemiotickyacute produkt uvaacutedějiacuteciacute do jineacuteho stavu vědomiacutereality
bull meacutedium způsobuje extenzi schopnosti ale pak i amputaci
bull (digitalizace informaciacute ndash bryacutele ndash Hubblův teleskop - dron ztratiacuteme schopnost čiacutest a rozlišovat znaky)
bull človek robot ndash kyborg transhumanizmus a technokracie
bull kultivace přiacutejemce v mediaacutelniacute realitě a poruchy přiacutejmu
Šablona pro předsevzetiacute 2014 - DOWNLOAD
Chcete taky ziacuteskat životniacute data a vědět jak si na tom stojiacutete
Staacutehněte si šablonu kterou jsem vytvořil pro rok 2014 včetně vysvětlivek a prvniacuteho předvypněneacuteho měsiacutece Během pěti minut nahradiacutete meacute ciacutele za sveacute a můžete začiacutet svůj prvniacute datasexuaacutelniacute rok
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoJsou totaacutelně k ničemu Že je lidi nedodržiacute většinou vědiacute už v
momentě kdy si je uklaacutedajiacute Ještě horšiacute ale je že i kdyby je dodržet
chtěli na konci roku nedokaacutežiacute vyhodnotit jestli uspěli Proto jsem na
novoročniacute predsevzetiacute šel loni jinak S daty a Excelem Diacuteky tomu
viacutem že jedno se mi podařilo splnit na 88 ldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoDiacuteky datům jsem si nicmeacuteně v posledniacute čtvrtině roku uvědomil jak
na tom jsem a naordinoval si každyacute viacutekend alespoň jeden volnyacute den
Což lze pěkně vidět na vizualizaci Stejně jako to že jsem loni měl
dvě obdobiacute kdy jsem jel měsiacutec v kuseldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoTrue datasexuals however will not stop at just collecting and recording bits of data from the Web They are obsessively driven to use a proliferating number of mobile devices and apps to make data-grooming a reality
-
Opravdoviacute datasexualoveacute se nezastaviacute u sbiacuteraacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute bitů dat z webu Jsou posedle pohaacuteněny použiacutevat celou řadu množiacuteciacutech se mobilniacutech zařiacutezeniacute a aplikaciacute aby se jejich peacuteče o uacutedaje stala realitouldquo
Basulto Dominic Meet the Urban Datasexual
In bigthinkcom 16 4 2012 Dostupneacute elektronicky na
httpbigthinkcomendless-innovationmeet-the-urban-datasexual
social media analyst Dominic Basulto describes datasexuals as individuals who ldquoare relentlessly digital They obsessively record everything about their personal lives and they think data is sexyhellipTheir livesmdashfrom a data perspective at leastmdashare perfectly groomedrdquo
Sociaacutelniacute meacutedia analytik Dominic Basulto popisuje datasexuaacutely jako jednotlivce kteřiacute bdquojsou neuacutenavně digitaacutelniacute Posedle zaznamenaacutevajiacute vše o osobniacutem životě a mysliacute si že data jsou sexy Jejich životy jsou přinejmenšiacutem z hlediska dat perfektně upraveneacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies
6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na
httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
I think a large component of social media usage is the concept of tracking As McFedries explains specifically when it comes to a datasexual everything online is a numbers game Individuals in the digital realm obsess about how many likes their profile picture has received and how this number compares to their fellow Facebook users This same idea can be applied to Twitter Instagram or any other social media platform Itrsquos the idea that a single number defines your social status and level of popularity Someone with 50 profile picture likes is obviously so much cooler than someone with 15 right In reality we all know that the number of likes we receive of the number of Facebook friends we have doesnrsquot actually reflect our social standing in the world It does however alter the way others perceive us
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Mysliacutem že velkaacute součaacutest využitiacute sociaacutelniacutech meacutediiacute je koncept sledovaacuteniacute Jak McFedries vysvětluje zvlaacuteště když přijde na datasexuaacutely vše on-line je hra čiacutesel Jednotlivci v digitaacutelniacute fascinaci sniacute o tom kolik maacute raacuted maacute jejich profilovyacute obraacutezek lajků a způsobu jakyacutem toto čiacuteslo srovnaacutevats ostatniacutemi uživateli Facebooku Stejnyacute naacutepad může byacutet aplikovaacuten na Twitter Instagram nebo jineacute sociaacutelniacute mediaacutelniacute platformy Je to myšlenka že jedno čiacuteslo definuje vaše sociaacutelniacute postaveniacute a uacuteroveň popularity Někdo s 50 obraacutezkami v profilu je samozřejmě tolik atraktivnějšiacute než někdo s 15 že Ve skutečnosti všichni viacuteme že počet lajků od přaacutetel na Facebooku neniacute ve skutečnosti naše společenskeacute postaveniacute ve světě Nicmeacuteně měniacute to způsob jak naacutes ostatniacute vniacutemajiacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Děkuji za pozornost
PhDr Peter Jan Kosmaacutely PhD
V přiacutepadě nejasnostiacute mě kontaktujte na kosmalyvip-vscz
Po obdobiacute prvotniacutech teoriiacute a modelů (Lasswell Lippmannn) nastala
změna před 2 světovou vaacutelkou a v USA vznikly dvě vyacuteznamnaacute centra
vyacutezkumu
bull Institut pro užiteacute sociaacutelniacute vědy na Kolumbijskeacute univerzitě v New Yorku
bull Institut pro vyacutezkum komunikace na Yaleskeacute univerzitě (Carl I Hovland)
Vyacuteznam ve vyacutezkumu skupinoveacute komunikace sehraacutelo i vyacutezkumneacute středisko
skupinoveacute dynamiky vedeneacute Kurtem Lewinem založeneacute v roku 1945 na
Institutě pro technologie v Massachusetts
Sociologicky orientovanaacute skupina kolem Paula Lazarsfelda se začala
orientovat na vyacutezkum působeniacute rozhlasu v politickyacutech kampaniacutech a na to
jak masovaacute komunikace vplyacutevaacute na změnu naacutezorů a postojů
V roku 1940 uskutečnili vyacutezkum v Erie County (v staacutetě Ohio) a ukaacutezal se
překvapivě malyacute vliv masovyacutech meacutediiacute na rozhodovaacuteniacute se voličů Omnoho
silnějšiacute se ukaacutezal osobniacute vliv
Tento jev potvrdilo později množstviacute dalšiacutech vyacutezkumů a byla formulovaacutena
teze o dvoustupňoveacutem toku masoveacute komunikace
Sociaacutelněpsychologicky orientovanaacute skupina na čele s Carlem I
Hovlandem zkoumala vliv propagandy a persuaze (přesvědčovaacuteniacute) a
vyacutesledkem byli teorie ktereacute vychaacutezeli z předpokladu že lideacute usilujiacute o
bdquokonzistentniacuteldquo bdquorovnovaacutežnouldquo bdquosymetrickouldquo postojovou
strukturu Proto jakeacutekoli vnějšiacute vlivy vyvolaacutevajiacuteci u jedince kognitivniacute
nebo emotivniacute disonanci vyvolaacutevajiacute rovněž uacutesiliacute o rovnovaacutehu
Gerhard Maletzke 1963 Pressure and spontaneous feedback
Kognitivniacute disonance a selektivniacute expozice
Teorii kognitivniacute disonance publikoval v roku 1957 (A Theory Of
Cognitive Dissonance) Leon Festinger americkyacute
sociaacutelněpsychologicky orientovanyacute vědec studoval i u Kurta Lewina
Festinger zkoumal zaacutekonitosti tvorby sociaacutelniacutech siacutetiacute a prokaacutezal že lideacute
se bdquozpřaacutetelujiacuteldquo nejen na zaacutekladě společnyacutech zaacutejmů ale hlavně na
zaacutekladě fyzickeacute bliacutezkosti (sousedeacute) Kognitivniacute disonance vyjadřuje že
rozporuplnost v přesvědčeniacute nebo ve viacuteře zapřiacutečiniacute nepohodlneacute
psychickeacute pnutiacute takže lideacute pak přizpůsobiacute sveacute naacutezory (snaha o
konsonanci) nikoli okoliacute
Teorie selektivniacute expozice pak vysvětluje motivaci lidiacute selektivně
vyhledaacutevat informace ktereacute podporujiacute dřiacutevějšiacute rozhodnutiacute nebo
existujiacuteciacute postoje a tak se aktivně vyhyacutebat protichůdnyacutem
informaciacutem
Se selektivniacute expozici souvisiacute i selektivniacute vniacutemaacuteniacute
(bdquonesympatickyacuteldquo obsah lideacute nevniacutemajiacute nebo si jej přizpůsobiacute) a
selektivniacute retence (zadrženiacute zapomenutiacute vytěsněniacute)
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Aschův experiment (1951)
Asch vyzval studenty aby porovnaacutevali velikosti čar na seacuterii kartiček Uvedl to jako test zraku ale ve skutečnosti šlo o test posuzujiacuteciacute konformitu
Studenti-spolupracovniacuteci byli předem instruovaacuteni aby v některyacutech přiacutepadech odpoviacutedali jednotně (12times z 18 přiacutepadů) a hlavně bdquošpatněldquo Posledniacute odpoviacutedal student kteryacute o ničem nevěděl Ostatniacute takteacutež neměli vyjadřovat žaacutedneacute zvlaacuteštniacute reakce na odpovědi druhyacutech Pouze posledniacute byl evidentně nesvůj potil se a nadměrně gestikuloval
Zatiacutemco v pokusneacute skupině kteraacute odpoviacutedala sama za sebe neudělalo 35 ze 37 uacutečastniacuteků žaacutednou chybu (95 lidiacute odpovědělo vždy spraacutevně) vlivem skupinoveacuteho tlaku neudělalo chybu pouze 25 uacutečastniacuteků (47 udělalo alespoň jednu chybu (1-7) a 28 8 a viacutece (z 12))
httpcswikipediaorgwikiAschův_experiment
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Milgramův experiment (1963)
Psycholog Stanley Milgram se pokusil otestovat lidskou vůli podvolit se autoritě v přiacutepadě že je uacutečastniacutekovi nařiacutezeno ubliacutežit dalšiacutemu uacutečastniacutekovi Vyacutesledky experimentu byly šokujiacuteciacute
Uacutečastniacuteci dostali role bdquoučitelůldquo a bdquostudnetůldquo a v přiacutepadě špatneacute odpovědi měl učitel studentovi způsobit stimulaci elektrickyacutem proudem Naviacutec byli učiteleacute vyzvaacuteniacute zvyšovat intemnzitu elektrošoků v situaci kdy student opakovaně odpoviacutedal špatně
Navzdory vyacutekřikům a projevům bolesti od studenta ve vedlejšiacute miacutestnosti uacutečastniacuteci pokračovali na pokyn vedouciacuteho experimentu v brutaacutelniacutech trestech
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Milgramův experiment (1963)
Ze začaacutetku se bdquožaacutekldquo pletl jen maacutelo ovšem čiacutem viacutece stoupala intenzita bdquošokůrdquo tiacutem přibyacutevalo i chyb bdquoUčitelldquo slyšel jak bdquožaacutekldquo při 75 V začiacutenaacute nařiacutekat při 120 V křičel že to boliacute při 150 V nechtěl pokračovat při 180 V steacutenal bdquonemohu tu bolest vydržetldquo při 270V byly vyacutekřiky staacutele zoufalejšiacute Při 300 V bdquožaacutekldquo zavolal že už nebude odpoviacutedat ale experimentaacutetor bdquoučitelildquo řekl že mlčeniacute se považuje za špatnou odpověď Od 330 V bdquoučiteleacuterdquo slyšeli jen ticho V miacutestnosti s bdquoučitelemldquo byl vedouciacute pokusu kteryacute jej povzbuzoval větami typu bdquoProsiacutem pokračujteldquo bdquoExperiment vyžaduje abyste pokračovalldquo bdquoJe nezbytneacute abyste pokračovalldquo a nakonec bdquoNemaacutete jinou volbu musiacutete pokračovatldquo
httpcswikipediaorgwikiMilgramův_experiment
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Stanfordskyacute experiment (14-20 8 1971)
Spočiacuteval v uzavřeniacute určiteacuteho počtu dobrovolniacuteků do uměle vytvořeneacuteho vězeniacute v roliacutech vězňů a dozorců a sledovaacuteniacute jejich chovaacuteniacute Psycholog Philip Zimbardo rozdělil 9 a 9 uacutečastniacuteků do dvou skupin ndash bdquovězňi a dozorcildquo Experiment se odehraacuteval ve sklepniacutech prostorech Stanfordskeacute univerzity a musel byacutet po šesti dnech předčasně ukončen Vězni se druhyacute den vzbouřili a reakce dozorců byly nečekaně brutaacutelniacute
Způsob jakyacutem bylo v kraacutetkeacute době změněno chovaacuteniacute předevšiacutem dozorců byl zcela šokujiacuteciacute jak pro ně tak pro Zimbarda samotneacuteho Ukaacutezalo se že zdravyacute člověk je-li vystaven extreacutemniacutem podmiacutenkaacutem se může radikaacutelně změnit (nebo změnit sveacute chovaacuteniacute) a to ve velmi kraacutetkeacute doběHlavniacute zaacutevěr kteryacute Zimbardo učinil z tohoto experimentu byl naacutezor že brutaacutelniacute zločiny napřiacuteklad v době vaacutelky nejsou diacutelem žaacutednyacutech psychopatů ani lidskyacutech zrůd ale obyčejnyacutech lidiacute vystavenyacutech nepřekonatelneacutemu tlaku okolnostiacute
httpcswikipediaorgwikiStanfordskyacute_vězeňskyacute_experiment httpwwwprisonexporg
Systeacutemovaacute teorie
Skupinovaacute dynamika je metoda kde systeacutemoveacute uvažovaacuteniacute pomaacutehaacute porozumět sociaacutelniacutem interakciacutem zkoumaacuteniacutem rozdiacutelů
Charakteristiky systeacutemu podle Batesona
bull Systeacutem pracuje s rozdiacutely definovanyacutemi jako odchylky od hranice za kterou se už tvořiacute informace
bull Systeacutem se sklaacutedaacute z bdquouzavřenyacutech smyčekldquo nebo obvodů podeacutel kteryacutech fungujiacute rozdiacutely nebo transformace
bull Udaacutelosti v systeacutemu jsou spiacuteš napaacutejeny v raacutemci systeacutemu než vlivem spouštěče (když se dotknete šneka děsiacute vaacutes to spiacuteše diacuteky vlastniacute energii než energii z vašeho kontaktu)
bull Systeacutemy vykazujiacute rekurzivitu nebo kruhovou přiacutečinnost co znamenaacute že systeacutem využiacutevaacute vyacutesledky svyacutech vlastniacutech operaciacute jako zaacuteklad dalšiacutech operaciacute
Bateson G (ed) A sacred unity Further steps to an ecology of mind Rodney Donaldson San Francisco Harper Collins 1991 s 212
Jednotky ktereacute charakterizoval Lev Vygotsky jako zoacuteny proximity jsou přiacutekladem systeacutemoveacuteho uvažovaacuteniacute
Berger a Luckmann při vyacutekladu způsobu vzniku instituciacute zcela
opomiacutejejiacute otaacutezku proč ke konsensu dochaacuteziacute Podle nich je volba
jakyacute způsob řešeniacute probleacutemu se stane instituciacute zcela arbitraacuterniacute
Uacuteplně opomiacutejejiacute otaacutezku jakyacutem způsobem se na vyacuteběru instituce
podiacuteliacute fungovaacuteniacute samotneacute reality (jen způsob řešeniacute kteryacute je v
souladu s realitou může byacutet dlouhodobě funkčniacute)
Niklas Luhmann kteryacute se pokoušiacute o zavedeniacute systeacutemoveacute teorie do
sociologie tvrdiacute že sociaacutelniacute systeacutemy jsou autopoietickeacute
(sebevytvaacuteřejiacuteciacute se) a sebereferenčniacute
STODOLA JIŘIacute Individua sociaacutelniacute siacutetě a poznaacuteniacute Možnosti a limity kognitivniacuteho a sociaacutelně-domeacutenoveacuteho paradigmatu v informačniacute vědě a realistickyacute model domeacuteny ProInflow [online] 21082012 Dostupneacute elektronicky na lthttpproinflowczindividua-socialni-site-poznani-moznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-v-inforgt ISSN 1804ndash2406
Autopoiesis je termiacuten kteryacute do biologie zavaacutediacute Maturana a Varela
a v podstatě znamenaacute vlastnost živyacutech systeacutemů kterou popsal již
Aristoteleacutes ndash jejich schopnost udržovat se v uspořaacutedaneacutem stavu
hyacutebat sebou a čerpat ze sveacuteho okoliacute energii a informace
Sebereference znamenaacute schopnost referovat k sobě což v podstatě
znamenaacute poznaacutevat sebe sama tj učinit sebe objektem vlastniacuteho
poznaacuteniacute Takovou schopnostiacute však disponujiacute jen inteligentniacute tvoroveacute
(spolehlivě ji můžeme připsat pouze lidem ačkoliv někteřiacute autoři ji
rozpoznaacutevajiacute i u některyacutech vyššiacutech živočichů) V Luhmannově pojetiacute
je tedy sociaacutelniacute systeacutem v podstatě živyacute a sebevědomyacute což je
vlastnost individuiacute
STODOLA JIŘIacute Individua sociaacutelniacute siacutetě a poznaacuteniacute Možnosti a limity kognitivniacuteho a sociaacutelně-domeacutenoveacuteho paradigmatu v informačniacute vědě a realistickyacute model domeacuteny ProInflow [online] 21082012 Dostupneacute elektronicky na lthttpproinflowczindividua-socialni-site-poznani-moznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-v-inforgt ISSN 1804ndash2406
Domeacutena je složityacute agregaacutet kteryacute se sklaacutedaacute z
bull objektů zkoumaacuteniacute
bull subjektů poznaacuteniacute a tvůrců informačniacutech objektů
bull informačniacutech objektů
bull informačniacutech a komunikačniacutech vztahů mezi objekty zkoumaacuteniacute subjekty a informačniacutemi objekty
bull vztahů souladu či nesouladu mezi objekty subjekty a informačniacutemi objekty ktereacute vznikajiacute na zaacutekladě informačniacutech a komunikačniacutech vztahů
STODOLA JIŘIacute Individua sociaacutelniacute siacutetě a poznaacuteniacute Možnosti a limity kognitivniacuteho a sociaacutelně-domeacutenoveacuteho paradigmatu v informačniacute vědě a realistickyacute model domeacuteny ProInflow [online] 21082012 Dostupneacute elektronicky na lthttpproinflowczindividua-socialni-site-poznani-moznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-v-inforgt ISSN 1804ndash2406
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Zpětnaacute vazba
bull Vizualizace
bull Koncentrace
bull Vytvaacuteřeniacute separovanyacutech mentaacutelniacutech modelů
bull Konstruktivismus
bull Akomodace
bull Hra
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute ve vyacuteuce
bull Akomodace ndash korekce pomociacute počiacutetačovyacutech programů
bull Hra - Počiacutetačovaacute hra rozviacutejiacute logickeacute a strategickeacute myšleniacute postřeh zvyšuje sebedůvěru pomaacutehaacute postiženyacutem Hra produkuje radost dokaacuteže zaměstnat jedince a vyplnit mu volnyacute čas
- pomaacutehaacute v učeniacute a hlavně je přirozenou součaacutestiacute života
Sociologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute ve vyacuteuce
bull Informačniacute technologie jsou jakyacutemsi urychlovačem působeniacute učitele ve vyacuteuce dokaacutežiacute znaacutesobit uacutečinek dobreacute ale bohužel i špatneacute vyacuteuky
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Zpětnaacute vazba
Zpětnou vazbou je člověk zpraven o uacutespěšnosti či neuacutespěšnosti sveacuteho počiacutenaacuteniacute
Počiacutetač může poskytnout zpětnou vazbu prakticky okamžitě
Neosobniacute poskytovaacuteniacute zpětneacute vazby posiluje intensionaacutelniacute (vnitřniacute) motivaci žaacuteka kdy snaha vyřešit probleacutem neniacute nahrazovaacutena snahou zviditelnit se v očiacutech učitelovyacutech a zaliacutebit se mu [Fontana] Zodpovědnost za spraacutevnost řešeniacute nemůže žaacutek přesunout na jinou osobu
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Vizualizace
- použiacutevaacuteniacute naacutekresů naacutečrtků obraacutezků grafů
- Člověk maacute omezenou tzv aktivniacute paměť kterou při učeniacute nedokaacuteže překročit
- Učiacute-li se člověk nějakyacute novyacute abstraktniacute pojem spotřebovaacutevaacute velkou čaacutest sveacute aktuaacutelniacute paměťoveacute kapacity na představovaacuteniacute si daneacute situace na ktereacute učitel pojem vysvětluje Vizualizace pomaacutehaacute čaacutest aktuaacutelniacute paměti uvolnit ve prospěch dalšiacutech mentaacutelniacutech činnostiacute (jako je indukce abstrakce komparace dedukce symbolizace apod)
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Koncentrace
Pomoc počiacutetače zde spočiacutevaacute v tom že za žaacuteka vyřešiacute snadneacute jednotliveacute diacutelčiacute kroky ktereacute vykonaacute na žaacutekův přiacutekaz a nechaacute jej koncentrovat myšleniacute pouze v uacuterovni vyššiacute
bull Vytvaacuteřeniacute separovanyacutech mentaacutelniacutech modelů
Dostatečně dlouhyacutem opakovanyacutem ziacuteskaacutevaacuteniacutem separovanyacutech modelů člověk ziacuteskaacute dostatečnou zkušenost s danyacutem pojmem aby si mohl vytvořit model obecnyacute univerzaacutelniacute Nedostatečneacute ziacuteskaacuteniacute a zpracovaacuteniacute separovanyacutech modelů vede k formalismu tedy k situaci kdy člověk vytvořiacute chybnyacute obecnyacute model daneacuteho jevu či pojmu
bull Konstruktivismus
Počiacutetačoveacute prostřediacute ověřuje v praxi naacutepady hypoteacutezy a žaacutek může vlastniacute aktivitou danyacute novyacute pojem zkonstruovat přijiacutet ldquona tordquo saacutem objevit jej pro sebe
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Přiacutestup ke komunikaci jako k zpracovaacuteniacute informaciacute (information
processing) 1950 ndash 1960 prvniacute počiacutetače umožňujiacute psychologům
srovnaacutevat způsob jakyacutem uklaacutedaacute a zpracovaacutevaacute informace počiacutetač na
rozdiacutel od člověka (mysl paměť myšleniacute)
Selektivniacute pozornost šum a dalšiacute rušeniacute komunikace již nebyly
otaacutezkou techniky (Shannon Weaver) ale percepce (vniacutemaacuteniacute) a
recepce (přiacutejmu) rozděleniacute pozornosti přepiacutenaacuteniacute pozornosti
Kapacita pozornosti omezenaacute na jistyacute počet věciacute a zpracuje omezeneacute
množstviacute informaciacute
Instrukčniacute dizajn paměť se nemaacute přetěžovat maacute dokončit uacutekol než
začne dalšiacute pokud jsou paměť a mysl přetiacuteženy učeniacute se nemůže
uskutečnit
Kognitivniacute přiacutestup bull Jean Piaget (1896-1980) - Vyacutevojovaacute staacutedia vyacutevojovaacute psychologie - vliv strukturalizmu a konstruktivistickaacute teorie znalosti - staacutedia kognitivniacuteho vyacutevoje Senzomotorickeacute staacutedium od narozeniacute do 2 let života Předoperačniacute staacutedium od 2 do 7 let (egocentrickeacute myšleniacute) Stadium konkreacutetniacutech operaciacute od 7 do 11-12 let (logika klasifikace) Stadium formaacutelniacutech operaciacute 12 let (konstrukce idejiacute abstraktniacute myšleniacute) Dopad na počiacutetačoveacute vědy a vědy o uměleacute inteligenci bdquoSeymour Papert použil Piagetovu praacuteci při vytvaacuteřeniacute Logo programming language Alan Kay použil Piagetovy teorie jako zaacuteklad pro Dynabook programming system conceptk vyvinutiacute Alto prototypu kteryacute jako prvniacute objevil zaacuteklady grafickeacuteho uživatelskeacuteho rozhraniacute (GUI) a ovlivnil vytvořeniacute uživatelskyacutech rozhraniacute v 80 letech 20 stoletiacute a pozdějildquo
zdroje httpcswikipediaorgwikiJean_Piaget httpenwikipediaorgwikiFileJean_Piaget_in_Ann_Arborpng
Kognitivniacute přiacutestup bull geštalt (gestalt) psychologie (od roku 1900) - scheacutemata ktereacute si učiacuteciacute se vytvaacuteřiacute v reakci na prostřediacute - 2 předpoklady - Paměť ndash organizovanyacute systeacutem zpracovaacuteniacute informaciacute - Primaacuterniacute znalosti (prior knowledge) ndash tvořiacute epistemickeacute kompetence - scheacutema jako zaacutekladniacute jednotka porozuměniacute vzdělaacutevaciacutemu obsahu (Piaget) - vyacutevojoveacute procesy podle Piageta adaptace na prostřediacute po vyvolaacuteniacute
interakce (disonance) nastaacutevaacute začleňovaacuteniacute novyacutech informaciacute do staacutevajiacuteciacutech konceptů (asimilace) pak může proběhnout proces změn staacutevajiacutech scheacutemat (akomodace) Učeniacute pomociacute opakovanyacutech akciacute využiacutevaacute proces zrcadloveacute abstrakce (reflecting abstraction) schopnost identifikovat vlastnosti objektů podle toho jakeacute uacutečinky na ně majiacute různeacute akce využiacutevaacute proces empirickaacute abstrakce (empirical abstraction) Jsou to dvojiacute procesy vytvaacuteřeniacute noveacuteho kognitivniacuteho staacutedia (cognitive stage) Naacutesleduje rozpoznaacutevaacuteniacute složitějšiacutech objektů a vytvaacuteřeniacute složitějšiacutech uacutekonů Pokud znalosti ziacuteskaneacute v jednom staacutediu vedou prudce a rapidně k noveacutemu vyššiacutemu staacutediu pochopeniacute řiacutekaacuteme že proběhl bdquogestaltldquo
zdroj httpcswikipediaorgwikiJean_Piaget
Kognitivniacute zaacutetěž (cognitive load) John Sweller - pracovniacute paměť umiacute procesovat 7 +- 2 scheacutemat - na řešeniacute probleacutemu potřebuje učiacuteciacute se množstviacute kognitivniacute procesniacute kapacity maacute omezenou bdquopracovniacute paměťldquo ale neomezenou dlouhodobou paměť (scheacutemata se do niacute uklaacutedajiacute a z niacute vyvolaacutevajiacute) - teorie z oboru instrukčniacuteho dizajnu (instructional design) kde je
informaciacute to co svojiacute strukturou dovoluje učiacuteciacutemu se vyviacutejet scheacutemata automaticky a rychle (tyto informace jsou uchovaacutevaacuteny v dlouhodobeacute paměti jako naacutevyky)
1 vnitřniacute zaacutetěž (intrinsic c load) inherentniacute komplexnost naacuteročnost uacutekolu učiacuteciacute se nekontroluje bdquoporcovaacuteniacuteldquo obsahu do věcnyacutech probleacutemů
2 vnějšiacute zaacutetěž (extraneous c load) dalšiacute a nadbytečneacute informace v průběhu vyacutekladu rozptyluje od učeniacute naacutesledek vysokeacute vnitřniacute zaacutetěže
3 podstatnaacute zaacutetěž (germane c load) vědomaacute aktivita uacutekolově řiacutezena vytvaacuteřeniacute scheacutemat přijatelnaacute zaacutetěž vysokaacute vnitřniacute niacutezkaacute vnějšiacute vysokaacute podstatnaacute
zdroje httpeducationartsunsweduaumediaProfilecacheR148174-swellerjpg httpwwwinstructionaldesignorgtheoriescognitive-loadhtml
Kognitivniacute věda
bull Kognitivniacute věda je transdisciplinaacuterniacute obor kteryacute se věnuje studiu procesů ziacuteskaacutevaacuteniacute a využiacutevaacuteniacute znalostiacute myšleniacute učeniacute a rozhodovaacuteniacute nejen u lidiacute ale i u uměle vytvořenyacutech systeacutemů K tomuto studiu využiacutevaacute vyacutesledky vyacutezkumů i metody mnoha vědeckyacutech oborů (např filozofie antropologie lingvistiky psychologie informatiky kybernetiky biologie neurověd informačniacute vědy) Ciacutelem kognitivniacute vědy je tyto poznatky z jednotlivyacutech oborů sjednotit a propojit a nahliacutežet na ně v širokeacutem kontextu Vyacutesledkem zkoumaacuteniacute pak maacute byacutet komplexniacute pohled na vyacuteše zmiacuteněneacute procesy a lepšiacute porozuměniacute tomu jak probiacutehajiacute Aplikaciacute poznatků kognitivniacute vědy může byacutet počiacutetačoveacute modelovaacuteniacute jednotlivyacutech kognitivniacutech procesů či složitějšiacutech struktur simulujiacuteciacutech lidskeacute myšleniacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull kognitivniacute hexagram zobrazuje šest oborů spolupracujiacuteciacutech v raacutemci kognitivniacute vědy
Vztahy mezi discipliacutenami
kognitivniacute vědy v roce 1978
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle MILLER George A The cognitive revolution a historical perspective Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 3 s 141-144 ISSN 1364-6613
Kognitivniacute věda
bull vzaacutejemnaacute interakce
bull a součinnost
bull v raacutemci kognitivniacute vědy
Kognitivniacute věda
obory a podobory
ktereacute se na niacute podiacutelejiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle HAVEL Ivan M Věda o duši Vesmiacuter 2000 roč 79 č 7 s 363 ISSN 0042-4544
Kognitivniacute věda
Počaacutetky kognitivniacute vědy byly ovlivněny pracemi z oblasti raneacute
kybernetiky ve 30 a 40 letech např Warrena McCullocha a Waltera
Pitse kteřiacute se snažili porozumět zaacutesadaacutem organizace znalostiacute v mysli a
vytvořili prvniacute varianty vyacutepočetniacutech modelů inspirovanyacutech strukturou
biologickyacutech neuronovyacutech siacutetiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
Důležityacute přiacutenos znamenal vyacutevoj na poli teorie algoritmů a digitaacutelniacutech
počiacutetačů ve 40 a 50 letech zejmeacutena praacutece Alana Turinga a Johna
von Neumanna Von Neumannova architektura počiacutetače byla pro
kognitivniacute vědu vyacuteznamnaacute jako krok ve vyacutevoji vyacutezkumneacuteho naacutestroje
(počiacutetače) i jako metafora mezi strojovyacutem a lidskyacutem myšleniacutem Půdu
pro noveacute myšlenky v oblasti experimentaacutelniacute psychologie připravil
odklon od behaviorismu (kteryacute ignoroval některeacute otaacutezky ohledně
lidskeacuteho myšleniacute jako představivost jazyk či řešeniacute probleacutemů)
reprezentovanyacute např pracemi Noama Chomskeacuteho či Karla Spencera
Lashleyho
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Podobu vědniacute discipliacuteny ziacuteskala v polovině sedmdesaacutetyacutech let kdy vznikla Společnost pro kognitivniacute vědu (Cognitive Science Society) a byl založen časopis Cognitive Science
bull Za zakladatele či průkopniacuteky kognitivniacute vědy lze považovat tyto osobnosti George Miller John McCarthy Marvin Minski Allen Newell Herbert Simon Noam Chomsky
bull Prvniacute z nich psycholog G Miller ve sveacutem člaacutenku z roku 19566 poukaacutezal na omezeniacute lidskeacute mysli (např kapacitu kraacutetkodobeacute paměti) a vyjaacutedřil domněnku že tato omezeniacute jsou v mysli vyřešena pomociacute mentaacutelniacutech reprezentaciacute ktereacute informace zaznamenaacutevajiacute po malyacutech daacutevkaacutech K zakoacutedovaacuteniacute a dekoacutedovaacuteniacute informace jsou pak zapotřebiacute mentaacutelniacute procesy
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Uacutestředniacute hypoteacutezou kognitivniacute vědy kteraacute je dostatečně obecnaacute aby zastřešila všechny současneacute teoretickeacute přiacutestupy v raacutemci kognitivniacute vědy je komputačněreprezentativniacute uchopeniacute mysli (CRUM ndash Computational-Representational Understanding of Mind)
bull Podle tohoto přiacutestupu lze lidskeacute myšleniacute nejleacutepe pochopit a vysvětlit pomociacute reprezentujiacuteciacutech struktur v mysli a vyacutepočetniacutech procedur ktereacute operujiacute na těchto strukturaacutech CRUM využiacutevaacute jak analogii s fungovaacuteniacutem počiacutetače (datoveacute struktury ndash mentaacutelniacute reprezentace algoritmy ndash vyacutepočetniacute procedury běh programu ndash myšleniacute) tak i analogii se strukturou mozku (konekcionistickyacute přiacutestup ndash neurony a jejich propojeniacute hrajiacute roli datovyacutech struktur a nervoveacute vzruchy jsou analogiiacute algoritmů)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
V současnosti podle Thagarda (2001) existuje šest hlavniacutech teoretickyacutech přiacutestupů k vysvětleniacute povahy reprezentaciacute a vyacutepočetniacutech procedur (modelovaacuteniacute myšleniacute) ndash logika pravidla pojmy představy analogie a konekcionistickeacute siacutetě
bull Dalšiacute přiacutestup kteryacute se uplatňuje v raacutemci experimentaacutelniacute robotiky a uměleacuteho života vysvětluje kognici jako vzaacutejemnou interakci těla agenta a okolniacuteho prostřediacute Umělyacute život (artificial life alife) se snažiacute porozumět zaacutekladniacutem obecnyacutem vlastnostem živyacutech systeacutemů pomociacute vyvolaacuteniacute přirozeneacuteho chovaacuteniacute v softwaru hardwaru a biochemickyacutech sloučeninaacutech Studium zaacutekladniacutech abstraktniacutech vlastnostiacute živyacutech systeacutemů např nezaacutevisleacuteho adaptivniacuteho a inteligentniacuteho chovaacuteniacute tvořiacute styčnou plochu mezi umělyacutem životem a kognitivniacute vědou (Bedau 2003)
THAGARD Paul Cognitive Science In Edward N Zalta (ed) Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] Fall 2009 Edition Stanford Stanford University Center for the Study of Language and Information The Metaphysics Research Lab copy 2007 first publ Mon Sep 23 1996 substantive rev Mon Apr 30 2007 [cit 2009-12-03] Dostupnyacute z WWW lthttpplatostanfordeduarchivesfall2009entriescognitive-sciencegt ISSN 1095-5054
BEDAU Mark A Artificial life organization adaptation and complexity from the bottom up Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 11 s 505-512 ISSN 1364-6613
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Vyacutezkumneacute metody použiacutevaneacute kognitivniacute vědou jsou velmi různorodeacute a využiacutevajiacute např metody vychaacutezejiacuteciacute z psychologie neurověd počiacutetačoveacute vědy a systeacutemoveacute teorie Přiacutekladem jsou experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute mozkoveacute zobrazovaciacute metody vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute neurobiologickeacute metody
bull Experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute (reakčniacute doba psychofyzickeacute odpovědi sledovaacuteniacute pohledu) mozkoveacute zobrazovaciacute metody (PET EEG fMRI optickeacute zobrazovaacuteniacute MEG) vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute (symbolickeacute modelovaacuteniacute modely konekcionistickyacutechneuronaacutelniacutech siacutetiacute fyzickeacute dynamickeacute systeacutemy) neurobiologickeacute metody (přiacutemaacute stimulace mozku sledovaacuteniacute jedneacute buňky zviacuteřeciacute modely)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Neuromarketing
Neuromarketing ndash Wikipedie
Neuromarketing studuje funkce mozku při rozhodovaacuteniacute o koupi produktu httpcswikipediaorgwikiNeuromarketing
httpwwwgreenbookblogorgwp-contentuploads201312Neuromarketingjpg
Neuromarketing
Biometrickeacute metody dokaacutežou poskytnout vodiacutetka k hlubšiacutemu pochopeniacute spotřebitelskeacuteho chovaacuteniacute Poodhaliacute co zaacutekazniacutek skutečně ciacutetiacute na co a jak skutečně reaguje při kontaktu s konkreacutetniacutemi stimuly Zaacutekazniacutekovy vědomeacute deklarace jsou sice důležiteacute ale většinou neodraacutežejiacute jeho reaacutelneacute chovaacuteniacute Na jednu stranu je to zapřiacutečiněno tiacutem že podstatnaacute čaacutest mentaacutelniacutech procesů zaacutekazniacuteka se děje nevědomě přestože majiacute přiacutemyacute vliv na jeho chovaacuteniacute včetně rozhodovaciacutech procesů brand preferenciacute loajality a odhadů Na druhou stranu zde u mnoha procesů funguje vlastniacute zaacutekazniacutekova bdquoautocenzuraldquo kterou dobře ilustruje naacutesledujiacuteciacute přiacuteklad testu očniacute kamerou Zaacutekazniacuteci si zkraacutetka o sobě některeacute věci nejsou schopni uvědomovat a už vůbec naacutem o nich povědět
Jesenskyacute Daniel Neuromarketingoveacute vyacutezkumneacute metody v miacutestě prodeje In MediaGurucz 1362012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201206neuromarketingove-vyzkumne-metody-v-miste-prodejeUyzaSqyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Jak se daacute neuromarketing smysluplně využiacutet Mezi prvniacute a nejčastěji zmiňovaneacute vlaštovky patřiacute praacutece Reada Montague z roku 2004 srovnaacutevajiacuteciacute vniacutemaacuteniacute Pepsi-Coly a Coca-Coly bez znalosti značky naacutepoje (blind test) oproti konzumaci naacutepoje se znalostiacute značky Při testech byly zkoumaacuteny mozkoveacute oblasti konzumentů limonaacuted
Při konzumaci Pepsi byla při pitiacute aktivniacute oblast mozku spojenaacute s pocity odměn chutiacute ndash a to i když zkoumaneacute osoby znaly značku naacutepoje Oproti tomu u Coca Coly byla zaznamenaacutena činnost v předniacute čaacutesti čelniacuteho laloku oblasti spojeneacute s vědomyacutemi preferencemi city nebo osobou samotnou pouze v přiacutepadě kdy konzumenti znali značku naacutepoje Read Montague to komentoval přiacuteznačně bdquoPepsi vyhraacutevaacute mnoho chuťovyacutech testů ale Coca-Cola se prodaacutevaacute leacutepe protože lideacute jsou podvědomě ovlivněni jejiacute image ndash full of life Ale (doposud) to nikdo nezměřilldquo
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Společnost Mindlab joint-venture automobilky Daimler Benz a univerzity v Ulmu zase paacutetrala po přiacutečinaacutech faktu že sportovniacute auta jsou pro zaacutekazniacuteky viacutece atraktivniacute nežli MPV nebo hatchbacky Zjistili že i sporťaacuteky jsou spojeneacute s mozkovyacutemi centry kteraacute se jinak zapojujiacute při užitiacute čokolaacutedy drog nebo při sexu
V kuloaacuterech se špitaacute že velkeacute FMCG koncerny typu PampG využiacutevajiacute neuromarketing pro praacuteci v oblasti packagingu Idea takoveacuteho zaacuteměru je zřejmaacute pohledem do hlavy spotřebitele snadno zjistiacuteme zda se mu při pohledu na konkreacutetniacute obal vyacuterobku aktivujiacute oblasti mozku spojeneacute s emocemi nebo zda spiacuteše vědomě zpracovaacutevaacute racionaacutelniacute informace
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Praha - Noveacute mlyacuteny Google Earth Nahraacuteno 18 1 2011 dostupneacute elektronicky na httpwwwpano ramiocomphoto46737351 mBank spustila teaser na internetoveacute bankovnictviacute In Mediagurucz 7 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediaguruczwp-contentuploads201402mBankjpg a Chuchvalcovaacute Jana Nejsme jako oni hlaacutesajiacute v novyacutech reklamaacutech hned čtyři banky In MarketingSalestydencz 4 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpmarketingsalestydenczrubrikymarketingnejsme-jako-oni-hlasaji-v-novych-reklamach-hned-ctyri-banky_297128html
Catellovy zaacutekony charakterizujiacute interakci prostřediacute a vrozenyacutech
danyacutech dispozic jedince ndash jejich kongruence (průnik) umožňuje
propagaci a mystifikaci využiacutet sveacute prostředky naplno ndash od doby kdy
se zjistilo že prostřediacute jednotlivce se daacute manipulovat byla do toho
zapojena mystifikace a propagace nějakeacute ideologie ndash a systeacutem
kteryacute se zde vyviacutejiacute je marketingovyacute systeacutem
VALČEK P Slovniacutek literaacuternej teoacuterie Bratislava Literaacuterne informačneacute centrum 2006 351 s ISBN 80-89222-09-9
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon vtiskovaacuteniacute ndash prostřediacute maacute při tvorbě oblastiacute kongruence zaacutesadniacute vyacuteznam vnucuje vrozenyacutem dispoziciacutem sveacute podmiacutenky
Zaacutekazniacutek vstupuje do prostřediacute supermarketu a to se na něj snažiacute působit nejrůznějšiacutemi způsoby na uacuterovni uspořaacutedaacuteniacute i různyacutemi pomocnyacutemi prostředky manipulovaacuteniacutem mystifikaciacute a iluziacute Hledajiacuteciacute se v prvniacutech vteřinaacutech snažiacute zorientovat ocitaacute se v situaci hledaacuteniacute a nachaacutezeniacute nejelementaacuternějšiacutech recepčniacutech naacutevodů Po tom jako se zorientuje pochopiacute a zvaacutežiacute předklaacutedanou možnost rozhodne se vkročit a uacutečastnit se
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon pomocnyacutech prostředků ndash prostřediacute ovlivňuje vrozeneacute dispozice (intelekt) pomocnyacutemi prostředky ndash až do 20
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na můj intelekt a krabička cigaret nebo sladkosti u pokladny mi pomaacutehajiacute nezapomenout na důležitou součaacutest naacutekupu
bull zaacutekon tlaku k biosociaacutelniacutemu průměru ndash v prostřediacute je s jedincem jednaacuteno jako s reprezentantem stereotypů ndash je to konstitutivniacute mechanismus mystifikace
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na mou osobnost bez ohledu na vzdělaacuteniacute zkušenosti sociaacutelniacute rodinneacute pracovniacute postaveniacute je každeacutemu předklaacutedaacuten stejnyacute produkt ndash supermarketovaacute demokracie rovnost spotřebitelů je bohužel vyacutesledkem procesu kteryacute neniacute spojen s lidskou činnostiacute je to proces strojoveacute vyacuteroby strojoveacuteho přiacutejmu systeacutem produkce a konzumu
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon determinace oblasti ndash prostřediacute přiacutemo působiacute na určiteacute oblasti (kvality) určuje jistou miacuteru toho co se projeviacute
V supermarketu mi v pozadiacute hraje hudba nerozptyluji se tak okolniacutemi zvuky okolitniacute mluvou Světla hudba prostor ndash všechno působiacute na meacute bdquospotřebitelskeacute chovaacuteniacuteldquo soubor charakteristik stereotypů a reprezentaciacute ktereacute sem ziacuteskal vstupem do supermarketu
bull zaacutekon zvlaacuteštniacute vazby ndash prostřediacute ovlivňuje zvlaacuteštniacute vazby na objekty ndash třeba důvěra je vztah kteryacute vznikaacute a buduje se mezi lidmi lideacute pak legitimizovali i důvěru v instituce sociaacutelniacute řaacutedy a v dnešniacute době dokonce i důveru (překonaacuteniacute interdikce) v diplastie typu probleacutem dihydrogeacutenmonoxidu Zaacutekonem zvlaacuteštniacute vazby se daacute vysvětlit interdikce (po)slušnosti kterou tak často systeacutemy vyžadujiacute (třeba recepčniacute poslušnost ndash preferovanou recepci produktu)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Přenos a druhy reprezentaciacute
Reprezentace ndash opakovaneacute zpřiacutetomněniacute zobrazeniacute předvaacuteděniacute je symbolickyacute mechanismus konstruovaacuteniacute (mediaacutelniacutech) objektů a souvisiacute s reprezentativnostiacute souborem charakteristik nevyhnutelnyacutem k tomuto symbolickeacutemu procesu
Re-prezentovaacuteniacute je předvaacuteděniacute určityacutech pohledů na sociaacutelniacute skupiny ndash jež se pak přiacutejemce učiacute přijiacutemat jako bdquosamozřejmeacuteldquo bdquonormaacutelniacuteldquo (o tom viacutece vypoviacutedaacute analyacuteza přiacutejmu a zakoacutedovaacuteniacute ideologie do mediovaneacuteho sděleniacute ndash Stuart Hall)
Typ je druh reprezentace vlastniacute zobrazovaciacutemu systeacutemu ndash uměniacute V literaacuterniacute produkci je to literaacuterniacute postava (chronotop) charakterizovaacutena tiacutem co reprezentuje Typy jsou detailně propracovaneacute ačkoli zpravidla neexistujiacute v reaacutelneacutem světe na rozdiacutel od stereotypů ndash zjednodušenyacutech reprezentaciacute deformujiacuteciacutech svou předlohu stereotyp vznikaacute zaacuteměrem a opakovanou reprezentaciacute Kriteacuteriem pro přenos vyacuteznamu jsou rozpoznatelnost reprezentativnost atraktivita
Archetypy jsou hluboce zakořeněneacute typy vyjadřujiacute představy viacutery
hodnoty předsudky opraacutevněniacute S archetypaacutelniacutemi a stereotypniacutemi
reprezentacemi v mediaacutelniacute realitě je spojeneacute riziko (nebo pro
marketing vyacutehoda) nekritickeacute fixace ta je totiž přirozenyacutem
důsledkem imagemakingu budovaacuteniacute a posilovaacuteniacute image značky
budovaacuteniacute vztahu ke značce stejně přirozenyacutem jako davovaacute
psychoacuteza kteraacute zaacutekonitě nastane po skolabovaacuteniacute přiacuteslušneacuteho
systeacutem a jeho meacutedia (např po krachu velkeacute společnosti banky)
Přenosem dochaacuteziacute k introjekci co je podle gestaltistu Fritza Perlse
neurotickyacute mechanismus pomociacute něhož vtělujeme do naacutes
samotnyacutech vzory postoje způsoby činnostiacute a myšleniacute ktereacute nejsou
ve skutečnosti naše
ADŽAJA (AJAYA) Swami Psychoterapie Vyacutechodu a Zaacutepadu Sjednocujiacuteciacute paradigma Praha Chvojkovo nakladatelstviacute 2000 194 s ISBN 80-86183-18-1 s 98 ndash 99
Provokovanaacute projekce se využiacutevaacute na identifikaci projekčniacutech mechanismů u pacienta prostřednictviacutem konotaciacute i v tzv Rorschachovyacutech skvrnaacutech (pacient popisuje co podle něj zobrazujiacute utajenou informaciacute pro vetšinu pacientů zůstavaacute že terapeut ukazuje každeacutemu pacientovi vždy ty stejneacute předlohy ndash logickou recepčniacute reakciacute toho kdo to odhaliacute hned by bylo řiacutect bdquoty skvrny nezobrazujiacute nic ndash zajiacutemaacute vaacutes jen jakyacute vyacuteznam jim přiřadiacutemldquo)
VALČEK Peter Neviditeľnyacute horizont civilizaacutecie In Slovo ndash Roč 4 (2002) č 24 s 10 ndash 11
Kořeny neurotickeacuteho mechanismu vklaacutedaniacute ciziacutech vyacuteznamů můžeme hledat v intenzitě argumentace pro daneacute meacutedium pro danou situaci Člověk zavřenyacute v kabině sveacuteho auta se ohlušuje jednotvaacuterniacutem hlukem ze sveacuteho autoraacutedia CDmp3 přehraacutevače ne kvůli tomu aby neslyšel zvuk motoru ale proto aby se ani na chviacuteli neodpojil od uměleacute reality meacutediiacute multimediaacutelniacuteho světa ndash aby si ji ustavičně bdquozpřiacutetomňoval a na niacute participovalldquo
Tahle deformace je deformaciacute fatickeacute funkce komunikace
Projekci takeacute chybiacute vlastniacute pojmovaacute řeč podstatou projekce je zamlženiacute zneviditelněniacute zneprůhledněniacute označovaneacuteho
Sigmund Freud považoval projekci za obrannyacute mechanismus psychiky kteryacute posouvaacute nechtěneacute nebo nezpracovaneacute (nebo přiacuteliš intenzivniacute) obsahy do nevědomiacute virtuaacutelně se jich zbavuje a promiacutetaacute je do psychiky jinyacutech
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 85
Interjekce je zkratkovitaacute až zkratovaacute symbolizace udalostiacute jejich mimetickyacutemi naacutehradkami jsou to přechody zkracujiacuteciacute cestu aktuaacutelniacute kombinatorice vyacuteznamu P Valček uvaacutediacute že klasickou formu seacutemantickeacute interjekce jako kondenzačniacuteho mechanismu vysvětlil S Freud v sovislosti s analogiiacute mezi vtipem a snem Zdrojem sociativniacutech efektů humoru a takeacute intrapsychickeacute magičnosti snu je vždy kraacutetkeacute spojeniacute prvků z různyacutech seacutemantickyacutech uacuterovniacute (kondenzujiacuteciacute interjekce zhuštěniacute Verdichtung ndash mechanismus takoveacuteho konstruovaacuteniacute vyacuteznamu je popsanyacute jako snovaacute suspenze)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 126
Atributivniacute seacutemantizace atributivniacute vyacuteznam ndash přiřazovaacuteniacute
vyacuteznamu argumentace pro bez ohledu na celostniacute strukturu
atribuce jsou popsaacuteny v kognitivniacute psychologii a vysvětlujiacute
mechanismus difuze vzaacutejemneacuteho vniacutemaacuteniacute motivace chovaacuteniacute
nebo činnosti založenyacute na tendenci člověka přisuzovat aktem
vyacutesledkem uacutespěchem neuacutespěchem určiteacute situačně zvoleneacute
vnějšiacute i vnitřniacute přiacutečiny
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 103 ndash 104
bull datasexualita ndash posedlost daty
Komunikačniacute (nelaacutetkovaacute) zaacutevislost nebo moacutedniacute kulturniacute trend
bull meacutedium = seacutemiotickyacute produkt uvaacutedějiacuteciacute do jineacuteho stavu vědomiacutereality
bull meacutedium způsobuje extenzi schopnosti ale pak i amputaci
bull (digitalizace informaciacute ndash bryacutele ndash Hubblův teleskop - dron ztratiacuteme schopnost čiacutest a rozlišovat znaky)
bull človek robot ndash kyborg transhumanizmus a technokracie
bull kultivace přiacutejemce v mediaacutelniacute realitě a poruchy přiacutejmu
Šablona pro předsevzetiacute 2014 - DOWNLOAD
Chcete taky ziacuteskat životniacute data a vědět jak si na tom stojiacutete
Staacutehněte si šablonu kterou jsem vytvořil pro rok 2014 včetně vysvětlivek a prvniacuteho předvypněneacuteho měsiacutece Během pěti minut nahradiacutete meacute ciacutele za sveacute a můžete začiacutet svůj prvniacute datasexuaacutelniacute rok
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoJsou totaacutelně k ničemu Že je lidi nedodržiacute většinou vědiacute už v
momentě kdy si je uklaacutedajiacute Ještě horšiacute ale je že i kdyby je dodržet
chtěli na konci roku nedokaacutežiacute vyhodnotit jestli uspěli Proto jsem na
novoročniacute predsevzetiacute šel loni jinak S daty a Excelem Diacuteky tomu
viacutem že jedno se mi podařilo splnit na 88 ldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoDiacuteky datům jsem si nicmeacuteně v posledniacute čtvrtině roku uvědomil jak
na tom jsem a naordinoval si každyacute viacutekend alespoň jeden volnyacute den
Což lze pěkně vidět na vizualizaci Stejně jako to že jsem loni měl
dvě obdobiacute kdy jsem jel měsiacutec v kuseldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoTrue datasexuals however will not stop at just collecting and recording bits of data from the Web They are obsessively driven to use a proliferating number of mobile devices and apps to make data-grooming a reality
-
Opravdoviacute datasexualoveacute se nezastaviacute u sbiacuteraacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute bitů dat z webu Jsou posedle pohaacuteněny použiacutevat celou řadu množiacuteciacutech se mobilniacutech zařiacutezeniacute a aplikaciacute aby se jejich peacuteče o uacutedaje stala realitouldquo
Basulto Dominic Meet the Urban Datasexual
In bigthinkcom 16 4 2012 Dostupneacute elektronicky na
httpbigthinkcomendless-innovationmeet-the-urban-datasexual
social media analyst Dominic Basulto describes datasexuals as individuals who ldquoare relentlessly digital They obsessively record everything about their personal lives and they think data is sexyhellipTheir livesmdashfrom a data perspective at leastmdashare perfectly groomedrdquo
Sociaacutelniacute meacutedia analytik Dominic Basulto popisuje datasexuaacutely jako jednotlivce kteřiacute bdquojsou neuacutenavně digitaacutelniacute Posedle zaznamenaacutevajiacute vše o osobniacutem životě a mysliacute si že data jsou sexy Jejich životy jsou přinejmenšiacutem z hlediska dat perfektně upraveneacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies
6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na
httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
I think a large component of social media usage is the concept of tracking As McFedries explains specifically when it comes to a datasexual everything online is a numbers game Individuals in the digital realm obsess about how many likes their profile picture has received and how this number compares to their fellow Facebook users This same idea can be applied to Twitter Instagram or any other social media platform Itrsquos the idea that a single number defines your social status and level of popularity Someone with 50 profile picture likes is obviously so much cooler than someone with 15 right In reality we all know that the number of likes we receive of the number of Facebook friends we have doesnrsquot actually reflect our social standing in the world It does however alter the way others perceive us
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Mysliacutem že velkaacute součaacutest využitiacute sociaacutelniacutech meacutediiacute je koncept sledovaacuteniacute Jak McFedries vysvětluje zvlaacuteště když přijde na datasexuaacutely vše on-line je hra čiacutesel Jednotlivci v digitaacutelniacute fascinaci sniacute o tom kolik maacute raacuted maacute jejich profilovyacute obraacutezek lajků a způsobu jakyacutem toto čiacuteslo srovnaacutevats ostatniacutemi uživateli Facebooku Stejnyacute naacutepad může byacutet aplikovaacuten na Twitter Instagram nebo jineacute sociaacutelniacute mediaacutelniacute platformy Je to myšlenka že jedno čiacuteslo definuje vaše sociaacutelniacute postaveniacute a uacuteroveň popularity Někdo s 50 obraacutezkami v profilu je samozřejmě tolik atraktivnějšiacute než někdo s 15 že Ve skutečnosti všichni viacuteme že počet lajků od přaacutetel na Facebooku neniacute ve skutečnosti naše společenskeacute postaveniacute ve světě Nicmeacuteně měniacute to způsob jak naacutes ostatniacute vniacutemajiacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Děkuji za pozornost
PhDr Peter Jan Kosmaacutely PhD
V přiacutepadě nejasnostiacute mě kontaktujte na kosmalyvip-vscz
Sociologicky orientovanaacute skupina kolem Paula Lazarsfelda se začala
orientovat na vyacutezkum působeniacute rozhlasu v politickyacutech kampaniacutech a na to
jak masovaacute komunikace vplyacutevaacute na změnu naacutezorů a postojů
V roku 1940 uskutečnili vyacutezkum v Erie County (v staacutetě Ohio) a ukaacutezal se
překvapivě malyacute vliv masovyacutech meacutediiacute na rozhodovaacuteniacute se voličů Omnoho
silnějšiacute se ukaacutezal osobniacute vliv
Tento jev potvrdilo později množstviacute dalšiacutech vyacutezkumů a byla formulovaacutena
teze o dvoustupňoveacutem toku masoveacute komunikace
Sociaacutelněpsychologicky orientovanaacute skupina na čele s Carlem I
Hovlandem zkoumala vliv propagandy a persuaze (přesvědčovaacuteniacute) a
vyacutesledkem byli teorie ktereacute vychaacutezeli z předpokladu že lideacute usilujiacute o
bdquokonzistentniacuteldquo bdquorovnovaacutežnouldquo bdquosymetrickouldquo postojovou
strukturu Proto jakeacutekoli vnějšiacute vlivy vyvolaacutevajiacuteci u jedince kognitivniacute
nebo emotivniacute disonanci vyvolaacutevajiacute rovněž uacutesiliacute o rovnovaacutehu
Gerhard Maletzke 1963 Pressure and spontaneous feedback
Kognitivniacute disonance a selektivniacute expozice
Teorii kognitivniacute disonance publikoval v roku 1957 (A Theory Of
Cognitive Dissonance) Leon Festinger americkyacute
sociaacutelněpsychologicky orientovanyacute vědec studoval i u Kurta Lewina
Festinger zkoumal zaacutekonitosti tvorby sociaacutelniacutech siacutetiacute a prokaacutezal že lideacute
se bdquozpřaacutetelujiacuteldquo nejen na zaacutekladě společnyacutech zaacutejmů ale hlavně na
zaacutekladě fyzickeacute bliacutezkosti (sousedeacute) Kognitivniacute disonance vyjadřuje že
rozporuplnost v přesvědčeniacute nebo ve viacuteře zapřiacutečiniacute nepohodlneacute
psychickeacute pnutiacute takže lideacute pak přizpůsobiacute sveacute naacutezory (snaha o
konsonanci) nikoli okoliacute
Teorie selektivniacute expozice pak vysvětluje motivaci lidiacute selektivně
vyhledaacutevat informace ktereacute podporujiacute dřiacutevějšiacute rozhodnutiacute nebo
existujiacuteciacute postoje a tak se aktivně vyhyacutebat protichůdnyacutem
informaciacutem
Se selektivniacute expozici souvisiacute i selektivniacute vniacutemaacuteniacute
(bdquonesympatickyacuteldquo obsah lideacute nevniacutemajiacute nebo si jej přizpůsobiacute) a
selektivniacute retence (zadrženiacute zapomenutiacute vytěsněniacute)
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Aschův experiment (1951)
Asch vyzval studenty aby porovnaacutevali velikosti čar na seacuterii kartiček Uvedl to jako test zraku ale ve skutečnosti šlo o test posuzujiacuteciacute konformitu
Studenti-spolupracovniacuteci byli předem instruovaacuteni aby v některyacutech přiacutepadech odpoviacutedali jednotně (12times z 18 přiacutepadů) a hlavně bdquošpatněldquo Posledniacute odpoviacutedal student kteryacute o ničem nevěděl Ostatniacute takteacutež neměli vyjadřovat žaacutedneacute zvlaacuteštniacute reakce na odpovědi druhyacutech Pouze posledniacute byl evidentně nesvůj potil se a nadměrně gestikuloval
Zatiacutemco v pokusneacute skupině kteraacute odpoviacutedala sama za sebe neudělalo 35 ze 37 uacutečastniacuteků žaacutednou chybu (95 lidiacute odpovědělo vždy spraacutevně) vlivem skupinoveacuteho tlaku neudělalo chybu pouze 25 uacutečastniacuteků (47 udělalo alespoň jednu chybu (1-7) a 28 8 a viacutece (z 12))
httpcswikipediaorgwikiAschův_experiment
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Milgramův experiment (1963)
Psycholog Stanley Milgram se pokusil otestovat lidskou vůli podvolit se autoritě v přiacutepadě že je uacutečastniacutekovi nařiacutezeno ubliacutežit dalšiacutemu uacutečastniacutekovi Vyacutesledky experimentu byly šokujiacuteciacute
Uacutečastniacuteci dostali role bdquoučitelůldquo a bdquostudnetůldquo a v přiacutepadě špatneacute odpovědi měl učitel studentovi způsobit stimulaci elektrickyacutem proudem Naviacutec byli učiteleacute vyzvaacuteniacute zvyšovat intemnzitu elektrošoků v situaci kdy student opakovaně odpoviacutedal špatně
Navzdory vyacutekřikům a projevům bolesti od studenta ve vedlejšiacute miacutestnosti uacutečastniacuteci pokračovali na pokyn vedouciacuteho experimentu v brutaacutelniacutech trestech
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Milgramův experiment (1963)
Ze začaacutetku se bdquožaacutekldquo pletl jen maacutelo ovšem čiacutem viacutece stoupala intenzita bdquošokůrdquo tiacutem přibyacutevalo i chyb bdquoUčitelldquo slyšel jak bdquožaacutekldquo při 75 V začiacutenaacute nařiacutekat při 120 V křičel že to boliacute při 150 V nechtěl pokračovat při 180 V steacutenal bdquonemohu tu bolest vydržetldquo při 270V byly vyacutekřiky staacutele zoufalejšiacute Při 300 V bdquožaacutekldquo zavolal že už nebude odpoviacutedat ale experimentaacutetor bdquoučitelildquo řekl že mlčeniacute se považuje za špatnou odpověď Od 330 V bdquoučiteleacuterdquo slyšeli jen ticho V miacutestnosti s bdquoučitelemldquo byl vedouciacute pokusu kteryacute jej povzbuzoval větami typu bdquoProsiacutem pokračujteldquo bdquoExperiment vyžaduje abyste pokračovalldquo bdquoJe nezbytneacute abyste pokračovalldquo a nakonec bdquoNemaacutete jinou volbu musiacutete pokračovatldquo
httpcswikipediaorgwikiMilgramův_experiment
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Stanfordskyacute experiment (14-20 8 1971)
Spočiacuteval v uzavřeniacute určiteacuteho počtu dobrovolniacuteků do uměle vytvořeneacuteho vězeniacute v roliacutech vězňů a dozorců a sledovaacuteniacute jejich chovaacuteniacute Psycholog Philip Zimbardo rozdělil 9 a 9 uacutečastniacuteků do dvou skupin ndash bdquovězňi a dozorcildquo Experiment se odehraacuteval ve sklepniacutech prostorech Stanfordskeacute univerzity a musel byacutet po šesti dnech předčasně ukončen Vězni se druhyacute den vzbouřili a reakce dozorců byly nečekaně brutaacutelniacute
Způsob jakyacutem bylo v kraacutetkeacute době změněno chovaacuteniacute předevšiacutem dozorců byl zcela šokujiacuteciacute jak pro ně tak pro Zimbarda samotneacuteho Ukaacutezalo se že zdravyacute člověk je-li vystaven extreacutemniacutem podmiacutenkaacutem se může radikaacutelně změnit (nebo změnit sveacute chovaacuteniacute) a to ve velmi kraacutetkeacute doběHlavniacute zaacutevěr kteryacute Zimbardo učinil z tohoto experimentu byl naacutezor že brutaacutelniacute zločiny napřiacuteklad v době vaacutelky nejsou diacutelem žaacutednyacutech psychopatů ani lidskyacutech zrůd ale obyčejnyacutech lidiacute vystavenyacutech nepřekonatelneacutemu tlaku okolnostiacute
httpcswikipediaorgwikiStanfordskyacute_vězeňskyacute_experiment httpwwwprisonexporg
Systeacutemovaacute teorie
Skupinovaacute dynamika je metoda kde systeacutemoveacute uvažovaacuteniacute pomaacutehaacute porozumět sociaacutelniacutem interakciacutem zkoumaacuteniacutem rozdiacutelů
Charakteristiky systeacutemu podle Batesona
bull Systeacutem pracuje s rozdiacutely definovanyacutemi jako odchylky od hranice za kterou se už tvořiacute informace
bull Systeacutem se sklaacutedaacute z bdquouzavřenyacutech smyčekldquo nebo obvodů podeacutel kteryacutech fungujiacute rozdiacutely nebo transformace
bull Udaacutelosti v systeacutemu jsou spiacuteš napaacutejeny v raacutemci systeacutemu než vlivem spouštěče (když se dotknete šneka děsiacute vaacutes to spiacuteše diacuteky vlastniacute energii než energii z vašeho kontaktu)
bull Systeacutemy vykazujiacute rekurzivitu nebo kruhovou přiacutečinnost co znamenaacute že systeacutem využiacutevaacute vyacutesledky svyacutech vlastniacutech operaciacute jako zaacuteklad dalšiacutech operaciacute
Bateson G (ed) A sacred unity Further steps to an ecology of mind Rodney Donaldson San Francisco Harper Collins 1991 s 212
Jednotky ktereacute charakterizoval Lev Vygotsky jako zoacuteny proximity jsou přiacutekladem systeacutemoveacuteho uvažovaacuteniacute
Berger a Luckmann při vyacutekladu způsobu vzniku instituciacute zcela
opomiacutejejiacute otaacutezku proč ke konsensu dochaacuteziacute Podle nich je volba
jakyacute způsob řešeniacute probleacutemu se stane instituciacute zcela arbitraacuterniacute
Uacuteplně opomiacutejejiacute otaacutezku jakyacutem způsobem se na vyacuteběru instituce
podiacuteliacute fungovaacuteniacute samotneacute reality (jen způsob řešeniacute kteryacute je v
souladu s realitou může byacutet dlouhodobě funkčniacute)
Niklas Luhmann kteryacute se pokoušiacute o zavedeniacute systeacutemoveacute teorie do
sociologie tvrdiacute že sociaacutelniacute systeacutemy jsou autopoietickeacute
(sebevytvaacuteřejiacuteciacute se) a sebereferenčniacute
STODOLA JIŘIacute Individua sociaacutelniacute siacutetě a poznaacuteniacute Možnosti a limity kognitivniacuteho a sociaacutelně-domeacutenoveacuteho paradigmatu v informačniacute vědě a realistickyacute model domeacuteny ProInflow [online] 21082012 Dostupneacute elektronicky na lthttpproinflowczindividua-socialni-site-poznani-moznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-v-inforgt ISSN 1804ndash2406
Autopoiesis je termiacuten kteryacute do biologie zavaacutediacute Maturana a Varela
a v podstatě znamenaacute vlastnost živyacutech systeacutemů kterou popsal již
Aristoteleacutes ndash jejich schopnost udržovat se v uspořaacutedaneacutem stavu
hyacutebat sebou a čerpat ze sveacuteho okoliacute energii a informace
Sebereference znamenaacute schopnost referovat k sobě což v podstatě
znamenaacute poznaacutevat sebe sama tj učinit sebe objektem vlastniacuteho
poznaacuteniacute Takovou schopnostiacute však disponujiacute jen inteligentniacute tvoroveacute
(spolehlivě ji můžeme připsat pouze lidem ačkoliv někteřiacute autoři ji
rozpoznaacutevajiacute i u některyacutech vyššiacutech živočichů) V Luhmannově pojetiacute
je tedy sociaacutelniacute systeacutem v podstatě živyacute a sebevědomyacute což je
vlastnost individuiacute
STODOLA JIŘIacute Individua sociaacutelniacute siacutetě a poznaacuteniacute Možnosti a limity kognitivniacuteho a sociaacutelně-domeacutenoveacuteho paradigmatu v informačniacute vědě a realistickyacute model domeacuteny ProInflow [online] 21082012 Dostupneacute elektronicky na lthttpproinflowczindividua-socialni-site-poznani-moznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-v-inforgt ISSN 1804ndash2406
Domeacutena je složityacute agregaacutet kteryacute se sklaacutedaacute z
bull objektů zkoumaacuteniacute
bull subjektů poznaacuteniacute a tvůrců informačniacutech objektů
bull informačniacutech objektů
bull informačniacutech a komunikačniacutech vztahů mezi objekty zkoumaacuteniacute subjekty a informačniacutemi objekty
bull vztahů souladu či nesouladu mezi objekty subjekty a informačniacutemi objekty ktereacute vznikajiacute na zaacutekladě informačniacutech a komunikačniacutech vztahů
STODOLA JIŘIacute Individua sociaacutelniacute siacutetě a poznaacuteniacute Možnosti a limity kognitivniacuteho a sociaacutelně-domeacutenoveacuteho paradigmatu v informačniacute vědě a realistickyacute model domeacuteny ProInflow [online] 21082012 Dostupneacute elektronicky na lthttpproinflowczindividua-socialni-site-poznani-moznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-v-inforgt ISSN 1804ndash2406
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Zpětnaacute vazba
bull Vizualizace
bull Koncentrace
bull Vytvaacuteřeniacute separovanyacutech mentaacutelniacutech modelů
bull Konstruktivismus
bull Akomodace
bull Hra
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute ve vyacuteuce
bull Akomodace ndash korekce pomociacute počiacutetačovyacutech programů
bull Hra - Počiacutetačovaacute hra rozviacutejiacute logickeacute a strategickeacute myšleniacute postřeh zvyšuje sebedůvěru pomaacutehaacute postiženyacutem Hra produkuje radost dokaacuteže zaměstnat jedince a vyplnit mu volnyacute čas
- pomaacutehaacute v učeniacute a hlavně je přirozenou součaacutestiacute života
Sociologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute ve vyacuteuce
bull Informačniacute technologie jsou jakyacutemsi urychlovačem působeniacute učitele ve vyacuteuce dokaacutežiacute znaacutesobit uacutečinek dobreacute ale bohužel i špatneacute vyacuteuky
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Zpětnaacute vazba
Zpětnou vazbou je člověk zpraven o uacutespěšnosti či neuacutespěšnosti sveacuteho počiacutenaacuteniacute
Počiacutetač může poskytnout zpětnou vazbu prakticky okamžitě
Neosobniacute poskytovaacuteniacute zpětneacute vazby posiluje intensionaacutelniacute (vnitřniacute) motivaci žaacuteka kdy snaha vyřešit probleacutem neniacute nahrazovaacutena snahou zviditelnit se v očiacutech učitelovyacutech a zaliacutebit se mu [Fontana] Zodpovědnost za spraacutevnost řešeniacute nemůže žaacutek přesunout na jinou osobu
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Vizualizace
- použiacutevaacuteniacute naacutekresů naacutečrtků obraacutezků grafů
- Člověk maacute omezenou tzv aktivniacute paměť kterou při učeniacute nedokaacuteže překročit
- Učiacute-li se člověk nějakyacute novyacute abstraktniacute pojem spotřebovaacutevaacute velkou čaacutest sveacute aktuaacutelniacute paměťoveacute kapacity na představovaacuteniacute si daneacute situace na ktereacute učitel pojem vysvětluje Vizualizace pomaacutehaacute čaacutest aktuaacutelniacute paměti uvolnit ve prospěch dalšiacutech mentaacutelniacutech činnostiacute (jako je indukce abstrakce komparace dedukce symbolizace apod)
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Koncentrace
Pomoc počiacutetače zde spočiacutevaacute v tom že za žaacuteka vyřešiacute snadneacute jednotliveacute diacutelčiacute kroky ktereacute vykonaacute na žaacutekův přiacutekaz a nechaacute jej koncentrovat myšleniacute pouze v uacuterovni vyššiacute
bull Vytvaacuteřeniacute separovanyacutech mentaacutelniacutech modelů
Dostatečně dlouhyacutem opakovanyacutem ziacuteskaacutevaacuteniacutem separovanyacutech modelů člověk ziacuteskaacute dostatečnou zkušenost s danyacutem pojmem aby si mohl vytvořit model obecnyacute univerzaacutelniacute Nedostatečneacute ziacuteskaacuteniacute a zpracovaacuteniacute separovanyacutech modelů vede k formalismu tedy k situaci kdy člověk vytvořiacute chybnyacute obecnyacute model daneacuteho jevu či pojmu
bull Konstruktivismus
Počiacutetačoveacute prostřediacute ověřuje v praxi naacutepady hypoteacutezy a žaacutek může vlastniacute aktivitou danyacute novyacute pojem zkonstruovat přijiacutet ldquona tordquo saacutem objevit jej pro sebe
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Přiacutestup ke komunikaci jako k zpracovaacuteniacute informaciacute (information
processing) 1950 ndash 1960 prvniacute počiacutetače umožňujiacute psychologům
srovnaacutevat způsob jakyacutem uklaacutedaacute a zpracovaacutevaacute informace počiacutetač na
rozdiacutel od člověka (mysl paměť myšleniacute)
Selektivniacute pozornost šum a dalšiacute rušeniacute komunikace již nebyly
otaacutezkou techniky (Shannon Weaver) ale percepce (vniacutemaacuteniacute) a
recepce (přiacutejmu) rozděleniacute pozornosti přepiacutenaacuteniacute pozornosti
Kapacita pozornosti omezenaacute na jistyacute počet věciacute a zpracuje omezeneacute
množstviacute informaciacute
Instrukčniacute dizajn paměť se nemaacute přetěžovat maacute dokončit uacutekol než
začne dalšiacute pokud jsou paměť a mysl přetiacuteženy učeniacute se nemůže
uskutečnit
Kognitivniacute přiacutestup bull Jean Piaget (1896-1980) - Vyacutevojovaacute staacutedia vyacutevojovaacute psychologie - vliv strukturalizmu a konstruktivistickaacute teorie znalosti - staacutedia kognitivniacuteho vyacutevoje Senzomotorickeacute staacutedium od narozeniacute do 2 let života Předoperačniacute staacutedium od 2 do 7 let (egocentrickeacute myšleniacute) Stadium konkreacutetniacutech operaciacute od 7 do 11-12 let (logika klasifikace) Stadium formaacutelniacutech operaciacute 12 let (konstrukce idejiacute abstraktniacute myšleniacute) Dopad na počiacutetačoveacute vědy a vědy o uměleacute inteligenci bdquoSeymour Papert použil Piagetovu praacuteci při vytvaacuteřeniacute Logo programming language Alan Kay použil Piagetovy teorie jako zaacuteklad pro Dynabook programming system conceptk vyvinutiacute Alto prototypu kteryacute jako prvniacute objevil zaacuteklady grafickeacuteho uživatelskeacuteho rozhraniacute (GUI) a ovlivnil vytvořeniacute uživatelskyacutech rozhraniacute v 80 letech 20 stoletiacute a pozdějildquo
zdroje httpcswikipediaorgwikiJean_Piaget httpenwikipediaorgwikiFileJean_Piaget_in_Ann_Arborpng
Kognitivniacute přiacutestup bull geštalt (gestalt) psychologie (od roku 1900) - scheacutemata ktereacute si učiacuteciacute se vytvaacuteřiacute v reakci na prostřediacute - 2 předpoklady - Paměť ndash organizovanyacute systeacutem zpracovaacuteniacute informaciacute - Primaacuterniacute znalosti (prior knowledge) ndash tvořiacute epistemickeacute kompetence - scheacutema jako zaacutekladniacute jednotka porozuměniacute vzdělaacutevaciacutemu obsahu (Piaget) - vyacutevojoveacute procesy podle Piageta adaptace na prostřediacute po vyvolaacuteniacute
interakce (disonance) nastaacutevaacute začleňovaacuteniacute novyacutech informaciacute do staacutevajiacuteciacutech konceptů (asimilace) pak může proběhnout proces změn staacutevajiacutech scheacutemat (akomodace) Učeniacute pomociacute opakovanyacutech akciacute využiacutevaacute proces zrcadloveacute abstrakce (reflecting abstraction) schopnost identifikovat vlastnosti objektů podle toho jakeacute uacutečinky na ně majiacute různeacute akce využiacutevaacute proces empirickaacute abstrakce (empirical abstraction) Jsou to dvojiacute procesy vytvaacuteřeniacute noveacuteho kognitivniacuteho staacutedia (cognitive stage) Naacutesleduje rozpoznaacutevaacuteniacute složitějšiacutech objektů a vytvaacuteřeniacute složitějšiacutech uacutekonů Pokud znalosti ziacuteskaneacute v jednom staacutediu vedou prudce a rapidně k noveacutemu vyššiacutemu staacutediu pochopeniacute řiacutekaacuteme že proběhl bdquogestaltldquo
zdroj httpcswikipediaorgwikiJean_Piaget
Kognitivniacute zaacutetěž (cognitive load) John Sweller - pracovniacute paměť umiacute procesovat 7 +- 2 scheacutemat - na řešeniacute probleacutemu potřebuje učiacuteciacute se množstviacute kognitivniacute procesniacute kapacity maacute omezenou bdquopracovniacute paměťldquo ale neomezenou dlouhodobou paměť (scheacutemata se do niacute uklaacutedajiacute a z niacute vyvolaacutevajiacute) - teorie z oboru instrukčniacuteho dizajnu (instructional design) kde je
informaciacute to co svojiacute strukturou dovoluje učiacuteciacutemu se vyviacutejet scheacutemata automaticky a rychle (tyto informace jsou uchovaacutevaacuteny v dlouhodobeacute paměti jako naacutevyky)
1 vnitřniacute zaacutetěž (intrinsic c load) inherentniacute komplexnost naacuteročnost uacutekolu učiacuteciacute se nekontroluje bdquoporcovaacuteniacuteldquo obsahu do věcnyacutech probleacutemů
2 vnějšiacute zaacutetěž (extraneous c load) dalšiacute a nadbytečneacute informace v průběhu vyacutekladu rozptyluje od učeniacute naacutesledek vysokeacute vnitřniacute zaacutetěže
3 podstatnaacute zaacutetěž (germane c load) vědomaacute aktivita uacutekolově řiacutezena vytvaacuteřeniacute scheacutemat přijatelnaacute zaacutetěž vysokaacute vnitřniacute niacutezkaacute vnějšiacute vysokaacute podstatnaacute
zdroje httpeducationartsunsweduaumediaProfilecacheR148174-swellerjpg httpwwwinstructionaldesignorgtheoriescognitive-loadhtml
Kognitivniacute věda
bull Kognitivniacute věda je transdisciplinaacuterniacute obor kteryacute se věnuje studiu procesů ziacuteskaacutevaacuteniacute a využiacutevaacuteniacute znalostiacute myšleniacute učeniacute a rozhodovaacuteniacute nejen u lidiacute ale i u uměle vytvořenyacutech systeacutemů K tomuto studiu využiacutevaacute vyacutesledky vyacutezkumů i metody mnoha vědeckyacutech oborů (např filozofie antropologie lingvistiky psychologie informatiky kybernetiky biologie neurověd informačniacute vědy) Ciacutelem kognitivniacute vědy je tyto poznatky z jednotlivyacutech oborů sjednotit a propojit a nahliacutežet na ně v širokeacutem kontextu Vyacutesledkem zkoumaacuteniacute pak maacute byacutet komplexniacute pohled na vyacuteše zmiacuteněneacute procesy a lepšiacute porozuměniacute tomu jak probiacutehajiacute Aplikaciacute poznatků kognitivniacute vědy může byacutet počiacutetačoveacute modelovaacuteniacute jednotlivyacutech kognitivniacutech procesů či složitějšiacutech struktur simulujiacuteciacutech lidskeacute myšleniacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull kognitivniacute hexagram zobrazuje šest oborů spolupracujiacuteciacutech v raacutemci kognitivniacute vědy
Vztahy mezi discipliacutenami
kognitivniacute vědy v roce 1978
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle MILLER George A The cognitive revolution a historical perspective Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 3 s 141-144 ISSN 1364-6613
Kognitivniacute věda
bull vzaacutejemnaacute interakce
bull a součinnost
bull v raacutemci kognitivniacute vědy
Kognitivniacute věda
obory a podobory
ktereacute se na niacute podiacutelejiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle HAVEL Ivan M Věda o duši Vesmiacuter 2000 roč 79 č 7 s 363 ISSN 0042-4544
Kognitivniacute věda
Počaacutetky kognitivniacute vědy byly ovlivněny pracemi z oblasti raneacute
kybernetiky ve 30 a 40 letech např Warrena McCullocha a Waltera
Pitse kteřiacute se snažili porozumět zaacutesadaacutem organizace znalostiacute v mysli a
vytvořili prvniacute varianty vyacutepočetniacutech modelů inspirovanyacutech strukturou
biologickyacutech neuronovyacutech siacutetiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
Důležityacute přiacutenos znamenal vyacutevoj na poli teorie algoritmů a digitaacutelniacutech
počiacutetačů ve 40 a 50 letech zejmeacutena praacutece Alana Turinga a Johna
von Neumanna Von Neumannova architektura počiacutetače byla pro
kognitivniacute vědu vyacuteznamnaacute jako krok ve vyacutevoji vyacutezkumneacuteho naacutestroje
(počiacutetače) i jako metafora mezi strojovyacutem a lidskyacutem myšleniacutem Půdu
pro noveacute myšlenky v oblasti experimentaacutelniacute psychologie připravil
odklon od behaviorismu (kteryacute ignoroval některeacute otaacutezky ohledně
lidskeacuteho myšleniacute jako představivost jazyk či řešeniacute probleacutemů)
reprezentovanyacute např pracemi Noama Chomskeacuteho či Karla Spencera
Lashleyho
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Podobu vědniacute discipliacuteny ziacuteskala v polovině sedmdesaacutetyacutech let kdy vznikla Společnost pro kognitivniacute vědu (Cognitive Science Society) a byl založen časopis Cognitive Science
bull Za zakladatele či průkopniacuteky kognitivniacute vědy lze považovat tyto osobnosti George Miller John McCarthy Marvin Minski Allen Newell Herbert Simon Noam Chomsky
bull Prvniacute z nich psycholog G Miller ve sveacutem člaacutenku z roku 19566 poukaacutezal na omezeniacute lidskeacute mysli (např kapacitu kraacutetkodobeacute paměti) a vyjaacutedřil domněnku že tato omezeniacute jsou v mysli vyřešena pomociacute mentaacutelniacutech reprezentaciacute ktereacute informace zaznamenaacutevajiacute po malyacutech daacutevkaacutech K zakoacutedovaacuteniacute a dekoacutedovaacuteniacute informace jsou pak zapotřebiacute mentaacutelniacute procesy
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Uacutestředniacute hypoteacutezou kognitivniacute vědy kteraacute je dostatečně obecnaacute aby zastřešila všechny současneacute teoretickeacute přiacutestupy v raacutemci kognitivniacute vědy je komputačněreprezentativniacute uchopeniacute mysli (CRUM ndash Computational-Representational Understanding of Mind)
bull Podle tohoto přiacutestupu lze lidskeacute myšleniacute nejleacutepe pochopit a vysvětlit pomociacute reprezentujiacuteciacutech struktur v mysli a vyacutepočetniacutech procedur ktereacute operujiacute na těchto strukturaacutech CRUM využiacutevaacute jak analogii s fungovaacuteniacutem počiacutetače (datoveacute struktury ndash mentaacutelniacute reprezentace algoritmy ndash vyacutepočetniacute procedury běh programu ndash myšleniacute) tak i analogii se strukturou mozku (konekcionistickyacute přiacutestup ndash neurony a jejich propojeniacute hrajiacute roli datovyacutech struktur a nervoveacute vzruchy jsou analogiiacute algoritmů)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
V současnosti podle Thagarda (2001) existuje šest hlavniacutech teoretickyacutech přiacutestupů k vysvětleniacute povahy reprezentaciacute a vyacutepočetniacutech procedur (modelovaacuteniacute myšleniacute) ndash logika pravidla pojmy představy analogie a konekcionistickeacute siacutetě
bull Dalšiacute přiacutestup kteryacute se uplatňuje v raacutemci experimentaacutelniacute robotiky a uměleacuteho života vysvětluje kognici jako vzaacutejemnou interakci těla agenta a okolniacuteho prostřediacute Umělyacute život (artificial life alife) se snažiacute porozumět zaacutekladniacutem obecnyacutem vlastnostem živyacutech systeacutemů pomociacute vyvolaacuteniacute přirozeneacuteho chovaacuteniacute v softwaru hardwaru a biochemickyacutech sloučeninaacutech Studium zaacutekladniacutech abstraktniacutech vlastnostiacute živyacutech systeacutemů např nezaacutevisleacuteho adaptivniacuteho a inteligentniacuteho chovaacuteniacute tvořiacute styčnou plochu mezi umělyacutem životem a kognitivniacute vědou (Bedau 2003)
THAGARD Paul Cognitive Science In Edward N Zalta (ed) Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] Fall 2009 Edition Stanford Stanford University Center for the Study of Language and Information The Metaphysics Research Lab copy 2007 first publ Mon Sep 23 1996 substantive rev Mon Apr 30 2007 [cit 2009-12-03] Dostupnyacute z WWW lthttpplatostanfordeduarchivesfall2009entriescognitive-sciencegt ISSN 1095-5054
BEDAU Mark A Artificial life organization adaptation and complexity from the bottom up Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 11 s 505-512 ISSN 1364-6613
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Vyacutezkumneacute metody použiacutevaneacute kognitivniacute vědou jsou velmi různorodeacute a využiacutevajiacute např metody vychaacutezejiacuteciacute z psychologie neurověd počiacutetačoveacute vědy a systeacutemoveacute teorie Přiacutekladem jsou experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute mozkoveacute zobrazovaciacute metody vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute neurobiologickeacute metody
bull Experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute (reakčniacute doba psychofyzickeacute odpovědi sledovaacuteniacute pohledu) mozkoveacute zobrazovaciacute metody (PET EEG fMRI optickeacute zobrazovaacuteniacute MEG) vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute (symbolickeacute modelovaacuteniacute modely konekcionistickyacutechneuronaacutelniacutech siacutetiacute fyzickeacute dynamickeacute systeacutemy) neurobiologickeacute metody (přiacutemaacute stimulace mozku sledovaacuteniacute jedneacute buňky zviacuteřeciacute modely)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Neuromarketing
Neuromarketing ndash Wikipedie
Neuromarketing studuje funkce mozku při rozhodovaacuteniacute o koupi produktu httpcswikipediaorgwikiNeuromarketing
httpwwwgreenbookblogorgwp-contentuploads201312Neuromarketingjpg
Neuromarketing
Biometrickeacute metody dokaacutežou poskytnout vodiacutetka k hlubšiacutemu pochopeniacute spotřebitelskeacuteho chovaacuteniacute Poodhaliacute co zaacutekazniacutek skutečně ciacutetiacute na co a jak skutečně reaguje při kontaktu s konkreacutetniacutemi stimuly Zaacutekazniacutekovy vědomeacute deklarace jsou sice důležiteacute ale většinou neodraacutežejiacute jeho reaacutelneacute chovaacuteniacute Na jednu stranu je to zapřiacutečiněno tiacutem že podstatnaacute čaacutest mentaacutelniacutech procesů zaacutekazniacuteka se děje nevědomě přestože majiacute přiacutemyacute vliv na jeho chovaacuteniacute včetně rozhodovaciacutech procesů brand preferenciacute loajality a odhadů Na druhou stranu zde u mnoha procesů funguje vlastniacute zaacutekazniacutekova bdquoautocenzuraldquo kterou dobře ilustruje naacutesledujiacuteciacute přiacuteklad testu očniacute kamerou Zaacutekazniacuteci si zkraacutetka o sobě některeacute věci nejsou schopni uvědomovat a už vůbec naacutem o nich povědět
Jesenskyacute Daniel Neuromarketingoveacute vyacutezkumneacute metody v miacutestě prodeje In MediaGurucz 1362012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201206neuromarketingove-vyzkumne-metody-v-miste-prodejeUyzaSqyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Jak se daacute neuromarketing smysluplně využiacutet Mezi prvniacute a nejčastěji zmiňovaneacute vlaštovky patřiacute praacutece Reada Montague z roku 2004 srovnaacutevajiacuteciacute vniacutemaacuteniacute Pepsi-Coly a Coca-Coly bez znalosti značky naacutepoje (blind test) oproti konzumaci naacutepoje se znalostiacute značky Při testech byly zkoumaacuteny mozkoveacute oblasti konzumentů limonaacuted
Při konzumaci Pepsi byla při pitiacute aktivniacute oblast mozku spojenaacute s pocity odměn chutiacute ndash a to i když zkoumaneacute osoby znaly značku naacutepoje Oproti tomu u Coca Coly byla zaznamenaacutena činnost v předniacute čaacutesti čelniacuteho laloku oblasti spojeneacute s vědomyacutemi preferencemi city nebo osobou samotnou pouze v přiacutepadě kdy konzumenti znali značku naacutepoje Read Montague to komentoval přiacuteznačně bdquoPepsi vyhraacutevaacute mnoho chuťovyacutech testů ale Coca-Cola se prodaacutevaacute leacutepe protože lideacute jsou podvědomě ovlivněni jejiacute image ndash full of life Ale (doposud) to nikdo nezměřilldquo
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Společnost Mindlab joint-venture automobilky Daimler Benz a univerzity v Ulmu zase paacutetrala po přiacutečinaacutech faktu že sportovniacute auta jsou pro zaacutekazniacuteky viacutece atraktivniacute nežli MPV nebo hatchbacky Zjistili že i sporťaacuteky jsou spojeneacute s mozkovyacutemi centry kteraacute se jinak zapojujiacute při užitiacute čokolaacutedy drog nebo při sexu
V kuloaacuterech se špitaacute že velkeacute FMCG koncerny typu PampG využiacutevajiacute neuromarketing pro praacuteci v oblasti packagingu Idea takoveacuteho zaacuteměru je zřejmaacute pohledem do hlavy spotřebitele snadno zjistiacuteme zda se mu při pohledu na konkreacutetniacute obal vyacuterobku aktivujiacute oblasti mozku spojeneacute s emocemi nebo zda spiacuteše vědomě zpracovaacutevaacute racionaacutelniacute informace
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Praha - Noveacute mlyacuteny Google Earth Nahraacuteno 18 1 2011 dostupneacute elektronicky na httpwwwpano ramiocomphoto46737351 mBank spustila teaser na internetoveacute bankovnictviacute In Mediagurucz 7 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediaguruczwp-contentuploads201402mBankjpg a Chuchvalcovaacute Jana Nejsme jako oni hlaacutesajiacute v novyacutech reklamaacutech hned čtyři banky In MarketingSalestydencz 4 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpmarketingsalestydenczrubrikymarketingnejsme-jako-oni-hlasaji-v-novych-reklamach-hned-ctyri-banky_297128html
Catellovy zaacutekony charakterizujiacute interakci prostřediacute a vrozenyacutech
danyacutech dispozic jedince ndash jejich kongruence (průnik) umožňuje
propagaci a mystifikaci využiacutet sveacute prostředky naplno ndash od doby kdy
se zjistilo že prostřediacute jednotlivce se daacute manipulovat byla do toho
zapojena mystifikace a propagace nějakeacute ideologie ndash a systeacutem
kteryacute se zde vyviacutejiacute je marketingovyacute systeacutem
VALČEK P Slovniacutek literaacuternej teoacuterie Bratislava Literaacuterne informačneacute centrum 2006 351 s ISBN 80-89222-09-9
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon vtiskovaacuteniacute ndash prostřediacute maacute při tvorbě oblastiacute kongruence zaacutesadniacute vyacuteznam vnucuje vrozenyacutem dispoziciacutem sveacute podmiacutenky
Zaacutekazniacutek vstupuje do prostřediacute supermarketu a to se na něj snažiacute působit nejrůznějšiacutemi způsoby na uacuterovni uspořaacutedaacuteniacute i různyacutemi pomocnyacutemi prostředky manipulovaacuteniacutem mystifikaciacute a iluziacute Hledajiacuteciacute se v prvniacutech vteřinaacutech snažiacute zorientovat ocitaacute se v situaci hledaacuteniacute a nachaacutezeniacute nejelementaacuternějšiacutech recepčniacutech naacutevodů Po tom jako se zorientuje pochopiacute a zvaacutežiacute předklaacutedanou možnost rozhodne se vkročit a uacutečastnit se
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon pomocnyacutech prostředků ndash prostřediacute ovlivňuje vrozeneacute dispozice (intelekt) pomocnyacutemi prostředky ndash až do 20
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na můj intelekt a krabička cigaret nebo sladkosti u pokladny mi pomaacutehajiacute nezapomenout na důležitou součaacutest naacutekupu
bull zaacutekon tlaku k biosociaacutelniacutemu průměru ndash v prostřediacute je s jedincem jednaacuteno jako s reprezentantem stereotypů ndash je to konstitutivniacute mechanismus mystifikace
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na mou osobnost bez ohledu na vzdělaacuteniacute zkušenosti sociaacutelniacute rodinneacute pracovniacute postaveniacute je každeacutemu předklaacutedaacuten stejnyacute produkt ndash supermarketovaacute demokracie rovnost spotřebitelů je bohužel vyacutesledkem procesu kteryacute neniacute spojen s lidskou činnostiacute je to proces strojoveacute vyacuteroby strojoveacuteho přiacutejmu systeacutem produkce a konzumu
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon determinace oblasti ndash prostřediacute přiacutemo působiacute na určiteacute oblasti (kvality) určuje jistou miacuteru toho co se projeviacute
V supermarketu mi v pozadiacute hraje hudba nerozptyluji se tak okolniacutemi zvuky okolitniacute mluvou Světla hudba prostor ndash všechno působiacute na meacute bdquospotřebitelskeacute chovaacuteniacuteldquo soubor charakteristik stereotypů a reprezentaciacute ktereacute sem ziacuteskal vstupem do supermarketu
bull zaacutekon zvlaacuteštniacute vazby ndash prostřediacute ovlivňuje zvlaacuteštniacute vazby na objekty ndash třeba důvěra je vztah kteryacute vznikaacute a buduje se mezi lidmi lideacute pak legitimizovali i důvěru v instituce sociaacutelniacute řaacutedy a v dnešniacute době dokonce i důveru (překonaacuteniacute interdikce) v diplastie typu probleacutem dihydrogeacutenmonoxidu Zaacutekonem zvlaacuteštniacute vazby se daacute vysvětlit interdikce (po)slušnosti kterou tak často systeacutemy vyžadujiacute (třeba recepčniacute poslušnost ndash preferovanou recepci produktu)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Přenos a druhy reprezentaciacute
Reprezentace ndash opakovaneacute zpřiacutetomněniacute zobrazeniacute předvaacuteděniacute je symbolickyacute mechanismus konstruovaacuteniacute (mediaacutelniacutech) objektů a souvisiacute s reprezentativnostiacute souborem charakteristik nevyhnutelnyacutem k tomuto symbolickeacutemu procesu
Re-prezentovaacuteniacute je předvaacuteděniacute určityacutech pohledů na sociaacutelniacute skupiny ndash jež se pak přiacutejemce učiacute přijiacutemat jako bdquosamozřejmeacuteldquo bdquonormaacutelniacuteldquo (o tom viacutece vypoviacutedaacute analyacuteza přiacutejmu a zakoacutedovaacuteniacute ideologie do mediovaneacuteho sděleniacute ndash Stuart Hall)
Typ je druh reprezentace vlastniacute zobrazovaciacutemu systeacutemu ndash uměniacute V literaacuterniacute produkci je to literaacuterniacute postava (chronotop) charakterizovaacutena tiacutem co reprezentuje Typy jsou detailně propracovaneacute ačkoli zpravidla neexistujiacute v reaacutelneacutem světe na rozdiacutel od stereotypů ndash zjednodušenyacutech reprezentaciacute deformujiacuteciacutech svou předlohu stereotyp vznikaacute zaacuteměrem a opakovanou reprezentaciacute Kriteacuteriem pro přenos vyacuteznamu jsou rozpoznatelnost reprezentativnost atraktivita
Archetypy jsou hluboce zakořeněneacute typy vyjadřujiacute představy viacutery
hodnoty předsudky opraacutevněniacute S archetypaacutelniacutemi a stereotypniacutemi
reprezentacemi v mediaacutelniacute realitě je spojeneacute riziko (nebo pro
marketing vyacutehoda) nekritickeacute fixace ta je totiž přirozenyacutem
důsledkem imagemakingu budovaacuteniacute a posilovaacuteniacute image značky
budovaacuteniacute vztahu ke značce stejně přirozenyacutem jako davovaacute
psychoacuteza kteraacute zaacutekonitě nastane po skolabovaacuteniacute přiacuteslušneacuteho
systeacutem a jeho meacutedia (např po krachu velkeacute společnosti banky)
Přenosem dochaacuteziacute k introjekci co je podle gestaltistu Fritza Perlse
neurotickyacute mechanismus pomociacute něhož vtělujeme do naacutes
samotnyacutech vzory postoje způsoby činnostiacute a myšleniacute ktereacute nejsou
ve skutečnosti naše
ADŽAJA (AJAYA) Swami Psychoterapie Vyacutechodu a Zaacutepadu Sjednocujiacuteciacute paradigma Praha Chvojkovo nakladatelstviacute 2000 194 s ISBN 80-86183-18-1 s 98 ndash 99
Provokovanaacute projekce se využiacutevaacute na identifikaci projekčniacutech mechanismů u pacienta prostřednictviacutem konotaciacute i v tzv Rorschachovyacutech skvrnaacutech (pacient popisuje co podle něj zobrazujiacute utajenou informaciacute pro vetšinu pacientů zůstavaacute že terapeut ukazuje každeacutemu pacientovi vždy ty stejneacute předlohy ndash logickou recepčniacute reakciacute toho kdo to odhaliacute hned by bylo řiacutect bdquoty skvrny nezobrazujiacute nic ndash zajiacutemaacute vaacutes jen jakyacute vyacuteznam jim přiřadiacutemldquo)
VALČEK Peter Neviditeľnyacute horizont civilizaacutecie In Slovo ndash Roč 4 (2002) č 24 s 10 ndash 11
Kořeny neurotickeacuteho mechanismu vklaacutedaniacute ciziacutech vyacuteznamů můžeme hledat v intenzitě argumentace pro daneacute meacutedium pro danou situaci Člověk zavřenyacute v kabině sveacuteho auta se ohlušuje jednotvaacuterniacutem hlukem ze sveacuteho autoraacutedia CDmp3 přehraacutevače ne kvůli tomu aby neslyšel zvuk motoru ale proto aby se ani na chviacuteli neodpojil od uměleacute reality meacutediiacute multimediaacutelniacuteho světa ndash aby si ji ustavičně bdquozpřiacutetomňoval a na niacute participovalldquo
Tahle deformace je deformaciacute fatickeacute funkce komunikace
Projekci takeacute chybiacute vlastniacute pojmovaacute řeč podstatou projekce je zamlženiacute zneviditelněniacute zneprůhledněniacute označovaneacuteho
Sigmund Freud považoval projekci za obrannyacute mechanismus psychiky kteryacute posouvaacute nechtěneacute nebo nezpracovaneacute (nebo přiacuteliš intenzivniacute) obsahy do nevědomiacute virtuaacutelně se jich zbavuje a promiacutetaacute je do psychiky jinyacutech
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 85
Interjekce je zkratkovitaacute až zkratovaacute symbolizace udalostiacute jejich mimetickyacutemi naacutehradkami jsou to přechody zkracujiacuteciacute cestu aktuaacutelniacute kombinatorice vyacuteznamu P Valček uvaacutediacute že klasickou formu seacutemantickeacute interjekce jako kondenzačniacuteho mechanismu vysvětlil S Freud v sovislosti s analogiiacute mezi vtipem a snem Zdrojem sociativniacutech efektů humoru a takeacute intrapsychickeacute magičnosti snu je vždy kraacutetkeacute spojeniacute prvků z různyacutech seacutemantickyacutech uacuterovniacute (kondenzujiacuteciacute interjekce zhuštěniacute Verdichtung ndash mechanismus takoveacuteho konstruovaacuteniacute vyacuteznamu je popsanyacute jako snovaacute suspenze)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 126
Atributivniacute seacutemantizace atributivniacute vyacuteznam ndash přiřazovaacuteniacute
vyacuteznamu argumentace pro bez ohledu na celostniacute strukturu
atribuce jsou popsaacuteny v kognitivniacute psychologii a vysvětlujiacute
mechanismus difuze vzaacutejemneacuteho vniacutemaacuteniacute motivace chovaacuteniacute
nebo činnosti založenyacute na tendenci člověka přisuzovat aktem
vyacutesledkem uacutespěchem neuacutespěchem určiteacute situačně zvoleneacute
vnějšiacute i vnitřniacute přiacutečiny
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 103 ndash 104
bull datasexualita ndash posedlost daty
Komunikačniacute (nelaacutetkovaacute) zaacutevislost nebo moacutedniacute kulturniacute trend
bull meacutedium = seacutemiotickyacute produkt uvaacutedějiacuteciacute do jineacuteho stavu vědomiacutereality
bull meacutedium způsobuje extenzi schopnosti ale pak i amputaci
bull (digitalizace informaciacute ndash bryacutele ndash Hubblův teleskop - dron ztratiacuteme schopnost čiacutest a rozlišovat znaky)
bull človek robot ndash kyborg transhumanizmus a technokracie
bull kultivace přiacutejemce v mediaacutelniacute realitě a poruchy přiacutejmu
Šablona pro předsevzetiacute 2014 - DOWNLOAD
Chcete taky ziacuteskat životniacute data a vědět jak si na tom stojiacutete
Staacutehněte si šablonu kterou jsem vytvořil pro rok 2014 včetně vysvětlivek a prvniacuteho předvypněneacuteho měsiacutece Během pěti minut nahradiacutete meacute ciacutele za sveacute a můžete začiacutet svůj prvniacute datasexuaacutelniacute rok
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoJsou totaacutelně k ničemu Že je lidi nedodržiacute většinou vědiacute už v
momentě kdy si je uklaacutedajiacute Ještě horšiacute ale je že i kdyby je dodržet
chtěli na konci roku nedokaacutežiacute vyhodnotit jestli uspěli Proto jsem na
novoročniacute predsevzetiacute šel loni jinak S daty a Excelem Diacuteky tomu
viacutem že jedno se mi podařilo splnit na 88 ldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoDiacuteky datům jsem si nicmeacuteně v posledniacute čtvrtině roku uvědomil jak
na tom jsem a naordinoval si každyacute viacutekend alespoň jeden volnyacute den
Což lze pěkně vidět na vizualizaci Stejně jako to že jsem loni měl
dvě obdobiacute kdy jsem jel měsiacutec v kuseldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoTrue datasexuals however will not stop at just collecting and recording bits of data from the Web They are obsessively driven to use a proliferating number of mobile devices and apps to make data-grooming a reality
-
Opravdoviacute datasexualoveacute se nezastaviacute u sbiacuteraacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute bitů dat z webu Jsou posedle pohaacuteněny použiacutevat celou řadu množiacuteciacutech se mobilniacutech zařiacutezeniacute a aplikaciacute aby se jejich peacuteče o uacutedaje stala realitouldquo
Basulto Dominic Meet the Urban Datasexual
In bigthinkcom 16 4 2012 Dostupneacute elektronicky na
httpbigthinkcomendless-innovationmeet-the-urban-datasexual
social media analyst Dominic Basulto describes datasexuals as individuals who ldquoare relentlessly digital They obsessively record everything about their personal lives and they think data is sexyhellipTheir livesmdashfrom a data perspective at leastmdashare perfectly groomedrdquo
Sociaacutelniacute meacutedia analytik Dominic Basulto popisuje datasexuaacutely jako jednotlivce kteřiacute bdquojsou neuacutenavně digitaacutelniacute Posedle zaznamenaacutevajiacute vše o osobniacutem životě a mysliacute si že data jsou sexy Jejich životy jsou přinejmenšiacutem z hlediska dat perfektně upraveneacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies
6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na
httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
I think a large component of social media usage is the concept of tracking As McFedries explains specifically when it comes to a datasexual everything online is a numbers game Individuals in the digital realm obsess about how many likes their profile picture has received and how this number compares to their fellow Facebook users This same idea can be applied to Twitter Instagram or any other social media platform Itrsquos the idea that a single number defines your social status and level of popularity Someone with 50 profile picture likes is obviously so much cooler than someone with 15 right In reality we all know that the number of likes we receive of the number of Facebook friends we have doesnrsquot actually reflect our social standing in the world It does however alter the way others perceive us
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Mysliacutem že velkaacute součaacutest využitiacute sociaacutelniacutech meacutediiacute je koncept sledovaacuteniacute Jak McFedries vysvětluje zvlaacuteště když přijde na datasexuaacutely vše on-line je hra čiacutesel Jednotlivci v digitaacutelniacute fascinaci sniacute o tom kolik maacute raacuted maacute jejich profilovyacute obraacutezek lajků a způsobu jakyacutem toto čiacuteslo srovnaacutevats ostatniacutemi uživateli Facebooku Stejnyacute naacutepad může byacutet aplikovaacuten na Twitter Instagram nebo jineacute sociaacutelniacute mediaacutelniacute platformy Je to myšlenka že jedno čiacuteslo definuje vaše sociaacutelniacute postaveniacute a uacuteroveň popularity Někdo s 50 obraacutezkami v profilu je samozřejmě tolik atraktivnějšiacute než někdo s 15 že Ve skutečnosti všichni viacuteme že počet lajků od přaacutetel na Facebooku neniacute ve skutečnosti naše společenskeacute postaveniacute ve světě Nicmeacuteně měniacute to způsob jak naacutes ostatniacute vniacutemajiacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Děkuji za pozornost
PhDr Peter Jan Kosmaacutely PhD
V přiacutepadě nejasnostiacute mě kontaktujte na kosmalyvip-vscz
Sociaacutelněpsychologicky orientovanaacute skupina na čele s Carlem I
Hovlandem zkoumala vliv propagandy a persuaze (přesvědčovaacuteniacute) a
vyacutesledkem byli teorie ktereacute vychaacutezeli z předpokladu že lideacute usilujiacute o
bdquokonzistentniacuteldquo bdquorovnovaacutežnouldquo bdquosymetrickouldquo postojovou
strukturu Proto jakeacutekoli vnějšiacute vlivy vyvolaacutevajiacuteci u jedince kognitivniacute
nebo emotivniacute disonanci vyvolaacutevajiacute rovněž uacutesiliacute o rovnovaacutehu
Gerhard Maletzke 1963 Pressure and spontaneous feedback
Kognitivniacute disonance a selektivniacute expozice
Teorii kognitivniacute disonance publikoval v roku 1957 (A Theory Of
Cognitive Dissonance) Leon Festinger americkyacute
sociaacutelněpsychologicky orientovanyacute vědec studoval i u Kurta Lewina
Festinger zkoumal zaacutekonitosti tvorby sociaacutelniacutech siacutetiacute a prokaacutezal že lideacute
se bdquozpřaacutetelujiacuteldquo nejen na zaacutekladě společnyacutech zaacutejmů ale hlavně na
zaacutekladě fyzickeacute bliacutezkosti (sousedeacute) Kognitivniacute disonance vyjadřuje že
rozporuplnost v přesvědčeniacute nebo ve viacuteře zapřiacutečiniacute nepohodlneacute
psychickeacute pnutiacute takže lideacute pak přizpůsobiacute sveacute naacutezory (snaha o
konsonanci) nikoli okoliacute
Teorie selektivniacute expozice pak vysvětluje motivaci lidiacute selektivně
vyhledaacutevat informace ktereacute podporujiacute dřiacutevějšiacute rozhodnutiacute nebo
existujiacuteciacute postoje a tak se aktivně vyhyacutebat protichůdnyacutem
informaciacutem
Se selektivniacute expozici souvisiacute i selektivniacute vniacutemaacuteniacute
(bdquonesympatickyacuteldquo obsah lideacute nevniacutemajiacute nebo si jej přizpůsobiacute) a
selektivniacute retence (zadrženiacute zapomenutiacute vytěsněniacute)
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Aschův experiment (1951)
Asch vyzval studenty aby porovnaacutevali velikosti čar na seacuterii kartiček Uvedl to jako test zraku ale ve skutečnosti šlo o test posuzujiacuteciacute konformitu
Studenti-spolupracovniacuteci byli předem instruovaacuteni aby v některyacutech přiacutepadech odpoviacutedali jednotně (12times z 18 přiacutepadů) a hlavně bdquošpatněldquo Posledniacute odpoviacutedal student kteryacute o ničem nevěděl Ostatniacute takteacutež neměli vyjadřovat žaacutedneacute zvlaacuteštniacute reakce na odpovědi druhyacutech Pouze posledniacute byl evidentně nesvůj potil se a nadměrně gestikuloval
Zatiacutemco v pokusneacute skupině kteraacute odpoviacutedala sama za sebe neudělalo 35 ze 37 uacutečastniacuteků žaacutednou chybu (95 lidiacute odpovědělo vždy spraacutevně) vlivem skupinoveacuteho tlaku neudělalo chybu pouze 25 uacutečastniacuteků (47 udělalo alespoň jednu chybu (1-7) a 28 8 a viacutece (z 12))
httpcswikipediaorgwikiAschův_experiment
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Milgramův experiment (1963)
Psycholog Stanley Milgram se pokusil otestovat lidskou vůli podvolit se autoritě v přiacutepadě že je uacutečastniacutekovi nařiacutezeno ubliacutežit dalšiacutemu uacutečastniacutekovi Vyacutesledky experimentu byly šokujiacuteciacute
Uacutečastniacuteci dostali role bdquoučitelůldquo a bdquostudnetůldquo a v přiacutepadě špatneacute odpovědi měl učitel studentovi způsobit stimulaci elektrickyacutem proudem Naviacutec byli učiteleacute vyzvaacuteniacute zvyšovat intemnzitu elektrošoků v situaci kdy student opakovaně odpoviacutedal špatně
Navzdory vyacutekřikům a projevům bolesti od studenta ve vedlejšiacute miacutestnosti uacutečastniacuteci pokračovali na pokyn vedouciacuteho experimentu v brutaacutelniacutech trestech
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Milgramův experiment (1963)
Ze začaacutetku se bdquožaacutekldquo pletl jen maacutelo ovšem čiacutem viacutece stoupala intenzita bdquošokůrdquo tiacutem přibyacutevalo i chyb bdquoUčitelldquo slyšel jak bdquožaacutekldquo při 75 V začiacutenaacute nařiacutekat při 120 V křičel že to boliacute při 150 V nechtěl pokračovat při 180 V steacutenal bdquonemohu tu bolest vydržetldquo při 270V byly vyacutekřiky staacutele zoufalejšiacute Při 300 V bdquožaacutekldquo zavolal že už nebude odpoviacutedat ale experimentaacutetor bdquoučitelildquo řekl že mlčeniacute se považuje za špatnou odpověď Od 330 V bdquoučiteleacuterdquo slyšeli jen ticho V miacutestnosti s bdquoučitelemldquo byl vedouciacute pokusu kteryacute jej povzbuzoval větami typu bdquoProsiacutem pokračujteldquo bdquoExperiment vyžaduje abyste pokračovalldquo bdquoJe nezbytneacute abyste pokračovalldquo a nakonec bdquoNemaacutete jinou volbu musiacutete pokračovatldquo
httpcswikipediaorgwikiMilgramův_experiment
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Stanfordskyacute experiment (14-20 8 1971)
Spočiacuteval v uzavřeniacute určiteacuteho počtu dobrovolniacuteků do uměle vytvořeneacuteho vězeniacute v roliacutech vězňů a dozorců a sledovaacuteniacute jejich chovaacuteniacute Psycholog Philip Zimbardo rozdělil 9 a 9 uacutečastniacuteků do dvou skupin ndash bdquovězňi a dozorcildquo Experiment se odehraacuteval ve sklepniacutech prostorech Stanfordskeacute univerzity a musel byacutet po šesti dnech předčasně ukončen Vězni se druhyacute den vzbouřili a reakce dozorců byly nečekaně brutaacutelniacute
Způsob jakyacutem bylo v kraacutetkeacute době změněno chovaacuteniacute předevšiacutem dozorců byl zcela šokujiacuteciacute jak pro ně tak pro Zimbarda samotneacuteho Ukaacutezalo se že zdravyacute člověk je-li vystaven extreacutemniacutem podmiacutenkaacutem se může radikaacutelně změnit (nebo změnit sveacute chovaacuteniacute) a to ve velmi kraacutetkeacute doběHlavniacute zaacutevěr kteryacute Zimbardo učinil z tohoto experimentu byl naacutezor že brutaacutelniacute zločiny napřiacuteklad v době vaacutelky nejsou diacutelem žaacutednyacutech psychopatů ani lidskyacutech zrůd ale obyčejnyacutech lidiacute vystavenyacutech nepřekonatelneacutemu tlaku okolnostiacute
httpcswikipediaorgwikiStanfordskyacute_vězeňskyacute_experiment httpwwwprisonexporg
Systeacutemovaacute teorie
Skupinovaacute dynamika je metoda kde systeacutemoveacute uvažovaacuteniacute pomaacutehaacute porozumět sociaacutelniacutem interakciacutem zkoumaacuteniacutem rozdiacutelů
Charakteristiky systeacutemu podle Batesona
bull Systeacutem pracuje s rozdiacutely definovanyacutemi jako odchylky od hranice za kterou se už tvořiacute informace
bull Systeacutem se sklaacutedaacute z bdquouzavřenyacutech smyčekldquo nebo obvodů podeacutel kteryacutech fungujiacute rozdiacutely nebo transformace
bull Udaacutelosti v systeacutemu jsou spiacuteš napaacutejeny v raacutemci systeacutemu než vlivem spouštěče (když se dotknete šneka děsiacute vaacutes to spiacuteše diacuteky vlastniacute energii než energii z vašeho kontaktu)
bull Systeacutemy vykazujiacute rekurzivitu nebo kruhovou přiacutečinnost co znamenaacute že systeacutem využiacutevaacute vyacutesledky svyacutech vlastniacutech operaciacute jako zaacuteklad dalšiacutech operaciacute
Bateson G (ed) A sacred unity Further steps to an ecology of mind Rodney Donaldson San Francisco Harper Collins 1991 s 212
Jednotky ktereacute charakterizoval Lev Vygotsky jako zoacuteny proximity jsou přiacutekladem systeacutemoveacuteho uvažovaacuteniacute
Berger a Luckmann při vyacutekladu způsobu vzniku instituciacute zcela
opomiacutejejiacute otaacutezku proč ke konsensu dochaacuteziacute Podle nich je volba
jakyacute způsob řešeniacute probleacutemu se stane instituciacute zcela arbitraacuterniacute
Uacuteplně opomiacutejejiacute otaacutezku jakyacutem způsobem se na vyacuteběru instituce
podiacuteliacute fungovaacuteniacute samotneacute reality (jen způsob řešeniacute kteryacute je v
souladu s realitou může byacutet dlouhodobě funkčniacute)
Niklas Luhmann kteryacute se pokoušiacute o zavedeniacute systeacutemoveacute teorie do
sociologie tvrdiacute že sociaacutelniacute systeacutemy jsou autopoietickeacute
(sebevytvaacuteřejiacuteciacute se) a sebereferenčniacute
STODOLA JIŘIacute Individua sociaacutelniacute siacutetě a poznaacuteniacute Možnosti a limity kognitivniacuteho a sociaacutelně-domeacutenoveacuteho paradigmatu v informačniacute vědě a realistickyacute model domeacuteny ProInflow [online] 21082012 Dostupneacute elektronicky na lthttpproinflowczindividua-socialni-site-poznani-moznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-v-inforgt ISSN 1804ndash2406
Autopoiesis je termiacuten kteryacute do biologie zavaacutediacute Maturana a Varela
a v podstatě znamenaacute vlastnost živyacutech systeacutemů kterou popsal již
Aristoteleacutes ndash jejich schopnost udržovat se v uspořaacutedaneacutem stavu
hyacutebat sebou a čerpat ze sveacuteho okoliacute energii a informace
Sebereference znamenaacute schopnost referovat k sobě což v podstatě
znamenaacute poznaacutevat sebe sama tj učinit sebe objektem vlastniacuteho
poznaacuteniacute Takovou schopnostiacute však disponujiacute jen inteligentniacute tvoroveacute
(spolehlivě ji můžeme připsat pouze lidem ačkoliv někteřiacute autoři ji
rozpoznaacutevajiacute i u některyacutech vyššiacutech živočichů) V Luhmannově pojetiacute
je tedy sociaacutelniacute systeacutem v podstatě živyacute a sebevědomyacute což je
vlastnost individuiacute
STODOLA JIŘIacute Individua sociaacutelniacute siacutetě a poznaacuteniacute Možnosti a limity kognitivniacuteho a sociaacutelně-domeacutenoveacuteho paradigmatu v informačniacute vědě a realistickyacute model domeacuteny ProInflow [online] 21082012 Dostupneacute elektronicky na lthttpproinflowczindividua-socialni-site-poznani-moznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-v-inforgt ISSN 1804ndash2406
Domeacutena je složityacute agregaacutet kteryacute se sklaacutedaacute z
bull objektů zkoumaacuteniacute
bull subjektů poznaacuteniacute a tvůrců informačniacutech objektů
bull informačniacutech objektů
bull informačniacutech a komunikačniacutech vztahů mezi objekty zkoumaacuteniacute subjekty a informačniacutemi objekty
bull vztahů souladu či nesouladu mezi objekty subjekty a informačniacutemi objekty ktereacute vznikajiacute na zaacutekladě informačniacutech a komunikačniacutech vztahů
STODOLA JIŘIacute Individua sociaacutelniacute siacutetě a poznaacuteniacute Možnosti a limity kognitivniacuteho a sociaacutelně-domeacutenoveacuteho paradigmatu v informačniacute vědě a realistickyacute model domeacuteny ProInflow [online] 21082012 Dostupneacute elektronicky na lthttpproinflowczindividua-socialni-site-poznani-moznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-v-inforgt ISSN 1804ndash2406
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Zpětnaacute vazba
bull Vizualizace
bull Koncentrace
bull Vytvaacuteřeniacute separovanyacutech mentaacutelniacutech modelů
bull Konstruktivismus
bull Akomodace
bull Hra
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute ve vyacuteuce
bull Akomodace ndash korekce pomociacute počiacutetačovyacutech programů
bull Hra - Počiacutetačovaacute hra rozviacutejiacute logickeacute a strategickeacute myšleniacute postřeh zvyšuje sebedůvěru pomaacutehaacute postiženyacutem Hra produkuje radost dokaacuteže zaměstnat jedince a vyplnit mu volnyacute čas
- pomaacutehaacute v učeniacute a hlavně je přirozenou součaacutestiacute života
Sociologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute ve vyacuteuce
bull Informačniacute technologie jsou jakyacutemsi urychlovačem působeniacute učitele ve vyacuteuce dokaacutežiacute znaacutesobit uacutečinek dobreacute ale bohužel i špatneacute vyacuteuky
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Zpětnaacute vazba
Zpětnou vazbou je člověk zpraven o uacutespěšnosti či neuacutespěšnosti sveacuteho počiacutenaacuteniacute
Počiacutetač může poskytnout zpětnou vazbu prakticky okamžitě
Neosobniacute poskytovaacuteniacute zpětneacute vazby posiluje intensionaacutelniacute (vnitřniacute) motivaci žaacuteka kdy snaha vyřešit probleacutem neniacute nahrazovaacutena snahou zviditelnit se v očiacutech učitelovyacutech a zaliacutebit se mu [Fontana] Zodpovědnost za spraacutevnost řešeniacute nemůže žaacutek přesunout na jinou osobu
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Vizualizace
- použiacutevaacuteniacute naacutekresů naacutečrtků obraacutezků grafů
- Člověk maacute omezenou tzv aktivniacute paměť kterou při učeniacute nedokaacuteže překročit
- Učiacute-li se člověk nějakyacute novyacute abstraktniacute pojem spotřebovaacutevaacute velkou čaacutest sveacute aktuaacutelniacute paměťoveacute kapacity na představovaacuteniacute si daneacute situace na ktereacute učitel pojem vysvětluje Vizualizace pomaacutehaacute čaacutest aktuaacutelniacute paměti uvolnit ve prospěch dalšiacutech mentaacutelniacutech činnostiacute (jako je indukce abstrakce komparace dedukce symbolizace apod)
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Koncentrace
Pomoc počiacutetače zde spočiacutevaacute v tom že za žaacuteka vyřešiacute snadneacute jednotliveacute diacutelčiacute kroky ktereacute vykonaacute na žaacutekův přiacutekaz a nechaacute jej koncentrovat myšleniacute pouze v uacuterovni vyššiacute
bull Vytvaacuteřeniacute separovanyacutech mentaacutelniacutech modelů
Dostatečně dlouhyacutem opakovanyacutem ziacuteskaacutevaacuteniacutem separovanyacutech modelů člověk ziacuteskaacute dostatečnou zkušenost s danyacutem pojmem aby si mohl vytvořit model obecnyacute univerzaacutelniacute Nedostatečneacute ziacuteskaacuteniacute a zpracovaacuteniacute separovanyacutech modelů vede k formalismu tedy k situaci kdy člověk vytvořiacute chybnyacute obecnyacute model daneacuteho jevu či pojmu
bull Konstruktivismus
Počiacutetačoveacute prostřediacute ověřuje v praxi naacutepady hypoteacutezy a žaacutek může vlastniacute aktivitou danyacute novyacute pojem zkonstruovat přijiacutet ldquona tordquo saacutem objevit jej pro sebe
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Přiacutestup ke komunikaci jako k zpracovaacuteniacute informaciacute (information
processing) 1950 ndash 1960 prvniacute počiacutetače umožňujiacute psychologům
srovnaacutevat způsob jakyacutem uklaacutedaacute a zpracovaacutevaacute informace počiacutetač na
rozdiacutel od člověka (mysl paměť myšleniacute)
Selektivniacute pozornost šum a dalšiacute rušeniacute komunikace již nebyly
otaacutezkou techniky (Shannon Weaver) ale percepce (vniacutemaacuteniacute) a
recepce (přiacutejmu) rozděleniacute pozornosti přepiacutenaacuteniacute pozornosti
Kapacita pozornosti omezenaacute na jistyacute počet věciacute a zpracuje omezeneacute
množstviacute informaciacute
Instrukčniacute dizajn paměť se nemaacute přetěžovat maacute dokončit uacutekol než
začne dalšiacute pokud jsou paměť a mysl přetiacuteženy učeniacute se nemůže
uskutečnit
Kognitivniacute přiacutestup bull Jean Piaget (1896-1980) - Vyacutevojovaacute staacutedia vyacutevojovaacute psychologie - vliv strukturalizmu a konstruktivistickaacute teorie znalosti - staacutedia kognitivniacuteho vyacutevoje Senzomotorickeacute staacutedium od narozeniacute do 2 let života Předoperačniacute staacutedium od 2 do 7 let (egocentrickeacute myšleniacute) Stadium konkreacutetniacutech operaciacute od 7 do 11-12 let (logika klasifikace) Stadium formaacutelniacutech operaciacute 12 let (konstrukce idejiacute abstraktniacute myšleniacute) Dopad na počiacutetačoveacute vědy a vědy o uměleacute inteligenci bdquoSeymour Papert použil Piagetovu praacuteci při vytvaacuteřeniacute Logo programming language Alan Kay použil Piagetovy teorie jako zaacuteklad pro Dynabook programming system conceptk vyvinutiacute Alto prototypu kteryacute jako prvniacute objevil zaacuteklady grafickeacuteho uživatelskeacuteho rozhraniacute (GUI) a ovlivnil vytvořeniacute uživatelskyacutech rozhraniacute v 80 letech 20 stoletiacute a pozdějildquo
zdroje httpcswikipediaorgwikiJean_Piaget httpenwikipediaorgwikiFileJean_Piaget_in_Ann_Arborpng
Kognitivniacute přiacutestup bull geštalt (gestalt) psychologie (od roku 1900) - scheacutemata ktereacute si učiacuteciacute se vytvaacuteřiacute v reakci na prostřediacute - 2 předpoklady - Paměť ndash organizovanyacute systeacutem zpracovaacuteniacute informaciacute - Primaacuterniacute znalosti (prior knowledge) ndash tvořiacute epistemickeacute kompetence - scheacutema jako zaacutekladniacute jednotka porozuměniacute vzdělaacutevaciacutemu obsahu (Piaget) - vyacutevojoveacute procesy podle Piageta adaptace na prostřediacute po vyvolaacuteniacute
interakce (disonance) nastaacutevaacute začleňovaacuteniacute novyacutech informaciacute do staacutevajiacuteciacutech konceptů (asimilace) pak může proběhnout proces změn staacutevajiacutech scheacutemat (akomodace) Učeniacute pomociacute opakovanyacutech akciacute využiacutevaacute proces zrcadloveacute abstrakce (reflecting abstraction) schopnost identifikovat vlastnosti objektů podle toho jakeacute uacutečinky na ně majiacute různeacute akce využiacutevaacute proces empirickaacute abstrakce (empirical abstraction) Jsou to dvojiacute procesy vytvaacuteřeniacute noveacuteho kognitivniacuteho staacutedia (cognitive stage) Naacutesleduje rozpoznaacutevaacuteniacute složitějšiacutech objektů a vytvaacuteřeniacute složitějšiacutech uacutekonů Pokud znalosti ziacuteskaneacute v jednom staacutediu vedou prudce a rapidně k noveacutemu vyššiacutemu staacutediu pochopeniacute řiacutekaacuteme že proběhl bdquogestaltldquo
zdroj httpcswikipediaorgwikiJean_Piaget
Kognitivniacute zaacutetěž (cognitive load) John Sweller - pracovniacute paměť umiacute procesovat 7 +- 2 scheacutemat - na řešeniacute probleacutemu potřebuje učiacuteciacute se množstviacute kognitivniacute procesniacute kapacity maacute omezenou bdquopracovniacute paměťldquo ale neomezenou dlouhodobou paměť (scheacutemata se do niacute uklaacutedajiacute a z niacute vyvolaacutevajiacute) - teorie z oboru instrukčniacuteho dizajnu (instructional design) kde je
informaciacute to co svojiacute strukturou dovoluje učiacuteciacutemu se vyviacutejet scheacutemata automaticky a rychle (tyto informace jsou uchovaacutevaacuteny v dlouhodobeacute paměti jako naacutevyky)
1 vnitřniacute zaacutetěž (intrinsic c load) inherentniacute komplexnost naacuteročnost uacutekolu učiacuteciacute se nekontroluje bdquoporcovaacuteniacuteldquo obsahu do věcnyacutech probleacutemů
2 vnějšiacute zaacutetěž (extraneous c load) dalšiacute a nadbytečneacute informace v průběhu vyacutekladu rozptyluje od učeniacute naacutesledek vysokeacute vnitřniacute zaacutetěže
3 podstatnaacute zaacutetěž (germane c load) vědomaacute aktivita uacutekolově řiacutezena vytvaacuteřeniacute scheacutemat přijatelnaacute zaacutetěž vysokaacute vnitřniacute niacutezkaacute vnějšiacute vysokaacute podstatnaacute
zdroje httpeducationartsunsweduaumediaProfilecacheR148174-swellerjpg httpwwwinstructionaldesignorgtheoriescognitive-loadhtml
Kognitivniacute věda
bull Kognitivniacute věda je transdisciplinaacuterniacute obor kteryacute se věnuje studiu procesů ziacuteskaacutevaacuteniacute a využiacutevaacuteniacute znalostiacute myšleniacute učeniacute a rozhodovaacuteniacute nejen u lidiacute ale i u uměle vytvořenyacutech systeacutemů K tomuto studiu využiacutevaacute vyacutesledky vyacutezkumů i metody mnoha vědeckyacutech oborů (např filozofie antropologie lingvistiky psychologie informatiky kybernetiky biologie neurověd informačniacute vědy) Ciacutelem kognitivniacute vědy je tyto poznatky z jednotlivyacutech oborů sjednotit a propojit a nahliacutežet na ně v širokeacutem kontextu Vyacutesledkem zkoumaacuteniacute pak maacute byacutet komplexniacute pohled na vyacuteše zmiacuteněneacute procesy a lepšiacute porozuměniacute tomu jak probiacutehajiacute Aplikaciacute poznatků kognitivniacute vědy může byacutet počiacutetačoveacute modelovaacuteniacute jednotlivyacutech kognitivniacutech procesů či složitějšiacutech struktur simulujiacuteciacutech lidskeacute myšleniacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull kognitivniacute hexagram zobrazuje šest oborů spolupracujiacuteciacutech v raacutemci kognitivniacute vědy
Vztahy mezi discipliacutenami
kognitivniacute vědy v roce 1978
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle MILLER George A The cognitive revolution a historical perspective Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 3 s 141-144 ISSN 1364-6613
Kognitivniacute věda
bull vzaacutejemnaacute interakce
bull a součinnost
bull v raacutemci kognitivniacute vědy
Kognitivniacute věda
obory a podobory
ktereacute se na niacute podiacutelejiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle HAVEL Ivan M Věda o duši Vesmiacuter 2000 roč 79 č 7 s 363 ISSN 0042-4544
Kognitivniacute věda
Počaacutetky kognitivniacute vědy byly ovlivněny pracemi z oblasti raneacute
kybernetiky ve 30 a 40 letech např Warrena McCullocha a Waltera
Pitse kteřiacute se snažili porozumět zaacutesadaacutem organizace znalostiacute v mysli a
vytvořili prvniacute varianty vyacutepočetniacutech modelů inspirovanyacutech strukturou
biologickyacutech neuronovyacutech siacutetiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
Důležityacute přiacutenos znamenal vyacutevoj na poli teorie algoritmů a digitaacutelniacutech
počiacutetačů ve 40 a 50 letech zejmeacutena praacutece Alana Turinga a Johna
von Neumanna Von Neumannova architektura počiacutetače byla pro
kognitivniacute vědu vyacuteznamnaacute jako krok ve vyacutevoji vyacutezkumneacuteho naacutestroje
(počiacutetače) i jako metafora mezi strojovyacutem a lidskyacutem myšleniacutem Půdu
pro noveacute myšlenky v oblasti experimentaacutelniacute psychologie připravil
odklon od behaviorismu (kteryacute ignoroval některeacute otaacutezky ohledně
lidskeacuteho myšleniacute jako představivost jazyk či řešeniacute probleacutemů)
reprezentovanyacute např pracemi Noama Chomskeacuteho či Karla Spencera
Lashleyho
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Podobu vědniacute discipliacuteny ziacuteskala v polovině sedmdesaacutetyacutech let kdy vznikla Společnost pro kognitivniacute vědu (Cognitive Science Society) a byl založen časopis Cognitive Science
bull Za zakladatele či průkopniacuteky kognitivniacute vědy lze považovat tyto osobnosti George Miller John McCarthy Marvin Minski Allen Newell Herbert Simon Noam Chomsky
bull Prvniacute z nich psycholog G Miller ve sveacutem člaacutenku z roku 19566 poukaacutezal na omezeniacute lidskeacute mysli (např kapacitu kraacutetkodobeacute paměti) a vyjaacutedřil domněnku že tato omezeniacute jsou v mysli vyřešena pomociacute mentaacutelniacutech reprezentaciacute ktereacute informace zaznamenaacutevajiacute po malyacutech daacutevkaacutech K zakoacutedovaacuteniacute a dekoacutedovaacuteniacute informace jsou pak zapotřebiacute mentaacutelniacute procesy
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Uacutestředniacute hypoteacutezou kognitivniacute vědy kteraacute je dostatečně obecnaacute aby zastřešila všechny současneacute teoretickeacute přiacutestupy v raacutemci kognitivniacute vědy je komputačněreprezentativniacute uchopeniacute mysli (CRUM ndash Computational-Representational Understanding of Mind)
bull Podle tohoto přiacutestupu lze lidskeacute myšleniacute nejleacutepe pochopit a vysvětlit pomociacute reprezentujiacuteciacutech struktur v mysli a vyacutepočetniacutech procedur ktereacute operujiacute na těchto strukturaacutech CRUM využiacutevaacute jak analogii s fungovaacuteniacutem počiacutetače (datoveacute struktury ndash mentaacutelniacute reprezentace algoritmy ndash vyacutepočetniacute procedury běh programu ndash myšleniacute) tak i analogii se strukturou mozku (konekcionistickyacute přiacutestup ndash neurony a jejich propojeniacute hrajiacute roli datovyacutech struktur a nervoveacute vzruchy jsou analogiiacute algoritmů)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
V současnosti podle Thagarda (2001) existuje šest hlavniacutech teoretickyacutech přiacutestupů k vysvětleniacute povahy reprezentaciacute a vyacutepočetniacutech procedur (modelovaacuteniacute myšleniacute) ndash logika pravidla pojmy představy analogie a konekcionistickeacute siacutetě
bull Dalšiacute přiacutestup kteryacute se uplatňuje v raacutemci experimentaacutelniacute robotiky a uměleacuteho života vysvětluje kognici jako vzaacutejemnou interakci těla agenta a okolniacuteho prostřediacute Umělyacute život (artificial life alife) se snažiacute porozumět zaacutekladniacutem obecnyacutem vlastnostem živyacutech systeacutemů pomociacute vyvolaacuteniacute přirozeneacuteho chovaacuteniacute v softwaru hardwaru a biochemickyacutech sloučeninaacutech Studium zaacutekladniacutech abstraktniacutech vlastnostiacute živyacutech systeacutemů např nezaacutevisleacuteho adaptivniacuteho a inteligentniacuteho chovaacuteniacute tvořiacute styčnou plochu mezi umělyacutem životem a kognitivniacute vědou (Bedau 2003)
THAGARD Paul Cognitive Science In Edward N Zalta (ed) Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] Fall 2009 Edition Stanford Stanford University Center for the Study of Language and Information The Metaphysics Research Lab copy 2007 first publ Mon Sep 23 1996 substantive rev Mon Apr 30 2007 [cit 2009-12-03] Dostupnyacute z WWW lthttpplatostanfordeduarchivesfall2009entriescognitive-sciencegt ISSN 1095-5054
BEDAU Mark A Artificial life organization adaptation and complexity from the bottom up Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 11 s 505-512 ISSN 1364-6613
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Vyacutezkumneacute metody použiacutevaneacute kognitivniacute vědou jsou velmi různorodeacute a využiacutevajiacute např metody vychaacutezejiacuteciacute z psychologie neurověd počiacutetačoveacute vědy a systeacutemoveacute teorie Přiacutekladem jsou experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute mozkoveacute zobrazovaciacute metody vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute neurobiologickeacute metody
bull Experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute (reakčniacute doba psychofyzickeacute odpovědi sledovaacuteniacute pohledu) mozkoveacute zobrazovaciacute metody (PET EEG fMRI optickeacute zobrazovaacuteniacute MEG) vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute (symbolickeacute modelovaacuteniacute modely konekcionistickyacutechneuronaacutelniacutech siacutetiacute fyzickeacute dynamickeacute systeacutemy) neurobiologickeacute metody (přiacutemaacute stimulace mozku sledovaacuteniacute jedneacute buňky zviacuteřeciacute modely)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Neuromarketing
Neuromarketing ndash Wikipedie
Neuromarketing studuje funkce mozku při rozhodovaacuteniacute o koupi produktu httpcswikipediaorgwikiNeuromarketing
httpwwwgreenbookblogorgwp-contentuploads201312Neuromarketingjpg
Neuromarketing
Biometrickeacute metody dokaacutežou poskytnout vodiacutetka k hlubšiacutemu pochopeniacute spotřebitelskeacuteho chovaacuteniacute Poodhaliacute co zaacutekazniacutek skutečně ciacutetiacute na co a jak skutečně reaguje při kontaktu s konkreacutetniacutemi stimuly Zaacutekazniacutekovy vědomeacute deklarace jsou sice důležiteacute ale většinou neodraacutežejiacute jeho reaacutelneacute chovaacuteniacute Na jednu stranu je to zapřiacutečiněno tiacutem že podstatnaacute čaacutest mentaacutelniacutech procesů zaacutekazniacuteka se děje nevědomě přestože majiacute přiacutemyacute vliv na jeho chovaacuteniacute včetně rozhodovaciacutech procesů brand preferenciacute loajality a odhadů Na druhou stranu zde u mnoha procesů funguje vlastniacute zaacutekazniacutekova bdquoautocenzuraldquo kterou dobře ilustruje naacutesledujiacuteciacute přiacuteklad testu očniacute kamerou Zaacutekazniacuteci si zkraacutetka o sobě některeacute věci nejsou schopni uvědomovat a už vůbec naacutem o nich povědět
Jesenskyacute Daniel Neuromarketingoveacute vyacutezkumneacute metody v miacutestě prodeje In MediaGurucz 1362012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201206neuromarketingove-vyzkumne-metody-v-miste-prodejeUyzaSqyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Jak se daacute neuromarketing smysluplně využiacutet Mezi prvniacute a nejčastěji zmiňovaneacute vlaštovky patřiacute praacutece Reada Montague z roku 2004 srovnaacutevajiacuteciacute vniacutemaacuteniacute Pepsi-Coly a Coca-Coly bez znalosti značky naacutepoje (blind test) oproti konzumaci naacutepoje se znalostiacute značky Při testech byly zkoumaacuteny mozkoveacute oblasti konzumentů limonaacuted
Při konzumaci Pepsi byla při pitiacute aktivniacute oblast mozku spojenaacute s pocity odměn chutiacute ndash a to i když zkoumaneacute osoby znaly značku naacutepoje Oproti tomu u Coca Coly byla zaznamenaacutena činnost v předniacute čaacutesti čelniacuteho laloku oblasti spojeneacute s vědomyacutemi preferencemi city nebo osobou samotnou pouze v přiacutepadě kdy konzumenti znali značku naacutepoje Read Montague to komentoval přiacuteznačně bdquoPepsi vyhraacutevaacute mnoho chuťovyacutech testů ale Coca-Cola se prodaacutevaacute leacutepe protože lideacute jsou podvědomě ovlivněni jejiacute image ndash full of life Ale (doposud) to nikdo nezměřilldquo
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Společnost Mindlab joint-venture automobilky Daimler Benz a univerzity v Ulmu zase paacutetrala po přiacutečinaacutech faktu že sportovniacute auta jsou pro zaacutekazniacuteky viacutece atraktivniacute nežli MPV nebo hatchbacky Zjistili že i sporťaacuteky jsou spojeneacute s mozkovyacutemi centry kteraacute se jinak zapojujiacute při užitiacute čokolaacutedy drog nebo při sexu
V kuloaacuterech se špitaacute že velkeacute FMCG koncerny typu PampG využiacutevajiacute neuromarketing pro praacuteci v oblasti packagingu Idea takoveacuteho zaacuteměru je zřejmaacute pohledem do hlavy spotřebitele snadno zjistiacuteme zda se mu při pohledu na konkreacutetniacute obal vyacuterobku aktivujiacute oblasti mozku spojeneacute s emocemi nebo zda spiacuteše vědomě zpracovaacutevaacute racionaacutelniacute informace
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Praha - Noveacute mlyacuteny Google Earth Nahraacuteno 18 1 2011 dostupneacute elektronicky na httpwwwpano ramiocomphoto46737351 mBank spustila teaser na internetoveacute bankovnictviacute In Mediagurucz 7 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediaguruczwp-contentuploads201402mBankjpg a Chuchvalcovaacute Jana Nejsme jako oni hlaacutesajiacute v novyacutech reklamaacutech hned čtyři banky In MarketingSalestydencz 4 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpmarketingsalestydenczrubrikymarketingnejsme-jako-oni-hlasaji-v-novych-reklamach-hned-ctyri-banky_297128html
Catellovy zaacutekony charakterizujiacute interakci prostřediacute a vrozenyacutech
danyacutech dispozic jedince ndash jejich kongruence (průnik) umožňuje
propagaci a mystifikaci využiacutet sveacute prostředky naplno ndash od doby kdy
se zjistilo že prostřediacute jednotlivce se daacute manipulovat byla do toho
zapojena mystifikace a propagace nějakeacute ideologie ndash a systeacutem
kteryacute se zde vyviacutejiacute je marketingovyacute systeacutem
VALČEK P Slovniacutek literaacuternej teoacuterie Bratislava Literaacuterne informačneacute centrum 2006 351 s ISBN 80-89222-09-9
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon vtiskovaacuteniacute ndash prostřediacute maacute při tvorbě oblastiacute kongruence zaacutesadniacute vyacuteznam vnucuje vrozenyacutem dispoziciacutem sveacute podmiacutenky
Zaacutekazniacutek vstupuje do prostřediacute supermarketu a to se na něj snažiacute působit nejrůznějšiacutemi způsoby na uacuterovni uspořaacutedaacuteniacute i různyacutemi pomocnyacutemi prostředky manipulovaacuteniacutem mystifikaciacute a iluziacute Hledajiacuteciacute se v prvniacutech vteřinaacutech snažiacute zorientovat ocitaacute se v situaci hledaacuteniacute a nachaacutezeniacute nejelementaacuternějšiacutech recepčniacutech naacutevodů Po tom jako se zorientuje pochopiacute a zvaacutežiacute předklaacutedanou možnost rozhodne se vkročit a uacutečastnit se
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon pomocnyacutech prostředků ndash prostřediacute ovlivňuje vrozeneacute dispozice (intelekt) pomocnyacutemi prostředky ndash až do 20
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na můj intelekt a krabička cigaret nebo sladkosti u pokladny mi pomaacutehajiacute nezapomenout na důležitou součaacutest naacutekupu
bull zaacutekon tlaku k biosociaacutelniacutemu průměru ndash v prostřediacute je s jedincem jednaacuteno jako s reprezentantem stereotypů ndash je to konstitutivniacute mechanismus mystifikace
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na mou osobnost bez ohledu na vzdělaacuteniacute zkušenosti sociaacutelniacute rodinneacute pracovniacute postaveniacute je každeacutemu předklaacutedaacuten stejnyacute produkt ndash supermarketovaacute demokracie rovnost spotřebitelů je bohužel vyacutesledkem procesu kteryacute neniacute spojen s lidskou činnostiacute je to proces strojoveacute vyacuteroby strojoveacuteho přiacutejmu systeacutem produkce a konzumu
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon determinace oblasti ndash prostřediacute přiacutemo působiacute na určiteacute oblasti (kvality) určuje jistou miacuteru toho co se projeviacute
V supermarketu mi v pozadiacute hraje hudba nerozptyluji se tak okolniacutemi zvuky okolitniacute mluvou Světla hudba prostor ndash všechno působiacute na meacute bdquospotřebitelskeacute chovaacuteniacuteldquo soubor charakteristik stereotypů a reprezentaciacute ktereacute sem ziacuteskal vstupem do supermarketu
bull zaacutekon zvlaacuteštniacute vazby ndash prostřediacute ovlivňuje zvlaacuteštniacute vazby na objekty ndash třeba důvěra je vztah kteryacute vznikaacute a buduje se mezi lidmi lideacute pak legitimizovali i důvěru v instituce sociaacutelniacute řaacutedy a v dnešniacute době dokonce i důveru (překonaacuteniacute interdikce) v diplastie typu probleacutem dihydrogeacutenmonoxidu Zaacutekonem zvlaacuteštniacute vazby se daacute vysvětlit interdikce (po)slušnosti kterou tak často systeacutemy vyžadujiacute (třeba recepčniacute poslušnost ndash preferovanou recepci produktu)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Přenos a druhy reprezentaciacute
Reprezentace ndash opakovaneacute zpřiacutetomněniacute zobrazeniacute předvaacuteděniacute je symbolickyacute mechanismus konstruovaacuteniacute (mediaacutelniacutech) objektů a souvisiacute s reprezentativnostiacute souborem charakteristik nevyhnutelnyacutem k tomuto symbolickeacutemu procesu
Re-prezentovaacuteniacute je předvaacuteděniacute určityacutech pohledů na sociaacutelniacute skupiny ndash jež se pak přiacutejemce učiacute přijiacutemat jako bdquosamozřejmeacuteldquo bdquonormaacutelniacuteldquo (o tom viacutece vypoviacutedaacute analyacuteza přiacutejmu a zakoacutedovaacuteniacute ideologie do mediovaneacuteho sděleniacute ndash Stuart Hall)
Typ je druh reprezentace vlastniacute zobrazovaciacutemu systeacutemu ndash uměniacute V literaacuterniacute produkci je to literaacuterniacute postava (chronotop) charakterizovaacutena tiacutem co reprezentuje Typy jsou detailně propracovaneacute ačkoli zpravidla neexistujiacute v reaacutelneacutem světe na rozdiacutel od stereotypů ndash zjednodušenyacutech reprezentaciacute deformujiacuteciacutech svou předlohu stereotyp vznikaacute zaacuteměrem a opakovanou reprezentaciacute Kriteacuteriem pro přenos vyacuteznamu jsou rozpoznatelnost reprezentativnost atraktivita
Archetypy jsou hluboce zakořeněneacute typy vyjadřujiacute představy viacutery
hodnoty předsudky opraacutevněniacute S archetypaacutelniacutemi a stereotypniacutemi
reprezentacemi v mediaacutelniacute realitě je spojeneacute riziko (nebo pro
marketing vyacutehoda) nekritickeacute fixace ta je totiž přirozenyacutem
důsledkem imagemakingu budovaacuteniacute a posilovaacuteniacute image značky
budovaacuteniacute vztahu ke značce stejně přirozenyacutem jako davovaacute
psychoacuteza kteraacute zaacutekonitě nastane po skolabovaacuteniacute přiacuteslušneacuteho
systeacutem a jeho meacutedia (např po krachu velkeacute společnosti banky)
Přenosem dochaacuteziacute k introjekci co je podle gestaltistu Fritza Perlse
neurotickyacute mechanismus pomociacute něhož vtělujeme do naacutes
samotnyacutech vzory postoje způsoby činnostiacute a myšleniacute ktereacute nejsou
ve skutečnosti naše
ADŽAJA (AJAYA) Swami Psychoterapie Vyacutechodu a Zaacutepadu Sjednocujiacuteciacute paradigma Praha Chvojkovo nakladatelstviacute 2000 194 s ISBN 80-86183-18-1 s 98 ndash 99
Provokovanaacute projekce se využiacutevaacute na identifikaci projekčniacutech mechanismů u pacienta prostřednictviacutem konotaciacute i v tzv Rorschachovyacutech skvrnaacutech (pacient popisuje co podle něj zobrazujiacute utajenou informaciacute pro vetšinu pacientů zůstavaacute že terapeut ukazuje každeacutemu pacientovi vždy ty stejneacute předlohy ndash logickou recepčniacute reakciacute toho kdo to odhaliacute hned by bylo řiacutect bdquoty skvrny nezobrazujiacute nic ndash zajiacutemaacute vaacutes jen jakyacute vyacuteznam jim přiřadiacutemldquo)
VALČEK Peter Neviditeľnyacute horizont civilizaacutecie In Slovo ndash Roč 4 (2002) č 24 s 10 ndash 11
Kořeny neurotickeacuteho mechanismu vklaacutedaniacute ciziacutech vyacuteznamů můžeme hledat v intenzitě argumentace pro daneacute meacutedium pro danou situaci Člověk zavřenyacute v kabině sveacuteho auta se ohlušuje jednotvaacuterniacutem hlukem ze sveacuteho autoraacutedia CDmp3 přehraacutevače ne kvůli tomu aby neslyšel zvuk motoru ale proto aby se ani na chviacuteli neodpojil od uměleacute reality meacutediiacute multimediaacutelniacuteho světa ndash aby si ji ustavičně bdquozpřiacutetomňoval a na niacute participovalldquo
Tahle deformace je deformaciacute fatickeacute funkce komunikace
Projekci takeacute chybiacute vlastniacute pojmovaacute řeč podstatou projekce je zamlženiacute zneviditelněniacute zneprůhledněniacute označovaneacuteho
Sigmund Freud považoval projekci za obrannyacute mechanismus psychiky kteryacute posouvaacute nechtěneacute nebo nezpracovaneacute (nebo přiacuteliš intenzivniacute) obsahy do nevědomiacute virtuaacutelně se jich zbavuje a promiacutetaacute je do psychiky jinyacutech
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 85
Interjekce je zkratkovitaacute až zkratovaacute symbolizace udalostiacute jejich mimetickyacutemi naacutehradkami jsou to přechody zkracujiacuteciacute cestu aktuaacutelniacute kombinatorice vyacuteznamu P Valček uvaacutediacute že klasickou formu seacutemantickeacute interjekce jako kondenzačniacuteho mechanismu vysvětlil S Freud v sovislosti s analogiiacute mezi vtipem a snem Zdrojem sociativniacutech efektů humoru a takeacute intrapsychickeacute magičnosti snu je vždy kraacutetkeacute spojeniacute prvků z různyacutech seacutemantickyacutech uacuterovniacute (kondenzujiacuteciacute interjekce zhuštěniacute Verdichtung ndash mechanismus takoveacuteho konstruovaacuteniacute vyacuteznamu je popsanyacute jako snovaacute suspenze)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 126
Atributivniacute seacutemantizace atributivniacute vyacuteznam ndash přiřazovaacuteniacute
vyacuteznamu argumentace pro bez ohledu na celostniacute strukturu
atribuce jsou popsaacuteny v kognitivniacute psychologii a vysvětlujiacute
mechanismus difuze vzaacutejemneacuteho vniacutemaacuteniacute motivace chovaacuteniacute
nebo činnosti založenyacute na tendenci člověka přisuzovat aktem
vyacutesledkem uacutespěchem neuacutespěchem určiteacute situačně zvoleneacute
vnějšiacute i vnitřniacute přiacutečiny
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 103 ndash 104
bull datasexualita ndash posedlost daty
Komunikačniacute (nelaacutetkovaacute) zaacutevislost nebo moacutedniacute kulturniacute trend
bull meacutedium = seacutemiotickyacute produkt uvaacutedějiacuteciacute do jineacuteho stavu vědomiacutereality
bull meacutedium způsobuje extenzi schopnosti ale pak i amputaci
bull (digitalizace informaciacute ndash bryacutele ndash Hubblův teleskop - dron ztratiacuteme schopnost čiacutest a rozlišovat znaky)
bull človek robot ndash kyborg transhumanizmus a technokracie
bull kultivace přiacutejemce v mediaacutelniacute realitě a poruchy přiacutejmu
Šablona pro předsevzetiacute 2014 - DOWNLOAD
Chcete taky ziacuteskat životniacute data a vědět jak si na tom stojiacutete
Staacutehněte si šablonu kterou jsem vytvořil pro rok 2014 včetně vysvětlivek a prvniacuteho předvypněneacuteho měsiacutece Během pěti minut nahradiacutete meacute ciacutele za sveacute a můžete začiacutet svůj prvniacute datasexuaacutelniacute rok
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoJsou totaacutelně k ničemu Že je lidi nedodržiacute většinou vědiacute už v
momentě kdy si je uklaacutedajiacute Ještě horšiacute ale je že i kdyby je dodržet
chtěli na konci roku nedokaacutežiacute vyhodnotit jestli uspěli Proto jsem na
novoročniacute predsevzetiacute šel loni jinak S daty a Excelem Diacuteky tomu
viacutem že jedno se mi podařilo splnit na 88 ldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoDiacuteky datům jsem si nicmeacuteně v posledniacute čtvrtině roku uvědomil jak
na tom jsem a naordinoval si každyacute viacutekend alespoň jeden volnyacute den
Což lze pěkně vidět na vizualizaci Stejně jako to že jsem loni měl
dvě obdobiacute kdy jsem jel měsiacutec v kuseldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoTrue datasexuals however will not stop at just collecting and recording bits of data from the Web They are obsessively driven to use a proliferating number of mobile devices and apps to make data-grooming a reality
-
Opravdoviacute datasexualoveacute se nezastaviacute u sbiacuteraacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute bitů dat z webu Jsou posedle pohaacuteněny použiacutevat celou řadu množiacuteciacutech se mobilniacutech zařiacutezeniacute a aplikaciacute aby se jejich peacuteče o uacutedaje stala realitouldquo
Basulto Dominic Meet the Urban Datasexual
In bigthinkcom 16 4 2012 Dostupneacute elektronicky na
httpbigthinkcomendless-innovationmeet-the-urban-datasexual
social media analyst Dominic Basulto describes datasexuals as individuals who ldquoare relentlessly digital They obsessively record everything about their personal lives and they think data is sexyhellipTheir livesmdashfrom a data perspective at leastmdashare perfectly groomedrdquo
Sociaacutelniacute meacutedia analytik Dominic Basulto popisuje datasexuaacutely jako jednotlivce kteřiacute bdquojsou neuacutenavně digitaacutelniacute Posedle zaznamenaacutevajiacute vše o osobniacutem životě a mysliacute si že data jsou sexy Jejich životy jsou přinejmenšiacutem z hlediska dat perfektně upraveneacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies
6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na
httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
I think a large component of social media usage is the concept of tracking As McFedries explains specifically when it comes to a datasexual everything online is a numbers game Individuals in the digital realm obsess about how many likes their profile picture has received and how this number compares to their fellow Facebook users This same idea can be applied to Twitter Instagram or any other social media platform Itrsquos the idea that a single number defines your social status and level of popularity Someone with 50 profile picture likes is obviously so much cooler than someone with 15 right In reality we all know that the number of likes we receive of the number of Facebook friends we have doesnrsquot actually reflect our social standing in the world It does however alter the way others perceive us
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Mysliacutem že velkaacute součaacutest využitiacute sociaacutelniacutech meacutediiacute je koncept sledovaacuteniacute Jak McFedries vysvětluje zvlaacuteště když přijde na datasexuaacutely vše on-line je hra čiacutesel Jednotlivci v digitaacutelniacute fascinaci sniacute o tom kolik maacute raacuted maacute jejich profilovyacute obraacutezek lajků a způsobu jakyacutem toto čiacuteslo srovnaacutevats ostatniacutemi uživateli Facebooku Stejnyacute naacutepad může byacutet aplikovaacuten na Twitter Instagram nebo jineacute sociaacutelniacute mediaacutelniacute platformy Je to myšlenka že jedno čiacuteslo definuje vaše sociaacutelniacute postaveniacute a uacuteroveň popularity Někdo s 50 obraacutezkami v profilu je samozřejmě tolik atraktivnějšiacute než někdo s 15 že Ve skutečnosti všichni viacuteme že počet lajků od přaacutetel na Facebooku neniacute ve skutečnosti naše společenskeacute postaveniacute ve světě Nicmeacuteně měniacute to způsob jak naacutes ostatniacute vniacutemajiacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Děkuji za pozornost
PhDr Peter Jan Kosmaacutely PhD
V přiacutepadě nejasnostiacute mě kontaktujte na kosmalyvip-vscz
Gerhard Maletzke 1963 Pressure and spontaneous feedback
Kognitivniacute disonance a selektivniacute expozice
Teorii kognitivniacute disonance publikoval v roku 1957 (A Theory Of
Cognitive Dissonance) Leon Festinger americkyacute
sociaacutelněpsychologicky orientovanyacute vědec studoval i u Kurta Lewina
Festinger zkoumal zaacutekonitosti tvorby sociaacutelniacutech siacutetiacute a prokaacutezal že lideacute
se bdquozpřaacutetelujiacuteldquo nejen na zaacutekladě společnyacutech zaacutejmů ale hlavně na
zaacutekladě fyzickeacute bliacutezkosti (sousedeacute) Kognitivniacute disonance vyjadřuje že
rozporuplnost v přesvědčeniacute nebo ve viacuteře zapřiacutečiniacute nepohodlneacute
psychickeacute pnutiacute takže lideacute pak přizpůsobiacute sveacute naacutezory (snaha o
konsonanci) nikoli okoliacute
Teorie selektivniacute expozice pak vysvětluje motivaci lidiacute selektivně
vyhledaacutevat informace ktereacute podporujiacute dřiacutevějšiacute rozhodnutiacute nebo
existujiacuteciacute postoje a tak se aktivně vyhyacutebat protichůdnyacutem
informaciacutem
Se selektivniacute expozici souvisiacute i selektivniacute vniacutemaacuteniacute
(bdquonesympatickyacuteldquo obsah lideacute nevniacutemajiacute nebo si jej přizpůsobiacute) a
selektivniacute retence (zadrženiacute zapomenutiacute vytěsněniacute)
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Aschův experiment (1951)
Asch vyzval studenty aby porovnaacutevali velikosti čar na seacuterii kartiček Uvedl to jako test zraku ale ve skutečnosti šlo o test posuzujiacuteciacute konformitu
Studenti-spolupracovniacuteci byli předem instruovaacuteni aby v některyacutech přiacutepadech odpoviacutedali jednotně (12times z 18 přiacutepadů) a hlavně bdquošpatněldquo Posledniacute odpoviacutedal student kteryacute o ničem nevěděl Ostatniacute takteacutež neměli vyjadřovat žaacutedneacute zvlaacuteštniacute reakce na odpovědi druhyacutech Pouze posledniacute byl evidentně nesvůj potil se a nadměrně gestikuloval
Zatiacutemco v pokusneacute skupině kteraacute odpoviacutedala sama za sebe neudělalo 35 ze 37 uacutečastniacuteků žaacutednou chybu (95 lidiacute odpovědělo vždy spraacutevně) vlivem skupinoveacuteho tlaku neudělalo chybu pouze 25 uacutečastniacuteků (47 udělalo alespoň jednu chybu (1-7) a 28 8 a viacutece (z 12))
httpcswikipediaorgwikiAschův_experiment
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Milgramův experiment (1963)
Psycholog Stanley Milgram se pokusil otestovat lidskou vůli podvolit se autoritě v přiacutepadě že je uacutečastniacutekovi nařiacutezeno ubliacutežit dalšiacutemu uacutečastniacutekovi Vyacutesledky experimentu byly šokujiacuteciacute
Uacutečastniacuteci dostali role bdquoučitelůldquo a bdquostudnetůldquo a v přiacutepadě špatneacute odpovědi měl učitel studentovi způsobit stimulaci elektrickyacutem proudem Naviacutec byli učiteleacute vyzvaacuteniacute zvyšovat intemnzitu elektrošoků v situaci kdy student opakovaně odpoviacutedal špatně
Navzdory vyacutekřikům a projevům bolesti od studenta ve vedlejšiacute miacutestnosti uacutečastniacuteci pokračovali na pokyn vedouciacuteho experimentu v brutaacutelniacutech trestech
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Milgramův experiment (1963)
Ze začaacutetku se bdquožaacutekldquo pletl jen maacutelo ovšem čiacutem viacutece stoupala intenzita bdquošokůrdquo tiacutem přibyacutevalo i chyb bdquoUčitelldquo slyšel jak bdquožaacutekldquo při 75 V začiacutenaacute nařiacutekat při 120 V křičel že to boliacute při 150 V nechtěl pokračovat při 180 V steacutenal bdquonemohu tu bolest vydržetldquo při 270V byly vyacutekřiky staacutele zoufalejšiacute Při 300 V bdquožaacutekldquo zavolal že už nebude odpoviacutedat ale experimentaacutetor bdquoučitelildquo řekl že mlčeniacute se považuje za špatnou odpověď Od 330 V bdquoučiteleacuterdquo slyšeli jen ticho V miacutestnosti s bdquoučitelemldquo byl vedouciacute pokusu kteryacute jej povzbuzoval větami typu bdquoProsiacutem pokračujteldquo bdquoExperiment vyžaduje abyste pokračovalldquo bdquoJe nezbytneacute abyste pokračovalldquo a nakonec bdquoNemaacutete jinou volbu musiacutete pokračovatldquo
httpcswikipediaorgwikiMilgramův_experiment
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Stanfordskyacute experiment (14-20 8 1971)
Spočiacuteval v uzavřeniacute určiteacuteho počtu dobrovolniacuteků do uměle vytvořeneacuteho vězeniacute v roliacutech vězňů a dozorců a sledovaacuteniacute jejich chovaacuteniacute Psycholog Philip Zimbardo rozdělil 9 a 9 uacutečastniacuteků do dvou skupin ndash bdquovězňi a dozorcildquo Experiment se odehraacuteval ve sklepniacutech prostorech Stanfordskeacute univerzity a musel byacutet po šesti dnech předčasně ukončen Vězni se druhyacute den vzbouřili a reakce dozorců byly nečekaně brutaacutelniacute
Způsob jakyacutem bylo v kraacutetkeacute době změněno chovaacuteniacute předevšiacutem dozorců byl zcela šokujiacuteciacute jak pro ně tak pro Zimbarda samotneacuteho Ukaacutezalo se že zdravyacute člověk je-li vystaven extreacutemniacutem podmiacutenkaacutem se může radikaacutelně změnit (nebo změnit sveacute chovaacuteniacute) a to ve velmi kraacutetkeacute doběHlavniacute zaacutevěr kteryacute Zimbardo učinil z tohoto experimentu byl naacutezor že brutaacutelniacute zločiny napřiacuteklad v době vaacutelky nejsou diacutelem žaacutednyacutech psychopatů ani lidskyacutech zrůd ale obyčejnyacutech lidiacute vystavenyacutech nepřekonatelneacutemu tlaku okolnostiacute
httpcswikipediaorgwikiStanfordskyacute_vězeňskyacute_experiment httpwwwprisonexporg
Systeacutemovaacute teorie
Skupinovaacute dynamika je metoda kde systeacutemoveacute uvažovaacuteniacute pomaacutehaacute porozumět sociaacutelniacutem interakciacutem zkoumaacuteniacutem rozdiacutelů
Charakteristiky systeacutemu podle Batesona
bull Systeacutem pracuje s rozdiacutely definovanyacutemi jako odchylky od hranice za kterou se už tvořiacute informace
bull Systeacutem se sklaacutedaacute z bdquouzavřenyacutech smyčekldquo nebo obvodů podeacutel kteryacutech fungujiacute rozdiacutely nebo transformace
bull Udaacutelosti v systeacutemu jsou spiacuteš napaacutejeny v raacutemci systeacutemu než vlivem spouštěče (když se dotknete šneka děsiacute vaacutes to spiacuteše diacuteky vlastniacute energii než energii z vašeho kontaktu)
bull Systeacutemy vykazujiacute rekurzivitu nebo kruhovou přiacutečinnost co znamenaacute že systeacutem využiacutevaacute vyacutesledky svyacutech vlastniacutech operaciacute jako zaacuteklad dalšiacutech operaciacute
Bateson G (ed) A sacred unity Further steps to an ecology of mind Rodney Donaldson San Francisco Harper Collins 1991 s 212
Jednotky ktereacute charakterizoval Lev Vygotsky jako zoacuteny proximity jsou přiacutekladem systeacutemoveacuteho uvažovaacuteniacute
Berger a Luckmann při vyacutekladu způsobu vzniku instituciacute zcela
opomiacutejejiacute otaacutezku proč ke konsensu dochaacuteziacute Podle nich je volba
jakyacute způsob řešeniacute probleacutemu se stane instituciacute zcela arbitraacuterniacute
Uacuteplně opomiacutejejiacute otaacutezku jakyacutem způsobem se na vyacuteběru instituce
podiacuteliacute fungovaacuteniacute samotneacute reality (jen způsob řešeniacute kteryacute je v
souladu s realitou může byacutet dlouhodobě funkčniacute)
Niklas Luhmann kteryacute se pokoušiacute o zavedeniacute systeacutemoveacute teorie do
sociologie tvrdiacute že sociaacutelniacute systeacutemy jsou autopoietickeacute
(sebevytvaacuteřejiacuteciacute se) a sebereferenčniacute
STODOLA JIŘIacute Individua sociaacutelniacute siacutetě a poznaacuteniacute Možnosti a limity kognitivniacuteho a sociaacutelně-domeacutenoveacuteho paradigmatu v informačniacute vědě a realistickyacute model domeacuteny ProInflow [online] 21082012 Dostupneacute elektronicky na lthttpproinflowczindividua-socialni-site-poznani-moznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-v-inforgt ISSN 1804ndash2406
Autopoiesis je termiacuten kteryacute do biologie zavaacutediacute Maturana a Varela
a v podstatě znamenaacute vlastnost živyacutech systeacutemů kterou popsal již
Aristoteleacutes ndash jejich schopnost udržovat se v uspořaacutedaneacutem stavu
hyacutebat sebou a čerpat ze sveacuteho okoliacute energii a informace
Sebereference znamenaacute schopnost referovat k sobě což v podstatě
znamenaacute poznaacutevat sebe sama tj učinit sebe objektem vlastniacuteho
poznaacuteniacute Takovou schopnostiacute však disponujiacute jen inteligentniacute tvoroveacute
(spolehlivě ji můžeme připsat pouze lidem ačkoliv někteřiacute autoři ji
rozpoznaacutevajiacute i u některyacutech vyššiacutech živočichů) V Luhmannově pojetiacute
je tedy sociaacutelniacute systeacutem v podstatě živyacute a sebevědomyacute což je
vlastnost individuiacute
STODOLA JIŘIacute Individua sociaacutelniacute siacutetě a poznaacuteniacute Možnosti a limity kognitivniacuteho a sociaacutelně-domeacutenoveacuteho paradigmatu v informačniacute vědě a realistickyacute model domeacuteny ProInflow [online] 21082012 Dostupneacute elektronicky na lthttpproinflowczindividua-socialni-site-poznani-moznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-v-inforgt ISSN 1804ndash2406
Domeacutena je složityacute agregaacutet kteryacute se sklaacutedaacute z
bull objektů zkoumaacuteniacute
bull subjektů poznaacuteniacute a tvůrců informačniacutech objektů
bull informačniacutech objektů
bull informačniacutech a komunikačniacutech vztahů mezi objekty zkoumaacuteniacute subjekty a informačniacutemi objekty
bull vztahů souladu či nesouladu mezi objekty subjekty a informačniacutemi objekty ktereacute vznikajiacute na zaacutekladě informačniacutech a komunikačniacutech vztahů
STODOLA JIŘIacute Individua sociaacutelniacute siacutetě a poznaacuteniacute Možnosti a limity kognitivniacuteho a sociaacutelně-domeacutenoveacuteho paradigmatu v informačniacute vědě a realistickyacute model domeacuteny ProInflow [online] 21082012 Dostupneacute elektronicky na lthttpproinflowczindividua-socialni-site-poznani-moznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-v-inforgt ISSN 1804ndash2406
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Zpětnaacute vazba
bull Vizualizace
bull Koncentrace
bull Vytvaacuteřeniacute separovanyacutech mentaacutelniacutech modelů
bull Konstruktivismus
bull Akomodace
bull Hra
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute ve vyacuteuce
bull Akomodace ndash korekce pomociacute počiacutetačovyacutech programů
bull Hra - Počiacutetačovaacute hra rozviacutejiacute logickeacute a strategickeacute myšleniacute postřeh zvyšuje sebedůvěru pomaacutehaacute postiženyacutem Hra produkuje radost dokaacuteže zaměstnat jedince a vyplnit mu volnyacute čas
- pomaacutehaacute v učeniacute a hlavně je přirozenou součaacutestiacute života
Sociologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute ve vyacuteuce
bull Informačniacute technologie jsou jakyacutemsi urychlovačem působeniacute učitele ve vyacuteuce dokaacutežiacute znaacutesobit uacutečinek dobreacute ale bohužel i špatneacute vyacuteuky
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Zpětnaacute vazba
Zpětnou vazbou je člověk zpraven o uacutespěšnosti či neuacutespěšnosti sveacuteho počiacutenaacuteniacute
Počiacutetač může poskytnout zpětnou vazbu prakticky okamžitě
Neosobniacute poskytovaacuteniacute zpětneacute vazby posiluje intensionaacutelniacute (vnitřniacute) motivaci žaacuteka kdy snaha vyřešit probleacutem neniacute nahrazovaacutena snahou zviditelnit se v očiacutech učitelovyacutech a zaliacutebit se mu [Fontana] Zodpovědnost za spraacutevnost řešeniacute nemůže žaacutek přesunout na jinou osobu
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Vizualizace
- použiacutevaacuteniacute naacutekresů naacutečrtků obraacutezků grafů
- Člověk maacute omezenou tzv aktivniacute paměť kterou při učeniacute nedokaacuteže překročit
- Učiacute-li se člověk nějakyacute novyacute abstraktniacute pojem spotřebovaacutevaacute velkou čaacutest sveacute aktuaacutelniacute paměťoveacute kapacity na představovaacuteniacute si daneacute situace na ktereacute učitel pojem vysvětluje Vizualizace pomaacutehaacute čaacutest aktuaacutelniacute paměti uvolnit ve prospěch dalšiacutech mentaacutelniacutech činnostiacute (jako je indukce abstrakce komparace dedukce symbolizace apod)
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Koncentrace
Pomoc počiacutetače zde spočiacutevaacute v tom že za žaacuteka vyřešiacute snadneacute jednotliveacute diacutelčiacute kroky ktereacute vykonaacute na žaacutekův přiacutekaz a nechaacute jej koncentrovat myšleniacute pouze v uacuterovni vyššiacute
bull Vytvaacuteřeniacute separovanyacutech mentaacutelniacutech modelů
Dostatečně dlouhyacutem opakovanyacutem ziacuteskaacutevaacuteniacutem separovanyacutech modelů člověk ziacuteskaacute dostatečnou zkušenost s danyacutem pojmem aby si mohl vytvořit model obecnyacute univerzaacutelniacute Nedostatečneacute ziacuteskaacuteniacute a zpracovaacuteniacute separovanyacutech modelů vede k formalismu tedy k situaci kdy člověk vytvořiacute chybnyacute obecnyacute model daneacuteho jevu či pojmu
bull Konstruktivismus
Počiacutetačoveacute prostřediacute ověřuje v praxi naacutepady hypoteacutezy a žaacutek může vlastniacute aktivitou danyacute novyacute pojem zkonstruovat přijiacutet ldquona tordquo saacutem objevit jej pro sebe
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Přiacutestup ke komunikaci jako k zpracovaacuteniacute informaciacute (information
processing) 1950 ndash 1960 prvniacute počiacutetače umožňujiacute psychologům
srovnaacutevat způsob jakyacutem uklaacutedaacute a zpracovaacutevaacute informace počiacutetač na
rozdiacutel od člověka (mysl paměť myšleniacute)
Selektivniacute pozornost šum a dalšiacute rušeniacute komunikace již nebyly
otaacutezkou techniky (Shannon Weaver) ale percepce (vniacutemaacuteniacute) a
recepce (přiacutejmu) rozděleniacute pozornosti přepiacutenaacuteniacute pozornosti
Kapacita pozornosti omezenaacute na jistyacute počet věciacute a zpracuje omezeneacute
množstviacute informaciacute
Instrukčniacute dizajn paměť se nemaacute přetěžovat maacute dokončit uacutekol než
začne dalšiacute pokud jsou paměť a mysl přetiacuteženy učeniacute se nemůže
uskutečnit
Kognitivniacute přiacutestup bull Jean Piaget (1896-1980) - Vyacutevojovaacute staacutedia vyacutevojovaacute psychologie - vliv strukturalizmu a konstruktivistickaacute teorie znalosti - staacutedia kognitivniacuteho vyacutevoje Senzomotorickeacute staacutedium od narozeniacute do 2 let života Předoperačniacute staacutedium od 2 do 7 let (egocentrickeacute myšleniacute) Stadium konkreacutetniacutech operaciacute od 7 do 11-12 let (logika klasifikace) Stadium formaacutelniacutech operaciacute 12 let (konstrukce idejiacute abstraktniacute myšleniacute) Dopad na počiacutetačoveacute vědy a vědy o uměleacute inteligenci bdquoSeymour Papert použil Piagetovu praacuteci při vytvaacuteřeniacute Logo programming language Alan Kay použil Piagetovy teorie jako zaacuteklad pro Dynabook programming system conceptk vyvinutiacute Alto prototypu kteryacute jako prvniacute objevil zaacuteklady grafickeacuteho uživatelskeacuteho rozhraniacute (GUI) a ovlivnil vytvořeniacute uživatelskyacutech rozhraniacute v 80 letech 20 stoletiacute a pozdějildquo
zdroje httpcswikipediaorgwikiJean_Piaget httpenwikipediaorgwikiFileJean_Piaget_in_Ann_Arborpng
Kognitivniacute přiacutestup bull geštalt (gestalt) psychologie (od roku 1900) - scheacutemata ktereacute si učiacuteciacute se vytvaacuteřiacute v reakci na prostřediacute - 2 předpoklady - Paměť ndash organizovanyacute systeacutem zpracovaacuteniacute informaciacute - Primaacuterniacute znalosti (prior knowledge) ndash tvořiacute epistemickeacute kompetence - scheacutema jako zaacutekladniacute jednotka porozuměniacute vzdělaacutevaciacutemu obsahu (Piaget) - vyacutevojoveacute procesy podle Piageta adaptace na prostřediacute po vyvolaacuteniacute
interakce (disonance) nastaacutevaacute začleňovaacuteniacute novyacutech informaciacute do staacutevajiacuteciacutech konceptů (asimilace) pak může proběhnout proces změn staacutevajiacutech scheacutemat (akomodace) Učeniacute pomociacute opakovanyacutech akciacute využiacutevaacute proces zrcadloveacute abstrakce (reflecting abstraction) schopnost identifikovat vlastnosti objektů podle toho jakeacute uacutečinky na ně majiacute různeacute akce využiacutevaacute proces empirickaacute abstrakce (empirical abstraction) Jsou to dvojiacute procesy vytvaacuteřeniacute noveacuteho kognitivniacuteho staacutedia (cognitive stage) Naacutesleduje rozpoznaacutevaacuteniacute složitějšiacutech objektů a vytvaacuteřeniacute složitějšiacutech uacutekonů Pokud znalosti ziacuteskaneacute v jednom staacutediu vedou prudce a rapidně k noveacutemu vyššiacutemu staacutediu pochopeniacute řiacutekaacuteme že proběhl bdquogestaltldquo
zdroj httpcswikipediaorgwikiJean_Piaget
Kognitivniacute zaacutetěž (cognitive load) John Sweller - pracovniacute paměť umiacute procesovat 7 +- 2 scheacutemat - na řešeniacute probleacutemu potřebuje učiacuteciacute se množstviacute kognitivniacute procesniacute kapacity maacute omezenou bdquopracovniacute paměťldquo ale neomezenou dlouhodobou paměť (scheacutemata se do niacute uklaacutedajiacute a z niacute vyvolaacutevajiacute) - teorie z oboru instrukčniacuteho dizajnu (instructional design) kde je
informaciacute to co svojiacute strukturou dovoluje učiacuteciacutemu se vyviacutejet scheacutemata automaticky a rychle (tyto informace jsou uchovaacutevaacuteny v dlouhodobeacute paměti jako naacutevyky)
1 vnitřniacute zaacutetěž (intrinsic c load) inherentniacute komplexnost naacuteročnost uacutekolu učiacuteciacute se nekontroluje bdquoporcovaacuteniacuteldquo obsahu do věcnyacutech probleacutemů
2 vnějšiacute zaacutetěž (extraneous c load) dalšiacute a nadbytečneacute informace v průběhu vyacutekladu rozptyluje od učeniacute naacutesledek vysokeacute vnitřniacute zaacutetěže
3 podstatnaacute zaacutetěž (germane c load) vědomaacute aktivita uacutekolově řiacutezena vytvaacuteřeniacute scheacutemat přijatelnaacute zaacutetěž vysokaacute vnitřniacute niacutezkaacute vnějšiacute vysokaacute podstatnaacute
zdroje httpeducationartsunsweduaumediaProfilecacheR148174-swellerjpg httpwwwinstructionaldesignorgtheoriescognitive-loadhtml
Kognitivniacute věda
bull Kognitivniacute věda je transdisciplinaacuterniacute obor kteryacute se věnuje studiu procesů ziacuteskaacutevaacuteniacute a využiacutevaacuteniacute znalostiacute myšleniacute učeniacute a rozhodovaacuteniacute nejen u lidiacute ale i u uměle vytvořenyacutech systeacutemů K tomuto studiu využiacutevaacute vyacutesledky vyacutezkumů i metody mnoha vědeckyacutech oborů (např filozofie antropologie lingvistiky psychologie informatiky kybernetiky biologie neurověd informačniacute vědy) Ciacutelem kognitivniacute vědy je tyto poznatky z jednotlivyacutech oborů sjednotit a propojit a nahliacutežet na ně v širokeacutem kontextu Vyacutesledkem zkoumaacuteniacute pak maacute byacutet komplexniacute pohled na vyacuteše zmiacuteněneacute procesy a lepšiacute porozuměniacute tomu jak probiacutehajiacute Aplikaciacute poznatků kognitivniacute vědy může byacutet počiacutetačoveacute modelovaacuteniacute jednotlivyacutech kognitivniacutech procesů či složitějšiacutech struktur simulujiacuteciacutech lidskeacute myšleniacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull kognitivniacute hexagram zobrazuje šest oborů spolupracujiacuteciacutech v raacutemci kognitivniacute vědy
Vztahy mezi discipliacutenami
kognitivniacute vědy v roce 1978
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle MILLER George A The cognitive revolution a historical perspective Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 3 s 141-144 ISSN 1364-6613
Kognitivniacute věda
bull vzaacutejemnaacute interakce
bull a součinnost
bull v raacutemci kognitivniacute vědy
Kognitivniacute věda
obory a podobory
ktereacute se na niacute podiacutelejiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle HAVEL Ivan M Věda o duši Vesmiacuter 2000 roč 79 č 7 s 363 ISSN 0042-4544
Kognitivniacute věda
Počaacutetky kognitivniacute vědy byly ovlivněny pracemi z oblasti raneacute
kybernetiky ve 30 a 40 letech např Warrena McCullocha a Waltera
Pitse kteřiacute se snažili porozumět zaacutesadaacutem organizace znalostiacute v mysli a
vytvořili prvniacute varianty vyacutepočetniacutech modelů inspirovanyacutech strukturou
biologickyacutech neuronovyacutech siacutetiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
Důležityacute přiacutenos znamenal vyacutevoj na poli teorie algoritmů a digitaacutelniacutech
počiacutetačů ve 40 a 50 letech zejmeacutena praacutece Alana Turinga a Johna
von Neumanna Von Neumannova architektura počiacutetače byla pro
kognitivniacute vědu vyacuteznamnaacute jako krok ve vyacutevoji vyacutezkumneacuteho naacutestroje
(počiacutetače) i jako metafora mezi strojovyacutem a lidskyacutem myšleniacutem Půdu
pro noveacute myšlenky v oblasti experimentaacutelniacute psychologie připravil
odklon od behaviorismu (kteryacute ignoroval některeacute otaacutezky ohledně
lidskeacuteho myšleniacute jako představivost jazyk či řešeniacute probleacutemů)
reprezentovanyacute např pracemi Noama Chomskeacuteho či Karla Spencera
Lashleyho
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Podobu vědniacute discipliacuteny ziacuteskala v polovině sedmdesaacutetyacutech let kdy vznikla Společnost pro kognitivniacute vědu (Cognitive Science Society) a byl založen časopis Cognitive Science
bull Za zakladatele či průkopniacuteky kognitivniacute vědy lze považovat tyto osobnosti George Miller John McCarthy Marvin Minski Allen Newell Herbert Simon Noam Chomsky
bull Prvniacute z nich psycholog G Miller ve sveacutem člaacutenku z roku 19566 poukaacutezal na omezeniacute lidskeacute mysli (např kapacitu kraacutetkodobeacute paměti) a vyjaacutedřil domněnku že tato omezeniacute jsou v mysli vyřešena pomociacute mentaacutelniacutech reprezentaciacute ktereacute informace zaznamenaacutevajiacute po malyacutech daacutevkaacutech K zakoacutedovaacuteniacute a dekoacutedovaacuteniacute informace jsou pak zapotřebiacute mentaacutelniacute procesy
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Uacutestředniacute hypoteacutezou kognitivniacute vědy kteraacute je dostatečně obecnaacute aby zastřešila všechny současneacute teoretickeacute přiacutestupy v raacutemci kognitivniacute vědy je komputačněreprezentativniacute uchopeniacute mysli (CRUM ndash Computational-Representational Understanding of Mind)
bull Podle tohoto přiacutestupu lze lidskeacute myšleniacute nejleacutepe pochopit a vysvětlit pomociacute reprezentujiacuteciacutech struktur v mysli a vyacutepočetniacutech procedur ktereacute operujiacute na těchto strukturaacutech CRUM využiacutevaacute jak analogii s fungovaacuteniacutem počiacutetače (datoveacute struktury ndash mentaacutelniacute reprezentace algoritmy ndash vyacutepočetniacute procedury běh programu ndash myšleniacute) tak i analogii se strukturou mozku (konekcionistickyacute přiacutestup ndash neurony a jejich propojeniacute hrajiacute roli datovyacutech struktur a nervoveacute vzruchy jsou analogiiacute algoritmů)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
V současnosti podle Thagarda (2001) existuje šest hlavniacutech teoretickyacutech přiacutestupů k vysvětleniacute povahy reprezentaciacute a vyacutepočetniacutech procedur (modelovaacuteniacute myšleniacute) ndash logika pravidla pojmy představy analogie a konekcionistickeacute siacutetě
bull Dalšiacute přiacutestup kteryacute se uplatňuje v raacutemci experimentaacutelniacute robotiky a uměleacuteho života vysvětluje kognici jako vzaacutejemnou interakci těla agenta a okolniacuteho prostřediacute Umělyacute život (artificial life alife) se snažiacute porozumět zaacutekladniacutem obecnyacutem vlastnostem živyacutech systeacutemů pomociacute vyvolaacuteniacute přirozeneacuteho chovaacuteniacute v softwaru hardwaru a biochemickyacutech sloučeninaacutech Studium zaacutekladniacutech abstraktniacutech vlastnostiacute živyacutech systeacutemů např nezaacutevisleacuteho adaptivniacuteho a inteligentniacuteho chovaacuteniacute tvořiacute styčnou plochu mezi umělyacutem životem a kognitivniacute vědou (Bedau 2003)
THAGARD Paul Cognitive Science In Edward N Zalta (ed) Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] Fall 2009 Edition Stanford Stanford University Center for the Study of Language and Information The Metaphysics Research Lab copy 2007 first publ Mon Sep 23 1996 substantive rev Mon Apr 30 2007 [cit 2009-12-03] Dostupnyacute z WWW lthttpplatostanfordeduarchivesfall2009entriescognitive-sciencegt ISSN 1095-5054
BEDAU Mark A Artificial life organization adaptation and complexity from the bottom up Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 11 s 505-512 ISSN 1364-6613
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Vyacutezkumneacute metody použiacutevaneacute kognitivniacute vědou jsou velmi různorodeacute a využiacutevajiacute např metody vychaacutezejiacuteciacute z psychologie neurověd počiacutetačoveacute vědy a systeacutemoveacute teorie Přiacutekladem jsou experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute mozkoveacute zobrazovaciacute metody vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute neurobiologickeacute metody
bull Experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute (reakčniacute doba psychofyzickeacute odpovědi sledovaacuteniacute pohledu) mozkoveacute zobrazovaciacute metody (PET EEG fMRI optickeacute zobrazovaacuteniacute MEG) vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute (symbolickeacute modelovaacuteniacute modely konekcionistickyacutechneuronaacutelniacutech siacutetiacute fyzickeacute dynamickeacute systeacutemy) neurobiologickeacute metody (přiacutemaacute stimulace mozku sledovaacuteniacute jedneacute buňky zviacuteřeciacute modely)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Neuromarketing
Neuromarketing ndash Wikipedie
Neuromarketing studuje funkce mozku při rozhodovaacuteniacute o koupi produktu httpcswikipediaorgwikiNeuromarketing
httpwwwgreenbookblogorgwp-contentuploads201312Neuromarketingjpg
Neuromarketing
Biometrickeacute metody dokaacutežou poskytnout vodiacutetka k hlubšiacutemu pochopeniacute spotřebitelskeacuteho chovaacuteniacute Poodhaliacute co zaacutekazniacutek skutečně ciacutetiacute na co a jak skutečně reaguje při kontaktu s konkreacutetniacutemi stimuly Zaacutekazniacutekovy vědomeacute deklarace jsou sice důležiteacute ale většinou neodraacutežejiacute jeho reaacutelneacute chovaacuteniacute Na jednu stranu je to zapřiacutečiněno tiacutem že podstatnaacute čaacutest mentaacutelniacutech procesů zaacutekazniacuteka se děje nevědomě přestože majiacute přiacutemyacute vliv na jeho chovaacuteniacute včetně rozhodovaciacutech procesů brand preferenciacute loajality a odhadů Na druhou stranu zde u mnoha procesů funguje vlastniacute zaacutekazniacutekova bdquoautocenzuraldquo kterou dobře ilustruje naacutesledujiacuteciacute přiacuteklad testu očniacute kamerou Zaacutekazniacuteci si zkraacutetka o sobě některeacute věci nejsou schopni uvědomovat a už vůbec naacutem o nich povědět
Jesenskyacute Daniel Neuromarketingoveacute vyacutezkumneacute metody v miacutestě prodeje In MediaGurucz 1362012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201206neuromarketingove-vyzkumne-metody-v-miste-prodejeUyzaSqyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Jak se daacute neuromarketing smysluplně využiacutet Mezi prvniacute a nejčastěji zmiňovaneacute vlaštovky patřiacute praacutece Reada Montague z roku 2004 srovnaacutevajiacuteciacute vniacutemaacuteniacute Pepsi-Coly a Coca-Coly bez znalosti značky naacutepoje (blind test) oproti konzumaci naacutepoje se znalostiacute značky Při testech byly zkoumaacuteny mozkoveacute oblasti konzumentů limonaacuted
Při konzumaci Pepsi byla při pitiacute aktivniacute oblast mozku spojenaacute s pocity odměn chutiacute ndash a to i když zkoumaneacute osoby znaly značku naacutepoje Oproti tomu u Coca Coly byla zaznamenaacutena činnost v předniacute čaacutesti čelniacuteho laloku oblasti spojeneacute s vědomyacutemi preferencemi city nebo osobou samotnou pouze v přiacutepadě kdy konzumenti znali značku naacutepoje Read Montague to komentoval přiacuteznačně bdquoPepsi vyhraacutevaacute mnoho chuťovyacutech testů ale Coca-Cola se prodaacutevaacute leacutepe protože lideacute jsou podvědomě ovlivněni jejiacute image ndash full of life Ale (doposud) to nikdo nezměřilldquo
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Společnost Mindlab joint-venture automobilky Daimler Benz a univerzity v Ulmu zase paacutetrala po přiacutečinaacutech faktu že sportovniacute auta jsou pro zaacutekazniacuteky viacutece atraktivniacute nežli MPV nebo hatchbacky Zjistili že i sporťaacuteky jsou spojeneacute s mozkovyacutemi centry kteraacute se jinak zapojujiacute při užitiacute čokolaacutedy drog nebo při sexu
V kuloaacuterech se špitaacute že velkeacute FMCG koncerny typu PampG využiacutevajiacute neuromarketing pro praacuteci v oblasti packagingu Idea takoveacuteho zaacuteměru je zřejmaacute pohledem do hlavy spotřebitele snadno zjistiacuteme zda se mu při pohledu na konkreacutetniacute obal vyacuterobku aktivujiacute oblasti mozku spojeneacute s emocemi nebo zda spiacuteše vědomě zpracovaacutevaacute racionaacutelniacute informace
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Praha - Noveacute mlyacuteny Google Earth Nahraacuteno 18 1 2011 dostupneacute elektronicky na httpwwwpano ramiocomphoto46737351 mBank spustila teaser na internetoveacute bankovnictviacute In Mediagurucz 7 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediaguruczwp-contentuploads201402mBankjpg a Chuchvalcovaacute Jana Nejsme jako oni hlaacutesajiacute v novyacutech reklamaacutech hned čtyři banky In MarketingSalestydencz 4 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpmarketingsalestydenczrubrikymarketingnejsme-jako-oni-hlasaji-v-novych-reklamach-hned-ctyri-banky_297128html
Catellovy zaacutekony charakterizujiacute interakci prostřediacute a vrozenyacutech
danyacutech dispozic jedince ndash jejich kongruence (průnik) umožňuje
propagaci a mystifikaci využiacutet sveacute prostředky naplno ndash od doby kdy
se zjistilo že prostřediacute jednotlivce se daacute manipulovat byla do toho
zapojena mystifikace a propagace nějakeacute ideologie ndash a systeacutem
kteryacute se zde vyviacutejiacute je marketingovyacute systeacutem
VALČEK P Slovniacutek literaacuternej teoacuterie Bratislava Literaacuterne informačneacute centrum 2006 351 s ISBN 80-89222-09-9
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon vtiskovaacuteniacute ndash prostřediacute maacute při tvorbě oblastiacute kongruence zaacutesadniacute vyacuteznam vnucuje vrozenyacutem dispoziciacutem sveacute podmiacutenky
Zaacutekazniacutek vstupuje do prostřediacute supermarketu a to se na něj snažiacute působit nejrůznějšiacutemi způsoby na uacuterovni uspořaacutedaacuteniacute i různyacutemi pomocnyacutemi prostředky manipulovaacuteniacutem mystifikaciacute a iluziacute Hledajiacuteciacute se v prvniacutech vteřinaacutech snažiacute zorientovat ocitaacute se v situaci hledaacuteniacute a nachaacutezeniacute nejelementaacuternějšiacutech recepčniacutech naacutevodů Po tom jako se zorientuje pochopiacute a zvaacutežiacute předklaacutedanou možnost rozhodne se vkročit a uacutečastnit se
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon pomocnyacutech prostředků ndash prostřediacute ovlivňuje vrozeneacute dispozice (intelekt) pomocnyacutemi prostředky ndash až do 20
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na můj intelekt a krabička cigaret nebo sladkosti u pokladny mi pomaacutehajiacute nezapomenout na důležitou součaacutest naacutekupu
bull zaacutekon tlaku k biosociaacutelniacutemu průměru ndash v prostřediacute je s jedincem jednaacuteno jako s reprezentantem stereotypů ndash je to konstitutivniacute mechanismus mystifikace
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na mou osobnost bez ohledu na vzdělaacuteniacute zkušenosti sociaacutelniacute rodinneacute pracovniacute postaveniacute je každeacutemu předklaacutedaacuten stejnyacute produkt ndash supermarketovaacute demokracie rovnost spotřebitelů je bohužel vyacutesledkem procesu kteryacute neniacute spojen s lidskou činnostiacute je to proces strojoveacute vyacuteroby strojoveacuteho přiacutejmu systeacutem produkce a konzumu
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon determinace oblasti ndash prostřediacute přiacutemo působiacute na určiteacute oblasti (kvality) určuje jistou miacuteru toho co se projeviacute
V supermarketu mi v pozadiacute hraje hudba nerozptyluji se tak okolniacutemi zvuky okolitniacute mluvou Světla hudba prostor ndash všechno působiacute na meacute bdquospotřebitelskeacute chovaacuteniacuteldquo soubor charakteristik stereotypů a reprezentaciacute ktereacute sem ziacuteskal vstupem do supermarketu
bull zaacutekon zvlaacuteštniacute vazby ndash prostřediacute ovlivňuje zvlaacuteštniacute vazby na objekty ndash třeba důvěra je vztah kteryacute vznikaacute a buduje se mezi lidmi lideacute pak legitimizovali i důvěru v instituce sociaacutelniacute řaacutedy a v dnešniacute době dokonce i důveru (překonaacuteniacute interdikce) v diplastie typu probleacutem dihydrogeacutenmonoxidu Zaacutekonem zvlaacuteštniacute vazby se daacute vysvětlit interdikce (po)slušnosti kterou tak často systeacutemy vyžadujiacute (třeba recepčniacute poslušnost ndash preferovanou recepci produktu)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Přenos a druhy reprezentaciacute
Reprezentace ndash opakovaneacute zpřiacutetomněniacute zobrazeniacute předvaacuteděniacute je symbolickyacute mechanismus konstruovaacuteniacute (mediaacutelniacutech) objektů a souvisiacute s reprezentativnostiacute souborem charakteristik nevyhnutelnyacutem k tomuto symbolickeacutemu procesu
Re-prezentovaacuteniacute je předvaacuteděniacute určityacutech pohledů na sociaacutelniacute skupiny ndash jež se pak přiacutejemce učiacute přijiacutemat jako bdquosamozřejmeacuteldquo bdquonormaacutelniacuteldquo (o tom viacutece vypoviacutedaacute analyacuteza přiacutejmu a zakoacutedovaacuteniacute ideologie do mediovaneacuteho sděleniacute ndash Stuart Hall)
Typ je druh reprezentace vlastniacute zobrazovaciacutemu systeacutemu ndash uměniacute V literaacuterniacute produkci je to literaacuterniacute postava (chronotop) charakterizovaacutena tiacutem co reprezentuje Typy jsou detailně propracovaneacute ačkoli zpravidla neexistujiacute v reaacutelneacutem světe na rozdiacutel od stereotypů ndash zjednodušenyacutech reprezentaciacute deformujiacuteciacutech svou předlohu stereotyp vznikaacute zaacuteměrem a opakovanou reprezentaciacute Kriteacuteriem pro přenos vyacuteznamu jsou rozpoznatelnost reprezentativnost atraktivita
Archetypy jsou hluboce zakořeněneacute typy vyjadřujiacute představy viacutery
hodnoty předsudky opraacutevněniacute S archetypaacutelniacutemi a stereotypniacutemi
reprezentacemi v mediaacutelniacute realitě je spojeneacute riziko (nebo pro
marketing vyacutehoda) nekritickeacute fixace ta je totiž přirozenyacutem
důsledkem imagemakingu budovaacuteniacute a posilovaacuteniacute image značky
budovaacuteniacute vztahu ke značce stejně přirozenyacutem jako davovaacute
psychoacuteza kteraacute zaacutekonitě nastane po skolabovaacuteniacute přiacuteslušneacuteho
systeacutem a jeho meacutedia (např po krachu velkeacute společnosti banky)
Přenosem dochaacuteziacute k introjekci co je podle gestaltistu Fritza Perlse
neurotickyacute mechanismus pomociacute něhož vtělujeme do naacutes
samotnyacutech vzory postoje způsoby činnostiacute a myšleniacute ktereacute nejsou
ve skutečnosti naše
ADŽAJA (AJAYA) Swami Psychoterapie Vyacutechodu a Zaacutepadu Sjednocujiacuteciacute paradigma Praha Chvojkovo nakladatelstviacute 2000 194 s ISBN 80-86183-18-1 s 98 ndash 99
Provokovanaacute projekce se využiacutevaacute na identifikaci projekčniacutech mechanismů u pacienta prostřednictviacutem konotaciacute i v tzv Rorschachovyacutech skvrnaacutech (pacient popisuje co podle něj zobrazujiacute utajenou informaciacute pro vetšinu pacientů zůstavaacute že terapeut ukazuje každeacutemu pacientovi vždy ty stejneacute předlohy ndash logickou recepčniacute reakciacute toho kdo to odhaliacute hned by bylo řiacutect bdquoty skvrny nezobrazujiacute nic ndash zajiacutemaacute vaacutes jen jakyacute vyacuteznam jim přiřadiacutemldquo)
VALČEK Peter Neviditeľnyacute horizont civilizaacutecie In Slovo ndash Roč 4 (2002) č 24 s 10 ndash 11
Kořeny neurotickeacuteho mechanismu vklaacutedaniacute ciziacutech vyacuteznamů můžeme hledat v intenzitě argumentace pro daneacute meacutedium pro danou situaci Člověk zavřenyacute v kabině sveacuteho auta se ohlušuje jednotvaacuterniacutem hlukem ze sveacuteho autoraacutedia CDmp3 přehraacutevače ne kvůli tomu aby neslyšel zvuk motoru ale proto aby se ani na chviacuteli neodpojil od uměleacute reality meacutediiacute multimediaacutelniacuteho světa ndash aby si ji ustavičně bdquozpřiacutetomňoval a na niacute participovalldquo
Tahle deformace je deformaciacute fatickeacute funkce komunikace
Projekci takeacute chybiacute vlastniacute pojmovaacute řeč podstatou projekce je zamlženiacute zneviditelněniacute zneprůhledněniacute označovaneacuteho
Sigmund Freud považoval projekci za obrannyacute mechanismus psychiky kteryacute posouvaacute nechtěneacute nebo nezpracovaneacute (nebo přiacuteliš intenzivniacute) obsahy do nevědomiacute virtuaacutelně se jich zbavuje a promiacutetaacute je do psychiky jinyacutech
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 85
Interjekce je zkratkovitaacute až zkratovaacute symbolizace udalostiacute jejich mimetickyacutemi naacutehradkami jsou to přechody zkracujiacuteciacute cestu aktuaacutelniacute kombinatorice vyacuteznamu P Valček uvaacutediacute že klasickou formu seacutemantickeacute interjekce jako kondenzačniacuteho mechanismu vysvětlil S Freud v sovislosti s analogiiacute mezi vtipem a snem Zdrojem sociativniacutech efektů humoru a takeacute intrapsychickeacute magičnosti snu je vždy kraacutetkeacute spojeniacute prvků z různyacutech seacutemantickyacutech uacuterovniacute (kondenzujiacuteciacute interjekce zhuštěniacute Verdichtung ndash mechanismus takoveacuteho konstruovaacuteniacute vyacuteznamu je popsanyacute jako snovaacute suspenze)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 126
Atributivniacute seacutemantizace atributivniacute vyacuteznam ndash přiřazovaacuteniacute
vyacuteznamu argumentace pro bez ohledu na celostniacute strukturu
atribuce jsou popsaacuteny v kognitivniacute psychologii a vysvětlujiacute
mechanismus difuze vzaacutejemneacuteho vniacutemaacuteniacute motivace chovaacuteniacute
nebo činnosti založenyacute na tendenci člověka přisuzovat aktem
vyacutesledkem uacutespěchem neuacutespěchem určiteacute situačně zvoleneacute
vnějšiacute i vnitřniacute přiacutečiny
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 103 ndash 104
bull datasexualita ndash posedlost daty
Komunikačniacute (nelaacutetkovaacute) zaacutevislost nebo moacutedniacute kulturniacute trend
bull meacutedium = seacutemiotickyacute produkt uvaacutedějiacuteciacute do jineacuteho stavu vědomiacutereality
bull meacutedium způsobuje extenzi schopnosti ale pak i amputaci
bull (digitalizace informaciacute ndash bryacutele ndash Hubblův teleskop - dron ztratiacuteme schopnost čiacutest a rozlišovat znaky)
bull človek robot ndash kyborg transhumanizmus a technokracie
bull kultivace přiacutejemce v mediaacutelniacute realitě a poruchy přiacutejmu
Šablona pro předsevzetiacute 2014 - DOWNLOAD
Chcete taky ziacuteskat životniacute data a vědět jak si na tom stojiacutete
Staacutehněte si šablonu kterou jsem vytvořil pro rok 2014 včetně vysvětlivek a prvniacuteho předvypněneacuteho měsiacutece Během pěti minut nahradiacutete meacute ciacutele za sveacute a můžete začiacutet svůj prvniacute datasexuaacutelniacute rok
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoJsou totaacutelně k ničemu Že je lidi nedodržiacute většinou vědiacute už v
momentě kdy si je uklaacutedajiacute Ještě horšiacute ale je že i kdyby je dodržet
chtěli na konci roku nedokaacutežiacute vyhodnotit jestli uspěli Proto jsem na
novoročniacute predsevzetiacute šel loni jinak S daty a Excelem Diacuteky tomu
viacutem že jedno se mi podařilo splnit na 88 ldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoDiacuteky datům jsem si nicmeacuteně v posledniacute čtvrtině roku uvědomil jak
na tom jsem a naordinoval si každyacute viacutekend alespoň jeden volnyacute den
Což lze pěkně vidět na vizualizaci Stejně jako to že jsem loni měl
dvě obdobiacute kdy jsem jel měsiacutec v kuseldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoTrue datasexuals however will not stop at just collecting and recording bits of data from the Web They are obsessively driven to use a proliferating number of mobile devices and apps to make data-grooming a reality
-
Opravdoviacute datasexualoveacute se nezastaviacute u sbiacuteraacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute bitů dat z webu Jsou posedle pohaacuteněny použiacutevat celou řadu množiacuteciacutech se mobilniacutech zařiacutezeniacute a aplikaciacute aby se jejich peacuteče o uacutedaje stala realitouldquo
Basulto Dominic Meet the Urban Datasexual
In bigthinkcom 16 4 2012 Dostupneacute elektronicky na
httpbigthinkcomendless-innovationmeet-the-urban-datasexual
social media analyst Dominic Basulto describes datasexuals as individuals who ldquoare relentlessly digital They obsessively record everything about their personal lives and they think data is sexyhellipTheir livesmdashfrom a data perspective at leastmdashare perfectly groomedrdquo
Sociaacutelniacute meacutedia analytik Dominic Basulto popisuje datasexuaacutely jako jednotlivce kteřiacute bdquojsou neuacutenavně digitaacutelniacute Posedle zaznamenaacutevajiacute vše o osobniacutem životě a mysliacute si že data jsou sexy Jejich životy jsou přinejmenšiacutem z hlediska dat perfektně upraveneacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies
6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na
httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
I think a large component of social media usage is the concept of tracking As McFedries explains specifically when it comes to a datasexual everything online is a numbers game Individuals in the digital realm obsess about how many likes their profile picture has received and how this number compares to their fellow Facebook users This same idea can be applied to Twitter Instagram or any other social media platform Itrsquos the idea that a single number defines your social status and level of popularity Someone with 50 profile picture likes is obviously so much cooler than someone with 15 right In reality we all know that the number of likes we receive of the number of Facebook friends we have doesnrsquot actually reflect our social standing in the world It does however alter the way others perceive us
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Mysliacutem že velkaacute součaacutest využitiacute sociaacutelniacutech meacutediiacute je koncept sledovaacuteniacute Jak McFedries vysvětluje zvlaacuteště když přijde na datasexuaacutely vše on-line je hra čiacutesel Jednotlivci v digitaacutelniacute fascinaci sniacute o tom kolik maacute raacuted maacute jejich profilovyacute obraacutezek lajků a způsobu jakyacutem toto čiacuteslo srovnaacutevats ostatniacutemi uživateli Facebooku Stejnyacute naacutepad může byacutet aplikovaacuten na Twitter Instagram nebo jineacute sociaacutelniacute mediaacutelniacute platformy Je to myšlenka že jedno čiacuteslo definuje vaše sociaacutelniacute postaveniacute a uacuteroveň popularity Někdo s 50 obraacutezkami v profilu je samozřejmě tolik atraktivnějšiacute než někdo s 15 že Ve skutečnosti všichni viacuteme že počet lajků od přaacutetel na Facebooku neniacute ve skutečnosti naše společenskeacute postaveniacute ve světě Nicmeacuteně měniacute to způsob jak naacutes ostatniacute vniacutemajiacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Děkuji za pozornost
PhDr Peter Jan Kosmaacutely PhD
V přiacutepadě nejasnostiacute mě kontaktujte na kosmalyvip-vscz
Kognitivniacute disonance a selektivniacute expozice
Teorii kognitivniacute disonance publikoval v roku 1957 (A Theory Of
Cognitive Dissonance) Leon Festinger americkyacute
sociaacutelněpsychologicky orientovanyacute vědec studoval i u Kurta Lewina
Festinger zkoumal zaacutekonitosti tvorby sociaacutelniacutech siacutetiacute a prokaacutezal že lideacute
se bdquozpřaacutetelujiacuteldquo nejen na zaacutekladě společnyacutech zaacutejmů ale hlavně na
zaacutekladě fyzickeacute bliacutezkosti (sousedeacute) Kognitivniacute disonance vyjadřuje že
rozporuplnost v přesvědčeniacute nebo ve viacuteře zapřiacutečiniacute nepohodlneacute
psychickeacute pnutiacute takže lideacute pak přizpůsobiacute sveacute naacutezory (snaha o
konsonanci) nikoli okoliacute
Teorie selektivniacute expozice pak vysvětluje motivaci lidiacute selektivně
vyhledaacutevat informace ktereacute podporujiacute dřiacutevějšiacute rozhodnutiacute nebo
existujiacuteciacute postoje a tak se aktivně vyhyacutebat protichůdnyacutem
informaciacutem
Se selektivniacute expozici souvisiacute i selektivniacute vniacutemaacuteniacute
(bdquonesympatickyacuteldquo obsah lideacute nevniacutemajiacute nebo si jej přizpůsobiacute) a
selektivniacute retence (zadrženiacute zapomenutiacute vytěsněniacute)
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Aschův experiment (1951)
Asch vyzval studenty aby porovnaacutevali velikosti čar na seacuterii kartiček Uvedl to jako test zraku ale ve skutečnosti šlo o test posuzujiacuteciacute konformitu
Studenti-spolupracovniacuteci byli předem instruovaacuteni aby v některyacutech přiacutepadech odpoviacutedali jednotně (12times z 18 přiacutepadů) a hlavně bdquošpatněldquo Posledniacute odpoviacutedal student kteryacute o ničem nevěděl Ostatniacute takteacutež neměli vyjadřovat žaacutedneacute zvlaacuteštniacute reakce na odpovědi druhyacutech Pouze posledniacute byl evidentně nesvůj potil se a nadměrně gestikuloval
Zatiacutemco v pokusneacute skupině kteraacute odpoviacutedala sama za sebe neudělalo 35 ze 37 uacutečastniacuteků žaacutednou chybu (95 lidiacute odpovědělo vždy spraacutevně) vlivem skupinoveacuteho tlaku neudělalo chybu pouze 25 uacutečastniacuteků (47 udělalo alespoň jednu chybu (1-7) a 28 8 a viacutece (z 12))
httpcswikipediaorgwikiAschův_experiment
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Milgramův experiment (1963)
Psycholog Stanley Milgram se pokusil otestovat lidskou vůli podvolit se autoritě v přiacutepadě že je uacutečastniacutekovi nařiacutezeno ubliacutežit dalšiacutemu uacutečastniacutekovi Vyacutesledky experimentu byly šokujiacuteciacute
Uacutečastniacuteci dostali role bdquoučitelůldquo a bdquostudnetůldquo a v přiacutepadě špatneacute odpovědi měl učitel studentovi způsobit stimulaci elektrickyacutem proudem Naviacutec byli učiteleacute vyzvaacuteniacute zvyšovat intemnzitu elektrošoků v situaci kdy student opakovaně odpoviacutedal špatně
Navzdory vyacutekřikům a projevům bolesti od studenta ve vedlejšiacute miacutestnosti uacutečastniacuteci pokračovali na pokyn vedouciacuteho experimentu v brutaacutelniacutech trestech
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Milgramův experiment (1963)
Ze začaacutetku se bdquožaacutekldquo pletl jen maacutelo ovšem čiacutem viacutece stoupala intenzita bdquošokůrdquo tiacutem přibyacutevalo i chyb bdquoUčitelldquo slyšel jak bdquožaacutekldquo při 75 V začiacutenaacute nařiacutekat při 120 V křičel že to boliacute při 150 V nechtěl pokračovat při 180 V steacutenal bdquonemohu tu bolest vydržetldquo při 270V byly vyacutekřiky staacutele zoufalejšiacute Při 300 V bdquožaacutekldquo zavolal že už nebude odpoviacutedat ale experimentaacutetor bdquoučitelildquo řekl že mlčeniacute se považuje za špatnou odpověď Od 330 V bdquoučiteleacuterdquo slyšeli jen ticho V miacutestnosti s bdquoučitelemldquo byl vedouciacute pokusu kteryacute jej povzbuzoval větami typu bdquoProsiacutem pokračujteldquo bdquoExperiment vyžaduje abyste pokračovalldquo bdquoJe nezbytneacute abyste pokračovalldquo a nakonec bdquoNemaacutete jinou volbu musiacutete pokračovatldquo
httpcswikipediaorgwikiMilgramův_experiment
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Stanfordskyacute experiment (14-20 8 1971)
Spočiacuteval v uzavřeniacute určiteacuteho počtu dobrovolniacuteků do uměle vytvořeneacuteho vězeniacute v roliacutech vězňů a dozorců a sledovaacuteniacute jejich chovaacuteniacute Psycholog Philip Zimbardo rozdělil 9 a 9 uacutečastniacuteků do dvou skupin ndash bdquovězňi a dozorcildquo Experiment se odehraacuteval ve sklepniacutech prostorech Stanfordskeacute univerzity a musel byacutet po šesti dnech předčasně ukončen Vězni se druhyacute den vzbouřili a reakce dozorců byly nečekaně brutaacutelniacute
Způsob jakyacutem bylo v kraacutetkeacute době změněno chovaacuteniacute předevšiacutem dozorců byl zcela šokujiacuteciacute jak pro ně tak pro Zimbarda samotneacuteho Ukaacutezalo se že zdravyacute člověk je-li vystaven extreacutemniacutem podmiacutenkaacutem se může radikaacutelně změnit (nebo změnit sveacute chovaacuteniacute) a to ve velmi kraacutetkeacute doběHlavniacute zaacutevěr kteryacute Zimbardo učinil z tohoto experimentu byl naacutezor že brutaacutelniacute zločiny napřiacuteklad v době vaacutelky nejsou diacutelem žaacutednyacutech psychopatů ani lidskyacutech zrůd ale obyčejnyacutech lidiacute vystavenyacutech nepřekonatelneacutemu tlaku okolnostiacute
httpcswikipediaorgwikiStanfordskyacute_vězeňskyacute_experiment httpwwwprisonexporg
Systeacutemovaacute teorie
Skupinovaacute dynamika je metoda kde systeacutemoveacute uvažovaacuteniacute pomaacutehaacute porozumět sociaacutelniacutem interakciacutem zkoumaacuteniacutem rozdiacutelů
Charakteristiky systeacutemu podle Batesona
bull Systeacutem pracuje s rozdiacutely definovanyacutemi jako odchylky od hranice za kterou se už tvořiacute informace
bull Systeacutem se sklaacutedaacute z bdquouzavřenyacutech smyčekldquo nebo obvodů podeacutel kteryacutech fungujiacute rozdiacutely nebo transformace
bull Udaacutelosti v systeacutemu jsou spiacuteš napaacutejeny v raacutemci systeacutemu než vlivem spouštěče (když se dotknete šneka děsiacute vaacutes to spiacuteše diacuteky vlastniacute energii než energii z vašeho kontaktu)
bull Systeacutemy vykazujiacute rekurzivitu nebo kruhovou přiacutečinnost co znamenaacute že systeacutem využiacutevaacute vyacutesledky svyacutech vlastniacutech operaciacute jako zaacuteklad dalšiacutech operaciacute
Bateson G (ed) A sacred unity Further steps to an ecology of mind Rodney Donaldson San Francisco Harper Collins 1991 s 212
Jednotky ktereacute charakterizoval Lev Vygotsky jako zoacuteny proximity jsou přiacutekladem systeacutemoveacuteho uvažovaacuteniacute
Berger a Luckmann při vyacutekladu způsobu vzniku instituciacute zcela
opomiacutejejiacute otaacutezku proč ke konsensu dochaacuteziacute Podle nich je volba
jakyacute způsob řešeniacute probleacutemu se stane instituciacute zcela arbitraacuterniacute
Uacuteplně opomiacutejejiacute otaacutezku jakyacutem způsobem se na vyacuteběru instituce
podiacuteliacute fungovaacuteniacute samotneacute reality (jen způsob řešeniacute kteryacute je v
souladu s realitou může byacutet dlouhodobě funkčniacute)
Niklas Luhmann kteryacute se pokoušiacute o zavedeniacute systeacutemoveacute teorie do
sociologie tvrdiacute že sociaacutelniacute systeacutemy jsou autopoietickeacute
(sebevytvaacuteřejiacuteciacute se) a sebereferenčniacute
STODOLA JIŘIacute Individua sociaacutelniacute siacutetě a poznaacuteniacute Možnosti a limity kognitivniacuteho a sociaacutelně-domeacutenoveacuteho paradigmatu v informačniacute vědě a realistickyacute model domeacuteny ProInflow [online] 21082012 Dostupneacute elektronicky na lthttpproinflowczindividua-socialni-site-poznani-moznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-v-inforgt ISSN 1804ndash2406
Autopoiesis je termiacuten kteryacute do biologie zavaacutediacute Maturana a Varela
a v podstatě znamenaacute vlastnost živyacutech systeacutemů kterou popsal již
Aristoteleacutes ndash jejich schopnost udržovat se v uspořaacutedaneacutem stavu
hyacutebat sebou a čerpat ze sveacuteho okoliacute energii a informace
Sebereference znamenaacute schopnost referovat k sobě což v podstatě
znamenaacute poznaacutevat sebe sama tj učinit sebe objektem vlastniacuteho
poznaacuteniacute Takovou schopnostiacute však disponujiacute jen inteligentniacute tvoroveacute
(spolehlivě ji můžeme připsat pouze lidem ačkoliv někteřiacute autoři ji
rozpoznaacutevajiacute i u některyacutech vyššiacutech živočichů) V Luhmannově pojetiacute
je tedy sociaacutelniacute systeacutem v podstatě živyacute a sebevědomyacute což je
vlastnost individuiacute
STODOLA JIŘIacute Individua sociaacutelniacute siacutetě a poznaacuteniacute Možnosti a limity kognitivniacuteho a sociaacutelně-domeacutenoveacuteho paradigmatu v informačniacute vědě a realistickyacute model domeacuteny ProInflow [online] 21082012 Dostupneacute elektronicky na lthttpproinflowczindividua-socialni-site-poznani-moznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-v-inforgt ISSN 1804ndash2406
Domeacutena je složityacute agregaacutet kteryacute se sklaacutedaacute z
bull objektů zkoumaacuteniacute
bull subjektů poznaacuteniacute a tvůrců informačniacutech objektů
bull informačniacutech objektů
bull informačniacutech a komunikačniacutech vztahů mezi objekty zkoumaacuteniacute subjekty a informačniacutemi objekty
bull vztahů souladu či nesouladu mezi objekty subjekty a informačniacutemi objekty ktereacute vznikajiacute na zaacutekladě informačniacutech a komunikačniacutech vztahů
STODOLA JIŘIacute Individua sociaacutelniacute siacutetě a poznaacuteniacute Možnosti a limity kognitivniacuteho a sociaacutelně-domeacutenoveacuteho paradigmatu v informačniacute vědě a realistickyacute model domeacuteny ProInflow [online] 21082012 Dostupneacute elektronicky na lthttpproinflowczindividua-socialni-site-poznani-moznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-v-inforgt ISSN 1804ndash2406
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Zpětnaacute vazba
bull Vizualizace
bull Koncentrace
bull Vytvaacuteřeniacute separovanyacutech mentaacutelniacutech modelů
bull Konstruktivismus
bull Akomodace
bull Hra
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute ve vyacuteuce
bull Akomodace ndash korekce pomociacute počiacutetačovyacutech programů
bull Hra - Počiacutetačovaacute hra rozviacutejiacute logickeacute a strategickeacute myšleniacute postřeh zvyšuje sebedůvěru pomaacutehaacute postiženyacutem Hra produkuje radost dokaacuteže zaměstnat jedince a vyplnit mu volnyacute čas
- pomaacutehaacute v učeniacute a hlavně je přirozenou součaacutestiacute života
Sociologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute ve vyacuteuce
bull Informačniacute technologie jsou jakyacutemsi urychlovačem působeniacute učitele ve vyacuteuce dokaacutežiacute znaacutesobit uacutečinek dobreacute ale bohužel i špatneacute vyacuteuky
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Zpětnaacute vazba
Zpětnou vazbou je člověk zpraven o uacutespěšnosti či neuacutespěšnosti sveacuteho počiacutenaacuteniacute
Počiacutetač může poskytnout zpětnou vazbu prakticky okamžitě
Neosobniacute poskytovaacuteniacute zpětneacute vazby posiluje intensionaacutelniacute (vnitřniacute) motivaci žaacuteka kdy snaha vyřešit probleacutem neniacute nahrazovaacutena snahou zviditelnit se v očiacutech učitelovyacutech a zaliacutebit se mu [Fontana] Zodpovědnost za spraacutevnost řešeniacute nemůže žaacutek přesunout na jinou osobu
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Vizualizace
- použiacutevaacuteniacute naacutekresů naacutečrtků obraacutezků grafů
- Člověk maacute omezenou tzv aktivniacute paměť kterou při učeniacute nedokaacuteže překročit
- Učiacute-li se člověk nějakyacute novyacute abstraktniacute pojem spotřebovaacutevaacute velkou čaacutest sveacute aktuaacutelniacute paměťoveacute kapacity na představovaacuteniacute si daneacute situace na ktereacute učitel pojem vysvětluje Vizualizace pomaacutehaacute čaacutest aktuaacutelniacute paměti uvolnit ve prospěch dalšiacutech mentaacutelniacutech činnostiacute (jako je indukce abstrakce komparace dedukce symbolizace apod)
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Koncentrace
Pomoc počiacutetače zde spočiacutevaacute v tom že za žaacuteka vyřešiacute snadneacute jednotliveacute diacutelčiacute kroky ktereacute vykonaacute na žaacutekův přiacutekaz a nechaacute jej koncentrovat myšleniacute pouze v uacuterovni vyššiacute
bull Vytvaacuteřeniacute separovanyacutech mentaacutelniacutech modelů
Dostatečně dlouhyacutem opakovanyacutem ziacuteskaacutevaacuteniacutem separovanyacutech modelů člověk ziacuteskaacute dostatečnou zkušenost s danyacutem pojmem aby si mohl vytvořit model obecnyacute univerzaacutelniacute Nedostatečneacute ziacuteskaacuteniacute a zpracovaacuteniacute separovanyacutech modelů vede k formalismu tedy k situaci kdy člověk vytvořiacute chybnyacute obecnyacute model daneacuteho jevu či pojmu
bull Konstruktivismus
Počiacutetačoveacute prostřediacute ověřuje v praxi naacutepady hypoteacutezy a žaacutek může vlastniacute aktivitou danyacute novyacute pojem zkonstruovat přijiacutet ldquona tordquo saacutem objevit jej pro sebe
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Přiacutestup ke komunikaci jako k zpracovaacuteniacute informaciacute (information
processing) 1950 ndash 1960 prvniacute počiacutetače umožňujiacute psychologům
srovnaacutevat způsob jakyacutem uklaacutedaacute a zpracovaacutevaacute informace počiacutetač na
rozdiacutel od člověka (mysl paměť myšleniacute)
Selektivniacute pozornost šum a dalšiacute rušeniacute komunikace již nebyly
otaacutezkou techniky (Shannon Weaver) ale percepce (vniacutemaacuteniacute) a
recepce (přiacutejmu) rozděleniacute pozornosti přepiacutenaacuteniacute pozornosti
Kapacita pozornosti omezenaacute na jistyacute počet věciacute a zpracuje omezeneacute
množstviacute informaciacute
Instrukčniacute dizajn paměť se nemaacute přetěžovat maacute dokončit uacutekol než
začne dalšiacute pokud jsou paměť a mysl přetiacuteženy učeniacute se nemůže
uskutečnit
Kognitivniacute přiacutestup bull Jean Piaget (1896-1980) - Vyacutevojovaacute staacutedia vyacutevojovaacute psychologie - vliv strukturalizmu a konstruktivistickaacute teorie znalosti - staacutedia kognitivniacuteho vyacutevoje Senzomotorickeacute staacutedium od narozeniacute do 2 let života Předoperačniacute staacutedium od 2 do 7 let (egocentrickeacute myšleniacute) Stadium konkreacutetniacutech operaciacute od 7 do 11-12 let (logika klasifikace) Stadium formaacutelniacutech operaciacute 12 let (konstrukce idejiacute abstraktniacute myšleniacute) Dopad na počiacutetačoveacute vědy a vědy o uměleacute inteligenci bdquoSeymour Papert použil Piagetovu praacuteci při vytvaacuteřeniacute Logo programming language Alan Kay použil Piagetovy teorie jako zaacuteklad pro Dynabook programming system conceptk vyvinutiacute Alto prototypu kteryacute jako prvniacute objevil zaacuteklady grafickeacuteho uživatelskeacuteho rozhraniacute (GUI) a ovlivnil vytvořeniacute uživatelskyacutech rozhraniacute v 80 letech 20 stoletiacute a pozdějildquo
zdroje httpcswikipediaorgwikiJean_Piaget httpenwikipediaorgwikiFileJean_Piaget_in_Ann_Arborpng
Kognitivniacute přiacutestup bull geštalt (gestalt) psychologie (od roku 1900) - scheacutemata ktereacute si učiacuteciacute se vytvaacuteřiacute v reakci na prostřediacute - 2 předpoklady - Paměť ndash organizovanyacute systeacutem zpracovaacuteniacute informaciacute - Primaacuterniacute znalosti (prior knowledge) ndash tvořiacute epistemickeacute kompetence - scheacutema jako zaacutekladniacute jednotka porozuměniacute vzdělaacutevaciacutemu obsahu (Piaget) - vyacutevojoveacute procesy podle Piageta adaptace na prostřediacute po vyvolaacuteniacute
interakce (disonance) nastaacutevaacute začleňovaacuteniacute novyacutech informaciacute do staacutevajiacuteciacutech konceptů (asimilace) pak může proběhnout proces změn staacutevajiacutech scheacutemat (akomodace) Učeniacute pomociacute opakovanyacutech akciacute využiacutevaacute proces zrcadloveacute abstrakce (reflecting abstraction) schopnost identifikovat vlastnosti objektů podle toho jakeacute uacutečinky na ně majiacute různeacute akce využiacutevaacute proces empirickaacute abstrakce (empirical abstraction) Jsou to dvojiacute procesy vytvaacuteřeniacute noveacuteho kognitivniacuteho staacutedia (cognitive stage) Naacutesleduje rozpoznaacutevaacuteniacute složitějšiacutech objektů a vytvaacuteřeniacute složitějšiacutech uacutekonů Pokud znalosti ziacuteskaneacute v jednom staacutediu vedou prudce a rapidně k noveacutemu vyššiacutemu staacutediu pochopeniacute řiacutekaacuteme že proběhl bdquogestaltldquo
zdroj httpcswikipediaorgwikiJean_Piaget
Kognitivniacute zaacutetěž (cognitive load) John Sweller - pracovniacute paměť umiacute procesovat 7 +- 2 scheacutemat - na řešeniacute probleacutemu potřebuje učiacuteciacute se množstviacute kognitivniacute procesniacute kapacity maacute omezenou bdquopracovniacute paměťldquo ale neomezenou dlouhodobou paměť (scheacutemata se do niacute uklaacutedajiacute a z niacute vyvolaacutevajiacute) - teorie z oboru instrukčniacuteho dizajnu (instructional design) kde je
informaciacute to co svojiacute strukturou dovoluje učiacuteciacutemu se vyviacutejet scheacutemata automaticky a rychle (tyto informace jsou uchovaacutevaacuteny v dlouhodobeacute paměti jako naacutevyky)
1 vnitřniacute zaacutetěž (intrinsic c load) inherentniacute komplexnost naacuteročnost uacutekolu učiacuteciacute se nekontroluje bdquoporcovaacuteniacuteldquo obsahu do věcnyacutech probleacutemů
2 vnějšiacute zaacutetěž (extraneous c load) dalšiacute a nadbytečneacute informace v průběhu vyacutekladu rozptyluje od učeniacute naacutesledek vysokeacute vnitřniacute zaacutetěže
3 podstatnaacute zaacutetěž (germane c load) vědomaacute aktivita uacutekolově řiacutezena vytvaacuteřeniacute scheacutemat přijatelnaacute zaacutetěž vysokaacute vnitřniacute niacutezkaacute vnějšiacute vysokaacute podstatnaacute
zdroje httpeducationartsunsweduaumediaProfilecacheR148174-swellerjpg httpwwwinstructionaldesignorgtheoriescognitive-loadhtml
Kognitivniacute věda
bull Kognitivniacute věda je transdisciplinaacuterniacute obor kteryacute se věnuje studiu procesů ziacuteskaacutevaacuteniacute a využiacutevaacuteniacute znalostiacute myšleniacute učeniacute a rozhodovaacuteniacute nejen u lidiacute ale i u uměle vytvořenyacutech systeacutemů K tomuto studiu využiacutevaacute vyacutesledky vyacutezkumů i metody mnoha vědeckyacutech oborů (např filozofie antropologie lingvistiky psychologie informatiky kybernetiky biologie neurověd informačniacute vědy) Ciacutelem kognitivniacute vědy je tyto poznatky z jednotlivyacutech oborů sjednotit a propojit a nahliacutežet na ně v širokeacutem kontextu Vyacutesledkem zkoumaacuteniacute pak maacute byacutet komplexniacute pohled na vyacuteše zmiacuteněneacute procesy a lepšiacute porozuměniacute tomu jak probiacutehajiacute Aplikaciacute poznatků kognitivniacute vědy může byacutet počiacutetačoveacute modelovaacuteniacute jednotlivyacutech kognitivniacutech procesů či složitějšiacutech struktur simulujiacuteciacutech lidskeacute myšleniacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull kognitivniacute hexagram zobrazuje šest oborů spolupracujiacuteciacutech v raacutemci kognitivniacute vědy
Vztahy mezi discipliacutenami
kognitivniacute vědy v roce 1978
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle MILLER George A The cognitive revolution a historical perspective Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 3 s 141-144 ISSN 1364-6613
Kognitivniacute věda
bull vzaacutejemnaacute interakce
bull a součinnost
bull v raacutemci kognitivniacute vědy
Kognitivniacute věda
obory a podobory
ktereacute se na niacute podiacutelejiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle HAVEL Ivan M Věda o duši Vesmiacuter 2000 roč 79 č 7 s 363 ISSN 0042-4544
Kognitivniacute věda
Počaacutetky kognitivniacute vědy byly ovlivněny pracemi z oblasti raneacute
kybernetiky ve 30 a 40 letech např Warrena McCullocha a Waltera
Pitse kteřiacute se snažili porozumět zaacutesadaacutem organizace znalostiacute v mysli a
vytvořili prvniacute varianty vyacutepočetniacutech modelů inspirovanyacutech strukturou
biologickyacutech neuronovyacutech siacutetiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
Důležityacute přiacutenos znamenal vyacutevoj na poli teorie algoritmů a digitaacutelniacutech
počiacutetačů ve 40 a 50 letech zejmeacutena praacutece Alana Turinga a Johna
von Neumanna Von Neumannova architektura počiacutetače byla pro
kognitivniacute vědu vyacuteznamnaacute jako krok ve vyacutevoji vyacutezkumneacuteho naacutestroje
(počiacutetače) i jako metafora mezi strojovyacutem a lidskyacutem myšleniacutem Půdu
pro noveacute myšlenky v oblasti experimentaacutelniacute psychologie připravil
odklon od behaviorismu (kteryacute ignoroval některeacute otaacutezky ohledně
lidskeacuteho myšleniacute jako představivost jazyk či řešeniacute probleacutemů)
reprezentovanyacute např pracemi Noama Chomskeacuteho či Karla Spencera
Lashleyho
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Podobu vědniacute discipliacuteny ziacuteskala v polovině sedmdesaacutetyacutech let kdy vznikla Společnost pro kognitivniacute vědu (Cognitive Science Society) a byl založen časopis Cognitive Science
bull Za zakladatele či průkopniacuteky kognitivniacute vědy lze považovat tyto osobnosti George Miller John McCarthy Marvin Minski Allen Newell Herbert Simon Noam Chomsky
bull Prvniacute z nich psycholog G Miller ve sveacutem člaacutenku z roku 19566 poukaacutezal na omezeniacute lidskeacute mysli (např kapacitu kraacutetkodobeacute paměti) a vyjaacutedřil domněnku že tato omezeniacute jsou v mysli vyřešena pomociacute mentaacutelniacutech reprezentaciacute ktereacute informace zaznamenaacutevajiacute po malyacutech daacutevkaacutech K zakoacutedovaacuteniacute a dekoacutedovaacuteniacute informace jsou pak zapotřebiacute mentaacutelniacute procesy
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Uacutestředniacute hypoteacutezou kognitivniacute vědy kteraacute je dostatečně obecnaacute aby zastřešila všechny současneacute teoretickeacute přiacutestupy v raacutemci kognitivniacute vědy je komputačněreprezentativniacute uchopeniacute mysli (CRUM ndash Computational-Representational Understanding of Mind)
bull Podle tohoto přiacutestupu lze lidskeacute myšleniacute nejleacutepe pochopit a vysvětlit pomociacute reprezentujiacuteciacutech struktur v mysli a vyacutepočetniacutech procedur ktereacute operujiacute na těchto strukturaacutech CRUM využiacutevaacute jak analogii s fungovaacuteniacutem počiacutetače (datoveacute struktury ndash mentaacutelniacute reprezentace algoritmy ndash vyacutepočetniacute procedury běh programu ndash myšleniacute) tak i analogii se strukturou mozku (konekcionistickyacute přiacutestup ndash neurony a jejich propojeniacute hrajiacute roli datovyacutech struktur a nervoveacute vzruchy jsou analogiiacute algoritmů)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
V současnosti podle Thagarda (2001) existuje šest hlavniacutech teoretickyacutech přiacutestupů k vysvětleniacute povahy reprezentaciacute a vyacutepočetniacutech procedur (modelovaacuteniacute myšleniacute) ndash logika pravidla pojmy představy analogie a konekcionistickeacute siacutetě
bull Dalšiacute přiacutestup kteryacute se uplatňuje v raacutemci experimentaacutelniacute robotiky a uměleacuteho života vysvětluje kognici jako vzaacutejemnou interakci těla agenta a okolniacuteho prostřediacute Umělyacute život (artificial life alife) se snažiacute porozumět zaacutekladniacutem obecnyacutem vlastnostem živyacutech systeacutemů pomociacute vyvolaacuteniacute přirozeneacuteho chovaacuteniacute v softwaru hardwaru a biochemickyacutech sloučeninaacutech Studium zaacutekladniacutech abstraktniacutech vlastnostiacute živyacutech systeacutemů např nezaacutevisleacuteho adaptivniacuteho a inteligentniacuteho chovaacuteniacute tvořiacute styčnou plochu mezi umělyacutem životem a kognitivniacute vědou (Bedau 2003)
THAGARD Paul Cognitive Science In Edward N Zalta (ed) Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] Fall 2009 Edition Stanford Stanford University Center for the Study of Language and Information The Metaphysics Research Lab copy 2007 first publ Mon Sep 23 1996 substantive rev Mon Apr 30 2007 [cit 2009-12-03] Dostupnyacute z WWW lthttpplatostanfordeduarchivesfall2009entriescognitive-sciencegt ISSN 1095-5054
BEDAU Mark A Artificial life organization adaptation and complexity from the bottom up Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 11 s 505-512 ISSN 1364-6613
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Vyacutezkumneacute metody použiacutevaneacute kognitivniacute vědou jsou velmi různorodeacute a využiacutevajiacute např metody vychaacutezejiacuteciacute z psychologie neurověd počiacutetačoveacute vědy a systeacutemoveacute teorie Přiacutekladem jsou experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute mozkoveacute zobrazovaciacute metody vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute neurobiologickeacute metody
bull Experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute (reakčniacute doba psychofyzickeacute odpovědi sledovaacuteniacute pohledu) mozkoveacute zobrazovaciacute metody (PET EEG fMRI optickeacute zobrazovaacuteniacute MEG) vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute (symbolickeacute modelovaacuteniacute modely konekcionistickyacutechneuronaacutelniacutech siacutetiacute fyzickeacute dynamickeacute systeacutemy) neurobiologickeacute metody (přiacutemaacute stimulace mozku sledovaacuteniacute jedneacute buňky zviacuteřeciacute modely)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Neuromarketing
Neuromarketing ndash Wikipedie
Neuromarketing studuje funkce mozku při rozhodovaacuteniacute o koupi produktu httpcswikipediaorgwikiNeuromarketing
httpwwwgreenbookblogorgwp-contentuploads201312Neuromarketingjpg
Neuromarketing
Biometrickeacute metody dokaacutežou poskytnout vodiacutetka k hlubšiacutemu pochopeniacute spotřebitelskeacuteho chovaacuteniacute Poodhaliacute co zaacutekazniacutek skutečně ciacutetiacute na co a jak skutečně reaguje při kontaktu s konkreacutetniacutemi stimuly Zaacutekazniacutekovy vědomeacute deklarace jsou sice důležiteacute ale většinou neodraacutežejiacute jeho reaacutelneacute chovaacuteniacute Na jednu stranu je to zapřiacutečiněno tiacutem že podstatnaacute čaacutest mentaacutelniacutech procesů zaacutekazniacuteka se děje nevědomě přestože majiacute přiacutemyacute vliv na jeho chovaacuteniacute včetně rozhodovaciacutech procesů brand preferenciacute loajality a odhadů Na druhou stranu zde u mnoha procesů funguje vlastniacute zaacutekazniacutekova bdquoautocenzuraldquo kterou dobře ilustruje naacutesledujiacuteciacute přiacuteklad testu očniacute kamerou Zaacutekazniacuteci si zkraacutetka o sobě některeacute věci nejsou schopni uvědomovat a už vůbec naacutem o nich povědět
Jesenskyacute Daniel Neuromarketingoveacute vyacutezkumneacute metody v miacutestě prodeje In MediaGurucz 1362012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201206neuromarketingove-vyzkumne-metody-v-miste-prodejeUyzaSqyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Jak se daacute neuromarketing smysluplně využiacutet Mezi prvniacute a nejčastěji zmiňovaneacute vlaštovky patřiacute praacutece Reada Montague z roku 2004 srovnaacutevajiacuteciacute vniacutemaacuteniacute Pepsi-Coly a Coca-Coly bez znalosti značky naacutepoje (blind test) oproti konzumaci naacutepoje se znalostiacute značky Při testech byly zkoumaacuteny mozkoveacute oblasti konzumentů limonaacuted
Při konzumaci Pepsi byla při pitiacute aktivniacute oblast mozku spojenaacute s pocity odměn chutiacute ndash a to i když zkoumaneacute osoby znaly značku naacutepoje Oproti tomu u Coca Coly byla zaznamenaacutena činnost v předniacute čaacutesti čelniacuteho laloku oblasti spojeneacute s vědomyacutemi preferencemi city nebo osobou samotnou pouze v přiacutepadě kdy konzumenti znali značku naacutepoje Read Montague to komentoval přiacuteznačně bdquoPepsi vyhraacutevaacute mnoho chuťovyacutech testů ale Coca-Cola se prodaacutevaacute leacutepe protože lideacute jsou podvědomě ovlivněni jejiacute image ndash full of life Ale (doposud) to nikdo nezměřilldquo
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Společnost Mindlab joint-venture automobilky Daimler Benz a univerzity v Ulmu zase paacutetrala po přiacutečinaacutech faktu že sportovniacute auta jsou pro zaacutekazniacuteky viacutece atraktivniacute nežli MPV nebo hatchbacky Zjistili že i sporťaacuteky jsou spojeneacute s mozkovyacutemi centry kteraacute se jinak zapojujiacute při užitiacute čokolaacutedy drog nebo při sexu
V kuloaacuterech se špitaacute že velkeacute FMCG koncerny typu PampG využiacutevajiacute neuromarketing pro praacuteci v oblasti packagingu Idea takoveacuteho zaacuteměru je zřejmaacute pohledem do hlavy spotřebitele snadno zjistiacuteme zda se mu při pohledu na konkreacutetniacute obal vyacuterobku aktivujiacute oblasti mozku spojeneacute s emocemi nebo zda spiacuteše vědomě zpracovaacutevaacute racionaacutelniacute informace
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Praha - Noveacute mlyacuteny Google Earth Nahraacuteno 18 1 2011 dostupneacute elektronicky na httpwwwpano ramiocomphoto46737351 mBank spustila teaser na internetoveacute bankovnictviacute In Mediagurucz 7 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediaguruczwp-contentuploads201402mBankjpg a Chuchvalcovaacute Jana Nejsme jako oni hlaacutesajiacute v novyacutech reklamaacutech hned čtyři banky In MarketingSalestydencz 4 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpmarketingsalestydenczrubrikymarketingnejsme-jako-oni-hlasaji-v-novych-reklamach-hned-ctyri-banky_297128html
Catellovy zaacutekony charakterizujiacute interakci prostřediacute a vrozenyacutech
danyacutech dispozic jedince ndash jejich kongruence (průnik) umožňuje
propagaci a mystifikaci využiacutet sveacute prostředky naplno ndash od doby kdy
se zjistilo že prostřediacute jednotlivce se daacute manipulovat byla do toho
zapojena mystifikace a propagace nějakeacute ideologie ndash a systeacutem
kteryacute se zde vyviacutejiacute je marketingovyacute systeacutem
VALČEK P Slovniacutek literaacuternej teoacuterie Bratislava Literaacuterne informačneacute centrum 2006 351 s ISBN 80-89222-09-9
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon vtiskovaacuteniacute ndash prostřediacute maacute při tvorbě oblastiacute kongruence zaacutesadniacute vyacuteznam vnucuje vrozenyacutem dispoziciacutem sveacute podmiacutenky
Zaacutekazniacutek vstupuje do prostřediacute supermarketu a to se na něj snažiacute působit nejrůznějšiacutemi způsoby na uacuterovni uspořaacutedaacuteniacute i různyacutemi pomocnyacutemi prostředky manipulovaacuteniacutem mystifikaciacute a iluziacute Hledajiacuteciacute se v prvniacutech vteřinaacutech snažiacute zorientovat ocitaacute se v situaci hledaacuteniacute a nachaacutezeniacute nejelementaacuternějšiacutech recepčniacutech naacutevodů Po tom jako se zorientuje pochopiacute a zvaacutežiacute předklaacutedanou možnost rozhodne se vkročit a uacutečastnit se
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon pomocnyacutech prostředků ndash prostřediacute ovlivňuje vrozeneacute dispozice (intelekt) pomocnyacutemi prostředky ndash až do 20
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na můj intelekt a krabička cigaret nebo sladkosti u pokladny mi pomaacutehajiacute nezapomenout na důležitou součaacutest naacutekupu
bull zaacutekon tlaku k biosociaacutelniacutemu průměru ndash v prostřediacute je s jedincem jednaacuteno jako s reprezentantem stereotypů ndash je to konstitutivniacute mechanismus mystifikace
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na mou osobnost bez ohledu na vzdělaacuteniacute zkušenosti sociaacutelniacute rodinneacute pracovniacute postaveniacute je každeacutemu předklaacutedaacuten stejnyacute produkt ndash supermarketovaacute demokracie rovnost spotřebitelů je bohužel vyacutesledkem procesu kteryacute neniacute spojen s lidskou činnostiacute je to proces strojoveacute vyacuteroby strojoveacuteho přiacutejmu systeacutem produkce a konzumu
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon determinace oblasti ndash prostřediacute přiacutemo působiacute na určiteacute oblasti (kvality) určuje jistou miacuteru toho co se projeviacute
V supermarketu mi v pozadiacute hraje hudba nerozptyluji se tak okolniacutemi zvuky okolitniacute mluvou Světla hudba prostor ndash všechno působiacute na meacute bdquospotřebitelskeacute chovaacuteniacuteldquo soubor charakteristik stereotypů a reprezentaciacute ktereacute sem ziacuteskal vstupem do supermarketu
bull zaacutekon zvlaacuteštniacute vazby ndash prostřediacute ovlivňuje zvlaacuteštniacute vazby na objekty ndash třeba důvěra je vztah kteryacute vznikaacute a buduje se mezi lidmi lideacute pak legitimizovali i důvěru v instituce sociaacutelniacute řaacutedy a v dnešniacute době dokonce i důveru (překonaacuteniacute interdikce) v diplastie typu probleacutem dihydrogeacutenmonoxidu Zaacutekonem zvlaacuteštniacute vazby se daacute vysvětlit interdikce (po)slušnosti kterou tak často systeacutemy vyžadujiacute (třeba recepčniacute poslušnost ndash preferovanou recepci produktu)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Přenos a druhy reprezentaciacute
Reprezentace ndash opakovaneacute zpřiacutetomněniacute zobrazeniacute předvaacuteděniacute je symbolickyacute mechanismus konstruovaacuteniacute (mediaacutelniacutech) objektů a souvisiacute s reprezentativnostiacute souborem charakteristik nevyhnutelnyacutem k tomuto symbolickeacutemu procesu
Re-prezentovaacuteniacute je předvaacuteděniacute určityacutech pohledů na sociaacutelniacute skupiny ndash jež se pak přiacutejemce učiacute přijiacutemat jako bdquosamozřejmeacuteldquo bdquonormaacutelniacuteldquo (o tom viacutece vypoviacutedaacute analyacuteza přiacutejmu a zakoacutedovaacuteniacute ideologie do mediovaneacuteho sděleniacute ndash Stuart Hall)
Typ je druh reprezentace vlastniacute zobrazovaciacutemu systeacutemu ndash uměniacute V literaacuterniacute produkci je to literaacuterniacute postava (chronotop) charakterizovaacutena tiacutem co reprezentuje Typy jsou detailně propracovaneacute ačkoli zpravidla neexistujiacute v reaacutelneacutem světe na rozdiacutel od stereotypů ndash zjednodušenyacutech reprezentaciacute deformujiacuteciacutech svou předlohu stereotyp vznikaacute zaacuteměrem a opakovanou reprezentaciacute Kriteacuteriem pro přenos vyacuteznamu jsou rozpoznatelnost reprezentativnost atraktivita
Archetypy jsou hluboce zakořeněneacute typy vyjadřujiacute představy viacutery
hodnoty předsudky opraacutevněniacute S archetypaacutelniacutemi a stereotypniacutemi
reprezentacemi v mediaacutelniacute realitě je spojeneacute riziko (nebo pro
marketing vyacutehoda) nekritickeacute fixace ta je totiž přirozenyacutem
důsledkem imagemakingu budovaacuteniacute a posilovaacuteniacute image značky
budovaacuteniacute vztahu ke značce stejně přirozenyacutem jako davovaacute
psychoacuteza kteraacute zaacutekonitě nastane po skolabovaacuteniacute přiacuteslušneacuteho
systeacutem a jeho meacutedia (např po krachu velkeacute společnosti banky)
Přenosem dochaacuteziacute k introjekci co je podle gestaltistu Fritza Perlse
neurotickyacute mechanismus pomociacute něhož vtělujeme do naacutes
samotnyacutech vzory postoje způsoby činnostiacute a myšleniacute ktereacute nejsou
ve skutečnosti naše
ADŽAJA (AJAYA) Swami Psychoterapie Vyacutechodu a Zaacutepadu Sjednocujiacuteciacute paradigma Praha Chvojkovo nakladatelstviacute 2000 194 s ISBN 80-86183-18-1 s 98 ndash 99
Provokovanaacute projekce se využiacutevaacute na identifikaci projekčniacutech mechanismů u pacienta prostřednictviacutem konotaciacute i v tzv Rorschachovyacutech skvrnaacutech (pacient popisuje co podle něj zobrazujiacute utajenou informaciacute pro vetšinu pacientů zůstavaacute že terapeut ukazuje každeacutemu pacientovi vždy ty stejneacute předlohy ndash logickou recepčniacute reakciacute toho kdo to odhaliacute hned by bylo řiacutect bdquoty skvrny nezobrazujiacute nic ndash zajiacutemaacute vaacutes jen jakyacute vyacuteznam jim přiřadiacutemldquo)
VALČEK Peter Neviditeľnyacute horizont civilizaacutecie In Slovo ndash Roč 4 (2002) č 24 s 10 ndash 11
Kořeny neurotickeacuteho mechanismu vklaacutedaniacute ciziacutech vyacuteznamů můžeme hledat v intenzitě argumentace pro daneacute meacutedium pro danou situaci Člověk zavřenyacute v kabině sveacuteho auta se ohlušuje jednotvaacuterniacutem hlukem ze sveacuteho autoraacutedia CDmp3 přehraacutevače ne kvůli tomu aby neslyšel zvuk motoru ale proto aby se ani na chviacuteli neodpojil od uměleacute reality meacutediiacute multimediaacutelniacuteho světa ndash aby si ji ustavičně bdquozpřiacutetomňoval a na niacute participovalldquo
Tahle deformace je deformaciacute fatickeacute funkce komunikace
Projekci takeacute chybiacute vlastniacute pojmovaacute řeč podstatou projekce je zamlženiacute zneviditelněniacute zneprůhledněniacute označovaneacuteho
Sigmund Freud považoval projekci za obrannyacute mechanismus psychiky kteryacute posouvaacute nechtěneacute nebo nezpracovaneacute (nebo přiacuteliš intenzivniacute) obsahy do nevědomiacute virtuaacutelně se jich zbavuje a promiacutetaacute je do psychiky jinyacutech
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 85
Interjekce je zkratkovitaacute až zkratovaacute symbolizace udalostiacute jejich mimetickyacutemi naacutehradkami jsou to přechody zkracujiacuteciacute cestu aktuaacutelniacute kombinatorice vyacuteznamu P Valček uvaacutediacute že klasickou formu seacutemantickeacute interjekce jako kondenzačniacuteho mechanismu vysvětlil S Freud v sovislosti s analogiiacute mezi vtipem a snem Zdrojem sociativniacutech efektů humoru a takeacute intrapsychickeacute magičnosti snu je vždy kraacutetkeacute spojeniacute prvků z různyacutech seacutemantickyacutech uacuterovniacute (kondenzujiacuteciacute interjekce zhuštěniacute Verdichtung ndash mechanismus takoveacuteho konstruovaacuteniacute vyacuteznamu je popsanyacute jako snovaacute suspenze)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 126
Atributivniacute seacutemantizace atributivniacute vyacuteznam ndash přiřazovaacuteniacute
vyacuteznamu argumentace pro bez ohledu na celostniacute strukturu
atribuce jsou popsaacuteny v kognitivniacute psychologii a vysvětlujiacute
mechanismus difuze vzaacutejemneacuteho vniacutemaacuteniacute motivace chovaacuteniacute
nebo činnosti založenyacute na tendenci člověka přisuzovat aktem
vyacutesledkem uacutespěchem neuacutespěchem určiteacute situačně zvoleneacute
vnějšiacute i vnitřniacute přiacutečiny
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 103 ndash 104
bull datasexualita ndash posedlost daty
Komunikačniacute (nelaacutetkovaacute) zaacutevislost nebo moacutedniacute kulturniacute trend
bull meacutedium = seacutemiotickyacute produkt uvaacutedějiacuteciacute do jineacuteho stavu vědomiacutereality
bull meacutedium způsobuje extenzi schopnosti ale pak i amputaci
bull (digitalizace informaciacute ndash bryacutele ndash Hubblův teleskop - dron ztratiacuteme schopnost čiacutest a rozlišovat znaky)
bull človek robot ndash kyborg transhumanizmus a technokracie
bull kultivace přiacutejemce v mediaacutelniacute realitě a poruchy přiacutejmu
Šablona pro předsevzetiacute 2014 - DOWNLOAD
Chcete taky ziacuteskat životniacute data a vědět jak si na tom stojiacutete
Staacutehněte si šablonu kterou jsem vytvořil pro rok 2014 včetně vysvětlivek a prvniacuteho předvypněneacuteho měsiacutece Během pěti minut nahradiacutete meacute ciacutele za sveacute a můžete začiacutet svůj prvniacute datasexuaacutelniacute rok
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoJsou totaacutelně k ničemu Že je lidi nedodržiacute většinou vědiacute už v
momentě kdy si je uklaacutedajiacute Ještě horšiacute ale je že i kdyby je dodržet
chtěli na konci roku nedokaacutežiacute vyhodnotit jestli uspěli Proto jsem na
novoročniacute predsevzetiacute šel loni jinak S daty a Excelem Diacuteky tomu
viacutem že jedno se mi podařilo splnit na 88 ldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoDiacuteky datům jsem si nicmeacuteně v posledniacute čtvrtině roku uvědomil jak
na tom jsem a naordinoval si každyacute viacutekend alespoň jeden volnyacute den
Což lze pěkně vidět na vizualizaci Stejně jako to že jsem loni měl
dvě obdobiacute kdy jsem jel měsiacutec v kuseldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoTrue datasexuals however will not stop at just collecting and recording bits of data from the Web They are obsessively driven to use a proliferating number of mobile devices and apps to make data-grooming a reality
-
Opravdoviacute datasexualoveacute se nezastaviacute u sbiacuteraacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute bitů dat z webu Jsou posedle pohaacuteněny použiacutevat celou řadu množiacuteciacutech se mobilniacutech zařiacutezeniacute a aplikaciacute aby se jejich peacuteče o uacutedaje stala realitouldquo
Basulto Dominic Meet the Urban Datasexual
In bigthinkcom 16 4 2012 Dostupneacute elektronicky na
httpbigthinkcomendless-innovationmeet-the-urban-datasexual
social media analyst Dominic Basulto describes datasexuals as individuals who ldquoare relentlessly digital They obsessively record everything about their personal lives and they think data is sexyhellipTheir livesmdashfrom a data perspective at leastmdashare perfectly groomedrdquo
Sociaacutelniacute meacutedia analytik Dominic Basulto popisuje datasexuaacutely jako jednotlivce kteřiacute bdquojsou neuacutenavně digitaacutelniacute Posedle zaznamenaacutevajiacute vše o osobniacutem životě a mysliacute si že data jsou sexy Jejich životy jsou přinejmenšiacutem z hlediska dat perfektně upraveneacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies
6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na
httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
I think a large component of social media usage is the concept of tracking As McFedries explains specifically when it comes to a datasexual everything online is a numbers game Individuals in the digital realm obsess about how many likes their profile picture has received and how this number compares to their fellow Facebook users This same idea can be applied to Twitter Instagram or any other social media platform Itrsquos the idea that a single number defines your social status and level of popularity Someone with 50 profile picture likes is obviously so much cooler than someone with 15 right In reality we all know that the number of likes we receive of the number of Facebook friends we have doesnrsquot actually reflect our social standing in the world It does however alter the way others perceive us
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Mysliacutem že velkaacute součaacutest využitiacute sociaacutelniacutech meacutediiacute je koncept sledovaacuteniacute Jak McFedries vysvětluje zvlaacuteště když přijde na datasexuaacutely vše on-line je hra čiacutesel Jednotlivci v digitaacutelniacute fascinaci sniacute o tom kolik maacute raacuted maacute jejich profilovyacute obraacutezek lajků a způsobu jakyacutem toto čiacuteslo srovnaacutevats ostatniacutemi uživateli Facebooku Stejnyacute naacutepad může byacutet aplikovaacuten na Twitter Instagram nebo jineacute sociaacutelniacute mediaacutelniacute platformy Je to myšlenka že jedno čiacuteslo definuje vaše sociaacutelniacute postaveniacute a uacuteroveň popularity Někdo s 50 obraacutezkami v profilu je samozřejmě tolik atraktivnějšiacute než někdo s 15 že Ve skutečnosti všichni viacuteme že počet lajků od přaacutetel na Facebooku neniacute ve skutečnosti naše společenskeacute postaveniacute ve světě Nicmeacuteně měniacute to způsob jak naacutes ostatniacute vniacutemajiacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Děkuji za pozornost
PhDr Peter Jan Kosmaacutely PhD
V přiacutepadě nejasnostiacute mě kontaktujte na kosmalyvip-vscz
Teorie selektivniacute expozice pak vysvětluje motivaci lidiacute selektivně
vyhledaacutevat informace ktereacute podporujiacute dřiacutevějšiacute rozhodnutiacute nebo
existujiacuteciacute postoje a tak se aktivně vyhyacutebat protichůdnyacutem
informaciacutem
Se selektivniacute expozici souvisiacute i selektivniacute vniacutemaacuteniacute
(bdquonesympatickyacuteldquo obsah lideacute nevniacutemajiacute nebo si jej přizpůsobiacute) a
selektivniacute retence (zadrženiacute zapomenutiacute vytěsněniacute)
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Aschův experiment (1951)
Asch vyzval studenty aby porovnaacutevali velikosti čar na seacuterii kartiček Uvedl to jako test zraku ale ve skutečnosti šlo o test posuzujiacuteciacute konformitu
Studenti-spolupracovniacuteci byli předem instruovaacuteni aby v některyacutech přiacutepadech odpoviacutedali jednotně (12times z 18 přiacutepadů) a hlavně bdquošpatněldquo Posledniacute odpoviacutedal student kteryacute o ničem nevěděl Ostatniacute takteacutež neměli vyjadřovat žaacutedneacute zvlaacuteštniacute reakce na odpovědi druhyacutech Pouze posledniacute byl evidentně nesvůj potil se a nadměrně gestikuloval
Zatiacutemco v pokusneacute skupině kteraacute odpoviacutedala sama za sebe neudělalo 35 ze 37 uacutečastniacuteků žaacutednou chybu (95 lidiacute odpovědělo vždy spraacutevně) vlivem skupinoveacuteho tlaku neudělalo chybu pouze 25 uacutečastniacuteků (47 udělalo alespoň jednu chybu (1-7) a 28 8 a viacutece (z 12))
httpcswikipediaorgwikiAschův_experiment
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Milgramův experiment (1963)
Psycholog Stanley Milgram se pokusil otestovat lidskou vůli podvolit se autoritě v přiacutepadě že je uacutečastniacutekovi nařiacutezeno ubliacutežit dalšiacutemu uacutečastniacutekovi Vyacutesledky experimentu byly šokujiacuteciacute
Uacutečastniacuteci dostali role bdquoučitelůldquo a bdquostudnetůldquo a v přiacutepadě špatneacute odpovědi měl učitel studentovi způsobit stimulaci elektrickyacutem proudem Naviacutec byli učiteleacute vyzvaacuteniacute zvyšovat intemnzitu elektrošoků v situaci kdy student opakovaně odpoviacutedal špatně
Navzdory vyacutekřikům a projevům bolesti od studenta ve vedlejšiacute miacutestnosti uacutečastniacuteci pokračovali na pokyn vedouciacuteho experimentu v brutaacutelniacutech trestech
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Milgramův experiment (1963)
Ze začaacutetku se bdquožaacutekldquo pletl jen maacutelo ovšem čiacutem viacutece stoupala intenzita bdquošokůrdquo tiacutem přibyacutevalo i chyb bdquoUčitelldquo slyšel jak bdquožaacutekldquo při 75 V začiacutenaacute nařiacutekat při 120 V křičel že to boliacute při 150 V nechtěl pokračovat při 180 V steacutenal bdquonemohu tu bolest vydržetldquo při 270V byly vyacutekřiky staacutele zoufalejšiacute Při 300 V bdquožaacutekldquo zavolal že už nebude odpoviacutedat ale experimentaacutetor bdquoučitelildquo řekl že mlčeniacute se považuje za špatnou odpověď Od 330 V bdquoučiteleacuterdquo slyšeli jen ticho V miacutestnosti s bdquoučitelemldquo byl vedouciacute pokusu kteryacute jej povzbuzoval větami typu bdquoProsiacutem pokračujteldquo bdquoExperiment vyžaduje abyste pokračovalldquo bdquoJe nezbytneacute abyste pokračovalldquo a nakonec bdquoNemaacutete jinou volbu musiacutete pokračovatldquo
httpcswikipediaorgwikiMilgramův_experiment
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Stanfordskyacute experiment (14-20 8 1971)
Spočiacuteval v uzavřeniacute určiteacuteho počtu dobrovolniacuteků do uměle vytvořeneacuteho vězeniacute v roliacutech vězňů a dozorců a sledovaacuteniacute jejich chovaacuteniacute Psycholog Philip Zimbardo rozdělil 9 a 9 uacutečastniacuteků do dvou skupin ndash bdquovězňi a dozorcildquo Experiment se odehraacuteval ve sklepniacutech prostorech Stanfordskeacute univerzity a musel byacutet po šesti dnech předčasně ukončen Vězni se druhyacute den vzbouřili a reakce dozorců byly nečekaně brutaacutelniacute
Způsob jakyacutem bylo v kraacutetkeacute době změněno chovaacuteniacute předevšiacutem dozorců byl zcela šokujiacuteciacute jak pro ně tak pro Zimbarda samotneacuteho Ukaacutezalo se že zdravyacute člověk je-li vystaven extreacutemniacutem podmiacutenkaacutem se může radikaacutelně změnit (nebo změnit sveacute chovaacuteniacute) a to ve velmi kraacutetkeacute doběHlavniacute zaacutevěr kteryacute Zimbardo učinil z tohoto experimentu byl naacutezor že brutaacutelniacute zločiny napřiacuteklad v době vaacutelky nejsou diacutelem žaacutednyacutech psychopatů ani lidskyacutech zrůd ale obyčejnyacutech lidiacute vystavenyacutech nepřekonatelneacutemu tlaku okolnostiacute
httpcswikipediaorgwikiStanfordskyacute_vězeňskyacute_experiment httpwwwprisonexporg
Systeacutemovaacute teorie
Skupinovaacute dynamika je metoda kde systeacutemoveacute uvažovaacuteniacute pomaacutehaacute porozumět sociaacutelniacutem interakciacutem zkoumaacuteniacutem rozdiacutelů
Charakteristiky systeacutemu podle Batesona
bull Systeacutem pracuje s rozdiacutely definovanyacutemi jako odchylky od hranice za kterou se už tvořiacute informace
bull Systeacutem se sklaacutedaacute z bdquouzavřenyacutech smyčekldquo nebo obvodů podeacutel kteryacutech fungujiacute rozdiacutely nebo transformace
bull Udaacutelosti v systeacutemu jsou spiacuteš napaacutejeny v raacutemci systeacutemu než vlivem spouštěče (když se dotknete šneka děsiacute vaacutes to spiacuteše diacuteky vlastniacute energii než energii z vašeho kontaktu)
bull Systeacutemy vykazujiacute rekurzivitu nebo kruhovou přiacutečinnost co znamenaacute že systeacutem využiacutevaacute vyacutesledky svyacutech vlastniacutech operaciacute jako zaacuteklad dalšiacutech operaciacute
Bateson G (ed) A sacred unity Further steps to an ecology of mind Rodney Donaldson San Francisco Harper Collins 1991 s 212
Jednotky ktereacute charakterizoval Lev Vygotsky jako zoacuteny proximity jsou přiacutekladem systeacutemoveacuteho uvažovaacuteniacute
Berger a Luckmann při vyacutekladu způsobu vzniku instituciacute zcela
opomiacutejejiacute otaacutezku proč ke konsensu dochaacuteziacute Podle nich je volba
jakyacute způsob řešeniacute probleacutemu se stane instituciacute zcela arbitraacuterniacute
Uacuteplně opomiacutejejiacute otaacutezku jakyacutem způsobem se na vyacuteběru instituce
podiacuteliacute fungovaacuteniacute samotneacute reality (jen způsob řešeniacute kteryacute je v
souladu s realitou může byacutet dlouhodobě funkčniacute)
Niklas Luhmann kteryacute se pokoušiacute o zavedeniacute systeacutemoveacute teorie do
sociologie tvrdiacute že sociaacutelniacute systeacutemy jsou autopoietickeacute
(sebevytvaacuteřejiacuteciacute se) a sebereferenčniacute
STODOLA JIŘIacute Individua sociaacutelniacute siacutetě a poznaacuteniacute Možnosti a limity kognitivniacuteho a sociaacutelně-domeacutenoveacuteho paradigmatu v informačniacute vědě a realistickyacute model domeacuteny ProInflow [online] 21082012 Dostupneacute elektronicky na lthttpproinflowczindividua-socialni-site-poznani-moznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-v-inforgt ISSN 1804ndash2406
Autopoiesis je termiacuten kteryacute do biologie zavaacutediacute Maturana a Varela
a v podstatě znamenaacute vlastnost živyacutech systeacutemů kterou popsal již
Aristoteleacutes ndash jejich schopnost udržovat se v uspořaacutedaneacutem stavu
hyacutebat sebou a čerpat ze sveacuteho okoliacute energii a informace
Sebereference znamenaacute schopnost referovat k sobě což v podstatě
znamenaacute poznaacutevat sebe sama tj učinit sebe objektem vlastniacuteho
poznaacuteniacute Takovou schopnostiacute však disponujiacute jen inteligentniacute tvoroveacute
(spolehlivě ji můžeme připsat pouze lidem ačkoliv někteřiacute autoři ji
rozpoznaacutevajiacute i u některyacutech vyššiacutech živočichů) V Luhmannově pojetiacute
je tedy sociaacutelniacute systeacutem v podstatě živyacute a sebevědomyacute což je
vlastnost individuiacute
STODOLA JIŘIacute Individua sociaacutelniacute siacutetě a poznaacuteniacute Možnosti a limity kognitivniacuteho a sociaacutelně-domeacutenoveacuteho paradigmatu v informačniacute vědě a realistickyacute model domeacuteny ProInflow [online] 21082012 Dostupneacute elektronicky na lthttpproinflowczindividua-socialni-site-poznani-moznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-v-inforgt ISSN 1804ndash2406
Domeacutena je složityacute agregaacutet kteryacute se sklaacutedaacute z
bull objektů zkoumaacuteniacute
bull subjektů poznaacuteniacute a tvůrců informačniacutech objektů
bull informačniacutech objektů
bull informačniacutech a komunikačniacutech vztahů mezi objekty zkoumaacuteniacute subjekty a informačniacutemi objekty
bull vztahů souladu či nesouladu mezi objekty subjekty a informačniacutemi objekty ktereacute vznikajiacute na zaacutekladě informačniacutech a komunikačniacutech vztahů
STODOLA JIŘIacute Individua sociaacutelniacute siacutetě a poznaacuteniacute Možnosti a limity kognitivniacuteho a sociaacutelně-domeacutenoveacuteho paradigmatu v informačniacute vědě a realistickyacute model domeacuteny ProInflow [online] 21082012 Dostupneacute elektronicky na lthttpproinflowczindividua-socialni-site-poznani-moznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-v-inforgt ISSN 1804ndash2406
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Zpětnaacute vazba
bull Vizualizace
bull Koncentrace
bull Vytvaacuteřeniacute separovanyacutech mentaacutelniacutech modelů
bull Konstruktivismus
bull Akomodace
bull Hra
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute ve vyacuteuce
bull Akomodace ndash korekce pomociacute počiacutetačovyacutech programů
bull Hra - Počiacutetačovaacute hra rozviacutejiacute logickeacute a strategickeacute myšleniacute postřeh zvyšuje sebedůvěru pomaacutehaacute postiženyacutem Hra produkuje radost dokaacuteže zaměstnat jedince a vyplnit mu volnyacute čas
- pomaacutehaacute v učeniacute a hlavně je přirozenou součaacutestiacute života
Sociologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute ve vyacuteuce
bull Informačniacute technologie jsou jakyacutemsi urychlovačem působeniacute učitele ve vyacuteuce dokaacutežiacute znaacutesobit uacutečinek dobreacute ale bohužel i špatneacute vyacuteuky
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Zpětnaacute vazba
Zpětnou vazbou je člověk zpraven o uacutespěšnosti či neuacutespěšnosti sveacuteho počiacutenaacuteniacute
Počiacutetač může poskytnout zpětnou vazbu prakticky okamžitě
Neosobniacute poskytovaacuteniacute zpětneacute vazby posiluje intensionaacutelniacute (vnitřniacute) motivaci žaacuteka kdy snaha vyřešit probleacutem neniacute nahrazovaacutena snahou zviditelnit se v očiacutech učitelovyacutech a zaliacutebit se mu [Fontana] Zodpovědnost za spraacutevnost řešeniacute nemůže žaacutek přesunout na jinou osobu
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Vizualizace
- použiacutevaacuteniacute naacutekresů naacutečrtků obraacutezků grafů
- Člověk maacute omezenou tzv aktivniacute paměť kterou při učeniacute nedokaacuteže překročit
- Učiacute-li se člověk nějakyacute novyacute abstraktniacute pojem spotřebovaacutevaacute velkou čaacutest sveacute aktuaacutelniacute paměťoveacute kapacity na představovaacuteniacute si daneacute situace na ktereacute učitel pojem vysvětluje Vizualizace pomaacutehaacute čaacutest aktuaacutelniacute paměti uvolnit ve prospěch dalšiacutech mentaacutelniacutech činnostiacute (jako je indukce abstrakce komparace dedukce symbolizace apod)
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Koncentrace
Pomoc počiacutetače zde spočiacutevaacute v tom že za žaacuteka vyřešiacute snadneacute jednotliveacute diacutelčiacute kroky ktereacute vykonaacute na žaacutekův přiacutekaz a nechaacute jej koncentrovat myšleniacute pouze v uacuterovni vyššiacute
bull Vytvaacuteřeniacute separovanyacutech mentaacutelniacutech modelů
Dostatečně dlouhyacutem opakovanyacutem ziacuteskaacutevaacuteniacutem separovanyacutech modelů člověk ziacuteskaacute dostatečnou zkušenost s danyacutem pojmem aby si mohl vytvořit model obecnyacute univerzaacutelniacute Nedostatečneacute ziacuteskaacuteniacute a zpracovaacuteniacute separovanyacutech modelů vede k formalismu tedy k situaci kdy člověk vytvořiacute chybnyacute obecnyacute model daneacuteho jevu či pojmu
bull Konstruktivismus
Počiacutetačoveacute prostřediacute ověřuje v praxi naacutepady hypoteacutezy a žaacutek může vlastniacute aktivitou danyacute novyacute pojem zkonstruovat přijiacutet ldquona tordquo saacutem objevit jej pro sebe
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Přiacutestup ke komunikaci jako k zpracovaacuteniacute informaciacute (information
processing) 1950 ndash 1960 prvniacute počiacutetače umožňujiacute psychologům
srovnaacutevat způsob jakyacutem uklaacutedaacute a zpracovaacutevaacute informace počiacutetač na
rozdiacutel od člověka (mysl paměť myšleniacute)
Selektivniacute pozornost šum a dalšiacute rušeniacute komunikace již nebyly
otaacutezkou techniky (Shannon Weaver) ale percepce (vniacutemaacuteniacute) a
recepce (přiacutejmu) rozděleniacute pozornosti přepiacutenaacuteniacute pozornosti
Kapacita pozornosti omezenaacute na jistyacute počet věciacute a zpracuje omezeneacute
množstviacute informaciacute
Instrukčniacute dizajn paměť se nemaacute přetěžovat maacute dokončit uacutekol než
začne dalšiacute pokud jsou paměť a mysl přetiacuteženy učeniacute se nemůže
uskutečnit
Kognitivniacute přiacutestup bull Jean Piaget (1896-1980) - Vyacutevojovaacute staacutedia vyacutevojovaacute psychologie - vliv strukturalizmu a konstruktivistickaacute teorie znalosti - staacutedia kognitivniacuteho vyacutevoje Senzomotorickeacute staacutedium od narozeniacute do 2 let života Předoperačniacute staacutedium od 2 do 7 let (egocentrickeacute myšleniacute) Stadium konkreacutetniacutech operaciacute od 7 do 11-12 let (logika klasifikace) Stadium formaacutelniacutech operaciacute 12 let (konstrukce idejiacute abstraktniacute myšleniacute) Dopad na počiacutetačoveacute vědy a vědy o uměleacute inteligenci bdquoSeymour Papert použil Piagetovu praacuteci při vytvaacuteřeniacute Logo programming language Alan Kay použil Piagetovy teorie jako zaacuteklad pro Dynabook programming system conceptk vyvinutiacute Alto prototypu kteryacute jako prvniacute objevil zaacuteklady grafickeacuteho uživatelskeacuteho rozhraniacute (GUI) a ovlivnil vytvořeniacute uživatelskyacutech rozhraniacute v 80 letech 20 stoletiacute a pozdějildquo
zdroje httpcswikipediaorgwikiJean_Piaget httpenwikipediaorgwikiFileJean_Piaget_in_Ann_Arborpng
Kognitivniacute přiacutestup bull geštalt (gestalt) psychologie (od roku 1900) - scheacutemata ktereacute si učiacuteciacute se vytvaacuteřiacute v reakci na prostřediacute - 2 předpoklady - Paměť ndash organizovanyacute systeacutem zpracovaacuteniacute informaciacute - Primaacuterniacute znalosti (prior knowledge) ndash tvořiacute epistemickeacute kompetence - scheacutema jako zaacutekladniacute jednotka porozuměniacute vzdělaacutevaciacutemu obsahu (Piaget) - vyacutevojoveacute procesy podle Piageta adaptace na prostřediacute po vyvolaacuteniacute
interakce (disonance) nastaacutevaacute začleňovaacuteniacute novyacutech informaciacute do staacutevajiacuteciacutech konceptů (asimilace) pak může proběhnout proces změn staacutevajiacutech scheacutemat (akomodace) Učeniacute pomociacute opakovanyacutech akciacute využiacutevaacute proces zrcadloveacute abstrakce (reflecting abstraction) schopnost identifikovat vlastnosti objektů podle toho jakeacute uacutečinky na ně majiacute různeacute akce využiacutevaacute proces empirickaacute abstrakce (empirical abstraction) Jsou to dvojiacute procesy vytvaacuteřeniacute noveacuteho kognitivniacuteho staacutedia (cognitive stage) Naacutesleduje rozpoznaacutevaacuteniacute složitějšiacutech objektů a vytvaacuteřeniacute složitějšiacutech uacutekonů Pokud znalosti ziacuteskaneacute v jednom staacutediu vedou prudce a rapidně k noveacutemu vyššiacutemu staacutediu pochopeniacute řiacutekaacuteme že proběhl bdquogestaltldquo
zdroj httpcswikipediaorgwikiJean_Piaget
Kognitivniacute zaacutetěž (cognitive load) John Sweller - pracovniacute paměť umiacute procesovat 7 +- 2 scheacutemat - na řešeniacute probleacutemu potřebuje učiacuteciacute se množstviacute kognitivniacute procesniacute kapacity maacute omezenou bdquopracovniacute paměťldquo ale neomezenou dlouhodobou paměť (scheacutemata se do niacute uklaacutedajiacute a z niacute vyvolaacutevajiacute) - teorie z oboru instrukčniacuteho dizajnu (instructional design) kde je
informaciacute to co svojiacute strukturou dovoluje učiacuteciacutemu se vyviacutejet scheacutemata automaticky a rychle (tyto informace jsou uchovaacutevaacuteny v dlouhodobeacute paměti jako naacutevyky)
1 vnitřniacute zaacutetěž (intrinsic c load) inherentniacute komplexnost naacuteročnost uacutekolu učiacuteciacute se nekontroluje bdquoporcovaacuteniacuteldquo obsahu do věcnyacutech probleacutemů
2 vnějšiacute zaacutetěž (extraneous c load) dalšiacute a nadbytečneacute informace v průběhu vyacutekladu rozptyluje od učeniacute naacutesledek vysokeacute vnitřniacute zaacutetěže
3 podstatnaacute zaacutetěž (germane c load) vědomaacute aktivita uacutekolově řiacutezena vytvaacuteřeniacute scheacutemat přijatelnaacute zaacutetěž vysokaacute vnitřniacute niacutezkaacute vnějšiacute vysokaacute podstatnaacute
zdroje httpeducationartsunsweduaumediaProfilecacheR148174-swellerjpg httpwwwinstructionaldesignorgtheoriescognitive-loadhtml
Kognitivniacute věda
bull Kognitivniacute věda je transdisciplinaacuterniacute obor kteryacute se věnuje studiu procesů ziacuteskaacutevaacuteniacute a využiacutevaacuteniacute znalostiacute myšleniacute učeniacute a rozhodovaacuteniacute nejen u lidiacute ale i u uměle vytvořenyacutech systeacutemů K tomuto studiu využiacutevaacute vyacutesledky vyacutezkumů i metody mnoha vědeckyacutech oborů (např filozofie antropologie lingvistiky psychologie informatiky kybernetiky biologie neurověd informačniacute vědy) Ciacutelem kognitivniacute vědy je tyto poznatky z jednotlivyacutech oborů sjednotit a propojit a nahliacutežet na ně v širokeacutem kontextu Vyacutesledkem zkoumaacuteniacute pak maacute byacutet komplexniacute pohled na vyacuteše zmiacuteněneacute procesy a lepšiacute porozuměniacute tomu jak probiacutehajiacute Aplikaciacute poznatků kognitivniacute vědy může byacutet počiacutetačoveacute modelovaacuteniacute jednotlivyacutech kognitivniacutech procesů či složitějšiacutech struktur simulujiacuteciacutech lidskeacute myšleniacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull kognitivniacute hexagram zobrazuje šest oborů spolupracujiacuteciacutech v raacutemci kognitivniacute vědy
Vztahy mezi discipliacutenami
kognitivniacute vědy v roce 1978
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle MILLER George A The cognitive revolution a historical perspective Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 3 s 141-144 ISSN 1364-6613
Kognitivniacute věda
bull vzaacutejemnaacute interakce
bull a součinnost
bull v raacutemci kognitivniacute vědy
Kognitivniacute věda
obory a podobory
ktereacute se na niacute podiacutelejiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle HAVEL Ivan M Věda o duši Vesmiacuter 2000 roč 79 č 7 s 363 ISSN 0042-4544
Kognitivniacute věda
Počaacutetky kognitivniacute vědy byly ovlivněny pracemi z oblasti raneacute
kybernetiky ve 30 a 40 letech např Warrena McCullocha a Waltera
Pitse kteřiacute se snažili porozumět zaacutesadaacutem organizace znalostiacute v mysli a
vytvořili prvniacute varianty vyacutepočetniacutech modelů inspirovanyacutech strukturou
biologickyacutech neuronovyacutech siacutetiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
Důležityacute přiacutenos znamenal vyacutevoj na poli teorie algoritmů a digitaacutelniacutech
počiacutetačů ve 40 a 50 letech zejmeacutena praacutece Alana Turinga a Johna
von Neumanna Von Neumannova architektura počiacutetače byla pro
kognitivniacute vědu vyacuteznamnaacute jako krok ve vyacutevoji vyacutezkumneacuteho naacutestroje
(počiacutetače) i jako metafora mezi strojovyacutem a lidskyacutem myšleniacutem Půdu
pro noveacute myšlenky v oblasti experimentaacutelniacute psychologie připravil
odklon od behaviorismu (kteryacute ignoroval některeacute otaacutezky ohledně
lidskeacuteho myšleniacute jako představivost jazyk či řešeniacute probleacutemů)
reprezentovanyacute např pracemi Noama Chomskeacuteho či Karla Spencera
Lashleyho
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Podobu vědniacute discipliacuteny ziacuteskala v polovině sedmdesaacutetyacutech let kdy vznikla Společnost pro kognitivniacute vědu (Cognitive Science Society) a byl založen časopis Cognitive Science
bull Za zakladatele či průkopniacuteky kognitivniacute vědy lze považovat tyto osobnosti George Miller John McCarthy Marvin Minski Allen Newell Herbert Simon Noam Chomsky
bull Prvniacute z nich psycholog G Miller ve sveacutem člaacutenku z roku 19566 poukaacutezal na omezeniacute lidskeacute mysli (např kapacitu kraacutetkodobeacute paměti) a vyjaacutedřil domněnku že tato omezeniacute jsou v mysli vyřešena pomociacute mentaacutelniacutech reprezentaciacute ktereacute informace zaznamenaacutevajiacute po malyacutech daacutevkaacutech K zakoacutedovaacuteniacute a dekoacutedovaacuteniacute informace jsou pak zapotřebiacute mentaacutelniacute procesy
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Uacutestředniacute hypoteacutezou kognitivniacute vědy kteraacute je dostatečně obecnaacute aby zastřešila všechny současneacute teoretickeacute přiacutestupy v raacutemci kognitivniacute vědy je komputačněreprezentativniacute uchopeniacute mysli (CRUM ndash Computational-Representational Understanding of Mind)
bull Podle tohoto přiacutestupu lze lidskeacute myšleniacute nejleacutepe pochopit a vysvětlit pomociacute reprezentujiacuteciacutech struktur v mysli a vyacutepočetniacutech procedur ktereacute operujiacute na těchto strukturaacutech CRUM využiacutevaacute jak analogii s fungovaacuteniacutem počiacutetače (datoveacute struktury ndash mentaacutelniacute reprezentace algoritmy ndash vyacutepočetniacute procedury běh programu ndash myšleniacute) tak i analogii se strukturou mozku (konekcionistickyacute přiacutestup ndash neurony a jejich propojeniacute hrajiacute roli datovyacutech struktur a nervoveacute vzruchy jsou analogiiacute algoritmů)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
V současnosti podle Thagarda (2001) existuje šest hlavniacutech teoretickyacutech přiacutestupů k vysvětleniacute povahy reprezentaciacute a vyacutepočetniacutech procedur (modelovaacuteniacute myšleniacute) ndash logika pravidla pojmy představy analogie a konekcionistickeacute siacutetě
bull Dalšiacute přiacutestup kteryacute se uplatňuje v raacutemci experimentaacutelniacute robotiky a uměleacuteho života vysvětluje kognici jako vzaacutejemnou interakci těla agenta a okolniacuteho prostřediacute Umělyacute život (artificial life alife) se snažiacute porozumět zaacutekladniacutem obecnyacutem vlastnostem živyacutech systeacutemů pomociacute vyvolaacuteniacute přirozeneacuteho chovaacuteniacute v softwaru hardwaru a biochemickyacutech sloučeninaacutech Studium zaacutekladniacutech abstraktniacutech vlastnostiacute živyacutech systeacutemů např nezaacutevisleacuteho adaptivniacuteho a inteligentniacuteho chovaacuteniacute tvořiacute styčnou plochu mezi umělyacutem životem a kognitivniacute vědou (Bedau 2003)
THAGARD Paul Cognitive Science In Edward N Zalta (ed) Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] Fall 2009 Edition Stanford Stanford University Center for the Study of Language and Information The Metaphysics Research Lab copy 2007 first publ Mon Sep 23 1996 substantive rev Mon Apr 30 2007 [cit 2009-12-03] Dostupnyacute z WWW lthttpplatostanfordeduarchivesfall2009entriescognitive-sciencegt ISSN 1095-5054
BEDAU Mark A Artificial life organization adaptation and complexity from the bottom up Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 11 s 505-512 ISSN 1364-6613
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Vyacutezkumneacute metody použiacutevaneacute kognitivniacute vědou jsou velmi různorodeacute a využiacutevajiacute např metody vychaacutezejiacuteciacute z psychologie neurověd počiacutetačoveacute vědy a systeacutemoveacute teorie Přiacutekladem jsou experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute mozkoveacute zobrazovaciacute metody vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute neurobiologickeacute metody
bull Experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute (reakčniacute doba psychofyzickeacute odpovědi sledovaacuteniacute pohledu) mozkoveacute zobrazovaciacute metody (PET EEG fMRI optickeacute zobrazovaacuteniacute MEG) vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute (symbolickeacute modelovaacuteniacute modely konekcionistickyacutechneuronaacutelniacutech siacutetiacute fyzickeacute dynamickeacute systeacutemy) neurobiologickeacute metody (přiacutemaacute stimulace mozku sledovaacuteniacute jedneacute buňky zviacuteřeciacute modely)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Neuromarketing
Neuromarketing ndash Wikipedie
Neuromarketing studuje funkce mozku při rozhodovaacuteniacute o koupi produktu httpcswikipediaorgwikiNeuromarketing
httpwwwgreenbookblogorgwp-contentuploads201312Neuromarketingjpg
Neuromarketing
Biometrickeacute metody dokaacutežou poskytnout vodiacutetka k hlubšiacutemu pochopeniacute spotřebitelskeacuteho chovaacuteniacute Poodhaliacute co zaacutekazniacutek skutečně ciacutetiacute na co a jak skutečně reaguje při kontaktu s konkreacutetniacutemi stimuly Zaacutekazniacutekovy vědomeacute deklarace jsou sice důležiteacute ale většinou neodraacutežejiacute jeho reaacutelneacute chovaacuteniacute Na jednu stranu je to zapřiacutečiněno tiacutem že podstatnaacute čaacutest mentaacutelniacutech procesů zaacutekazniacuteka se děje nevědomě přestože majiacute přiacutemyacute vliv na jeho chovaacuteniacute včetně rozhodovaciacutech procesů brand preferenciacute loajality a odhadů Na druhou stranu zde u mnoha procesů funguje vlastniacute zaacutekazniacutekova bdquoautocenzuraldquo kterou dobře ilustruje naacutesledujiacuteciacute přiacuteklad testu očniacute kamerou Zaacutekazniacuteci si zkraacutetka o sobě některeacute věci nejsou schopni uvědomovat a už vůbec naacutem o nich povědět
Jesenskyacute Daniel Neuromarketingoveacute vyacutezkumneacute metody v miacutestě prodeje In MediaGurucz 1362012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201206neuromarketingove-vyzkumne-metody-v-miste-prodejeUyzaSqyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Jak se daacute neuromarketing smysluplně využiacutet Mezi prvniacute a nejčastěji zmiňovaneacute vlaštovky patřiacute praacutece Reada Montague z roku 2004 srovnaacutevajiacuteciacute vniacutemaacuteniacute Pepsi-Coly a Coca-Coly bez znalosti značky naacutepoje (blind test) oproti konzumaci naacutepoje se znalostiacute značky Při testech byly zkoumaacuteny mozkoveacute oblasti konzumentů limonaacuted
Při konzumaci Pepsi byla při pitiacute aktivniacute oblast mozku spojenaacute s pocity odměn chutiacute ndash a to i když zkoumaneacute osoby znaly značku naacutepoje Oproti tomu u Coca Coly byla zaznamenaacutena činnost v předniacute čaacutesti čelniacuteho laloku oblasti spojeneacute s vědomyacutemi preferencemi city nebo osobou samotnou pouze v přiacutepadě kdy konzumenti znali značku naacutepoje Read Montague to komentoval přiacuteznačně bdquoPepsi vyhraacutevaacute mnoho chuťovyacutech testů ale Coca-Cola se prodaacutevaacute leacutepe protože lideacute jsou podvědomě ovlivněni jejiacute image ndash full of life Ale (doposud) to nikdo nezměřilldquo
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Společnost Mindlab joint-venture automobilky Daimler Benz a univerzity v Ulmu zase paacutetrala po přiacutečinaacutech faktu že sportovniacute auta jsou pro zaacutekazniacuteky viacutece atraktivniacute nežli MPV nebo hatchbacky Zjistili že i sporťaacuteky jsou spojeneacute s mozkovyacutemi centry kteraacute se jinak zapojujiacute při užitiacute čokolaacutedy drog nebo při sexu
V kuloaacuterech se špitaacute že velkeacute FMCG koncerny typu PampG využiacutevajiacute neuromarketing pro praacuteci v oblasti packagingu Idea takoveacuteho zaacuteměru je zřejmaacute pohledem do hlavy spotřebitele snadno zjistiacuteme zda se mu při pohledu na konkreacutetniacute obal vyacuterobku aktivujiacute oblasti mozku spojeneacute s emocemi nebo zda spiacuteše vědomě zpracovaacutevaacute racionaacutelniacute informace
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Praha - Noveacute mlyacuteny Google Earth Nahraacuteno 18 1 2011 dostupneacute elektronicky na httpwwwpano ramiocomphoto46737351 mBank spustila teaser na internetoveacute bankovnictviacute In Mediagurucz 7 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediaguruczwp-contentuploads201402mBankjpg a Chuchvalcovaacute Jana Nejsme jako oni hlaacutesajiacute v novyacutech reklamaacutech hned čtyři banky In MarketingSalestydencz 4 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpmarketingsalestydenczrubrikymarketingnejsme-jako-oni-hlasaji-v-novych-reklamach-hned-ctyri-banky_297128html
Catellovy zaacutekony charakterizujiacute interakci prostřediacute a vrozenyacutech
danyacutech dispozic jedince ndash jejich kongruence (průnik) umožňuje
propagaci a mystifikaci využiacutet sveacute prostředky naplno ndash od doby kdy
se zjistilo že prostřediacute jednotlivce se daacute manipulovat byla do toho
zapojena mystifikace a propagace nějakeacute ideologie ndash a systeacutem
kteryacute se zde vyviacutejiacute je marketingovyacute systeacutem
VALČEK P Slovniacutek literaacuternej teoacuterie Bratislava Literaacuterne informačneacute centrum 2006 351 s ISBN 80-89222-09-9
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon vtiskovaacuteniacute ndash prostřediacute maacute při tvorbě oblastiacute kongruence zaacutesadniacute vyacuteznam vnucuje vrozenyacutem dispoziciacutem sveacute podmiacutenky
Zaacutekazniacutek vstupuje do prostřediacute supermarketu a to se na něj snažiacute působit nejrůznějšiacutemi způsoby na uacuterovni uspořaacutedaacuteniacute i různyacutemi pomocnyacutemi prostředky manipulovaacuteniacutem mystifikaciacute a iluziacute Hledajiacuteciacute se v prvniacutech vteřinaacutech snažiacute zorientovat ocitaacute se v situaci hledaacuteniacute a nachaacutezeniacute nejelementaacuternějšiacutech recepčniacutech naacutevodů Po tom jako se zorientuje pochopiacute a zvaacutežiacute předklaacutedanou možnost rozhodne se vkročit a uacutečastnit se
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon pomocnyacutech prostředků ndash prostřediacute ovlivňuje vrozeneacute dispozice (intelekt) pomocnyacutemi prostředky ndash až do 20
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na můj intelekt a krabička cigaret nebo sladkosti u pokladny mi pomaacutehajiacute nezapomenout na důležitou součaacutest naacutekupu
bull zaacutekon tlaku k biosociaacutelniacutemu průměru ndash v prostřediacute je s jedincem jednaacuteno jako s reprezentantem stereotypů ndash je to konstitutivniacute mechanismus mystifikace
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na mou osobnost bez ohledu na vzdělaacuteniacute zkušenosti sociaacutelniacute rodinneacute pracovniacute postaveniacute je každeacutemu předklaacutedaacuten stejnyacute produkt ndash supermarketovaacute demokracie rovnost spotřebitelů je bohužel vyacutesledkem procesu kteryacute neniacute spojen s lidskou činnostiacute je to proces strojoveacute vyacuteroby strojoveacuteho přiacutejmu systeacutem produkce a konzumu
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon determinace oblasti ndash prostřediacute přiacutemo působiacute na určiteacute oblasti (kvality) určuje jistou miacuteru toho co se projeviacute
V supermarketu mi v pozadiacute hraje hudba nerozptyluji se tak okolniacutemi zvuky okolitniacute mluvou Světla hudba prostor ndash všechno působiacute na meacute bdquospotřebitelskeacute chovaacuteniacuteldquo soubor charakteristik stereotypů a reprezentaciacute ktereacute sem ziacuteskal vstupem do supermarketu
bull zaacutekon zvlaacuteštniacute vazby ndash prostřediacute ovlivňuje zvlaacuteštniacute vazby na objekty ndash třeba důvěra je vztah kteryacute vznikaacute a buduje se mezi lidmi lideacute pak legitimizovali i důvěru v instituce sociaacutelniacute řaacutedy a v dnešniacute době dokonce i důveru (překonaacuteniacute interdikce) v diplastie typu probleacutem dihydrogeacutenmonoxidu Zaacutekonem zvlaacuteštniacute vazby se daacute vysvětlit interdikce (po)slušnosti kterou tak často systeacutemy vyžadujiacute (třeba recepčniacute poslušnost ndash preferovanou recepci produktu)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Přenos a druhy reprezentaciacute
Reprezentace ndash opakovaneacute zpřiacutetomněniacute zobrazeniacute předvaacuteděniacute je symbolickyacute mechanismus konstruovaacuteniacute (mediaacutelniacutech) objektů a souvisiacute s reprezentativnostiacute souborem charakteristik nevyhnutelnyacutem k tomuto symbolickeacutemu procesu
Re-prezentovaacuteniacute je předvaacuteděniacute určityacutech pohledů na sociaacutelniacute skupiny ndash jež se pak přiacutejemce učiacute přijiacutemat jako bdquosamozřejmeacuteldquo bdquonormaacutelniacuteldquo (o tom viacutece vypoviacutedaacute analyacuteza přiacutejmu a zakoacutedovaacuteniacute ideologie do mediovaneacuteho sděleniacute ndash Stuart Hall)
Typ je druh reprezentace vlastniacute zobrazovaciacutemu systeacutemu ndash uměniacute V literaacuterniacute produkci je to literaacuterniacute postava (chronotop) charakterizovaacutena tiacutem co reprezentuje Typy jsou detailně propracovaneacute ačkoli zpravidla neexistujiacute v reaacutelneacutem světe na rozdiacutel od stereotypů ndash zjednodušenyacutech reprezentaciacute deformujiacuteciacutech svou předlohu stereotyp vznikaacute zaacuteměrem a opakovanou reprezentaciacute Kriteacuteriem pro přenos vyacuteznamu jsou rozpoznatelnost reprezentativnost atraktivita
Archetypy jsou hluboce zakořeněneacute typy vyjadřujiacute představy viacutery
hodnoty předsudky opraacutevněniacute S archetypaacutelniacutemi a stereotypniacutemi
reprezentacemi v mediaacutelniacute realitě je spojeneacute riziko (nebo pro
marketing vyacutehoda) nekritickeacute fixace ta je totiž přirozenyacutem
důsledkem imagemakingu budovaacuteniacute a posilovaacuteniacute image značky
budovaacuteniacute vztahu ke značce stejně přirozenyacutem jako davovaacute
psychoacuteza kteraacute zaacutekonitě nastane po skolabovaacuteniacute přiacuteslušneacuteho
systeacutem a jeho meacutedia (např po krachu velkeacute společnosti banky)
Přenosem dochaacuteziacute k introjekci co je podle gestaltistu Fritza Perlse
neurotickyacute mechanismus pomociacute něhož vtělujeme do naacutes
samotnyacutech vzory postoje způsoby činnostiacute a myšleniacute ktereacute nejsou
ve skutečnosti naše
ADŽAJA (AJAYA) Swami Psychoterapie Vyacutechodu a Zaacutepadu Sjednocujiacuteciacute paradigma Praha Chvojkovo nakladatelstviacute 2000 194 s ISBN 80-86183-18-1 s 98 ndash 99
Provokovanaacute projekce se využiacutevaacute na identifikaci projekčniacutech mechanismů u pacienta prostřednictviacutem konotaciacute i v tzv Rorschachovyacutech skvrnaacutech (pacient popisuje co podle něj zobrazujiacute utajenou informaciacute pro vetšinu pacientů zůstavaacute že terapeut ukazuje každeacutemu pacientovi vždy ty stejneacute předlohy ndash logickou recepčniacute reakciacute toho kdo to odhaliacute hned by bylo řiacutect bdquoty skvrny nezobrazujiacute nic ndash zajiacutemaacute vaacutes jen jakyacute vyacuteznam jim přiřadiacutemldquo)
VALČEK Peter Neviditeľnyacute horizont civilizaacutecie In Slovo ndash Roč 4 (2002) č 24 s 10 ndash 11
Kořeny neurotickeacuteho mechanismu vklaacutedaniacute ciziacutech vyacuteznamů můžeme hledat v intenzitě argumentace pro daneacute meacutedium pro danou situaci Člověk zavřenyacute v kabině sveacuteho auta se ohlušuje jednotvaacuterniacutem hlukem ze sveacuteho autoraacutedia CDmp3 přehraacutevače ne kvůli tomu aby neslyšel zvuk motoru ale proto aby se ani na chviacuteli neodpojil od uměleacute reality meacutediiacute multimediaacutelniacuteho světa ndash aby si ji ustavičně bdquozpřiacutetomňoval a na niacute participovalldquo
Tahle deformace je deformaciacute fatickeacute funkce komunikace
Projekci takeacute chybiacute vlastniacute pojmovaacute řeč podstatou projekce je zamlženiacute zneviditelněniacute zneprůhledněniacute označovaneacuteho
Sigmund Freud považoval projekci za obrannyacute mechanismus psychiky kteryacute posouvaacute nechtěneacute nebo nezpracovaneacute (nebo přiacuteliš intenzivniacute) obsahy do nevědomiacute virtuaacutelně se jich zbavuje a promiacutetaacute je do psychiky jinyacutech
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 85
Interjekce je zkratkovitaacute až zkratovaacute symbolizace udalostiacute jejich mimetickyacutemi naacutehradkami jsou to přechody zkracujiacuteciacute cestu aktuaacutelniacute kombinatorice vyacuteznamu P Valček uvaacutediacute že klasickou formu seacutemantickeacute interjekce jako kondenzačniacuteho mechanismu vysvětlil S Freud v sovislosti s analogiiacute mezi vtipem a snem Zdrojem sociativniacutech efektů humoru a takeacute intrapsychickeacute magičnosti snu je vždy kraacutetkeacute spojeniacute prvků z různyacutech seacutemantickyacutech uacuterovniacute (kondenzujiacuteciacute interjekce zhuštěniacute Verdichtung ndash mechanismus takoveacuteho konstruovaacuteniacute vyacuteznamu je popsanyacute jako snovaacute suspenze)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 126
Atributivniacute seacutemantizace atributivniacute vyacuteznam ndash přiřazovaacuteniacute
vyacuteznamu argumentace pro bez ohledu na celostniacute strukturu
atribuce jsou popsaacuteny v kognitivniacute psychologii a vysvětlujiacute
mechanismus difuze vzaacutejemneacuteho vniacutemaacuteniacute motivace chovaacuteniacute
nebo činnosti založenyacute na tendenci člověka přisuzovat aktem
vyacutesledkem uacutespěchem neuacutespěchem určiteacute situačně zvoleneacute
vnějšiacute i vnitřniacute přiacutečiny
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 103 ndash 104
bull datasexualita ndash posedlost daty
Komunikačniacute (nelaacutetkovaacute) zaacutevislost nebo moacutedniacute kulturniacute trend
bull meacutedium = seacutemiotickyacute produkt uvaacutedějiacuteciacute do jineacuteho stavu vědomiacutereality
bull meacutedium způsobuje extenzi schopnosti ale pak i amputaci
bull (digitalizace informaciacute ndash bryacutele ndash Hubblův teleskop - dron ztratiacuteme schopnost čiacutest a rozlišovat znaky)
bull človek robot ndash kyborg transhumanizmus a technokracie
bull kultivace přiacutejemce v mediaacutelniacute realitě a poruchy přiacutejmu
Šablona pro předsevzetiacute 2014 - DOWNLOAD
Chcete taky ziacuteskat životniacute data a vědět jak si na tom stojiacutete
Staacutehněte si šablonu kterou jsem vytvořil pro rok 2014 včetně vysvětlivek a prvniacuteho předvypněneacuteho měsiacutece Během pěti minut nahradiacutete meacute ciacutele za sveacute a můžete začiacutet svůj prvniacute datasexuaacutelniacute rok
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoJsou totaacutelně k ničemu Že je lidi nedodržiacute většinou vědiacute už v
momentě kdy si je uklaacutedajiacute Ještě horšiacute ale je že i kdyby je dodržet
chtěli na konci roku nedokaacutežiacute vyhodnotit jestli uspěli Proto jsem na
novoročniacute predsevzetiacute šel loni jinak S daty a Excelem Diacuteky tomu
viacutem že jedno se mi podařilo splnit na 88 ldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoDiacuteky datům jsem si nicmeacuteně v posledniacute čtvrtině roku uvědomil jak
na tom jsem a naordinoval si každyacute viacutekend alespoň jeden volnyacute den
Což lze pěkně vidět na vizualizaci Stejně jako to že jsem loni měl
dvě obdobiacute kdy jsem jel měsiacutec v kuseldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoTrue datasexuals however will not stop at just collecting and recording bits of data from the Web They are obsessively driven to use a proliferating number of mobile devices and apps to make data-grooming a reality
-
Opravdoviacute datasexualoveacute se nezastaviacute u sbiacuteraacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute bitů dat z webu Jsou posedle pohaacuteněny použiacutevat celou řadu množiacuteciacutech se mobilniacutech zařiacutezeniacute a aplikaciacute aby se jejich peacuteče o uacutedaje stala realitouldquo
Basulto Dominic Meet the Urban Datasexual
In bigthinkcom 16 4 2012 Dostupneacute elektronicky na
httpbigthinkcomendless-innovationmeet-the-urban-datasexual
social media analyst Dominic Basulto describes datasexuals as individuals who ldquoare relentlessly digital They obsessively record everything about their personal lives and they think data is sexyhellipTheir livesmdashfrom a data perspective at leastmdashare perfectly groomedrdquo
Sociaacutelniacute meacutedia analytik Dominic Basulto popisuje datasexuaacutely jako jednotlivce kteřiacute bdquojsou neuacutenavně digitaacutelniacute Posedle zaznamenaacutevajiacute vše o osobniacutem životě a mysliacute si že data jsou sexy Jejich životy jsou přinejmenšiacutem z hlediska dat perfektně upraveneacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies
6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na
httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
I think a large component of social media usage is the concept of tracking As McFedries explains specifically when it comes to a datasexual everything online is a numbers game Individuals in the digital realm obsess about how many likes their profile picture has received and how this number compares to their fellow Facebook users This same idea can be applied to Twitter Instagram or any other social media platform Itrsquos the idea that a single number defines your social status and level of popularity Someone with 50 profile picture likes is obviously so much cooler than someone with 15 right In reality we all know that the number of likes we receive of the number of Facebook friends we have doesnrsquot actually reflect our social standing in the world It does however alter the way others perceive us
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Mysliacutem že velkaacute součaacutest využitiacute sociaacutelniacutech meacutediiacute je koncept sledovaacuteniacute Jak McFedries vysvětluje zvlaacuteště když přijde na datasexuaacutely vše on-line je hra čiacutesel Jednotlivci v digitaacutelniacute fascinaci sniacute o tom kolik maacute raacuted maacute jejich profilovyacute obraacutezek lajků a způsobu jakyacutem toto čiacuteslo srovnaacutevats ostatniacutemi uživateli Facebooku Stejnyacute naacutepad může byacutet aplikovaacuten na Twitter Instagram nebo jineacute sociaacutelniacute mediaacutelniacute platformy Je to myšlenka že jedno čiacuteslo definuje vaše sociaacutelniacute postaveniacute a uacuteroveň popularity Někdo s 50 obraacutezkami v profilu je samozřejmě tolik atraktivnějšiacute než někdo s 15 že Ve skutečnosti všichni viacuteme že počet lajků od přaacutetel na Facebooku neniacute ve skutečnosti naše společenskeacute postaveniacute ve světě Nicmeacuteně měniacute to způsob jak naacutes ostatniacute vniacutemajiacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Děkuji za pozornost
PhDr Peter Jan Kosmaacutely PhD
V přiacutepadě nejasnostiacute mě kontaktujte na kosmalyvip-vscz
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Aschův experiment (1951)
Asch vyzval studenty aby porovnaacutevali velikosti čar na seacuterii kartiček Uvedl to jako test zraku ale ve skutečnosti šlo o test posuzujiacuteciacute konformitu
Studenti-spolupracovniacuteci byli předem instruovaacuteni aby v některyacutech přiacutepadech odpoviacutedali jednotně (12times z 18 přiacutepadů) a hlavně bdquošpatněldquo Posledniacute odpoviacutedal student kteryacute o ničem nevěděl Ostatniacute takteacutež neměli vyjadřovat žaacutedneacute zvlaacuteštniacute reakce na odpovědi druhyacutech Pouze posledniacute byl evidentně nesvůj potil se a nadměrně gestikuloval
Zatiacutemco v pokusneacute skupině kteraacute odpoviacutedala sama za sebe neudělalo 35 ze 37 uacutečastniacuteků žaacutednou chybu (95 lidiacute odpovědělo vždy spraacutevně) vlivem skupinoveacuteho tlaku neudělalo chybu pouze 25 uacutečastniacuteků (47 udělalo alespoň jednu chybu (1-7) a 28 8 a viacutece (z 12))
httpcswikipediaorgwikiAschův_experiment
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Milgramův experiment (1963)
Psycholog Stanley Milgram se pokusil otestovat lidskou vůli podvolit se autoritě v přiacutepadě že je uacutečastniacutekovi nařiacutezeno ubliacutežit dalšiacutemu uacutečastniacutekovi Vyacutesledky experimentu byly šokujiacuteciacute
Uacutečastniacuteci dostali role bdquoučitelůldquo a bdquostudnetůldquo a v přiacutepadě špatneacute odpovědi měl učitel studentovi způsobit stimulaci elektrickyacutem proudem Naviacutec byli učiteleacute vyzvaacuteniacute zvyšovat intemnzitu elektrošoků v situaci kdy student opakovaně odpoviacutedal špatně
Navzdory vyacutekřikům a projevům bolesti od studenta ve vedlejšiacute miacutestnosti uacutečastniacuteci pokračovali na pokyn vedouciacuteho experimentu v brutaacutelniacutech trestech
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Milgramův experiment (1963)
Ze začaacutetku se bdquožaacutekldquo pletl jen maacutelo ovšem čiacutem viacutece stoupala intenzita bdquošokůrdquo tiacutem přibyacutevalo i chyb bdquoUčitelldquo slyšel jak bdquožaacutekldquo při 75 V začiacutenaacute nařiacutekat při 120 V křičel že to boliacute při 150 V nechtěl pokračovat při 180 V steacutenal bdquonemohu tu bolest vydržetldquo při 270V byly vyacutekřiky staacutele zoufalejšiacute Při 300 V bdquožaacutekldquo zavolal že už nebude odpoviacutedat ale experimentaacutetor bdquoučitelildquo řekl že mlčeniacute se považuje za špatnou odpověď Od 330 V bdquoučiteleacuterdquo slyšeli jen ticho V miacutestnosti s bdquoučitelemldquo byl vedouciacute pokusu kteryacute jej povzbuzoval větami typu bdquoProsiacutem pokračujteldquo bdquoExperiment vyžaduje abyste pokračovalldquo bdquoJe nezbytneacute abyste pokračovalldquo a nakonec bdquoNemaacutete jinou volbu musiacutete pokračovatldquo
httpcswikipediaorgwikiMilgramův_experiment
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Stanfordskyacute experiment (14-20 8 1971)
Spočiacuteval v uzavřeniacute určiteacuteho počtu dobrovolniacuteků do uměle vytvořeneacuteho vězeniacute v roliacutech vězňů a dozorců a sledovaacuteniacute jejich chovaacuteniacute Psycholog Philip Zimbardo rozdělil 9 a 9 uacutečastniacuteků do dvou skupin ndash bdquovězňi a dozorcildquo Experiment se odehraacuteval ve sklepniacutech prostorech Stanfordskeacute univerzity a musel byacutet po šesti dnech předčasně ukončen Vězni se druhyacute den vzbouřili a reakce dozorců byly nečekaně brutaacutelniacute
Způsob jakyacutem bylo v kraacutetkeacute době změněno chovaacuteniacute předevšiacutem dozorců byl zcela šokujiacuteciacute jak pro ně tak pro Zimbarda samotneacuteho Ukaacutezalo se že zdravyacute člověk je-li vystaven extreacutemniacutem podmiacutenkaacutem se může radikaacutelně změnit (nebo změnit sveacute chovaacuteniacute) a to ve velmi kraacutetkeacute doběHlavniacute zaacutevěr kteryacute Zimbardo učinil z tohoto experimentu byl naacutezor že brutaacutelniacute zločiny napřiacuteklad v době vaacutelky nejsou diacutelem žaacutednyacutech psychopatů ani lidskyacutech zrůd ale obyčejnyacutech lidiacute vystavenyacutech nepřekonatelneacutemu tlaku okolnostiacute
httpcswikipediaorgwikiStanfordskyacute_vězeňskyacute_experiment httpwwwprisonexporg
Systeacutemovaacute teorie
Skupinovaacute dynamika je metoda kde systeacutemoveacute uvažovaacuteniacute pomaacutehaacute porozumět sociaacutelniacutem interakciacutem zkoumaacuteniacutem rozdiacutelů
Charakteristiky systeacutemu podle Batesona
bull Systeacutem pracuje s rozdiacutely definovanyacutemi jako odchylky od hranice za kterou se už tvořiacute informace
bull Systeacutem se sklaacutedaacute z bdquouzavřenyacutech smyčekldquo nebo obvodů podeacutel kteryacutech fungujiacute rozdiacutely nebo transformace
bull Udaacutelosti v systeacutemu jsou spiacuteš napaacutejeny v raacutemci systeacutemu než vlivem spouštěče (když se dotknete šneka děsiacute vaacutes to spiacuteše diacuteky vlastniacute energii než energii z vašeho kontaktu)
bull Systeacutemy vykazujiacute rekurzivitu nebo kruhovou přiacutečinnost co znamenaacute že systeacutem využiacutevaacute vyacutesledky svyacutech vlastniacutech operaciacute jako zaacuteklad dalšiacutech operaciacute
Bateson G (ed) A sacred unity Further steps to an ecology of mind Rodney Donaldson San Francisco Harper Collins 1991 s 212
Jednotky ktereacute charakterizoval Lev Vygotsky jako zoacuteny proximity jsou přiacutekladem systeacutemoveacuteho uvažovaacuteniacute
Berger a Luckmann při vyacutekladu způsobu vzniku instituciacute zcela
opomiacutejejiacute otaacutezku proč ke konsensu dochaacuteziacute Podle nich je volba
jakyacute způsob řešeniacute probleacutemu se stane instituciacute zcela arbitraacuterniacute
Uacuteplně opomiacutejejiacute otaacutezku jakyacutem způsobem se na vyacuteběru instituce
podiacuteliacute fungovaacuteniacute samotneacute reality (jen způsob řešeniacute kteryacute je v
souladu s realitou může byacutet dlouhodobě funkčniacute)
Niklas Luhmann kteryacute se pokoušiacute o zavedeniacute systeacutemoveacute teorie do
sociologie tvrdiacute že sociaacutelniacute systeacutemy jsou autopoietickeacute
(sebevytvaacuteřejiacuteciacute se) a sebereferenčniacute
STODOLA JIŘIacute Individua sociaacutelniacute siacutetě a poznaacuteniacute Možnosti a limity kognitivniacuteho a sociaacutelně-domeacutenoveacuteho paradigmatu v informačniacute vědě a realistickyacute model domeacuteny ProInflow [online] 21082012 Dostupneacute elektronicky na lthttpproinflowczindividua-socialni-site-poznani-moznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-v-inforgt ISSN 1804ndash2406
Autopoiesis je termiacuten kteryacute do biologie zavaacutediacute Maturana a Varela
a v podstatě znamenaacute vlastnost živyacutech systeacutemů kterou popsal již
Aristoteleacutes ndash jejich schopnost udržovat se v uspořaacutedaneacutem stavu
hyacutebat sebou a čerpat ze sveacuteho okoliacute energii a informace
Sebereference znamenaacute schopnost referovat k sobě což v podstatě
znamenaacute poznaacutevat sebe sama tj učinit sebe objektem vlastniacuteho
poznaacuteniacute Takovou schopnostiacute však disponujiacute jen inteligentniacute tvoroveacute
(spolehlivě ji můžeme připsat pouze lidem ačkoliv někteřiacute autoři ji
rozpoznaacutevajiacute i u některyacutech vyššiacutech živočichů) V Luhmannově pojetiacute
je tedy sociaacutelniacute systeacutem v podstatě živyacute a sebevědomyacute což je
vlastnost individuiacute
STODOLA JIŘIacute Individua sociaacutelniacute siacutetě a poznaacuteniacute Možnosti a limity kognitivniacuteho a sociaacutelně-domeacutenoveacuteho paradigmatu v informačniacute vědě a realistickyacute model domeacuteny ProInflow [online] 21082012 Dostupneacute elektronicky na lthttpproinflowczindividua-socialni-site-poznani-moznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-v-inforgt ISSN 1804ndash2406
Domeacutena je složityacute agregaacutet kteryacute se sklaacutedaacute z
bull objektů zkoumaacuteniacute
bull subjektů poznaacuteniacute a tvůrců informačniacutech objektů
bull informačniacutech objektů
bull informačniacutech a komunikačniacutech vztahů mezi objekty zkoumaacuteniacute subjekty a informačniacutemi objekty
bull vztahů souladu či nesouladu mezi objekty subjekty a informačniacutemi objekty ktereacute vznikajiacute na zaacutekladě informačniacutech a komunikačniacutech vztahů
STODOLA JIŘIacute Individua sociaacutelniacute siacutetě a poznaacuteniacute Možnosti a limity kognitivniacuteho a sociaacutelně-domeacutenoveacuteho paradigmatu v informačniacute vědě a realistickyacute model domeacuteny ProInflow [online] 21082012 Dostupneacute elektronicky na lthttpproinflowczindividua-socialni-site-poznani-moznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-v-inforgt ISSN 1804ndash2406
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Zpětnaacute vazba
bull Vizualizace
bull Koncentrace
bull Vytvaacuteřeniacute separovanyacutech mentaacutelniacutech modelů
bull Konstruktivismus
bull Akomodace
bull Hra
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute ve vyacuteuce
bull Akomodace ndash korekce pomociacute počiacutetačovyacutech programů
bull Hra - Počiacutetačovaacute hra rozviacutejiacute logickeacute a strategickeacute myšleniacute postřeh zvyšuje sebedůvěru pomaacutehaacute postiženyacutem Hra produkuje radost dokaacuteže zaměstnat jedince a vyplnit mu volnyacute čas
- pomaacutehaacute v učeniacute a hlavně je přirozenou součaacutestiacute života
Sociologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute ve vyacuteuce
bull Informačniacute technologie jsou jakyacutemsi urychlovačem působeniacute učitele ve vyacuteuce dokaacutežiacute znaacutesobit uacutečinek dobreacute ale bohužel i špatneacute vyacuteuky
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Zpětnaacute vazba
Zpětnou vazbou je člověk zpraven o uacutespěšnosti či neuacutespěšnosti sveacuteho počiacutenaacuteniacute
Počiacutetač může poskytnout zpětnou vazbu prakticky okamžitě
Neosobniacute poskytovaacuteniacute zpětneacute vazby posiluje intensionaacutelniacute (vnitřniacute) motivaci žaacuteka kdy snaha vyřešit probleacutem neniacute nahrazovaacutena snahou zviditelnit se v očiacutech učitelovyacutech a zaliacutebit se mu [Fontana] Zodpovědnost za spraacutevnost řešeniacute nemůže žaacutek přesunout na jinou osobu
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Vizualizace
- použiacutevaacuteniacute naacutekresů naacutečrtků obraacutezků grafů
- Člověk maacute omezenou tzv aktivniacute paměť kterou při učeniacute nedokaacuteže překročit
- Učiacute-li se člověk nějakyacute novyacute abstraktniacute pojem spotřebovaacutevaacute velkou čaacutest sveacute aktuaacutelniacute paměťoveacute kapacity na představovaacuteniacute si daneacute situace na ktereacute učitel pojem vysvětluje Vizualizace pomaacutehaacute čaacutest aktuaacutelniacute paměti uvolnit ve prospěch dalšiacutech mentaacutelniacutech činnostiacute (jako je indukce abstrakce komparace dedukce symbolizace apod)
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Koncentrace
Pomoc počiacutetače zde spočiacutevaacute v tom že za žaacuteka vyřešiacute snadneacute jednotliveacute diacutelčiacute kroky ktereacute vykonaacute na žaacutekův přiacutekaz a nechaacute jej koncentrovat myšleniacute pouze v uacuterovni vyššiacute
bull Vytvaacuteřeniacute separovanyacutech mentaacutelniacutech modelů
Dostatečně dlouhyacutem opakovanyacutem ziacuteskaacutevaacuteniacutem separovanyacutech modelů člověk ziacuteskaacute dostatečnou zkušenost s danyacutem pojmem aby si mohl vytvořit model obecnyacute univerzaacutelniacute Nedostatečneacute ziacuteskaacuteniacute a zpracovaacuteniacute separovanyacutech modelů vede k formalismu tedy k situaci kdy člověk vytvořiacute chybnyacute obecnyacute model daneacuteho jevu či pojmu
bull Konstruktivismus
Počiacutetačoveacute prostřediacute ověřuje v praxi naacutepady hypoteacutezy a žaacutek může vlastniacute aktivitou danyacute novyacute pojem zkonstruovat přijiacutet ldquona tordquo saacutem objevit jej pro sebe
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Přiacutestup ke komunikaci jako k zpracovaacuteniacute informaciacute (information
processing) 1950 ndash 1960 prvniacute počiacutetače umožňujiacute psychologům
srovnaacutevat způsob jakyacutem uklaacutedaacute a zpracovaacutevaacute informace počiacutetač na
rozdiacutel od člověka (mysl paměť myšleniacute)
Selektivniacute pozornost šum a dalšiacute rušeniacute komunikace již nebyly
otaacutezkou techniky (Shannon Weaver) ale percepce (vniacutemaacuteniacute) a
recepce (přiacutejmu) rozděleniacute pozornosti přepiacutenaacuteniacute pozornosti
Kapacita pozornosti omezenaacute na jistyacute počet věciacute a zpracuje omezeneacute
množstviacute informaciacute
Instrukčniacute dizajn paměť se nemaacute přetěžovat maacute dokončit uacutekol než
začne dalšiacute pokud jsou paměť a mysl přetiacuteženy učeniacute se nemůže
uskutečnit
Kognitivniacute přiacutestup bull Jean Piaget (1896-1980) - Vyacutevojovaacute staacutedia vyacutevojovaacute psychologie - vliv strukturalizmu a konstruktivistickaacute teorie znalosti - staacutedia kognitivniacuteho vyacutevoje Senzomotorickeacute staacutedium od narozeniacute do 2 let života Předoperačniacute staacutedium od 2 do 7 let (egocentrickeacute myšleniacute) Stadium konkreacutetniacutech operaciacute od 7 do 11-12 let (logika klasifikace) Stadium formaacutelniacutech operaciacute 12 let (konstrukce idejiacute abstraktniacute myšleniacute) Dopad na počiacutetačoveacute vědy a vědy o uměleacute inteligenci bdquoSeymour Papert použil Piagetovu praacuteci při vytvaacuteřeniacute Logo programming language Alan Kay použil Piagetovy teorie jako zaacuteklad pro Dynabook programming system conceptk vyvinutiacute Alto prototypu kteryacute jako prvniacute objevil zaacuteklady grafickeacuteho uživatelskeacuteho rozhraniacute (GUI) a ovlivnil vytvořeniacute uživatelskyacutech rozhraniacute v 80 letech 20 stoletiacute a pozdějildquo
zdroje httpcswikipediaorgwikiJean_Piaget httpenwikipediaorgwikiFileJean_Piaget_in_Ann_Arborpng
Kognitivniacute přiacutestup bull geštalt (gestalt) psychologie (od roku 1900) - scheacutemata ktereacute si učiacuteciacute se vytvaacuteřiacute v reakci na prostřediacute - 2 předpoklady - Paměť ndash organizovanyacute systeacutem zpracovaacuteniacute informaciacute - Primaacuterniacute znalosti (prior knowledge) ndash tvořiacute epistemickeacute kompetence - scheacutema jako zaacutekladniacute jednotka porozuměniacute vzdělaacutevaciacutemu obsahu (Piaget) - vyacutevojoveacute procesy podle Piageta adaptace na prostřediacute po vyvolaacuteniacute
interakce (disonance) nastaacutevaacute začleňovaacuteniacute novyacutech informaciacute do staacutevajiacuteciacutech konceptů (asimilace) pak může proběhnout proces změn staacutevajiacutech scheacutemat (akomodace) Učeniacute pomociacute opakovanyacutech akciacute využiacutevaacute proces zrcadloveacute abstrakce (reflecting abstraction) schopnost identifikovat vlastnosti objektů podle toho jakeacute uacutečinky na ně majiacute různeacute akce využiacutevaacute proces empirickaacute abstrakce (empirical abstraction) Jsou to dvojiacute procesy vytvaacuteřeniacute noveacuteho kognitivniacuteho staacutedia (cognitive stage) Naacutesleduje rozpoznaacutevaacuteniacute složitějšiacutech objektů a vytvaacuteřeniacute složitějšiacutech uacutekonů Pokud znalosti ziacuteskaneacute v jednom staacutediu vedou prudce a rapidně k noveacutemu vyššiacutemu staacutediu pochopeniacute řiacutekaacuteme že proběhl bdquogestaltldquo
zdroj httpcswikipediaorgwikiJean_Piaget
Kognitivniacute zaacutetěž (cognitive load) John Sweller - pracovniacute paměť umiacute procesovat 7 +- 2 scheacutemat - na řešeniacute probleacutemu potřebuje učiacuteciacute se množstviacute kognitivniacute procesniacute kapacity maacute omezenou bdquopracovniacute paměťldquo ale neomezenou dlouhodobou paměť (scheacutemata se do niacute uklaacutedajiacute a z niacute vyvolaacutevajiacute) - teorie z oboru instrukčniacuteho dizajnu (instructional design) kde je
informaciacute to co svojiacute strukturou dovoluje učiacuteciacutemu se vyviacutejet scheacutemata automaticky a rychle (tyto informace jsou uchovaacutevaacuteny v dlouhodobeacute paměti jako naacutevyky)
1 vnitřniacute zaacutetěž (intrinsic c load) inherentniacute komplexnost naacuteročnost uacutekolu učiacuteciacute se nekontroluje bdquoporcovaacuteniacuteldquo obsahu do věcnyacutech probleacutemů
2 vnějšiacute zaacutetěž (extraneous c load) dalšiacute a nadbytečneacute informace v průběhu vyacutekladu rozptyluje od učeniacute naacutesledek vysokeacute vnitřniacute zaacutetěže
3 podstatnaacute zaacutetěž (germane c load) vědomaacute aktivita uacutekolově řiacutezena vytvaacuteřeniacute scheacutemat přijatelnaacute zaacutetěž vysokaacute vnitřniacute niacutezkaacute vnějšiacute vysokaacute podstatnaacute
zdroje httpeducationartsunsweduaumediaProfilecacheR148174-swellerjpg httpwwwinstructionaldesignorgtheoriescognitive-loadhtml
Kognitivniacute věda
bull Kognitivniacute věda je transdisciplinaacuterniacute obor kteryacute se věnuje studiu procesů ziacuteskaacutevaacuteniacute a využiacutevaacuteniacute znalostiacute myšleniacute učeniacute a rozhodovaacuteniacute nejen u lidiacute ale i u uměle vytvořenyacutech systeacutemů K tomuto studiu využiacutevaacute vyacutesledky vyacutezkumů i metody mnoha vědeckyacutech oborů (např filozofie antropologie lingvistiky psychologie informatiky kybernetiky biologie neurověd informačniacute vědy) Ciacutelem kognitivniacute vědy je tyto poznatky z jednotlivyacutech oborů sjednotit a propojit a nahliacutežet na ně v širokeacutem kontextu Vyacutesledkem zkoumaacuteniacute pak maacute byacutet komplexniacute pohled na vyacuteše zmiacuteněneacute procesy a lepšiacute porozuměniacute tomu jak probiacutehajiacute Aplikaciacute poznatků kognitivniacute vědy může byacutet počiacutetačoveacute modelovaacuteniacute jednotlivyacutech kognitivniacutech procesů či složitějšiacutech struktur simulujiacuteciacutech lidskeacute myšleniacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull kognitivniacute hexagram zobrazuje šest oborů spolupracujiacuteciacutech v raacutemci kognitivniacute vědy
Vztahy mezi discipliacutenami
kognitivniacute vědy v roce 1978
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle MILLER George A The cognitive revolution a historical perspective Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 3 s 141-144 ISSN 1364-6613
Kognitivniacute věda
bull vzaacutejemnaacute interakce
bull a součinnost
bull v raacutemci kognitivniacute vědy
Kognitivniacute věda
obory a podobory
ktereacute se na niacute podiacutelejiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle HAVEL Ivan M Věda o duši Vesmiacuter 2000 roč 79 č 7 s 363 ISSN 0042-4544
Kognitivniacute věda
Počaacutetky kognitivniacute vědy byly ovlivněny pracemi z oblasti raneacute
kybernetiky ve 30 a 40 letech např Warrena McCullocha a Waltera
Pitse kteřiacute se snažili porozumět zaacutesadaacutem organizace znalostiacute v mysli a
vytvořili prvniacute varianty vyacutepočetniacutech modelů inspirovanyacutech strukturou
biologickyacutech neuronovyacutech siacutetiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
Důležityacute přiacutenos znamenal vyacutevoj na poli teorie algoritmů a digitaacutelniacutech
počiacutetačů ve 40 a 50 letech zejmeacutena praacutece Alana Turinga a Johna
von Neumanna Von Neumannova architektura počiacutetače byla pro
kognitivniacute vědu vyacuteznamnaacute jako krok ve vyacutevoji vyacutezkumneacuteho naacutestroje
(počiacutetače) i jako metafora mezi strojovyacutem a lidskyacutem myšleniacutem Půdu
pro noveacute myšlenky v oblasti experimentaacutelniacute psychologie připravil
odklon od behaviorismu (kteryacute ignoroval některeacute otaacutezky ohledně
lidskeacuteho myšleniacute jako představivost jazyk či řešeniacute probleacutemů)
reprezentovanyacute např pracemi Noama Chomskeacuteho či Karla Spencera
Lashleyho
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Podobu vědniacute discipliacuteny ziacuteskala v polovině sedmdesaacutetyacutech let kdy vznikla Společnost pro kognitivniacute vědu (Cognitive Science Society) a byl založen časopis Cognitive Science
bull Za zakladatele či průkopniacuteky kognitivniacute vědy lze považovat tyto osobnosti George Miller John McCarthy Marvin Minski Allen Newell Herbert Simon Noam Chomsky
bull Prvniacute z nich psycholog G Miller ve sveacutem člaacutenku z roku 19566 poukaacutezal na omezeniacute lidskeacute mysli (např kapacitu kraacutetkodobeacute paměti) a vyjaacutedřil domněnku že tato omezeniacute jsou v mysli vyřešena pomociacute mentaacutelniacutech reprezentaciacute ktereacute informace zaznamenaacutevajiacute po malyacutech daacutevkaacutech K zakoacutedovaacuteniacute a dekoacutedovaacuteniacute informace jsou pak zapotřebiacute mentaacutelniacute procesy
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Uacutestředniacute hypoteacutezou kognitivniacute vědy kteraacute je dostatečně obecnaacute aby zastřešila všechny současneacute teoretickeacute přiacutestupy v raacutemci kognitivniacute vědy je komputačněreprezentativniacute uchopeniacute mysli (CRUM ndash Computational-Representational Understanding of Mind)
bull Podle tohoto přiacutestupu lze lidskeacute myšleniacute nejleacutepe pochopit a vysvětlit pomociacute reprezentujiacuteciacutech struktur v mysli a vyacutepočetniacutech procedur ktereacute operujiacute na těchto strukturaacutech CRUM využiacutevaacute jak analogii s fungovaacuteniacutem počiacutetače (datoveacute struktury ndash mentaacutelniacute reprezentace algoritmy ndash vyacutepočetniacute procedury běh programu ndash myšleniacute) tak i analogii se strukturou mozku (konekcionistickyacute přiacutestup ndash neurony a jejich propojeniacute hrajiacute roli datovyacutech struktur a nervoveacute vzruchy jsou analogiiacute algoritmů)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
V současnosti podle Thagarda (2001) existuje šest hlavniacutech teoretickyacutech přiacutestupů k vysvětleniacute povahy reprezentaciacute a vyacutepočetniacutech procedur (modelovaacuteniacute myšleniacute) ndash logika pravidla pojmy představy analogie a konekcionistickeacute siacutetě
bull Dalšiacute přiacutestup kteryacute se uplatňuje v raacutemci experimentaacutelniacute robotiky a uměleacuteho života vysvětluje kognici jako vzaacutejemnou interakci těla agenta a okolniacuteho prostřediacute Umělyacute život (artificial life alife) se snažiacute porozumět zaacutekladniacutem obecnyacutem vlastnostem živyacutech systeacutemů pomociacute vyvolaacuteniacute přirozeneacuteho chovaacuteniacute v softwaru hardwaru a biochemickyacutech sloučeninaacutech Studium zaacutekladniacutech abstraktniacutech vlastnostiacute živyacutech systeacutemů např nezaacutevisleacuteho adaptivniacuteho a inteligentniacuteho chovaacuteniacute tvořiacute styčnou plochu mezi umělyacutem životem a kognitivniacute vědou (Bedau 2003)
THAGARD Paul Cognitive Science In Edward N Zalta (ed) Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] Fall 2009 Edition Stanford Stanford University Center for the Study of Language and Information The Metaphysics Research Lab copy 2007 first publ Mon Sep 23 1996 substantive rev Mon Apr 30 2007 [cit 2009-12-03] Dostupnyacute z WWW lthttpplatostanfordeduarchivesfall2009entriescognitive-sciencegt ISSN 1095-5054
BEDAU Mark A Artificial life organization adaptation and complexity from the bottom up Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 11 s 505-512 ISSN 1364-6613
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Vyacutezkumneacute metody použiacutevaneacute kognitivniacute vědou jsou velmi různorodeacute a využiacutevajiacute např metody vychaacutezejiacuteciacute z psychologie neurověd počiacutetačoveacute vědy a systeacutemoveacute teorie Přiacutekladem jsou experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute mozkoveacute zobrazovaciacute metody vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute neurobiologickeacute metody
bull Experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute (reakčniacute doba psychofyzickeacute odpovědi sledovaacuteniacute pohledu) mozkoveacute zobrazovaciacute metody (PET EEG fMRI optickeacute zobrazovaacuteniacute MEG) vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute (symbolickeacute modelovaacuteniacute modely konekcionistickyacutechneuronaacutelniacutech siacutetiacute fyzickeacute dynamickeacute systeacutemy) neurobiologickeacute metody (přiacutemaacute stimulace mozku sledovaacuteniacute jedneacute buňky zviacuteřeciacute modely)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Neuromarketing
Neuromarketing ndash Wikipedie
Neuromarketing studuje funkce mozku při rozhodovaacuteniacute o koupi produktu httpcswikipediaorgwikiNeuromarketing
httpwwwgreenbookblogorgwp-contentuploads201312Neuromarketingjpg
Neuromarketing
Biometrickeacute metody dokaacutežou poskytnout vodiacutetka k hlubšiacutemu pochopeniacute spotřebitelskeacuteho chovaacuteniacute Poodhaliacute co zaacutekazniacutek skutečně ciacutetiacute na co a jak skutečně reaguje při kontaktu s konkreacutetniacutemi stimuly Zaacutekazniacutekovy vědomeacute deklarace jsou sice důležiteacute ale většinou neodraacutežejiacute jeho reaacutelneacute chovaacuteniacute Na jednu stranu je to zapřiacutečiněno tiacutem že podstatnaacute čaacutest mentaacutelniacutech procesů zaacutekazniacuteka se děje nevědomě přestože majiacute přiacutemyacute vliv na jeho chovaacuteniacute včetně rozhodovaciacutech procesů brand preferenciacute loajality a odhadů Na druhou stranu zde u mnoha procesů funguje vlastniacute zaacutekazniacutekova bdquoautocenzuraldquo kterou dobře ilustruje naacutesledujiacuteciacute přiacuteklad testu očniacute kamerou Zaacutekazniacuteci si zkraacutetka o sobě některeacute věci nejsou schopni uvědomovat a už vůbec naacutem o nich povědět
Jesenskyacute Daniel Neuromarketingoveacute vyacutezkumneacute metody v miacutestě prodeje In MediaGurucz 1362012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201206neuromarketingove-vyzkumne-metody-v-miste-prodejeUyzaSqyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Jak se daacute neuromarketing smysluplně využiacutet Mezi prvniacute a nejčastěji zmiňovaneacute vlaštovky patřiacute praacutece Reada Montague z roku 2004 srovnaacutevajiacuteciacute vniacutemaacuteniacute Pepsi-Coly a Coca-Coly bez znalosti značky naacutepoje (blind test) oproti konzumaci naacutepoje se znalostiacute značky Při testech byly zkoumaacuteny mozkoveacute oblasti konzumentů limonaacuted
Při konzumaci Pepsi byla při pitiacute aktivniacute oblast mozku spojenaacute s pocity odměn chutiacute ndash a to i když zkoumaneacute osoby znaly značku naacutepoje Oproti tomu u Coca Coly byla zaznamenaacutena činnost v předniacute čaacutesti čelniacuteho laloku oblasti spojeneacute s vědomyacutemi preferencemi city nebo osobou samotnou pouze v přiacutepadě kdy konzumenti znali značku naacutepoje Read Montague to komentoval přiacuteznačně bdquoPepsi vyhraacutevaacute mnoho chuťovyacutech testů ale Coca-Cola se prodaacutevaacute leacutepe protože lideacute jsou podvědomě ovlivněni jejiacute image ndash full of life Ale (doposud) to nikdo nezměřilldquo
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Společnost Mindlab joint-venture automobilky Daimler Benz a univerzity v Ulmu zase paacutetrala po přiacutečinaacutech faktu že sportovniacute auta jsou pro zaacutekazniacuteky viacutece atraktivniacute nežli MPV nebo hatchbacky Zjistili že i sporťaacuteky jsou spojeneacute s mozkovyacutemi centry kteraacute se jinak zapojujiacute při užitiacute čokolaacutedy drog nebo při sexu
V kuloaacuterech se špitaacute že velkeacute FMCG koncerny typu PampG využiacutevajiacute neuromarketing pro praacuteci v oblasti packagingu Idea takoveacuteho zaacuteměru je zřejmaacute pohledem do hlavy spotřebitele snadno zjistiacuteme zda se mu při pohledu na konkreacutetniacute obal vyacuterobku aktivujiacute oblasti mozku spojeneacute s emocemi nebo zda spiacuteše vědomě zpracovaacutevaacute racionaacutelniacute informace
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Praha - Noveacute mlyacuteny Google Earth Nahraacuteno 18 1 2011 dostupneacute elektronicky na httpwwwpano ramiocomphoto46737351 mBank spustila teaser na internetoveacute bankovnictviacute In Mediagurucz 7 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediaguruczwp-contentuploads201402mBankjpg a Chuchvalcovaacute Jana Nejsme jako oni hlaacutesajiacute v novyacutech reklamaacutech hned čtyři banky In MarketingSalestydencz 4 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpmarketingsalestydenczrubrikymarketingnejsme-jako-oni-hlasaji-v-novych-reklamach-hned-ctyri-banky_297128html
Catellovy zaacutekony charakterizujiacute interakci prostřediacute a vrozenyacutech
danyacutech dispozic jedince ndash jejich kongruence (průnik) umožňuje
propagaci a mystifikaci využiacutet sveacute prostředky naplno ndash od doby kdy
se zjistilo že prostřediacute jednotlivce se daacute manipulovat byla do toho
zapojena mystifikace a propagace nějakeacute ideologie ndash a systeacutem
kteryacute se zde vyviacutejiacute je marketingovyacute systeacutem
VALČEK P Slovniacutek literaacuternej teoacuterie Bratislava Literaacuterne informačneacute centrum 2006 351 s ISBN 80-89222-09-9
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon vtiskovaacuteniacute ndash prostřediacute maacute při tvorbě oblastiacute kongruence zaacutesadniacute vyacuteznam vnucuje vrozenyacutem dispoziciacutem sveacute podmiacutenky
Zaacutekazniacutek vstupuje do prostřediacute supermarketu a to se na něj snažiacute působit nejrůznějšiacutemi způsoby na uacuterovni uspořaacutedaacuteniacute i různyacutemi pomocnyacutemi prostředky manipulovaacuteniacutem mystifikaciacute a iluziacute Hledajiacuteciacute se v prvniacutech vteřinaacutech snažiacute zorientovat ocitaacute se v situaci hledaacuteniacute a nachaacutezeniacute nejelementaacuternějšiacutech recepčniacutech naacutevodů Po tom jako se zorientuje pochopiacute a zvaacutežiacute předklaacutedanou možnost rozhodne se vkročit a uacutečastnit se
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon pomocnyacutech prostředků ndash prostřediacute ovlivňuje vrozeneacute dispozice (intelekt) pomocnyacutemi prostředky ndash až do 20
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na můj intelekt a krabička cigaret nebo sladkosti u pokladny mi pomaacutehajiacute nezapomenout na důležitou součaacutest naacutekupu
bull zaacutekon tlaku k biosociaacutelniacutemu průměru ndash v prostřediacute je s jedincem jednaacuteno jako s reprezentantem stereotypů ndash je to konstitutivniacute mechanismus mystifikace
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na mou osobnost bez ohledu na vzdělaacuteniacute zkušenosti sociaacutelniacute rodinneacute pracovniacute postaveniacute je každeacutemu předklaacutedaacuten stejnyacute produkt ndash supermarketovaacute demokracie rovnost spotřebitelů je bohužel vyacutesledkem procesu kteryacute neniacute spojen s lidskou činnostiacute je to proces strojoveacute vyacuteroby strojoveacuteho přiacutejmu systeacutem produkce a konzumu
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon determinace oblasti ndash prostřediacute přiacutemo působiacute na určiteacute oblasti (kvality) určuje jistou miacuteru toho co se projeviacute
V supermarketu mi v pozadiacute hraje hudba nerozptyluji se tak okolniacutemi zvuky okolitniacute mluvou Světla hudba prostor ndash všechno působiacute na meacute bdquospotřebitelskeacute chovaacuteniacuteldquo soubor charakteristik stereotypů a reprezentaciacute ktereacute sem ziacuteskal vstupem do supermarketu
bull zaacutekon zvlaacuteštniacute vazby ndash prostřediacute ovlivňuje zvlaacuteštniacute vazby na objekty ndash třeba důvěra je vztah kteryacute vznikaacute a buduje se mezi lidmi lideacute pak legitimizovali i důvěru v instituce sociaacutelniacute řaacutedy a v dnešniacute době dokonce i důveru (překonaacuteniacute interdikce) v diplastie typu probleacutem dihydrogeacutenmonoxidu Zaacutekonem zvlaacuteštniacute vazby se daacute vysvětlit interdikce (po)slušnosti kterou tak často systeacutemy vyžadujiacute (třeba recepčniacute poslušnost ndash preferovanou recepci produktu)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Přenos a druhy reprezentaciacute
Reprezentace ndash opakovaneacute zpřiacutetomněniacute zobrazeniacute předvaacuteděniacute je symbolickyacute mechanismus konstruovaacuteniacute (mediaacutelniacutech) objektů a souvisiacute s reprezentativnostiacute souborem charakteristik nevyhnutelnyacutem k tomuto symbolickeacutemu procesu
Re-prezentovaacuteniacute je předvaacuteděniacute určityacutech pohledů na sociaacutelniacute skupiny ndash jež se pak přiacutejemce učiacute přijiacutemat jako bdquosamozřejmeacuteldquo bdquonormaacutelniacuteldquo (o tom viacutece vypoviacutedaacute analyacuteza přiacutejmu a zakoacutedovaacuteniacute ideologie do mediovaneacuteho sděleniacute ndash Stuart Hall)
Typ je druh reprezentace vlastniacute zobrazovaciacutemu systeacutemu ndash uměniacute V literaacuterniacute produkci je to literaacuterniacute postava (chronotop) charakterizovaacutena tiacutem co reprezentuje Typy jsou detailně propracovaneacute ačkoli zpravidla neexistujiacute v reaacutelneacutem světe na rozdiacutel od stereotypů ndash zjednodušenyacutech reprezentaciacute deformujiacuteciacutech svou předlohu stereotyp vznikaacute zaacuteměrem a opakovanou reprezentaciacute Kriteacuteriem pro přenos vyacuteznamu jsou rozpoznatelnost reprezentativnost atraktivita
Archetypy jsou hluboce zakořeněneacute typy vyjadřujiacute představy viacutery
hodnoty předsudky opraacutevněniacute S archetypaacutelniacutemi a stereotypniacutemi
reprezentacemi v mediaacutelniacute realitě je spojeneacute riziko (nebo pro
marketing vyacutehoda) nekritickeacute fixace ta je totiž přirozenyacutem
důsledkem imagemakingu budovaacuteniacute a posilovaacuteniacute image značky
budovaacuteniacute vztahu ke značce stejně přirozenyacutem jako davovaacute
psychoacuteza kteraacute zaacutekonitě nastane po skolabovaacuteniacute přiacuteslušneacuteho
systeacutem a jeho meacutedia (např po krachu velkeacute společnosti banky)
Přenosem dochaacuteziacute k introjekci co je podle gestaltistu Fritza Perlse
neurotickyacute mechanismus pomociacute něhož vtělujeme do naacutes
samotnyacutech vzory postoje způsoby činnostiacute a myšleniacute ktereacute nejsou
ve skutečnosti naše
ADŽAJA (AJAYA) Swami Psychoterapie Vyacutechodu a Zaacutepadu Sjednocujiacuteciacute paradigma Praha Chvojkovo nakladatelstviacute 2000 194 s ISBN 80-86183-18-1 s 98 ndash 99
Provokovanaacute projekce se využiacutevaacute na identifikaci projekčniacutech mechanismů u pacienta prostřednictviacutem konotaciacute i v tzv Rorschachovyacutech skvrnaacutech (pacient popisuje co podle něj zobrazujiacute utajenou informaciacute pro vetšinu pacientů zůstavaacute že terapeut ukazuje každeacutemu pacientovi vždy ty stejneacute předlohy ndash logickou recepčniacute reakciacute toho kdo to odhaliacute hned by bylo řiacutect bdquoty skvrny nezobrazujiacute nic ndash zajiacutemaacute vaacutes jen jakyacute vyacuteznam jim přiřadiacutemldquo)
VALČEK Peter Neviditeľnyacute horizont civilizaacutecie In Slovo ndash Roč 4 (2002) č 24 s 10 ndash 11
Kořeny neurotickeacuteho mechanismu vklaacutedaniacute ciziacutech vyacuteznamů můžeme hledat v intenzitě argumentace pro daneacute meacutedium pro danou situaci Člověk zavřenyacute v kabině sveacuteho auta se ohlušuje jednotvaacuterniacutem hlukem ze sveacuteho autoraacutedia CDmp3 přehraacutevače ne kvůli tomu aby neslyšel zvuk motoru ale proto aby se ani na chviacuteli neodpojil od uměleacute reality meacutediiacute multimediaacutelniacuteho světa ndash aby si ji ustavičně bdquozpřiacutetomňoval a na niacute participovalldquo
Tahle deformace je deformaciacute fatickeacute funkce komunikace
Projekci takeacute chybiacute vlastniacute pojmovaacute řeč podstatou projekce je zamlženiacute zneviditelněniacute zneprůhledněniacute označovaneacuteho
Sigmund Freud považoval projekci za obrannyacute mechanismus psychiky kteryacute posouvaacute nechtěneacute nebo nezpracovaneacute (nebo přiacuteliš intenzivniacute) obsahy do nevědomiacute virtuaacutelně se jich zbavuje a promiacutetaacute je do psychiky jinyacutech
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 85
Interjekce je zkratkovitaacute až zkratovaacute symbolizace udalostiacute jejich mimetickyacutemi naacutehradkami jsou to přechody zkracujiacuteciacute cestu aktuaacutelniacute kombinatorice vyacuteznamu P Valček uvaacutediacute že klasickou formu seacutemantickeacute interjekce jako kondenzačniacuteho mechanismu vysvětlil S Freud v sovislosti s analogiiacute mezi vtipem a snem Zdrojem sociativniacutech efektů humoru a takeacute intrapsychickeacute magičnosti snu je vždy kraacutetkeacute spojeniacute prvků z různyacutech seacutemantickyacutech uacuterovniacute (kondenzujiacuteciacute interjekce zhuštěniacute Verdichtung ndash mechanismus takoveacuteho konstruovaacuteniacute vyacuteznamu je popsanyacute jako snovaacute suspenze)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 126
Atributivniacute seacutemantizace atributivniacute vyacuteznam ndash přiřazovaacuteniacute
vyacuteznamu argumentace pro bez ohledu na celostniacute strukturu
atribuce jsou popsaacuteny v kognitivniacute psychologii a vysvětlujiacute
mechanismus difuze vzaacutejemneacuteho vniacutemaacuteniacute motivace chovaacuteniacute
nebo činnosti založenyacute na tendenci člověka přisuzovat aktem
vyacutesledkem uacutespěchem neuacutespěchem určiteacute situačně zvoleneacute
vnějšiacute i vnitřniacute přiacutečiny
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 103 ndash 104
bull datasexualita ndash posedlost daty
Komunikačniacute (nelaacutetkovaacute) zaacutevislost nebo moacutedniacute kulturniacute trend
bull meacutedium = seacutemiotickyacute produkt uvaacutedějiacuteciacute do jineacuteho stavu vědomiacutereality
bull meacutedium způsobuje extenzi schopnosti ale pak i amputaci
bull (digitalizace informaciacute ndash bryacutele ndash Hubblův teleskop - dron ztratiacuteme schopnost čiacutest a rozlišovat znaky)
bull človek robot ndash kyborg transhumanizmus a technokracie
bull kultivace přiacutejemce v mediaacutelniacute realitě a poruchy přiacutejmu
Šablona pro předsevzetiacute 2014 - DOWNLOAD
Chcete taky ziacuteskat životniacute data a vědět jak si na tom stojiacutete
Staacutehněte si šablonu kterou jsem vytvořil pro rok 2014 včetně vysvětlivek a prvniacuteho předvypněneacuteho měsiacutece Během pěti minut nahradiacutete meacute ciacutele za sveacute a můžete začiacutet svůj prvniacute datasexuaacutelniacute rok
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoJsou totaacutelně k ničemu Že je lidi nedodržiacute většinou vědiacute už v
momentě kdy si je uklaacutedajiacute Ještě horšiacute ale je že i kdyby je dodržet
chtěli na konci roku nedokaacutežiacute vyhodnotit jestli uspěli Proto jsem na
novoročniacute predsevzetiacute šel loni jinak S daty a Excelem Diacuteky tomu
viacutem že jedno se mi podařilo splnit na 88 ldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoDiacuteky datům jsem si nicmeacuteně v posledniacute čtvrtině roku uvědomil jak
na tom jsem a naordinoval si každyacute viacutekend alespoň jeden volnyacute den
Což lze pěkně vidět na vizualizaci Stejně jako to že jsem loni měl
dvě obdobiacute kdy jsem jel měsiacutec v kuseldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoTrue datasexuals however will not stop at just collecting and recording bits of data from the Web They are obsessively driven to use a proliferating number of mobile devices and apps to make data-grooming a reality
-
Opravdoviacute datasexualoveacute se nezastaviacute u sbiacuteraacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute bitů dat z webu Jsou posedle pohaacuteněny použiacutevat celou řadu množiacuteciacutech se mobilniacutech zařiacutezeniacute a aplikaciacute aby se jejich peacuteče o uacutedaje stala realitouldquo
Basulto Dominic Meet the Urban Datasexual
In bigthinkcom 16 4 2012 Dostupneacute elektronicky na
httpbigthinkcomendless-innovationmeet-the-urban-datasexual
social media analyst Dominic Basulto describes datasexuals as individuals who ldquoare relentlessly digital They obsessively record everything about their personal lives and they think data is sexyhellipTheir livesmdashfrom a data perspective at leastmdashare perfectly groomedrdquo
Sociaacutelniacute meacutedia analytik Dominic Basulto popisuje datasexuaacutely jako jednotlivce kteřiacute bdquojsou neuacutenavně digitaacutelniacute Posedle zaznamenaacutevajiacute vše o osobniacutem životě a mysliacute si že data jsou sexy Jejich životy jsou přinejmenšiacutem z hlediska dat perfektně upraveneacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies
6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na
httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
I think a large component of social media usage is the concept of tracking As McFedries explains specifically when it comes to a datasexual everything online is a numbers game Individuals in the digital realm obsess about how many likes their profile picture has received and how this number compares to their fellow Facebook users This same idea can be applied to Twitter Instagram or any other social media platform Itrsquos the idea that a single number defines your social status and level of popularity Someone with 50 profile picture likes is obviously so much cooler than someone with 15 right In reality we all know that the number of likes we receive of the number of Facebook friends we have doesnrsquot actually reflect our social standing in the world It does however alter the way others perceive us
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Mysliacutem že velkaacute součaacutest využitiacute sociaacutelniacutech meacutediiacute je koncept sledovaacuteniacute Jak McFedries vysvětluje zvlaacuteště když přijde na datasexuaacutely vše on-line je hra čiacutesel Jednotlivci v digitaacutelniacute fascinaci sniacute o tom kolik maacute raacuted maacute jejich profilovyacute obraacutezek lajků a způsobu jakyacutem toto čiacuteslo srovnaacutevats ostatniacutemi uživateli Facebooku Stejnyacute naacutepad může byacutet aplikovaacuten na Twitter Instagram nebo jineacute sociaacutelniacute mediaacutelniacute platformy Je to myšlenka že jedno čiacuteslo definuje vaše sociaacutelniacute postaveniacute a uacuteroveň popularity Někdo s 50 obraacutezkami v profilu je samozřejmě tolik atraktivnějšiacute než někdo s 15 že Ve skutečnosti všichni viacuteme že počet lajků od přaacutetel na Facebooku neniacute ve skutečnosti naše společenskeacute postaveniacute ve světě Nicmeacuteně měniacute to způsob jak naacutes ostatniacute vniacutemajiacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Děkuji za pozornost
PhDr Peter Jan Kosmaacutely PhD
V přiacutepadě nejasnostiacute mě kontaktujte na kosmalyvip-vscz
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Milgramův experiment (1963)
Psycholog Stanley Milgram se pokusil otestovat lidskou vůli podvolit se autoritě v přiacutepadě že je uacutečastniacutekovi nařiacutezeno ubliacutežit dalšiacutemu uacutečastniacutekovi Vyacutesledky experimentu byly šokujiacuteciacute
Uacutečastniacuteci dostali role bdquoučitelůldquo a bdquostudnetůldquo a v přiacutepadě špatneacute odpovědi měl učitel studentovi způsobit stimulaci elektrickyacutem proudem Naviacutec byli učiteleacute vyzvaacuteniacute zvyšovat intemnzitu elektrošoků v situaci kdy student opakovaně odpoviacutedal špatně
Navzdory vyacutekřikům a projevům bolesti od studenta ve vedlejšiacute miacutestnosti uacutečastniacuteci pokračovali na pokyn vedouciacuteho experimentu v brutaacutelniacutech trestech
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Milgramův experiment (1963)
Ze začaacutetku se bdquožaacutekldquo pletl jen maacutelo ovšem čiacutem viacutece stoupala intenzita bdquošokůrdquo tiacutem přibyacutevalo i chyb bdquoUčitelldquo slyšel jak bdquožaacutekldquo při 75 V začiacutenaacute nařiacutekat při 120 V křičel že to boliacute při 150 V nechtěl pokračovat při 180 V steacutenal bdquonemohu tu bolest vydržetldquo při 270V byly vyacutekřiky staacutele zoufalejšiacute Při 300 V bdquožaacutekldquo zavolal že už nebude odpoviacutedat ale experimentaacutetor bdquoučitelildquo řekl že mlčeniacute se považuje za špatnou odpověď Od 330 V bdquoučiteleacuterdquo slyšeli jen ticho V miacutestnosti s bdquoučitelemldquo byl vedouciacute pokusu kteryacute jej povzbuzoval větami typu bdquoProsiacutem pokračujteldquo bdquoExperiment vyžaduje abyste pokračovalldquo bdquoJe nezbytneacute abyste pokračovalldquo a nakonec bdquoNemaacutete jinou volbu musiacutete pokračovatldquo
httpcswikipediaorgwikiMilgramův_experiment
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Stanfordskyacute experiment (14-20 8 1971)
Spočiacuteval v uzavřeniacute určiteacuteho počtu dobrovolniacuteků do uměle vytvořeneacuteho vězeniacute v roliacutech vězňů a dozorců a sledovaacuteniacute jejich chovaacuteniacute Psycholog Philip Zimbardo rozdělil 9 a 9 uacutečastniacuteků do dvou skupin ndash bdquovězňi a dozorcildquo Experiment se odehraacuteval ve sklepniacutech prostorech Stanfordskeacute univerzity a musel byacutet po šesti dnech předčasně ukončen Vězni se druhyacute den vzbouřili a reakce dozorců byly nečekaně brutaacutelniacute
Způsob jakyacutem bylo v kraacutetkeacute době změněno chovaacuteniacute předevšiacutem dozorců byl zcela šokujiacuteciacute jak pro ně tak pro Zimbarda samotneacuteho Ukaacutezalo se že zdravyacute člověk je-li vystaven extreacutemniacutem podmiacutenkaacutem se může radikaacutelně změnit (nebo změnit sveacute chovaacuteniacute) a to ve velmi kraacutetkeacute doběHlavniacute zaacutevěr kteryacute Zimbardo učinil z tohoto experimentu byl naacutezor že brutaacutelniacute zločiny napřiacuteklad v době vaacutelky nejsou diacutelem žaacutednyacutech psychopatů ani lidskyacutech zrůd ale obyčejnyacutech lidiacute vystavenyacutech nepřekonatelneacutemu tlaku okolnostiacute
httpcswikipediaorgwikiStanfordskyacute_vězeňskyacute_experiment httpwwwprisonexporg
Systeacutemovaacute teorie
Skupinovaacute dynamika je metoda kde systeacutemoveacute uvažovaacuteniacute pomaacutehaacute porozumět sociaacutelniacutem interakciacutem zkoumaacuteniacutem rozdiacutelů
Charakteristiky systeacutemu podle Batesona
bull Systeacutem pracuje s rozdiacutely definovanyacutemi jako odchylky od hranice za kterou se už tvořiacute informace
bull Systeacutem se sklaacutedaacute z bdquouzavřenyacutech smyčekldquo nebo obvodů podeacutel kteryacutech fungujiacute rozdiacutely nebo transformace
bull Udaacutelosti v systeacutemu jsou spiacuteš napaacutejeny v raacutemci systeacutemu než vlivem spouštěče (když se dotknete šneka děsiacute vaacutes to spiacuteše diacuteky vlastniacute energii než energii z vašeho kontaktu)
bull Systeacutemy vykazujiacute rekurzivitu nebo kruhovou přiacutečinnost co znamenaacute že systeacutem využiacutevaacute vyacutesledky svyacutech vlastniacutech operaciacute jako zaacuteklad dalšiacutech operaciacute
Bateson G (ed) A sacred unity Further steps to an ecology of mind Rodney Donaldson San Francisco Harper Collins 1991 s 212
Jednotky ktereacute charakterizoval Lev Vygotsky jako zoacuteny proximity jsou přiacutekladem systeacutemoveacuteho uvažovaacuteniacute
Berger a Luckmann při vyacutekladu způsobu vzniku instituciacute zcela
opomiacutejejiacute otaacutezku proč ke konsensu dochaacuteziacute Podle nich je volba
jakyacute způsob řešeniacute probleacutemu se stane instituciacute zcela arbitraacuterniacute
Uacuteplně opomiacutejejiacute otaacutezku jakyacutem způsobem se na vyacuteběru instituce
podiacuteliacute fungovaacuteniacute samotneacute reality (jen způsob řešeniacute kteryacute je v
souladu s realitou může byacutet dlouhodobě funkčniacute)
Niklas Luhmann kteryacute se pokoušiacute o zavedeniacute systeacutemoveacute teorie do
sociologie tvrdiacute že sociaacutelniacute systeacutemy jsou autopoietickeacute
(sebevytvaacuteřejiacuteciacute se) a sebereferenčniacute
STODOLA JIŘIacute Individua sociaacutelniacute siacutetě a poznaacuteniacute Možnosti a limity kognitivniacuteho a sociaacutelně-domeacutenoveacuteho paradigmatu v informačniacute vědě a realistickyacute model domeacuteny ProInflow [online] 21082012 Dostupneacute elektronicky na lthttpproinflowczindividua-socialni-site-poznani-moznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-v-inforgt ISSN 1804ndash2406
Autopoiesis je termiacuten kteryacute do biologie zavaacutediacute Maturana a Varela
a v podstatě znamenaacute vlastnost živyacutech systeacutemů kterou popsal již
Aristoteleacutes ndash jejich schopnost udržovat se v uspořaacutedaneacutem stavu
hyacutebat sebou a čerpat ze sveacuteho okoliacute energii a informace
Sebereference znamenaacute schopnost referovat k sobě což v podstatě
znamenaacute poznaacutevat sebe sama tj učinit sebe objektem vlastniacuteho
poznaacuteniacute Takovou schopnostiacute však disponujiacute jen inteligentniacute tvoroveacute
(spolehlivě ji můžeme připsat pouze lidem ačkoliv někteřiacute autoři ji
rozpoznaacutevajiacute i u některyacutech vyššiacutech živočichů) V Luhmannově pojetiacute
je tedy sociaacutelniacute systeacutem v podstatě živyacute a sebevědomyacute což je
vlastnost individuiacute
STODOLA JIŘIacute Individua sociaacutelniacute siacutetě a poznaacuteniacute Možnosti a limity kognitivniacuteho a sociaacutelně-domeacutenoveacuteho paradigmatu v informačniacute vědě a realistickyacute model domeacuteny ProInflow [online] 21082012 Dostupneacute elektronicky na lthttpproinflowczindividua-socialni-site-poznani-moznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-v-inforgt ISSN 1804ndash2406
Domeacutena je složityacute agregaacutet kteryacute se sklaacutedaacute z
bull objektů zkoumaacuteniacute
bull subjektů poznaacuteniacute a tvůrců informačniacutech objektů
bull informačniacutech objektů
bull informačniacutech a komunikačniacutech vztahů mezi objekty zkoumaacuteniacute subjekty a informačniacutemi objekty
bull vztahů souladu či nesouladu mezi objekty subjekty a informačniacutemi objekty ktereacute vznikajiacute na zaacutekladě informačniacutech a komunikačniacutech vztahů
STODOLA JIŘIacute Individua sociaacutelniacute siacutetě a poznaacuteniacute Možnosti a limity kognitivniacuteho a sociaacutelně-domeacutenoveacuteho paradigmatu v informačniacute vědě a realistickyacute model domeacuteny ProInflow [online] 21082012 Dostupneacute elektronicky na lthttpproinflowczindividua-socialni-site-poznani-moznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-v-inforgt ISSN 1804ndash2406
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Zpětnaacute vazba
bull Vizualizace
bull Koncentrace
bull Vytvaacuteřeniacute separovanyacutech mentaacutelniacutech modelů
bull Konstruktivismus
bull Akomodace
bull Hra
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute ve vyacuteuce
bull Akomodace ndash korekce pomociacute počiacutetačovyacutech programů
bull Hra - Počiacutetačovaacute hra rozviacutejiacute logickeacute a strategickeacute myšleniacute postřeh zvyšuje sebedůvěru pomaacutehaacute postiženyacutem Hra produkuje radost dokaacuteže zaměstnat jedince a vyplnit mu volnyacute čas
- pomaacutehaacute v učeniacute a hlavně je přirozenou součaacutestiacute života
Sociologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute ve vyacuteuce
bull Informačniacute technologie jsou jakyacutemsi urychlovačem působeniacute učitele ve vyacuteuce dokaacutežiacute znaacutesobit uacutečinek dobreacute ale bohužel i špatneacute vyacuteuky
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Zpětnaacute vazba
Zpětnou vazbou je člověk zpraven o uacutespěšnosti či neuacutespěšnosti sveacuteho počiacutenaacuteniacute
Počiacutetač může poskytnout zpětnou vazbu prakticky okamžitě
Neosobniacute poskytovaacuteniacute zpětneacute vazby posiluje intensionaacutelniacute (vnitřniacute) motivaci žaacuteka kdy snaha vyřešit probleacutem neniacute nahrazovaacutena snahou zviditelnit se v očiacutech učitelovyacutech a zaliacutebit se mu [Fontana] Zodpovědnost za spraacutevnost řešeniacute nemůže žaacutek přesunout na jinou osobu
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Vizualizace
- použiacutevaacuteniacute naacutekresů naacutečrtků obraacutezků grafů
- Člověk maacute omezenou tzv aktivniacute paměť kterou při učeniacute nedokaacuteže překročit
- Učiacute-li se člověk nějakyacute novyacute abstraktniacute pojem spotřebovaacutevaacute velkou čaacutest sveacute aktuaacutelniacute paměťoveacute kapacity na představovaacuteniacute si daneacute situace na ktereacute učitel pojem vysvětluje Vizualizace pomaacutehaacute čaacutest aktuaacutelniacute paměti uvolnit ve prospěch dalšiacutech mentaacutelniacutech činnostiacute (jako je indukce abstrakce komparace dedukce symbolizace apod)
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Koncentrace
Pomoc počiacutetače zde spočiacutevaacute v tom že za žaacuteka vyřešiacute snadneacute jednotliveacute diacutelčiacute kroky ktereacute vykonaacute na žaacutekův přiacutekaz a nechaacute jej koncentrovat myšleniacute pouze v uacuterovni vyššiacute
bull Vytvaacuteřeniacute separovanyacutech mentaacutelniacutech modelů
Dostatečně dlouhyacutem opakovanyacutem ziacuteskaacutevaacuteniacutem separovanyacutech modelů člověk ziacuteskaacute dostatečnou zkušenost s danyacutem pojmem aby si mohl vytvořit model obecnyacute univerzaacutelniacute Nedostatečneacute ziacuteskaacuteniacute a zpracovaacuteniacute separovanyacutech modelů vede k formalismu tedy k situaci kdy člověk vytvořiacute chybnyacute obecnyacute model daneacuteho jevu či pojmu
bull Konstruktivismus
Počiacutetačoveacute prostřediacute ověřuje v praxi naacutepady hypoteacutezy a žaacutek může vlastniacute aktivitou danyacute novyacute pojem zkonstruovat přijiacutet ldquona tordquo saacutem objevit jej pro sebe
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Přiacutestup ke komunikaci jako k zpracovaacuteniacute informaciacute (information
processing) 1950 ndash 1960 prvniacute počiacutetače umožňujiacute psychologům
srovnaacutevat způsob jakyacutem uklaacutedaacute a zpracovaacutevaacute informace počiacutetač na
rozdiacutel od člověka (mysl paměť myšleniacute)
Selektivniacute pozornost šum a dalšiacute rušeniacute komunikace již nebyly
otaacutezkou techniky (Shannon Weaver) ale percepce (vniacutemaacuteniacute) a
recepce (přiacutejmu) rozděleniacute pozornosti přepiacutenaacuteniacute pozornosti
Kapacita pozornosti omezenaacute na jistyacute počet věciacute a zpracuje omezeneacute
množstviacute informaciacute
Instrukčniacute dizajn paměť se nemaacute přetěžovat maacute dokončit uacutekol než
začne dalšiacute pokud jsou paměť a mysl přetiacuteženy učeniacute se nemůže
uskutečnit
Kognitivniacute přiacutestup bull Jean Piaget (1896-1980) - Vyacutevojovaacute staacutedia vyacutevojovaacute psychologie - vliv strukturalizmu a konstruktivistickaacute teorie znalosti - staacutedia kognitivniacuteho vyacutevoje Senzomotorickeacute staacutedium od narozeniacute do 2 let života Předoperačniacute staacutedium od 2 do 7 let (egocentrickeacute myšleniacute) Stadium konkreacutetniacutech operaciacute od 7 do 11-12 let (logika klasifikace) Stadium formaacutelniacutech operaciacute 12 let (konstrukce idejiacute abstraktniacute myšleniacute) Dopad na počiacutetačoveacute vědy a vědy o uměleacute inteligenci bdquoSeymour Papert použil Piagetovu praacuteci při vytvaacuteřeniacute Logo programming language Alan Kay použil Piagetovy teorie jako zaacuteklad pro Dynabook programming system conceptk vyvinutiacute Alto prototypu kteryacute jako prvniacute objevil zaacuteklady grafickeacuteho uživatelskeacuteho rozhraniacute (GUI) a ovlivnil vytvořeniacute uživatelskyacutech rozhraniacute v 80 letech 20 stoletiacute a pozdějildquo
zdroje httpcswikipediaorgwikiJean_Piaget httpenwikipediaorgwikiFileJean_Piaget_in_Ann_Arborpng
Kognitivniacute přiacutestup bull geštalt (gestalt) psychologie (od roku 1900) - scheacutemata ktereacute si učiacuteciacute se vytvaacuteřiacute v reakci na prostřediacute - 2 předpoklady - Paměť ndash organizovanyacute systeacutem zpracovaacuteniacute informaciacute - Primaacuterniacute znalosti (prior knowledge) ndash tvořiacute epistemickeacute kompetence - scheacutema jako zaacutekladniacute jednotka porozuměniacute vzdělaacutevaciacutemu obsahu (Piaget) - vyacutevojoveacute procesy podle Piageta adaptace na prostřediacute po vyvolaacuteniacute
interakce (disonance) nastaacutevaacute začleňovaacuteniacute novyacutech informaciacute do staacutevajiacuteciacutech konceptů (asimilace) pak může proběhnout proces změn staacutevajiacutech scheacutemat (akomodace) Učeniacute pomociacute opakovanyacutech akciacute využiacutevaacute proces zrcadloveacute abstrakce (reflecting abstraction) schopnost identifikovat vlastnosti objektů podle toho jakeacute uacutečinky na ně majiacute různeacute akce využiacutevaacute proces empirickaacute abstrakce (empirical abstraction) Jsou to dvojiacute procesy vytvaacuteřeniacute noveacuteho kognitivniacuteho staacutedia (cognitive stage) Naacutesleduje rozpoznaacutevaacuteniacute složitějšiacutech objektů a vytvaacuteřeniacute složitějšiacutech uacutekonů Pokud znalosti ziacuteskaneacute v jednom staacutediu vedou prudce a rapidně k noveacutemu vyššiacutemu staacutediu pochopeniacute řiacutekaacuteme že proběhl bdquogestaltldquo
zdroj httpcswikipediaorgwikiJean_Piaget
Kognitivniacute zaacutetěž (cognitive load) John Sweller - pracovniacute paměť umiacute procesovat 7 +- 2 scheacutemat - na řešeniacute probleacutemu potřebuje učiacuteciacute se množstviacute kognitivniacute procesniacute kapacity maacute omezenou bdquopracovniacute paměťldquo ale neomezenou dlouhodobou paměť (scheacutemata se do niacute uklaacutedajiacute a z niacute vyvolaacutevajiacute) - teorie z oboru instrukčniacuteho dizajnu (instructional design) kde je
informaciacute to co svojiacute strukturou dovoluje učiacuteciacutemu se vyviacutejet scheacutemata automaticky a rychle (tyto informace jsou uchovaacutevaacuteny v dlouhodobeacute paměti jako naacutevyky)
1 vnitřniacute zaacutetěž (intrinsic c load) inherentniacute komplexnost naacuteročnost uacutekolu učiacuteciacute se nekontroluje bdquoporcovaacuteniacuteldquo obsahu do věcnyacutech probleacutemů
2 vnějšiacute zaacutetěž (extraneous c load) dalšiacute a nadbytečneacute informace v průběhu vyacutekladu rozptyluje od učeniacute naacutesledek vysokeacute vnitřniacute zaacutetěže
3 podstatnaacute zaacutetěž (germane c load) vědomaacute aktivita uacutekolově řiacutezena vytvaacuteřeniacute scheacutemat přijatelnaacute zaacutetěž vysokaacute vnitřniacute niacutezkaacute vnějšiacute vysokaacute podstatnaacute
zdroje httpeducationartsunsweduaumediaProfilecacheR148174-swellerjpg httpwwwinstructionaldesignorgtheoriescognitive-loadhtml
Kognitivniacute věda
bull Kognitivniacute věda je transdisciplinaacuterniacute obor kteryacute se věnuje studiu procesů ziacuteskaacutevaacuteniacute a využiacutevaacuteniacute znalostiacute myšleniacute učeniacute a rozhodovaacuteniacute nejen u lidiacute ale i u uměle vytvořenyacutech systeacutemů K tomuto studiu využiacutevaacute vyacutesledky vyacutezkumů i metody mnoha vědeckyacutech oborů (např filozofie antropologie lingvistiky psychologie informatiky kybernetiky biologie neurověd informačniacute vědy) Ciacutelem kognitivniacute vědy je tyto poznatky z jednotlivyacutech oborů sjednotit a propojit a nahliacutežet na ně v širokeacutem kontextu Vyacutesledkem zkoumaacuteniacute pak maacute byacutet komplexniacute pohled na vyacuteše zmiacuteněneacute procesy a lepšiacute porozuměniacute tomu jak probiacutehajiacute Aplikaciacute poznatků kognitivniacute vědy může byacutet počiacutetačoveacute modelovaacuteniacute jednotlivyacutech kognitivniacutech procesů či složitějšiacutech struktur simulujiacuteciacutech lidskeacute myšleniacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull kognitivniacute hexagram zobrazuje šest oborů spolupracujiacuteciacutech v raacutemci kognitivniacute vědy
Vztahy mezi discipliacutenami
kognitivniacute vědy v roce 1978
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle MILLER George A The cognitive revolution a historical perspective Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 3 s 141-144 ISSN 1364-6613
Kognitivniacute věda
bull vzaacutejemnaacute interakce
bull a součinnost
bull v raacutemci kognitivniacute vědy
Kognitivniacute věda
obory a podobory
ktereacute se na niacute podiacutelejiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle HAVEL Ivan M Věda o duši Vesmiacuter 2000 roč 79 č 7 s 363 ISSN 0042-4544
Kognitivniacute věda
Počaacutetky kognitivniacute vědy byly ovlivněny pracemi z oblasti raneacute
kybernetiky ve 30 a 40 letech např Warrena McCullocha a Waltera
Pitse kteřiacute se snažili porozumět zaacutesadaacutem organizace znalostiacute v mysli a
vytvořili prvniacute varianty vyacutepočetniacutech modelů inspirovanyacutech strukturou
biologickyacutech neuronovyacutech siacutetiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
Důležityacute přiacutenos znamenal vyacutevoj na poli teorie algoritmů a digitaacutelniacutech
počiacutetačů ve 40 a 50 letech zejmeacutena praacutece Alana Turinga a Johna
von Neumanna Von Neumannova architektura počiacutetače byla pro
kognitivniacute vědu vyacuteznamnaacute jako krok ve vyacutevoji vyacutezkumneacuteho naacutestroje
(počiacutetače) i jako metafora mezi strojovyacutem a lidskyacutem myšleniacutem Půdu
pro noveacute myšlenky v oblasti experimentaacutelniacute psychologie připravil
odklon od behaviorismu (kteryacute ignoroval některeacute otaacutezky ohledně
lidskeacuteho myšleniacute jako představivost jazyk či řešeniacute probleacutemů)
reprezentovanyacute např pracemi Noama Chomskeacuteho či Karla Spencera
Lashleyho
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Podobu vědniacute discipliacuteny ziacuteskala v polovině sedmdesaacutetyacutech let kdy vznikla Společnost pro kognitivniacute vědu (Cognitive Science Society) a byl založen časopis Cognitive Science
bull Za zakladatele či průkopniacuteky kognitivniacute vědy lze považovat tyto osobnosti George Miller John McCarthy Marvin Minski Allen Newell Herbert Simon Noam Chomsky
bull Prvniacute z nich psycholog G Miller ve sveacutem člaacutenku z roku 19566 poukaacutezal na omezeniacute lidskeacute mysli (např kapacitu kraacutetkodobeacute paměti) a vyjaacutedřil domněnku že tato omezeniacute jsou v mysli vyřešena pomociacute mentaacutelniacutech reprezentaciacute ktereacute informace zaznamenaacutevajiacute po malyacutech daacutevkaacutech K zakoacutedovaacuteniacute a dekoacutedovaacuteniacute informace jsou pak zapotřebiacute mentaacutelniacute procesy
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Uacutestředniacute hypoteacutezou kognitivniacute vědy kteraacute je dostatečně obecnaacute aby zastřešila všechny současneacute teoretickeacute přiacutestupy v raacutemci kognitivniacute vědy je komputačněreprezentativniacute uchopeniacute mysli (CRUM ndash Computational-Representational Understanding of Mind)
bull Podle tohoto přiacutestupu lze lidskeacute myšleniacute nejleacutepe pochopit a vysvětlit pomociacute reprezentujiacuteciacutech struktur v mysli a vyacutepočetniacutech procedur ktereacute operujiacute na těchto strukturaacutech CRUM využiacutevaacute jak analogii s fungovaacuteniacutem počiacutetače (datoveacute struktury ndash mentaacutelniacute reprezentace algoritmy ndash vyacutepočetniacute procedury běh programu ndash myšleniacute) tak i analogii se strukturou mozku (konekcionistickyacute přiacutestup ndash neurony a jejich propojeniacute hrajiacute roli datovyacutech struktur a nervoveacute vzruchy jsou analogiiacute algoritmů)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
V současnosti podle Thagarda (2001) existuje šest hlavniacutech teoretickyacutech přiacutestupů k vysvětleniacute povahy reprezentaciacute a vyacutepočetniacutech procedur (modelovaacuteniacute myšleniacute) ndash logika pravidla pojmy představy analogie a konekcionistickeacute siacutetě
bull Dalšiacute přiacutestup kteryacute se uplatňuje v raacutemci experimentaacutelniacute robotiky a uměleacuteho života vysvětluje kognici jako vzaacutejemnou interakci těla agenta a okolniacuteho prostřediacute Umělyacute život (artificial life alife) se snažiacute porozumět zaacutekladniacutem obecnyacutem vlastnostem živyacutech systeacutemů pomociacute vyvolaacuteniacute přirozeneacuteho chovaacuteniacute v softwaru hardwaru a biochemickyacutech sloučeninaacutech Studium zaacutekladniacutech abstraktniacutech vlastnostiacute živyacutech systeacutemů např nezaacutevisleacuteho adaptivniacuteho a inteligentniacuteho chovaacuteniacute tvořiacute styčnou plochu mezi umělyacutem životem a kognitivniacute vědou (Bedau 2003)
THAGARD Paul Cognitive Science In Edward N Zalta (ed) Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] Fall 2009 Edition Stanford Stanford University Center for the Study of Language and Information The Metaphysics Research Lab copy 2007 first publ Mon Sep 23 1996 substantive rev Mon Apr 30 2007 [cit 2009-12-03] Dostupnyacute z WWW lthttpplatostanfordeduarchivesfall2009entriescognitive-sciencegt ISSN 1095-5054
BEDAU Mark A Artificial life organization adaptation and complexity from the bottom up Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 11 s 505-512 ISSN 1364-6613
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Vyacutezkumneacute metody použiacutevaneacute kognitivniacute vědou jsou velmi různorodeacute a využiacutevajiacute např metody vychaacutezejiacuteciacute z psychologie neurověd počiacutetačoveacute vědy a systeacutemoveacute teorie Přiacutekladem jsou experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute mozkoveacute zobrazovaciacute metody vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute neurobiologickeacute metody
bull Experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute (reakčniacute doba psychofyzickeacute odpovědi sledovaacuteniacute pohledu) mozkoveacute zobrazovaciacute metody (PET EEG fMRI optickeacute zobrazovaacuteniacute MEG) vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute (symbolickeacute modelovaacuteniacute modely konekcionistickyacutechneuronaacutelniacutech siacutetiacute fyzickeacute dynamickeacute systeacutemy) neurobiologickeacute metody (přiacutemaacute stimulace mozku sledovaacuteniacute jedneacute buňky zviacuteřeciacute modely)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Neuromarketing
Neuromarketing ndash Wikipedie
Neuromarketing studuje funkce mozku při rozhodovaacuteniacute o koupi produktu httpcswikipediaorgwikiNeuromarketing
httpwwwgreenbookblogorgwp-contentuploads201312Neuromarketingjpg
Neuromarketing
Biometrickeacute metody dokaacutežou poskytnout vodiacutetka k hlubšiacutemu pochopeniacute spotřebitelskeacuteho chovaacuteniacute Poodhaliacute co zaacutekazniacutek skutečně ciacutetiacute na co a jak skutečně reaguje při kontaktu s konkreacutetniacutemi stimuly Zaacutekazniacutekovy vědomeacute deklarace jsou sice důležiteacute ale většinou neodraacutežejiacute jeho reaacutelneacute chovaacuteniacute Na jednu stranu je to zapřiacutečiněno tiacutem že podstatnaacute čaacutest mentaacutelniacutech procesů zaacutekazniacuteka se děje nevědomě přestože majiacute přiacutemyacute vliv na jeho chovaacuteniacute včetně rozhodovaciacutech procesů brand preferenciacute loajality a odhadů Na druhou stranu zde u mnoha procesů funguje vlastniacute zaacutekazniacutekova bdquoautocenzuraldquo kterou dobře ilustruje naacutesledujiacuteciacute přiacuteklad testu očniacute kamerou Zaacutekazniacuteci si zkraacutetka o sobě některeacute věci nejsou schopni uvědomovat a už vůbec naacutem o nich povědět
Jesenskyacute Daniel Neuromarketingoveacute vyacutezkumneacute metody v miacutestě prodeje In MediaGurucz 1362012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201206neuromarketingove-vyzkumne-metody-v-miste-prodejeUyzaSqyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Jak se daacute neuromarketing smysluplně využiacutet Mezi prvniacute a nejčastěji zmiňovaneacute vlaštovky patřiacute praacutece Reada Montague z roku 2004 srovnaacutevajiacuteciacute vniacutemaacuteniacute Pepsi-Coly a Coca-Coly bez znalosti značky naacutepoje (blind test) oproti konzumaci naacutepoje se znalostiacute značky Při testech byly zkoumaacuteny mozkoveacute oblasti konzumentů limonaacuted
Při konzumaci Pepsi byla při pitiacute aktivniacute oblast mozku spojenaacute s pocity odměn chutiacute ndash a to i když zkoumaneacute osoby znaly značku naacutepoje Oproti tomu u Coca Coly byla zaznamenaacutena činnost v předniacute čaacutesti čelniacuteho laloku oblasti spojeneacute s vědomyacutemi preferencemi city nebo osobou samotnou pouze v přiacutepadě kdy konzumenti znali značku naacutepoje Read Montague to komentoval přiacuteznačně bdquoPepsi vyhraacutevaacute mnoho chuťovyacutech testů ale Coca-Cola se prodaacutevaacute leacutepe protože lideacute jsou podvědomě ovlivněni jejiacute image ndash full of life Ale (doposud) to nikdo nezměřilldquo
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Společnost Mindlab joint-venture automobilky Daimler Benz a univerzity v Ulmu zase paacutetrala po přiacutečinaacutech faktu že sportovniacute auta jsou pro zaacutekazniacuteky viacutece atraktivniacute nežli MPV nebo hatchbacky Zjistili že i sporťaacuteky jsou spojeneacute s mozkovyacutemi centry kteraacute se jinak zapojujiacute při užitiacute čokolaacutedy drog nebo při sexu
V kuloaacuterech se špitaacute že velkeacute FMCG koncerny typu PampG využiacutevajiacute neuromarketing pro praacuteci v oblasti packagingu Idea takoveacuteho zaacuteměru je zřejmaacute pohledem do hlavy spotřebitele snadno zjistiacuteme zda se mu při pohledu na konkreacutetniacute obal vyacuterobku aktivujiacute oblasti mozku spojeneacute s emocemi nebo zda spiacuteše vědomě zpracovaacutevaacute racionaacutelniacute informace
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Praha - Noveacute mlyacuteny Google Earth Nahraacuteno 18 1 2011 dostupneacute elektronicky na httpwwwpano ramiocomphoto46737351 mBank spustila teaser na internetoveacute bankovnictviacute In Mediagurucz 7 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediaguruczwp-contentuploads201402mBankjpg a Chuchvalcovaacute Jana Nejsme jako oni hlaacutesajiacute v novyacutech reklamaacutech hned čtyři banky In MarketingSalestydencz 4 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpmarketingsalestydenczrubrikymarketingnejsme-jako-oni-hlasaji-v-novych-reklamach-hned-ctyri-banky_297128html
Catellovy zaacutekony charakterizujiacute interakci prostřediacute a vrozenyacutech
danyacutech dispozic jedince ndash jejich kongruence (průnik) umožňuje
propagaci a mystifikaci využiacutet sveacute prostředky naplno ndash od doby kdy
se zjistilo že prostřediacute jednotlivce se daacute manipulovat byla do toho
zapojena mystifikace a propagace nějakeacute ideologie ndash a systeacutem
kteryacute se zde vyviacutejiacute je marketingovyacute systeacutem
VALČEK P Slovniacutek literaacuternej teoacuterie Bratislava Literaacuterne informačneacute centrum 2006 351 s ISBN 80-89222-09-9
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon vtiskovaacuteniacute ndash prostřediacute maacute při tvorbě oblastiacute kongruence zaacutesadniacute vyacuteznam vnucuje vrozenyacutem dispoziciacutem sveacute podmiacutenky
Zaacutekazniacutek vstupuje do prostřediacute supermarketu a to se na něj snažiacute působit nejrůznějšiacutemi způsoby na uacuterovni uspořaacutedaacuteniacute i různyacutemi pomocnyacutemi prostředky manipulovaacuteniacutem mystifikaciacute a iluziacute Hledajiacuteciacute se v prvniacutech vteřinaacutech snažiacute zorientovat ocitaacute se v situaci hledaacuteniacute a nachaacutezeniacute nejelementaacuternějšiacutech recepčniacutech naacutevodů Po tom jako se zorientuje pochopiacute a zvaacutežiacute předklaacutedanou možnost rozhodne se vkročit a uacutečastnit se
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon pomocnyacutech prostředků ndash prostřediacute ovlivňuje vrozeneacute dispozice (intelekt) pomocnyacutemi prostředky ndash až do 20
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na můj intelekt a krabička cigaret nebo sladkosti u pokladny mi pomaacutehajiacute nezapomenout na důležitou součaacutest naacutekupu
bull zaacutekon tlaku k biosociaacutelniacutemu průměru ndash v prostřediacute je s jedincem jednaacuteno jako s reprezentantem stereotypů ndash je to konstitutivniacute mechanismus mystifikace
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na mou osobnost bez ohledu na vzdělaacuteniacute zkušenosti sociaacutelniacute rodinneacute pracovniacute postaveniacute je každeacutemu předklaacutedaacuten stejnyacute produkt ndash supermarketovaacute demokracie rovnost spotřebitelů je bohužel vyacutesledkem procesu kteryacute neniacute spojen s lidskou činnostiacute je to proces strojoveacute vyacuteroby strojoveacuteho přiacutejmu systeacutem produkce a konzumu
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon determinace oblasti ndash prostřediacute přiacutemo působiacute na určiteacute oblasti (kvality) určuje jistou miacuteru toho co se projeviacute
V supermarketu mi v pozadiacute hraje hudba nerozptyluji se tak okolniacutemi zvuky okolitniacute mluvou Světla hudba prostor ndash všechno působiacute na meacute bdquospotřebitelskeacute chovaacuteniacuteldquo soubor charakteristik stereotypů a reprezentaciacute ktereacute sem ziacuteskal vstupem do supermarketu
bull zaacutekon zvlaacuteštniacute vazby ndash prostřediacute ovlivňuje zvlaacuteštniacute vazby na objekty ndash třeba důvěra je vztah kteryacute vznikaacute a buduje se mezi lidmi lideacute pak legitimizovali i důvěru v instituce sociaacutelniacute řaacutedy a v dnešniacute době dokonce i důveru (překonaacuteniacute interdikce) v diplastie typu probleacutem dihydrogeacutenmonoxidu Zaacutekonem zvlaacuteštniacute vazby se daacute vysvětlit interdikce (po)slušnosti kterou tak často systeacutemy vyžadujiacute (třeba recepčniacute poslušnost ndash preferovanou recepci produktu)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Přenos a druhy reprezentaciacute
Reprezentace ndash opakovaneacute zpřiacutetomněniacute zobrazeniacute předvaacuteděniacute je symbolickyacute mechanismus konstruovaacuteniacute (mediaacutelniacutech) objektů a souvisiacute s reprezentativnostiacute souborem charakteristik nevyhnutelnyacutem k tomuto symbolickeacutemu procesu
Re-prezentovaacuteniacute je předvaacuteděniacute určityacutech pohledů na sociaacutelniacute skupiny ndash jež se pak přiacutejemce učiacute přijiacutemat jako bdquosamozřejmeacuteldquo bdquonormaacutelniacuteldquo (o tom viacutece vypoviacutedaacute analyacuteza přiacutejmu a zakoacutedovaacuteniacute ideologie do mediovaneacuteho sděleniacute ndash Stuart Hall)
Typ je druh reprezentace vlastniacute zobrazovaciacutemu systeacutemu ndash uměniacute V literaacuterniacute produkci je to literaacuterniacute postava (chronotop) charakterizovaacutena tiacutem co reprezentuje Typy jsou detailně propracovaneacute ačkoli zpravidla neexistujiacute v reaacutelneacutem světe na rozdiacutel od stereotypů ndash zjednodušenyacutech reprezentaciacute deformujiacuteciacutech svou předlohu stereotyp vznikaacute zaacuteměrem a opakovanou reprezentaciacute Kriteacuteriem pro přenos vyacuteznamu jsou rozpoznatelnost reprezentativnost atraktivita
Archetypy jsou hluboce zakořeněneacute typy vyjadřujiacute představy viacutery
hodnoty předsudky opraacutevněniacute S archetypaacutelniacutemi a stereotypniacutemi
reprezentacemi v mediaacutelniacute realitě je spojeneacute riziko (nebo pro
marketing vyacutehoda) nekritickeacute fixace ta je totiž přirozenyacutem
důsledkem imagemakingu budovaacuteniacute a posilovaacuteniacute image značky
budovaacuteniacute vztahu ke značce stejně přirozenyacutem jako davovaacute
psychoacuteza kteraacute zaacutekonitě nastane po skolabovaacuteniacute přiacuteslušneacuteho
systeacutem a jeho meacutedia (např po krachu velkeacute společnosti banky)
Přenosem dochaacuteziacute k introjekci co je podle gestaltistu Fritza Perlse
neurotickyacute mechanismus pomociacute něhož vtělujeme do naacutes
samotnyacutech vzory postoje způsoby činnostiacute a myšleniacute ktereacute nejsou
ve skutečnosti naše
ADŽAJA (AJAYA) Swami Psychoterapie Vyacutechodu a Zaacutepadu Sjednocujiacuteciacute paradigma Praha Chvojkovo nakladatelstviacute 2000 194 s ISBN 80-86183-18-1 s 98 ndash 99
Provokovanaacute projekce se využiacutevaacute na identifikaci projekčniacutech mechanismů u pacienta prostřednictviacutem konotaciacute i v tzv Rorschachovyacutech skvrnaacutech (pacient popisuje co podle něj zobrazujiacute utajenou informaciacute pro vetšinu pacientů zůstavaacute že terapeut ukazuje každeacutemu pacientovi vždy ty stejneacute předlohy ndash logickou recepčniacute reakciacute toho kdo to odhaliacute hned by bylo řiacutect bdquoty skvrny nezobrazujiacute nic ndash zajiacutemaacute vaacutes jen jakyacute vyacuteznam jim přiřadiacutemldquo)
VALČEK Peter Neviditeľnyacute horizont civilizaacutecie In Slovo ndash Roč 4 (2002) č 24 s 10 ndash 11
Kořeny neurotickeacuteho mechanismu vklaacutedaniacute ciziacutech vyacuteznamů můžeme hledat v intenzitě argumentace pro daneacute meacutedium pro danou situaci Člověk zavřenyacute v kabině sveacuteho auta se ohlušuje jednotvaacuterniacutem hlukem ze sveacuteho autoraacutedia CDmp3 přehraacutevače ne kvůli tomu aby neslyšel zvuk motoru ale proto aby se ani na chviacuteli neodpojil od uměleacute reality meacutediiacute multimediaacutelniacuteho světa ndash aby si ji ustavičně bdquozpřiacutetomňoval a na niacute participovalldquo
Tahle deformace je deformaciacute fatickeacute funkce komunikace
Projekci takeacute chybiacute vlastniacute pojmovaacute řeč podstatou projekce je zamlženiacute zneviditelněniacute zneprůhledněniacute označovaneacuteho
Sigmund Freud považoval projekci za obrannyacute mechanismus psychiky kteryacute posouvaacute nechtěneacute nebo nezpracovaneacute (nebo přiacuteliš intenzivniacute) obsahy do nevědomiacute virtuaacutelně se jich zbavuje a promiacutetaacute je do psychiky jinyacutech
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 85
Interjekce je zkratkovitaacute až zkratovaacute symbolizace udalostiacute jejich mimetickyacutemi naacutehradkami jsou to přechody zkracujiacuteciacute cestu aktuaacutelniacute kombinatorice vyacuteznamu P Valček uvaacutediacute že klasickou formu seacutemantickeacute interjekce jako kondenzačniacuteho mechanismu vysvětlil S Freud v sovislosti s analogiiacute mezi vtipem a snem Zdrojem sociativniacutech efektů humoru a takeacute intrapsychickeacute magičnosti snu je vždy kraacutetkeacute spojeniacute prvků z různyacutech seacutemantickyacutech uacuterovniacute (kondenzujiacuteciacute interjekce zhuštěniacute Verdichtung ndash mechanismus takoveacuteho konstruovaacuteniacute vyacuteznamu je popsanyacute jako snovaacute suspenze)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 126
Atributivniacute seacutemantizace atributivniacute vyacuteznam ndash přiřazovaacuteniacute
vyacuteznamu argumentace pro bez ohledu na celostniacute strukturu
atribuce jsou popsaacuteny v kognitivniacute psychologii a vysvětlujiacute
mechanismus difuze vzaacutejemneacuteho vniacutemaacuteniacute motivace chovaacuteniacute
nebo činnosti založenyacute na tendenci člověka přisuzovat aktem
vyacutesledkem uacutespěchem neuacutespěchem určiteacute situačně zvoleneacute
vnějšiacute i vnitřniacute přiacutečiny
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 103 ndash 104
bull datasexualita ndash posedlost daty
Komunikačniacute (nelaacutetkovaacute) zaacutevislost nebo moacutedniacute kulturniacute trend
bull meacutedium = seacutemiotickyacute produkt uvaacutedějiacuteciacute do jineacuteho stavu vědomiacutereality
bull meacutedium způsobuje extenzi schopnosti ale pak i amputaci
bull (digitalizace informaciacute ndash bryacutele ndash Hubblův teleskop - dron ztratiacuteme schopnost čiacutest a rozlišovat znaky)
bull človek robot ndash kyborg transhumanizmus a technokracie
bull kultivace přiacutejemce v mediaacutelniacute realitě a poruchy přiacutejmu
Šablona pro předsevzetiacute 2014 - DOWNLOAD
Chcete taky ziacuteskat životniacute data a vědět jak si na tom stojiacutete
Staacutehněte si šablonu kterou jsem vytvořil pro rok 2014 včetně vysvětlivek a prvniacuteho předvypněneacuteho měsiacutece Během pěti minut nahradiacutete meacute ciacutele za sveacute a můžete začiacutet svůj prvniacute datasexuaacutelniacute rok
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoJsou totaacutelně k ničemu Že je lidi nedodržiacute většinou vědiacute už v
momentě kdy si je uklaacutedajiacute Ještě horšiacute ale je že i kdyby je dodržet
chtěli na konci roku nedokaacutežiacute vyhodnotit jestli uspěli Proto jsem na
novoročniacute predsevzetiacute šel loni jinak S daty a Excelem Diacuteky tomu
viacutem že jedno se mi podařilo splnit na 88 ldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoDiacuteky datům jsem si nicmeacuteně v posledniacute čtvrtině roku uvědomil jak
na tom jsem a naordinoval si každyacute viacutekend alespoň jeden volnyacute den
Což lze pěkně vidět na vizualizaci Stejně jako to že jsem loni měl
dvě obdobiacute kdy jsem jel měsiacutec v kuseldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoTrue datasexuals however will not stop at just collecting and recording bits of data from the Web They are obsessively driven to use a proliferating number of mobile devices and apps to make data-grooming a reality
-
Opravdoviacute datasexualoveacute se nezastaviacute u sbiacuteraacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute bitů dat z webu Jsou posedle pohaacuteněny použiacutevat celou řadu množiacuteciacutech se mobilniacutech zařiacutezeniacute a aplikaciacute aby se jejich peacuteče o uacutedaje stala realitouldquo
Basulto Dominic Meet the Urban Datasexual
In bigthinkcom 16 4 2012 Dostupneacute elektronicky na
httpbigthinkcomendless-innovationmeet-the-urban-datasexual
social media analyst Dominic Basulto describes datasexuals as individuals who ldquoare relentlessly digital They obsessively record everything about their personal lives and they think data is sexyhellipTheir livesmdashfrom a data perspective at leastmdashare perfectly groomedrdquo
Sociaacutelniacute meacutedia analytik Dominic Basulto popisuje datasexuaacutely jako jednotlivce kteřiacute bdquojsou neuacutenavně digitaacutelniacute Posedle zaznamenaacutevajiacute vše o osobniacutem životě a mysliacute si že data jsou sexy Jejich životy jsou přinejmenšiacutem z hlediska dat perfektně upraveneacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies
6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na
httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
I think a large component of social media usage is the concept of tracking As McFedries explains specifically when it comes to a datasexual everything online is a numbers game Individuals in the digital realm obsess about how many likes their profile picture has received and how this number compares to their fellow Facebook users This same idea can be applied to Twitter Instagram or any other social media platform Itrsquos the idea that a single number defines your social status and level of popularity Someone with 50 profile picture likes is obviously so much cooler than someone with 15 right In reality we all know that the number of likes we receive of the number of Facebook friends we have doesnrsquot actually reflect our social standing in the world It does however alter the way others perceive us
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Mysliacutem že velkaacute součaacutest využitiacute sociaacutelniacutech meacutediiacute je koncept sledovaacuteniacute Jak McFedries vysvětluje zvlaacuteště když přijde na datasexuaacutely vše on-line je hra čiacutesel Jednotlivci v digitaacutelniacute fascinaci sniacute o tom kolik maacute raacuted maacute jejich profilovyacute obraacutezek lajků a způsobu jakyacutem toto čiacuteslo srovnaacutevats ostatniacutemi uživateli Facebooku Stejnyacute naacutepad může byacutet aplikovaacuten na Twitter Instagram nebo jineacute sociaacutelniacute mediaacutelniacute platformy Je to myšlenka že jedno čiacuteslo definuje vaše sociaacutelniacute postaveniacute a uacuteroveň popularity Někdo s 50 obraacutezkami v profilu je samozřejmě tolik atraktivnějšiacute než někdo s 15 že Ve skutečnosti všichni viacuteme že počet lajků od přaacutetel na Facebooku neniacute ve skutečnosti naše společenskeacute postaveniacute ve světě Nicmeacuteně měniacute to způsob jak naacutes ostatniacute vniacutemajiacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Děkuji za pozornost
PhDr Peter Jan Kosmaacutely PhD
V přiacutepadě nejasnostiacute mě kontaktujte na kosmalyvip-vscz
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Milgramův experiment (1963)
Ze začaacutetku se bdquožaacutekldquo pletl jen maacutelo ovšem čiacutem viacutece stoupala intenzita bdquošokůrdquo tiacutem přibyacutevalo i chyb bdquoUčitelldquo slyšel jak bdquožaacutekldquo při 75 V začiacutenaacute nařiacutekat při 120 V křičel že to boliacute při 150 V nechtěl pokračovat při 180 V steacutenal bdquonemohu tu bolest vydržetldquo při 270V byly vyacutekřiky staacutele zoufalejšiacute Při 300 V bdquožaacutekldquo zavolal že už nebude odpoviacutedat ale experimentaacutetor bdquoučitelildquo řekl že mlčeniacute se považuje za špatnou odpověď Od 330 V bdquoučiteleacuterdquo slyšeli jen ticho V miacutestnosti s bdquoučitelemldquo byl vedouciacute pokusu kteryacute jej povzbuzoval větami typu bdquoProsiacutem pokračujteldquo bdquoExperiment vyžaduje abyste pokračovalldquo bdquoJe nezbytneacute abyste pokračovalldquo a nakonec bdquoNemaacutete jinou volbu musiacutete pokračovatldquo
httpcswikipediaorgwikiMilgramův_experiment
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Stanfordskyacute experiment (14-20 8 1971)
Spočiacuteval v uzavřeniacute určiteacuteho počtu dobrovolniacuteků do uměle vytvořeneacuteho vězeniacute v roliacutech vězňů a dozorců a sledovaacuteniacute jejich chovaacuteniacute Psycholog Philip Zimbardo rozdělil 9 a 9 uacutečastniacuteků do dvou skupin ndash bdquovězňi a dozorcildquo Experiment se odehraacuteval ve sklepniacutech prostorech Stanfordskeacute univerzity a musel byacutet po šesti dnech předčasně ukončen Vězni se druhyacute den vzbouřili a reakce dozorců byly nečekaně brutaacutelniacute
Způsob jakyacutem bylo v kraacutetkeacute době změněno chovaacuteniacute předevšiacutem dozorců byl zcela šokujiacuteciacute jak pro ně tak pro Zimbarda samotneacuteho Ukaacutezalo se že zdravyacute člověk je-li vystaven extreacutemniacutem podmiacutenkaacutem se může radikaacutelně změnit (nebo změnit sveacute chovaacuteniacute) a to ve velmi kraacutetkeacute doběHlavniacute zaacutevěr kteryacute Zimbardo učinil z tohoto experimentu byl naacutezor že brutaacutelniacute zločiny napřiacuteklad v době vaacutelky nejsou diacutelem žaacutednyacutech psychopatů ani lidskyacutech zrůd ale obyčejnyacutech lidiacute vystavenyacutech nepřekonatelneacutemu tlaku okolnostiacute
httpcswikipediaorgwikiStanfordskyacute_vězeňskyacute_experiment httpwwwprisonexporg
Systeacutemovaacute teorie
Skupinovaacute dynamika je metoda kde systeacutemoveacute uvažovaacuteniacute pomaacutehaacute porozumět sociaacutelniacutem interakciacutem zkoumaacuteniacutem rozdiacutelů
Charakteristiky systeacutemu podle Batesona
bull Systeacutem pracuje s rozdiacutely definovanyacutemi jako odchylky od hranice za kterou se už tvořiacute informace
bull Systeacutem se sklaacutedaacute z bdquouzavřenyacutech smyčekldquo nebo obvodů podeacutel kteryacutech fungujiacute rozdiacutely nebo transformace
bull Udaacutelosti v systeacutemu jsou spiacuteš napaacutejeny v raacutemci systeacutemu než vlivem spouštěče (když se dotknete šneka děsiacute vaacutes to spiacuteše diacuteky vlastniacute energii než energii z vašeho kontaktu)
bull Systeacutemy vykazujiacute rekurzivitu nebo kruhovou přiacutečinnost co znamenaacute že systeacutem využiacutevaacute vyacutesledky svyacutech vlastniacutech operaciacute jako zaacuteklad dalšiacutech operaciacute
Bateson G (ed) A sacred unity Further steps to an ecology of mind Rodney Donaldson San Francisco Harper Collins 1991 s 212
Jednotky ktereacute charakterizoval Lev Vygotsky jako zoacuteny proximity jsou přiacutekladem systeacutemoveacuteho uvažovaacuteniacute
Berger a Luckmann při vyacutekladu způsobu vzniku instituciacute zcela
opomiacutejejiacute otaacutezku proč ke konsensu dochaacuteziacute Podle nich je volba
jakyacute způsob řešeniacute probleacutemu se stane instituciacute zcela arbitraacuterniacute
Uacuteplně opomiacutejejiacute otaacutezku jakyacutem způsobem se na vyacuteběru instituce
podiacuteliacute fungovaacuteniacute samotneacute reality (jen způsob řešeniacute kteryacute je v
souladu s realitou může byacutet dlouhodobě funkčniacute)
Niklas Luhmann kteryacute se pokoušiacute o zavedeniacute systeacutemoveacute teorie do
sociologie tvrdiacute že sociaacutelniacute systeacutemy jsou autopoietickeacute
(sebevytvaacuteřejiacuteciacute se) a sebereferenčniacute
STODOLA JIŘIacute Individua sociaacutelniacute siacutetě a poznaacuteniacute Možnosti a limity kognitivniacuteho a sociaacutelně-domeacutenoveacuteho paradigmatu v informačniacute vědě a realistickyacute model domeacuteny ProInflow [online] 21082012 Dostupneacute elektronicky na lthttpproinflowczindividua-socialni-site-poznani-moznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-v-inforgt ISSN 1804ndash2406
Autopoiesis je termiacuten kteryacute do biologie zavaacutediacute Maturana a Varela
a v podstatě znamenaacute vlastnost živyacutech systeacutemů kterou popsal již
Aristoteleacutes ndash jejich schopnost udržovat se v uspořaacutedaneacutem stavu
hyacutebat sebou a čerpat ze sveacuteho okoliacute energii a informace
Sebereference znamenaacute schopnost referovat k sobě což v podstatě
znamenaacute poznaacutevat sebe sama tj učinit sebe objektem vlastniacuteho
poznaacuteniacute Takovou schopnostiacute však disponujiacute jen inteligentniacute tvoroveacute
(spolehlivě ji můžeme připsat pouze lidem ačkoliv někteřiacute autoři ji
rozpoznaacutevajiacute i u některyacutech vyššiacutech živočichů) V Luhmannově pojetiacute
je tedy sociaacutelniacute systeacutem v podstatě živyacute a sebevědomyacute což je
vlastnost individuiacute
STODOLA JIŘIacute Individua sociaacutelniacute siacutetě a poznaacuteniacute Možnosti a limity kognitivniacuteho a sociaacutelně-domeacutenoveacuteho paradigmatu v informačniacute vědě a realistickyacute model domeacuteny ProInflow [online] 21082012 Dostupneacute elektronicky na lthttpproinflowczindividua-socialni-site-poznani-moznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-v-inforgt ISSN 1804ndash2406
Domeacutena je složityacute agregaacutet kteryacute se sklaacutedaacute z
bull objektů zkoumaacuteniacute
bull subjektů poznaacuteniacute a tvůrců informačniacutech objektů
bull informačniacutech objektů
bull informačniacutech a komunikačniacutech vztahů mezi objekty zkoumaacuteniacute subjekty a informačniacutemi objekty
bull vztahů souladu či nesouladu mezi objekty subjekty a informačniacutemi objekty ktereacute vznikajiacute na zaacutekladě informačniacutech a komunikačniacutech vztahů
STODOLA JIŘIacute Individua sociaacutelniacute siacutetě a poznaacuteniacute Možnosti a limity kognitivniacuteho a sociaacutelně-domeacutenoveacuteho paradigmatu v informačniacute vědě a realistickyacute model domeacuteny ProInflow [online] 21082012 Dostupneacute elektronicky na lthttpproinflowczindividua-socialni-site-poznani-moznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-v-inforgt ISSN 1804ndash2406
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Zpětnaacute vazba
bull Vizualizace
bull Koncentrace
bull Vytvaacuteřeniacute separovanyacutech mentaacutelniacutech modelů
bull Konstruktivismus
bull Akomodace
bull Hra
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute ve vyacuteuce
bull Akomodace ndash korekce pomociacute počiacutetačovyacutech programů
bull Hra - Počiacutetačovaacute hra rozviacutejiacute logickeacute a strategickeacute myšleniacute postřeh zvyšuje sebedůvěru pomaacutehaacute postiženyacutem Hra produkuje radost dokaacuteže zaměstnat jedince a vyplnit mu volnyacute čas
- pomaacutehaacute v učeniacute a hlavně je přirozenou součaacutestiacute života
Sociologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute ve vyacuteuce
bull Informačniacute technologie jsou jakyacutemsi urychlovačem působeniacute učitele ve vyacuteuce dokaacutežiacute znaacutesobit uacutečinek dobreacute ale bohužel i špatneacute vyacuteuky
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Zpětnaacute vazba
Zpětnou vazbou je člověk zpraven o uacutespěšnosti či neuacutespěšnosti sveacuteho počiacutenaacuteniacute
Počiacutetač může poskytnout zpětnou vazbu prakticky okamžitě
Neosobniacute poskytovaacuteniacute zpětneacute vazby posiluje intensionaacutelniacute (vnitřniacute) motivaci žaacuteka kdy snaha vyřešit probleacutem neniacute nahrazovaacutena snahou zviditelnit se v očiacutech učitelovyacutech a zaliacutebit se mu [Fontana] Zodpovědnost za spraacutevnost řešeniacute nemůže žaacutek přesunout na jinou osobu
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Vizualizace
- použiacutevaacuteniacute naacutekresů naacutečrtků obraacutezků grafů
- Člověk maacute omezenou tzv aktivniacute paměť kterou při učeniacute nedokaacuteže překročit
- Učiacute-li se člověk nějakyacute novyacute abstraktniacute pojem spotřebovaacutevaacute velkou čaacutest sveacute aktuaacutelniacute paměťoveacute kapacity na představovaacuteniacute si daneacute situace na ktereacute učitel pojem vysvětluje Vizualizace pomaacutehaacute čaacutest aktuaacutelniacute paměti uvolnit ve prospěch dalšiacutech mentaacutelniacutech činnostiacute (jako je indukce abstrakce komparace dedukce symbolizace apod)
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Koncentrace
Pomoc počiacutetače zde spočiacutevaacute v tom že za žaacuteka vyřešiacute snadneacute jednotliveacute diacutelčiacute kroky ktereacute vykonaacute na žaacutekův přiacutekaz a nechaacute jej koncentrovat myšleniacute pouze v uacuterovni vyššiacute
bull Vytvaacuteřeniacute separovanyacutech mentaacutelniacutech modelů
Dostatečně dlouhyacutem opakovanyacutem ziacuteskaacutevaacuteniacutem separovanyacutech modelů člověk ziacuteskaacute dostatečnou zkušenost s danyacutem pojmem aby si mohl vytvořit model obecnyacute univerzaacutelniacute Nedostatečneacute ziacuteskaacuteniacute a zpracovaacuteniacute separovanyacutech modelů vede k formalismu tedy k situaci kdy člověk vytvořiacute chybnyacute obecnyacute model daneacuteho jevu či pojmu
bull Konstruktivismus
Počiacutetačoveacute prostřediacute ověřuje v praxi naacutepady hypoteacutezy a žaacutek může vlastniacute aktivitou danyacute novyacute pojem zkonstruovat přijiacutet ldquona tordquo saacutem objevit jej pro sebe
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Přiacutestup ke komunikaci jako k zpracovaacuteniacute informaciacute (information
processing) 1950 ndash 1960 prvniacute počiacutetače umožňujiacute psychologům
srovnaacutevat způsob jakyacutem uklaacutedaacute a zpracovaacutevaacute informace počiacutetač na
rozdiacutel od člověka (mysl paměť myšleniacute)
Selektivniacute pozornost šum a dalšiacute rušeniacute komunikace již nebyly
otaacutezkou techniky (Shannon Weaver) ale percepce (vniacutemaacuteniacute) a
recepce (přiacutejmu) rozděleniacute pozornosti přepiacutenaacuteniacute pozornosti
Kapacita pozornosti omezenaacute na jistyacute počet věciacute a zpracuje omezeneacute
množstviacute informaciacute
Instrukčniacute dizajn paměť se nemaacute přetěžovat maacute dokončit uacutekol než
začne dalšiacute pokud jsou paměť a mysl přetiacuteženy učeniacute se nemůže
uskutečnit
Kognitivniacute přiacutestup bull Jean Piaget (1896-1980) - Vyacutevojovaacute staacutedia vyacutevojovaacute psychologie - vliv strukturalizmu a konstruktivistickaacute teorie znalosti - staacutedia kognitivniacuteho vyacutevoje Senzomotorickeacute staacutedium od narozeniacute do 2 let života Předoperačniacute staacutedium od 2 do 7 let (egocentrickeacute myšleniacute) Stadium konkreacutetniacutech operaciacute od 7 do 11-12 let (logika klasifikace) Stadium formaacutelniacutech operaciacute 12 let (konstrukce idejiacute abstraktniacute myšleniacute) Dopad na počiacutetačoveacute vědy a vědy o uměleacute inteligenci bdquoSeymour Papert použil Piagetovu praacuteci při vytvaacuteřeniacute Logo programming language Alan Kay použil Piagetovy teorie jako zaacuteklad pro Dynabook programming system conceptk vyvinutiacute Alto prototypu kteryacute jako prvniacute objevil zaacuteklady grafickeacuteho uživatelskeacuteho rozhraniacute (GUI) a ovlivnil vytvořeniacute uživatelskyacutech rozhraniacute v 80 letech 20 stoletiacute a pozdějildquo
zdroje httpcswikipediaorgwikiJean_Piaget httpenwikipediaorgwikiFileJean_Piaget_in_Ann_Arborpng
Kognitivniacute přiacutestup bull geštalt (gestalt) psychologie (od roku 1900) - scheacutemata ktereacute si učiacuteciacute se vytvaacuteřiacute v reakci na prostřediacute - 2 předpoklady - Paměť ndash organizovanyacute systeacutem zpracovaacuteniacute informaciacute - Primaacuterniacute znalosti (prior knowledge) ndash tvořiacute epistemickeacute kompetence - scheacutema jako zaacutekladniacute jednotka porozuměniacute vzdělaacutevaciacutemu obsahu (Piaget) - vyacutevojoveacute procesy podle Piageta adaptace na prostřediacute po vyvolaacuteniacute
interakce (disonance) nastaacutevaacute začleňovaacuteniacute novyacutech informaciacute do staacutevajiacuteciacutech konceptů (asimilace) pak může proběhnout proces změn staacutevajiacutech scheacutemat (akomodace) Učeniacute pomociacute opakovanyacutech akciacute využiacutevaacute proces zrcadloveacute abstrakce (reflecting abstraction) schopnost identifikovat vlastnosti objektů podle toho jakeacute uacutečinky na ně majiacute různeacute akce využiacutevaacute proces empirickaacute abstrakce (empirical abstraction) Jsou to dvojiacute procesy vytvaacuteřeniacute noveacuteho kognitivniacuteho staacutedia (cognitive stage) Naacutesleduje rozpoznaacutevaacuteniacute složitějšiacutech objektů a vytvaacuteřeniacute složitějšiacutech uacutekonů Pokud znalosti ziacuteskaneacute v jednom staacutediu vedou prudce a rapidně k noveacutemu vyššiacutemu staacutediu pochopeniacute řiacutekaacuteme že proběhl bdquogestaltldquo
zdroj httpcswikipediaorgwikiJean_Piaget
Kognitivniacute zaacutetěž (cognitive load) John Sweller - pracovniacute paměť umiacute procesovat 7 +- 2 scheacutemat - na řešeniacute probleacutemu potřebuje učiacuteciacute se množstviacute kognitivniacute procesniacute kapacity maacute omezenou bdquopracovniacute paměťldquo ale neomezenou dlouhodobou paměť (scheacutemata se do niacute uklaacutedajiacute a z niacute vyvolaacutevajiacute) - teorie z oboru instrukčniacuteho dizajnu (instructional design) kde je
informaciacute to co svojiacute strukturou dovoluje učiacuteciacutemu se vyviacutejet scheacutemata automaticky a rychle (tyto informace jsou uchovaacutevaacuteny v dlouhodobeacute paměti jako naacutevyky)
1 vnitřniacute zaacutetěž (intrinsic c load) inherentniacute komplexnost naacuteročnost uacutekolu učiacuteciacute se nekontroluje bdquoporcovaacuteniacuteldquo obsahu do věcnyacutech probleacutemů
2 vnějšiacute zaacutetěž (extraneous c load) dalšiacute a nadbytečneacute informace v průběhu vyacutekladu rozptyluje od učeniacute naacutesledek vysokeacute vnitřniacute zaacutetěže
3 podstatnaacute zaacutetěž (germane c load) vědomaacute aktivita uacutekolově řiacutezena vytvaacuteřeniacute scheacutemat přijatelnaacute zaacutetěž vysokaacute vnitřniacute niacutezkaacute vnějšiacute vysokaacute podstatnaacute
zdroje httpeducationartsunsweduaumediaProfilecacheR148174-swellerjpg httpwwwinstructionaldesignorgtheoriescognitive-loadhtml
Kognitivniacute věda
bull Kognitivniacute věda je transdisciplinaacuterniacute obor kteryacute se věnuje studiu procesů ziacuteskaacutevaacuteniacute a využiacutevaacuteniacute znalostiacute myšleniacute učeniacute a rozhodovaacuteniacute nejen u lidiacute ale i u uměle vytvořenyacutech systeacutemů K tomuto studiu využiacutevaacute vyacutesledky vyacutezkumů i metody mnoha vědeckyacutech oborů (např filozofie antropologie lingvistiky psychologie informatiky kybernetiky biologie neurověd informačniacute vědy) Ciacutelem kognitivniacute vědy je tyto poznatky z jednotlivyacutech oborů sjednotit a propojit a nahliacutežet na ně v širokeacutem kontextu Vyacutesledkem zkoumaacuteniacute pak maacute byacutet komplexniacute pohled na vyacuteše zmiacuteněneacute procesy a lepšiacute porozuměniacute tomu jak probiacutehajiacute Aplikaciacute poznatků kognitivniacute vědy může byacutet počiacutetačoveacute modelovaacuteniacute jednotlivyacutech kognitivniacutech procesů či složitějšiacutech struktur simulujiacuteciacutech lidskeacute myšleniacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull kognitivniacute hexagram zobrazuje šest oborů spolupracujiacuteciacutech v raacutemci kognitivniacute vědy
Vztahy mezi discipliacutenami
kognitivniacute vědy v roce 1978
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle MILLER George A The cognitive revolution a historical perspective Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 3 s 141-144 ISSN 1364-6613
Kognitivniacute věda
bull vzaacutejemnaacute interakce
bull a součinnost
bull v raacutemci kognitivniacute vědy
Kognitivniacute věda
obory a podobory
ktereacute se na niacute podiacutelejiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle HAVEL Ivan M Věda o duši Vesmiacuter 2000 roč 79 č 7 s 363 ISSN 0042-4544
Kognitivniacute věda
Počaacutetky kognitivniacute vědy byly ovlivněny pracemi z oblasti raneacute
kybernetiky ve 30 a 40 letech např Warrena McCullocha a Waltera
Pitse kteřiacute se snažili porozumět zaacutesadaacutem organizace znalostiacute v mysli a
vytvořili prvniacute varianty vyacutepočetniacutech modelů inspirovanyacutech strukturou
biologickyacutech neuronovyacutech siacutetiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
Důležityacute přiacutenos znamenal vyacutevoj na poli teorie algoritmů a digitaacutelniacutech
počiacutetačů ve 40 a 50 letech zejmeacutena praacutece Alana Turinga a Johna
von Neumanna Von Neumannova architektura počiacutetače byla pro
kognitivniacute vědu vyacuteznamnaacute jako krok ve vyacutevoji vyacutezkumneacuteho naacutestroje
(počiacutetače) i jako metafora mezi strojovyacutem a lidskyacutem myšleniacutem Půdu
pro noveacute myšlenky v oblasti experimentaacutelniacute psychologie připravil
odklon od behaviorismu (kteryacute ignoroval některeacute otaacutezky ohledně
lidskeacuteho myšleniacute jako představivost jazyk či řešeniacute probleacutemů)
reprezentovanyacute např pracemi Noama Chomskeacuteho či Karla Spencera
Lashleyho
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Podobu vědniacute discipliacuteny ziacuteskala v polovině sedmdesaacutetyacutech let kdy vznikla Společnost pro kognitivniacute vědu (Cognitive Science Society) a byl založen časopis Cognitive Science
bull Za zakladatele či průkopniacuteky kognitivniacute vědy lze považovat tyto osobnosti George Miller John McCarthy Marvin Minski Allen Newell Herbert Simon Noam Chomsky
bull Prvniacute z nich psycholog G Miller ve sveacutem člaacutenku z roku 19566 poukaacutezal na omezeniacute lidskeacute mysli (např kapacitu kraacutetkodobeacute paměti) a vyjaacutedřil domněnku že tato omezeniacute jsou v mysli vyřešena pomociacute mentaacutelniacutech reprezentaciacute ktereacute informace zaznamenaacutevajiacute po malyacutech daacutevkaacutech K zakoacutedovaacuteniacute a dekoacutedovaacuteniacute informace jsou pak zapotřebiacute mentaacutelniacute procesy
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Uacutestředniacute hypoteacutezou kognitivniacute vědy kteraacute je dostatečně obecnaacute aby zastřešila všechny současneacute teoretickeacute přiacutestupy v raacutemci kognitivniacute vědy je komputačněreprezentativniacute uchopeniacute mysli (CRUM ndash Computational-Representational Understanding of Mind)
bull Podle tohoto přiacutestupu lze lidskeacute myšleniacute nejleacutepe pochopit a vysvětlit pomociacute reprezentujiacuteciacutech struktur v mysli a vyacutepočetniacutech procedur ktereacute operujiacute na těchto strukturaacutech CRUM využiacutevaacute jak analogii s fungovaacuteniacutem počiacutetače (datoveacute struktury ndash mentaacutelniacute reprezentace algoritmy ndash vyacutepočetniacute procedury běh programu ndash myšleniacute) tak i analogii se strukturou mozku (konekcionistickyacute přiacutestup ndash neurony a jejich propojeniacute hrajiacute roli datovyacutech struktur a nervoveacute vzruchy jsou analogiiacute algoritmů)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
V současnosti podle Thagarda (2001) existuje šest hlavniacutech teoretickyacutech přiacutestupů k vysvětleniacute povahy reprezentaciacute a vyacutepočetniacutech procedur (modelovaacuteniacute myšleniacute) ndash logika pravidla pojmy představy analogie a konekcionistickeacute siacutetě
bull Dalšiacute přiacutestup kteryacute se uplatňuje v raacutemci experimentaacutelniacute robotiky a uměleacuteho života vysvětluje kognici jako vzaacutejemnou interakci těla agenta a okolniacuteho prostřediacute Umělyacute život (artificial life alife) se snažiacute porozumět zaacutekladniacutem obecnyacutem vlastnostem živyacutech systeacutemů pomociacute vyvolaacuteniacute přirozeneacuteho chovaacuteniacute v softwaru hardwaru a biochemickyacutech sloučeninaacutech Studium zaacutekladniacutech abstraktniacutech vlastnostiacute živyacutech systeacutemů např nezaacutevisleacuteho adaptivniacuteho a inteligentniacuteho chovaacuteniacute tvořiacute styčnou plochu mezi umělyacutem životem a kognitivniacute vědou (Bedau 2003)
THAGARD Paul Cognitive Science In Edward N Zalta (ed) Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] Fall 2009 Edition Stanford Stanford University Center for the Study of Language and Information The Metaphysics Research Lab copy 2007 first publ Mon Sep 23 1996 substantive rev Mon Apr 30 2007 [cit 2009-12-03] Dostupnyacute z WWW lthttpplatostanfordeduarchivesfall2009entriescognitive-sciencegt ISSN 1095-5054
BEDAU Mark A Artificial life organization adaptation and complexity from the bottom up Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 11 s 505-512 ISSN 1364-6613
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Vyacutezkumneacute metody použiacutevaneacute kognitivniacute vědou jsou velmi různorodeacute a využiacutevajiacute např metody vychaacutezejiacuteciacute z psychologie neurověd počiacutetačoveacute vědy a systeacutemoveacute teorie Přiacutekladem jsou experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute mozkoveacute zobrazovaciacute metody vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute neurobiologickeacute metody
bull Experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute (reakčniacute doba psychofyzickeacute odpovědi sledovaacuteniacute pohledu) mozkoveacute zobrazovaciacute metody (PET EEG fMRI optickeacute zobrazovaacuteniacute MEG) vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute (symbolickeacute modelovaacuteniacute modely konekcionistickyacutechneuronaacutelniacutech siacutetiacute fyzickeacute dynamickeacute systeacutemy) neurobiologickeacute metody (přiacutemaacute stimulace mozku sledovaacuteniacute jedneacute buňky zviacuteřeciacute modely)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Neuromarketing
Neuromarketing ndash Wikipedie
Neuromarketing studuje funkce mozku při rozhodovaacuteniacute o koupi produktu httpcswikipediaorgwikiNeuromarketing
httpwwwgreenbookblogorgwp-contentuploads201312Neuromarketingjpg
Neuromarketing
Biometrickeacute metody dokaacutežou poskytnout vodiacutetka k hlubšiacutemu pochopeniacute spotřebitelskeacuteho chovaacuteniacute Poodhaliacute co zaacutekazniacutek skutečně ciacutetiacute na co a jak skutečně reaguje při kontaktu s konkreacutetniacutemi stimuly Zaacutekazniacutekovy vědomeacute deklarace jsou sice důležiteacute ale většinou neodraacutežejiacute jeho reaacutelneacute chovaacuteniacute Na jednu stranu je to zapřiacutečiněno tiacutem že podstatnaacute čaacutest mentaacutelniacutech procesů zaacutekazniacuteka se děje nevědomě přestože majiacute přiacutemyacute vliv na jeho chovaacuteniacute včetně rozhodovaciacutech procesů brand preferenciacute loajality a odhadů Na druhou stranu zde u mnoha procesů funguje vlastniacute zaacutekazniacutekova bdquoautocenzuraldquo kterou dobře ilustruje naacutesledujiacuteciacute přiacuteklad testu očniacute kamerou Zaacutekazniacuteci si zkraacutetka o sobě některeacute věci nejsou schopni uvědomovat a už vůbec naacutem o nich povědět
Jesenskyacute Daniel Neuromarketingoveacute vyacutezkumneacute metody v miacutestě prodeje In MediaGurucz 1362012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201206neuromarketingove-vyzkumne-metody-v-miste-prodejeUyzaSqyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Jak se daacute neuromarketing smysluplně využiacutet Mezi prvniacute a nejčastěji zmiňovaneacute vlaštovky patřiacute praacutece Reada Montague z roku 2004 srovnaacutevajiacuteciacute vniacutemaacuteniacute Pepsi-Coly a Coca-Coly bez znalosti značky naacutepoje (blind test) oproti konzumaci naacutepoje se znalostiacute značky Při testech byly zkoumaacuteny mozkoveacute oblasti konzumentů limonaacuted
Při konzumaci Pepsi byla při pitiacute aktivniacute oblast mozku spojenaacute s pocity odměn chutiacute ndash a to i když zkoumaneacute osoby znaly značku naacutepoje Oproti tomu u Coca Coly byla zaznamenaacutena činnost v předniacute čaacutesti čelniacuteho laloku oblasti spojeneacute s vědomyacutemi preferencemi city nebo osobou samotnou pouze v přiacutepadě kdy konzumenti znali značku naacutepoje Read Montague to komentoval přiacuteznačně bdquoPepsi vyhraacutevaacute mnoho chuťovyacutech testů ale Coca-Cola se prodaacutevaacute leacutepe protože lideacute jsou podvědomě ovlivněni jejiacute image ndash full of life Ale (doposud) to nikdo nezměřilldquo
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Společnost Mindlab joint-venture automobilky Daimler Benz a univerzity v Ulmu zase paacutetrala po přiacutečinaacutech faktu že sportovniacute auta jsou pro zaacutekazniacuteky viacutece atraktivniacute nežli MPV nebo hatchbacky Zjistili že i sporťaacuteky jsou spojeneacute s mozkovyacutemi centry kteraacute se jinak zapojujiacute při užitiacute čokolaacutedy drog nebo při sexu
V kuloaacuterech se špitaacute že velkeacute FMCG koncerny typu PampG využiacutevajiacute neuromarketing pro praacuteci v oblasti packagingu Idea takoveacuteho zaacuteměru je zřejmaacute pohledem do hlavy spotřebitele snadno zjistiacuteme zda se mu při pohledu na konkreacutetniacute obal vyacuterobku aktivujiacute oblasti mozku spojeneacute s emocemi nebo zda spiacuteše vědomě zpracovaacutevaacute racionaacutelniacute informace
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Praha - Noveacute mlyacuteny Google Earth Nahraacuteno 18 1 2011 dostupneacute elektronicky na httpwwwpano ramiocomphoto46737351 mBank spustila teaser na internetoveacute bankovnictviacute In Mediagurucz 7 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediaguruczwp-contentuploads201402mBankjpg a Chuchvalcovaacute Jana Nejsme jako oni hlaacutesajiacute v novyacutech reklamaacutech hned čtyři banky In MarketingSalestydencz 4 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpmarketingsalestydenczrubrikymarketingnejsme-jako-oni-hlasaji-v-novych-reklamach-hned-ctyri-banky_297128html
Catellovy zaacutekony charakterizujiacute interakci prostřediacute a vrozenyacutech
danyacutech dispozic jedince ndash jejich kongruence (průnik) umožňuje
propagaci a mystifikaci využiacutet sveacute prostředky naplno ndash od doby kdy
se zjistilo že prostřediacute jednotlivce se daacute manipulovat byla do toho
zapojena mystifikace a propagace nějakeacute ideologie ndash a systeacutem
kteryacute se zde vyviacutejiacute je marketingovyacute systeacutem
VALČEK P Slovniacutek literaacuternej teoacuterie Bratislava Literaacuterne informačneacute centrum 2006 351 s ISBN 80-89222-09-9
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon vtiskovaacuteniacute ndash prostřediacute maacute při tvorbě oblastiacute kongruence zaacutesadniacute vyacuteznam vnucuje vrozenyacutem dispoziciacutem sveacute podmiacutenky
Zaacutekazniacutek vstupuje do prostřediacute supermarketu a to se na něj snažiacute působit nejrůznějšiacutemi způsoby na uacuterovni uspořaacutedaacuteniacute i různyacutemi pomocnyacutemi prostředky manipulovaacuteniacutem mystifikaciacute a iluziacute Hledajiacuteciacute se v prvniacutech vteřinaacutech snažiacute zorientovat ocitaacute se v situaci hledaacuteniacute a nachaacutezeniacute nejelementaacuternějšiacutech recepčniacutech naacutevodů Po tom jako se zorientuje pochopiacute a zvaacutežiacute předklaacutedanou možnost rozhodne se vkročit a uacutečastnit se
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon pomocnyacutech prostředků ndash prostřediacute ovlivňuje vrozeneacute dispozice (intelekt) pomocnyacutemi prostředky ndash až do 20
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na můj intelekt a krabička cigaret nebo sladkosti u pokladny mi pomaacutehajiacute nezapomenout na důležitou součaacutest naacutekupu
bull zaacutekon tlaku k biosociaacutelniacutemu průměru ndash v prostřediacute je s jedincem jednaacuteno jako s reprezentantem stereotypů ndash je to konstitutivniacute mechanismus mystifikace
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na mou osobnost bez ohledu na vzdělaacuteniacute zkušenosti sociaacutelniacute rodinneacute pracovniacute postaveniacute je každeacutemu předklaacutedaacuten stejnyacute produkt ndash supermarketovaacute demokracie rovnost spotřebitelů je bohužel vyacutesledkem procesu kteryacute neniacute spojen s lidskou činnostiacute je to proces strojoveacute vyacuteroby strojoveacuteho přiacutejmu systeacutem produkce a konzumu
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon determinace oblasti ndash prostřediacute přiacutemo působiacute na určiteacute oblasti (kvality) určuje jistou miacuteru toho co se projeviacute
V supermarketu mi v pozadiacute hraje hudba nerozptyluji se tak okolniacutemi zvuky okolitniacute mluvou Světla hudba prostor ndash všechno působiacute na meacute bdquospotřebitelskeacute chovaacuteniacuteldquo soubor charakteristik stereotypů a reprezentaciacute ktereacute sem ziacuteskal vstupem do supermarketu
bull zaacutekon zvlaacuteštniacute vazby ndash prostřediacute ovlivňuje zvlaacuteštniacute vazby na objekty ndash třeba důvěra je vztah kteryacute vznikaacute a buduje se mezi lidmi lideacute pak legitimizovali i důvěru v instituce sociaacutelniacute řaacutedy a v dnešniacute době dokonce i důveru (překonaacuteniacute interdikce) v diplastie typu probleacutem dihydrogeacutenmonoxidu Zaacutekonem zvlaacuteštniacute vazby se daacute vysvětlit interdikce (po)slušnosti kterou tak často systeacutemy vyžadujiacute (třeba recepčniacute poslušnost ndash preferovanou recepci produktu)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Přenos a druhy reprezentaciacute
Reprezentace ndash opakovaneacute zpřiacutetomněniacute zobrazeniacute předvaacuteděniacute je symbolickyacute mechanismus konstruovaacuteniacute (mediaacutelniacutech) objektů a souvisiacute s reprezentativnostiacute souborem charakteristik nevyhnutelnyacutem k tomuto symbolickeacutemu procesu
Re-prezentovaacuteniacute je předvaacuteděniacute určityacutech pohledů na sociaacutelniacute skupiny ndash jež se pak přiacutejemce učiacute přijiacutemat jako bdquosamozřejmeacuteldquo bdquonormaacutelniacuteldquo (o tom viacutece vypoviacutedaacute analyacuteza přiacutejmu a zakoacutedovaacuteniacute ideologie do mediovaneacuteho sděleniacute ndash Stuart Hall)
Typ je druh reprezentace vlastniacute zobrazovaciacutemu systeacutemu ndash uměniacute V literaacuterniacute produkci je to literaacuterniacute postava (chronotop) charakterizovaacutena tiacutem co reprezentuje Typy jsou detailně propracovaneacute ačkoli zpravidla neexistujiacute v reaacutelneacutem světe na rozdiacutel od stereotypů ndash zjednodušenyacutech reprezentaciacute deformujiacuteciacutech svou předlohu stereotyp vznikaacute zaacuteměrem a opakovanou reprezentaciacute Kriteacuteriem pro přenos vyacuteznamu jsou rozpoznatelnost reprezentativnost atraktivita
Archetypy jsou hluboce zakořeněneacute typy vyjadřujiacute představy viacutery
hodnoty předsudky opraacutevněniacute S archetypaacutelniacutemi a stereotypniacutemi
reprezentacemi v mediaacutelniacute realitě je spojeneacute riziko (nebo pro
marketing vyacutehoda) nekritickeacute fixace ta je totiž přirozenyacutem
důsledkem imagemakingu budovaacuteniacute a posilovaacuteniacute image značky
budovaacuteniacute vztahu ke značce stejně přirozenyacutem jako davovaacute
psychoacuteza kteraacute zaacutekonitě nastane po skolabovaacuteniacute přiacuteslušneacuteho
systeacutem a jeho meacutedia (např po krachu velkeacute společnosti banky)
Přenosem dochaacuteziacute k introjekci co je podle gestaltistu Fritza Perlse
neurotickyacute mechanismus pomociacute něhož vtělujeme do naacutes
samotnyacutech vzory postoje způsoby činnostiacute a myšleniacute ktereacute nejsou
ve skutečnosti naše
ADŽAJA (AJAYA) Swami Psychoterapie Vyacutechodu a Zaacutepadu Sjednocujiacuteciacute paradigma Praha Chvojkovo nakladatelstviacute 2000 194 s ISBN 80-86183-18-1 s 98 ndash 99
Provokovanaacute projekce se využiacutevaacute na identifikaci projekčniacutech mechanismů u pacienta prostřednictviacutem konotaciacute i v tzv Rorschachovyacutech skvrnaacutech (pacient popisuje co podle něj zobrazujiacute utajenou informaciacute pro vetšinu pacientů zůstavaacute že terapeut ukazuje každeacutemu pacientovi vždy ty stejneacute předlohy ndash logickou recepčniacute reakciacute toho kdo to odhaliacute hned by bylo řiacutect bdquoty skvrny nezobrazujiacute nic ndash zajiacutemaacute vaacutes jen jakyacute vyacuteznam jim přiřadiacutemldquo)
VALČEK Peter Neviditeľnyacute horizont civilizaacutecie In Slovo ndash Roč 4 (2002) č 24 s 10 ndash 11
Kořeny neurotickeacuteho mechanismu vklaacutedaniacute ciziacutech vyacuteznamů můžeme hledat v intenzitě argumentace pro daneacute meacutedium pro danou situaci Člověk zavřenyacute v kabině sveacuteho auta se ohlušuje jednotvaacuterniacutem hlukem ze sveacuteho autoraacutedia CDmp3 přehraacutevače ne kvůli tomu aby neslyšel zvuk motoru ale proto aby se ani na chviacuteli neodpojil od uměleacute reality meacutediiacute multimediaacutelniacuteho světa ndash aby si ji ustavičně bdquozpřiacutetomňoval a na niacute participovalldquo
Tahle deformace je deformaciacute fatickeacute funkce komunikace
Projekci takeacute chybiacute vlastniacute pojmovaacute řeč podstatou projekce je zamlženiacute zneviditelněniacute zneprůhledněniacute označovaneacuteho
Sigmund Freud považoval projekci za obrannyacute mechanismus psychiky kteryacute posouvaacute nechtěneacute nebo nezpracovaneacute (nebo přiacuteliš intenzivniacute) obsahy do nevědomiacute virtuaacutelně se jich zbavuje a promiacutetaacute je do psychiky jinyacutech
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 85
Interjekce je zkratkovitaacute až zkratovaacute symbolizace udalostiacute jejich mimetickyacutemi naacutehradkami jsou to přechody zkracujiacuteciacute cestu aktuaacutelniacute kombinatorice vyacuteznamu P Valček uvaacutediacute že klasickou formu seacutemantickeacute interjekce jako kondenzačniacuteho mechanismu vysvětlil S Freud v sovislosti s analogiiacute mezi vtipem a snem Zdrojem sociativniacutech efektů humoru a takeacute intrapsychickeacute magičnosti snu je vždy kraacutetkeacute spojeniacute prvků z různyacutech seacutemantickyacutech uacuterovniacute (kondenzujiacuteciacute interjekce zhuštěniacute Verdichtung ndash mechanismus takoveacuteho konstruovaacuteniacute vyacuteznamu je popsanyacute jako snovaacute suspenze)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 126
Atributivniacute seacutemantizace atributivniacute vyacuteznam ndash přiřazovaacuteniacute
vyacuteznamu argumentace pro bez ohledu na celostniacute strukturu
atribuce jsou popsaacuteny v kognitivniacute psychologii a vysvětlujiacute
mechanismus difuze vzaacutejemneacuteho vniacutemaacuteniacute motivace chovaacuteniacute
nebo činnosti založenyacute na tendenci člověka přisuzovat aktem
vyacutesledkem uacutespěchem neuacutespěchem určiteacute situačně zvoleneacute
vnějšiacute i vnitřniacute přiacutečiny
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 103 ndash 104
bull datasexualita ndash posedlost daty
Komunikačniacute (nelaacutetkovaacute) zaacutevislost nebo moacutedniacute kulturniacute trend
bull meacutedium = seacutemiotickyacute produkt uvaacutedějiacuteciacute do jineacuteho stavu vědomiacutereality
bull meacutedium způsobuje extenzi schopnosti ale pak i amputaci
bull (digitalizace informaciacute ndash bryacutele ndash Hubblův teleskop - dron ztratiacuteme schopnost čiacutest a rozlišovat znaky)
bull človek robot ndash kyborg transhumanizmus a technokracie
bull kultivace přiacutejemce v mediaacutelniacute realitě a poruchy přiacutejmu
Šablona pro předsevzetiacute 2014 - DOWNLOAD
Chcete taky ziacuteskat životniacute data a vědět jak si na tom stojiacutete
Staacutehněte si šablonu kterou jsem vytvořil pro rok 2014 včetně vysvětlivek a prvniacuteho předvypněneacuteho měsiacutece Během pěti minut nahradiacutete meacute ciacutele za sveacute a můžete začiacutet svůj prvniacute datasexuaacutelniacute rok
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoJsou totaacutelně k ničemu Že je lidi nedodržiacute většinou vědiacute už v
momentě kdy si je uklaacutedajiacute Ještě horšiacute ale je že i kdyby je dodržet
chtěli na konci roku nedokaacutežiacute vyhodnotit jestli uspěli Proto jsem na
novoročniacute predsevzetiacute šel loni jinak S daty a Excelem Diacuteky tomu
viacutem že jedno se mi podařilo splnit na 88 ldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoDiacuteky datům jsem si nicmeacuteně v posledniacute čtvrtině roku uvědomil jak
na tom jsem a naordinoval si každyacute viacutekend alespoň jeden volnyacute den
Což lze pěkně vidět na vizualizaci Stejně jako to že jsem loni měl
dvě obdobiacute kdy jsem jel měsiacutec v kuseldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoTrue datasexuals however will not stop at just collecting and recording bits of data from the Web They are obsessively driven to use a proliferating number of mobile devices and apps to make data-grooming a reality
-
Opravdoviacute datasexualoveacute se nezastaviacute u sbiacuteraacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute bitů dat z webu Jsou posedle pohaacuteněny použiacutevat celou řadu množiacuteciacutech se mobilniacutech zařiacutezeniacute a aplikaciacute aby se jejich peacuteče o uacutedaje stala realitouldquo
Basulto Dominic Meet the Urban Datasexual
In bigthinkcom 16 4 2012 Dostupneacute elektronicky na
httpbigthinkcomendless-innovationmeet-the-urban-datasexual
social media analyst Dominic Basulto describes datasexuals as individuals who ldquoare relentlessly digital They obsessively record everything about their personal lives and they think data is sexyhellipTheir livesmdashfrom a data perspective at leastmdashare perfectly groomedrdquo
Sociaacutelniacute meacutedia analytik Dominic Basulto popisuje datasexuaacutely jako jednotlivce kteřiacute bdquojsou neuacutenavně digitaacutelniacute Posedle zaznamenaacutevajiacute vše o osobniacutem životě a mysliacute si že data jsou sexy Jejich životy jsou přinejmenšiacutem z hlediska dat perfektně upraveneacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies
6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na
httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
I think a large component of social media usage is the concept of tracking As McFedries explains specifically when it comes to a datasexual everything online is a numbers game Individuals in the digital realm obsess about how many likes their profile picture has received and how this number compares to their fellow Facebook users This same idea can be applied to Twitter Instagram or any other social media platform Itrsquos the idea that a single number defines your social status and level of popularity Someone with 50 profile picture likes is obviously so much cooler than someone with 15 right In reality we all know that the number of likes we receive of the number of Facebook friends we have doesnrsquot actually reflect our social standing in the world It does however alter the way others perceive us
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Mysliacutem že velkaacute součaacutest využitiacute sociaacutelniacutech meacutediiacute je koncept sledovaacuteniacute Jak McFedries vysvětluje zvlaacuteště když přijde na datasexuaacutely vše on-line je hra čiacutesel Jednotlivci v digitaacutelniacute fascinaci sniacute o tom kolik maacute raacuted maacute jejich profilovyacute obraacutezek lajků a způsobu jakyacutem toto čiacuteslo srovnaacutevats ostatniacutemi uživateli Facebooku Stejnyacute naacutepad může byacutet aplikovaacuten na Twitter Instagram nebo jineacute sociaacutelniacute mediaacutelniacute platformy Je to myšlenka že jedno čiacuteslo definuje vaše sociaacutelniacute postaveniacute a uacuteroveň popularity Někdo s 50 obraacutezkami v profilu je samozřejmě tolik atraktivnějšiacute než někdo s 15 že Ve skutečnosti všichni viacuteme že počet lajků od přaacutetel na Facebooku neniacute ve skutečnosti naše společenskeacute postaveniacute ve světě Nicmeacuteně měniacute to způsob jak naacutes ostatniacute vniacutemajiacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Děkuji za pozornost
PhDr Peter Jan Kosmaacutely PhD
V přiacutepadě nejasnostiacute mě kontaktujte na kosmalyvip-vscz
Některeacute znaacutemeacute sociaacutelněpsychologickeacute experimenty
Stanfordskyacute experiment (14-20 8 1971)
Spočiacuteval v uzavřeniacute určiteacuteho počtu dobrovolniacuteků do uměle vytvořeneacuteho vězeniacute v roliacutech vězňů a dozorců a sledovaacuteniacute jejich chovaacuteniacute Psycholog Philip Zimbardo rozdělil 9 a 9 uacutečastniacuteků do dvou skupin ndash bdquovězňi a dozorcildquo Experiment se odehraacuteval ve sklepniacutech prostorech Stanfordskeacute univerzity a musel byacutet po šesti dnech předčasně ukončen Vězni se druhyacute den vzbouřili a reakce dozorců byly nečekaně brutaacutelniacute
Způsob jakyacutem bylo v kraacutetkeacute době změněno chovaacuteniacute předevšiacutem dozorců byl zcela šokujiacuteciacute jak pro ně tak pro Zimbarda samotneacuteho Ukaacutezalo se že zdravyacute člověk je-li vystaven extreacutemniacutem podmiacutenkaacutem se může radikaacutelně změnit (nebo změnit sveacute chovaacuteniacute) a to ve velmi kraacutetkeacute doběHlavniacute zaacutevěr kteryacute Zimbardo učinil z tohoto experimentu byl naacutezor že brutaacutelniacute zločiny napřiacuteklad v době vaacutelky nejsou diacutelem žaacutednyacutech psychopatů ani lidskyacutech zrůd ale obyčejnyacutech lidiacute vystavenyacutech nepřekonatelneacutemu tlaku okolnostiacute
httpcswikipediaorgwikiStanfordskyacute_vězeňskyacute_experiment httpwwwprisonexporg
Systeacutemovaacute teorie
Skupinovaacute dynamika je metoda kde systeacutemoveacute uvažovaacuteniacute pomaacutehaacute porozumět sociaacutelniacutem interakciacutem zkoumaacuteniacutem rozdiacutelů
Charakteristiky systeacutemu podle Batesona
bull Systeacutem pracuje s rozdiacutely definovanyacutemi jako odchylky od hranice za kterou se už tvořiacute informace
bull Systeacutem se sklaacutedaacute z bdquouzavřenyacutech smyčekldquo nebo obvodů podeacutel kteryacutech fungujiacute rozdiacutely nebo transformace
bull Udaacutelosti v systeacutemu jsou spiacuteš napaacutejeny v raacutemci systeacutemu než vlivem spouštěče (když se dotknete šneka děsiacute vaacutes to spiacuteše diacuteky vlastniacute energii než energii z vašeho kontaktu)
bull Systeacutemy vykazujiacute rekurzivitu nebo kruhovou přiacutečinnost co znamenaacute že systeacutem využiacutevaacute vyacutesledky svyacutech vlastniacutech operaciacute jako zaacuteklad dalšiacutech operaciacute
Bateson G (ed) A sacred unity Further steps to an ecology of mind Rodney Donaldson San Francisco Harper Collins 1991 s 212
Jednotky ktereacute charakterizoval Lev Vygotsky jako zoacuteny proximity jsou přiacutekladem systeacutemoveacuteho uvažovaacuteniacute
Berger a Luckmann při vyacutekladu způsobu vzniku instituciacute zcela
opomiacutejejiacute otaacutezku proč ke konsensu dochaacuteziacute Podle nich je volba
jakyacute způsob řešeniacute probleacutemu se stane instituciacute zcela arbitraacuterniacute
Uacuteplně opomiacutejejiacute otaacutezku jakyacutem způsobem se na vyacuteběru instituce
podiacuteliacute fungovaacuteniacute samotneacute reality (jen způsob řešeniacute kteryacute je v
souladu s realitou může byacutet dlouhodobě funkčniacute)
Niklas Luhmann kteryacute se pokoušiacute o zavedeniacute systeacutemoveacute teorie do
sociologie tvrdiacute že sociaacutelniacute systeacutemy jsou autopoietickeacute
(sebevytvaacuteřejiacuteciacute se) a sebereferenčniacute
STODOLA JIŘIacute Individua sociaacutelniacute siacutetě a poznaacuteniacute Možnosti a limity kognitivniacuteho a sociaacutelně-domeacutenoveacuteho paradigmatu v informačniacute vědě a realistickyacute model domeacuteny ProInflow [online] 21082012 Dostupneacute elektronicky na lthttpproinflowczindividua-socialni-site-poznani-moznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-v-inforgt ISSN 1804ndash2406
Autopoiesis je termiacuten kteryacute do biologie zavaacutediacute Maturana a Varela
a v podstatě znamenaacute vlastnost živyacutech systeacutemů kterou popsal již
Aristoteleacutes ndash jejich schopnost udržovat se v uspořaacutedaneacutem stavu
hyacutebat sebou a čerpat ze sveacuteho okoliacute energii a informace
Sebereference znamenaacute schopnost referovat k sobě což v podstatě
znamenaacute poznaacutevat sebe sama tj učinit sebe objektem vlastniacuteho
poznaacuteniacute Takovou schopnostiacute však disponujiacute jen inteligentniacute tvoroveacute
(spolehlivě ji můžeme připsat pouze lidem ačkoliv někteřiacute autoři ji
rozpoznaacutevajiacute i u některyacutech vyššiacutech živočichů) V Luhmannově pojetiacute
je tedy sociaacutelniacute systeacutem v podstatě živyacute a sebevědomyacute což je
vlastnost individuiacute
STODOLA JIŘIacute Individua sociaacutelniacute siacutetě a poznaacuteniacute Možnosti a limity kognitivniacuteho a sociaacutelně-domeacutenoveacuteho paradigmatu v informačniacute vědě a realistickyacute model domeacuteny ProInflow [online] 21082012 Dostupneacute elektronicky na lthttpproinflowczindividua-socialni-site-poznani-moznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-v-inforgt ISSN 1804ndash2406
Domeacutena je složityacute agregaacutet kteryacute se sklaacutedaacute z
bull objektů zkoumaacuteniacute
bull subjektů poznaacuteniacute a tvůrců informačniacutech objektů
bull informačniacutech objektů
bull informačniacutech a komunikačniacutech vztahů mezi objekty zkoumaacuteniacute subjekty a informačniacutemi objekty
bull vztahů souladu či nesouladu mezi objekty subjekty a informačniacutemi objekty ktereacute vznikajiacute na zaacutekladě informačniacutech a komunikačniacutech vztahů
STODOLA JIŘIacute Individua sociaacutelniacute siacutetě a poznaacuteniacute Možnosti a limity kognitivniacuteho a sociaacutelně-domeacutenoveacuteho paradigmatu v informačniacute vědě a realistickyacute model domeacuteny ProInflow [online] 21082012 Dostupneacute elektronicky na lthttpproinflowczindividua-socialni-site-poznani-moznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-v-inforgt ISSN 1804ndash2406
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Zpětnaacute vazba
bull Vizualizace
bull Koncentrace
bull Vytvaacuteřeniacute separovanyacutech mentaacutelniacutech modelů
bull Konstruktivismus
bull Akomodace
bull Hra
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute ve vyacuteuce
bull Akomodace ndash korekce pomociacute počiacutetačovyacutech programů
bull Hra - Počiacutetačovaacute hra rozviacutejiacute logickeacute a strategickeacute myšleniacute postřeh zvyšuje sebedůvěru pomaacutehaacute postiženyacutem Hra produkuje radost dokaacuteže zaměstnat jedince a vyplnit mu volnyacute čas
- pomaacutehaacute v učeniacute a hlavně je přirozenou součaacutestiacute života
Sociologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute ve vyacuteuce
bull Informačniacute technologie jsou jakyacutemsi urychlovačem působeniacute učitele ve vyacuteuce dokaacutežiacute znaacutesobit uacutečinek dobreacute ale bohužel i špatneacute vyacuteuky
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Zpětnaacute vazba
Zpětnou vazbou je člověk zpraven o uacutespěšnosti či neuacutespěšnosti sveacuteho počiacutenaacuteniacute
Počiacutetač může poskytnout zpětnou vazbu prakticky okamžitě
Neosobniacute poskytovaacuteniacute zpětneacute vazby posiluje intensionaacutelniacute (vnitřniacute) motivaci žaacuteka kdy snaha vyřešit probleacutem neniacute nahrazovaacutena snahou zviditelnit se v očiacutech učitelovyacutech a zaliacutebit se mu [Fontana] Zodpovědnost za spraacutevnost řešeniacute nemůže žaacutek přesunout na jinou osobu
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Vizualizace
- použiacutevaacuteniacute naacutekresů naacutečrtků obraacutezků grafů
- Člověk maacute omezenou tzv aktivniacute paměť kterou při učeniacute nedokaacuteže překročit
- Učiacute-li se člověk nějakyacute novyacute abstraktniacute pojem spotřebovaacutevaacute velkou čaacutest sveacute aktuaacutelniacute paměťoveacute kapacity na představovaacuteniacute si daneacute situace na ktereacute učitel pojem vysvětluje Vizualizace pomaacutehaacute čaacutest aktuaacutelniacute paměti uvolnit ve prospěch dalšiacutech mentaacutelniacutech činnostiacute (jako je indukce abstrakce komparace dedukce symbolizace apod)
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Koncentrace
Pomoc počiacutetače zde spočiacutevaacute v tom že za žaacuteka vyřešiacute snadneacute jednotliveacute diacutelčiacute kroky ktereacute vykonaacute na žaacutekův přiacutekaz a nechaacute jej koncentrovat myšleniacute pouze v uacuterovni vyššiacute
bull Vytvaacuteřeniacute separovanyacutech mentaacutelniacutech modelů
Dostatečně dlouhyacutem opakovanyacutem ziacuteskaacutevaacuteniacutem separovanyacutech modelů člověk ziacuteskaacute dostatečnou zkušenost s danyacutem pojmem aby si mohl vytvořit model obecnyacute univerzaacutelniacute Nedostatečneacute ziacuteskaacuteniacute a zpracovaacuteniacute separovanyacutech modelů vede k formalismu tedy k situaci kdy člověk vytvořiacute chybnyacute obecnyacute model daneacuteho jevu či pojmu
bull Konstruktivismus
Počiacutetačoveacute prostřediacute ověřuje v praxi naacutepady hypoteacutezy a žaacutek může vlastniacute aktivitou danyacute novyacute pojem zkonstruovat přijiacutet ldquona tordquo saacutem objevit jej pro sebe
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Přiacutestup ke komunikaci jako k zpracovaacuteniacute informaciacute (information
processing) 1950 ndash 1960 prvniacute počiacutetače umožňujiacute psychologům
srovnaacutevat způsob jakyacutem uklaacutedaacute a zpracovaacutevaacute informace počiacutetač na
rozdiacutel od člověka (mysl paměť myšleniacute)
Selektivniacute pozornost šum a dalšiacute rušeniacute komunikace již nebyly
otaacutezkou techniky (Shannon Weaver) ale percepce (vniacutemaacuteniacute) a
recepce (přiacutejmu) rozděleniacute pozornosti přepiacutenaacuteniacute pozornosti
Kapacita pozornosti omezenaacute na jistyacute počet věciacute a zpracuje omezeneacute
množstviacute informaciacute
Instrukčniacute dizajn paměť se nemaacute přetěžovat maacute dokončit uacutekol než
začne dalšiacute pokud jsou paměť a mysl přetiacuteženy učeniacute se nemůže
uskutečnit
Kognitivniacute přiacutestup bull Jean Piaget (1896-1980) - Vyacutevojovaacute staacutedia vyacutevojovaacute psychologie - vliv strukturalizmu a konstruktivistickaacute teorie znalosti - staacutedia kognitivniacuteho vyacutevoje Senzomotorickeacute staacutedium od narozeniacute do 2 let života Předoperačniacute staacutedium od 2 do 7 let (egocentrickeacute myšleniacute) Stadium konkreacutetniacutech operaciacute od 7 do 11-12 let (logika klasifikace) Stadium formaacutelniacutech operaciacute 12 let (konstrukce idejiacute abstraktniacute myšleniacute) Dopad na počiacutetačoveacute vědy a vědy o uměleacute inteligenci bdquoSeymour Papert použil Piagetovu praacuteci při vytvaacuteřeniacute Logo programming language Alan Kay použil Piagetovy teorie jako zaacuteklad pro Dynabook programming system conceptk vyvinutiacute Alto prototypu kteryacute jako prvniacute objevil zaacuteklady grafickeacuteho uživatelskeacuteho rozhraniacute (GUI) a ovlivnil vytvořeniacute uživatelskyacutech rozhraniacute v 80 letech 20 stoletiacute a pozdějildquo
zdroje httpcswikipediaorgwikiJean_Piaget httpenwikipediaorgwikiFileJean_Piaget_in_Ann_Arborpng
Kognitivniacute přiacutestup bull geštalt (gestalt) psychologie (od roku 1900) - scheacutemata ktereacute si učiacuteciacute se vytvaacuteřiacute v reakci na prostřediacute - 2 předpoklady - Paměť ndash organizovanyacute systeacutem zpracovaacuteniacute informaciacute - Primaacuterniacute znalosti (prior knowledge) ndash tvořiacute epistemickeacute kompetence - scheacutema jako zaacutekladniacute jednotka porozuměniacute vzdělaacutevaciacutemu obsahu (Piaget) - vyacutevojoveacute procesy podle Piageta adaptace na prostřediacute po vyvolaacuteniacute
interakce (disonance) nastaacutevaacute začleňovaacuteniacute novyacutech informaciacute do staacutevajiacuteciacutech konceptů (asimilace) pak může proběhnout proces změn staacutevajiacutech scheacutemat (akomodace) Učeniacute pomociacute opakovanyacutech akciacute využiacutevaacute proces zrcadloveacute abstrakce (reflecting abstraction) schopnost identifikovat vlastnosti objektů podle toho jakeacute uacutečinky na ně majiacute různeacute akce využiacutevaacute proces empirickaacute abstrakce (empirical abstraction) Jsou to dvojiacute procesy vytvaacuteřeniacute noveacuteho kognitivniacuteho staacutedia (cognitive stage) Naacutesleduje rozpoznaacutevaacuteniacute složitějšiacutech objektů a vytvaacuteřeniacute složitějšiacutech uacutekonů Pokud znalosti ziacuteskaneacute v jednom staacutediu vedou prudce a rapidně k noveacutemu vyššiacutemu staacutediu pochopeniacute řiacutekaacuteme že proběhl bdquogestaltldquo
zdroj httpcswikipediaorgwikiJean_Piaget
Kognitivniacute zaacutetěž (cognitive load) John Sweller - pracovniacute paměť umiacute procesovat 7 +- 2 scheacutemat - na řešeniacute probleacutemu potřebuje učiacuteciacute se množstviacute kognitivniacute procesniacute kapacity maacute omezenou bdquopracovniacute paměťldquo ale neomezenou dlouhodobou paměť (scheacutemata se do niacute uklaacutedajiacute a z niacute vyvolaacutevajiacute) - teorie z oboru instrukčniacuteho dizajnu (instructional design) kde je
informaciacute to co svojiacute strukturou dovoluje učiacuteciacutemu se vyviacutejet scheacutemata automaticky a rychle (tyto informace jsou uchovaacutevaacuteny v dlouhodobeacute paměti jako naacutevyky)
1 vnitřniacute zaacutetěž (intrinsic c load) inherentniacute komplexnost naacuteročnost uacutekolu učiacuteciacute se nekontroluje bdquoporcovaacuteniacuteldquo obsahu do věcnyacutech probleacutemů
2 vnějšiacute zaacutetěž (extraneous c load) dalšiacute a nadbytečneacute informace v průběhu vyacutekladu rozptyluje od učeniacute naacutesledek vysokeacute vnitřniacute zaacutetěže
3 podstatnaacute zaacutetěž (germane c load) vědomaacute aktivita uacutekolově řiacutezena vytvaacuteřeniacute scheacutemat přijatelnaacute zaacutetěž vysokaacute vnitřniacute niacutezkaacute vnějšiacute vysokaacute podstatnaacute
zdroje httpeducationartsunsweduaumediaProfilecacheR148174-swellerjpg httpwwwinstructionaldesignorgtheoriescognitive-loadhtml
Kognitivniacute věda
bull Kognitivniacute věda je transdisciplinaacuterniacute obor kteryacute se věnuje studiu procesů ziacuteskaacutevaacuteniacute a využiacutevaacuteniacute znalostiacute myšleniacute učeniacute a rozhodovaacuteniacute nejen u lidiacute ale i u uměle vytvořenyacutech systeacutemů K tomuto studiu využiacutevaacute vyacutesledky vyacutezkumů i metody mnoha vědeckyacutech oborů (např filozofie antropologie lingvistiky psychologie informatiky kybernetiky biologie neurověd informačniacute vědy) Ciacutelem kognitivniacute vědy je tyto poznatky z jednotlivyacutech oborů sjednotit a propojit a nahliacutežet na ně v širokeacutem kontextu Vyacutesledkem zkoumaacuteniacute pak maacute byacutet komplexniacute pohled na vyacuteše zmiacuteněneacute procesy a lepšiacute porozuměniacute tomu jak probiacutehajiacute Aplikaciacute poznatků kognitivniacute vědy může byacutet počiacutetačoveacute modelovaacuteniacute jednotlivyacutech kognitivniacutech procesů či složitějšiacutech struktur simulujiacuteciacutech lidskeacute myšleniacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull kognitivniacute hexagram zobrazuje šest oborů spolupracujiacuteciacutech v raacutemci kognitivniacute vědy
Vztahy mezi discipliacutenami
kognitivniacute vědy v roce 1978
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle MILLER George A The cognitive revolution a historical perspective Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 3 s 141-144 ISSN 1364-6613
Kognitivniacute věda
bull vzaacutejemnaacute interakce
bull a součinnost
bull v raacutemci kognitivniacute vědy
Kognitivniacute věda
obory a podobory
ktereacute se na niacute podiacutelejiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle HAVEL Ivan M Věda o duši Vesmiacuter 2000 roč 79 č 7 s 363 ISSN 0042-4544
Kognitivniacute věda
Počaacutetky kognitivniacute vědy byly ovlivněny pracemi z oblasti raneacute
kybernetiky ve 30 a 40 letech např Warrena McCullocha a Waltera
Pitse kteřiacute se snažili porozumět zaacutesadaacutem organizace znalostiacute v mysli a
vytvořili prvniacute varianty vyacutepočetniacutech modelů inspirovanyacutech strukturou
biologickyacutech neuronovyacutech siacutetiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
Důležityacute přiacutenos znamenal vyacutevoj na poli teorie algoritmů a digitaacutelniacutech
počiacutetačů ve 40 a 50 letech zejmeacutena praacutece Alana Turinga a Johna
von Neumanna Von Neumannova architektura počiacutetače byla pro
kognitivniacute vědu vyacuteznamnaacute jako krok ve vyacutevoji vyacutezkumneacuteho naacutestroje
(počiacutetače) i jako metafora mezi strojovyacutem a lidskyacutem myšleniacutem Půdu
pro noveacute myšlenky v oblasti experimentaacutelniacute psychologie připravil
odklon od behaviorismu (kteryacute ignoroval některeacute otaacutezky ohledně
lidskeacuteho myšleniacute jako představivost jazyk či řešeniacute probleacutemů)
reprezentovanyacute např pracemi Noama Chomskeacuteho či Karla Spencera
Lashleyho
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Podobu vědniacute discipliacuteny ziacuteskala v polovině sedmdesaacutetyacutech let kdy vznikla Společnost pro kognitivniacute vědu (Cognitive Science Society) a byl založen časopis Cognitive Science
bull Za zakladatele či průkopniacuteky kognitivniacute vědy lze považovat tyto osobnosti George Miller John McCarthy Marvin Minski Allen Newell Herbert Simon Noam Chomsky
bull Prvniacute z nich psycholog G Miller ve sveacutem člaacutenku z roku 19566 poukaacutezal na omezeniacute lidskeacute mysli (např kapacitu kraacutetkodobeacute paměti) a vyjaacutedřil domněnku že tato omezeniacute jsou v mysli vyřešena pomociacute mentaacutelniacutech reprezentaciacute ktereacute informace zaznamenaacutevajiacute po malyacutech daacutevkaacutech K zakoacutedovaacuteniacute a dekoacutedovaacuteniacute informace jsou pak zapotřebiacute mentaacutelniacute procesy
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Uacutestředniacute hypoteacutezou kognitivniacute vědy kteraacute je dostatečně obecnaacute aby zastřešila všechny současneacute teoretickeacute přiacutestupy v raacutemci kognitivniacute vědy je komputačněreprezentativniacute uchopeniacute mysli (CRUM ndash Computational-Representational Understanding of Mind)
bull Podle tohoto přiacutestupu lze lidskeacute myšleniacute nejleacutepe pochopit a vysvětlit pomociacute reprezentujiacuteciacutech struktur v mysli a vyacutepočetniacutech procedur ktereacute operujiacute na těchto strukturaacutech CRUM využiacutevaacute jak analogii s fungovaacuteniacutem počiacutetače (datoveacute struktury ndash mentaacutelniacute reprezentace algoritmy ndash vyacutepočetniacute procedury běh programu ndash myšleniacute) tak i analogii se strukturou mozku (konekcionistickyacute přiacutestup ndash neurony a jejich propojeniacute hrajiacute roli datovyacutech struktur a nervoveacute vzruchy jsou analogiiacute algoritmů)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
V současnosti podle Thagarda (2001) existuje šest hlavniacutech teoretickyacutech přiacutestupů k vysvětleniacute povahy reprezentaciacute a vyacutepočetniacutech procedur (modelovaacuteniacute myšleniacute) ndash logika pravidla pojmy představy analogie a konekcionistickeacute siacutetě
bull Dalšiacute přiacutestup kteryacute se uplatňuje v raacutemci experimentaacutelniacute robotiky a uměleacuteho života vysvětluje kognici jako vzaacutejemnou interakci těla agenta a okolniacuteho prostřediacute Umělyacute život (artificial life alife) se snažiacute porozumět zaacutekladniacutem obecnyacutem vlastnostem živyacutech systeacutemů pomociacute vyvolaacuteniacute přirozeneacuteho chovaacuteniacute v softwaru hardwaru a biochemickyacutech sloučeninaacutech Studium zaacutekladniacutech abstraktniacutech vlastnostiacute živyacutech systeacutemů např nezaacutevisleacuteho adaptivniacuteho a inteligentniacuteho chovaacuteniacute tvořiacute styčnou plochu mezi umělyacutem životem a kognitivniacute vědou (Bedau 2003)
THAGARD Paul Cognitive Science In Edward N Zalta (ed) Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] Fall 2009 Edition Stanford Stanford University Center for the Study of Language and Information The Metaphysics Research Lab copy 2007 first publ Mon Sep 23 1996 substantive rev Mon Apr 30 2007 [cit 2009-12-03] Dostupnyacute z WWW lthttpplatostanfordeduarchivesfall2009entriescognitive-sciencegt ISSN 1095-5054
BEDAU Mark A Artificial life organization adaptation and complexity from the bottom up Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 11 s 505-512 ISSN 1364-6613
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Vyacutezkumneacute metody použiacutevaneacute kognitivniacute vědou jsou velmi různorodeacute a využiacutevajiacute např metody vychaacutezejiacuteciacute z psychologie neurověd počiacutetačoveacute vědy a systeacutemoveacute teorie Přiacutekladem jsou experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute mozkoveacute zobrazovaciacute metody vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute neurobiologickeacute metody
bull Experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute (reakčniacute doba psychofyzickeacute odpovědi sledovaacuteniacute pohledu) mozkoveacute zobrazovaciacute metody (PET EEG fMRI optickeacute zobrazovaacuteniacute MEG) vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute (symbolickeacute modelovaacuteniacute modely konekcionistickyacutechneuronaacutelniacutech siacutetiacute fyzickeacute dynamickeacute systeacutemy) neurobiologickeacute metody (přiacutemaacute stimulace mozku sledovaacuteniacute jedneacute buňky zviacuteřeciacute modely)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Neuromarketing
Neuromarketing ndash Wikipedie
Neuromarketing studuje funkce mozku při rozhodovaacuteniacute o koupi produktu httpcswikipediaorgwikiNeuromarketing
httpwwwgreenbookblogorgwp-contentuploads201312Neuromarketingjpg
Neuromarketing
Biometrickeacute metody dokaacutežou poskytnout vodiacutetka k hlubšiacutemu pochopeniacute spotřebitelskeacuteho chovaacuteniacute Poodhaliacute co zaacutekazniacutek skutečně ciacutetiacute na co a jak skutečně reaguje při kontaktu s konkreacutetniacutemi stimuly Zaacutekazniacutekovy vědomeacute deklarace jsou sice důležiteacute ale většinou neodraacutežejiacute jeho reaacutelneacute chovaacuteniacute Na jednu stranu je to zapřiacutečiněno tiacutem že podstatnaacute čaacutest mentaacutelniacutech procesů zaacutekazniacuteka se děje nevědomě přestože majiacute přiacutemyacute vliv na jeho chovaacuteniacute včetně rozhodovaciacutech procesů brand preferenciacute loajality a odhadů Na druhou stranu zde u mnoha procesů funguje vlastniacute zaacutekazniacutekova bdquoautocenzuraldquo kterou dobře ilustruje naacutesledujiacuteciacute přiacuteklad testu očniacute kamerou Zaacutekazniacuteci si zkraacutetka o sobě některeacute věci nejsou schopni uvědomovat a už vůbec naacutem o nich povědět
Jesenskyacute Daniel Neuromarketingoveacute vyacutezkumneacute metody v miacutestě prodeje In MediaGurucz 1362012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201206neuromarketingove-vyzkumne-metody-v-miste-prodejeUyzaSqyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Jak se daacute neuromarketing smysluplně využiacutet Mezi prvniacute a nejčastěji zmiňovaneacute vlaštovky patřiacute praacutece Reada Montague z roku 2004 srovnaacutevajiacuteciacute vniacutemaacuteniacute Pepsi-Coly a Coca-Coly bez znalosti značky naacutepoje (blind test) oproti konzumaci naacutepoje se znalostiacute značky Při testech byly zkoumaacuteny mozkoveacute oblasti konzumentů limonaacuted
Při konzumaci Pepsi byla při pitiacute aktivniacute oblast mozku spojenaacute s pocity odměn chutiacute ndash a to i když zkoumaneacute osoby znaly značku naacutepoje Oproti tomu u Coca Coly byla zaznamenaacutena činnost v předniacute čaacutesti čelniacuteho laloku oblasti spojeneacute s vědomyacutemi preferencemi city nebo osobou samotnou pouze v přiacutepadě kdy konzumenti znali značku naacutepoje Read Montague to komentoval přiacuteznačně bdquoPepsi vyhraacutevaacute mnoho chuťovyacutech testů ale Coca-Cola se prodaacutevaacute leacutepe protože lideacute jsou podvědomě ovlivněni jejiacute image ndash full of life Ale (doposud) to nikdo nezměřilldquo
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Společnost Mindlab joint-venture automobilky Daimler Benz a univerzity v Ulmu zase paacutetrala po přiacutečinaacutech faktu že sportovniacute auta jsou pro zaacutekazniacuteky viacutece atraktivniacute nežli MPV nebo hatchbacky Zjistili že i sporťaacuteky jsou spojeneacute s mozkovyacutemi centry kteraacute se jinak zapojujiacute při užitiacute čokolaacutedy drog nebo při sexu
V kuloaacuterech se špitaacute že velkeacute FMCG koncerny typu PampG využiacutevajiacute neuromarketing pro praacuteci v oblasti packagingu Idea takoveacuteho zaacuteměru je zřejmaacute pohledem do hlavy spotřebitele snadno zjistiacuteme zda se mu při pohledu na konkreacutetniacute obal vyacuterobku aktivujiacute oblasti mozku spojeneacute s emocemi nebo zda spiacuteše vědomě zpracovaacutevaacute racionaacutelniacute informace
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Praha - Noveacute mlyacuteny Google Earth Nahraacuteno 18 1 2011 dostupneacute elektronicky na httpwwwpano ramiocomphoto46737351 mBank spustila teaser na internetoveacute bankovnictviacute In Mediagurucz 7 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediaguruczwp-contentuploads201402mBankjpg a Chuchvalcovaacute Jana Nejsme jako oni hlaacutesajiacute v novyacutech reklamaacutech hned čtyři banky In MarketingSalestydencz 4 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpmarketingsalestydenczrubrikymarketingnejsme-jako-oni-hlasaji-v-novych-reklamach-hned-ctyri-banky_297128html
Catellovy zaacutekony charakterizujiacute interakci prostřediacute a vrozenyacutech
danyacutech dispozic jedince ndash jejich kongruence (průnik) umožňuje
propagaci a mystifikaci využiacutet sveacute prostředky naplno ndash od doby kdy
se zjistilo že prostřediacute jednotlivce se daacute manipulovat byla do toho
zapojena mystifikace a propagace nějakeacute ideologie ndash a systeacutem
kteryacute se zde vyviacutejiacute je marketingovyacute systeacutem
VALČEK P Slovniacutek literaacuternej teoacuterie Bratislava Literaacuterne informačneacute centrum 2006 351 s ISBN 80-89222-09-9
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon vtiskovaacuteniacute ndash prostřediacute maacute při tvorbě oblastiacute kongruence zaacutesadniacute vyacuteznam vnucuje vrozenyacutem dispoziciacutem sveacute podmiacutenky
Zaacutekazniacutek vstupuje do prostřediacute supermarketu a to se na něj snažiacute působit nejrůznějšiacutemi způsoby na uacuterovni uspořaacutedaacuteniacute i různyacutemi pomocnyacutemi prostředky manipulovaacuteniacutem mystifikaciacute a iluziacute Hledajiacuteciacute se v prvniacutech vteřinaacutech snažiacute zorientovat ocitaacute se v situaci hledaacuteniacute a nachaacutezeniacute nejelementaacuternějšiacutech recepčniacutech naacutevodů Po tom jako se zorientuje pochopiacute a zvaacutežiacute předklaacutedanou možnost rozhodne se vkročit a uacutečastnit se
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon pomocnyacutech prostředků ndash prostřediacute ovlivňuje vrozeneacute dispozice (intelekt) pomocnyacutemi prostředky ndash až do 20
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na můj intelekt a krabička cigaret nebo sladkosti u pokladny mi pomaacutehajiacute nezapomenout na důležitou součaacutest naacutekupu
bull zaacutekon tlaku k biosociaacutelniacutemu průměru ndash v prostřediacute je s jedincem jednaacuteno jako s reprezentantem stereotypů ndash je to konstitutivniacute mechanismus mystifikace
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na mou osobnost bez ohledu na vzdělaacuteniacute zkušenosti sociaacutelniacute rodinneacute pracovniacute postaveniacute je každeacutemu předklaacutedaacuten stejnyacute produkt ndash supermarketovaacute demokracie rovnost spotřebitelů je bohužel vyacutesledkem procesu kteryacute neniacute spojen s lidskou činnostiacute je to proces strojoveacute vyacuteroby strojoveacuteho přiacutejmu systeacutem produkce a konzumu
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon determinace oblasti ndash prostřediacute přiacutemo působiacute na určiteacute oblasti (kvality) určuje jistou miacuteru toho co se projeviacute
V supermarketu mi v pozadiacute hraje hudba nerozptyluji se tak okolniacutemi zvuky okolitniacute mluvou Světla hudba prostor ndash všechno působiacute na meacute bdquospotřebitelskeacute chovaacuteniacuteldquo soubor charakteristik stereotypů a reprezentaciacute ktereacute sem ziacuteskal vstupem do supermarketu
bull zaacutekon zvlaacuteštniacute vazby ndash prostřediacute ovlivňuje zvlaacuteštniacute vazby na objekty ndash třeba důvěra je vztah kteryacute vznikaacute a buduje se mezi lidmi lideacute pak legitimizovali i důvěru v instituce sociaacutelniacute řaacutedy a v dnešniacute době dokonce i důveru (překonaacuteniacute interdikce) v diplastie typu probleacutem dihydrogeacutenmonoxidu Zaacutekonem zvlaacuteštniacute vazby se daacute vysvětlit interdikce (po)slušnosti kterou tak často systeacutemy vyžadujiacute (třeba recepčniacute poslušnost ndash preferovanou recepci produktu)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Přenos a druhy reprezentaciacute
Reprezentace ndash opakovaneacute zpřiacutetomněniacute zobrazeniacute předvaacuteděniacute je symbolickyacute mechanismus konstruovaacuteniacute (mediaacutelniacutech) objektů a souvisiacute s reprezentativnostiacute souborem charakteristik nevyhnutelnyacutem k tomuto symbolickeacutemu procesu
Re-prezentovaacuteniacute je předvaacuteděniacute určityacutech pohledů na sociaacutelniacute skupiny ndash jež se pak přiacutejemce učiacute přijiacutemat jako bdquosamozřejmeacuteldquo bdquonormaacutelniacuteldquo (o tom viacutece vypoviacutedaacute analyacuteza přiacutejmu a zakoacutedovaacuteniacute ideologie do mediovaneacuteho sděleniacute ndash Stuart Hall)
Typ je druh reprezentace vlastniacute zobrazovaciacutemu systeacutemu ndash uměniacute V literaacuterniacute produkci je to literaacuterniacute postava (chronotop) charakterizovaacutena tiacutem co reprezentuje Typy jsou detailně propracovaneacute ačkoli zpravidla neexistujiacute v reaacutelneacutem světe na rozdiacutel od stereotypů ndash zjednodušenyacutech reprezentaciacute deformujiacuteciacutech svou předlohu stereotyp vznikaacute zaacuteměrem a opakovanou reprezentaciacute Kriteacuteriem pro přenos vyacuteznamu jsou rozpoznatelnost reprezentativnost atraktivita
Archetypy jsou hluboce zakořeněneacute typy vyjadřujiacute představy viacutery
hodnoty předsudky opraacutevněniacute S archetypaacutelniacutemi a stereotypniacutemi
reprezentacemi v mediaacutelniacute realitě je spojeneacute riziko (nebo pro
marketing vyacutehoda) nekritickeacute fixace ta je totiž přirozenyacutem
důsledkem imagemakingu budovaacuteniacute a posilovaacuteniacute image značky
budovaacuteniacute vztahu ke značce stejně přirozenyacutem jako davovaacute
psychoacuteza kteraacute zaacutekonitě nastane po skolabovaacuteniacute přiacuteslušneacuteho
systeacutem a jeho meacutedia (např po krachu velkeacute společnosti banky)
Přenosem dochaacuteziacute k introjekci co je podle gestaltistu Fritza Perlse
neurotickyacute mechanismus pomociacute něhož vtělujeme do naacutes
samotnyacutech vzory postoje způsoby činnostiacute a myšleniacute ktereacute nejsou
ve skutečnosti naše
ADŽAJA (AJAYA) Swami Psychoterapie Vyacutechodu a Zaacutepadu Sjednocujiacuteciacute paradigma Praha Chvojkovo nakladatelstviacute 2000 194 s ISBN 80-86183-18-1 s 98 ndash 99
Provokovanaacute projekce se využiacutevaacute na identifikaci projekčniacutech mechanismů u pacienta prostřednictviacutem konotaciacute i v tzv Rorschachovyacutech skvrnaacutech (pacient popisuje co podle něj zobrazujiacute utajenou informaciacute pro vetšinu pacientů zůstavaacute že terapeut ukazuje každeacutemu pacientovi vždy ty stejneacute předlohy ndash logickou recepčniacute reakciacute toho kdo to odhaliacute hned by bylo řiacutect bdquoty skvrny nezobrazujiacute nic ndash zajiacutemaacute vaacutes jen jakyacute vyacuteznam jim přiřadiacutemldquo)
VALČEK Peter Neviditeľnyacute horizont civilizaacutecie In Slovo ndash Roč 4 (2002) č 24 s 10 ndash 11
Kořeny neurotickeacuteho mechanismu vklaacutedaniacute ciziacutech vyacuteznamů můžeme hledat v intenzitě argumentace pro daneacute meacutedium pro danou situaci Člověk zavřenyacute v kabině sveacuteho auta se ohlušuje jednotvaacuterniacutem hlukem ze sveacuteho autoraacutedia CDmp3 přehraacutevače ne kvůli tomu aby neslyšel zvuk motoru ale proto aby se ani na chviacuteli neodpojil od uměleacute reality meacutediiacute multimediaacutelniacuteho světa ndash aby si ji ustavičně bdquozpřiacutetomňoval a na niacute participovalldquo
Tahle deformace je deformaciacute fatickeacute funkce komunikace
Projekci takeacute chybiacute vlastniacute pojmovaacute řeč podstatou projekce je zamlženiacute zneviditelněniacute zneprůhledněniacute označovaneacuteho
Sigmund Freud považoval projekci za obrannyacute mechanismus psychiky kteryacute posouvaacute nechtěneacute nebo nezpracovaneacute (nebo přiacuteliš intenzivniacute) obsahy do nevědomiacute virtuaacutelně se jich zbavuje a promiacutetaacute je do psychiky jinyacutech
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 85
Interjekce je zkratkovitaacute až zkratovaacute symbolizace udalostiacute jejich mimetickyacutemi naacutehradkami jsou to přechody zkracujiacuteciacute cestu aktuaacutelniacute kombinatorice vyacuteznamu P Valček uvaacutediacute že klasickou formu seacutemantickeacute interjekce jako kondenzačniacuteho mechanismu vysvětlil S Freud v sovislosti s analogiiacute mezi vtipem a snem Zdrojem sociativniacutech efektů humoru a takeacute intrapsychickeacute magičnosti snu je vždy kraacutetkeacute spojeniacute prvků z různyacutech seacutemantickyacutech uacuterovniacute (kondenzujiacuteciacute interjekce zhuštěniacute Verdichtung ndash mechanismus takoveacuteho konstruovaacuteniacute vyacuteznamu je popsanyacute jako snovaacute suspenze)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 126
Atributivniacute seacutemantizace atributivniacute vyacuteznam ndash přiřazovaacuteniacute
vyacuteznamu argumentace pro bez ohledu na celostniacute strukturu
atribuce jsou popsaacuteny v kognitivniacute psychologii a vysvětlujiacute
mechanismus difuze vzaacutejemneacuteho vniacutemaacuteniacute motivace chovaacuteniacute
nebo činnosti založenyacute na tendenci člověka přisuzovat aktem
vyacutesledkem uacutespěchem neuacutespěchem určiteacute situačně zvoleneacute
vnějšiacute i vnitřniacute přiacutečiny
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 103 ndash 104
bull datasexualita ndash posedlost daty
Komunikačniacute (nelaacutetkovaacute) zaacutevislost nebo moacutedniacute kulturniacute trend
bull meacutedium = seacutemiotickyacute produkt uvaacutedějiacuteciacute do jineacuteho stavu vědomiacutereality
bull meacutedium způsobuje extenzi schopnosti ale pak i amputaci
bull (digitalizace informaciacute ndash bryacutele ndash Hubblův teleskop - dron ztratiacuteme schopnost čiacutest a rozlišovat znaky)
bull človek robot ndash kyborg transhumanizmus a technokracie
bull kultivace přiacutejemce v mediaacutelniacute realitě a poruchy přiacutejmu
Šablona pro předsevzetiacute 2014 - DOWNLOAD
Chcete taky ziacuteskat životniacute data a vědět jak si na tom stojiacutete
Staacutehněte si šablonu kterou jsem vytvořil pro rok 2014 včetně vysvětlivek a prvniacuteho předvypněneacuteho měsiacutece Během pěti minut nahradiacutete meacute ciacutele za sveacute a můžete začiacutet svůj prvniacute datasexuaacutelniacute rok
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoJsou totaacutelně k ničemu Že je lidi nedodržiacute většinou vědiacute už v
momentě kdy si je uklaacutedajiacute Ještě horšiacute ale je že i kdyby je dodržet
chtěli na konci roku nedokaacutežiacute vyhodnotit jestli uspěli Proto jsem na
novoročniacute predsevzetiacute šel loni jinak S daty a Excelem Diacuteky tomu
viacutem že jedno se mi podařilo splnit na 88 ldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoDiacuteky datům jsem si nicmeacuteně v posledniacute čtvrtině roku uvědomil jak
na tom jsem a naordinoval si každyacute viacutekend alespoň jeden volnyacute den
Což lze pěkně vidět na vizualizaci Stejně jako to že jsem loni měl
dvě obdobiacute kdy jsem jel měsiacutec v kuseldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoTrue datasexuals however will not stop at just collecting and recording bits of data from the Web They are obsessively driven to use a proliferating number of mobile devices and apps to make data-grooming a reality
-
Opravdoviacute datasexualoveacute se nezastaviacute u sbiacuteraacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute bitů dat z webu Jsou posedle pohaacuteněny použiacutevat celou řadu množiacuteciacutech se mobilniacutech zařiacutezeniacute a aplikaciacute aby se jejich peacuteče o uacutedaje stala realitouldquo
Basulto Dominic Meet the Urban Datasexual
In bigthinkcom 16 4 2012 Dostupneacute elektronicky na
httpbigthinkcomendless-innovationmeet-the-urban-datasexual
social media analyst Dominic Basulto describes datasexuals as individuals who ldquoare relentlessly digital They obsessively record everything about their personal lives and they think data is sexyhellipTheir livesmdashfrom a data perspective at leastmdashare perfectly groomedrdquo
Sociaacutelniacute meacutedia analytik Dominic Basulto popisuje datasexuaacutely jako jednotlivce kteřiacute bdquojsou neuacutenavně digitaacutelniacute Posedle zaznamenaacutevajiacute vše o osobniacutem životě a mysliacute si že data jsou sexy Jejich životy jsou přinejmenšiacutem z hlediska dat perfektně upraveneacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies
6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na
httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
I think a large component of social media usage is the concept of tracking As McFedries explains specifically when it comes to a datasexual everything online is a numbers game Individuals in the digital realm obsess about how many likes their profile picture has received and how this number compares to their fellow Facebook users This same idea can be applied to Twitter Instagram or any other social media platform Itrsquos the idea that a single number defines your social status and level of popularity Someone with 50 profile picture likes is obviously so much cooler than someone with 15 right In reality we all know that the number of likes we receive of the number of Facebook friends we have doesnrsquot actually reflect our social standing in the world It does however alter the way others perceive us
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Mysliacutem že velkaacute součaacutest využitiacute sociaacutelniacutech meacutediiacute je koncept sledovaacuteniacute Jak McFedries vysvětluje zvlaacuteště když přijde na datasexuaacutely vše on-line je hra čiacutesel Jednotlivci v digitaacutelniacute fascinaci sniacute o tom kolik maacute raacuted maacute jejich profilovyacute obraacutezek lajků a způsobu jakyacutem toto čiacuteslo srovnaacutevats ostatniacutemi uživateli Facebooku Stejnyacute naacutepad může byacutet aplikovaacuten na Twitter Instagram nebo jineacute sociaacutelniacute mediaacutelniacute platformy Je to myšlenka že jedno čiacuteslo definuje vaše sociaacutelniacute postaveniacute a uacuteroveň popularity Někdo s 50 obraacutezkami v profilu je samozřejmě tolik atraktivnějšiacute než někdo s 15 že Ve skutečnosti všichni viacuteme že počet lajků od přaacutetel na Facebooku neniacute ve skutečnosti naše společenskeacute postaveniacute ve světě Nicmeacuteně měniacute to způsob jak naacutes ostatniacute vniacutemajiacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Děkuji za pozornost
PhDr Peter Jan Kosmaacutely PhD
V přiacutepadě nejasnostiacute mě kontaktujte na kosmalyvip-vscz
Systeacutemovaacute teorie
Skupinovaacute dynamika je metoda kde systeacutemoveacute uvažovaacuteniacute pomaacutehaacute porozumět sociaacutelniacutem interakciacutem zkoumaacuteniacutem rozdiacutelů
Charakteristiky systeacutemu podle Batesona
bull Systeacutem pracuje s rozdiacutely definovanyacutemi jako odchylky od hranice za kterou se už tvořiacute informace
bull Systeacutem se sklaacutedaacute z bdquouzavřenyacutech smyčekldquo nebo obvodů podeacutel kteryacutech fungujiacute rozdiacutely nebo transformace
bull Udaacutelosti v systeacutemu jsou spiacuteš napaacutejeny v raacutemci systeacutemu než vlivem spouštěče (když se dotknete šneka děsiacute vaacutes to spiacuteše diacuteky vlastniacute energii než energii z vašeho kontaktu)
bull Systeacutemy vykazujiacute rekurzivitu nebo kruhovou přiacutečinnost co znamenaacute že systeacutem využiacutevaacute vyacutesledky svyacutech vlastniacutech operaciacute jako zaacuteklad dalšiacutech operaciacute
Bateson G (ed) A sacred unity Further steps to an ecology of mind Rodney Donaldson San Francisco Harper Collins 1991 s 212
Jednotky ktereacute charakterizoval Lev Vygotsky jako zoacuteny proximity jsou přiacutekladem systeacutemoveacuteho uvažovaacuteniacute
Berger a Luckmann při vyacutekladu způsobu vzniku instituciacute zcela
opomiacutejejiacute otaacutezku proč ke konsensu dochaacuteziacute Podle nich je volba
jakyacute způsob řešeniacute probleacutemu se stane instituciacute zcela arbitraacuterniacute
Uacuteplně opomiacutejejiacute otaacutezku jakyacutem způsobem se na vyacuteběru instituce
podiacuteliacute fungovaacuteniacute samotneacute reality (jen způsob řešeniacute kteryacute je v
souladu s realitou může byacutet dlouhodobě funkčniacute)
Niklas Luhmann kteryacute se pokoušiacute o zavedeniacute systeacutemoveacute teorie do
sociologie tvrdiacute že sociaacutelniacute systeacutemy jsou autopoietickeacute
(sebevytvaacuteřejiacuteciacute se) a sebereferenčniacute
STODOLA JIŘIacute Individua sociaacutelniacute siacutetě a poznaacuteniacute Možnosti a limity kognitivniacuteho a sociaacutelně-domeacutenoveacuteho paradigmatu v informačniacute vědě a realistickyacute model domeacuteny ProInflow [online] 21082012 Dostupneacute elektronicky na lthttpproinflowczindividua-socialni-site-poznani-moznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-v-inforgt ISSN 1804ndash2406
Autopoiesis je termiacuten kteryacute do biologie zavaacutediacute Maturana a Varela
a v podstatě znamenaacute vlastnost živyacutech systeacutemů kterou popsal již
Aristoteleacutes ndash jejich schopnost udržovat se v uspořaacutedaneacutem stavu
hyacutebat sebou a čerpat ze sveacuteho okoliacute energii a informace
Sebereference znamenaacute schopnost referovat k sobě což v podstatě
znamenaacute poznaacutevat sebe sama tj učinit sebe objektem vlastniacuteho
poznaacuteniacute Takovou schopnostiacute však disponujiacute jen inteligentniacute tvoroveacute
(spolehlivě ji můžeme připsat pouze lidem ačkoliv někteřiacute autoři ji
rozpoznaacutevajiacute i u některyacutech vyššiacutech živočichů) V Luhmannově pojetiacute
je tedy sociaacutelniacute systeacutem v podstatě živyacute a sebevědomyacute což je
vlastnost individuiacute
STODOLA JIŘIacute Individua sociaacutelniacute siacutetě a poznaacuteniacute Možnosti a limity kognitivniacuteho a sociaacutelně-domeacutenoveacuteho paradigmatu v informačniacute vědě a realistickyacute model domeacuteny ProInflow [online] 21082012 Dostupneacute elektronicky na lthttpproinflowczindividua-socialni-site-poznani-moznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-v-inforgt ISSN 1804ndash2406
Domeacutena je složityacute agregaacutet kteryacute se sklaacutedaacute z
bull objektů zkoumaacuteniacute
bull subjektů poznaacuteniacute a tvůrců informačniacutech objektů
bull informačniacutech objektů
bull informačniacutech a komunikačniacutech vztahů mezi objekty zkoumaacuteniacute subjekty a informačniacutemi objekty
bull vztahů souladu či nesouladu mezi objekty subjekty a informačniacutemi objekty ktereacute vznikajiacute na zaacutekladě informačniacutech a komunikačniacutech vztahů
STODOLA JIŘIacute Individua sociaacutelniacute siacutetě a poznaacuteniacute Možnosti a limity kognitivniacuteho a sociaacutelně-domeacutenoveacuteho paradigmatu v informačniacute vědě a realistickyacute model domeacuteny ProInflow [online] 21082012 Dostupneacute elektronicky na lthttpproinflowczindividua-socialni-site-poznani-moznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-v-inforgt ISSN 1804ndash2406
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Zpětnaacute vazba
bull Vizualizace
bull Koncentrace
bull Vytvaacuteřeniacute separovanyacutech mentaacutelniacutech modelů
bull Konstruktivismus
bull Akomodace
bull Hra
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute ve vyacuteuce
bull Akomodace ndash korekce pomociacute počiacutetačovyacutech programů
bull Hra - Počiacutetačovaacute hra rozviacutejiacute logickeacute a strategickeacute myšleniacute postřeh zvyšuje sebedůvěru pomaacutehaacute postiženyacutem Hra produkuje radost dokaacuteže zaměstnat jedince a vyplnit mu volnyacute čas
- pomaacutehaacute v učeniacute a hlavně je přirozenou součaacutestiacute života
Sociologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute ve vyacuteuce
bull Informačniacute technologie jsou jakyacutemsi urychlovačem působeniacute učitele ve vyacuteuce dokaacutežiacute znaacutesobit uacutečinek dobreacute ale bohužel i špatneacute vyacuteuky
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Zpětnaacute vazba
Zpětnou vazbou je člověk zpraven o uacutespěšnosti či neuacutespěšnosti sveacuteho počiacutenaacuteniacute
Počiacutetač může poskytnout zpětnou vazbu prakticky okamžitě
Neosobniacute poskytovaacuteniacute zpětneacute vazby posiluje intensionaacutelniacute (vnitřniacute) motivaci žaacuteka kdy snaha vyřešit probleacutem neniacute nahrazovaacutena snahou zviditelnit se v očiacutech učitelovyacutech a zaliacutebit se mu [Fontana] Zodpovědnost za spraacutevnost řešeniacute nemůže žaacutek přesunout na jinou osobu
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Vizualizace
- použiacutevaacuteniacute naacutekresů naacutečrtků obraacutezků grafů
- Člověk maacute omezenou tzv aktivniacute paměť kterou při učeniacute nedokaacuteže překročit
- Učiacute-li se člověk nějakyacute novyacute abstraktniacute pojem spotřebovaacutevaacute velkou čaacutest sveacute aktuaacutelniacute paměťoveacute kapacity na představovaacuteniacute si daneacute situace na ktereacute učitel pojem vysvětluje Vizualizace pomaacutehaacute čaacutest aktuaacutelniacute paměti uvolnit ve prospěch dalšiacutech mentaacutelniacutech činnostiacute (jako je indukce abstrakce komparace dedukce symbolizace apod)
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Koncentrace
Pomoc počiacutetače zde spočiacutevaacute v tom že za žaacuteka vyřešiacute snadneacute jednotliveacute diacutelčiacute kroky ktereacute vykonaacute na žaacutekův přiacutekaz a nechaacute jej koncentrovat myšleniacute pouze v uacuterovni vyššiacute
bull Vytvaacuteřeniacute separovanyacutech mentaacutelniacutech modelů
Dostatečně dlouhyacutem opakovanyacutem ziacuteskaacutevaacuteniacutem separovanyacutech modelů člověk ziacuteskaacute dostatečnou zkušenost s danyacutem pojmem aby si mohl vytvořit model obecnyacute univerzaacutelniacute Nedostatečneacute ziacuteskaacuteniacute a zpracovaacuteniacute separovanyacutech modelů vede k formalismu tedy k situaci kdy člověk vytvořiacute chybnyacute obecnyacute model daneacuteho jevu či pojmu
bull Konstruktivismus
Počiacutetačoveacute prostřediacute ověřuje v praxi naacutepady hypoteacutezy a žaacutek může vlastniacute aktivitou danyacute novyacute pojem zkonstruovat přijiacutet ldquona tordquo saacutem objevit jej pro sebe
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Přiacutestup ke komunikaci jako k zpracovaacuteniacute informaciacute (information
processing) 1950 ndash 1960 prvniacute počiacutetače umožňujiacute psychologům
srovnaacutevat způsob jakyacutem uklaacutedaacute a zpracovaacutevaacute informace počiacutetač na
rozdiacutel od člověka (mysl paměť myšleniacute)
Selektivniacute pozornost šum a dalšiacute rušeniacute komunikace již nebyly
otaacutezkou techniky (Shannon Weaver) ale percepce (vniacutemaacuteniacute) a
recepce (přiacutejmu) rozděleniacute pozornosti přepiacutenaacuteniacute pozornosti
Kapacita pozornosti omezenaacute na jistyacute počet věciacute a zpracuje omezeneacute
množstviacute informaciacute
Instrukčniacute dizajn paměť se nemaacute přetěžovat maacute dokončit uacutekol než
začne dalšiacute pokud jsou paměť a mysl přetiacuteženy učeniacute se nemůže
uskutečnit
Kognitivniacute přiacutestup bull Jean Piaget (1896-1980) - Vyacutevojovaacute staacutedia vyacutevojovaacute psychologie - vliv strukturalizmu a konstruktivistickaacute teorie znalosti - staacutedia kognitivniacuteho vyacutevoje Senzomotorickeacute staacutedium od narozeniacute do 2 let života Předoperačniacute staacutedium od 2 do 7 let (egocentrickeacute myšleniacute) Stadium konkreacutetniacutech operaciacute od 7 do 11-12 let (logika klasifikace) Stadium formaacutelniacutech operaciacute 12 let (konstrukce idejiacute abstraktniacute myšleniacute) Dopad na počiacutetačoveacute vědy a vědy o uměleacute inteligenci bdquoSeymour Papert použil Piagetovu praacuteci při vytvaacuteřeniacute Logo programming language Alan Kay použil Piagetovy teorie jako zaacuteklad pro Dynabook programming system conceptk vyvinutiacute Alto prototypu kteryacute jako prvniacute objevil zaacuteklady grafickeacuteho uživatelskeacuteho rozhraniacute (GUI) a ovlivnil vytvořeniacute uživatelskyacutech rozhraniacute v 80 letech 20 stoletiacute a pozdějildquo
zdroje httpcswikipediaorgwikiJean_Piaget httpenwikipediaorgwikiFileJean_Piaget_in_Ann_Arborpng
Kognitivniacute přiacutestup bull geštalt (gestalt) psychologie (od roku 1900) - scheacutemata ktereacute si učiacuteciacute se vytvaacuteřiacute v reakci na prostřediacute - 2 předpoklady - Paměť ndash organizovanyacute systeacutem zpracovaacuteniacute informaciacute - Primaacuterniacute znalosti (prior knowledge) ndash tvořiacute epistemickeacute kompetence - scheacutema jako zaacutekladniacute jednotka porozuměniacute vzdělaacutevaciacutemu obsahu (Piaget) - vyacutevojoveacute procesy podle Piageta adaptace na prostřediacute po vyvolaacuteniacute
interakce (disonance) nastaacutevaacute začleňovaacuteniacute novyacutech informaciacute do staacutevajiacuteciacutech konceptů (asimilace) pak může proběhnout proces změn staacutevajiacutech scheacutemat (akomodace) Učeniacute pomociacute opakovanyacutech akciacute využiacutevaacute proces zrcadloveacute abstrakce (reflecting abstraction) schopnost identifikovat vlastnosti objektů podle toho jakeacute uacutečinky na ně majiacute různeacute akce využiacutevaacute proces empirickaacute abstrakce (empirical abstraction) Jsou to dvojiacute procesy vytvaacuteřeniacute noveacuteho kognitivniacuteho staacutedia (cognitive stage) Naacutesleduje rozpoznaacutevaacuteniacute složitějšiacutech objektů a vytvaacuteřeniacute složitějšiacutech uacutekonů Pokud znalosti ziacuteskaneacute v jednom staacutediu vedou prudce a rapidně k noveacutemu vyššiacutemu staacutediu pochopeniacute řiacutekaacuteme že proběhl bdquogestaltldquo
zdroj httpcswikipediaorgwikiJean_Piaget
Kognitivniacute zaacutetěž (cognitive load) John Sweller - pracovniacute paměť umiacute procesovat 7 +- 2 scheacutemat - na řešeniacute probleacutemu potřebuje učiacuteciacute se množstviacute kognitivniacute procesniacute kapacity maacute omezenou bdquopracovniacute paměťldquo ale neomezenou dlouhodobou paměť (scheacutemata se do niacute uklaacutedajiacute a z niacute vyvolaacutevajiacute) - teorie z oboru instrukčniacuteho dizajnu (instructional design) kde je
informaciacute to co svojiacute strukturou dovoluje učiacuteciacutemu se vyviacutejet scheacutemata automaticky a rychle (tyto informace jsou uchovaacutevaacuteny v dlouhodobeacute paměti jako naacutevyky)
1 vnitřniacute zaacutetěž (intrinsic c load) inherentniacute komplexnost naacuteročnost uacutekolu učiacuteciacute se nekontroluje bdquoporcovaacuteniacuteldquo obsahu do věcnyacutech probleacutemů
2 vnějšiacute zaacutetěž (extraneous c load) dalšiacute a nadbytečneacute informace v průběhu vyacutekladu rozptyluje od učeniacute naacutesledek vysokeacute vnitřniacute zaacutetěže
3 podstatnaacute zaacutetěž (germane c load) vědomaacute aktivita uacutekolově řiacutezena vytvaacuteřeniacute scheacutemat přijatelnaacute zaacutetěž vysokaacute vnitřniacute niacutezkaacute vnějšiacute vysokaacute podstatnaacute
zdroje httpeducationartsunsweduaumediaProfilecacheR148174-swellerjpg httpwwwinstructionaldesignorgtheoriescognitive-loadhtml
Kognitivniacute věda
bull Kognitivniacute věda je transdisciplinaacuterniacute obor kteryacute se věnuje studiu procesů ziacuteskaacutevaacuteniacute a využiacutevaacuteniacute znalostiacute myšleniacute učeniacute a rozhodovaacuteniacute nejen u lidiacute ale i u uměle vytvořenyacutech systeacutemů K tomuto studiu využiacutevaacute vyacutesledky vyacutezkumů i metody mnoha vědeckyacutech oborů (např filozofie antropologie lingvistiky psychologie informatiky kybernetiky biologie neurověd informačniacute vědy) Ciacutelem kognitivniacute vědy je tyto poznatky z jednotlivyacutech oborů sjednotit a propojit a nahliacutežet na ně v širokeacutem kontextu Vyacutesledkem zkoumaacuteniacute pak maacute byacutet komplexniacute pohled na vyacuteše zmiacuteněneacute procesy a lepšiacute porozuměniacute tomu jak probiacutehajiacute Aplikaciacute poznatků kognitivniacute vědy může byacutet počiacutetačoveacute modelovaacuteniacute jednotlivyacutech kognitivniacutech procesů či složitějšiacutech struktur simulujiacuteciacutech lidskeacute myšleniacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull kognitivniacute hexagram zobrazuje šest oborů spolupracujiacuteciacutech v raacutemci kognitivniacute vědy
Vztahy mezi discipliacutenami
kognitivniacute vědy v roce 1978
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle MILLER George A The cognitive revolution a historical perspective Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 3 s 141-144 ISSN 1364-6613
Kognitivniacute věda
bull vzaacutejemnaacute interakce
bull a součinnost
bull v raacutemci kognitivniacute vědy
Kognitivniacute věda
obory a podobory
ktereacute se na niacute podiacutelejiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle HAVEL Ivan M Věda o duši Vesmiacuter 2000 roč 79 č 7 s 363 ISSN 0042-4544
Kognitivniacute věda
Počaacutetky kognitivniacute vědy byly ovlivněny pracemi z oblasti raneacute
kybernetiky ve 30 a 40 letech např Warrena McCullocha a Waltera
Pitse kteřiacute se snažili porozumět zaacutesadaacutem organizace znalostiacute v mysli a
vytvořili prvniacute varianty vyacutepočetniacutech modelů inspirovanyacutech strukturou
biologickyacutech neuronovyacutech siacutetiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
Důležityacute přiacutenos znamenal vyacutevoj na poli teorie algoritmů a digitaacutelniacutech
počiacutetačů ve 40 a 50 letech zejmeacutena praacutece Alana Turinga a Johna
von Neumanna Von Neumannova architektura počiacutetače byla pro
kognitivniacute vědu vyacuteznamnaacute jako krok ve vyacutevoji vyacutezkumneacuteho naacutestroje
(počiacutetače) i jako metafora mezi strojovyacutem a lidskyacutem myšleniacutem Půdu
pro noveacute myšlenky v oblasti experimentaacutelniacute psychologie připravil
odklon od behaviorismu (kteryacute ignoroval některeacute otaacutezky ohledně
lidskeacuteho myšleniacute jako představivost jazyk či řešeniacute probleacutemů)
reprezentovanyacute např pracemi Noama Chomskeacuteho či Karla Spencera
Lashleyho
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Podobu vědniacute discipliacuteny ziacuteskala v polovině sedmdesaacutetyacutech let kdy vznikla Společnost pro kognitivniacute vědu (Cognitive Science Society) a byl založen časopis Cognitive Science
bull Za zakladatele či průkopniacuteky kognitivniacute vědy lze považovat tyto osobnosti George Miller John McCarthy Marvin Minski Allen Newell Herbert Simon Noam Chomsky
bull Prvniacute z nich psycholog G Miller ve sveacutem člaacutenku z roku 19566 poukaacutezal na omezeniacute lidskeacute mysli (např kapacitu kraacutetkodobeacute paměti) a vyjaacutedřil domněnku že tato omezeniacute jsou v mysli vyřešena pomociacute mentaacutelniacutech reprezentaciacute ktereacute informace zaznamenaacutevajiacute po malyacutech daacutevkaacutech K zakoacutedovaacuteniacute a dekoacutedovaacuteniacute informace jsou pak zapotřebiacute mentaacutelniacute procesy
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Uacutestředniacute hypoteacutezou kognitivniacute vědy kteraacute je dostatečně obecnaacute aby zastřešila všechny současneacute teoretickeacute přiacutestupy v raacutemci kognitivniacute vědy je komputačněreprezentativniacute uchopeniacute mysli (CRUM ndash Computational-Representational Understanding of Mind)
bull Podle tohoto přiacutestupu lze lidskeacute myšleniacute nejleacutepe pochopit a vysvětlit pomociacute reprezentujiacuteciacutech struktur v mysli a vyacutepočetniacutech procedur ktereacute operujiacute na těchto strukturaacutech CRUM využiacutevaacute jak analogii s fungovaacuteniacutem počiacutetače (datoveacute struktury ndash mentaacutelniacute reprezentace algoritmy ndash vyacutepočetniacute procedury běh programu ndash myšleniacute) tak i analogii se strukturou mozku (konekcionistickyacute přiacutestup ndash neurony a jejich propojeniacute hrajiacute roli datovyacutech struktur a nervoveacute vzruchy jsou analogiiacute algoritmů)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
V současnosti podle Thagarda (2001) existuje šest hlavniacutech teoretickyacutech přiacutestupů k vysvětleniacute povahy reprezentaciacute a vyacutepočetniacutech procedur (modelovaacuteniacute myšleniacute) ndash logika pravidla pojmy představy analogie a konekcionistickeacute siacutetě
bull Dalšiacute přiacutestup kteryacute se uplatňuje v raacutemci experimentaacutelniacute robotiky a uměleacuteho života vysvětluje kognici jako vzaacutejemnou interakci těla agenta a okolniacuteho prostřediacute Umělyacute život (artificial life alife) se snažiacute porozumět zaacutekladniacutem obecnyacutem vlastnostem živyacutech systeacutemů pomociacute vyvolaacuteniacute přirozeneacuteho chovaacuteniacute v softwaru hardwaru a biochemickyacutech sloučeninaacutech Studium zaacutekladniacutech abstraktniacutech vlastnostiacute živyacutech systeacutemů např nezaacutevisleacuteho adaptivniacuteho a inteligentniacuteho chovaacuteniacute tvořiacute styčnou plochu mezi umělyacutem životem a kognitivniacute vědou (Bedau 2003)
THAGARD Paul Cognitive Science In Edward N Zalta (ed) Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] Fall 2009 Edition Stanford Stanford University Center for the Study of Language and Information The Metaphysics Research Lab copy 2007 first publ Mon Sep 23 1996 substantive rev Mon Apr 30 2007 [cit 2009-12-03] Dostupnyacute z WWW lthttpplatostanfordeduarchivesfall2009entriescognitive-sciencegt ISSN 1095-5054
BEDAU Mark A Artificial life organization adaptation and complexity from the bottom up Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 11 s 505-512 ISSN 1364-6613
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Vyacutezkumneacute metody použiacutevaneacute kognitivniacute vědou jsou velmi různorodeacute a využiacutevajiacute např metody vychaacutezejiacuteciacute z psychologie neurověd počiacutetačoveacute vědy a systeacutemoveacute teorie Přiacutekladem jsou experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute mozkoveacute zobrazovaciacute metody vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute neurobiologickeacute metody
bull Experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute (reakčniacute doba psychofyzickeacute odpovědi sledovaacuteniacute pohledu) mozkoveacute zobrazovaciacute metody (PET EEG fMRI optickeacute zobrazovaacuteniacute MEG) vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute (symbolickeacute modelovaacuteniacute modely konekcionistickyacutechneuronaacutelniacutech siacutetiacute fyzickeacute dynamickeacute systeacutemy) neurobiologickeacute metody (přiacutemaacute stimulace mozku sledovaacuteniacute jedneacute buňky zviacuteřeciacute modely)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Neuromarketing
Neuromarketing ndash Wikipedie
Neuromarketing studuje funkce mozku při rozhodovaacuteniacute o koupi produktu httpcswikipediaorgwikiNeuromarketing
httpwwwgreenbookblogorgwp-contentuploads201312Neuromarketingjpg
Neuromarketing
Biometrickeacute metody dokaacutežou poskytnout vodiacutetka k hlubšiacutemu pochopeniacute spotřebitelskeacuteho chovaacuteniacute Poodhaliacute co zaacutekazniacutek skutečně ciacutetiacute na co a jak skutečně reaguje při kontaktu s konkreacutetniacutemi stimuly Zaacutekazniacutekovy vědomeacute deklarace jsou sice důležiteacute ale většinou neodraacutežejiacute jeho reaacutelneacute chovaacuteniacute Na jednu stranu je to zapřiacutečiněno tiacutem že podstatnaacute čaacutest mentaacutelniacutech procesů zaacutekazniacuteka se děje nevědomě přestože majiacute přiacutemyacute vliv na jeho chovaacuteniacute včetně rozhodovaciacutech procesů brand preferenciacute loajality a odhadů Na druhou stranu zde u mnoha procesů funguje vlastniacute zaacutekazniacutekova bdquoautocenzuraldquo kterou dobře ilustruje naacutesledujiacuteciacute přiacuteklad testu očniacute kamerou Zaacutekazniacuteci si zkraacutetka o sobě některeacute věci nejsou schopni uvědomovat a už vůbec naacutem o nich povědět
Jesenskyacute Daniel Neuromarketingoveacute vyacutezkumneacute metody v miacutestě prodeje In MediaGurucz 1362012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201206neuromarketingove-vyzkumne-metody-v-miste-prodejeUyzaSqyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Jak se daacute neuromarketing smysluplně využiacutet Mezi prvniacute a nejčastěji zmiňovaneacute vlaštovky patřiacute praacutece Reada Montague z roku 2004 srovnaacutevajiacuteciacute vniacutemaacuteniacute Pepsi-Coly a Coca-Coly bez znalosti značky naacutepoje (blind test) oproti konzumaci naacutepoje se znalostiacute značky Při testech byly zkoumaacuteny mozkoveacute oblasti konzumentů limonaacuted
Při konzumaci Pepsi byla při pitiacute aktivniacute oblast mozku spojenaacute s pocity odměn chutiacute ndash a to i když zkoumaneacute osoby znaly značku naacutepoje Oproti tomu u Coca Coly byla zaznamenaacutena činnost v předniacute čaacutesti čelniacuteho laloku oblasti spojeneacute s vědomyacutemi preferencemi city nebo osobou samotnou pouze v přiacutepadě kdy konzumenti znali značku naacutepoje Read Montague to komentoval přiacuteznačně bdquoPepsi vyhraacutevaacute mnoho chuťovyacutech testů ale Coca-Cola se prodaacutevaacute leacutepe protože lideacute jsou podvědomě ovlivněni jejiacute image ndash full of life Ale (doposud) to nikdo nezměřilldquo
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Společnost Mindlab joint-venture automobilky Daimler Benz a univerzity v Ulmu zase paacutetrala po přiacutečinaacutech faktu že sportovniacute auta jsou pro zaacutekazniacuteky viacutece atraktivniacute nežli MPV nebo hatchbacky Zjistili že i sporťaacuteky jsou spojeneacute s mozkovyacutemi centry kteraacute se jinak zapojujiacute při užitiacute čokolaacutedy drog nebo při sexu
V kuloaacuterech se špitaacute že velkeacute FMCG koncerny typu PampG využiacutevajiacute neuromarketing pro praacuteci v oblasti packagingu Idea takoveacuteho zaacuteměru je zřejmaacute pohledem do hlavy spotřebitele snadno zjistiacuteme zda se mu při pohledu na konkreacutetniacute obal vyacuterobku aktivujiacute oblasti mozku spojeneacute s emocemi nebo zda spiacuteše vědomě zpracovaacutevaacute racionaacutelniacute informace
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Praha - Noveacute mlyacuteny Google Earth Nahraacuteno 18 1 2011 dostupneacute elektronicky na httpwwwpano ramiocomphoto46737351 mBank spustila teaser na internetoveacute bankovnictviacute In Mediagurucz 7 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediaguruczwp-contentuploads201402mBankjpg a Chuchvalcovaacute Jana Nejsme jako oni hlaacutesajiacute v novyacutech reklamaacutech hned čtyři banky In MarketingSalestydencz 4 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpmarketingsalestydenczrubrikymarketingnejsme-jako-oni-hlasaji-v-novych-reklamach-hned-ctyri-banky_297128html
Catellovy zaacutekony charakterizujiacute interakci prostřediacute a vrozenyacutech
danyacutech dispozic jedince ndash jejich kongruence (průnik) umožňuje
propagaci a mystifikaci využiacutet sveacute prostředky naplno ndash od doby kdy
se zjistilo že prostřediacute jednotlivce se daacute manipulovat byla do toho
zapojena mystifikace a propagace nějakeacute ideologie ndash a systeacutem
kteryacute se zde vyviacutejiacute je marketingovyacute systeacutem
VALČEK P Slovniacutek literaacuternej teoacuterie Bratislava Literaacuterne informačneacute centrum 2006 351 s ISBN 80-89222-09-9
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon vtiskovaacuteniacute ndash prostřediacute maacute při tvorbě oblastiacute kongruence zaacutesadniacute vyacuteznam vnucuje vrozenyacutem dispoziciacutem sveacute podmiacutenky
Zaacutekazniacutek vstupuje do prostřediacute supermarketu a to se na něj snažiacute působit nejrůznějšiacutemi způsoby na uacuterovni uspořaacutedaacuteniacute i různyacutemi pomocnyacutemi prostředky manipulovaacuteniacutem mystifikaciacute a iluziacute Hledajiacuteciacute se v prvniacutech vteřinaacutech snažiacute zorientovat ocitaacute se v situaci hledaacuteniacute a nachaacutezeniacute nejelementaacuternějšiacutech recepčniacutech naacutevodů Po tom jako se zorientuje pochopiacute a zvaacutežiacute předklaacutedanou možnost rozhodne se vkročit a uacutečastnit se
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon pomocnyacutech prostředků ndash prostřediacute ovlivňuje vrozeneacute dispozice (intelekt) pomocnyacutemi prostředky ndash až do 20
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na můj intelekt a krabička cigaret nebo sladkosti u pokladny mi pomaacutehajiacute nezapomenout na důležitou součaacutest naacutekupu
bull zaacutekon tlaku k biosociaacutelniacutemu průměru ndash v prostřediacute je s jedincem jednaacuteno jako s reprezentantem stereotypů ndash je to konstitutivniacute mechanismus mystifikace
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na mou osobnost bez ohledu na vzdělaacuteniacute zkušenosti sociaacutelniacute rodinneacute pracovniacute postaveniacute je každeacutemu předklaacutedaacuten stejnyacute produkt ndash supermarketovaacute demokracie rovnost spotřebitelů je bohužel vyacutesledkem procesu kteryacute neniacute spojen s lidskou činnostiacute je to proces strojoveacute vyacuteroby strojoveacuteho přiacutejmu systeacutem produkce a konzumu
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon determinace oblasti ndash prostřediacute přiacutemo působiacute na určiteacute oblasti (kvality) určuje jistou miacuteru toho co se projeviacute
V supermarketu mi v pozadiacute hraje hudba nerozptyluji se tak okolniacutemi zvuky okolitniacute mluvou Světla hudba prostor ndash všechno působiacute na meacute bdquospotřebitelskeacute chovaacuteniacuteldquo soubor charakteristik stereotypů a reprezentaciacute ktereacute sem ziacuteskal vstupem do supermarketu
bull zaacutekon zvlaacuteštniacute vazby ndash prostřediacute ovlivňuje zvlaacuteštniacute vazby na objekty ndash třeba důvěra je vztah kteryacute vznikaacute a buduje se mezi lidmi lideacute pak legitimizovali i důvěru v instituce sociaacutelniacute řaacutedy a v dnešniacute době dokonce i důveru (překonaacuteniacute interdikce) v diplastie typu probleacutem dihydrogeacutenmonoxidu Zaacutekonem zvlaacuteštniacute vazby se daacute vysvětlit interdikce (po)slušnosti kterou tak často systeacutemy vyžadujiacute (třeba recepčniacute poslušnost ndash preferovanou recepci produktu)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Přenos a druhy reprezentaciacute
Reprezentace ndash opakovaneacute zpřiacutetomněniacute zobrazeniacute předvaacuteděniacute je symbolickyacute mechanismus konstruovaacuteniacute (mediaacutelniacutech) objektů a souvisiacute s reprezentativnostiacute souborem charakteristik nevyhnutelnyacutem k tomuto symbolickeacutemu procesu
Re-prezentovaacuteniacute je předvaacuteděniacute určityacutech pohledů na sociaacutelniacute skupiny ndash jež se pak přiacutejemce učiacute přijiacutemat jako bdquosamozřejmeacuteldquo bdquonormaacutelniacuteldquo (o tom viacutece vypoviacutedaacute analyacuteza přiacutejmu a zakoacutedovaacuteniacute ideologie do mediovaneacuteho sděleniacute ndash Stuart Hall)
Typ je druh reprezentace vlastniacute zobrazovaciacutemu systeacutemu ndash uměniacute V literaacuterniacute produkci je to literaacuterniacute postava (chronotop) charakterizovaacutena tiacutem co reprezentuje Typy jsou detailně propracovaneacute ačkoli zpravidla neexistujiacute v reaacutelneacutem světe na rozdiacutel od stereotypů ndash zjednodušenyacutech reprezentaciacute deformujiacuteciacutech svou předlohu stereotyp vznikaacute zaacuteměrem a opakovanou reprezentaciacute Kriteacuteriem pro přenos vyacuteznamu jsou rozpoznatelnost reprezentativnost atraktivita
Archetypy jsou hluboce zakořeněneacute typy vyjadřujiacute představy viacutery
hodnoty předsudky opraacutevněniacute S archetypaacutelniacutemi a stereotypniacutemi
reprezentacemi v mediaacutelniacute realitě je spojeneacute riziko (nebo pro
marketing vyacutehoda) nekritickeacute fixace ta je totiž přirozenyacutem
důsledkem imagemakingu budovaacuteniacute a posilovaacuteniacute image značky
budovaacuteniacute vztahu ke značce stejně přirozenyacutem jako davovaacute
psychoacuteza kteraacute zaacutekonitě nastane po skolabovaacuteniacute přiacuteslušneacuteho
systeacutem a jeho meacutedia (např po krachu velkeacute společnosti banky)
Přenosem dochaacuteziacute k introjekci co je podle gestaltistu Fritza Perlse
neurotickyacute mechanismus pomociacute něhož vtělujeme do naacutes
samotnyacutech vzory postoje způsoby činnostiacute a myšleniacute ktereacute nejsou
ve skutečnosti naše
ADŽAJA (AJAYA) Swami Psychoterapie Vyacutechodu a Zaacutepadu Sjednocujiacuteciacute paradigma Praha Chvojkovo nakladatelstviacute 2000 194 s ISBN 80-86183-18-1 s 98 ndash 99
Provokovanaacute projekce se využiacutevaacute na identifikaci projekčniacutech mechanismů u pacienta prostřednictviacutem konotaciacute i v tzv Rorschachovyacutech skvrnaacutech (pacient popisuje co podle něj zobrazujiacute utajenou informaciacute pro vetšinu pacientů zůstavaacute že terapeut ukazuje každeacutemu pacientovi vždy ty stejneacute předlohy ndash logickou recepčniacute reakciacute toho kdo to odhaliacute hned by bylo řiacutect bdquoty skvrny nezobrazujiacute nic ndash zajiacutemaacute vaacutes jen jakyacute vyacuteznam jim přiřadiacutemldquo)
VALČEK Peter Neviditeľnyacute horizont civilizaacutecie In Slovo ndash Roč 4 (2002) č 24 s 10 ndash 11
Kořeny neurotickeacuteho mechanismu vklaacutedaniacute ciziacutech vyacuteznamů můžeme hledat v intenzitě argumentace pro daneacute meacutedium pro danou situaci Člověk zavřenyacute v kabině sveacuteho auta se ohlušuje jednotvaacuterniacutem hlukem ze sveacuteho autoraacutedia CDmp3 přehraacutevače ne kvůli tomu aby neslyšel zvuk motoru ale proto aby se ani na chviacuteli neodpojil od uměleacute reality meacutediiacute multimediaacutelniacuteho světa ndash aby si ji ustavičně bdquozpřiacutetomňoval a na niacute participovalldquo
Tahle deformace je deformaciacute fatickeacute funkce komunikace
Projekci takeacute chybiacute vlastniacute pojmovaacute řeč podstatou projekce je zamlženiacute zneviditelněniacute zneprůhledněniacute označovaneacuteho
Sigmund Freud považoval projekci za obrannyacute mechanismus psychiky kteryacute posouvaacute nechtěneacute nebo nezpracovaneacute (nebo přiacuteliš intenzivniacute) obsahy do nevědomiacute virtuaacutelně se jich zbavuje a promiacutetaacute je do psychiky jinyacutech
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 85
Interjekce je zkratkovitaacute až zkratovaacute symbolizace udalostiacute jejich mimetickyacutemi naacutehradkami jsou to přechody zkracujiacuteciacute cestu aktuaacutelniacute kombinatorice vyacuteznamu P Valček uvaacutediacute že klasickou formu seacutemantickeacute interjekce jako kondenzačniacuteho mechanismu vysvětlil S Freud v sovislosti s analogiiacute mezi vtipem a snem Zdrojem sociativniacutech efektů humoru a takeacute intrapsychickeacute magičnosti snu je vždy kraacutetkeacute spojeniacute prvků z různyacutech seacutemantickyacutech uacuterovniacute (kondenzujiacuteciacute interjekce zhuštěniacute Verdichtung ndash mechanismus takoveacuteho konstruovaacuteniacute vyacuteznamu je popsanyacute jako snovaacute suspenze)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 126
Atributivniacute seacutemantizace atributivniacute vyacuteznam ndash přiřazovaacuteniacute
vyacuteznamu argumentace pro bez ohledu na celostniacute strukturu
atribuce jsou popsaacuteny v kognitivniacute psychologii a vysvětlujiacute
mechanismus difuze vzaacutejemneacuteho vniacutemaacuteniacute motivace chovaacuteniacute
nebo činnosti založenyacute na tendenci člověka přisuzovat aktem
vyacutesledkem uacutespěchem neuacutespěchem určiteacute situačně zvoleneacute
vnějšiacute i vnitřniacute přiacutečiny
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 103 ndash 104
bull datasexualita ndash posedlost daty
Komunikačniacute (nelaacutetkovaacute) zaacutevislost nebo moacutedniacute kulturniacute trend
bull meacutedium = seacutemiotickyacute produkt uvaacutedějiacuteciacute do jineacuteho stavu vědomiacutereality
bull meacutedium způsobuje extenzi schopnosti ale pak i amputaci
bull (digitalizace informaciacute ndash bryacutele ndash Hubblův teleskop - dron ztratiacuteme schopnost čiacutest a rozlišovat znaky)
bull človek robot ndash kyborg transhumanizmus a technokracie
bull kultivace přiacutejemce v mediaacutelniacute realitě a poruchy přiacutejmu
Šablona pro předsevzetiacute 2014 - DOWNLOAD
Chcete taky ziacuteskat životniacute data a vědět jak si na tom stojiacutete
Staacutehněte si šablonu kterou jsem vytvořil pro rok 2014 včetně vysvětlivek a prvniacuteho předvypněneacuteho měsiacutece Během pěti minut nahradiacutete meacute ciacutele za sveacute a můžete začiacutet svůj prvniacute datasexuaacutelniacute rok
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoJsou totaacutelně k ničemu Že je lidi nedodržiacute většinou vědiacute už v
momentě kdy si je uklaacutedajiacute Ještě horšiacute ale je že i kdyby je dodržet
chtěli na konci roku nedokaacutežiacute vyhodnotit jestli uspěli Proto jsem na
novoročniacute predsevzetiacute šel loni jinak S daty a Excelem Diacuteky tomu
viacutem že jedno se mi podařilo splnit na 88 ldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoDiacuteky datům jsem si nicmeacuteně v posledniacute čtvrtině roku uvědomil jak
na tom jsem a naordinoval si každyacute viacutekend alespoň jeden volnyacute den
Což lze pěkně vidět na vizualizaci Stejně jako to že jsem loni měl
dvě obdobiacute kdy jsem jel měsiacutec v kuseldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoTrue datasexuals however will not stop at just collecting and recording bits of data from the Web They are obsessively driven to use a proliferating number of mobile devices and apps to make data-grooming a reality
-
Opravdoviacute datasexualoveacute se nezastaviacute u sbiacuteraacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute bitů dat z webu Jsou posedle pohaacuteněny použiacutevat celou řadu množiacuteciacutech se mobilniacutech zařiacutezeniacute a aplikaciacute aby se jejich peacuteče o uacutedaje stala realitouldquo
Basulto Dominic Meet the Urban Datasexual
In bigthinkcom 16 4 2012 Dostupneacute elektronicky na
httpbigthinkcomendless-innovationmeet-the-urban-datasexual
social media analyst Dominic Basulto describes datasexuals as individuals who ldquoare relentlessly digital They obsessively record everything about their personal lives and they think data is sexyhellipTheir livesmdashfrom a data perspective at leastmdashare perfectly groomedrdquo
Sociaacutelniacute meacutedia analytik Dominic Basulto popisuje datasexuaacutely jako jednotlivce kteřiacute bdquojsou neuacutenavně digitaacutelniacute Posedle zaznamenaacutevajiacute vše o osobniacutem životě a mysliacute si že data jsou sexy Jejich životy jsou přinejmenšiacutem z hlediska dat perfektně upraveneacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies
6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na
httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
I think a large component of social media usage is the concept of tracking As McFedries explains specifically when it comes to a datasexual everything online is a numbers game Individuals in the digital realm obsess about how many likes their profile picture has received and how this number compares to their fellow Facebook users This same idea can be applied to Twitter Instagram or any other social media platform Itrsquos the idea that a single number defines your social status and level of popularity Someone with 50 profile picture likes is obviously so much cooler than someone with 15 right In reality we all know that the number of likes we receive of the number of Facebook friends we have doesnrsquot actually reflect our social standing in the world It does however alter the way others perceive us
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Mysliacutem že velkaacute součaacutest využitiacute sociaacutelniacutech meacutediiacute je koncept sledovaacuteniacute Jak McFedries vysvětluje zvlaacuteště když přijde na datasexuaacutely vše on-line je hra čiacutesel Jednotlivci v digitaacutelniacute fascinaci sniacute o tom kolik maacute raacuted maacute jejich profilovyacute obraacutezek lajků a způsobu jakyacutem toto čiacuteslo srovnaacutevats ostatniacutemi uživateli Facebooku Stejnyacute naacutepad může byacutet aplikovaacuten na Twitter Instagram nebo jineacute sociaacutelniacute mediaacutelniacute platformy Je to myšlenka že jedno čiacuteslo definuje vaše sociaacutelniacute postaveniacute a uacuteroveň popularity Někdo s 50 obraacutezkami v profilu je samozřejmě tolik atraktivnějšiacute než někdo s 15 že Ve skutečnosti všichni viacuteme že počet lajků od přaacutetel na Facebooku neniacute ve skutečnosti naše společenskeacute postaveniacute ve světě Nicmeacuteně měniacute to způsob jak naacutes ostatniacute vniacutemajiacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Děkuji za pozornost
PhDr Peter Jan Kosmaacutely PhD
V přiacutepadě nejasnostiacute mě kontaktujte na kosmalyvip-vscz
Berger a Luckmann při vyacutekladu způsobu vzniku instituciacute zcela
opomiacutejejiacute otaacutezku proč ke konsensu dochaacuteziacute Podle nich je volba
jakyacute způsob řešeniacute probleacutemu se stane instituciacute zcela arbitraacuterniacute
Uacuteplně opomiacutejejiacute otaacutezku jakyacutem způsobem se na vyacuteběru instituce
podiacuteliacute fungovaacuteniacute samotneacute reality (jen způsob řešeniacute kteryacute je v
souladu s realitou může byacutet dlouhodobě funkčniacute)
Niklas Luhmann kteryacute se pokoušiacute o zavedeniacute systeacutemoveacute teorie do
sociologie tvrdiacute že sociaacutelniacute systeacutemy jsou autopoietickeacute
(sebevytvaacuteřejiacuteciacute se) a sebereferenčniacute
STODOLA JIŘIacute Individua sociaacutelniacute siacutetě a poznaacuteniacute Možnosti a limity kognitivniacuteho a sociaacutelně-domeacutenoveacuteho paradigmatu v informačniacute vědě a realistickyacute model domeacuteny ProInflow [online] 21082012 Dostupneacute elektronicky na lthttpproinflowczindividua-socialni-site-poznani-moznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-v-inforgt ISSN 1804ndash2406
Autopoiesis je termiacuten kteryacute do biologie zavaacutediacute Maturana a Varela
a v podstatě znamenaacute vlastnost živyacutech systeacutemů kterou popsal již
Aristoteleacutes ndash jejich schopnost udržovat se v uspořaacutedaneacutem stavu
hyacutebat sebou a čerpat ze sveacuteho okoliacute energii a informace
Sebereference znamenaacute schopnost referovat k sobě což v podstatě
znamenaacute poznaacutevat sebe sama tj učinit sebe objektem vlastniacuteho
poznaacuteniacute Takovou schopnostiacute však disponujiacute jen inteligentniacute tvoroveacute
(spolehlivě ji můžeme připsat pouze lidem ačkoliv někteřiacute autoři ji
rozpoznaacutevajiacute i u některyacutech vyššiacutech živočichů) V Luhmannově pojetiacute
je tedy sociaacutelniacute systeacutem v podstatě živyacute a sebevědomyacute což je
vlastnost individuiacute
STODOLA JIŘIacute Individua sociaacutelniacute siacutetě a poznaacuteniacute Možnosti a limity kognitivniacuteho a sociaacutelně-domeacutenoveacuteho paradigmatu v informačniacute vědě a realistickyacute model domeacuteny ProInflow [online] 21082012 Dostupneacute elektronicky na lthttpproinflowczindividua-socialni-site-poznani-moznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-v-inforgt ISSN 1804ndash2406
Domeacutena je složityacute agregaacutet kteryacute se sklaacutedaacute z
bull objektů zkoumaacuteniacute
bull subjektů poznaacuteniacute a tvůrců informačniacutech objektů
bull informačniacutech objektů
bull informačniacutech a komunikačniacutech vztahů mezi objekty zkoumaacuteniacute subjekty a informačniacutemi objekty
bull vztahů souladu či nesouladu mezi objekty subjekty a informačniacutemi objekty ktereacute vznikajiacute na zaacutekladě informačniacutech a komunikačniacutech vztahů
STODOLA JIŘIacute Individua sociaacutelniacute siacutetě a poznaacuteniacute Možnosti a limity kognitivniacuteho a sociaacutelně-domeacutenoveacuteho paradigmatu v informačniacute vědě a realistickyacute model domeacuteny ProInflow [online] 21082012 Dostupneacute elektronicky na lthttpproinflowczindividua-socialni-site-poznani-moznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-v-inforgt ISSN 1804ndash2406
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Zpětnaacute vazba
bull Vizualizace
bull Koncentrace
bull Vytvaacuteřeniacute separovanyacutech mentaacutelniacutech modelů
bull Konstruktivismus
bull Akomodace
bull Hra
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute ve vyacuteuce
bull Akomodace ndash korekce pomociacute počiacutetačovyacutech programů
bull Hra - Počiacutetačovaacute hra rozviacutejiacute logickeacute a strategickeacute myšleniacute postřeh zvyšuje sebedůvěru pomaacutehaacute postiženyacutem Hra produkuje radost dokaacuteže zaměstnat jedince a vyplnit mu volnyacute čas
- pomaacutehaacute v učeniacute a hlavně je přirozenou součaacutestiacute života
Sociologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute ve vyacuteuce
bull Informačniacute technologie jsou jakyacutemsi urychlovačem působeniacute učitele ve vyacuteuce dokaacutežiacute znaacutesobit uacutečinek dobreacute ale bohužel i špatneacute vyacuteuky
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Zpětnaacute vazba
Zpětnou vazbou je člověk zpraven o uacutespěšnosti či neuacutespěšnosti sveacuteho počiacutenaacuteniacute
Počiacutetač může poskytnout zpětnou vazbu prakticky okamžitě
Neosobniacute poskytovaacuteniacute zpětneacute vazby posiluje intensionaacutelniacute (vnitřniacute) motivaci žaacuteka kdy snaha vyřešit probleacutem neniacute nahrazovaacutena snahou zviditelnit se v očiacutech učitelovyacutech a zaliacutebit se mu [Fontana] Zodpovědnost za spraacutevnost řešeniacute nemůže žaacutek přesunout na jinou osobu
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Vizualizace
- použiacutevaacuteniacute naacutekresů naacutečrtků obraacutezků grafů
- Člověk maacute omezenou tzv aktivniacute paměť kterou při učeniacute nedokaacuteže překročit
- Učiacute-li se člověk nějakyacute novyacute abstraktniacute pojem spotřebovaacutevaacute velkou čaacutest sveacute aktuaacutelniacute paměťoveacute kapacity na představovaacuteniacute si daneacute situace na ktereacute učitel pojem vysvětluje Vizualizace pomaacutehaacute čaacutest aktuaacutelniacute paměti uvolnit ve prospěch dalšiacutech mentaacutelniacutech činnostiacute (jako je indukce abstrakce komparace dedukce symbolizace apod)
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Koncentrace
Pomoc počiacutetače zde spočiacutevaacute v tom že za žaacuteka vyřešiacute snadneacute jednotliveacute diacutelčiacute kroky ktereacute vykonaacute na žaacutekův přiacutekaz a nechaacute jej koncentrovat myšleniacute pouze v uacuterovni vyššiacute
bull Vytvaacuteřeniacute separovanyacutech mentaacutelniacutech modelů
Dostatečně dlouhyacutem opakovanyacutem ziacuteskaacutevaacuteniacutem separovanyacutech modelů člověk ziacuteskaacute dostatečnou zkušenost s danyacutem pojmem aby si mohl vytvořit model obecnyacute univerzaacutelniacute Nedostatečneacute ziacuteskaacuteniacute a zpracovaacuteniacute separovanyacutech modelů vede k formalismu tedy k situaci kdy člověk vytvořiacute chybnyacute obecnyacute model daneacuteho jevu či pojmu
bull Konstruktivismus
Počiacutetačoveacute prostřediacute ověřuje v praxi naacutepady hypoteacutezy a žaacutek může vlastniacute aktivitou danyacute novyacute pojem zkonstruovat přijiacutet ldquona tordquo saacutem objevit jej pro sebe
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Přiacutestup ke komunikaci jako k zpracovaacuteniacute informaciacute (information
processing) 1950 ndash 1960 prvniacute počiacutetače umožňujiacute psychologům
srovnaacutevat způsob jakyacutem uklaacutedaacute a zpracovaacutevaacute informace počiacutetač na
rozdiacutel od člověka (mysl paměť myšleniacute)
Selektivniacute pozornost šum a dalšiacute rušeniacute komunikace již nebyly
otaacutezkou techniky (Shannon Weaver) ale percepce (vniacutemaacuteniacute) a
recepce (přiacutejmu) rozděleniacute pozornosti přepiacutenaacuteniacute pozornosti
Kapacita pozornosti omezenaacute na jistyacute počet věciacute a zpracuje omezeneacute
množstviacute informaciacute
Instrukčniacute dizajn paměť se nemaacute přetěžovat maacute dokončit uacutekol než
začne dalšiacute pokud jsou paměť a mysl přetiacuteženy učeniacute se nemůže
uskutečnit
Kognitivniacute přiacutestup bull Jean Piaget (1896-1980) - Vyacutevojovaacute staacutedia vyacutevojovaacute psychologie - vliv strukturalizmu a konstruktivistickaacute teorie znalosti - staacutedia kognitivniacuteho vyacutevoje Senzomotorickeacute staacutedium od narozeniacute do 2 let života Předoperačniacute staacutedium od 2 do 7 let (egocentrickeacute myšleniacute) Stadium konkreacutetniacutech operaciacute od 7 do 11-12 let (logika klasifikace) Stadium formaacutelniacutech operaciacute 12 let (konstrukce idejiacute abstraktniacute myšleniacute) Dopad na počiacutetačoveacute vědy a vědy o uměleacute inteligenci bdquoSeymour Papert použil Piagetovu praacuteci při vytvaacuteřeniacute Logo programming language Alan Kay použil Piagetovy teorie jako zaacuteklad pro Dynabook programming system conceptk vyvinutiacute Alto prototypu kteryacute jako prvniacute objevil zaacuteklady grafickeacuteho uživatelskeacuteho rozhraniacute (GUI) a ovlivnil vytvořeniacute uživatelskyacutech rozhraniacute v 80 letech 20 stoletiacute a pozdějildquo
zdroje httpcswikipediaorgwikiJean_Piaget httpenwikipediaorgwikiFileJean_Piaget_in_Ann_Arborpng
Kognitivniacute přiacutestup bull geštalt (gestalt) psychologie (od roku 1900) - scheacutemata ktereacute si učiacuteciacute se vytvaacuteřiacute v reakci na prostřediacute - 2 předpoklady - Paměť ndash organizovanyacute systeacutem zpracovaacuteniacute informaciacute - Primaacuterniacute znalosti (prior knowledge) ndash tvořiacute epistemickeacute kompetence - scheacutema jako zaacutekladniacute jednotka porozuměniacute vzdělaacutevaciacutemu obsahu (Piaget) - vyacutevojoveacute procesy podle Piageta adaptace na prostřediacute po vyvolaacuteniacute
interakce (disonance) nastaacutevaacute začleňovaacuteniacute novyacutech informaciacute do staacutevajiacuteciacutech konceptů (asimilace) pak může proběhnout proces změn staacutevajiacutech scheacutemat (akomodace) Učeniacute pomociacute opakovanyacutech akciacute využiacutevaacute proces zrcadloveacute abstrakce (reflecting abstraction) schopnost identifikovat vlastnosti objektů podle toho jakeacute uacutečinky na ně majiacute různeacute akce využiacutevaacute proces empirickaacute abstrakce (empirical abstraction) Jsou to dvojiacute procesy vytvaacuteřeniacute noveacuteho kognitivniacuteho staacutedia (cognitive stage) Naacutesleduje rozpoznaacutevaacuteniacute složitějšiacutech objektů a vytvaacuteřeniacute složitějšiacutech uacutekonů Pokud znalosti ziacuteskaneacute v jednom staacutediu vedou prudce a rapidně k noveacutemu vyššiacutemu staacutediu pochopeniacute řiacutekaacuteme že proběhl bdquogestaltldquo
zdroj httpcswikipediaorgwikiJean_Piaget
Kognitivniacute zaacutetěž (cognitive load) John Sweller - pracovniacute paměť umiacute procesovat 7 +- 2 scheacutemat - na řešeniacute probleacutemu potřebuje učiacuteciacute se množstviacute kognitivniacute procesniacute kapacity maacute omezenou bdquopracovniacute paměťldquo ale neomezenou dlouhodobou paměť (scheacutemata se do niacute uklaacutedajiacute a z niacute vyvolaacutevajiacute) - teorie z oboru instrukčniacuteho dizajnu (instructional design) kde je
informaciacute to co svojiacute strukturou dovoluje učiacuteciacutemu se vyviacutejet scheacutemata automaticky a rychle (tyto informace jsou uchovaacutevaacuteny v dlouhodobeacute paměti jako naacutevyky)
1 vnitřniacute zaacutetěž (intrinsic c load) inherentniacute komplexnost naacuteročnost uacutekolu učiacuteciacute se nekontroluje bdquoporcovaacuteniacuteldquo obsahu do věcnyacutech probleacutemů
2 vnějšiacute zaacutetěž (extraneous c load) dalšiacute a nadbytečneacute informace v průběhu vyacutekladu rozptyluje od učeniacute naacutesledek vysokeacute vnitřniacute zaacutetěže
3 podstatnaacute zaacutetěž (germane c load) vědomaacute aktivita uacutekolově řiacutezena vytvaacuteřeniacute scheacutemat přijatelnaacute zaacutetěž vysokaacute vnitřniacute niacutezkaacute vnějšiacute vysokaacute podstatnaacute
zdroje httpeducationartsunsweduaumediaProfilecacheR148174-swellerjpg httpwwwinstructionaldesignorgtheoriescognitive-loadhtml
Kognitivniacute věda
bull Kognitivniacute věda je transdisciplinaacuterniacute obor kteryacute se věnuje studiu procesů ziacuteskaacutevaacuteniacute a využiacutevaacuteniacute znalostiacute myšleniacute učeniacute a rozhodovaacuteniacute nejen u lidiacute ale i u uměle vytvořenyacutech systeacutemů K tomuto studiu využiacutevaacute vyacutesledky vyacutezkumů i metody mnoha vědeckyacutech oborů (např filozofie antropologie lingvistiky psychologie informatiky kybernetiky biologie neurověd informačniacute vědy) Ciacutelem kognitivniacute vědy je tyto poznatky z jednotlivyacutech oborů sjednotit a propojit a nahliacutežet na ně v širokeacutem kontextu Vyacutesledkem zkoumaacuteniacute pak maacute byacutet komplexniacute pohled na vyacuteše zmiacuteněneacute procesy a lepšiacute porozuměniacute tomu jak probiacutehajiacute Aplikaciacute poznatků kognitivniacute vědy může byacutet počiacutetačoveacute modelovaacuteniacute jednotlivyacutech kognitivniacutech procesů či složitějšiacutech struktur simulujiacuteciacutech lidskeacute myšleniacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull kognitivniacute hexagram zobrazuje šest oborů spolupracujiacuteciacutech v raacutemci kognitivniacute vědy
Vztahy mezi discipliacutenami
kognitivniacute vědy v roce 1978
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle MILLER George A The cognitive revolution a historical perspective Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 3 s 141-144 ISSN 1364-6613
Kognitivniacute věda
bull vzaacutejemnaacute interakce
bull a součinnost
bull v raacutemci kognitivniacute vědy
Kognitivniacute věda
obory a podobory
ktereacute se na niacute podiacutelejiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle HAVEL Ivan M Věda o duši Vesmiacuter 2000 roč 79 č 7 s 363 ISSN 0042-4544
Kognitivniacute věda
Počaacutetky kognitivniacute vědy byly ovlivněny pracemi z oblasti raneacute
kybernetiky ve 30 a 40 letech např Warrena McCullocha a Waltera
Pitse kteřiacute se snažili porozumět zaacutesadaacutem organizace znalostiacute v mysli a
vytvořili prvniacute varianty vyacutepočetniacutech modelů inspirovanyacutech strukturou
biologickyacutech neuronovyacutech siacutetiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
Důležityacute přiacutenos znamenal vyacutevoj na poli teorie algoritmů a digitaacutelniacutech
počiacutetačů ve 40 a 50 letech zejmeacutena praacutece Alana Turinga a Johna
von Neumanna Von Neumannova architektura počiacutetače byla pro
kognitivniacute vědu vyacuteznamnaacute jako krok ve vyacutevoji vyacutezkumneacuteho naacutestroje
(počiacutetače) i jako metafora mezi strojovyacutem a lidskyacutem myšleniacutem Půdu
pro noveacute myšlenky v oblasti experimentaacutelniacute psychologie připravil
odklon od behaviorismu (kteryacute ignoroval některeacute otaacutezky ohledně
lidskeacuteho myšleniacute jako představivost jazyk či řešeniacute probleacutemů)
reprezentovanyacute např pracemi Noama Chomskeacuteho či Karla Spencera
Lashleyho
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Podobu vědniacute discipliacuteny ziacuteskala v polovině sedmdesaacutetyacutech let kdy vznikla Společnost pro kognitivniacute vědu (Cognitive Science Society) a byl založen časopis Cognitive Science
bull Za zakladatele či průkopniacuteky kognitivniacute vědy lze považovat tyto osobnosti George Miller John McCarthy Marvin Minski Allen Newell Herbert Simon Noam Chomsky
bull Prvniacute z nich psycholog G Miller ve sveacutem člaacutenku z roku 19566 poukaacutezal na omezeniacute lidskeacute mysli (např kapacitu kraacutetkodobeacute paměti) a vyjaacutedřil domněnku že tato omezeniacute jsou v mysli vyřešena pomociacute mentaacutelniacutech reprezentaciacute ktereacute informace zaznamenaacutevajiacute po malyacutech daacutevkaacutech K zakoacutedovaacuteniacute a dekoacutedovaacuteniacute informace jsou pak zapotřebiacute mentaacutelniacute procesy
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Uacutestředniacute hypoteacutezou kognitivniacute vědy kteraacute je dostatečně obecnaacute aby zastřešila všechny současneacute teoretickeacute přiacutestupy v raacutemci kognitivniacute vědy je komputačněreprezentativniacute uchopeniacute mysli (CRUM ndash Computational-Representational Understanding of Mind)
bull Podle tohoto přiacutestupu lze lidskeacute myšleniacute nejleacutepe pochopit a vysvětlit pomociacute reprezentujiacuteciacutech struktur v mysli a vyacutepočetniacutech procedur ktereacute operujiacute na těchto strukturaacutech CRUM využiacutevaacute jak analogii s fungovaacuteniacutem počiacutetače (datoveacute struktury ndash mentaacutelniacute reprezentace algoritmy ndash vyacutepočetniacute procedury běh programu ndash myšleniacute) tak i analogii se strukturou mozku (konekcionistickyacute přiacutestup ndash neurony a jejich propojeniacute hrajiacute roli datovyacutech struktur a nervoveacute vzruchy jsou analogiiacute algoritmů)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
V současnosti podle Thagarda (2001) existuje šest hlavniacutech teoretickyacutech přiacutestupů k vysvětleniacute povahy reprezentaciacute a vyacutepočetniacutech procedur (modelovaacuteniacute myšleniacute) ndash logika pravidla pojmy představy analogie a konekcionistickeacute siacutetě
bull Dalšiacute přiacutestup kteryacute se uplatňuje v raacutemci experimentaacutelniacute robotiky a uměleacuteho života vysvětluje kognici jako vzaacutejemnou interakci těla agenta a okolniacuteho prostřediacute Umělyacute život (artificial life alife) se snažiacute porozumět zaacutekladniacutem obecnyacutem vlastnostem živyacutech systeacutemů pomociacute vyvolaacuteniacute přirozeneacuteho chovaacuteniacute v softwaru hardwaru a biochemickyacutech sloučeninaacutech Studium zaacutekladniacutech abstraktniacutech vlastnostiacute živyacutech systeacutemů např nezaacutevisleacuteho adaptivniacuteho a inteligentniacuteho chovaacuteniacute tvořiacute styčnou plochu mezi umělyacutem životem a kognitivniacute vědou (Bedau 2003)
THAGARD Paul Cognitive Science In Edward N Zalta (ed) Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] Fall 2009 Edition Stanford Stanford University Center for the Study of Language and Information The Metaphysics Research Lab copy 2007 first publ Mon Sep 23 1996 substantive rev Mon Apr 30 2007 [cit 2009-12-03] Dostupnyacute z WWW lthttpplatostanfordeduarchivesfall2009entriescognitive-sciencegt ISSN 1095-5054
BEDAU Mark A Artificial life organization adaptation and complexity from the bottom up Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 11 s 505-512 ISSN 1364-6613
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Vyacutezkumneacute metody použiacutevaneacute kognitivniacute vědou jsou velmi různorodeacute a využiacutevajiacute např metody vychaacutezejiacuteciacute z psychologie neurověd počiacutetačoveacute vědy a systeacutemoveacute teorie Přiacutekladem jsou experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute mozkoveacute zobrazovaciacute metody vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute neurobiologickeacute metody
bull Experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute (reakčniacute doba psychofyzickeacute odpovědi sledovaacuteniacute pohledu) mozkoveacute zobrazovaciacute metody (PET EEG fMRI optickeacute zobrazovaacuteniacute MEG) vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute (symbolickeacute modelovaacuteniacute modely konekcionistickyacutechneuronaacutelniacutech siacutetiacute fyzickeacute dynamickeacute systeacutemy) neurobiologickeacute metody (přiacutemaacute stimulace mozku sledovaacuteniacute jedneacute buňky zviacuteřeciacute modely)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Neuromarketing
Neuromarketing ndash Wikipedie
Neuromarketing studuje funkce mozku při rozhodovaacuteniacute o koupi produktu httpcswikipediaorgwikiNeuromarketing
httpwwwgreenbookblogorgwp-contentuploads201312Neuromarketingjpg
Neuromarketing
Biometrickeacute metody dokaacutežou poskytnout vodiacutetka k hlubšiacutemu pochopeniacute spotřebitelskeacuteho chovaacuteniacute Poodhaliacute co zaacutekazniacutek skutečně ciacutetiacute na co a jak skutečně reaguje při kontaktu s konkreacutetniacutemi stimuly Zaacutekazniacutekovy vědomeacute deklarace jsou sice důležiteacute ale většinou neodraacutežejiacute jeho reaacutelneacute chovaacuteniacute Na jednu stranu je to zapřiacutečiněno tiacutem že podstatnaacute čaacutest mentaacutelniacutech procesů zaacutekazniacuteka se děje nevědomě přestože majiacute přiacutemyacute vliv na jeho chovaacuteniacute včetně rozhodovaciacutech procesů brand preferenciacute loajality a odhadů Na druhou stranu zde u mnoha procesů funguje vlastniacute zaacutekazniacutekova bdquoautocenzuraldquo kterou dobře ilustruje naacutesledujiacuteciacute přiacuteklad testu očniacute kamerou Zaacutekazniacuteci si zkraacutetka o sobě některeacute věci nejsou schopni uvědomovat a už vůbec naacutem o nich povědět
Jesenskyacute Daniel Neuromarketingoveacute vyacutezkumneacute metody v miacutestě prodeje In MediaGurucz 1362012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201206neuromarketingove-vyzkumne-metody-v-miste-prodejeUyzaSqyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Jak se daacute neuromarketing smysluplně využiacutet Mezi prvniacute a nejčastěji zmiňovaneacute vlaštovky patřiacute praacutece Reada Montague z roku 2004 srovnaacutevajiacuteciacute vniacutemaacuteniacute Pepsi-Coly a Coca-Coly bez znalosti značky naacutepoje (blind test) oproti konzumaci naacutepoje se znalostiacute značky Při testech byly zkoumaacuteny mozkoveacute oblasti konzumentů limonaacuted
Při konzumaci Pepsi byla při pitiacute aktivniacute oblast mozku spojenaacute s pocity odměn chutiacute ndash a to i když zkoumaneacute osoby znaly značku naacutepoje Oproti tomu u Coca Coly byla zaznamenaacutena činnost v předniacute čaacutesti čelniacuteho laloku oblasti spojeneacute s vědomyacutemi preferencemi city nebo osobou samotnou pouze v přiacutepadě kdy konzumenti znali značku naacutepoje Read Montague to komentoval přiacuteznačně bdquoPepsi vyhraacutevaacute mnoho chuťovyacutech testů ale Coca-Cola se prodaacutevaacute leacutepe protože lideacute jsou podvědomě ovlivněni jejiacute image ndash full of life Ale (doposud) to nikdo nezměřilldquo
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Společnost Mindlab joint-venture automobilky Daimler Benz a univerzity v Ulmu zase paacutetrala po přiacutečinaacutech faktu že sportovniacute auta jsou pro zaacutekazniacuteky viacutece atraktivniacute nežli MPV nebo hatchbacky Zjistili že i sporťaacuteky jsou spojeneacute s mozkovyacutemi centry kteraacute se jinak zapojujiacute při užitiacute čokolaacutedy drog nebo při sexu
V kuloaacuterech se špitaacute že velkeacute FMCG koncerny typu PampG využiacutevajiacute neuromarketing pro praacuteci v oblasti packagingu Idea takoveacuteho zaacuteměru je zřejmaacute pohledem do hlavy spotřebitele snadno zjistiacuteme zda se mu při pohledu na konkreacutetniacute obal vyacuterobku aktivujiacute oblasti mozku spojeneacute s emocemi nebo zda spiacuteše vědomě zpracovaacutevaacute racionaacutelniacute informace
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Praha - Noveacute mlyacuteny Google Earth Nahraacuteno 18 1 2011 dostupneacute elektronicky na httpwwwpano ramiocomphoto46737351 mBank spustila teaser na internetoveacute bankovnictviacute In Mediagurucz 7 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediaguruczwp-contentuploads201402mBankjpg a Chuchvalcovaacute Jana Nejsme jako oni hlaacutesajiacute v novyacutech reklamaacutech hned čtyři banky In MarketingSalestydencz 4 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpmarketingsalestydenczrubrikymarketingnejsme-jako-oni-hlasaji-v-novych-reklamach-hned-ctyri-banky_297128html
Catellovy zaacutekony charakterizujiacute interakci prostřediacute a vrozenyacutech
danyacutech dispozic jedince ndash jejich kongruence (průnik) umožňuje
propagaci a mystifikaci využiacutet sveacute prostředky naplno ndash od doby kdy
se zjistilo že prostřediacute jednotlivce se daacute manipulovat byla do toho
zapojena mystifikace a propagace nějakeacute ideologie ndash a systeacutem
kteryacute se zde vyviacutejiacute je marketingovyacute systeacutem
VALČEK P Slovniacutek literaacuternej teoacuterie Bratislava Literaacuterne informačneacute centrum 2006 351 s ISBN 80-89222-09-9
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon vtiskovaacuteniacute ndash prostřediacute maacute při tvorbě oblastiacute kongruence zaacutesadniacute vyacuteznam vnucuje vrozenyacutem dispoziciacutem sveacute podmiacutenky
Zaacutekazniacutek vstupuje do prostřediacute supermarketu a to se na něj snažiacute působit nejrůznějšiacutemi způsoby na uacuterovni uspořaacutedaacuteniacute i různyacutemi pomocnyacutemi prostředky manipulovaacuteniacutem mystifikaciacute a iluziacute Hledajiacuteciacute se v prvniacutech vteřinaacutech snažiacute zorientovat ocitaacute se v situaci hledaacuteniacute a nachaacutezeniacute nejelementaacuternějšiacutech recepčniacutech naacutevodů Po tom jako se zorientuje pochopiacute a zvaacutežiacute předklaacutedanou možnost rozhodne se vkročit a uacutečastnit se
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon pomocnyacutech prostředků ndash prostřediacute ovlivňuje vrozeneacute dispozice (intelekt) pomocnyacutemi prostředky ndash až do 20
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na můj intelekt a krabička cigaret nebo sladkosti u pokladny mi pomaacutehajiacute nezapomenout na důležitou součaacutest naacutekupu
bull zaacutekon tlaku k biosociaacutelniacutemu průměru ndash v prostřediacute je s jedincem jednaacuteno jako s reprezentantem stereotypů ndash je to konstitutivniacute mechanismus mystifikace
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na mou osobnost bez ohledu na vzdělaacuteniacute zkušenosti sociaacutelniacute rodinneacute pracovniacute postaveniacute je každeacutemu předklaacutedaacuten stejnyacute produkt ndash supermarketovaacute demokracie rovnost spotřebitelů je bohužel vyacutesledkem procesu kteryacute neniacute spojen s lidskou činnostiacute je to proces strojoveacute vyacuteroby strojoveacuteho přiacutejmu systeacutem produkce a konzumu
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon determinace oblasti ndash prostřediacute přiacutemo působiacute na určiteacute oblasti (kvality) určuje jistou miacuteru toho co se projeviacute
V supermarketu mi v pozadiacute hraje hudba nerozptyluji se tak okolniacutemi zvuky okolitniacute mluvou Světla hudba prostor ndash všechno působiacute na meacute bdquospotřebitelskeacute chovaacuteniacuteldquo soubor charakteristik stereotypů a reprezentaciacute ktereacute sem ziacuteskal vstupem do supermarketu
bull zaacutekon zvlaacuteštniacute vazby ndash prostřediacute ovlivňuje zvlaacuteštniacute vazby na objekty ndash třeba důvěra je vztah kteryacute vznikaacute a buduje se mezi lidmi lideacute pak legitimizovali i důvěru v instituce sociaacutelniacute řaacutedy a v dnešniacute době dokonce i důveru (překonaacuteniacute interdikce) v diplastie typu probleacutem dihydrogeacutenmonoxidu Zaacutekonem zvlaacuteštniacute vazby se daacute vysvětlit interdikce (po)slušnosti kterou tak často systeacutemy vyžadujiacute (třeba recepčniacute poslušnost ndash preferovanou recepci produktu)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Přenos a druhy reprezentaciacute
Reprezentace ndash opakovaneacute zpřiacutetomněniacute zobrazeniacute předvaacuteděniacute je symbolickyacute mechanismus konstruovaacuteniacute (mediaacutelniacutech) objektů a souvisiacute s reprezentativnostiacute souborem charakteristik nevyhnutelnyacutem k tomuto symbolickeacutemu procesu
Re-prezentovaacuteniacute je předvaacuteděniacute určityacutech pohledů na sociaacutelniacute skupiny ndash jež se pak přiacutejemce učiacute přijiacutemat jako bdquosamozřejmeacuteldquo bdquonormaacutelniacuteldquo (o tom viacutece vypoviacutedaacute analyacuteza přiacutejmu a zakoacutedovaacuteniacute ideologie do mediovaneacuteho sděleniacute ndash Stuart Hall)
Typ je druh reprezentace vlastniacute zobrazovaciacutemu systeacutemu ndash uměniacute V literaacuterniacute produkci je to literaacuterniacute postava (chronotop) charakterizovaacutena tiacutem co reprezentuje Typy jsou detailně propracovaneacute ačkoli zpravidla neexistujiacute v reaacutelneacutem světe na rozdiacutel od stereotypů ndash zjednodušenyacutech reprezentaciacute deformujiacuteciacutech svou předlohu stereotyp vznikaacute zaacuteměrem a opakovanou reprezentaciacute Kriteacuteriem pro přenos vyacuteznamu jsou rozpoznatelnost reprezentativnost atraktivita
Archetypy jsou hluboce zakořeněneacute typy vyjadřujiacute představy viacutery
hodnoty předsudky opraacutevněniacute S archetypaacutelniacutemi a stereotypniacutemi
reprezentacemi v mediaacutelniacute realitě je spojeneacute riziko (nebo pro
marketing vyacutehoda) nekritickeacute fixace ta je totiž přirozenyacutem
důsledkem imagemakingu budovaacuteniacute a posilovaacuteniacute image značky
budovaacuteniacute vztahu ke značce stejně přirozenyacutem jako davovaacute
psychoacuteza kteraacute zaacutekonitě nastane po skolabovaacuteniacute přiacuteslušneacuteho
systeacutem a jeho meacutedia (např po krachu velkeacute společnosti banky)
Přenosem dochaacuteziacute k introjekci co je podle gestaltistu Fritza Perlse
neurotickyacute mechanismus pomociacute něhož vtělujeme do naacutes
samotnyacutech vzory postoje způsoby činnostiacute a myšleniacute ktereacute nejsou
ve skutečnosti naše
ADŽAJA (AJAYA) Swami Psychoterapie Vyacutechodu a Zaacutepadu Sjednocujiacuteciacute paradigma Praha Chvojkovo nakladatelstviacute 2000 194 s ISBN 80-86183-18-1 s 98 ndash 99
Provokovanaacute projekce se využiacutevaacute na identifikaci projekčniacutech mechanismů u pacienta prostřednictviacutem konotaciacute i v tzv Rorschachovyacutech skvrnaacutech (pacient popisuje co podle něj zobrazujiacute utajenou informaciacute pro vetšinu pacientů zůstavaacute že terapeut ukazuje každeacutemu pacientovi vždy ty stejneacute předlohy ndash logickou recepčniacute reakciacute toho kdo to odhaliacute hned by bylo řiacutect bdquoty skvrny nezobrazujiacute nic ndash zajiacutemaacute vaacutes jen jakyacute vyacuteznam jim přiřadiacutemldquo)
VALČEK Peter Neviditeľnyacute horizont civilizaacutecie In Slovo ndash Roč 4 (2002) č 24 s 10 ndash 11
Kořeny neurotickeacuteho mechanismu vklaacutedaniacute ciziacutech vyacuteznamů můžeme hledat v intenzitě argumentace pro daneacute meacutedium pro danou situaci Člověk zavřenyacute v kabině sveacuteho auta se ohlušuje jednotvaacuterniacutem hlukem ze sveacuteho autoraacutedia CDmp3 přehraacutevače ne kvůli tomu aby neslyšel zvuk motoru ale proto aby se ani na chviacuteli neodpojil od uměleacute reality meacutediiacute multimediaacutelniacuteho světa ndash aby si ji ustavičně bdquozpřiacutetomňoval a na niacute participovalldquo
Tahle deformace je deformaciacute fatickeacute funkce komunikace
Projekci takeacute chybiacute vlastniacute pojmovaacute řeč podstatou projekce je zamlženiacute zneviditelněniacute zneprůhledněniacute označovaneacuteho
Sigmund Freud považoval projekci za obrannyacute mechanismus psychiky kteryacute posouvaacute nechtěneacute nebo nezpracovaneacute (nebo přiacuteliš intenzivniacute) obsahy do nevědomiacute virtuaacutelně se jich zbavuje a promiacutetaacute je do psychiky jinyacutech
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 85
Interjekce je zkratkovitaacute až zkratovaacute symbolizace udalostiacute jejich mimetickyacutemi naacutehradkami jsou to přechody zkracujiacuteciacute cestu aktuaacutelniacute kombinatorice vyacuteznamu P Valček uvaacutediacute že klasickou formu seacutemantickeacute interjekce jako kondenzačniacuteho mechanismu vysvětlil S Freud v sovislosti s analogiiacute mezi vtipem a snem Zdrojem sociativniacutech efektů humoru a takeacute intrapsychickeacute magičnosti snu je vždy kraacutetkeacute spojeniacute prvků z různyacutech seacutemantickyacutech uacuterovniacute (kondenzujiacuteciacute interjekce zhuštěniacute Verdichtung ndash mechanismus takoveacuteho konstruovaacuteniacute vyacuteznamu je popsanyacute jako snovaacute suspenze)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 126
Atributivniacute seacutemantizace atributivniacute vyacuteznam ndash přiřazovaacuteniacute
vyacuteznamu argumentace pro bez ohledu na celostniacute strukturu
atribuce jsou popsaacuteny v kognitivniacute psychologii a vysvětlujiacute
mechanismus difuze vzaacutejemneacuteho vniacutemaacuteniacute motivace chovaacuteniacute
nebo činnosti založenyacute na tendenci člověka přisuzovat aktem
vyacutesledkem uacutespěchem neuacutespěchem určiteacute situačně zvoleneacute
vnějšiacute i vnitřniacute přiacutečiny
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 103 ndash 104
bull datasexualita ndash posedlost daty
Komunikačniacute (nelaacutetkovaacute) zaacutevislost nebo moacutedniacute kulturniacute trend
bull meacutedium = seacutemiotickyacute produkt uvaacutedějiacuteciacute do jineacuteho stavu vědomiacutereality
bull meacutedium způsobuje extenzi schopnosti ale pak i amputaci
bull (digitalizace informaciacute ndash bryacutele ndash Hubblův teleskop - dron ztratiacuteme schopnost čiacutest a rozlišovat znaky)
bull človek robot ndash kyborg transhumanizmus a technokracie
bull kultivace přiacutejemce v mediaacutelniacute realitě a poruchy přiacutejmu
Šablona pro předsevzetiacute 2014 - DOWNLOAD
Chcete taky ziacuteskat životniacute data a vědět jak si na tom stojiacutete
Staacutehněte si šablonu kterou jsem vytvořil pro rok 2014 včetně vysvětlivek a prvniacuteho předvypněneacuteho měsiacutece Během pěti minut nahradiacutete meacute ciacutele za sveacute a můžete začiacutet svůj prvniacute datasexuaacutelniacute rok
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoJsou totaacutelně k ničemu Že je lidi nedodržiacute většinou vědiacute už v
momentě kdy si je uklaacutedajiacute Ještě horšiacute ale je že i kdyby je dodržet
chtěli na konci roku nedokaacutežiacute vyhodnotit jestli uspěli Proto jsem na
novoročniacute predsevzetiacute šel loni jinak S daty a Excelem Diacuteky tomu
viacutem že jedno se mi podařilo splnit na 88 ldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoDiacuteky datům jsem si nicmeacuteně v posledniacute čtvrtině roku uvědomil jak
na tom jsem a naordinoval si každyacute viacutekend alespoň jeden volnyacute den
Což lze pěkně vidět na vizualizaci Stejně jako to že jsem loni měl
dvě obdobiacute kdy jsem jel měsiacutec v kuseldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoTrue datasexuals however will not stop at just collecting and recording bits of data from the Web They are obsessively driven to use a proliferating number of mobile devices and apps to make data-grooming a reality
-
Opravdoviacute datasexualoveacute se nezastaviacute u sbiacuteraacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute bitů dat z webu Jsou posedle pohaacuteněny použiacutevat celou řadu množiacuteciacutech se mobilniacutech zařiacutezeniacute a aplikaciacute aby se jejich peacuteče o uacutedaje stala realitouldquo
Basulto Dominic Meet the Urban Datasexual
In bigthinkcom 16 4 2012 Dostupneacute elektronicky na
httpbigthinkcomendless-innovationmeet-the-urban-datasexual
social media analyst Dominic Basulto describes datasexuals as individuals who ldquoare relentlessly digital They obsessively record everything about their personal lives and they think data is sexyhellipTheir livesmdashfrom a data perspective at leastmdashare perfectly groomedrdquo
Sociaacutelniacute meacutedia analytik Dominic Basulto popisuje datasexuaacutely jako jednotlivce kteřiacute bdquojsou neuacutenavně digitaacutelniacute Posedle zaznamenaacutevajiacute vše o osobniacutem životě a mysliacute si že data jsou sexy Jejich životy jsou přinejmenšiacutem z hlediska dat perfektně upraveneacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies
6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na
httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
I think a large component of social media usage is the concept of tracking As McFedries explains specifically when it comes to a datasexual everything online is a numbers game Individuals in the digital realm obsess about how many likes their profile picture has received and how this number compares to their fellow Facebook users This same idea can be applied to Twitter Instagram or any other social media platform Itrsquos the idea that a single number defines your social status and level of popularity Someone with 50 profile picture likes is obviously so much cooler than someone with 15 right In reality we all know that the number of likes we receive of the number of Facebook friends we have doesnrsquot actually reflect our social standing in the world It does however alter the way others perceive us
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Mysliacutem že velkaacute součaacutest využitiacute sociaacutelniacutech meacutediiacute je koncept sledovaacuteniacute Jak McFedries vysvětluje zvlaacuteště když přijde na datasexuaacutely vše on-line je hra čiacutesel Jednotlivci v digitaacutelniacute fascinaci sniacute o tom kolik maacute raacuted maacute jejich profilovyacute obraacutezek lajků a způsobu jakyacutem toto čiacuteslo srovnaacutevats ostatniacutemi uživateli Facebooku Stejnyacute naacutepad může byacutet aplikovaacuten na Twitter Instagram nebo jineacute sociaacutelniacute mediaacutelniacute platformy Je to myšlenka že jedno čiacuteslo definuje vaše sociaacutelniacute postaveniacute a uacuteroveň popularity Někdo s 50 obraacutezkami v profilu je samozřejmě tolik atraktivnějšiacute než někdo s 15 že Ve skutečnosti všichni viacuteme že počet lajků od přaacutetel na Facebooku neniacute ve skutečnosti naše společenskeacute postaveniacute ve světě Nicmeacuteně měniacute to způsob jak naacutes ostatniacute vniacutemajiacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Děkuji za pozornost
PhDr Peter Jan Kosmaacutely PhD
V přiacutepadě nejasnostiacute mě kontaktujte na kosmalyvip-vscz
Autopoiesis je termiacuten kteryacute do biologie zavaacutediacute Maturana a Varela
a v podstatě znamenaacute vlastnost živyacutech systeacutemů kterou popsal již
Aristoteleacutes ndash jejich schopnost udržovat se v uspořaacutedaneacutem stavu
hyacutebat sebou a čerpat ze sveacuteho okoliacute energii a informace
Sebereference znamenaacute schopnost referovat k sobě což v podstatě
znamenaacute poznaacutevat sebe sama tj učinit sebe objektem vlastniacuteho
poznaacuteniacute Takovou schopnostiacute však disponujiacute jen inteligentniacute tvoroveacute
(spolehlivě ji můžeme připsat pouze lidem ačkoliv někteřiacute autoři ji
rozpoznaacutevajiacute i u některyacutech vyššiacutech živočichů) V Luhmannově pojetiacute
je tedy sociaacutelniacute systeacutem v podstatě živyacute a sebevědomyacute což je
vlastnost individuiacute
STODOLA JIŘIacute Individua sociaacutelniacute siacutetě a poznaacuteniacute Možnosti a limity kognitivniacuteho a sociaacutelně-domeacutenoveacuteho paradigmatu v informačniacute vědě a realistickyacute model domeacuteny ProInflow [online] 21082012 Dostupneacute elektronicky na lthttpproinflowczindividua-socialni-site-poznani-moznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-v-inforgt ISSN 1804ndash2406
Domeacutena je složityacute agregaacutet kteryacute se sklaacutedaacute z
bull objektů zkoumaacuteniacute
bull subjektů poznaacuteniacute a tvůrců informačniacutech objektů
bull informačniacutech objektů
bull informačniacutech a komunikačniacutech vztahů mezi objekty zkoumaacuteniacute subjekty a informačniacutemi objekty
bull vztahů souladu či nesouladu mezi objekty subjekty a informačniacutemi objekty ktereacute vznikajiacute na zaacutekladě informačniacutech a komunikačniacutech vztahů
STODOLA JIŘIacute Individua sociaacutelniacute siacutetě a poznaacuteniacute Možnosti a limity kognitivniacuteho a sociaacutelně-domeacutenoveacuteho paradigmatu v informačniacute vědě a realistickyacute model domeacuteny ProInflow [online] 21082012 Dostupneacute elektronicky na lthttpproinflowczindividua-socialni-site-poznani-moznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-v-inforgt ISSN 1804ndash2406
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Zpětnaacute vazba
bull Vizualizace
bull Koncentrace
bull Vytvaacuteřeniacute separovanyacutech mentaacutelniacutech modelů
bull Konstruktivismus
bull Akomodace
bull Hra
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute ve vyacuteuce
bull Akomodace ndash korekce pomociacute počiacutetačovyacutech programů
bull Hra - Počiacutetačovaacute hra rozviacutejiacute logickeacute a strategickeacute myšleniacute postřeh zvyšuje sebedůvěru pomaacutehaacute postiženyacutem Hra produkuje radost dokaacuteže zaměstnat jedince a vyplnit mu volnyacute čas
- pomaacutehaacute v učeniacute a hlavně je přirozenou součaacutestiacute života
Sociologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute ve vyacuteuce
bull Informačniacute technologie jsou jakyacutemsi urychlovačem působeniacute učitele ve vyacuteuce dokaacutežiacute znaacutesobit uacutečinek dobreacute ale bohužel i špatneacute vyacuteuky
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Zpětnaacute vazba
Zpětnou vazbou je člověk zpraven o uacutespěšnosti či neuacutespěšnosti sveacuteho počiacutenaacuteniacute
Počiacutetač může poskytnout zpětnou vazbu prakticky okamžitě
Neosobniacute poskytovaacuteniacute zpětneacute vazby posiluje intensionaacutelniacute (vnitřniacute) motivaci žaacuteka kdy snaha vyřešit probleacutem neniacute nahrazovaacutena snahou zviditelnit se v očiacutech učitelovyacutech a zaliacutebit se mu [Fontana] Zodpovědnost za spraacutevnost řešeniacute nemůže žaacutek přesunout na jinou osobu
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Vizualizace
- použiacutevaacuteniacute naacutekresů naacutečrtků obraacutezků grafů
- Člověk maacute omezenou tzv aktivniacute paměť kterou při učeniacute nedokaacuteže překročit
- Učiacute-li se člověk nějakyacute novyacute abstraktniacute pojem spotřebovaacutevaacute velkou čaacutest sveacute aktuaacutelniacute paměťoveacute kapacity na představovaacuteniacute si daneacute situace na ktereacute učitel pojem vysvětluje Vizualizace pomaacutehaacute čaacutest aktuaacutelniacute paměti uvolnit ve prospěch dalšiacutech mentaacutelniacutech činnostiacute (jako je indukce abstrakce komparace dedukce symbolizace apod)
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Koncentrace
Pomoc počiacutetače zde spočiacutevaacute v tom že za žaacuteka vyřešiacute snadneacute jednotliveacute diacutelčiacute kroky ktereacute vykonaacute na žaacutekův přiacutekaz a nechaacute jej koncentrovat myšleniacute pouze v uacuterovni vyššiacute
bull Vytvaacuteřeniacute separovanyacutech mentaacutelniacutech modelů
Dostatečně dlouhyacutem opakovanyacutem ziacuteskaacutevaacuteniacutem separovanyacutech modelů člověk ziacuteskaacute dostatečnou zkušenost s danyacutem pojmem aby si mohl vytvořit model obecnyacute univerzaacutelniacute Nedostatečneacute ziacuteskaacuteniacute a zpracovaacuteniacute separovanyacutech modelů vede k formalismu tedy k situaci kdy člověk vytvořiacute chybnyacute obecnyacute model daneacuteho jevu či pojmu
bull Konstruktivismus
Počiacutetačoveacute prostřediacute ověřuje v praxi naacutepady hypoteacutezy a žaacutek může vlastniacute aktivitou danyacute novyacute pojem zkonstruovat přijiacutet ldquona tordquo saacutem objevit jej pro sebe
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Přiacutestup ke komunikaci jako k zpracovaacuteniacute informaciacute (information
processing) 1950 ndash 1960 prvniacute počiacutetače umožňujiacute psychologům
srovnaacutevat způsob jakyacutem uklaacutedaacute a zpracovaacutevaacute informace počiacutetač na
rozdiacutel od člověka (mysl paměť myšleniacute)
Selektivniacute pozornost šum a dalšiacute rušeniacute komunikace již nebyly
otaacutezkou techniky (Shannon Weaver) ale percepce (vniacutemaacuteniacute) a
recepce (přiacutejmu) rozděleniacute pozornosti přepiacutenaacuteniacute pozornosti
Kapacita pozornosti omezenaacute na jistyacute počet věciacute a zpracuje omezeneacute
množstviacute informaciacute
Instrukčniacute dizajn paměť se nemaacute přetěžovat maacute dokončit uacutekol než
začne dalšiacute pokud jsou paměť a mysl přetiacuteženy učeniacute se nemůže
uskutečnit
Kognitivniacute přiacutestup bull Jean Piaget (1896-1980) - Vyacutevojovaacute staacutedia vyacutevojovaacute psychologie - vliv strukturalizmu a konstruktivistickaacute teorie znalosti - staacutedia kognitivniacuteho vyacutevoje Senzomotorickeacute staacutedium od narozeniacute do 2 let života Předoperačniacute staacutedium od 2 do 7 let (egocentrickeacute myšleniacute) Stadium konkreacutetniacutech operaciacute od 7 do 11-12 let (logika klasifikace) Stadium formaacutelniacutech operaciacute 12 let (konstrukce idejiacute abstraktniacute myšleniacute) Dopad na počiacutetačoveacute vědy a vědy o uměleacute inteligenci bdquoSeymour Papert použil Piagetovu praacuteci při vytvaacuteřeniacute Logo programming language Alan Kay použil Piagetovy teorie jako zaacuteklad pro Dynabook programming system conceptk vyvinutiacute Alto prototypu kteryacute jako prvniacute objevil zaacuteklady grafickeacuteho uživatelskeacuteho rozhraniacute (GUI) a ovlivnil vytvořeniacute uživatelskyacutech rozhraniacute v 80 letech 20 stoletiacute a pozdějildquo
zdroje httpcswikipediaorgwikiJean_Piaget httpenwikipediaorgwikiFileJean_Piaget_in_Ann_Arborpng
Kognitivniacute přiacutestup bull geštalt (gestalt) psychologie (od roku 1900) - scheacutemata ktereacute si učiacuteciacute se vytvaacuteřiacute v reakci na prostřediacute - 2 předpoklady - Paměť ndash organizovanyacute systeacutem zpracovaacuteniacute informaciacute - Primaacuterniacute znalosti (prior knowledge) ndash tvořiacute epistemickeacute kompetence - scheacutema jako zaacutekladniacute jednotka porozuměniacute vzdělaacutevaciacutemu obsahu (Piaget) - vyacutevojoveacute procesy podle Piageta adaptace na prostřediacute po vyvolaacuteniacute
interakce (disonance) nastaacutevaacute začleňovaacuteniacute novyacutech informaciacute do staacutevajiacuteciacutech konceptů (asimilace) pak může proběhnout proces změn staacutevajiacutech scheacutemat (akomodace) Učeniacute pomociacute opakovanyacutech akciacute využiacutevaacute proces zrcadloveacute abstrakce (reflecting abstraction) schopnost identifikovat vlastnosti objektů podle toho jakeacute uacutečinky na ně majiacute různeacute akce využiacutevaacute proces empirickaacute abstrakce (empirical abstraction) Jsou to dvojiacute procesy vytvaacuteřeniacute noveacuteho kognitivniacuteho staacutedia (cognitive stage) Naacutesleduje rozpoznaacutevaacuteniacute složitějšiacutech objektů a vytvaacuteřeniacute složitějšiacutech uacutekonů Pokud znalosti ziacuteskaneacute v jednom staacutediu vedou prudce a rapidně k noveacutemu vyššiacutemu staacutediu pochopeniacute řiacutekaacuteme že proběhl bdquogestaltldquo
zdroj httpcswikipediaorgwikiJean_Piaget
Kognitivniacute zaacutetěž (cognitive load) John Sweller - pracovniacute paměť umiacute procesovat 7 +- 2 scheacutemat - na řešeniacute probleacutemu potřebuje učiacuteciacute se množstviacute kognitivniacute procesniacute kapacity maacute omezenou bdquopracovniacute paměťldquo ale neomezenou dlouhodobou paměť (scheacutemata se do niacute uklaacutedajiacute a z niacute vyvolaacutevajiacute) - teorie z oboru instrukčniacuteho dizajnu (instructional design) kde je
informaciacute to co svojiacute strukturou dovoluje učiacuteciacutemu se vyviacutejet scheacutemata automaticky a rychle (tyto informace jsou uchovaacutevaacuteny v dlouhodobeacute paměti jako naacutevyky)
1 vnitřniacute zaacutetěž (intrinsic c load) inherentniacute komplexnost naacuteročnost uacutekolu učiacuteciacute se nekontroluje bdquoporcovaacuteniacuteldquo obsahu do věcnyacutech probleacutemů
2 vnějšiacute zaacutetěž (extraneous c load) dalšiacute a nadbytečneacute informace v průběhu vyacutekladu rozptyluje od učeniacute naacutesledek vysokeacute vnitřniacute zaacutetěže
3 podstatnaacute zaacutetěž (germane c load) vědomaacute aktivita uacutekolově řiacutezena vytvaacuteřeniacute scheacutemat přijatelnaacute zaacutetěž vysokaacute vnitřniacute niacutezkaacute vnějšiacute vysokaacute podstatnaacute
zdroje httpeducationartsunsweduaumediaProfilecacheR148174-swellerjpg httpwwwinstructionaldesignorgtheoriescognitive-loadhtml
Kognitivniacute věda
bull Kognitivniacute věda je transdisciplinaacuterniacute obor kteryacute se věnuje studiu procesů ziacuteskaacutevaacuteniacute a využiacutevaacuteniacute znalostiacute myšleniacute učeniacute a rozhodovaacuteniacute nejen u lidiacute ale i u uměle vytvořenyacutech systeacutemů K tomuto studiu využiacutevaacute vyacutesledky vyacutezkumů i metody mnoha vědeckyacutech oborů (např filozofie antropologie lingvistiky psychologie informatiky kybernetiky biologie neurověd informačniacute vědy) Ciacutelem kognitivniacute vědy je tyto poznatky z jednotlivyacutech oborů sjednotit a propojit a nahliacutežet na ně v širokeacutem kontextu Vyacutesledkem zkoumaacuteniacute pak maacute byacutet komplexniacute pohled na vyacuteše zmiacuteněneacute procesy a lepšiacute porozuměniacute tomu jak probiacutehajiacute Aplikaciacute poznatků kognitivniacute vědy může byacutet počiacutetačoveacute modelovaacuteniacute jednotlivyacutech kognitivniacutech procesů či složitějšiacutech struktur simulujiacuteciacutech lidskeacute myšleniacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull kognitivniacute hexagram zobrazuje šest oborů spolupracujiacuteciacutech v raacutemci kognitivniacute vědy
Vztahy mezi discipliacutenami
kognitivniacute vědy v roce 1978
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle MILLER George A The cognitive revolution a historical perspective Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 3 s 141-144 ISSN 1364-6613
Kognitivniacute věda
bull vzaacutejemnaacute interakce
bull a součinnost
bull v raacutemci kognitivniacute vědy
Kognitivniacute věda
obory a podobory
ktereacute se na niacute podiacutelejiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle HAVEL Ivan M Věda o duši Vesmiacuter 2000 roč 79 č 7 s 363 ISSN 0042-4544
Kognitivniacute věda
Počaacutetky kognitivniacute vědy byly ovlivněny pracemi z oblasti raneacute
kybernetiky ve 30 a 40 letech např Warrena McCullocha a Waltera
Pitse kteřiacute se snažili porozumět zaacutesadaacutem organizace znalostiacute v mysli a
vytvořili prvniacute varianty vyacutepočetniacutech modelů inspirovanyacutech strukturou
biologickyacutech neuronovyacutech siacutetiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
Důležityacute přiacutenos znamenal vyacutevoj na poli teorie algoritmů a digitaacutelniacutech
počiacutetačů ve 40 a 50 letech zejmeacutena praacutece Alana Turinga a Johna
von Neumanna Von Neumannova architektura počiacutetače byla pro
kognitivniacute vědu vyacuteznamnaacute jako krok ve vyacutevoji vyacutezkumneacuteho naacutestroje
(počiacutetače) i jako metafora mezi strojovyacutem a lidskyacutem myšleniacutem Půdu
pro noveacute myšlenky v oblasti experimentaacutelniacute psychologie připravil
odklon od behaviorismu (kteryacute ignoroval některeacute otaacutezky ohledně
lidskeacuteho myšleniacute jako představivost jazyk či řešeniacute probleacutemů)
reprezentovanyacute např pracemi Noama Chomskeacuteho či Karla Spencera
Lashleyho
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Podobu vědniacute discipliacuteny ziacuteskala v polovině sedmdesaacutetyacutech let kdy vznikla Společnost pro kognitivniacute vědu (Cognitive Science Society) a byl založen časopis Cognitive Science
bull Za zakladatele či průkopniacuteky kognitivniacute vědy lze považovat tyto osobnosti George Miller John McCarthy Marvin Minski Allen Newell Herbert Simon Noam Chomsky
bull Prvniacute z nich psycholog G Miller ve sveacutem člaacutenku z roku 19566 poukaacutezal na omezeniacute lidskeacute mysli (např kapacitu kraacutetkodobeacute paměti) a vyjaacutedřil domněnku že tato omezeniacute jsou v mysli vyřešena pomociacute mentaacutelniacutech reprezentaciacute ktereacute informace zaznamenaacutevajiacute po malyacutech daacutevkaacutech K zakoacutedovaacuteniacute a dekoacutedovaacuteniacute informace jsou pak zapotřebiacute mentaacutelniacute procesy
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Uacutestředniacute hypoteacutezou kognitivniacute vědy kteraacute je dostatečně obecnaacute aby zastřešila všechny současneacute teoretickeacute přiacutestupy v raacutemci kognitivniacute vědy je komputačněreprezentativniacute uchopeniacute mysli (CRUM ndash Computational-Representational Understanding of Mind)
bull Podle tohoto přiacutestupu lze lidskeacute myšleniacute nejleacutepe pochopit a vysvětlit pomociacute reprezentujiacuteciacutech struktur v mysli a vyacutepočetniacutech procedur ktereacute operujiacute na těchto strukturaacutech CRUM využiacutevaacute jak analogii s fungovaacuteniacutem počiacutetače (datoveacute struktury ndash mentaacutelniacute reprezentace algoritmy ndash vyacutepočetniacute procedury běh programu ndash myšleniacute) tak i analogii se strukturou mozku (konekcionistickyacute přiacutestup ndash neurony a jejich propojeniacute hrajiacute roli datovyacutech struktur a nervoveacute vzruchy jsou analogiiacute algoritmů)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
V současnosti podle Thagarda (2001) existuje šest hlavniacutech teoretickyacutech přiacutestupů k vysvětleniacute povahy reprezentaciacute a vyacutepočetniacutech procedur (modelovaacuteniacute myšleniacute) ndash logika pravidla pojmy představy analogie a konekcionistickeacute siacutetě
bull Dalšiacute přiacutestup kteryacute se uplatňuje v raacutemci experimentaacutelniacute robotiky a uměleacuteho života vysvětluje kognici jako vzaacutejemnou interakci těla agenta a okolniacuteho prostřediacute Umělyacute život (artificial life alife) se snažiacute porozumět zaacutekladniacutem obecnyacutem vlastnostem živyacutech systeacutemů pomociacute vyvolaacuteniacute přirozeneacuteho chovaacuteniacute v softwaru hardwaru a biochemickyacutech sloučeninaacutech Studium zaacutekladniacutech abstraktniacutech vlastnostiacute živyacutech systeacutemů např nezaacutevisleacuteho adaptivniacuteho a inteligentniacuteho chovaacuteniacute tvořiacute styčnou plochu mezi umělyacutem životem a kognitivniacute vědou (Bedau 2003)
THAGARD Paul Cognitive Science In Edward N Zalta (ed) Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] Fall 2009 Edition Stanford Stanford University Center for the Study of Language and Information The Metaphysics Research Lab copy 2007 first publ Mon Sep 23 1996 substantive rev Mon Apr 30 2007 [cit 2009-12-03] Dostupnyacute z WWW lthttpplatostanfordeduarchivesfall2009entriescognitive-sciencegt ISSN 1095-5054
BEDAU Mark A Artificial life organization adaptation and complexity from the bottom up Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 11 s 505-512 ISSN 1364-6613
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Vyacutezkumneacute metody použiacutevaneacute kognitivniacute vědou jsou velmi různorodeacute a využiacutevajiacute např metody vychaacutezejiacuteciacute z psychologie neurověd počiacutetačoveacute vědy a systeacutemoveacute teorie Přiacutekladem jsou experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute mozkoveacute zobrazovaciacute metody vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute neurobiologickeacute metody
bull Experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute (reakčniacute doba psychofyzickeacute odpovědi sledovaacuteniacute pohledu) mozkoveacute zobrazovaciacute metody (PET EEG fMRI optickeacute zobrazovaacuteniacute MEG) vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute (symbolickeacute modelovaacuteniacute modely konekcionistickyacutechneuronaacutelniacutech siacutetiacute fyzickeacute dynamickeacute systeacutemy) neurobiologickeacute metody (přiacutemaacute stimulace mozku sledovaacuteniacute jedneacute buňky zviacuteřeciacute modely)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Neuromarketing
Neuromarketing ndash Wikipedie
Neuromarketing studuje funkce mozku při rozhodovaacuteniacute o koupi produktu httpcswikipediaorgwikiNeuromarketing
httpwwwgreenbookblogorgwp-contentuploads201312Neuromarketingjpg
Neuromarketing
Biometrickeacute metody dokaacutežou poskytnout vodiacutetka k hlubšiacutemu pochopeniacute spotřebitelskeacuteho chovaacuteniacute Poodhaliacute co zaacutekazniacutek skutečně ciacutetiacute na co a jak skutečně reaguje při kontaktu s konkreacutetniacutemi stimuly Zaacutekazniacutekovy vědomeacute deklarace jsou sice důležiteacute ale většinou neodraacutežejiacute jeho reaacutelneacute chovaacuteniacute Na jednu stranu je to zapřiacutečiněno tiacutem že podstatnaacute čaacutest mentaacutelniacutech procesů zaacutekazniacuteka se děje nevědomě přestože majiacute přiacutemyacute vliv na jeho chovaacuteniacute včetně rozhodovaciacutech procesů brand preferenciacute loajality a odhadů Na druhou stranu zde u mnoha procesů funguje vlastniacute zaacutekazniacutekova bdquoautocenzuraldquo kterou dobře ilustruje naacutesledujiacuteciacute přiacuteklad testu očniacute kamerou Zaacutekazniacuteci si zkraacutetka o sobě některeacute věci nejsou schopni uvědomovat a už vůbec naacutem o nich povědět
Jesenskyacute Daniel Neuromarketingoveacute vyacutezkumneacute metody v miacutestě prodeje In MediaGurucz 1362012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201206neuromarketingove-vyzkumne-metody-v-miste-prodejeUyzaSqyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Jak se daacute neuromarketing smysluplně využiacutet Mezi prvniacute a nejčastěji zmiňovaneacute vlaštovky patřiacute praacutece Reada Montague z roku 2004 srovnaacutevajiacuteciacute vniacutemaacuteniacute Pepsi-Coly a Coca-Coly bez znalosti značky naacutepoje (blind test) oproti konzumaci naacutepoje se znalostiacute značky Při testech byly zkoumaacuteny mozkoveacute oblasti konzumentů limonaacuted
Při konzumaci Pepsi byla při pitiacute aktivniacute oblast mozku spojenaacute s pocity odměn chutiacute ndash a to i když zkoumaneacute osoby znaly značku naacutepoje Oproti tomu u Coca Coly byla zaznamenaacutena činnost v předniacute čaacutesti čelniacuteho laloku oblasti spojeneacute s vědomyacutemi preferencemi city nebo osobou samotnou pouze v přiacutepadě kdy konzumenti znali značku naacutepoje Read Montague to komentoval přiacuteznačně bdquoPepsi vyhraacutevaacute mnoho chuťovyacutech testů ale Coca-Cola se prodaacutevaacute leacutepe protože lideacute jsou podvědomě ovlivněni jejiacute image ndash full of life Ale (doposud) to nikdo nezměřilldquo
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Společnost Mindlab joint-venture automobilky Daimler Benz a univerzity v Ulmu zase paacutetrala po přiacutečinaacutech faktu že sportovniacute auta jsou pro zaacutekazniacuteky viacutece atraktivniacute nežli MPV nebo hatchbacky Zjistili že i sporťaacuteky jsou spojeneacute s mozkovyacutemi centry kteraacute se jinak zapojujiacute při užitiacute čokolaacutedy drog nebo při sexu
V kuloaacuterech se špitaacute že velkeacute FMCG koncerny typu PampG využiacutevajiacute neuromarketing pro praacuteci v oblasti packagingu Idea takoveacuteho zaacuteměru je zřejmaacute pohledem do hlavy spotřebitele snadno zjistiacuteme zda se mu při pohledu na konkreacutetniacute obal vyacuterobku aktivujiacute oblasti mozku spojeneacute s emocemi nebo zda spiacuteše vědomě zpracovaacutevaacute racionaacutelniacute informace
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Praha - Noveacute mlyacuteny Google Earth Nahraacuteno 18 1 2011 dostupneacute elektronicky na httpwwwpano ramiocomphoto46737351 mBank spustila teaser na internetoveacute bankovnictviacute In Mediagurucz 7 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediaguruczwp-contentuploads201402mBankjpg a Chuchvalcovaacute Jana Nejsme jako oni hlaacutesajiacute v novyacutech reklamaacutech hned čtyři banky In MarketingSalestydencz 4 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpmarketingsalestydenczrubrikymarketingnejsme-jako-oni-hlasaji-v-novych-reklamach-hned-ctyri-banky_297128html
Catellovy zaacutekony charakterizujiacute interakci prostřediacute a vrozenyacutech
danyacutech dispozic jedince ndash jejich kongruence (průnik) umožňuje
propagaci a mystifikaci využiacutet sveacute prostředky naplno ndash od doby kdy
se zjistilo že prostřediacute jednotlivce se daacute manipulovat byla do toho
zapojena mystifikace a propagace nějakeacute ideologie ndash a systeacutem
kteryacute se zde vyviacutejiacute je marketingovyacute systeacutem
VALČEK P Slovniacutek literaacuternej teoacuterie Bratislava Literaacuterne informačneacute centrum 2006 351 s ISBN 80-89222-09-9
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon vtiskovaacuteniacute ndash prostřediacute maacute při tvorbě oblastiacute kongruence zaacutesadniacute vyacuteznam vnucuje vrozenyacutem dispoziciacutem sveacute podmiacutenky
Zaacutekazniacutek vstupuje do prostřediacute supermarketu a to se na něj snažiacute působit nejrůznějšiacutemi způsoby na uacuterovni uspořaacutedaacuteniacute i různyacutemi pomocnyacutemi prostředky manipulovaacuteniacutem mystifikaciacute a iluziacute Hledajiacuteciacute se v prvniacutech vteřinaacutech snažiacute zorientovat ocitaacute se v situaci hledaacuteniacute a nachaacutezeniacute nejelementaacuternějšiacutech recepčniacutech naacutevodů Po tom jako se zorientuje pochopiacute a zvaacutežiacute předklaacutedanou možnost rozhodne se vkročit a uacutečastnit se
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon pomocnyacutech prostředků ndash prostřediacute ovlivňuje vrozeneacute dispozice (intelekt) pomocnyacutemi prostředky ndash až do 20
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na můj intelekt a krabička cigaret nebo sladkosti u pokladny mi pomaacutehajiacute nezapomenout na důležitou součaacutest naacutekupu
bull zaacutekon tlaku k biosociaacutelniacutemu průměru ndash v prostřediacute je s jedincem jednaacuteno jako s reprezentantem stereotypů ndash je to konstitutivniacute mechanismus mystifikace
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na mou osobnost bez ohledu na vzdělaacuteniacute zkušenosti sociaacutelniacute rodinneacute pracovniacute postaveniacute je každeacutemu předklaacutedaacuten stejnyacute produkt ndash supermarketovaacute demokracie rovnost spotřebitelů je bohužel vyacutesledkem procesu kteryacute neniacute spojen s lidskou činnostiacute je to proces strojoveacute vyacuteroby strojoveacuteho přiacutejmu systeacutem produkce a konzumu
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon determinace oblasti ndash prostřediacute přiacutemo působiacute na určiteacute oblasti (kvality) určuje jistou miacuteru toho co se projeviacute
V supermarketu mi v pozadiacute hraje hudba nerozptyluji se tak okolniacutemi zvuky okolitniacute mluvou Světla hudba prostor ndash všechno působiacute na meacute bdquospotřebitelskeacute chovaacuteniacuteldquo soubor charakteristik stereotypů a reprezentaciacute ktereacute sem ziacuteskal vstupem do supermarketu
bull zaacutekon zvlaacuteštniacute vazby ndash prostřediacute ovlivňuje zvlaacuteštniacute vazby na objekty ndash třeba důvěra je vztah kteryacute vznikaacute a buduje se mezi lidmi lideacute pak legitimizovali i důvěru v instituce sociaacutelniacute řaacutedy a v dnešniacute době dokonce i důveru (překonaacuteniacute interdikce) v diplastie typu probleacutem dihydrogeacutenmonoxidu Zaacutekonem zvlaacuteštniacute vazby se daacute vysvětlit interdikce (po)slušnosti kterou tak často systeacutemy vyžadujiacute (třeba recepčniacute poslušnost ndash preferovanou recepci produktu)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Přenos a druhy reprezentaciacute
Reprezentace ndash opakovaneacute zpřiacutetomněniacute zobrazeniacute předvaacuteděniacute je symbolickyacute mechanismus konstruovaacuteniacute (mediaacutelniacutech) objektů a souvisiacute s reprezentativnostiacute souborem charakteristik nevyhnutelnyacutem k tomuto symbolickeacutemu procesu
Re-prezentovaacuteniacute je předvaacuteděniacute určityacutech pohledů na sociaacutelniacute skupiny ndash jež se pak přiacutejemce učiacute přijiacutemat jako bdquosamozřejmeacuteldquo bdquonormaacutelniacuteldquo (o tom viacutece vypoviacutedaacute analyacuteza přiacutejmu a zakoacutedovaacuteniacute ideologie do mediovaneacuteho sděleniacute ndash Stuart Hall)
Typ je druh reprezentace vlastniacute zobrazovaciacutemu systeacutemu ndash uměniacute V literaacuterniacute produkci je to literaacuterniacute postava (chronotop) charakterizovaacutena tiacutem co reprezentuje Typy jsou detailně propracovaneacute ačkoli zpravidla neexistujiacute v reaacutelneacutem světe na rozdiacutel od stereotypů ndash zjednodušenyacutech reprezentaciacute deformujiacuteciacutech svou předlohu stereotyp vznikaacute zaacuteměrem a opakovanou reprezentaciacute Kriteacuteriem pro přenos vyacuteznamu jsou rozpoznatelnost reprezentativnost atraktivita
Archetypy jsou hluboce zakořeněneacute typy vyjadřujiacute představy viacutery
hodnoty předsudky opraacutevněniacute S archetypaacutelniacutemi a stereotypniacutemi
reprezentacemi v mediaacutelniacute realitě je spojeneacute riziko (nebo pro
marketing vyacutehoda) nekritickeacute fixace ta je totiž přirozenyacutem
důsledkem imagemakingu budovaacuteniacute a posilovaacuteniacute image značky
budovaacuteniacute vztahu ke značce stejně přirozenyacutem jako davovaacute
psychoacuteza kteraacute zaacutekonitě nastane po skolabovaacuteniacute přiacuteslušneacuteho
systeacutem a jeho meacutedia (např po krachu velkeacute společnosti banky)
Přenosem dochaacuteziacute k introjekci co je podle gestaltistu Fritza Perlse
neurotickyacute mechanismus pomociacute něhož vtělujeme do naacutes
samotnyacutech vzory postoje způsoby činnostiacute a myšleniacute ktereacute nejsou
ve skutečnosti naše
ADŽAJA (AJAYA) Swami Psychoterapie Vyacutechodu a Zaacutepadu Sjednocujiacuteciacute paradigma Praha Chvojkovo nakladatelstviacute 2000 194 s ISBN 80-86183-18-1 s 98 ndash 99
Provokovanaacute projekce se využiacutevaacute na identifikaci projekčniacutech mechanismů u pacienta prostřednictviacutem konotaciacute i v tzv Rorschachovyacutech skvrnaacutech (pacient popisuje co podle něj zobrazujiacute utajenou informaciacute pro vetšinu pacientů zůstavaacute že terapeut ukazuje každeacutemu pacientovi vždy ty stejneacute předlohy ndash logickou recepčniacute reakciacute toho kdo to odhaliacute hned by bylo řiacutect bdquoty skvrny nezobrazujiacute nic ndash zajiacutemaacute vaacutes jen jakyacute vyacuteznam jim přiřadiacutemldquo)
VALČEK Peter Neviditeľnyacute horizont civilizaacutecie In Slovo ndash Roč 4 (2002) č 24 s 10 ndash 11
Kořeny neurotickeacuteho mechanismu vklaacutedaniacute ciziacutech vyacuteznamů můžeme hledat v intenzitě argumentace pro daneacute meacutedium pro danou situaci Člověk zavřenyacute v kabině sveacuteho auta se ohlušuje jednotvaacuterniacutem hlukem ze sveacuteho autoraacutedia CDmp3 přehraacutevače ne kvůli tomu aby neslyšel zvuk motoru ale proto aby se ani na chviacuteli neodpojil od uměleacute reality meacutediiacute multimediaacutelniacuteho světa ndash aby si ji ustavičně bdquozpřiacutetomňoval a na niacute participovalldquo
Tahle deformace je deformaciacute fatickeacute funkce komunikace
Projekci takeacute chybiacute vlastniacute pojmovaacute řeč podstatou projekce je zamlženiacute zneviditelněniacute zneprůhledněniacute označovaneacuteho
Sigmund Freud považoval projekci za obrannyacute mechanismus psychiky kteryacute posouvaacute nechtěneacute nebo nezpracovaneacute (nebo přiacuteliš intenzivniacute) obsahy do nevědomiacute virtuaacutelně se jich zbavuje a promiacutetaacute je do psychiky jinyacutech
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 85
Interjekce je zkratkovitaacute až zkratovaacute symbolizace udalostiacute jejich mimetickyacutemi naacutehradkami jsou to přechody zkracujiacuteciacute cestu aktuaacutelniacute kombinatorice vyacuteznamu P Valček uvaacutediacute že klasickou formu seacutemantickeacute interjekce jako kondenzačniacuteho mechanismu vysvětlil S Freud v sovislosti s analogiiacute mezi vtipem a snem Zdrojem sociativniacutech efektů humoru a takeacute intrapsychickeacute magičnosti snu je vždy kraacutetkeacute spojeniacute prvků z různyacutech seacutemantickyacutech uacuterovniacute (kondenzujiacuteciacute interjekce zhuštěniacute Verdichtung ndash mechanismus takoveacuteho konstruovaacuteniacute vyacuteznamu je popsanyacute jako snovaacute suspenze)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 126
Atributivniacute seacutemantizace atributivniacute vyacuteznam ndash přiřazovaacuteniacute
vyacuteznamu argumentace pro bez ohledu na celostniacute strukturu
atribuce jsou popsaacuteny v kognitivniacute psychologii a vysvětlujiacute
mechanismus difuze vzaacutejemneacuteho vniacutemaacuteniacute motivace chovaacuteniacute
nebo činnosti založenyacute na tendenci člověka přisuzovat aktem
vyacutesledkem uacutespěchem neuacutespěchem určiteacute situačně zvoleneacute
vnějšiacute i vnitřniacute přiacutečiny
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 103 ndash 104
bull datasexualita ndash posedlost daty
Komunikačniacute (nelaacutetkovaacute) zaacutevislost nebo moacutedniacute kulturniacute trend
bull meacutedium = seacutemiotickyacute produkt uvaacutedějiacuteciacute do jineacuteho stavu vědomiacutereality
bull meacutedium způsobuje extenzi schopnosti ale pak i amputaci
bull (digitalizace informaciacute ndash bryacutele ndash Hubblův teleskop - dron ztratiacuteme schopnost čiacutest a rozlišovat znaky)
bull človek robot ndash kyborg transhumanizmus a technokracie
bull kultivace přiacutejemce v mediaacutelniacute realitě a poruchy přiacutejmu
Šablona pro předsevzetiacute 2014 - DOWNLOAD
Chcete taky ziacuteskat životniacute data a vědět jak si na tom stojiacutete
Staacutehněte si šablonu kterou jsem vytvořil pro rok 2014 včetně vysvětlivek a prvniacuteho předvypněneacuteho měsiacutece Během pěti minut nahradiacutete meacute ciacutele za sveacute a můžete začiacutet svůj prvniacute datasexuaacutelniacute rok
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoJsou totaacutelně k ničemu Že je lidi nedodržiacute většinou vědiacute už v
momentě kdy si je uklaacutedajiacute Ještě horšiacute ale je že i kdyby je dodržet
chtěli na konci roku nedokaacutežiacute vyhodnotit jestli uspěli Proto jsem na
novoročniacute predsevzetiacute šel loni jinak S daty a Excelem Diacuteky tomu
viacutem že jedno se mi podařilo splnit na 88 ldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoDiacuteky datům jsem si nicmeacuteně v posledniacute čtvrtině roku uvědomil jak
na tom jsem a naordinoval si každyacute viacutekend alespoň jeden volnyacute den
Což lze pěkně vidět na vizualizaci Stejně jako to že jsem loni měl
dvě obdobiacute kdy jsem jel měsiacutec v kuseldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoTrue datasexuals however will not stop at just collecting and recording bits of data from the Web They are obsessively driven to use a proliferating number of mobile devices and apps to make data-grooming a reality
-
Opravdoviacute datasexualoveacute se nezastaviacute u sbiacuteraacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute bitů dat z webu Jsou posedle pohaacuteněny použiacutevat celou řadu množiacuteciacutech se mobilniacutech zařiacutezeniacute a aplikaciacute aby se jejich peacuteče o uacutedaje stala realitouldquo
Basulto Dominic Meet the Urban Datasexual
In bigthinkcom 16 4 2012 Dostupneacute elektronicky na
httpbigthinkcomendless-innovationmeet-the-urban-datasexual
social media analyst Dominic Basulto describes datasexuals as individuals who ldquoare relentlessly digital They obsessively record everything about their personal lives and they think data is sexyhellipTheir livesmdashfrom a data perspective at leastmdashare perfectly groomedrdquo
Sociaacutelniacute meacutedia analytik Dominic Basulto popisuje datasexuaacutely jako jednotlivce kteřiacute bdquojsou neuacutenavně digitaacutelniacute Posedle zaznamenaacutevajiacute vše o osobniacutem životě a mysliacute si že data jsou sexy Jejich životy jsou přinejmenšiacutem z hlediska dat perfektně upraveneacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies
6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na
httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
I think a large component of social media usage is the concept of tracking As McFedries explains specifically when it comes to a datasexual everything online is a numbers game Individuals in the digital realm obsess about how many likes their profile picture has received and how this number compares to their fellow Facebook users This same idea can be applied to Twitter Instagram or any other social media platform Itrsquos the idea that a single number defines your social status and level of popularity Someone with 50 profile picture likes is obviously so much cooler than someone with 15 right In reality we all know that the number of likes we receive of the number of Facebook friends we have doesnrsquot actually reflect our social standing in the world It does however alter the way others perceive us
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Mysliacutem že velkaacute součaacutest využitiacute sociaacutelniacutech meacutediiacute je koncept sledovaacuteniacute Jak McFedries vysvětluje zvlaacuteště když přijde na datasexuaacutely vše on-line je hra čiacutesel Jednotlivci v digitaacutelniacute fascinaci sniacute o tom kolik maacute raacuted maacute jejich profilovyacute obraacutezek lajků a způsobu jakyacutem toto čiacuteslo srovnaacutevats ostatniacutemi uživateli Facebooku Stejnyacute naacutepad může byacutet aplikovaacuten na Twitter Instagram nebo jineacute sociaacutelniacute mediaacutelniacute platformy Je to myšlenka že jedno čiacuteslo definuje vaše sociaacutelniacute postaveniacute a uacuteroveň popularity Někdo s 50 obraacutezkami v profilu je samozřejmě tolik atraktivnějšiacute než někdo s 15 že Ve skutečnosti všichni viacuteme že počet lajků od přaacutetel na Facebooku neniacute ve skutečnosti naše společenskeacute postaveniacute ve světě Nicmeacuteně měniacute to způsob jak naacutes ostatniacute vniacutemajiacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Děkuji za pozornost
PhDr Peter Jan Kosmaacutely PhD
V přiacutepadě nejasnostiacute mě kontaktujte na kosmalyvip-vscz
Domeacutena je složityacute agregaacutet kteryacute se sklaacutedaacute z
bull objektů zkoumaacuteniacute
bull subjektů poznaacuteniacute a tvůrců informačniacutech objektů
bull informačniacutech objektů
bull informačniacutech a komunikačniacutech vztahů mezi objekty zkoumaacuteniacute subjekty a informačniacutemi objekty
bull vztahů souladu či nesouladu mezi objekty subjekty a informačniacutemi objekty ktereacute vznikajiacute na zaacutekladě informačniacutech a komunikačniacutech vztahů
STODOLA JIŘIacute Individua sociaacutelniacute siacutetě a poznaacuteniacute Možnosti a limity kognitivniacuteho a sociaacutelně-domeacutenoveacuteho paradigmatu v informačniacute vědě a realistickyacute model domeacuteny ProInflow [online] 21082012 Dostupneacute elektronicky na lthttpproinflowczindividua-socialni-site-poznani-moznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-v-inforgt ISSN 1804ndash2406
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Zpětnaacute vazba
bull Vizualizace
bull Koncentrace
bull Vytvaacuteřeniacute separovanyacutech mentaacutelniacutech modelů
bull Konstruktivismus
bull Akomodace
bull Hra
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute ve vyacuteuce
bull Akomodace ndash korekce pomociacute počiacutetačovyacutech programů
bull Hra - Počiacutetačovaacute hra rozviacutejiacute logickeacute a strategickeacute myšleniacute postřeh zvyšuje sebedůvěru pomaacutehaacute postiženyacutem Hra produkuje radost dokaacuteže zaměstnat jedince a vyplnit mu volnyacute čas
- pomaacutehaacute v učeniacute a hlavně je přirozenou součaacutestiacute života
Sociologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute ve vyacuteuce
bull Informačniacute technologie jsou jakyacutemsi urychlovačem působeniacute učitele ve vyacuteuce dokaacutežiacute znaacutesobit uacutečinek dobreacute ale bohužel i špatneacute vyacuteuky
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Zpětnaacute vazba
Zpětnou vazbou je člověk zpraven o uacutespěšnosti či neuacutespěšnosti sveacuteho počiacutenaacuteniacute
Počiacutetač může poskytnout zpětnou vazbu prakticky okamžitě
Neosobniacute poskytovaacuteniacute zpětneacute vazby posiluje intensionaacutelniacute (vnitřniacute) motivaci žaacuteka kdy snaha vyřešit probleacutem neniacute nahrazovaacutena snahou zviditelnit se v očiacutech učitelovyacutech a zaliacutebit se mu [Fontana] Zodpovědnost za spraacutevnost řešeniacute nemůže žaacutek přesunout na jinou osobu
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Vizualizace
- použiacutevaacuteniacute naacutekresů naacutečrtků obraacutezků grafů
- Člověk maacute omezenou tzv aktivniacute paměť kterou při učeniacute nedokaacuteže překročit
- Učiacute-li se člověk nějakyacute novyacute abstraktniacute pojem spotřebovaacutevaacute velkou čaacutest sveacute aktuaacutelniacute paměťoveacute kapacity na představovaacuteniacute si daneacute situace na ktereacute učitel pojem vysvětluje Vizualizace pomaacutehaacute čaacutest aktuaacutelniacute paměti uvolnit ve prospěch dalšiacutech mentaacutelniacutech činnostiacute (jako je indukce abstrakce komparace dedukce symbolizace apod)
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Koncentrace
Pomoc počiacutetače zde spočiacutevaacute v tom že za žaacuteka vyřešiacute snadneacute jednotliveacute diacutelčiacute kroky ktereacute vykonaacute na žaacutekův přiacutekaz a nechaacute jej koncentrovat myšleniacute pouze v uacuterovni vyššiacute
bull Vytvaacuteřeniacute separovanyacutech mentaacutelniacutech modelů
Dostatečně dlouhyacutem opakovanyacutem ziacuteskaacutevaacuteniacutem separovanyacutech modelů člověk ziacuteskaacute dostatečnou zkušenost s danyacutem pojmem aby si mohl vytvořit model obecnyacute univerzaacutelniacute Nedostatečneacute ziacuteskaacuteniacute a zpracovaacuteniacute separovanyacutech modelů vede k formalismu tedy k situaci kdy člověk vytvořiacute chybnyacute obecnyacute model daneacuteho jevu či pojmu
bull Konstruktivismus
Počiacutetačoveacute prostřediacute ověřuje v praxi naacutepady hypoteacutezy a žaacutek může vlastniacute aktivitou danyacute novyacute pojem zkonstruovat přijiacutet ldquona tordquo saacutem objevit jej pro sebe
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Přiacutestup ke komunikaci jako k zpracovaacuteniacute informaciacute (information
processing) 1950 ndash 1960 prvniacute počiacutetače umožňujiacute psychologům
srovnaacutevat způsob jakyacutem uklaacutedaacute a zpracovaacutevaacute informace počiacutetač na
rozdiacutel od člověka (mysl paměť myšleniacute)
Selektivniacute pozornost šum a dalšiacute rušeniacute komunikace již nebyly
otaacutezkou techniky (Shannon Weaver) ale percepce (vniacutemaacuteniacute) a
recepce (přiacutejmu) rozděleniacute pozornosti přepiacutenaacuteniacute pozornosti
Kapacita pozornosti omezenaacute na jistyacute počet věciacute a zpracuje omezeneacute
množstviacute informaciacute
Instrukčniacute dizajn paměť se nemaacute přetěžovat maacute dokončit uacutekol než
začne dalšiacute pokud jsou paměť a mysl přetiacuteženy učeniacute se nemůže
uskutečnit
Kognitivniacute přiacutestup bull Jean Piaget (1896-1980) - Vyacutevojovaacute staacutedia vyacutevojovaacute psychologie - vliv strukturalizmu a konstruktivistickaacute teorie znalosti - staacutedia kognitivniacuteho vyacutevoje Senzomotorickeacute staacutedium od narozeniacute do 2 let života Předoperačniacute staacutedium od 2 do 7 let (egocentrickeacute myšleniacute) Stadium konkreacutetniacutech operaciacute od 7 do 11-12 let (logika klasifikace) Stadium formaacutelniacutech operaciacute 12 let (konstrukce idejiacute abstraktniacute myšleniacute) Dopad na počiacutetačoveacute vědy a vědy o uměleacute inteligenci bdquoSeymour Papert použil Piagetovu praacuteci při vytvaacuteřeniacute Logo programming language Alan Kay použil Piagetovy teorie jako zaacuteklad pro Dynabook programming system conceptk vyvinutiacute Alto prototypu kteryacute jako prvniacute objevil zaacuteklady grafickeacuteho uživatelskeacuteho rozhraniacute (GUI) a ovlivnil vytvořeniacute uživatelskyacutech rozhraniacute v 80 letech 20 stoletiacute a pozdějildquo
zdroje httpcswikipediaorgwikiJean_Piaget httpenwikipediaorgwikiFileJean_Piaget_in_Ann_Arborpng
Kognitivniacute přiacutestup bull geštalt (gestalt) psychologie (od roku 1900) - scheacutemata ktereacute si učiacuteciacute se vytvaacuteřiacute v reakci na prostřediacute - 2 předpoklady - Paměť ndash organizovanyacute systeacutem zpracovaacuteniacute informaciacute - Primaacuterniacute znalosti (prior knowledge) ndash tvořiacute epistemickeacute kompetence - scheacutema jako zaacutekladniacute jednotka porozuměniacute vzdělaacutevaciacutemu obsahu (Piaget) - vyacutevojoveacute procesy podle Piageta adaptace na prostřediacute po vyvolaacuteniacute
interakce (disonance) nastaacutevaacute začleňovaacuteniacute novyacutech informaciacute do staacutevajiacuteciacutech konceptů (asimilace) pak může proběhnout proces změn staacutevajiacutech scheacutemat (akomodace) Učeniacute pomociacute opakovanyacutech akciacute využiacutevaacute proces zrcadloveacute abstrakce (reflecting abstraction) schopnost identifikovat vlastnosti objektů podle toho jakeacute uacutečinky na ně majiacute různeacute akce využiacutevaacute proces empirickaacute abstrakce (empirical abstraction) Jsou to dvojiacute procesy vytvaacuteřeniacute noveacuteho kognitivniacuteho staacutedia (cognitive stage) Naacutesleduje rozpoznaacutevaacuteniacute složitějšiacutech objektů a vytvaacuteřeniacute složitějšiacutech uacutekonů Pokud znalosti ziacuteskaneacute v jednom staacutediu vedou prudce a rapidně k noveacutemu vyššiacutemu staacutediu pochopeniacute řiacutekaacuteme že proběhl bdquogestaltldquo
zdroj httpcswikipediaorgwikiJean_Piaget
Kognitivniacute zaacutetěž (cognitive load) John Sweller - pracovniacute paměť umiacute procesovat 7 +- 2 scheacutemat - na řešeniacute probleacutemu potřebuje učiacuteciacute se množstviacute kognitivniacute procesniacute kapacity maacute omezenou bdquopracovniacute paměťldquo ale neomezenou dlouhodobou paměť (scheacutemata se do niacute uklaacutedajiacute a z niacute vyvolaacutevajiacute) - teorie z oboru instrukčniacuteho dizajnu (instructional design) kde je
informaciacute to co svojiacute strukturou dovoluje učiacuteciacutemu se vyviacutejet scheacutemata automaticky a rychle (tyto informace jsou uchovaacutevaacuteny v dlouhodobeacute paměti jako naacutevyky)
1 vnitřniacute zaacutetěž (intrinsic c load) inherentniacute komplexnost naacuteročnost uacutekolu učiacuteciacute se nekontroluje bdquoporcovaacuteniacuteldquo obsahu do věcnyacutech probleacutemů
2 vnějšiacute zaacutetěž (extraneous c load) dalšiacute a nadbytečneacute informace v průběhu vyacutekladu rozptyluje od učeniacute naacutesledek vysokeacute vnitřniacute zaacutetěže
3 podstatnaacute zaacutetěž (germane c load) vědomaacute aktivita uacutekolově řiacutezena vytvaacuteřeniacute scheacutemat přijatelnaacute zaacutetěž vysokaacute vnitřniacute niacutezkaacute vnějšiacute vysokaacute podstatnaacute
zdroje httpeducationartsunsweduaumediaProfilecacheR148174-swellerjpg httpwwwinstructionaldesignorgtheoriescognitive-loadhtml
Kognitivniacute věda
bull Kognitivniacute věda je transdisciplinaacuterniacute obor kteryacute se věnuje studiu procesů ziacuteskaacutevaacuteniacute a využiacutevaacuteniacute znalostiacute myšleniacute učeniacute a rozhodovaacuteniacute nejen u lidiacute ale i u uměle vytvořenyacutech systeacutemů K tomuto studiu využiacutevaacute vyacutesledky vyacutezkumů i metody mnoha vědeckyacutech oborů (např filozofie antropologie lingvistiky psychologie informatiky kybernetiky biologie neurověd informačniacute vědy) Ciacutelem kognitivniacute vědy je tyto poznatky z jednotlivyacutech oborů sjednotit a propojit a nahliacutežet na ně v širokeacutem kontextu Vyacutesledkem zkoumaacuteniacute pak maacute byacutet komplexniacute pohled na vyacuteše zmiacuteněneacute procesy a lepšiacute porozuměniacute tomu jak probiacutehajiacute Aplikaciacute poznatků kognitivniacute vědy může byacutet počiacutetačoveacute modelovaacuteniacute jednotlivyacutech kognitivniacutech procesů či složitějšiacutech struktur simulujiacuteciacutech lidskeacute myšleniacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull kognitivniacute hexagram zobrazuje šest oborů spolupracujiacuteciacutech v raacutemci kognitivniacute vědy
Vztahy mezi discipliacutenami
kognitivniacute vědy v roce 1978
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle MILLER George A The cognitive revolution a historical perspective Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 3 s 141-144 ISSN 1364-6613
Kognitivniacute věda
bull vzaacutejemnaacute interakce
bull a součinnost
bull v raacutemci kognitivniacute vědy
Kognitivniacute věda
obory a podobory
ktereacute se na niacute podiacutelejiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle HAVEL Ivan M Věda o duši Vesmiacuter 2000 roč 79 č 7 s 363 ISSN 0042-4544
Kognitivniacute věda
Počaacutetky kognitivniacute vědy byly ovlivněny pracemi z oblasti raneacute
kybernetiky ve 30 a 40 letech např Warrena McCullocha a Waltera
Pitse kteřiacute se snažili porozumět zaacutesadaacutem organizace znalostiacute v mysli a
vytvořili prvniacute varianty vyacutepočetniacutech modelů inspirovanyacutech strukturou
biologickyacutech neuronovyacutech siacutetiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
Důležityacute přiacutenos znamenal vyacutevoj na poli teorie algoritmů a digitaacutelniacutech
počiacutetačů ve 40 a 50 letech zejmeacutena praacutece Alana Turinga a Johna
von Neumanna Von Neumannova architektura počiacutetače byla pro
kognitivniacute vědu vyacuteznamnaacute jako krok ve vyacutevoji vyacutezkumneacuteho naacutestroje
(počiacutetače) i jako metafora mezi strojovyacutem a lidskyacutem myšleniacutem Půdu
pro noveacute myšlenky v oblasti experimentaacutelniacute psychologie připravil
odklon od behaviorismu (kteryacute ignoroval některeacute otaacutezky ohledně
lidskeacuteho myšleniacute jako představivost jazyk či řešeniacute probleacutemů)
reprezentovanyacute např pracemi Noama Chomskeacuteho či Karla Spencera
Lashleyho
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Podobu vědniacute discipliacuteny ziacuteskala v polovině sedmdesaacutetyacutech let kdy vznikla Společnost pro kognitivniacute vědu (Cognitive Science Society) a byl založen časopis Cognitive Science
bull Za zakladatele či průkopniacuteky kognitivniacute vědy lze považovat tyto osobnosti George Miller John McCarthy Marvin Minski Allen Newell Herbert Simon Noam Chomsky
bull Prvniacute z nich psycholog G Miller ve sveacutem člaacutenku z roku 19566 poukaacutezal na omezeniacute lidskeacute mysli (např kapacitu kraacutetkodobeacute paměti) a vyjaacutedřil domněnku že tato omezeniacute jsou v mysli vyřešena pomociacute mentaacutelniacutech reprezentaciacute ktereacute informace zaznamenaacutevajiacute po malyacutech daacutevkaacutech K zakoacutedovaacuteniacute a dekoacutedovaacuteniacute informace jsou pak zapotřebiacute mentaacutelniacute procesy
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Uacutestředniacute hypoteacutezou kognitivniacute vědy kteraacute je dostatečně obecnaacute aby zastřešila všechny současneacute teoretickeacute přiacutestupy v raacutemci kognitivniacute vědy je komputačněreprezentativniacute uchopeniacute mysli (CRUM ndash Computational-Representational Understanding of Mind)
bull Podle tohoto přiacutestupu lze lidskeacute myšleniacute nejleacutepe pochopit a vysvětlit pomociacute reprezentujiacuteciacutech struktur v mysli a vyacutepočetniacutech procedur ktereacute operujiacute na těchto strukturaacutech CRUM využiacutevaacute jak analogii s fungovaacuteniacutem počiacutetače (datoveacute struktury ndash mentaacutelniacute reprezentace algoritmy ndash vyacutepočetniacute procedury běh programu ndash myšleniacute) tak i analogii se strukturou mozku (konekcionistickyacute přiacutestup ndash neurony a jejich propojeniacute hrajiacute roli datovyacutech struktur a nervoveacute vzruchy jsou analogiiacute algoritmů)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
V současnosti podle Thagarda (2001) existuje šest hlavniacutech teoretickyacutech přiacutestupů k vysvětleniacute povahy reprezentaciacute a vyacutepočetniacutech procedur (modelovaacuteniacute myšleniacute) ndash logika pravidla pojmy představy analogie a konekcionistickeacute siacutetě
bull Dalšiacute přiacutestup kteryacute se uplatňuje v raacutemci experimentaacutelniacute robotiky a uměleacuteho života vysvětluje kognici jako vzaacutejemnou interakci těla agenta a okolniacuteho prostřediacute Umělyacute život (artificial life alife) se snažiacute porozumět zaacutekladniacutem obecnyacutem vlastnostem živyacutech systeacutemů pomociacute vyvolaacuteniacute přirozeneacuteho chovaacuteniacute v softwaru hardwaru a biochemickyacutech sloučeninaacutech Studium zaacutekladniacutech abstraktniacutech vlastnostiacute živyacutech systeacutemů např nezaacutevisleacuteho adaptivniacuteho a inteligentniacuteho chovaacuteniacute tvořiacute styčnou plochu mezi umělyacutem životem a kognitivniacute vědou (Bedau 2003)
THAGARD Paul Cognitive Science In Edward N Zalta (ed) Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] Fall 2009 Edition Stanford Stanford University Center for the Study of Language and Information The Metaphysics Research Lab copy 2007 first publ Mon Sep 23 1996 substantive rev Mon Apr 30 2007 [cit 2009-12-03] Dostupnyacute z WWW lthttpplatostanfordeduarchivesfall2009entriescognitive-sciencegt ISSN 1095-5054
BEDAU Mark A Artificial life organization adaptation and complexity from the bottom up Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 11 s 505-512 ISSN 1364-6613
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Vyacutezkumneacute metody použiacutevaneacute kognitivniacute vědou jsou velmi různorodeacute a využiacutevajiacute např metody vychaacutezejiacuteciacute z psychologie neurověd počiacutetačoveacute vědy a systeacutemoveacute teorie Přiacutekladem jsou experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute mozkoveacute zobrazovaciacute metody vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute neurobiologickeacute metody
bull Experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute (reakčniacute doba psychofyzickeacute odpovědi sledovaacuteniacute pohledu) mozkoveacute zobrazovaciacute metody (PET EEG fMRI optickeacute zobrazovaacuteniacute MEG) vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute (symbolickeacute modelovaacuteniacute modely konekcionistickyacutechneuronaacutelniacutech siacutetiacute fyzickeacute dynamickeacute systeacutemy) neurobiologickeacute metody (přiacutemaacute stimulace mozku sledovaacuteniacute jedneacute buňky zviacuteřeciacute modely)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Neuromarketing
Neuromarketing ndash Wikipedie
Neuromarketing studuje funkce mozku při rozhodovaacuteniacute o koupi produktu httpcswikipediaorgwikiNeuromarketing
httpwwwgreenbookblogorgwp-contentuploads201312Neuromarketingjpg
Neuromarketing
Biometrickeacute metody dokaacutežou poskytnout vodiacutetka k hlubšiacutemu pochopeniacute spotřebitelskeacuteho chovaacuteniacute Poodhaliacute co zaacutekazniacutek skutečně ciacutetiacute na co a jak skutečně reaguje při kontaktu s konkreacutetniacutemi stimuly Zaacutekazniacutekovy vědomeacute deklarace jsou sice důležiteacute ale většinou neodraacutežejiacute jeho reaacutelneacute chovaacuteniacute Na jednu stranu je to zapřiacutečiněno tiacutem že podstatnaacute čaacutest mentaacutelniacutech procesů zaacutekazniacuteka se děje nevědomě přestože majiacute přiacutemyacute vliv na jeho chovaacuteniacute včetně rozhodovaciacutech procesů brand preferenciacute loajality a odhadů Na druhou stranu zde u mnoha procesů funguje vlastniacute zaacutekazniacutekova bdquoautocenzuraldquo kterou dobře ilustruje naacutesledujiacuteciacute přiacuteklad testu očniacute kamerou Zaacutekazniacuteci si zkraacutetka o sobě některeacute věci nejsou schopni uvědomovat a už vůbec naacutem o nich povědět
Jesenskyacute Daniel Neuromarketingoveacute vyacutezkumneacute metody v miacutestě prodeje In MediaGurucz 1362012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201206neuromarketingove-vyzkumne-metody-v-miste-prodejeUyzaSqyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Jak se daacute neuromarketing smysluplně využiacutet Mezi prvniacute a nejčastěji zmiňovaneacute vlaštovky patřiacute praacutece Reada Montague z roku 2004 srovnaacutevajiacuteciacute vniacutemaacuteniacute Pepsi-Coly a Coca-Coly bez znalosti značky naacutepoje (blind test) oproti konzumaci naacutepoje se znalostiacute značky Při testech byly zkoumaacuteny mozkoveacute oblasti konzumentů limonaacuted
Při konzumaci Pepsi byla při pitiacute aktivniacute oblast mozku spojenaacute s pocity odměn chutiacute ndash a to i když zkoumaneacute osoby znaly značku naacutepoje Oproti tomu u Coca Coly byla zaznamenaacutena činnost v předniacute čaacutesti čelniacuteho laloku oblasti spojeneacute s vědomyacutemi preferencemi city nebo osobou samotnou pouze v přiacutepadě kdy konzumenti znali značku naacutepoje Read Montague to komentoval přiacuteznačně bdquoPepsi vyhraacutevaacute mnoho chuťovyacutech testů ale Coca-Cola se prodaacutevaacute leacutepe protože lideacute jsou podvědomě ovlivněni jejiacute image ndash full of life Ale (doposud) to nikdo nezměřilldquo
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Společnost Mindlab joint-venture automobilky Daimler Benz a univerzity v Ulmu zase paacutetrala po přiacutečinaacutech faktu že sportovniacute auta jsou pro zaacutekazniacuteky viacutece atraktivniacute nežli MPV nebo hatchbacky Zjistili že i sporťaacuteky jsou spojeneacute s mozkovyacutemi centry kteraacute se jinak zapojujiacute při užitiacute čokolaacutedy drog nebo při sexu
V kuloaacuterech se špitaacute že velkeacute FMCG koncerny typu PampG využiacutevajiacute neuromarketing pro praacuteci v oblasti packagingu Idea takoveacuteho zaacuteměru je zřejmaacute pohledem do hlavy spotřebitele snadno zjistiacuteme zda se mu při pohledu na konkreacutetniacute obal vyacuterobku aktivujiacute oblasti mozku spojeneacute s emocemi nebo zda spiacuteše vědomě zpracovaacutevaacute racionaacutelniacute informace
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Praha - Noveacute mlyacuteny Google Earth Nahraacuteno 18 1 2011 dostupneacute elektronicky na httpwwwpano ramiocomphoto46737351 mBank spustila teaser na internetoveacute bankovnictviacute In Mediagurucz 7 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediaguruczwp-contentuploads201402mBankjpg a Chuchvalcovaacute Jana Nejsme jako oni hlaacutesajiacute v novyacutech reklamaacutech hned čtyři banky In MarketingSalestydencz 4 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpmarketingsalestydenczrubrikymarketingnejsme-jako-oni-hlasaji-v-novych-reklamach-hned-ctyri-banky_297128html
Catellovy zaacutekony charakterizujiacute interakci prostřediacute a vrozenyacutech
danyacutech dispozic jedince ndash jejich kongruence (průnik) umožňuje
propagaci a mystifikaci využiacutet sveacute prostředky naplno ndash od doby kdy
se zjistilo že prostřediacute jednotlivce se daacute manipulovat byla do toho
zapojena mystifikace a propagace nějakeacute ideologie ndash a systeacutem
kteryacute se zde vyviacutejiacute je marketingovyacute systeacutem
VALČEK P Slovniacutek literaacuternej teoacuterie Bratislava Literaacuterne informačneacute centrum 2006 351 s ISBN 80-89222-09-9
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon vtiskovaacuteniacute ndash prostřediacute maacute při tvorbě oblastiacute kongruence zaacutesadniacute vyacuteznam vnucuje vrozenyacutem dispoziciacutem sveacute podmiacutenky
Zaacutekazniacutek vstupuje do prostřediacute supermarketu a to se na něj snažiacute působit nejrůznějšiacutemi způsoby na uacuterovni uspořaacutedaacuteniacute i různyacutemi pomocnyacutemi prostředky manipulovaacuteniacutem mystifikaciacute a iluziacute Hledajiacuteciacute se v prvniacutech vteřinaacutech snažiacute zorientovat ocitaacute se v situaci hledaacuteniacute a nachaacutezeniacute nejelementaacuternějšiacutech recepčniacutech naacutevodů Po tom jako se zorientuje pochopiacute a zvaacutežiacute předklaacutedanou možnost rozhodne se vkročit a uacutečastnit se
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon pomocnyacutech prostředků ndash prostřediacute ovlivňuje vrozeneacute dispozice (intelekt) pomocnyacutemi prostředky ndash až do 20
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na můj intelekt a krabička cigaret nebo sladkosti u pokladny mi pomaacutehajiacute nezapomenout na důležitou součaacutest naacutekupu
bull zaacutekon tlaku k biosociaacutelniacutemu průměru ndash v prostřediacute je s jedincem jednaacuteno jako s reprezentantem stereotypů ndash je to konstitutivniacute mechanismus mystifikace
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na mou osobnost bez ohledu na vzdělaacuteniacute zkušenosti sociaacutelniacute rodinneacute pracovniacute postaveniacute je každeacutemu předklaacutedaacuten stejnyacute produkt ndash supermarketovaacute demokracie rovnost spotřebitelů je bohužel vyacutesledkem procesu kteryacute neniacute spojen s lidskou činnostiacute je to proces strojoveacute vyacuteroby strojoveacuteho přiacutejmu systeacutem produkce a konzumu
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon determinace oblasti ndash prostřediacute přiacutemo působiacute na určiteacute oblasti (kvality) určuje jistou miacuteru toho co se projeviacute
V supermarketu mi v pozadiacute hraje hudba nerozptyluji se tak okolniacutemi zvuky okolitniacute mluvou Světla hudba prostor ndash všechno působiacute na meacute bdquospotřebitelskeacute chovaacuteniacuteldquo soubor charakteristik stereotypů a reprezentaciacute ktereacute sem ziacuteskal vstupem do supermarketu
bull zaacutekon zvlaacuteštniacute vazby ndash prostřediacute ovlivňuje zvlaacuteštniacute vazby na objekty ndash třeba důvěra je vztah kteryacute vznikaacute a buduje se mezi lidmi lideacute pak legitimizovali i důvěru v instituce sociaacutelniacute řaacutedy a v dnešniacute době dokonce i důveru (překonaacuteniacute interdikce) v diplastie typu probleacutem dihydrogeacutenmonoxidu Zaacutekonem zvlaacuteštniacute vazby se daacute vysvětlit interdikce (po)slušnosti kterou tak často systeacutemy vyžadujiacute (třeba recepčniacute poslušnost ndash preferovanou recepci produktu)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Přenos a druhy reprezentaciacute
Reprezentace ndash opakovaneacute zpřiacutetomněniacute zobrazeniacute předvaacuteděniacute je symbolickyacute mechanismus konstruovaacuteniacute (mediaacutelniacutech) objektů a souvisiacute s reprezentativnostiacute souborem charakteristik nevyhnutelnyacutem k tomuto symbolickeacutemu procesu
Re-prezentovaacuteniacute je předvaacuteděniacute určityacutech pohledů na sociaacutelniacute skupiny ndash jež se pak přiacutejemce učiacute přijiacutemat jako bdquosamozřejmeacuteldquo bdquonormaacutelniacuteldquo (o tom viacutece vypoviacutedaacute analyacuteza přiacutejmu a zakoacutedovaacuteniacute ideologie do mediovaneacuteho sděleniacute ndash Stuart Hall)
Typ je druh reprezentace vlastniacute zobrazovaciacutemu systeacutemu ndash uměniacute V literaacuterniacute produkci je to literaacuterniacute postava (chronotop) charakterizovaacutena tiacutem co reprezentuje Typy jsou detailně propracovaneacute ačkoli zpravidla neexistujiacute v reaacutelneacutem světe na rozdiacutel od stereotypů ndash zjednodušenyacutech reprezentaciacute deformujiacuteciacutech svou předlohu stereotyp vznikaacute zaacuteměrem a opakovanou reprezentaciacute Kriteacuteriem pro přenos vyacuteznamu jsou rozpoznatelnost reprezentativnost atraktivita
Archetypy jsou hluboce zakořeněneacute typy vyjadřujiacute představy viacutery
hodnoty předsudky opraacutevněniacute S archetypaacutelniacutemi a stereotypniacutemi
reprezentacemi v mediaacutelniacute realitě je spojeneacute riziko (nebo pro
marketing vyacutehoda) nekritickeacute fixace ta je totiž přirozenyacutem
důsledkem imagemakingu budovaacuteniacute a posilovaacuteniacute image značky
budovaacuteniacute vztahu ke značce stejně přirozenyacutem jako davovaacute
psychoacuteza kteraacute zaacutekonitě nastane po skolabovaacuteniacute přiacuteslušneacuteho
systeacutem a jeho meacutedia (např po krachu velkeacute společnosti banky)
Přenosem dochaacuteziacute k introjekci co je podle gestaltistu Fritza Perlse
neurotickyacute mechanismus pomociacute něhož vtělujeme do naacutes
samotnyacutech vzory postoje způsoby činnostiacute a myšleniacute ktereacute nejsou
ve skutečnosti naše
ADŽAJA (AJAYA) Swami Psychoterapie Vyacutechodu a Zaacutepadu Sjednocujiacuteciacute paradigma Praha Chvojkovo nakladatelstviacute 2000 194 s ISBN 80-86183-18-1 s 98 ndash 99
Provokovanaacute projekce se využiacutevaacute na identifikaci projekčniacutech mechanismů u pacienta prostřednictviacutem konotaciacute i v tzv Rorschachovyacutech skvrnaacutech (pacient popisuje co podle něj zobrazujiacute utajenou informaciacute pro vetšinu pacientů zůstavaacute že terapeut ukazuje každeacutemu pacientovi vždy ty stejneacute předlohy ndash logickou recepčniacute reakciacute toho kdo to odhaliacute hned by bylo řiacutect bdquoty skvrny nezobrazujiacute nic ndash zajiacutemaacute vaacutes jen jakyacute vyacuteznam jim přiřadiacutemldquo)
VALČEK Peter Neviditeľnyacute horizont civilizaacutecie In Slovo ndash Roč 4 (2002) č 24 s 10 ndash 11
Kořeny neurotickeacuteho mechanismu vklaacutedaniacute ciziacutech vyacuteznamů můžeme hledat v intenzitě argumentace pro daneacute meacutedium pro danou situaci Člověk zavřenyacute v kabině sveacuteho auta se ohlušuje jednotvaacuterniacutem hlukem ze sveacuteho autoraacutedia CDmp3 přehraacutevače ne kvůli tomu aby neslyšel zvuk motoru ale proto aby se ani na chviacuteli neodpojil od uměleacute reality meacutediiacute multimediaacutelniacuteho světa ndash aby si ji ustavičně bdquozpřiacutetomňoval a na niacute participovalldquo
Tahle deformace je deformaciacute fatickeacute funkce komunikace
Projekci takeacute chybiacute vlastniacute pojmovaacute řeč podstatou projekce je zamlženiacute zneviditelněniacute zneprůhledněniacute označovaneacuteho
Sigmund Freud považoval projekci za obrannyacute mechanismus psychiky kteryacute posouvaacute nechtěneacute nebo nezpracovaneacute (nebo přiacuteliš intenzivniacute) obsahy do nevědomiacute virtuaacutelně se jich zbavuje a promiacutetaacute je do psychiky jinyacutech
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 85
Interjekce je zkratkovitaacute až zkratovaacute symbolizace udalostiacute jejich mimetickyacutemi naacutehradkami jsou to přechody zkracujiacuteciacute cestu aktuaacutelniacute kombinatorice vyacuteznamu P Valček uvaacutediacute že klasickou formu seacutemantickeacute interjekce jako kondenzačniacuteho mechanismu vysvětlil S Freud v sovislosti s analogiiacute mezi vtipem a snem Zdrojem sociativniacutech efektů humoru a takeacute intrapsychickeacute magičnosti snu je vždy kraacutetkeacute spojeniacute prvků z různyacutech seacutemantickyacutech uacuterovniacute (kondenzujiacuteciacute interjekce zhuštěniacute Verdichtung ndash mechanismus takoveacuteho konstruovaacuteniacute vyacuteznamu je popsanyacute jako snovaacute suspenze)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 126
Atributivniacute seacutemantizace atributivniacute vyacuteznam ndash přiřazovaacuteniacute
vyacuteznamu argumentace pro bez ohledu na celostniacute strukturu
atribuce jsou popsaacuteny v kognitivniacute psychologii a vysvětlujiacute
mechanismus difuze vzaacutejemneacuteho vniacutemaacuteniacute motivace chovaacuteniacute
nebo činnosti založenyacute na tendenci člověka přisuzovat aktem
vyacutesledkem uacutespěchem neuacutespěchem určiteacute situačně zvoleneacute
vnějšiacute i vnitřniacute přiacutečiny
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 103 ndash 104
bull datasexualita ndash posedlost daty
Komunikačniacute (nelaacutetkovaacute) zaacutevislost nebo moacutedniacute kulturniacute trend
bull meacutedium = seacutemiotickyacute produkt uvaacutedějiacuteciacute do jineacuteho stavu vědomiacutereality
bull meacutedium způsobuje extenzi schopnosti ale pak i amputaci
bull (digitalizace informaciacute ndash bryacutele ndash Hubblův teleskop - dron ztratiacuteme schopnost čiacutest a rozlišovat znaky)
bull človek robot ndash kyborg transhumanizmus a technokracie
bull kultivace přiacutejemce v mediaacutelniacute realitě a poruchy přiacutejmu
Šablona pro předsevzetiacute 2014 - DOWNLOAD
Chcete taky ziacuteskat životniacute data a vědět jak si na tom stojiacutete
Staacutehněte si šablonu kterou jsem vytvořil pro rok 2014 včetně vysvětlivek a prvniacuteho předvypněneacuteho měsiacutece Během pěti minut nahradiacutete meacute ciacutele za sveacute a můžete začiacutet svůj prvniacute datasexuaacutelniacute rok
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoJsou totaacutelně k ničemu Že je lidi nedodržiacute většinou vědiacute už v
momentě kdy si je uklaacutedajiacute Ještě horšiacute ale je že i kdyby je dodržet
chtěli na konci roku nedokaacutežiacute vyhodnotit jestli uspěli Proto jsem na
novoročniacute predsevzetiacute šel loni jinak S daty a Excelem Diacuteky tomu
viacutem že jedno se mi podařilo splnit na 88 ldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoDiacuteky datům jsem si nicmeacuteně v posledniacute čtvrtině roku uvědomil jak
na tom jsem a naordinoval si každyacute viacutekend alespoň jeden volnyacute den
Což lze pěkně vidět na vizualizaci Stejně jako to že jsem loni měl
dvě obdobiacute kdy jsem jel měsiacutec v kuseldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoTrue datasexuals however will not stop at just collecting and recording bits of data from the Web They are obsessively driven to use a proliferating number of mobile devices and apps to make data-grooming a reality
-
Opravdoviacute datasexualoveacute se nezastaviacute u sbiacuteraacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute bitů dat z webu Jsou posedle pohaacuteněny použiacutevat celou řadu množiacuteciacutech se mobilniacutech zařiacutezeniacute a aplikaciacute aby se jejich peacuteče o uacutedaje stala realitouldquo
Basulto Dominic Meet the Urban Datasexual
In bigthinkcom 16 4 2012 Dostupneacute elektronicky na
httpbigthinkcomendless-innovationmeet-the-urban-datasexual
social media analyst Dominic Basulto describes datasexuals as individuals who ldquoare relentlessly digital They obsessively record everything about their personal lives and they think data is sexyhellipTheir livesmdashfrom a data perspective at leastmdashare perfectly groomedrdquo
Sociaacutelniacute meacutedia analytik Dominic Basulto popisuje datasexuaacutely jako jednotlivce kteřiacute bdquojsou neuacutenavně digitaacutelniacute Posedle zaznamenaacutevajiacute vše o osobniacutem životě a mysliacute si že data jsou sexy Jejich životy jsou přinejmenšiacutem z hlediska dat perfektně upraveneacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies
6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na
httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
I think a large component of social media usage is the concept of tracking As McFedries explains specifically when it comes to a datasexual everything online is a numbers game Individuals in the digital realm obsess about how many likes their profile picture has received and how this number compares to their fellow Facebook users This same idea can be applied to Twitter Instagram or any other social media platform Itrsquos the idea that a single number defines your social status and level of popularity Someone with 50 profile picture likes is obviously so much cooler than someone with 15 right In reality we all know that the number of likes we receive of the number of Facebook friends we have doesnrsquot actually reflect our social standing in the world It does however alter the way others perceive us
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Mysliacutem že velkaacute součaacutest využitiacute sociaacutelniacutech meacutediiacute je koncept sledovaacuteniacute Jak McFedries vysvětluje zvlaacuteště když přijde na datasexuaacutely vše on-line je hra čiacutesel Jednotlivci v digitaacutelniacute fascinaci sniacute o tom kolik maacute raacuted maacute jejich profilovyacute obraacutezek lajků a způsobu jakyacutem toto čiacuteslo srovnaacutevats ostatniacutemi uživateli Facebooku Stejnyacute naacutepad může byacutet aplikovaacuten na Twitter Instagram nebo jineacute sociaacutelniacute mediaacutelniacute platformy Je to myšlenka že jedno čiacuteslo definuje vaše sociaacutelniacute postaveniacute a uacuteroveň popularity Někdo s 50 obraacutezkami v profilu je samozřejmě tolik atraktivnějšiacute než někdo s 15 že Ve skutečnosti všichni viacuteme že počet lajků od přaacutetel na Facebooku neniacute ve skutečnosti naše společenskeacute postaveniacute ve světě Nicmeacuteně měniacute to způsob jak naacutes ostatniacute vniacutemajiacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Děkuji za pozornost
PhDr Peter Jan Kosmaacutely PhD
V přiacutepadě nejasnostiacute mě kontaktujte na kosmalyvip-vscz
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Zpětnaacute vazba
bull Vizualizace
bull Koncentrace
bull Vytvaacuteřeniacute separovanyacutech mentaacutelniacutech modelů
bull Konstruktivismus
bull Akomodace
bull Hra
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute ve vyacuteuce
bull Akomodace ndash korekce pomociacute počiacutetačovyacutech programů
bull Hra - Počiacutetačovaacute hra rozviacutejiacute logickeacute a strategickeacute myšleniacute postřeh zvyšuje sebedůvěru pomaacutehaacute postiženyacutem Hra produkuje radost dokaacuteže zaměstnat jedince a vyplnit mu volnyacute čas
- pomaacutehaacute v učeniacute a hlavně je přirozenou součaacutestiacute života
Sociologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute ve vyacuteuce
bull Informačniacute technologie jsou jakyacutemsi urychlovačem působeniacute učitele ve vyacuteuce dokaacutežiacute znaacutesobit uacutečinek dobreacute ale bohužel i špatneacute vyacuteuky
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Zpětnaacute vazba
Zpětnou vazbou je člověk zpraven o uacutespěšnosti či neuacutespěšnosti sveacuteho počiacutenaacuteniacute
Počiacutetač může poskytnout zpětnou vazbu prakticky okamžitě
Neosobniacute poskytovaacuteniacute zpětneacute vazby posiluje intensionaacutelniacute (vnitřniacute) motivaci žaacuteka kdy snaha vyřešit probleacutem neniacute nahrazovaacutena snahou zviditelnit se v očiacutech učitelovyacutech a zaliacutebit se mu [Fontana] Zodpovědnost za spraacutevnost řešeniacute nemůže žaacutek přesunout na jinou osobu
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Vizualizace
- použiacutevaacuteniacute naacutekresů naacutečrtků obraacutezků grafů
- Člověk maacute omezenou tzv aktivniacute paměť kterou při učeniacute nedokaacuteže překročit
- Učiacute-li se člověk nějakyacute novyacute abstraktniacute pojem spotřebovaacutevaacute velkou čaacutest sveacute aktuaacutelniacute paměťoveacute kapacity na představovaacuteniacute si daneacute situace na ktereacute učitel pojem vysvětluje Vizualizace pomaacutehaacute čaacutest aktuaacutelniacute paměti uvolnit ve prospěch dalšiacutech mentaacutelniacutech činnostiacute (jako je indukce abstrakce komparace dedukce symbolizace apod)
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Koncentrace
Pomoc počiacutetače zde spočiacutevaacute v tom že za žaacuteka vyřešiacute snadneacute jednotliveacute diacutelčiacute kroky ktereacute vykonaacute na žaacutekův přiacutekaz a nechaacute jej koncentrovat myšleniacute pouze v uacuterovni vyššiacute
bull Vytvaacuteřeniacute separovanyacutech mentaacutelniacutech modelů
Dostatečně dlouhyacutem opakovanyacutem ziacuteskaacutevaacuteniacutem separovanyacutech modelů člověk ziacuteskaacute dostatečnou zkušenost s danyacutem pojmem aby si mohl vytvořit model obecnyacute univerzaacutelniacute Nedostatečneacute ziacuteskaacuteniacute a zpracovaacuteniacute separovanyacutech modelů vede k formalismu tedy k situaci kdy člověk vytvořiacute chybnyacute obecnyacute model daneacuteho jevu či pojmu
bull Konstruktivismus
Počiacutetačoveacute prostřediacute ověřuje v praxi naacutepady hypoteacutezy a žaacutek může vlastniacute aktivitou danyacute novyacute pojem zkonstruovat přijiacutet ldquona tordquo saacutem objevit jej pro sebe
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Přiacutestup ke komunikaci jako k zpracovaacuteniacute informaciacute (information
processing) 1950 ndash 1960 prvniacute počiacutetače umožňujiacute psychologům
srovnaacutevat způsob jakyacutem uklaacutedaacute a zpracovaacutevaacute informace počiacutetač na
rozdiacutel od člověka (mysl paměť myšleniacute)
Selektivniacute pozornost šum a dalšiacute rušeniacute komunikace již nebyly
otaacutezkou techniky (Shannon Weaver) ale percepce (vniacutemaacuteniacute) a
recepce (přiacutejmu) rozděleniacute pozornosti přepiacutenaacuteniacute pozornosti
Kapacita pozornosti omezenaacute na jistyacute počet věciacute a zpracuje omezeneacute
množstviacute informaciacute
Instrukčniacute dizajn paměť se nemaacute přetěžovat maacute dokončit uacutekol než
začne dalšiacute pokud jsou paměť a mysl přetiacuteženy učeniacute se nemůže
uskutečnit
Kognitivniacute přiacutestup bull Jean Piaget (1896-1980) - Vyacutevojovaacute staacutedia vyacutevojovaacute psychologie - vliv strukturalizmu a konstruktivistickaacute teorie znalosti - staacutedia kognitivniacuteho vyacutevoje Senzomotorickeacute staacutedium od narozeniacute do 2 let života Předoperačniacute staacutedium od 2 do 7 let (egocentrickeacute myšleniacute) Stadium konkreacutetniacutech operaciacute od 7 do 11-12 let (logika klasifikace) Stadium formaacutelniacutech operaciacute 12 let (konstrukce idejiacute abstraktniacute myšleniacute) Dopad na počiacutetačoveacute vědy a vědy o uměleacute inteligenci bdquoSeymour Papert použil Piagetovu praacuteci při vytvaacuteřeniacute Logo programming language Alan Kay použil Piagetovy teorie jako zaacuteklad pro Dynabook programming system conceptk vyvinutiacute Alto prototypu kteryacute jako prvniacute objevil zaacuteklady grafickeacuteho uživatelskeacuteho rozhraniacute (GUI) a ovlivnil vytvořeniacute uživatelskyacutech rozhraniacute v 80 letech 20 stoletiacute a pozdějildquo
zdroje httpcswikipediaorgwikiJean_Piaget httpenwikipediaorgwikiFileJean_Piaget_in_Ann_Arborpng
Kognitivniacute přiacutestup bull geštalt (gestalt) psychologie (od roku 1900) - scheacutemata ktereacute si učiacuteciacute se vytvaacuteřiacute v reakci na prostřediacute - 2 předpoklady - Paměť ndash organizovanyacute systeacutem zpracovaacuteniacute informaciacute - Primaacuterniacute znalosti (prior knowledge) ndash tvořiacute epistemickeacute kompetence - scheacutema jako zaacutekladniacute jednotka porozuměniacute vzdělaacutevaciacutemu obsahu (Piaget) - vyacutevojoveacute procesy podle Piageta adaptace na prostřediacute po vyvolaacuteniacute
interakce (disonance) nastaacutevaacute začleňovaacuteniacute novyacutech informaciacute do staacutevajiacuteciacutech konceptů (asimilace) pak může proběhnout proces změn staacutevajiacutech scheacutemat (akomodace) Učeniacute pomociacute opakovanyacutech akciacute využiacutevaacute proces zrcadloveacute abstrakce (reflecting abstraction) schopnost identifikovat vlastnosti objektů podle toho jakeacute uacutečinky na ně majiacute různeacute akce využiacutevaacute proces empirickaacute abstrakce (empirical abstraction) Jsou to dvojiacute procesy vytvaacuteřeniacute noveacuteho kognitivniacuteho staacutedia (cognitive stage) Naacutesleduje rozpoznaacutevaacuteniacute složitějšiacutech objektů a vytvaacuteřeniacute složitějšiacutech uacutekonů Pokud znalosti ziacuteskaneacute v jednom staacutediu vedou prudce a rapidně k noveacutemu vyššiacutemu staacutediu pochopeniacute řiacutekaacuteme že proběhl bdquogestaltldquo
zdroj httpcswikipediaorgwikiJean_Piaget
Kognitivniacute zaacutetěž (cognitive load) John Sweller - pracovniacute paměť umiacute procesovat 7 +- 2 scheacutemat - na řešeniacute probleacutemu potřebuje učiacuteciacute se množstviacute kognitivniacute procesniacute kapacity maacute omezenou bdquopracovniacute paměťldquo ale neomezenou dlouhodobou paměť (scheacutemata se do niacute uklaacutedajiacute a z niacute vyvolaacutevajiacute) - teorie z oboru instrukčniacuteho dizajnu (instructional design) kde je
informaciacute to co svojiacute strukturou dovoluje učiacuteciacutemu se vyviacutejet scheacutemata automaticky a rychle (tyto informace jsou uchovaacutevaacuteny v dlouhodobeacute paměti jako naacutevyky)
1 vnitřniacute zaacutetěž (intrinsic c load) inherentniacute komplexnost naacuteročnost uacutekolu učiacuteciacute se nekontroluje bdquoporcovaacuteniacuteldquo obsahu do věcnyacutech probleacutemů
2 vnějšiacute zaacutetěž (extraneous c load) dalšiacute a nadbytečneacute informace v průběhu vyacutekladu rozptyluje od učeniacute naacutesledek vysokeacute vnitřniacute zaacutetěže
3 podstatnaacute zaacutetěž (germane c load) vědomaacute aktivita uacutekolově řiacutezena vytvaacuteřeniacute scheacutemat přijatelnaacute zaacutetěž vysokaacute vnitřniacute niacutezkaacute vnějšiacute vysokaacute podstatnaacute
zdroje httpeducationartsunsweduaumediaProfilecacheR148174-swellerjpg httpwwwinstructionaldesignorgtheoriescognitive-loadhtml
Kognitivniacute věda
bull Kognitivniacute věda je transdisciplinaacuterniacute obor kteryacute se věnuje studiu procesů ziacuteskaacutevaacuteniacute a využiacutevaacuteniacute znalostiacute myšleniacute učeniacute a rozhodovaacuteniacute nejen u lidiacute ale i u uměle vytvořenyacutech systeacutemů K tomuto studiu využiacutevaacute vyacutesledky vyacutezkumů i metody mnoha vědeckyacutech oborů (např filozofie antropologie lingvistiky psychologie informatiky kybernetiky biologie neurověd informačniacute vědy) Ciacutelem kognitivniacute vědy je tyto poznatky z jednotlivyacutech oborů sjednotit a propojit a nahliacutežet na ně v širokeacutem kontextu Vyacutesledkem zkoumaacuteniacute pak maacute byacutet komplexniacute pohled na vyacuteše zmiacuteněneacute procesy a lepšiacute porozuměniacute tomu jak probiacutehajiacute Aplikaciacute poznatků kognitivniacute vědy může byacutet počiacutetačoveacute modelovaacuteniacute jednotlivyacutech kognitivniacutech procesů či složitějšiacutech struktur simulujiacuteciacutech lidskeacute myšleniacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull kognitivniacute hexagram zobrazuje šest oborů spolupracujiacuteciacutech v raacutemci kognitivniacute vědy
Vztahy mezi discipliacutenami
kognitivniacute vědy v roce 1978
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle MILLER George A The cognitive revolution a historical perspective Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 3 s 141-144 ISSN 1364-6613
Kognitivniacute věda
bull vzaacutejemnaacute interakce
bull a součinnost
bull v raacutemci kognitivniacute vědy
Kognitivniacute věda
obory a podobory
ktereacute se na niacute podiacutelejiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle HAVEL Ivan M Věda o duši Vesmiacuter 2000 roč 79 č 7 s 363 ISSN 0042-4544
Kognitivniacute věda
Počaacutetky kognitivniacute vědy byly ovlivněny pracemi z oblasti raneacute
kybernetiky ve 30 a 40 letech např Warrena McCullocha a Waltera
Pitse kteřiacute se snažili porozumět zaacutesadaacutem organizace znalostiacute v mysli a
vytvořili prvniacute varianty vyacutepočetniacutech modelů inspirovanyacutech strukturou
biologickyacutech neuronovyacutech siacutetiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
Důležityacute přiacutenos znamenal vyacutevoj na poli teorie algoritmů a digitaacutelniacutech
počiacutetačů ve 40 a 50 letech zejmeacutena praacutece Alana Turinga a Johna
von Neumanna Von Neumannova architektura počiacutetače byla pro
kognitivniacute vědu vyacuteznamnaacute jako krok ve vyacutevoji vyacutezkumneacuteho naacutestroje
(počiacutetače) i jako metafora mezi strojovyacutem a lidskyacutem myšleniacutem Půdu
pro noveacute myšlenky v oblasti experimentaacutelniacute psychologie připravil
odklon od behaviorismu (kteryacute ignoroval některeacute otaacutezky ohledně
lidskeacuteho myšleniacute jako představivost jazyk či řešeniacute probleacutemů)
reprezentovanyacute např pracemi Noama Chomskeacuteho či Karla Spencera
Lashleyho
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Podobu vědniacute discipliacuteny ziacuteskala v polovině sedmdesaacutetyacutech let kdy vznikla Společnost pro kognitivniacute vědu (Cognitive Science Society) a byl založen časopis Cognitive Science
bull Za zakladatele či průkopniacuteky kognitivniacute vědy lze považovat tyto osobnosti George Miller John McCarthy Marvin Minski Allen Newell Herbert Simon Noam Chomsky
bull Prvniacute z nich psycholog G Miller ve sveacutem člaacutenku z roku 19566 poukaacutezal na omezeniacute lidskeacute mysli (např kapacitu kraacutetkodobeacute paměti) a vyjaacutedřil domněnku že tato omezeniacute jsou v mysli vyřešena pomociacute mentaacutelniacutech reprezentaciacute ktereacute informace zaznamenaacutevajiacute po malyacutech daacutevkaacutech K zakoacutedovaacuteniacute a dekoacutedovaacuteniacute informace jsou pak zapotřebiacute mentaacutelniacute procesy
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Uacutestředniacute hypoteacutezou kognitivniacute vědy kteraacute je dostatečně obecnaacute aby zastřešila všechny současneacute teoretickeacute přiacutestupy v raacutemci kognitivniacute vědy je komputačněreprezentativniacute uchopeniacute mysli (CRUM ndash Computational-Representational Understanding of Mind)
bull Podle tohoto přiacutestupu lze lidskeacute myšleniacute nejleacutepe pochopit a vysvětlit pomociacute reprezentujiacuteciacutech struktur v mysli a vyacutepočetniacutech procedur ktereacute operujiacute na těchto strukturaacutech CRUM využiacutevaacute jak analogii s fungovaacuteniacutem počiacutetače (datoveacute struktury ndash mentaacutelniacute reprezentace algoritmy ndash vyacutepočetniacute procedury běh programu ndash myšleniacute) tak i analogii se strukturou mozku (konekcionistickyacute přiacutestup ndash neurony a jejich propojeniacute hrajiacute roli datovyacutech struktur a nervoveacute vzruchy jsou analogiiacute algoritmů)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
V současnosti podle Thagarda (2001) existuje šest hlavniacutech teoretickyacutech přiacutestupů k vysvětleniacute povahy reprezentaciacute a vyacutepočetniacutech procedur (modelovaacuteniacute myšleniacute) ndash logika pravidla pojmy představy analogie a konekcionistickeacute siacutetě
bull Dalšiacute přiacutestup kteryacute se uplatňuje v raacutemci experimentaacutelniacute robotiky a uměleacuteho života vysvětluje kognici jako vzaacutejemnou interakci těla agenta a okolniacuteho prostřediacute Umělyacute život (artificial life alife) se snažiacute porozumět zaacutekladniacutem obecnyacutem vlastnostem živyacutech systeacutemů pomociacute vyvolaacuteniacute přirozeneacuteho chovaacuteniacute v softwaru hardwaru a biochemickyacutech sloučeninaacutech Studium zaacutekladniacutech abstraktniacutech vlastnostiacute živyacutech systeacutemů např nezaacutevisleacuteho adaptivniacuteho a inteligentniacuteho chovaacuteniacute tvořiacute styčnou plochu mezi umělyacutem životem a kognitivniacute vědou (Bedau 2003)
THAGARD Paul Cognitive Science In Edward N Zalta (ed) Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] Fall 2009 Edition Stanford Stanford University Center for the Study of Language and Information The Metaphysics Research Lab copy 2007 first publ Mon Sep 23 1996 substantive rev Mon Apr 30 2007 [cit 2009-12-03] Dostupnyacute z WWW lthttpplatostanfordeduarchivesfall2009entriescognitive-sciencegt ISSN 1095-5054
BEDAU Mark A Artificial life organization adaptation and complexity from the bottom up Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 11 s 505-512 ISSN 1364-6613
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Vyacutezkumneacute metody použiacutevaneacute kognitivniacute vědou jsou velmi různorodeacute a využiacutevajiacute např metody vychaacutezejiacuteciacute z psychologie neurověd počiacutetačoveacute vědy a systeacutemoveacute teorie Přiacutekladem jsou experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute mozkoveacute zobrazovaciacute metody vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute neurobiologickeacute metody
bull Experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute (reakčniacute doba psychofyzickeacute odpovědi sledovaacuteniacute pohledu) mozkoveacute zobrazovaciacute metody (PET EEG fMRI optickeacute zobrazovaacuteniacute MEG) vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute (symbolickeacute modelovaacuteniacute modely konekcionistickyacutechneuronaacutelniacutech siacutetiacute fyzickeacute dynamickeacute systeacutemy) neurobiologickeacute metody (přiacutemaacute stimulace mozku sledovaacuteniacute jedneacute buňky zviacuteřeciacute modely)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Neuromarketing
Neuromarketing ndash Wikipedie
Neuromarketing studuje funkce mozku při rozhodovaacuteniacute o koupi produktu httpcswikipediaorgwikiNeuromarketing
httpwwwgreenbookblogorgwp-contentuploads201312Neuromarketingjpg
Neuromarketing
Biometrickeacute metody dokaacutežou poskytnout vodiacutetka k hlubšiacutemu pochopeniacute spotřebitelskeacuteho chovaacuteniacute Poodhaliacute co zaacutekazniacutek skutečně ciacutetiacute na co a jak skutečně reaguje při kontaktu s konkreacutetniacutemi stimuly Zaacutekazniacutekovy vědomeacute deklarace jsou sice důležiteacute ale většinou neodraacutežejiacute jeho reaacutelneacute chovaacuteniacute Na jednu stranu je to zapřiacutečiněno tiacutem že podstatnaacute čaacutest mentaacutelniacutech procesů zaacutekazniacuteka se děje nevědomě přestože majiacute přiacutemyacute vliv na jeho chovaacuteniacute včetně rozhodovaciacutech procesů brand preferenciacute loajality a odhadů Na druhou stranu zde u mnoha procesů funguje vlastniacute zaacutekazniacutekova bdquoautocenzuraldquo kterou dobře ilustruje naacutesledujiacuteciacute přiacuteklad testu očniacute kamerou Zaacutekazniacuteci si zkraacutetka o sobě některeacute věci nejsou schopni uvědomovat a už vůbec naacutem o nich povědět
Jesenskyacute Daniel Neuromarketingoveacute vyacutezkumneacute metody v miacutestě prodeje In MediaGurucz 1362012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201206neuromarketingove-vyzkumne-metody-v-miste-prodejeUyzaSqyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Jak se daacute neuromarketing smysluplně využiacutet Mezi prvniacute a nejčastěji zmiňovaneacute vlaštovky patřiacute praacutece Reada Montague z roku 2004 srovnaacutevajiacuteciacute vniacutemaacuteniacute Pepsi-Coly a Coca-Coly bez znalosti značky naacutepoje (blind test) oproti konzumaci naacutepoje se znalostiacute značky Při testech byly zkoumaacuteny mozkoveacute oblasti konzumentů limonaacuted
Při konzumaci Pepsi byla při pitiacute aktivniacute oblast mozku spojenaacute s pocity odměn chutiacute ndash a to i když zkoumaneacute osoby znaly značku naacutepoje Oproti tomu u Coca Coly byla zaznamenaacutena činnost v předniacute čaacutesti čelniacuteho laloku oblasti spojeneacute s vědomyacutemi preferencemi city nebo osobou samotnou pouze v přiacutepadě kdy konzumenti znali značku naacutepoje Read Montague to komentoval přiacuteznačně bdquoPepsi vyhraacutevaacute mnoho chuťovyacutech testů ale Coca-Cola se prodaacutevaacute leacutepe protože lideacute jsou podvědomě ovlivněni jejiacute image ndash full of life Ale (doposud) to nikdo nezměřilldquo
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Společnost Mindlab joint-venture automobilky Daimler Benz a univerzity v Ulmu zase paacutetrala po přiacutečinaacutech faktu že sportovniacute auta jsou pro zaacutekazniacuteky viacutece atraktivniacute nežli MPV nebo hatchbacky Zjistili že i sporťaacuteky jsou spojeneacute s mozkovyacutemi centry kteraacute se jinak zapojujiacute při užitiacute čokolaacutedy drog nebo při sexu
V kuloaacuterech se špitaacute že velkeacute FMCG koncerny typu PampG využiacutevajiacute neuromarketing pro praacuteci v oblasti packagingu Idea takoveacuteho zaacuteměru je zřejmaacute pohledem do hlavy spotřebitele snadno zjistiacuteme zda se mu při pohledu na konkreacutetniacute obal vyacuterobku aktivujiacute oblasti mozku spojeneacute s emocemi nebo zda spiacuteše vědomě zpracovaacutevaacute racionaacutelniacute informace
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Praha - Noveacute mlyacuteny Google Earth Nahraacuteno 18 1 2011 dostupneacute elektronicky na httpwwwpano ramiocomphoto46737351 mBank spustila teaser na internetoveacute bankovnictviacute In Mediagurucz 7 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediaguruczwp-contentuploads201402mBankjpg a Chuchvalcovaacute Jana Nejsme jako oni hlaacutesajiacute v novyacutech reklamaacutech hned čtyři banky In MarketingSalestydencz 4 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpmarketingsalestydenczrubrikymarketingnejsme-jako-oni-hlasaji-v-novych-reklamach-hned-ctyri-banky_297128html
Catellovy zaacutekony charakterizujiacute interakci prostřediacute a vrozenyacutech
danyacutech dispozic jedince ndash jejich kongruence (průnik) umožňuje
propagaci a mystifikaci využiacutet sveacute prostředky naplno ndash od doby kdy
se zjistilo že prostřediacute jednotlivce se daacute manipulovat byla do toho
zapojena mystifikace a propagace nějakeacute ideologie ndash a systeacutem
kteryacute se zde vyviacutejiacute je marketingovyacute systeacutem
VALČEK P Slovniacutek literaacuternej teoacuterie Bratislava Literaacuterne informačneacute centrum 2006 351 s ISBN 80-89222-09-9
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon vtiskovaacuteniacute ndash prostřediacute maacute při tvorbě oblastiacute kongruence zaacutesadniacute vyacuteznam vnucuje vrozenyacutem dispoziciacutem sveacute podmiacutenky
Zaacutekazniacutek vstupuje do prostřediacute supermarketu a to se na něj snažiacute působit nejrůznějšiacutemi způsoby na uacuterovni uspořaacutedaacuteniacute i různyacutemi pomocnyacutemi prostředky manipulovaacuteniacutem mystifikaciacute a iluziacute Hledajiacuteciacute se v prvniacutech vteřinaacutech snažiacute zorientovat ocitaacute se v situaci hledaacuteniacute a nachaacutezeniacute nejelementaacuternějšiacutech recepčniacutech naacutevodů Po tom jako se zorientuje pochopiacute a zvaacutežiacute předklaacutedanou možnost rozhodne se vkročit a uacutečastnit se
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon pomocnyacutech prostředků ndash prostřediacute ovlivňuje vrozeneacute dispozice (intelekt) pomocnyacutemi prostředky ndash až do 20
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na můj intelekt a krabička cigaret nebo sladkosti u pokladny mi pomaacutehajiacute nezapomenout na důležitou součaacutest naacutekupu
bull zaacutekon tlaku k biosociaacutelniacutemu průměru ndash v prostřediacute je s jedincem jednaacuteno jako s reprezentantem stereotypů ndash je to konstitutivniacute mechanismus mystifikace
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na mou osobnost bez ohledu na vzdělaacuteniacute zkušenosti sociaacutelniacute rodinneacute pracovniacute postaveniacute je každeacutemu předklaacutedaacuten stejnyacute produkt ndash supermarketovaacute demokracie rovnost spotřebitelů je bohužel vyacutesledkem procesu kteryacute neniacute spojen s lidskou činnostiacute je to proces strojoveacute vyacuteroby strojoveacuteho přiacutejmu systeacutem produkce a konzumu
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon determinace oblasti ndash prostřediacute přiacutemo působiacute na určiteacute oblasti (kvality) určuje jistou miacuteru toho co se projeviacute
V supermarketu mi v pozadiacute hraje hudba nerozptyluji se tak okolniacutemi zvuky okolitniacute mluvou Světla hudba prostor ndash všechno působiacute na meacute bdquospotřebitelskeacute chovaacuteniacuteldquo soubor charakteristik stereotypů a reprezentaciacute ktereacute sem ziacuteskal vstupem do supermarketu
bull zaacutekon zvlaacuteštniacute vazby ndash prostřediacute ovlivňuje zvlaacuteštniacute vazby na objekty ndash třeba důvěra je vztah kteryacute vznikaacute a buduje se mezi lidmi lideacute pak legitimizovali i důvěru v instituce sociaacutelniacute řaacutedy a v dnešniacute době dokonce i důveru (překonaacuteniacute interdikce) v diplastie typu probleacutem dihydrogeacutenmonoxidu Zaacutekonem zvlaacuteštniacute vazby se daacute vysvětlit interdikce (po)slušnosti kterou tak často systeacutemy vyžadujiacute (třeba recepčniacute poslušnost ndash preferovanou recepci produktu)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Přenos a druhy reprezentaciacute
Reprezentace ndash opakovaneacute zpřiacutetomněniacute zobrazeniacute předvaacuteděniacute je symbolickyacute mechanismus konstruovaacuteniacute (mediaacutelniacutech) objektů a souvisiacute s reprezentativnostiacute souborem charakteristik nevyhnutelnyacutem k tomuto symbolickeacutemu procesu
Re-prezentovaacuteniacute je předvaacuteděniacute určityacutech pohledů na sociaacutelniacute skupiny ndash jež se pak přiacutejemce učiacute přijiacutemat jako bdquosamozřejmeacuteldquo bdquonormaacutelniacuteldquo (o tom viacutece vypoviacutedaacute analyacuteza přiacutejmu a zakoacutedovaacuteniacute ideologie do mediovaneacuteho sděleniacute ndash Stuart Hall)
Typ je druh reprezentace vlastniacute zobrazovaciacutemu systeacutemu ndash uměniacute V literaacuterniacute produkci je to literaacuterniacute postava (chronotop) charakterizovaacutena tiacutem co reprezentuje Typy jsou detailně propracovaneacute ačkoli zpravidla neexistujiacute v reaacutelneacutem světe na rozdiacutel od stereotypů ndash zjednodušenyacutech reprezentaciacute deformujiacuteciacutech svou předlohu stereotyp vznikaacute zaacuteměrem a opakovanou reprezentaciacute Kriteacuteriem pro přenos vyacuteznamu jsou rozpoznatelnost reprezentativnost atraktivita
Archetypy jsou hluboce zakořeněneacute typy vyjadřujiacute představy viacutery
hodnoty předsudky opraacutevněniacute S archetypaacutelniacutemi a stereotypniacutemi
reprezentacemi v mediaacutelniacute realitě je spojeneacute riziko (nebo pro
marketing vyacutehoda) nekritickeacute fixace ta je totiž přirozenyacutem
důsledkem imagemakingu budovaacuteniacute a posilovaacuteniacute image značky
budovaacuteniacute vztahu ke značce stejně přirozenyacutem jako davovaacute
psychoacuteza kteraacute zaacutekonitě nastane po skolabovaacuteniacute přiacuteslušneacuteho
systeacutem a jeho meacutedia (např po krachu velkeacute společnosti banky)
Přenosem dochaacuteziacute k introjekci co je podle gestaltistu Fritza Perlse
neurotickyacute mechanismus pomociacute něhož vtělujeme do naacutes
samotnyacutech vzory postoje způsoby činnostiacute a myšleniacute ktereacute nejsou
ve skutečnosti naše
ADŽAJA (AJAYA) Swami Psychoterapie Vyacutechodu a Zaacutepadu Sjednocujiacuteciacute paradigma Praha Chvojkovo nakladatelstviacute 2000 194 s ISBN 80-86183-18-1 s 98 ndash 99
Provokovanaacute projekce se využiacutevaacute na identifikaci projekčniacutech mechanismů u pacienta prostřednictviacutem konotaciacute i v tzv Rorschachovyacutech skvrnaacutech (pacient popisuje co podle něj zobrazujiacute utajenou informaciacute pro vetšinu pacientů zůstavaacute že terapeut ukazuje každeacutemu pacientovi vždy ty stejneacute předlohy ndash logickou recepčniacute reakciacute toho kdo to odhaliacute hned by bylo řiacutect bdquoty skvrny nezobrazujiacute nic ndash zajiacutemaacute vaacutes jen jakyacute vyacuteznam jim přiřadiacutemldquo)
VALČEK Peter Neviditeľnyacute horizont civilizaacutecie In Slovo ndash Roč 4 (2002) č 24 s 10 ndash 11
Kořeny neurotickeacuteho mechanismu vklaacutedaniacute ciziacutech vyacuteznamů můžeme hledat v intenzitě argumentace pro daneacute meacutedium pro danou situaci Člověk zavřenyacute v kabině sveacuteho auta se ohlušuje jednotvaacuterniacutem hlukem ze sveacuteho autoraacutedia CDmp3 přehraacutevače ne kvůli tomu aby neslyšel zvuk motoru ale proto aby se ani na chviacuteli neodpojil od uměleacute reality meacutediiacute multimediaacutelniacuteho světa ndash aby si ji ustavičně bdquozpřiacutetomňoval a na niacute participovalldquo
Tahle deformace je deformaciacute fatickeacute funkce komunikace
Projekci takeacute chybiacute vlastniacute pojmovaacute řeč podstatou projekce je zamlženiacute zneviditelněniacute zneprůhledněniacute označovaneacuteho
Sigmund Freud považoval projekci za obrannyacute mechanismus psychiky kteryacute posouvaacute nechtěneacute nebo nezpracovaneacute (nebo přiacuteliš intenzivniacute) obsahy do nevědomiacute virtuaacutelně se jich zbavuje a promiacutetaacute je do psychiky jinyacutech
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 85
Interjekce je zkratkovitaacute až zkratovaacute symbolizace udalostiacute jejich mimetickyacutemi naacutehradkami jsou to přechody zkracujiacuteciacute cestu aktuaacutelniacute kombinatorice vyacuteznamu P Valček uvaacutediacute že klasickou formu seacutemantickeacute interjekce jako kondenzačniacuteho mechanismu vysvětlil S Freud v sovislosti s analogiiacute mezi vtipem a snem Zdrojem sociativniacutech efektů humoru a takeacute intrapsychickeacute magičnosti snu je vždy kraacutetkeacute spojeniacute prvků z různyacutech seacutemantickyacutech uacuterovniacute (kondenzujiacuteciacute interjekce zhuštěniacute Verdichtung ndash mechanismus takoveacuteho konstruovaacuteniacute vyacuteznamu je popsanyacute jako snovaacute suspenze)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 126
Atributivniacute seacutemantizace atributivniacute vyacuteznam ndash přiřazovaacuteniacute
vyacuteznamu argumentace pro bez ohledu na celostniacute strukturu
atribuce jsou popsaacuteny v kognitivniacute psychologii a vysvětlujiacute
mechanismus difuze vzaacutejemneacuteho vniacutemaacuteniacute motivace chovaacuteniacute
nebo činnosti založenyacute na tendenci člověka přisuzovat aktem
vyacutesledkem uacutespěchem neuacutespěchem určiteacute situačně zvoleneacute
vnějšiacute i vnitřniacute přiacutečiny
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 103 ndash 104
bull datasexualita ndash posedlost daty
Komunikačniacute (nelaacutetkovaacute) zaacutevislost nebo moacutedniacute kulturniacute trend
bull meacutedium = seacutemiotickyacute produkt uvaacutedějiacuteciacute do jineacuteho stavu vědomiacutereality
bull meacutedium způsobuje extenzi schopnosti ale pak i amputaci
bull (digitalizace informaciacute ndash bryacutele ndash Hubblův teleskop - dron ztratiacuteme schopnost čiacutest a rozlišovat znaky)
bull človek robot ndash kyborg transhumanizmus a technokracie
bull kultivace přiacutejemce v mediaacutelniacute realitě a poruchy přiacutejmu
Šablona pro předsevzetiacute 2014 - DOWNLOAD
Chcete taky ziacuteskat životniacute data a vědět jak si na tom stojiacutete
Staacutehněte si šablonu kterou jsem vytvořil pro rok 2014 včetně vysvětlivek a prvniacuteho předvypněneacuteho měsiacutece Během pěti minut nahradiacutete meacute ciacutele za sveacute a můžete začiacutet svůj prvniacute datasexuaacutelniacute rok
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoJsou totaacutelně k ničemu Že je lidi nedodržiacute většinou vědiacute už v
momentě kdy si je uklaacutedajiacute Ještě horšiacute ale je že i kdyby je dodržet
chtěli na konci roku nedokaacutežiacute vyhodnotit jestli uspěli Proto jsem na
novoročniacute predsevzetiacute šel loni jinak S daty a Excelem Diacuteky tomu
viacutem že jedno se mi podařilo splnit na 88 ldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoDiacuteky datům jsem si nicmeacuteně v posledniacute čtvrtině roku uvědomil jak
na tom jsem a naordinoval si každyacute viacutekend alespoň jeden volnyacute den
Což lze pěkně vidět na vizualizaci Stejně jako to že jsem loni měl
dvě obdobiacute kdy jsem jel měsiacutec v kuseldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoTrue datasexuals however will not stop at just collecting and recording bits of data from the Web They are obsessively driven to use a proliferating number of mobile devices and apps to make data-grooming a reality
-
Opravdoviacute datasexualoveacute se nezastaviacute u sbiacuteraacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute bitů dat z webu Jsou posedle pohaacuteněny použiacutevat celou řadu množiacuteciacutech se mobilniacutech zařiacutezeniacute a aplikaciacute aby se jejich peacuteče o uacutedaje stala realitouldquo
Basulto Dominic Meet the Urban Datasexual
In bigthinkcom 16 4 2012 Dostupneacute elektronicky na
httpbigthinkcomendless-innovationmeet-the-urban-datasexual
social media analyst Dominic Basulto describes datasexuals as individuals who ldquoare relentlessly digital They obsessively record everything about their personal lives and they think data is sexyhellipTheir livesmdashfrom a data perspective at leastmdashare perfectly groomedrdquo
Sociaacutelniacute meacutedia analytik Dominic Basulto popisuje datasexuaacutely jako jednotlivce kteřiacute bdquojsou neuacutenavně digitaacutelniacute Posedle zaznamenaacutevajiacute vše o osobniacutem životě a mysliacute si že data jsou sexy Jejich životy jsou přinejmenšiacutem z hlediska dat perfektně upraveneacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies
6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na
httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
I think a large component of social media usage is the concept of tracking As McFedries explains specifically when it comes to a datasexual everything online is a numbers game Individuals in the digital realm obsess about how many likes their profile picture has received and how this number compares to their fellow Facebook users This same idea can be applied to Twitter Instagram or any other social media platform Itrsquos the idea that a single number defines your social status and level of popularity Someone with 50 profile picture likes is obviously so much cooler than someone with 15 right In reality we all know that the number of likes we receive of the number of Facebook friends we have doesnrsquot actually reflect our social standing in the world It does however alter the way others perceive us
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Mysliacutem že velkaacute součaacutest využitiacute sociaacutelniacutech meacutediiacute je koncept sledovaacuteniacute Jak McFedries vysvětluje zvlaacuteště když přijde na datasexuaacutely vše on-line je hra čiacutesel Jednotlivci v digitaacutelniacute fascinaci sniacute o tom kolik maacute raacuted maacute jejich profilovyacute obraacutezek lajků a způsobu jakyacutem toto čiacuteslo srovnaacutevats ostatniacutemi uživateli Facebooku Stejnyacute naacutepad může byacutet aplikovaacuten na Twitter Instagram nebo jineacute sociaacutelniacute mediaacutelniacute platformy Je to myšlenka že jedno čiacuteslo definuje vaše sociaacutelniacute postaveniacute a uacuteroveň popularity Někdo s 50 obraacutezkami v profilu je samozřejmě tolik atraktivnějšiacute než někdo s 15 že Ve skutečnosti všichni viacuteme že počet lajků od přaacutetel na Facebooku neniacute ve skutečnosti naše společenskeacute postaveniacute ve světě Nicmeacuteně měniacute to způsob jak naacutes ostatniacute vniacutemajiacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Děkuji za pozornost
PhDr Peter Jan Kosmaacutely PhD
V přiacutepadě nejasnostiacute mě kontaktujte na kosmalyvip-vscz
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute ve vyacuteuce
bull Akomodace ndash korekce pomociacute počiacutetačovyacutech programů
bull Hra - Počiacutetačovaacute hra rozviacutejiacute logickeacute a strategickeacute myšleniacute postřeh zvyšuje sebedůvěru pomaacutehaacute postiženyacutem Hra produkuje radost dokaacuteže zaměstnat jedince a vyplnit mu volnyacute čas
- pomaacutehaacute v učeniacute a hlavně je přirozenou součaacutestiacute života
Sociologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute ve vyacuteuce
bull Informačniacute technologie jsou jakyacutemsi urychlovačem působeniacute učitele ve vyacuteuce dokaacutežiacute znaacutesobit uacutečinek dobreacute ale bohužel i špatneacute vyacuteuky
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Zpětnaacute vazba
Zpětnou vazbou je člověk zpraven o uacutespěšnosti či neuacutespěšnosti sveacuteho počiacutenaacuteniacute
Počiacutetač může poskytnout zpětnou vazbu prakticky okamžitě
Neosobniacute poskytovaacuteniacute zpětneacute vazby posiluje intensionaacutelniacute (vnitřniacute) motivaci žaacuteka kdy snaha vyřešit probleacutem neniacute nahrazovaacutena snahou zviditelnit se v očiacutech učitelovyacutech a zaliacutebit se mu [Fontana] Zodpovědnost za spraacutevnost řešeniacute nemůže žaacutek přesunout na jinou osobu
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Vizualizace
- použiacutevaacuteniacute naacutekresů naacutečrtků obraacutezků grafů
- Člověk maacute omezenou tzv aktivniacute paměť kterou při učeniacute nedokaacuteže překročit
- Učiacute-li se člověk nějakyacute novyacute abstraktniacute pojem spotřebovaacutevaacute velkou čaacutest sveacute aktuaacutelniacute paměťoveacute kapacity na představovaacuteniacute si daneacute situace na ktereacute učitel pojem vysvětluje Vizualizace pomaacutehaacute čaacutest aktuaacutelniacute paměti uvolnit ve prospěch dalšiacutech mentaacutelniacutech činnostiacute (jako je indukce abstrakce komparace dedukce symbolizace apod)
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Koncentrace
Pomoc počiacutetače zde spočiacutevaacute v tom že za žaacuteka vyřešiacute snadneacute jednotliveacute diacutelčiacute kroky ktereacute vykonaacute na žaacutekův přiacutekaz a nechaacute jej koncentrovat myšleniacute pouze v uacuterovni vyššiacute
bull Vytvaacuteřeniacute separovanyacutech mentaacutelniacutech modelů
Dostatečně dlouhyacutem opakovanyacutem ziacuteskaacutevaacuteniacutem separovanyacutech modelů člověk ziacuteskaacute dostatečnou zkušenost s danyacutem pojmem aby si mohl vytvořit model obecnyacute univerzaacutelniacute Nedostatečneacute ziacuteskaacuteniacute a zpracovaacuteniacute separovanyacutech modelů vede k formalismu tedy k situaci kdy člověk vytvořiacute chybnyacute obecnyacute model daneacuteho jevu či pojmu
bull Konstruktivismus
Počiacutetačoveacute prostřediacute ověřuje v praxi naacutepady hypoteacutezy a žaacutek může vlastniacute aktivitou danyacute novyacute pojem zkonstruovat přijiacutet ldquona tordquo saacutem objevit jej pro sebe
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Přiacutestup ke komunikaci jako k zpracovaacuteniacute informaciacute (information
processing) 1950 ndash 1960 prvniacute počiacutetače umožňujiacute psychologům
srovnaacutevat způsob jakyacutem uklaacutedaacute a zpracovaacutevaacute informace počiacutetač na
rozdiacutel od člověka (mysl paměť myšleniacute)
Selektivniacute pozornost šum a dalšiacute rušeniacute komunikace již nebyly
otaacutezkou techniky (Shannon Weaver) ale percepce (vniacutemaacuteniacute) a
recepce (přiacutejmu) rozděleniacute pozornosti přepiacutenaacuteniacute pozornosti
Kapacita pozornosti omezenaacute na jistyacute počet věciacute a zpracuje omezeneacute
množstviacute informaciacute
Instrukčniacute dizajn paměť se nemaacute přetěžovat maacute dokončit uacutekol než
začne dalšiacute pokud jsou paměť a mysl přetiacuteženy učeniacute se nemůže
uskutečnit
Kognitivniacute přiacutestup bull Jean Piaget (1896-1980) - Vyacutevojovaacute staacutedia vyacutevojovaacute psychologie - vliv strukturalizmu a konstruktivistickaacute teorie znalosti - staacutedia kognitivniacuteho vyacutevoje Senzomotorickeacute staacutedium od narozeniacute do 2 let života Předoperačniacute staacutedium od 2 do 7 let (egocentrickeacute myšleniacute) Stadium konkreacutetniacutech operaciacute od 7 do 11-12 let (logika klasifikace) Stadium formaacutelniacutech operaciacute 12 let (konstrukce idejiacute abstraktniacute myšleniacute) Dopad na počiacutetačoveacute vědy a vědy o uměleacute inteligenci bdquoSeymour Papert použil Piagetovu praacuteci při vytvaacuteřeniacute Logo programming language Alan Kay použil Piagetovy teorie jako zaacuteklad pro Dynabook programming system conceptk vyvinutiacute Alto prototypu kteryacute jako prvniacute objevil zaacuteklady grafickeacuteho uživatelskeacuteho rozhraniacute (GUI) a ovlivnil vytvořeniacute uživatelskyacutech rozhraniacute v 80 letech 20 stoletiacute a pozdějildquo
zdroje httpcswikipediaorgwikiJean_Piaget httpenwikipediaorgwikiFileJean_Piaget_in_Ann_Arborpng
Kognitivniacute přiacutestup bull geštalt (gestalt) psychologie (od roku 1900) - scheacutemata ktereacute si učiacuteciacute se vytvaacuteřiacute v reakci na prostřediacute - 2 předpoklady - Paměť ndash organizovanyacute systeacutem zpracovaacuteniacute informaciacute - Primaacuterniacute znalosti (prior knowledge) ndash tvořiacute epistemickeacute kompetence - scheacutema jako zaacutekladniacute jednotka porozuměniacute vzdělaacutevaciacutemu obsahu (Piaget) - vyacutevojoveacute procesy podle Piageta adaptace na prostřediacute po vyvolaacuteniacute
interakce (disonance) nastaacutevaacute začleňovaacuteniacute novyacutech informaciacute do staacutevajiacuteciacutech konceptů (asimilace) pak může proběhnout proces změn staacutevajiacutech scheacutemat (akomodace) Učeniacute pomociacute opakovanyacutech akciacute využiacutevaacute proces zrcadloveacute abstrakce (reflecting abstraction) schopnost identifikovat vlastnosti objektů podle toho jakeacute uacutečinky na ně majiacute různeacute akce využiacutevaacute proces empirickaacute abstrakce (empirical abstraction) Jsou to dvojiacute procesy vytvaacuteřeniacute noveacuteho kognitivniacuteho staacutedia (cognitive stage) Naacutesleduje rozpoznaacutevaacuteniacute složitějšiacutech objektů a vytvaacuteřeniacute složitějšiacutech uacutekonů Pokud znalosti ziacuteskaneacute v jednom staacutediu vedou prudce a rapidně k noveacutemu vyššiacutemu staacutediu pochopeniacute řiacutekaacuteme že proběhl bdquogestaltldquo
zdroj httpcswikipediaorgwikiJean_Piaget
Kognitivniacute zaacutetěž (cognitive load) John Sweller - pracovniacute paměť umiacute procesovat 7 +- 2 scheacutemat - na řešeniacute probleacutemu potřebuje učiacuteciacute se množstviacute kognitivniacute procesniacute kapacity maacute omezenou bdquopracovniacute paměťldquo ale neomezenou dlouhodobou paměť (scheacutemata se do niacute uklaacutedajiacute a z niacute vyvolaacutevajiacute) - teorie z oboru instrukčniacuteho dizajnu (instructional design) kde je
informaciacute to co svojiacute strukturou dovoluje učiacuteciacutemu se vyviacutejet scheacutemata automaticky a rychle (tyto informace jsou uchovaacutevaacuteny v dlouhodobeacute paměti jako naacutevyky)
1 vnitřniacute zaacutetěž (intrinsic c load) inherentniacute komplexnost naacuteročnost uacutekolu učiacuteciacute se nekontroluje bdquoporcovaacuteniacuteldquo obsahu do věcnyacutech probleacutemů
2 vnějšiacute zaacutetěž (extraneous c load) dalšiacute a nadbytečneacute informace v průběhu vyacutekladu rozptyluje od učeniacute naacutesledek vysokeacute vnitřniacute zaacutetěže
3 podstatnaacute zaacutetěž (germane c load) vědomaacute aktivita uacutekolově řiacutezena vytvaacuteřeniacute scheacutemat přijatelnaacute zaacutetěž vysokaacute vnitřniacute niacutezkaacute vnějšiacute vysokaacute podstatnaacute
zdroje httpeducationartsunsweduaumediaProfilecacheR148174-swellerjpg httpwwwinstructionaldesignorgtheoriescognitive-loadhtml
Kognitivniacute věda
bull Kognitivniacute věda je transdisciplinaacuterniacute obor kteryacute se věnuje studiu procesů ziacuteskaacutevaacuteniacute a využiacutevaacuteniacute znalostiacute myšleniacute učeniacute a rozhodovaacuteniacute nejen u lidiacute ale i u uměle vytvořenyacutech systeacutemů K tomuto studiu využiacutevaacute vyacutesledky vyacutezkumů i metody mnoha vědeckyacutech oborů (např filozofie antropologie lingvistiky psychologie informatiky kybernetiky biologie neurověd informačniacute vědy) Ciacutelem kognitivniacute vědy je tyto poznatky z jednotlivyacutech oborů sjednotit a propojit a nahliacutežet na ně v širokeacutem kontextu Vyacutesledkem zkoumaacuteniacute pak maacute byacutet komplexniacute pohled na vyacuteše zmiacuteněneacute procesy a lepšiacute porozuměniacute tomu jak probiacutehajiacute Aplikaciacute poznatků kognitivniacute vědy může byacutet počiacutetačoveacute modelovaacuteniacute jednotlivyacutech kognitivniacutech procesů či složitějšiacutech struktur simulujiacuteciacutech lidskeacute myšleniacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull kognitivniacute hexagram zobrazuje šest oborů spolupracujiacuteciacutech v raacutemci kognitivniacute vědy
Vztahy mezi discipliacutenami
kognitivniacute vědy v roce 1978
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle MILLER George A The cognitive revolution a historical perspective Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 3 s 141-144 ISSN 1364-6613
Kognitivniacute věda
bull vzaacutejemnaacute interakce
bull a součinnost
bull v raacutemci kognitivniacute vědy
Kognitivniacute věda
obory a podobory
ktereacute se na niacute podiacutelejiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle HAVEL Ivan M Věda o duši Vesmiacuter 2000 roč 79 č 7 s 363 ISSN 0042-4544
Kognitivniacute věda
Počaacutetky kognitivniacute vědy byly ovlivněny pracemi z oblasti raneacute
kybernetiky ve 30 a 40 letech např Warrena McCullocha a Waltera
Pitse kteřiacute se snažili porozumět zaacutesadaacutem organizace znalostiacute v mysli a
vytvořili prvniacute varianty vyacutepočetniacutech modelů inspirovanyacutech strukturou
biologickyacutech neuronovyacutech siacutetiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
Důležityacute přiacutenos znamenal vyacutevoj na poli teorie algoritmů a digitaacutelniacutech
počiacutetačů ve 40 a 50 letech zejmeacutena praacutece Alana Turinga a Johna
von Neumanna Von Neumannova architektura počiacutetače byla pro
kognitivniacute vědu vyacuteznamnaacute jako krok ve vyacutevoji vyacutezkumneacuteho naacutestroje
(počiacutetače) i jako metafora mezi strojovyacutem a lidskyacutem myšleniacutem Půdu
pro noveacute myšlenky v oblasti experimentaacutelniacute psychologie připravil
odklon od behaviorismu (kteryacute ignoroval některeacute otaacutezky ohledně
lidskeacuteho myšleniacute jako představivost jazyk či řešeniacute probleacutemů)
reprezentovanyacute např pracemi Noama Chomskeacuteho či Karla Spencera
Lashleyho
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Podobu vědniacute discipliacuteny ziacuteskala v polovině sedmdesaacutetyacutech let kdy vznikla Společnost pro kognitivniacute vědu (Cognitive Science Society) a byl založen časopis Cognitive Science
bull Za zakladatele či průkopniacuteky kognitivniacute vědy lze považovat tyto osobnosti George Miller John McCarthy Marvin Minski Allen Newell Herbert Simon Noam Chomsky
bull Prvniacute z nich psycholog G Miller ve sveacutem člaacutenku z roku 19566 poukaacutezal na omezeniacute lidskeacute mysli (např kapacitu kraacutetkodobeacute paměti) a vyjaacutedřil domněnku že tato omezeniacute jsou v mysli vyřešena pomociacute mentaacutelniacutech reprezentaciacute ktereacute informace zaznamenaacutevajiacute po malyacutech daacutevkaacutech K zakoacutedovaacuteniacute a dekoacutedovaacuteniacute informace jsou pak zapotřebiacute mentaacutelniacute procesy
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Uacutestředniacute hypoteacutezou kognitivniacute vědy kteraacute je dostatečně obecnaacute aby zastřešila všechny současneacute teoretickeacute přiacutestupy v raacutemci kognitivniacute vědy je komputačněreprezentativniacute uchopeniacute mysli (CRUM ndash Computational-Representational Understanding of Mind)
bull Podle tohoto přiacutestupu lze lidskeacute myšleniacute nejleacutepe pochopit a vysvětlit pomociacute reprezentujiacuteciacutech struktur v mysli a vyacutepočetniacutech procedur ktereacute operujiacute na těchto strukturaacutech CRUM využiacutevaacute jak analogii s fungovaacuteniacutem počiacutetače (datoveacute struktury ndash mentaacutelniacute reprezentace algoritmy ndash vyacutepočetniacute procedury běh programu ndash myšleniacute) tak i analogii se strukturou mozku (konekcionistickyacute přiacutestup ndash neurony a jejich propojeniacute hrajiacute roli datovyacutech struktur a nervoveacute vzruchy jsou analogiiacute algoritmů)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
V současnosti podle Thagarda (2001) existuje šest hlavniacutech teoretickyacutech přiacutestupů k vysvětleniacute povahy reprezentaciacute a vyacutepočetniacutech procedur (modelovaacuteniacute myšleniacute) ndash logika pravidla pojmy představy analogie a konekcionistickeacute siacutetě
bull Dalšiacute přiacutestup kteryacute se uplatňuje v raacutemci experimentaacutelniacute robotiky a uměleacuteho života vysvětluje kognici jako vzaacutejemnou interakci těla agenta a okolniacuteho prostřediacute Umělyacute život (artificial life alife) se snažiacute porozumět zaacutekladniacutem obecnyacutem vlastnostem živyacutech systeacutemů pomociacute vyvolaacuteniacute přirozeneacuteho chovaacuteniacute v softwaru hardwaru a biochemickyacutech sloučeninaacutech Studium zaacutekladniacutech abstraktniacutech vlastnostiacute živyacutech systeacutemů např nezaacutevisleacuteho adaptivniacuteho a inteligentniacuteho chovaacuteniacute tvořiacute styčnou plochu mezi umělyacutem životem a kognitivniacute vědou (Bedau 2003)
THAGARD Paul Cognitive Science In Edward N Zalta (ed) Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] Fall 2009 Edition Stanford Stanford University Center for the Study of Language and Information The Metaphysics Research Lab copy 2007 first publ Mon Sep 23 1996 substantive rev Mon Apr 30 2007 [cit 2009-12-03] Dostupnyacute z WWW lthttpplatostanfordeduarchivesfall2009entriescognitive-sciencegt ISSN 1095-5054
BEDAU Mark A Artificial life organization adaptation and complexity from the bottom up Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 11 s 505-512 ISSN 1364-6613
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Vyacutezkumneacute metody použiacutevaneacute kognitivniacute vědou jsou velmi různorodeacute a využiacutevajiacute např metody vychaacutezejiacuteciacute z psychologie neurověd počiacutetačoveacute vědy a systeacutemoveacute teorie Přiacutekladem jsou experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute mozkoveacute zobrazovaciacute metody vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute neurobiologickeacute metody
bull Experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute (reakčniacute doba psychofyzickeacute odpovědi sledovaacuteniacute pohledu) mozkoveacute zobrazovaciacute metody (PET EEG fMRI optickeacute zobrazovaacuteniacute MEG) vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute (symbolickeacute modelovaacuteniacute modely konekcionistickyacutechneuronaacutelniacutech siacutetiacute fyzickeacute dynamickeacute systeacutemy) neurobiologickeacute metody (přiacutemaacute stimulace mozku sledovaacuteniacute jedneacute buňky zviacuteřeciacute modely)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Neuromarketing
Neuromarketing ndash Wikipedie
Neuromarketing studuje funkce mozku při rozhodovaacuteniacute o koupi produktu httpcswikipediaorgwikiNeuromarketing
httpwwwgreenbookblogorgwp-contentuploads201312Neuromarketingjpg
Neuromarketing
Biometrickeacute metody dokaacutežou poskytnout vodiacutetka k hlubšiacutemu pochopeniacute spotřebitelskeacuteho chovaacuteniacute Poodhaliacute co zaacutekazniacutek skutečně ciacutetiacute na co a jak skutečně reaguje při kontaktu s konkreacutetniacutemi stimuly Zaacutekazniacutekovy vědomeacute deklarace jsou sice důležiteacute ale většinou neodraacutežejiacute jeho reaacutelneacute chovaacuteniacute Na jednu stranu je to zapřiacutečiněno tiacutem že podstatnaacute čaacutest mentaacutelniacutech procesů zaacutekazniacuteka se děje nevědomě přestože majiacute přiacutemyacute vliv na jeho chovaacuteniacute včetně rozhodovaciacutech procesů brand preferenciacute loajality a odhadů Na druhou stranu zde u mnoha procesů funguje vlastniacute zaacutekazniacutekova bdquoautocenzuraldquo kterou dobře ilustruje naacutesledujiacuteciacute přiacuteklad testu očniacute kamerou Zaacutekazniacuteci si zkraacutetka o sobě některeacute věci nejsou schopni uvědomovat a už vůbec naacutem o nich povědět
Jesenskyacute Daniel Neuromarketingoveacute vyacutezkumneacute metody v miacutestě prodeje In MediaGurucz 1362012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201206neuromarketingove-vyzkumne-metody-v-miste-prodejeUyzaSqyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Jak se daacute neuromarketing smysluplně využiacutet Mezi prvniacute a nejčastěji zmiňovaneacute vlaštovky patřiacute praacutece Reada Montague z roku 2004 srovnaacutevajiacuteciacute vniacutemaacuteniacute Pepsi-Coly a Coca-Coly bez znalosti značky naacutepoje (blind test) oproti konzumaci naacutepoje se znalostiacute značky Při testech byly zkoumaacuteny mozkoveacute oblasti konzumentů limonaacuted
Při konzumaci Pepsi byla při pitiacute aktivniacute oblast mozku spojenaacute s pocity odměn chutiacute ndash a to i když zkoumaneacute osoby znaly značku naacutepoje Oproti tomu u Coca Coly byla zaznamenaacutena činnost v předniacute čaacutesti čelniacuteho laloku oblasti spojeneacute s vědomyacutemi preferencemi city nebo osobou samotnou pouze v přiacutepadě kdy konzumenti znali značku naacutepoje Read Montague to komentoval přiacuteznačně bdquoPepsi vyhraacutevaacute mnoho chuťovyacutech testů ale Coca-Cola se prodaacutevaacute leacutepe protože lideacute jsou podvědomě ovlivněni jejiacute image ndash full of life Ale (doposud) to nikdo nezměřilldquo
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Společnost Mindlab joint-venture automobilky Daimler Benz a univerzity v Ulmu zase paacutetrala po přiacutečinaacutech faktu že sportovniacute auta jsou pro zaacutekazniacuteky viacutece atraktivniacute nežli MPV nebo hatchbacky Zjistili že i sporťaacuteky jsou spojeneacute s mozkovyacutemi centry kteraacute se jinak zapojujiacute při užitiacute čokolaacutedy drog nebo při sexu
V kuloaacuterech se špitaacute že velkeacute FMCG koncerny typu PampG využiacutevajiacute neuromarketing pro praacuteci v oblasti packagingu Idea takoveacuteho zaacuteměru je zřejmaacute pohledem do hlavy spotřebitele snadno zjistiacuteme zda se mu při pohledu na konkreacutetniacute obal vyacuterobku aktivujiacute oblasti mozku spojeneacute s emocemi nebo zda spiacuteše vědomě zpracovaacutevaacute racionaacutelniacute informace
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Praha - Noveacute mlyacuteny Google Earth Nahraacuteno 18 1 2011 dostupneacute elektronicky na httpwwwpano ramiocomphoto46737351 mBank spustila teaser na internetoveacute bankovnictviacute In Mediagurucz 7 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediaguruczwp-contentuploads201402mBankjpg a Chuchvalcovaacute Jana Nejsme jako oni hlaacutesajiacute v novyacutech reklamaacutech hned čtyři banky In MarketingSalestydencz 4 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpmarketingsalestydenczrubrikymarketingnejsme-jako-oni-hlasaji-v-novych-reklamach-hned-ctyri-banky_297128html
Catellovy zaacutekony charakterizujiacute interakci prostřediacute a vrozenyacutech
danyacutech dispozic jedince ndash jejich kongruence (průnik) umožňuje
propagaci a mystifikaci využiacutet sveacute prostředky naplno ndash od doby kdy
se zjistilo že prostřediacute jednotlivce se daacute manipulovat byla do toho
zapojena mystifikace a propagace nějakeacute ideologie ndash a systeacutem
kteryacute se zde vyviacutejiacute je marketingovyacute systeacutem
VALČEK P Slovniacutek literaacuternej teoacuterie Bratislava Literaacuterne informačneacute centrum 2006 351 s ISBN 80-89222-09-9
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon vtiskovaacuteniacute ndash prostřediacute maacute při tvorbě oblastiacute kongruence zaacutesadniacute vyacuteznam vnucuje vrozenyacutem dispoziciacutem sveacute podmiacutenky
Zaacutekazniacutek vstupuje do prostřediacute supermarketu a to se na něj snažiacute působit nejrůznějšiacutemi způsoby na uacuterovni uspořaacutedaacuteniacute i různyacutemi pomocnyacutemi prostředky manipulovaacuteniacutem mystifikaciacute a iluziacute Hledajiacuteciacute se v prvniacutech vteřinaacutech snažiacute zorientovat ocitaacute se v situaci hledaacuteniacute a nachaacutezeniacute nejelementaacuternějšiacutech recepčniacutech naacutevodů Po tom jako se zorientuje pochopiacute a zvaacutežiacute předklaacutedanou možnost rozhodne se vkročit a uacutečastnit se
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon pomocnyacutech prostředků ndash prostřediacute ovlivňuje vrozeneacute dispozice (intelekt) pomocnyacutemi prostředky ndash až do 20
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na můj intelekt a krabička cigaret nebo sladkosti u pokladny mi pomaacutehajiacute nezapomenout na důležitou součaacutest naacutekupu
bull zaacutekon tlaku k biosociaacutelniacutemu průměru ndash v prostřediacute je s jedincem jednaacuteno jako s reprezentantem stereotypů ndash je to konstitutivniacute mechanismus mystifikace
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na mou osobnost bez ohledu na vzdělaacuteniacute zkušenosti sociaacutelniacute rodinneacute pracovniacute postaveniacute je každeacutemu předklaacutedaacuten stejnyacute produkt ndash supermarketovaacute demokracie rovnost spotřebitelů je bohužel vyacutesledkem procesu kteryacute neniacute spojen s lidskou činnostiacute je to proces strojoveacute vyacuteroby strojoveacuteho přiacutejmu systeacutem produkce a konzumu
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon determinace oblasti ndash prostřediacute přiacutemo působiacute na určiteacute oblasti (kvality) určuje jistou miacuteru toho co se projeviacute
V supermarketu mi v pozadiacute hraje hudba nerozptyluji se tak okolniacutemi zvuky okolitniacute mluvou Světla hudba prostor ndash všechno působiacute na meacute bdquospotřebitelskeacute chovaacuteniacuteldquo soubor charakteristik stereotypů a reprezentaciacute ktereacute sem ziacuteskal vstupem do supermarketu
bull zaacutekon zvlaacuteštniacute vazby ndash prostřediacute ovlivňuje zvlaacuteštniacute vazby na objekty ndash třeba důvěra je vztah kteryacute vznikaacute a buduje se mezi lidmi lideacute pak legitimizovali i důvěru v instituce sociaacutelniacute řaacutedy a v dnešniacute době dokonce i důveru (překonaacuteniacute interdikce) v diplastie typu probleacutem dihydrogeacutenmonoxidu Zaacutekonem zvlaacuteštniacute vazby se daacute vysvětlit interdikce (po)slušnosti kterou tak často systeacutemy vyžadujiacute (třeba recepčniacute poslušnost ndash preferovanou recepci produktu)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Přenos a druhy reprezentaciacute
Reprezentace ndash opakovaneacute zpřiacutetomněniacute zobrazeniacute předvaacuteděniacute je symbolickyacute mechanismus konstruovaacuteniacute (mediaacutelniacutech) objektů a souvisiacute s reprezentativnostiacute souborem charakteristik nevyhnutelnyacutem k tomuto symbolickeacutemu procesu
Re-prezentovaacuteniacute je předvaacuteděniacute určityacutech pohledů na sociaacutelniacute skupiny ndash jež se pak přiacutejemce učiacute přijiacutemat jako bdquosamozřejmeacuteldquo bdquonormaacutelniacuteldquo (o tom viacutece vypoviacutedaacute analyacuteza přiacutejmu a zakoacutedovaacuteniacute ideologie do mediovaneacuteho sděleniacute ndash Stuart Hall)
Typ je druh reprezentace vlastniacute zobrazovaciacutemu systeacutemu ndash uměniacute V literaacuterniacute produkci je to literaacuterniacute postava (chronotop) charakterizovaacutena tiacutem co reprezentuje Typy jsou detailně propracovaneacute ačkoli zpravidla neexistujiacute v reaacutelneacutem světe na rozdiacutel od stereotypů ndash zjednodušenyacutech reprezentaciacute deformujiacuteciacutech svou předlohu stereotyp vznikaacute zaacuteměrem a opakovanou reprezentaciacute Kriteacuteriem pro přenos vyacuteznamu jsou rozpoznatelnost reprezentativnost atraktivita
Archetypy jsou hluboce zakořeněneacute typy vyjadřujiacute představy viacutery
hodnoty předsudky opraacutevněniacute S archetypaacutelniacutemi a stereotypniacutemi
reprezentacemi v mediaacutelniacute realitě je spojeneacute riziko (nebo pro
marketing vyacutehoda) nekritickeacute fixace ta je totiž přirozenyacutem
důsledkem imagemakingu budovaacuteniacute a posilovaacuteniacute image značky
budovaacuteniacute vztahu ke značce stejně přirozenyacutem jako davovaacute
psychoacuteza kteraacute zaacutekonitě nastane po skolabovaacuteniacute přiacuteslušneacuteho
systeacutem a jeho meacutedia (např po krachu velkeacute společnosti banky)
Přenosem dochaacuteziacute k introjekci co je podle gestaltistu Fritza Perlse
neurotickyacute mechanismus pomociacute něhož vtělujeme do naacutes
samotnyacutech vzory postoje způsoby činnostiacute a myšleniacute ktereacute nejsou
ve skutečnosti naše
ADŽAJA (AJAYA) Swami Psychoterapie Vyacutechodu a Zaacutepadu Sjednocujiacuteciacute paradigma Praha Chvojkovo nakladatelstviacute 2000 194 s ISBN 80-86183-18-1 s 98 ndash 99
Provokovanaacute projekce se využiacutevaacute na identifikaci projekčniacutech mechanismů u pacienta prostřednictviacutem konotaciacute i v tzv Rorschachovyacutech skvrnaacutech (pacient popisuje co podle něj zobrazujiacute utajenou informaciacute pro vetšinu pacientů zůstavaacute že terapeut ukazuje každeacutemu pacientovi vždy ty stejneacute předlohy ndash logickou recepčniacute reakciacute toho kdo to odhaliacute hned by bylo řiacutect bdquoty skvrny nezobrazujiacute nic ndash zajiacutemaacute vaacutes jen jakyacute vyacuteznam jim přiřadiacutemldquo)
VALČEK Peter Neviditeľnyacute horizont civilizaacutecie In Slovo ndash Roč 4 (2002) č 24 s 10 ndash 11
Kořeny neurotickeacuteho mechanismu vklaacutedaniacute ciziacutech vyacuteznamů můžeme hledat v intenzitě argumentace pro daneacute meacutedium pro danou situaci Člověk zavřenyacute v kabině sveacuteho auta se ohlušuje jednotvaacuterniacutem hlukem ze sveacuteho autoraacutedia CDmp3 přehraacutevače ne kvůli tomu aby neslyšel zvuk motoru ale proto aby se ani na chviacuteli neodpojil od uměleacute reality meacutediiacute multimediaacutelniacuteho světa ndash aby si ji ustavičně bdquozpřiacutetomňoval a na niacute participovalldquo
Tahle deformace je deformaciacute fatickeacute funkce komunikace
Projekci takeacute chybiacute vlastniacute pojmovaacute řeč podstatou projekce je zamlženiacute zneviditelněniacute zneprůhledněniacute označovaneacuteho
Sigmund Freud považoval projekci za obrannyacute mechanismus psychiky kteryacute posouvaacute nechtěneacute nebo nezpracovaneacute (nebo přiacuteliš intenzivniacute) obsahy do nevědomiacute virtuaacutelně se jich zbavuje a promiacutetaacute je do psychiky jinyacutech
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 85
Interjekce je zkratkovitaacute až zkratovaacute symbolizace udalostiacute jejich mimetickyacutemi naacutehradkami jsou to přechody zkracujiacuteciacute cestu aktuaacutelniacute kombinatorice vyacuteznamu P Valček uvaacutediacute že klasickou formu seacutemantickeacute interjekce jako kondenzačniacuteho mechanismu vysvětlil S Freud v sovislosti s analogiiacute mezi vtipem a snem Zdrojem sociativniacutech efektů humoru a takeacute intrapsychickeacute magičnosti snu je vždy kraacutetkeacute spojeniacute prvků z různyacutech seacutemantickyacutech uacuterovniacute (kondenzujiacuteciacute interjekce zhuštěniacute Verdichtung ndash mechanismus takoveacuteho konstruovaacuteniacute vyacuteznamu je popsanyacute jako snovaacute suspenze)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 126
Atributivniacute seacutemantizace atributivniacute vyacuteznam ndash přiřazovaacuteniacute
vyacuteznamu argumentace pro bez ohledu na celostniacute strukturu
atribuce jsou popsaacuteny v kognitivniacute psychologii a vysvětlujiacute
mechanismus difuze vzaacutejemneacuteho vniacutemaacuteniacute motivace chovaacuteniacute
nebo činnosti založenyacute na tendenci člověka přisuzovat aktem
vyacutesledkem uacutespěchem neuacutespěchem určiteacute situačně zvoleneacute
vnějšiacute i vnitřniacute přiacutečiny
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 103 ndash 104
bull datasexualita ndash posedlost daty
Komunikačniacute (nelaacutetkovaacute) zaacutevislost nebo moacutedniacute kulturniacute trend
bull meacutedium = seacutemiotickyacute produkt uvaacutedějiacuteciacute do jineacuteho stavu vědomiacutereality
bull meacutedium způsobuje extenzi schopnosti ale pak i amputaci
bull (digitalizace informaciacute ndash bryacutele ndash Hubblův teleskop - dron ztratiacuteme schopnost čiacutest a rozlišovat znaky)
bull človek robot ndash kyborg transhumanizmus a technokracie
bull kultivace přiacutejemce v mediaacutelniacute realitě a poruchy přiacutejmu
Šablona pro předsevzetiacute 2014 - DOWNLOAD
Chcete taky ziacuteskat životniacute data a vědět jak si na tom stojiacutete
Staacutehněte si šablonu kterou jsem vytvořil pro rok 2014 včetně vysvětlivek a prvniacuteho předvypněneacuteho měsiacutece Během pěti minut nahradiacutete meacute ciacutele za sveacute a můžete začiacutet svůj prvniacute datasexuaacutelniacute rok
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoJsou totaacutelně k ničemu Že je lidi nedodržiacute většinou vědiacute už v
momentě kdy si je uklaacutedajiacute Ještě horšiacute ale je že i kdyby je dodržet
chtěli na konci roku nedokaacutežiacute vyhodnotit jestli uspěli Proto jsem na
novoročniacute predsevzetiacute šel loni jinak S daty a Excelem Diacuteky tomu
viacutem že jedno se mi podařilo splnit na 88 ldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoDiacuteky datům jsem si nicmeacuteně v posledniacute čtvrtině roku uvědomil jak
na tom jsem a naordinoval si každyacute viacutekend alespoň jeden volnyacute den
Což lze pěkně vidět na vizualizaci Stejně jako to že jsem loni měl
dvě obdobiacute kdy jsem jel měsiacutec v kuseldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoTrue datasexuals however will not stop at just collecting and recording bits of data from the Web They are obsessively driven to use a proliferating number of mobile devices and apps to make data-grooming a reality
-
Opravdoviacute datasexualoveacute se nezastaviacute u sbiacuteraacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute bitů dat z webu Jsou posedle pohaacuteněny použiacutevat celou řadu množiacuteciacutech se mobilniacutech zařiacutezeniacute a aplikaciacute aby se jejich peacuteče o uacutedaje stala realitouldquo
Basulto Dominic Meet the Urban Datasexual
In bigthinkcom 16 4 2012 Dostupneacute elektronicky na
httpbigthinkcomendless-innovationmeet-the-urban-datasexual
social media analyst Dominic Basulto describes datasexuals as individuals who ldquoare relentlessly digital They obsessively record everything about their personal lives and they think data is sexyhellipTheir livesmdashfrom a data perspective at leastmdashare perfectly groomedrdquo
Sociaacutelniacute meacutedia analytik Dominic Basulto popisuje datasexuaacutely jako jednotlivce kteřiacute bdquojsou neuacutenavně digitaacutelniacute Posedle zaznamenaacutevajiacute vše o osobniacutem životě a mysliacute si že data jsou sexy Jejich životy jsou přinejmenšiacutem z hlediska dat perfektně upraveneacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies
6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na
httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
I think a large component of social media usage is the concept of tracking As McFedries explains specifically when it comes to a datasexual everything online is a numbers game Individuals in the digital realm obsess about how many likes their profile picture has received and how this number compares to their fellow Facebook users This same idea can be applied to Twitter Instagram or any other social media platform Itrsquos the idea that a single number defines your social status and level of popularity Someone with 50 profile picture likes is obviously so much cooler than someone with 15 right In reality we all know that the number of likes we receive of the number of Facebook friends we have doesnrsquot actually reflect our social standing in the world It does however alter the way others perceive us
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Mysliacutem že velkaacute součaacutest využitiacute sociaacutelniacutech meacutediiacute je koncept sledovaacuteniacute Jak McFedries vysvětluje zvlaacuteště když přijde na datasexuaacutely vše on-line je hra čiacutesel Jednotlivci v digitaacutelniacute fascinaci sniacute o tom kolik maacute raacuted maacute jejich profilovyacute obraacutezek lajků a způsobu jakyacutem toto čiacuteslo srovnaacutevats ostatniacutemi uživateli Facebooku Stejnyacute naacutepad může byacutet aplikovaacuten na Twitter Instagram nebo jineacute sociaacutelniacute mediaacutelniacute platformy Je to myšlenka že jedno čiacuteslo definuje vaše sociaacutelniacute postaveniacute a uacuteroveň popularity Někdo s 50 obraacutezkami v profilu je samozřejmě tolik atraktivnějšiacute než někdo s 15 že Ve skutečnosti všichni viacuteme že počet lajků od přaacutetel na Facebooku neniacute ve skutečnosti naše společenskeacute postaveniacute ve světě Nicmeacuteně měniacute to způsob jak naacutes ostatniacute vniacutemajiacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Děkuji za pozornost
PhDr Peter Jan Kosmaacutely PhD
V přiacutepadě nejasnostiacute mě kontaktujte na kosmalyvip-vscz
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Zpětnaacute vazba
Zpětnou vazbou je člověk zpraven o uacutespěšnosti či neuacutespěšnosti sveacuteho počiacutenaacuteniacute
Počiacutetač může poskytnout zpětnou vazbu prakticky okamžitě
Neosobniacute poskytovaacuteniacute zpětneacute vazby posiluje intensionaacutelniacute (vnitřniacute) motivaci žaacuteka kdy snaha vyřešit probleacutem neniacute nahrazovaacutena snahou zviditelnit se v očiacutech učitelovyacutech a zaliacutebit se mu [Fontana] Zodpovědnost za spraacutevnost řešeniacute nemůže žaacutek přesunout na jinou osobu
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Vizualizace
- použiacutevaacuteniacute naacutekresů naacutečrtků obraacutezků grafů
- Člověk maacute omezenou tzv aktivniacute paměť kterou při učeniacute nedokaacuteže překročit
- Učiacute-li se člověk nějakyacute novyacute abstraktniacute pojem spotřebovaacutevaacute velkou čaacutest sveacute aktuaacutelniacute paměťoveacute kapacity na představovaacuteniacute si daneacute situace na ktereacute učitel pojem vysvětluje Vizualizace pomaacutehaacute čaacutest aktuaacutelniacute paměti uvolnit ve prospěch dalšiacutech mentaacutelniacutech činnostiacute (jako je indukce abstrakce komparace dedukce symbolizace apod)
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Koncentrace
Pomoc počiacutetače zde spočiacutevaacute v tom že za žaacuteka vyřešiacute snadneacute jednotliveacute diacutelčiacute kroky ktereacute vykonaacute na žaacutekův přiacutekaz a nechaacute jej koncentrovat myšleniacute pouze v uacuterovni vyššiacute
bull Vytvaacuteřeniacute separovanyacutech mentaacutelniacutech modelů
Dostatečně dlouhyacutem opakovanyacutem ziacuteskaacutevaacuteniacutem separovanyacutech modelů člověk ziacuteskaacute dostatečnou zkušenost s danyacutem pojmem aby si mohl vytvořit model obecnyacute univerzaacutelniacute Nedostatečneacute ziacuteskaacuteniacute a zpracovaacuteniacute separovanyacutech modelů vede k formalismu tedy k situaci kdy člověk vytvořiacute chybnyacute obecnyacute model daneacuteho jevu či pojmu
bull Konstruktivismus
Počiacutetačoveacute prostřediacute ověřuje v praxi naacutepady hypoteacutezy a žaacutek může vlastniacute aktivitou danyacute novyacute pojem zkonstruovat přijiacutet ldquona tordquo saacutem objevit jej pro sebe
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Přiacutestup ke komunikaci jako k zpracovaacuteniacute informaciacute (information
processing) 1950 ndash 1960 prvniacute počiacutetače umožňujiacute psychologům
srovnaacutevat způsob jakyacutem uklaacutedaacute a zpracovaacutevaacute informace počiacutetač na
rozdiacutel od člověka (mysl paměť myšleniacute)
Selektivniacute pozornost šum a dalšiacute rušeniacute komunikace již nebyly
otaacutezkou techniky (Shannon Weaver) ale percepce (vniacutemaacuteniacute) a
recepce (přiacutejmu) rozděleniacute pozornosti přepiacutenaacuteniacute pozornosti
Kapacita pozornosti omezenaacute na jistyacute počet věciacute a zpracuje omezeneacute
množstviacute informaciacute
Instrukčniacute dizajn paměť se nemaacute přetěžovat maacute dokončit uacutekol než
začne dalšiacute pokud jsou paměť a mysl přetiacuteženy učeniacute se nemůže
uskutečnit
Kognitivniacute přiacutestup bull Jean Piaget (1896-1980) - Vyacutevojovaacute staacutedia vyacutevojovaacute psychologie - vliv strukturalizmu a konstruktivistickaacute teorie znalosti - staacutedia kognitivniacuteho vyacutevoje Senzomotorickeacute staacutedium od narozeniacute do 2 let života Předoperačniacute staacutedium od 2 do 7 let (egocentrickeacute myšleniacute) Stadium konkreacutetniacutech operaciacute od 7 do 11-12 let (logika klasifikace) Stadium formaacutelniacutech operaciacute 12 let (konstrukce idejiacute abstraktniacute myšleniacute) Dopad na počiacutetačoveacute vědy a vědy o uměleacute inteligenci bdquoSeymour Papert použil Piagetovu praacuteci při vytvaacuteřeniacute Logo programming language Alan Kay použil Piagetovy teorie jako zaacuteklad pro Dynabook programming system conceptk vyvinutiacute Alto prototypu kteryacute jako prvniacute objevil zaacuteklady grafickeacuteho uživatelskeacuteho rozhraniacute (GUI) a ovlivnil vytvořeniacute uživatelskyacutech rozhraniacute v 80 letech 20 stoletiacute a pozdějildquo
zdroje httpcswikipediaorgwikiJean_Piaget httpenwikipediaorgwikiFileJean_Piaget_in_Ann_Arborpng
Kognitivniacute přiacutestup bull geštalt (gestalt) psychologie (od roku 1900) - scheacutemata ktereacute si učiacuteciacute se vytvaacuteřiacute v reakci na prostřediacute - 2 předpoklady - Paměť ndash organizovanyacute systeacutem zpracovaacuteniacute informaciacute - Primaacuterniacute znalosti (prior knowledge) ndash tvořiacute epistemickeacute kompetence - scheacutema jako zaacutekladniacute jednotka porozuměniacute vzdělaacutevaciacutemu obsahu (Piaget) - vyacutevojoveacute procesy podle Piageta adaptace na prostřediacute po vyvolaacuteniacute
interakce (disonance) nastaacutevaacute začleňovaacuteniacute novyacutech informaciacute do staacutevajiacuteciacutech konceptů (asimilace) pak může proběhnout proces změn staacutevajiacutech scheacutemat (akomodace) Učeniacute pomociacute opakovanyacutech akciacute využiacutevaacute proces zrcadloveacute abstrakce (reflecting abstraction) schopnost identifikovat vlastnosti objektů podle toho jakeacute uacutečinky na ně majiacute různeacute akce využiacutevaacute proces empirickaacute abstrakce (empirical abstraction) Jsou to dvojiacute procesy vytvaacuteřeniacute noveacuteho kognitivniacuteho staacutedia (cognitive stage) Naacutesleduje rozpoznaacutevaacuteniacute složitějšiacutech objektů a vytvaacuteřeniacute složitějšiacutech uacutekonů Pokud znalosti ziacuteskaneacute v jednom staacutediu vedou prudce a rapidně k noveacutemu vyššiacutemu staacutediu pochopeniacute řiacutekaacuteme že proběhl bdquogestaltldquo
zdroj httpcswikipediaorgwikiJean_Piaget
Kognitivniacute zaacutetěž (cognitive load) John Sweller - pracovniacute paměť umiacute procesovat 7 +- 2 scheacutemat - na řešeniacute probleacutemu potřebuje učiacuteciacute se množstviacute kognitivniacute procesniacute kapacity maacute omezenou bdquopracovniacute paměťldquo ale neomezenou dlouhodobou paměť (scheacutemata se do niacute uklaacutedajiacute a z niacute vyvolaacutevajiacute) - teorie z oboru instrukčniacuteho dizajnu (instructional design) kde je
informaciacute to co svojiacute strukturou dovoluje učiacuteciacutemu se vyviacutejet scheacutemata automaticky a rychle (tyto informace jsou uchovaacutevaacuteny v dlouhodobeacute paměti jako naacutevyky)
1 vnitřniacute zaacutetěž (intrinsic c load) inherentniacute komplexnost naacuteročnost uacutekolu učiacuteciacute se nekontroluje bdquoporcovaacuteniacuteldquo obsahu do věcnyacutech probleacutemů
2 vnějšiacute zaacutetěž (extraneous c load) dalšiacute a nadbytečneacute informace v průběhu vyacutekladu rozptyluje od učeniacute naacutesledek vysokeacute vnitřniacute zaacutetěže
3 podstatnaacute zaacutetěž (germane c load) vědomaacute aktivita uacutekolově řiacutezena vytvaacuteřeniacute scheacutemat přijatelnaacute zaacutetěž vysokaacute vnitřniacute niacutezkaacute vnějšiacute vysokaacute podstatnaacute
zdroje httpeducationartsunsweduaumediaProfilecacheR148174-swellerjpg httpwwwinstructionaldesignorgtheoriescognitive-loadhtml
Kognitivniacute věda
bull Kognitivniacute věda je transdisciplinaacuterniacute obor kteryacute se věnuje studiu procesů ziacuteskaacutevaacuteniacute a využiacutevaacuteniacute znalostiacute myšleniacute učeniacute a rozhodovaacuteniacute nejen u lidiacute ale i u uměle vytvořenyacutech systeacutemů K tomuto studiu využiacutevaacute vyacutesledky vyacutezkumů i metody mnoha vědeckyacutech oborů (např filozofie antropologie lingvistiky psychologie informatiky kybernetiky biologie neurověd informačniacute vědy) Ciacutelem kognitivniacute vědy je tyto poznatky z jednotlivyacutech oborů sjednotit a propojit a nahliacutežet na ně v širokeacutem kontextu Vyacutesledkem zkoumaacuteniacute pak maacute byacutet komplexniacute pohled na vyacuteše zmiacuteněneacute procesy a lepšiacute porozuměniacute tomu jak probiacutehajiacute Aplikaciacute poznatků kognitivniacute vědy může byacutet počiacutetačoveacute modelovaacuteniacute jednotlivyacutech kognitivniacutech procesů či složitějšiacutech struktur simulujiacuteciacutech lidskeacute myšleniacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull kognitivniacute hexagram zobrazuje šest oborů spolupracujiacuteciacutech v raacutemci kognitivniacute vědy
Vztahy mezi discipliacutenami
kognitivniacute vědy v roce 1978
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle MILLER George A The cognitive revolution a historical perspective Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 3 s 141-144 ISSN 1364-6613
Kognitivniacute věda
bull vzaacutejemnaacute interakce
bull a součinnost
bull v raacutemci kognitivniacute vědy
Kognitivniacute věda
obory a podobory
ktereacute se na niacute podiacutelejiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle HAVEL Ivan M Věda o duši Vesmiacuter 2000 roč 79 č 7 s 363 ISSN 0042-4544
Kognitivniacute věda
Počaacutetky kognitivniacute vědy byly ovlivněny pracemi z oblasti raneacute
kybernetiky ve 30 a 40 letech např Warrena McCullocha a Waltera
Pitse kteřiacute se snažili porozumět zaacutesadaacutem organizace znalostiacute v mysli a
vytvořili prvniacute varianty vyacutepočetniacutech modelů inspirovanyacutech strukturou
biologickyacutech neuronovyacutech siacutetiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
Důležityacute přiacutenos znamenal vyacutevoj na poli teorie algoritmů a digitaacutelniacutech
počiacutetačů ve 40 a 50 letech zejmeacutena praacutece Alana Turinga a Johna
von Neumanna Von Neumannova architektura počiacutetače byla pro
kognitivniacute vědu vyacuteznamnaacute jako krok ve vyacutevoji vyacutezkumneacuteho naacutestroje
(počiacutetače) i jako metafora mezi strojovyacutem a lidskyacutem myšleniacutem Půdu
pro noveacute myšlenky v oblasti experimentaacutelniacute psychologie připravil
odklon od behaviorismu (kteryacute ignoroval některeacute otaacutezky ohledně
lidskeacuteho myšleniacute jako představivost jazyk či řešeniacute probleacutemů)
reprezentovanyacute např pracemi Noama Chomskeacuteho či Karla Spencera
Lashleyho
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Podobu vědniacute discipliacuteny ziacuteskala v polovině sedmdesaacutetyacutech let kdy vznikla Společnost pro kognitivniacute vědu (Cognitive Science Society) a byl založen časopis Cognitive Science
bull Za zakladatele či průkopniacuteky kognitivniacute vědy lze považovat tyto osobnosti George Miller John McCarthy Marvin Minski Allen Newell Herbert Simon Noam Chomsky
bull Prvniacute z nich psycholog G Miller ve sveacutem člaacutenku z roku 19566 poukaacutezal na omezeniacute lidskeacute mysli (např kapacitu kraacutetkodobeacute paměti) a vyjaacutedřil domněnku že tato omezeniacute jsou v mysli vyřešena pomociacute mentaacutelniacutech reprezentaciacute ktereacute informace zaznamenaacutevajiacute po malyacutech daacutevkaacutech K zakoacutedovaacuteniacute a dekoacutedovaacuteniacute informace jsou pak zapotřebiacute mentaacutelniacute procesy
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Uacutestředniacute hypoteacutezou kognitivniacute vědy kteraacute je dostatečně obecnaacute aby zastřešila všechny současneacute teoretickeacute přiacutestupy v raacutemci kognitivniacute vědy je komputačněreprezentativniacute uchopeniacute mysli (CRUM ndash Computational-Representational Understanding of Mind)
bull Podle tohoto přiacutestupu lze lidskeacute myšleniacute nejleacutepe pochopit a vysvětlit pomociacute reprezentujiacuteciacutech struktur v mysli a vyacutepočetniacutech procedur ktereacute operujiacute na těchto strukturaacutech CRUM využiacutevaacute jak analogii s fungovaacuteniacutem počiacutetače (datoveacute struktury ndash mentaacutelniacute reprezentace algoritmy ndash vyacutepočetniacute procedury běh programu ndash myšleniacute) tak i analogii se strukturou mozku (konekcionistickyacute přiacutestup ndash neurony a jejich propojeniacute hrajiacute roli datovyacutech struktur a nervoveacute vzruchy jsou analogiiacute algoritmů)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
V současnosti podle Thagarda (2001) existuje šest hlavniacutech teoretickyacutech přiacutestupů k vysvětleniacute povahy reprezentaciacute a vyacutepočetniacutech procedur (modelovaacuteniacute myšleniacute) ndash logika pravidla pojmy představy analogie a konekcionistickeacute siacutetě
bull Dalšiacute přiacutestup kteryacute se uplatňuje v raacutemci experimentaacutelniacute robotiky a uměleacuteho života vysvětluje kognici jako vzaacutejemnou interakci těla agenta a okolniacuteho prostřediacute Umělyacute život (artificial life alife) se snažiacute porozumět zaacutekladniacutem obecnyacutem vlastnostem živyacutech systeacutemů pomociacute vyvolaacuteniacute přirozeneacuteho chovaacuteniacute v softwaru hardwaru a biochemickyacutech sloučeninaacutech Studium zaacutekladniacutech abstraktniacutech vlastnostiacute živyacutech systeacutemů např nezaacutevisleacuteho adaptivniacuteho a inteligentniacuteho chovaacuteniacute tvořiacute styčnou plochu mezi umělyacutem životem a kognitivniacute vědou (Bedau 2003)
THAGARD Paul Cognitive Science In Edward N Zalta (ed) Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] Fall 2009 Edition Stanford Stanford University Center for the Study of Language and Information The Metaphysics Research Lab copy 2007 first publ Mon Sep 23 1996 substantive rev Mon Apr 30 2007 [cit 2009-12-03] Dostupnyacute z WWW lthttpplatostanfordeduarchivesfall2009entriescognitive-sciencegt ISSN 1095-5054
BEDAU Mark A Artificial life organization adaptation and complexity from the bottom up Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 11 s 505-512 ISSN 1364-6613
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Vyacutezkumneacute metody použiacutevaneacute kognitivniacute vědou jsou velmi různorodeacute a využiacutevajiacute např metody vychaacutezejiacuteciacute z psychologie neurověd počiacutetačoveacute vědy a systeacutemoveacute teorie Přiacutekladem jsou experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute mozkoveacute zobrazovaciacute metody vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute neurobiologickeacute metody
bull Experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute (reakčniacute doba psychofyzickeacute odpovědi sledovaacuteniacute pohledu) mozkoveacute zobrazovaciacute metody (PET EEG fMRI optickeacute zobrazovaacuteniacute MEG) vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute (symbolickeacute modelovaacuteniacute modely konekcionistickyacutechneuronaacutelniacutech siacutetiacute fyzickeacute dynamickeacute systeacutemy) neurobiologickeacute metody (přiacutemaacute stimulace mozku sledovaacuteniacute jedneacute buňky zviacuteřeciacute modely)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Neuromarketing
Neuromarketing ndash Wikipedie
Neuromarketing studuje funkce mozku při rozhodovaacuteniacute o koupi produktu httpcswikipediaorgwikiNeuromarketing
httpwwwgreenbookblogorgwp-contentuploads201312Neuromarketingjpg
Neuromarketing
Biometrickeacute metody dokaacutežou poskytnout vodiacutetka k hlubšiacutemu pochopeniacute spotřebitelskeacuteho chovaacuteniacute Poodhaliacute co zaacutekazniacutek skutečně ciacutetiacute na co a jak skutečně reaguje při kontaktu s konkreacutetniacutemi stimuly Zaacutekazniacutekovy vědomeacute deklarace jsou sice důležiteacute ale většinou neodraacutežejiacute jeho reaacutelneacute chovaacuteniacute Na jednu stranu je to zapřiacutečiněno tiacutem že podstatnaacute čaacutest mentaacutelniacutech procesů zaacutekazniacuteka se děje nevědomě přestože majiacute přiacutemyacute vliv na jeho chovaacuteniacute včetně rozhodovaciacutech procesů brand preferenciacute loajality a odhadů Na druhou stranu zde u mnoha procesů funguje vlastniacute zaacutekazniacutekova bdquoautocenzuraldquo kterou dobře ilustruje naacutesledujiacuteciacute přiacuteklad testu očniacute kamerou Zaacutekazniacuteci si zkraacutetka o sobě některeacute věci nejsou schopni uvědomovat a už vůbec naacutem o nich povědět
Jesenskyacute Daniel Neuromarketingoveacute vyacutezkumneacute metody v miacutestě prodeje In MediaGurucz 1362012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201206neuromarketingove-vyzkumne-metody-v-miste-prodejeUyzaSqyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Jak se daacute neuromarketing smysluplně využiacutet Mezi prvniacute a nejčastěji zmiňovaneacute vlaštovky patřiacute praacutece Reada Montague z roku 2004 srovnaacutevajiacuteciacute vniacutemaacuteniacute Pepsi-Coly a Coca-Coly bez znalosti značky naacutepoje (blind test) oproti konzumaci naacutepoje se znalostiacute značky Při testech byly zkoumaacuteny mozkoveacute oblasti konzumentů limonaacuted
Při konzumaci Pepsi byla při pitiacute aktivniacute oblast mozku spojenaacute s pocity odměn chutiacute ndash a to i když zkoumaneacute osoby znaly značku naacutepoje Oproti tomu u Coca Coly byla zaznamenaacutena činnost v předniacute čaacutesti čelniacuteho laloku oblasti spojeneacute s vědomyacutemi preferencemi city nebo osobou samotnou pouze v přiacutepadě kdy konzumenti znali značku naacutepoje Read Montague to komentoval přiacuteznačně bdquoPepsi vyhraacutevaacute mnoho chuťovyacutech testů ale Coca-Cola se prodaacutevaacute leacutepe protože lideacute jsou podvědomě ovlivněni jejiacute image ndash full of life Ale (doposud) to nikdo nezměřilldquo
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Společnost Mindlab joint-venture automobilky Daimler Benz a univerzity v Ulmu zase paacutetrala po přiacutečinaacutech faktu že sportovniacute auta jsou pro zaacutekazniacuteky viacutece atraktivniacute nežli MPV nebo hatchbacky Zjistili že i sporťaacuteky jsou spojeneacute s mozkovyacutemi centry kteraacute se jinak zapojujiacute při užitiacute čokolaacutedy drog nebo při sexu
V kuloaacuterech se špitaacute že velkeacute FMCG koncerny typu PampG využiacutevajiacute neuromarketing pro praacuteci v oblasti packagingu Idea takoveacuteho zaacuteměru je zřejmaacute pohledem do hlavy spotřebitele snadno zjistiacuteme zda se mu při pohledu na konkreacutetniacute obal vyacuterobku aktivujiacute oblasti mozku spojeneacute s emocemi nebo zda spiacuteše vědomě zpracovaacutevaacute racionaacutelniacute informace
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Praha - Noveacute mlyacuteny Google Earth Nahraacuteno 18 1 2011 dostupneacute elektronicky na httpwwwpano ramiocomphoto46737351 mBank spustila teaser na internetoveacute bankovnictviacute In Mediagurucz 7 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediaguruczwp-contentuploads201402mBankjpg a Chuchvalcovaacute Jana Nejsme jako oni hlaacutesajiacute v novyacutech reklamaacutech hned čtyři banky In MarketingSalestydencz 4 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpmarketingsalestydenczrubrikymarketingnejsme-jako-oni-hlasaji-v-novych-reklamach-hned-ctyri-banky_297128html
Catellovy zaacutekony charakterizujiacute interakci prostřediacute a vrozenyacutech
danyacutech dispozic jedince ndash jejich kongruence (průnik) umožňuje
propagaci a mystifikaci využiacutet sveacute prostředky naplno ndash od doby kdy
se zjistilo že prostřediacute jednotlivce se daacute manipulovat byla do toho
zapojena mystifikace a propagace nějakeacute ideologie ndash a systeacutem
kteryacute se zde vyviacutejiacute je marketingovyacute systeacutem
VALČEK P Slovniacutek literaacuternej teoacuterie Bratislava Literaacuterne informačneacute centrum 2006 351 s ISBN 80-89222-09-9
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon vtiskovaacuteniacute ndash prostřediacute maacute při tvorbě oblastiacute kongruence zaacutesadniacute vyacuteznam vnucuje vrozenyacutem dispoziciacutem sveacute podmiacutenky
Zaacutekazniacutek vstupuje do prostřediacute supermarketu a to se na něj snažiacute působit nejrůznějšiacutemi způsoby na uacuterovni uspořaacutedaacuteniacute i různyacutemi pomocnyacutemi prostředky manipulovaacuteniacutem mystifikaciacute a iluziacute Hledajiacuteciacute se v prvniacutech vteřinaacutech snažiacute zorientovat ocitaacute se v situaci hledaacuteniacute a nachaacutezeniacute nejelementaacuternějšiacutech recepčniacutech naacutevodů Po tom jako se zorientuje pochopiacute a zvaacutežiacute předklaacutedanou možnost rozhodne se vkročit a uacutečastnit se
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon pomocnyacutech prostředků ndash prostřediacute ovlivňuje vrozeneacute dispozice (intelekt) pomocnyacutemi prostředky ndash až do 20
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na můj intelekt a krabička cigaret nebo sladkosti u pokladny mi pomaacutehajiacute nezapomenout na důležitou součaacutest naacutekupu
bull zaacutekon tlaku k biosociaacutelniacutemu průměru ndash v prostřediacute je s jedincem jednaacuteno jako s reprezentantem stereotypů ndash je to konstitutivniacute mechanismus mystifikace
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na mou osobnost bez ohledu na vzdělaacuteniacute zkušenosti sociaacutelniacute rodinneacute pracovniacute postaveniacute je každeacutemu předklaacutedaacuten stejnyacute produkt ndash supermarketovaacute demokracie rovnost spotřebitelů je bohužel vyacutesledkem procesu kteryacute neniacute spojen s lidskou činnostiacute je to proces strojoveacute vyacuteroby strojoveacuteho přiacutejmu systeacutem produkce a konzumu
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon determinace oblasti ndash prostřediacute přiacutemo působiacute na určiteacute oblasti (kvality) určuje jistou miacuteru toho co se projeviacute
V supermarketu mi v pozadiacute hraje hudba nerozptyluji se tak okolniacutemi zvuky okolitniacute mluvou Světla hudba prostor ndash všechno působiacute na meacute bdquospotřebitelskeacute chovaacuteniacuteldquo soubor charakteristik stereotypů a reprezentaciacute ktereacute sem ziacuteskal vstupem do supermarketu
bull zaacutekon zvlaacuteštniacute vazby ndash prostřediacute ovlivňuje zvlaacuteštniacute vazby na objekty ndash třeba důvěra je vztah kteryacute vznikaacute a buduje se mezi lidmi lideacute pak legitimizovali i důvěru v instituce sociaacutelniacute řaacutedy a v dnešniacute době dokonce i důveru (překonaacuteniacute interdikce) v diplastie typu probleacutem dihydrogeacutenmonoxidu Zaacutekonem zvlaacuteštniacute vazby se daacute vysvětlit interdikce (po)slušnosti kterou tak často systeacutemy vyžadujiacute (třeba recepčniacute poslušnost ndash preferovanou recepci produktu)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Přenos a druhy reprezentaciacute
Reprezentace ndash opakovaneacute zpřiacutetomněniacute zobrazeniacute předvaacuteděniacute je symbolickyacute mechanismus konstruovaacuteniacute (mediaacutelniacutech) objektů a souvisiacute s reprezentativnostiacute souborem charakteristik nevyhnutelnyacutem k tomuto symbolickeacutemu procesu
Re-prezentovaacuteniacute je předvaacuteděniacute určityacutech pohledů na sociaacutelniacute skupiny ndash jež se pak přiacutejemce učiacute přijiacutemat jako bdquosamozřejmeacuteldquo bdquonormaacutelniacuteldquo (o tom viacutece vypoviacutedaacute analyacuteza přiacutejmu a zakoacutedovaacuteniacute ideologie do mediovaneacuteho sděleniacute ndash Stuart Hall)
Typ je druh reprezentace vlastniacute zobrazovaciacutemu systeacutemu ndash uměniacute V literaacuterniacute produkci je to literaacuterniacute postava (chronotop) charakterizovaacutena tiacutem co reprezentuje Typy jsou detailně propracovaneacute ačkoli zpravidla neexistujiacute v reaacutelneacutem světe na rozdiacutel od stereotypů ndash zjednodušenyacutech reprezentaciacute deformujiacuteciacutech svou předlohu stereotyp vznikaacute zaacuteměrem a opakovanou reprezentaciacute Kriteacuteriem pro přenos vyacuteznamu jsou rozpoznatelnost reprezentativnost atraktivita
Archetypy jsou hluboce zakořeněneacute typy vyjadřujiacute představy viacutery
hodnoty předsudky opraacutevněniacute S archetypaacutelniacutemi a stereotypniacutemi
reprezentacemi v mediaacutelniacute realitě je spojeneacute riziko (nebo pro
marketing vyacutehoda) nekritickeacute fixace ta je totiž přirozenyacutem
důsledkem imagemakingu budovaacuteniacute a posilovaacuteniacute image značky
budovaacuteniacute vztahu ke značce stejně přirozenyacutem jako davovaacute
psychoacuteza kteraacute zaacutekonitě nastane po skolabovaacuteniacute přiacuteslušneacuteho
systeacutem a jeho meacutedia (např po krachu velkeacute společnosti banky)
Přenosem dochaacuteziacute k introjekci co je podle gestaltistu Fritza Perlse
neurotickyacute mechanismus pomociacute něhož vtělujeme do naacutes
samotnyacutech vzory postoje způsoby činnostiacute a myšleniacute ktereacute nejsou
ve skutečnosti naše
ADŽAJA (AJAYA) Swami Psychoterapie Vyacutechodu a Zaacutepadu Sjednocujiacuteciacute paradigma Praha Chvojkovo nakladatelstviacute 2000 194 s ISBN 80-86183-18-1 s 98 ndash 99
Provokovanaacute projekce se využiacutevaacute na identifikaci projekčniacutech mechanismů u pacienta prostřednictviacutem konotaciacute i v tzv Rorschachovyacutech skvrnaacutech (pacient popisuje co podle něj zobrazujiacute utajenou informaciacute pro vetšinu pacientů zůstavaacute že terapeut ukazuje každeacutemu pacientovi vždy ty stejneacute předlohy ndash logickou recepčniacute reakciacute toho kdo to odhaliacute hned by bylo řiacutect bdquoty skvrny nezobrazujiacute nic ndash zajiacutemaacute vaacutes jen jakyacute vyacuteznam jim přiřadiacutemldquo)
VALČEK Peter Neviditeľnyacute horizont civilizaacutecie In Slovo ndash Roč 4 (2002) č 24 s 10 ndash 11
Kořeny neurotickeacuteho mechanismu vklaacutedaniacute ciziacutech vyacuteznamů můžeme hledat v intenzitě argumentace pro daneacute meacutedium pro danou situaci Člověk zavřenyacute v kabině sveacuteho auta se ohlušuje jednotvaacuterniacutem hlukem ze sveacuteho autoraacutedia CDmp3 přehraacutevače ne kvůli tomu aby neslyšel zvuk motoru ale proto aby se ani na chviacuteli neodpojil od uměleacute reality meacutediiacute multimediaacutelniacuteho světa ndash aby si ji ustavičně bdquozpřiacutetomňoval a na niacute participovalldquo
Tahle deformace je deformaciacute fatickeacute funkce komunikace
Projekci takeacute chybiacute vlastniacute pojmovaacute řeč podstatou projekce je zamlženiacute zneviditelněniacute zneprůhledněniacute označovaneacuteho
Sigmund Freud považoval projekci za obrannyacute mechanismus psychiky kteryacute posouvaacute nechtěneacute nebo nezpracovaneacute (nebo přiacuteliš intenzivniacute) obsahy do nevědomiacute virtuaacutelně se jich zbavuje a promiacutetaacute je do psychiky jinyacutech
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 85
Interjekce je zkratkovitaacute až zkratovaacute symbolizace udalostiacute jejich mimetickyacutemi naacutehradkami jsou to přechody zkracujiacuteciacute cestu aktuaacutelniacute kombinatorice vyacuteznamu P Valček uvaacutediacute že klasickou formu seacutemantickeacute interjekce jako kondenzačniacuteho mechanismu vysvětlil S Freud v sovislosti s analogiiacute mezi vtipem a snem Zdrojem sociativniacutech efektů humoru a takeacute intrapsychickeacute magičnosti snu je vždy kraacutetkeacute spojeniacute prvků z různyacutech seacutemantickyacutech uacuterovniacute (kondenzujiacuteciacute interjekce zhuštěniacute Verdichtung ndash mechanismus takoveacuteho konstruovaacuteniacute vyacuteznamu je popsanyacute jako snovaacute suspenze)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 126
Atributivniacute seacutemantizace atributivniacute vyacuteznam ndash přiřazovaacuteniacute
vyacuteznamu argumentace pro bez ohledu na celostniacute strukturu
atribuce jsou popsaacuteny v kognitivniacute psychologii a vysvětlujiacute
mechanismus difuze vzaacutejemneacuteho vniacutemaacuteniacute motivace chovaacuteniacute
nebo činnosti založenyacute na tendenci člověka přisuzovat aktem
vyacutesledkem uacutespěchem neuacutespěchem určiteacute situačně zvoleneacute
vnějšiacute i vnitřniacute přiacutečiny
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 103 ndash 104
bull datasexualita ndash posedlost daty
Komunikačniacute (nelaacutetkovaacute) zaacutevislost nebo moacutedniacute kulturniacute trend
bull meacutedium = seacutemiotickyacute produkt uvaacutedějiacuteciacute do jineacuteho stavu vědomiacutereality
bull meacutedium způsobuje extenzi schopnosti ale pak i amputaci
bull (digitalizace informaciacute ndash bryacutele ndash Hubblův teleskop - dron ztratiacuteme schopnost čiacutest a rozlišovat znaky)
bull človek robot ndash kyborg transhumanizmus a technokracie
bull kultivace přiacutejemce v mediaacutelniacute realitě a poruchy přiacutejmu
Šablona pro předsevzetiacute 2014 - DOWNLOAD
Chcete taky ziacuteskat životniacute data a vědět jak si na tom stojiacutete
Staacutehněte si šablonu kterou jsem vytvořil pro rok 2014 včetně vysvětlivek a prvniacuteho předvypněneacuteho měsiacutece Během pěti minut nahradiacutete meacute ciacutele za sveacute a můžete začiacutet svůj prvniacute datasexuaacutelniacute rok
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoJsou totaacutelně k ničemu Že je lidi nedodržiacute většinou vědiacute už v
momentě kdy si je uklaacutedajiacute Ještě horšiacute ale je že i kdyby je dodržet
chtěli na konci roku nedokaacutežiacute vyhodnotit jestli uspěli Proto jsem na
novoročniacute predsevzetiacute šel loni jinak S daty a Excelem Diacuteky tomu
viacutem že jedno se mi podařilo splnit na 88 ldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoDiacuteky datům jsem si nicmeacuteně v posledniacute čtvrtině roku uvědomil jak
na tom jsem a naordinoval si každyacute viacutekend alespoň jeden volnyacute den
Což lze pěkně vidět na vizualizaci Stejně jako to že jsem loni měl
dvě obdobiacute kdy jsem jel měsiacutec v kuseldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoTrue datasexuals however will not stop at just collecting and recording bits of data from the Web They are obsessively driven to use a proliferating number of mobile devices and apps to make data-grooming a reality
-
Opravdoviacute datasexualoveacute se nezastaviacute u sbiacuteraacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute bitů dat z webu Jsou posedle pohaacuteněny použiacutevat celou řadu množiacuteciacutech se mobilniacutech zařiacutezeniacute a aplikaciacute aby se jejich peacuteče o uacutedaje stala realitouldquo
Basulto Dominic Meet the Urban Datasexual
In bigthinkcom 16 4 2012 Dostupneacute elektronicky na
httpbigthinkcomendless-innovationmeet-the-urban-datasexual
social media analyst Dominic Basulto describes datasexuals as individuals who ldquoare relentlessly digital They obsessively record everything about their personal lives and they think data is sexyhellipTheir livesmdashfrom a data perspective at leastmdashare perfectly groomedrdquo
Sociaacutelniacute meacutedia analytik Dominic Basulto popisuje datasexuaacutely jako jednotlivce kteřiacute bdquojsou neuacutenavně digitaacutelniacute Posedle zaznamenaacutevajiacute vše o osobniacutem životě a mysliacute si že data jsou sexy Jejich životy jsou přinejmenšiacutem z hlediska dat perfektně upraveneacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies
6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na
httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
I think a large component of social media usage is the concept of tracking As McFedries explains specifically when it comes to a datasexual everything online is a numbers game Individuals in the digital realm obsess about how many likes their profile picture has received and how this number compares to their fellow Facebook users This same idea can be applied to Twitter Instagram or any other social media platform Itrsquos the idea that a single number defines your social status and level of popularity Someone with 50 profile picture likes is obviously so much cooler than someone with 15 right In reality we all know that the number of likes we receive of the number of Facebook friends we have doesnrsquot actually reflect our social standing in the world It does however alter the way others perceive us
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Mysliacutem že velkaacute součaacutest využitiacute sociaacutelniacutech meacutediiacute je koncept sledovaacuteniacute Jak McFedries vysvětluje zvlaacuteště když přijde na datasexuaacutely vše on-line je hra čiacutesel Jednotlivci v digitaacutelniacute fascinaci sniacute o tom kolik maacute raacuted maacute jejich profilovyacute obraacutezek lajků a způsobu jakyacutem toto čiacuteslo srovnaacutevats ostatniacutemi uživateli Facebooku Stejnyacute naacutepad může byacutet aplikovaacuten na Twitter Instagram nebo jineacute sociaacutelniacute mediaacutelniacute platformy Je to myšlenka že jedno čiacuteslo definuje vaše sociaacutelniacute postaveniacute a uacuteroveň popularity Někdo s 50 obraacutezkami v profilu je samozřejmě tolik atraktivnějšiacute než někdo s 15 že Ve skutečnosti všichni viacuteme že počet lajků od přaacutetel na Facebooku neniacute ve skutečnosti naše společenskeacute postaveniacute ve světě Nicmeacuteně měniacute to způsob jak naacutes ostatniacute vniacutemajiacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Děkuji za pozornost
PhDr Peter Jan Kosmaacutely PhD
V přiacutepadě nejasnostiacute mě kontaktujte na kosmalyvip-vscz
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Vizualizace
- použiacutevaacuteniacute naacutekresů naacutečrtků obraacutezků grafů
- Člověk maacute omezenou tzv aktivniacute paměť kterou při učeniacute nedokaacuteže překročit
- Učiacute-li se člověk nějakyacute novyacute abstraktniacute pojem spotřebovaacutevaacute velkou čaacutest sveacute aktuaacutelniacute paměťoveacute kapacity na představovaacuteniacute si daneacute situace na ktereacute učitel pojem vysvětluje Vizualizace pomaacutehaacute čaacutest aktuaacutelniacute paměti uvolnit ve prospěch dalšiacutech mentaacutelniacutech činnostiacute (jako je indukce abstrakce komparace dedukce symbolizace apod)
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Koncentrace
Pomoc počiacutetače zde spočiacutevaacute v tom že za žaacuteka vyřešiacute snadneacute jednotliveacute diacutelčiacute kroky ktereacute vykonaacute na žaacutekův přiacutekaz a nechaacute jej koncentrovat myšleniacute pouze v uacuterovni vyššiacute
bull Vytvaacuteřeniacute separovanyacutech mentaacutelniacutech modelů
Dostatečně dlouhyacutem opakovanyacutem ziacuteskaacutevaacuteniacutem separovanyacutech modelů člověk ziacuteskaacute dostatečnou zkušenost s danyacutem pojmem aby si mohl vytvořit model obecnyacute univerzaacutelniacute Nedostatečneacute ziacuteskaacuteniacute a zpracovaacuteniacute separovanyacutech modelů vede k formalismu tedy k situaci kdy člověk vytvořiacute chybnyacute obecnyacute model daneacuteho jevu či pojmu
bull Konstruktivismus
Počiacutetačoveacute prostřediacute ověřuje v praxi naacutepady hypoteacutezy a žaacutek může vlastniacute aktivitou danyacute novyacute pojem zkonstruovat přijiacutet ldquona tordquo saacutem objevit jej pro sebe
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Přiacutestup ke komunikaci jako k zpracovaacuteniacute informaciacute (information
processing) 1950 ndash 1960 prvniacute počiacutetače umožňujiacute psychologům
srovnaacutevat způsob jakyacutem uklaacutedaacute a zpracovaacutevaacute informace počiacutetač na
rozdiacutel od člověka (mysl paměť myšleniacute)
Selektivniacute pozornost šum a dalšiacute rušeniacute komunikace již nebyly
otaacutezkou techniky (Shannon Weaver) ale percepce (vniacutemaacuteniacute) a
recepce (přiacutejmu) rozděleniacute pozornosti přepiacutenaacuteniacute pozornosti
Kapacita pozornosti omezenaacute na jistyacute počet věciacute a zpracuje omezeneacute
množstviacute informaciacute
Instrukčniacute dizajn paměť se nemaacute přetěžovat maacute dokončit uacutekol než
začne dalšiacute pokud jsou paměť a mysl přetiacuteženy učeniacute se nemůže
uskutečnit
Kognitivniacute přiacutestup bull Jean Piaget (1896-1980) - Vyacutevojovaacute staacutedia vyacutevojovaacute psychologie - vliv strukturalizmu a konstruktivistickaacute teorie znalosti - staacutedia kognitivniacuteho vyacutevoje Senzomotorickeacute staacutedium od narozeniacute do 2 let života Předoperačniacute staacutedium od 2 do 7 let (egocentrickeacute myšleniacute) Stadium konkreacutetniacutech operaciacute od 7 do 11-12 let (logika klasifikace) Stadium formaacutelniacutech operaciacute 12 let (konstrukce idejiacute abstraktniacute myšleniacute) Dopad na počiacutetačoveacute vědy a vědy o uměleacute inteligenci bdquoSeymour Papert použil Piagetovu praacuteci při vytvaacuteřeniacute Logo programming language Alan Kay použil Piagetovy teorie jako zaacuteklad pro Dynabook programming system conceptk vyvinutiacute Alto prototypu kteryacute jako prvniacute objevil zaacuteklady grafickeacuteho uživatelskeacuteho rozhraniacute (GUI) a ovlivnil vytvořeniacute uživatelskyacutech rozhraniacute v 80 letech 20 stoletiacute a pozdějildquo
zdroje httpcswikipediaorgwikiJean_Piaget httpenwikipediaorgwikiFileJean_Piaget_in_Ann_Arborpng
Kognitivniacute přiacutestup bull geštalt (gestalt) psychologie (od roku 1900) - scheacutemata ktereacute si učiacuteciacute se vytvaacuteřiacute v reakci na prostřediacute - 2 předpoklady - Paměť ndash organizovanyacute systeacutem zpracovaacuteniacute informaciacute - Primaacuterniacute znalosti (prior knowledge) ndash tvořiacute epistemickeacute kompetence - scheacutema jako zaacutekladniacute jednotka porozuměniacute vzdělaacutevaciacutemu obsahu (Piaget) - vyacutevojoveacute procesy podle Piageta adaptace na prostřediacute po vyvolaacuteniacute
interakce (disonance) nastaacutevaacute začleňovaacuteniacute novyacutech informaciacute do staacutevajiacuteciacutech konceptů (asimilace) pak může proběhnout proces změn staacutevajiacutech scheacutemat (akomodace) Učeniacute pomociacute opakovanyacutech akciacute využiacutevaacute proces zrcadloveacute abstrakce (reflecting abstraction) schopnost identifikovat vlastnosti objektů podle toho jakeacute uacutečinky na ně majiacute různeacute akce využiacutevaacute proces empirickaacute abstrakce (empirical abstraction) Jsou to dvojiacute procesy vytvaacuteřeniacute noveacuteho kognitivniacuteho staacutedia (cognitive stage) Naacutesleduje rozpoznaacutevaacuteniacute složitějšiacutech objektů a vytvaacuteřeniacute složitějšiacutech uacutekonů Pokud znalosti ziacuteskaneacute v jednom staacutediu vedou prudce a rapidně k noveacutemu vyššiacutemu staacutediu pochopeniacute řiacutekaacuteme že proběhl bdquogestaltldquo
zdroj httpcswikipediaorgwikiJean_Piaget
Kognitivniacute zaacutetěž (cognitive load) John Sweller - pracovniacute paměť umiacute procesovat 7 +- 2 scheacutemat - na řešeniacute probleacutemu potřebuje učiacuteciacute se množstviacute kognitivniacute procesniacute kapacity maacute omezenou bdquopracovniacute paměťldquo ale neomezenou dlouhodobou paměť (scheacutemata se do niacute uklaacutedajiacute a z niacute vyvolaacutevajiacute) - teorie z oboru instrukčniacuteho dizajnu (instructional design) kde je
informaciacute to co svojiacute strukturou dovoluje učiacuteciacutemu se vyviacutejet scheacutemata automaticky a rychle (tyto informace jsou uchovaacutevaacuteny v dlouhodobeacute paměti jako naacutevyky)
1 vnitřniacute zaacutetěž (intrinsic c load) inherentniacute komplexnost naacuteročnost uacutekolu učiacuteciacute se nekontroluje bdquoporcovaacuteniacuteldquo obsahu do věcnyacutech probleacutemů
2 vnějšiacute zaacutetěž (extraneous c load) dalšiacute a nadbytečneacute informace v průběhu vyacutekladu rozptyluje od učeniacute naacutesledek vysokeacute vnitřniacute zaacutetěže
3 podstatnaacute zaacutetěž (germane c load) vědomaacute aktivita uacutekolově řiacutezena vytvaacuteřeniacute scheacutemat přijatelnaacute zaacutetěž vysokaacute vnitřniacute niacutezkaacute vnějšiacute vysokaacute podstatnaacute
zdroje httpeducationartsunsweduaumediaProfilecacheR148174-swellerjpg httpwwwinstructionaldesignorgtheoriescognitive-loadhtml
Kognitivniacute věda
bull Kognitivniacute věda je transdisciplinaacuterniacute obor kteryacute se věnuje studiu procesů ziacuteskaacutevaacuteniacute a využiacutevaacuteniacute znalostiacute myšleniacute učeniacute a rozhodovaacuteniacute nejen u lidiacute ale i u uměle vytvořenyacutech systeacutemů K tomuto studiu využiacutevaacute vyacutesledky vyacutezkumů i metody mnoha vědeckyacutech oborů (např filozofie antropologie lingvistiky psychologie informatiky kybernetiky biologie neurověd informačniacute vědy) Ciacutelem kognitivniacute vědy je tyto poznatky z jednotlivyacutech oborů sjednotit a propojit a nahliacutežet na ně v širokeacutem kontextu Vyacutesledkem zkoumaacuteniacute pak maacute byacutet komplexniacute pohled na vyacuteše zmiacuteněneacute procesy a lepšiacute porozuměniacute tomu jak probiacutehajiacute Aplikaciacute poznatků kognitivniacute vědy může byacutet počiacutetačoveacute modelovaacuteniacute jednotlivyacutech kognitivniacutech procesů či složitějšiacutech struktur simulujiacuteciacutech lidskeacute myšleniacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull kognitivniacute hexagram zobrazuje šest oborů spolupracujiacuteciacutech v raacutemci kognitivniacute vědy
Vztahy mezi discipliacutenami
kognitivniacute vědy v roce 1978
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle MILLER George A The cognitive revolution a historical perspective Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 3 s 141-144 ISSN 1364-6613
Kognitivniacute věda
bull vzaacutejemnaacute interakce
bull a součinnost
bull v raacutemci kognitivniacute vědy
Kognitivniacute věda
obory a podobory
ktereacute se na niacute podiacutelejiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle HAVEL Ivan M Věda o duši Vesmiacuter 2000 roč 79 č 7 s 363 ISSN 0042-4544
Kognitivniacute věda
Počaacutetky kognitivniacute vědy byly ovlivněny pracemi z oblasti raneacute
kybernetiky ve 30 a 40 letech např Warrena McCullocha a Waltera
Pitse kteřiacute se snažili porozumět zaacutesadaacutem organizace znalostiacute v mysli a
vytvořili prvniacute varianty vyacutepočetniacutech modelů inspirovanyacutech strukturou
biologickyacutech neuronovyacutech siacutetiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
Důležityacute přiacutenos znamenal vyacutevoj na poli teorie algoritmů a digitaacutelniacutech
počiacutetačů ve 40 a 50 letech zejmeacutena praacutece Alana Turinga a Johna
von Neumanna Von Neumannova architektura počiacutetače byla pro
kognitivniacute vědu vyacuteznamnaacute jako krok ve vyacutevoji vyacutezkumneacuteho naacutestroje
(počiacutetače) i jako metafora mezi strojovyacutem a lidskyacutem myšleniacutem Půdu
pro noveacute myšlenky v oblasti experimentaacutelniacute psychologie připravil
odklon od behaviorismu (kteryacute ignoroval některeacute otaacutezky ohledně
lidskeacuteho myšleniacute jako představivost jazyk či řešeniacute probleacutemů)
reprezentovanyacute např pracemi Noama Chomskeacuteho či Karla Spencera
Lashleyho
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Podobu vědniacute discipliacuteny ziacuteskala v polovině sedmdesaacutetyacutech let kdy vznikla Společnost pro kognitivniacute vědu (Cognitive Science Society) a byl založen časopis Cognitive Science
bull Za zakladatele či průkopniacuteky kognitivniacute vědy lze považovat tyto osobnosti George Miller John McCarthy Marvin Minski Allen Newell Herbert Simon Noam Chomsky
bull Prvniacute z nich psycholog G Miller ve sveacutem člaacutenku z roku 19566 poukaacutezal na omezeniacute lidskeacute mysli (např kapacitu kraacutetkodobeacute paměti) a vyjaacutedřil domněnku že tato omezeniacute jsou v mysli vyřešena pomociacute mentaacutelniacutech reprezentaciacute ktereacute informace zaznamenaacutevajiacute po malyacutech daacutevkaacutech K zakoacutedovaacuteniacute a dekoacutedovaacuteniacute informace jsou pak zapotřebiacute mentaacutelniacute procesy
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Uacutestředniacute hypoteacutezou kognitivniacute vědy kteraacute je dostatečně obecnaacute aby zastřešila všechny současneacute teoretickeacute přiacutestupy v raacutemci kognitivniacute vědy je komputačněreprezentativniacute uchopeniacute mysli (CRUM ndash Computational-Representational Understanding of Mind)
bull Podle tohoto přiacutestupu lze lidskeacute myšleniacute nejleacutepe pochopit a vysvětlit pomociacute reprezentujiacuteciacutech struktur v mysli a vyacutepočetniacutech procedur ktereacute operujiacute na těchto strukturaacutech CRUM využiacutevaacute jak analogii s fungovaacuteniacutem počiacutetače (datoveacute struktury ndash mentaacutelniacute reprezentace algoritmy ndash vyacutepočetniacute procedury běh programu ndash myšleniacute) tak i analogii se strukturou mozku (konekcionistickyacute přiacutestup ndash neurony a jejich propojeniacute hrajiacute roli datovyacutech struktur a nervoveacute vzruchy jsou analogiiacute algoritmů)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
V současnosti podle Thagarda (2001) existuje šest hlavniacutech teoretickyacutech přiacutestupů k vysvětleniacute povahy reprezentaciacute a vyacutepočetniacutech procedur (modelovaacuteniacute myšleniacute) ndash logika pravidla pojmy představy analogie a konekcionistickeacute siacutetě
bull Dalšiacute přiacutestup kteryacute se uplatňuje v raacutemci experimentaacutelniacute robotiky a uměleacuteho života vysvětluje kognici jako vzaacutejemnou interakci těla agenta a okolniacuteho prostřediacute Umělyacute život (artificial life alife) se snažiacute porozumět zaacutekladniacutem obecnyacutem vlastnostem živyacutech systeacutemů pomociacute vyvolaacuteniacute přirozeneacuteho chovaacuteniacute v softwaru hardwaru a biochemickyacutech sloučeninaacutech Studium zaacutekladniacutech abstraktniacutech vlastnostiacute živyacutech systeacutemů např nezaacutevisleacuteho adaptivniacuteho a inteligentniacuteho chovaacuteniacute tvořiacute styčnou plochu mezi umělyacutem životem a kognitivniacute vědou (Bedau 2003)
THAGARD Paul Cognitive Science In Edward N Zalta (ed) Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] Fall 2009 Edition Stanford Stanford University Center for the Study of Language and Information The Metaphysics Research Lab copy 2007 first publ Mon Sep 23 1996 substantive rev Mon Apr 30 2007 [cit 2009-12-03] Dostupnyacute z WWW lthttpplatostanfordeduarchivesfall2009entriescognitive-sciencegt ISSN 1095-5054
BEDAU Mark A Artificial life organization adaptation and complexity from the bottom up Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 11 s 505-512 ISSN 1364-6613
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Vyacutezkumneacute metody použiacutevaneacute kognitivniacute vědou jsou velmi různorodeacute a využiacutevajiacute např metody vychaacutezejiacuteciacute z psychologie neurověd počiacutetačoveacute vědy a systeacutemoveacute teorie Přiacutekladem jsou experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute mozkoveacute zobrazovaciacute metody vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute neurobiologickeacute metody
bull Experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute (reakčniacute doba psychofyzickeacute odpovědi sledovaacuteniacute pohledu) mozkoveacute zobrazovaciacute metody (PET EEG fMRI optickeacute zobrazovaacuteniacute MEG) vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute (symbolickeacute modelovaacuteniacute modely konekcionistickyacutechneuronaacutelniacutech siacutetiacute fyzickeacute dynamickeacute systeacutemy) neurobiologickeacute metody (přiacutemaacute stimulace mozku sledovaacuteniacute jedneacute buňky zviacuteřeciacute modely)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Neuromarketing
Neuromarketing ndash Wikipedie
Neuromarketing studuje funkce mozku při rozhodovaacuteniacute o koupi produktu httpcswikipediaorgwikiNeuromarketing
httpwwwgreenbookblogorgwp-contentuploads201312Neuromarketingjpg
Neuromarketing
Biometrickeacute metody dokaacutežou poskytnout vodiacutetka k hlubšiacutemu pochopeniacute spotřebitelskeacuteho chovaacuteniacute Poodhaliacute co zaacutekazniacutek skutečně ciacutetiacute na co a jak skutečně reaguje při kontaktu s konkreacutetniacutemi stimuly Zaacutekazniacutekovy vědomeacute deklarace jsou sice důležiteacute ale většinou neodraacutežejiacute jeho reaacutelneacute chovaacuteniacute Na jednu stranu je to zapřiacutečiněno tiacutem že podstatnaacute čaacutest mentaacutelniacutech procesů zaacutekazniacuteka se děje nevědomě přestože majiacute přiacutemyacute vliv na jeho chovaacuteniacute včetně rozhodovaciacutech procesů brand preferenciacute loajality a odhadů Na druhou stranu zde u mnoha procesů funguje vlastniacute zaacutekazniacutekova bdquoautocenzuraldquo kterou dobře ilustruje naacutesledujiacuteciacute přiacuteklad testu očniacute kamerou Zaacutekazniacuteci si zkraacutetka o sobě některeacute věci nejsou schopni uvědomovat a už vůbec naacutem o nich povědět
Jesenskyacute Daniel Neuromarketingoveacute vyacutezkumneacute metody v miacutestě prodeje In MediaGurucz 1362012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201206neuromarketingove-vyzkumne-metody-v-miste-prodejeUyzaSqyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Jak se daacute neuromarketing smysluplně využiacutet Mezi prvniacute a nejčastěji zmiňovaneacute vlaštovky patřiacute praacutece Reada Montague z roku 2004 srovnaacutevajiacuteciacute vniacutemaacuteniacute Pepsi-Coly a Coca-Coly bez znalosti značky naacutepoje (blind test) oproti konzumaci naacutepoje se znalostiacute značky Při testech byly zkoumaacuteny mozkoveacute oblasti konzumentů limonaacuted
Při konzumaci Pepsi byla při pitiacute aktivniacute oblast mozku spojenaacute s pocity odměn chutiacute ndash a to i když zkoumaneacute osoby znaly značku naacutepoje Oproti tomu u Coca Coly byla zaznamenaacutena činnost v předniacute čaacutesti čelniacuteho laloku oblasti spojeneacute s vědomyacutemi preferencemi city nebo osobou samotnou pouze v přiacutepadě kdy konzumenti znali značku naacutepoje Read Montague to komentoval přiacuteznačně bdquoPepsi vyhraacutevaacute mnoho chuťovyacutech testů ale Coca-Cola se prodaacutevaacute leacutepe protože lideacute jsou podvědomě ovlivněni jejiacute image ndash full of life Ale (doposud) to nikdo nezměřilldquo
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Společnost Mindlab joint-venture automobilky Daimler Benz a univerzity v Ulmu zase paacutetrala po přiacutečinaacutech faktu že sportovniacute auta jsou pro zaacutekazniacuteky viacutece atraktivniacute nežli MPV nebo hatchbacky Zjistili že i sporťaacuteky jsou spojeneacute s mozkovyacutemi centry kteraacute se jinak zapojujiacute při užitiacute čokolaacutedy drog nebo při sexu
V kuloaacuterech se špitaacute že velkeacute FMCG koncerny typu PampG využiacutevajiacute neuromarketing pro praacuteci v oblasti packagingu Idea takoveacuteho zaacuteměru je zřejmaacute pohledem do hlavy spotřebitele snadno zjistiacuteme zda se mu při pohledu na konkreacutetniacute obal vyacuterobku aktivujiacute oblasti mozku spojeneacute s emocemi nebo zda spiacuteše vědomě zpracovaacutevaacute racionaacutelniacute informace
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Praha - Noveacute mlyacuteny Google Earth Nahraacuteno 18 1 2011 dostupneacute elektronicky na httpwwwpano ramiocomphoto46737351 mBank spustila teaser na internetoveacute bankovnictviacute In Mediagurucz 7 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediaguruczwp-contentuploads201402mBankjpg a Chuchvalcovaacute Jana Nejsme jako oni hlaacutesajiacute v novyacutech reklamaacutech hned čtyři banky In MarketingSalestydencz 4 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpmarketingsalestydenczrubrikymarketingnejsme-jako-oni-hlasaji-v-novych-reklamach-hned-ctyri-banky_297128html
Catellovy zaacutekony charakterizujiacute interakci prostřediacute a vrozenyacutech
danyacutech dispozic jedince ndash jejich kongruence (průnik) umožňuje
propagaci a mystifikaci využiacutet sveacute prostředky naplno ndash od doby kdy
se zjistilo že prostřediacute jednotlivce se daacute manipulovat byla do toho
zapojena mystifikace a propagace nějakeacute ideologie ndash a systeacutem
kteryacute se zde vyviacutejiacute je marketingovyacute systeacutem
VALČEK P Slovniacutek literaacuternej teoacuterie Bratislava Literaacuterne informačneacute centrum 2006 351 s ISBN 80-89222-09-9
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon vtiskovaacuteniacute ndash prostřediacute maacute při tvorbě oblastiacute kongruence zaacutesadniacute vyacuteznam vnucuje vrozenyacutem dispoziciacutem sveacute podmiacutenky
Zaacutekazniacutek vstupuje do prostřediacute supermarketu a to se na něj snažiacute působit nejrůznějšiacutemi způsoby na uacuterovni uspořaacutedaacuteniacute i různyacutemi pomocnyacutemi prostředky manipulovaacuteniacutem mystifikaciacute a iluziacute Hledajiacuteciacute se v prvniacutech vteřinaacutech snažiacute zorientovat ocitaacute se v situaci hledaacuteniacute a nachaacutezeniacute nejelementaacuternějšiacutech recepčniacutech naacutevodů Po tom jako se zorientuje pochopiacute a zvaacutežiacute předklaacutedanou možnost rozhodne se vkročit a uacutečastnit se
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon pomocnyacutech prostředků ndash prostřediacute ovlivňuje vrozeneacute dispozice (intelekt) pomocnyacutemi prostředky ndash až do 20
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na můj intelekt a krabička cigaret nebo sladkosti u pokladny mi pomaacutehajiacute nezapomenout na důležitou součaacutest naacutekupu
bull zaacutekon tlaku k biosociaacutelniacutemu průměru ndash v prostřediacute je s jedincem jednaacuteno jako s reprezentantem stereotypů ndash je to konstitutivniacute mechanismus mystifikace
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na mou osobnost bez ohledu na vzdělaacuteniacute zkušenosti sociaacutelniacute rodinneacute pracovniacute postaveniacute je každeacutemu předklaacutedaacuten stejnyacute produkt ndash supermarketovaacute demokracie rovnost spotřebitelů je bohužel vyacutesledkem procesu kteryacute neniacute spojen s lidskou činnostiacute je to proces strojoveacute vyacuteroby strojoveacuteho přiacutejmu systeacutem produkce a konzumu
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon determinace oblasti ndash prostřediacute přiacutemo působiacute na určiteacute oblasti (kvality) určuje jistou miacuteru toho co se projeviacute
V supermarketu mi v pozadiacute hraje hudba nerozptyluji se tak okolniacutemi zvuky okolitniacute mluvou Světla hudba prostor ndash všechno působiacute na meacute bdquospotřebitelskeacute chovaacuteniacuteldquo soubor charakteristik stereotypů a reprezentaciacute ktereacute sem ziacuteskal vstupem do supermarketu
bull zaacutekon zvlaacuteštniacute vazby ndash prostřediacute ovlivňuje zvlaacuteštniacute vazby na objekty ndash třeba důvěra je vztah kteryacute vznikaacute a buduje se mezi lidmi lideacute pak legitimizovali i důvěru v instituce sociaacutelniacute řaacutedy a v dnešniacute době dokonce i důveru (překonaacuteniacute interdikce) v diplastie typu probleacutem dihydrogeacutenmonoxidu Zaacutekonem zvlaacuteštniacute vazby se daacute vysvětlit interdikce (po)slušnosti kterou tak často systeacutemy vyžadujiacute (třeba recepčniacute poslušnost ndash preferovanou recepci produktu)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Přenos a druhy reprezentaciacute
Reprezentace ndash opakovaneacute zpřiacutetomněniacute zobrazeniacute předvaacuteděniacute je symbolickyacute mechanismus konstruovaacuteniacute (mediaacutelniacutech) objektů a souvisiacute s reprezentativnostiacute souborem charakteristik nevyhnutelnyacutem k tomuto symbolickeacutemu procesu
Re-prezentovaacuteniacute je předvaacuteděniacute určityacutech pohledů na sociaacutelniacute skupiny ndash jež se pak přiacutejemce učiacute přijiacutemat jako bdquosamozřejmeacuteldquo bdquonormaacutelniacuteldquo (o tom viacutece vypoviacutedaacute analyacuteza přiacutejmu a zakoacutedovaacuteniacute ideologie do mediovaneacuteho sděleniacute ndash Stuart Hall)
Typ je druh reprezentace vlastniacute zobrazovaciacutemu systeacutemu ndash uměniacute V literaacuterniacute produkci je to literaacuterniacute postava (chronotop) charakterizovaacutena tiacutem co reprezentuje Typy jsou detailně propracovaneacute ačkoli zpravidla neexistujiacute v reaacutelneacutem světe na rozdiacutel od stereotypů ndash zjednodušenyacutech reprezentaciacute deformujiacuteciacutech svou předlohu stereotyp vznikaacute zaacuteměrem a opakovanou reprezentaciacute Kriteacuteriem pro přenos vyacuteznamu jsou rozpoznatelnost reprezentativnost atraktivita
Archetypy jsou hluboce zakořeněneacute typy vyjadřujiacute představy viacutery
hodnoty předsudky opraacutevněniacute S archetypaacutelniacutemi a stereotypniacutemi
reprezentacemi v mediaacutelniacute realitě je spojeneacute riziko (nebo pro
marketing vyacutehoda) nekritickeacute fixace ta je totiž přirozenyacutem
důsledkem imagemakingu budovaacuteniacute a posilovaacuteniacute image značky
budovaacuteniacute vztahu ke značce stejně přirozenyacutem jako davovaacute
psychoacuteza kteraacute zaacutekonitě nastane po skolabovaacuteniacute přiacuteslušneacuteho
systeacutem a jeho meacutedia (např po krachu velkeacute společnosti banky)
Přenosem dochaacuteziacute k introjekci co je podle gestaltistu Fritza Perlse
neurotickyacute mechanismus pomociacute něhož vtělujeme do naacutes
samotnyacutech vzory postoje způsoby činnostiacute a myšleniacute ktereacute nejsou
ve skutečnosti naše
ADŽAJA (AJAYA) Swami Psychoterapie Vyacutechodu a Zaacutepadu Sjednocujiacuteciacute paradigma Praha Chvojkovo nakladatelstviacute 2000 194 s ISBN 80-86183-18-1 s 98 ndash 99
Provokovanaacute projekce se využiacutevaacute na identifikaci projekčniacutech mechanismů u pacienta prostřednictviacutem konotaciacute i v tzv Rorschachovyacutech skvrnaacutech (pacient popisuje co podle něj zobrazujiacute utajenou informaciacute pro vetšinu pacientů zůstavaacute že terapeut ukazuje každeacutemu pacientovi vždy ty stejneacute předlohy ndash logickou recepčniacute reakciacute toho kdo to odhaliacute hned by bylo řiacutect bdquoty skvrny nezobrazujiacute nic ndash zajiacutemaacute vaacutes jen jakyacute vyacuteznam jim přiřadiacutemldquo)
VALČEK Peter Neviditeľnyacute horizont civilizaacutecie In Slovo ndash Roč 4 (2002) č 24 s 10 ndash 11
Kořeny neurotickeacuteho mechanismu vklaacutedaniacute ciziacutech vyacuteznamů můžeme hledat v intenzitě argumentace pro daneacute meacutedium pro danou situaci Člověk zavřenyacute v kabině sveacuteho auta se ohlušuje jednotvaacuterniacutem hlukem ze sveacuteho autoraacutedia CDmp3 přehraacutevače ne kvůli tomu aby neslyšel zvuk motoru ale proto aby se ani na chviacuteli neodpojil od uměleacute reality meacutediiacute multimediaacutelniacuteho světa ndash aby si ji ustavičně bdquozpřiacutetomňoval a na niacute participovalldquo
Tahle deformace je deformaciacute fatickeacute funkce komunikace
Projekci takeacute chybiacute vlastniacute pojmovaacute řeč podstatou projekce je zamlženiacute zneviditelněniacute zneprůhledněniacute označovaneacuteho
Sigmund Freud považoval projekci za obrannyacute mechanismus psychiky kteryacute posouvaacute nechtěneacute nebo nezpracovaneacute (nebo přiacuteliš intenzivniacute) obsahy do nevědomiacute virtuaacutelně se jich zbavuje a promiacutetaacute je do psychiky jinyacutech
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 85
Interjekce je zkratkovitaacute až zkratovaacute symbolizace udalostiacute jejich mimetickyacutemi naacutehradkami jsou to přechody zkracujiacuteciacute cestu aktuaacutelniacute kombinatorice vyacuteznamu P Valček uvaacutediacute že klasickou formu seacutemantickeacute interjekce jako kondenzačniacuteho mechanismu vysvětlil S Freud v sovislosti s analogiiacute mezi vtipem a snem Zdrojem sociativniacutech efektů humoru a takeacute intrapsychickeacute magičnosti snu je vždy kraacutetkeacute spojeniacute prvků z různyacutech seacutemantickyacutech uacuterovniacute (kondenzujiacuteciacute interjekce zhuštěniacute Verdichtung ndash mechanismus takoveacuteho konstruovaacuteniacute vyacuteznamu je popsanyacute jako snovaacute suspenze)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 126
Atributivniacute seacutemantizace atributivniacute vyacuteznam ndash přiřazovaacuteniacute
vyacuteznamu argumentace pro bez ohledu na celostniacute strukturu
atribuce jsou popsaacuteny v kognitivniacute psychologii a vysvětlujiacute
mechanismus difuze vzaacutejemneacuteho vniacutemaacuteniacute motivace chovaacuteniacute
nebo činnosti založenyacute na tendenci člověka přisuzovat aktem
vyacutesledkem uacutespěchem neuacutespěchem určiteacute situačně zvoleneacute
vnějšiacute i vnitřniacute přiacutečiny
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 103 ndash 104
bull datasexualita ndash posedlost daty
Komunikačniacute (nelaacutetkovaacute) zaacutevislost nebo moacutedniacute kulturniacute trend
bull meacutedium = seacutemiotickyacute produkt uvaacutedějiacuteciacute do jineacuteho stavu vědomiacutereality
bull meacutedium způsobuje extenzi schopnosti ale pak i amputaci
bull (digitalizace informaciacute ndash bryacutele ndash Hubblův teleskop - dron ztratiacuteme schopnost čiacutest a rozlišovat znaky)
bull človek robot ndash kyborg transhumanizmus a technokracie
bull kultivace přiacutejemce v mediaacutelniacute realitě a poruchy přiacutejmu
Šablona pro předsevzetiacute 2014 - DOWNLOAD
Chcete taky ziacuteskat životniacute data a vědět jak si na tom stojiacutete
Staacutehněte si šablonu kterou jsem vytvořil pro rok 2014 včetně vysvětlivek a prvniacuteho předvypněneacuteho měsiacutece Během pěti minut nahradiacutete meacute ciacutele za sveacute a můžete začiacutet svůj prvniacute datasexuaacutelniacute rok
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoJsou totaacutelně k ničemu Že je lidi nedodržiacute většinou vědiacute už v
momentě kdy si je uklaacutedajiacute Ještě horšiacute ale je že i kdyby je dodržet
chtěli na konci roku nedokaacutežiacute vyhodnotit jestli uspěli Proto jsem na
novoročniacute predsevzetiacute šel loni jinak S daty a Excelem Diacuteky tomu
viacutem že jedno se mi podařilo splnit na 88 ldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoDiacuteky datům jsem si nicmeacuteně v posledniacute čtvrtině roku uvědomil jak
na tom jsem a naordinoval si každyacute viacutekend alespoň jeden volnyacute den
Což lze pěkně vidět na vizualizaci Stejně jako to že jsem loni měl
dvě obdobiacute kdy jsem jel měsiacutec v kuseldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoTrue datasexuals however will not stop at just collecting and recording bits of data from the Web They are obsessively driven to use a proliferating number of mobile devices and apps to make data-grooming a reality
-
Opravdoviacute datasexualoveacute se nezastaviacute u sbiacuteraacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute bitů dat z webu Jsou posedle pohaacuteněny použiacutevat celou řadu množiacuteciacutech se mobilniacutech zařiacutezeniacute a aplikaciacute aby se jejich peacuteče o uacutedaje stala realitouldquo
Basulto Dominic Meet the Urban Datasexual
In bigthinkcom 16 4 2012 Dostupneacute elektronicky na
httpbigthinkcomendless-innovationmeet-the-urban-datasexual
social media analyst Dominic Basulto describes datasexuals as individuals who ldquoare relentlessly digital They obsessively record everything about their personal lives and they think data is sexyhellipTheir livesmdashfrom a data perspective at leastmdashare perfectly groomedrdquo
Sociaacutelniacute meacutedia analytik Dominic Basulto popisuje datasexuaacutely jako jednotlivce kteřiacute bdquojsou neuacutenavně digitaacutelniacute Posedle zaznamenaacutevajiacute vše o osobniacutem životě a mysliacute si že data jsou sexy Jejich životy jsou přinejmenšiacutem z hlediska dat perfektně upraveneacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies
6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na
httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
I think a large component of social media usage is the concept of tracking As McFedries explains specifically when it comes to a datasexual everything online is a numbers game Individuals in the digital realm obsess about how many likes their profile picture has received and how this number compares to their fellow Facebook users This same idea can be applied to Twitter Instagram or any other social media platform Itrsquos the idea that a single number defines your social status and level of popularity Someone with 50 profile picture likes is obviously so much cooler than someone with 15 right In reality we all know that the number of likes we receive of the number of Facebook friends we have doesnrsquot actually reflect our social standing in the world It does however alter the way others perceive us
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Mysliacutem že velkaacute součaacutest využitiacute sociaacutelniacutech meacutediiacute je koncept sledovaacuteniacute Jak McFedries vysvětluje zvlaacuteště když přijde na datasexuaacutely vše on-line je hra čiacutesel Jednotlivci v digitaacutelniacute fascinaci sniacute o tom kolik maacute raacuted maacute jejich profilovyacute obraacutezek lajků a způsobu jakyacutem toto čiacuteslo srovnaacutevats ostatniacutemi uživateli Facebooku Stejnyacute naacutepad může byacutet aplikovaacuten na Twitter Instagram nebo jineacute sociaacutelniacute mediaacutelniacute platformy Je to myšlenka že jedno čiacuteslo definuje vaše sociaacutelniacute postaveniacute a uacuteroveň popularity Někdo s 50 obraacutezkami v profilu je samozřejmě tolik atraktivnějšiacute než někdo s 15 že Ve skutečnosti všichni viacuteme že počet lajků od přaacutetel na Facebooku neniacute ve skutečnosti naše společenskeacute postaveniacute ve světě Nicmeacuteně měniacute to způsob jak naacutes ostatniacute vniacutemajiacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Děkuji za pozornost
PhDr Peter Jan Kosmaacutely PhD
V přiacutepadě nejasnostiacute mě kontaktujte na kosmalyvip-vscz
Psychologickeacute aspekty užitiacute kognitivniacutech technologiiacute
bull Koncentrace
Pomoc počiacutetače zde spočiacutevaacute v tom že za žaacuteka vyřešiacute snadneacute jednotliveacute diacutelčiacute kroky ktereacute vykonaacute na žaacutekův přiacutekaz a nechaacute jej koncentrovat myšleniacute pouze v uacuterovni vyššiacute
bull Vytvaacuteřeniacute separovanyacutech mentaacutelniacutech modelů
Dostatečně dlouhyacutem opakovanyacutem ziacuteskaacutevaacuteniacutem separovanyacutech modelů člověk ziacuteskaacute dostatečnou zkušenost s danyacutem pojmem aby si mohl vytvořit model obecnyacute univerzaacutelniacute Nedostatečneacute ziacuteskaacuteniacute a zpracovaacuteniacute separovanyacutech modelů vede k formalismu tedy k situaci kdy člověk vytvořiacute chybnyacute obecnyacute model daneacuteho jevu či pojmu
bull Konstruktivismus
Počiacutetačoveacute prostřediacute ověřuje v praxi naacutepady hypoteacutezy a žaacutek může vlastniacute aktivitou danyacute novyacute pojem zkonstruovat přijiacutet ldquona tordquo saacutem objevit jej pro sebe
httpeamospfjcuczamoskat_matexternikat_mat_9782k12htm
Přiacutestup ke komunikaci jako k zpracovaacuteniacute informaciacute (information
processing) 1950 ndash 1960 prvniacute počiacutetače umožňujiacute psychologům
srovnaacutevat způsob jakyacutem uklaacutedaacute a zpracovaacutevaacute informace počiacutetač na
rozdiacutel od člověka (mysl paměť myšleniacute)
Selektivniacute pozornost šum a dalšiacute rušeniacute komunikace již nebyly
otaacutezkou techniky (Shannon Weaver) ale percepce (vniacutemaacuteniacute) a
recepce (přiacutejmu) rozděleniacute pozornosti přepiacutenaacuteniacute pozornosti
Kapacita pozornosti omezenaacute na jistyacute počet věciacute a zpracuje omezeneacute
množstviacute informaciacute
Instrukčniacute dizajn paměť se nemaacute přetěžovat maacute dokončit uacutekol než
začne dalšiacute pokud jsou paměť a mysl přetiacuteženy učeniacute se nemůže
uskutečnit
Kognitivniacute přiacutestup bull Jean Piaget (1896-1980) - Vyacutevojovaacute staacutedia vyacutevojovaacute psychologie - vliv strukturalizmu a konstruktivistickaacute teorie znalosti - staacutedia kognitivniacuteho vyacutevoje Senzomotorickeacute staacutedium od narozeniacute do 2 let života Předoperačniacute staacutedium od 2 do 7 let (egocentrickeacute myšleniacute) Stadium konkreacutetniacutech operaciacute od 7 do 11-12 let (logika klasifikace) Stadium formaacutelniacutech operaciacute 12 let (konstrukce idejiacute abstraktniacute myšleniacute) Dopad na počiacutetačoveacute vědy a vědy o uměleacute inteligenci bdquoSeymour Papert použil Piagetovu praacuteci při vytvaacuteřeniacute Logo programming language Alan Kay použil Piagetovy teorie jako zaacuteklad pro Dynabook programming system conceptk vyvinutiacute Alto prototypu kteryacute jako prvniacute objevil zaacuteklady grafickeacuteho uživatelskeacuteho rozhraniacute (GUI) a ovlivnil vytvořeniacute uživatelskyacutech rozhraniacute v 80 letech 20 stoletiacute a pozdějildquo
zdroje httpcswikipediaorgwikiJean_Piaget httpenwikipediaorgwikiFileJean_Piaget_in_Ann_Arborpng
Kognitivniacute přiacutestup bull geštalt (gestalt) psychologie (od roku 1900) - scheacutemata ktereacute si učiacuteciacute se vytvaacuteřiacute v reakci na prostřediacute - 2 předpoklady - Paměť ndash organizovanyacute systeacutem zpracovaacuteniacute informaciacute - Primaacuterniacute znalosti (prior knowledge) ndash tvořiacute epistemickeacute kompetence - scheacutema jako zaacutekladniacute jednotka porozuměniacute vzdělaacutevaciacutemu obsahu (Piaget) - vyacutevojoveacute procesy podle Piageta adaptace na prostřediacute po vyvolaacuteniacute
interakce (disonance) nastaacutevaacute začleňovaacuteniacute novyacutech informaciacute do staacutevajiacuteciacutech konceptů (asimilace) pak může proběhnout proces změn staacutevajiacutech scheacutemat (akomodace) Učeniacute pomociacute opakovanyacutech akciacute využiacutevaacute proces zrcadloveacute abstrakce (reflecting abstraction) schopnost identifikovat vlastnosti objektů podle toho jakeacute uacutečinky na ně majiacute různeacute akce využiacutevaacute proces empirickaacute abstrakce (empirical abstraction) Jsou to dvojiacute procesy vytvaacuteřeniacute noveacuteho kognitivniacuteho staacutedia (cognitive stage) Naacutesleduje rozpoznaacutevaacuteniacute složitějšiacutech objektů a vytvaacuteřeniacute složitějšiacutech uacutekonů Pokud znalosti ziacuteskaneacute v jednom staacutediu vedou prudce a rapidně k noveacutemu vyššiacutemu staacutediu pochopeniacute řiacutekaacuteme že proběhl bdquogestaltldquo
zdroj httpcswikipediaorgwikiJean_Piaget
Kognitivniacute zaacutetěž (cognitive load) John Sweller - pracovniacute paměť umiacute procesovat 7 +- 2 scheacutemat - na řešeniacute probleacutemu potřebuje učiacuteciacute se množstviacute kognitivniacute procesniacute kapacity maacute omezenou bdquopracovniacute paměťldquo ale neomezenou dlouhodobou paměť (scheacutemata se do niacute uklaacutedajiacute a z niacute vyvolaacutevajiacute) - teorie z oboru instrukčniacuteho dizajnu (instructional design) kde je
informaciacute to co svojiacute strukturou dovoluje učiacuteciacutemu se vyviacutejet scheacutemata automaticky a rychle (tyto informace jsou uchovaacutevaacuteny v dlouhodobeacute paměti jako naacutevyky)
1 vnitřniacute zaacutetěž (intrinsic c load) inherentniacute komplexnost naacuteročnost uacutekolu učiacuteciacute se nekontroluje bdquoporcovaacuteniacuteldquo obsahu do věcnyacutech probleacutemů
2 vnějšiacute zaacutetěž (extraneous c load) dalšiacute a nadbytečneacute informace v průběhu vyacutekladu rozptyluje od učeniacute naacutesledek vysokeacute vnitřniacute zaacutetěže
3 podstatnaacute zaacutetěž (germane c load) vědomaacute aktivita uacutekolově řiacutezena vytvaacuteřeniacute scheacutemat přijatelnaacute zaacutetěž vysokaacute vnitřniacute niacutezkaacute vnějšiacute vysokaacute podstatnaacute
zdroje httpeducationartsunsweduaumediaProfilecacheR148174-swellerjpg httpwwwinstructionaldesignorgtheoriescognitive-loadhtml
Kognitivniacute věda
bull Kognitivniacute věda je transdisciplinaacuterniacute obor kteryacute se věnuje studiu procesů ziacuteskaacutevaacuteniacute a využiacutevaacuteniacute znalostiacute myšleniacute učeniacute a rozhodovaacuteniacute nejen u lidiacute ale i u uměle vytvořenyacutech systeacutemů K tomuto studiu využiacutevaacute vyacutesledky vyacutezkumů i metody mnoha vědeckyacutech oborů (např filozofie antropologie lingvistiky psychologie informatiky kybernetiky biologie neurověd informačniacute vědy) Ciacutelem kognitivniacute vědy je tyto poznatky z jednotlivyacutech oborů sjednotit a propojit a nahliacutežet na ně v širokeacutem kontextu Vyacutesledkem zkoumaacuteniacute pak maacute byacutet komplexniacute pohled na vyacuteše zmiacuteněneacute procesy a lepšiacute porozuměniacute tomu jak probiacutehajiacute Aplikaciacute poznatků kognitivniacute vědy může byacutet počiacutetačoveacute modelovaacuteniacute jednotlivyacutech kognitivniacutech procesů či složitějšiacutech struktur simulujiacuteciacutech lidskeacute myšleniacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull kognitivniacute hexagram zobrazuje šest oborů spolupracujiacuteciacutech v raacutemci kognitivniacute vědy
Vztahy mezi discipliacutenami
kognitivniacute vědy v roce 1978
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle MILLER George A The cognitive revolution a historical perspective Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 3 s 141-144 ISSN 1364-6613
Kognitivniacute věda
bull vzaacutejemnaacute interakce
bull a součinnost
bull v raacutemci kognitivniacute vědy
Kognitivniacute věda
obory a podobory
ktereacute se na niacute podiacutelejiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle HAVEL Ivan M Věda o duši Vesmiacuter 2000 roč 79 č 7 s 363 ISSN 0042-4544
Kognitivniacute věda
Počaacutetky kognitivniacute vědy byly ovlivněny pracemi z oblasti raneacute
kybernetiky ve 30 a 40 letech např Warrena McCullocha a Waltera
Pitse kteřiacute se snažili porozumět zaacutesadaacutem organizace znalostiacute v mysli a
vytvořili prvniacute varianty vyacutepočetniacutech modelů inspirovanyacutech strukturou
biologickyacutech neuronovyacutech siacutetiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
Důležityacute přiacutenos znamenal vyacutevoj na poli teorie algoritmů a digitaacutelniacutech
počiacutetačů ve 40 a 50 letech zejmeacutena praacutece Alana Turinga a Johna
von Neumanna Von Neumannova architektura počiacutetače byla pro
kognitivniacute vědu vyacuteznamnaacute jako krok ve vyacutevoji vyacutezkumneacuteho naacutestroje
(počiacutetače) i jako metafora mezi strojovyacutem a lidskyacutem myšleniacutem Půdu
pro noveacute myšlenky v oblasti experimentaacutelniacute psychologie připravil
odklon od behaviorismu (kteryacute ignoroval některeacute otaacutezky ohledně
lidskeacuteho myšleniacute jako představivost jazyk či řešeniacute probleacutemů)
reprezentovanyacute např pracemi Noama Chomskeacuteho či Karla Spencera
Lashleyho
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Podobu vědniacute discipliacuteny ziacuteskala v polovině sedmdesaacutetyacutech let kdy vznikla Společnost pro kognitivniacute vědu (Cognitive Science Society) a byl založen časopis Cognitive Science
bull Za zakladatele či průkopniacuteky kognitivniacute vědy lze považovat tyto osobnosti George Miller John McCarthy Marvin Minski Allen Newell Herbert Simon Noam Chomsky
bull Prvniacute z nich psycholog G Miller ve sveacutem člaacutenku z roku 19566 poukaacutezal na omezeniacute lidskeacute mysli (např kapacitu kraacutetkodobeacute paměti) a vyjaacutedřil domněnku že tato omezeniacute jsou v mysli vyřešena pomociacute mentaacutelniacutech reprezentaciacute ktereacute informace zaznamenaacutevajiacute po malyacutech daacutevkaacutech K zakoacutedovaacuteniacute a dekoacutedovaacuteniacute informace jsou pak zapotřebiacute mentaacutelniacute procesy
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Uacutestředniacute hypoteacutezou kognitivniacute vědy kteraacute je dostatečně obecnaacute aby zastřešila všechny současneacute teoretickeacute přiacutestupy v raacutemci kognitivniacute vědy je komputačněreprezentativniacute uchopeniacute mysli (CRUM ndash Computational-Representational Understanding of Mind)
bull Podle tohoto přiacutestupu lze lidskeacute myšleniacute nejleacutepe pochopit a vysvětlit pomociacute reprezentujiacuteciacutech struktur v mysli a vyacutepočetniacutech procedur ktereacute operujiacute na těchto strukturaacutech CRUM využiacutevaacute jak analogii s fungovaacuteniacutem počiacutetače (datoveacute struktury ndash mentaacutelniacute reprezentace algoritmy ndash vyacutepočetniacute procedury běh programu ndash myšleniacute) tak i analogii se strukturou mozku (konekcionistickyacute přiacutestup ndash neurony a jejich propojeniacute hrajiacute roli datovyacutech struktur a nervoveacute vzruchy jsou analogiiacute algoritmů)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
V současnosti podle Thagarda (2001) existuje šest hlavniacutech teoretickyacutech přiacutestupů k vysvětleniacute povahy reprezentaciacute a vyacutepočetniacutech procedur (modelovaacuteniacute myšleniacute) ndash logika pravidla pojmy představy analogie a konekcionistickeacute siacutetě
bull Dalšiacute přiacutestup kteryacute se uplatňuje v raacutemci experimentaacutelniacute robotiky a uměleacuteho života vysvětluje kognici jako vzaacutejemnou interakci těla agenta a okolniacuteho prostřediacute Umělyacute život (artificial life alife) se snažiacute porozumět zaacutekladniacutem obecnyacutem vlastnostem živyacutech systeacutemů pomociacute vyvolaacuteniacute přirozeneacuteho chovaacuteniacute v softwaru hardwaru a biochemickyacutech sloučeninaacutech Studium zaacutekladniacutech abstraktniacutech vlastnostiacute živyacutech systeacutemů např nezaacutevisleacuteho adaptivniacuteho a inteligentniacuteho chovaacuteniacute tvořiacute styčnou plochu mezi umělyacutem životem a kognitivniacute vědou (Bedau 2003)
THAGARD Paul Cognitive Science In Edward N Zalta (ed) Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] Fall 2009 Edition Stanford Stanford University Center for the Study of Language and Information The Metaphysics Research Lab copy 2007 first publ Mon Sep 23 1996 substantive rev Mon Apr 30 2007 [cit 2009-12-03] Dostupnyacute z WWW lthttpplatostanfordeduarchivesfall2009entriescognitive-sciencegt ISSN 1095-5054
BEDAU Mark A Artificial life organization adaptation and complexity from the bottom up Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 11 s 505-512 ISSN 1364-6613
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Vyacutezkumneacute metody použiacutevaneacute kognitivniacute vědou jsou velmi různorodeacute a využiacutevajiacute např metody vychaacutezejiacuteciacute z psychologie neurověd počiacutetačoveacute vědy a systeacutemoveacute teorie Přiacutekladem jsou experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute mozkoveacute zobrazovaciacute metody vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute neurobiologickeacute metody
bull Experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute (reakčniacute doba psychofyzickeacute odpovědi sledovaacuteniacute pohledu) mozkoveacute zobrazovaciacute metody (PET EEG fMRI optickeacute zobrazovaacuteniacute MEG) vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute (symbolickeacute modelovaacuteniacute modely konekcionistickyacutechneuronaacutelniacutech siacutetiacute fyzickeacute dynamickeacute systeacutemy) neurobiologickeacute metody (přiacutemaacute stimulace mozku sledovaacuteniacute jedneacute buňky zviacuteřeciacute modely)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Neuromarketing
Neuromarketing ndash Wikipedie
Neuromarketing studuje funkce mozku při rozhodovaacuteniacute o koupi produktu httpcswikipediaorgwikiNeuromarketing
httpwwwgreenbookblogorgwp-contentuploads201312Neuromarketingjpg
Neuromarketing
Biometrickeacute metody dokaacutežou poskytnout vodiacutetka k hlubšiacutemu pochopeniacute spotřebitelskeacuteho chovaacuteniacute Poodhaliacute co zaacutekazniacutek skutečně ciacutetiacute na co a jak skutečně reaguje při kontaktu s konkreacutetniacutemi stimuly Zaacutekazniacutekovy vědomeacute deklarace jsou sice důležiteacute ale většinou neodraacutežejiacute jeho reaacutelneacute chovaacuteniacute Na jednu stranu je to zapřiacutečiněno tiacutem že podstatnaacute čaacutest mentaacutelniacutech procesů zaacutekazniacuteka se děje nevědomě přestože majiacute přiacutemyacute vliv na jeho chovaacuteniacute včetně rozhodovaciacutech procesů brand preferenciacute loajality a odhadů Na druhou stranu zde u mnoha procesů funguje vlastniacute zaacutekazniacutekova bdquoautocenzuraldquo kterou dobře ilustruje naacutesledujiacuteciacute přiacuteklad testu očniacute kamerou Zaacutekazniacuteci si zkraacutetka o sobě některeacute věci nejsou schopni uvědomovat a už vůbec naacutem o nich povědět
Jesenskyacute Daniel Neuromarketingoveacute vyacutezkumneacute metody v miacutestě prodeje In MediaGurucz 1362012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201206neuromarketingove-vyzkumne-metody-v-miste-prodejeUyzaSqyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Jak se daacute neuromarketing smysluplně využiacutet Mezi prvniacute a nejčastěji zmiňovaneacute vlaštovky patřiacute praacutece Reada Montague z roku 2004 srovnaacutevajiacuteciacute vniacutemaacuteniacute Pepsi-Coly a Coca-Coly bez znalosti značky naacutepoje (blind test) oproti konzumaci naacutepoje se znalostiacute značky Při testech byly zkoumaacuteny mozkoveacute oblasti konzumentů limonaacuted
Při konzumaci Pepsi byla při pitiacute aktivniacute oblast mozku spojenaacute s pocity odměn chutiacute ndash a to i když zkoumaneacute osoby znaly značku naacutepoje Oproti tomu u Coca Coly byla zaznamenaacutena činnost v předniacute čaacutesti čelniacuteho laloku oblasti spojeneacute s vědomyacutemi preferencemi city nebo osobou samotnou pouze v přiacutepadě kdy konzumenti znali značku naacutepoje Read Montague to komentoval přiacuteznačně bdquoPepsi vyhraacutevaacute mnoho chuťovyacutech testů ale Coca-Cola se prodaacutevaacute leacutepe protože lideacute jsou podvědomě ovlivněni jejiacute image ndash full of life Ale (doposud) to nikdo nezměřilldquo
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Společnost Mindlab joint-venture automobilky Daimler Benz a univerzity v Ulmu zase paacutetrala po přiacutečinaacutech faktu že sportovniacute auta jsou pro zaacutekazniacuteky viacutece atraktivniacute nežli MPV nebo hatchbacky Zjistili že i sporťaacuteky jsou spojeneacute s mozkovyacutemi centry kteraacute se jinak zapojujiacute při užitiacute čokolaacutedy drog nebo při sexu
V kuloaacuterech se špitaacute že velkeacute FMCG koncerny typu PampG využiacutevajiacute neuromarketing pro praacuteci v oblasti packagingu Idea takoveacuteho zaacuteměru je zřejmaacute pohledem do hlavy spotřebitele snadno zjistiacuteme zda se mu při pohledu na konkreacutetniacute obal vyacuterobku aktivujiacute oblasti mozku spojeneacute s emocemi nebo zda spiacuteše vědomě zpracovaacutevaacute racionaacutelniacute informace
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Praha - Noveacute mlyacuteny Google Earth Nahraacuteno 18 1 2011 dostupneacute elektronicky na httpwwwpano ramiocomphoto46737351 mBank spustila teaser na internetoveacute bankovnictviacute In Mediagurucz 7 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediaguruczwp-contentuploads201402mBankjpg a Chuchvalcovaacute Jana Nejsme jako oni hlaacutesajiacute v novyacutech reklamaacutech hned čtyři banky In MarketingSalestydencz 4 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpmarketingsalestydenczrubrikymarketingnejsme-jako-oni-hlasaji-v-novych-reklamach-hned-ctyri-banky_297128html
Catellovy zaacutekony charakterizujiacute interakci prostřediacute a vrozenyacutech
danyacutech dispozic jedince ndash jejich kongruence (průnik) umožňuje
propagaci a mystifikaci využiacutet sveacute prostředky naplno ndash od doby kdy
se zjistilo že prostřediacute jednotlivce se daacute manipulovat byla do toho
zapojena mystifikace a propagace nějakeacute ideologie ndash a systeacutem
kteryacute se zde vyviacutejiacute je marketingovyacute systeacutem
VALČEK P Slovniacutek literaacuternej teoacuterie Bratislava Literaacuterne informačneacute centrum 2006 351 s ISBN 80-89222-09-9
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon vtiskovaacuteniacute ndash prostřediacute maacute při tvorbě oblastiacute kongruence zaacutesadniacute vyacuteznam vnucuje vrozenyacutem dispoziciacutem sveacute podmiacutenky
Zaacutekazniacutek vstupuje do prostřediacute supermarketu a to se na něj snažiacute působit nejrůznějšiacutemi způsoby na uacuterovni uspořaacutedaacuteniacute i různyacutemi pomocnyacutemi prostředky manipulovaacuteniacutem mystifikaciacute a iluziacute Hledajiacuteciacute se v prvniacutech vteřinaacutech snažiacute zorientovat ocitaacute se v situaci hledaacuteniacute a nachaacutezeniacute nejelementaacuternějšiacutech recepčniacutech naacutevodů Po tom jako se zorientuje pochopiacute a zvaacutežiacute předklaacutedanou možnost rozhodne se vkročit a uacutečastnit se
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon pomocnyacutech prostředků ndash prostřediacute ovlivňuje vrozeneacute dispozice (intelekt) pomocnyacutemi prostředky ndash až do 20
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na můj intelekt a krabička cigaret nebo sladkosti u pokladny mi pomaacutehajiacute nezapomenout na důležitou součaacutest naacutekupu
bull zaacutekon tlaku k biosociaacutelniacutemu průměru ndash v prostřediacute je s jedincem jednaacuteno jako s reprezentantem stereotypů ndash je to konstitutivniacute mechanismus mystifikace
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na mou osobnost bez ohledu na vzdělaacuteniacute zkušenosti sociaacutelniacute rodinneacute pracovniacute postaveniacute je každeacutemu předklaacutedaacuten stejnyacute produkt ndash supermarketovaacute demokracie rovnost spotřebitelů je bohužel vyacutesledkem procesu kteryacute neniacute spojen s lidskou činnostiacute je to proces strojoveacute vyacuteroby strojoveacuteho přiacutejmu systeacutem produkce a konzumu
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon determinace oblasti ndash prostřediacute přiacutemo působiacute na určiteacute oblasti (kvality) určuje jistou miacuteru toho co se projeviacute
V supermarketu mi v pozadiacute hraje hudba nerozptyluji se tak okolniacutemi zvuky okolitniacute mluvou Světla hudba prostor ndash všechno působiacute na meacute bdquospotřebitelskeacute chovaacuteniacuteldquo soubor charakteristik stereotypů a reprezentaciacute ktereacute sem ziacuteskal vstupem do supermarketu
bull zaacutekon zvlaacuteštniacute vazby ndash prostřediacute ovlivňuje zvlaacuteštniacute vazby na objekty ndash třeba důvěra je vztah kteryacute vznikaacute a buduje se mezi lidmi lideacute pak legitimizovali i důvěru v instituce sociaacutelniacute řaacutedy a v dnešniacute době dokonce i důveru (překonaacuteniacute interdikce) v diplastie typu probleacutem dihydrogeacutenmonoxidu Zaacutekonem zvlaacuteštniacute vazby se daacute vysvětlit interdikce (po)slušnosti kterou tak často systeacutemy vyžadujiacute (třeba recepčniacute poslušnost ndash preferovanou recepci produktu)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Přenos a druhy reprezentaciacute
Reprezentace ndash opakovaneacute zpřiacutetomněniacute zobrazeniacute předvaacuteděniacute je symbolickyacute mechanismus konstruovaacuteniacute (mediaacutelniacutech) objektů a souvisiacute s reprezentativnostiacute souborem charakteristik nevyhnutelnyacutem k tomuto symbolickeacutemu procesu
Re-prezentovaacuteniacute je předvaacuteděniacute určityacutech pohledů na sociaacutelniacute skupiny ndash jež se pak přiacutejemce učiacute přijiacutemat jako bdquosamozřejmeacuteldquo bdquonormaacutelniacuteldquo (o tom viacutece vypoviacutedaacute analyacuteza přiacutejmu a zakoacutedovaacuteniacute ideologie do mediovaneacuteho sděleniacute ndash Stuart Hall)
Typ je druh reprezentace vlastniacute zobrazovaciacutemu systeacutemu ndash uměniacute V literaacuterniacute produkci je to literaacuterniacute postava (chronotop) charakterizovaacutena tiacutem co reprezentuje Typy jsou detailně propracovaneacute ačkoli zpravidla neexistujiacute v reaacutelneacutem světe na rozdiacutel od stereotypů ndash zjednodušenyacutech reprezentaciacute deformujiacuteciacutech svou předlohu stereotyp vznikaacute zaacuteměrem a opakovanou reprezentaciacute Kriteacuteriem pro přenos vyacuteznamu jsou rozpoznatelnost reprezentativnost atraktivita
Archetypy jsou hluboce zakořeněneacute typy vyjadřujiacute představy viacutery
hodnoty předsudky opraacutevněniacute S archetypaacutelniacutemi a stereotypniacutemi
reprezentacemi v mediaacutelniacute realitě je spojeneacute riziko (nebo pro
marketing vyacutehoda) nekritickeacute fixace ta je totiž přirozenyacutem
důsledkem imagemakingu budovaacuteniacute a posilovaacuteniacute image značky
budovaacuteniacute vztahu ke značce stejně přirozenyacutem jako davovaacute
psychoacuteza kteraacute zaacutekonitě nastane po skolabovaacuteniacute přiacuteslušneacuteho
systeacutem a jeho meacutedia (např po krachu velkeacute společnosti banky)
Přenosem dochaacuteziacute k introjekci co je podle gestaltistu Fritza Perlse
neurotickyacute mechanismus pomociacute něhož vtělujeme do naacutes
samotnyacutech vzory postoje způsoby činnostiacute a myšleniacute ktereacute nejsou
ve skutečnosti naše
ADŽAJA (AJAYA) Swami Psychoterapie Vyacutechodu a Zaacutepadu Sjednocujiacuteciacute paradigma Praha Chvojkovo nakladatelstviacute 2000 194 s ISBN 80-86183-18-1 s 98 ndash 99
Provokovanaacute projekce se využiacutevaacute na identifikaci projekčniacutech mechanismů u pacienta prostřednictviacutem konotaciacute i v tzv Rorschachovyacutech skvrnaacutech (pacient popisuje co podle něj zobrazujiacute utajenou informaciacute pro vetšinu pacientů zůstavaacute že terapeut ukazuje každeacutemu pacientovi vždy ty stejneacute předlohy ndash logickou recepčniacute reakciacute toho kdo to odhaliacute hned by bylo řiacutect bdquoty skvrny nezobrazujiacute nic ndash zajiacutemaacute vaacutes jen jakyacute vyacuteznam jim přiřadiacutemldquo)
VALČEK Peter Neviditeľnyacute horizont civilizaacutecie In Slovo ndash Roč 4 (2002) č 24 s 10 ndash 11
Kořeny neurotickeacuteho mechanismu vklaacutedaniacute ciziacutech vyacuteznamů můžeme hledat v intenzitě argumentace pro daneacute meacutedium pro danou situaci Člověk zavřenyacute v kabině sveacuteho auta se ohlušuje jednotvaacuterniacutem hlukem ze sveacuteho autoraacutedia CDmp3 přehraacutevače ne kvůli tomu aby neslyšel zvuk motoru ale proto aby se ani na chviacuteli neodpojil od uměleacute reality meacutediiacute multimediaacutelniacuteho světa ndash aby si ji ustavičně bdquozpřiacutetomňoval a na niacute participovalldquo
Tahle deformace je deformaciacute fatickeacute funkce komunikace
Projekci takeacute chybiacute vlastniacute pojmovaacute řeč podstatou projekce je zamlženiacute zneviditelněniacute zneprůhledněniacute označovaneacuteho
Sigmund Freud považoval projekci za obrannyacute mechanismus psychiky kteryacute posouvaacute nechtěneacute nebo nezpracovaneacute (nebo přiacuteliš intenzivniacute) obsahy do nevědomiacute virtuaacutelně se jich zbavuje a promiacutetaacute je do psychiky jinyacutech
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 85
Interjekce je zkratkovitaacute až zkratovaacute symbolizace udalostiacute jejich mimetickyacutemi naacutehradkami jsou to přechody zkracujiacuteciacute cestu aktuaacutelniacute kombinatorice vyacuteznamu P Valček uvaacutediacute že klasickou formu seacutemantickeacute interjekce jako kondenzačniacuteho mechanismu vysvětlil S Freud v sovislosti s analogiiacute mezi vtipem a snem Zdrojem sociativniacutech efektů humoru a takeacute intrapsychickeacute magičnosti snu je vždy kraacutetkeacute spojeniacute prvků z různyacutech seacutemantickyacutech uacuterovniacute (kondenzujiacuteciacute interjekce zhuštěniacute Verdichtung ndash mechanismus takoveacuteho konstruovaacuteniacute vyacuteznamu je popsanyacute jako snovaacute suspenze)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 126
Atributivniacute seacutemantizace atributivniacute vyacuteznam ndash přiřazovaacuteniacute
vyacuteznamu argumentace pro bez ohledu na celostniacute strukturu
atribuce jsou popsaacuteny v kognitivniacute psychologii a vysvětlujiacute
mechanismus difuze vzaacutejemneacuteho vniacutemaacuteniacute motivace chovaacuteniacute
nebo činnosti založenyacute na tendenci člověka přisuzovat aktem
vyacutesledkem uacutespěchem neuacutespěchem určiteacute situačně zvoleneacute
vnějšiacute i vnitřniacute přiacutečiny
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 103 ndash 104
bull datasexualita ndash posedlost daty
Komunikačniacute (nelaacutetkovaacute) zaacutevislost nebo moacutedniacute kulturniacute trend
bull meacutedium = seacutemiotickyacute produkt uvaacutedějiacuteciacute do jineacuteho stavu vědomiacutereality
bull meacutedium způsobuje extenzi schopnosti ale pak i amputaci
bull (digitalizace informaciacute ndash bryacutele ndash Hubblův teleskop - dron ztratiacuteme schopnost čiacutest a rozlišovat znaky)
bull človek robot ndash kyborg transhumanizmus a technokracie
bull kultivace přiacutejemce v mediaacutelniacute realitě a poruchy přiacutejmu
Šablona pro předsevzetiacute 2014 - DOWNLOAD
Chcete taky ziacuteskat životniacute data a vědět jak si na tom stojiacutete
Staacutehněte si šablonu kterou jsem vytvořil pro rok 2014 včetně vysvětlivek a prvniacuteho předvypněneacuteho měsiacutece Během pěti minut nahradiacutete meacute ciacutele za sveacute a můžete začiacutet svůj prvniacute datasexuaacutelniacute rok
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoJsou totaacutelně k ničemu Že je lidi nedodržiacute většinou vědiacute už v
momentě kdy si je uklaacutedajiacute Ještě horšiacute ale je že i kdyby je dodržet
chtěli na konci roku nedokaacutežiacute vyhodnotit jestli uspěli Proto jsem na
novoročniacute predsevzetiacute šel loni jinak S daty a Excelem Diacuteky tomu
viacutem že jedno se mi podařilo splnit na 88 ldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoDiacuteky datům jsem si nicmeacuteně v posledniacute čtvrtině roku uvědomil jak
na tom jsem a naordinoval si každyacute viacutekend alespoň jeden volnyacute den
Což lze pěkně vidět na vizualizaci Stejně jako to že jsem loni měl
dvě obdobiacute kdy jsem jel měsiacutec v kuseldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoTrue datasexuals however will not stop at just collecting and recording bits of data from the Web They are obsessively driven to use a proliferating number of mobile devices and apps to make data-grooming a reality
-
Opravdoviacute datasexualoveacute se nezastaviacute u sbiacuteraacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute bitů dat z webu Jsou posedle pohaacuteněny použiacutevat celou řadu množiacuteciacutech se mobilniacutech zařiacutezeniacute a aplikaciacute aby se jejich peacuteče o uacutedaje stala realitouldquo
Basulto Dominic Meet the Urban Datasexual
In bigthinkcom 16 4 2012 Dostupneacute elektronicky na
httpbigthinkcomendless-innovationmeet-the-urban-datasexual
social media analyst Dominic Basulto describes datasexuals as individuals who ldquoare relentlessly digital They obsessively record everything about their personal lives and they think data is sexyhellipTheir livesmdashfrom a data perspective at leastmdashare perfectly groomedrdquo
Sociaacutelniacute meacutedia analytik Dominic Basulto popisuje datasexuaacutely jako jednotlivce kteřiacute bdquojsou neuacutenavně digitaacutelniacute Posedle zaznamenaacutevajiacute vše o osobniacutem životě a mysliacute si že data jsou sexy Jejich životy jsou přinejmenšiacutem z hlediska dat perfektně upraveneacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies
6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na
httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
I think a large component of social media usage is the concept of tracking As McFedries explains specifically when it comes to a datasexual everything online is a numbers game Individuals in the digital realm obsess about how many likes their profile picture has received and how this number compares to their fellow Facebook users This same idea can be applied to Twitter Instagram or any other social media platform Itrsquos the idea that a single number defines your social status and level of popularity Someone with 50 profile picture likes is obviously so much cooler than someone with 15 right In reality we all know that the number of likes we receive of the number of Facebook friends we have doesnrsquot actually reflect our social standing in the world It does however alter the way others perceive us
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Mysliacutem že velkaacute součaacutest využitiacute sociaacutelniacutech meacutediiacute je koncept sledovaacuteniacute Jak McFedries vysvětluje zvlaacuteště když přijde na datasexuaacutely vše on-line je hra čiacutesel Jednotlivci v digitaacutelniacute fascinaci sniacute o tom kolik maacute raacuted maacute jejich profilovyacute obraacutezek lajků a způsobu jakyacutem toto čiacuteslo srovnaacutevats ostatniacutemi uživateli Facebooku Stejnyacute naacutepad může byacutet aplikovaacuten na Twitter Instagram nebo jineacute sociaacutelniacute mediaacutelniacute platformy Je to myšlenka že jedno čiacuteslo definuje vaše sociaacutelniacute postaveniacute a uacuteroveň popularity Někdo s 50 obraacutezkami v profilu je samozřejmě tolik atraktivnějšiacute než někdo s 15 že Ve skutečnosti všichni viacuteme že počet lajků od přaacutetel na Facebooku neniacute ve skutečnosti naše společenskeacute postaveniacute ve světě Nicmeacuteně měniacute to způsob jak naacutes ostatniacute vniacutemajiacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Děkuji za pozornost
PhDr Peter Jan Kosmaacutely PhD
V přiacutepadě nejasnostiacute mě kontaktujte na kosmalyvip-vscz
Přiacutestup ke komunikaci jako k zpracovaacuteniacute informaciacute (information
processing) 1950 ndash 1960 prvniacute počiacutetače umožňujiacute psychologům
srovnaacutevat způsob jakyacutem uklaacutedaacute a zpracovaacutevaacute informace počiacutetač na
rozdiacutel od člověka (mysl paměť myšleniacute)
Selektivniacute pozornost šum a dalšiacute rušeniacute komunikace již nebyly
otaacutezkou techniky (Shannon Weaver) ale percepce (vniacutemaacuteniacute) a
recepce (přiacutejmu) rozděleniacute pozornosti přepiacutenaacuteniacute pozornosti
Kapacita pozornosti omezenaacute na jistyacute počet věciacute a zpracuje omezeneacute
množstviacute informaciacute
Instrukčniacute dizajn paměť se nemaacute přetěžovat maacute dokončit uacutekol než
začne dalšiacute pokud jsou paměť a mysl přetiacuteženy učeniacute se nemůže
uskutečnit
Kognitivniacute přiacutestup bull Jean Piaget (1896-1980) - Vyacutevojovaacute staacutedia vyacutevojovaacute psychologie - vliv strukturalizmu a konstruktivistickaacute teorie znalosti - staacutedia kognitivniacuteho vyacutevoje Senzomotorickeacute staacutedium od narozeniacute do 2 let života Předoperačniacute staacutedium od 2 do 7 let (egocentrickeacute myšleniacute) Stadium konkreacutetniacutech operaciacute od 7 do 11-12 let (logika klasifikace) Stadium formaacutelniacutech operaciacute 12 let (konstrukce idejiacute abstraktniacute myšleniacute) Dopad na počiacutetačoveacute vědy a vědy o uměleacute inteligenci bdquoSeymour Papert použil Piagetovu praacuteci při vytvaacuteřeniacute Logo programming language Alan Kay použil Piagetovy teorie jako zaacuteklad pro Dynabook programming system conceptk vyvinutiacute Alto prototypu kteryacute jako prvniacute objevil zaacuteklady grafickeacuteho uživatelskeacuteho rozhraniacute (GUI) a ovlivnil vytvořeniacute uživatelskyacutech rozhraniacute v 80 letech 20 stoletiacute a pozdějildquo
zdroje httpcswikipediaorgwikiJean_Piaget httpenwikipediaorgwikiFileJean_Piaget_in_Ann_Arborpng
Kognitivniacute přiacutestup bull geštalt (gestalt) psychologie (od roku 1900) - scheacutemata ktereacute si učiacuteciacute se vytvaacuteřiacute v reakci na prostřediacute - 2 předpoklady - Paměť ndash organizovanyacute systeacutem zpracovaacuteniacute informaciacute - Primaacuterniacute znalosti (prior knowledge) ndash tvořiacute epistemickeacute kompetence - scheacutema jako zaacutekladniacute jednotka porozuměniacute vzdělaacutevaciacutemu obsahu (Piaget) - vyacutevojoveacute procesy podle Piageta adaptace na prostřediacute po vyvolaacuteniacute
interakce (disonance) nastaacutevaacute začleňovaacuteniacute novyacutech informaciacute do staacutevajiacuteciacutech konceptů (asimilace) pak může proběhnout proces změn staacutevajiacutech scheacutemat (akomodace) Učeniacute pomociacute opakovanyacutech akciacute využiacutevaacute proces zrcadloveacute abstrakce (reflecting abstraction) schopnost identifikovat vlastnosti objektů podle toho jakeacute uacutečinky na ně majiacute různeacute akce využiacutevaacute proces empirickaacute abstrakce (empirical abstraction) Jsou to dvojiacute procesy vytvaacuteřeniacute noveacuteho kognitivniacuteho staacutedia (cognitive stage) Naacutesleduje rozpoznaacutevaacuteniacute složitějšiacutech objektů a vytvaacuteřeniacute složitějšiacutech uacutekonů Pokud znalosti ziacuteskaneacute v jednom staacutediu vedou prudce a rapidně k noveacutemu vyššiacutemu staacutediu pochopeniacute řiacutekaacuteme že proběhl bdquogestaltldquo
zdroj httpcswikipediaorgwikiJean_Piaget
Kognitivniacute zaacutetěž (cognitive load) John Sweller - pracovniacute paměť umiacute procesovat 7 +- 2 scheacutemat - na řešeniacute probleacutemu potřebuje učiacuteciacute se množstviacute kognitivniacute procesniacute kapacity maacute omezenou bdquopracovniacute paměťldquo ale neomezenou dlouhodobou paměť (scheacutemata se do niacute uklaacutedajiacute a z niacute vyvolaacutevajiacute) - teorie z oboru instrukčniacuteho dizajnu (instructional design) kde je
informaciacute to co svojiacute strukturou dovoluje učiacuteciacutemu se vyviacutejet scheacutemata automaticky a rychle (tyto informace jsou uchovaacutevaacuteny v dlouhodobeacute paměti jako naacutevyky)
1 vnitřniacute zaacutetěž (intrinsic c load) inherentniacute komplexnost naacuteročnost uacutekolu učiacuteciacute se nekontroluje bdquoporcovaacuteniacuteldquo obsahu do věcnyacutech probleacutemů
2 vnějšiacute zaacutetěž (extraneous c load) dalšiacute a nadbytečneacute informace v průběhu vyacutekladu rozptyluje od učeniacute naacutesledek vysokeacute vnitřniacute zaacutetěže
3 podstatnaacute zaacutetěž (germane c load) vědomaacute aktivita uacutekolově řiacutezena vytvaacuteřeniacute scheacutemat přijatelnaacute zaacutetěž vysokaacute vnitřniacute niacutezkaacute vnějšiacute vysokaacute podstatnaacute
zdroje httpeducationartsunsweduaumediaProfilecacheR148174-swellerjpg httpwwwinstructionaldesignorgtheoriescognitive-loadhtml
Kognitivniacute věda
bull Kognitivniacute věda je transdisciplinaacuterniacute obor kteryacute se věnuje studiu procesů ziacuteskaacutevaacuteniacute a využiacutevaacuteniacute znalostiacute myšleniacute učeniacute a rozhodovaacuteniacute nejen u lidiacute ale i u uměle vytvořenyacutech systeacutemů K tomuto studiu využiacutevaacute vyacutesledky vyacutezkumů i metody mnoha vědeckyacutech oborů (např filozofie antropologie lingvistiky psychologie informatiky kybernetiky biologie neurověd informačniacute vědy) Ciacutelem kognitivniacute vědy je tyto poznatky z jednotlivyacutech oborů sjednotit a propojit a nahliacutežet na ně v širokeacutem kontextu Vyacutesledkem zkoumaacuteniacute pak maacute byacutet komplexniacute pohled na vyacuteše zmiacuteněneacute procesy a lepšiacute porozuměniacute tomu jak probiacutehajiacute Aplikaciacute poznatků kognitivniacute vědy může byacutet počiacutetačoveacute modelovaacuteniacute jednotlivyacutech kognitivniacutech procesů či složitějšiacutech struktur simulujiacuteciacutech lidskeacute myšleniacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull kognitivniacute hexagram zobrazuje šest oborů spolupracujiacuteciacutech v raacutemci kognitivniacute vědy
Vztahy mezi discipliacutenami
kognitivniacute vědy v roce 1978
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle MILLER George A The cognitive revolution a historical perspective Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 3 s 141-144 ISSN 1364-6613
Kognitivniacute věda
bull vzaacutejemnaacute interakce
bull a součinnost
bull v raacutemci kognitivniacute vědy
Kognitivniacute věda
obory a podobory
ktereacute se na niacute podiacutelejiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle HAVEL Ivan M Věda o duši Vesmiacuter 2000 roč 79 č 7 s 363 ISSN 0042-4544
Kognitivniacute věda
Počaacutetky kognitivniacute vědy byly ovlivněny pracemi z oblasti raneacute
kybernetiky ve 30 a 40 letech např Warrena McCullocha a Waltera
Pitse kteřiacute se snažili porozumět zaacutesadaacutem organizace znalostiacute v mysli a
vytvořili prvniacute varianty vyacutepočetniacutech modelů inspirovanyacutech strukturou
biologickyacutech neuronovyacutech siacutetiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
Důležityacute přiacutenos znamenal vyacutevoj na poli teorie algoritmů a digitaacutelniacutech
počiacutetačů ve 40 a 50 letech zejmeacutena praacutece Alana Turinga a Johna
von Neumanna Von Neumannova architektura počiacutetače byla pro
kognitivniacute vědu vyacuteznamnaacute jako krok ve vyacutevoji vyacutezkumneacuteho naacutestroje
(počiacutetače) i jako metafora mezi strojovyacutem a lidskyacutem myšleniacutem Půdu
pro noveacute myšlenky v oblasti experimentaacutelniacute psychologie připravil
odklon od behaviorismu (kteryacute ignoroval některeacute otaacutezky ohledně
lidskeacuteho myšleniacute jako představivost jazyk či řešeniacute probleacutemů)
reprezentovanyacute např pracemi Noama Chomskeacuteho či Karla Spencera
Lashleyho
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Podobu vědniacute discipliacuteny ziacuteskala v polovině sedmdesaacutetyacutech let kdy vznikla Společnost pro kognitivniacute vědu (Cognitive Science Society) a byl založen časopis Cognitive Science
bull Za zakladatele či průkopniacuteky kognitivniacute vědy lze považovat tyto osobnosti George Miller John McCarthy Marvin Minski Allen Newell Herbert Simon Noam Chomsky
bull Prvniacute z nich psycholog G Miller ve sveacutem člaacutenku z roku 19566 poukaacutezal na omezeniacute lidskeacute mysli (např kapacitu kraacutetkodobeacute paměti) a vyjaacutedřil domněnku že tato omezeniacute jsou v mysli vyřešena pomociacute mentaacutelniacutech reprezentaciacute ktereacute informace zaznamenaacutevajiacute po malyacutech daacutevkaacutech K zakoacutedovaacuteniacute a dekoacutedovaacuteniacute informace jsou pak zapotřebiacute mentaacutelniacute procesy
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Uacutestředniacute hypoteacutezou kognitivniacute vědy kteraacute je dostatečně obecnaacute aby zastřešila všechny současneacute teoretickeacute přiacutestupy v raacutemci kognitivniacute vědy je komputačněreprezentativniacute uchopeniacute mysli (CRUM ndash Computational-Representational Understanding of Mind)
bull Podle tohoto přiacutestupu lze lidskeacute myšleniacute nejleacutepe pochopit a vysvětlit pomociacute reprezentujiacuteciacutech struktur v mysli a vyacutepočetniacutech procedur ktereacute operujiacute na těchto strukturaacutech CRUM využiacutevaacute jak analogii s fungovaacuteniacutem počiacutetače (datoveacute struktury ndash mentaacutelniacute reprezentace algoritmy ndash vyacutepočetniacute procedury běh programu ndash myšleniacute) tak i analogii se strukturou mozku (konekcionistickyacute přiacutestup ndash neurony a jejich propojeniacute hrajiacute roli datovyacutech struktur a nervoveacute vzruchy jsou analogiiacute algoritmů)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
V současnosti podle Thagarda (2001) existuje šest hlavniacutech teoretickyacutech přiacutestupů k vysvětleniacute povahy reprezentaciacute a vyacutepočetniacutech procedur (modelovaacuteniacute myšleniacute) ndash logika pravidla pojmy představy analogie a konekcionistickeacute siacutetě
bull Dalšiacute přiacutestup kteryacute se uplatňuje v raacutemci experimentaacutelniacute robotiky a uměleacuteho života vysvětluje kognici jako vzaacutejemnou interakci těla agenta a okolniacuteho prostřediacute Umělyacute život (artificial life alife) se snažiacute porozumět zaacutekladniacutem obecnyacutem vlastnostem živyacutech systeacutemů pomociacute vyvolaacuteniacute přirozeneacuteho chovaacuteniacute v softwaru hardwaru a biochemickyacutech sloučeninaacutech Studium zaacutekladniacutech abstraktniacutech vlastnostiacute živyacutech systeacutemů např nezaacutevisleacuteho adaptivniacuteho a inteligentniacuteho chovaacuteniacute tvořiacute styčnou plochu mezi umělyacutem životem a kognitivniacute vědou (Bedau 2003)
THAGARD Paul Cognitive Science In Edward N Zalta (ed) Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] Fall 2009 Edition Stanford Stanford University Center for the Study of Language and Information The Metaphysics Research Lab copy 2007 first publ Mon Sep 23 1996 substantive rev Mon Apr 30 2007 [cit 2009-12-03] Dostupnyacute z WWW lthttpplatostanfordeduarchivesfall2009entriescognitive-sciencegt ISSN 1095-5054
BEDAU Mark A Artificial life organization adaptation and complexity from the bottom up Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 11 s 505-512 ISSN 1364-6613
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Vyacutezkumneacute metody použiacutevaneacute kognitivniacute vědou jsou velmi různorodeacute a využiacutevajiacute např metody vychaacutezejiacuteciacute z psychologie neurověd počiacutetačoveacute vědy a systeacutemoveacute teorie Přiacutekladem jsou experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute mozkoveacute zobrazovaciacute metody vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute neurobiologickeacute metody
bull Experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute (reakčniacute doba psychofyzickeacute odpovědi sledovaacuteniacute pohledu) mozkoveacute zobrazovaciacute metody (PET EEG fMRI optickeacute zobrazovaacuteniacute MEG) vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute (symbolickeacute modelovaacuteniacute modely konekcionistickyacutechneuronaacutelniacutech siacutetiacute fyzickeacute dynamickeacute systeacutemy) neurobiologickeacute metody (přiacutemaacute stimulace mozku sledovaacuteniacute jedneacute buňky zviacuteřeciacute modely)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Neuromarketing
Neuromarketing ndash Wikipedie
Neuromarketing studuje funkce mozku při rozhodovaacuteniacute o koupi produktu httpcswikipediaorgwikiNeuromarketing
httpwwwgreenbookblogorgwp-contentuploads201312Neuromarketingjpg
Neuromarketing
Biometrickeacute metody dokaacutežou poskytnout vodiacutetka k hlubšiacutemu pochopeniacute spotřebitelskeacuteho chovaacuteniacute Poodhaliacute co zaacutekazniacutek skutečně ciacutetiacute na co a jak skutečně reaguje při kontaktu s konkreacutetniacutemi stimuly Zaacutekazniacutekovy vědomeacute deklarace jsou sice důležiteacute ale většinou neodraacutežejiacute jeho reaacutelneacute chovaacuteniacute Na jednu stranu je to zapřiacutečiněno tiacutem že podstatnaacute čaacutest mentaacutelniacutech procesů zaacutekazniacuteka se děje nevědomě přestože majiacute přiacutemyacute vliv na jeho chovaacuteniacute včetně rozhodovaciacutech procesů brand preferenciacute loajality a odhadů Na druhou stranu zde u mnoha procesů funguje vlastniacute zaacutekazniacutekova bdquoautocenzuraldquo kterou dobře ilustruje naacutesledujiacuteciacute přiacuteklad testu očniacute kamerou Zaacutekazniacuteci si zkraacutetka o sobě některeacute věci nejsou schopni uvědomovat a už vůbec naacutem o nich povědět
Jesenskyacute Daniel Neuromarketingoveacute vyacutezkumneacute metody v miacutestě prodeje In MediaGurucz 1362012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201206neuromarketingove-vyzkumne-metody-v-miste-prodejeUyzaSqyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Jak se daacute neuromarketing smysluplně využiacutet Mezi prvniacute a nejčastěji zmiňovaneacute vlaštovky patřiacute praacutece Reada Montague z roku 2004 srovnaacutevajiacuteciacute vniacutemaacuteniacute Pepsi-Coly a Coca-Coly bez znalosti značky naacutepoje (blind test) oproti konzumaci naacutepoje se znalostiacute značky Při testech byly zkoumaacuteny mozkoveacute oblasti konzumentů limonaacuted
Při konzumaci Pepsi byla při pitiacute aktivniacute oblast mozku spojenaacute s pocity odměn chutiacute ndash a to i když zkoumaneacute osoby znaly značku naacutepoje Oproti tomu u Coca Coly byla zaznamenaacutena činnost v předniacute čaacutesti čelniacuteho laloku oblasti spojeneacute s vědomyacutemi preferencemi city nebo osobou samotnou pouze v přiacutepadě kdy konzumenti znali značku naacutepoje Read Montague to komentoval přiacuteznačně bdquoPepsi vyhraacutevaacute mnoho chuťovyacutech testů ale Coca-Cola se prodaacutevaacute leacutepe protože lideacute jsou podvědomě ovlivněni jejiacute image ndash full of life Ale (doposud) to nikdo nezměřilldquo
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Společnost Mindlab joint-venture automobilky Daimler Benz a univerzity v Ulmu zase paacutetrala po přiacutečinaacutech faktu že sportovniacute auta jsou pro zaacutekazniacuteky viacutece atraktivniacute nežli MPV nebo hatchbacky Zjistili že i sporťaacuteky jsou spojeneacute s mozkovyacutemi centry kteraacute se jinak zapojujiacute při užitiacute čokolaacutedy drog nebo při sexu
V kuloaacuterech se špitaacute že velkeacute FMCG koncerny typu PampG využiacutevajiacute neuromarketing pro praacuteci v oblasti packagingu Idea takoveacuteho zaacuteměru je zřejmaacute pohledem do hlavy spotřebitele snadno zjistiacuteme zda se mu při pohledu na konkreacutetniacute obal vyacuterobku aktivujiacute oblasti mozku spojeneacute s emocemi nebo zda spiacuteše vědomě zpracovaacutevaacute racionaacutelniacute informace
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Praha - Noveacute mlyacuteny Google Earth Nahraacuteno 18 1 2011 dostupneacute elektronicky na httpwwwpano ramiocomphoto46737351 mBank spustila teaser na internetoveacute bankovnictviacute In Mediagurucz 7 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediaguruczwp-contentuploads201402mBankjpg a Chuchvalcovaacute Jana Nejsme jako oni hlaacutesajiacute v novyacutech reklamaacutech hned čtyři banky In MarketingSalestydencz 4 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpmarketingsalestydenczrubrikymarketingnejsme-jako-oni-hlasaji-v-novych-reklamach-hned-ctyri-banky_297128html
Catellovy zaacutekony charakterizujiacute interakci prostřediacute a vrozenyacutech
danyacutech dispozic jedince ndash jejich kongruence (průnik) umožňuje
propagaci a mystifikaci využiacutet sveacute prostředky naplno ndash od doby kdy
se zjistilo že prostřediacute jednotlivce se daacute manipulovat byla do toho
zapojena mystifikace a propagace nějakeacute ideologie ndash a systeacutem
kteryacute se zde vyviacutejiacute je marketingovyacute systeacutem
VALČEK P Slovniacutek literaacuternej teoacuterie Bratislava Literaacuterne informačneacute centrum 2006 351 s ISBN 80-89222-09-9
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon vtiskovaacuteniacute ndash prostřediacute maacute při tvorbě oblastiacute kongruence zaacutesadniacute vyacuteznam vnucuje vrozenyacutem dispoziciacutem sveacute podmiacutenky
Zaacutekazniacutek vstupuje do prostřediacute supermarketu a to se na něj snažiacute působit nejrůznějšiacutemi způsoby na uacuterovni uspořaacutedaacuteniacute i různyacutemi pomocnyacutemi prostředky manipulovaacuteniacutem mystifikaciacute a iluziacute Hledajiacuteciacute se v prvniacutech vteřinaacutech snažiacute zorientovat ocitaacute se v situaci hledaacuteniacute a nachaacutezeniacute nejelementaacuternějšiacutech recepčniacutech naacutevodů Po tom jako se zorientuje pochopiacute a zvaacutežiacute předklaacutedanou možnost rozhodne se vkročit a uacutečastnit se
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon pomocnyacutech prostředků ndash prostřediacute ovlivňuje vrozeneacute dispozice (intelekt) pomocnyacutemi prostředky ndash až do 20
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na můj intelekt a krabička cigaret nebo sladkosti u pokladny mi pomaacutehajiacute nezapomenout na důležitou součaacutest naacutekupu
bull zaacutekon tlaku k biosociaacutelniacutemu průměru ndash v prostřediacute je s jedincem jednaacuteno jako s reprezentantem stereotypů ndash je to konstitutivniacute mechanismus mystifikace
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na mou osobnost bez ohledu na vzdělaacuteniacute zkušenosti sociaacutelniacute rodinneacute pracovniacute postaveniacute je každeacutemu předklaacutedaacuten stejnyacute produkt ndash supermarketovaacute demokracie rovnost spotřebitelů je bohužel vyacutesledkem procesu kteryacute neniacute spojen s lidskou činnostiacute je to proces strojoveacute vyacuteroby strojoveacuteho přiacutejmu systeacutem produkce a konzumu
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon determinace oblasti ndash prostřediacute přiacutemo působiacute na určiteacute oblasti (kvality) určuje jistou miacuteru toho co se projeviacute
V supermarketu mi v pozadiacute hraje hudba nerozptyluji se tak okolniacutemi zvuky okolitniacute mluvou Světla hudba prostor ndash všechno působiacute na meacute bdquospotřebitelskeacute chovaacuteniacuteldquo soubor charakteristik stereotypů a reprezentaciacute ktereacute sem ziacuteskal vstupem do supermarketu
bull zaacutekon zvlaacuteštniacute vazby ndash prostřediacute ovlivňuje zvlaacuteštniacute vazby na objekty ndash třeba důvěra je vztah kteryacute vznikaacute a buduje se mezi lidmi lideacute pak legitimizovali i důvěru v instituce sociaacutelniacute řaacutedy a v dnešniacute době dokonce i důveru (překonaacuteniacute interdikce) v diplastie typu probleacutem dihydrogeacutenmonoxidu Zaacutekonem zvlaacuteštniacute vazby se daacute vysvětlit interdikce (po)slušnosti kterou tak často systeacutemy vyžadujiacute (třeba recepčniacute poslušnost ndash preferovanou recepci produktu)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Přenos a druhy reprezentaciacute
Reprezentace ndash opakovaneacute zpřiacutetomněniacute zobrazeniacute předvaacuteděniacute je symbolickyacute mechanismus konstruovaacuteniacute (mediaacutelniacutech) objektů a souvisiacute s reprezentativnostiacute souborem charakteristik nevyhnutelnyacutem k tomuto symbolickeacutemu procesu
Re-prezentovaacuteniacute je předvaacuteděniacute určityacutech pohledů na sociaacutelniacute skupiny ndash jež se pak přiacutejemce učiacute přijiacutemat jako bdquosamozřejmeacuteldquo bdquonormaacutelniacuteldquo (o tom viacutece vypoviacutedaacute analyacuteza přiacutejmu a zakoacutedovaacuteniacute ideologie do mediovaneacuteho sděleniacute ndash Stuart Hall)
Typ je druh reprezentace vlastniacute zobrazovaciacutemu systeacutemu ndash uměniacute V literaacuterniacute produkci je to literaacuterniacute postava (chronotop) charakterizovaacutena tiacutem co reprezentuje Typy jsou detailně propracovaneacute ačkoli zpravidla neexistujiacute v reaacutelneacutem světe na rozdiacutel od stereotypů ndash zjednodušenyacutech reprezentaciacute deformujiacuteciacutech svou předlohu stereotyp vznikaacute zaacuteměrem a opakovanou reprezentaciacute Kriteacuteriem pro přenos vyacuteznamu jsou rozpoznatelnost reprezentativnost atraktivita
Archetypy jsou hluboce zakořeněneacute typy vyjadřujiacute představy viacutery
hodnoty předsudky opraacutevněniacute S archetypaacutelniacutemi a stereotypniacutemi
reprezentacemi v mediaacutelniacute realitě je spojeneacute riziko (nebo pro
marketing vyacutehoda) nekritickeacute fixace ta je totiž přirozenyacutem
důsledkem imagemakingu budovaacuteniacute a posilovaacuteniacute image značky
budovaacuteniacute vztahu ke značce stejně přirozenyacutem jako davovaacute
psychoacuteza kteraacute zaacutekonitě nastane po skolabovaacuteniacute přiacuteslušneacuteho
systeacutem a jeho meacutedia (např po krachu velkeacute společnosti banky)
Přenosem dochaacuteziacute k introjekci co je podle gestaltistu Fritza Perlse
neurotickyacute mechanismus pomociacute něhož vtělujeme do naacutes
samotnyacutech vzory postoje způsoby činnostiacute a myšleniacute ktereacute nejsou
ve skutečnosti naše
ADŽAJA (AJAYA) Swami Psychoterapie Vyacutechodu a Zaacutepadu Sjednocujiacuteciacute paradigma Praha Chvojkovo nakladatelstviacute 2000 194 s ISBN 80-86183-18-1 s 98 ndash 99
Provokovanaacute projekce se využiacutevaacute na identifikaci projekčniacutech mechanismů u pacienta prostřednictviacutem konotaciacute i v tzv Rorschachovyacutech skvrnaacutech (pacient popisuje co podle něj zobrazujiacute utajenou informaciacute pro vetšinu pacientů zůstavaacute že terapeut ukazuje každeacutemu pacientovi vždy ty stejneacute předlohy ndash logickou recepčniacute reakciacute toho kdo to odhaliacute hned by bylo řiacutect bdquoty skvrny nezobrazujiacute nic ndash zajiacutemaacute vaacutes jen jakyacute vyacuteznam jim přiřadiacutemldquo)
VALČEK Peter Neviditeľnyacute horizont civilizaacutecie In Slovo ndash Roč 4 (2002) č 24 s 10 ndash 11
Kořeny neurotickeacuteho mechanismu vklaacutedaniacute ciziacutech vyacuteznamů můžeme hledat v intenzitě argumentace pro daneacute meacutedium pro danou situaci Člověk zavřenyacute v kabině sveacuteho auta se ohlušuje jednotvaacuterniacutem hlukem ze sveacuteho autoraacutedia CDmp3 přehraacutevače ne kvůli tomu aby neslyšel zvuk motoru ale proto aby se ani na chviacuteli neodpojil od uměleacute reality meacutediiacute multimediaacutelniacuteho světa ndash aby si ji ustavičně bdquozpřiacutetomňoval a na niacute participovalldquo
Tahle deformace je deformaciacute fatickeacute funkce komunikace
Projekci takeacute chybiacute vlastniacute pojmovaacute řeč podstatou projekce je zamlženiacute zneviditelněniacute zneprůhledněniacute označovaneacuteho
Sigmund Freud považoval projekci za obrannyacute mechanismus psychiky kteryacute posouvaacute nechtěneacute nebo nezpracovaneacute (nebo přiacuteliš intenzivniacute) obsahy do nevědomiacute virtuaacutelně se jich zbavuje a promiacutetaacute je do psychiky jinyacutech
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 85
Interjekce je zkratkovitaacute až zkratovaacute symbolizace udalostiacute jejich mimetickyacutemi naacutehradkami jsou to přechody zkracujiacuteciacute cestu aktuaacutelniacute kombinatorice vyacuteznamu P Valček uvaacutediacute že klasickou formu seacutemantickeacute interjekce jako kondenzačniacuteho mechanismu vysvětlil S Freud v sovislosti s analogiiacute mezi vtipem a snem Zdrojem sociativniacutech efektů humoru a takeacute intrapsychickeacute magičnosti snu je vždy kraacutetkeacute spojeniacute prvků z různyacutech seacutemantickyacutech uacuterovniacute (kondenzujiacuteciacute interjekce zhuštěniacute Verdichtung ndash mechanismus takoveacuteho konstruovaacuteniacute vyacuteznamu je popsanyacute jako snovaacute suspenze)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 126
Atributivniacute seacutemantizace atributivniacute vyacuteznam ndash přiřazovaacuteniacute
vyacuteznamu argumentace pro bez ohledu na celostniacute strukturu
atribuce jsou popsaacuteny v kognitivniacute psychologii a vysvětlujiacute
mechanismus difuze vzaacutejemneacuteho vniacutemaacuteniacute motivace chovaacuteniacute
nebo činnosti založenyacute na tendenci člověka přisuzovat aktem
vyacutesledkem uacutespěchem neuacutespěchem určiteacute situačně zvoleneacute
vnějšiacute i vnitřniacute přiacutečiny
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 103 ndash 104
bull datasexualita ndash posedlost daty
Komunikačniacute (nelaacutetkovaacute) zaacutevislost nebo moacutedniacute kulturniacute trend
bull meacutedium = seacutemiotickyacute produkt uvaacutedějiacuteciacute do jineacuteho stavu vědomiacutereality
bull meacutedium způsobuje extenzi schopnosti ale pak i amputaci
bull (digitalizace informaciacute ndash bryacutele ndash Hubblův teleskop - dron ztratiacuteme schopnost čiacutest a rozlišovat znaky)
bull človek robot ndash kyborg transhumanizmus a technokracie
bull kultivace přiacutejemce v mediaacutelniacute realitě a poruchy přiacutejmu
Šablona pro předsevzetiacute 2014 - DOWNLOAD
Chcete taky ziacuteskat životniacute data a vědět jak si na tom stojiacutete
Staacutehněte si šablonu kterou jsem vytvořil pro rok 2014 včetně vysvětlivek a prvniacuteho předvypněneacuteho měsiacutece Během pěti minut nahradiacutete meacute ciacutele za sveacute a můžete začiacutet svůj prvniacute datasexuaacutelniacute rok
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoJsou totaacutelně k ničemu Že je lidi nedodržiacute většinou vědiacute už v
momentě kdy si je uklaacutedajiacute Ještě horšiacute ale je že i kdyby je dodržet
chtěli na konci roku nedokaacutežiacute vyhodnotit jestli uspěli Proto jsem na
novoročniacute predsevzetiacute šel loni jinak S daty a Excelem Diacuteky tomu
viacutem že jedno se mi podařilo splnit na 88 ldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoDiacuteky datům jsem si nicmeacuteně v posledniacute čtvrtině roku uvědomil jak
na tom jsem a naordinoval si každyacute viacutekend alespoň jeden volnyacute den
Což lze pěkně vidět na vizualizaci Stejně jako to že jsem loni měl
dvě obdobiacute kdy jsem jel měsiacutec v kuseldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoTrue datasexuals however will not stop at just collecting and recording bits of data from the Web They are obsessively driven to use a proliferating number of mobile devices and apps to make data-grooming a reality
-
Opravdoviacute datasexualoveacute se nezastaviacute u sbiacuteraacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute bitů dat z webu Jsou posedle pohaacuteněny použiacutevat celou řadu množiacuteciacutech se mobilniacutech zařiacutezeniacute a aplikaciacute aby se jejich peacuteče o uacutedaje stala realitouldquo
Basulto Dominic Meet the Urban Datasexual
In bigthinkcom 16 4 2012 Dostupneacute elektronicky na
httpbigthinkcomendless-innovationmeet-the-urban-datasexual
social media analyst Dominic Basulto describes datasexuals as individuals who ldquoare relentlessly digital They obsessively record everything about their personal lives and they think data is sexyhellipTheir livesmdashfrom a data perspective at leastmdashare perfectly groomedrdquo
Sociaacutelniacute meacutedia analytik Dominic Basulto popisuje datasexuaacutely jako jednotlivce kteřiacute bdquojsou neuacutenavně digitaacutelniacute Posedle zaznamenaacutevajiacute vše o osobniacutem životě a mysliacute si že data jsou sexy Jejich životy jsou přinejmenšiacutem z hlediska dat perfektně upraveneacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies
6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na
httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
I think a large component of social media usage is the concept of tracking As McFedries explains specifically when it comes to a datasexual everything online is a numbers game Individuals in the digital realm obsess about how many likes their profile picture has received and how this number compares to their fellow Facebook users This same idea can be applied to Twitter Instagram or any other social media platform Itrsquos the idea that a single number defines your social status and level of popularity Someone with 50 profile picture likes is obviously so much cooler than someone with 15 right In reality we all know that the number of likes we receive of the number of Facebook friends we have doesnrsquot actually reflect our social standing in the world It does however alter the way others perceive us
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Mysliacutem že velkaacute součaacutest využitiacute sociaacutelniacutech meacutediiacute je koncept sledovaacuteniacute Jak McFedries vysvětluje zvlaacuteště když přijde na datasexuaacutely vše on-line je hra čiacutesel Jednotlivci v digitaacutelniacute fascinaci sniacute o tom kolik maacute raacuted maacute jejich profilovyacute obraacutezek lajků a způsobu jakyacutem toto čiacuteslo srovnaacutevats ostatniacutemi uživateli Facebooku Stejnyacute naacutepad může byacutet aplikovaacuten na Twitter Instagram nebo jineacute sociaacutelniacute mediaacutelniacute platformy Je to myšlenka že jedno čiacuteslo definuje vaše sociaacutelniacute postaveniacute a uacuteroveň popularity Někdo s 50 obraacutezkami v profilu je samozřejmě tolik atraktivnějšiacute než někdo s 15 že Ve skutečnosti všichni viacuteme že počet lajků od přaacutetel na Facebooku neniacute ve skutečnosti naše společenskeacute postaveniacute ve světě Nicmeacuteně měniacute to způsob jak naacutes ostatniacute vniacutemajiacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Děkuji za pozornost
PhDr Peter Jan Kosmaacutely PhD
V přiacutepadě nejasnostiacute mě kontaktujte na kosmalyvip-vscz
Kognitivniacute přiacutestup bull Jean Piaget (1896-1980) - Vyacutevojovaacute staacutedia vyacutevojovaacute psychologie - vliv strukturalizmu a konstruktivistickaacute teorie znalosti - staacutedia kognitivniacuteho vyacutevoje Senzomotorickeacute staacutedium od narozeniacute do 2 let života Předoperačniacute staacutedium od 2 do 7 let (egocentrickeacute myšleniacute) Stadium konkreacutetniacutech operaciacute od 7 do 11-12 let (logika klasifikace) Stadium formaacutelniacutech operaciacute 12 let (konstrukce idejiacute abstraktniacute myšleniacute) Dopad na počiacutetačoveacute vědy a vědy o uměleacute inteligenci bdquoSeymour Papert použil Piagetovu praacuteci při vytvaacuteřeniacute Logo programming language Alan Kay použil Piagetovy teorie jako zaacuteklad pro Dynabook programming system conceptk vyvinutiacute Alto prototypu kteryacute jako prvniacute objevil zaacuteklady grafickeacuteho uživatelskeacuteho rozhraniacute (GUI) a ovlivnil vytvořeniacute uživatelskyacutech rozhraniacute v 80 letech 20 stoletiacute a pozdějildquo
zdroje httpcswikipediaorgwikiJean_Piaget httpenwikipediaorgwikiFileJean_Piaget_in_Ann_Arborpng
Kognitivniacute přiacutestup bull geštalt (gestalt) psychologie (od roku 1900) - scheacutemata ktereacute si učiacuteciacute se vytvaacuteřiacute v reakci na prostřediacute - 2 předpoklady - Paměť ndash organizovanyacute systeacutem zpracovaacuteniacute informaciacute - Primaacuterniacute znalosti (prior knowledge) ndash tvořiacute epistemickeacute kompetence - scheacutema jako zaacutekladniacute jednotka porozuměniacute vzdělaacutevaciacutemu obsahu (Piaget) - vyacutevojoveacute procesy podle Piageta adaptace na prostřediacute po vyvolaacuteniacute
interakce (disonance) nastaacutevaacute začleňovaacuteniacute novyacutech informaciacute do staacutevajiacuteciacutech konceptů (asimilace) pak může proběhnout proces změn staacutevajiacutech scheacutemat (akomodace) Učeniacute pomociacute opakovanyacutech akciacute využiacutevaacute proces zrcadloveacute abstrakce (reflecting abstraction) schopnost identifikovat vlastnosti objektů podle toho jakeacute uacutečinky na ně majiacute různeacute akce využiacutevaacute proces empirickaacute abstrakce (empirical abstraction) Jsou to dvojiacute procesy vytvaacuteřeniacute noveacuteho kognitivniacuteho staacutedia (cognitive stage) Naacutesleduje rozpoznaacutevaacuteniacute složitějšiacutech objektů a vytvaacuteřeniacute složitějšiacutech uacutekonů Pokud znalosti ziacuteskaneacute v jednom staacutediu vedou prudce a rapidně k noveacutemu vyššiacutemu staacutediu pochopeniacute řiacutekaacuteme že proběhl bdquogestaltldquo
zdroj httpcswikipediaorgwikiJean_Piaget
Kognitivniacute zaacutetěž (cognitive load) John Sweller - pracovniacute paměť umiacute procesovat 7 +- 2 scheacutemat - na řešeniacute probleacutemu potřebuje učiacuteciacute se množstviacute kognitivniacute procesniacute kapacity maacute omezenou bdquopracovniacute paměťldquo ale neomezenou dlouhodobou paměť (scheacutemata se do niacute uklaacutedajiacute a z niacute vyvolaacutevajiacute) - teorie z oboru instrukčniacuteho dizajnu (instructional design) kde je
informaciacute to co svojiacute strukturou dovoluje učiacuteciacutemu se vyviacutejet scheacutemata automaticky a rychle (tyto informace jsou uchovaacutevaacuteny v dlouhodobeacute paměti jako naacutevyky)
1 vnitřniacute zaacutetěž (intrinsic c load) inherentniacute komplexnost naacuteročnost uacutekolu učiacuteciacute se nekontroluje bdquoporcovaacuteniacuteldquo obsahu do věcnyacutech probleacutemů
2 vnějšiacute zaacutetěž (extraneous c load) dalšiacute a nadbytečneacute informace v průběhu vyacutekladu rozptyluje od učeniacute naacutesledek vysokeacute vnitřniacute zaacutetěže
3 podstatnaacute zaacutetěž (germane c load) vědomaacute aktivita uacutekolově řiacutezena vytvaacuteřeniacute scheacutemat přijatelnaacute zaacutetěž vysokaacute vnitřniacute niacutezkaacute vnějšiacute vysokaacute podstatnaacute
zdroje httpeducationartsunsweduaumediaProfilecacheR148174-swellerjpg httpwwwinstructionaldesignorgtheoriescognitive-loadhtml
Kognitivniacute věda
bull Kognitivniacute věda je transdisciplinaacuterniacute obor kteryacute se věnuje studiu procesů ziacuteskaacutevaacuteniacute a využiacutevaacuteniacute znalostiacute myšleniacute učeniacute a rozhodovaacuteniacute nejen u lidiacute ale i u uměle vytvořenyacutech systeacutemů K tomuto studiu využiacutevaacute vyacutesledky vyacutezkumů i metody mnoha vědeckyacutech oborů (např filozofie antropologie lingvistiky psychologie informatiky kybernetiky biologie neurověd informačniacute vědy) Ciacutelem kognitivniacute vědy je tyto poznatky z jednotlivyacutech oborů sjednotit a propojit a nahliacutežet na ně v širokeacutem kontextu Vyacutesledkem zkoumaacuteniacute pak maacute byacutet komplexniacute pohled na vyacuteše zmiacuteněneacute procesy a lepšiacute porozuměniacute tomu jak probiacutehajiacute Aplikaciacute poznatků kognitivniacute vědy může byacutet počiacutetačoveacute modelovaacuteniacute jednotlivyacutech kognitivniacutech procesů či složitějšiacutech struktur simulujiacuteciacutech lidskeacute myšleniacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull kognitivniacute hexagram zobrazuje šest oborů spolupracujiacuteciacutech v raacutemci kognitivniacute vědy
Vztahy mezi discipliacutenami
kognitivniacute vědy v roce 1978
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle MILLER George A The cognitive revolution a historical perspective Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 3 s 141-144 ISSN 1364-6613
Kognitivniacute věda
bull vzaacutejemnaacute interakce
bull a součinnost
bull v raacutemci kognitivniacute vědy
Kognitivniacute věda
obory a podobory
ktereacute se na niacute podiacutelejiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle HAVEL Ivan M Věda o duši Vesmiacuter 2000 roč 79 č 7 s 363 ISSN 0042-4544
Kognitivniacute věda
Počaacutetky kognitivniacute vědy byly ovlivněny pracemi z oblasti raneacute
kybernetiky ve 30 a 40 letech např Warrena McCullocha a Waltera
Pitse kteřiacute se snažili porozumět zaacutesadaacutem organizace znalostiacute v mysli a
vytvořili prvniacute varianty vyacutepočetniacutech modelů inspirovanyacutech strukturou
biologickyacutech neuronovyacutech siacutetiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
Důležityacute přiacutenos znamenal vyacutevoj na poli teorie algoritmů a digitaacutelniacutech
počiacutetačů ve 40 a 50 letech zejmeacutena praacutece Alana Turinga a Johna
von Neumanna Von Neumannova architektura počiacutetače byla pro
kognitivniacute vědu vyacuteznamnaacute jako krok ve vyacutevoji vyacutezkumneacuteho naacutestroje
(počiacutetače) i jako metafora mezi strojovyacutem a lidskyacutem myšleniacutem Půdu
pro noveacute myšlenky v oblasti experimentaacutelniacute psychologie připravil
odklon od behaviorismu (kteryacute ignoroval některeacute otaacutezky ohledně
lidskeacuteho myšleniacute jako představivost jazyk či řešeniacute probleacutemů)
reprezentovanyacute např pracemi Noama Chomskeacuteho či Karla Spencera
Lashleyho
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Podobu vědniacute discipliacuteny ziacuteskala v polovině sedmdesaacutetyacutech let kdy vznikla Společnost pro kognitivniacute vědu (Cognitive Science Society) a byl založen časopis Cognitive Science
bull Za zakladatele či průkopniacuteky kognitivniacute vědy lze považovat tyto osobnosti George Miller John McCarthy Marvin Minski Allen Newell Herbert Simon Noam Chomsky
bull Prvniacute z nich psycholog G Miller ve sveacutem člaacutenku z roku 19566 poukaacutezal na omezeniacute lidskeacute mysli (např kapacitu kraacutetkodobeacute paměti) a vyjaacutedřil domněnku že tato omezeniacute jsou v mysli vyřešena pomociacute mentaacutelniacutech reprezentaciacute ktereacute informace zaznamenaacutevajiacute po malyacutech daacutevkaacutech K zakoacutedovaacuteniacute a dekoacutedovaacuteniacute informace jsou pak zapotřebiacute mentaacutelniacute procesy
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Uacutestředniacute hypoteacutezou kognitivniacute vědy kteraacute je dostatečně obecnaacute aby zastřešila všechny současneacute teoretickeacute přiacutestupy v raacutemci kognitivniacute vědy je komputačněreprezentativniacute uchopeniacute mysli (CRUM ndash Computational-Representational Understanding of Mind)
bull Podle tohoto přiacutestupu lze lidskeacute myšleniacute nejleacutepe pochopit a vysvětlit pomociacute reprezentujiacuteciacutech struktur v mysli a vyacutepočetniacutech procedur ktereacute operujiacute na těchto strukturaacutech CRUM využiacutevaacute jak analogii s fungovaacuteniacutem počiacutetače (datoveacute struktury ndash mentaacutelniacute reprezentace algoritmy ndash vyacutepočetniacute procedury běh programu ndash myšleniacute) tak i analogii se strukturou mozku (konekcionistickyacute přiacutestup ndash neurony a jejich propojeniacute hrajiacute roli datovyacutech struktur a nervoveacute vzruchy jsou analogiiacute algoritmů)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
V současnosti podle Thagarda (2001) existuje šest hlavniacutech teoretickyacutech přiacutestupů k vysvětleniacute povahy reprezentaciacute a vyacutepočetniacutech procedur (modelovaacuteniacute myšleniacute) ndash logika pravidla pojmy představy analogie a konekcionistickeacute siacutetě
bull Dalšiacute přiacutestup kteryacute se uplatňuje v raacutemci experimentaacutelniacute robotiky a uměleacuteho života vysvětluje kognici jako vzaacutejemnou interakci těla agenta a okolniacuteho prostřediacute Umělyacute život (artificial life alife) se snažiacute porozumět zaacutekladniacutem obecnyacutem vlastnostem živyacutech systeacutemů pomociacute vyvolaacuteniacute přirozeneacuteho chovaacuteniacute v softwaru hardwaru a biochemickyacutech sloučeninaacutech Studium zaacutekladniacutech abstraktniacutech vlastnostiacute živyacutech systeacutemů např nezaacutevisleacuteho adaptivniacuteho a inteligentniacuteho chovaacuteniacute tvořiacute styčnou plochu mezi umělyacutem životem a kognitivniacute vědou (Bedau 2003)
THAGARD Paul Cognitive Science In Edward N Zalta (ed) Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] Fall 2009 Edition Stanford Stanford University Center for the Study of Language and Information The Metaphysics Research Lab copy 2007 first publ Mon Sep 23 1996 substantive rev Mon Apr 30 2007 [cit 2009-12-03] Dostupnyacute z WWW lthttpplatostanfordeduarchivesfall2009entriescognitive-sciencegt ISSN 1095-5054
BEDAU Mark A Artificial life organization adaptation and complexity from the bottom up Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 11 s 505-512 ISSN 1364-6613
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Vyacutezkumneacute metody použiacutevaneacute kognitivniacute vědou jsou velmi různorodeacute a využiacutevajiacute např metody vychaacutezejiacuteciacute z psychologie neurověd počiacutetačoveacute vědy a systeacutemoveacute teorie Přiacutekladem jsou experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute mozkoveacute zobrazovaciacute metody vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute neurobiologickeacute metody
bull Experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute (reakčniacute doba psychofyzickeacute odpovědi sledovaacuteniacute pohledu) mozkoveacute zobrazovaciacute metody (PET EEG fMRI optickeacute zobrazovaacuteniacute MEG) vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute (symbolickeacute modelovaacuteniacute modely konekcionistickyacutechneuronaacutelniacutech siacutetiacute fyzickeacute dynamickeacute systeacutemy) neurobiologickeacute metody (přiacutemaacute stimulace mozku sledovaacuteniacute jedneacute buňky zviacuteřeciacute modely)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Neuromarketing
Neuromarketing ndash Wikipedie
Neuromarketing studuje funkce mozku při rozhodovaacuteniacute o koupi produktu httpcswikipediaorgwikiNeuromarketing
httpwwwgreenbookblogorgwp-contentuploads201312Neuromarketingjpg
Neuromarketing
Biometrickeacute metody dokaacutežou poskytnout vodiacutetka k hlubšiacutemu pochopeniacute spotřebitelskeacuteho chovaacuteniacute Poodhaliacute co zaacutekazniacutek skutečně ciacutetiacute na co a jak skutečně reaguje při kontaktu s konkreacutetniacutemi stimuly Zaacutekazniacutekovy vědomeacute deklarace jsou sice důležiteacute ale většinou neodraacutežejiacute jeho reaacutelneacute chovaacuteniacute Na jednu stranu je to zapřiacutečiněno tiacutem že podstatnaacute čaacutest mentaacutelniacutech procesů zaacutekazniacuteka se děje nevědomě přestože majiacute přiacutemyacute vliv na jeho chovaacuteniacute včetně rozhodovaciacutech procesů brand preferenciacute loajality a odhadů Na druhou stranu zde u mnoha procesů funguje vlastniacute zaacutekazniacutekova bdquoautocenzuraldquo kterou dobře ilustruje naacutesledujiacuteciacute přiacuteklad testu očniacute kamerou Zaacutekazniacuteci si zkraacutetka o sobě některeacute věci nejsou schopni uvědomovat a už vůbec naacutem o nich povědět
Jesenskyacute Daniel Neuromarketingoveacute vyacutezkumneacute metody v miacutestě prodeje In MediaGurucz 1362012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201206neuromarketingove-vyzkumne-metody-v-miste-prodejeUyzaSqyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Jak se daacute neuromarketing smysluplně využiacutet Mezi prvniacute a nejčastěji zmiňovaneacute vlaštovky patřiacute praacutece Reada Montague z roku 2004 srovnaacutevajiacuteciacute vniacutemaacuteniacute Pepsi-Coly a Coca-Coly bez znalosti značky naacutepoje (blind test) oproti konzumaci naacutepoje se znalostiacute značky Při testech byly zkoumaacuteny mozkoveacute oblasti konzumentů limonaacuted
Při konzumaci Pepsi byla při pitiacute aktivniacute oblast mozku spojenaacute s pocity odměn chutiacute ndash a to i když zkoumaneacute osoby znaly značku naacutepoje Oproti tomu u Coca Coly byla zaznamenaacutena činnost v předniacute čaacutesti čelniacuteho laloku oblasti spojeneacute s vědomyacutemi preferencemi city nebo osobou samotnou pouze v přiacutepadě kdy konzumenti znali značku naacutepoje Read Montague to komentoval přiacuteznačně bdquoPepsi vyhraacutevaacute mnoho chuťovyacutech testů ale Coca-Cola se prodaacutevaacute leacutepe protože lideacute jsou podvědomě ovlivněni jejiacute image ndash full of life Ale (doposud) to nikdo nezměřilldquo
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Společnost Mindlab joint-venture automobilky Daimler Benz a univerzity v Ulmu zase paacutetrala po přiacutečinaacutech faktu že sportovniacute auta jsou pro zaacutekazniacuteky viacutece atraktivniacute nežli MPV nebo hatchbacky Zjistili že i sporťaacuteky jsou spojeneacute s mozkovyacutemi centry kteraacute se jinak zapojujiacute při užitiacute čokolaacutedy drog nebo při sexu
V kuloaacuterech se špitaacute že velkeacute FMCG koncerny typu PampG využiacutevajiacute neuromarketing pro praacuteci v oblasti packagingu Idea takoveacuteho zaacuteměru je zřejmaacute pohledem do hlavy spotřebitele snadno zjistiacuteme zda se mu při pohledu na konkreacutetniacute obal vyacuterobku aktivujiacute oblasti mozku spojeneacute s emocemi nebo zda spiacuteše vědomě zpracovaacutevaacute racionaacutelniacute informace
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Praha - Noveacute mlyacuteny Google Earth Nahraacuteno 18 1 2011 dostupneacute elektronicky na httpwwwpano ramiocomphoto46737351 mBank spustila teaser na internetoveacute bankovnictviacute In Mediagurucz 7 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediaguruczwp-contentuploads201402mBankjpg a Chuchvalcovaacute Jana Nejsme jako oni hlaacutesajiacute v novyacutech reklamaacutech hned čtyři banky In MarketingSalestydencz 4 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpmarketingsalestydenczrubrikymarketingnejsme-jako-oni-hlasaji-v-novych-reklamach-hned-ctyri-banky_297128html
Catellovy zaacutekony charakterizujiacute interakci prostřediacute a vrozenyacutech
danyacutech dispozic jedince ndash jejich kongruence (průnik) umožňuje
propagaci a mystifikaci využiacutet sveacute prostředky naplno ndash od doby kdy
se zjistilo že prostřediacute jednotlivce se daacute manipulovat byla do toho
zapojena mystifikace a propagace nějakeacute ideologie ndash a systeacutem
kteryacute se zde vyviacutejiacute je marketingovyacute systeacutem
VALČEK P Slovniacutek literaacuternej teoacuterie Bratislava Literaacuterne informačneacute centrum 2006 351 s ISBN 80-89222-09-9
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon vtiskovaacuteniacute ndash prostřediacute maacute při tvorbě oblastiacute kongruence zaacutesadniacute vyacuteznam vnucuje vrozenyacutem dispoziciacutem sveacute podmiacutenky
Zaacutekazniacutek vstupuje do prostřediacute supermarketu a to se na něj snažiacute působit nejrůznějšiacutemi způsoby na uacuterovni uspořaacutedaacuteniacute i různyacutemi pomocnyacutemi prostředky manipulovaacuteniacutem mystifikaciacute a iluziacute Hledajiacuteciacute se v prvniacutech vteřinaacutech snažiacute zorientovat ocitaacute se v situaci hledaacuteniacute a nachaacutezeniacute nejelementaacuternějšiacutech recepčniacutech naacutevodů Po tom jako se zorientuje pochopiacute a zvaacutežiacute předklaacutedanou možnost rozhodne se vkročit a uacutečastnit se
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon pomocnyacutech prostředků ndash prostřediacute ovlivňuje vrozeneacute dispozice (intelekt) pomocnyacutemi prostředky ndash až do 20
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na můj intelekt a krabička cigaret nebo sladkosti u pokladny mi pomaacutehajiacute nezapomenout na důležitou součaacutest naacutekupu
bull zaacutekon tlaku k biosociaacutelniacutemu průměru ndash v prostřediacute je s jedincem jednaacuteno jako s reprezentantem stereotypů ndash je to konstitutivniacute mechanismus mystifikace
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na mou osobnost bez ohledu na vzdělaacuteniacute zkušenosti sociaacutelniacute rodinneacute pracovniacute postaveniacute je každeacutemu předklaacutedaacuten stejnyacute produkt ndash supermarketovaacute demokracie rovnost spotřebitelů je bohužel vyacutesledkem procesu kteryacute neniacute spojen s lidskou činnostiacute je to proces strojoveacute vyacuteroby strojoveacuteho přiacutejmu systeacutem produkce a konzumu
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon determinace oblasti ndash prostřediacute přiacutemo působiacute na určiteacute oblasti (kvality) určuje jistou miacuteru toho co se projeviacute
V supermarketu mi v pozadiacute hraje hudba nerozptyluji se tak okolniacutemi zvuky okolitniacute mluvou Světla hudba prostor ndash všechno působiacute na meacute bdquospotřebitelskeacute chovaacuteniacuteldquo soubor charakteristik stereotypů a reprezentaciacute ktereacute sem ziacuteskal vstupem do supermarketu
bull zaacutekon zvlaacuteštniacute vazby ndash prostřediacute ovlivňuje zvlaacuteštniacute vazby na objekty ndash třeba důvěra je vztah kteryacute vznikaacute a buduje se mezi lidmi lideacute pak legitimizovali i důvěru v instituce sociaacutelniacute řaacutedy a v dnešniacute době dokonce i důveru (překonaacuteniacute interdikce) v diplastie typu probleacutem dihydrogeacutenmonoxidu Zaacutekonem zvlaacuteštniacute vazby se daacute vysvětlit interdikce (po)slušnosti kterou tak často systeacutemy vyžadujiacute (třeba recepčniacute poslušnost ndash preferovanou recepci produktu)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Přenos a druhy reprezentaciacute
Reprezentace ndash opakovaneacute zpřiacutetomněniacute zobrazeniacute předvaacuteděniacute je symbolickyacute mechanismus konstruovaacuteniacute (mediaacutelniacutech) objektů a souvisiacute s reprezentativnostiacute souborem charakteristik nevyhnutelnyacutem k tomuto symbolickeacutemu procesu
Re-prezentovaacuteniacute je předvaacuteděniacute určityacutech pohledů na sociaacutelniacute skupiny ndash jež se pak přiacutejemce učiacute přijiacutemat jako bdquosamozřejmeacuteldquo bdquonormaacutelniacuteldquo (o tom viacutece vypoviacutedaacute analyacuteza přiacutejmu a zakoacutedovaacuteniacute ideologie do mediovaneacuteho sděleniacute ndash Stuart Hall)
Typ je druh reprezentace vlastniacute zobrazovaciacutemu systeacutemu ndash uměniacute V literaacuterniacute produkci je to literaacuterniacute postava (chronotop) charakterizovaacutena tiacutem co reprezentuje Typy jsou detailně propracovaneacute ačkoli zpravidla neexistujiacute v reaacutelneacutem světe na rozdiacutel od stereotypů ndash zjednodušenyacutech reprezentaciacute deformujiacuteciacutech svou předlohu stereotyp vznikaacute zaacuteměrem a opakovanou reprezentaciacute Kriteacuteriem pro přenos vyacuteznamu jsou rozpoznatelnost reprezentativnost atraktivita
Archetypy jsou hluboce zakořeněneacute typy vyjadřujiacute představy viacutery
hodnoty předsudky opraacutevněniacute S archetypaacutelniacutemi a stereotypniacutemi
reprezentacemi v mediaacutelniacute realitě je spojeneacute riziko (nebo pro
marketing vyacutehoda) nekritickeacute fixace ta je totiž přirozenyacutem
důsledkem imagemakingu budovaacuteniacute a posilovaacuteniacute image značky
budovaacuteniacute vztahu ke značce stejně přirozenyacutem jako davovaacute
psychoacuteza kteraacute zaacutekonitě nastane po skolabovaacuteniacute přiacuteslušneacuteho
systeacutem a jeho meacutedia (např po krachu velkeacute společnosti banky)
Přenosem dochaacuteziacute k introjekci co je podle gestaltistu Fritza Perlse
neurotickyacute mechanismus pomociacute něhož vtělujeme do naacutes
samotnyacutech vzory postoje způsoby činnostiacute a myšleniacute ktereacute nejsou
ve skutečnosti naše
ADŽAJA (AJAYA) Swami Psychoterapie Vyacutechodu a Zaacutepadu Sjednocujiacuteciacute paradigma Praha Chvojkovo nakladatelstviacute 2000 194 s ISBN 80-86183-18-1 s 98 ndash 99
Provokovanaacute projekce se využiacutevaacute na identifikaci projekčniacutech mechanismů u pacienta prostřednictviacutem konotaciacute i v tzv Rorschachovyacutech skvrnaacutech (pacient popisuje co podle něj zobrazujiacute utajenou informaciacute pro vetšinu pacientů zůstavaacute že terapeut ukazuje každeacutemu pacientovi vždy ty stejneacute předlohy ndash logickou recepčniacute reakciacute toho kdo to odhaliacute hned by bylo řiacutect bdquoty skvrny nezobrazujiacute nic ndash zajiacutemaacute vaacutes jen jakyacute vyacuteznam jim přiřadiacutemldquo)
VALČEK Peter Neviditeľnyacute horizont civilizaacutecie In Slovo ndash Roč 4 (2002) č 24 s 10 ndash 11
Kořeny neurotickeacuteho mechanismu vklaacutedaniacute ciziacutech vyacuteznamů můžeme hledat v intenzitě argumentace pro daneacute meacutedium pro danou situaci Člověk zavřenyacute v kabině sveacuteho auta se ohlušuje jednotvaacuterniacutem hlukem ze sveacuteho autoraacutedia CDmp3 přehraacutevače ne kvůli tomu aby neslyšel zvuk motoru ale proto aby se ani na chviacuteli neodpojil od uměleacute reality meacutediiacute multimediaacutelniacuteho světa ndash aby si ji ustavičně bdquozpřiacutetomňoval a na niacute participovalldquo
Tahle deformace je deformaciacute fatickeacute funkce komunikace
Projekci takeacute chybiacute vlastniacute pojmovaacute řeč podstatou projekce je zamlženiacute zneviditelněniacute zneprůhledněniacute označovaneacuteho
Sigmund Freud považoval projekci za obrannyacute mechanismus psychiky kteryacute posouvaacute nechtěneacute nebo nezpracovaneacute (nebo přiacuteliš intenzivniacute) obsahy do nevědomiacute virtuaacutelně se jich zbavuje a promiacutetaacute je do psychiky jinyacutech
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 85
Interjekce je zkratkovitaacute až zkratovaacute symbolizace udalostiacute jejich mimetickyacutemi naacutehradkami jsou to přechody zkracujiacuteciacute cestu aktuaacutelniacute kombinatorice vyacuteznamu P Valček uvaacutediacute že klasickou formu seacutemantickeacute interjekce jako kondenzačniacuteho mechanismu vysvětlil S Freud v sovislosti s analogiiacute mezi vtipem a snem Zdrojem sociativniacutech efektů humoru a takeacute intrapsychickeacute magičnosti snu je vždy kraacutetkeacute spojeniacute prvků z různyacutech seacutemantickyacutech uacuterovniacute (kondenzujiacuteciacute interjekce zhuštěniacute Verdichtung ndash mechanismus takoveacuteho konstruovaacuteniacute vyacuteznamu je popsanyacute jako snovaacute suspenze)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 126
Atributivniacute seacutemantizace atributivniacute vyacuteznam ndash přiřazovaacuteniacute
vyacuteznamu argumentace pro bez ohledu na celostniacute strukturu
atribuce jsou popsaacuteny v kognitivniacute psychologii a vysvětlujiacute
mechanismus difuze vzaacutejemneacuteho vniacutemaacuteniacute motivace chovaacuteniacute
nebo činnosti založenyacute na tendenci člověka přisuzovat aktem
vyacutesledkem uacutespěchem neuacutespěchem určiteacute situačně zvoleneacute
vnějšiacute i vnitřniacute přiacutečiny
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 103 ndash 104
bull datasexualita ndash posedlost daty
Komunikačniacute (nelaacutetkovaacute) zaacutevislost nebo moacutedniacute kulturniacute trend
bull meacutedium = seacutemiotickyacute produkt uvaacutedějiacuteciacute do jineacuteho stavu vědomiacutereality
bull meacutedium způsobuje extenzi schopnosti ale pak i amputaci
bull (digitalizace informaciacute ndash bryacutele ndash Hubblův teleskop - dron ztratiacuteme schopnost čiacutest a rozlišovat znaky)
bull človek robot ndash kyborg transhumanizmus a technokracie
bull kultivace přiacutejemce v mediaacutelniacute realitě a poruchy přiacutejmu
Šablona pro předsevzetiacute 2014 - DOWNLOAD
Chcete taky ziacuteskat životniacute data a vědět jak si na tom stojiacutete
Staacutehněte si šablonu kterou jsem vytvořil pro rok 2014 včetně vysvětlivek a prvniacuteho předvypněneacuteho měsiacutece Během pěti minut nahradiacutete meacute ciacutele za sveacute a můžete začiacutet svůj prvniacute datasexuaacutelniacute rok
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoJsou totaacutelně k ničemu Že je lidi nedodržiacute většinou vědiacute už v
momentě kdy si je uklaacutedajiacute Ještě horšiacute ale je že i kdyby je dodržet
chtěli na konci roku nedokaacutežiacute vyhodnotit jestli uspěli Proto jsem na
novoročniacute predsevzetiacute šel loni jinak S daty a Excelem Diacuteky tomu
viacutem že jedno se mi podařilo splnit na 88 ldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoDiacuteky datům jsem si nicmeacuteně v posledniacute čtvrtině roku uvědomil jak
na tom jsem a naordinoval si každyacute viacutekend alespoň jeden volnyacute den
Což lze pěkně vidět na vizualizaci Stejně jako to že jsem loni měl
dvě obdobiacute kdy jsem jel měsiacutec v kuseldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoTrue datasexuals however will not stop at just collecting and recording bits of data from the Web They are obsessively driven to use a proliferating number of mobile devices and apps to make data-grooming a reality
-
Opravdoviacute datasexualoveacute se nezastaviacute u sbiacuteraacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute bitů dat z webu Jsou posedle pohaacuteněny použiacutevat celou řadu množiacuteciacutech se mobilniacutech zařiacutezeniacute a aplikaciacute aby se jejich peacuteče o uacutedaje stala realitouldquo
Basulto Dominic Meet the Urban Datasexual
In bigthinkcom 16 4 2012 Dostupneacute elektronicky na
httpbigthinkcomendless-innovationmeet-the-urban-datasexual
social media analyst Dominic Basulto describes datasexuals as individuals who ldquoare relentlessly digital They obsessively record everything about their personal lives and they think data is sexyhellipTheir livesmdashfrom a data perspective at leastmdashare perfectly groomedrdquo
Sociaacutelniacute meacutedia analytik Dominic Basulto popisuje datasexuaacutely jako jednotlivce kteřiacute bdquojsou neuacutenavně digitaacutelniacute Posedle zaznamenaacutevajiacute vše o osobniacutem životě a mysliacute si že data jsou sexy Jejich životy jsou přinejmenšiacutem z hlediska dat perfektně upraveneacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies
6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na
httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
I think a large component of social media usage is the concept of tracking As McFedries explains specifically when it comes to a datasexual everything online is a numbers game Individuals in the digital realm obsess about how many likes their profile picture has received and how this number compares to their fellow Facebook users This same idea can be applied to Twitter Instagram or any other social media platform Itrsquos the idea that a single number defines your social status and level of popularity Someone with 50 profile picture likes is obviously so much cooler than someone with 15 right In reality we all know that the number of likes we receive of the number of Facebook friends we have doesnrsquot actually reflect our social standing in the world It does however alter the way others perceive us
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Mysliacutem že velkaacute součaacutest využitiacute sociaacutelniacutech meacutediiacute je koncept sledovaacuteniacute Jak McFedries vysvětluje zvlaacuteště když přijde na datasexuaacutely vše on-line je hra čiacutesel Jednotlivci v digitaacutelniacute fascinaci sniacute o tom kolik maacute raacuted maacute jejich profilovyacute obraacutezek lajků a způsobu jakyacutem toto čiacuteslo srovnaacutevats ostatniacutemi uživateli Facebooku Stejnyacute naacutepad může byacutet aplikovaacuten na Twitter Instagram nebo jineacute sociaacutelniacute mediaacutelniacute platformy Je to myšlenka že jedno čiacuteslo definuje vaše sociaacutelniacute postaveniacute a uacuteroveň popularity Někdo s 50 obraacutezkami v profilu je samozřejmě tolik atraktivnějšiacute než někdo s 15 že Ve skutečnosti všichni viacuteme že počet lajků od přaacutetel na Facebooku neniacute ve skutečnosti naše společenskeacute postaveniacute ve světě Nicmeacuteně měniacute to způsob jak naacutes ostatniacute vniacutemajiacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Děkuji za pozornost
PhDr Peter Jan Kosmaacutely PhD
V přiacutepadě nejasnostiacute mě kontaktujte na kosmalyvip-vscz
Kognitivniacute přiacutestup bull geštalt (gestalt) psychologie (od roku 1900) - scheacutemata ktereacute si učiacuteciacute se vytvaacuteřiacute v reakci na prostřediacute - 2 předpoklady - Paměť ndash organizovanyacute systeacutem zpracovaacuteniacute informaciacute - Primaacuterniacute znalosti (prior knowledge) ndash tvořiacute epistemickeacute kompetence - scheacutema jako zaacutekladniacute jednotka porozuměniacute vzdělaacutevaciacutemu obsahu (Piaget) - vyacutevojoveacute procesy podle Piageta adaptace na prostřediacute po vyvolaacuteniacute
interakce (disonance) nastaacutevaacute začleňovaacuteniacute novyacutech informaciacute do staacutevajiacuteciacutech konceptů (asimilace) pak může proběhnout proces změn staacutevajiacutech scheacutemat (akomodace) Učeniacute pomociacute opakovanyacutech akciacute využiacutevaacute proces zrcadloveacute abstrakce (reflecting abstraction) schopnost identifikovat vlastnosti objektů podle toho jakeacute uacutečinky na ně majiacute různeacute akce využiacutevaacute proces empirickaacute abstrakce (empirical abstraction) Jsou to dvojiacute procesy vytvaacuteřeniacute noveacuteho kognitivniacuteho staacutedia (cognitive stage) Naacutesleduje rozpoznaacutevaacuteniacute složitějšiacutech objektů a vytvaacuteřeniacute složitějšiacutech uacutekonů Pokud znalosti ziacuteskaneacute v jednom staacutediu vedou prudce a rapidně k noveacutemu vyššiacutemu staacutediu pochopeniacute řiacutekaacuteme že proběhl bdquogestaltldquo
zdroj httpcswikipediaorgwikiJean_Piaget
Kognitivniacute zaacutetěž (cognitive load) John Sweller - pracovniacute paměť umiacute procesovat 7 +- 2 scheacutemat - na řešeniacute probleacutemu potřebuje učiacuteciacute se množstviacute kognitivniacute procesniacute kapacity maacute omezenou bdquopracovniacute paměťldquo ale neomezenou dlouhodobou paměť (scheacutemata se do niacute uklaacutedajiacute a z niacute vyvolaacutevajiacute) - teorie z oboru instrukčniacuteho dizajnu (instructional design) kde je
informaciacute to co svojiacute strukturou dovoluje učiacuteciacutemu se vyviacutejet scheacutemata automaticky a rychle (tyto informace jsou uchovaacutevaacuteny v dlouhodobeacute paměti jako naacutevyky)
1 vnitřniacute zaacutetěž (intrinsic c load) inherentniacute komplexnost naacuteročnost uacutekolu učiacuteciacute se nekontroluje bdquoporcovaacuteniacuteldquo obsahu do věcnyacutech probleacutemů
2 vnějšiacute zaacutetěž (extraneous c load) dalšiacute a nadbytečneacute informace v průběhu vyacutekladu rozptyluje od učeniacute naacutesledek vysokeacute vnitřniacute zaacutetěže
3 podstatnaacute zaacutetěž (germane c load) vědomaacute aktivita uacutekolově řiacutezena vytvaacuteřeniacute scheacutemat přijatelnaacute zaacutetěž vysokaacute vnitřniacute niacutezkaacute vnějšiacute vysokaacute podstatnaacute
zdroje httpeducationartsunsweduaumediaProfilecacheR148174-swellerjpg httpwwwinstructionaldesignorgtheoriescognitive-loadhtml
Kognitivniacute věda
bull Kognitivniacute věda je transdisciplinaacuterniacute obor kteryacute se věnuje studiu procesů ziacuteskaacutevaacuteniacute a využiacutevaacuteniacute znalostiacute myšleniacute učeniacute a rozhodovaacuteniacute nejen u lidiacute ale i u uměle vytvořenyacutech systeacutemů K tomuto studiu využiacutevaacute vyacutesledky vyacutezkumů i metody mnoha vědeckyacutech oborů (např filozofie antropologie lingvistiky psychologie informatiky kybernetiky biologie neurověd informačniacute vědy) Ciacutelem kognitivniacute vědy je tyto poznatky z jednotlivyacutech oborů sjednotit a propojit a nahliacutežet na ně v širokeacutem kontextu Vyacutesledkem zkoumaacuteniacute pak maacute byacutet komplexniacute pohled na vyacuteše zmiacuteněneacute procesy a lepšiacute porozuměniacute tomu jak probiacutehajiacute Aplikaciacute poznatků kognitivniacute vědy může byacutet počiacutetačoveacute modelovaacuteniacute jednotlivyacutech kognitivniacutech procesů či složitějšiacutech struktur simulujiacuteciacutech lidskeacute myšleniacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull kognitivniacute hexagram zobrazuje šest oborů spolupracujiacuteciacutech v raacutemci kognitivniacute vědy
Vztahy mezi discipliacutenami
kognitivniacute vědy v roce 1978
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle MILLER George A The cognitive revolution a historical perspective Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 3 s 141-144 ISSN 1364-6613
Kognitivniacute věda
bull vzaacutejemnaacute interakce
bull a součinnost
bull v raacutemci kognitivniacute vědy
Kognitivniacute věda
obory a podobory
ktereacute se na niacute podiacutelejiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle HAVEL Ivan M Věda o duši Vesmiacuter 2000 roč 79 č 7 s 363 ISSN 0042-4544
Kognitivniacute věda
Počaacutetky kognitivniacute vědy byly ovlivněny pracemi z oblasti raneacute
kybernetiky ve 30 a 40 letech např Warrena McCullocha a Waltera
Pitse kteřiacute se snažili porozumět zaacutesadaacutem organizace znalostiacute v mysli a
vytvořili prvniacute varianty vyacutepočetniacutech modelů inspirovanyacutech strukturou
biologickyacutech neuronovyacutech siacutetiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
Důležityacute přiacutenos znamenal vyacutevoj na poli teorie algoritmů a digitaacutelniacutech
počiacutetačů ve 40 a 50 letech zejmeacutena praacutece Alana Turinga a Johna
von Neumanna Von Neumannova architektura počiacutetače byla pro
kognitivniacute vědu vyacuteznamnaacute jako krok ve vyacutevoji vyacutezkumneacuteho naacutestroje
(počiacutetače) i jako metafora mezi strojovyacutem a lidskyacutem myšleniacutem Půdu
pro noveacute myšlenky v oblasti experimentaacutelniacute psychologie připravil
odklon od behaviorismu (kteryacute ignoroval některeacute otaacutezky ohledně
lidskeacuteho myšleniacute jako představivost jazyk či řešeniacute probleacutemů)
reprezentovanyacute např pracemi Noama Chomskeacuteho či Karla Spencera
Lashleyho
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Podobu vědniacute discipliacuteny ziacuteskala v polovině sedmdesaacutetyacutech let kdy vznikla Společnost pro kognitivniacute vědu (Cognitive Science Society) a byl založen časopis Cognitive Science
bull Za zakladatele či průkopniacuteky kognitivniacute vědy lze považovat tyto osobnosti George Miller John McCarthy Marvin Minski Allen Newell Herbert Simon Noam Chomsky
bull Prvniacute z nich psycholog G Miller ve sveacutem člaacutenku z roku 19566 poukaacutezal na omezeniacute lidskeacute mysli (např kapacitu kraacutetkodobeacute paměti) a vyjaacutedřil domněnku že tato omezeniacute jsou v mysli vyřešena pomociacute mentaacutelniacutech reprezentaciacute ktereacute informace zaznamenaacutevajiacute po malyacutech daacutevkaacutech K zakoacutedovaacuteniacute a dekoacutedovaacuteniacute informace jsou pak zapotřebiacute mentaacutelniacute procesy
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Uacutestředniacute hypoteacutezou kognitivniacute vědy kteraacute je dostatečně obecnaacute aby zastřešila všechny současneacute teoretickeacute přiacutestupy v raacutemci kognitivniacute vědy je komputačněreprezentativniacute uchopeniacute mysli (CRUM ndash Computational-Representational Understanding of Mind)
bull Podle tohoto přiacutestupu lze lidskeacute myšleniacute nejleacutepe pochopit a vysvětlit pomociacute reprezentujiacuteciacutech struktur v mysli a vyacutepočetniacutech procedur ktereacute operujiacute na těchto strukturaacutech CRUM využiacutevaacute jak analogii s fungovaacuteniacutem počiacutetače (datoveacute struktury ndash mentaacutelniacute reprezentace algoritmy ndash vyacutepočetniacute procedury běh programu ndash myšleniacute) tak i analogii se strukturou mozku (konekcionistickyacute přiacutestup ndash neurony a jejich propojeniacute hrajiacute roli datovyacutech struktur a nervoveacute vzruchy jsou analogiiacute algoritmů)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
V současnosti podle Thagarda (2001) existuje šest hlavniacutech teoretickyacutech přiacutestupů k vysvětleniacute povahy reprezentaciacute a vyacutepočetniacutech procedur (modelovaacuteniacute myšleniacute) ndash logika pravidla pojmy představy analogie a konekcionistickeacute siacutetě
bull Dalšiacute přiacutestup kteryacute se uplatňuje v raacutemci experimentaacutelniacute robotiky a uměleacuteho života vysvětluje kognici jako vzaacutejemnou interakci těla agenta a okolniacuteho prostřediacute Umělyacute život (artificial life alife) se snažiacute porozumět zaacutekladniacutem obecnyacutem vlastnostem živyacutech systeacutemů pomociacute vyvolaacuteniacute přirozeneacuteho chovaacuteniacute v softwaru hardwaru a biochemickyacutech sloučeninaacutech Studium zaacutekladniacutech abstraktniacutech vlastnostiacute živyacutech systeacutemů např nezaacutevisleacuteho adaptivniacuteho a inteligentniacuteho chovaacuteniacute tvořiacute styčnou plochu mezi umělyacutem životem a kognitivniacute vědou (Bedau 2003)
THAGARD Paul Cognitive Science In Edward N Zalta (ed) Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] Fall 2009 Edition Stanford Stanford University Center for the Study of Language and Information The Metaphysics Research Lab copy 2007 first publ Mon Sep 23 1996 substantive rev Mon Apr 30 2007 [cit 2009-12-03] Dostupnyacute z WWW lthttpplatostanfordeduarchivesfall2009entriescognitive-sciencegt ISSN 1095-5054
BEDAU Mark A Artificial life organization adaptation and complexity from the bottom up Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 11 s 505-512 ISSN 1364-6613
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Vyacutezkumneacute metody použiacutevaneacute kognitivniacute vědou jsou velmi různorodeacute a využiacutevajiacute např metody vychaacutezejiacuteciacute z psychologie neurověd počiacutetačoveacute vědy a systeacutemoveacute teorie Přiacutekladem jsou experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute mozkoveacute zobrazovaciacute metody vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute neurobiologickeacute metody
bull Experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute (reakčniacute doba psychofyzickeacute odpovědi sledovaacuteniacute pohledu) mozkoveacute zobrazovaciacute metody (PET EEG fMRI optickeacute zobrazovaacuteniacute MEG) vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute (symbolickeacute modelovaacuteniacute modely konekcionistickyacutechneuronaacutelniacutech siacutetiacute fyzickeacute dynamickeacute systeacutemy) neurobiologickeacute metody (přiacutemaacute stimulace mozku sledovaacuteniacute jedneacute buňky zviacuteřeciacute modely)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Neuromarketing
Neuromarketing ndash Wikipedie
Neuromarketing studuje funkce mozku při rozhodovaacuteniacute o koupi produktu httpcswikipediaorgwikiNeuromarketing
httpwwwgreenbookblogorgwp-contentuploads201312Neuromarketingjpg
Neuromarketing
Biometrickeacute metody dokaacutežou poskytnout vodiacutetka k hlubšiacutemu pochopeniacute spotřebitelskeacuteho chovaacuteniacute Poodhaliacute co zaacutekazniacutek skutečně ciacutetiacute na co a jak skutečně reaguje při kontaktu s konkreacutetniacutemi stimuly Zaacutekazniacutekovy vědomeacute deklarace jsou sice důležiteacute ale většinou neodraacutežejiacute jeho reaacutelneacute chovaacuteniacute Na jednu stranu je to zapřiacutečiněno tiacutem že podstatnaacute čaacutest mentaacutelniacutech procesů zaacutekazniacuteka se děje nevědomě přestože majiacute přiacutemyacute vliv na jeho chovaacuteniacute včetně rozhodovaciacutech procesů brand preferenciacute loajality a odhadů Na druhou stranu zde u mnoha procesů funguje vlastniacute zaacutekazniacutekova bdquoautocenzuraldquo kterou dobře ilustruje naacutesledujiacuteciacute přiacuteklad testu očniacute kamerou Zaacutekazniacuteci si zkraacutetka o sobě některeacute věci nejsou schopni uvědomovat a už vůbec naacutem o nich povědět
Jesenskyacute Daniel Neuromarketingoveacute vyacutezkumneacute metody v miacutestě prodeje In MediaGurucz 1362012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201206neuromarketingove-vyzkumne-metody-v-miste-prodejeUyzaSqyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Jak se daacute neuromarketing smysluplně využiacutet Mezi prvniacute a nejčastěji zmiňovaneacute vlaštovky patřiacute praacutece Reada Montague z roku 2004 srovnaacutevajiacuteciacute vniacutemaacuteniacute Pepsi-Coly a Coca-Coly bez znalosti značky naacutepoje (blind test) oproti konzumaci naacutepoje se znalostiacute značky Při testech byly zkoumaacuteny mozkoveacute oblasti konzumentů limonaacuted
Při konzumaci Pepsi byla při pitiacute aktivniacute oblast mozku spojenaacute s pocity odměn chutiacute ndash a to i když zkoumaneacute osoby znaly značku naacutepoje Oproti tomu u Coca Coly byla zaznamenaacutena činnost v předniacute čaacutesti čelniacuteho laloku oblasti spojeneacute s vědomyacutemi preferencemi city nebo osobou samotnou pouze v přiacutepadě kdy konzumenti znali značku naacutepoje Read Montague to komentoval přiacuteznačně bdquoPepsi vyhraacutevaacute mnoho chuťovyacutech testů ale Coca-Cola se prodaacutevaacute leacutepe protože lideacute jsou podvědomě ovlivněni jejiacute image ndash full of life Ale (doposud) to nikdo nezměřilldquo
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Společnost Mindlab joint-venture automobilky Daimler Benz a univerzity v Ulmu zase paacutetrala po přiacutečinaacutech faktu že sportovniacute auta jsou pro zaacutekazniacuteky viacutece atraktivniacute nežli MPV nebo hatchbacky Zjistili že i sporťaacuteky jsou spojeneacute s mozkovyacutemi centry kteraacute se jinak zapojujiacute při užitiacute čokolaacutedy drog nebo při sexu
V kuloaacuterech se špitaacute že velkeacute FMCG koncerny typu PampG využiacutevajiacute neuromarketing pro praacuteci v oblasti packagingu Idea takoveacuteho zaacuteměru je zřejmaacute pohledem do hlavy spotřebitele snadno zjistiacuteme zda se mu při pohledu na konkreacutetniacute obal vyacuterobku aktivujiacute oblasti mozku spojeneacute s emocemi nebo zda spiacuteše vědomě zpracovaacutevaacute racionaacutelniacute informace
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Praha - Noveacute mlyacuteny Google Earth Nahraacuteno 18 1 2011 dostupneacute elektronicky na httpwwwpano ramiocomphoto46737351 mBank spustila teaser na internetoveacute bankovnictviacute In Mediagurucz 7 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediaguruczwp-contentuploads201402mBankjpg a Chuchvalcovaacute Jana Nejsme jako oni hlaacutesajiacute v novyacutech reklamaacutech hned čtyři banky In MarketingSalestydencz 4 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpmarketingsalestydenczrubrikymarketingnejsme-jako-oni-hlasaji-v-novych-reklamach-hned-ctyri-banky_297128html
Catellovy zaacutekony charakterizujiacute interakci prostřediacute a vrozenyacutech
danyacutech dispozic jedince ndash jejich kongruence (průnik) umožňuje
propagaci a mystifikaci využiacutet sveacute prostředky naplno ndash od doby kdy
se zjistilo že prostřediacute jednotlivce se daacute manipulovat byla do toho
zapojena mystifikace a propagace nějakeacute ideologie ndash a systeacutem
kteryacute se zde vyviacutejiacute je marketingovyacute systeacutem
VALČEK P Slovniacutek literaacuternej teoacuterie Bratislava Literaacuterne informačneacute centrum 2006 351 s ISBN 80-89222-09-9
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon vtiskovaacuteniacute ndash prostřediacute maacute při tvorbě oblastiacute kongruence zaacutesadniacute vyacuteznam vnucuje vrozenyacutem dispoziciacutem sveacute podmiacutenky
Zaacutekazniacutek vstupuje do prostřediacute supermarketu a to se na něj snažiacute působit nejrůznějšiacutemi způsoby na uacuterovni uspořaacutedaacuteniacute i různyacutemi pomocnyacutemi prostředky manipulovaacuteniacutem mystifikaciacute a iluziacute Hledajiacuteciacute se v prvniacutech vteřinaacutech snažiacute zorientovat ocitaacute se v situaci hledaacuteniacute a nachaacutezeniacute nejelementaacuternějšiacutech recepčniacutech naacutevodů Po tom jako se zorientuje pochopiacute a zvaacutežiacute předklaacutedanou možnost rozhodne se vkročit a uacutečastnit se
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon pomocnyacutech prostředků ndash prostřediacute ovlivňuje vrozeneacute dispozice (intelekt) pomocnyacutemi prostředky ndash až do 20
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na můj intelekt a krabička cigaret nebo sladkosti u pokladny mi pomaacutehajiacute nezapomenout na důležitou součaacutest naacutekupu
bull zaacutekon tlaku k biosociaacutelniacutemu průměru ndash v prostřediacute je s jedincem jednaacuteno jako s reprezentantem stereotypů ndash je to konstitutivniacute mechanismus mystifikace
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na mou osobnost bez ohledu na vzdělaacuteniacute zkušenosti sociaacutelniacute rodinneacute pracovniacute postaveniacute je každeacutemu předklaacutedaacuten stejnyacute produkt ndash supermarketovaacute demokracie rovnost spotřebitelů je bohužel vyacutesledkem procesu kteryacute neniacute spojen s lidskou činnostiacute je to proces strojoveacute vyacuteroby strojoveacuteho přiacutejmu systeacutem produkce a konzumu
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon determinace oblasti ndash prostřediacute přiacutemo působiacute na určiteacute oblasti (kvality) určuje jistou miacuteru toho co se projeviacute
V supermarketu mi v pozadiacute hraje hudba nerozptyluji se tak okolniacutemi zvuky okolitniacute mluvou Světla hudba prostor ndash všechno působiacute na meacute bdquospotřebitelskeacute chovaacuteniacuteldquo soubor charakteristik stereotypů a reprezentaciacute ktereacute sem ziacuteskal vstupem do supermarketu
bull zaacutekon zvlaacuteštniacute vazby ndash prostřediacute ovlivňuje zvlaacuteštniacute vazby na objekty ndash třeba důvěra je vztah kteryacute vznikaacute a buduje se mezi lidmi lideacute pak legitimizovali i důvěru v instituce sociaacutelniacute řaacutedy a v dnešniacute době dokonce i důveru (překonaacuteniacute interdikce) v diplastie typu probleacutem dihydrogeacutenmonoxidu Zaacutekonem zvlaacuteštniacute vazby se daacute vysvětlit interdikce (po)slušnosti kterou tak často systeacutemy vyžadujiacute (třeba recepčniacute poslušnost ndash preferovanou recepci produktu)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Přenos a druhy reprezentaciacute
Reprezentace ndash opakovaneacute zpřiacutetomněniacute zobrazeniacute předvaacuteděniacute je symbolickyacute mechanismus konstruovaacuteniacute (mediaacutelniacutech) objektů a souvisiacute s reprezentativnostiacute souborem charakteristik nevyhnutelnyacutem k tomuto symbolickeacutemu procesu
Re-prezentovaacuteniacute je předvaacuteděniacute určityacutech pohledů na sociaacutelniacute skupiny ndash jež se pak přiacutejemce učiacute přijiacutemat jako bdquosamozřejmeacuteldquo bdquonormaacutelniacuteldquo (o tom viacutece vypoviacutedaacute analyacuteza přiacutejmu a zakoacutedovaacuteniacute ideologie do mediovaneacuteho sděleniacute ndash Stuart Hall)
Typ je druh reprezentace vlastniacute zobrazovaciacutemu systeacutemu ndash uměniacute V literaacuterniacute produkci je to literaacuterniacute postava (chronotop) charakterizovaacutena tiacutem co reprezentuje Typy jsou detailně propracovaneacute ačkoli zpravidla neexistujiacute v reaacutelneacutem světe na rozdiacutel od stereotypů ndash zjednodušenyacutech reprezentaciacute deformujiacuteciacutech svou předlohu stereotyp vznikaacute zaacuteměrem a opakovanou reprezentaciacute Kriteacuteriem pro přenos vyacuteznamu jsou rozpoznatelnost reprezentativnost atraktivita
Archetypy jsou hluboce zakořeněneacute typy vyjadřujiacute představy viacutery
hodnoty předsudky opraacutevněniacute S archetypaacutelniacutemi a stereotypniacutemi
reprezentacemi v mediaacutelniacute realitě je spojeneacute riziko (nebo pro
marketing vyacutehoda) nekritickeacute fixace ta je totiž přirozenyacutem
důsledkem imagemakingu budovaacuteniacute a posilovaacuteniacute image značky
budovaacuteniacute vztahu ke značce stejně přirozenyacutem jako davovaacute
psychoacuteza kteraacute zaacutekonitě nastane po skolabovaacuteniacute přiacuteslušneacuteho
systeacutem a jeho meacutedia (např po krachu velkeacute společnosti banky)
Přenosem dochaacuteziacute k introjekci co je podle gestaltistu Fritza Perlse
neurotickyacute mechanismus pomociacute něhož vtělujeme do naacutes
samotnyacutech vzory postoje způsoby činnostiacute a myšleniacute ktereacute nejsou
ve skutečnosti naše
ADŽAJA (AJAYA) Swami Psychoterapie Vyacutechodu a Zaacutepadu Sjednocujiacuteciacute paradigma Praha Chvojkovo nakladatelstviacute 2000 194 s ISBN 80-86183-18-1 s 98 ndash 99
Provokovanaacute projekce se využiacutevaacute na identifikaci projekčniacutech mechanismů u pacienta prostřednictviacutem konotaciacute i v tzv Rorschachovyacutech skvrnaacutech (pacient popisuje co podle něj zobrazujiacute utajenou informaciacute pro vetšinu pacientů zůstavaacute že terapeut ukazuje každeacutemu pacientovi vždy ty stejneacute předlohy ndash logickou recepčniacute reakciacute toho kdo to odhaliacute hned by bylo řiacutect bdquoty skvrny nezobrazujiacute nic ndash zajiacutemaacute vaacutes jen jakyacute vyacuteznam jim přiřadiacutemldquo)
VALČEK Peter Neviditeľnyacute horizont civilizaacutecie In Slovo ndash Roč 4 (2002) č 24 s 10 ndash 11
Kořeny neurotickeacuteho mechanismu vklaacutedaniacute ciziacutech vyacuteznamů můžeme hledat v intenzitě argumentace pro daneacute meacutedium pro danou situaci Člověk zavřenyacute v kabině sveacuteho auta se ohlušuje jednotvaacuterniacutem hlukem ze sveacuteho autoraacutedia CDmp3 přehraacutevače ne kvůli tomu aby neslyšel zvuk motoru ale proto aby se ani na chviacuteli neodpojil od uměleacute reality meacutediiacute multimediaacutelniacuteho světa ndash aby si ji ustavičně bdquozpřiacutetomňoval a na niacute participovalldquo
Tahle deformace je deformaciacute fatickeacute funkce komunikace
Projekci takeacute chybiacute vlastniacute pojmovaacute řeč podstatou projekce je zamlženiacute zneviditelněniacute zneprůhledněniacute označovaneacuteho
Sigmund Freud považoval projekci za obrannyacute mechanismus psychiky kteryacute posouvaacute nechtěneacute nebo nezpracovaneacute (nebo přiacuteliš intenzivniacute) obsahy do nevědomiacute virtuaacutelně se jich zbavuje a promiacutetaacute je do psychiky jinyacutech
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 85
Interjekce je zkratkovitaacute až zkratovaacute symbolizace udalostiacute jejich mimetickyacutemi naacutehradkami jsou to přechody zkracujiacuteciacute cestu aktuaacutelniacute kombinatorice vyacuteznamu P Valček uvaacutediacute že klasickou formu seacutemantickeacute interjekce jako kondenzačniacuteho mechanismu vysvětlil S Freud v sovislosti s analogiiacute mezi vtipem a snem Zdrojem sociativniacutech efektů humoru a takeacute intrapsychickeacute magičnosti snu je vždy kraacutetkeacute spojeniacute prvků z různyacutech seacutemantickyacutech uacuterovniacute (kondenzujiacuteciacute interjekce zhuštěniacute Verdichtung ndash mechanismus takoveacuteho konstruovaacuteniacute vyacuteznamu je popsanyacute jako snovaacute suspenze)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 126
Atributivniacute seacutemantizace atributivniacute vyacuteznam ndash přiřazovaacuteniacute
vyacuteznamu argumentace pro bez ohledu na celostniacute strukturu
atribuce jsou popsaacuteny v kognitivniacute psychologii a vysvětlujiacute
mechanismus difuze vzaacutejemneacuteho vniacutemaacuteniacute motivace chovaacuteniacute
nebo činnosti založenyacute na tendenci člověka přisuzovat aktem
vyacutesledkem uacutespěchem neuacutespěchem určiteacute situačně zvoleneacute
vnějšiacute i vnitřniacute přiacutečiny
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 103 ndash 104
bull datasexualita ndash posedlost daty
Komunikačniacute (nelaacutetkovaacute) zaacutevislost nebo moacutedniacute kulturniacute trend
bull meacutedium = seacutemiotickyacute produkt uvaacutedějiacuteciacute do jineacuteho stavu vědomiacutereality
bull meacutedium způsobuje extenzi schopnosti ale pak i amputaci
bull (digitalizace informaciacute ndash bryacutele ndash Hubblův teleskop - dron ztratiacuteme schopnost čiacutest a rozlišovat znaky)
bull človek robot ndash kyborg transhumanizmus a technokracie
bull kultivace přiacutejemce v mediaacutelniacute realitě a poruchy přiacutejmu
Šablona pro předsevzetiacute 2014 - DOWNLOAD
Chcete taky ziacuteskat životniacute data a vědět jak si na tom stojiacutete
Staacutehněte si šablonu kterou jsem vytvořil pro rok 2014 včetně vysvětlivek a prvniacuteho předvypněneacuteho měsiacutece Během pěti minut nahradiacutete meacute ciacutele za sveacute a můžete začiacutet svůj prvniacute datasexuaacutelniacute rok
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoJsou totaacutelně k ničemu Že je lidi nedodržiacute většinou vědiacute už v
momentě kdy si je uklaacutedajiacute Ještě horšiacute ale je že i kdyby je dodržet
chtěli na konci roku nedokaacutežiacute vyhodnotit jestli uspěli Proto jsem na
novoročniacute predsevzetiacute šel loni jinak S daty a Excelem Diacuteky tomu
viacutem že jedno se mi podařilo splnit na 88 ldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoDiacuteky datům jsem si nicmeacuteně v posledniacute čtvrtině roku uvědomil jak
na tom jsem a naordinoval si každyacute viacutekend alespoň jeden volnyacute den
Což lze pěkně vidět na vizualizaci Stejně jako to že jsem loni měl
dvě obdobiacute kdy jsem jel měsiacutec v kuseldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoTrue datasexuals however will not stop at just collecting and recording bits of data from the Web They are obsessively driven to use a proliferating number of mobile devices and apps to make data-grooming a reality
-
Opravdoviacute datasexualoveacute se nezastaviacute u sbiacuteraacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute bitů dat z webu Jsou posedle pohaacuteněny použiacutevat celou řadu množiacuteciacutech se mobilniacutech zařiacutezeniacute a aplikaciacute aby se jejich peacuteče o uacutedaje stala realitouldquo
Basulto Dominic Meet the Urban Datasexual
In bigthinkcom 16 4 2012 Dostupneacute elektronicky na
httpbigthinkcomendless-innovationmeet-the-urban-datasexual
social media analyst Dominic Basulto describes datasexuals as individuals who ldquoare relentlessly digital They obsessively record everything about their personal lives and they think data is sexyhellipTheir livesmdashfrom a data perspective at leastmdashare perfectly groomedrdquo
Sociaacutelniacute meacutedia analytik Dominic Basulto popisuje datasexuaacutely jako jednotlivce kteřiacute bdquojsou neuacutenavně digitaacutelniacute Posedle zaznamenaacutevajiacute vše o osobniacutem životě a mysliacute si že data jsou sexy Jejich životy jsou přinejmenšiacutem z hlediska dat perfektně upraveneacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies
6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na
httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
I think a large component of social media usage is the concept of tracking As McFedries explains specifically when it comes to a datasexual everything online is a numbers game Individuals in the digital realm obsess about how many likes their profile picture has received and how this number compares to their fellow Facebook users This same idea can be applied to Twitter Instagram or any other social media platform Itrsquos the idea that a single number defines your social status and level of popularity Someone with 50 profile picture likes is obviously so much cooler than someone with 15 right In reality we all know that the number of likes we receive of the number of Facebook friends we have doesnrsquot actually reflect our social standing in the world It does however alter the way others perceive us
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Mysliacutem že velkaacute součaacutest využitiacute sociaacutelniacutech meacutediiacute je koncept sledovaacuteniacute Jak McFedries vysvětluje zvlaacuteště když přijde na datasexuaacutely vše on-line je hra čiacutesel Jednotlivci v digitaacutelniacute fascinaci sniacute o tom kolik maacute raacuted maacute jejich profilovyacute obraacutezek lajků a způsobu jakyacutem toto čiacuteslo srovnaacutevats ostatniacutemi uživateli Facebooku Stejnyacute naacutepad může byacutet aplikovaacuten na Twitter Instagram nebo jineacute sociaacutelniacute mediaacutelniacute platformy Je to myšlenka že jedno čiacuteslo definuje vaše sociaacutelniacute postaveniacute a uacuteroveň popularity Někdo s 50 obraacutezkami v profilu je samozřejmě tolik atraktivnějšiacute než někdo s 15 že Ve skutečnosti všichni viacuteme že počet lajků od přaacutetel na Facebooku neniacute ve skutečnosti naše společenskeacute postaveniacute ve světě Nicmeacuteně měniacute to způsob jak naacutes ostatniacute vniacutemajiacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Děkuji za pozornost
PhDr Peter Jan Kosmaacutely PhD
V přiacutepadě nejasnostiacute mě kontaktujte na kosmalyvip-vscz
Kognitivniacute zaacutetěž (cognitive load) John Sweller - pracovniacute paměť umiacute procesovat 7 +- 2 scheacutemat - na řešeniacute probleacutemu potřebuje učiacuteciacute se množstviacute kognitivniacute procesniacute kapacity maacute omezenou bdquopracovniacute paměťldquo ale neomezenou dlouhodobou paměť (scheacutemata se do niacute uklaacutedajiacute a z niacute vyvolaacutevajiacute) - teorie z oboru instrukčniacuteho dizajnu (instructional design) kde je
informaciacute to co svojiacute strukturou dovoluje učiacuteciacutemu se vyviacutejet scheacutemata automaticky a rychle (tyto informace jsou uchovaacutevaacuteny v dlouhodobeacute paměti jako naacutevyky)
1 vnitřniacute zaacutetěž (intrinsic c load) inherentniacute komplexnost naacuteročnost uacutekolu učiacuteciacute se nekontroluje bdquoporcovaacuteniacuteldquo obsahu do věcnyacutech probleacutemů
2 vnějšiacute zaacutetěž (extraneous c load) dalšiacute a nadbytečneacute informace v průběhu vyacutekladu rozptyluje od učeniacute naacutesledek vysokeacute vnitřniacute zaacutetěže
3 podstatnaacute zaacutetěž (germane c load) vědomaacute aktivita uacutekolově řiacutezena vytvaacuteřeniacute scheacutemat přijatelnaacute zaacutetěž vysokaacute vnitřniacute niacutezkaacute vnějšiacute vysokaacute podstatnaacute
zdroje httpeducationartsunsweduaumediaProfilecacheR148174-swellerjpg httpwwwinstructionaldesignorgtheoriescognitive-loadhtml
Kognitivniacute věda
bull Kognitivniacute věda je transdisciplinaacuterniacute obor kteryacute se věnuje studiu procesů ziacuteskaacutevaacuteniacute a využiacutevaacuteniacute znalostiacute myšleniacute učeniacute a rozhodovaacuteniacute nejen u lidiacute ale i u uměle vytvořenyacutech systeacutemů K tomuto studiu využiacutevaacute vyacutesledky vyacutezkumů i metody mnoha vědeckyacutech oborů (např filozofie antropologie lingvistiky psychologie informatiky kybernetiky biologie neurověd informačniacute vědy) Ciacutelem kognitivniacute vědy je tyto poznatky z jednotlivyacutech oborů sjednotit a propojit a nahliacutežet na ně v širokeacutem kontextu Vyacutesledkem zkoumaacuteniacute pak maacute byacutet komplexniacute pohled na vyacuteše zmiacuteněneacute procesy a lepšiacute porozuměniacute tomu jak probiacutehajiacute Aplikaciacute poznatků kognitivniacute vědy může byacutet počiacutetačoveacute modelovaacuteniacute jednotlivyacutech kognitivniacutech procesů či složitějšiacutech struktur simulujiacuteciacutech lidskeacute myšleniacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull kognitivniacute hexagram zobrazuje šest oborů spolupracujiacuteciacutech v raacutemci kognitivniacute vědy
Vztahy mezi discipliacutenami
kognitivniacute vědy v roce 1978
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle MILLER George A The cognitive revolution a historical perspective Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 3 s 141-144 ISSN 1364-6613
Kognitivniacute věda
bull vzaacutejemnaacute interakce
bull a součinnost
bull v raacutemci kognitivniacute vědy
Kognitivniacute věda
obory a podobory
ktereacute se na niacute podiacutelejiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle HAVEL Ivan M Věda o duši Vesmiacuter 2000 roč 79 č 7 s 363 ISSN 0042-4544
Kognitivniacute věda
Počaacutetky kognitivniacute vědy byly ovlivněny pracemi z oblasti raneacute
kybernetiky ve 30 a 40 letech např Warrena McCullocha a Waltera
Pitse kteřiacute se snažili porozumět zaacutesadaacutem organizace znalostiacute v mysli a
vytvořili prvniacute varianty vyacutepočetniacutech modelů inspirovanyacutech strukturou
biologickyacutech neuronovyacutech siacutetiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
Důležityacute přiacutenos znamenal vyacutevoj na poli teorie algoritmů a digitaacutelniacutech
počiacutetačů ve 40 a 50 letech zejmeacutena praacutece Alana Turinga a Johna
von Neumanna Von Neumannova architektura počiacutetače byla pro
kognitivniacute vědu vyacuteznamnaacute jako krok ve vyacutevoji vyacutezkumneacuteho naacutestroje
(počiacutetače) i jako metafora mezi strojovyacutem a lidskyacutem myšleniacutem Půdu
pro noveacute myšlenky v oblasti experimentaacutelniacute psychologie připravil
odklon od behaviorismu (kteryacute ignoroval některeacute otaacutezky ohledně
lidskeacuteho myšleniacute jako představivost jazyk či řešeniacute probleacutemů)
reprezentovanyacute např pracemi Noama Chomskeacuteho či Karla Spencera
Lashleyho
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Podobu vědniacute discipliacuteny ziacuteskala v polovině sedmdesaacutetyacutech let kdy vznikla Společnost pro kognitivniacute vědu (Cognitive Science Society) a byl založen časopis Cognitive Science
bull Za zakladatele či průkopniacuteky kognitivniacute vědy lze považovat tyto osobnosti George Miller John McCarthy Marvin Minski Allen Newell Herbert Simon Noam Chomsky
bull Prvniacute z nich psycholog G Miller ve sveacutem člaacutenku z roku 19566 poukaacutezal na omezeniacute lidskeacute mysli (např kapacitu kraacutetkodobeacute paměti) a vyjaacutedřil domněnku že tato omezeniacute jsou v mysli vyřešena pomociacute mentaacutelniacutech reprezentaciacute ktereacute informace zaznamenaacutevajiacute po malyacutech daacutevkaacutech K zakoacutedovaacuteniacute a dekoacutedovaacuteniacute informace jsou pak zapotřebiacute mentaacutelniacute procesy
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Uacutestředniacute hypoteacutezou kognitivniacute vědy kteraacute je dostatečně obecnaacute aby zastřešila všechny současneacute teoretickeacute přiacutestupy v raacutemci kognitivniacute vědy je komputačněreprezentativniacute uchopeniacute mysli (CRUM ndash Computational-Representational Understanding of Mind)
bull Podle tohoto přiacutestupu lze lidskeacute myšleniacute nejleacutepe pochopit a vysvětlit pomociacute reprezentujiacuteciacutech struktur v mysli a vyacutepočetniacutech procedur ktereacute operujiacute na těchto strukturaacutech CRUM využiacutevaacute jak analogii s fungovaacuteniacutem počiacutetače (datoveacute struktury ndash mentaacutelniacute reprezentace algoritmy ndash vyacutepočetniacute procedury běh programu ndash myšleniacute) tak i analogii se strukturou mozku (konekcionistickyacute přiacutestup ndash neurony a jejich propojeniacute hrajiacute roli datovyacutech struktur a nervoveacute vzruchy jsou analogiiacute algoritmů)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
V současnosti podle Thagarda (2001) existuje šest hlavniacutech teoretickyacutech přiacutestupů k vysvětleniacute povahy reprezentaciacute a vyacutepočetniacutech procedur (modelovaacuteniacute myšleniacute) ndash logika pravidla pojmy představy analogie a konekcionistickeacute siacutetě
bull Dalšiacute přiacutestup kteryacute se uplatňuje v raacutemci experimentaacutelniacute robotiky a uměleacuteho života vysvětluje kognici jako vzaacutejemnou interakci těla agenta a okolniacuteho prostřediacute Umělyacute život (artificial life alife) se snažiacute porozumět zaacutekladniacutem obecnyacutem vlastnostem živyacutech systeacutemů pomociacute vyvolaacuteniacute přirozeneacuteho chovaacuteniacute v softwaru hardwaru a biochemickyacutech sloučeninaacutech Studium zaacutekladniacutech abstraktniacutech vlastnostiacute živyacutech systeacutemů např nezaacutevisleacuteho adaptivniacuteho a inteligentniacuteho chovaacuteniacute tvořiacute styčnou plochu mezi umělyacutem životem a kognitivniacute vědou (Bedau 2003)
THAGARD Paul Cognitive Science In Edward N Zalta (ed) Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] Fall 2009 Edition Stanford Stanford University Center for the Study of Language and Information The Metaphysics Research Lab copy 2007 first publ Mon Sep 23 1996 substantive rev Mon Apr 30 2007 [cit 2009-12-03] Dostupnyacute z WWW lthttpplatostanfordeduarchivesfall2009entriescognitive-sciencegt ISSN 1095-5054
BEDAU Mark A Artificial life organization adaptation and complexity from the bottom up Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 11 s 505-512 ISSN 1364-6613
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Vyacutezkumneacute metody použiacutevaneacute kognitivniacute vědou jsou velmi různorodeacute a využiacutevajiacute např metody vychaacutezejiacuteciacute z psychologie neurověd počiacutetačoveacute vědy a systeacutemoveacute teorie Přiacutekladem jsou experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute mozkoveacute zobrazovaciacute metody vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute neurobiologickeacute metody
bull Experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute (reakčniacute doba psychofyzickeacute odpovědi sledovaacuteniacute pohledu) mozkoveacute zobrazovaciacute metody (PET EEG fMRI optickeacute zobrazovaacuteniacute MEG) vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute (symbolickeacute modelovaacuteniacute modely konekcionistickyacutechneuronaacutelniacutech siacutetiacute fyzickeacute dynamickeacute systeacutemy) neurobiologickeacute metody (přiacutemaacute stimulace mozku sledovaacuteniacute jedneacute buňky zviacuteřeciacute modely)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Neuromarketing
Neuromarketing ndash Wikipedie
Neuromarketing studuje funkce mozku při rozhodovaacuteniacute o koupi produktu httpcswikipediaorgwikiNeuromarketing
httpwwwgreenbookblogorgwp-contentuploads201312Neuromarketingjpg
Neuromarketing
Biometrickeacute metody dokaacutežou poskytnout vodiacutetka k hlubšiacutemu pochopeniacute spotřebitelskeacuteho chovaacuteniacute Poodhaliacute co zaacutekazniacutek skutečně ciacutetiacute na co a jak skutečně reaguje při kontaktu s konkreacutetniacutemi stimuly Zaacutekazniacutekovy vědomeacute deklarace jsou sice důležiteacute ale většinou neodraacutežejiacute jeho reaacutelneacute chovaacuteniacute Na jednu stranu je to zapřiacutečiněno tiacutem že podstatnaacute čaacutest mentaacutelniacutech procesů zaacutekazniacuteka se děje nevědomě přestože majiacute přiacutemyacute vliv na jeho chovaacuteniacute včetně rozhodovaciacutech procesů brand preferenciacute loajality a odhadů Na druhou stranu zde u mnoha procesů funguje vlastniacute zaacutekazniacutekova bdquoautocenzuraldquo kterou dobře ilustruje naacutesledujiacuteciacute přiacuteklad testu očniacute kamerou Zaacutekazniacuteci si zkraacutetka o sobě některeacute věci nejsou schopni uvědomovat a už vůbec naacutem o nich povědět
Jesenskyacute Daniel Neuromarketingoveacute vyacutezkumneacute metody v miacutestě prodeje In MediaGurucz 1362012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201206neuromarketingove-vyzkumne-metody-v-miste-prodejeUyzaSqyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Jak se daacute neuromarketing smysluplně využiacutet Mezi prvniacute a nejčastěji zmiňovaneacute vlaštovky patřiacute praacutece Reada Montague z roku 2004 srovnaacutevajiacuteciacute vniacutemaacuteniacute Pepsi-Coly a Coca-Coly bez znalosti značky naacutepoje (blind test) oproti konzumaci naacutepoje se znalostiacute značky Při testech byly zkoumaacuteny mozkoveacute oblasti konzumentů limonaacuted
Při konzumaci Pepsi byla při pitiacute aktivniacute oblast mozku spojenaacute s pocity odměn chutiacute ndash a to i když zkoumaneacute osoby znaly značku naacutepoje Oproti tomu u Coca Coly byla zaznamenaacutena činnost v předniacute čaacutesti čelniacuteho laloku oblasti spojeneacute s vědomyacutemi preferencemi city nebo osobou samotnou pouze v přiacutepadě kdy konzumenti znali značku naacutepoje Read Montague to komentoval přiacuteznačně bdquoPepsi vyhraacutevaacute mnoho chuťovyacutech testů ale Coca-Cola se prodaacutevaacute leacutepe protože lideacute jsou podvědomě ovlivněni jejiacute image ndash full of life Ale (doposud) to nikdo nezměřilldquo
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Společnost Mindlab joint-venture automobilky Daimler Benz a univerzity v Ulmu zase paacutetrala po přiacutečinaacutech faktu že sportovniacute auta jsou pro zaacutekazniacuteky viacutece atraktivniacute nežli MPV nebo hatchbacky Zjistili že i sporťaacuteky jsou spojeneacute s mozkovyacutemi centry kteraacute se jinak zapojujiacute při užitiacute čokolaacutedy drog nebo při sexu
V kuloaacuterech se špitaacute že velkeacute FMCG koncerny typu PampG využiacutevajiacute neuromarketing pro praacuteci v oblasti packagingu Idea takoveacuteho zaacuteměru je zřejmaacute pohledem do hlavy spotřebitele snadno zjistiacuteme zda se mu při pohledu na konkreacutetniacute obal vyacuterobku aktivujiacute oblasti mozku spojeneacute s emocemi nebo zda spiacuteše vědomě zpracovaacutevaacute racionaacutelniacute informace
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Praha - Noveacute mlyacuteny Google Earth Nahraacuteno 18 1 2011 dostupneacute elektronicky na httpwwwpano ramiocomphoto46737351 mBank spustila teaser na internetoveacute bankovnictviacute In Mediagurucz 7 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediaguruczwp-contentuploads201402mBankjpg a Chuchvalcovaacute Jana Nejsme jako oni hlaacutesajiacute v novyacutech reklamaacutech hned čtyři banky In MarketingSalestydencz 4 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpmarketingsalestydenczrubrikymarketingnejsme-jako-oni-hlasaji-v-novych-reklamach-hned-ctyri-banky_297128html
Catellovy zaacutekony charakterizujiacute interakci prostřediacute a vrozenyacutech
danyacutech dispozic jedince ndash jejich kongruence (průnik) umožňuje
propagaci a mystifikaci využiacutet sveacute prostředky naplno ndash od doby kdy
se zjistilo že prostřediacute jednotlivce se daacute manipulovat byla do toho
zapojena mystifikace a propagace nějakeacute ideologie ndash a systeacutem
kteryacute se zde vyviacutejiacute je marketingovyacute systeacutem
VALČEK P Slovniacutek literaacuternej teoacuterie Bratislava Literaacuterne informačneacute centrum 2006 351 s ISBN 80-89222-09-9
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon vtiskovaacuteniacute ndash prostřediacute maacute při tvorbě oblastiacute kongruence zaacutesadniacute vyacuteznam vnucuje vrozenyacutem dispoziciacutem sveacute podmiacutenky
Zaacutekazniacutek vstupuje do prostřediacute supermarketu a to se na něj snažiacute působit nejrůznějšiacutemi způsoby na uacuterovni uspořaacutedaacuteniacute i různyacutemi pomocnyacutemi prostředky manipulovaacuteniacutem mystifikaciacute a iluziacute Hledajiacuteciacute se v prvniacutech vteřinaacutech snažiacute zorientovat ocitaacute se v situaci hledaacuteniacute a nachaacutezeniacute nejelementaacuternějšiacutech recepčniacutech naacutevodů Po tom jako se zorientuje pochopiacute a zvaacutežiacute předklaacutedanou možnost rozhodne se vkročit a uacutečastnit se
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon pomocnyacutech prostředků ndash prostřediacute ovlivňuje vrozeneacute dispozice (intelekt) pomocnyacutemi prostředky ndash až do 20
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na můj intelekt a krabička cigaret nebo sladkosti u pokladny mi pomaacutehajiacute nezapomenout na důležitou součaacutest naacutekupu
bull zaacutekon tlaku k biosociaacutelniacutemu průměru ndash v prostřediacute je s jedincem jednaacuteno jako s reprezentantem stereotypů ndash je to konstitutivniacute mechanismus mystifikace
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na mou osobnost bez ohledu na vzdělaacuteniacute zkušenosti sociaacutelniacute rodinneacute pracovniacute postaveniacute je každeacutemu předklaacutedaacuten stejnyacute produkt ndash supermarketovaacute demokracie rovnost spotřebitelů je bohužel vyacutesledkem procesu kteryacute neniacute spojen s lidskou činnostiacute je to proces strojoveacute vyacuteroby strojoveacuteho přiacutejmu systeacutem produkce a konzumu
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon determinace oblasti ndash prostřediacute přiacutemo působiacute na určiteacute oblasti (kvality) určuje jistou miacuteru toho co se projeviacute
V supermarketu mi v pozadiacute hraje hudba nerozptyluji se tak okolniacutemi zvuky okolitniacute mluvou Světla hudba prostor ndash všechno působiacute na meacute bdquospotřebitelskeacute chovaacuteniacuteldquo soubor charakteristik stereotypů a reprezentaciacute ktereacute sem ziacuteskal vstupem do supermarketu
bull zaacutekon zvlaacuteštniacute vazby ndash prostřediacute ovlivňuje zvlaacuteštniacute vazby na objekty ndash třeba důvěra je vztah kteryacute vznikaacute a buduje se mezi lidmi lideacute pak legitimizovali i důvěru v instituce sociaacutelniacute řaacutedy a v dnešniacute době dokonce i důveru (překonaacuteniacute interdikce) v diplastie typu probleacutem dihydrogeacutenmonoxidu Zaacutekonem zvlaacuteštniacute vazby se daacute vysvětlit interdikce (po)slušnosti kterou tak často systeacutemy vyžadujiacute (třeba recepčniacute poslušnost ndash preferovanou recepci produktu)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Přenos a druhy reprezentaciacute
Reprezentace ndash opakovaneacute zpřiacutetomněniacute zobrazeniacute předvaacuteděniacute je symbolickyacute mechanismus konstruovaacuteniacute (mediaacutelniacutech) objektů a souvisiacute s reprezentativnostiacute souborem charakteristik nevyhnutelnyacutem k tomuto symbolickeacutemu procesu
Re-prezentovaacuteniacute je předvaacuteděniacute určityacutech pohledů na sociaacutelniacute skupiny ndash jež se pak přiacutejemce učiacute přijiacutemat jako bdquosamozřejmeacuteldquo bdquonormaacutelniacuteldquo (o tom viacutece vypoviacutedaacute analyacuteza přiacutejmu a zakoacutedovaacuteniacute ideologie do mediovaneacuteho sděleniacute ndash Stuart Hall)
Typ je druh reprezentace vlastniacute zobrazovaciacutemu systeacutemu ndash uměniacute V literaacuterniacute produkci je to literaacuterniacute postava (chronotop) charakterizovaacutena tiacutem co reprezentuje Typy jsou detailně propracovaneacute ačkoli zpravidla neexistujiacute v reaacutelneacutem světe na rozdiacutel od stereotypů ndash zjednodušenyacutech reprezentaciacute deformujiacuteciacutech svou předlohu stereotyp vznikaacute zaacuteměrem a opakovanou reprezentaciacute Kriteacuteriem pro přenos vyacuteznamu jsou rozpoznatelnost reprezentativnost atraktivita
Archetypy jsou hluboce zakořeněneacute typy vyjadřujiacute představy viacutery
hodnoty předsudky opraacutevněniacute S archetypaacutelniacutemi a stereotypniacutemi
reprezentacemi v mediaacutelniacute realitě je spojeneacute riziko (nebo pro
marketing vyacutehoda) nekritickeacute fixace ta je totiž přirozenyacutem
důsledkem imagemakingu budovaacuteniacute a posilovaacuteniacute image značky
budovaacuteniacute vztahu ke značce stejně přirozenyacutem jako davovaacute
psychoacuteza kteraacute zaacutekonitě nastane po skolabovaacuteniacute přiacuteslušneacuteho
systeacutem a jeho meacutedia (např po krachu velkeacute společnosti banky)
Přenosem dochaacuteziacute k introjekci co je podle gestaltistu Fritza Perlse
neurotickyacute mechanismus pomociacute něhož vtělujeme do naacutes
samotnyacutech vzory postoje způsoby činnostiacute a myšleniacute ktereacute nejsou
ve skutečnosti naše
ADŽAJA (AJAYA) Swami Psychoterapie Vyacutechodu a Zaacutepadu Sjednocujiacuteciacute paradigma Praha Chvojkovo nakladatelstviacute 2000 194 s ISBN 80-86183-18-1 s 98 ndash 99
Provokovanaacute projekce se využiacutevaacute na identifikaci projekčniacutech mechanismů u pacienta prostřednictviacutem konotaciacute i v tzv Rorschachovyacutech skvrnaacutech (pacient popisuje co podle něj zobrazujiacute utajenou informaciacute pro vetšinu pacientů zůstavaacute že terapeut ukazuje každeacutemu pacientovi vždy ty stejneacute předlohy ndash logickou recepčniacute reakciacute toho kdo to odhaliacute hned by bylo řiacutect bdquoty skvrny nezobrazujiacute nic ndash zajiacutemaacute vaacutes jen jakyacute vyacuteznam jim přiřadiacutemldquo)
VALČEK Peter Neviditeľnyacute horizont civilizaacutecie In Slovo ndash Roč 4 (2002) č 24 s 10 ndash 11
Kořeny neurotickeacuteho mechanismu vklaacutedaniacute ciziacutech vyacuteznamů můžeme hledat v intenzitě argumentace pro daneacute meacutedium pro danou situaci Člověk zavřenyacute v kabině sveacuteho auta se ohlušuje jednotvaacuterniacutem hlukem ze sveacuteho autoraacutedia CDmp3 přehraacutevače ne kvůli tomu aby neslyšel zvuk motoru ale proto aby se ani na chviacuteli neodpojil od uměleacute reality meacutediiacute multimediaacutelniacuteho světa ndash aby si ji ustavičně bdquozpřiacutetomňoval a na niacute participovalldquo
Tahle deformace je deformaciacute fatickeacute funkce komunikace
Projekci takeacute chybiacute vlastniacute pojmovaacute řeč podstatou projekce je zamlženiacute zneviditelněniacute zneprůhledněniacute označovaneacuteho
Sigmund Freud považoval projekci za obrannyacute mechanismus psychiky kteryacute posouvaacute nechtěneacute nebo nezpracovaneacute (nebo přiacuteliš intenzivniacute) obsahy do nevědomiacute virtuaacutelně se jich zbavuje a promiacutetaacute je do psychiky jinyacutech
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 85
Interjekce je zkratkovitaacute až zkratovaacute symbolizace udalostiacute jejich mimetickyacutemi naacutehradkami jsou to přechody zkracujiacuteciacute cestu aktuaacutelniacute kombinatorice vyacuteznamu P Valček uvaacutediacute že klasickou formu seacutemantickeacute interjekce jako kondenzačniacuteho mechanismu vysvětlil S Freud v sovislosti s analogiiacute mezi vtipem a snem Zdrojem sociativniacutech efektů humoru a takeacute intrapsychickeacute magičnosti snu je vždy kraacutetkeacute spojeniacute prvků z různyacutech seacutemantickyacutech uacuterovniacute (kondenzujiacuteciacute interjekce zhuštěniacute Verdichtung ndash mechanismus takoveacuteho konstruovaacuteniacute vyacuteznamu je popsanyacute jako snovaacute suspenze)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 126
Atributivniacute seacutemantizace atributivniacute vyacuteznam ndash přiřazovaacuteniacute
vyacuteznamu argumentace pro bez ohledu na celostniacute strukturu
atribuce jsou popsaacuteny v kognitivniacute psychologii a vysvětlujiacute
mechanismus difuze vzaacutejemneacuteho vniacutemaacuteniacute motivace chovaacuteniacute
nebo činnosti založenyacute na tendenci člověka přisuzovat aktem
vyacutesledkem uacutespěchem neuacutespěchem určiteacute situačně zvoleneacute
vnějšiacute i vnitřniacute přiacutečiny
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 103 ndash 104
bull datasexualita ndash posedlost daty
Komunikačniacute (nelaacutetkovaacute) zaacutevislost nebo moacutedniacute kulturniacute trend
bull meacutedium = seacutemiotickyacute produkt uvaacutedějiacuteciacute do jineacuteho stavu vědomiacutereality
bull meacutedium způsobuje extenzi schopnosti ale pak i amputaci
bull (digitalizace informaciacute ndash bryacutele ndash Hubblův teleskop - dron ztratiacuteme schopnost čiacutest a rozlišovat znaky)
bull človek robot ndash kyborg transhumanizmus a technokracie
bull kultivace přiacutejemce v mediaacutelniacute realitě a poruchy přiacutejmu
Šablona pro předsevzetiacute 2014 - DOWNLOAD
Chcete taky ziacuteskat životniacute data a vědět jak si na tom stojiacutete
Staacutehněte si šablonu kterou jsem vytvořil pro rok 2014 včetně vysvětlivek a prvniacuteho předvypněneacuteho měsiacutece Během pěti minut nahradiacutete meacute ciacutele za sveacute a můžete začiacutet svůj prvniacute datasexuaacutelniacute rok
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoJsou totaacutelně k ničemu Že je lidi nedodržiacute většinou vědiacute už v
momentě kdy si je uklaacutedajiacute Ještě horšiacute ale je že i kdyby je dodržet
chtěli na konci roku nedokaacutežiacute vyhodnotit jestli uspěli Proto jsem na
novoročniacute predsevzetiacute šel loni jinak S daty a Excelem Diacuteky tomu
viacutem že jedno se mi podařilo splnit na 88 ldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoDiacuteky datům jsem si nicmeacuteně v posledniacute čtvrtině roku uvědomil jak
na tom jsem a naordinoval si každyacute viacutekend alespoň jeden volnyacute den
Což lze pěkně vidět na vizualizaci Stejně jako to že jsem loni měl
dvě obdobiacute kdy jsem jel měsiacutec v kuseldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoTrue datasexuals however will not stop at just collecting and recording bits of data from the Web They are obsessively driven to use a proliferating number of mobile devices and apps to make data-grooming a reality
-
Opravdoviacute datasexualoveacute se nezastaviacute u sbiacuteraacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute bitů dat z webu Jsou posedle pohaacuteněny použiacutevat celou řadu množiacuteciacutech se mobilniacutech zařiacutezeniacute a aplikaciacute aby se jejich peacuteče o uacutedaje stala realitouldquo
Basulto Dominic Meet the Urban Datasexual
In bigthinkcom 16 4 2012 Dostupneacute elektronicky na
httpbigthinkcomendless-innovationmeet-the-urban-datasexual
social media analyst Dominic Basulto describes datasexuals as individuals who ldquoare relentlessly digital They obsessively record everything about their personal lives and they think data is sexyhellipTheir livesmdashfrom a data perspective at leastmdashare perfectly groomedrdquo
Sociaacutelniacute meacutedia analytik Dominic Basulto popisuje datasexuaacutely jako jednotlivce kteřiacute bdquojsou neuacutenavně digitaacutelniacute Posedle zaznamenaacutevajiacute vše o osobniacutem životě a mysliacute si že data jsou sexy Jejich životy jsou přinejmenšiacutem z hlediska dat perfektně upraveneacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies
6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na
httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
I think a large component of social media usage is the concept of tracking As McFedries explains specifically when it comes to a datasexual everything online is a numbers game Individuals in the digital realm obsess about how many likes their profile picture has received and how this number compares to their fellow Facebook users This same idea can be applied to Twitter Instagram or any other social media platform Itrsquos the idea that a single number defines your social status and level of popularity Someone with 50 profile picture likes is obviously so much cooler than someone with 15 right In reality we all know that the number of likes we receive of the number of Facebook friends we have doesnrsquot actually reflect our social standing in the world It does however alter the way others perceive us
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Mysliacutem že velkaacute součaacutest využitiacute sociaacutelniacutech meacutediiacute je koncept sledovaacuteniacute Jak McFedries vysvětluje zvlaacuteště když přijde na datasexuaacutely vše on-line je hra čiacutesel Jednotlivci v digitaacutelniacute fascinaci sniacute o tom kolik maacute raacuted maacute jejich profilovyacute obraacutezek lajků a způsobu jakyacutem toto čiacuteslo srovnaacutevats ostatniacutemi uživateli Facebooku Stejnyacute naacutepad může byacutet aplikovaacuten na Twitter Instagram nebo jineacute sociaacutelniacute mediaacutelniacute platformy Je to myšlenka že jedno čiacuteslo definuje vaše sociaacutelniacute postaveniacute a uacuteroveň popularity Někdo s 50 obraacutezkami v profilu je samozřejmě tolik atraktivnějšiacute než někdo s 15 že Ve skutečnosti všichni viacuteme že počet lajků od přaacutetel na Facebooku neniacute ve skutečnosti naše společenskeacute postaveniacute ve světě Nicmeacuteně měniacute to způsob jak naacutes ostatniacute vniacutemajiacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Děkuji za pozornost
PhDr Peter Jan Kosmaacutely PhD
V přiacutepadě nejasnostiacute mě kontaktujte na kosmalyvip-vscz
Kognitivniacute věda
bull Kognitivniacute věda je transdisciplinaacuterniacute obor kteryacute se věnuje studiu procesů ziacuteskaacutevaacuteniacute a využiacutevaacuteniacute znalostiacute myšleniacute učeniacute a rozhodovaacuteniacute nejen u lidiacute ale i u uměle vytvořenyacutech systeacutemů K tomuto studiu využiacutevaacute vyacutesledky vyacutezkumů i metody mnoha vědeckyacutech oborů (např filozofie antropologie lingvistiky psychologie informatiky kybernetiky biologie neurověd informačniacute vědy) Ciacutelem kognitivniacute vědy je tyto poznatky z jednotlivyacutech oborů sjednotit a propojit a nahliacutežet na ně v širokeacutem kontextu Vyacutesledkem zkoumaacuteniacute pak maacute byacutet komplexniacute pohled na vyacuteše zmiacuteněneacute procesy a lepšiacute porozuměniacute tomu jak probiacutehajiacute Aplikaciacute poznatků kognitivniacute vědy může byacutet počiacutetačoveacute modelovaacuteniacute jednotlivyacutech kognitivniacutech procesů či složitějšiacutech struktur simulujiacuteciacutech lidskeacute myšleniacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull kognitivniacute hexagram zobrazuje šest oborů spolupracujiacuteciacutech v raacutemci kognitivniacute vědy
Vztahy mezi discipliacutenami
kognitivniacute vědy v roce 1978
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle MILLER George A The cognitive revolution a historical perspective Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 3 s 141-144 ISSN 1364-6613
Kognitivniacute věda
bull vzaacutejemnaacute interakce
bull a součinnost
bull v raacutemci kognitivniacute vědy
Kognitivniacute věda
obory a podobory
ktereacute se na niacute podiacutelejiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle HAVEL Ivan M Věda o duši Vesmiacuter 2000 roč 79 č 7 s 363 ISSN 0042-4544
Kognitivniacute věda
Počaacutetky kognitivniacute vědy byly ovlivněny pracemi z oblasti raneacute
kybernetiky ve 30 a 40 letech např Warrena McCullocha a Waltera
Pitse kteřiacute se snažili porozumět zaacutesadaacutem organizace znalostiacute v mysli a
vytvořili prvniacute varianty vyacutepočetniacutech modelů inspirovanyacutech strukturou
biologickyacutech neuronovyacutech siacutetiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
Důležityacute přiacutenos znamenal vyacutevoj na poli teorie algoritmů a digitaacutelniacutech
počiacutetačů ve 40 a 50 letech zejmeacutena praacutece Alana Turinga a Johna
von Neumanna Von Neumannova architektura počiacutetače byla pro
kognitivniacute vědu vyacuteznamnaacute jako krok ve vyacutevoji vyacutezkumneacuteho naacutestroje
(počiacutetače) i jako metafora mezi strojovyacutem a lidskyacutem myšleniacutem Půdu
pro noveacute myšlenky v oblasti experimentaacutelniacute psychologie připravil
odklon od behaviorismu (kteryacute ignoroval některeacute otaacutezky ohledně
lidskeacuteho myšleniacute jako představivost jazyk či řešeniacute probleacutemů)
reprezentovanyacute např pracemi Noama Chomskeacuteho či Karla Spencera
Lashleyho
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Podobu vědniacute discipliacuteny ziacuteskala v polovině sedmdesaacutetyacutech let kdy vznikla Společnost pro kognitivniacute vědu (Cognitive Science Society) a byl založen časopis Cognitive Science
bull Za zakladatele či průkopniacuteky kognitivniacute vědy lze považovat tyto osobnosti George Miller John McCarthy Marvin Minski Allen Newell Herbert Simon Noam Chomsky
bull Prvniacute z nich psycholog G Miller ve sveacutem člaacutenku z roku 19566 poukaacutezal na omezeniacute lidskeacute mysli (např kapacitu kraacutetkodobeacute paměti) a vyjaacutedřil domněnku že tato omezeniacute jsou v mysli vyřešena pomociacute mentaacutelniacutech reprezentaciacute ktereacute informace zaznamenaacutevajiacute po malyacutech daacutevkaacutech K zakoacutedovaacuteniacute a dekoacutedovaacuteniacute informace jsou pak zapotřebiacute mentaacutelniacute procesy
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Uacutestředniacute hypoteacutezou kognitivniacute vědy kteraacute je dostatečně obecnaacute aby zastřešila všechny současneacute teoretickeacute přiacutestupy v raacutemci kognitivniacute vědy je komputačněreprezentativniacute uchopeniacute mysli (CRUM ndash Computational-Representational Understanding of Mind)
bull Podle tohoto přiacutestupu lze lidskeacute myšleniacute nejleacutepe pochopit a vysvětlit pomociacute reprezentujiacuteciacutech struktur v mysli a vyacutepočetniacutech procedur ktereacute operujiacute na těchto strukturaacutech CRUM využiacutevaacute jak analogii s fungovaacuteniacutem počiacutetače (datoveacute struktury ndash mentaacutelniacute reprezentace algoritmy ndash vyacutepočetniacute procedury běh programu ndash myšleniacute) tak i analogii se strukturou mozku (konekcionistickyacute přiacutestup ndash neurony a jejich propojeniacute hrajiacute roli datovyacutech struktur a nervoveacute vzruchy jsou analogiiacute algoritmů)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
V současnosti podle Thagarda (2001) existuje šest hlavniacutech teoretickyacutech přiacutestupů k vysvětleniacute povahy reprezentaciacute a vyacutepočetniacutech procedur (modelovaacuteniacute myšleniacute) ndash logika pravidla pojmy představy analogie a konekcionistickeacute siacutetě
bull Dalšiacute přiacutestup kteryacute se uplatňuje v raacutemci experimentaacutelniacute robotiky a uměleacuteho života vysvětluje kognici jako vzaacutejemnou interakci těla agenta a okolniacuteho prostřediacute Umělyacute život (artificial life alife) se snažiacute porozumět zaacutekladniacutem obecnyacutem vlastnostem živyacutech systeacutemů pomociacute vyvolaacuteniacute přirozeneacuteho chovaacuteniacute v softwaru hardwaru a biochemickyacutech sloučeninaacutech Studium zaacutekladniacutech abstraktniacutech vlastnostiacute živyacutech systeacutemů např nezaacutevisleacuteho adaptivniacuteho a inteligentniacuteho chovaacuteniacute tvořiacute styčnou plochu mezi umělyacutem životem a kognitivniacute vědou (Bedau 2003)
THAGARD Paul Cognitive Science In Edward N Zalta (ed) Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] Fall 2009 Edition Stanford Stanford University Center for the Study of Language and Information The Metaphysics Research Lab copy 2007 first publ Mon Sep 23 1996 substantive rev Mon Apr 30 2007 [cit 2009-12-03] Dostupnyacute z WWW lthttpplatostanfordeduarchivesfall2009entriescognitive-sciencegt ISSN 1095-5054
BEDAU Mark A Artificial life organization adaptation and complexity from the bottom up Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 11 s 505-512 ISSN 1364-6613
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Vyacutezkumneacute metody použiacutevaneacute kognitivniacute vědou jsou velmi různorodeacute a využiacutevajiacute např metody vychaacutezejiacuteciacute z psychologie neurověd počiacutetačoveacute vědy a systeacutemoveacute teorie Přiacutekladem jsou experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute mozkoveacute zobrazovaciacute metody vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute neurobiologickeacute metody
bull Experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute (reakčniacute doba psychofyzickeacute odpovědi sledovaacuteniacute pohledu) mozkoveacute zobrazovaciacute metody (PET EEG fMRI optickeacute zobrazovaacuteniacute MEG) vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute (symbolickeacute modelovaacuteniacute modely konekcionistickyacutechneuronaacutelniacutech siacutetiacute fyzickeacute dynamickeacute systeacutemy) neurobiologickeacute metody (přiacutemaacute stimulace mozku sledovaacuteniacute jedneacute buňky zviacuteřeciacute modely)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Neuromarketing
Neuromarketing ndash Wikipedie
Neuromarketing studuje funkce mozku při rozhodovaacuteniacute o koupi produktu httpcswikipediaorgwikiNeuromarketing
httpwwwgreenbookblogorgwp-contentuploads201312Neuromarketingjpg
Neuromarketing
Biometrickeacute metody dokaacutežou poskytnout vodiacutetka k hlubšiacutemu pochopeniacute spotřebitelskeacuteho chovaacuteniacute Poodhaliacute co zaacutekazniacutek skutečně ciacutetiacute na co a jak skutečně reaguje při kontaktu s konkreacutetniacutemi stimuly Zaacutekazniacutekovy vědomeacute deklarace jsou sice důležiteacute ale většinou neodraacutežejiacute jeho reaacutelneacute chovaacuteniacute Na jednu stranu je to zapřiacutečiněno tiacutem že podstatnaacute čaacutest mentaacutelniacutech procesů zaacutekazniacuteka se děje nevědomě přestože majiacute přiacutemyacute vliv na jeho chovaacuteniacute včetně rozhodovaciacutech procesů brand preferenciacute loajality a odhadů Na druhou stranu zde u mnoha procesů funguje vlastniacute zaacutekazniacutekova bdquoautocenzuraldquo kterou dobře ilustruje naacutesledujiacuteciacute přiacuteklad testu očniacute kamerou Zaacutekazniacuteci si zkraacutetka o sobě některeacute věci nejsou schopni uvědomovat a už vůbec naacutem o nich povědět
Jesenskyacute Daniel Neuromarketingoveacute vyacutezkumneacute metody v miacutestě prodeje In MediaGurucz 1362012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201206neuromarketingove-vyzkumne-metody-v-miste-prodejeUyzaSqyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Jak se daacute neuromarketing smysluplně využiacutet Mezi prvniacute a nejčastěji zmiňovaneacute vlaštovky patřiacute praacutece Reada Montague z roku 2004 srovnaacutevajiacuteciacute vniacutemaacuteniacute Pepsi-Coly a Coca-Coly bez znalosti značky naacutepoje (blind test) oproti konzumaci naacutepoje se znalostiacute značky Při testech byly zkoumaacuteny mozkoveacute oblasti konzumentů limonaacuted
Při konzumaci Pepsi byla při pitiacute aktivniacute oblast mozku spojenaacute s pocity odměn chutiacute ndash a to i když zkoumaneacute osoby znaly značku naacutepoje Oproti tomu u Coca Coly byla zaznamenaacutena činnost v předniacute čaacutesti čelniacuteho laloku oblasti spojeneacute s vědomyacutemi preferencemi city nebo osobou samotnou pouze v přiacutepadě kdy konzumenti znali značku naacutepoje Read Montague to komentoval přiacuteznačně bdquoPepsi vyhraacutevaacute mnoho chuťovyacutech testů ale Coca-Cola se prodaacutevaacute leacutepe protože lideacute jsou podvědomě ovlivněni jejiacute image ndash full of life Ale (doposud) to nikdo nezměřilldquo
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Společnost Mindlab joint-venture automobilky Daimler Benz a univerzity v Ulmu zase paacutetrala po přiacutečinaacutech faktu že sportovniacute auta jsou pro zaacutekazniacuteky viacutece atraktivniacute nežli MPV nebo hatchbacky Zjistili že i sporťaacuteky jsou spojeneacute s mozkovyacutemi centry kteraacute se jinak zapojujiacute při užitiacute čokolaacutedy drog nebo při sexu
V kuloaacuterech se špitaacute že velkeacute FMCG koncerny typu PampG využiacutevajiacute neuromarketing pro praacuteci v oblasti packagingu Idea takoveacuteho zaacuteměru je zřejmaacute pohledem do hlavy spotřebitele snadno zjistiacuteme zda se mu při pohledu na konkreacutetniacute obal vyacuterobku aktivujiacute oblasti mozku spojeneacute s emocemi nebo zda spiacuteše vědomě zpracovaacutevaacute racionaacutelniacute informace
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Praha - Noveacute mlyacuteny Google Earth Nahraacuteno 18 1 2011 dostupneacute elektronicky na httpwwwpano ramiocomphoto46737351 mBank spustila teaser na internetoveacute bankovnictviacute In Mediagurucz 7 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediaguruczwp-contentuploads201402mBankjpg a Chuchvalcovaacute Jana Nejsme jako oni hlaacutesajiacute v novyacutech reklamaacutech hned čtyři banky In MarketingSalestydencz 4 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpmarketingsalestydenczrubrikymarketingnejsme-jako-oni-hlasaji-v-novych-reklamach-hned-ctyri-banky_297128html
Catellovy zaacutekony charakterizujiacute interakci prostřediacute a vrozenyacutech
danyacutech dispozic jedince ndash jejich kongruence (průnik) umožňuje
propagaci a mystifikaci využiacutet sveacute prostředky naplno ndash od doby kdy
se zjistilo že prostřediacute jednotlivce se daacute manipulovat byla do toho
zapojena mystifikace a propagace nějakeacute ideologie ndash a systeacutem
kteryacute se zde vyviacutejiacute je marketingovyacute systeacutem
VALČEK P Slovniacutek literaacuternej teoacuterie Bratislava Literaacuterne informačneacute centrum 2006 351 s ISBN 80-89222-09-9
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon vtiskovaacuteniacute ndash prostřediacute maacute při tvorbě oblastiacute kongruence zaacutesadniacute vyacuteznam vnucuje vrozenyacutem dispoziciacutem sveacute podmiacutenky
Zaacutekazniacutek vstupuje do prostřediacute supermarketu a to se na něj snažiacute působit nejrůznějšiacutemi způsoby na uacuterovni uspořaacutedaacuteniacute i různyacutemi pomocnyacutemi prostředky manipulovaacuteniacutem mystifikaciacute a iluziacute Hledajiacuteciacute se v prvniacutech vteřinaacutech snažiacute zorientovat ocitaacute se v situaci hledaacuteniacute a nachaacutezeniacute nejelementaacuternějšiacutech recepčniacutech naacutevodů Po tom jako se zorientuje pochopiacute a zvaacutežiacute předklaacutedanou možnost rozhodne se vkročit a uacutečastnit se
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon pomocnyacutech prostředků ndash prostřediacute ovlivňuje vrozeneacute dispozice (intelekt) pomocnyacutemi prostředky ndash až do 20
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na můj intelekt a krabička cigaret nebo sladkosti u pokladny mi pomaacutehajiacute nezapomenout na důležitou součaacutest naacutekupu
bull zaacutekon tlaku k biosociaacutelniacutemu průměru ndash v prostřediacute je s jedincem jednaacuteno jako s reprezentantem stereotypů ndash je to konstitutivniacute mechanismus mystifikace
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na mou osobnost bez ohledu na vzdělaacuteniacute zkušenosti sociaacutelniacute rodinneacute pracovniacute postaveniacute je každeacutemu předklaacutedaacuten stejnyacute produkt ndash supermarketovaacute demokracie rovnost spotřebitelů je bohužel vyacutesledkem procesu kteryacute neniacute spojen s lidskou činnostiacute je to proces strojoveacute vyacuteroby strojoveacuteho přiacutejmu systeacutem produkce a konzumu
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon determinace oblasti ndash prostřediacute přiacutemo působiacute na určiteacute oblasti (kvality) určuje jistou miacuteru toho co se projeviacute
V supermarketu mi v pozadiacute hraje hudba nerozptyluji se tak okolniacutemi zvuky okolitniacute mluvou Světla hudba prostor ndash všechno působiacute na meacute bdquospotřebitelskeacute chovaacuteniacuteldquo soubor charakteristik stereotypů a reprezentaciacute ktereacute sem ziacuteskal vstupem do supermarketu
bull zaacutekon zvlaacuteštniacute vazby ndash prostřediacute ovlivňuje zvlaacuteštniacute vazby na objekty ndash třeba důvěra je vztah kteryacute vznikaacute a buduje se mezi lidmi lideacute pak legitimizovali i důvěru v instituce sociaacutelniacute řaacutedy a v dnešniacute době dokonce i důveru (překonaacuteniacute interdikce) v diplastie typu probleacutem dihydrogeacutenmonoxidu Zaacutekonem zvlaacuteštniacute vazby se daacute vysvětlit interdikce (po)slušnosti kterou tak často systeacutemy vyžadujiacute (třeba recepčniacute poslušnost ndash preferovanou recepci produktu)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Přenos a druhy reprezentaciacute
Reprezentace ndash opakovaneacute zpřiacutetomněniacute zobrazeniacute předvaacuteděniacute je symbolickyacute mechanismus konstruovaacuteniacute (mediaacutelniacutech) objektů a souvisiacute s reprezentativnostiacute souborem charakteristik nevyhnutelnyacutem k tomuto symbolickeacutemu procesu
Re-prezentovaacuteniacute je předvaacuteděniacute určityacutech pohledů na sociaacutelniacute skupiny ndash jež se pak přiacutejemce učiacute přijiacutemat jako bdquosamozřejmeacuteldquo bdquonormaacutelniacuteldquo (o tom viacutece vypoviacutedaacute analyacuteza přiacutejmu a zakoacutedovaacuteniacute ideologie do mediovaneacuteho sděleniacute ndash Stuart Hall)
Typ je druh reprezentace vlastniacute zobrazovaciacutemu systeacutemu ndash uměniacute V literaacuterniacute produkci je to literaacuterniacute postava (chronotop) charakterizovaacutena tiacutem co reprezentuje Typy jsou detailně propracovaneacute ačkoli zpravidla neexistujiacute v reaacutelneacutem světe na rozdiacutel od stereotypů ndash zjednodušenyacutech reprezentaciacute deformujiacuteciacutech svou předlohu stereotyp vznikaacute zaacuteměrem a opakovanou reprezentaciacute Kriteacuteriem pro přenos vyacuteznamu jsou rozpoznatelnost reprezentativnost atraktivita
Archetypy jsou hluboce zakořeněneacute typy vyjadřujiacute představy viacutery
hodnoty předsudky opraacutevněniacute S archetypaacutelniacutemi a stereotypniacutemi
reprezentacemi v mediaacutelniacute realitě je spojeneacute riziko (nebo pro
marketing vyacutehoda) nekritickeacute fixace ta je totiž přirozenyacutem
důsledkem imagemakingu budovaacuteniacute a posilovaacuteniacute image značky
budovaacuteniacute vztahu ke značce stejně přirozenyacutem jako davovaacute
psychoacuteza kteraacute zaacutekonitě nastane po skolabovaacuteniacute přiacuteslušneacuteho
systeacutem a jeho meacutedia (např po krachu velkeacute společnosti banky)
Přenosem dochaacuteziacute k introjekci co je podle gestaltistu Fritza Perlse
neurotickyacute mechanismus pomociacute něhož vtělujeme do naacutes
samotnyacutech vzory postoje způsoby činnostiacute a myšleniacute ktereacute nejsou
ve skutečnosti naše
ADŽAJA (AJAYA) Swami Psychoterapie Vyacutechodu a Zaacutepadu Sjednocujiacuteciacute paradigma Praha Chvojkovo nakladatelstviacute 2000 194 s ISBN 80-86183-18-1 s 98 ndash 99
Provokovanaacute projekce se využiacutevaacute na identifikaci projekčniacutech mechanismů u pacienta prostřednictviacutem konotaciacute i v tzv Rorschachovyacutech skvrnaacutech (pacient popisuje co podle něj zobrazujiacute utajenou informaciacute pro vetšinu pacientů zůstavaacute že terapeut ukazuje každeacutemu pacientovi vždy ty stejneacute předlohy ndash logickou recepčniacute reakciacute toho kdo to odhaliacute hned by bylo řiacutect bdquoty skvrny nezobrazujiacute nic ndash zajiacutemaacute vaacutes jen jakyacute vyacuteznam jim přiřadiacutemldquo)
VALČEK Peter Neviditeľnyacute horizont civilizaacutecie In Slovo ndash Roč 4 (2002) č 24 s 10 ndash 11
Kořeny neurotickeacuteho mechanismu vklaacutedaniacute ciziacutech vyacuteznamů můžeme hledat v intenzitě argumentace pro daneacute meacutedium pro danou situaci Člověk zavřenyacute v kabině sveacuteho auta se ohlušuje jednotvaacuterniacutem hlukem ze sveacuteho autoraacutedia CDmp3 přehraacutevače ne kvůli tomu aby neslyšel zvuk motoru ale proto aby se ani na chviacuteli neodpojil od uměleacute reality meacutediiacute multimediaacutelniacuteho světa ndash aby si ji ustavičně bdquozpřiacutetomňoval a na niacute participovalldquo
Tahle deformace je deformaciacute fatickeacute funkce komunikace
Projekci takeacute chybiacute vlastniacute pojmovaacute řeč podstatou projekce je zamlženiacute zneviditelněniacute zneprůhledněniacute označovaneacuteho
Sigmund Freud považoval projekci za obrannyacute mechanismus psychiky kteryacute posouvaacute nechtěneacute nebo nezpracovaneacute (nebo přiacuteliš intenzivniacute) obsahy do nevědomiacute virtuaacutelně se jich zbavuje a promiacutetaacute je do psychiky jinyacutech
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 85
Interjekce je zkratkovitaacute až zkratovaacute symbolizace udalostiacute jejich mimetickyacutemi naacutehradkami jsou to přechody zkracujiacuteciacute cestu aktuaacutelniacute kombinatorice vyacuteznamu P Valček uvaacutediacute že klasickou formu seacutemantickeacute interjekce jako kondenzačniacuteho mechanismu vysvětlil S Freud v sovislosti s analogiiacute mezi vtipem a snem Zdrojem sociativniacutech efektů humoru a takeacute intrapsychickeacute magičnosti snu je vždy kraacutetkeacute spojeniacute prvků z různyacutech seacutemantickyacutech uacuterovniacute (kondenzujiacuteciacute interjekce zhuštěniacute Verdichtung ndash mechanismus takoveacuteho konstruovaacuteniacute vyacuteznamu je popsanyacute jako snovaacute suspenze)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 126
Atributivniacute seacutemantizace atributivniacute vyacuteznam ndash přiřazovaacuteniacute
vyacuteznamu argumentace pro bez ohledu na celostniacute strukturu
atribuce jsou popsaacuteny v kognitivniacute psychologii a vysvětlujiacute
mechanismus difuze vzaacutejemneacuteho vniacutemaacuteniacute motivace chovaacuteniacute
nebo činnosti založenyacute na tendenci člověka přisuzovat aktem
vyacutesledkem uacutespěchem neuacutespěchem určiteacute situačně zvoleneacute
vnějšiacute i vnitřniacute přiacutečiny
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 103 ndash 104
bull datasexualita ndash posedlost daty
Komunikačniacute (nelaacutetkovaacute) zaacutevislost nebo moacutedniacute kulturniacute trend
bull meacutedium = seacutemiotickyacute produkt uvaacutedějiacuteciacute do jineacuteho stavu vědomiacutereality
bull meacutedium způsobuje extenzi schopnosti ale pak i amputaci
bull (digitalizace informaciacute ndash bryacutele ndash Hubblův teleskop - dron ztratiacuteme schopnost čiacutest a rozlišovat znaky)
bull človek robot ndash kyborg transhumanizmus a technokracie
bull kultivace přiacutejemce v mediaacutelniacute realitě a poruchy přiacutejmu
Šablona pro předsevzetiacute 2014 - DOWNLOAD
Chcete taky ziacuteskat životniacute data a vědět jak si na tom stojiacutete
Staacutehněte si šablonu kterou jsem vytvořil pro rok 2014 včetně vysvětlivek a prvniacuteho předvypněneacuteho měsiacutece Během pěti minut nahradiacutete meacute ciacutele za sveacute a můžete začiacutet svůj prvniacute datasexuaacutelniacute rok
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoJsou totaacutelně k ničemu Že je lidi nedodržiacute většinou vědiacute už v
momentě kdy si je uklaacutedajiacute Ještě horšiacute ale je že i kdyby je dodržet
chtěli na konci roku nedokaacutežiacute vyhodnotit jestli uspěli Proto jsem na
novoročniacute predsevzetiacute šel loni jinak S daty a Excelem Diacuteky tomu
viacutem že jedno se mi podařilo splnit na 88 ldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoDiacuteky datům jsem si nicmeacuteně v posledniacute čtvrtině roku uvědomil jak
na tom jsem a naordinoval si každyacute viacutekend alespoň jeden volnyacute den
Což lze pěkně vidět na vizualizaci Stejně jako to že jsem loni měl
dvě obdobiacute kdy jsem jel měsiacutec v kuseldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoTrue datasexuals however will not stop at just collecting and recording bits of data from the Web They are obsessively driven to use a proliferating number of mobile devices and apps to make data-grooming a reality
-
Opravdoviacute datasexualoveacute se nezastaviacute u sbiacuteraacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute bitů dat z webu Jsou posedle pohaacuteněny použiacutevat celou řadu množiacuteciacutech se mobilniacutech zařiacutezeniacute a aplikaciacute aby se jejich peacuteče o uacutedaje stala realitouldquo
Basulto Dominic Meet the Urban Datasexual
In bigthinkcom 16 4 2012 Dostupneacute elektronicky na
httpbigthinkcomendless-innovationmeet-the-urban-datasexual
social media analyst Dominic Basulto describes datasexuals as individuals who ldquoare relentlessly digital They obsessively record everything about their personal lives and they think data is sexyhellipTheir livesmdashfrom a data perspective at leastmdashare perfectly groomedrdquo
Sociaacutelniacute meacutedia analytik Dominic Basulto popisuje datasexuaacutely jako jednotlivce kteřiacute bdquojsou neuacutenavně digitaacutelniacute Posedle zaznamenaacutevajiacute vše o osobniacutem životě a mysliacute si že data jsou sexy Jejich životy jsou přinejmenšiacutem z hlediska dat perfektně upraveneacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies
6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na
httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
I think a large component of social media usage is the concept of tracking As McFedries explains specifically when it comes to a datasexual everything online is a numbers game Individuals in the digital realm obsess about how many likes their profile picture has received and how this number compares to their fellow Facebook users This same idea can be applied to Twitter Instagram or any other social media platform Itrsquos the idea that a single number defines your social status and level of popularity Someone with 50 profile picture likes is obviously so much cooler than someone with 15 right In reality we all know that the number of likes we receive of the number of Facebook friends we have doesnrsquot actually reflect our social standing in the world It does however alter the way others perceive us
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Mysliacutem že velkaacute součaacutest využitiacute sociaacutelniacutech meacutediiacute je koncept sledovaacuteniacute Jak McFedries vysvětluje zvlaacuteště když přijde na datasexuaacutely vše on-line je hra čiacutesel Jednotlivci v digitaacutelniacute fascinaci sniacute o tom kolik maacute raacuted maacute jejich profilovyacute obraacutezek lajků a způsobu jakyacutem toto čiacuteslo srovnaacutevats ostatniacutemi uživateli Facebooku Stejnyacute naacutepad může byacutet aplikovaacuten na Twitter Instagram nebo jineacute sociaacutelniacute mediaacutelniacute platformy Je to myšlenka že jedno čiacuteslo definuje vaše sociaacutelniacute postaveniacute a uacuteroveň popularity Někdo s 50 obraacutezkami v profilu je samozřejmě tolik atraktivnějšiacute než někdo s 15 že Ve skutečnosti všichni viacuteme že počet lajků od přaacutetel na Facebooku neniacute ve skutečnosti naše společenskeacute postaveniacute ve světě Nicmeacuteně měniacute to způsob jak naacutes ostatniacute vniacutemajiacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Děkuji za pozornost
PhDr Peter Jan Kosmaacutely PhD
V přiacutepadě nejasnostiacute mě kontaktujte na kosmalyvip-vscz
Kognitivniacute věda
bull kognitivniacute hexagram zobrazuje šest oborů spolupracujiacuteciacutech v raacutemci kognitivniacute vědy
Vztahy mezi discipliacutenami
kognitivniacute vědy v roce 1978
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle MILLER George A The cognitive revolution a historical perspective Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 3 s 141-144 ISSN 1364-6613
Kognitivniacute věda
bull vzaacutejemnaacute interakce
bull a součinnost
bull v raacutemci kognitivniacute vědy
Kognitivniacute věda
obory a podobory
ktereacute se na niacute podiacutelejiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle HAVEL Ivan M Věda o duši Vesmiacuter 2000 roč 79 č 7 s 363 ISSN 0042-4544
Kognitivniacute věda
Počaacutetky kognitivniacute vědy byly ovlivněny pracemi z oblasti raneacute
kybernetiky ve 30 a 40 letech např Warrena McCullocha a Waltera
Pitse kteřiacute se snažili porozumět zaacutesadaacutem organizace znalostiacute v mysli a
vytvořili prvniacute varianty vyacutepočetniacutech modelů inspirovanyacutech strukturou
biologickyacutech neuronovyacutech siacutetiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
Důležityacute přiacutenos znamenal vyacutevoj na poli teorie algoritmů a digitaacutelniacutech
počiacutetačů ve 40 a 50 letech zejmeacutena praacutece Alana Turinga a Johna
von Neumanna Von Neumannova architektura počiacutetače byla pro
kognitivniacute vědu vyacuteznamnaacute jako krok ve vyacutevoji vyacutezkumneacuteho naacutestroje
(počiacutetače) i jako metafora mezi strojovyacutem a lidskyacutem myšleniacutem Půdu
pro noveacute myšlenky v oblasti experimentaacutelniacute psychologie připravil
odklon od behaviorismu (kteryacute ignoroval některeacute otaacutezky ohledně
lidskeacuteho myšleniacute jako představivost jazyk či řešeniacute probleacutemů)
reprezentovanyacute např pracemi Noama Chomskeacuteho či Karla Spencera
Lashleyho
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Podobu vědniacute discipliacuteny ziacuteskala v polovině sedmdesaacutetyacutech let kdy vznikla Společnost pro kognitivniacute vědu (Cognitive Science Society) a byl založen časopis Cognitive Science
bull Za zakladatele či průkopniacuteky kognitivniacute vědy lze považovat tyto osobnosti George Miller John McCarthy Marvin Minski Allen Newell Herbert Simon Noam Chomsky
bull Prvniacute z nich psycholog G Miller ve sveacutem člaacutenku z roku 19566 poukaacutezal na omezeniacute lidskeacute mysli (např kapacitu kraacutetkodobeacute paměti) a vyjaacutedřil domněnku že tato omezeniacute jsou v mysli vyřešena pomociacute mentaacutelniacutech reprezentaciacute ktereacute informace zaznamenaacutevajiacute po malyacutech daacutevkaacutech K zakoacutedovaacuteniacute a dekoacutedovaacuteniacute informace jsou pak zapotřebiacute mentaacutelniacute procesy
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Uacutestředniacute hypoteacutezou kognitivniacute vědy kteraacute je dostatečně obecnaacute aby zastřešila všechny současneacute teoretickeacute přiacutestupy v raacutemci kognitivniacute vědy je komputačněreprezentativniacute uchopeniacute mysli (CRUM ndash Computational-Representational Understanding of Mind)
bull Podle tohoto přiacutestupu lze lidskeacute myšleniacute nejleacutepe pochopit a vysvětlit pomociacute reprezentujiacuteciacutech struktur v mysli a vyacutepočetniacutech procedur ktereacute operujiacute na těchto strukturaacutech CRUM využiacutevaacute jak analogii s fungovaacuteniacutem počiacutetače (datoveacute struktury ndash mentaacutelniacute reprezentace algoritmy ndash vyacutepočetniacute procedury běh programu ndash myšleniacute) tak i analogii se strukturou mozku (konekcionistickyacute přiacutestup ndash neurony a jejich propojeniacute hrajiacute roli datovyacutech struktur a nervoveacute vzruchy jsou analogiiacute algoritmů)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
V současnosti podle Thagarda (2001) existuje šest hlavniacutech teoretickyacutech přiacutestupů k vysvětleniacute povahy reprezentaciacute a vyacutepočetniacutech procedur (modelovaacuteniacute myšleniacute) ndash logika pravidla pojmy představy analogie a konekcionistickeacute siacutetě
bull Dalšiacute přiacutestup kteryacute se uplatňuje v raacutemci experimentaacutelniacute robotiky a uměleacuteho života vysvětluje kognici jako vzaacutejemnou interakci těla agenta a okolniacuteho prostřediacute Umělyacute život (artificial life alife) se snažiacute porozumět zaacutekladniacutem obecnyacutem vlastnostem živyacutech systeacutemů pomociacute vyvolaacuteniacute přirozeneacuteho chovaacuteniacute v softwaru hardwaru a biochemickyacutech sloučeninaacutech Studium zaacutekladniacutech abstraktniacutech vlastnostiacute živyacutech systeacutemů např nezaacutevisleacuteho adaptivniacuteho a inteligentniacuteho chovaacuteniacute tvořiacute styčnou plochu mezi umělyacutem životem a kognitivniacute vědou (Bedau 2003)
THAGARD Paul Cognitive Science In Edward N Zalta (ed) Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] Fall 2009 Edition Stanford Stanford University Center for the Study of Language and Information The Metaphysics Research Lab copy 2007 first publ Mon Sep 23 1996 substantive rev Mon Apr 30 2007 [cit 2009-12-03] Dostupnyacute z WWW lthttpplatostanfordeduarchivesfall2009entriescognitive-sciencegt ISSN 1095-5054
BEDAU Mark A Artificial life organization adaptation and complexity from the bottom up Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 11 s 505-512 ISSN 1364-6613
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Vyacutezkumneacute metody použiacutevaneacute kognitivniacute vědou jsou velmi různorodeacute a využiacutevajiacute např metody vychaacutezejiacuteciacute z psychologie neurověd počiacutetačoveacute vědy a systeacutemoveacute teorie Přiacutekladem jsou experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute mozkoveacute zobrazovaciacute metody vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute neurobiologickeacute metody
bull Experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute (reakčniacute doba psychofyzickeacute odpovědi sledovaacuteniacute pohledu) mozkoveacute zobrazovaciacute metody (PET EEG fMRI optickeacute zobrazovaacuteniacute MEG) vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute (symbolickeacute modelovaacuteniacute modely konekcionistickyacutechneuronaacutelniacutech siacutetiacute fyzickeacute dynamickeacute systeacutemy) neurobiologickeacute metody (přiacutemaacute stimulace mozku sledovaacuteniacute jedneacute buňky zviacuteřeciacute modely)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Neuromarketing
Neuromarketing ndash Wikipedie
Neuromarketing studuje funkce mozku při rozhodovaacuteniacute o koupi produktu httpcswikipediaorgwikiNeuromarketing
httpwwwgreenbookblogorgwp-contentuploads201312Neuromarketingjpg
Neuromarketing
Biometrickeacute metody dokaacutežou poskytnout vodiacutetka k hlubšiacutemu pochopeniacute spotřebitelskeacuteho chovaacuteniacute Poodhaliacute co zaacutekazniacutek skutečně ciacutetiacute na co a jak skutečně reaguje při kontaktu s konkreacutetniacutemi stimuly Zaacutekazniacutekovy vědomeacute deklarace jsou sice důležiteacute ale většinou neodraacutežejiacute jeho reaacutelneacute chovaacuteniacute Na jednu stranu je to zapřiacutečiněno tiacutem že podstatnaacute čaacutest mentaacutelniacutech procesů zaacutekazniacuteka se děje nevědomě přestože majiacute přiacutemyacute vliv na jeho chovaacuteniacute včetně rozhodovaciacutech procesů brand preferenciacute loajality a odhadů Na druhou stranu zde u mnoha procesů funguje vlastniacute zaacutekazniacutekova bdquoautocenzuraldquo kterou dobře ilustruje naacutesledujiacuteciacute přiacuteklad testu očniacute kamerou Zaacutekazniacuteci si zkraacutetka o sobě některeacute věci nejsou schopni uvědomovat a už vůbec naacutem o nich povědět
Jesenskyacute Daniel Neuromarketingoveacute vyacutezkumneacute metody v miacutestě prodeje In MediaGurucz 1362012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201206neuromarketingove-vyzkumne-metody-v-miste-prodejeUyzaSqyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Jak se daacute neuromarketing smysluplně využiacutet Mezi prvniacute a nejčastěji zmiňovaneacute vlaštovky patřiacute praacutece Reada Montague z roku 2004 srovnaacutevajiacuteciacute vniacutemaacuteniacute Pepsi-Coly a Coca-Coly bez znalosti značky naacutepoje (blind test) oproti konzumaci naacutepoje se znalostiacute značky Při testech byly zkoumaacuteny mozkoveacute oblasti konzumentů limonaacuted
Při konzumaci Pepsi byla při pitiacute aktivniacute oblast mozku spojenaacute s pocity odměn chutiacute ndash a to i když zkoumaneacute osoby znaly značku naacutepoje Oproti tomu u Coca Coly byla zaznamenaacutena činnost v předniacute čaacutesti čelniacuteho laloku oblasti spojeneacute s vědomyacutemi preferencemi city nebo osobou samotnou pouze v přiacutepadě kdy konzumenti znali značku naacutepoje Read Montague to komentoval přiacuteznačně bdquoPepsi vyhraacutevaacute mnoho chuťovyacutech testů ale Coca-Cola se prodaacutevaacute leacutepe protože lideacute jsou podvědomě ovlivněni jejiacute image ndash full of life Ale (doposud) to nikdo nezměřilldquo
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Společnost Mindlab joint-venture automobilky Daimler Benz a univerzity v Ulmu zase paacutetrala po přiacutečinaacutech faktu že sportovniacute auta jsou pro zaacutekazniacuteky viacutece atraktivniacute nežli MPV nebo hatchbacky Zjistili že i sporťaacuteky jsou spojeneacute s mozkovyacutemi centry kteraacute se jinak zapojujiacute při užitiacute čokolaacutedy drog nebo při sexu
V kuloaacuterech se špitaacute že velkeacute FMCG koncerny typu PampG využiacutevajiacute neuromarketing pro praacuteci v oblasti packagingu Idea takoveacuteho zaacuteměru je zřejmaacute pohledem do hlavy spotřebitele snadno zjistiacuteme zda se mu při pohledu na konkreacutetniacute obal vyacuterobku aktivujiacute oblasti mozku spojeneacute s emocemi nebo zda spiacuteše vědomě zpracovaacutevaacute racionaacutelniacute informace
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Praha - Noveacute mlyacuteny Google Earth Nahraacuteno 18 1 2011 dostupneacute elektronicky na httpwwwpano ramiocomphoto46737351 mBank spustila teaser na internetoveacute bankovnictviacute In Mediagurucz 7 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediaguruczwp-contentuploads201402mBankjpg a Chuchvalcovaacute Jana Nejsme jako oni hlaacutesajiacute v novyacutech reklamaacutech hned čtyři banky In MarketingSalestydencz 4 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpmarketingsalestydenczrubrikymarketingnejsme-jako-oni-hlasaji-v-novych-reklamach-hned-ctyri-banky_297128html
Catellovy zaacutekony charakterizujiacute interakci prostřediacute a vrozenyacutech
danyacutech dispozic jedince ndash jejich kongruence (průnik) umožňuje
propagaci a mystifikaci využiacutet sveacute prostředky naplno ndash od doby kdy
se zjistilo že prostřediacute jednotlivce se daacute manipulovat byla do toho
zapojena mystifikace a propagace nějakeacute ideologie ndash a systeacutem
kteryacute se zde vyviacutejiacute je marketingovyacute systeacutem
VALČEK P Slovniacutek literaacuternej teoacuterie Bratislava Literaacuterne informačneacute centrum 2006 351 s ISBN 80-89222-09-9
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon vtiskovaacuteniacute ndash prostřediacute maacute při tvorbě oblastiacute kongruence zaacutesadniacute vyacuteznam vnucuje vrozenyacutem dispoziciacutem sveacute podmiacutenky
Zaacutekazniacutek vstupuje do prostřediacute supermarketu a to se na něj snažiacute působit nejrůznějšiacutemi způsoby na uacuterovni uspořaacutedaacuteniacute i různyacutemi pomocnyacutemi prostředky manipulovaacuteniacutem mystifikaciacute a iluziacute Hledajiacuteciacute se v prvniacutech vteřinaacutech snažiacute zorientovat ocitaacute se v situaci hledaacuteniacute a nachaacutezeniacute nejelementaacuternějšiacutech recepčniacutech naacutevodů Po tom jako se zorientuje pochopiacute a zvaacutežiacute předklaacutedanou možnost rozhodne se vkročit a uacutečastnit se
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon pomocnyacutech prostředků ndash prostřediacute ovlivňuje vrozeneacute dispozice (intelekt) pomocnyacutemi prostředky ndash až do 20
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na můj intelekt a krabička cigaret nebo sladkosti u pokladny mi pomaacutehajiacute nezapomenout na důležitou součaacutest naacutekupu
bull zaacutekon tlaku k biosociaacutelniacutemu průměru ndash v prostřediacute je s jedincem jednaacuteno jako s reprezentantem stereotypů ndash je to konstitutivniacute mechanismus mystifikace
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na mou osobnost bez ohledu na vzdělaacuteniacute zkušenosti sociaacutelniacute rodinneacute pracovniacute postaveniacute je každeacutemu předklaacutedaacuten stejnyacute produkt ndash supermarketovaacute demokracie rovnost spotřebitelů je bohužel vyacutesledkem procesu kteryacute neniacute spojen s lidskou činnostiacute je to proces strojoveacute vyacuteroby strojoveacuteho přiacutejmu systeacutem produkce a konzumu
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon determinace oblasti ndash prostřediacute přiacutemo působiacute na určiteacute oblasti (kvality) určuje jistou miacuteru toho co se projeviacute
V supermarketu mi v pozadiacute hraje hudba nerozptyluji se tak okolniacutemi zvuky okolitniacute mluvou Světla hudba prostor ndash všechno působiacute na meacute bdquospotřebitelskeacute chovaacuteniacuteldquo soubor charakteristik stereotypů a reprezentaciacute ktereacute sem ziacuteskal vstupem do supermarketu
bull zaacutekon zvlaacuteštniacute vazby ndash prostřediacute ovlivňuje zvlaacuteštniacute vazby na objekty ndash třeba důvěra je vztah kteryacute vznikaacute a buduje se mezi lidmi lideacute pak legitimizovali i důvěru v instituce sociaacutelniacute řaacutedy a v dnešniacute době dokonce i důveru (překonaacuteniacute interdikce) v diplastie typu probleacutem dihydrogeacutenmonoxidu Zaacutekonem zvlaacuteštniacute vazby se daacute vysvětlit interdikce (po)slušnosti kterou tak často systeacutemy vyžadujiacute (třeba recepčniacute poslušnost ndash preferovanou recepci produktu)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Přenos a druhy reprezentaciacute
Reprezentace ndash opakovaneacute zpřiacutetomněniacute zobrazeniacute předvaacuteděniacute je symbolickyacute mechanismus konstruovaacuteniacute (mediaacutelniacutech) objektů a souvisiacute s reprezentativnostiacute souborem charakteristik nevyhnutelnyacutem k tomuto symbolickeacutemu procesu
Re-prezentovaacuteniacute je předvaacuteděniacute určityacutech pohledů na sociaacutelniacute skupiny ndash jež se pak přiacutejemce učiacute přijiacutemat jako bdquosamozřejmeacuteldquo bdquonormaacutelniacuteldquo (o tom viacutece vypoviacutedaacute analyacuteza přiacutejmu a zakoacutedovaacuteniacute ideologie do mediovaneacuteho sděleniacute ndash Stuart Hall)
Typ je druh reprezentace vlastniacute zobrazovaciacutemu systeacutemu ndash uměniacute V literaacuterniacute produkci je to literaacuterniacute postava (chronotop) charakterizovaacutena tiacutem co reprezentuje Typy jsou detailně propracovaneacute ačkoli zpravidla neexistujiacute v reaacutelneacutem světe na rozdiacutel od stereotypů ndash zjednodušenyacutech reprezentaciacute deformujiacuteciacutech svou předlohu stereotyp vznikaacute zaacuteměrem a opakovanou reprezentaciacute Kriteacuteriem pro přenos vyacuteznamu jsou rozpoznatelnost reprezentativnost atraktivita
Archetypy jsou hluboce zakořeněneacute typy vyjadřujiacute představy viacutery
hodnoty předsudky opraacutevněniacute S archetypaacutelniacutemi a stereotypniacutemi
reprezentacemi v mediaacutelniacute realitě je spojeneacute riziko (nebo pro
marketing vyacutehoda) nekritickeacute fixace ta je totiž přirozenyacutem
důsledkem imagemakingu budovaacuteniacute a posilovaacuteniacute image značky
budovaacuteniacute vztahu ke značce stejně přirozenyacutem jako davovaacute
psychoacuteza kteraacute zaacutekonitě nastane po skolabovaacuteniacute přiacuteslušneacuteho
systeacutem a jeho meacutedia (např po krachu velkeacute společnosti banky)
Přenosem dochaacuteziacute k introjekci co je podle gestaltistu Fritza Perlse
neurotickyacute mechanismus pomociacute něhož vtělujeme do naacutes
samotnyacutech vzory postoje způsoby činnostiacute a myšleniacute ktereacute nejsou
ve skutečnosti naše
ADŽAJA (AJAYA) Swami Psychoterapie Vyacutechodu a Zaacutepadu Sjednocujiacuteciacute paradigma Praha Chvojkovo nakladatelstviacute 2000 194 s ISBN 80-86183-18-1 s 98 ndash 99
Provokovanaacute projekce se využiacutevaacute na identifikaci projekčniacutech mechanismů u pacienta prostřednictviacutem konotaciacute i v tzv Rorschachovyacutech skvrnaacutech (pacient popisuje co podle něj zobrazujiacute utajenou informaciacute pro vetšinu pacientů zůstavaacute že terapeut ukazuje každeacutemu pacientovi vždy ty stejneacute předlohy ndash logickou recepčniacute reakciacute toho kdo to odhaliacute hned by bylo řiacutect bdquoty skvrny nezobrazujiacute nic ndash zajiacutemaacute vaacutes jen jakyacute vyacuteznam jim přiřadiacutemldquo)
VALČEK Peter Neviditeľnyacute horizont civilizaacutecie In Slovo ndash Roč 4 (2002) č 24 s 10 ndash 11
Kořeny neurotickeacuteho mechanismu vklaacutedaniacute ciziacutech vyacuteznamů můžeme hledat v intenzitě argumentace pro daneacute meacutedium pro danou situaci Člověk zavřenyacute v kabině sveacuteho auta se ohlušuje jednotvaacuterniacutem hlukem ze sveacuteho autoraacutedia CDmp3 přehraacutevače ne kvůli tomu aby neslyšel zvuk motoru ale proto aby se ani na chviacuteli neodpojil od uměleacute reality meacutediiacute multimediaacutelniacuteho světa ndash aby si ji ustavičně bdquozpřiacutetomňoval a na niacute participovalldquo
Tahle deformace je deformaciacute fatickeacute funkce komunikace
Projekci takeacute chybiacute vlastniacute pojmovaacute řeč podstatou projekce je zamlženiacute zneviditelněniacute zneprůhledněniacute označovaneacuteho
Sigmund Freud považoval projekci za obrannyacute mechanismus psychiky kteryacute posouvaacute nechtěneacute nebo nezpracovaneacute (nebo přiacuteliš intenzivniacute) obsahy do nevědomiacute virtuaacutelně se jich zbavuje a promiacutetaacute je do psychiky jinyacutech
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 85
Interjekce je zkratkovitaacute až zkratovaacute symbolizace udalostiacute jejich mimetickyacutemi naacutehradkami jsou to přechody zkracujiacuteciacute cestu aktuaacutelniacute kombinatorice vyacuteznamu P Valček uvaacutediacute že klasickou formu seacutemantickeacute interjekce jako kondenzačniacuteho mechanismu vysvětlil S Freud v sovislosti s analogiiacute mezi vtipem a snem Zdrojem sociativniacutech efektů humoru a takeacute intrapsychickeacute magičnosti snu je vždy kraacutetkeacute spojeniacute prvků z různyacutech seacutemantickyacutech uacuterovniacute (kondenzujiacuteciacute interjekce zhuštěniacute Verdichtung ndash mechanismus takoveacuteho konstruovaacuteniacute vyacuteznamu je popsanyacute jako snovaacute suspenze)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 126
Atributivniacute seacutemantizace atributivniacute vyacuteznam ndash přiřazovaacuteniacute
vyacuteznamu argumentace pro bez ohledu na celostniacute strukturu
atribuce jsou popsaacuteny v kognitivniacute psychologii a vysvětlujiacute
mechanismus difuze vzaacutejemneacuteho vniacutemaacuteniacute motivace chovaacuteniacute
nebo činnosti založenyacute na tendenci člověka přisuzovat aktem
vyacutesledkem uacutespěchem neuacutespěchem určiteacute situačně zvoleneacute
vnějšiacute i vnitřniacute přiacutečiny
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 103 ndash 104
bull datasexualita ndash posedlost daty
Komunikačniacute (nelaacutetkovaacute) zaacutevislost nebo moacutedniacute kulturniacute trend
bull meacutedium = seacutemiotickyacute produkt uvaacutedějiacuteciacute do jineacuteho stavu vědomiacutereality
bull meacutedium způsobuje extenzi schopnosti ale pak i amputaci
bull (digitalizace informaciacute ndash bryacutele ndash Hubblův teleskop - dron ztratiacuteme schopnost čiacutest a rozlišovat znaky)
bull človek robot ndash kyborg transhumanizmus a technokracie
bull kultivace přiacutejemce v mediaacutelniacute realitě a poruchy přiacutejmu
Šablona pro předsevzetiacute 2014 - DOWNLOAD
Chcete taky ziacuteskat životniacute data a vědět jak si na tom stojiacutete
Staacutehněte si šablonu kterou jsem vytvořil pro rok 2014 včetně vysvětlivek a prvniacuteho předvypněneacuteho měsiacutece Během pěti minut nahradiacutete meacute ciacutele za sveacute a můžete začiacutet svůj prvniacute datasexuaacutelniacute rok
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoJsou totaacutelně k ničemu Že je lidi nedodržiacute většinou vědiacute už v
momentě kdy si je uklaacutedajiacute Ještě horšiacute ale je že i kdyby je dodržet
chtěli na konci roku nedokaacutežiacute vyhodnotit jestli uspěli Proto jsem na
novoročniacute predsevzetiacute šel loni jinak S daty a Excelem Diacuteky tomu
viacutem že jedno se mi podařilo splnit na 88 ldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoDiacuteky datům jsem si nicmeacuteně v posledniacute čtvrtině roku uvědomil jak
na tom jsem a naordinoval si každyacute viacutekend alespoň jeden volnyacute den
Což lze pěkně vidět na vizualizaci Stejně jako to že jsem loni měl
dvě obdobiacute kdy jsem jel měsiacutec v kuseldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoTrue datasexuals however will not stop at just collecting and recording bits of data from the Web They are obsessively driven to use a proliferating number of mobile devices and apps to make data-grooming a reality
-
Opravdoviacute datasexualoveacute se nezastaviacute u sbiacuteraacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute bitů dat z webu Jsou posedle pohaacuteněny použiacutevat celou řadu množiacuteciacutech se mobilniacutech zařiacutezeniacute a aplikaciacute aby se jejich peacuteče o uacutedaje stala realitouldquo
Basulto Dominic Meet the Urban Datasexual
In bigthinkcom 16 4 2012 Dostupneacute elektronicky na
httpbigthinkcomendless-innovationmeet-the-urban-datasexual
social media analyst Dominic Basulto describes datasexuals as individuals who ldquoare relentlessly digital They obsessively record everything about their personal lives and they think data is sexyhellipTheir livesmdashfrom a data perspective at leastmdashare perfectly groomedrdquo
Sociaacutelniacute meacutedia analytik Dominic Basulto popisuje datasexuaacutely jako jednotlivce kteřiacute bdquojsou neuacutenavně digitaacutelniacute Posedle zaznamenaacutevajiacute vše o osobniacutem životě a mysliacute si že data jsou sexy Jejich životy jsou přinejmenšiacutem z hlediska dat perfektně upraveneacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies
6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na
httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
I think a large component of social media usage is the concept of tracking As McFedries explains specifically when it comes to a datasexual everything online is a numbers game Individuals in the digital realm obsess about how many likes their profile picture has received and how this number compares to their fellow Facebook users This same idea can be applied to Twitter Instagram or any other social media platform Itrsquos the idea that a single number defines your social status and level of popularity Someone with 50 profile picture likes is obviously so much cooler than someone with 15 right In reality we all know that the number of likes we receive of the number of Facebook friends we have doesnrsquot actually reflect our social standing in the world It does however alter the way others perceive us
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Mysliacutem že velkaacute součaacutest využitiacute sociaacutelniacutech meacutediiacute je koncept sledovaacuteniacute Jak McFedries vysvětluje zvlaacuteště když přijde na datasexuaacutely vše on-line je hra čiacutesel Jednotlivci v digitaacutelniacute fascinaci sniacute o tom kolik maacute raacuted maacute jejich profilovyacute obraacutezek lajků a způsobu jakyacutem toto čiacuteslo srovnaacutevats ostatniacutemi uživateli Facebooku Stejnyacute naacutepad může byacutet aplikovaacuten na Twitter Instagram nebo jineacute sociaacutelniacute mediaacutelniacute platformy Je to myšlenka že jedno čiacuteslo definuje vaše sociaacutelniacute postaveniacute a uacuteroveň popularity Někdo s 50 obraacutezkami v profilu je samozřejmě tolik atraktivnějšiacute než někdo s 15 že Ve skutečnosti všichni viacuteme že počet lajků od přaacutetel na Facebooku neniacute ve skutečnosti naše společenskeacute postaveniacute ve světě Nicmeacuteně měniacute to způsob jak naacutes ostatniacute vniacutemajiacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Děkuji za pozornost
PhDr Peter Jan Kosmaacutely PhD
V přiacutepadě nejasnostiacute mě kontaktujte na kosmalyvip-vscz
Kognitivniacute věda
bull vzaacutejemnaacute interakce
bull a součinnost
bull v raacutemci kognitivniacute vědy
Kognitivniacute věda
obory a podobory
ktereacute se na niacute podiacutelejiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406 Citovaacuteno podle HAVEL Ivan M Věda o duši Vesmiacuter 2000 roč 79 č 7 s 363 ISSN 0042-4544
Kognitivniacute věda
Počaacutetky kognitivniacute vědy byly ovlivněny pracemi z oblasti raneacute
kybernetiky ve 30 a 40 letech např Warrena McCullocha a Waltera
Pitse kteřiacute se snažili porozumět zaacutesadaacutem organizace znalostiacute v mysli a
vytvořili prvniacute varianty vyacutepočetniacutech modelů inspirovanyacutech strukturou
biologickyacutech neuronovyacutech siacutetiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
Důležityacute přiacutenos znamenal vyacutevoj na poli teorie algoritmů a digitaacutelniacutech
počiacutetačů ve 40 a 50 letech zejmeacutena praacutece Alana Turinga a Johna
von Neumanna Von Neumannova architektura počiacutetače byla pro
kognitivniacute vědu vyacuteznamnaacute jako krok ve vyacutevoji vyacutezkumneacuteho naacutestroje
(počiacutetače) i jako metafora mezi strojovyacutem a lidskyacutem myšleniacutem Půdu
pro noveacute myšlenky v oblasti experimentaacutelniacute psychologie připravil
odklon od behaviorismu (kteryacute ignoroval některeacute otaacutezky ohledně
lidskeacuteho myšleniacute jako představivost jazyk či řešeniacute probleacutemů)
reprezentovanyacute např pracemi Noama Chomskeacuteho či Karla Spencera
Lashleyho
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Podobu vědniacute discipliacuteny ziacuteskala v polovině sedmdesaacutetyacutech let kdy vznikla Společnost pro kognitivniacute vědu (Cognitive Science Society) a byl založen časopis Cognitive Science
bull Za zakladatele či průkopniacuteky kognitivniacute vědy lze považovat tyto osobnosti George Miller John McCarthy Marvin Minski Allen Newell Herbert Simon Noam Chomsky
bull Prvniacute z nich psycholog G Miller ve sveacutem člaacutenku z roku 19566 poukaacutezal na omezeniacute lidskeacute mysli (např kapacitu kraacutetkodobeacute paměti) a vyjaacutedřil domněnku že tato omezeniacute jsou v mysli vyřešena pomociacute mentaacutelniacutech reprezentaciacute ktereacute informace zaznamenaacutevajiacute po malyacutech daacutevkaacutech K zakoacutedovaacuteniacute a dekoacutedovaacuteniacute informace jsou pak zapotřebiacute mentaacutelniacute procesy
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Uacutestředniacute hypoteacutezou kognitivniacute vědy kteraacute je dostatečně obecnaacute aby zastřešila všechny současneacute teoretickeacute přiacutestupy v raacutemci kognitivniacute vědy je komputačněreprezentativniacute uchopeniacute mysli (CRUM ndash Computational-Representational Understanding of Mind)
bull Podle tohoto přiacutestupu lze lidskeacute myšleniacute nejleacutepe pochopit a vysvětlit pomociacute reprezentujiacuteciacutech struktur v mysli a vyacutepočetniacutech procedur ktereacute operujiacute na těchto strukturaacutech CRUM využiacutevaacute jak analogii s fungovaacuteniacutem počiacutetače (datoveacute struktury ndash mentaacutelniacute reprezentace algoritmy ndash vyacutepočetniacute procedury běh programu ndash myšleniacute) tak i analogii se strukturou mozku (konekcionistickyacute přiacutestup ndash neurony a jejich propojeniacute hrajiacute roli datovyacutech struktur a nervoveacute vzruchy jsou analogiiacute algoritmů)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
V současnosti podle Thagarda (2001) existuje šest hlavniacutech teoretickyacutech přiacutestupů k vysvětleniacute povahy reprezentaciacute a vyacutepočetniacutech procedur (modelovaacuteniacute myšleniacute) ndash logika pravidla pojmy představy analogie a konekcionistickeacute siacutetě
bull Dalšiacute přiacutestup kteryacute se uplatňuje v raacutemci experimentaacutelniacute robotiky a uměleacuteho života vysvětluje kognici jako vzaacutejemnou interakci těla agenta a okolniacuteho prostřediacute Umělyacute život (artificial life alife) se snažiacute porozumět zaacutekladniacutem obecnyacutem vlastnostem živyacutech systeacutemů pomociacute vyvolaacuteniacute přirozeneacuteho chovaacuteniacute v softwaru hardwaru a biochemickyacutech sloučeninaacutech Studium zaacutekladniacutech abstraktniacutech vlastnostiacute živyacutech systeacutemů např nezaacutevisleacuteho adaptivniacuteho a inteligentniacuteho chovaacuteniacute tvořiacute styčnou plochu mezi umělyacutem životem a kognitivniacute vědou (Bedau 2003)
THAGARD Paul Cognitive Science In Edward N Zalta (ed) Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] Fall 2009 Edition Stanford Stanford University Center for the Study of Language and Information The Metaphysics Research Lab copy 2007 first publ Mon Sep 23 1996 substantive rev Mon Apr 30 2007 [cit 2009-12-03] Dostupnyacute z WWW lthttpplatostanfordeduarchivesfall2009entriescognitive-sciencegt ISSN 1095-5054
BEDAU Mark A Artificial life organization adaptation and complexity from the bottom up Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 11 s 505-512 ISSN 1364-6613
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Vyacutezkumneacute metody použiacutevaneacute kognitivniacute vědou jsou velmi různorodeacute a využiacutevajiacute např metody vychaacutezejiacuteciacute z psychologie neurověd počiacutetačoveacute vědy a systeacutemoveacute teorie Přiacutekladem jsou experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute mozkoveacute zobrazovaciacute metody vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute neurobiologickeacute metody
bull Experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute (reakčniacute doba psychofyzickeacute odpovědi sledovaacuteniacute pohledu) mozkoveacute zobrazovaciacute metody (PET EEG fMRI optickeacute zobrazovaacuteniacute MEG) vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute (symbolickeacute modelovaacuteniacute modely konekcionistickyacutechneuronaacutelniacutech siacutetiacute fyzickeacute dynamickeacute systeacutemy) neurobiologickeacute metody (přiacutemaacute stimulace mozku sledovaacuteniacute jedneacute buňky zviacuteřeciacute modely)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Neuromarketing
Neuromarketing ndash Wikipedie
Neuromarketing studuje funkce mozku při rozhodovaacuteniacute o koupi produktu httpcswikipediaorgwikiNeuromarketing
httpwwwgreenbookblogorgwp-contentuploads201312Neuromarketingjpg
Neuromarketing
Biometrickeacute metody dokaacutežou poskytnout vodiacutetka k hlubšiacutemu pochopeniacute spotřebitelskeacuteho chovaacuteniacute Poodhaliacute co zaacutekazniacutek skutečně ciacutetiacute na co a jak skutečně reaguje při kontaktu s konkreacutetniacutemi stimuly Zaacutekazniacutekovy vědomeacute deklarace jsou sice důležiteacute ale většinou neodraacutežejiacute jeho reaacutelneacute chovaacuteniacute Na jednu stranu je to zapřiacutečiněno tiacutem že podstatnaacute čaacutest mentaacutelniacutech procesů zaacutekazniacuteka se děje nevědomě přestože majiacute přiacutemyacute vliv na jeho chovaacuteniacute včetně rozhodovaciacutech procesů brand preferenciacute loajality a odhadů Na druhou stranu zde u mnoha procesů funguje vlastniacute zaacutekazniacutekova bdquoautocenzuraldquo kterou dobře ilustruje naacutesledujiacuteciacute přiacuteklad testu očniacute kamerou Zaacutekazniacuteci si zkraacutetka o sobě některeacute věci nejsou schopni uvědomovat a už vůbec naacutem o nich povědět
Jesenskyacute Daniel Neuromarketingoveacute vyacutezkumneacute metody v miacutestě prodeje In MediaGurucz 1362012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201206neuromarketingove-vyzkumne-metody-v-miste-prodejeUyzaSqyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Jak se daacute neuromarketing smysluplně využiacutet Mezi prvniacute a nejčastěji zmiňovaneacute vlaštovky patřiacute praacutece Reada Montague z roku 2004 srovnaacutevajiacuteciacute vniacutemaacuteniacute Pepsi-Coly a Coca-Coly bez znalosti značky naacutepoje (blind test) oproti konzumaci naacutepoje se znalostiacute značky Při testech byly zkoumaacuteny mozkoveacute oblasti konzumentů limonaacuted
Při konzumaci Pepsi byla při pitiacute aktivniacute oblast mozku spojenaacute s pocity odměn chutiacute ndash a to i když zkoumaneacute osoby znaly značku naacutepoje Oproti tomu u Coca Coly byla zaznamenaacutena činnost v předniacute čaacutesti čelniacuteho laloku oblasti spojeneacute s vědomyacutemi preferencemi city nebo osobou samotnou pouze v přiacutepadě kdy konzumenti znali značku naacutepoje Read Montague to komentoval přiacuteznačně bdquoPepsi vyhraacutevaacute mnoho chuťovyacutech testů ale Coca-Cola se prodaacutevaacute leacutepe protože lideacute jsou podvědomě ovlivněni jejiacute image ndash full of life Ale (doposud) to nikdo nezměřilldquo
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Společnost Mindlab joint-venture automobilky Daimler Benz a univerzity v Ulmu zase paacutetrala po přiacutečinaacutech faktu že sportovniacute auta jsou pro zaacutekazniacuteky viacutece atraktivniacute nežli MPV nebo hatchbacky Zjistili že i sporťaacuteky jsou spojeneacute s mozkovyacutemi centry kteraacute se jinak zapojujiacute při užitiacute čokolaacutedy drog nebo při sexu
V kuloaacuterech se špitaacute že velkeacute FMCG koncerny typu PampG využiacutevajiacute neuromarketing pro praacuteci v oblasti packagingu Idea takoveacuteho zaacuteměru je zřejmaacute pohledem do hlavy spotřebitele snadno zjistiacuteme zda se mu při pohledu na konkreacutetniacute obal vyacuterobku aktivujiacute oblasti mozku spojeneacute s emocemi nebo zda spiacuteše vědomě zpracovaacutevaacute racionaacutelniacute informace
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Praha - Noveacute mlyacuteny Google Earth Nahraacuteno 18 1 2011 dostupneacute elektronicky na httpwwwpano ramiocomphoto46737351 mBank spustila teaser na internetoveacute bankovnictviacute In Mediagurucz 7 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediaguruczwp-contentuploads201402mBankjpg a Chuchvalcovaacute Jana Nejsme jako oni hlaacutesajiacute v novyacutech reklamaacutech hned čtyři banky In MarketingSalestydencz 4 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpmarketingsalestydenczrubrikymarketingnejsme-jako-oni-hlasaji-v-novych-reklamach-hned-ctyri-banky_297128html
Catellovy zaacutekony charakterizujiacute interakci prostřediacute a vrozenyacutech
danyacutech dispozic jedince ndash jejich kongruence (průnik) umožňuje
propagaci a mystifikaci využiacutet sveacute prostředky naplno ndash od doby kdy
se zjistilo že prostřediacute jednotlivce se daacute manipulovat byla do toho
zapojena mystifikace a propagace nějakeacute ideologie ndash a systeacutem
kteryacute se zde vyviacutejiacute je marketingovyacute systeacutem
VALČEK P Slovniacutek literaacuternej teoacuterie Bratislava Literaacuterne informačneacute centrum 2006 351 s ISBN 80-89222-09-9
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon vtiskovaacuteniacute ndash prostřediacute maacute při tvorbě oblastiacute kongruence zaacutesadniacute vyacuteznam vnucuje vrozenyacutem dispoziciacutem sveacute podmiacutenky
Zaacutekazniacutek vstupuje do prostřediacute supermarketu a to se na něj snažiacute působit nejrůznějšiacutemi způsoby na uacuterovni uspořaacutedaacuteniacute i různyacutemi pomocnyacutemi prostředky manipulovaacuteniacutem mystifikaciacute a iluziacute Hledajiacuteciacute se v prvniacutech vteřinaacutech snažiacute zorientovat ocitaacute se v situaci hledaacuteniacute a nachaacutezeniacute nejelementaacuternějšiacutech recepčniacutech naacutevodů Po tom jako se zorientuje pochopiacute a zvaacutežiacute předklaacutedanou možnost rozhodne se vkročit a uacutečastnit se
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon pomocnyacutech prostředků ndash prostřediacute ovlivňuje vrozeneacute dispozice (intelekt) pomocnyacutemi prostředky ndash až do 20
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na můj intelekt a krabička cigaret nebo sladkosti u pokladny mi pomaacutehajiacute nezapomenout na důležitou součaacutest naacutekupu
bull zaacutekon tlaku k biosociaacutelniacutemu průměru ndash v prostřediacute je s jedincem jednaacuteno jako s reprezentantem stereotypů ndash je to konstitutivniacute mechanismus mystifikace
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na mou osobnost bez ohledu na vzdělaacuteniacute zkušenosti sociaacutelniacute rodinneacute pracovniacute postaveniacute je každeacutemu předklaacutedaacuten stejnyacute produkt ndash supermarketovaacute demokracie rovnost spotřebitelů je bohužel vyacutesledkem procesu kteryacute neniacute spojen s lidskou činnostiacute je to proces strojoveacute vyacuteroby strojoveacuteho přiacutejmu systeacutem produkce a konzumu
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon determinace oblasti ndash prostřediacute přiacutemo působiacute na určiteacute oblasti (kvality) určuje jistou miacuteru toho co se projeviacute
V supermarketu mi v pozadiacute hraje hudba nerozptyluji se tak okolniacutemi zvuky okolitniacute mluvou Světla hudba prostor ndash všechno působiacute na meacute bdquospotřebitelskeacute chovaacuteniacuteldquo soubor charakteristik stereotypů a reprezentaciacute ktereacute sem ziacuteskal vstupem do supermarketu
bull zaacutekon zvlaacuteštniacute vazby ndash prostřediacute ovlivňuje zvlaacuteštniacute vazby na objekty ndash třeba důvěra je vztah kteryacute vznikaacute a buduje se mezi lidmi lideacute pak legitimizovali i důvěru v instituce sociaacutelniacute řaacutedy a v dnešniacute době dokonce i důveru (překonaacuteniacute interdikce) v diplastie typu probleacutem dihydrogeacutenmonoxidu Zaacutekonem zvlaacuteštniacute vazby se daacute vysvětlit interdikce (po)slušnosti kterou tak často systeacutemy vyžadujiacute (třeba recepčniacute poslušnost ndash preferovanou recepci produktu)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Přenos a druhy reprezentaciacute
Reprezentace ndash opakovaneacute zpřiacutetomněniacute zobrazeniacute předvaacuteděniacute je symbolickyacute mechanismus konstruovaacuteniacute (mediaacutelniacutech) objektů a souvisiacute s reprezentativnostiacute souborem charakteristik nevyhnutelnyacutem k tomuto symbolickeacutemu procesu
Re-prezentovaacuteniacute je předvaacuteděniacute určityacutech pohledů na sociaacutelniacute skupiny ndash jež se pak přiacutejemce učiacute přijiacutemat jako bdquosamozřejmeacuteldquo bdquonormaacutelniacuteldquo (o tom viacutece vypoviacutedaacute analyacuteza přiacutejmu a zakoacutedovaacuteniacute ideologie do mediovaneacuteho sděleniacute ndash Stuart Hall)
Typ je druh reprezentace vlastniacute zobrazovaciacutemu systeacutemu ndash uměniacute V literaacuterniacute produkci je to literaacuterniacute postava (chronotop) charakterizovaacutena tiacutem co reprezentuje Typy jsou detailně propracovaneacute ačkoli zpravidla neexistujiacute v reaacutelneacutem světe na rozdiacutel od stereotypů ndash zjednodušenyacutech reprezentaciacute deformujiacuteciacutech svou předlohu stereotyp vznikaacute zaacuteměrem a opakovanou reprezentaciacute Kriteacuteriem pro přenos vyacuteznamu jsou rozpoznatelnost reprezentativnost atraktivita
Archetypy jsou hluboce zakořeněneacute typy vyjadřujiacute představy viacutery
hodnoty předsudky opraacutevněniacute S archetypaacutelniacutemi a stereotypniacutemi
reprezentacemi v mediaacutelniacute realitě je spojeneacute riziko (nebo pro
marketing vyacutehoda) nekritickeacute fixace ta je totiž přirozenyacutem
důsledkem imagemakingu budovaacuteniacute a posilovaacuteniacute image značky
budovaacuteniacute vztahu ke značce stejně přirozenyacutem jako davovaacute
psychoacuteza kteraacute zaacutekonitě nastane po skolabovaacuteniacute přiacuteslušneacuteho
systeacutem a jeho meacutedia (např po krachu velkeacute společnosti banky)
Přenosem dochaacuteziacute k introjekci co je podle gestaltistu Fritza Perlse
neurotickyacute mechanismus pomociacute něhož vtělujeme do naacutes
samotnyacutech vzory postoje způsoby činnostiacute a myšleniacute ktereacute nejsou
ve skutečnosti naše
ADŽAJA (AJAYA) Swami Psychoterapie Vyacutechodu a Zaacutepadu Sjednocujiacuteciacute paradigma Praha Chvojkovo nakladatelstviacute 2000 194 s ISBN 80-86183-18-1 s 98 ndash 99
Provokovanaacute projekce se využiacutevaacute na identifikaci projekčniacutech mechanismů u pacienta prostřednictviacutem konotaciacute i v tzv Rorschachovyacutech skvrnaacutech (pacient popisuje co podle něj zobrazujiacute utajenou informaciacute pro vetšinu pacientů zůstavaacute že terapeut ukazuje každeacutemu pacientovi vždy ty stejneacute předlohy ndash logickou recepčniacute reakciacute toho kdo to odhaliacute hned by bylo řiacutect bdquoty skvrny nezobrazujiacute nic ndash zajiacutemaacute vaacutes jen jakyacute vyacuteznam jim přiřadiacutemldquo)
VALČEK Peter Neviditeľnyacute horizont civilizaacutecie In Slovo ndash Roč 4 (2002) č 24 s 10 ndash 11
Kořeny neurotickeacuteho mechanismu vklaacutedaniacute ciziacutech vyacuteznamů můžeme hledat v intenzitě argumentace pro daneacute meacutedium pro danou situaci Člověk zavřenyacute v kabině sveacuteho auta se ohlušuje jednotvaacuterniacutem hlukem ze sveacuteho autoraacutedia CDmp3 přehraacutevače ne kvůli tomu aby neslyšel zvuk motoru ale proto aby se ani na chviacuteli neodpojil od uměleacute reality meacutediiacute multimediaacutelniacuteho světa ndash aby si ji ustavičně bdquozpřiacutetomňoval a na niacute participovalldquo
Tahle deformace je deformaciacute fatickeacute funkce komunikace
Projekci takeacute chybiacute vlastniacute pojmovaacute řeč podstatou projekce je zamlženiacute zneviditelněniacute zneprůhledněniacute označovaneacuteho
Sigmund Freud považoval projekci za obrannyacute mechanismus psychiky kteryacute posouvaacute nechtěneacute nebo nezpracovaneacute (nebo přiacuteliš intenzivniacute) obsahy do nevědomiacute virtuaacutelně se jich zbavuje a promiacutetaacute je do psychiky jinyacutech
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 85
Interjekce je zkratkovitaacute až zkratovaacute symbolizace udalostiacute jejich mimetickyacutemi naacutehradkami jsou to přechody zkracujiacuteciacute cestu aktuaacutelniacute kombinatorice vyacuteznamu P Valček uvaacutediacute že klasickou formu seacutemantickeacute interjekce jako kondenzačniacuteho mechanismu vysvětlil S Freud v sovislosti s analogiiacute mezi vtipem a snem Zdrojem sociativniacutech efektů humoru a takeacute intrapsychickeacute magičnosti snu je vždy kraacutetkeacute spojeniacute prvků z různyacutech seacutemantickyacutech uacuterovniacute (kondenzujiacuteciacute interjekce zhuštěniacute Verdichtung ndash mechanismus takoveacuteho konstruovaacuteniacute vyacuteznamu je popsanyacute jako snovaacute suspenze)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 126
Atributivniacute seacutemantizace atributivniacute vyacuteznam ndash přiřazovaacuteniacute
vyacuteznamu argumentace pro bez ohledu na celostniacute strukturu
atribuce jsou popsaacuteny v kognitivniacute psychologii a vysvětlujiacute
mechanismus difuze vzaacutejemneacuteho vniacutemaacuteniacute motivace chovaacuteniacute
nebo činnosti založenyacute na tendenci člověka přisuzovat aktem
vyacutesledkem uacutespěchem neuacutespěchem určiteacute situačně zvoleneacute
vnějšiacute i vnitřniacute přiacutečiny
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 103 ndash 104
bull datasexualita ndash posedlost daty
Komunikačniacute (nelaacutetkovaacute) zaacutevislost nebo moacutedniacute kulturniacute trend
bull meacutedium = seacutemiotickyacute produkt uvaacutedějiacuteciacute do jineacuteho stavu vědomiacutereality
bull meacutedium způsobuje extenzi schopnosti ale pak i amputaci
bull (digitalizace informaciacute ndash bryacutele ndash Hubblův teleskop - dron ztratiacuteme schopnost čiacutest a rozlišovat znaky)
bull človek robot ndash kyborg transhumanizmus a technokracie
bull kultivace přiacutejemce v mediaacutelniacute realitě a poruchy přiacutejmu
Šablona pro předsevzetiacute 2014 - DOWNLOAD
Chcete taky ziacuteskat životniacute data a vědět jak si na tom stojiacutete
Staacutehněte si šablonu kterou jsem vytvořil pro rok 2014 včetně vysvětlivek a prvniacuteho předvypněneacuteho měsiacutece Během pěti minut nahradiacutete meacute ciacutele za sveacute a můžete začiacutet svůj prvniacute datasexuaacutelniacute rok
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoJsou totaacutelně k ničemu Že je lidi nedodržiacute většinou vědiacute už v
momentě kdy si je uklaacutedajiacute Ještě horšiacute ale je že i kdyby je dodržet
chtěli na konci roku nedokaacutežiacute vyhodnotit jestli uspěli Proto jsem na
novoročniacute predsevzetiacute šel loni jinak S daty a Excelem Diacuteky tomu
viacutem že jedno se mi podařilo splnit na 88 ldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoDiacuteky datům jsem si nicmeacuteně v posledniacute čtvrtině roku uvědomil jak
na tom jsem a naordinoval si každyacute viacutekend alespoň jeden volnyacute den
Což lze pěkně vidět na vizualizaci Stejně jako to že jsem loni měl
dvě obdobiacute kdy jsem jel měsiacutec v kuseldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoTrue datasexuals however will not stop at just collecting and recording bits of data from the Web They are obsessively driven to use a proliferating number of mobile devices and apps to make data-grooming a reality
-
Opravdoviacute datasexualoveacute se nezastaviacute u sbiacuteraacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute bitů dat z webu Jsou posedle pohaacuteněny použiacutevat celou řadu množiacuteciacutech se mobilniacutech zařiacutezeniacute a aplikaciacute aby se jejich peacuteče o uacutedaje stala realitouldquo
Basulto Dominic Meet the Urban Datasexual
In bigthinkcom 16 4 2012 Dostupneacute elektronicky na
httpbigthinkcomendless-innovationmeet-the-urban-datasexual
social media analyst Dominic Basulto describes datasexuals as individuals who ldquoare relentlessly digital They obsessively record everything about their personal lives and they think data is sexyhellipTheir livesmdashfrom a data perspective at leastmdashare perfectly groomedrdquo
Sociaacutelniacute meacutedia analytik Dominic Basulto popisuje datasexuaacutely jako jednotlivce kteřiacute bdquojsou neuacutenavně digitaacutelniacute Posedle zaznamenaacutevajiacute vše o osobniacutem životě a mysliacute si že data jsou sexy Jejich životy jsou přinejmenšiacutem z hlediska dat perfektně upraveneacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies
6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na
httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
I think a large component of social media usage is the concept of tracking As McFedries explains specifically when it comes to a datasexual everything online is a numbers game Individuals in the digital realm obsess about how many likes their profile picture has received and how this number compares to their fellow Facebook users This same idea can be applied to Twitter Instagram or any other social media platform Itrsquos the idea that a single number defines your social status and level of popularity Someone with 50 profile picture likes is obviously so much cooler than someone with 15 right In reality we all know that the number of likes we receive of the number of Facebook friends we have doesnrsquot actually reflect our social standing in the world It does however alter the way others perceive us
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Mysliacutem že velkaacute součaacutest využitiacute sociaacutelniacutech meacutediiacute je koncept sledovaacuteniacute Jak McFedries vysvětluje zvlaacuteště když přijde na datasexuaacutely vše on-line je hra čiacutesel Jednotlivci v digitaacutelniacute fascinaci sniacute o tom kolik maacute raacuted maacute jejich profilovyacute obraacutezek lajků a způsobu jakyacutem toto čiacuteslo srovnaacutevats ostatniacutemi uživateli Facebooku Stejnyacute naacutepad může byacutet aplikovaacuten na Twitter Instagram nebo jineacute sociaacutelniacute mediaacutelniacute platformy Je to myšlenka že jedno čiacuteslo definuje vaše sociaacutelniacute postaveniacute a uacuteroveň popularity Někdo s 50 obraacutezkami v profilu je samozřejmě tolik atraktivnějšiacute než někdo s 15 že Ve skutečnosti všichni viacuteme že počet lajků od přaacutetel na Facebooku neniacute ve skutečnosti naše společenskeacute postaveniacute ve světě Nicmeacuteně měniacute to způsob jak naacutes ostatniacute vniacutemajiacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Děkuji za pozornost
PhDr Peter Jan Kosmaacutely PhD
V přiacutepadě nejasnostiacute mě kontaktujte na kosmalyvip-vscz
Kognitivniacute věda
Počaacutetky kognitivniacute vědy byly ovlivněny pracemi z oblasti raneacute
kybernetiky ve 30 a 40 letech např Warrena McCullocha a Waltera
Pitse kteřiacute se snažili porozumět zaacutesadaacutem organizace znalostiacute v mysli a
vytvořili prvniacute varianty vyacutepočetniacutech modelů inspirovanyacutech strukturou
biologickyacutech neuronovyacutech siacutetiacute
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
Důležityacute přiacutenos znamenal vyacutevoj na poli teorie algoritmů a digitaacutelniacutech
počiacutetačů ve 40 a 50 letech zejmeacutena praacutece Alana Turinga a Johna
von Neumanna Von Neumannova architektura počiacutetače byla pro
kognitivniacute vědu vyacuteznamnaacute jako krok ve vyacutevoji vyacutezkumneacuteho naacutestroje
(počiacutetače) i jako metafora mezi strojovyacutem a lidskyacutem myšleniacutem Půdu
pro noveacute myšlenky v oblasti experimentaacutelniacute psychologie připravil
odklon od behaviorismu (kteryacute ignoroval některeacute otaacutezky ohledně
lidskeacuteho myšleniacute jako představivost jazyk či řešeniacute probleacutemů)
reprezentovanyacute např pracemi Noama Chomskeacuteho či Karla Spencera
Lashleyho
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Podobu vědniacute discipliacuteny ziacuteskala v polovině sedmdesaacutetyacutech let kdy vznikla Společnost pro kognitivniacute vědu (Cognitive Science Society) a byl založen časopis Cognitive Science
bull Za zakladatele či průkopniacuteky kognitivniacute vědy lze považovat tyto osobnosti George Miller John McCarthy Marvin Minski Allen Newell Herbert Simon Noam Chomsky
bull Prvniacute z nich psycholog G Miller ve sveacutem člaacutenku z roku 19566 poukaacutezal na omezeniacute lidskeacute mysli (např kapacitu kraacutetkodobeacute paměti) a vyjaacutedřil domněnku že tato omezeniacute jsou v mysli vyřešena pomociacute mentaacutelniacutech reprezentaciacute ktereacute informace zaznamenaacutevajiacute po malyacutech daacutevkaacutech K zakoacutedovaacuteniacute a dekoacutedovaacuteniacute informace jsou pak zapotřebiacute mentaacutelniacute procesy
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Uacutestředniacute hypoteacutezou kognitivniacute vědy kteraacute je dostatečně obecnaacute aby zastřešila všechny současneacute teoretickeacute přiacutestupy v raacutemci kognitivniacute vědy je komputačněreprezentativniacute uchopeniacute mysli (CRUM ndash Computational-Representational Understanding of Mind)
bull Podle tohoto přiacutestupu lze lidskeacute myšleniacute nejleacutepe pochopit a vysvětlit pomociacute reprezentujiacuteciacutech struktur v mysli a vyacutepočetniacutech procedur ktereacute operujiacute na těchto strukturaacutech CRUM využiacutevaacute jak analogii s fungovaacuteniacutem počiacutetače (datoveacute struktury ndash mentaacutelniacute reprezentace algoritmy ndash vyacutepočetniacute procedury běh programu ndash myšleniacute) tak i analogii se strukturou mozku (konekcionistickyacute přiacutestup ndash neurony a jejich propojeniacute hrajiacute roli datovyacutech struktur a nervoveacute vzruchy jsou analogiiacute algoritmů)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
V současnosti podle Thagarda (2001) existuje šest hlavniacutech teoretickyacutech přiacutestupů k vysvětleniacute povahy reprezentaciacute a vyacutepočetniacutech procedur (modelovaacuteniacute myšleniacute) ndash logika pravidla pojmy představy analogie a konekcionistickeacute siacutetě
bull Dalšiacute přiacutestup kteryacute se uplatňuje v raacutemci experimentaacutelniacute robotiky a uměleacuteho života vysvětluje kognici jako vzaacutejemnou interakci těla agenta a okolniacuteho prostřediacute Umělyacute život (artificial life alife) se snažiacute porozumět zaacutekladniacutem obecnyacutem vlastnostem živyacutech systeacutemů pomociacute vyvolaacuteniacute přirozeneacuteho chovaacuteniacute v softwaru hardwaru a biochemickyacutech sloučeninaacutech Studium zaacutekladniacutech abstraktniacutech vlastnostiacute živyacutech systeacutemů např nezaacutevisleacuteho adaptivniacuteho a inteligentniacuteho chovaacuteniacute tvořiacute styčnou plochu mezi umělyacutem životem a kognitivniacute vědou (Bedau 2003)
THAGARD Paul Cognitive Science In Edward N Zalta (ed) Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] Fall 2009 Edition Stanford Stanford University Center for the Study of Language and Information The Metaphysics Research Lab copy 2007 first publ Mon Sep 23 1996 substantive rev Mon Apr 30 2007 [cit 2009-12-03] Dostupnyacute z WWW lthttpplatostanfordeduarchivesfall2009entriescognitive-sciencegt ISSN 1095-5054
BEDAU Mark A Artificial life organization adaptation and complexity from the bottom up Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 11 s 505-512 ISSN 1364-6613
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Vyacutezkumneacute metody použiacutevaneacute kognitivniacute vědou jsou velmi různorodeacute a využiacutevajiacute např metody vychaacutezejiacuteciacute z psychologie neurověd počiacutetačoveacute vědy a systeacutemoveacute teorie Přiacutekladem jsou experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute mozkoveacute zobrazovaciacute metody vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute neurobiologickeacute metody
bull Experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute (reakčniacute doba psychofyzickeacute odpovědi sledovaacuteniacute pohledu) mozkoveacute zobrazovaciacute metody (PET EEG fMRI optickeacute zobrazovaacuteniacute MEG) vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute (symbolickeacute modelovaacuteniacute modely konekcionistickyacutechneuronaacutelniacutech siacutetiacute fyzickeacute dynamickeacute systeacutemy) neurobiologickeacute metody (přiacutemaacute stimulace mozku sledovaacuteniacute jedneacute buňky zviacuteřeciacute modely)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Neuromarketing
Neuromarketing ndash Wikipedie
Neuromarketing studuje funkce mozku při rozhodovaacuteniacute o koupi produktu httpcswikipediaorgwikiNeuromarketing
httpwwwgreenbookblogorgwp-contentuploads201312Neuromarketingjpg
Neuromarketing
Biometrickeacute metody dokaacutežou poskytnout vodiacutetka k hlubšiacutemu pochopeniacute spotřebitelskeacuteho chovaacuteniacute Poodhaliacute co zaacutekazniacutek skutečně ciacutetiacute na co a jak skutečně reaguje při kontaktu s konkreacutetniacutemi stimuly Zaacutekazniacutekovy vědomeacute deklarace jsou sice důležiteacute ale většinou neodraacutežejiacute jeho reaacutelneacute chovaacuteniacute Na jednu stranu je to zapřiacutečiněno tiacutem že podstatnaacute čaacutest mentaacutelniacutech procesů zaacutekazniacuteka se děje nevědomě přestože majiacute přiacutemyacute vliv na jeho chovaacuteniacute včetně rozhodovaciacutech procesů brand preferenciacute loajality a odhadů Na druhou stranu zde u mnoha procesů funguje vlastniacute zaacutekazniacutekova bdquoautocenzuraldquo kterou dobře ilustruje naacutesledujiacuteciacute přiacuteklad testu očniacute kamerou Zaacutekazniacuteci si zkraacutetka o sobě některeacute věci nejsou schopni uvědomovat a už vůbec naacutem o nich povědět
Jesenskyacute Daniel Neuromarketingoveacute vyacutezkumneacute metody v miacutestě prodeje In MediaGurucz 1362012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201206neuromarketingove-vyzkumne-metody-v-miste-prodejeUyzaSqyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Jak se daacute neuromarketing smysluplně využiacutet Mezi prvniacute a nejčastěji zmiňovaneacute vlaštovky patřiacute praacutece Reada Montague z roku 2004 srovnaacutevajiacuteciacute vniacutemaacuteniacute Pepsi-Coly a Coca-Coly bez znalosti značky naacutepoje (blind test) oproti konzumaci naacutepoje se znalostiacute značky Při testech byly zkoumaacuteny mozkoveacute oblasti konzumentů limonaacuted
Při konzumaci Pepsi byla při pitiacute aktivniacute oblast mozku spojenaacute s pocity odměn chutiacute ndash a to i když zkoumaneacute osoby znaly značku naacutepoje Oproti tomu u Coca Coly byla zaznamenaacutena činnost v předniacute čaacutesti čelniacuteho laloku oblasti spojeneacute s vědomyacutemi preferencemi city nebo osobou samotnou pouze v přiacutepadě kdy konzumenti znali značku naacutepoje Read Montague to komentoval přiacuteznačně bdquoPepsi vyhraacutevaacute mnoho chuťovyacutech testů ale Coca-Cola se prodaacutevaacute leacutepe protože lideacute jsou podvědomě ovlivněni jejiacute image ndash full of life Ale (doposud) to nikdo nezměřilldquo
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Společnost Mindlab joint-venture automobilky Daimler Benz a univerzity v Ulmu zase paacutetrala po přiacutečinaacutech faktu že sportovniacute auta jsou pro zaacutekazniacuteky viacutece atraktivniacute nežli MPV nebo hatchbacky Zjistili že i sporťaacuteky jsou spojeneacute s mozkovyacutemi centry kteraacute se jinak zapojujiacute při užitiacute čokolaacutedy drog nebo při sexu
V kuloaacuterech se špitaacute že velkeacute FMCG koncerny typu PampG využiacutevajiacute neuromarketing pro praacuteci v oblasti packagingu Idea takoveacuteho zaacuteměru je zřejmaacute pohledem do hlavy spotřebitele snadno zjistiacuteme zda se mu při pohledu na konkreacutetniacute obal vyacuterobku aktivujiacute oblasti mozku spojeneacute s emocemi nebo zda spiacuteše vědomě zpracovaacutevaacute racionaacutelniacute informace
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Praha - Noveacute mlyacuteny Google Earth Nahraacuteno 18 1 2011 dostupneacute elektronicky na httpwwwpano ramiocomphoto46737351 mBank spustila teaser na internetoveacute bankovnictviacute In Mediagurucz 7 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediaguruczwp-contentuploads201402mBankjpg a Chuchvalcovaacute Jana Nejsme jako oni hlaacutesajiacute v novyacutech reklamaacutech hned čtyři banky In MarketingSalestydencz 4 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpmarketingsalestydenczrubrikymarketingnejsme-jako-oni-hlasaji-v-novych-reklamach-hned-ctyri-banky_297128html
Catellovy zaacutekony charakterizujiacute interakci prostřediacute a vrozenyacutech
danyacutech dispozic jedince ndash jejich kongruence (průnik) umožňuje
propagaci a mystifikaci využiacutet sveacute prostředky naplno ndash od doby kdy
se zjistilo že prostřediacute jednotlivce se daacute manipulovat byla do toho
zapojena mystifikace a propagace nějakeacute ideologie ndash a systeacutem
kteryacute se zde vyviacutejiacute je marketingovyacute systeacutem
VALČEK P Slovniacutek literaacuternej teoacuterie Bratislava Literaacuterne informačneacute centrum 2006 351 s ISBN 80-89222-09-9
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon vtiskovaacuteniacute ndash prostřediacute maacute při tvorbě oblastiacute kongruence zaacutesadniacute vyacuteznam vnucuje vrozenyacutem dispoziciacutem sveacute podmiacutenky
Zaacutekazniacutek vstupuje do prostřediacute supermarketu a to se na něj snažiacute působit nejrůznějšiacutemi způsoby na uacuterovni uspořaacutedaacuteniacute i různyacutemi pomocnyacutemi prostředky manipulovaacuteniacutem mystifikaciacute a iluziacute Hledajiacuteciacute se v prvniacutech vteřinaacutech snažiacute zorientovat ocitaacute se v situaci hledaacuteniacute a nachaacutezeniacute nejelementaacuternějšiacutech recepčniacutech naacutevodů Po tom jako se zorientuje pochopiacute a zvaacutežiacute předklaacutedanou možnost rozhodne se vkročit a uacutečastnit se
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon pomocnyacutech prostředků ndash prostřediacute ovlivňuje vrozeneacute dispozice (intelekt) pomocnyacutemi prostředky ndash až do 20
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na můj intelekt a krabička cigaret nebo sladkosti u pokladny mi pomaacutehajiacute nezapomenout na důležitou součaacutest naacutekupu
bull zaacutekon tlaku k biosociaacutelniacutemu průměru ndash v prostřediacute je s jedincem jednaacuteno jako s reprezentantem stereotypů ndash je to konstitutivniacute mechanismus mystifikace
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na mou osobnost bez ohledu na vzdělaacuteniacute zkušenosti sociaacutelniacute rodinneacute pracovniacute postaveniacute je každeacutemu předklaacutedaacuten stejnyacute produkt ndash supermarketovaacute demokracie rovnost spotřebitelů je bohužel vyacutesledkem procesu kteryacute neniacute spojen s lidskou činnostiacute je to proces strojoveacute vyacuteroby strojoveacuteho přiacutejmu systeacutem produkce a konzumu
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon determinace oblasti ndash prostřediacute přiacutemo působiacute na určiteacute oblasti (kvality) určuje jistou miacuteru toho co se projeviacute
V supermarketu mi v pozadiacute hraje hudba nerozptyluji se tak okolniacutemi zvuky okolitniacute mluvou Světla hudba prostor ndash všechno působiacute na meacute bdquospotřebitelskeacute chovaacuteniacuteldquo soubor charakteristik stereotypů a reprezentaciacute ktereacute sem ziacuteskal vstupem do supermarketu
bull zaacutekon zvlaacuteštniacute vazby ndash prostřediacute ovlivňuje zvlaacuteštniacute vazby na objekty ndash třeba důvěra je vztah kteryacute vznikaacute a buduje se mezi lidmi lideacute pak legitimizovali i důvěru v instituce sociaacutelniacute řaacutedy a v dnešniacute době dokonce i důveru (překonaacuteniacute interdikce) v diplastie typu probleacutem dihydrogeacutenmonoxidu Zaacutekonem zvlaacuteštniacute vazby se daacute vysvětlit interdikce (po)slušnosti kterou tak často systeacutemy vyžadujiacute (třeba recepčniacute poslušnost ndash preferovanou recepci produktu)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Přenos a druhy reprezentaciacute
Reprezentace ndash opakovaneacute zpřiacutetomněniacute zobrazeniacute předvaacuteděniacute je symbolickyacute mechanismus konstruovaacuteniacute (mediaacutelniacutech) objektů a souvisiacute s reprezentativnostiacute souborem charakteristik nevyhnutelnyacutem k tomuto symbolickeacutemu procesu
Re-prezentovaacuteniacute je předvaacuteděniacute určityacutech pohledů na sociaacutelniacute skupiny ndash jež se pak přiacutejemce učiacute přijiacutemat jako bdquosamozřejmeacuteldquo bdquonormaacutelniacuteldquo (o tom viacutece vypoviacutedaacute analyacuteza přiacutejmu a zakoacutedovaacuteniacute ideologie do mediovaneacuteho sděleniacute ndash Stuart Hall)
Typ je druh reprezentace vlastniacute zobrazovaciacutemu systeacutemu ndash uměniacute V literaacuterniacute produkci je to literaacuterniacute postava (chronotop) charakterizovaacutena tiacutem co reprezentuje Typy jsou detailně propracovaneacute ačkoli zpravidla neexistujiacute v reaacutelneacutem světe na rozdiacutel od stereotypů ndash zjednodušenyacutech reprezentaciacute deformujiacuteciacutech svou předlohu stereotyp vznikaacute zaacuteměrem a opakovanou reprezentaciacute Kriteacuteriem pro přenos vyacuteznamu jsou rozpoznatelnost reprezentativnost atraktivita
Archetypy jsou hluboce zakořeněneacute typy vyjadřujiacute představy viacutery
hodnoty předsudky opraacutevněniacute S archetypaacutelniacutemi a stereotypniacutemi
reprezentacemi v mediaacutelniacute realitě je spojeneacute riziko (nebo pro
marketing vyacutehoda) nekritickeacute fixace ta je totiž přirozenyacutem
důsledkem imagemakingu budovaacuteniacute a posilovaacuteniacute image značky
budovaacuteniacute vztahu ke značce stejně přirozenyacutem jako davovaacute
psychoacuteza kteraacute zaacutekonitě nastane po skolabovaacuteniacute přiacuteslušneacuteho
systeacutem a jeho meacutedia (např po krachu velkeacute společnosti banky)
Přenosem dochaacuteziacute k introjekci co je podle gestaltistu Fritza Perlse
neurotickyacute mechanismus pomociacute něhož vtělujeme do naacutes
samotnyacutech vzory postoje způsoby činnostiacute a myšleniacute ktereacute nejsou
ve skutečnosti naše
ADŽAJA (AJAYA) Swami Psychoterapie Vyacutechodu a Zaacutepadu Sjednocujiacuteciacute paradigma Praha Chvojkovo nakladatelstviacute 2000 194 s ISBN 80-86183-18-1 s 98 ndash 99
Provokovanaacute projekce se využiacutevaacute na identifikaci projekčniacutech mechanismů u pacienta prostřednictviacutem konotaciacute i v tzv Rorschachovyacutech skvrnaacutech (pacient popisuje co podle něj zobrazujiacute utajenou informaciacute pro vetšinu pacientů zůstavaacute že terapeut ukazuje každeacutemu pacientovi vždy ty stejneacute předlohy ndash logickou recepčniacute reakciacute toho kdo to odhaliacute hned by bylo řiacutect bdquoty skvrny nezobrazujiacute nic ndash zajiacutemaacute vaacutes jen jakyacute vyacuteznam jim přiřadiacutemldquo)
VALČEK Peter Neviditeľnyacute horizont civilizaacutecie In Slovo ndash Roč 4 (2002) č 24 s 10 ndash 11
Kořeny neurotickeacuteho mechanismu vklaacutedaniacute ciziacutech vyacuteznamů můžeme hledat v intenzitě argumentace pro daneacute meacutedium pro danou situaci Člověk zavřenyacute v kabině sveacuteho auta se ohlušuje jednotvaacuterniacutem hlukem ze sveacuteho autoraacutedia CDmp3 přehraacutevače ne kvůli tomu aby neslyšel zvuk motoru ale proto aby se ani na chviacuteli neodpojil od uměleacute reality meacutediiacute multimediaacutelniacuteho světa ndash aby si ji ustavičně bdquozpřiacutetomňoval a na niacute participovalldquo
Tahle deformace je deformaciacute fatickeacute funkce komunikace
Projekci takeacute chybiacute vlastniacute pojmovaacute řeč podstatou projekce je zamlženiacute zneviditelněniacute zneprůhledněniacute označovaneacuteho
Sigmund Freud považoval projekci za obrannyacute mechanismus psychiky kteryacute posouvaacute nechtěneacute nebo nezpracovaneacute (nebo přiacuteliš intenzivniacute) obsahy do nevědomiacute virtuaacutelně se jich zbavuje a promiacutetaacute je do psychiky jinyacutech
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 85
Interjekce je zkratkovitaacute až zkratovaacute symbolizace udalostiacute jejich mimetickyacutemi naacutehradkami jsou to přechody zkracujiacuteciacute cestu aktuaacutelniacute kombinatorice vyacuteznamu P Valček uvaacutediacute že klasickou formu seacutemantickeacute interjekce jako kondenzačniacuteho mechanismu vysvětlil S Freud v sovislosti s analogiiacute mezi vtipem a snem Zdrojem sociativniacutech efektů humoru a takeacute intrapsychickeacute magičnosti snu je vždy kraacutetkeacute spojeniacute prvků z různyacutech seacutemantickyacutech uacuterovniacute (kondenzujiacuteciacute interjekce zhuštěniacute Verdichtung ndash mechanismus takoveacuteho konstruovaacuteniacute vyacuteznamu je popsanyacute jako snovaacute suspenze)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 126
Atributivniacute seacutemantizace atributivniacute vyacuteznam ndash přiřazovaacuteniacute
vyacuteznamu argumentace pro bez ohledu na celostniacute strukturu
atribuce jsou popsaacuteny v kognitivniacute psychologii a vysvětlujiacute
mechanismus difuze vzaacutejemneacuteho vniacutemaacuteniacute motivace chovaacuteniacute
nebo činnosti založenyacute na tendenci člověka přisuzovat aktem
vyacutesledkem uacutespěchem neuacutespěchem určiteacute situačně zvoleneacute
vnějšiacute i vnitřniacute přiacutečiny
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 103 ndash 104
bull datasexualita ndash posedlost daty
Komunikačniacute (nelaacutetkovaacute) zaacutevislost nebo moacutedniacute kulturniacute trend
bull meacutedium = seacutemiotickyacute produkt uvaacutedějiacuteciacute do jineacuteho stavu vědomiacutereality
bull meacutedium způsobuje extenzi schopnosti ale pak i amputaci
bull (digitalizace informaciacute ndash bryacutele ndash Hubblův teleskop - dron ztratiacuteme schopnost čiacutest a rozlišovat znaky)
bull človek robot ndash kyborg transhumanizmus a technokracie
bull kultivace přiacutejemce v mediaacutelniacute realitě a poruchy přiacutejmu
Šablona pro předsevzetiacute 2014 - DOWNLOAD
Chcete taky ziacuteskat životniacute data a vědět jak si na tom stojiacutete
Staacutehněte si šablonu kterou jsem vytvořil pro rok 2014 včetně vysvětlivek a prvniacuteho předvypněneacuteho měsiacutece Během pěti minut nahradiacutete meacute ciacutele za sveacute a můžete začiacutet svůj prvniacute datasexuaacutelniacute rok
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoJsou totaacutelně k ničemu Že je lidi nedodržiacute většinou vědiacute už v
momentě kdy si je uklaacutedajiacute Ještě horšiacute ale je že i kdyby je dodržet
chtěli na konci roku nedokaacutežiacute vyhodnotit jestli uspěli Proto jsem na
novoročniacute predsevzetiacute šel loni jinak S daty a Excelem Diacuteky tomu
viacutem že jedno se mi podařilo splnit na 88 ldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoDiacuteky datům jsem si nicmeacuteně v posledniacute čtvrtině roku uvědomil jak
na tom jsem a naordinoval si každyacute viacutekend alespoň jeden volnyacute den
Což lze pěkně vidět na vizualizaci Stejně jako to že jsem loni měl
dvě obdobiacute kdy jsem jel měsiacutec v kuseldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoTrue datasexuals however will not stop at just collecting and recording bits of data from the Web They are obsessively driven to use a proliferating number of mobile devices and apps to make data-grooming a reality
-
Opravdoviacute datasexualoveacute se nezastaviacute u sbiacuteraacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute bitů dat z webu Jsou posedle pohaacuteněny použiacutevat celou řadu množiacuteciacutech se mobilniacutech zařiacutezeniacute a aplikaciacute aby se jejich peacuteče o uacutedaje stala realitouldquo
Basulto Dominic Meet the Urban Datasexual
In bigthinkcom 16 4 2012 Dostupneacute elektronicky na
httpbigthinkcomendless-innovationmeet-the-urban-datasexual
social media analyst Dominic Basulto describes datasexuals as individuals who ldquoare relentlessly digital They obsessively record everything about their personal lives and they think data is sexyhellipTheir livesmdashfrom a data perspective at leastmdashare perfectly groomedrdquo
Sociaacutelniacute meacutedia analytik Dominic Basulto popisuje datasexuaacutely jako jednotlivce kteřiacute bdquojsou neuacutenavně digitaacutelniacute Posedle zaznamenaacutevajiacute vše o osobniacutem životě a mysliacute si že data jsou sexy Jejich životy jsou přinejmenšiacutem z hlediska dat perfektně upraveneacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies
6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na
httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
I think a large component of social media usage is the concept of tracking As McFedries explains specifically when it comes to a datasexual everything online is a numbers game Individuals in the digital realm obsess about how many likes their profile picture has received and how this number compares to their fellow Facebook users This same idea can be applied to Twitter Instagram or any other social media platform Itrsquos the idea that a single number defines your social status and level of popularity Someone with 50 profile picture likes is obviously so much cooler than someone with 15 right In reality we all know that the number of likes we receive of the number of Facebook friends we have doesnrsquot actually reflect our social standing in the world It does however alter the way others perceive us
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Mysliacutem že velkaacute součaacutest využitiacute sociaacutelniacutech meacutediiacute je koncept sledovaacuteniacute Jak McFedries vysvětluje zvlaacuteště když přijde na datasexuaacutely vše on-line je hra čiacutesel Jednotlivci v digitaacutelniacute fascinaci sniacute o tom kolik maacute raacuted maacute jejich profilovyacute obraacutezek lajků a způsobu jakyacutem toto čiacuteslo srovnaacutevats ostatniacutemi uživateli Facebooku Stejnyacute naacutepad může byacutet aplikovaacuten na Twitter Instagram nebo jineacute sociaacutelniacute mediaacutelniacute platformy Je to myšlenka že jedno čiacuteslo definuje vaše sociaacutelniacute postaveniacute a uacuteroveň popularity Někdo s 50 obraacutezkami v profilu je samozřejmě tolik atraktivnějšiacute než někdo s 15 že Ve skutečnosti všichni viacuteme že počet lajků od přaacutetel na Facebooku neniacute ve skutečnosti naše společenskeacute postaveniacute ve světě Nicmeacuteně měniacute to způsob jak naacutes ostatniacute vniacutemajiacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Děkuji za pozornost
PhDr Peter Jan Kosmaacutely PhD
V přiacutepadě nejasnostiacute mě kontaktujte na kosmalyvip-vscz
Kognitivniacute věda
Důležityacute přiacutenos znamenal vyacutevoj na poli teorie algoritmů a digitaacutelniacutech
počiacutetačů ve 40 a 50 letech zejmeacutena praacutece Alana Turinga a Johna
von Neumanna Von Neumannova architektura počiacutetače byla pro
kognitivniacute vědu vyacuteznamnaacute jako krok ve vyacutevoji vyacutezkumneacuteho naacutestroje
(počiacutetače) i jako metafora mezi strojovyacutem a lidskyacutem myšleniacutem Půdu
pro noveacute myšlenky v oblasti experimentaacutelniacute psychologie připravil
odklon od behaviorismu (kteryacute ignoroval některeacute otaacutezky ohledně
lidskeacuteho myšleniacute jako představivost jazyk či řešeniacute probleacutemů)
reprezentovanyacute např pracemi Noama Chomskeacuteho či Karla Spencera
Lashleyho
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Podobu vědniacute discipliacuteny ziacuteskala v polovině sedmdesaacutetyacutech let kdy vznikla Společnost pro kognitivniacute vědu (Cognitive Science Society) a byl založen časopis Cognitive Science
bull Za zakladatele či průkopniacuteky kognitivniacute vědy lze považovat tyto osobnosti George Miller John McCarthy Marvin Minski Allen Newell Herbert Simon Noam Chomsky
bull Prvniacute z nich psycholog G Miller ve sveacutem člaacutenku z roku 19566 poukaacutezal na omezeniacute lidskeacute mysli (např kapacitu kraacutetkodobeacute paměti) a vyjaacutedřil domněnku že tato omezeniacute jsou v mysli vyřešena pomociacute mentaacutelniacutech reprezentaciacute ktereacute informace zaznamenaacutevajiacute po malyacutech daacutevkaacutech K zakoacutedovaacuteniacute a dekoacutedovaacuteniacute informace jsou pak zapotřebiacute mentaacutelniacute procesy
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Uacutestředniacute hypoteacutezou kognitivniacute vědy kteraacute je dostatečně obecnaacute aby zastřešila všechny současneacute teoretickeacute přiacutestupy v raacutemci kognitivniacute vědy je komputačněreprezentativniacute uchopeniacute mysli (CRUM ndash Computational-Representational Understanding of Mind)
bull Podle tohoto přiacutestupu lze lidskeacute myšleniacute nejleacutepe pochopit a vysvětlit pomociacute reprezentujiacuteciacutech struktur v mysli a vyacutepočetniacutech procedur ktereacute operujiacute na těchto strukturaacutech CRUM využiacutevaacute jak analogii s fungovaacuteniacutem počiacutetače (datoveacute struktury ndash mentaacutelniacute reprezentace algoritmy ndash vyacutepočetniacute procedury běh programu ndash myšleniacute) tak i analogii se strukturou mozku (konekcionistickyacute přiacutestup ndash neurony a jejich propojeniacute hrajiacute roli datovyacutech struktur a nervoveacute vzruchy jsou analogiiacute algoritmů)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
V současnosti podle Thagarda (2001) existuje šest hlavniacutech teoretickyacutech přiacutestupů k vysvětleniacute povahy reprezentaciacute a vyacutepočetniacutech procedur (modelovaacuteniacute myšleniacute) ndash logika pravidla pojmy představy analogie a konekcionistickeacute siacutetě
bull Dalšiacute přiacutestup kteryacute se uplatňuje v raacutemci experimentaacutelniacute robotiky a uměleacuteho života vysvětluje kognici jako vzaacutejemnou interakci těla agenta a okolniacuteho prostřediacute Umělyacute život (artificial life alife) se snažiacute porozumět zaacutekladniacutem obecnyacutem vlastnostem živyacutech systeacutemů pomociacute vyvolaacuteniacute přirozeneacuteho chovaacuteniacute v softwaru hardwaru a biochemickyacutech sloučeninaacutech Studium zaacutekladniacutech abstraktniacutech vlastnostiacute živyacutech systeacutemů např nezaacutevisleacuteho adaptivniacuteho a inteligentniacuteho chovaacuteniacute tvořiacute styčnou plochu mezi umělyacutem životem a kognitivniacute vědou (Bedau 2003)
THAGARD Paul Cognitive Science In Edward N Zalta (ed) Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] Fall 2009 Edition Stanford Stanford University Center for the Study of Language and Information The Metaphysics Research Lab copy 2007 first publ Mon Sep 23 1996 substantive rev Mon Apr 30 2007 [cit 2009-12-03] Dostupnyacute z WWW lthttpplatostanfordeduarchivesfall2009entriescognitive-sciencegt ISSN 1095-5054
BEDAU Mark A Artificial life organization adaptation and complexity from the bottom up Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 11 s 505-512 ISSN 1364-6613
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Vyacutezkumneacute metody použiacutevaneacute kognitivniacute vědou jsou velmi různorodeacute a využiacutevajiacute např metody vychaacutezejiacuteciacute z psychologie neurověd počiacutetačoveacute vědy a systeacutemoveacute teorie Přiacutekladem jsou experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute mozkoveacute zobrazovaciacute metody vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute neurobiologickeacute metody
bull Experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute (reakčniacute doba psychofyzickeacute odpovědi sledovaacuteniacute pohledu) mozkoveacute zobrazovaciacute metody (PET EEG fMRI optickeacute zobrazovaacuteniacute MEG) vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute (symbolickeacute modelovaacuteniacute modely konekcionistickyacutechneuronaacutelniacutech siacutetiacute fyzickeacute dynamickeacute systeacutemy) neurobiologickeacute metody (přiacutemaacute stimulace mozku sledovaacuteniacute jedneacute buňky zviacuteřeciacute modely)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Neuromarketing
Neuromarketing ndash Wikipedie
Neuromarketing studuje funkce mozku při rozhodovaacuteniacute o koupi produktu httpcswikipediaorgwikiNeuromarketing
httpwwwgreenbookblogorgwp-contentuploads201312Neuromarketingjpg
Neuromarketing
Biometrickeacute metody dokaacutežou poskytnout vodiacutetka k hlubšiacutemu pochopeniacute spotřebitelskeacuteho chovaacuteniacute Poodhaliacute co zaacutekazniacutek skutečně ciacutetiacute na co a jak skutečně reaguje při kontaktu s konkreacutetniacutemi stimuly Zaacutekazniacutekovy vědomeacute deklarace jsou sice důležiteacute ale většinou neodraacutežejiacute jeho reaacutelneacute chovaacuteniacute Na jednu stranu je to zapřiacutečiněno tiacutem že podstatnaacute čaacutest mentaacutelniacutech procesů zaacutekazniacuteka se děje nevědomě přestože majiacute přiacutemyacute vliv na jeho chovaacuteniacute včetně rozhodovaciacutech procesů brand preferenciacute loajality a odhadů Na druhou stranu zde u mnoha procesů funguje vlastniacute zaacutekazniacutekova bdquoautocenzuraldquo kterou dobře ilustruje naacutesledujiacuteciacute přiacuteklad testu očniacute kamerou Zaacutekazniacuteci si zkraacutetka o sobě některeacute věci nejsou schopni uvědomovat a už vůbec naacutem o nich povědět
Jesenskyacute Daniel Neuromarketingoveacute vyacutezkumneacute metody v miacutestě prodeje In MediaGurucz 1362012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201206neuromarketingove-vyzkumne-metody-v-miste-prodejeUyzaSqyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Jak se daacute neuromarketing smysluplně využiacutet Mezi prvniacute a nejčastěji zmiňovaneacute vlaštovky patřiacute praacutece Reada Montague z roku 2004 srovnaacutevajiacuteciacute vniacutemaacuteniacute Pepsi-Coly a Coca-Coly bez znalosti značky naacutepoje (blind test) oproti konzumaci naacutepoje se znalostiacute značky Při testech byly zkoumaacuteny mozkoveacute oblasti konzumentů limonaacuted
Při konzumaci Pepsi byla při pitiacute aktivniacute oblast mozku spojenaacute s pocity odměn chutiacute ndash a to i když zkoumaneacute osoby znaly značku naacutepoje Oproti tomu u Coca Coly byla zaznamenaacutena činnost v předniacute čaacutesti čelniacuteho laloku oblasti spojeneacute s vědomyacutemi preferencemi city nebo osobou samotnou pouze v přiacutepadě kdy konzumenti znali značku naacutepoje Read Montague to komentoval přiacuteznačně bdquoPepsi vyhraacutevaacute mnoho chuťovyacutech testů ale Coca-Cola se prodaacutevaacute leacutepe protože lideacute jsou podvědomě ovlivněni jejiacute image ndash full of life Ale (doposud) to nikdo nezměřilldquo
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Společnost Mindlab joint-venture automobilky Daimler Benz a univerzity v Ulmu zase paacutetrala po přiacutečinaacutech faktu že sportovniacute auta jsou pro zaacutekazniacuteky viacutece atraktivniacute nežli MPV nebo hatchbacky Zjistili že i sporťaacuteky jsou spojeneacute s mozkovyacutemi centry kteraacute se jinak zapojujiacute při užitiacute čokolaacutedy drog nebo při sexu
V kuloaacuterech se špitaacute že velkeacute FMCG koncerny typu PampG využiacutevajiacute neuromarketing pro praacuteci v oblasti packagingu Idea takoveacuteho zaacuteměru je zřejmaacute pohledem do hlavy spotřebitele snadno zjistiacuteme zda se mu při pohledu na konkreacutetniacute obal vyacuterobku aktivujiacute oblasti mozku spojeneacute s emocemi nebo zda spiacuteše vědomě zpracovaacutevaacute racionaacutelniacute informace
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Praha - Noveacute mlyacuteny Google Earth Nahraacuteno 18 1 2011 dostupneacute elektronicky na httpwwwpano ramiocomphoto46737351 mBank spustila teaser na internetoveacute bankovnictviacute In Mediagurucz 7 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediaguruczwp-contentuploads201402mBankjpg a Chuchvalcovaacute Jana Nejsme jako oni hlaacutesajiacute v novyacutech reklamaacutech hned čtyři banky In MarketingSalestydencz 4 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpmarketingsalestydenczrubrikymarketingnejsme-jako-oni-hlasaji-v-novych-reklamach-hned-ctyri-banky_297128html
Catellovy zaacutekony charakterizujiacute interakci prostřediacute a vrozenyacutech
danyacutech dispozic jedince ndash jejich kongruence (průnik) umožňuje
propagaci a mystifikaci využiacutet sveacute prostředky naplno ndash od doby kdy
se zjistilo že prostřediacute jednotlivce se daacute manipulovat byla do toho
zapojena mystifikace a propagace nějakeacute ideologie ndash a systeacutem
kteryacute se zde vyviacutejiacute je marketingovyacute systeacutem
VALČEK P Slovniacutek literaacuternej teoacuterie Bratislava Literaacuterne informačneacute centrum 2006 351 s ISBN 80-89222-09-9
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon vtiskovaacuteniacute ndash prostřediacute maacute při tvorbě oblastiacute kongruence zaacutesadniacute vyacuteznam vnucuje vrozenyacutem dispoziciacutem sveacute podmiacutenky
Zaacutekazniacutek vstupuje do prostřediacute supermarketu a to se na něj snažiacute působit nejrůznějšiacutemi způsoby na uacuterovni uspořaacutedaacuteniacute i různyacutemi pomocnyacutemi prostředky manipulovaacuteniacutem mystifikaciacute a iluziacute Hledajiacuteciacute se v prvniacutech vteřinaacutech snažiacute zorientovat ocitaacute se v situaci hledaacuteniacute a nachaacutezeniacute nejelementaacuternějšiacutech recepčniacutech naacutevodů Po tom jako se zorientuje pochopiacute a zvaacutežiacute předklaacutedanou možnost rozhodne se vkročit a uacutečastnit se
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon pomocnyacutech prostředků ndash prostřediacute ovlivňuje vrozeneacute dispozice (intelekt) pomocnyacutemi prostředky ndash až do 20
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na můj intelekt a krabička cigaret nebo sladkosti u pokladny mi pomaacutehajiacute nezapomenout na důležitou součaacutest naacutekupu
bull zaacutekon tlaku k biosociaacutelniacutemu průměru ndash v prostřediacute je s jedincem jednaacuteno jako s reprezentantem stereotypů ndash je to konstitutivniacute mechanismus mystifikace
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na mou osobnost bez ohledu na vzdělaacuteniacute zkušenosti sociaacutelniacute rodinneacute pracovniacute postaveniacute je každeacutemu předklaacutedaacuten stejnyacute produkt ndash supermarketovaacute demokracie rovnost spotřebitelů je bohužel vyacutesledkem procesu kteryacute neniacute spojen s lidskou činnostiacute je to proces strojoveacute vyacuteroby strojoveacuteho přiacutejmu systeacutem produkce a konzumu
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon determinace oblasti ndash prostřediacute přiacutemo působiacute na určiteacute oblasti (kvality) určuje jistou miacuteru toho co se projeviacute
V supermarketu mi v pozadiacute hraje hudba nerozptyluji se tak okolniacutemi zvuky okolitniacute mluvou Světla hudba prostor ndash všechno působiacute na meacute bdquospotřebitelskeacute chovaacuteniacuteldquo soubor charakteristik stereotypů a reprezentaciacute ktereacute sem ziacuteskal vstupem do supermarketu
bull zaacutekon zvlaacuteštniacute vazby ndash prostřediacute ovlivňuje zvlaacuteštniacute vazby na objekty ndash třeba důvěra je vztah kteryacute vznikaacute a buduje se mezi lidmi lideacute pak legitimizovali i důvěru v instituce sociaacutelniacute řaacutedy a v dnešniacute době dokonce i důveru (překonaacuteniacute interdikce) v diplastie typu probleacutem dihydrogeacutenmonoxidu Zaacutekonem zvlaacuteštniacute vazby se daacute vysvětlit interdikce (po)slušnosti kterou tak často systeacutemy vyžadujiacute (třeba recepčniacute poslušnost ndash preferovanou recepci produktu)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Přenos a druhy reprezentaciacute
Reprezentace ndash opakovaneacute zpřiacutetomněniacute zobrazeniacute předvaacuteděniacute je symbolickyacute mechanismus konstruovaacuteniacute (mediaacutelniacutech) objektů a souvisiacute s reprezentativnostiacute souborem charakteristik nevyhnutelnyacutem k tomuto symbolickeacutemu procesu
Re-prezentovaacuteniacute je předvaacuteděniacute určityacutech pohledů na sociaacutelniacute skupiny ndash jež se pak přiacutejemce učiacute přijiacutemat jako bdquosamozřejmeacuteldquo bdquonormaacutelniacuteldquo (o tom viacutece vypoviacutedaacute analyacuteza přiacutejmu a zakoacutedovaacuteniacute ideologie do mediovaneacuteho sděleniacute ndash Stuart Hall)
Typ je druh reprezentace vlastniacute zobrazovaciacutemu systeacutemu ndash uměniacute V literaacuterniacute produkci je to literaacuterniacute postava (chronotop) charakterizovaacutena tiacutem co reprezentuje Typy jsou detailně propracovaneacute ačkoli zpravidla neexistujiacute v reaacutelneacutem světe na rozdiacutel od stereotypů ndash zjednodušenyacutech reprezentaciacute deformujiacuteciacutech svou předlohu stereotyp vznikaacute zaacuteměrem a opakovanou reprezentaciacute Kriteacuteriem pro přenos vyacuteznamu jsou rozpoznatelnost reprezentativnost atraktivita
Archetypy jsou hluboce zakořeněneacute typy vyjadřujiacute představy viacutery
hodnoty předsudky opraacutevněniacute S archetypaacutelniacutemi a stereotypniacutemi
reprezentacemi v mediaacutelniacute realitě je spojeneacute riziko (nebo pro
marketing vyacutehoda) nekritickeacute fixace ta je totiž přirozenyacutem
důsledkem imagemakingu budovaacuteniacute a posilovaacuteniacute image značky
budovaacuteniacute vztahu ke značce stejně přirozenyacutem jako davovaacute
psychoacuteza kteraacute zaacutekonitě nastane po skolabovaacuteniacute přiacuteslušneacuteho
systeacutem a jeho meacutedia (např po krachu velkeacute společnosti banky)
Přenosem dochaacuteziacute k introjekci co je podle gestaltistu Fritza Perlse
neurotickyacute mechanismus pomociacute něhož vtělujeme do naacutes
samotnyacutech vzory postoje způsoby činnostiacute a myšleniacute ktereacute nejsou
ve skutečnosti naše
ADŽAJA (AJAYA) Swami Psychoterapie Vyacutechodu a Zaacutepadu Sjednocujiacuteciacute paradigma Praha Chvojkovo nakladatelstviacute 2000 194 s ISBN 80-86183-18-1 s 98 ndash 99
Provokovanaacute projekce se využiacutevaacute na identifikaci projekčniacutech mechanismů u pacienta prostřednictviacutem konotaciacute i v tzv Rorschachovyacutech skvrnaacutech (pacient popisuje co podle něj zobrazujiacute utajenou informaciacute pro vetšinu pacientů zůstavaacute že terapeut ukazuje každeacutemu pacientovi vždy ty stejneacute předlohy ndash logickou recepčniacute reakciacute toho kdo to odhaliacute hned by bylo řiacutect bdquoty skvrny nezobrazujiacute nic ndash zajiacutemaacute vaacutes jen jakyacute vyacuteznam jim přiřadiacutemldquo)
VALČEK Peter Neviditeľnyacute horizont civilizaacutecie In Slovo ndash Roč 4 (2002) č 24 s 10 ndash 11
Kořeny neurotickeacuteho mechanismu vklaacutedaniacute ciziacutech vyacuteznamů můžeme hledat v intenzitě argumentace pro daneacute meacutedium pro danou situaci Člověk zavřenyacute v kabině sveacuteho auta se ohlušuje jednotvaacuterniacutem hlukem ze sveacuteho autoraacutedia CDmp3 přehraacutevače ne kvůli tomu aby neslyšel zvuk motoru ale proto aby se ani na chviacuteli neodpojil od uměleacute reality meacutediiacute multimediaacutelniacuteho světa ndash aby si ji ustavičně bdquozpřiacutetomňoval a na niacute participovalldquo
Tahle deformace je deformaciacute fatickeacute funkce komunikace
Projekci takeacute chybiacute vlastniacute pojmovaacute řeč podstatou projekce je zamlženiacute zneviditelněniacute zneprůhledněniacute označovaneacuteho
Sigmund Freud považoval projekci za obrannyacute mechanismus psychiky kteryacute posouvaacute nechtěneacute nebo nezpracovaneacute (nebo přiacuteliš intenzivniacute) obsahy do nevědomiacute virtuaacutelně se jich zbavuje a promiacutetaacute je do psychiky jinyacutech
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 85
Interjekce je zkratkovitaacute až zkratovaacute symbolizace udalostiacute jejich mimetickyacutemi naacutehradkami jsou to přechody zkracujiacuteciacute cestu aktuaacutelniacute kombinatorice vyacuteznamu P Valček uvaacutediacute že klasickou formu seacutemantickeacute interjekce jako kondenzačniacuteho mechanismu vysvětlil S Freud v sovislosti s analogiiacute mezi vtipem a snem Zdrojem sociativniacutech efektů humoru a takeacute intrapsychickeacute magičnosti snu je vždy kraacutetkeacute spojeniacute prvků z různyacutech seacutemantickyacutech uacuterovniacute (kondenzujiacuteciacute interjekce zhuštěniacute Verdichtung ndash mechanismus takoveacuteho konstruovaacuteniacute vyacuteznamu je popsanyacute jako snovaacute suspenze)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 126
Atributivniacute seacutemantizace atributivniacute vyacuteznam ndash přiřazovaacuteniacute
vyacuteznamu argumentace pro bez ohledu na celostniacute strukturu
atribuce jsou popsaacuteny v kognitivniacute psychologii a vysvětlujiacute
mechanismus difuze vzaacutejemneacuteho vniacutemaacuteniacute motivace chovaacuteniacute
nebo činnosti založenyacute na tendenci člověka přisuzovat aktem
vyacutesledkem uacutespěchem neuacutespěchem určiteacute situačně zvoleneacute
vnějšiacute i vnitřniacute přiacutečiny
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 103 ndash 104
bull datasexualita ndash posedlost daty
Komunikačniacute (nelaacutetkovaacute) zaacutevislost nebo moacutedniacute kulturniacute trend
bull meacutedium = seacutemiotickyacute produkt uvaacutedějiacuteciacute do jineacuteho stavu vědomiacutereality
bull meacutedium způsobuje extenzi schopnosti ale pak i amputaci
bull (digitalizace informaciacute ndash bryacutele ndash Hubblův teleskop - dron ztratiacuteme schopnost čiacutest a rozlišovat znaky)
bull človek robot ndash kyborg transhumanizmus a technokracie
bull kultivace přiacutejemce v mediaacutelniacute realitě a poruchy přiacutejmu
Šablona pro předsevzetiacute 2014 - DOWNLOAD
Chcete taky ziacuteskat životniacute data a vědět jak si na tom stojiacutete
Staacutehněte si šablonu kterou jsem vytvořil pro rok 2014 včetně vysvětlivek a prvniacuteho předvypněneacuteho měsiacutece Během pěti minut nahradiacutete meacute ciacutele za sveacute a můžete začiacutet svůj prvniacute datasexuaacutelniacute rok
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoJsou totaacutelně k ničemu Že je lidi nedodržiacute většinou vědiacute už v
momentě kdy si je uklaacutedajiacute Ještě horšiacute ale je že i kdyby je dodržet
chtěli na konci roku nedokaacutežiacute vyhodnotit jestli uspěli Proto jsem na
novoročniacute predsevzetiacute šel loni jinak S daty a Excelem Diacuteky tomu
viacutem že jedno se mi podařilo splnit na 88 ldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoDiacuteky datům jsem si nicmeacuteně v posledniacute čtvrtině roku uvědomil jak
na tom jsem a naordinoval si každyacute viacutekend alespoň jeden volnyacute den
Což lze pěkně vidět na vizualizaci Stejně jako to že jsem loni měl
dvě obdobiacute kdy jsem jel měsiacutec v kuseldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoTrue datasexuals however will not stop at just collecting and recording bits of data from the Web They are obsessively driven to use a proliferating number of mobile devices and apps to make data-grooming a reality
-
Opravdoviacute datasexualoveacute se nezastaviacute u sbiacuteraacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute bitů dat z webu Jsou posedle pohaacuteněny použiacutevat celou řadu množiacuteciacutech se mobilniacutech zařiacutezeniacute a aplikaciacute aby se jejich peacuteče o uacutedaje stala realitouldquo
Basulto Dominic Meet the Urban Datasexual
In bigthinkcom 16 4 2012 Dostupneacute elektronicky na
httpbigthinkcomendless-innovationmeet-the-urban-datasexual
social media analyst Dominic Basulto describes datasexuals as individuals who ldquoare relentlessly digital They obsessively record everything about their personal lives and they think data is sexyhellipTheir livesmdashfrom a data perspective at leastmdashare perfectly groomedrdquo
Sociaacutelniacute meacutedia analytik Dominic Basulto popisuje datasexuaacutely jako jednotlivce kteřiacute bdquojsou neuacutenavně digitaacutelniacute Posedle zaznamenaacutevajiacute vše o osobniacutem životě a mysliacute si že data jsou sexy Jejich životy jsou přinejmenšiacutem z hlediska dat perfektně upraveneacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies
6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na
httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
I think a large component of social media usage is the concept of tracking As McFedries explains specifically when it comes to a datasexual everything online is a numbers game Individuals in the digital realm obsess about how many likes their profile picture has received and how this number compares to their fellow Facebook users This same idea can be applied to Twitter Instagram or any other social media platform Itrsquos the idea that a single number defines your social status and level of popularity Someone with 50 profile picture likes is obviously so much cooler than someone with 15 right In reality we all know that the number of likes we receive of the number of Facebook friends we have doesnrsquot actually reflect our social standing in the world It does however alter the way others perceive us
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Mysliacutem že velkaacute součaacutest využitiacute sociaacutelniacutech meacutediiacute je koncept sledovaacuteniacute Jak McFedries vysvětluje zvlaacuteště když přijde na datasexuaacutely vše on-line je hra čiacutesel Jednotlivci v digitaacutelniacute fascinaci sniacute o tom kolik maacute raacuted maacute jejich profilovyacute obraacutezek lajků a způsobu jakyacutem toto čiacuteslo srovnaacutevats ostatniacutemi uživateli Facebooku Stejnyacute naacutepad může byacutet aplikovaacuten na Twitter Instagram nebo jineacute sociaacutelniacute mediaacutelniacute platformy Je to myšlenka že jedno čiacuteslo definuje vaše sociaacutelniacute postaveniacute a uacuteroveň popularity Někdo s 50 obraacutezkami v profilu je samozřejmě tolik atraktivnějšiacute než někdo s 15 že Ve skutečnosti všichni viacuteme že počet lajků od přaacutetel na Facebooku neniacute ve skutečnosti naše společenskeacute postaveniacute ve světě Nicmeacuteně měniacute to způsob jak naacutes ostatniacute vniacutemajiacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Děkuji za pozornost
PhDr Peter Jan Kosmaacutely PhD
V přiacutepadě nejasnostiacute mě kontaktujte na kosmalyvip-vscz
Kognitivniacute věda
bull Podobu vědniacute discipliacuteny ziacuteskala v polovině sedmdesaacutetyacutech let kdy vznikla Společnost pro kognitivniacute vědu (Cognitive Science Society) a byl založen časopis Cognitive Science
bull Za zakladatele či průkopniacuteky kognitivniacute vědy lze považovat tyto osobnosti George Miller John McCarthy Marvin Minski Allen Newell Herbert Simon Noam Chomsky
bull Prvniacute z nich psycholog G Miller ve sveacutem člaacutenku z roku 19566 poukaacutezal na omezeniacute lidskeacute mysli (např kapacitu kraacutetkodobeacute paměti) a vyjaacutedřil domněnku že tato omezeniacute jsou v mysli vyřešena pomociacute mentaacutelniacutech reprezentaciacute ktereacute informace zaznamenaacutevajiacute po malyacutech daacutevkaacutech K zakoacutedovaacuteniacute a dekoacutedovaacuteniacute informace jsou pak zapotřebiacute mentaacutelniacute procesy
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Uacutestředniacute hypoteacutezou kognitivniacute vědy kteraacute je dostatečně obecnaacute aby zastřešila všechny současneacute teoretickeacute přiacutestupy v raacutemci kognitivniacute vědy je komputačněreprezentativniacute uchopeniacute mysli (CRUM ndash Computational-Representational Understanding of Mind)
bull Podle tohoto přiacutestupu lze lidskeacute myšleniacute nejleacutepe pochopit a vysvětlit pomociacute reprezentujiacuteciacutech struktur v mysli a vyacutepočetniacutech procedur ktereacute operujiacute na těchto strukturaacutech CRUM využiacutevaacute jak analogii s fungovaacuteniacutem počiacutetače (datoveacute struktury ndash mentaacutelniacute reprezentace algoritmy ndash vyacutepočetniacute procedury běh programu ndash myšleniacute) tak i analogii se strukturou mozku (konekcionistickyacute přiacutestup ndash neurony a jejich propojeniacute hrajiacute roli datovyacutech struktur a nervoveacute vzruchy jsou analogiiacute algoritmů)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
V současnosti podle Thagarda (2001) existuje šest hlavniacutech teoretickyacutech přiacutestupů k vysvětleniacute povahy reprezentaciacute a vyacutepočetniacutech procedur (modelovaacuteniacute myšleniacute) ndash logika pravidla pojmy představy analogie a konekcionistickeacute siacutetě
bull Dalšiacute přiacutestup kteryacute se uplatňuje v raacutemci experimentaacutelniacute robotiky a uměleacuteho života vysvětluje kognici jako vzaacutejemnou interakci těla agenta a okolniacuteho prostřediacute Umělyacute život (artificial life alife) se snažiacute porozumět zaacutekladniacutem obecnyacutem vlastnostem živyacutech systeacutemů pomociacute vyvolaacuteniacute přirozeneacuteho chovaacuteniacute v softwaru hardwaru a biochemickyacutech sloučeninaacutech Studium zaacutekladniacutech abstraktniacutech vlastnostiacute živyacutech systeacutemů např nezaacutevisleacuteho adaptivniacuteho a inteligentniacuteho chovaacuteniacute tvořiacute styčnou plochu mezi umělyacutem životem a kognitivniacute vědou (Bedau 2003)
THAGARD Paul Cognitive Science In Edward N Zalta (ed) Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] Fall 2009 Edition Stanford Stanford University Center for the Study of Language and Information The Metaphysics Research Lab copy 2007 first publ Mon Sep 23 1996 substantive rev Mon Apr 30 2007 [cit 2009-12-03] Dostupnyacute z WWW lthttpplatostanfordeduarchivesfall2009entriescognitive-sciencegt ISSN 1095-5054
BEDAU Mark A Artificial life organization adaptation and complexity from the bottom up Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 11 s 505-512 ISSN 1364-6613
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Vyacutezkumneacute metody použiacutevaneacute kognitivniacute vědou jsou velmi různorodeacute a využiacutevajiacute např metody vychaacutezejiacuteciacute z psychologie neurověd počiacutetačoveacute vědy a systeacutemoveacute teorie Přiacutekladem jsou experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute mozkoveacute zobrazovaciacute metody vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute neurobiologickeacute metody
bull Experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute (reakčniacute doba psychofyzickeacute odpovědi sledovaacuteniacute pohledu) mozkoveacute zobrazovaciacute metody (PET EEG fMRI optickeacute zobrazovaacuteniacute MEG) vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute (symbolickeacute modelovaacuteniacute modely konekcionistickyacutechneuronaacutelniacutech siacutetiacute fyzickeacute dynamickeacute systeacutemy) neurobiologickeacute metody (přiacutemaacute stimulace mozku sledovaacuteniacute jedneacute buňky zviacuteřeciacute modely)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Neuromarketing
Neuromarketing ndash Wikipedie
Neuromarketing studuje funkce mozku při rozhodovaacuteniacute o koupi produktu httpcswikipediaorgwikiNeuromarketing
httpwwwgreenbookblogorgwp-contentuploads201312Neuromarketingjpg
Neuromarketing
Biometrickeacute metody dokaacutežou poskytnout vodiacutetka k hlubšiacutemu pochopeniacute spotřebitelskeacuteho chovaacuteniacute Poodhaliacute co zaacutekazniacutek skutečně ciacutetiacute na co a jak skutečně reaguje při kontaktu s konkreacutetniacutemi stimuly Zaacutekazniacutekovy vědomeacute deklarace jsou sice důležiteacute ale většinou neodraacutežejiacute jeho reaacutelneacute chovaacuteniacute Na jednu stranu je to zapřiacutečiněno tiacutem že podstatnaacute čaacutest mentaacutelniacutech procesů zaacutekazniacuteka se děje nevědomě přestože majiacute přiacutemyacute vliv na jeho chovaacuteniacute včetně rozhodovaciacutech procesů brand preferenciacute loajality a odhadů Na druhou stranu zde u mnoha procesů funguje vlastniacute zaacutekazniacutekova bdquoautocenzuraldquo kterou dobře ilustruje naacutesledujiacuteciacute přiacuteklad testu očniacute kamerou Zaacutekazniacuteci si zkraacutetka o sobě některeacute věci nejsou schopni uvědomovat a už vůbec naacutem o nich povědět
Jesenskyacute Daniel Neuromarketingoveacute vyacutezkumneacute metody v miacutestě prodeje In MediaGurucz 1362012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201206neuromarketingove-vyzkumne-metody-v-miste-prodejeUyzaSqyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Jak se daacute neuromarketing smysluplně využiacutet Mezi prvniacute a nejčastěji zmiňovaneacute vlaštovky patřiacute praacutece Reada Montague z roku 2004 srovnaacutevajiacuteciacute vniacutemaacuteniacute Pepsi-Coly a Coca-Coly bez znalosti značky naacutepoje (blind test) oproti konzumaci naacutepoje se znalostiacute značky Při testech byly zkoumaacuteny mozkoveacute oblasti konzumentů limonaacuted
Při konzumaci Pepsi byla při pitiacute aktivniacute oblast mozku spojenaacute s pocity odměn chutiacute ndash a to i když zkoumaneacute osoby znaly značku naacutepoje Oproti tomu u Coca Coly byla zaznamenaacutena činnost v předniacute čaacutesti čelniacuteho laloku oblasti spojeneacute s vědomyacutemi preferencemi city nebo osobou samotnou pouze v přiacutepadě kdy konzumenti znali značku naacutepoje Read Montague to komentoval přiacuteznačně bdquoPepsi vyhraacutevaacute mnoho chuťovyacutech testů ale Coca-Cola se prodaacutevaacute leacutepe protože lideacute jsou podvědomě ovlivněni jejiacute image ndash full of life Ale (doposud) to nikdo nezměřilldquo
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Společnost Mindlab joint-venture automobilky Daimler Benz a univerzity v Ulmu zase paacutetrala po přiacutečinaacutech faktu že sportovniacute auta jsou pro zaacutekazniacuteky viacutece atraktivniacute nežli MPV nebo hatchbacky Zjistili že i sporťaacuteky jsou spojeneacute s mozkovyacutemi centry kteraacute se jinak zapojujiacute při užitiacute čokolaacutedy drog nebo při sexu
V kuloaacuterech se špitaacute že velkeacute FMCG koncerny typu PampG využiacutevajiacute neuromarketing pro praacuteci v oblasti packagingu Idea takoveacuteho zaacuteměru je zřejmaacute pohledem do hlavy spotřebitele snadno zjistiacuteme zda se mu při pohledu na konkreacutetniacute obal vyacuterobku aktivujiacute oblasti mozku spojeneacute s emocemi nebo zda spiacuteše vědomě zpracovaacutevaacute racionaacutelniacute informace
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Praha - Noveacute mlyacuteny Google Earth Nahraacuteno 18 1 2011 dostupneacute elektronicky na httpwwwpano ramiocomphoto46737351 mBank spustila teaser na internetoveacute bankovnictviacute In Mediagurucz 7 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediaguruczwp-contentuploads201402mBankjpg a Chuchvalcovaacute Jana Nejsme jako oni hlaacutesajiacute v novyacutech reklamaacutech hned čtyři banky In MarketingSalestydencz 4 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpmarketingsalestydenczrubrikymarketingnejsme-jako-oni-hlasaji-v-novych-reklamach-hned-ctyri-banky_297128html
Catellovy zaacutekony charakterizujiacute interakci prostřediacute a vrozenyacutech
danyacutech dispozic jedince ndash jejich kongruence (průnik) umožňuje
propagaci a mystifikaci využiacutet sveacute prostředky naplno ndash od doby kdy
se zjistilo že prostřediacute jednotlivce se daacute manipulovat byla do toho
zapojena mystifikace a propagace nějakeacute ideologie ndash a systeacutem
kteryacute se zde vyviacutejiacute je marketingovyacute systeacutem
VALČEK P Slovniacutek literaacuternej teoacuterie Bratislava Literaacuterne informačneacute centrum 2006 351 s ISBN 80-89222-09-9
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon vtiskovaacuteniacute ndash prostřediacute maacute při tvorbě oblastiacute kongruence zaacutesadniacute vyacuteznam vnucuje vrozenyacutem dispoziciacutem sveacute podmiacutenky
Zaacutekazniacutek vstupuje do prostřediacute supermarketu a to se na něj snažiacute působit nejrůznějšiacutemi způsoby na uacuterovni uspořaacutedaacuteniacute i různyacutemi pomocnyacutemi prostředky manipulovaacuteniacutem mystifikaciacute a iluziacute Hledajiacuteciacute se v prvniacutech vteřinaacutech snažiacute zorientovat ocitaacute se v situaci hledaacuteniacute a nachaacutezeniacute nejelementaacuternějšiacutech recepčniacutech naacutevodů Po tom jako se zorientuje pochopiacute a zvaacutežiacute předklaacutedanou možnost rozhodne se vkročit a uacutečastnit se
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon pomocnyacutech prostředků ndash prostřediacute ovlivňuje vrozeneacute dispozice (intelekt) pomocnyacutemi prostředky ndash až do 20
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na můj intelekt a krabička cigaret nebo sladkosti u pokladny mi pomaacutehajiacute nezapomenout na důležitou součaacutest naacutekupu
bull zaacutekon tlaku k biosociaacutelniacutemu průměru ndash v prostřediacute je s jedincem jednaacuteno jako s reprezentantem stereotypů ndash je to konstitutivniacute mechanismus mystifikace
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na mou osobnost bez ohledu na vzdělaacuteniacute zkušenosti sociaacutelniacute rodinneacute pracovniacute postaveniacute je každeacutemu předklaacutedaacuten stejnyacute produkt ndash supermarketovaacute demokracie rovnost spotřebitelů je bohužel vyacutesledkem procesu kteryacute neniacute spojen s lidskou činnostiacute je to proces strojoveacute vyacuteroby strojoveacuteho přiacutejmu systeacutem produkce a konzumu
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon determinace oblasti ndash prostřediacute přiacutemo působiacute na určiteacute oblasti (kvality) určuje jistou miacuteru toho co se projeviacute
V supermarketu mi v pozadiacute hraje hudba nerozptyluji se tak okolniacutemi zvuky okolitniacute mluvou Světla hudba prostor ndash všechno působiacute na meacute bdquospotřebitelskeacute chovaacuteniacuteldquo soubor charakteristik stereotypů a reprezentaciacute ktereacute sem ziacuteskal vstupem do supermarketu
bull zaacutekon zvlaacuteštniacute vazby ndash prostřediacute ovlivňuje zvlaacuteštniacute vazby na objekty ndash třeba důvěra je vztah kteryacute vznikaacute a buduje se mezi lidmi lideacute pak legitimizovali i důvěru v instituce sociaacutelniacute řaacutedy a v dnešniacute době dokonce i důveru (překonaacuteniacute interdikce) v diplastie typu probleacutem dihydrogeacutenmonoxidu Zaacutekonem zvlaacuteštniacute vazby se daacute vysvětlit interdikce (po)slušnosti kterou tak často systeacutemy vyžadujiacute (třeba recepčniacute poslušnost ndash preferovanou recepci produktu)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Přenos a druhy reprezentaciacute
Reprezentace ndash opakovaneacute zpřiacutetomněniacute zobrazeniacute předvaacuteděniacute je symbolickyacute mechanismus konstruovaacuteniacute (mediaacutelniacutech) objektů a souvisiacute s reprezentativnostiacute souborem charakteristik nevyhnutelnyacutem k tomuto symbolickeacutemu procesu
Re-prezentovaacuteniacute je předvaacuteděniacute určityacutech pohledů na sociaacutelniacute skupiny ndash jež se pak přiacutejemce učiacute přijiacutemat jako bdquosamozřejmeacuteldquo bdquonormaacutelniacuteldquo (o tom viacutece vypoviacutedaacute analyacuteza přiacutejmu a zakoacutedovaacuteniacute ideologie do mediovaneacuteho sděleniacute ndash Stuart Hall)
Typ je druh reprezentace vlastniacute zobrazovaciacutemu systeacutemu ndash uměniacute V literaacuterniacute produkci je to literaacuterniacute postava (chronotop) charakterizovaacutena tiacutem co reprezentuje Typy jsou detailně propracovaneacute ačkoli zpravidla neexistujiacute v reaacutelneacutem světe na rozdiacutel od stereotypů ndash zjednodušenyacutech reprezentaciacute deformujiacuteciacutech svou předlohu stereotyp vznikaacute zaacuteměrem a opakovanou reprezentaciacute Kriteacuteriem pro přenos vyacuteznamu jsou rozpoznatelnost reprezentativnost atraktivita
Archetypy jsou hluboce zakořeněneacute typy vyjadřujiacute představy viacutery
hodnoty předsudky opraacutevněniacute S archetypaacutelniacutemi a stereotypniacutemi
reprezentacemi v mediaacutelniacute realitě je spojeneacute riziko (nebo pro
marketing vyacutehoda) nekritickeacute fixace ta je totiž přirozenyacutem
důsledkem imagemakingu budovaacuteniacute a posilovaacuteniacute image značky
budovaacuteniacute vztahu ke značce stejně přirozenyacutem jako davovaacute
psychoacuteza kteraacute zaacutekonitě nastane po skolabovaacuteniacute přiacuteslušneacuteho
systeacutem a jeho meacutedia (např po krachu velkeacute společnosti banky)
Přenosem dochaacuteziacute k introjekci co je podle gestaltistu Fritza Perlse
neurotickyacute mechanismus pomociacute něhož vtělujeme do naacutes
samotnyacutech vzory postoje způsoby činnostiacute a myšleniacute ktereacute nejsou
ve skutečnosti naše
ADŽAJA (AJAYA) Swami Psychoterapie Vyacutechodu a Zaacutepadu Sjednocujiacuteciacute paradigma Praha Chvojkovo nakladatelstviacute 2000 194 s ISBN 80-86183-18-1 s 98 ndash 99
Provokovanaacute projekce se využiacutevaacute na identifikaci projekčniacutech mechanismů u pacienta prostřednictviacutem konotaciacute i v tzv Rorschachovyacutech skvrnaacutech (pacient popisuje co podle něj zobrazujiacute utajenou informaciacute pro vetšinu pacientů zůstavaacute že terapeut ukazuje každeacutemu pacientovi vždy ty stejneacute předlohy ndash logickou recepčniacute reakciacute toho kdo to odhaliacute hned by bylo řiacutect bdquoty skvrny nezobrazujiacute nic ndash zajiacutemaacute vaacutes jen jakyacute vyacuteznam jim přiřadiacutemldquo)
VALČEK Peter Neviditeľnyacute horizont civilizaacutecie In Slovo ndash Roč 4 (2002) č 24 s 10 ndash 11
Kořeny neurotickeacuteho mechanismu vklaacutedaniacute ciziacutech vyacuteznamů můžeme hledat v intenzitě argumentace pro daneacute meacutedium pro danou situaci Člověk zavřenyacute v kabině sveacuteho auta se ohlušuje jednotvaacuterniacutem hlukem ze sveacuteho autoraacutedia CDmp3 přehraacutevače ne kvůli tomu aby neslyšel zvuk motoru ale proto aby se ani na chviacuteli neodpojil od uměleacute reality meacutediiacute multimediaacutelniacuteho světa ndash aby si ji ustavičně bdquozpřiacutetomňoval a na niacute participovalldquo
Tahle deformace je deformaciacute fatickeacute funkce komunikace
Projekci takeacute chybiacute vlastniacute pojmovaacute řeč podstatou projekce je zamlženiacute zneviditelněniacute zneprůhledněniacute označovaneacuteho
Sigmund Freud považoval projekci za obrannyacute mechanismus psychiky kteryacute posouvaacute nechtěneacute nebo nezpracovaneacute (nebo přiacuteliš intenzivniacute) obsahy do nevědomiacute virtuaacutelně se jich zbavuje a promiacutetaacute je do psychiky jinyacutech
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 85
Interjekce je zkratkovitaacute až zkratovaacute symbolizace udalostiacute jejich mimetickyacutemi naacutehradkami jsou to přechody zkracujiacuteciacute cestu aktuaacutelniacute kombinatorice vyacuteznamu P Valček uvaacutediacute že klasickou formu seacutemantickeacute interjekce jako kondenzačniacuteho mechanismu vysvětlil S Freud v sovislosti s analogiiacute mezi vtipem a snem Zdrojem sociativniacutech efektů humoru a takeacute intrapsychickeacute magičnosti snu je vždy kraacutetkeacute spojeniacute prvků z různyacutech seacutemantickyacutech uacuterovniacute (kondenzujiacuteciacute interjekce zhuštěniacute Verdichtung ndash mechanismus takoveacuteho konstruovaacuteniacute vyacuteznamu je popsanyacute jako snovaacute suspenze)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 126
Atributivniacute seacutemantizace atributivniacute vyacuteznam ndash přiřazovaacuteniacute
vyacuteznamu argumentace pro bez ohledu na celostniacute strukturu
atribuce jsou popsaacuteny v kognitivniacute psychologii a vysvětlujiacute
mechanismus difuze vzaacutejemneacuteho vniacutemaacuteniacute motivace chovaacuteniacute
nebo činnosti založenyacute na tendenci člověka přisuzovat aktem
vyacutesledkem uacutespěchem neuacutespěchem určiteacute situačně zvoleneacute
vnějšiacute i vnitřniacute přiacutečiny
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 103 ndash 104
bull datasexualita ndash posedlost daty
Komunikačniacute (nelaacutetkovaacute) zaacutevislost nebo moacutedniacute kulturniacute trend
bull meacutedium = seacutemiotickyacute produkt uvaacutedějiacuteciacute do jineacuteho stavu vědomiacutereality
bull meacutedium způsobuje extenzi schopnosti ale pak i amputaci
bull (digitalizace informaciacute ndash bryacutele ndash Hubblův teleskop - dron ztratiacuteme schopnost čiacutest a rozlišovat znaky)
bull človek robot ndash kyborg transhumanizmus a technokracie
bull kultivace přiacutejemce v mediaacutelniacute realitě a poruchy přiacutejmu
Šablona pro předsevzetiacute 2014 - DOWNLOAD
Chcete taky ziacuteskat životniacute data a vědět jak si na tom stojiacutete
Staacutehněte si šablonu kterou jsem vytvořil pro rok 2014 včetně vysvětlivek a prvniacuteho předvypněneacuteho měsiacutece Během pěti minut nahradiacutete meacute ciacutele za sveacute a můžete začiacutet svůj prvniacute datasexuaacutelniacute rok
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoJsou totaacutelně k ničemu Že je lidi nedodržiacute většinou vědiacute už v
momentě kdy si je uklaacutedajiacute Ještě horšiacute ale je že i kdyby je dodržet
chtěli na konci roku nedokaacutežiacute vyhodnotit jestli uspěli Proto jsem na
novoročniacute predsevzetiacute šel loni jinak S daty a Excelem Diacuteky tomu
viacutem že jedno se mi podařilo splnit na 88 ldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoDiacuteky datům jsem si nicmeacuteně v posledniacute čtvrtině roku uvědomil jak
na tom jsem a naordinoval si každyacute viacutekend alespoň jeden volnyacute den
Což lze pěkně vidět na vizualizaci Stejně jako to že jsem loni měl
dvě obdobiacute kdy jsem jel měsiacutec v kuseldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoTrue datasexuals however will not stop at just collecting and recording bits of data from the Web They are obsessively driven to use a proliferating number of mobile devices and apps to make data-grooming a reality
-
Opravdoviacute datasexualoveacute se nezastaviacute u sbiacuteraacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute bitů dat z webu Jsou posedle pohaacuteněny použiacutevat celou řadu množiacuteciacutech se mobilniacutech zařiacutezeniacute a aplikaciacute aby se jejich peacuteče o uacutedaje stala realitouldquo
Basulto Dominic Meet the Urban Datasexual
In bigthinkcom 16 4 2012 Dostupneacute elektronicky na
httpbigthinkcomendless-innovationmeet-the-urban-datasexual
social media analyst Dominic Basulto describes datasexuals as individuals who ldquoare relentlessly digital They obsessively record everything about their personal lives and they think data is sexyhellipTheir livesmdashfrom a data perspective at leastmdashare perfectly groomedrdquo
Sociaacutelniacute meacutedia analytik Dominic Basulto popisuje datasexuaacutely jako jednotlivce kteřiacute bdquojsou neuacutenavně digitaacutelniacute Posedle zaznamenaacutevajiacute vše o osobniacutem životě a mysliacute si že data jsou sexy Jejich životy jsou přinejmenšiacutem z hlediska dat perfektně upraveneacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies
6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na
httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
I think a large component of social media usage is the concept of tracking As McFedries explains specifically when it comes to a datasexual everything online is a numbers game Individuals in the digital realm obsess about how many likes their profile picture has received and how this number compares to their fellow Facebook users This same idea can be applied to Twitter Instagram or any other social media platform Itrsquos the idea that a single number defines your social status and level of popularity Someone with 50 profile picture likes is obviously so much cooler than someone with 15 right In reality we all know that the number of likes we receive of the number of Facebook friends we have doesnrsquot actually reflect our social standing in the world It does however alter the way others perceive us
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Mysliacutem že velkaacute součaacutest využitiacute sociaacutelniacutech meacutediiacute je koncept sledovaacuteniacute Jak McFedries vysvětluje zvlaacuteště když přijde na datasexuaacutely vše on-line je hra čiacutesel Jednotlivci v digitaacutelniacute fascinaci sniacute o tom kolik maacute raacuted maacute jejich profilovyacute obraacutezek lajků a způsobu jakyacutem toto čiacuteslo srovnaacutevats ostatniacutemi uživateli Facebooku Stejnyacute naacutepad může byacutet aplikovaacuten na Twitter Instagram nebo jineacute sociaacutelniacute mediaacutelniacute platformy Je to myšlenka že jedno čiacuteslo definuje vaše sociaacutelniacute postaveniacute a uacuteroveň popularity Někdo s 50 obraacutezkami v profilu je samozřejmě tolik atraktivnějšiacute než někdo s 15 že Ve skutečnosti všichni viacuteme že počet lajků od přaacutetel na Facebooku neniacute ve skutečnosti naše společenskeacute postaveniacute ve světě Nicmeacuteně měniacute to způsob jak naacutes ostatniacute vniacutemajiacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Děkuji za pozornost
PhDr Peter Jan Kosmaacutely PhD
V přiacutepadě nejasnostiacute mě kontaktujte na kosmalyvip-vscz
Kognitivniacute věda
bull Uacutestředniacute hypoteacutezou kognitivniacute vědy kteraacute je dostatečně obecnaacute aby zastřešila všechny současneacute teoretickeacute přiacutestupy v raacutemci kognitivniacute vědy je komputačněreprezentativniacute uchopeniacute mysli (CRUM ndash Computational-Representational Understanding of Mind)
bull Podle tohoto přiacutestupu lze lidskeacute myšleniacute nejleacutepe pochopit a vysvětlit pomociacute reprezentujiacuteciacutech struktur v mysli a vyacutepočetniacutech procedur ktereacute operujiacute na těchto strukturaacutech CRUM využiacutevaacute jak analogii s fungovaacuteniacutem počiacutetače (datoveacute struktury ndash mentaacutelniacute reprezentace algoritmy ndash vyacutepočetniacute procedury běh programu ndash myšleniacute) tak i analogii se strukturou mozku (konekcionistickyacute přiacutestup ndash neurony a jejich propojeniacute hrajiacute roli datovyacutech struktur a nervoveacute vzruchy jsou analogiiacute algoritmů)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
V současnosti podle Thagarda (2001) existuje šest hlavniacutech teoretickyacutech přiacutestupů k vysvětleniacute povahy reprezentaciacute a vyacutepočetniacutech procedur (modelovaacuteniacute myšleniacute) ndash logika pravidla pojmy představy analogie a konekcionistickeacute siacutetě
bull Dalšiacute přiacutestup kteryacute se uplatňuje v raacutemci experimentaacutelniacute robotiky a uměleacuteho života vysvětluje kognici jako vzaacutejemnou interakci těla agenta a okolniacuteho prostřediacute Umělyacute život (artificial life alife) se snažiacute porozumět zaacutekladniacutem obecnyacutem vlastnostem živyacutech systeacutemů pomociacute vyvolaacuteniacute přirozeneacuteho chovaacuteniacute v softwaru hardwaru a biochemickyacutech sloučeninaacutech Studium zaacutekladniacutech abstraktniacutech vlastnostiacute živyacutech systeacutemů např nezaacutevisleacuteho adaptivniacuteho a inteligentniacuteho chovaacuteniacute tvořiacute styčnou plochu mezi umělyacutem životem a kognitivniacute vědou (Bedau 2003)
THAGARD Paul Cognitive Science In Edward N Zalta (ed) Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] Fall 2009 Edition Stanford Stanford University Center for the Study of Language and Information The Metaphysics Research Lab copy 2007 first publ Mon Sep 23 1996 substantive rev Mon Apr 30 2007 [cit 2009-12-03] Dostupnyacute z WWW lthttpplatostanfordeduarchivesfall2009entriescognitive-sciencegt ISSN 1095-5054
BEDAU Mark A Artificial life organization adaptation and complexity from the bottom up Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 11 s 505-512 ISSN 1364-6613
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Vyacutezkumneacute metody použiacutevaneacute kognitivniacute vědou jsou velmi různorodeacute a využiacutevajiacute např metody vychaacutezejiacuteciacute z psychologie neurověd počiacutetačoveacute vědy a systeacutemoveacute teorie Přiacutekladem jsou experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute mozkoveacute zobrazovaciacute metody vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute neurobiologickeacute metody
bull Experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute (reakčniacute doba psychofyzickeacute odpovědi sledovaacuteniacute pohledu) mozkoveacute zobrazovaciacute metody (PET EEG fMRI optickeacute zobrazovaacuteniacute MEG) vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute (symbolickeacute modelovaacuteniacute modely konekcionistickyacutechneuronaacutelniacutech siacutetiacute fyzickeacute dynamickeacute systeacutemy) neurobiologickeacute metody (přiacutemaacute stimulace mozku sledovaacuteniacute jedneacute buňky zviacuteřeciacute modely)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Neuromarketing
Neuromarketing ndash Wikipedie
Neuromarketing studuje funkce mozku při rozhodovaacuteniacute o koupi produktu httpcswikipediaorgwikiNeuromarketing
httpwwwgreenbookblogorgwp-contentuploads201312Neuromarketingjpg
Neuromarketing
Biometrickeacute metody dokaacutežou poskytnout vodiacutetka k hlubšiacutemu pochopeniacute spotřebitelskeacuteho chovaacuteniacute Poodhaliacute co zaacutekazniacutek skutečně ciacutetiacute na co a jak skutečně reaguje při kontaktu s konkreacutetniacutemi stimuly Zaacutekazniacutekovy vědomeacute deklarace jsou sice důležiteacute ale většinou neodraacutežejiacute jeho reaacutelneacute chovaacuteniacute Na jednu stranu je to zapřiacutečiněno tiacutem že podstatnaacute čaacutest mentaacutelniacutech procesů zaacutekazniacuteka se děje nevědomě přestože majiacute přiacutemyacute vliv na jeho chovaacuteniacute včetně rozhodovaciacutech procesů brand preferenciacute loajality a odhadů Na druhou stranu zde u mnoha procesů funguje vlastniacute zaacutekazniacutekova bdquoautocenzuraldquo kterou dobře ilustruje naacutesledujiacuteciacute přiacuteklad testu očniacute kamerou Zaacutekazniacuteci si zkraacutetka o sobě některeacute věci nejsou schopni uvědomovat a už vůbec naacutem o nich povědět
Jesenskyacute Daniel Neuromarketingoveacute vyacutezkumneacute metody v miacutestě prodeje In MediaGurucz 1362012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201206neuromarketingove-vyzkumne-metody-v-miste-prodejeUyzaSqyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Jak se daacute neuromarketing smysluplně využiacutet Mezi prvniacute a nejčastěji zmiňovaneacute vlaštovky patřiacute praacutece Reada Montague z roku 2004 srovnaacutevajiacuteciacute vniacutemaacuteniacute Pepsi-Coly a Coca-Coly bez znalosti značky naacutepoje (blind test) oproti konzumaci naacutepoje se znalostiacute značky Při testech byly zkoumaacuteny mozkoveacute oblasti konzumentů limonaacuted
Při konzumaci Pepsi byla při pitiacute aktivniacute oblast mozku spojenaacute s pocity odměn chutiacute ndash a to i když zkoumaneacute osoby znaly značku naacutepoje Oproti tomu u Coca Coly byla zaznamenaacutena činnost v předniacute čaacutesti čelniacuteho laloku oblasti spojeneacute s vědomyacutemi preferencemi city nebo osobou samotnou pouze v přiacutepadě kdy konzumenti znali značku naacutepoje Read Montague to komentoval přiacuteznačně bdquoPepsi vyhraacutevaacute mnoho chuťovyacutech testů ale Coca-Cola se prodaacutevaacute leacutepe protože lideacute jsou podvědomě ovlivněni jejiacute image ndash full of life Ale (doposud) to nikdo nezměřilldquo
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Společnost Mindlab joint-venture automobilky Daimler Benz a univerzity v Ulmu zase paacutetrala po přiacutečinaacutech faktu že sportovniacute auta jsou pro zaacutekazniacuteky viacutece atraktivniacute nežli MPV nebo hatchbacky Zjistili že i sporťaacuteky jsou spojeneacute s mozkovyacutemi centry kteraacute se jinak zapojujiacute při užitiacute čokolaacutedy drog nebo při sexu
V kuloaacuterech se špitaacute že velkeacute FMCG koncerny typu PampG využiacutevajiacute neuromarketing pro praacuteci v oblasti packagingu Idea takoveacuteho zaacuteměru je zřejmaacute pohledem do hlavy spotřebitele snadno zjistiacuteme zda se mu při pohledu na konkreacutetniacute obal vyacuterobku aktivujiacute oblasti mozku spojeneacute s emocemi nebo zda spiacuteše vědomě zpracovaacutevaacute racionaacutelniacute informace
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Praha - Noveacute mlyacuteny Google Earth Nahraacuteno 18 1 2011 dostupneacute elektronicky na httpwwwpano ramiocomphoto46737351 mBank spustila teaser na internetoveacute bankovnictviacute In Mediagurucz 7 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediaguruczwp-contentuploads201402mBankjpg a Chuchvalcovaacute Jana Nejsme jako oni hlaacutesajiacute v novyacutech reklamaacutech hned čtyři banky In MarketingSalestydencz 4 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpmarketingsalestydenczrubrikymarketingnejsme-jako-oni-hlasaji-v-novych-reklamach-hned-ctyri-banky_297128html
Catellovy zaacutekony charakterizujiacute interakci prostřediacute a vrozenyacutech
danyacutech dispozic jedince ndash jejich kongruence (průnik) umožňuje
propagaci a mystifikaci využiacutet sveacute prostředky naplno ndash od doby kdy
se zjistilo že prostřediacute jednotlivce se daacute manipulovat byla do toho
zapojena mystifikace a propagace nějakeacute ideologie ndash a systeacutem
kteryacute se zde vyviacutejiacute je marketingovyacute systeacutem
VALČEK P Slovniacutek literaacuternej teoacuterie Bratislava Literaacuterne informačneacute centrum 2006 351 s ISBN 80-89222-09-9
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon vtiskovaacuteniacute ndash prostřediacute maacute při tvorbě oblastiacute kongruence zaacutesadniacute vyacuteznam vnucuje vrozenyacutem dispoziciacutem sveacute podmiacutenky
Zaacutekazniacutek vstupuje do prostřediacute supermarketu a to se na něj snažiacute působit nejrůznějšiacutemi způsoby na uacuterovni uspořaacutedaacuteniacute i různyacutemi pomocnyacutemi prostředky manipulovaacuteniacutem mystifikaciacute a iluziacute Hledajiacuteciacute se v prvniacutech vteřinaacutech snažiacute zorientovat ocitaacute se v situaci hledaacuteniacute a nachaacutezeniacute nejelementaacuternějšiacutech recepčniacutech naacutevodů Po tom jako se zorientuje pochopiacute a zvaacutežiacute předklaacutedanou možnost rozhodne se vkročit a uacutečastnit se
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon pomocnyacutech prostředků ndash prostřediacute ovlivňuje vrozeneacute dispozice (intelekt) pomocnyacutemi prostředky ndash až do 20
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na můj intelekt a krabička cigaret nebo sladkosti u pokladny mi pomaacutehajiacute nezapomenout na důležitou součaacutest naacutekupu
bull zaacutekon tlaku k biosociaacutelniacutemu průměru ndash v prostřediacute je s jedincem jednaacuteno jako s reprezentantem stereotypů ndash je to konstitutivniacute mechanismus mystifikace
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na mou osobnost bez ohledu na vzdělaacuteniacute zkušenosti sociaacutelniacute rodinneacute pracovniacute postaveniacute je každeacutemu předklaacutedaacuten stejnyacute produkt ndash supermarketovaacute demokracie rovnost spotřebitelů je bohužel vyacutesledkem procesu kteryacute neniacute spojen s lidskou činnostiacute je to proces strojoveacute vyacuteroby strojoveacuteho přiacutejmu systeacutem produkce a konzumu
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon determinace oblasti ndash prostřediacute přiacutemo působiacute na určiteacute oblasti (kvality) určuje jistou miacuteru toho co se projeviacute
V supermarketu mi v pozadiacute hraje hudba nerozptyluji se tak okolniacutemi zvuky okolitniacute mluvou Světla hudba prostor ndash všechno působiacute na meacute bdquospotřebitelskeacute chovaacuteniacuteldquo soubor charakteristik stereotypů a reprezentaciacute ktereacute sem ziacuteskal vstupem do supermarketu
bull zaacutekon zvlaacuteštniacute vazby ndash prostřediacute ovlivňuje zvlaacuteštniacute vazby na objekty ndash třeba důvěra je vztah kteryacute vznikaacute a buduje se mezi lidmi lideacute pak legitimizovali i důvěru v instituce sociaacutelniacute řaacutedy a v dnešniacute době dokonce i důveru (překonaacuteniacute interdikce) v diplastie typu probleacutem dihydrogeacutenmonoxidu Zaacutekonem zvlaacuteštniacute vazby se daacute vysvětlit interdikce (po)slušnosti kterou tak často systeacutemy vyžadujiacute (třeba recepčniacute poslušnost ndash preferovanou recepci produktu)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Přenos a druhy reprezentaciacute
Reprezentace ndash opakovaneacute zpřiacutetomněniacute zobrazeniacute předvaacuteděniacute je symbolickyacute mechanismus konstruovaacuteniacute (mediaacutelniacutech) objektů a souvisiacute s reprezentativnostiacute souborem charakteristik nevyhnutelnyacutem k tomuto symbolickeacutemu procesu
Re-prezentovaacuteniacute je předvaacuteděniacute určityacutech pohledů na sociaacutelniacute skupiny ndash jež se pak přiacutejemce učiacute přijiacutemat jako bdquosamozřejmeacuteldquo bdquonormaacutelniacuteldquo (o tom viacutece vypoviacutedaacute analyacuteza přiacutejmu a zakoacutedovaacuteniacute ideologie do mediovaneacuteho sděleniacute ndash Stuart Hall)
Typ je druh reprezentace vlastniacute zobrazovaciacutemu systeacutemu ndash uměniacute V literaacuterniacute produkci je to literaacuterniacute postava (chronotop) charakterizovaacutena tiacutem co reprezentuje Typy jsou detailně propracovaneacute ačkoli zpravidla neexistujiacute v reaacutelneacutem světe na rozdiacutel od stereotypů ndash zjednodušenyacutech reprezentaciacute deformujiacuteciacutech svou předlohu stereotyp vznikaacute zaacuteměrem a opakovanou reprezentaciacute Kriteacuteriem pro přenos vyacuteznamu jsou rozpoznatelnost reprezentativnost atraktivita
Archetypy jsou hluboce zakořeněneacute typy vyjadřujiacute představy viacutery
hodnoty předsudky opraacutevněniacute S archetypaacutelniacutemi a stereotypniacutemi
reprezentacemi v mediaacutelniacute realitě je spojeneacute riziko (nebo pro
marketing vyacutehoda) nekritickeacute fixace ta je totiž přirozenyacutem
důsledkem imagemakingu budovaacuteniacute a posilovaacuteniacute image značky
budovaacuteniacute vztahu ke značce stejně přirozenyacutem jako davovaacute
psychoacuteza kteraacute zaacutekonitě nastane po skolabovaacuteniacute přiacuteslušneacuteho
systeacutem a jeho meacutedia (např po krachu velkeacute společnosti banky)
Přenosem dochaacuteziacute k introjekci co je podle gestaltistu Fritza Perlse
neurotickyacute mechanismus pomociacute něhož vtělujeme do naacutes
samotnyacutech vzory postoje způsoby činnostiacute a myšleniacute ktereacute nejsou
ve skutečnosti naše
ADŽAJA (AJAYA) Swami Psychoterapie Vyacutechodu a Zaacutepadu Sjednocujiacuteciacute paradigma Praha Chvojkovo nakladatelstviacute 2000 194 s ISBN 80-86183-18-1 s 98 ndash 99
Provokovanaacute projekce se využiacutevaacute na identifikaci projekčniacutech mechanismů u pacienta prostřednictviacutem konotaciacute i v tzv Rorschachovyacutech skvrnaacutech (pacient popisuje co podle něj zobrazujiacute utajenou informaciacute pro vetšinu pacientů zůstavaacute že terapeut ukazuje každeacutemu pacientovi vždy ty stejneacute předlohy ndash logickou recepčniacute reakciacute toho kdo to odhaliacute hned by bylo řiacutect bdquoty skvrny nezobrazujiacute nic ndash zajiacutemaacute vaacutes jen jakyacute vyacuteznam jim přiřadiacutemldquo)
VALČEK Peter Neviditeľnyacute horizont civilizaacutecie In Slovo ndash Roč 4 (2002) č 24 s 10 ndash 11
Kořeny neurotickeacuteho mechanismu vklaacutedaniacute ciziacutech vyacuteznamů můžeme hledat v intenzitě argumentace pro daneacute meacutedium pro danou situaci Člověk zavřenyacute v kabině sveacuteho auta se ohlušuje jednotvaacuterniacutem hlukem ze sveacuteho autoraacutedia CDmp3 přehraacutevače ne kvůli tomu aby neslyšel zvuk motoru ale proto aby se ani na chviacuteli neodpojil od uměleacute reality meacutediiacute multimediaacutelniacuteho světa ndash aby si ji ustavičně bdquozpřiacutetomňoval a na niacute participovalldquo
Tahle deformace je deformaciacute fatickeacute funkce komunikace
Projekci takeacute chybiacute vlastniacute pojmovaacute řeč podstatou projekce je zamlženiacute zneviditelněniacute zneprůhledněniacute označovaneacuteho
Sigmund Freud považoval projekci za obrannyacute mechanismus psychiky kteryacute posouvaacute nechtěneacute nebo nezpracovaneacute (nebo přiacuteliš intenzivniacute) obsahy do nevědomiacute virtuaacutelně se jich zbavuje a promiacutetaacute je do psychiky jinyacutech
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 85
Interjekce je zkratkovitaacute až zkratovaacute symbolizace udalostiacute jejich mimetickyacutemi naacutehradkami jsou to přechody zkracujiacuteciacute cestu aktuaacutelniacute kombinatorice vyacuteznamu P Valček uvaacutediacute že klasickou formu seacutemantickeacute interjekce jako kondenzačniacuteho mechanismu vysvětlil S Freud v sovislosti s analogiiacute mezi vtipem a snem Zdrojem sociativniacutech efektů humoru a takeacute intrapsychickeacute magičnosti snu je vždy kraacutetkeacute spojeniacute prvků z různyacutech seacutemantickyacutech uacuterovniacute (kondenzujiacuteciacute interjekce zhuštěniacute Verdichtung ndash mechanismus takoveacuteho konstruovaacuteniacute vyacuteznamu je popsanyacute jako snovaacute suspenze)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 126
Atributivniacute seacutemantizace atributivniacute vyacuteznam ndash přiřazovaacuteniacute
vyacuteznamu argumentace pro bez ohledu na celostniacute strukturu
atribuce jsou popsaacuteny v kognitivniacute psychologii a vysvětlujiacute
mechanismus difuze vzaacutejemneacuteho vniacutemaacuteniacute motivace chovaacuteniacute
nebo činnosti založenyacute na tendenci člověka přisuzovat aktem
vyacutesledkem uacutespěchem neuacutespěchem určiteacute situačně zvoleneacute
vnějšiacute i vnitřniacute přiacutečiny
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 103 ndash 104
bull datasexualita ndash posedlost daty
Komunikačniacute (nelaacutetkovaacute) zaacutevislost nebo moacutedniacute kulturniacute trend
bull meacutedium = seacutemiotickyacute produkt uvaacutedějiacuteciacute do jineacuteho stavu vědomiacutereality
bull meacutedium způsobuje extenzi schopnosti ale pak i amputaci
bull (digitalizace informaciacute ndash bryacutele ndash Hubblův teleskop - dron ztratiacuteme schopnost čiacutest a rozlišovat znaky)
bull človek robot ndash kyborg transhumanizmus a technokracie
bull kultivace přiacutejemce v mediaacutelniacute realitě a poruchy přiacutejmu
Šablona pro předsevzetiacute 2014 - DOWNLOAD
Chcete taky ziacuteskat životniacute data a vědět jak si na tom stojiacutete
Staacutehněte si šablonu kterou jsem vytvořil pro rok 2014 včetně vysvětlivek a prvniacuteho předvypněneacuteho měsiacutece Během pěti minut nahradiacutete meacute ciacutele za sveacute a můžete začiacutet svůj prvniacute datasexuaacutelniacute rok
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoJsou totaacutelně k ničemu Že je lidi nedodržiacute většinou vědiacute už v
momentě kdy si je uklaacutedajiacute Ještě horšiacute ale je že i kdyby je dodržet
chtěli na konci roku nedokaacutežiacute vyhodnotit jestli uspěli Proto jsem na
novoročniacute predsevzetiacute šel loni jinak S daty a Excelem Diacuteky tomu
viacutem že jedno se mi podařilo splnit na 88 ldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoDiacuteky datům jsem si nicmeacuteně v posledniacute čtvrtině roku uvědomil jak
na tom jsem a naordinoval si každyacute viacutekend alespoň jeden volnyacute den
Což lze pěkně vidět na vizualizaci Stejně jako to že jsem loni měl
dvě obdobiacute kdy jsem jel měsiacutec v kuseldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoTrue datasexuals however will not stop at just collecting and recording bits of data from the Web They are obsessively driven to use a proliferating number of mobile devices and apps to make data-grooming a reality
-
Opravdoviacute datasexualoveacute se nezastaviacute u sbiacuteraacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute bitů dat z webu Jsou posedle pohaacuteněny použiacutevat celou řadu množiacuteciacutech se mobilniacutech zařiacutezeniacute a aplikaciacute aby se jejich peacuteče o uacutedaje stala realitouldquo
Basulto Dominic Meet the Urban Datasexual
In bigthinkcom 16 4 2012 Dostupneacute elektronicky na
httpbigthinkcomendless-innovationmeet-the-urban-datasexual
social media analyst Dominic Basulto describes datasexuals as individuals who ldquoare relentlessly digital They obsessively record everything about their personal lives and they think data is sexyhellipTheir livesmdashfrom a data perspective at leastmdashare perfectly groomedrdquo
Sociaacutelniacute meacutedia analytik Dominic Basulto popisuje datasexuaacutely jako jednotlivce kteřiacute bdquojsou neuacutenavně digitaacutelniacute Posedle zaznamenaacutevajiacute vše o osobniacutem životě a mysliacute si že data jsou sexy Jejich životy jsou přinejmenšiacutem z hlediska dat perfektně upraveneacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies
6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na
httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
I think a large component of social media usage is the concept of tracking As McFedries explains specifically when it comes to a datasexual everything online is a numbers game Individuals in the digital realm obsess about how many likes their profile picture has received and how this number compares to their fellow Facebook users This same idea can be applied to Twitter Instagram or any other social media platform Itrsquos the idea that a single number defines your social status and level of popularity Someone with 50 profile picture likes is obviously so much cooler than someone with 15 right In reality we all know that the number of likes we receive of the number of Facebook friends we have doesnrsquot actually reflect our social standing in the world It does however alter the way others perceive us
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Mysliacutem že velkaacute součaacutest využitiacute sociaacutelniacutech meacutediiacute je koncept sledovaacuteniacute Jak McFedries vysvětluje zvlaacuteště když přijde na datasexuaacutely vše on-line je hra čiacutesel Jednotlivci v digitaacutelniacute fascinaci sniacute o tom kolik maacute raacuted maacute jejich profilovyacute obraacutezek lajků a způsobu jakyacutem toto čiacuteslo srovnaacutevats ostatniacutemi uživateli Facebooku Stejnyacute naacutepad může byacutet aplikovaacuten na Twitter Instagram nebo jineacute sociaacutelniacute mediaacutelniacute platformy Je to myšlenka že jedno čiacuteslo definuje vaše sociaacutelniacute postaveniacute a uacuteroveň popularity Někdo s 50 obraacutezkami v profilu je samozřejmě tolik atraktivnějšiacute než někdo s 15 že Ve skutečnosti všichni viacuteme že počet lajků od přaacutetel na Facebooku neniacute ve skutečnosti naše společenskeacute postaveniacute ve světě Nicmeacuteně měniacute to způsob jak naacutes ostatniacute vniacutemajiacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Děkuji za pozornost
PhDr Peter Jan Kosmaacutely PhD
V přiacutepadě nejasnostiacute mě kontaktujte na kosmalyvip-vscz
Kognitivniacute věda
V současnosti podle Thagarda (2001) existuje šest hlavniacutech teoretickyacutech přiacutestupů k vysvětleniacute povahy reprezentaciacute a vyacutepočetniacutech procedur (modelovaacuteniacute myšleniacute) ndash logika pravidla pojmy představy analogie a konekcionistickeacute siacutetě
bull Dalšiacute přiacutestup kteryacute se uplatňuje v raacutemci experimentaacutelniacute robotiky a uměleacuteho života vysvětluje kognici jako vzaacutejemnou interakci těla agenta a okolniacuteho prostřediacute Umělyacute život (artificial life alife) se snažiacute porozumět zaacutekladniacutem obecnyacutem vlastnostem živyacutech systeacutemů pomociacute vyvolaacuteniacute přirozeneacuteho chovaacuteniacute v softwaru hardwaru a biochemickyacutech sloučeninaacutech Studium zaacutekladniacutech abstraktniacutech vlastnostiacute živyacutech systeacutemů např nezaacutevisleacuteho adaptivniacuteho a inteligentniacuteho chovaacuteniacute tvořiacute styčnou plochu mezi umělyacutem životem a kognitivniacute vědou (Bedau 2003)
THAGARD Paul Cognitive Science In Edward N Zalta (ed) Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] Fall 2009 Edition Stanford Stanford University Center for the Study of Language and Information The Metaphysics Research Lab copy 2007 first publ Mon Sep 23 1996 substantive rev Mon Apr 30 2007 [cit 2009-12-03] Dostupnyacute z WWW lthttpplatostanfordeduarchivesfall2009entriescognitive-sciencegt ISSN 1095-5054
BEDAU Mark A Artificial life organization adaptation and complexity from the bottom up Trends in Cognitive Sciences 2003 vol 7 no 11 s 505-512 ISSN 1364-6613
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Kognitivniacute věda
bull Vyacutezkumneacute metody použiacutevaneacute kognitivniacute vědou jsou velmi různorodeacute a využiacutevajiacute např metody vychaacutezejiacuteciacute z psychologie neurověd počiacutetačoveacute vědy a systeacutemoveacute teorie Přiacutekladem jsou experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute mozkoveacute zobrazovaciacute metody vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute neurobiologickeacute metody
bull Experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute (reakčniacute doba psychofyzickeacute odpovědi sledovaacuteniacute pohledu) mozkoveacute zobrazovaciacute metody (PET EEG fMRI optickeacute zobrazovaacuteniacute MEG) vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute (symbolickeacute modelovaacuteniacute modely konekcionistickyacutechneuronaacutelniacutech siacutetiacute fyzickeacute dynamickeacute systeacutemy) neurobiologickeacute metody (přiacutemaacute stimulace mozku sledovaacuteniacute jedneacute buňky zviacuteřeciacute modely)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Neuromarketing
Neuromarketing ndash Wikipedie
Neuromarketing studuje funkce mozku při rozhodovaacuteniacute o koupi produktu httpcswikipediaorgwikiNeuromarketing
httpwwwgreenbookblogorgwp-contentuploads201312Neuromarketingjpg
Neuromarketing
Biometrickeacute metody dokaacutežou poskytnout vodiacutetka k hlubšiacutemu pochopeniacute spotřebitelskeacuteho chovaacuteniacute Poodhaliacute co zaacutekazniacutek skutečně ciacutetiacute na co a jak skutečně reaguje při kontaktu s konkreacutetniacutemi stimuly Zaacutekazniacutekovy vědomeacute deklarace jsou sice důležiteacute ale většinou neodraacutežejiacute jeho reaacutelneacute chovaacuteniacute Na jednu stranu je to zapřiacutečiněno tiacutem že podstatnaacute čaacutest mentaacutelniacutech procesů zaacutekazniacuteka se děje nevědomě přestože majiacute přiacutemyacute vliv na jeho chovaacuteniacute včetně rozhodovaciacutech procesů brand preferenciacute loajality a odhadů Na druhou stranu zde u mnoha procesů funguje vlastniacute zaacutekazniacutekova bdquoautocenzuraldquo kterou dobře ilustruje naacutesledujiacuteciacute přiacuteklad testu očniacute kamerou Zaacutekazniacuteci si zkraacutetka o sobě některeacute věci nejsou schopni uvědomovat a už vůbec naacutem o nich povědět
Jesenskyacute Daniel Neuromarketingoveacute vyacutezkumneacute metody v miacutestě prodeje In MediaGurucz 1362012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201206neuromarketingove-vyzkumne-metody-v-miste-prodejeUyzaSqyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Jak se daacute neuromarketing smysluplně využiacutet Mezi prvniacute a nejčastěji zmiňovaneacute vlaštovky patřiacute praacutece Reada Montague z roku 2004 srovnaacutevajiacuteciacute vniacutemaacuteniacute Pepsi-Coly a Coca-Coly bez znalosti značky naacutepoje (blind test) oproti konzumaci naacutepoje se znalostiacute značky Při testech byly zkoumaacuteny mozkoveacute oblasti konzumentů limonaacuted
Při konzumaci Pepsi byla při pitiacute aktivniacute oblast mozku spojenaacute s pocity odměn chutiacute ndash a to i když zkoumaneacute osoby znaly značku naacutepoje Oproti tomu u Coca Coly byla zaznamenaacutena činnost v předniacute čaacutesti čelniacuteho laloku oblasti spojeneacute s vědomyacutemi preferencemi city nebo osobou samotnou pouze v přiacutepadě kdy konzumenti znali značku naacutepoje Read Montague to komentoval přiacuteznačně bdquoPepsi vyhraacutevaacute mnoho chuťovyacutech testů ale Coca-Cola se prodaacutevaacute leacutepe protože lideacute jsou podvědomě ovlivněni jejiacute image ndash full of life Ale (doposud) to nikdo nezměřilldquo
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Společnost Mindlab joint-venture automobilky Daimler Benz a univerzity v Ulmu zase paacutetrala po přiacutečinaacutech faktu že sportovniacute auta jsou pro zaacutekazniacuteky viacutece atraktivniacute nežli MPV nebo hatchbacky Zjistili že i sporťaacuteky jsou spojeneacute s mozkovyacutemi centry kteraacute se jinak zapojujiacute při užitiacute čokolaacutedy drog nebo při sexu
V kuloaacuterech se špitaacute že velkeacute FMCG koncerny typu PampG využiacutevajiacute neuromarketing pro praacuteci v oblasti packagingu Idea takoveacuteho zaacuteměru je zřejmaacute pohledem do hlavy spotřebitele snadno zjistiacuteme zda se mu při pohledu na konkreacutetniacute obal vyacuterobku aktivujiacute oblasti mozku spojeneacute s emocemi nebo zda spiacuteše vědomě zpracovaacutevaacute racionaacutelniacute informace
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Praha - Noveacute mlyacuteny Google Earth Nahraacuteno 18 1 2011 dostupneacute elektronicky na httpwwwpano ramiocomphoto46737351 mBank spustila teaser na internetoveacute bankovnictviacute In Mediagurucz 7 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediaguruczwp-contentuploads201402mBankjpg a Chuchvalcovaacute Jana Nejsme jako oni hlaacutesajiacute v novyacutech reklamaacutech hned čtyři banky In MarketingSalestydencz 4 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpmarketingsalestydenczrubrikymarketingnejsme-jako-oni-hlasaji-v-novych-reklamach-hned-ctyri-banky_297128html
Catellovy zaacutekony charakterizujiacute interakci prostřediacute a vrozenyacutech
danyacutech dispozic jedince ndash jejich kongruence (průnik) umožňuje
propagaci a mystifikaci využiacutet sveacute prostředky naplno ndash od doby kdy
se zjistilo že prostřediacute jednotlivce se daacute manipulovat byla do toho
zapojena mystifikace a propagace nějakeacute ideologie ndash a systeacutem
kteryacute se zde vyviacutejiacute je marketingovyacute systeacutem
VALČEK P Slovniacutek literaacuternej teoacuterie Bratislava Literaacuterne informačneacute centrum 2006 351 s ISBN 80-89222-09-9
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon vtiskovaacuteniacute ndash prostřediacute maacute při tvorbě oblastiacute kongruence zaacutesadniacute vyacuteznam vnucuje vrozenyacutem dispoziciacutem sveacute podmiacutenky
Zaacutekazniacutek vstupuje do prostřediacute supermarketu a to se na něj snažiacute působit nejrůznějšiacutemi způsoby na uacuterovni uspořaacutedaacuteniacute i různyacutemi pomocnyacutemi prostředky manipulovaacuteniacutem mystifikaciacute a iluziacute Hledajiacuteciacute se v prvniacutech vteřinaacutech snažiacute zorientovat ocitaacute se v situaci hledaacuteniacute a nachaacutezeniacute nejelementaacuternějšiacutech recepčniacutech naacutevodů Po tom jako se zorientuje pochopiacute a zvaacutežiacute předklaacutedanou možnost rozhodne se vkročit a uacutečastnit se
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon pomocnyacutech prostředků ndash prostřediacute ovlivňuje vrozeneacute dispozice (intelekt) pomocnyacutemi prostředky ndash až do 20
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na můj intelekt a krabička cigaret nebo sladkosti u pokladny mi pomaacutehajiacute nezapomenout na důležitou součaacutest naacutekupu
bull zaacutekon tlaku k biosociaacutelniacutemu průměru ndash v prostřediacute je s jedincem jednaacuteno jako s reprezentantem stereotypů ndash je to konstitutivniacute mechanismus mystifikace
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na mou osobnost bez ohledu na vzdělaacuteniacute zkušenosti sociaacutelniacute rodinneacute pracovniacute postaveniacute je každeacutemu předklaacutedaacuten stejnyacute produkt ndash supermarketovaacute demokracie rovnost spotřebitelů je bohužel vyacutesledkem procesu kteryacute neniacute spojen s lidskou činnostiacute je to proces strojoveacute vyacuteroby strojoveacuteho přiacutejmu systeacutem produkce a konzumu
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon determinace oblasti ndash prostřediacute přiacutemo působiacute na určiteacute oblasti (kvality) určuje jistou miacuteru toho co se projeviacute
V supermarketu mi v pozadiacute hraje hudba nerozptyluji se tak okolniacutemi zvuky okolitniacute mluvou Světla hudba prostor ndash všechno působiacute na meacute bdquospotřebitelskeacute chovaacuteniacuteldquo soubor charakteristik stereotypů a reprezentaciacute ktereacute sem ziacuteskal vstupem do supermarketu
bull zaacutekon zvlaacuteštniacute vazby ndash prostřediacute ovlivňuje zvlaacuteštniacute vazby na objekty ndash třeba důvěra je vztah kteryacute vznikaacute a buduje se mezi lidmi lideacute pak legitimizovali i důvěru v instituce sociaacutelniacute řaacutedy a v dnešniacute době dokonce i důveru (překonaacuteniacute interdikce) v diplastie typu probleacutem dihydrogeacutenmonoxidu Zaacutekonem zvlaacuteštniacute vazby se daacute vysvětlit interdikce (po)slušnosti kterou tak často systeacutemy vyžadujiacute (třeba recepčniacute poslušnost ndash preferovanou recepci produktu)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Přenos a druhy reprezentaciacute
Reprezentace ndash opakovaneacute zpřiacutetomněniacute zobrazeniacute předvaacuteděniacute je symbolickyacute mechanismus konstruovaacuteniacute (mediaacutelniacutech) objektů a souvisiacute s reprezentativnostiacute souborem charakteristik nevyhnutelnyacutem k tomuto symbolickeacutemu procesu
Re-prezentovaacuteniacute je předvaacuteděniacute určityacutech pohledů na sociaacutelniacute skupiny ndash jež se pak přiacutejemce učiacute přijiacutemat jako bdquosamozřejmeacuteldquo bdquonormaacutelniacuteldquo (o tom viacutece vypoviacutedaacute analyacuteza přiacutejmu a zakoacutedovaacuteniacute ideologie do mediovaneacuteho sděleniacute ndash Stuart Hall)
Typ je druh reprezentace vlastniacute zobrazovaciacutemu systeacutemu ndash uměniacute V literaacuterniacute produkci je to literaacuterniacute postava (chronotop) charakterizovaacutena tiacutem co reprezentuje Typy jsou detailně propracovaneacute ačkoli zpravidla neexistujiacute v reaacutelneacutem světe na rozdiacutel od stereotypů ndash zjednodušenyacutech reprezentaciacute deformujiacuteciacutech svou předlohu stereotyp vznikaacute zaacuteměrem a opakovanou reprezentaciacute Kriteacuteriem pro přenos vyacuteznamu jsou rozpoznatelnost reprezentativnost atraktivita
Archetypy jsou hluboce zakořeněneacute typy vyjadřujiacute představy viacutery
hodnoty předsudky opraacutevněniacute S archetypaacutelniacutemi a stereotypniacutemi
reprezentacemi v mediaacutelniacute realitě je spojeneacute riziko (nebo pro
marketing vyacutehoda) nekritickeacute fixace ta je totiž přirozenyacutem
důsledkem imagemakingu budovaacuteniacute a posilovaacuteniacute image značky
budovaacuteniacute vztahu ke značce stejně přirozenyacutem jako davovaacute
psychoacuteza kteraacute zaacutekonitě nastane po skolabovaacuteniacute přiacuteslušneacuteho
systeacutem a jeho meacutedia (např po krachu velkeacute společnosti banky)
Přenosem dochaacuteziacute k introjekci co je podle gestaltistu Fritza Perlse
neurotickyacute mechanismus pomociacute něhož vtělujeme do naacutes
samotnyacutech vzory postoje způsoby činnostiacute a myšleniacute ktereacute nejsou
ve skutečnosti naše
ADŽAJA (AJAYA) Swami Psychoterapie Vyacutechodu a Zaacutepadu Sjednocujiacuteciacute paradigma Praha Chvojkovo nakladatelstviacute 2000 194 s ISBN 80-86183-18-1 s 98 ndash 99
Provokovanaacute projekce se využiacutevaacute na identifikaci projekčniacutech mechanismů u pacienta prostřednictviacutem konotaciacute i v tzv Rorschachovyacutech skvrnaacutech (pacient popisuje co podle něj zobrazujiacute utajenou informaciacute pro vetšinu pacientů zůstavaacute že terapeut ukazuje každeacutemu pacientovi vždy ty stejneacute předlohy ndash logickou recepčniacute reakciacute toho kdo to odhaliacute hned by bylo řiacutect bdquoty skvrny nezobrazujiacute nic ndash zajiacutemaacute vaacutes jen jakyacute vyacuteznam jim přiřadiacutemldquo)
VALČEK Peter Neviditeľnyacute horizont civilizaacutecie In Slovo ndash Roč 4 (2002) č 24 s 10 ndash 11
Kořeny neurotickeacuteho mechanismu vklaacutedaniacute ciziacutech vyacuteznamů můžeme hledat v intenzitě argumentace pro daneacute meacutedium pro danou situaci Člověk zavřenyacute v kabině sveacuteho auta se ohlušuje jednotvaacuterniacutem hlukem ze sveacuteho autoraacutedia CDmp3 přehraacutevače ne kvůli tomu aby neslyšel zvuk motoru ale proto aby se ani na chviacuteli neodpojil od uměleacute reality meacutediiacute multimediaacutelniacuteho světa ndash aby si ji ustavičně bdquozpřiacutetomňoval a na niacute participovalldquo
Tahle deformace je deformaciacute fatickeacute funkce komunikace
Projekci takeacute chybiacute vlastniacute pojmovaacute řeč podstatou projekce je zamlženiacute zneviditelněniacute zneprůhledněniacute označovaneacuteho
Sigmund Freud považoval projekci za obrannyacute mechanismus psychiky kteryacute posouvaacute nechtěneacute nebo nezpracovaneacute (nebo přiacuteliš intenzivniacute) obsahy do nevědomiacute virtuaacutelně se jich zbavuje a promiacutetaacute je do psychiky jinyacutech
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 85
Interjekce je zkratkovitaacute až zkratovaacute symbolizace udalostiacute jejich mimetickyacutemi naacutehradkami jsou to přechody zkracujiacuteciacute cestu aktuaacutelniacute kombinatorice vyacuteznamu P Valček uvaacutediacute že klasickou formu seacutemantickeacute interjekce jako kondenzačniacuteho mechanismu vysvětlil S Freud v sovislosti s analogiiacute mezi vtipem a snem Zdrojem sociativniacutech efektů humoru a takeacute intrapsychickeacute magičnosti snu je vždy kraacutetkeacute spojeniacute prvků z různyacutech seacutemantickyacutech uacuterovniacute (kondenzujiacuteciacute interjekce zhuštěniacute Verdichtung ndash mechanismus takoveacuteho konstruovaacuteniacute vyacuteznamu je popsanyacute jako snovaacute suspenze)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 126
Atributivniacute seacutemantizace atributivniacute vyacuteznam ndash přiřazovaacuteniacute
vyacuteznamu argumentace pro bez ohledu na celostniacute strukturu
atribuce jsou popsaacuteny v kognitivniacute psychologii a vysvětlujiacute
mechanismus difuze vzaacutejemneacuteho vniacutemaacuteniacute motivace chovaacuteniacute
nebo činnosti založenyacute na tendenci člověka přisuzovat aktem
vyacutesledkem uacutespěchem neuacutespěchem určiteacute situačně zvoleneacute
vnějšiacute i vnitřniacute přiacutečiny
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 103 ndash 104
bull datasexualita ndash posedlost daty
Komunikačniacute (nelaacutetkovaacute) zaacutevislost nebo moacutedniacute kulturniacute trend
bull meacutedium = seacutemiotickyacute produkt uvaacutedějiacuteciacute do jineacuteho stavu vědomiacutereality
bull meacutedium způsobuje extenzi schopnosti ale pak i amputaci
bull (digitalizace informaciacute ndash bryacutele ndash Hubblův teleskop - dron ztratiacuteme schopnost čiacutest a rozlišovat znaky)
bull človek robot ndash kyborg transhumanizmus a technokracie
bull kultivace přiacutejemce v mediaacutelniacute realitě a poruchy přiacutejmu
Šablona pro předsevzetiacute 2014 - DOWNLOAD
Chcete taky ziacuteskat životniacute data a vědět jak si na tom stojiacutete
Staacutehněte si šablonu kterou jsem vytvořil pro rok 2014 včetně vysvětlivek a prvniacuteho předvypněneacuteho měsiacutece Během pěti minut nahradiacutete meacute ciacutele za sveacute a můžete začiacutet svůj prvniacute datasexuaacutelniacute rok
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoJsou totaacutelně k ničemu Že je lidi nedodržiacute většinou vědiacute už v
momentě kdy si je uklaacutedajiacute Ještě horšiacute ale je že i kdyby je dodržet
chtěli na konci roku nedokaacutežiacute vyhodnotit jestli uspěli Proto jsem na
novoročniacute predsevzetiacute šel loni jinak S daty a Excelem Diacuteky tomu
viacutem že jedno se mi podařilo splnit na 88 ldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoDiacuteky datům jsem si nicmeacuteně v posledniacute čtvrtině roku uvědomil jak
na tom jsem a naordinoval si každyacute viacutekend alespoň jeden volnyacute den
Což lze pěkně vidět na vizualizaci Stejně jako to že jsem loni měl
dvě obdobiacute kdy jsem jel měsiacutec v kuseldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoTrue datasexuals however will not stop at just collecting and recording bits of data from the Web They are obsessively driven to use a proliferating number of mobile devices and apps to make data-grooming a reality
-
Opravdoviacute datasexualoveacute se nezastaviacute u sbiacuteraacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute bitů dat z webu Jsou posedle pohaacuteněny použiacutevat celou řadu množiacuteciacutech se mobilniacutech zařiacutezeniacute a aplikaciacute aby se jejich peacuteče o uacutedaje stala realitouldquo
Basulto Dominic Meet the Urban Datasexual
In bigthinkcom 16 4 2012 Dostupneacute elektronicky na
httpbigthinkcomendless-innovationmeet-the-urban-datasexual
social media analyst Dominic Basulto describes datasexuals as individuals who ldquoare relentlessly digital They obsessively record everything about their personal lives and they think data is sexyhellipTheir livesmdashfrom a data perspective at leastmdashare perfectly groomedrdquo
Sociaacutelniacute meacutedia analytik Dominic Basulto popisuje datasexuaacutely jako jednotlivce kteřiacute bdquojsou neuacutenavně digitaacutelniacute Posedle zaznamenaacutevajiacute vše o osobniacutem životě a mysliacute si že data jsou sexy Jejich životy jsou přinejmenšiacutem z hlediska dat perfektně upraveneacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies
6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na
httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
I think a large component of social media usage is the concept of tracking As McFedries explains specifically when it comes to a datasexual everything online is a numbers game Individuals in the digital realm obsess about how many likes their profile picture has received and how this number compares to their fellow Facebook users This same idea can be applied to Twitter Instagram or any other social media platform Itrsquos the idea that a single number defines your social status and level of popularity Someone with 50 profile picture likes is obviously so much cooler than someone with 15 right In reality we all know that the number of likes we receive of the number of Facebook friends we have doesnrsquot actually reflect our social standing in the world It does however alter the way others perceive us
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Mysliacutem že velkaacute součaacutest využitiacute sociaacutelniacutech meacutediiacute je koncept sledovaacuteniacute Jak McFedries vysvětluje zvlaacuteště když přijde na datasexuaacutely vše on-line je hra čiacutesel Jednotlivci v digitaacutelniacute fascinaci sniacute o tom kolik maacute raacuted maacute jejich profilovyacute obraacutezek lajků a způsobu jakyacutem toto čiacuteslo srovnaacutevats ostatniacutemi uživateli Facebooku Stejnyacute naacutepad může byacutet aplikovaacuten na Twitter Instagram nebo jineacute sociaacutelniacute mediaacutelniacute platformy Je to myšlenka že jedno čiacuteslo definuje vaše sociaacutelniacute postaveniacute a uacuteroveň popularity Někdo s 50 obraacutezkami v profilu je samozřejmě tolik atraktivnějšiacute než někdo s 15 že Ve skutečnosti všichni viacuteme že počet lajků od přaacutetel na Facebooku neniacute ve skutečnosti naše společenskeacute postaveniacute ve světě Nicmeacuteně měniacute to způsob jak naacutes ostatniacute vniacutemajiacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Děkuji za pozornost
PhDr Peter Jan Kosmaacutely PhD
V přiacutepadě nejasnostiacute mě kontaktujte na kosmalyvip-vscz
Kognitivniacute věda
bull Vyacutezkumneacute metody použiacutevaneacute kognitivniacute vědou jsou velmi různorodeacute a využiacutevajiacute např metody vychaacutezejiacuteciacute z psychologie neurověd počiacutetačoveacute vědy a systeacutemoveacute teorie Přiacutekladem jsou experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute mozkoveacute zobrazovaciacute metody vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute neurobiologickeacute metody
bull Experimenty zaměřeneacute na zkoumaacuteniacute chovaacuteniacute (reakčniacute doba psychofyzickeacute odpovědi sledovaacuteniacute pohledu) mozkoveacute zobrazovaciacute metody (PET EEG fMRI optickeacute zobrazovaacuteniacute MEG) vyacutepočetniacute modelovaacuteniacute (symbolickeacute modelovaacuteniacute modely konekcionistickyacutechneuronaacutelniacutech siacutetiacute fyzickeacute dynamickeacute systeacutemy) neurobiologickeacute metody (přiacutemaacute stimulace mozku sledovaacuteniacute jedneacute buňky zviacuteřeciacute modely)
PILECKAacute VĚRA Vzaacutejemneacute inspirace informačniacute a kognitivniacute vědy ProInflow [online] 31122009 Dostupneacute elektronicky na httpproinflowczvzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy ISSN 1804ndash2406
Neuromarketing
Neuromarketing ndash Wikipedie
Neuromarketing studuje funkce mozku při rozhodovaacuteniacute o koupi produktu httpcswikipediaorgwikiNeuromarketing
httpwwwgreenbookblogorgwp-contentuploads201312Neuromarketingjpg
Neuromarketing
Biometrickeacute metody dokaacutežou poskytnout vodiacutetka k hlubšiacutemu pochopeniacute spotřebitelskeacuteho chovaacuteniacute Poodhaliacute co zaacutekazniacutek skutečně ciacutetiacute na co a jak skutečně reaguje při kontaktu s konkreacutetniacutemi stimuly Zaacutekazniacutekovy vědomeacute deklarace jsou sice důležiteacute ale většinou neodraacutežejiacute jeho reaacutelneacute chovaacuteniacute Na jednu stranu je to zapřiacutečiněno tiacutem že podstatnaacute čaacutest mentaacutelniacutech procesů zaacutekazniacuteka se děje nevědomě přestože majiacute přiacutemyacute vliv na jeho chovaacuteniacute včetně rozhodovaciacutech procesů brand preferenciacute loajality a odhadů Na druhou stranu zde u mnoha procesů funguje vlastniacute zaacutekazniacutekova bdquoautocenzuraldquo kterou dobře ilustruje naacutesledujiacuteciacute přiacuteklad testu očniacute kamerou Zaacutekazniacuteci si zkraacutetka o sobě některeacute věci nejsou schopni uvědomovat a už vůbec naacutem o nich povědět
Jesenskyacute Daniel Neuromarketingoveacute vyacutezkumneacute metody v miacutestě prodeje In MediaGurucz 1362012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201206neuromarketingove-vyzkumne-metody-v-miste-prodejeUyzaSqyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Jak se daacute neuromarketing smysluplně využiacutet Mezi prvniacute a nejčastěji zmiňovaneacute vlaštovky patřiacute praacutece Reada Montague z roku 2004 srovnaacutevajiacuteciacute vniacutemaacuteniacute Pepsi-Coly a Coca-Coly bez znalosti značky naacutepoje (blind test) oproti konzumaci naacutepoje se znalostiacute značky Při testech byly zkoumaacuteny mozkoveacute oblasti konzumentů limonaacuted
Při konzumaci Pepsi byla při pitiacute aktivniacute oblast mozku spojenaacute s pocity odměn chutiacute ndash a to i když zkoumaneacute osoby znaly značku naacutepoje Oproti tomu u Coca Coly byla zaznamenaacutena činnost v předniacute čaacutesti čelniacuteho laloku oblasti spojeneacute s vědomyacutemi preferencemi city nebo osobou samotnou pouze v přiacutepadě kdy konzumenti znali značku naacutepoje Read Montague to komentoval přiacuteznačně bdquoPepsi vyhraacutevaacute mnoho chuťovyacutech testů ale Coca-Cola se prodaacutevaacute leacutepe protože lideacute jsou podvědomě ovlivněni jejiacute image ndash full of life Ale (doposud) to nikdo nezměřilldquo
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Společnost Mindlab joint-venture automobilky Daimler Benz a univerzity v Ulmu zase paacutetrala po přiacutečinaacutech faktu že sportovniacute auta jsou pro zaacutekazniacuteky viacutece atraktivniacute nežli MPV nebo hatchbacky Zjistili že i sporťaacuteky jsou spojeneacute s mozkovyacutemi centry kteraacute se jinak zapojujiacute při užitiacute čokolaacutedy drog nebo při sexu
V kuloaacuterech se špitaacute že velkeacute FMCG koncerny typu PampG využiacutevajiacute neuromarketing pro praacuteci v oblasti packagingu Idea takoveacuteho zaacuteměru je zřejmaacute pohledem do hlavy spotřebitele snadno zjistiacuteme zda se mu při pohledu na konkreacutetniacute obal vyacuterobku aktivujiacute oblasti mozku spojeneacute s emocemi nebo zda spiacuteše vědomě zpracovaacutevaacute racionaacutelniacute informace
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Praha - Noveacute mlyacuteny Google Earth Nahraacuteno 18 1 2011 dostupneacute elektronicky na httpwwwpano ramiocomphoto46737351 mBank spustila teaser na internetoveacute bankovnictviacute In Mediagurucz 7 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediaguruczwp-contentuploads201402mBankjpg a Chuchvalcovaacute Jana Nejsme jako oni hlaacutesajiacute v novyacutech reklamaacutech hned čtyři banky In MarketingSalestydencz 4 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpmarketingsalestydenczrubrikymarketingnejsme-jako-oni-hlasaji-v-novych-reklamach-hned-ctyri-banky_297128html
Catellovy zaacutekony charakterizujiacute interakci prostřediacute a vrozenyacutech
danyacutech dispozic jedince ndash jejich kongruence (průnik) umožňuje
propagaci a mystifikaci využiacutet sveacute prostředky naplno ndash od doby kdy
se zjistilo že prostřediacute jednotlivce se daacute manipulovat byla do toho
zapojena mystifikace a propagace nějakeacute ideologie ndash a systeacutem
kteryacute se zde vyviacutejiacute je marketingovyacute systeacutem
VALČEK P Slovniacutek literaacuternej teoacuterie Bratislava Literaacuterne informačneacute centrum 2006 351 s ISBN 80-89222-09-9
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon vtiskovaacuteniacute ndash prostřediacute maacute při tvorbě oblastiacute kongruence zaacutesadniacute vyacuteznam vnucuje vrozenyacutem dispoziciacutem sveacute podmiacutenky
Zaacutekazniacutek vstupuje do prostřediacute supermarketu a to se na něj snažiacute působit nejrůznějšiacutemi způsoby na uacuterovni uspořaacutedaacuteniacute i různyacutemi pomocnyacutemi prostředky manipulovaacuteniacutem mystifikaciacute a iluziacute Hledajiacuteciacute se v prvniacutech vteřinaacutech snažiacute zorientovat ocitaacute se v situaci hledaacuteniacute a nachaacutezeniacute nejelementaacuternějšiacutech recepčniacutech naacutevodů Po tom jako se zorientuje pochopiacute a zvaacutežiacute předklaacutedanou možnost rozhodne se vkročit a uacutečastnit se
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon pomocnyacutech prostředků ndash prostřediacute ovlivňuje vrozeneacute dispozice (intelekt) pomocnyacutemi prostředky ndash až do 20
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na můj intelekt a krabička cigaret nebo sladkosti u pokladny mi pomaacutehajiacute nezapomenout na důležitou součaacutest naacutekupu
bull zaacutekon tlaku k biosociaacutelniacutemu průměru ndash v prostřediacute je s jedincem jednaacuteno jako s reprezentantem stereotypů ndash je to konstitutivniacute mechanismus mystifikace
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na mou osobnost bez ohledu na vzdělaacuteniacute zkušenosti sociaacutelniacute rodinneacute pracovniacute postaveniacute je každeacutemu předklaacutedaacuten stejnyacute produkt ndash supermarketovaacute demokracie rovnost spotřebitelů je bohužel vyacutesledkem procesu kteryacute neniacute spojen s lidskou činnostiacute je to proces strojoveacute vyacuteroby strojoveacuteho přiacutejmu systeacutem produkce a konzumu
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon determinace oblasti ndash prostřediacute přiacutemo působiacute na určiteacute oblasti (kvality) určuje jistou miacuteru toho co se projeviacute
V supermarketu mi v pozadiacute hraje hudba nerozptyluji se tak okolniacutemi zvuky okolitniacute mluvou Světla hudba prostor ndash všechno působiacute na meacute bdquospotřebitelskeacute chovaacuteniacuteldquo soubor charakteristik stereotypů a reprezentaciacute ktereacute sem ziacuteskal vstupem do supermarketu
bull zaacutekon zvlaacuteštniacute vazby ndash prostřediacute ovlivňuje zvlaacuteštniacute vazby na objekty ndash třeba důvěra je vztah kteryacute vznikaacute a buduje se mezi lidmi lideacute pak legitimizovali i důvěru v instituce sociaacutelniacute řaacutedy a v dnešniacute době dokonce i důveru (překonaacuteniacute interdikce) v diplastie typu probleacutem dihydrogeacutenmonoxidu Zaacutekonem zvlaacuteštniacute vazby se daacute vysvětlit interdikce (po)slušnosti kterou tak často systeacutemy vyžadujiacute (třeba recepčniacute poslušnost ndash preferovanou recepci produktu)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Přenos a druhy reprezentaciacute
Reprezentace ndash opakovaneacute zpřiacutetomněniacute zobrazeniacute předvaacuteděniacute je symbolickyacute mechanismus konstruovaacuteniacute (mediaacutelniacutech) objektů a souvisiacute s reprezentativnostiacute souborem charakteristik nevyhnutelnyacutem k tomuto symbolickeacutemu procesu
Re-prezentovaacuteniacute je předvaacuteděniacute určityacutech pohledů na sociaacutelniacute skupiny ndash jež se pak přiacutejemce učiacute přijiacutemat jako bdquosamozřejmeacuteldquo bdquonormaacutelniacuteldquo (o tom viacutece vypoviacutedaacute analyacuteza přiacutejmu a zakoacutedovaacuteniacute ideologie do mediovaneacuteho sděleniacute ndash Stuart Hall)
Typ je druh reprezentace vlastniacute zobrazovaciacutemu systeacutemu ndash uměniacute V literaacuterniacute produkci je to literaacuterniacute postava (chronotop) charakterizovaacutena tiacutem co reprezentuje Typy jsou detailně propracovaneacute ačkoli zpravidla neexistujiacute v reaacutelneacutem světe na rozdiacutel od stereotypů ndash zjednodušenyacutech reprezentaciacute deformujiacuteciacutech svou předlohu stereotyp vznikaacute zaacuteměrem a opakovanou reprezentaciacute Kriteacuteriem pro přenos vyacuteznamu jsou rozpoznatelnost reprezentativnost atraktivita
Archetypy jsou hluboce zakořeněneacute typy vyjadřujiacute představy viacutery
hodnoty předsudky opraacutevněniacute S archetypaacutelniacutemi a stereotypniacutemi
reprezentacemi v mediaacutelniacute realitě je spojeneacute riziko (nebo pro
marketing vyacutehoda) nekritickeacute fixace ta je totiž přirozenyacutem
důsledkem imagemakingu budovaacuteniacute a posilovaacuteniacute image značky
budovaacuteniacute vztahu ke značce stejně přirozenyacutem jako davovaacute
psychoacuteza kteraacute zaacutekonitě nastane po skolabovaacuteniacute přiacuteslušneacuteho
systeacutem a jeho meacutedia (např po krachu velkeacute společnosti banky)
Přenosem dochaacuteziacute k introjekci co je podle gestaltistu Fritza Perlse
neurotickyacute mechanismus pomociacute něhož vtělujeme do naacutes
samotnyacutech vzory postoje způsoby činnostiacute a myšleniacute ktereacute nejsou
ve skutečnosti naše
ADŽAJA (AJAYA) Swami Psychoterapie Vyacutechodu a Zaacutepadu Sjednocujiacuteciacute paradigma Praha Chvojkovo nakladatelstviacute 2000 194 s ISBN 80-86183-18-1 s 98 ndash 99
Provokovanaacute projekce se využiacutevaacute na identifikaci projekčniacutech mechanismů u pacienta prostřednictviacutem konotaciacute i v tzv Rorschachovyacutech skvrnaacutech (pacient popisuje co podle něj zobrazujiacute utajenou informaciacute pro vetšinu pacientů zůstavaacute že terapeut ukazuje každeacutemu pacientovi vždy ty stejneacute předlohy ndash logickou recepčniacute reakciacute toho kdo to odhaliacute hned by bylo řiacutect bdquoty skvrny nezobrazujiacute nic ndash zajiacutemaacute vaacutes jen jakyacute vyacuteznam jim přiřadiacutemldquo)
VALČEK Peter Neviditeľnyacute horizont civilizaacutecie In Slovo ndash Roč 4 (2002) č 24 s 10 ndash 11
Kořeny neurotickeacuteho mechanismu vklaacutedaniacute ciziacutech vyacuteznamů můžeme hledat v intenzitě argumentace pro daneacute meacutedium pro danou situaci Člověk zavřenyacute v kabině sveacuteho auta se ohlušuje jednotvaacuterniacutem hlukem ze sveacuteho autoraacutedia CDmp3 přehraacutevače ne kvůli tomu aby neslyšel zvuk motoru ale proto aby se ani na chviacuteli neodpojil od uměleacute reality meacutediiacute multimediaacutelniacuteho světa ndash aby si ji ustavičně bdquozpřiacutetomňoval a na niacute participovalldquo
Tahle deformace je deformaciacute fatickeacute funkce komunikace
Projekci takeacute chybiacute vlastniacute pojmovaacute řeč podstatou projekce je zamlženiacute zneviditelněniacute zneprůhledněniacute označovaneacuteho
Sigmund Freud považoval projekci za obrannyacute mechanismus psychiky kteryacute posouvaacute nechtěneacute nebo nezpracovaneacute (nebo přiacuteliš intenzivniacute) obsahy do nevědomiacute virtuaacutelně se jich zbavuje a promiacutetaacute je do psychiky jinyacutech
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 85
Interjekce je zkratkovitaacute až zkratovaacute symbolizace udalostiacute jejich mimetickyacutemi naacutehradkami jsou to přechody zkracujiacuteciacute cestu aktuaacutelniacute kombinatorice vyacuteznamu P Valček uvaacutediacute že klasickou formu seacutemantickeacute interjekce jako kondenzačniacuteho mechanismu vysvětlil S Freud v sovislosti s analogiiacute mezi vtipem a snem Zdrojem sociativniacutech efektů humoru a takeacute intrapsychickeacute magičnosti snu je vždy kraacutetkeacute spojeniacute prvků z různyacutech seacutemantickyacutech uacuterovniacute (kondenzujiacuteciacute interjekce zhuštěniacute Verdichtung ndash mechanismus takoveacuteho konstruovaacuteniacute vyacuteznamu je popsanyacute jako snovaacute suspenze)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 126
Atributivniacute seacutemantizace atributivniacute vyacuteznam ndash přiřazovaacuteniacute
vyacuteznamu argumentace pro bez ohledu na celostniacute strukturu
atribuce jsou popsaacuteny v kognitivniacute psychologii a vysvětlujiacute
mechanismus difuze vzaacutejemneacuteho vniacutemaacuteniacute motivace chovaacuteniacute
nebo činnosti založenyacute na tendenci člověka přisuzovat aktem
vyacutesledkem uacutespěchem neuacutespěchem určiteacute situačně zvoleneacute
vnějšiacute i vnitřniacute přiacutečiny
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 103 ndash 104
bull datasexualita ndash posedlost daty
Komunikačniacute (nelaacutetkovaacute) zaacutevislost nebo moacutedniacute kulturniacute trend
bull meacutedium = seacutemiotickyacute produkt uvaacutedějiacuteciacute do jineacuteho stavu vědomiacutereality
bull meacutedium způsobuje extenzi schopnosti ale pak i amputaci
bull (digitalizace informaciacute ndash bryacutele ndash Hubblův teleskop - dron ztratiacuteme schopnost čiacutest a rozlišovat znaky)
bull človek robot ndash kyborg transhumanizmus a technokracie
bull kultivace přiacutejemce v mediaacutelniacute realitě a poruchy přiacutejmu
Šablona pro předsevzetiacute 2014 - DOWNLOAD
Chcete taky ziacuteskat životniacute data a vědět jak si na tom stojiacutete
Staacutehněte si šablonu kterou jsem vytvořil pro rok 2014 včetně vysvětlivek a prvniacuteho předvypněneacuteho měsiacutece Během pěti minut nahradiacutete meacute ciacutele za sveacute a můžete začiacutet svůj prvniacute datasexuaacutelniacute rok
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoJsou totaacutelně k ničemu Že je lidi nedodržiacute většinou vědiacute už v
momentě kdy si je uklaacutedajiacute Ještě horšiacute ale je že i kdyby je dodržet
chtěli na konci roku nedokaacutežiacute vyhodnotit jestli uspěli Proto jsem na
novoročniacute predsevzetiacute šel loni jinak S daty a Excelem Diacuteky tomu
viacutem že jedno se mi podařilo splnit na 88 ldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoDiacuteky datům jsem si nicmeacuteně v posledniacute čtvrtině roku uvědomil jak
na tom jsem a naordinoval si každyacute viacutekend alespoň jeden volnyacute den
Což lze pěkně vidět na vizualizaci Stejně jako to že jsem loni měl
dvě obdobiacute kdy jsem jel měsiacutec v kuseldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoTrue datasexuals however will not stop at just collecting and recording bits of data from the Web They are obsessively driven to use a proliferating number of mobile devices and apps to make data-grooming a reality
-
Opravdoviacute datasexualoveacute se nezastaviacute u sbiacuteraacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute bitů dat z webu Jsou posedle pohaacuteněny použiacutevat celou řadu množiacuteciacutech se mobilniacutech zařiacutezeniacute a aplikaciacute aby se jejich peacuteče o uacutedaje stala realitouldquo
Basulto Dominic Meet the Urban Datasexual
In bigthinkcom 16 4 2012 Dostupneacute elektronicky na
httpbigthinkcomendless-innovationmeet-the-urban-datasexual
social media analyst Dominic Basulto describes datasexuals as individuals who ldquoare relentlessly digital They obsessively record everything about their personal lives and they think data is sexyhellipTheir livesmdashfrom a data perspective at leastmdashare perfectly groomedrdquo
Sociaacutelniacute meacutedia analytik Dominic Basulto popisuje datasexuaacutely jako jednotlivce kteřiacute bdquojsou neuacutenavně digitaacutelniacute Posedle zaznamenaacutevajiacute vše o osobniacutem životě a mysliacute si že data jsou sexy Jejich životy jsou přinejmenšiacutem z hlediska dat perfektně upraveneacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies
6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na
httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
I think a large component of social media usage is the concept of tracking As McFedries explains specifically when it comes to a datasexual everything online is a numbers game Individuals in the digital realm obsess about how many likes their profile picture has received and how this number compares to their fellow Facebook users This same idea can be applied to Twitter Instagram or any other social media platform Itrsquos the idea that a single number defines your social status and level of popularity Someone with 50 profile picture likes is obviously so much cooler than someone with 15 right In reality we all know that the number of likes we receive of the number of Facebook friends we have doesnrsquot actually reflect our social standing in the world It does however alter the way others perceive us
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Mysliacutem že velkaacute součaacutest využitiacute sociaacutelniacutech meacutediiacute je koncept sledovaacuteniacute Jak McFedries vysvětluje zvlaacuteště když přijde na datasexuaacutely vše on-line je hra čiacutesel Jednotlivci v digitaacutelniacute fascinaci sniacute o tom kolik maacute raacuted maacute jejich profilovyacute obraacutezek lajků a způsobu jakyacutem toto čiacuteslo srovnaacutevats ostatniacutemi uživateli Facebooku Stejnyacute naacutepad může byacutet aplikovaacuten na Twitter Instagram nebo jineacute sociaacutelniacute mediaacutelniacute platformy Je to myšlenka že jedno čiacuteslo definuje vaše sociaacutelniacute postaveniacute a uacuteroveň popularity Někdo s 50 obraacutezkami v profilu je samozřejmě tolik atraktivnějšiacute než někdo s 15 že Ve skutečnosti všichni viacuteme že počet lajků od přaacutetel na Facebooku neniacute ve skutečnosti naše společenskeacute postaveniacute ve světě Nicmeacuteně měniacute to způsob jak naacutes ostatniacute vniacutemajiacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Děkuji za pozornost
PhDr Peter Jan Kosmaacutely PhD
V přiacutepadě nejasnostiacute mě kontaktujte na kosmalyvip-vscz
Neuromarketing
Neuromarketing ndash Wikipedie
Neuromarketing studuje funkce mozku při rozhodovaacuteniacute o koupi produktu httpcswikipediaorgwikiNeuromarketing
httpwwwgreenbookblogorgwp-contentuploads201312Neuromarketingjpg
Neuromarketing
Biometrickeacute metody dokaacutežou poskytnout vodiacutetka k hlubšiacutemu pochopeniacute spotřebitelskeacuteho chovaacuteniacute Poodhaliacute co zaacutekazniacutek skutečně ciacutetiacute na co a jak skutečně reaguje při kontaktu s konkreacutetniacutemi stimuly Zaacutekazniacutekovy vědomeacute deklarace jsou sice důležiteacute ale většinou neodraacutežejiacute jeho reaacutelneacute chovaacuteniacute Na jednu stranu je to zapřiacutečiněno tiacutem že podstatnaacute čaacutest mentaacutelniacutech procesů zaacutekazniacuteka se děje nevědomě přestože majiacute přiacutemyacute vliv na jeho chovaacuteniacute včetně rozhodovaciacutech procesů brand preferenciacute loajality a odhadů Na druhou stranu zde u mnoha procesů funguje vlastniacute zaacutekazniacutekova bdquoautocenzuraldquo kterou dobře ilustruje naacutesledujiacuteciacute přiacuteklad testu očniacute kamerou Zaacutekazniacuteci si zkraacutetka o sobě některeacute věci nejsou schopni uvědomovat a už vůbec naacutem o nich povědět
Jesenskyacute Daniel Neuromarketingoveacute vyacutezkumneacute metody v miacutestě prodeje In MediaGurucz 1362012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201206neuromarketingove-vyzkumne-metody-v-miste-prodejeUyzaSqyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Jak se daacute neuromarketing smysluplně využiacutet Mezi prvniacute a nejčastěji zmiňovaneacute vlaštovky patřiacute praacutece Reada Montague z roku 2004 srovnaacutevajiacuteciacute vniacutemaacuteniacute Pepsi-Coly a Coca-Coly bez znalosti značky naacutepoje (blind test) oproti konzumaci naacutepoje se znalostiacute značky Při testech byly zkoumaacuteny mozkoveacute oblasti konzumentů limonaacuted
Při konzumaci Pepsi byla při pitiacute aktivniacute oblast mozku spojenaacute s pocity odměn chutiacute ndash a to i když zkoumaneacute osoby znaly značku naacutepoje Oproti tomu u Coca Coly byla zaznamenaacutena činnost v předniacute čaacutesti čelniacuteho laloku oblasti spojeneacute s vědomyacutemi preferencemi city nebo osobou samotnou pouze v přiacutepadě kdy konzumenti znali značku naacutepoje Read Montague to komentoval přiacuteznačně bdquoPepsi vyhraacutevaacute mnoho chuťovyacutech testů ale Coca-Cola se prodaacutevaacute leacutepe protože lideacute jsou podvědomě ovlivněni jejiacute image ndash full of life Ale (doposud) to nikdo nezměřilldquo
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Společnost Mindlab joint-venture automobilky Daimler Benz a univerzity v Ulmu zase paacutetrala po přiacutečinaacutech faktu že sportovniacute auta jsou pro zaacutekazniacuteky viacutece atraktivniacute nežli MPV nebo hatchbacky Zjistili že i sporťaacuteky jsou spojeneacute s mozkovyacutemi centry kteraacute se jinak zapojujiacute při užitiacute čokolaacutedy drog nebo při sexu
V kuloaacuterech se špitaacute že velkeacute FMCG koncerny typu PampG využiacutevajiacute neuromarketing pro praacuteci v oblasti packagingu Idea takoveacuteho zaacuteměru je zřejmaacute pohledem do hlavy spotřebitele snadno zjistiacuteme zda se mu při pohledu na konkreacutetniacute obal vyacuterobku aktivujiacute oblasti mozku spojeneacute s emocemi nebo zda spiacuteše vědomě zpracovaacutevaacute racionaacutelniacute informace
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Praha - Noveacute mlyacuteny Google Earth Nahraacuteno 18 1 2011 dostupneacute elektronicky na httpwwwpano ramiocomphoto46737351 mBank spustila teaser na internetoveacute bankovnictviacute In Mediagurucz 7 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediaguruczwp-contentuploads201402mBankjpg a Chuchvalcovaacute Jana Nejsme jako oni hlaacutesajiacute v novyacutech reklamaacutech hned čtyři banky In MarketingSalestydencz 4 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpmarketingsalestydenczrubrikymarketingnejsme-jako-oni-hlasaji-v-novych-reklamach-hned-ctyri-banky_297128html
Catellovy zaacutekony charakterizujiacute interakci prostřediacute a vrozenyacutech
danyacutech dispozic jedince ndash jejich kongruence (průnik) umožňuje
propagaci a mystifikaci využiacutet sveacute prostředky naplno ndash od doby kdy
se zjistilo že prostřediacute jednotlivce se daacute manipulovat byla do toho
zapojena mystifikace a propagace nějakeacute ideologie ndash a systeacutem
kteryacute se zde vyviacutejiacute je marketingovyacute systeacutem
VALČEK P Slovniacutek literaacuternej teoacuterie Bratislava Literaacuterne informačneacute centrum 2006 351 s ISBN 80-89222-09-9
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon vtiskovaacuteniacute ndash prostřediacute maacute při tvorbě oblastiacute kongruence zaacutesadniacute vyacuteznam vnucuje vrozenyacutem dispoziciacutem sveacute podmiacutenky
Zaacutekazniacutek vstupuje do prostřediacute supermarketu a to se na něj snažiacute působit nejrůznějšiacutemi způsoby na uacuterovni uspořaacutedaacuteniacute i různyacutemi pomocnyacutemi prostředky manipulovaacuteniacutem mystifikaciacute a iluziacute Hledajiacuteciacute se v prvniacutech vteřinaacutech snažiacute zorientovat ocitaacute se v situaci hledaacuteniacute a nachaacutezeniacute nejelementaacuternějšiacutech recepčniacutech naacutevodů Po tom jako se zorientuje pochopiacute a zvaacutežiacute předklaacutedanou možnost rozhodne se vkročit a uacutečastnit se
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon pomocnyacutech prostředků ndash prostřediacute ovlivňuje vrozeneacute dispozice (intelekt) pomocnyacutemi prostředky ndash až do 20
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na můj intelekt a krabička cigaret nebo sladkosti u pokladny mi pomaacutehajiacute nezapomenout na důležitou součaacutest naacutekupu
bull zaacutekon tlaku k biosociaacutelniacutemu průměru ndash v prostřediacute je s jedincem jednaacuteno jako s reprezentantem stereotypů ndash je to konstitutivniacute mechanismus mystifikace
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na mou osobnost bez ohledu na vzdělaacuteniacute zkušenosti sociaacutelniacute rodinneacute pracovniacute postaveniacute je každeacutemu předklaacutedaacuten stejnyacute produkt ndash supermarketovaacute demokracie rovnost spotřebitelů je bohužel vyacutesledkem procesu kteryacute neniacute spojen s lidskou činnostiacute je to proces strojoveacute vyacuteroby strojoveacuteho přiacutejmu systeacutem produkce a konzumu
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon determinace oblasti ndash prostřediacute přiacutemo působiacute na určiteacute oblasti (kvality) určuje jistou miacuteru toho co se projeviacute
V supermarketu mi v pozadiacute hraje hudba nerozptyluji se tak okolniacutemi zvuky okolitniacute mluvou Světla hudba prostor ndash všechno působiacute na meacute bdquospotřebitelskeacute chovaacuteniacuteldquo soubor charakteristik stereotypů a reprezentaciacute ktereacute sem ziacuteskal vstupem do supermarketu
bull zaacutekon zvlaacuteštniacute vazby ndash prostřediacute ovlivňuje zvlaacuteštniacute vazby na objekty ndash třeba důvěra je vztah kteryacute vznikaacute a buduje se mezi lidmi lideacute pak legitimizovali i důvěru v instituce sociaacutelniacute řaacutedy a v dnešniacute době dokonce i důveru (překonaacuteniacute interdikce) v diplastie typu probleacutem dihydrogeacutenmonoxidu Zaacutekonem zvlaacuteštniacute vazby se daacute vysvětlit interdikce (po)slušnosti kterou tak často systeacutemy vyžadujiacute (třeba recepčniacute poslušnost ndash preferovanou recepci produktu)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Přenos a druhy reprezentaciacute
Reprezentace ndash opakovaneacute zpřiacutetomněniacute zobrazeniacute předvaacuteděniacute je symbolickyacute mechanismus konstruovaacuteniacute (mediaacutelniacutech) objektů a souvisiacute s reprezentativnostiacute souborem charakteristik nevyhnutelnyacutem k tomuto symbolickeacutemu procesu
Re-prezentovaacuteniacute je předvaacuteděniacute určityacutech pohledů na sociaacutelniacute skupiny ndash jež se pak přiacutejemce učiacute přijiacutemat jako bdquosamozřejmeacuteldquo bdquonormaacutelniacuteldquo (o tom viacutece vypoviacutedaacute analyacuteza přiacutejmu a zakoacutedovaacuteniacute ideologie do mediovaneacuteho sděleniacute ndash Stuart Hall)
Typ je druh reprezentace vlastniacute zobrazovaciacutemu systeacutemu ndash uměniacute V literaacuterniacute produkci je to literaacuterniacute postava (chronotop) charakterizovaacutena tiacutem co reprezentuje Typy jsou detailně propracovaneacute ačkoli zpravidla neexistujiacute v reaacutelneacutem světe na rozdiacutel od stereotypů ndash zjednodušenyacutech reprezentaciacute deformujiacuteciacutech svou předlohu stereotyp vznikaacute zaacuteměrem a opakovanou reprezentaciacute Kriteacuteriem pro přenos vyacuteznamu jsou rozpoznatelnost reprezentativnost atraktivita
Archetypy jsou hluboce zakořeněneacute typy vyjadřujiacute představy viacutery
hodnoty předsudky opraacutevněniacute S archetypaacutelniacutemi a stereotypniacutemi
reprezentacemi v mediaacutelniacute realitě je spojeneacute riziko (nebo pro
marketing vyacutehoda) nekritickeacute fixace ta je totiž přirozenyacutem
důsledkem imagemakingu budovaacuteniacute a posilovaacuteniacute image značky
budovaacuteniacute vztahu ke značce stejně přirozenyacutem jako davovaacute
psychoacuteza kteraacute zaacutekonitě nastane po skolabovaacuteniacute přiacuteslušneacuteho
systeacutem a jeho meacutedia (např po krachu velkeacute společnosti banky)
Přenosem dochaacuteziacute k introjekci co je podle gestaltistu Fritza Perlse
neurotickyacute mechanismus pomociacute něhož vtělujeme do naacutes
samotnyacutech vzory postoje způsoby činnostiacute a myšleniacute ktereacute nejsou
ve skutečnosti naše
ADŽAJA (AJAYA) Swami Psychoterapie Vyacutechodu a Zaacutepadu Sjednocujiacuteciacute paradigma Praha Chvojkovo nakladatelstviacute 2000 194 s ISBN 80-86183-18-1 s 98 ndash 99
Provokovanaacute projekce se využiacutevaacute na identifikaci projekčniacutech mechanismů u pacienta prostřednictviacutem konotaciacute i v tzv Rorschachovyacutech skvrnaacutech (pacient popisuje co podle něj zobrazujiacute utajenou informaciacute pro vetšinu pacientů zůstavaacute že terapeut ukazuje každeacutemu pacientovi vždy ty stejneacute předlohy ndash logickou recepčniacute reakciacute toho kdo to odhaliacute hned by bylo řiacutect bdquoty skvrny nezobrazujiacute nic ndash zajiacutemaacute vaacutes jen jakyacute vyacuteznam jim přiřadiacutemldquo)
VALČEK Peter Neviditeľnyacute horizont civilizaacutecie In Slovo ndash Roč 4 (2002) č 24 s 10 ndash 11
Kořeny neurotickeacuteho mechanismu vklaacutedaniacute ciziacutech vyacuteznamů můžeme hledat v intenzitě argumentace pro daneacute meacutedium pro danou situaci Člověk zavřenyacute v kabině sveacuteho auta se ohlušuje jednotvaacuterniacutem hlukem ze sveacuteho autoraacutedia CDmp3 přehraacutevače ne kvůli tomu aby neslyšel zvuk motoru ale proto aby se ani na chviacuteli neodpojil od uměleacute reality meacutediiacute multimediaacutelniacuteho světa ndash aby si ji ustavičně bdquozpřiacutetomňoval a na niacute participovalldquo
Tahle deformace je deformaciacute fatickeacute funkce komunikace
Projekci takeacute chybiacute vlastniacute pojmovaacute řeč podstatou projekce je zamlženiacute zneviditelněniacute zneprůhledněniacute označovaneacuteho
Sigmund Freud považoval projekci za obrannyacute mechanismus psychiky kteryacute posouvaacute nechtěneacute nebo nezpracovaneacute (nebo přiacuteliš intenzivniacute) obsahy do nevědomiacute virtuaacutelně se jich zbavuje a promiacutetaacute je do psychiky jinyacutech
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 85
Interjekce je zkratkovitaacute až zkratovaacute symbolizace udalostiacute jejich mimetickyacutemi naacutehradkami jsou to přechody zkracujiacuteciacute cestu aktuaacutelniacute kombinatorice vyacuteznamu P Valček uvaacutediacute že klasickou formu seacutemantickeacute interjekce jako kondenzačniacuteho mechanismu vysvětlil S Freud v sovislosti s analogiiacute mezi vtipem a snem Zdrojem sociativniacutech efektů humoru a takeacute intrapsychickeacute magičnosti snu je vždy kraacutetkeacute spojeniacute prvků z různyacutech seacutemantickyacutech uacuterovniacute (kondenzujiacuteciacute interjekce zhuštěniacute Verdichtung ndash mechanismus takoveacuteho konstruovaacuteniacute vyacuteznamu je popsanyacute jako snovaacute suspenze)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 126
Atributivniacute seacutemantizace atributivniacute vyacuteznam ndash přiřazovaacuteniacute
vyacuteznamu argumentace pro bez ohledu na celostniacute strukturu
atribuce jsou popsaacuteny v kognitivniacute psychologii a vysvětlujiacute
mechanismus difuze vzaacutejemneacuteho vniacutemaacuteniacute motivace chovaacuteniacute
nebo činnosti založenyacute na tendenci člověka přisuzovat aktem
vyacutesledkem uacutespěchem neuacutespěchem určiteacute situačně zvoleneacute
vnějšiacute i vnitřniacute přiacutečiny
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 103 ndash 104
bull datasexualita ndash posedlost daty
Komunikačniacute (nelaacutetkovaacute) zaacutevislost nebo moacutedniacute kulturniacute trend
bull meacutedium = seacutemiotickyacute produkt uvaacutedějiacuteciacute do jineacuteho stavu vědomiacutereality
bull meacutedium způsobuje extenzi schopnosti ale pak i amputaci
bull (digitalizace informaciacute ndash bryacutele ndash Hubblův teleskop - dron ztratiacuteme schopnost čiacutest a rozlišovat znaky)
bull človek robot ndash kyborg transhumanizmus a technokracie
bull kultivace přiacutejemce v mediaacutelniacute realitě a poruchy přiacutejmu
Šablona pro předsevzetiacute 2014 - DOWNLOAD
Chcete taky ziacuteskat životniacute data a vědět jak si na tom stojiacutete
Staacutehněte si šablonu kterou jsem vytvořil pro rok 2014 včetně vysvětlivek a prvniacuteho předvypněneacuteho měsiacutece Během pěti minut nahradiacutete meacute ciacutele za sveacute a můžete začiacutet svůj prvniacute datasexuaacutelniacute rok
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoJsou totaacutelně k ničemu Že je lidi nedodržiacute většinou vědiacute už v
momentě kdy si je uklaacutedajiacute Ještě horšiacute ale je že i kdyby je dodržet
chtěli na konci roku nedokaacutežiacute vyhodnotit jestli uspěli Proto jsem na
novoročniacute predsevzetiacute šel loni jinak S daty a Excelem Diacuteky tomu
viacutem že jedno se mi podařilo splnit na 88 ldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoDiacuteky datům jsem si nicmeacuteně v posledniacute čtvrtině roku uvědomil jak
na tom jsem a naordinoval si každyacute viacutekend alespoň jeden volnyacute den
Což lze pěkně vidět na vizualizaci Stejně jako to že jsem loni měl
dvě obdobiacute kdy jsem jel měsiacutec v kuseldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoTrue datasexuals however will not stop at just collecting and recording bits of data from the Web They are obsessively driven to use a proliferating number of mobile devices and apps to make data-grooming a reality
-
Opravdoviacute datasexualoveacute se nezastaviacute u sbiacuteraacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute bitů dat z webu Jsou posedle pohaacuteněny použiacutevat celou řadu množiacuteciacutech se mobilniacutech zařiacutezeniacute a aplikaciacute aby se jejich peacuteče o uacutedaje stala realitouldquo
Basulto Dominic Meet the Urban Datasexual
In bigthinkcom 16 4 2012 Dostupneacute elektronicky na
httpbigthinkcomendless-innovationmeet-the-urban-datasexual
social media analyst Dominic Basulto describes datasexuals as individuals who ldquoare relentlessly digital They obsessively record everything about their personal lives and they think data is sexyhellipTheir livesmdashfrom a data perspective at leastmdashare perfectly groomedrdquo
Sociaacutelniacute meacutedia analytik Dominic Basulto popisuje datasexuaacutely jako jednotlivce kteřiacute bdquojsou neuacutenavně digitaacutelniacute Posedle zaznamenaacutevajiacute vše o osobniacutem životě a mysliacute si že data jsou sexy Jejich životy jsou přinejmenšiacutem z hlediska dat perfektně upraveneacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies
6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na
httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
I think a large component of social media usage is the concept of tracking As McFedries explains specifically when it comes to a datasexual everything online is a numbers game Individuals in the digital realm obsess about how many likes their profile picture has received and how this number compares to their fellow Facebook users This same idea can be applied to Twitter Instagram or any other social media platform Itrsquos the idea that a single number defines your social status and level of popularity Someone with 50 profile picture likes is obviously so much cooler than someone with 15 right In reality we all know that the number of likes we receive of the number of Facebook friends we have doesnrsquot actually reflect our social standing in the world It does however alter the way others perceive us
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Mysliacutem že velkaacute součaacutest využitiacute sociaacutelniacutech meacutediiacute je koncept sledovaacuteniacute Jak McFedries vysvětluje zvlaacuteště když přijde na datasexuaacutely vše on-line je hra čiacutesel Jednotlivci v digitaacutelniacute fascinaci sniacute o tom kolik maacute raacuted maacute jejich profilovyacute obraacutezek lajků a způsobu jakyacutem toto čiacuteslo srovnaacutevats ostatniacutemi uživateli Facebooku Stejnyacute naacutepad může byacutet aplikovaacuten na Twitter Instagram nebo jineacute sociaacutelniacute mediaacutelniacute platformy Je to myšlenka že jedno čiacuteslo definuje vaše sociaacutelniacute postaveniacute a uacuteroveň popularity Někdo s 50 obraacutezkami v profilu je samozřejmě tolik atraktivnějšiacute než někdo s 15 že Ve skutečnosti všichni viacuteme že počet lajků od přaacutetel na Facebooku neniacute ve skutečnosti naše společenskeacute postaveniacute ve světě Nicmeacuteně měniacute to způsob jak naacutes ostatniacute vniacutemajiacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Děkuji za pozornost
PhDr Peter Jan Kosmaacutely PhD
V přiacutepadě nejasnostiacute mě kontaktujte na kosmalyvip-vscz
Neuromarketing
Biometrickeacute metody dokaacutežou poskytnout vodiacutetka k hlubšiacutemu pochopeniacute spotřebitelskeacuteho chovaacuteniacute Poodhaliacute co zaacutekazniacutek skutečně ciacutetiacute na co a jak skutečně reaguje při kontaktu s konkreacutetniacutemi stimuly Zaacutekazniacutekovy vědomeacute deklarace jsou sice důležiteacute ale většinou neodraacutežejiacute jeho reaacutelneacute chovaacuteniacute Na jednu stranu je to zapřiacutečiněno tiacutem že podstatnaacute čaacutest mentaacutelniacutech procesů zaacutekazniacuteka se děje nevědomě přestože majiacute přiacutemyacute vliv na jeho chovaacuteniacute včetně rozhodovaciacutech procesů brand preferenciacute loajality a odhadů Na druhou stranu zde u mnoha procesů funguje vlastniacute zaacutekazniacutekova bdquoautocenzuraldquo kterou dobře ilustruje naacutesledujiacuteciacute přiacuteklad testu očniacute kamerou Zaacutekazniacuteci si zkraacutetka o sobě některeacute věci nejsou schopni uvědomovat a už vůbec naacutem o nich povědět
Jesenskyacute Daniel Neuromarketingoveacute vyacutezkumneacute metody v miacutestě prodeje In MediaGurucz 1362012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201206neuromarketingove-vyzkumne-metody-v-miste-prodejeUyzaSqyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Jak se daacute neuromarketing smysluplně využiacutet Mezi prvniacute a nejčastěji zmiňovaneacute vlaštovky patřiacute praacutece Reada Montague z roku 2004 srovnaacutevajiacuteciacute vniacutemaacuteniacute Pepsi-Coly a Coca-Coly bez znalosti značky naacutepoje (blind test) oproti konzumaci naacutepoje se znalostiacute značky Při testech byly zkoumaacuteny mozkoveacute oblasti konzumentů limonaacuted
Při konzumaci Pepsi byla při pitiacute aktivniacute oblast mozku spojenaacute s pocity odměn chutiacute ndash a to i když zkoumaneacute osoby znaly značku naacutepoje Oproti tomu u Coca Coly byla zaznamenaacutena činnost v předniacute čaacutesti čelniacuteho laloku oblasti spojeneacute s vědomyacutemi preferencemi city nebo osobou samotnou pouze v přiacutepadě kdy konzumenti znali značku naacutepoje Read Montague to komentoval přiacuteznačně bdquoPepsi vyhraacutevaacute mnoho chuťovyacutech testů ale Coca-Cola se prodaacutevaacute leacutepe protože lideacute jsou podvědomě ovlivněni jejiacute image ndash full of life Ale (doposud) to nikdo nezměřilldquo
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Společnost Mindlab joint-venture automobilky Daimler Benz a univerzity v Ulmu zase paacutetrala po přiacutečinaacutech faktu že sportovniacute auta jsou pro zaacutekazniacuteky viacutece atraktivniacute nežli MPV nebo hatchbacky Zjistili že i sporťaacuteky jsou spojeneacute s mozkovyacutemi centry kteraacute se jinak zapojujiacute při užitiacute čokolaacutedy drog nebo při sexu
V kuloaacuterech se špitaacute že velkeacute FMCG koncerny typu PampG využiacutevajiacute neuromarketing pro praacuteci v oblasti packagingu Idea takoveacuteho zaacuteměru je zřejmaacute pohledem do hlavy spotřebitele snadno zjistiacuteme zda se mu při pohledu na konkreacutetniacute obal vyacuterobku aktivujiacute oblasti mozku spojeneacute s emocemi nebo zda spiacuteše vědomě zpracovaacutevaacute racionaacutelniacute informace
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Praha - Noveacute mlyacuteny Google Earth Nahraacuteno 18 1 2011 dostupneacute elektronicky na httpwwwpano ramiocomphoto46737351 mBank spustila teaser na internetoveacute bankovnictviacute In Mediagurucz 7 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediaguruczwp-contentuploads201402mBankjpg a Chuchvalcovaacute Jana Nejsme jako oni hlaacutesajiacute v novyacutech reklamaacutech hned čtyři banky In MarketingSalestydencz 4 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpmarketingsalestydenczrubrikymarketingnejsme-jako-oni-hlasaji-v-novych-reklamach-hned-ctyri-banky_297128html
Catellovy zaacutekony charakterizujiacute interakci prostřediacute a vrozenyacutech
danyacutech dispozic jedince ndash jejich kongruence (průnik) umožňuje
propagaci a mystifikaci využiacutet sveacute prostředky naplno ndash od doby kdy
se zjistilo že prostřediacute jednotlivce se daacute manipulovat byla do toho
zapojena mystifikace a propagace nějakeacute ideologie ndash a systeacutem
kteryacute se zde vyviacutejiacute je marketingovyacute systeacutem
VALČEK P Slovniacutek literaacuternej teoacuterie Bratislava Literaacuterne informačneacute centrum 2006 351 s ISBN 80-89222-09-9
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon vtiskovaacuteniacute ndash prostřediacute maacute při tvorbě oblastiacute kongruence zaacutesadniacute vyacuteznam vnucuje vrozenyacutem dispoziciacutem sveacute podmiacutenky
Zaacutekazniacutek vstupuje do prostřediacute supermarketu a to se na něj snažiacute působit nejrůznějšiacutemi způsoby na uacuterovni uspořaacutedaacuteniacute i různyacutemi pomocnyacutemi prostředky manipulovaacuteniacutem mystifikaciacute a iluziacute Hledajiacuteciacute se v prvniacutech vteřinaacutech snažiacute zorientovat ocitaacute se v situaci hledaacuteniacute a nachaacutezeniacute nejelementaacuternějšiacutech recepčniacutech naacutevodů Po tom jako se zorientuje pochopiacute a zvaacutežiacute předklaacutedanou možnost rozhodne se vkročit a uacutečastnit se
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon pomocnyacutech prostředků ndash prostřediacute ovlivňuje vrozeneacute dispozice (intelekt) pomocnyacutemi prostředky ndash až do 20
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na můj intelekt a krabička cigaret nebo sladkosti u pokladny mi pomaacutehajiacute nezapomenout na důležitou součaacutest naacutekupu
bull zaacutekon tlaku k biosociaacutelniacutemu průměru ndash v prostřediacute je s jedincem jednaacuteno jako s reprezentantem stereotypů ndash je to konstitutivniacute mechanismus mystifikace
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na mou osobnost bez ohledu na vzdělaacuteniacute zkušenosti sociaacutelniacute rodinneacute pracovniacute postaveniacute je každeacutemu předklaacutedaacuten stejnyacute produkt ndash supermarketovaacute demokracie rovnost spotřebitelů je bohužel vyacutesledkem procesu kteryacute neniacute spojen s lidskou činnostiacute je to proces strojoveacute vyacuteroby strojoveacuteho přiacutejmu systeacutem produkce a konzumu
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon determinace oblasti ndash prostřediacute přiacutemo působiacute na určiteacute oblasti (kvality) určuje jistou miacuteru toho co se projeviacute
V supermarketu mi v pozadiacute hraje hudba nerozptyluji se tak okolniacutemi zvuky okolitniacute mluvou Světla hudba prostor ndash všechno působiacute na meacute bdquospotřebitelskeacute chovaacuteniacuteldquo soubor charakteristik stereotypů a reprezentaciacute ktereacute sem ziacuteskal vstupem do supermarketu
bull zaacutekon zvlaacuteštniacute vazby ndash prostřediacute ovlivňuje zvlaacuteštniacute vazby na objekty ndash třeba důvěra je vztah kteryacute vznikaacute a buduje se mezi lidmi lideacute pak legitimizovali i důvěru v instituce sociaacutelniacute řaacutedy a v dnešniacute době dokonce i důveru (překonaacuteniacute interdikce) v diplastie typu probleacutem dihydrogeacutenmonoxidu Zaacutekonem zvlaacuteštniacute vazby se daacute vysvětlit interdikce (po)slušnosti kterou tak často systeacutemy vyžadujiacute (třeba recepčniacute poslušnost ndash preferovanou recepci produktu)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Přenos a druhy reprezentaciacute
Reprezentace ndash opakovaneacute zpřiacutetomněniacute zobrazeniacute předvaacuteděniacute je symbolickyacute mechanismus konstruovaacuteniacute (mediaacutelniacutech) objektů a souvisiacute s reprezentativnostiacute souborem charakteristik nevyhnutelnyacutem k tomuto symbolickeacutemu procesu
Re-prezentovaacuteniacute je předvaacuteděniacute určityacutech pohledů na sociaacutelniacute skupiny ndash jež se pak přiacutejemce učiacute přijiacutemat jako bdquosamozřejmeacuteldquo bdquonormaacutelniacuteldquo (o tom viacutece vypoviacutedaacute analyacuteza přiacutejmu a zakoacutedovaacuteniacute ideologie do mediovaneacuteho sděleniacute ndash Stuart Hall)
Typ je druh reprezentace vlastniacute zobrazovaciacutemu systeacutemu ndash uměniacute V literaacuterniacute produkci je to literaacuterniacute postava (chronotop) charakterizovaacutena tiacutem co reprezentuje Typy jsou detailně propracovaneacute ačkoli zpravidla neexistujiacute v reaacutelneacutem světe na rozdiacutel od stereotypů ndash zjednodušenyacutech reprezentaciacute deformujiacuteciacutech svou předlohu stereotyp vznikaacute zaacuteměrem a opakovanou reprezentaciacute Kriteacuteriem pro přenos vyacuteznamu jsou rozpoznatelnost reprezentativnost atraktivita
Archetypy jsou hluboce zakořeněneacute typy vyjadřujiacute představy viacutery
hodnoty předsudky opraacutevněniacute S archetypaacutelniacutemi a stereotypniacutemi
reprezentacemi v mediaacutelniacute realitě je spojeneacute riziko (nebo pro
marketing vyacutehoda) nekritickeacute fixace ta je totiž přirozenyacutem
důsledkem imagemakingu budovaacuteniacute a posilovaacuteniacute image značky
budovaacuteniacute vztahu ke značce stejně přirozenyacutem jako davovaacute
psychoacuteza kteraacute zaacutekonitě nastane po skolabovaacuteniacute přiacuteslušneacuteho
systeacutem a jeho meacutedia (např po krachu velkeacute společnosti banky)
Přenosem dochaacuteziacute k introjekci co je podle gestaltistu Fritza Perlse
neurotickyacute mechanismus pomociacute něhož vtělujeme do naacutes
samotnyacutech vzory postoje způsoby činnostiacute a myšleniacute ktereacute nejsou
ve skutečnosti naše
ADŽAJA (AJAYA) Swami Psychoterapie Vyacutechodu a Zaacutepadu Sjednocujiacuteciacute paradigma Praha Chvojkovo nakladatelstviacute 2000 194 s ISBN 80-86183-18-1 s 98 ndash 99
Provokovanaacute projekce se využiacutevaacute na identifikaci projekčniacutech mechanismů u pacienta prostřednictviacutem konotaciacute i v tzv Rorschachovyacutech skvrnaacutech (pacient popisuje co podle něj zobrazujiacute utajenou informaciacute pro vetšinu pacientů zůstavaacute že terapeut ukazuje každeacutemu pacientovi vždy ty stejneacute předlohy ndash logickou recepčniacute reakciacute toho kdo to odhaliacute hned by bylo řiacutect bdquoty skvrny nezobrazujiacute nic ndash zajiacutemaacute vaacutes jen jakyacute vyacuteznam jim přiřadiacutemldquo)
VALČEK Peter Neviditeľnyacute horizont civilizaacutecie In Slovo ndash Roč 4 (2002) č 24 s 10 ndash 11
Kořeny neurotickeacuteho mechanismu vklaacutedaniacute ciziacutech vyacuteznamů můžeme hledat v intenzitě argumentace pro daneacute meacutedium pro danou situaci Člověk zavřenyacute v kabině sveacuteho auta se ohlušuje jednotvaacuterniacutem hlukem ze sveacuteho autoraacutedia CDmp3 přehraacutevače ne kvůli tomu aby neslyšel zvuk motoru ale proto aby se ani na chviacuteli neodpojil od uměleacute reality meacutediiacute multimediaacutelniacuteho světa ndash aby si ji ustavičně bdquozpřiacutetomňoval a na niacute participovalldquo
Tahle deformace je deformaciacute fatickeacute funkce komunikace
Projekci takeacute chybiacute vlastniacute pojmovaacute řeč podstatou projekce je zamlženiacute zneviditelněniacute zneprůhledněniacute označovaneacuteho
Sigmund Freud považoval projekci za obrannyacute mechanismus psychiky kteryacute posouvaacute nechtěneacute nebo nezpracovaneacute (nebo přiacuteliš intenzivniacute) obsahy do nevědomiacute virtuaacutelně se jich zbavuje a promiacutetaacute je do psychiky jinyacutech
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 85
Interjekce je zkratkovitaacute až zkratovaacute symbolizace udalostiacute jejich mimetickyacutemi naacutehradkami jsou to přechody zkracujiacuteciacute cestu aktuaacutelniacute kombinatorice vyacuteznamu P Valček uvaacutediacute že klasickou formu seacutemantickeacute interjekce jako kondenzačniacuteho mechanismu vysvětlil S Freud v sovislosti s analogiiacute mezi vtipem a snem Zdrojem sociativniacutech efektů humoru a takeacute intrapsychickeacute magičnosti snu je vždy kraacutetkeacute spojeniacute prvků z různyacutech seacutemantickyacutech uacuterovniacute (kondenzujiacuteciacute interjekce zhuštěniacute Verdichtung ndash mechanismus takoveacuteho konstruovaacuteniacute vyacuteznamu je popsanyacute jako snovaacute suspenze)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 126
Atributivniacute seacutemantizace atributivniacute vyacuteznam ndash přiřazovaacuteniacute
vyacuteznamu argumentace pro bez ohledu na celostniacute strukturu
atribuce jsou popsaacuteny v kognitivniacute psychologii a vysvětlujiacute
mechanismus difuze vzaacutejemneacuteho vniacutemaacuteniacute motivace chovaacuteniacute
nebo činnosti založenyacute na tendenci člověka přisuzovat aktem
vyacutesledkem uacutespěchem neuacutespěchem určiteacute situačně zvoleneacute
vnějšiacute i vnitřniacute přiacutečiny
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 103 ndash 104
bull datasexualita ndash posedlost daty
Komunikačniacute (nelaacutetkovaacute) zaacutevislost nebo moacutedniacute kulturniacute trend
bull meacutedium = seacutemiotickyacute produkt uvaacutedějiacuteciacute do jineacuteho stavu vědomiacutereality
bull meacutedium způsobuje extenzi schopnosti ale pak i amputaci
bull (digitalizace informaciacute ndash bryacutele ndash Hubblův teleskop - dron ztratiacuteme schopnost čiacutest a rozlišovat znaky)
bull človek robot ndash kyborg transhumanizmus a technokracie
bull kultivace přiacutejemce v mediaacutelniacute realitě a poruchy přiacutejmu
Šablona pro předsevzetiacute 2014 - DOWNLOAD
Chcete taky ziacuteskat životniacute data a vědět jak si na tom stojiacutete
Staacutehněte si šablonu kterou jsem vytvořil pro rok 2014 včetně vysvětlivek a prvniacuteho předvypněneacuteho měsiacutece Během pěti minut nahradiacutete meacute ciacutele za sveacute a můžete začiacutet svůj prvniacute datasexuaacutelniacute rok
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoJsou totaacutelně k ničemu Že je lidi nedodržiacute většinou vědiacute už v
momentě kdy si je uklaacutedajiacute Ještě horšiacute ale je že i kdyby je dodržet
chtěli na konci roku nedokaacutežiacute vyhodnotit jestli uspěli Proto jsem na
novoročniacute predsevzetiacute šel loni jinak S daty a Excelem Diacuteky tomu
viacutem že jedno se mi podařilo splnit na 88 ldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoDiacuteky datům jsem si nicmeacuteně v posledniacute čtvrtině roku uvědomil jak
na tom jsem a naordinoval si každyacute viacutekend alespoň jeden volnyacute den
Což lze pěkně vidět na vizualizaci Stejně jako to že jsem loni měl
dvě obdobiacute kdy jsem jel měsiacutec v kuseldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoTrue datasexuals however will not stop at just collecting and recording bits of data from the Web They are obsessively driven to use a proliferating number of mobile devices and apps to make data-grooming a reality
-
Opravdoviacute datasexualoveacute se nezastaviacute u sbiacuteraacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute bitů dat z webu Jsou posedle pohaacuteněny použiacutevat celou řadu množiacuteciacutech se mobilniacutech zařiacutezeniacute a aplikaciacute aby se jejich peacuteče o uacutedaje stala realitouldquo
Basulto Dominic Meet the Urban Datasexual
In bigthinkcom 16 4 2012 Dostupneacute elektronicky na
httpbigthinkcomendless-innovationmeet-the-urban-datasexual
social media analyst Dominic Basulto describes datasexuals as individuals who ldquoare relentlessly digital They obsessively record everything about their personal lives and they think data is sexyhellipTheir livesmdashfrom a data perspective at leastmdashare perfectly groomedrdquo
Sociaacutelniacute meacutedia analytik Dominic Basulto popisuje datasexuaacutely jako jednotlivce kteřiacute bdquojsou neuacutenavně digitaacutelniacute Posedle zaznamenaacutevajiacute vše o osobniacutem životě a mysliacute si že data jsou sexy Jejich životy jsou přinejmenšiacutem z hlediska dat perfektně upraveneacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies
6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na
httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
I think a large component of social media usage is the concept of tracking As McFedries explains specifically when it comes to a datasexual everything online is a numbers game Individuals in the digital realm obsess about how many likes their profile picture has received and how this number compares to their fellow Facebook users This same idea can be applied to Twitter Instagram or any other social media platform Itrsquos the idea that a single number defines your social status and level of popularity Someone with 50 profile picture likes is obviously so much cooler than someone with 15 right In reality we all know that the number of likes we receive of the number of Facebook friends we have doesnrsquot actually reflect our social standing in the world It does however alter the way others perceive us
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Mysliacutem že velkaacute součaacutest využitiacute sociaacutelniacutech meacutediiacute je koncept sledovaacuteniacute Jak McFedries vysvětluje zvlaacuteště když přijde na datasexuaacutely vše on-line je hra čiacutesel Jednotlivci v digitaacutelniacute fascinaci sniacute o tom kolik maacute raacuted maacute jejich profilovyacute obraacutezek lajků a způsobu jakyacutem toto čiacuteslo srovnaacutevats ostatniacutemi uživateli Facebooku Stejnyacute naacutepad může byacutet aplikovaacuten na Twitter Instagram nebo jineacute sociaacutelniacute mediaacutelniacute platformy Je to myšlenka že jedno čiacuteslo definuje vaše sociaacutelniacute postaveniacute a uacuteroveň popularity Někdo s 50 obraacutezkami v profilu je samozřejmě tolik atraktivnějšiacute než někdo s 15 že Ve skutečnosti všichni viacuteme že počet lajků od přaacutetel na Facebooku neniacute ve skutečnosti naše společenskeacute postaveniacute ve světě Nicmeacuteně měniacute to způsob jak naacutes ostatniacute vniacutemajiacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Děkuji za pozornost
PhDr Peter Jan Kosmaacutely PhD
V přiacutepadě nejasnostiacute mě kontaktujte na kosmalyvip-vscz
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Jak se daacute neuromarketing smysluplně využiacutet Mezi prvniacute a nejčastěji zmiňovaneacute vlaštovky patřiacute praacutece Reada Montague z roku 2004 srovnaacutevajiacuteciacute vniacutemaacuteniacute Pepsi-Coly a Coca-Coly bez znalosti značky naacutepoje (blind test) oproti konzumaci naacutepoje se znalostiacute značky Při testech byly zkoumaacuteny mozkoveacute oblasti konzumentů limonaacuted
Při konzumaci Pepsi byla při pitiacute aktivniacute oblast mozku spojenaacute s pocity odměn chutiacute ndash a to i když zkoumaneacute osoby znaly značku naacutepoje Oproti tomu u Coca Coly byla zaznamenaacutena činnost v předniacute čaacutesti čelniacuteho laloku oblasti spojeneacute s vědomyacutemi preferencemi city nebo osobou samotnou pouze v přiacutepadě kdy konzumenti znali značku naacutepoje Read Montague to komentoval přiacuteznačně bdquoPepsi vyhraacutevaacute mnoho chuťovyacutech testů ale Coca-Cola se prodaacutevaacute leacutepe protože lideacute jsou podvědomě ovlivněni jejiacute image ndash full of life Ale (doposud) to nikdo nezměřilldquo
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Společnost Mindlab joint-venture automobilky Daimler Benz a univerzity v Ulmu zase paacutetrala po přiacutečinaacutech faktu že sportovniacute auta jsou pro zaacutekazniacuteky viacutece atraktivniacute nežli MPV nebo hatchbacky Zjistili že i sporťaacuteky jsou spojeneacute s mozkovyacutemi centry kteraacute se jinak zapojujiacute při užitiacute čokolaacutedy drog nebo při sexu
V kuloaacuterech se špitaacute že velkeacute FMCG koncerny typu PampG využiacutevajiacute neuromarketing pro praacuteci v oblasti packagingu Idea takoveacuteho zaacuteměru je zřejmaacute pohledem do hlavy spotřebitele snadno zjistiacuteme zda se mu při pohledu na konkreacutetniacute obal vyacuterobku aktivujiacute oblasti mozku spojeneacute s emocemi nebo zda spiacuteše vědomě zpracovaacutevaacute racionaacutelniacute informace
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Praha - Noveacute mlyacuteny Google Earth Nahraacuteno 18 1 2011 dostupneacute elektronicky na httpwwwpano ramiocomphoto46737351 mBank spustila teaser na internetoveacute bankovnictviacute In Mediagurucz 7 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediaguruczwp-contentuploads201402mBankjpg a Chuchvalcovaacute Jana Nejsme jako oni hlaacutesajiacute v novyacutech reklamaacutech hned čtyři banky In MarketingSalestydencz 4 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpmarketingsalestydenczrubrikymarketingnejsme-jako-oni-hlasaji-v-novych-reklamach-hned-ctyri-banky_297128html
Catellovy zaacutekony charakterizujiacute interakci prostřediacute a vrozenyacutech
danyacutech dispozic jedince ndash jejich kongruence (průnik) umožňuje
propagaci a mystifikaci využiacutet sveacute prostředky naplno ndash od doby kdy
se zjistilo že prostřediacute jednotlivce se daacute manipulovat byla do toho
zapojena mystifikace a propagace nějakeacute ideologie ndash a systeacutem
kteryacute se zde vyviacutejiacute je marketingovyacute systeacutem
VALČEK P Slovniacutek literaacuternej teoacuterie Bratislava Literaacuterne informačneacute centrum 2006 351 s ISBN 80-89222-09-9
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon vtiskovaacuteniacute ndash prostřediacute maacute při tvorbě oblastiacute kongruence zaacutesadniacute vyacuteznam vnucuje vrozenyacutem dispoziciacutem sveacute podmiacutenky
Zaacutekazniacutek vstupuje do prostřediacute supermarketu a to se na něj snažiacute působit nejrůznějšiacutemi způsoby na uacuterovni uspořaacutedaacuteniacute i různyacutemi pomocnyacutemi prostředky manipulovaacuteniacutem mystifikaciacute a iluziacute Hledajiacuteciacute se v prvniacutech vteřinaacutech snažiacute zorientovat ocitaacute se v situaci hledaacuteniacute a nachaacutezeniacute nejelementaacuternějšiacutech recepčniacutech naacutevodů Po tom jako se zorientuje pochopiacute a zvaacutežiacute předklaacutedanou možnost rozhodne se vkročit a uacutečastnit se
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon pomocnyacutech prostředků ndash prostřediacute ovlivňuje vrozeneacute dispozice (intelekt) pomocnyacutemi prostředky ndash až do 20
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na můj intelekt a krabička cigaret nebo sladkosti u pokladny mi pomaacutehajiacute nezapomenout na důležitou součaacutest naacutekupu
bull zaacutekon tlaku k biosociaacutelniacutemu průměru ndash v prostřediacute je s jedincem jednaacuteno jako s reprezentantem stereotypů ndash je to konstitutivniacute mechanismus mystifikace
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na mou osobnost bez ohledu na vzdělaacuteniacute zkušenosti sociaacutelniacute rodinneacute pracovniacute postaveniacute je každeacutemu předklaacutedaacuten stejnyacute produkt ndash supermarketovaacute demokracie rovnost spotřebitelů je bohužel vyacutesledkem procesu kteryacute neniacute spojen s lidskou činnostiacute je to proces strojoveacute vyacuteroby strojoveacuteho přiacutejmu systeacutem produkce a konzumu
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon determinace oblasti ndash prostřediacute přiacutemo působiacute na určiteacute oblasti (kvality) určuje jistou miacuteru toho co se projeviacute
V supermarketu mi v pozadiacute hraje hudba nerozptyluji se tak okolniacutemi zvuky okolitniacute mluvou Světla hudba prostor ndash všechno působiacute na meacute bdquospotřebitelskeacute chovaacuteniacuteldquo soubor charakteristik stereotypů a reprezentaciacute ktereacute sem ziacuteskal vstupem do supermarketu
bull zaacutekon zvlaacuteštniacute vazby ndash prostřediacute ovlivňuje zvlaacuteštniacute vazby na objekty ndash třeba důvěra je vztah kteryacute vznikaacute a buduje se mezi lidmi lideacute pak legitimizovali i důvěru v instituce sociaacutelniacute řaacutedy a v dnešniacute době dokonce i důveru (překonaacuteniacute interdikce) v diplastie typu probleacutem dihydrogeacutenmonoxidu Zaacutekonem zvlaacuteštniacute vazby se daacute vysvětlit interdikce (po)slušnosti kterou tak často systeacutemy vyžadujiacute (třeba recepčniacute poslušnost ndash preferovanou recepci produktu)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Přenos a druhy reprezentaciacute
Reprezentace ndash opakovaneacute zpřiacutetomněniacute zobrazeniacute předvaacuteděniacute je symbolickyacute mechanismus konstruovaacuteniacute (mediaacutelniacutech) objektů a souvisiacute s reprezentativnostiacute souborem charakteristik nevyhnutelnyacutem k tomuto symbolickeacutemu procesu
Re-prezentovaacuteniacute je předvaacuteděniacute určityacutech pohledů na sociaacutelniacute skupiny ndash jež se pak přiacutejemce učiacute přijiacutemat jako bdquosamozřejmeacuteldquo bdquonormaacutelniacuteldquo (o tom viacutece vypoviacutedaacute analyacuteza přiacutejmu a zakoacutedovaacuteniacute ideologie do mediovaneacuteho sděleniacute ndash Stuart Hall)
Typ je druh reprezentace vlastniacute zobrazovaciacutemu systeacutemu ndash uměniacute V literaacuterniacute produkci je to literaacuterniacute postava (chronotop) charakterizovaacutena tiacutem co reprezentuje Typy jsou detailně propracovaneacute ačkoli zpravidla neexistujiacute v reaacutelneacutem světe na rozdiacutel od stereotypů ndash zjednodušenyacutech reprezentaciacute deformujiacuteciacutech svou předlohu stereotyp vznikaacute zaacuteměrem a opakovanou reprezentaciacute Kriteacuteriem pro přenos vyacuteznamu jsou rozpoznatelnost reprezentativnost atraktivita
Archetypy jsou hluboce zakořeněneacute typy vyjadřujiacute představy viacutery
hodnoty předsudky opraacutevněniacute S archetypaacutelniacutemi a stereotypniacutemi
reprezentacemi v mediaacutelniacute realitě je spojeneacute riziko (nebo pro
marketing vyacutehoda) nekritickeacute fixace ta je totiž přirozenyacutem
důsledkem imagemakingu budovaacuteniacute a posilovaacuteniacute image značky
budovaacuteniacute vztahu ke značce stejně přirozenyacutem jako davovaacute
psychoacuteza kteraacute zaacutekonitě nastane po skolabovaacuteniacute přiacuteslušneacuteho
systeacutem a jeho meacutedia (např po krachu velkeacute společnosti banky)
Přenosem dochaacuteziacute k introjekci co je podle gestaltistu Fritza Perlse
neurotickyacute mechanismus pomociacute něhož vtělujeme do naacutes
samotnyacutech vzory postoje způsoby činnostiacute a myšleniacute ktereacute nejsou
ve skutečnosti naše
ADŽAJA (AJAYA) Swami Psychoterapie Vyacutechodu a Zaacutepadu Sjednocujiacuteciacute paradigma Praha Chvojkovo nakladatelstviacute 2000 194 s ISBN 80-86183-18-1 s 98 ndash 99
Provokovanaacute projekce se využiacutevaacute na identifikaci projekčniacutech mechanismů u pacienta prostřednictviacutem konotaciacute i v tzv Rorschachovyacutech skvrnaacutech (pacient popisuje co podle něj zobrazujiacute utajenou informaciacute pro vetšinu pacientů zůstavaacute že terapeut ukazuje každeacutemu pacientovi vždy ty stejneacute předlohy ndash logickou recepčniacute reakciacute toho kdo to odhaliacute hned by bylo řiacutect bdquoty skvrny nezobrazujiacute nic ndash zajiacutemaacute vaacutes jen jakyacute vyacuteznam jim přiřadiacutemldquo)
VALČEK Peter Neviditeľnyacute horizont civilizaacutecie In Slovo ndash Roč 4 (2002) č 24 s 10 ndash 11
Kořeny neurotickeacuteho mechanismu vklaacutedaniacute ciziacutech vyacuteznamů můžeme hledat v intenzitě argumentace pro daneacute meacutedium pro danou situaci Člověk zavřenyacute v kabině sveacuteho auta se ohlušuje jednotvaacuterniacutem hlukem ze sveacuteho autoraacutedia CDmp3 přehraacutevače ne kvůli tomu aby neslyšel zvuk motoru ale proto aby se ani na chviacuteli neodpojil od uměleacute reality meacutediiacute multimediaacutelniacuteho světa ndash aby si ji ustavičně bdquozpřiacutetomňoval a na niacute participovalldquo
Tahle deformace je deformaciacute fatickeacute funkce komunikace
Projekci takeacute chybiacute vlastniacute pojmovaacute řeč podstatou projekce je zamlženiacute zneviditelněniacute zneprůhledněniacute označovaneacuteho
Sigmund Freud považoval projekci za obrannyacute mechanismus psychiky kteryacute posouvaacute nechtěneacute nebo nezpracovaneacute (nebo přiacuteliš intenzivniacute) obsahy do nevědomiacute virtuaacutelně se jich zbavuje a promiacutetaacute je do psychiky jinyacutech
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 85
Interjekce je zkratkovitaacute až zkratovaacute symbolizace udalostiacute jejich mimetickyacutemi naacutehradkami jsou to přechody zkracujiacuteciacute cestu aktuaacutelniacute kombinatorice vyacuteznamu P Valček uvaacutediacute že klasickou formu seacutemantickeacute interjekce jako kondenzačniacuteho mechanismu vysvětlil S Freud v sovislosti s analogiiacute mezi vtipem a snem Zdrojem sociativniacutech efektů humoru a takeacute intrapsychickeacute magičnosti snu je vždy kraacutetkeacute spojeniacute prvků z různyacutech seacutemantickyacutech uacuterovniacute (kondenzujiacuteciacute interjekce zhuštěniacute Verdichtung ndash mechanismus takoveacuteho konstruovaacuteniacute vyacuteznamu je popsanyacute jako snovaacute suspenze)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 126
Atributivniacute seacutemantizace atributivniacute vyacuteznam ndash přiřazovaacuteniacute
vyacuteznamu argumentace pro bez ohledu na celostniacute strukturu
atribuce jsou popsaacuteny v kognitivniacute psychologii a vysvětlujiacute
mechanismus difuze vzaacutejemneacuteho vniacutemaacuteniacute motivace chovaacuteniacute
nebo činnosti založenyacute na tendenci člověka přisuzovat aktem
vyacutesledkem uacutespěchem neuacutespěchem určiteacute situačně zvoleneacute
vnějšiacute i vnitřniacute přiacutečiny
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 103 ndash 104
bull datasexualita ndash posedlost daty
Komunikačniacute (nelaacutetkovaacute) zaacutevislost nebo moacutedniacute kulturniacute trend
bull meacutedium = seacutemiotickyacute produkt uvaacutedějiacuteciacute do jineacuteho stavu vědomiacutereality
bull meacutedium způsobuje extenzi schopnosti ale pak i amputaci
bull (digitalizace informaciacute ndash bryacutele ndash Hubblův teleskop - dron ztratiacuteme schopnost čiacutest a rozlišovat znaky)
bull človek robot ndash kyborg transhumanizmus a technokracie
bull kultivace přiacutejemce v mediaacutelniacute realitě a poruchy přiacutejmu
Šablona pro předsevzetiacute 2014 - DOWNLOAD
Chcete taky ziacuteskat životniacute data a vědět jak si na tom stojiacutete
Staacutehněte si šablonu kterou jsem vytvořil pro rok 2014 včetně vysvětlivek a prvniacuteho předvypněneacuteho měsiacutece Během pěti minut nahradiacutete meacute ciacutele za sveacute a můžete začiacutet svůj prvniacute datasexuaacutelniacute rok
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoJsou totaacutelně k ničemu Že je lidi nedodržiacute většinou vědiacute už v
momentě kdy si je uklaacutedajiacute Ještě horšiacute ale je že i kdyby je dodržet
chtěli na konci roku nedokaacutežiacute vyhodnotit jestli uspěli Proto jsem na
novoročniacute predsevzetiacute šel loni jinak S daty a Excelem Diacuteky tomu
viacutem že jedno se mi podařilo splnit na 88 ldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoDiacuteky datům jsem si nicmeacuteně v posledniacute čtvrtině roku uvědomil jak
na tom jsem a naordinoval si každyacute viacutekend alespoň jeden volnyacute den
Což lze pěkně vidět na vizualizaci Stejně jako to že jsem loni měl
dvě obdobiacute kdy jsem jel měsiacutec v kuseldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoTrue datasexuals however will not stop at just collecting and recording bits of data from the Web They are obsessively driven to use a proliferating number of mobile devices and apps to make data-grooming a reality
-
Opravdoviacute datasexualoveacute se nezastaviacute u sbiacuteraacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute bitů dat z webu Jsou posedle pohaacuteněny použiacutevat celou řadu množiacuteciacutech se mobilniacutech zařiacutezeniacute a aplikaciacute aby se jejich peacuteče o uacutedaje stala realitouldquo
Basulto Dominic Meet the Urban Datasexual
In bigthinkcom 16 4 2012 Dostupneacute elektronicky na
httpbigthinkcomendless-innovationmeet-the-urban-datasexual
social media analyst Dominic Basulto describes datasexuals as individuals who ldquoare relentlessly digital They obsessively record everything about their personal lives and they think data is sexyhellipTheir livesmdashfrom a data perspective at leastmdashare perfectly groomedrdquo
Sociaacutelniacute meacutedia analytik Dominic Basulto popisuje datasexuaacutely jako jednotlivce kteřiacute bdquojsou neuacutenavně digitaacutelniacute Posedle zaznamenaacutevajiacute vše o osobniacutem životě a mysliacute si že data jsou sexy Jejich životy jsou přinejmenšiacutem z hlediska dat perfektně upraveneacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies
6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na
httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
I think a large component of social media usage is the concept of tracking As McFedries explains specifically when it comes to a datasexual everything online is a numbers game Individuals in the digital realm obsess about how many likes their profile picture has received and how this number compares to their fellow Facebook users This same idea can be applied to Twitter Instagram or any other social media platform Itrsquos the idea that a single number defines your social status and level of popularity Someone with 50 profile picture likes is obviously so much cooler than someone with 15 right In reality we all know that the number of likes we receive of the number of Facebook friends we have doesnrsquot actually reflect our social standing in the world It does however alter the way others perceive us
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Mysliacutem že velkaacute součaacutest využitiacute sociaacutelniacutech meacutediiacute je koncept sledovaacuteniacute Jak McFedries vysvětluje zvlaacuteště když přijde na datasexuaacutely vše on-line je hra čiacutesel Jednotlivci v digitaacutelniacute fascinaci sniacute o tom kolik maacute raacuted maacute jejich profilovyacute obraacutezek lajků a způsobu jakyacutem toto čiacuteslo srovnaacutevats ostatniacutemi uživateli Facebooku Stejnyacute naacutepad může byacutet aplikovaacuten na Twitter Instagram nebo jineacute sociaacutelniacute mediaacutelniacute platformy Je to myšlenka že jedno čiacuteslo definuje vaše sociaacutelniacute postaveniacute a uacuteroveň popularity Někdo s 50 obraacutezkami v profilu je samozřejmě tolik atraktivnějšiacute než někdo s 15 že Ve skutečnosti všichni viacuteme že počet lajků od přaacutetel na Facebooku neniacute ve skutečnosti naše společenskeacute postaveniacute ve světě Nicmeacuteně měniacute to způsob jak naacutes ostatniacute vniacutemajiacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Děkuji za pozornost
PhDr Peter Jan Kosmaacutely PhD
V přiacutepadě nejasnostiacute mě kontaktujte na kosmalyvip-vscz
Znaacutemeacute aplikace neuromarketingu
Společnost Mindlab joint-venture automobilky Daimler Benz a univerzity v Ulmu zase paacutetrala po přiacutečinaacutech faktu že sportovniacute auta jsou pro zaacutekazniacuteky viacutece atraktivniacute nežli MPV nebo hatchbacky Zjistili že i sporťaacuteky jsou spojeneacute s mozkovyacutemi centry kteraacute se jinak zapojujiacute při užitiacute čokolaacutedy drog nebo při sexu
V kuloaacuterech se špitaacute že velkeacute FMCG koncerny typu PampG využiacutevajiacute neuromarketing pro praacuteci v oblasti packagingu Idea takoveacuteho zaacuteměru je zřejmaacute pohledem do hlavy spotřebitele snadno zjistiacuteme zda se mu při pohledu na konkreacutetniacute obal vyacuterobku aktivujiacute oblasti mozku spojeneacute s emocemi nebo zda spiacuteše vědomě zpracovaacutevaacute racionaacutelniacute informace
Milaacuteček Petr Cesta do tajů neuromarketingu In MediaGurucz 242012 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediagurucz201204cesta-do-taju-neuromarketinguUyzbiKyKKQw
Praha - Noveacute mlyacuteny Google Earth Nahraacuteno 18 1 2011 dostupneacute elektronicky na httpwwwpano ramiocomphoto46737351 mBank spustila teaser na internetoveacute bankovnictviacute In Mediagurucz 7 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediaguruczwp-contentuploads201402mBankjpg a Chuchvalcovaacute Jana Nejsme jako oni hlaacutesajiacute v novyacutech reklamaacutech hned čtyři banky In MarketingSalestydencz 4 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpmarketingsalestydenczrubrikymarketingnejsme-jako-oni-hlasaji-v-novych-reklamach-hned-ctyri-banky_297128html
Catellovy zaacutekony charakterizujiacute interakci prostřediacute a vrozenyacutech
danyacutech dispozic jedince ndash jejich kongruence (průnik) umožňuje
propagaci a mystifikaci využiacutet sveacute prostředky naplno ndash od doby kdy
se zjistilo že prostřediacute jednotlivce se daacute manipulovat byla do toho
zapojena mystifikace a propagace nějakeacute ideologie ndash a systeacutem
kteryacute se zde vyviacutejiacute je marketingovyacute systeacutem
VALČEK P Slovniacutek literaacuternej teoacuterie Bratislava Literaacuterne informačneacute centrum 2006 351 s ISBN 80-89222-09-9
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon vtiskovaacuteniacute ndash prostřediacute maacute při tvorbě oblastiacute kongruence zaacutesadniacute vyacuteznam vnucuje vrozenyacutem dispoziciacutem sveacute podmiacutenky
Zaacutekazniacutek vstupuje do prostřediacute supermarketu a to se na něj snažiacute působit nejrůznějšiacutemi způsoby na uacuterovni uspořaacutedaacuteniacute i různyacutemi pomocnyacutemi prostředky manipulovaacuteniacutem mystifikaciacute a iluziacute Hledajiacuteciacute se v prvniacutech vteřinaacutech snažiacute zorientovat ocitaacute se v situaci hledaacuteniacute a nachaacutezeniacute nejelementaacuternějšiacutech recepčniacutech naacutevodů Po tom jako se zorientuje pochopiacute a zvaacutežiacute předklaacutedanou možnost rozhodne se vkročit a uacutečastnit se
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon pomocnyacutech prostředků ndash prostřediacute ovlivňuje vrozeneacute dispozice (intelekt) pomocnyacutemi prostředky ndash až do 20
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na můj intelekt a krabička cigaret nebo sladkosti u pokladny mi pomaacutehajiacute nezapomenout na důležitou součaacutest naacutekupu
bull zaacutekon tlaku k biosociaacutelniacutemu průměru ndash v prostřediacute je s jedincem jednaacuteno jako s reprezentantem stereotypů ndash je to konstitutivniacute mechanismus mystifikace
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na mou osobnost bez ohledu na vzdělaacuteniacute zkušenosti sociaacutelniacute rodinneacute pracovniacute postaveniacute je každeacutemu předklaacutedaacuten stejnyacute produkt ndash supermarketovaacute demokracie rovnost spotřebitelů je bohužel vyacutesledkem procesu kteryacute neniacute spojen s lidskou činnostiacute je to proces strojoveacute vyacuteroby strojoveacuteho přiacutejmu systeacutem produkce a konzumu
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon determinace oblasti ndash prostřediacute přiacutemo působiacute na určiteacute oblasti (kvality) určuje jistou miacuteru toho co se projeviacute
V supermarketu mi v pozadiacute hraje hudba nerozptyluji se tak okolniacutemi zvuky okolitniacute mluvou Světla hudba prostor ndash všechno působiacute na meacute bdquospotřebitelskeacute chovaacuteniacuteldquo soubor charakteristik stereotypů a reprezentaciacute ktereacute sem ziacuteskal vstupem do supermarketu
bull zaacutekon zvlaacuteštniacute vazby ndash prostřediacute ovlivňuje zvlaacuteštniacute vazby na objekty ndash třeba důvěra je vztah kteryacute vznikaacute a buduje se mezi lidmi lideacute pak legitimizovali i důvěru v instituce sociaacutelniacute řaacutedy a v dnešniacute době dokonce i důveru (překonaacuteniacute interdikce) v diplastie typu probleacutem dihydrogeacutenmonoxidu Zaacutekonem zvlaacuteštniacute vazby se daacute vysvětlit interdikce (po)slušnosti kterou tak často systeacutemy vyžadujiacute (třeba recepčniacute poslušnost ndash preferovanou recepci produktu)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Přenos a druhy reprezentaciacute
Reprezentace ndash opakovaneacute zpřiacutetomněniacute zobrazeniacute předvaacuteděniacute je symbolickyacute mechanismus konstruovaacuteniacute (mediaacutelniacutech) objektů a souvisiacute s reprezentativnostiacute souborem charakteristik nevyhnutelnyacutem k tomuto symbolickeacutemu procesu
Re-prezentovaacuteniacute je předvaacuteděniacute určityacutech pohledů na sociaacutelniacute skupiny ndash jež se pak přiacutejemce učiacute přijiacutemat jako bdquosamozřejmeacuteldquo bdquonormaacutelniacuteldquo (o tom viacutece vypoviacutedaacute analyacuteza přiacutejmu a zakoacutedovaacuteniacute ideologie do mediovaneacuteho sděleniacute ndash Stuart Hall)
Typ je druh reprezentace vlastniacute zobrazovaciacutemu systeacutemu ndash uměniacute V literaacuterniacute produkci je to literaacuterniacute postava (chronotop) charakterizovaacutena tiacutem co reprezentuje Typy jsou detailně propracovaneacute ačkoli zpravidla neexistujiacute v reaacutelneacutem světe na rozdiacutel od stereotypů ndash zjednodušenyacutech reprezentaciacute deformujiacuteciacutech svou předlohu stereotyp vznikaacute zaacuteměrem a opakovanou reprezentaciacute Kriteacuteriem pro přenos vyacuteznamu jsou rozpoznatelnost reprezentativnost atraktivita
Archetypy jsou hluboce zakořeněneacute typy vyjadřujiacute představy viacutery
hodnoty předsudky opraacutevněniacute S archetypaacutelniacutemi a stereotypniacutemi
reprezentacemi v mediaacutelniacute realitě je spojeneacute riziko (nebo pro
marketing vyacutehoda) nekritickeacute fixace ta je totiž přirozenyacutem
důsledkem imagemakingu budovaacuteniacute a posilovaacuteniacute image značky
budovaacuteniacute vztahu ke značce stejně přirozenyacutem jako davovaacute
psychoacuteza kteraacute zaacutekonitě nastane po skolabovaacuteniacute přiacuteslušneacuteho
systeacutem a jeho meacutedia (např po krachu velkeacute společnosti banky)
Přenosem dochaacuteziacute k introjekci co je podle gestaltistu Fritza Perlse
neurotickyacute mechanismus pomociacute něhož vtělujeme do naacutes
samotnyacutech vzory postoje způsoby činnostiacute a myšleniacute ktereacute nejsou
ve skutečnosti naše
ADŽAJA (AJAYA) Swami Psychoterapie Vyacutechodu a Zaacutepadu Sjednocujiacuteciacute paradigma Praha Chvojkovo nakladatelstviacute 2000 194 s ISBN 80-86183-18-1 s 98 ndash 99
Provokovanaacute projekce se využiacutevaacute na identifikaci projekčniacutech mechanismů u pacienta prostřednictviacutem konotaciacute i v tzv Rorschachovyacutech skvrnaacutech (pacient popisuje co podle něj zobrazujiacute utajenou informaciacute pro vetšinu pacientů zůstavaacute že terapeut ukazuje každeacutemu pacientovi vždy ty stejneacute předlohy ndash logickou recepčniacute reakciacute toho kdo to odhaliacute hned by bylo řiacutect bdquoty skvrny nezobrazujiacute nic ndash zajiacutemaacute vaacutes jen jakyacute vyacuteznam jim přiřadiacutemldquo)
VALČEK Peter Neviditeľnyacute horizont civilizaacutecie In Slovo ndash Roč 4 (2002) č 24 s 10 ndash 11
Kořeny neurotickeacuteho mechanismu vklaacutedaniacute ciziacutech vyacuteznamů můžeme hledat v intenzitě argumentace pro daneacute meacutedium pro danou situaci Člověk zavřenyacute v kabině sveacuteho auta se ohlušuje jednotvaacuterniacutem hlukem ze sveacuteho autoraacutedia CDmp3 přehraacutevače ne kvůli tomu aby neslyšel zvuk motoru ale proto aby se ani na chviacuteli neodpojil od uměleacute reality meacutediiacute multimediaacutelniacuteho světa ndash aby si ji ustavičně bdquozpřiacutetomňoval a na niacute participovalldquo
Tahle deformace je deformaciacute fatickeacute funkce komunikace
Projekci takeacute chybiacute vlastniacute pojmovaacute řeč podstatou projekce je zamlženiacute zneviditelněniacute zneprůhledněniacute označovaneacuteho
Sigmund Freud považoval projekci za obrannyacute mechanismus psychiky kteryacute posouvaacute nechtěneacute nebo nezpracovaneacute (nebo přiacuteliš intenzivniacute) obsahy do nevědomiacute virtuaacutelně se jich zbavuje a promiacutetaacute je do psychiky jinyacutech
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 85
Interjekce je zkratkovitaacute až zkratovaacute symbolizace udalostiacute jejich mimetickyacutemi naacutehradkami jsou to přechody zkracujiacuteciacute cestu aktuaacutelniacute kombinatorice vyacuteznamu P Valček uvaacutediacute že klasickou formu seacutemantickeacute interjekce jako kondenzačniacuteho mechanismu vysvětlil S Freud v sovislosti s analogiiacute mezi vtipem a snem Zdrojem sociativniacutech efektů humoru a takeacute intrapsychickeacute magičnosti snu je vždy kraacutetkeacute spojeniacute prvků z různyacutech seacutemantickyacutech uacuterovniacute (kondenzujiacuteciacute interjekce zhuštěniacute Verdichtung ndash mechanismus takoveacuteho konstruovaacuteniacute vyacuteznamu je popsanyacute jako snovaacute suspenze)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 126
Atributivniacute seacutemantizace atributivniacute vyacuteznam ndash přiřazovaacuteniacute
vyacuteznamu argumentace pro bez ohledu na celostniacute strukturu
atribuce jsou popsaacuteny v kognitivniacute psychologii a vysvětlujiacute
mechanismus difuze vzaacutejemneacuteho vniacutemaacuteniacute motivace chovaacuteniacute
nebo činnosti založenyacute na tendenci člověka přisuzovat aktem
vyacutesledkem uacutespěchem neuacutespěchem určiteacute situačně zvoleneacute
vnějšiacute i vnitřniacute přiacutečiny
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 103 ndash 104
bull datasexualita ndash posedlost daty
Komunikačniacute (nelaacutetkovaacute) zaacutevislost nebo moacutedniacute kulturniacute trend
bull meacutedium = seacutemiotickyacute produkt uvaacutedějiacuteciacute do jineacuteho stavu vědomiacutereality
bull meacutedium způsobuje extenzi schopnosti ale pak i amputaci
bull (digitalizace informaciacute ndash bryacutele ndash Hubblův teleskop - dron ztratiacuteme schopnost čiacutest a rozlišovat znaky)
bull človek robot ndash kyborg transhumanizmus a technokracie
bull kultivace přiacutejemce v mediaacutelniacute realitě a poruchy přiacutejmu
Šablona pro předsevzetiacute 2014 - DOWNLOAD
Chcete taky ziacuteskat životniacute data a vědět jak si na tom stojiacutete
Staacutehněte si šablonu kterou jsem vytvořil pro rok 2014 včetně vysvětlivek a prvniacuteho předvypněneacuteho měsiacutece Během pěti minut nahradiacutete meacute ciacutele za sveacute a můžete začiacutet svůj prvniacute datasexuaacutelniacute rok
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoJsou totaacutelně k ničemu Že je lidi nedodržiacute většinou vědiacute už v
momentě kdy si je uklaacutedajiacute Ještě horšiacute ale je že i kdyby je dodržet
chtěli na konci roku nedokaacutežiacute vyhodnotit jestli uspěli Proto jsem na
novoročniacute predsevzetiacute šel loni jinak S daty a Excelem Diacuteky tomu
viacutem že jedno se mi podařilo splnit na 88 ldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoDiacuteky datům jsem si nicmeacuteně v posledniacute čtvrtině roku uvědomil jak
na tom jsem a naordinoval si každyacute viacutekend alespoň jeden volnyacute den
Což lze pěkně vidět na vizualizaci Stejně jako to že jsem loni měl
dvě obdobiacute kdy jsem jel měsiacutec v kuseldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoTrue datasexuals however will not stop at just collecting and recording bits of data from the Web They are obsessively driven to use a proliferating number of mobile devices and apps to make data-grooming a reality
-
Opravdoviacute datasexualoveacute se nezastaviacute u sbiacuteraacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute bitů dat z webu Jsou posedle pohaacuteněny použiacutevat celou řadu množiacuteciacutech se mobilniacutech zařiacutezeniacute a aplikaciacute aby se jejich peacuteče o uacutedaje stala realitouldquo
Basulto Dominic Meet the Urban Datasexual
In bigthinkcom 16 4 2012 Dostupneacute elektronicky na
httpbigthinkcomendless-innovationmeet-the-urban-datasexual
social media analyst Dominic Basulto describes datasexuals as individuals who ldquoare relentlessly digital They obsessively record everything about their personal lives and they think data is sexyhellipTheir livesmdashfrom a data perspective at leastmdashare perfectly groomedrdquo
Sociaacutelniacute meacutedia analytik Dominic Basulto popisuje datasexuaacutely jako jednotlivce kteřiacute bdquojsou neuacutenavně digitaacutelniacute Posedle zaznamenaacutevajiacute vše o osobniacutem životě a mysliacute si že data jsou sexy Jejich životy jsou přinejmenšiacutem z hlediska dat perfektně upraveneacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies
6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na
httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
I think a large component of social media usage is the concept of tracking As McFedries explains specifically when it comes to a datasexual everything online is a numbers game Individuals in the digital realm obsess about how many likes their profile picture has received and how this number compares to their fellow Facebook users This same idea can be applied to Twitter Instagram or any other social media platform Itrsquos the idea that a single number defines your social status and level of popularity Someone with 50 profile picture likes is obviously so much cooler than someone with 15 right In reality we all know that the number of likes we receive of the number of Facebook friends we have doesnrsquot actually reflect our social standing in the world It does however alter the way others perceive us
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Mysliacutem že velkaacute součaacutest využitiacute sociaacutelniacutech meacutediiacute je koncept sledovaacuteniacute Jak McFedries vysvětluje zvlaacuteště když přijde na datasexuaacutely vše on-line je hra čiacutesel Jednotlivci v digitaacutelniacute fascinaci sniacute o tom kolik maacute raacuted maacute jejich profilovyacute obraacutezek lajků a způsobu jakyacutem toto čiacuteslo srovnaacutevats ostatniacutemi uživateli Facebooku Stejnyacute naacutepad může byacutet aplikovaacuten na Twitter Instagram nebo jineacute sociaacutelniacute mediaacutelniacute platformy Je to myšlenka že jedno čiacuteslo definuje vaše sociaacutelniacute postaveniacute a uacuteroveň popularity Někdo s 50 obraacutezkami v profilu je samozřejmě tolik atraktivnějšiacute než někdo s 15 že Ve skutečnosti všichni viacuteme že počet lajků od přaacutetel na Facebooku neniacute ve skutečnosti naše společenskeacute postaveniacute ve světě Nicmeacuteně měniacute to způsob jak naacutes ostatniacute vniacutemajiacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Děkuji za pozornost
PhDr Peter Jan Kosmaacutely PhD
V přiacutepadě nejasnostiacute mě kontaktujte na kosmalyvip-vscz
Praha - Noveacute mlyacuteny Google Earth Nahraacuteno 18 1 2011 dostupneacute elektronicky na httpwwwpano ramiocomphoto46737351 mBank spustila teaser na internetoveacute bankovnictviacute In Mediagurucz 7 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpwwwmediaguruczwp-contentuploads201402mBankjpg a Chuchvalcovaacute Jana Nejsme jako oni hlaacutesajiacute v novyacutech reklamaacutech hned čtyři banky In MarketingSalestydencz 4 2 2014 Dostupneacute elektronicky na httpmarketingsalestydenczrubrikymarketingnejsme-jako-oni-hlasaji-v-novych-reklamach-hned-ctyri-banky_297128html
Catellovy zaacutekony charakterizujiacute interakci prostřediacute a vrozenyacutech
danyacutech dispozic jedince ndash jejich kongruence (průnik) umožňuje
propagaci a mystifikaci využiacutet sveacute prostředky naplno ndash od doby kdy
se zjistilo že prostřediacute jednotlivce se daacute manipulovat byla do toho
zapojena mystifikace a propagace nějakeacute ideologie ndash a systeacutem
kteryacute se zde vyviacutejiacute je marketingovyacute systeacutem
VALČEK P Slovniacutek literaacuternej teoacuterie Bratislava Literaacuterne informačneacute centrum 2006 351 s ISBN 80-89222-09-9
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon vtiskovaacuteniacute ndash prostřediacute maacute při tvorbě oblastiacute kongruence zaacutesadniacute vyacuteznam vnucuje vrozenyacutem dispoziciacutem sveacute podmiacutenky
Zaacutekazniacutek vstupuje do prostřediacute supermarketu a to se na něj snažiacute působit nejrůznějšiacutemi způsoby na uacuterovni uspořaacutedaacuteniacute i různyacutemi pomocnyacutemi prostředky manipulovaacuteniacutem mystifikaciacute a iluziacute Hledajiacuteciacute se v prvniacutech vteřinaacutech snažiacute zorientovat ocitaacute se v situaci hledaacuteniacute a nachaacutezeniacute nejelementaacuternějšiacutech recepčniacutech naacutevodů Po tom jako se zorientuje pochopiacute a zvaacutežiacute předklaacutedanou možnost rozhodne se vkročit a uacutečastnit se
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon pomocnyacutech prostředků ndash prostřediacute ovlivňuje vrozeneacute dispozice (intelekt) pomocnyacutemi prostředky ndash až do 20
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na můj intelekt a krabička cigaret nebo sladkosti u pokladny mi pomaacutehajiacute nezapomenout na důležitou součaacutest naacutekupu
bull zaacutekon tlaku k biosociaacutelniacutemu průměru ndash v prostřediacute je s jedincem jednaacuteno jako s reprezentantem stereotypů ndash je to konstitutivniacute mechanismus mystifikace
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na mou osobnost bez ohledu na vzdělaacuteniacute zkušenosti sociaacutelniacute rodinneacute pracovniacute postaveniacute je každeacutemu předklaacutedaacuten stejnyacute produkt ndash supermarketovaacute demokracie rovnost spotřebitelů je bohužel vyacutesledkem procesu kteryacute neniacute spojen s lidskou činnostiacute je to proces strojoveacute vyacuteroby strojoveacuteho přiacutejmu systeacutem produkce a konzumu
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon determinace oblasti ndash prostřediacute přiacutemo působiacute na určiteacute oblasti (kvality) určuje jistou miacuteru toho co se projeviacute
V supermarketu mi v pozadiacute hraje hudba nerozptyluji se tak okolniacutemi zvuky okolitniacute mluvou Světla hudba prostor ndash všechno působiacute na meacute bdquospotřebitelskeacute chovaacuteniacuteldquo soubor charakteristik stereotypů a reprezentaciacute ktereacute sem ziacuteskal vstupem do supermarketu
bull zaacutekon zvlaacuteštniacute vazby ndash prostřediacute ovlivňuje zvlaacuteštniacute vazby na objekty ndash třeba důvěra je vztah kteryacute vznikaacute a buduje se mezi lidmi lideacute pak legitimizovali i důvěru v instituce sociaacutelniacute řaacutedy a v dnešniacute době dokonce i důveru (překonaacuteniacute interdikce) v diplastie typu probleacutem dihydrogeacutenmonoxidu Zaacutekonem zvlaacuteštniacute vazby se daacute vysvětlit interdikce (po)slušnosti kterou tak často systeacutemy vyžadujiacute (třeba recepčniacute poslušnost ndash preferovanou recepci produktu)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Přenos a druhy reprezentaciacute
Reprezentace ndash opakovaneacute zpřiacutetomněniacute zobrazeniacute předvaacuteděniacute je symbolickyacute mechanismus konstruovaacuteniacute (mediaacutelniacutech) objektů a souvisiacute s reprezentativnostiacute souborem charakteristik nevyhnutelnyacutem k tomuto symbolickeacutemu procesu
Re-prezentovaacuteniacute je předvaacuteděniacute určityacutech pohledů na sociaacutelniacute skupiny ndash jež se pak přiacutejemce učiacute přijiacutemat jako bdquosamozřejmeacuteldquo bdquonormaacutelniacuteldquo (o tom viacutece vypoviacutedaacute analyacuteza přiacutejmu a zakoacutedovaacuteniacute ideologie do mediovaneacuteho sděleniacute ndash Stuart Hall)
Typ je druh reprezentace vlastniacute zobrazovaciacutemu systeacutemu ndash uměniacute V literaacuterniacute produkci je to literaacuterniacute postava (chronotop) charakterizovaacutena tiacutem co reprezentuje Typy jsou detailně propracovaneacute ačkoli zpravidla neexistujiacute v reaacutelneacutem světe na rozdiacutel od stereotypů ndash zjednodušenyacutech reprezentaciacute deformujiacuteciacutech svou předlohu stereotyp vznikaacute zaacuteměrem a opakovanou reprezentaciacute Kriteacuteriem pro přenos vyacuteznamu jsou rozpoznatelnost reprezentativnost atraktivita
Archetypy jsou hluboce zakořeněneacute typy vyjadřujiacute představy viacutery
hodnoty předsudky opraacutevněniacute S archetypaacutelniacutemi a stereotypniacutemi
reprezentacemi v mediaacutelniacute realitě je spojeneacute riziko (nebo pro
marketing vyacutehoda) nekritickeacute fixace ta je totiž přirozenyacutem
důsledkem imagemakingu budovaacuteniacute a posilovaacuteniacute image značky
budovaacuteniacute vztahu ke značce stejně přirozenyacutem jako davovaacute
psychoacuteza kteraacute zaacutekonitě nastane po skolabovaacuteniacute přiacuteslušneacuteho
systeacutem a jeho meacutedia (např po krachu velkeacute společnosti banky)
Přenosem dochaacuteziacute k introjekci co je podle gestaltistu Fritza Perlse
neurotickyacute mechanismus pomociacute něhož vtělujeme do naacutes
samotnyacutech vzory postoje způsoby činnostiacute a myšleniacute ktereacute nejsou
ve skutečnosti naše
ADŽAJA (AJAYA) Swami Psychoterapie Vyacutechodu a Zaacutepadu Sjednocujiacuteciacute paradigma Praha Chvojkovo nakladatelstviacute 2000 194 s ISBN 80-86183-18-1 s 98 ndash 99
Provokovanaacute projekce se využiacutevaacute na identifikaci projekčniacutech mechanismů u pacienta prostřednictviacutem konotaciacute i v tzv Rorschachovyacutech skvrnaacutech (pacient popisuje co podle něj zobrazujiacute utajenou informaciacute pro vetšinu pacientů zůstavaacute že terapeut ukazuje každeacutemu pacientovi vždy ty stejneacute předlohy ndash logickou recepčniacute reakciacute toho kdo to odhaliacute hned by bylo řiacutect bdquoty skvrny nezobrazujiacute nic ndash zajiacutemaacute vaacutes jen jakyacute vyacuteznam jim přiřadiacutemldquo)
VALČEK Peter Neviditeľnyacute horizont civilizaacutecie In Slovo ndash Roč 4 (2002) č 24 s 10 ndash 11
Kořeny neurotickeacuteho mechanismu vklaacutedaniacute ciziacutech vyacuteznamů můžeme hledat v intenzitě argumentace pro daneacute meacutedium pro danou situaci Člověk zavřenyacute v kabině sveacuteho auta se ohlušuje jednotvaacuterniacutem hlukem ze sveacuteho autoraacutedia CDmp3 přehraacutevače ne kvůli tomu aby neslyšel zvuk motoru ale proto aby se ani na chviacuteli neodpojil od uměleacute reality meacutediiacute multimediaacutelniacuteho světa ndash aby si ji ustavičně bdquozpřiacutetomňoval a na niacute participovalldquo
Tahle deformace je deformaciacute fatickeacute funkce komunikace
Projekci takeacute chybiacute vlastniacute pojmovaacute řeč podstatou projekce je zamlženiacute zneviditelněniacute zneprůhledněniacute označovaneacuteho
Sigmund Freud považoval projekci za obrannyacute mechanismus psychiky kteryacute posouvaacute nechtěneacute nebo nezpracovaneacute (nebo přiacuteliš intenzivniacute) obsahy do nevědomiacute virtuaacutelně se jich zbavuje a promiacutetaacute je do psychiky jinyacutech
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 85
Interjekce je zkratkovitaacute až zkratovaacute symbolizace udalostiacute jejich mimetickyacutemi naacutehradkami jsou to přechody zkracujiacuteciacute cestu aktuaacutelniacute kombinatorice vyacuteznamu P Valček uvaacutediacute že klasickou formu seacutemantickeacute interjekce jako kondenzačniacuteho mechanismu vysvětlil S Freud v sovislosti s analogiiacute mezi vtipem a snem Zdrojem sociativniacutech efektů humoru a takeacute intrapsychickeacute magičnosti snu je vždy kraacutetkeacute spojeniacute prvků z různyacutech seacutemantickyacutech uacuterovniacute (kondenzujiacuteciacute interjekce zhuštěniacute Verdichtung ndash mechanismus takoveacuteho konstruovaacuteniacute vyacuteznamu je popsanyacute jako snovaacute suspenze)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 126
Atributivniacute seacutemantizace atributivniacute vyacuteznam ndash přiřazovaacuteniacute
vyacuteznamu argumentace pro bez ohledu na celostniacute strukturu
atribuce jsou popsaacuteny v kognitivniacute psychologii a vysvětlujiacute
mechanismus difuze vzaacutejemneacuteho vniacutemaacuteniacute motivace chovaacuteniacute
nebo činnosti založenyacute na tendenci člověka přisuzovat aktem
vyacutesledkem uacutespěchem neuacutespěchem určiteacute situačně zvoleneacute
vnějšiacute i vnitřniacute přiacutečiny
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 103 ndash 104
bull datasexualita ndash posedlost daty
Komunikačniacute (nelaacutetkovaacute) zaacutevislost nebo moacutedniacute kulturniacute trend
bull meacutedium = seacutemiotickyacute produkt uvaacutedějiacuteciacute do jineacuteho stavu vědomiacutereality
bull meacutedium způsobuje extenzi schopnosti ale pak i amputaci
bull (digitalizace informaciacute ndash bryacutele ndash Hubblův teleskop - dron ztratiacuteme schopnost čiacutest a rozlišovat znaky)
bull človek robot ndash kyborg transhumanizmus a technokracie
bull kultivace přiacutejemce v mediaacutelniacute realitě a poruchy přiacutejmu
Šablona pro předsevzetiacute 2014 - DOWNLOAD
Chcete taky ziacuteskat životniacute data a vědět jak si na tom stojiacutete
Staacutehněte si šablonu kterou jsem vytvořil pro rok 2014 včetně vysvětlivek a prvniacuteho předvypněneacuteho měsiacutece Během pěti minut nahradiacutete meacute ciacutele za sveacute a můžete začiacutet svůj prvniacute datasexuaacutelniacute rok
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoJsou totaacutelně k ničemu Že je lidi nedodržiacute většinou vědiacute už v
momentě kdy si je uklaacutedajiacute Ještě horšiacute ale je že i kdyby je dodržet
chtěli na konci roku nedokaacutežiacute vyhodnotit jestli uspěli Proto jsem na
novoročniacute predsevzetiacute šel loni jinak S daty a Excelem Diacuteky tomu
viacutem že jedno se mi podařilo splnit na 88 ldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoDiacuteky datům jsem si nicmeacuteně v posledniacute čtvrtině roku uvědomil jak
na tom jsem a naordinoval si každyacute viacutekend alespoň jeden volnyacute den
Což lze pěkně vidět na vizualizaci Stejně jako to že jsem loni měl
dvě obdobiacute kdy jsem jel měsiacutec v kuseldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoTrue datasexuals however will not stop at just collecting and recording bits of data from the Web They are obsessively driven to use a proliferating number of mobile devices and apps to make data-grooming a reality
-
Opravdoviacute datasexualoveacute se nezastaviacute u sbiacuteraacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute bitů dat z webu Jsou posedle pohaacuteněny použiacutevat celou řadu množiacuteciacutech se mobilniacutech zařiacutezeniacute a aplikaciacute aby se jejich peacuteče o uacutedaje stala realitouldquo
Basulto Dominic Meet the Urban Datasexual
In bigthinkcom 16 4 2012 Dostupneacute elektronicky na
httpbigthinkcomendless-innovationmeet-the-urban-datasexual
social media analyst Dominic Basulto describes datasexuals as individuals who ldquoare relentlessly digital They obsessively record everything about their personal lives and they think data is sexyhellipTheir livesmdashfrom a data perspective at leastmdashare perfectly groomedrdquo
Sociaacutelniacute meacutedia analytik Dominic Basulto popisuje datasexuaacutely jako jednotlivce kteřiacute bdquojsou neuacutenavně digitaacutelniacute Posedle zaznamenaacutevajiacute vše o osobniacutem životě a mysliacute si že data jsou sexy Jejich životy jsou přinejmenšiacutem z hlediska dat perfektně upraveneacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies
6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na
httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
I think a large component of social media usage is the concept of tracking As McFedries explains specifically when it comes to a datasexual everything online is a numbers game Individuals in the digital realm obsess about how many likes their profile picture has received and how this number compares to their fellow Facebook users This same idea can be applied to Twitter Instagram or any other social media platform Itrsquos the idea that a single number defines your social status and level of popularity Someone with 50 profile picture likes is obviously so much cooler than someone with 15 right In reality we all know that the number of likes we receive of the number of Facebook friends we have doesnrsquot actually reflect our social standing in the world It does however alter the way others perceive us
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Mysliacutem že velkaacute součaacutest využitiacute sociaacutelniacutech meacutediiacute je koncept sledovaacuteniacute Jak McFedries vysvětluje zvlaacuteště když přijde na datasexuaacutely vše on-line je hra čiacutesel Jednotlivci v digitaacutelniacute fascinaci sniacute o tom kolik maacute raacuted maacute jejich profilovyacute obraacutezek lajků a způsobu jakyacutem toto čiacuteslo srovnaacutevats ostatniacutemi uživateli Facebooku Stejnyacute naacutepad může byacutet aplikovaacuten na Twitter Instagram nebo jineacute sociaacutelniacute mediaacutelniacute platformy Je to myšlenka že jedno čiacuteslo definuje vaše sociaacutelniacute postaveniacute a uacuteroveň popularity Někdo s 50 obraacutezkami v profilu je samozřejmě tolik atraktivnějšiacute než někdo s 15 že Ve skutečnosti všichni viacuteme že počet lajků od přaacutetel na Facebooku neniacute ve skutečnosti naše společenskeacute postaveniacute ve světě Nicmeacuteně měniacute to způsob jak naacutes ostatniacute vniacutemajiacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Děkuji za pozornost
PhDr Peter Jan Kosmaacutely PhD
V přiacutepadě nejasnostiacute mě kontaktujte na kosmalyvip-vscz
Catellovy zaacutekony charakterizujiacute interakci prostřediacute a vrozenyacutech
danyacutech dispozic jedince ndash jejich kongruence (průnik) umožňuje
propagaci a mystifikaci využiacutet sveacute prostředky naplno ndash od doby kdy
se zjistilo že prostřediacute jednotlivce se daacute manipulovat byla do toho
zapojena mystifikace a propagace nějakeacute ideologie ndash a systeacutem
kteryacute se zde vyviacutejiacute je marketingovyacute systeacutem
VALČEK P Slovniacutek literaacuternej teoacuterie Bratislava Literaacuterne informačneacute centrum 2006 351 s ISBN 80-89222-09-9
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon vtiskovaacuteniacute ndash prostřediacute maacute při tvorbě oblastiacute kongruence zaacutesadniacute vyacuteznam vnucuje vrozenyacutem dispoziciacutem sveacute podmiacutenky
Zaacutekazniacutek vstupuje do prostřediacute supermarketu a to se na něj snažiacute působit nejrůznějšiacutemi způsoby na uacuterovni uspořaacutedaacuteniacute i různyacutemi pomocnyacutemi prostředky manipulovaacuteniacutem mystifikaciacute a iluziacute Hledajiacuteciacute se v prvniacutech vteřinaacutech snažiacute zorientovat ocitaacute se v situaci hledaacuteniacute a nachaacutezeniacute nejelementaacuternějšiacutech recepčniacutech naacutevodů Po tom jako se zorientuje pochopiacute a zvaacutežiacute předklaacutedanou možnost rozhodne se vkročit a uacutečastnit se
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon pomocnyacutech prostředků ndash prostřediacute ovlivňuje vrozeneacute dispozice (intelekt) pomocnyacutemi prostředky ndash až do 20
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na můj intelekt a krabička cigaret nebo sladkosti u pokladny mi pomaacutehajiacute nezapomenout na důležitou součaacutest naacutekupu
bull zaacutekon tlaku k biosociaacutelniacutemu průměru ndash v prostřediacute je s jedincem jednaacuteno jako s reprezentantem stereotypů ndash je to konstitutivniacute mechanismus mystifikace
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na mou osobnost bez ohledu na vzdělaacuteniacute zkušenosti sociaacutelniacute rodinneacute pracovniacute postaveniacute je každeacutemu předklaacutedaacuten stejnyacute produkt ndash supermarketovaacute demokracie rovnost spotřebitelů je bohužel vyacutesledkem procesu kteryacute neniacute spojen s lidskou činnostiacute je to proces strojoveacute vyacuteroby strojoveacuteho přiacutejmu systeacutem produkce a konzumu
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon determinace oblasti ndash prostřediacute přiacutemo působiacute na určiteacute oblasti (kvality) určuje jistou miacuteru toho co se projeviacute
V supermarketu mi v pozadiacute hraje hudba nerozptyluji se tak okolniacutemi zvuky okolitniacute mluvou Světla hudba prostor ndash všechno působiacute na meacute bdquospotřebitelskeacute chovaacuteniacuteldquo soubor charakteristik stereotypů a reprezentaciacute ktereacute sem ziacuteskal vstupem do supermarketu
bull zaacutekon zvlaacuteštniacute vazby ndash prostřediacute ovlivňuje zvlaacuteštniacute vazby na objekty ndash třeba důvěra je vztah kteryacute vznikaacute a buduje se mezi lidmi lideacute pak legitimizovali i důvěru v instituce sociaacutelniacute řaacutedy a v dnešniacute době dokonce i důveru (překonaacuteniacute interdikce) v diplastie typu probleacutem dihydrogeacutenmonoxidu Zaacutekonem zvlaacuteštniacute vazby se daacute vysvětlit interdikce (po)slušnosti kterou tak často systeacutemy vyžadujiacute (třeba recepčniacute poslušnost ndash preferovanou recepci produktu)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Přenos a druhy reprezentaciacute
Reprezentace ndash opakovaneacute zpřiacutetomněniacute zobrazeniacute předvaacuteděniacute je symbolickyacute mechanismus konstruovaacuteniacute (mediaacutelniacutech) objektů a souvisiacute s reprezentativnostiacute souborem charakteristik nevyhnutelnyacutem k tomuto symbolickeacutemu procesu
Re-prezentovaacuteniacute je předvaacuteděniacute určityacutech pohledů na sociaacutelniacute skupiny ndash jež se pak přiacutejemce učiacute přijiacutemat jako bdquosamozřejmeacuteldquo bdquonormaacutelniacuteldquo (o tom viacutece vypoviacutedaacute analyacuteza přiacutejmu a zakoacutedovaacuteniacute ideologie do mediovaneacuteho sděleniacute ndash Stuart Hall)
Typ je druh reprezentace vlastniacute zobrazovaciacutemu systeacutemu ndash uměniacute V literaacuterniacute produkci je to literaacuterniacute postava (chronotop) charakterizovaacutena tiacutem co reprezentuje Typy jsou detailně propracovaneacute ačkoli zpravidla neexistujiacute v reaacutelneacutem světe na rozdiacutel od stereotypů ndash zjednodušenyacutech reprezentaciacute deformujiacuteciacutech svou předlohu stereotyp vznikaacute zaacuteměrem a opakovanou reprezentaciacute Kriteacuteriem pro přenos vyacuteznamu jsou rozpoznatelnost reprezentativnost atraktivita
Archetypy jsou hluboce zakořeněneacute typy vyjadřujiacute představy viacutery
hodnoty předsudky opraacutevněniacute S archetypaacutelniacutemi a stereotypniacutemi
reprezentacemi v mediaacutelniacute realitě je spojeneacute riziko (nebo pro
marketing vyacutehoda) nekritickeacute fixace ta je totiž přirozenyacutem
důsledkem imagemakingu budovaacuteniacute a posilovaacuteniacute image značky
budovaacuteniacute vztahu ke značce stejně přirozenyacutem jako davovaacute
psychoacuteza kteraacute zaacutekonitě nastane po skolabovaacuteniacute přiacuteslušneacuteho
systeacutem a jeho meacutedia (např po krachu velkeacute společnosti banky)
Přenosem dochaacuteziacute k introjekci co je podle gestaltistu Fritza Perlse
neurotickyacute mechanismus pomociacute něhož vtělujeme do naacutes
samotnyacutech vzory postoje způsoby činnostiacute a myšleniacute ktereacute nejsou
ve skutečnosti naše
ADŽAJA (AJAYA) Swami Psychoterapie Vyacutechodu a Zaacutepadu Sjednocujiacuteciacute paradigma Praha Chvojkovo nakladatelstviacute 2000 194 s ISBN 80-86183-18-1 s 98 ndash 99
Provokovanaacute projekce se využiacutevaacute na identifikaci projekčniacutech mechanismů u pacienta prostřednictviacutem konotaciacute i v tzv Rorschachovyacutech skvrnaacutech (pacient popisuje co podle něj zobrazujiacute utajenou informaciacute pro vetšinu pacientů zůstavaacute že terapeut ukazuje každeacutemu pacientovi vždy ty stejneacute předlohy ndash logickou recepčniacute reakciacute toho kdo to odhaliacute hned by bylo řiacutect bdquoty skvrny nezobrazujiacute nic ndash zajiacutemaacute vaacutes jen jakyacute vyacuteznam jim přiřadiacutemldquo)
VALČEK Peter Neviditeľnyacute horizont civilizaacutecie In Slovo ndash Roč 4 (2002) č 24 s 10 ndash 11
Kořeny neurotickeacuteho mechanismu vklaacutedaniacute ciziacutech vyacuteznamů můžeme hledat v intenzitě argumentace pro daneacute meacutedium pro danou situaci Člověk zavřenyacute v kabině sveacuteho auta se ohlušuje jednotvaacuterniacutem hlukem ze sveacuteho autoraacutedia CDmp3 přehraacutevače ne kvůli tomu aby neslyšel zvuk motoru ale proto aby se ani na chviacuteli neodpojil od uměleacute reality meacutediiacute multimediaacutelniacuteho světa ndash aby si ji ustavičně bdquozpřiacutetomňoval a na niacute participovalldquo
Tahle deformace je deformaciacute fatickeacute funkce komunikace
Projekci takeacute chybiacute vlastniacute pojmovaacute řeč podstatou projekce je zamlženiacute zneviditelněniacute zneprůhledněniacute označovaneacuteho
Sigmund Freud považoval projekci za obrannyacute mechanismus psychiky kteryacute posouvaacute nechtěneacute nebo nezpracovaneacute (nebo přiacuteliš intenzivniacute) obsahy do nevědomiacute virtuaacutelně se jich zbavuje a promiacutetaacute je do psychiky jinyacutech
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 85
Interjekce je zkratkovitaacute až zkratovaacute symbolizace udalostiacute jejich mimetickyacutemi naacutehradkami jsou to přechody zkracujiacuteciacute cestu aktuaacutelniacute kombinatorice vyacuteznamu P Valček uvaacutediacute že klasickou formu seacutemantickeacute interjekce jako kondenzačniacuteho mechanismu vysvětlil S Freud v sovislosti s analogiiacute mezi vtipem a snem Zdrojem sociativniacutech efektů humoru a takeacute intrapsychickeacute magičnosti snu je vždy kraacutetkeacute spojeniacute prvků z různyacutech seacutemantickyacutech uacuterovniacute (kondenzujiacuteciacute interjekce zhuštěniacute Verdichtung ndash mechanismus takoveacuteho konstruovaacuteniacute vyacuteznamu je popsanyacute jako snovaacute suspenze)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 126
Atributivniacute seacutemantizace atributivniacute vyacuteznam ndash přiřazovaacuteniacute
vyacuteznamu argumentace pro bez ohledu na celostniacute strukturu
atribuce jsou popsaacuteny v kognitivniacute psychologii a vysvětlujiacute
mechanismus difuze vzaacutejemneacuteho vniacutemaacuteniacute motivace chovaacuteniacute
nebo činnosti založenyacute na tendenci člověka přisuzovat aktem
vyacutesledkem uacutespěchem neuacutespěchem určiteacute situačně zvoleneacute
vnějšiacute i vnitřniacute přiacutečiny
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 103 ndash 104
bull datasexualita ndash posedlost daty
Komunikačniacute (nelaacutetkovaacute) zaacutevislost nebo moacutedniacute kulturniacute trend
bull meacutedium = seacutemiotickyacute produkt uvaacutedějiacuteciacute do jineacuteho stavu vědomiacutereality
bull meacutedium způsobuje extenzi schopnosti ale pak i amputaci
bull (digitalizace informaciacute ndash bryacutele ndash Hubblův teleskop - dron ztratiacuteme schopnost čiacutest a rozlišovat znaky)
bull človek robot ndash kyborg transhumanizmus a technokracie
bull kultivace přiacutejemce v mediaacutelniacute realitě a poruchy přiacutejmu
Šablona pro předsevzetiacute 2014 - DOWNLOAD
Chcete taky ziacuteskat životniacute data a vědět jak si na tom stojiacutete
Staacutehněte si šablonu kterou jsem vytvořil pro rok 2014 včetně vysvětlivek a prvniacuteho předvypněneacuteho měsiacutece Během pěti minut nahradiacutete meacute ciacutele za sveacute a můžete začiacutet svůj prvniacute datasexuaacutelniacute rok
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoJsou totaacutelně k ničemu Že je lidi nedodržiacute většinou vědiacute už v
momentě kdy si je uklaacutedajiacute Ještě horšiacute ale je že i kdyby je dodržet
chtěli na konci roku nedokaacutežiacute vyhodnotit jestli uspěli Proto jsem na
novoročniacute predsevzetiacute šel loni jinak S daty a Excelem Diacuteky tomu
viacutem že jedno se mi podařilo splnit na 88 ldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoDiacuteky datům jsem si nicmeacuteně v posledniacute čtvrtině roku uvědomil jak
na tom jsem a naordinoval si každyacute viacutekend alespoň jeden volnyacute den
Což lze pěkně vidět na vizualizaci Stejně jako to že jsem loni měl
dvě obdobiacute kdy jsem jel měsiacutec v kuseldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoTrue datasexuals however will not stop at just collecting and recording bits of data from the Web They are obsessively driven to use a proliferating number of mobile devices and apps to make data-grooming a reality
-
Opravdoviacute datasexualoveacute se nezastaviacute u sbiacuteraacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute bitů dat z webu Jsou posedle pohaacuteněny použiacutevat celou řadu množiacuteciacutech se mobilniacutech zařiacutezeniacute a aplikaciacute aby se jejich peacuteče o uacutedaje stala realitouldquo
Basulto Dominic Meet the Urban Datasexual
In bigthinkcom 16 4 2012 Dostupneacute elektronicky na
httpbigthinkcomendless-innovationmeet-the-urban-datasexual
social media analyst Dominic Basulto describes datasexuals as individuals who ldquoare relentlessly digital They obsessively record everything about their personal lives and they think data is sexyhellipTheir livesmdashfrom a data perspective at leastmdashare perfectly groomedrdquo
Sociaacutelniacute meacutedia analytik Dominic Basulto popisuje datasexuaacutely jako jednotlivce kteřiacute bdquojsou neuacutenavně digitaacutelniacute Posedle zaznamenaacutevajiacute vše o osobniacutem životě a mysliacute si že data jsou sexy Jejich životy jsou přinejmenšiacutem z hlediska dat perfektně upraveneacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies
6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na
httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
I think a large component of social media usage is the concept of tracking As McFedries explains specifically when it comes to a datasexual everything online is a numbers game Individuals in the digital realm obsess about how many likes their profile picture has received and how this number compares to their fellow Facebook users This same idea can be applied to Twitter Instagram or any other social media platform Itrsquos the idea that a single number defines your social status and level of popularity Someone with 50 profile picture likes is obviously so much cooler than someone with 15 right In reality we all know that the number of likes we receive of the number of Facebook friends we have doesnrsquot actually reflect our social standing in the world It does however alter the way others perceive us
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Mysliacutem že velkaacute součaacutest využitiacute sociaacutelniacutech meacutediiacute je koncept sledovaacuteniacute Jak McFedries vysvětluje zvlaacuteště když přijde na datasexuaacutely vše on-line je hra čiacutesel Jednotlivci v digitaacutelniacute fascinaci sniacute o tom kolik maacute raacuted maacute jejich profilovyacute obraacutezek lajků a způsobu jakyacutem toto čiacuteslo srovnaacutevats ostatniacutemi uživateli Facebooku Stejnyacute naacutepad může byacutet aplikovaacuten na Twitter Instagram nebo jineacute sociaacutelniacute mediaacutelniacute platformy Je to myšlenka že jedno čiacuteslo definuje vaše sociaacutelniacute postaveniacute a uacuteroveň popularity Někdo s 50 obraacutezkami v profilu je samozřejmě tolik atraktivnějšiacute než někdo s 15 že Ve skutečnosti všichni viacuteme že počet lajků od přaacutetel na Facebooku neniacute ve skutečnosti naše společenskeacute postaveniacute ve světě Nicmeacuteně měniacute to způsob jak naacutes ostatniacute vniacutemajiacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Děkuji za pozornost
PhDr Peter Jan Kosmaacutely PhD
V přiacutepadě nejasnostiacute mě kontaktujte na kosmalyvip-vscz
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon vtiskovaacuteniacute ndash prostřediacute maacute při tvorbě oblastiacute kongruence zaacutesadniacute vyacuteznam vnucuje vrozenyacutem dispoziciacutem sveacute podmiacutenky
Zaacutekazniacutek vstupuje do prostřediacute supermarketu a to se na něj snažiacute působit nejrůznějšiacutemi způsoby na uacuterovni uspořaacutedaacuteniacute i různyacutemi pomocnyacutemi prostředky manipulovaacuteniacutem mystifikaciacute a iluziacute Hledajiacuteciacute se v prvniacutech vteřinaacutech snažiacute zorientovat ocitaacute se v situaci hledaacuteniacute a nachaacutezeniacute nejelementaacuternějšiacutech recepčniacutech naacutevodů Po tom jako se zorientuje pochopiacute a zvaacutežiacute předklaacutedanou možnost rozhodne se vkročit a uacutečastnit se
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon pomocnyacutech prostředků ndash prostřediacute ovlivňuje vrozeneacute dispozice (intelekt) pomocnyacutemi prostředky ndash až do 20
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na můj intelekt a krabička cigaret nebo sladkosti u pokladny mi pomaacutehajiacute nezapomenout na důležitou součaacutest naacutekupu
bull zaacutekon tlaku k biosociaacutelniacutemu průměru ndash v prostřediacute je s jedincem jednaacuteno jako s reprezentantem stereotypů ndash je to konstitutivniacute mechanismus mystifikace
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na mou osobnost bez ohledu na vzdělaacuteniacute zkušenosti sociaacutelniacute rodinneacute pracovniacute postaveniacute je každeacutemu předklaacutedaacuten stejnyacute produkt ndash supermarketovaacute demokracie rovnost spotřebitelů je bohužel vyacutesledkem procesu kteryacute neniacute spojen s lidskou činnostiacute je to proces strojoveacute vyacuteroby strojoveacuteho přiacutejmu systeacutem produkce a konzumu
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon determinace oblasti ndash prostřediacute přiacutemo působiacute na určiteacute oblasti (kvality) určuje jistou miacuteru toho co se projeviacute
V supermarketu mi v pozadiacute hraje hudba nerozptyluji se tak okolniacutemi zvuky okolitniacute mluvou Světla hudba prostor ndash všechno působiacute na meacute bdquospotřebitelskeacute chovaacuteniacuteldquo soubor charakteristik stereotypů a reprezentaciacute ktereacute sem ziacuteskal vstupem do supermarketu
bull zaacutekon zvlaacuteštniacute vazby ndash prostřediacute ovlivňuje zvlaacuteštniacute vazby na objekty ndash třeba důvěra je vztah kteryacute vznikaacute a buduje se mezi lidmi lideacute pak legitimizovali i důvěru v instituce sociaacutelniacute řaacutedy a v dnešniacute době dokonce i důveru (překonaacuteniacute interdikce) v diplastie typu probleacutem dihydrogeacutenmonoxidu Zaacutekonem zvlaacuteštniacute vazby se daacute vysvětlit interdikce (po)slušnosti kterou tak často systeacutemy vyžadujiacute (třeba recepčniacute poslušnost ndash preferovanou recepci produktu)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Přenos a druhy reprezentaciacute
Reprezentace ndash opakovaneacute zpřiacutetomněniacute zobrazeniacute předvaacuteděniacute je symbolickyacute mechanismus konstruovaacuteniacute (mediaacutelniacutech) objektů a souvisiacute s reprezentativnostiacute souborem charakteristik nevyhnutelnyacutem k tomuto symbolickeacutemu procesu
Re-prezentovaacuteniacute je předvaacuteděniacute určityacutech pohledů na sociaacutelniacute skupiny ndash jež se pak přiacutejemce učiacute přijiacutemat jako bdquosamozřejmeacuteldquo bdquonormaacutelniacuteldquo (o tom viacutece vypoviacutedaacute analyacuteza přiacutejmu a zakoacutedovaacuteniacute ideologie do mediovaneacuteho sděleniacute ndash Stuart Hall)
Typ je druh reprezentace vlastniacute zobrazovaciacutemu systeacutemu ndash uměniacute V literaacuterniacute produkci je to literaacuterniacute postava (chronotop) charakterizovaacutena tiacutem co reprezentuje Typy jsou detailně propracovaneacute ačkoli zpravidla neexistujiacute v reaacutelneacutem světe na rozdiacutel od stereotypů ndash zjednodušenyacutech reprezentaciacute deformujiacuteciacutech svou předlohu stereotyp vznikaacute zaacuteměrem a opakovanou reprezentaciacute Kriteacuteriem pro přenos vyacuteznamu jsou rozpoznatelnost reprezentativnost atraktivita
Archetypy jsou hluboce zakořeněneacute typy vyjadřujiacute představy viacutery
hodnoty předsudky opraacutevněniacute S archetypaacutelniacutemi a stereotypniacutemi
reprezentacemi v mediaacutelniacute realitě je spojeneacute riziko (nebo pro
marketing vyacutehoda) nekritickeacute fixace ta je totiž přirozenyacutem
důsledkem imagemakingu budovaacuteniacute a posilovaacuteniacute image značky
budovaacuteniacute vztahu ke značce stejně přirozenyacutem jako davovaacute
psychoacuteza kteraacute zaacutekonitě nastane po skolabovaacuteniacute přiacuteslušneacuteho
systeacutem a jeho meacutedia (např po krachu velkeacute společnosti banky)
Přenosem dochaacuteziacute k introjekci co je podle gestaltistu Fritza Perlse
neurotickyacute mechanismus pomociacute něhož vtělujeme do naacutes
samotnyacutech vzory postoje způsoby činnostiacute a myšleniacute ktereacute nejsou
ve skutečnosti naše
ADŽAJA (AJAYA) Swami Psychoterapie Vyacutechodu a Zaacutepadu Sjednocujiacuteciacute paradigma Praha Chvojkovo nakladatelstviacute 2000 194 s ISBN 80-86183-18-1 s 98 ndash 99
Provokovanaacute projekce se využiacutevaacute na identifikaci projekčniacutech mechanismů u pacienta prostřednictviacutem konotaciacute i v tzv Rorschachovyacutech skvrnaacutech (pacient popisuje co podle něj zobrazujiacute utajenou informaciacute pro vetšinu pacientů zůstavaacute že terapeut ukazuje každeacutemu pacientovi vždy ty stejneacute předlohy ndash logickou recepčniacute reakciacute toho kdo to odhaliacute hned by bylo řiacutect bdquoty skvrny nezobrazujiacute nic ndash zajiacutemaacute vaacutes jen jakyacute vyacuteznam jim přiřadiacutemldquo)
VALČEK Peter Neviditeľnyacute horizont civilizaacutecie In Slovo ndash Roč 4 (2002) č 24 s 10 ndash 11
Kořeny neurotickeacuteho mechanismu vklaacutedaniacute ciziacutech vyacuteznamů můžeme hledat v intenzitě argumentace pro daneacute meacutedium pro danou situaci Člověk zavřenyacute v kabině sveacuteho auta se ohlušuje jednotvaacuterniacutem hlukem ze sveacuteho autoraacutedia CDmp3 přehraacutevače ne kvůli tomu aby neslyšel zvuk motoru ale proto aby se ani na chviacuteli neodpojil od uměleacute reality meacutediiacute multimediaacutelniacuteho světa ndash aby si ji ustavičně bdquozpřiacutetomňoval a na niacute participovalldquo
Tahle deformace je deformaciacute fatickeacute funkce komunikace
Projekci takeacute chybiacute vlastniacute pojmovaacute řeč podstatou projekce je zamlženiacute zneviditelněniacute zneprůhledněniacute označovaneacuteho
Sigmund Freud považoval projekci za obrannyacute mechanismus psychiky kteryacute posouvaacute nechtěneacute nebo nezpracovaneacute (nebo přiacuteliš intenzivniacute) obsahy do nevědomiacute virtuaacutelně se jich zbavuje a promiacutetaacute je do psychiky jinyacutech
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 85
Interjekce je zkratkovitaacute až zkratovaacute symbolizace udalostiacute jejich mimetickyacutemi naacutehradkami jsou to přechody zkracujiacuteciacute cestu aktuaacutelniacute kombinatorice vyacuteznamu P Valček uvaacutediacute že klasickou formu seacutemantickeacute interjekce jako kondenzačniacuteho mechanismu vysvětlil S Freud v sovislosti s analogiiacute mezi vtipem a snem Zdrojem sociativniacutech efektů humoru a takeacute intrapsychickeacute magičnosti snu je vždy kraacutetkeacute spojeniacute prvků z různyacutech seacutemantickyacutech uacuterovniacute (kondenzujiacuteciacute interjekce zhuštěniacute Verdichtung ndash mechanismus takoveacuteho konstruovaacuteniacute vyacuteznamu je popsanyacute jako snovaacute suspenze)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 126
Atributivniacute seacutemantizace atributivniacute vyacuteznam ndash přiřazovaacuteniacute
vyacuteznamu argumentace pro bez ohledu na celostniacute strukturu
atribuce jsou popsaacuteny v kognitivniacute psychologii a vysvětlujiacute
mechanismus difuze vzaacutejemneacuteho vniacutemaacuteniacute motivace chovaacuteniacute
nebo činnosti založenyacute na tendenci člověka přisuzovat aktem
vyacutesledkem uacutespěchem neuacutespěchem určiteacute situačně zvoleneacute
vnějšiacute i vnitřniacute přiacutečiny
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 103 ndash 104
bull datasexualita ndash posedlost daty
Komunikačniacute (nelaacutetkovaacute) zaacutevislost nebo moacutedniacute kulturniacute trend
bull meacutedium = seacutemiotickyacute produkt uvaacutedějiacuteciacute do jineacuteho stavu vědomiacutereality
bull meacutedium způsobuje extenzi schopnosti ale pak i amputaci
bull (digitalizace informaciacute ndash bryacutele ndash Hubblův teleskop - dron ztratiacuteme schopnost čiacutest a rozlišovat znaky)
bull človek robot ndash kyborg transhumanizmus a technokracie
bull kultivace přiacutejemce v mediaacutelniacute realitě a poruchy přiacutejmu
Šablona pro předsevzetiacute 2014 - DOWNLOAD
Chcete taky ziacuteskat životniacute data a vědět jak si na tom stojiacutete
Staacutehněte si šablonu kterou jsem vytvořil pro rok 2014 včetně vysvětlivek a prvniacuteho předvypněneacuteho měsiacutece Během pěti minut nahradiacutete meacute ciacutele za sveacute a můžete začiacutet svůj prvniacute datasexuaacutelniacute rok
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoJsou totaacutelně k ničemu Že je lidi nedodržiacute většinou vědiacute už v
momentě kdy si je uklaacutedajiacute Ještě horšiacute ale je že i kdyby je dodržet
chtěli na konci roku nedokaacutežiacute vyhodnotit jestli uspěli Proto jsem na
novoročniacute predsevzetiacute šel loni jinak S daty a Excelem Diacuteky tomu
viacutem že jedno se mi podařilo splnit na 88 ldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoDiacuteky datům jsem si nicmeacuteně v posledniacute čtvrtině roku uvědomil jak
na tom jsem a naordinoval si každyacute viacutekend alespoň jeden volnyacute den
Což lze pěkně vidět na vizualizaci Stejně jako to že jsem loni měl
dvě obdobiacute kdy jsem jel měsiacutec v kuseldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoTrue datasexuals however will not stop at just collecting and recording bits of data from the Web They are obsessively driven to use a proliferating number of mobile devices and apps to make data-grooming a reality
-
Opravdoviacute datasexualoveacute se nezastaviacute u sbiacuteraacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute bitů dat z webu Jsou posedle pohaacuteněny použiacutevat celou řadu množiacuteciacutech se mobilniacutech zařiacutezeniacute a aplikaciacute aby se jejich peacuteče o uacutedaje stala realitouldquo
Basulto Dominic Meet the Urban Datasexual
In bigthinkcom 16 4 2012 Dostupneacute elektronicky na
httpbigthinkcomendless-innovationmeet-the-urban-datasexual
social media analyst Dominic Basulto describes datasexuals as individuals who ldquoare relentlessly digital They obsessively record everything about their personal lives and they think data is sexyhellipTheir livesmdashfrom a data perspective at leastmdashare perfectly groomedrdquo
Sociaacutelniacute meacutedia analytik Dominic Basulto popisuje datasexuaacutely jako jednotlivce kteřiacute bdquojsou neuacutenavně digitaacutelniacute Posedle zaznamenaacutevajiacute vše o osobniacutem životě a mysliacute si že data jsou sexy Jejich životy jsou přinejmenšiacutem z hlediska dat perfektně upraveneacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies
6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na
httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
I think a large component of social media usage is the concept of tracking As McFedries explains specifically when it comes to a datasexual everything online is a numbers game Individuals in the digital realm obsess about how many likes their profile picture has received and how this number compares to their fellow Facebook users This same idea can be applied to Twitter Instagram or any other social media platform Itrsquos the idea that a single number defines your social status and level of popularity Someone with 50 profile picture likes is obviously so much cooler than someone with 15 right In reality we all know that the number of likes we receive of the number of Facebook friends we have doesnrsquot actually reflect our social standing in the world It does however alter the way others perceive us
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Mysliacutem že velkaacute součaacutest využitiacute sociaacutelniacutech meacutediiacute je koncept sledovaacuteniacute Jak McFedries vysvětluje zvlaacuteště když přijde na datasexuaacutely vše on-line je hra čiacutesel Jednotlivci v digitaacutelniacute fascinaci sniacute o tom kolik maacute raacuted maacute jejich profilovyacute obraacutezek lajků a způsobu jakyacutem toto čiacuteslo srovnaacutevats ostatniacutemi uživateli Facebooku Stejnyacute naacutepad může byacutet aplikovaacuten na Twitter Instagram nebo jineacute sociaacutelniacute mediaacutelniacute platformy Je to myšlenka že jedno čiacuteslo definuje vaše sociaacutelniacute postaveniacute a uacuteroveň popularity Někdo s 50 obraacutezkami v profilu je samozřejmě tolik atraktivnějšiacute než někdo s 15 že Ve skutečnosti všichni viacuteme že počet lajků od přaacutetel na Facebooku neniacute ve skutečnosti naše společenskeacute postaveniacute ve světě Nicmeacuteně měniacute to způsob jak naacutes ostatniacute vniacutemajiacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Děkuji za pozornost
PhDr Peter Jan Kosmaacutely PhD
V přiacutepadě nejasnostiacute mě kontaktujte na kosmalyvip-vscz
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon pomocnyacutech prostředků ndash prostřediacute ovlivňuje vrozeneacute dispozice (intelekt) pomocnyacutemi prostředky ndash až do 20
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na můj intelekt a krabička cigaret nebo sladkosti u pokladny mi pomaacutehajiacute nezapomenout na důležitou součaacutest naacutekupu
bull zaacutekon tlaku k biosociaacutelniacutemu průměru ndash v prostřediacute je s jedincem jednaacuteno jako s reprezentantem stereotypů ndash je to konstitutivniacute mechanismus mystifikace
V supermarketu jsem spotřebitel bez ohledu na mou osobnost bez ohledu na vzdělaacuteniacute zkušenosti sociaacutelniacute rodinneacute pracovniacute postaveniacute je každeacutemu předklaacutedaacuten stejnyacute produkt ndash supermarketovaacute demokracie rovnost spotřebitelů je bohužel vyacutesledkem procesu kteryacute neniacute spojen s lidskou činnostiacute je to proces strojoveacute vyacuteroby strojoveacuteho přiacutejmu systeacutem produkce a konzumu
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon determinace oblasti ndash prostřediacute přiacutemo působiacute na určiteacute oblasti (kvality) určuje jistou miacuteru toho co se projeviacute
V supermarketu mi v pozadiacute hraje hudba nerozptyluji se tak okolniacutemi zvuky okolitniacute mluvou Světla hudba prostor ndash všechno působiacute na meacute bdquospotřebitelskeacute chovaacuteniacuteldquo soubor charakteristik stereotypů a reprezentaciacute ktereacute sem ziacuteskal vstupem do supermarketu
bull zaacutekon zvlaacuteštniacute vazby ndash prostřediacute ovlivňuje zvlaacuteštniacute vazby na objekty ndash třeba důvěra je vztah kteryacute vznikaacute a buduje se mezi lidmi lideacute pak legitimizovali i důvěru v instituce sociaacutelniacute řaacutedy a v dnešniacute době dokonce i důveru (překonaacuteniacute interdikce) v diplastie typu probleacutem dihydrogeacutenmonoxidu Zaacutekonem zvlaacuteštniacute vazby se daacute vysvětlit interdikce (po)slušnosti kterou tak často systeacutemy vyžadujiacute (třeba recepčniacute poslušnost ndash preferovanou recepci produktu)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Přenos a druhy reprezentaciacute
Reprezentace ndash opakovaneacute zpřiacutetomněniacute zobrazeniacute předvaacuteděniacute je symbolickyacute mechanismus konstruovaacuteniacute (mediaacutelniacutech) objektů a souvisiacute s reprezentativnostiacute souborem charakteristik nevyhnutelnyacutem k tomuto symbolickeacutemu procesu
Re-prezentovaacuteniacute je předvaacuteděniacute určityacutech pohledů na sociaacutelniacute skupiny ndash jež se pak přiacutejemce učiacute přijiacutemat jako bdquosamozřejmeacuteldquo bdquonormaacutelniacuteldquo (o tom viacutece vypoviacutedaacute analyacuteza přiacutejmu a zakoacutedovaacuteniacute ideologie do mediovaneacuteho sděleniacute ndash Stuart Hall)
Typ je druh reprezentace vlastniacute zobrazovaciacutemu systeacutemu ndash uměniacute V literaacuterniacute produkci je to literaacuterniacute postava (chronotop) charakterizovaacutena tiacutem co reprezentuje Typy jsou detailně propracovaneacute ačkoli zpravidla neexistujiacute v reaacutelneacutem světe na rozdiacutel od stereotypů ndash zjednodušenyacutech reprezentaciacute deformujiacuteciacutech svou předlohu stereotyp vznikaacute zaacuteměrem a opakovanou reprezentaciacute Kriteacuteriem pro přenos vyacuteznamu jsou rozpoznatelnost reprezentativnost atraktivita
Archetypy jsou hluboce zakořeněneacute typy vyjadřujiacute představy viacutery
hodnoty předsudky opraacutevněniacute S archetypaacutelniacutemi a stereotypniacutemi
reprezentacemi v mediaacutelniacute realitě je spojeneacute riziko (nebo pro
marketing vyacutehoda) nekritickeacute fixace ta je totiž přirozenyacutem
důsledkem imagemakingu budovaacuteniacute a posilovaacuteniacute image značky
budovaacuteniacute vztahu ke značce stejně přirozenyacutem jako davovaacute
psychoacuteza kteraacute zaacutekonitě nastane po skolabovaacuteniacute přiacuteslušneacuteho
systeacutem a jeho meacutedia (např po krachu velkeacute společnosti banky)
Přenosem dochaacuteziacute k introjekci co je podle gestaltistu Fritza Perlse
neurotickyacute mechanismus pomociacute něhož vtělujeme do naacutes
samotnyacutech vzory postoje způsoby činnostiacute a myšleniacute ktereacute nejsou
ve skutečnosti naše
ADŽAJA (AJAYA) Swami Psychoterapie Vyacutechodu a Zaacutepadu Sjednocujiacuteciacute paradigma Praha Chvojkovo nakladatelstviacute 2000 194 s ISBN 80-86183-18-1 s 98 ndash 99
Provokovanaacute projekce se využiacutevaacute na identifikaci projekčniacutech mechanismů u pacienta prostřednictviacutem konotaciacute i v tzv Rorschachovyacutech skvrnaacutech (pacient popisuje co podle něj zobrazujiacute utajenou informaciacute pro vetšinu pacientů zůstavaacute že terapeut ukazuje každeacutemu pacientovi vždy ty stejneacute předlohy ndash logickou recepčniacute reakciacute toho kdo to odhaliacute hned by bylo řiacutect bdquoty skvrny nezobrazujiacute nic ndash zajiacutemaacute vaacutes jen jakyacute vyacuteznam jim přiřadiacutemldquo)
VALČEK Peter Neviditeľnyacute horizont civilizaacutecie In Slovo ndash Roč 4 (2002) č 24 s 10 ndash 11
Kořeny neurotickeacuteho mechanismu vklaacutedaniacute ciziacutech vyacuteznamů můžeme hledat v intenzitě argumentace pro daneacute meacutedium pro danou situaci Člověk zavřenyacute v kabině sveacuteho auta se ohlušuje jednotvaacuterniacutem hlukem ze sveacuteho autoraacutedia CDmp3 přehraacutevače ne kvůli tomu aby neslyšel zvuk motoru ale proto aby se ani na chviacuteli neodpojil od uměleacute reality meacutediiacute multimediaacutelniacuteho světa ndash aby si ji ustavičně bdquozpřiacutetomňoval a na niacute participovalldquo
Tahle deformace je deformaciacute fatickeacute funkce komunikace
Projekci takeacute chybiacute vlastniacute pojmovaacute řeč podstatou projekce je zamlženiacute zneviditelněniacute zneprůhledněniacute označovaneacuteho
Sigmund Freud považoval projekci za obrannyacute mechanismus psychiky kteryacute posouvaacute nechtěneacute nebo nezpracovaneacute (nebo přiacuteliš intenzivniacute) obsahy do nevědomiacute virtuaacutelně se jich zbavuje a promiacutetaacute je do psychiky jinyacutech
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 85
Interjekce je zkratkovitaacute až zkratovaacute symbolizace udalostiacute jejich mimetickyacutemi naacutehradkami jsou to přechody zkracujiacuteciacute cestu aktuaacutelniacute kombinatorice vyacuteznamu P Valček uvaacutediacute že klasickou formu seacutemantickeacute interjekce jako kondenzačniacuteho mechanismu vysvětlil S Freud v sovislosti s analogiiacute mezi vtipem a snem Zdrojem sociativniacutech efektů humoru a takeacute intrapsychickeacute magičnosti snu je vždy kraacutetkeacute spojeniacute prvků z různyacutech seacutemantickyacutech uacuterovniacute (kondenzujiacuteciacute interjekce zhuštěniacute Verdichtung ndash mechanismus takoveacuteho konstruovaacuteniacute vyacuteznamu je popsanyacute jako snovaacute suspenze)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 126
Atributivniacute seacutemantizace atributivniacute vyacuteznam ndash přiřazovaacuteniacute
vyacuteznamu argumentace pro bez ohledu na celostniacute strukturu
atribuce jsou popsaacuteny v kognitivniacute psychologii a vysvětlujiacute
mechanismus difuze vzaacutejemneacuteho vniacutemaacuteniacute motivace chovaacuteniacute
nebo činnosti založenyacute na tendenci člověka přisuzovat aktem
vyacutesledkem uacutespěchem neuacutespěchem určiteacute situačně zvoleneacute
vnějšiacute i vnitřniacute přiacutečiny
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 103 ndash 104
bull datasexualita ndash posedlost daty
Komunikačniacute (nelaacutetkovaacute) zaacutevislost nebo moacutedniacute kulturniacute trend
bull meacutedium = seacutemiotickyacute produkt uvaacutedějiacuteciacute do jineacuteho stavu vědomiacutereality
bull meacutedium způsobuje extenzi schopnosti ale pak i amputaci
bull (digitalizace informaciacute ndash bryacutele ndash Hubblův teleskop - dron ztratiacuteme schopnost čiacutest a rozlišovat znaky)
bull človek robot ndash kyborg transhumanizmus a technokracie
bull kultivace přiacutejemce v mediaacutelniacute realitě a poruchy přiacutejmu
Šablona pro předsevzetiacute 2014 - DOWNLOAD
Chcete taky ziacuteskat životniacute data a vědět jak si na tom stojiacutete
Staacutehněte si šablonu kterou jsem vytvořil pro rok 2014 včetně vysvětlivek a prvniacuteho předvypněneacuteho měsiacutece Během pěti minut nahradiacutete meacute ciacutele za sveacute a můžete začiacutet svůj prvniacute datasexuaacutelniacute rok
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoJsou totaacutelně k ničemu Že je lidi nedodržiacute většinou vědiacute už v
momentě kdy si je uklaacutedajiacute Ještě horšiacute ale je že i kdyby je dodržet
chtěli na konci roku nedokaacutežiacute vyhodnotit jestli uspěli Proto jsem na
novoročniacute predsevzetiacute šel loni jinak S daty a Excelem Diacuteky tomu
viacutem že jedno se mi podařilo splnit na 88 ldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoDiacuteky datům jsem si nicmeacuteně v posledniacute čtvrtině roku uvědomil jak
na tom jsem a naordinoval si každyacute viacutekend alespoň jeden volnyacute den
Což lze pěkně vidět na vizualizaci Stejně jako to že jsem loni měl
dvě obdobiacute kdy jsem jel měsiacutec v kuseldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoTrue datasexuals however will not stop at just collecting and recording bits of data from the Web They are obsessively driven to use a proliferating number of mobile devices and apps to make data-grooming a reality
-
Opravdoviacute datasexualoveacute se nezastaviacute u sbiacuteraacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute bitů dat z webu Jsou posedle pohaacuteněny použiacutevat celou řadu množiacuteciacutech se mobilniacutech zařiacutezeniacute a aplikaciacute aby se jejich peacuteče o uacutedaje stala realitouldquo
Basulto Dominic Meet the Urban Datasexual
In bigthinkcom 16 4 2012 Dostupneacute elektronicky na
httpbigthinkcomendless-innovationmeet-the-urban-datasexual
social media analyst Dominic Basulto describes datasexuals as individuals who ldquoare relentlessly digital They obsessively record everything about their personal lives and they think data is sexyhellipTheir livesmdashfrom a data perspective at leastmdashare perfectly groomedrdquo
Sociaacutelniacute meacutedia analytik Dominic Basulto popisuje datasexuaacutely jako jednotlivce kteřiacute bdquojsou neuacutenavně digitaacutelniacute Posedle zaznamenaacutevajiacute vše o osobniacutem životě a mysliacute si že data jsou sexy Jejich životy jsou přinejmenšiacutem z hlediska dat perfektně upraveneacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies
6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na
httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
I think a large component of social media usage is the concept of tracking As McFedries explains specifically when it comes to a datasexual everything online is a numbers game Individuals in the digital realm obsess about how many likes their profile picture has received and how this number compares to their fellow Facebook users This same idea can be applied to Twitter Instagram or any other social media platform Itrsquos the idea that a single number defines your social status and level of popularity Someone with 50 profile picture likes is obviously so much cooler than someone with 15 right In reality we all know that the number of likes we receive of the number of Facebook friends we have doesnrsquot actually reflect our social standing in the world It does however alter the way others perceive us
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Mysliacutem že velkaacute součaacutest využitiacute sociaacutelniacutech meacutediiacute je koncept sledovaacuteniacute Jak McFedries vysvětluje zvlaacuteště když přijde na datasexuaacutely vše on-line je hra čiacutesel Jednotlivci v digitaacutelniacute fascinaci sniacute o tom kolik maacute raacuted maacute jejich profilovyacute obraacutezek lajků a způsobu jakyacutem toto čiacuteslo srovnaacutevats ostatniacutemi uživateli Facebooku Stejnyacute naacutepad může byacutet aplikovaacuten na Twitter Instagram nebo jineacute sociaacutelniacute mediaacutelniacute platformy Je to myšlenka že jedno čiacuteslo definuje vaše sociaacutelniacute postaveniacute a uacuteroveň popularity Někdo s 50 obraacutezkami v profilu je samozřejmě tolik atraktivnějšiacute než někdo s 15 že Ve skutečnosti všichni viacuteme že počet lajků od přaacutetel na Facebooku neniacute ve skutečnosti naše společenskeacute postaveniacute ve světě Nicmeacuteně měniacute to způsob jak naacutes ostatniacute vniacutemajiacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Děkuji za pozornost
PhDr Peter Jan Kosmaacutely PhD
V přiacutepadě nejasnostiacute mě kontaktujte na kosmalyvip-vscz
Catellovy zaacutekony na přiacutekladě supermarketu
bull zaacutekon determinace oblasti ndash prostřediacute přiacutemo působiacute na určiteacute oblasti (kvality) určuje jistou miacuteru toho co se projeviacute
V supermarketu mi v pozadiacute hraje hudba nerozptyluji se tak okolniacutemi zvuky okolitniacute mluvou Světla hudba prostor ndash všechno působiacute na meacute bdquospotřebitelskeacute chovaacuteniacuteldquo soubor charakteristik stereotypů a reprezentaciacute ktereacute sem ziacuteskal vstupem do supermarketu
bull zaacutekon zvlaacuteštniacute vazby ndash prostřediacute ovlivňuje zvlaacuteštniacute vazby na objekty ndash třeba důvěra je vztah kteryacute vznikaacute a buduje se mezi lidmi lideacute pak legitimizovali i důvěru v instituce sociaacutelniacute řaacutedy a v dnešniacute době dokonce i důveru (překonaacuteniacute interdikce) v diplastie typu probleacutem dihydrogeacutenmonoxidu Zaacutekonem zvlaacuteštniacute vazby se daacute vysvětlit interdikce (po)slušnosti kterou tak často systeacutemy vyžadujiacute (třeba recepčniacute poslušnost ndash preferovanou recepci produktu)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 30
Přenos a druhy reprezentaciacute
Reprezentace ndash opakovaneacute zpřiacutetomněniacute zobrazeniacute předvaacuteděniacute je symbolickyacute mechanismus konstruovaacuteniacute (mediaacutelniacutech) objektů a souvisiacute s reprezentativnostiacute souborem charakteristik nevyhnutelnyacutem k tomuto symbolickeacutemu procesu
Re-prezentovaacuteniacute je předvaacuteděniacute určityacutech pohledů na sociaacutelniacute skupiny ndash jež se pak přiacutejemce učiacute přijiacutemat jako bdquosamozřejmeacuteldquo bdquonormaacutelniacuteldquo (o tom viacutece vypoviacutedaacute analyacuteza přiacutejmu a zakoacutedovaacuteniacute ideologie do mediovaneacuteho sděleniacute ndash Stuart Hall)
Typ je druh reprezentace vlastniacute zobrazovaciacutemu systeacutemu ndash uměniacute V literaacuterniacute produkci je to literaacuterniacute postava (chronotop) charakterizovaacutena tiacutem co reprezentuje Typy jsou detailně propracovaneacute ačkoli zpravidla neexistujiacute v reaacutelneacutem světe na rozdiacutel od stereotypů ndash zjednodušenyacutech reprezentaciacute deformujiacuteciacutech svou předlohu stereotyp vznikaacute zaacuteměrem a opakovanou reprezentaciacute Kriteacuteriem pro přenos vyacuteznamu jsou rozpoznatelnost reprezentativnost atraktivita
Archetypy jsou hluboce zakořeněneacute typy vyjadřujiacute představy viacutery
hodnoty předsudky opraacutevněniacute S archetypaacutelniacutemi a stereotypniacutemi
reprezentacemi v mediaacutelniacute realitě je spojeneacute riziko (nebo pro
marketing vyacutehoda) nekritickeacute fixace ta je totiž přirozenyacutem
důsledkem imagemakingu budovaacuteniacute a posilovaacuteniacute image značky
budovaacuteniacute vztahu ke značce stejně přirozenyacutem jako davovaacute
psychoacuteza kteraacute zaacutekonitě nastane po skolabovaacuteniacute přiacuteslušneacuteho
systeacutem a jeho meacutedia (např po krachu velkeacute společnosti banky)
Přenosem dochaacuteziacute k introjekci co je podle gestaltistu Fritza Perlse
neurotickyacute mechanismus pomociacute něhož vtělujeme do naacutes
samotnyacutech vzory postoje způsoby činnostiacute a myšleniacute ktereacute nejsou
ve skutečnosti naše
ADŽAJA (AJAYA) Swami Psychoterapie Vyacutechodu a Zaacutepadu Sjednocujiacuteciacute paradigma Praha Chvojkovo nakladatelstviacute 2000 194 s ISBN 80-86183-18-1 s 98 ndash 99
Provokovanaacute projekce se využiacutevaacute na identifikaci projekčniacutech mechanismů u pacienta prostřednictviacutem konotaciacute i v tzv Rorschachovyacutech skvrnaacutech (pacient popisuje co podle něj zobrazujiacute utajenou informaciacute pro vetšinu pacientů zůstavaacute že terapeut ukazuje každeacutemu pacientovi vždy ty stejneacute předlohy ndash logickou recepčniacute reakciacute toho kdo to odhaliacute hned by bylo řiacutect bdquoty skvrny nezobrazujiacute nic ndash zajiacutemaacute vaacutes jen jakyacute vyacuteznam jim přiřadiacutemldquo)
VALČEK Peter Neviditeľnyacute horizont civilizaacutecie In Slovo ndash Roč 4 (2002) č 24 s 10 ndash 11
Kořeny neurotickeacuteho mechanismu vklaacutedaniacute ciziacutech vyacuteznamů můžeme hledat v intenzitě argumentace pro daneacute meacutedium pro danou situaci Člověk zavřenyacute v kabině sveacuteho auta se ohlušuje jednotvaacuterniacutem hlukem ze sveacuteho autoraacutedia CDmp3 přehraacutevače ne kvůli tomu aby neslyšel zvuk motoru ale proto aby se ani na chviacuteli neodpojil od uměleacute reality meacutediiacute multimediaacutelniacuteho světa ndash aby si ji ustavičně bdquozpřiacutetomňoval a na niacute participovalldquo
Tahle deformace je deformaciacute fatickeacute funkce komunikace
Projekci takeacute chybiacute vlastniacute pojmovaacute řeč podstatou projekce je zamlženiacute zneviditelněniacute zneprůhledněniacute označovaneacuteho
Sigmund Freud považoval projekci za obrannyacute mechanismus psychiky kteryacute posouvaacute nechtěneacute nebo nezpracovaneacute (nebo přiacuteliš intenzivniacute) obsahy do nevědomiacute virtuaacutelně se jich zbavuje a promiacutetaacute je do psychiky jinyacutech
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 85
Interjekce je zkratkovitaacute až zkratovaacute symbolizace udalostiacute jejich mimetickyacutemi naacutehradkami jsou to přechody zkracujiacuteciacute cestu aktuaacutelniacute kombinatorice vyacuteznamu P Valček uvaacutediacute že klasickou formu seacutemantickeacute interjekce jako kondenzačniacuteho mechanismu vysvětlil S Freud v sovislosti s analogiiacute mezi vtipem a snem Zdrojem sociativniacutech efektů humoru a takeacute intrapsychickeacute magičnosti snu je vždy kraacutetkeacute spojeniacute prvků z různyacutech seacutemantickyacutech uacuterovniacute (kondenzujiacuteciacute interjekce zhuštěniacute Verdichtung ndash mechanismus takoveacuteho konstruovaacuteniacute vyacuteznamu je popsanyacute jako snovaacute suspenze)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 126
Atributivniacute seacutemantizace atributivniacute vyacuteznam ndash přiřazovaacuteniacute
vyacuteznamu argumentace pro bez ohledu na celostniacute strukturu
atribuce jsou popsaacuteny v kognitivniacute psychologii a vysvětlujiacute
mechanismus difuze vzaacutejemneacuteho vniacutemaacuteniacute motivace chovaacuteniacute
nebo činnosti založenyacute na tendenci člověka přisuzovat aktem
vyacutesledkem uacutespěchem neuacutespěchem určiteacute situačně zvoleneacute
vnějšiacute i vnitřniacute přiacutečiny
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 103 ndash 104
bull datasexualita ndash posedlost daty
Komunikačniacute (nelaacutetkovaacute) zaacutevislost nebo moacutedniacute kulturniacute trend
bull meacutedium = seacutemiotickyacute produkt uvaacutedějiacuteciacute do jineacuteho stavu vědomiacutereality
bull meacutedium způsobuje extenzi schopnosti ale pak i amputaci
bull (digitalizace informaciacute ndash bryacutele ndash Hubblův teleskop - dron ztratiacuteme schopnost čiacutest a rozlišovat znaky)
bull človek robot ndash kyborg transhumanizmus a technokracie
bull kultivace přiacutejemce v mediaacutelniacute realitě a poruchy přiacutejmu
Šablona pro předsevzetiacute 2014 - DOWNLOAD
Chcete taky ziacuteskat životniacute data a vědět jak si na tom stojiacutete
Staacutehněte si šablonu kterou jsem vytvořil pro rok 2014 včetně vysvětlivek a prvniacuteho předvypněneacuteho měsiacutece Během pěti minut nahradiacutete meacute ciacutele za sveacute a můžete začiacutet svůj prvniacute datasexuaacutelniacute rok
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoJsou totaacutelně k ničemu Že je lidi nedodržiacute většinou vědiacute už v
momentě kdy si je uklaacutedajiacute Ještě horšiacute ale je že i kdyby je dodržet
chtěli na konci roku nedokaacutežiacute vyhodnotit jestli uspěli Proto jsem na
novoročniacute predsevzetiacute šel loni jinak S daty a Excelem Diacuteky tomu
viacutem že jedno se mi podařilo splnit na 88 ldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoDiacuteky datům jsem si nicmeacuteně v posledniacute čtvrtině roku uvědomil jak
na tom jsem a naordinoval si každyacute viacutekend alespoň jeden volnyacute den
Což lze pěkně vidět na vizualizaci Stejně jako to že jsem loni měl
dvě obdobiacute kdy jsem jel měsiacutec v kuseldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoTrue datasexuals however will not stop at just collecting and recording bits of data from the Web They are obsessively driven to use a proliferating number of mobile devices and apps to make data-grooming a reality
-
Opravdoviacute datasexualoveacute se nezastaviacute u sbiacuteraacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute bitů dat z webu Jsou posedle pohaacuteněny použiacutevat celou řadu množiacuteciacutech se mobilniacutech zařiacutezeniacute a aplikaciacute aby se jejich peacuteče o uacutedaje stala realitouldquo
Basulto Dominic Meet the Urban Datasexual
In bigthinkcom 16 4 2012 Dostupneacute elektronicky na
httpbigthinkcomendless-innovationmeet-the-urban-datasexual
social media analyst Dominic Basulto describes datasexuals as individuals who ldquoare relentlessly digital They obsessively record everything about their personal lives and they think data is sexyhellipTheir livesmdashfrom a data perspective at leastmdashare perfectly groomedrdquo
Sociaacutelniacute meacutedia analytik Dominic Basulto popisuje datasexuaacutely jako jednotlivce kteřiacute bdquojsou neuacutenavně digitaacutelniacute Posedle zaznamenaacutevajiacute vše o osobniacutem životě a mysliacute si že data jsou sexy Jejich životy jsou přinejmenšiacutem z hlediska dat perfektně upraveneacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies
6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na
httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
I think a large component of social media usage is the concept of tracking As McFedries explains specifically when it comes to a datasexual everything online is a numbers game Individuals in the digital realm obsess about how many likes their profile picture has received and how this number compares to their fellow Facebook users This same idea can be applied to Twitter Instagram or any other social media platform Itrsquos the idea that a single number defines your social status and level of popularity Someone with 50 profile picture likes is obviously so much cooler than someone with 15 right In reality we all know that the number of likes we receive of the number of Facebook friends we have doesnrsquot actually reflect our social standing in the world It does however alter the way others perceive us
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Mysliacutem že velkaacute součaacutest využitiacute sociaacutelniacutech meacutediiacute je koncept sledovaacuteniacute Jak McFedries vysvětluje zvlaacuteště když přijde na datasexuaacutely vše on-line je hra čiacutesel Jednotlivci v digitaacutelniacute fascinaci sniacute o tom kolik maacute raacuted maacute jejich profilovyacute obraacutezek lajků a způsobu jakyacutem toto čiacuteslo srovnaacutevats ostatniacutemi uživateli Facebooku Stejnyacute naacutepad může byacutet aplikovaacuten na Twitter Instagram nebo jineacute sociaacutelniacute mediaacutelniacute platformy Je to myšlenka že jedno čiacuteslo definuje vaše sociaacutelniacute postaveniacute a uacuteroveň popularity Někdo s 50 obraacutezkami v profilu je samozřejmě tolik atraktivnějšiacute než někdo s 15 že Ve skutečnosti všichni viacuteme že počet lajků od přaacutetel na Facebooku neniacute ve skutečnosti naše společenskeacute postaveniacute ve světě Nicmeacuteně měniacute to způsob jak naacutes ostatniacute vniacutemajiacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Děkuji za pozornost
PhDr Peter Jan Kosmaacutely PhD
V přiacutepadě nejasnostiacute mě kontaktujte na kosmalyvip-vscz
Přenos a druhy reprezentaciacute
Reprezentace ndash opakovaneacute zpřiacutetomněniacute zobrazeniacute předvaacuteděniacute je symbolickyacute mechanismus konstruovaacuteniacute (mediaacutelniacutech) objektů a souvisiacute s reprezentativnostiacute souborem charakteristik nevyhnutelnyacutem k tomuto symbolickeacutemu procesu
Re-prezentovaacuteniacute je předvaacuteděniacute určityacutech pohledů na sociaacutelniacute skupiny ndash jež se pak přiacutejemce učiacute přijiacutemat jako bdquosamozřejmeacuteldquo bdquonormaacutelniacuteldquo (o tom viacutece vypoviacutedaacute analyacuteza přiacutejmu a zakoacutedovaacuteniacute ideologie do mediovaneacuteho sděleniacute ndash Stuart Hall)
Typ je druh reprezentace vlastniacute zobrazovaciacutemu systeacutemu ndash uměniacute V literaacuterniacute produkci je to literaacuterniacute postava (chronotop) charakterizovaacutena tiacutem co reprezentuje Typy jsou detailně propracovaneacute ačkoli zpravidla neexistujiacute v reaacutelneacutem světe na rozdiacutel od stereotypů ndash zjednodušenyacutech reprezentaciacute deformujiacuteciacutech svou předlohu stereotyp vznikaacute zaacuteměrem a opakovanou reprezentaciacute Kriteacuteriem pro přenos vyacuteznamu jsou rozpoznatelnost reprezentativnost atraktivita
Archetypy jsou hluboce zakořeněneacute typy vyjadřujiacute představy viacutery
hodnoty předsudky opraacutevněniacute S archetypaacutelniacutemi a stereotypniacutemi
reprezentacemi v mediaacutelniacute realitě je spojeneacute riziko (nebo pro
marketing vyacutehoda) nekritickeacute fixace ta je totiž přirozenyacutem
důsledkem imagemakingu budovaacuteniacute a posilovaacuteniacute image značky
budovaacuteniacute vztahu ke značce stejně přirozenyacutem jako davovaacute
psychoacuteza kteraacute zaacutekonitě nastane po skolabovaacuteniacute přiacuteslušneacuteho
systeacutem a jeho meacutedia (např po krachu velkeacute společnosti banky)
Přenosem dochaacuteziacute k introjekci co je podle gestaltistu Fritza Perlse
neurotickyacute mechanismus pomociacute něhož vtělujeme do naacutes
samotnyacutech vzory postoje způsoby činnostiacute a myšleniacute ktereacute nejsou
ve skutečnosti naše
ADŽAJA (AJAYA) Swami Psychoterapie Vyacutechodu a Zaacutepadu Sjednocujiacuteciacute paradigma Praha Chvojkovo nakladatelstviacute 2000 194 s ISBN 80-86183-18-1 s 98 ndash 99
Provokovanaacute projekce se využiacutevaacute na identifikaci projekčniacutech mechanismů u pacienta prostřednictviacutem konotaciacute i v tzv Rorschachovyacutech skvrnaacutech (pacient popisuje co podle něj zobrazujiacute utajenou informaciacute pro vetšinu pacientů zůstavaacute že terapeut ukazuje každeacutemu pacientovi vždy ty stejneacute předlohy ndash logickou recepčniacute reakciacute toho kdo to odhaliacute hned by bylo řiacutect bdquoty skvrny nezobrazujiacute nic ndash zajiacutemaacute vaacutes jen jakyacute vyacuteznam jim přiřadiacutemldquo)
VALČEK Peter Neviditeľnyacute horizont civilizaacutecie In Slovo ndash Roč 4 (2002) č 24 s 10 ndash 11
Kořeny neurotickeacuteho mechanismu vklaacutedaniacute ciziacutech vyacuteznamů můžeme hledat v intenzitě argumentace pro daneacute meacutedium pro danou situaci Člověk zavřenyacute v kabině sveacuteho auta se ohlušuje jednotvaacuterniacutem hlukem ze sveacuteho autoraacutedia CDmp3 přehraacutevače ne kvůli tomu aby neslyšel zvuk motoru ale proto aby se ani na chviacuteli neodpojil od uměleacute reality meacutediiacute multimediaacutelniacuteho světa ndash aby si ji ustavičně bdquozpřiacutetomňoval a na niacute participovalldquo
Tahle deformace je deformaciacute fatickeacute funkce komunikace
Projekci takeacute chybiacute vlastniacute pojmovaacute řeč podstatou projekce je zamlženiacute zneviditelněniacute zneprůhledněniacute označovaneacuteho
Sigmund Freud považoval projekci za obrannyacute mechanismus psychiky kteryacute posouvaacute nechtěneacute nebo nezpracovaneacute (nebo přiacuteliš intenzivniacute) obsahy do nevědomiacute virtuaacutelně se jich zbavuje a promiacutetaacute je do psychiky jinyacutech
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 85
Interjekce je zkratkovitaacute až zkratovaacute symbolizace udalostiacute jejich mimetickyacutemi naacutehradkami jsou to přechody zkracujiacuteciacute cestu aktuaacutelniacute kombinatorice vyacuteznamu P Valček uvaacutediacute že klasickou formu seacutemantickeacute interjekce jako kondenzačniacuteho mechanismu vysvětlil S Freud v sovislosti s analogiiacute mezi vtipem a snem Zdrojem sociativniacutech efektů humoru a takeacute intrapsychickeacute magičnosti snu je vždy kraacutetkeacute spojeniacute prvků z různyacutech seacutemantickyacutech uacuterovniacute (kondenzujiacuteciacute interjekce zhuštěniacute Verdichtung ndash mechanismus takoveacuteho konstruovaacuteniacute vyacuteznamu je popsanyacute jako snovaacute suspenze)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 126
Atributivniacute seacutemantizace atributivniacute vyacuteznam ndash přiřazovaacuteniacute
vyacuteznamu argumentace pro bez ohledu na celostniacute strukturu
atribuce jsou popsaacuteny v kognitivniacute psychologii a vysvětlujiacute
mechanismus difuze vzaacutejemneacuteho vniacutemaacuteniacute motivace chovaacuteniacute
nebo činnosti založenyacute na tendenci člověka přisuzovat aktem
vyacutesledkem uacutespěchem neuacutespěchem určiteacute situačně zvoleneacute
vnějšiacute i vnitřniacute přiacutečiny
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 103 ndash 104
bull datasexualita ndash posedlost daty
Komunikačniacute (nelaacutetkovaacute) zaacutevislost nebo moacutedniacute kulturniacute trend
bull meacutedium = seacutemiotickyacute produkt uvaacutedějiacuteciacute do jineacuteho stavu vědomiacutereality
bull meacutedium způsobuje extenzi schopnosti ale pak i amputaci
bull (digitalizace informaciacute ndash bryacutele ndash Hubblův teleskop - dron ztratiacuteme schopnost čiacutest a rozlišovat znaky)
bull človek robot ndash kyborg transhumanizmus a technokracie
bull kultivace přiacutejemce v mediaacutelniacute realitě a poruchy přiacutejmu
Šablona pro předsevzetiacute 2014 - DOWNLOAD
Chcete taky ziacuteskat životniacute data a vědět jak si na tom stojiacutete
Staacutehněte si šablonu kterou jsem vytvořil pro rok 2014 včetně vysvětlivek a prvniacuteho předvypněneacuteho měsiacutece Během pěti minut nahradiacutete meacute ciacutele za sveacute a můžete začiacutet svůj prvniacute datasexuaacutelniacute rok
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoJsou totaacutelně k ničemu Že je lidi nedodržiacute většinou vědiacute už v
momentě kdy si je uklaacutedajiacute Ještě horšiacute ale je že i kdyby je dodržet
chtěli na konci roku nedokaacutežiacute vyhodnotit jestli uspěli Proto jsem na
novoročniacute predsevzetiacute šel loni jinak S daty a Excelem Diacuteky tomu
viacutem že jedno se mi podařilo splnit na 88 ldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoDiacuteky datům jsem si nicmeacuteně v posledniacute čtvrtině roku uvědomil jak
na tom jsem a naordinoval si každyacute viacutekend alespoň jeden volnyacute den
Což lze pěkně vidět na vizualizaci Stejně jako to že jsem loni měl
dvě obdobiacute kdy jsem jel měsiacutec v kuseldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoTrue datasexuals however will not stop at just collecting and recording bits of data from the Web They are obsessively driven to use a proliferating number of mobile devices and apps to make data-grooming a reality
-
Opravdoviacute datasexualoveacute se nezastaviacute u sbiacuteraacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute bitů dat z webu Jsou posedle pohaacuteněny použiacutevat celou řadu množiacuteciacutech se mobilniacutech zařiacutezeniacute a aplikaciacute aby se jejich peacuteče o uacutedaje stala realitouldquo
Basulto Dominic Meet the Urban Datasexual
In bigthinkcom 16 4 2012 Dostupneacute elektronicky na
httpbigthinkcomendless-innovationmeet-the-urban-datasexual
social media analyst Dominic Basulto describes datasexuals as individuals who ldquoare relentlessly digital They obsessively record everything about their personal lives and they think data is sexyhellipTheir livesmdashfrom a data perspective at leastmdashare perfectly groomedrdquo
Sociaacutelniacute meacutedia analytik Dominic Basulto popisuje datasexuaacutely jako jednotlivce kteřiacute bdquojsou neuacutenavně digitaacutelniacute Posedle zaznamenaacutevajiacute vše o osobniacutem životě a mysliacute si že data jsou sexy Jejich životy jsou přinejmenšiacutem z hlediska dat perfektně upraveneacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies
6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na
httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
I think a large component of social media usage is the concept of tracking As McFedries explains specifically when it comes to a datasexual everything online is a numbers game Individuals in the digital realm obsess about how many likes their profile picture has received and how this number compares to their fellow Facebook users This same idea can be applied to Twitter Instagram or any other social media platform Itrsquos the idea that a single number defines your social status and level of popularity Someone with 50 profile picture likes is obviously so much cooler than someone with 15 right In reality we all know that the number of likes we receive of the number of Facebook friends we have doesnrsquot actually reflect our social standing in the world It does however alter the way others perceive us
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Mysliacutem že velkaacute součaacutest využitiacute sociaacutelniacutech meacutediiacute je koncept sledovaacuteniacute Jak McFedries vysvětluje zvlaacuteště když přijde na datasexuaacutely vše on-line je hra čiacutesel Jednotlivci v digitaacutelniacute fascinaci sniacute o tom kolik maacute raacuted maacute jejich profilovyacute obraacutezek lajků a způsobu jakyacutem toto čiacuteslo srovnaacutevats ostatniacutemi uživateli Facebooku Stejnyacute naacutepad může byacutet aplikovaacuten na Twitter Instagram nebo jineacute sociaacutelniacute mediaacutelniacute platformy Je to myšlenka že jedno čiacuteslo definuje vaše sociaacutelniacute postaveniacute a uacuteroveň popularity Někdo s 50 obraacutezkami v profilu je samozřejmě tolik atraktivnějšiacute než někdo s 15 že Ve skutečnosti všichni viacuteme že počet lajků od přaacutetel na Facebooku neniacute ve skutečnosti naše společenskeacute postaveniacute ve světě Nicmeacuteně měniacute to způsob jak naacutes ostatniacute vniacutemajiacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Děkuji za pozornost
PhDr Peter Jan Kosmaacutely PhD
V přiacutepadě nejasnostiacute mě kontaktujte na kosmalyvip-vscz
Archetypy jsou hluboce zakořeněneacute typy vyjadřujiacute představy viacutery
hodnoty předsudky opraacutevněniacute S archetypaacutelniacutemi a stereotypniacutemi
reprezentacemi v mediaacutelniacute realitě je spojeneacute riziko (nebo pro
marketing vyacutehoda) nekritickeacute fixace ta je totiž přirozenyacutem
důsledkem imagemakingu budovaacuteniacute a posilovaacuteniacute image značky
budovaacuteniacute vztahu ke značce stejně přirozenyacutem jako davovaacute
psychoacuteza kteraacute zaacutekonitě nastane po skolabovaacuteniacute přiacuteslušneacuteho
systeacutem a jeho meacutedia (např po krachu velkeacute společnosti banky)
Přenosem dochaacuteziacute k introjekci co je podle gestaltistu Fritza Perlse
neurotickyacute mechanismus pomociacute něhož vtělujeme do naacutes
samotnyacutech vzory postoje způsoby činnostiacute a myšleniacute ktereacute nejsou
ve skutečnosti naše
ADŽAJA (AJAYA) Swami Psychoterapie Vyacutechodu a Zaacutepadu Sjednocujiacuteciacute paradigma Praha Chvojkovo nakladatelstviacute 2000 194 s ISBN 80-86183-18-1 s 98 ndash 99
Provokovanaacute projekce se využiacutevaacute na identifikaci projekčniacutech mechanismů u pacienta prostřednictviacutem konotaciacute i v tzv Rorschachovyacutech skvrnaacutech (pacient popisuje co podle něj zobrazujiacute utajenou informaciacute pro vetšinu pacientů zůstavaacute že terapeut ukazuje každeacutemu pacientovi vždy ty stejneacute předlohy ndash logickou recepčniacute reakciacute toho kdo to odhaliacute hned by bylo řiacutect bdquoty skvrny nezobrazujiacute nic ndash zajiacutemaacute vaacutes jen jakyacute vyacuteznam jim přiřadiacutemldquo)
VALČEK Peter Neviditeľnyacute horizont civilizaacutecie In Slovo ndash Roč 4 (2002) č 24 s 10 ndash 11
Kořeny neurotickeacuteho mechanismu vklaacutedaniacute ciziacutech vyacuteznamů můžeme hledat v intenzitě argumentace pro daneacute meacutedium pro danou situaci Člověk zavřenyacute v kabině sveacuteho auta se ohlušuje jednotvaacuterniacutem hlukem ze sveacuteho autoraacutedia CDmp3 přehraacutevače ne kvůli tomu aby neslyšel zvuk motoru ale proto aby se ani na chviacuteli neodpojil od uměleacute reality meacutediiacute multimediaacutelniacuteho světa ndash aby si ji ustavičně bdquozpřiacutetomňoval a na niacute participovalldquo
Tahle deformace je deformaciacute fatickeacute funkce komunikace
Projekci takeacute chybiacute vlastniacute pojmovaacute řeč podstatou projekce je zamlženiacute zneviditelněniacute zneprůhledněniacute označovaneacuteho
Sigmund Freud považoval projekci za obrannyacute mechanismus psychiky kteryacute posouvaacute nechtěneacute nebo nezpracovaneacute (nebo přiacuteliš intenzivniacute) obsahy do nevědomiacute virtuaacutelně se jich zbavuje a promiacutetaacute je do psychiky jinyacutech
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 85
Interjekce je zkratkovitaacute až zkratovaacute symbolizace udalostiacute jejich mimetickyacutemi naacutehradkami jsou to přechody zkracujiacuteciacute cestu aktuaacutelniacute kombinatorice vyacuteznamu P Valček uvaacutediacute že klasickou formu seacutemantickeacute interjekce jako kondenzačniacuteho mechanismu vysvětlil S Freud v sovislosti s analogiiacute mezi vtipem a snem Zdrojem sociativniacutech efektů humoru a takeacute intrapsychickeacute magičnosti snu je vždy kraacutetkeacute spojeniacute prvků z různyacutech seacutemantickyacutech uacuterovniacute (kondenzujiacuteciacute interjekce zhuštěniacute Verdichtung ndash mechanismus takoveacuteho konstruovaacuteniacute vyacuteznamu je popsanyacute jako snovaacute suspenze)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 126
Atributivniacute seacutemantizace atributivniacute vyacuteznam ndash přiřazovaacuteniacute
vyacuteznamu argumentace pro bez ohledu na celostniacute strukturu
atribuce jsou popsaacuteny v kognitivniacute psychologii a vysvětlujiacute
mechanismus difuze vzaacutejemneacuteho vniacutemaacuteniacute motivace chovaacuteniacute
nebo činnosti založenyacute na tendenci člověka přisuzovat aktem
vyacutesledkem uacutespěchem neuacutespěchem určiteacute situačně zvoleneacute
vnějšiacute i vnitřniacute přiacutečiny
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 103 ndash 104
bull datasexualita ndash posedlost daty
Komunikačniacute (nelaacutetkovaacute) zaacutevislost nebo moacutedniacute kulturniacute trend
bull meacutedium = seacutemiotickyacute produkt uvaacutedějiacuteciacute do jineacuteho stavu vědomiacutereality
bull meacutedium způsobuje extenzi schopnosti ale pak i amputaci
bull (digitalizace informaciacute ndash bryacutele ndash Hubblův teleskop - dron ztratiacuteme schopnost čiacutest a rozlišovat znaky)
bull človek robot ndash kyborg transhumanizmus a technokracie
bull kultivace přiacutejemce v mediaacutelniacute realitě a poruchy přiacutejmu
Šablona pro předsevzetiacute 2014 - DOWNLOAD
Chcete taky ziacuteskat životniacute data a vědět jak si na tom stojiacutete
Staacutehněte si šablonu kterou jsem vytvořil pro rok 2014 včetně vysvětlivek a prvniacuteho předvypněneacuteho měsiacutece Během pěti minut nahradiacutete meacute ciacutele za sveacute a můžete začiacutet svůj prvniacute datasexuaacutelniacute rok
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoJsou totaacutelně k ničemu Že je lidi nedodržiacute většinou vědiacute už v
momentě kdy si je uklaacutedajiacute Ještě horšiacute ale je že i kdyby je dodržet
chtěli na konci roku nedokaacutežiacute vyhodnotit jestli uspěli Proto jsem na
novoročniacute predsevzetiacute šel loni jinak S daty a Excelem Diacuteky tomu
viacutem že jedno se mi podařilo splnit na 88 ldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoDiacuteky datům jsem si nicmeacuteně v posledniacute čtvrtině roku uvědomil jak
na tom jsem a naordinoval si každyacute viacutekend alespoň jeden volnyacute den
Což lze pěkně vidět na vizualizaci Stejně jako to že jsem loni měl
dvě obdobiacute kdy jsem jel měsiacutec v kuseldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoTrue datasexuals however will not stop at just collecting and recording bits of data from the Web They are obsessively driven to use a proliferating number of mobile devices and apps to make data-grooming a reality
-
Opravdoviacute datasexualoveacute se nezastaviacute u sbiacuteraacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute bitů dat z webu Jsou posedle pohaacuteněny použiacutevat celou řadu množiacuteciacutech se mobilniacutech zařiacutezeniacute a aplikaciacute aby se jejich peacuteče o uacutedaje stala realitouldquo
Basulto Dominic Meet the Urban Datasexual
In bigthinkcom 16 4 2012 Dostupneacute elektronicky na
httpbigthinkcomendless-innovationmeet-the-urban-datasexual
social media analyst Dominic Basulto describes datasexuals as individuals who ldquoare relentlessly digital They obsessively record everything about their personal lives and they think data is sexyhellipTheir livesmdashfrom a data perspective at leastmdashare perfectly groomedrdquo
Sociaacutelniacute meacutedia analytik Dominic Basulto popisuje datasexuaacutely jako jednotlivce kteřiacute bdquojsou neuacutenavně digitaacutelniacute Posedle zaznamenaacutevajiacute vše o osobniacutem životě a mysliacute si že data jsou sexy Jejich životy jsou přinejmenšiacutem z hlediska dat perfektně upraveneacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies
6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na
httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
I think a large component of social media usage is the concept of tracking As McFedries explains specifically when it comes to a datasexual everything online is a numbers game Individuals in the digital realm obsess about how many likes their profile picture has received and how this number compares to their fellow Facebook users This same idea can be applied to Twitter Instagram or any other social media platform Itrsquos the idea that a single number defines your social status and level of popularity Someone with 50 profile picture likes is obviously so much cooler than someone with 15 right In reality we all know that the number of likes we receive of the number of Facebook friends we have doesnrsquot actually reflect our social standing in the world It does however alter the way others perceive us
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Mysliacutem že velkaacute součaacutest využitiacute sociaacutelniacutech meacutediiacute je koncept sledovaacuteniacute Jak McFedries vysvětluje zvlaacuteště když přijde na datasexuaacutely vše on-line je hra čiacutesel Jednotlivci v digitaacutelniacute fascinaci sniacute o tom kolik maacute raacuted maacute jejich profilovyacute obraacutezek lajků a způsobu jakyacutem toto čiacuteslo srovnaacutevats ostatniacutemi uživateli Facebooku Stejnyacute naacutepad může byacutet aplikovaacuten na Twitter Instagram nebo jineacute sociaacutelniacute mediaacutelniacute platformy Je to myšlenka že jedno čiacuteslo definuje vaše sociaacutelniacute postaveniacute a uacuteroveň popularity Někdo s 50 obraacutezkami v profilu je samozřejmě tolik atraktivnějšiacute než někdo s 15 že Ve skutečnosti všichni viacuteme že počet lajků od přaacutetel na Facebooku neniacute ve skutečnosti naše společenskeacute postaveniacute ve světě Nicmeacuteně měniacute to způsob jak naacutes ostatniacute vniacutemajiacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Děkuji za pozornost
PhDr Peter Jan Kosmaacutely PhD
V přiacutepadě nejasnostiacute mě kontaktujte na kosmalyvip-vscz
Provokovanaacute projekce se využiacutevaacute na identifikaci projekčniacutech mechanismů u pacienta prostřednictviacutem konotaciacute i v tzv Rorschachovyacutech skvrnaacutech (pacient popisuje co podle něj zobrazujiacute utajenou informaciacute pro vetšinu pacientů zůstavaacute že terapeut ukazuje každeacutemu pacientovi vždy ty stejneacute předlohy ndash logickou recepčniacute reakciacute toho kdo to odhaliacute hned by bylo řiacutect bdquoty skvrny nezobrazujiacute nic ndash zajiacutemaacute vaacutes jen jakyacute vyacuteznam jim přiřadiacutemldquo)
VALČEK Peter Neviditeľnyacute horizont civilizaacutecie In Slovo ndash Roč 4 (2002) č 24 s 10 ndash 11
Kořeny neurotickeacuteho mechanismu vklaacutedaniacute ciziacutech vyacuteznamů můžeme hledat v intenzitě argumentace pro daneacute meacutedium pro danou situaci Člověk zavřenyacute v kabině sveacuteho auta se ohlušuje jednotvaacuterniacutem hlukem ze sveacuteho autoraacutedia CDmp3 přehraacutevače ne kvůli tomu aby neslyšel zvuk motoru ale proto aby se ani na chviacuteli neodpojil od uměleacute reality meacutediiacute multimediaacutelniacuteho světa ndash aby si ji ustavičně bdquozpřiacutetomňoval a na niacute participovalldquo
Tahle deformace je deformaciacute fatickeacute funkce komunikace
Projekci takeacute chybiacute vlastniacute pojmovaacute řeč podstatou projekce je zamlženiacute zneviditelněniacute zneprůhledněniacute označovaneacuteho
Sigmund Freud považoval projekci za obrannyacute mechanismus psychiky kteryacute posouvaacute nechtěneacute nebo nezpracovaneacute (nebo přiacuteliš intenzivniacute) obsahy do nevědomiacute virtuaacutelně se jich zbavuje a promiacutetaacute je do psychiky jinyacutech
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 85
Interjekce je zkratkovitaacute až zkratovaacute symbolizace udalostiacute jejich mimetickyacutemi naacutehradkami jsou to přechody zkracujiacuteciacute cestu aktuaacutelniacute kombinatorice vyacuteznamu P Valček uvaacutediacute že klasickou formu seacutemantickeacute interjekce jako kondenzačniacuteho mechanismu vysvětlil S Freud v sovislosti s analogiiacute mezi vtipem a snem Zdrojem sociativniacutech efektů humoru a takeacute intrapsychickeacute magičnosti snu je vždy kraacutetkeacute spojeniacute prvků z různyacutech seacutemantickyacutech uacuterovniacute (kondenzujiacuteciacute interjekce zhuštěniacute Verdichtung ndash mechanismus takoveacuteho konstruovaacuteniacute vyacuteznamu je popsanyacute jako snovaacute suspenze)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 126
Atributivniacute seacutemantizace atributivniacute vyacuteznam ndash přiřazovaacuteniacute
vyacuteznamu argumentace pro bez ohledu na celostniacute strukturu
atribuce jsou popsaacuteny v kognitivniacute psychologii a vysvětlujiacute
mechanismus difuze vzaacutejemneacuteho vniacutemaacuteniacute motivace chovaacuteniacute
nebo činnosti založenyacute na tendenci člověka přisuzovat aktem
vyacutesledkem uacutespěchem neuacutespěchem určiteacute situačně zvoleneacute
vnějšiacute i vnitřniacute přiacutečiny
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 103 ndash 104
bull datasexualita ndash posedlost daty
Komunikačniacute (nelaacutetkovaacute) zaacutevislost nebo moacutedniacute kulturniacute trend
bull meacutedium = seacutemiotickyacute produkt uvaacutedějiacuteciacute do jineacuteho stavu vědomiacutereality
bull meacutedium způsobuje extenzi schopnosti ale pak i amputaci
bull (digitalizace informaciacute ndash bryacutele ndash Hubblův teleskop - dron ztratiacuteme schopnost čiacutest a rozlišovat znaky)
bull človek robot ndash kyborg transhumanizmus a technokracie
bull kultivace přiacutejemce v mediaacutelniacute realitě a poruchy přiacutejmu
Šablona pro předsevzetiacute 2014 - DOWNLOAD
Chcete taky ziacuteskat životniacute data a vědět jak si na tom stojiacutete
Staacutehněte si šablonu kterou jsem vytvořil pro rok 2014 včetně vysvětlivek a prvniacuteho předvypněneacuteho měsiacutece Během pěti minut nahradiacutete meacute ciacutele za sveacute a můžete začiacutet svůj prvniacute datasexuaacutelniacute rok
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoJsou totaacutelně k ničemu Že je lidi nedodržiacute většinou vědiacute už v
momentě kdy si je uklaacutedajiacute Ještě horšiacute ale je že i kdyby je dodržet
chtěli na konci roku nedokaacutežiacute vyhodnotit jestli uspěli Proto jsem na
novoročniacute predsevzetiacute šel loni jinak S daty a Excelem Diacuteky tomu
viacutem že jedno se mi podařilo splnit na 88 ldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoDiacuteky datům jsem si nicmeacuteně v posledniacute čtvrtině roku uvědomil jak
na tom jsem a naordinoval si každyacute viacutekend alespoň jeden volnyacute den
Což lze pěkně vidět na vizualizaci Stejně jako to že jsem loni měl
dvě obdobiacute kdy jsem jel měsiacutec v kuseldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoTrue datasexuals however will not stop at just collecting and recording bits of data from the Web They are obsessively driven to use a proliferating number of mobile devices and apps to make data-grooming a reality
-
Opravdoviacute datasexualoveacute se nezastaviacute u sbiacuteraacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute bitů dat z webu Jsou posedle pohaacuteněny použiacutevat celou řadu množiacuteciacutech se mobilniacutech zařiacutezeniacute a aplikaciacute aby se jejich peacuteče o uacutedaje stala realitouldquo
Basulto Dominic Meet the Urban Datasexual
In bigthinkcom 16 4 2012 Dostupneacute elektronicky na
httpbigthinkcomendless-innovationmeet-the-urban-datasexual
social media analyst Dominic Basulto describes datasexuals as individuals who ldquoare relentlessly digital They obsessively record everything about their personal lives and they think data is sexyhellipTheir livesmdashfrom a data perspective at leastmdashare perfectly groomedrdquo
Sociaacutelniacute meacutedia analytik Dominic Basulto popisuje datasexuaacutely jako jednotlivce kteřiacute bdquojsou neuacutenavně digitaacutelniacute Posedle zaznamenaacutevajiacute vše o osobniacutem životě a mysliacute si že data jsou sexy Jejich životy jsou přinejmenšiacutem z hlediska dat perfektně upraveneacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies
6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na
httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
I think a large component of social media usage is the concept of tracking As McFedries explains specifically when it comes to a datasexual everything online is a numbers game Individuals in the digital realm obsess about how many likes their profile picture has received and how this number compares to their fellow Facebook users This same idea can be applied to Twitter Instagram or any other social media platform Itrsquos the idea that a single number defines your social status and level of popularity Someone with 50 profile picture likes is obviously so much cooler than someone with 15 right In reality we all know that the number of likes we receive of the number of Facebook friends we have doesnrsquot actually reflect our social standing in the world It does however alter the way others perceive us
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Mysliacutem že velkaacute součaacutest využitiacute sociaacutelniacutech meacutediiacute je koncept sledovaacuteniacute Jak McFedries vysvětluje zvlaacuteště když přijde na datasexuaacutely vše on-line je hra čiacutesel Jednotlivci v digitaacutelniacute fascinaci sniacute o tom kolik maacute raacuted maacute jejich profilovyacute obraacutezek lajků a způsobu jakyacutem toto čiacuteslo srovnaacutevats ostatniacutemi uživateli Facebooku Stejnyacute naacutepad může byacutet aplikovaacuten na Twitter Instagram nebo jineacute sociaacutelniacute mediaacutelniacute platformy Je to myšlenka že jedno čiacuteslo definuje vaše sociaacutelniacute postaveniacute a uacuteroveň popularity Někdo s 50 obraacutezkami v profilu je samozřejmě tolik atraktivnějšiacute než někdo s 15 že Ve skutečnosti všichni viacuteme že počet lajků od přaacutetel na Facebooku neniacute ve skutečnosti naše společenskeacute postaveniacute ve světě Nicmeacuteně měniacute to způsob jak naacutes ostatniacute vniacutemajiacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Děkuji za pozornost
PhDr Peter Jan Kosmaacutely PhD
V přiacutepadě nejasnostiacute mě kontaktujte na kosmalyvip-vscz
Projekci takeacute chybiacute vlastniacute pojmovaacute řeč podstatou projekce je zamlženiacute zneviditelněniacute zneprůhledněniacute označovaneacuteho
Sigmund Freud považoval projekci za obrannyacute mechanismus psychiky kteryacute posouvaacute nechtěneacute nebo nezpracovaneacute (nebo přiacuteliš intenzivniacute) obsahy do nevědomiacute virtuaacutelně se jich zbavuje a promiacutetaacute je do psychiky jinyacutech
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 85
Interjekce je zkratkovitaacute až zkratovaacute symbolizace udalostiacute jejich mimetickyacutemi naacutehradkami jsou to přechody zkracujiacuteciacute cestu aktuaacutelniacute kombinatorice vyacuteznamu P Valček uvaacutediacute že klasickou formu seacutemantickeacute interjekce jako kondenzačniacuteho mechanismu vysvětlil S Freud v sovislosti s analogiiacute mezi vtipem a snem Zdrojem sociativniacutech efektů humoru a takeacute intrapsychickeacute magičnosti snu je vždy kraacutetkeacute spojeniacute prvků z různyacutech seacutemantickyacutech uacuterovniacute (kondenzujiacuteciacute interjekce zhuštěniacute Verdichtung ndash mechanismus takoveacuteho konstruovaacuteniacute vyacuteznamu je popsanyacute jako snovaacute suspenze)
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 126
Atributivniacute seacutemantizace atributivniacute vyacuteznam ndash přiřazovaacuteniacute
vyacuteznamu argumentace pro bez ohledu na celostniacute strukturu
atribuce jsou popsaacuteny v kognitivniacute psychologii a vysvětlujiacute
mechanismus difuze vzaacutejemneacuteho vniacutemaacuteniacute motivace chovaacuteniacute
nebo činnosti založenyacute na tendenci člověka přisuzovat aktem
vyacutesledkem uacutespěchem neuacutespěchem určiteacute situačně zvoleneacute
vnějšiacute i vnitřniacute přiacutečiny
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 103 ndash 104
bull datasexualita ndash posedlost daty
Komunikačniacute (nelaacutetkovaacute) zaacutevislost nebo moacutedniacute kulturniacute trend
bull meacutedium = seacutemiotickyacute produkt uvaacutedějiacuteciacute do jineacuteho stavu vědomiacutereality
bull meacutedium způsobuje extenzi schopnosti ale pak i amputaci
bull (digitalizace informaciacute ndash bryacutele ndash Hubblův teleskop - dron ztratiacuteme schopnost čiacutest a rozlišovat znaky)
bull človek robot ndash kyborg transhumanizmus a technokracie
bull kultivace přiacutejemce v mediaacutelniacute realitě a poruchy přiacutejmu
Šablona pro předsevzetiacute 2014 - DOWNLOAD
Chcete taky ziacuteskat životniacute data a vědět jak si na tom stojiacutete
Staacutehněte si šablonu kterou jsem vytvořil pro rok 2014 včetně vysvětlivek a prvniacuteho předvypněneacuteho měsiacutece Během pěti minut nahradiacutete meacute ciacutele za sveacute a můžete začiacutet svůj prvniacute datasexuaacutelniacute rok
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoJsou totaacutelně k ničemu Že je lidi nedodržiacute většinou vědiacute už v
momentě kdy si je uklaacutedajiacute Ještě horšiacute ale je že i kdyby je dodržet
chtěli na konci roku nedokaacutežiacute vyhodnotit jestli uspěli Proto jsem na
novoročniacute predsevzetiacute šel loni jinak S daty a Excelem Diacuteky tomu
viacutem že jedno se mi podařilo splnit na 88 ldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoDiacuteky datům jsem si nicmeacuteně v posledniacute čtvrtině roku uvědomil jak
na tom jsem a naordinoval si každyacute viacutekend alespoň jeden volnyacute den
Což lze pěkně vidět na vizualizaci Stejně jako to že jsem loni měl
dvě obdobiacute kdy jsem jel měsiacutec v kuseldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoTrue datasexuals however will not stop at just collecting and recording bits of data from the Web They are obsessively driven to use a proliferating number of mobile devices and apps to make data-grooming a reality
-
Opravdoviacute datasexualoveacute se nezastaviacute u sbiacuteraacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute bitů dat z webu Jsou posedle pohaacuteněny použiacutevat celou řadu množiacuteciacutech se mobilniacutech zařiacutezeniacute a aplikaciacute aby se jejich peacuteče o uacutedaje stala realitouldquo
Basulto Dominic Meet the Urban Datasexual
In bigthinkcom 16 4 2012 Dostupneacute elektronicky na
httpbigthinkcomendless-innovationmeet-the-urban-datasexual
social media analyst Dominic Basulto describes datasexuals as individuals who ldquoare relentlessly digital They obsessively record everything about their personal lives and they think data is sexyhellipTheir livesmdashfrom a data perspective at leastmdashare perfectly groomedrdquo
Sociaacutelniacute meacutedia analytik Dominic Basulto popisuje datasexuaacutely jako jednotlivce kteřiacute bdquojsou neuacutenavně digitaacutelniacute Posedle zaznamenaacutevajiacute vše o osobniacutem životě a mysliacute si že data jsou sexy Jejich životy jsou přinejmenšiacutem z hlediska dat perfektně upraveneacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies
6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na
httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
I think a large component of social media usage is the concept of tracking As McFedries explains specifically when it comes to a datasexual everything online is a numbers game Individuals in the digital realm obsess about how many likes their profile picture has received and how this number compares to their fellow Facebook users This same idea can be applied to Twitter Instagram or any other social media platform Itrsquos the idea that a single number defines your social status and level of popularity Someone with 50 profile picture likes is obviously so much cooler than someone with 15 right In reality we all know that the number of likes we receive of the number of Facebook friends we have doesnrsquot actually reflect our social standing in the world It does however alter the way others perceive us
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Mysliacutem že velkaacute součaacutest využitiacute sociaacutelniacutech meacutediiacute je koncept sledovaacuteniacute Jak McFedries vysvětluje zvlaacuteště když přijde na datasexuaacutely vše on-line je hra čiacutesel Jednotlivci v digitaacutelniacute fascinaci sniacute o tom kolik maacute raacuted maacute jejich profilovyacute obraacutezek lajků a způsobu jakyacutem toto čiacuteslo srovnaacutevats ostatniacutemi uživateli Facebooku Stejnyacute naacutepad může byacutet aplikovaacuten na Twitter Instagram nebo jineacute sociaacutelniacute mediaacutelniacute platformy Je to myšlenka že jedno čiacuteslo definuje vaše sociaacutelniacute postaveniacute a uacuteroveň popularity Někdo s 50 obraacutezkami v profilu je samozřejmě tolik atraktivnějšiacute než někdo s 15 že Ve skutečnosti všichni viacuteme že počet lajků od přaacutetel na Facebooku neniacute ve skutečnosti naše společenskeacute postaveniacute ve světě Nicmeacuteně měniacute to způsob jak naacutes ostatniacute vniacutemajiacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Děkuji za pozornost
PhDr Peter Jan Kosmaacutely PhD
V přiacutepadě nejasnostiacute mě kontaktujte na kosmalyvip-vscz
Atributivniacute seacutemantizace atributivniacute vyacuteznam ndash přiřazovaacuteniacute
vyacuteznamu argumentace pro bez ohledu na celostniacute strukturu
atribuce jsou popsaacuteny v kognitivniacute psychologii a vysvětlujiacute
mechanismus difuze vzaacutejemneacuteho vniacutemaacuteniacute motivace chovaacuteniacute
nebo činnosti založenyacute na tendenci člověka přisuzovat aktem
vyacutesledkem uacutespěchem neuacutespěchem určiteacute situačně zvoleneacute
vnějšiacute i vnitřniacute přiacutečiny
VALČEK Peter Sperryho syndroacutem s 103 ndash 104
bull datasexualita ndash posedlost daty
Komunikačniacute (nelaacutetkovaacute) zaacutevislost nebo moacutedniacute kulturniacute trend
bull meacutedium = seacutemiotickyacute produkt uvaacutedějiacuteciacute do jineacuteho stavu vědomiacutereality
bull meacutedium způsobuje extenzi schopnosti ale pak i amputaci
bull (digitalizace informaciacute ndash bryacutele ndash Hubblův teleskop - dron ztratiacuteme schopnost čiacutest a rozlišovat znaky)
bull človek robot ndash kyborg transhumanizmus a technokracie
bull kultivace přiacutejemce v mediaacutelniacute realitě a poruchy přiacutejmu
Šablona pro předsevzetiacute 2014 - DOWNLOAD
Chcete taky ziacuteskat životniacute data a vědět jak si na tom stojiacutete
Staacutehněte si šablonu kterou jsem vytvořil pro rok 2014 včetně vysvětlivek a prvniacuteho předvypněneacuteho měsiacutece Během pěti minut nahradiacutete meacute ciacutele za sveacute a můžete začiacutet svůj prvniacute datasexuaacutelniacute rok
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoJsou totaacutelně k ničemu Že je lidi nedodržiacute většinou vědiacute už v
momentě kdy si je uklaacutedajiacute Ještě horšiacute ale je že i kdyby je dodržet
chtěli na konci roku nedokaacutežiacute vyhodnotit jestli uspěli Proto jsem na
novoročniacute predsevzetiacute šel loni jinak S daty a Excelem Diacuteky tomu
viacutem že jedno se mi podařilo splnit na 88 ldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoDiacuteky datům jsem si nicmeacuteně v posledniacute čtvrtině roku uvědomil jak
na tom jsem a naordinoval si každyacute viacutekend alespoň jeden volnyacute den
Což lze pěkně vidět na vizualizaci Stejně jako to že jsem loni měl
dvě obdobiacute kdy jsem jel měsiacutec v kuseldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoTrue datasexuals however will not stop at just collecting and recording bits of data from the Web They are obsessively driven to use a proliferating number of mobile devices and apps to make data-grooming a reality
-
Opravdoviacute datasexualoveacute se nezastaviacute u sbiacuteraacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute bitů dat z webu Jsou posedle pohaacuteněny použiacutevat celou řadu množiacuteciacutech se mobilniacutech zařiacutezeniacute a aplikaciacute aby se jejich peacuteče o uacutedaje stala realitouldquo
Basulto Dominic Meet the Urban Datasexual
In bigthinkcom 16 4 2012 Dostupneacute elektronicky na
httpbigthinkcomendless-innovationmeet-the-urban-datasexual
social media analyst Dominic Basulto describes datasexuals as individuals who ldquoare relentlessly digital They obsessively record everything about their personal lives and they think data is sexyhellipTheir livesmdashfrom a data perspective at leastmdashare perfectly groomedrdquo
Sociaacutelniacute meacutedia analytik Dominic Basulto popisuje datasexuaacutely jako jednotlivce kteřiacute bdquojsou neuacutenavně digitaacutelniacute Posedle zaznamenaacutevajiacute vše o osobniacutem životě a mysliacute si že data jsou sexy Jejich životy jsou přinejmenšiacutem z hlediska dat perfektně upraveneacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies
6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na
httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
I think a large component of social media usage is the concept of tracking As McFedries explains specifically when it comes to a datasexual everything online is a numbers game Individuals in the digital realm obsess about how many likes their profile picture has received and how this number compares to their fellow Facebook users This same idea can be applied to Twitter Instagram or any other social media platform Itrsquos the idea that a single number defines your social status and level of popularity Someone with 50 profile picture likes is obviously so much cooler than someone with 15 right In reality we all know that the number of likes we receive of the number of Facebook friends we have doesnrsquot actually reflect our social standing in the world It does however alter the way others perceive us
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Mysliacutem že velkaacute součaacutest využitiacute sociaacutelniacutech meacutediiacute je koncept sledovaacuteniacute Jak McFedries vysvětluje zvlaacuteště když přijde na datasexuaacutely vše on-line je hra čiacutesel Jednotlivci v digitaacutelniacute fascinaci sniacute o tom kolik maacute raacuted maacute jejich profilovyacute obraacutezek lajků a způsobu jakyacutem toto čiacuteslo srovnaacutevats ostatniacutemi uživateli Facebooku Stejnyacute naacutepad může byacutet aplikovaacuten na Twitter Instagram nebo jineacute sociaacutelniacute mediaacutelniacute platformy Je to myšlenka že jedno čiacuteslo definuje vaše sociaacutelniacute postaveniacute a uacuteroveň popularity Někdo s 50 obraacutezkami v profilu je samozřejmě tolik atraktivnějšiacute než někdo s 15 že Ve skutečnosti všichni viacuteme že počet lajků od přaacutetel na Facebooku neniacute ve skutečnosti naše společenskeacute postaveniacute ve světě Nicmeacuteně měniacute to způsob jak naacutes ostatniacute vniacutemajiacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Děkuji za pozornost
PhDr Peter Jan Kosmaacutely PhD
V přiacutepadě nejasnostiacute mě kontaktujte na kosmalyvip-vscz
bull datasexualita ndash posedlost daty
Komunikačniacute (nelaacutetkovaacute) zaacutevislost nebo moacutedniacute kulturniacute trend
bull meacutedium = seacutemiotickyacute produkt uvaacutedějiacuteciacute do jineacuteho stavu vědomiacutereality
bull meacutedium způsobuje extenzi schopnosti ale pak i amputaci
bull (digitalizace informaciacute ndash bryacutele ndash Hubblův teleskop - dron ztratiacuteme schopnost čiacutest a rozlišovat znaky)
bull človek robot ndash kyborg transhumanizmus a technokracie
bull kultivace přiacutejemce v mediaacutelniacute realitě a poruchy přiacutejmu
Šablona pro předsevzetiacute 2014 - DOWNLOAD
Chcete taky ziacuteskat životniacute data a vědět jak si na tom stojiacutete
Staacutehněte si šablonu kterou jsem vytvořil pro rok 2014 včetně vysvětlivek a prvniacuteho předvypněneacuteho měsiacutece Během pěti minut nahradiacutete meacute ciacutele za sveacute a můžete začiacutet svůj prvniacute datasexuaacutelniacute rok
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoJsou totaacutelně k ničemu Že je lidi nedodržiacute většinou vědiacute už v
momentě kdy si je uklaacutedajiacute Ještě horšiacute ale je že i kdyby je dodržet
chtěli na konci roku nedokaacutežiacute vyhodnotit jestli uspěli Proto jsem na
novoročniacute predsevzetiacute šel loni jinak S daty a Excelem Diacuteky tomu
viacutem že jedno se mi podařilo splnit na 88 ldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoDiacuteky datům jsem si nicmeacuteně v posledniacute čtvrtině roku uvědomil jak
na tom jsem a naordinoval si každyacute viacutekend alespoň jeden volnyacute den
Což lze pěkně vidět na vizualizaci Stejně jako to že jsem loni měl
dvě obdobiacute kdy jsem jel měsiacutec v kuseldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoTrue datasexuals however will not stop at just collecting and recording bits of data from the Web They are obsessively driven to use a proliferating number of mobile devices and apps to make data-grooming a reality
-
Opravdoviacute datasexualoveacute se nezastaviacute u sbiacuteraacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute bitů dat z webu Jsou posedle pohaacuteněny použiacutevat celou řadu množiacuteciacutech se mobilniacutech zařiacutezeniacute a aplikaciacute aby se jejich peacuteče o uacutedaje stala realitouldquo
Basulto Dominic Meet the Urban Datasexual
In bigthinkcom 16 4 2012 Dostupneacute elektronicky na
httpbigthinkcomendless-innovationmeet-the-urban-datasexual
social media analyst Dominic Basulto describes datasexuals as individuals who ldquoare relentlessly digital They obsessively record everything about their personal lives and they think data is sexyhellipTheir livesmdashfrom a data perspective at leastmdashare perfectly groomedrdquo
Sociaacutelniacute meacutedia analytik Dominic Basulto popisuje datasexuaacutely jako jednotlivce kteřiacute bdquojsou neuacutenavně digitaacutelniacute Posedle zaznamenaacutevajiacute vše o osobniacutem životě a mysliacute si že data jsou sexy Jejich životy jsou přinejmenšiacutem z hlediska dat perfektně upraveneacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies
6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na
httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
I think a large component of social media usage is the concept of tracking As McFedries explains specifically when it comes to a datasexual everything online is a numbers game Individuals in the digital realm obsess about how many likes their profile picture has received and how this number compares to their fellow Facebook users This same idea can be applied to Twitter Instagram or any other social media platform Itrsquos the idea that a single number defines your social status and level of popularity Someone with 50 profile picture likes is obviously so much cooler than someone with 15 right In reality we all know that the number of likes we receive of the number of Facebook friends we have doesnrsquot actually reflect our social standing in the world It does however alter the way others perceive us
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Mysliacutem že velkaacute součaacutest využitiacute sociaacutelniacutech meacutediiacute je koncept sledovaacuteniacute Jak McFedries vysvětluje zvlaacuteště když přijde na datasexuaacutely vše on-line je hra čiacutesel Jednotlivci v digitaacutelniacute fascinaci sniacute o tom kolik maacute raacuted maacute jejich profilovyacute obraacutezek lajků a způsobu jakyacutem toto čiacuteslo srovnaacutevats ostatniacutemi uživateli Facebooku Stejnyacute naacutepad může byacutet aplikovaacuten na Twitter Instagram nebo jineacute sociaacutelniacute mediaacutelniacute platformy Je to myšlenka že jedno čiacuteslo definuje vaše sociaacutelniacute postaveniacute a uacuteroveň popularity Někdo s 50 obraacutezkami v profilu je samozřejmě tolik atraktivnějšiacute než někdo s 15 že Ve skutečnosti všichni viacuteme že počet lajků od přaacutetel na Facebooku neniacute ve skutečnosti naše společenskeacute postaveniacute ve světě Nicmeacuteně měniacute to způsob jak naacutes ostatniacute vniacutemajiacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Děkuji za pozornost
PhDr Peter Jan Kosmaacutely PhD
V přiacutepadě nejasnostiacute mě kontaktujte na kosmalyvip-vscz
Šablona pro předsevzetiacute 2014 - DOWNLOAD
Chcete taky ziacuteskat životniacute data a vědět jak si na tom stojiacutete
Staacutehněte si šablonu kterou jsem vytvořil pro rok 2014 včetně vysvětlivek a prvniacuteho předvypněneacuteho měsiacutece Během pěti minut nahradiacutete meacute ciacutele za sveacute a můžete začiacutet svůj prvniacute datasexuaacutelniacute rok
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoJsou totaacutelně k ničemu Že je lidi nedodržiacute většinou vědiacute už v
momentě kdy si je uklaacutedajiacute Ještě horšiacute ale je že i kdyby je dodržet
chtěli na konci roku nedokaacutežiacute vyhodnotit jestli uspěli Proto jsem na
novoročniacute predsevzetiacute šel loni jinak S daty a Excelem Diacuteky tomu
viacutem že jedno se mi podařilo splnit na 88 ldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoDiacuteky datům jsem si nicmeacuteně v posledniacute čtvrtině roku uvědomil jak
na tom jsem a naordinoval si každyacute viacutekend alespoň jeden volnyacute den
Což lze pěkně vidět na vizualizaci Stejně jako to že jsem loni měl
dvě obdobiacute kdy jsem jel měsiacutec v kuseldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoTrue datasexuals however will not stop at just collecting and recording bits of data from the Web They are obsessively driven to use a proliferating number of mobile devices and apps to make data-grooming a reality
-
Opravdoviacute datasexualoveacute se nezastaviacute u sbiacuteraacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute bitů dat z webu Jsou posedle pohaacuteněny použiacutevat celou řadu množiacuteciacutech se mobilniacutech zařiacutezeniacute a aplikaciacute aby se jejich peacuteče o uacutedaje stala realitouldquo
Basulto Dominic Meet the Urban Datasexual
In bigthinkcom 16 4 2012 Dostupneacute elektronicky na
httpbigthinkcomendless-innovationmeet-the-urban-datasexual
social media analyst Dominic Basulto describes datasexuals as individuals who ldquoare relentlessly digital They obsessively record everything about their personal lives and they think data is sexyhellipTheir livesmdashfrom a data perspective at leastmdashare perfectly groomedrdquo
Sociaacutelniacute meacutedia analytik Dominic Basulto popisuje datasexuaacutely jako jednotlivce kteřiacute bdquojsou neuacutenavně digitaacutelniacute Posedle zaznamenaacutevajiacute vše o osobniacutem životě a mysliacute si že data jsou sexy Jejich životy jsou přinejmenšiacutem z hlediska dat perfektně upraveneacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies
6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na
httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
I think a large component of social media usage is the concept of tracking As McFedries explains specifically when it comes to a datasexual everything online is a numbers game Individuals in the digital realm obsess about how many likes their profile picture has received and how this number compares to their fellow Facebook users This same idea can be applied to Twitter Instagram or any other social media platform Itrsquos the idea that a single number defines your social status and level of popularity Someone with 50 profile picture likes is obviously so much cooler than someone with 15 right In reality we all know that the number of likes we receive of the number of Facebook friends we have doesnrsquot actually reflect our social standing in the world It does however alter the way others perceive us
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Mysliacutem že velkaacute součaacutest využitiacute sociaacutelniacutech meacutediiacute je koncept sledovaacuteniacute Jak McFedries vysvětluje zvlaacuteště když přijde na datasexuaacutely vše on-line je hra čiacutesel Jednotlivci v digitaacutelniacute fascinaci sniacute o tom kolik maacute raacuted maacute jejich profilovyacute obraacutezek lajků a způsobu jakyacutem toto čiacuteslo srovnaacutevats ostatniacutemi uživateli Facebooku Stejnyacute naacutepad může byacutet aplikovaacuten na Twitter Instagram nebo jineacute sociaacutelniacute mediaacutelniacute platformy Je to myšlenka že jedno čiacuteslo definuje vaše sociaacutelniacute postaveniacute a uacuteroveň popularity Někdo s 50 obraacutezkami v profilu je samozřejmě tolik atraktivnějšiacute než někdo s 15 že Ve skutečnosti všichni viacuteme že počet lajků od přaacutetel na Facebooku neniacute ve skutečnosti naše společenskeacute postaveniacute ve světě Nicmeacuteně měniacute to způsob jak naacutes ostatniacute vniacutemajiacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Děkuji za pozornost
PhDr Peter Jan Kosmaacutely PhD
V přiacutepadě nejasnostiacute mě kontaktujte na kosmalyvip-vscz
bdquoJsou totaacutelně k ničemu Že je lidi nedodržiacute většinou vědiacute už v
momentě kdy si je uklaacutedajiacute Ještě horšiacute ale je že i kdyby je dodržet
chtěli na konci roku nedokaacutežiacute vyhodnotit jestli uspěli Proto jsem na
novoročniacute predsevzetiacute šel loni jinak S daty a Excelem Diacuteky tomu
viacutem že jedno se mi podařilo splnit na 88 ldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoDiacuteky datům jsem si nicmeacuteně v posledniacute čtvrtině roku uvědomil jak
na tom jsem a naordinoval si každyacute viacutekend alespoň jeden volnyacute den
Což lze pěkně vidět na vizualizaci Stejně jako to že jsem loni měl
dvě obdobiacute kdy jsem jel měsiacutec v kuseldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoTrue datasexuals however will not stop at just collecting and recording bits of data from the Web They are obsessively driven to use a proliferating number of mobile devices and apps to make data-grooming a reality
-
Opravdoviacute datasexualoveacute se nezastaviacute u sbiacuteraacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute bitů dat z webu Jsou posedle pohaacuteněny použiacutevat celou řadu množiacuteciacutech se mobilniacutech zařiacutezeniacute a aplikaciacute aby se jejich peacuteče o uacutedaje stala realitouldquo
Basulto Dominic Meet the Urban Datasexual
In bigthinkcom 16 4 2012 Dostupneacute elektronicky na
httpbigthinkcomendless-innovationmeet-the-urban-datasexual
social media analyst Dominic Basulto describes datasexuals as individuals who ldquoare relentlessly digital They obsessively record everything about their personal lives and they think data is sexyhellipTheir livesmdashfrom a data perspective at leastmdashare perfectly groomedrdquo
Sociaacutelniacute meacutedia analytik Dominic Basulto popisuje datasexuaacutely jako jednotlivce kteřiacute bdquojsou neuacutenavně digitaacutelniacute Posedle zaznamenaacutevajiacute vše o osobniacutem životě a mysliacute si že data jsou sexy Jejich životy jsou přinejmenšiacutem z hlediska dat perfektně upraveneacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies
6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na
httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
I think a large component of social media usage is the concept of tracking As McFedries explains specifically when it comes to a datasexual everything online is a numbers game Individuals in the digital realm obsess about how many likes their profile picture has received and how this number compares to their fellow Facebook users This same idea can be applied to Twitter Instagram or any other social media platform Itrsquos the idea that a single number defines your social status and level of popularity Someone with 50 profile picture likes is obviously so much cooler than someone with 15 right In reality we all know that the number of likes we receive of the number of Facebook friends we have doesnrsquot actually reflect our social standing in the world It does however alter the way others perceive us
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Mysliacutem že velkaacute součaacutest využitiacute sociaacutelniacutech meacutediiacute je koncept sledovaacuteniacute Jak McFedries vysvětluje zvlaacuteště když přijde na datasexuaacutely vše on-line je hra čiacutesel Jednotlivci v digitaacutelniacute fascinaci sniacute o tom kolik maacute raacuted maacute jejich profilovyacute obraacutezek lajků a způsobu jakyacutem toto čiacuteslo srovnaacutevats ostatniacutemi uživateli Facebooku Stejnyacute naacutepad může byacutet aplikovaacuten na Twitter Instagram nebo jineacute sociaacutelniacute mediaacutelniacute platformy Je to myšlenka že jedno čiacuteslo definuje vaše sociaacutelniacute postaveniacute a uacuteroveň popularity Někdo s 50 obraacutezkami v profilu je samozřejmě tolik atraktivnějšiacute než někdo s 15 že Ve skutečnosti všichni viacuteme že počet lajků od přaacutetel na Facebooku neniacute ve skutečnosti naše společenskeacute postaveniacute ve světě Nicmeacuteně měniacute to způsob jak naacutes ostatniacute vniacutemajiacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Děkuji za pozornost
PhDr Peter Jan Kosmaacutely PhD
V přiacutepadě nejasnostiacute mě kontaktujte na kosmalyvip-vscz
bdquoDiacuteky datům jsem si nicmeacuteně v posledniacute čtvrtině roku uvědomil jak
na tom jsem a naordinoval si každyacute viacutekend alespoň jeden volnyacute den
Což lze pěkně vidět na vizualizaci Stejně jako to že jsem loni měl
dvě obdobiacute kdy jsem jel měsiacutec v kuseldquo
Šiacutema Pavel Datasexuaacutelniacute přiacutestup k předsevzetiacutem mi loni přinesl ovoce Staacutehněte si šablonu pro svůj vlastniacute plaacuten roku 2014 In PavelSimacz 5 1 2014 Dostupneacute elektronicky na
httpwwwpavelsimaczblogcategory=datasexuality
bdquoTrue datasexuals however will not stop at just collecting and recording bits of data from the Web They are obsessively driven to use a proliferating number of mobile devices and apps to make data-grooming a reality
-
Opravdoviacute datasexualoveacute se nezastaviacute u sbiacuteraacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute bitů dat z webu Jsou posedle pohaacuteněny použiacutevat celou řadu množiacuteciacutech se mobilniacutech zařiacutezeniacute a aplikaciacute aby se jejich peacuteče o uacutedaje stala realitouldquo
Basulto Dominic Meet the Urban Datasexual
In bigthinkcom 16 4 2012 Dostupneacute elektronicky na
httpbigthinkcomendless-innovationmeet-the-urban-datasexual
social media analyst Dominic Basulto describes datasexuals as individuals who ldquoare relentlessly digital They obsessively record everything about their personal lives and they think data is sexyhellipTheir livesmdashfrom a data perspective at leastmdashare perfectly groomedrdquo
Sociaacutelniacute meacutedia analytik Dominic Basulto popisuje datasexuaacutely jako jednotlivce kteřiacute bdquojsou neuacutenavně digitaacutelniacute Posedle zaznamenaacutevajiacute vše o osobniacutem životě a mysliacute si že data jsou sexy Jejich životy jsou přinejmenšiacutem z hlediska dat perfektně upraveneacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies
6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na
httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
I think a large component of social media usage is the concept of tracking As McFedries explains specifically when it comes to a datasexual everything online is a numbers game Individuals in the digital realm obsess about how many likes their profile picture has received and how this number compares to their fellow Facebook users This same idea can be applied to Twitter Instagram or any other social media platform Itrsquos the idea that a single number defines your social status and level of popularity Someone with 50 profile picture likes is obviously so much cooler than someone with 15 right In reality we all know that the number of likes we receive of the number of Facebook friends we have doesnrsquot actually reflect our social standing in the world It does however alter the way others perceive us
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Mysliacutem že velkaacute součaacutest využitiacute sociaacutelniacutech meacutediiacute je koncept sledovaacuteniacute Jak McFedries vysvětluje zvlaacuteště když přijde na datasexuaacutely vše on-line je hra čiacutesel Jednotlivci v digitaacutelniacute fascinaci sniacute o tom kolik maacute raacuted maacute jejich profilovyacute obraacutezek lajků a způsobu jakyacutem toto čiacuteslo srovnaacutevats ostatniacutemi uživateli Facebooku Stejnyacute naacutepad může byacutet aplikovaacuten na Twitter Instagram nebo jineacute sociaacutelniacute mediaacutelniacute platformy Je to myšlenka že jedno čiacuteslo definuje vaše sociaacutelniacute postaveniacute a uacuteroveň popularity Někdo s 50 obraacutezkami v profilu je samozřejmě tolik atraktivnějšiacute než někdo s 15 že Ve skutečnosti všichni viacuteme že počet lajků od přaacutetel na Facebooku neniacute ve skutečnosti naše společenskeacute postaveniacute ve světě Nicmeacuteně měniacute to způsob jak naacutes ostatniacute vniacutemajiacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Děkuji za pozornost
PhDr Peter Jan Kosmaacutely PhD
V přiacutepadě nejasnostiacute mě kontaktujte na kosmalyvip-vscz
bdquoTrue datasexuals however will not stop at just collecting and recording bits of data from the Web They are obsessively driven to use a proliferating number of mobile devices and apps to make data-grooming a reality
-
Opravdoviacute datasexualoveacute se nezastaviacute u sbiacuteraacuteniacute a zaznamenaacutevaacuteniacute bitů dat z webu Jsou posedle pohaacuteněny použiacutevat celou řadu množiacuteciacutech se mobilniacutech zařiacutezeniacute a aplikaciacute aby se jejich peacuteče o uacutedaje stala realitouldquo
Basulto Dominic Meet the Urban Datasexual
In bigthinkcom 16 4 2012 Dostupneacute elektronicky na
httpbigthinkcomendless-innovationmeet-the-urban-datasexual
social media analyst Dominic Basulto describes datasexuals as individuals who ldquoare relentlessly digital They obsessively record everything about their personal lives and they think data is sexyhellipTheir livesmdashfrom a data perspective at leastmdashare perfectly groomedrdquo
Sociaacutelniacute meacutedia analytik Dominic Basulto popisuje datasexuaacutely jako jednotlivce kteřiacute bdquojsou neuacutenavně digitaacutelniacute Posedle zaznamenaacutevajiacute vše o osobniacutem životě a mysliacute si že data jsou sexy Jejich životy jsou přinejmenšiacutem z hlediska dat perfektně upraveneacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies
6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na
httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
I think a large component of social media usage is the concept of tracking As McFedries explains specifically when it comes to a datasexual everything online is a numbers game Individuals in the digital realm obsess about how many likes their profile picture has received and how this number compares to their fellow Facebook users This same idea can be applied to Twitter Instagram or any other social media platform Itrsquos the idea that a single number defines your social status and level of popularity Someone with 50 profile picture likes is obviously so much cooler than someone with 15 right In reality we all know that the number of likes we receive of the number of Facebook friends we have doesnrsquot actually reflect our social standing in the world It does however alter the way others perceive us
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Mysliacutem že velkaacute součaacutest využitiacute sociaacutelniacutech meacutediiacute je koncept sledovaacuteniacute Jak McFedries vysvětluje zvlaacuteště když přijde na datasexuaacutely vše on-line je hra čiacutesel Jednotlivci v digitaacutelniacute fascinaci sniacute o tom kolik maacute raacuted maacute jejich profilovyacute obraacutezek lajků a způsobu jakyacutem toto čiacuteslo srovnaacutevats ostatniacutemi uživateli Facebooku Stejnyacute naacutepad může byacutet aplikovaacuten na Twitter Instagram nebo jineacute sociaacutelniacute mediaacutelniacute platformy Je to myšlenka že jedno čiacuteslo definuje vaše sociaacutelniacute postaveniacute a uacuteroveň popularity Někdo s 50 obraacutezkami v profilu je samozřejmě tolik atraktivnějšiacute než někdo s 15 že Ve skutečnosti všichni viacuteme že počet lajků od přaacutetel na Facebooku neniacute ve skutečnosti naše společenskeacute postaveniacute ve světě Nicmeacuteně měniacute to způsob jak naacutes ostatniacute vniacutemajiacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Děkuji za pozornost
PhDr Peter Jan Kosmaacutely PhD
V přiacutepadě nejasnostiacute mě kontaktujte na kosmalyvip-vscz
social media analyst Dominic Basulto describes datasexuals as individuals who ldquoare relentlessly digital They obsessively record everything about their personal lives and they think data is sexyhellipTheir livesmdashfrom a data perspective at leastmdashare perfectly groomedrdquo
Sociaacutelniacute meacutedia analytik Dominic Basulto popisuje datasexuaacutely jako jednotlivce kteřiacute bdquojsou neuacutenavně digitaacutelniacute Posedle zaznamenaacutevajiacute vše o osobniacutem životě a mysliacute si že data jsou sexy Jejich životy jsou přinejmenšiacutem z hlediska dat perfektně upraveneacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies
6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na
httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
I think a large component of social media usage is the concept of tracking As McFedries explains specifically when it comes to a datasexual everything online is a numbers game Individuals in the digital realm obsess about how many likes their profile picture has received and how this number compares to their fellow Facebook users This same idea can be applied to Twitter Instagram or any other social media platform Itrsquos the idea that a single number defines your social status and level of popularity Someone with 50 profile picture likes is obviously so much cooler than someone with 15 right In reality we all know that the number of likes we receive of the number of Facebook friends we have doesnrsquot actually reflect our social standing in the world It does however alter the way others perceive us
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Mysliacutem že velkaacute součaacutest využitiacute sociaacutelniacutech meacutediiacute je koncept sledovaacuteniacute Jak McFedries vysvětluje zvlaacuteště když přijde na datasexuaacutely vše on-line je hra čiacutesel Jednotlivci v digitaacutelniacute fascinaci sniacute o tom kolik maacute raacuted maacute jejich profilovyacute obraacutezek lajků a způsobu jakyacutem toto čiacuteslo srovnaacutevats ostatniacutemi uživateli Facebooku Stejnyacute naacutepad může byacutet aplikovaacuten na Twitter Instagram nebo jineacute sociaacutelniacute mediaacutelniacute platformy Je to myšlenka že jedno čiacuteslo definuje vaše sociaacutelniacute postaveniacute a uacuteroveň popularity Někdo s 50 obraacutezkami v profilu je samozřejmě tolik atraktivnějšiacute než někdo s 15 že Ve skutečnosti všichni viacuteme že počet lajků od přaacutetel na Facebooku neniacute ve skutečnosti naše společenskeacute postaveniacute ve světě Nicmeacuteně měniacute to způsob jak naacutes ostatniacute vniacutemajiacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Děkuji za pozornost
PhDr Peter Jan Kosmaacutely PhD
V přiacutepadě nejasnostiacute mě kontaktujte na kosmalyvip-vscz
I think a large component of social media usage is the concept of tracking As McFedries explains specifically when it comes to a datasexual everything online is a numbers game Individuals in the digital realm obsess about how many likes their profile picture has received and how this number compares to their fellow Facebook users This same idea can be applied to Twitter Instagram or any other social media platform Itrsquos the idea that a single number defines your social status and level of popularity Someone with 50 profile picture likes is obviously so much cooler than someone with 15 right In reality we all know that the number of likes we receive of the number of Facebook friends we have doesnrsquot actually reflect our social standing in the world It does however alter the way others perceive us
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Mysliacutem že velkaacute součaacutest využitiacute sociaacutelniacutech meacutediiacute je koncept sledovaacuteniacute Jak McFedries vysvětluje zvlaacuteště když přijde na datasexuaacutely vše on-line je hra čiacutesel Jednotlivci v digitaacutelniacute fascinaci sniacute o tom kolik maacute raacuted maacute jejich profilovyacute obraacutezek lajků a způsobu jakyacutem toto čiacuteslo srovnaacutevats ostatniacutemi uživateli Facebooku Stejnyacute naacutepad může byacutet aplikovaacuten na Twitter Instagram nebo jineacute sociaacutelniacute mediaacutelniacute platformy Je to myšlenka že jedno čiacuteslo definuje vaše sociaacutelniacute postaveniacute a uacuteroveň popularity Někdo s 50 obraacutezkami v profilu je samozřejmě tolik atraktivnějšiacute než někdo s 15 že Ve skutečnosti všichni viacuteme že počet lajků od přaacutetel na Facebooku neniacute ve skutečnosti naše společenskeacute postaveniacute ve světě Nicmeacuteně měniacute to způsob jak naacutes ostatniacute vniacutemajiacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Děkuji za pozornost
PhDr Peter Jan Kosmaacutely PhD
V přiacutepadě nejasnostiacute mě kontaktujte na kosmalyvip-vscz
Mysliacutem že velkaacute součaacutest využitiacute sociaacutelniacutech meacutediiacute je koncept sledovaacuteniacute Jak McFedries vysvětluje zvlaacuteště když přijde na datasexuaacutely vše on-line je hra čiacutesel Jednotlivci v digitaacutelniacute fascinaci sniacute o tom kolik maacute raacuted maacute jejich profilovyacute obraacutezek lajků a způsobu jakyacutem toto čiacuteslo srovnaacutevats ostatniacutemi uživateli Facebooku Stejnyacute naacutepad může byacutet aplikovaacuten na Twitter Instagram nebo jineacute sociaacutelniacute mediaacutelniacute platformy Je to myšlenka že jedno čiacuteslo definuje vaše sociaacutelniacute postaveniacute a uacuteroveň popularity Někdo s 50 obraacutezkami v profilu je samozřejmě tolik atraktivnějšiacute než někdo s 15 že Ve skutečnosti všichni viacuteme že počet lajků od přaacutetel na Facebooku neniacute ve skutečnosti naše společenskeacute postaveniacute ve světě Nicmeacuteně měniacute to způsob jak naacutes ostatniacute vniacutemajiacute
sdaniari Are We All Datasexuals In Culture amp Social Media Technologies 6 10 2013 Dostupneacute elektronicky na httpcsmt13wordpresscom20131006are-we-all-datasexuals
Děkuji za pozornost
PhDr Peter Jan Kosmaacutely PhD
V přiacutepadě nejasnostiacute mě kontaktujte na kosmalyvip-vscz
Děkuji za pozornost
PhDr Peter Jan Kosmaacutely PhD
V přiacutepadě nejasnostiacute mě kontaktujte na kosmalyvip-vscz