Upload
oksana
View
35
Download
3
Embed Size (px)
DESCRIPTION
Výzkum institucí Evropské unie Teorie a metody. Instituce EU. Co to je instituce?. A) orgány nějakého subjektu definovány svými pravomocemi mají reálný obsah (budovy, zaměstnance…) B) pravidla omezující politické subjekty jedná se o sociální struktury, normy daleko širší vymezení než A. - PowerPoint PPT Presentation
Citation preview
Výzkum institucí Evropské unie
Teorie a metody
Instituce EU
Co to je instituce?
A) orgány nějakého subjektu– definovány svými pravomocemi– mají reálný obsah (budovy,
zaměstnance…) B) pravidla omezující politické subjekty
– jedná se o sociální struktury, normy – daleko širší vymezení než A
K čemu jsou instituce?
základní rovnice politiky:
instituce + zájmy = výstupy
když se změní jedna věc, změní se výsledek
bez fungujících institucí není možné realizovat žádné cíle
Historie výzkumu institucí
důležitost zaznamenána již na konci 19. století– Max Weber a další
jak se zkoumalo?– 1. fáze: státověda
• zkoumáme formální pravidla• struktura vlády a zákonodárství
– 2. fáze: behavioralistická revoluce (ale také marxismus atd.)• po 2. sv. válce, hlavně USA• analýza skutečného chování aktérů• instituce nemají větší význam (jsou jen odrazem momentálních
potřeb)
– 3. fáze: nový institucionalismus• znovu obrat zájmu k institucím• heslo „Na institucích záleží“ (Institutions matter)• různé teoretické přístupy (viz dále)
Proč zkoumat instituce EU? Unie jedno z nejvíce institucionalizovaných prostředí
na světě konkrétní důvody proč se zajímat:
– instituce zodpovědné za širokou škálu rozhodnutí• dotýkají se všech občanů• konkrétní záležitosti
– prostředky vynucení vzájemných závazků mezi státy• ale autonomie a nezávislost na státech
– realizace vlastních priorit• mají k tomu pravomoci• narušován mocenský monopol národních institucí
– slabé znalosti občanů• problematika odpovědnosti
– propojení i vně Unie s mezinárodním prostředím
Přístup k výzkumu- racionalismus
východisko: „Pokud před sebou mají lidé několik možností postupu, obvykle si vybírají tu z nich, u které věří v nejlepší výsledek.“
aktéři nezávislí na sociální struktuře cílem maximalizace užitku
– vypočítávám si náklady a zisky– neměnnost zájmů (jsou dány exogenně)
chování dle logiky následků užší chápání institucí
– hlavně formální pravidla (ústavní)
Přístup k výzkumu- konstruktivismus
chování subjektu je ovlivněno prostředím– prostředí je odrazem konstrukce reality
zájmy nejsou neměnné (jsou endogenní)– mění se v průběhu času a vnějších podmínek– proces socializace (přizpůsobení se okolí, učení
se)
chování dle logiky vhodnosti široké chápání institucí
– vše, co má význam, nejen formální záležitosti
Teorie racionální volby
pevně svázaná s racionalismem instituce by měly být jakoby nestabilní, ale nejsou
– strukturálně vnucená rovnováha– pravidla rozhodovacího procesu
• kdo má právo veta, jaké jsou většiny, kdo může navrhovat
využívání teorií her– vychází z ekonomie– kooperativní hry
• vliv na výstup má pouze rozhodovací pravidlo• každá volba je stejně možná• ústavní úroveň, není moc reálné
– nekooperativní hry• vše má svůj význam- sekvence kroků, restrikce volby, míra
informovanosti• trochu lépe odpovídá reálné skutečnosti
Teorie racionální volby- legislativa
fungování Evropského parlamentu– jak se chovají poslanci?, podle čeho
hlasují?– mnohonárodnostní prostředí, ale:
• nejednají podle své národnosti, ale podle politického přesvědčení
• dimenze více/méně integrace, pravice/levice
– role výborů a jejich vlivu na podobu výsledku (navrhovatelé agendy)
Chování při hlasování v EP (osy pravo-levo a méně/více integrace)
Teorie racionální volby- legislativa poměry sil v Radě
– používáno pro hlasování kvalifikovanou většinou (rozdělení hlasů)
– přístup kooperativních her– měří se, jakou kdo má „sílu“ (možnost ovlivnit výsledek ve svůj
prospěch)– jakoby jednoduché
• poměr počtu hlasů pro daný stát dělený celkovým počtem (váha)• jenže:
Počet hlasů Váha Síla (abs, Penrose)
Síla (rel, Banzhaf)
USA 45 0,45 0,5 0,33
ČR 10 0,1 0,5 0,33
Německo 45 0,45 0,5 0.33
Teorie racionální volby- legislativa
hlasovací indexy– jak často je aktér rozhodující (pivotní)– vychází přímo z hlasovacího pravidla– spočítají se všechny možnosti rozdělení hlasů
• z toho se vyberou úspěšné koalice• kdo je tvoří a kdo je častěji v té vítězné
– neříká nic o reálném úspěchu subjektu• všechny rozdělení jsou stejně pravděpodobné
(házení si mincí)• ale dá se hodnotit spravedlivost• dlouhodobá situace
– také možnost výpočtu efektivity systému
Vzorec pro výpočet Penroseova indexu
Vzorec pro výpočet Banzhafova indexu
Efektivita systému hlasování QMV v EU
0
5
1 0
1 5
2 0
2 5
3 0
3 5
4 0
E U 6 E U 9 E U 1 0 E U 1 2 E U 1 5 E U 2 7( N i c e )
E U 2 7( K o n v e n t )
E U 2 7( 5 0 : 5 0 )
E U 2 7 ( L i s . )
Teorie racionální volby- legislativa vztahy v Radě
– kdo s kým hlasuje a jaké se tvoří koalice– rozdílné návrhy (sever/jih, podpora integraci,
bohaté/chudé atd.)
Teorie racionální volby- legislativa vztahy mezi Radou a Parlamentem (spolu s
Komisí)– kdo má jaký vliv v jednotlivých procedurách
• procedura spolupráce• procedura spolurozhodování
– přístup zpětné indukce (teorie her)– přístup prostorových modelů
• dvourozměrný prostor• subjekty mají zájmy (ideální body), kdo navrhuje, kdo
může vetovat• podle toho volí svůj postoj (reálné body)
– také často kritizováno• umělost, zbytečná složitost
Příklad zpětné indukce (procedura spolurozhodování
Příklad užití prostorových modelů (rozhodování v Radě a návrh Komise)
Příklad užití prostorových modelů (Rada-EP-Kom)
Příklad užití východisek nekooperativních her
Teorie racionální volby- exekutiva
teorie delegace (principál/agent)– proč členské země jsou ochotny přenést své pravomoci
na nadnárodní instituce?– východisko transakčních nákladů
• snižování nákladů na realizaci politiky
• kontrola neúplných smluv
• ne třeba že chtějí využít odbornost Komise
– co když se agenti odchýlí od přání principálů• nikdo neodhadne vše dopředu
• odvisí i od oblasti, zájmů, informací
– příklad komitologie• jde o kontrolu Komise ze strany členských států nebo
místo k diskuzi?
Historický institucionalismus
racionální východiska ale oproti RV zdůraznění časového rozměru
– instituce mají lepivý charakter– integrace je proces, nezamýšlené následky
koncept zapouzdření (lock-in), následování cesty (path dependence)– tvoříme instituce v čase T, aby naplnily naše cíle– ale podmínky se časem změní, zatímco instituce mohou
přetrvat (autonomie, nejistota, vysoké náklady)– v čase T+1 máme jinou situaci, ale stejné instituce
metafora stromu– rosteme nahoru, většinou také následujeme onen růst
Historický institucionalismus
termín „společná rozhodovací past“ například společná zemědělská politika
– pravidla:• mezivládní přístup• jednomyslné rozhodování• pokud není dohoda, tak pokračuje současný stav
(zachování statu quo)
– od 80. let jasné, že CAP je průšvihem, ale není cesta, jak to radikálně změnit
– zapouzdření politiky
Historický institucionalismus
proč k tomu může docházet?– „prodávání budoucnosti“
• kvůli volbách chtějí politici zisk hned, jsou ochotni vzdát se národní kontroly do budoucna
– nezamýšlené důsledky některých kroků– vlády se mění, ty nové mají jiné priority, ale
zdědí předchozí výsledky jednání (a často jednomyslnost)
– tlak zdola (zájmové skupiny chtějí zachování)
Sociologický institucionalismus
proces socializace– „proces, v němž sociální interakce přiměje
nováčky přijmout očekávané způsoby myšlení, cítění a chování“
– poevropšťování zástupců členských států• nakonec obhajují zájmy evropské před národními
– chováme se tak, jak je od nás očekáváno– strategie přesvědčování
• největší vliv má ten, kdo argumentačně přesvědčí ostatní subjekty
– nutné dodržovat společný referenční rámec
Sociologický institucionalismus
socializace zástupců v Coreperu– vzájemná interakce– vznik mentality klubu (esprit de corps)– stávám se více odpovědný ke skupině než ke
své vládě– kam až to může vést
• Ständiger Vertreter / Ständiger Verräter
Konkurence a doplňování teorií
příklad (ne)hlasování v Radě (kultura konsenzu)– RV: logrolling, stín hlasování – HI: Lucemburský kompromis– SI: zvláštní prostředí Rady, právě vliv
Coreperu