Výzkumný záměr

MSM 143300004

Digitální knihovny

Dílčí zpráva za rok

2001

RNDr. Miroslav Bartošek, CSc.

Ústav výpočetní techniky MU Brno

1

Dílčí zpráva o řešení výzkumného záměru za rok 2001 Obsah

1. Úvod 2. Struktura výzkumného záměru 3. Plnění stanovených cílů a výsledky v roce 2001 4. Zabezpečení výzkumného záměru 5. Dosažené výsledky a jejich prezentace 6. Vyúčtování finančních prostředků za rok 2001

1. Úvod Výzkumný záměr „Digitální knihovny“ Ústavu výpočetní techniky Masarykovy univerzity v Brně byl formulován v roce 1998 jako sjednocující výzkumná aktivita ÚVT MU na pětileté období 1999 – 2003. Cílem výzkumného záměru bylo propojit tradičně silné odborné směry pěstované na ÚVT – mezi něž patří počítačové sítě, budování informačních systémů, systémová infrastruktura, automatizace knihoven, www a multimédia – v rámci jednotného zastřešení digitálních knihoven a poskytnout tak širokému spektru erudovaných odborníků ÚVT MU možnost zapojit se v širší míře do koordinované odborně výzkumné činnosti. 2. Struktura výzkumného záměru Výzkumný záměr ÚVT nemůže – a ani si neklade za cíl – postihnout celé spektrum problematiky v oblasti digitálních knihoven. Zaměřuje se na vybrané dílčí oblasti vycházející z odborných směrů rozvíjených dlouhodobě na ÚVT MU:

A) transformace klasických knihoven, koncepce a infrastruktura digitálních knihoven;

B) zpracování a zpřístupnění informací v heterogenních distribuovaných zdrojích;

C) bezpečnostní protokoly a mechanismy zpřístupnění a přenosu citlivých informací v prostředí veřejné počítačové sítě a vybrané aspekty zajištění kvality síťových služeb;

D) technologie pro sběr, zpracování, archivaci a přenos digitalizovaných medicínských obrazových informací.

Aktivity řešitelského týmu výzkumného záměru v uvedených oblastech se soustřeďují jak na teoretický výzkum, tak i na praktické ověřování poznatků při realizaci konkrétních aplikačních projektů. Předložená zpráva navazuje na loňskou zprávu dostupnou v elektronické podobě též na http://www.muni.cz/ics/research/VZ_zprava2000.html.

2

3. Plnění stanovených cílů a výsledky v roce 2001 Práce na řešení výzkumného záměru probíhaly v rámci čtyř hlavních oblastí zmíněných v předchozí části zprávy. Uveďme hlavní výsledky v každé z těchto oblastí za rok 2001. Oblast A) Transformace klasických knihoven, infrastruktura digitálních knihoven Práce v této oblasti se zaměřují na zkoumání vybraných problémů z oblasti metadat a efektivního přístupu k digitálním informačním zdrojům s cílem jednak jejich hlubšího poznání jednak vytváření obecných podmínek pro praktické využití DL-technologií. Hlavní činnosti rozvíjené v roce 2001 se týkaly mapování aktuálních výzkumných směrů v oblasti digitálních knihoven, využití standardu Dublin Core (a to zejména v kontextu projektů Webarchiv, Digitální knihovna fotografií, Scholnet), zapojení do evropského Network of Excellence on Digital Libraries, teoretické práce v oblasti vývoje indexových technik pro podobnostní hledání. A1. Obecný výzkum v oblasti DL V rámci průběžného sledovatelského výzkumu v oblasti digitálních knihoven byla stěžejním výsledkem roku 2001 publikace Digitální knihovny [Bartošek2001b], která přehledovým způsobem mapuje současné výzkumné aktivity v oblastech obecné architektury a infrastruktury, globálních identifikátorů, metadat, interoperability a globálního vyhledávání zdrojů. Výsledky práce byly prezentovány jako tutoriál na konferenci DATAKON 2001, jsou aplikovány ve výuce předmětu Digitální knihovny na Fakultě informatiky (pro posluchače počítačových věd – viz sylabus předmětu PV070) a na Filosofické fakultě MU (pro studenty knihovnictví). Práce bude v multimediálnější podobě také zařazena na CD-ROM připravovaný v projektu VISK “Projekt Informačního studia a knihovnictví v elektronických textech” (řešitel Richard Papík, ÚISK FF UK). A2. Metadata pro popis a vyhledávání informačních zdrojů a infrastruktura DL Záměry pro rok 2001: Pokračovat v prácích na dalším rozvoji standardu Dublin Core pro potřeby národního prostředí. V rámci projektu NK ČR vyvíjet, aplikovat a ověřovat lokalizované nástroje a jejich integrace do návrhu obecné komplexní infrastruktury pro popis, zpracování a uchování elektronických informačních zdrojů. Využít standard DC v návrhu systému Digitální knihovny fotografií MU. Výsledky: A2.1 WebArchiv

WebArchiv je výstupem dvouletého projektu Ministerstva kultury ČR „Registrace, ochrana a zpřístupňování domácích elektronických zdrojů v síti Internet“ (řešitelka Ludmila Celbová, NK ČR, CEP kód KZ00P02OLK005), na němž v oblasti výzkumu a aplikace DL-technologií spolupracovali členové řešitelského týmu tohoto výzkumného záměru. Aktuální podrobnější informace o výsledcích projektu a vyvinuté nástroje lze nalézt na http://webarchiv.nkp.cz.

3

Cílem projektu bylo připravit podmínky pro zpracování české národní bibliografie elektronických zdrojů, se zaměřením zejména na zdroje dálkově přístupné. S bibliografickým zpracováním souvisí i zajištění trvalého uchování domácích elektronických dokumentů, monografických i seriálových publikovaných v síti Internet a jejich zpřístupnění za podmínek respektujících autorské právo vydavatelů. Řešitelský tým výzkumného záměru pracoval především na vývoji jednotlivých komponent infrastruktury potřebné k praktické realizaci systému Webarchiv (viz [Žabička 2001a]). Jednalo se především o:

• aplikaci české verze standardu Dublin Core (viz loňská zpráva) • lokalizaci a zdokonalování nástrojů z projektu Nordic Metadata a Nordic Web Archiv

(Univerzita Helsinki) pro o tvorbu metadatových záznamů (Dublin Core Metadata Generator), o generování identifikátorů URN s využitím jednotného čísla národní

bibliografie pro elektronické dokumenty (URN Generator) o automatickou „sklizeň“ webových dokumentů (Nedlib Harvester)

• vlastní vývoj a implementaci některých doplňkových nástrojů o MD5 kalkulátor (pro výpočet kontrolního součtu objektů (dokumentů, URL) a

následně pro kontrolu autenticity elektronických dokumentů, jednoznačnou identifikaci digitálních objektů, apod.)

o Harvester Configurator (www-rozhraní pro konfiguraci a ovládání sběrače: nastavení základních parametrů, omezení a specifických okrajových podmínek pro automatizovanou sklizeň)

S využitím připravených nástrojů byla na podzim 2001 realizována první testovací sklizeň českého webu pro projekt WebArchiv. I když šlo zatím o sklizeň omezenou (hloubka zanoření 25, nebyly sklízeny soubory na ftp-serverech ani dynamicky generované stránky s parametry) a po stažení 129 GB dat byla sklizeň přerušena, aby bylo možné realizovat další úpravy a vyladění sběrače, byly získány první cenné zkušenosti a poznatky jak o sběrači a organizaci sklizně samotné, tak také o struktuře dokumentů na českém webu a potřebných predikcích složení budoucí archivní databáze. Úpravy sběrače navržené či přímo realizované řešiteli jsou předávány na Helsinskou universitu k zapracování do jeho oficiální aktuální verze. Podrobnější informace byly publikovány jako součást závěrečné zprávy projektu NK ČR; připravujeme samostatnou publikaci o infrastruktuře WebArchivu a našich dosavadních výsledcích a zkušenostech.

Práce na vývoji infrastruktury WebArchivu, sklizeň českého webu a výzkum nástrojů pro efektivní prohledávání archivní databáze budou pokračovat v příštím roce bez ohledu na ukončení mateřského projektu NK ČR. A2.2 Digitální knihovna fotografií MU

V roce 2001 byly zahájeny výzkumné a vývojové práce na projektu Digitální knihovny fotografií MU v prostředí www. Cílem je navrhnout a připravit infrastrukturu, technologie a metodiku pro digitalizaci obrazového materiálu v univerzitním prostředí a pro zpřístupnění digitálního obsahu tak, aby všechny tyto komponenty byly snadno použitelné pro tvorbu digitálních sbírek na MU. Na základě analýzy zahraničních zkušeností (zejména projektů National DL Program koordinovaných Kongresovou knihovnou USA a amerických univerzitních projektů) vznikly v první fázi metodické materiály pro digitalizaci fotografií a návrh metadatové struktury pro jejich popis (zatím dostupné pouze v podobě interního pracovního materiálu). Navržená metadatové struktura vychází ze schématu Dublin Core rozšířeného o administrativní prvky pro potřeby uchovávání, organizace a řízeného

4

zpřístupnění digitálních objektů. Digitální knihovna je pojata jako systém jednotlivých globálně prohledávatelných DL-kolekcí, každá z nich tvořící hierarchický trojúrovňový systém: kolekce (digitální tématická sbírka), složka (množina fotografií vztahující se k jednomu objektu – osobě, věci, události), fotografie (množina terminálních objektů reprezentujících jednu fotografii – archivní, přístupové a náhledové obrazové soubory). Pro softwarovou podporu produkce digitalizovaných fotografií, organizace knihovny a zpřístupnění jejího obsahu bylo předpokládáno využití systému AiP*Safe od stejnojmenné firmy, vyvíjeného na základě zkušenosti firmy ze spolupráce s Národní knihovnou v Praze na jejich digitalizačních projektech. Přes řadu zajímavých a užitečných rysů se však současná verze tohoto systému ukázala pro potřeby projektu jako nepostačující (mj. vzhledem k nedostatečné flexibilitě při adaptaci systému na naše požadavky) a proto jsme zahájili vývoj vlastního softwarového řešení. V závěru roku 2001 je již k dispozici omezený prototyp systému, který slouží k praktickému ověřování a dopřesňování navržené koncepce systému. Souběžně byla podle navržené metodologie zahájena digitalizace prvních zkušebních sbírek; ke konci roku 2001 bylo zdigitalizováno prvních tisíc fotografií ze Sbírky osobností Archivu MU a kolem stovky fotografií z oblasti výpočetní techniky z fotosbírky ÚVT MU. Větší část materiálního vybavení pro tento projekt byla získána s podporou grantu FRVŠ a první prezentace systému je plánována v rámci obhajoby projektu FRVŠ na konec února 2002. Pro další vývoj systému bude využito poznatků načerpaných v rámci studijní cesty člena řešitelského týmu (Bartošek) na dvě přední americké univerzity a jejich instituce pro vývoj a provoz digitálních knihoven v listopadu 2001: Illinois Digitization Institute na University of Illinois a Digital Library Production Services na University of Michigan. Tato dvě pracoviště byla navštívena v rámci šířeji zaměřené studijní cesty financované z grantu Vzdělávací nadace Jana Husa v Brně projektu inovace studia knihovnictví na FF MU „Knihovnictví třetího tisíciletí“ (řešitelka Pavla Kánská). A2.3 Další oblasti využití českého standardu Dublin Core

V závěru roku byli řešitelé výzkumného záměru kontaktováni pracovníky Úřadu pro veřejné informační systémy s nabídkou spolupráce při aplikaci a rozvoji české verze standardu Dublin Core pro potřeby projektu Portál veřejné správy. Řešitelé se podíleli na přípravě úvodních studií a předpokládáme širší zapojení v příštím roce. A3. Další digitální knihovny Záměry pro rok 2001: Další záměry v oblasti implementace konkrétních systémů digitálních knihoven předpokládaly rozvoj systému ETRDL (ERCIM Technical Reference Digital Library) a dokončení návrhu jednotné metodiky pro zpracování a předkládání elektronických dizertačních prací jako východiska pro zapojení MU do systému NDLTD (Networked Digital Library of Theses and Dissertations). Výsledky: A3.1 ETRDL a SCHOLNET

Distribuovaná digitální knihovna ETRDL zaměřená na šedou literaturu z oblasti computer science a matematiky byla na MU implementována v roce 2000 a zpřístupněna na serveru http://dienst.muni.cz (viz loňská zpráva). V roce 2001 byla převedena do rutinního provozu pro publikaci technických zpráv z Fakulty informatiky MU; záměr rozšířit ji i pro publikace

5

druhého člena Českého výzkumného konsorcia pro informatiku a matematiku (Akademii věd ČR) nebyl realizován. Výzkumné a vývojové kapacity řešitelského týmu byly orientovány na spolupráci při vývoji nové generace této digitální knihovny v rámci evropského projektu SCHOLNET : A Digital Library Testbed to Support Networked Scholarly Communities (project IST-1999-20664, spolupracující organizace ERCIM France, IEI-CNR Italy, FI+ÚVT MU ČR, FORTH Greece, GMD-IPSI Germany, INRIA France, SICS Sweden). Cílem této aktivity je rozšířit tradiční služby digitální knihovny poskytované systémem ETRDL o podporu pro netextové typy dokumentů, hypermediální anotační subsystém, vícejazyčné vyhledávání/přístup k informacím, a personalizované šíření informací. Současně je vyvíjen i nový protokol pro distribuované digitální knihovny OpenLib nahrazující původně zvažovaný protokol DIENST (jeho rozvoj a údržba nejsou od roku 2001 Cornellovou univerzitou již podporovány). Náš podíl na vývoji systému v roce 2001 se soustředil do vypracování formalizovaných scénářů a navazujících sekvenčních diagramů v metodologii UML pro globální specifikaci funkcí systému, dále pak návrh a implementaci komponenty User registry. Byly rovněž zahájeny práce na české lokalizaci klasifikačního systému ACM Computing Classification System pro oblast počítačových věd, který bude sloužit jako součást multilinguálního tezauru pro implementaci vícejazyčného dotazování. Bližší informace o projektu Scholnet a jeho dosavadních výstupech lze nalézt na http://www.ercim.org/scholnet/. A3.2 Elektronické dizertace on-line

Byla dokončena analýza stavu na MU a vytvořeny základní technické podmínky pro přípravu dizertačních prací v elektronické podobě. Avšak vzhledem k tomu, že v průběhu roku 2001 obě hlavní řešitelky (jedna z nich zastávající navíc současně koordinační funkci univerzitní knihovnice) odešly postupně na mateřskou dovolenou, nepodařilo se realizovat záměr implementovat lokální verzi systému NDLTD a zahájit první produkční fázi pro dizertace na FI a FF MU. Další postup prací v této oblasti je závislý na dořešení personálních kapacit; v současnosti pokračují práce pouze pro oblast diplomových prací v rámci Ekonomicko-správní fakulty MU, za koordinace s řešitelským týmem výzkumného záměru, ale bez jeho přímé účasti. A4. Efektivní přístup k informačním zdrojům Záměry pro rok 2001: Pokračovat jak v teoretickém výzkumu, tak také v konkrétních praktických experimentech v dané oblasti, zejména s ohledem na dramatický nárůst dostupných elektronických informačních zdrojů pro akademickou sféru ČR iniciovaný programem MŠMT LI (Informační zdroje pro vědu a výzkum). Výsledky: A4.1 Teoretický výzkum v oblasti indexových technik pro podobnostní hledání

Prudký vývoj multimediálních a telekomunikačních technologií vede k budování rozsáhlých a distribuovaných digitálních knihoven. V takové situaci je jedním ze základních problémů zpřístupnění dat uživatelům na základě jejich požadavků specifikujících obsah relevantních dokumentů. Vzhledem k multimediálnímu charakteru ukládaných dat je primárním výzkumným problémem zajistit efektivní vyhledávání na základě podobnosti. Principem takového vyhledávání je, že multimediální data jsou nejprve ohodnocena pomocí charakteristik, které lze typicky chápat jako objekty metrických prostorů. Vyhledávání je

6

potom realizováno prostřednictvím těchto charakteristik jako rozsahové podobnostní hledání, případně hledání nejbližších sousedů vzhledem k danému referenčnímu objektu.

Cestou k dosažení takových vlastností digitálních knihoven je vytváření speciálních indexových struktur pro metrická data. Jejich specifickou vlastností je to, že tato data nelze uspořádat a že jedinou možností ke kvalitativnímu porovnání objektů slouží funkce vzdálenosti jednotlivých dvojic. Z těchto důvodů jsou tradiční indexové struktury nepoužitelné. Cílem našeho výzkumu je vývoj indexových technik pro podobnostní hledání v metrických prostorech. Nedílnou součástí pak je experimentální ověřování na množinách jak syntetických tak i skutečných dat.

Výzkum řešitelů v této oblasti započal publikací článku [Zezula et al. 1997] o M-tree na konferenci VLDB’97 (Research Index klasifikuje tento článek mezi první stovkou nejcitovanějších článků z Computer Science na světě za rok 1997). Další výzkum pak směřoval ke zvýšení efektivnosti a dílčí práce (viz např. [Zezula 2000a], [Zezula 2000b]] byly zaměřeny na následující problémy:

- odhad doby potřebné na zpracování dotazu - paralelní zpracování podobnostních dotazů. - obecné problematiky proximity metrických oblastí. - zpracování složitých podobnostních dotazů. - přibližné podobnostní hledání v metrických prostorech.

V roce 2001 se tým řešitelů v této oblasti soustředil nejprve na studium a experimentální ověření elementárních technik pro oddělitelné štěpení množin metrických dat. Návrh pěti originálních metod a jejich porovnání byl publikován v [Zezula 2001a] a prezentován na SEBD01 konferenci v Benátkách. Na základě těchto výsledků jsme navrhli novou indexovou metodu založenou na hešování. Výsledky byly publikovány v [Zezula 2001b] a prezentovány na ACM Multimedia 2001 workshopu v Ottavě. Výzkum v oblasti podobnostního hledání je uskutečňován ve spolupráci s IEI-CNR Pisa, Itálie a některé výsledky byly publikovány společně [Amato et al. 2000a], [Amato et al. 2000b]. A4.2 Oblast praktických řešení a spolupráce

Pokračovaly práce na řešení problémů spojených s efektivním přístupem uživatelů k existujícím a nově pořizovaným elektronickým informačním zdrojům pro potřeby vědy, výzkumu a výuky (viz [Bartošek 2001c], [Bartošek 2001d]), ať již šlo o integrací CD-ROM zdrojů do virtuální elektronické knihovny (Encyklopedie Matematiky, další databáze z oblasti starověkých a středověkých řeckých a latinských textů na FF MU) či zlepšení možnosti vzdáleného přístupu oprávněných uživatelů prostřednictvím přístupové proxy a servery pro vzdálený přístup (podrobněji viz oblast C).

Členové řešitelského týmu jsou spolupracovníky v projektu LI01018 „Informační zdroje pro STM a nástroje pro jejich zpřístupňování“ (hlavní řešitel STK Praha) řešícího problematiku efektivního přístupu k informačním elektronickým zdrojům s využitím technologií Z39.50, SFX, OpenURL, MetaLib a dalších. Náš podíl na řešení tohoto projektu v roce 2001 byl omezený; podmínkou pro širší efektivní zapojení MU do těchto aktivit je dořešení úkolu vybrat a získat nový knihovnický systém MU podporující potřebné standardy a technologie. Teoretické a praktické znalosti členů řešitelského týmu v této oblasti byly využity pro obecný návrh principů řešení [Bartošek 2001a] a zahájení praktických kroků směřujících k získání nové perspektivní knihovnické technologie pro MU.

7

A5. Network of Excellence on Digital Libraries Dalším z projektů 5.rámcového programu Evropské unie, do jehož řešení bylo členové řešitelského týmu v roce 2001 zapojeni, je projekt DELOS NoE, Network of Excellence on Digital Libraries (projekt IST-1999-12262; v současnosti zahrnuje kolem 25 významných evropských pracovišť, hlavním řešitelským pracovištěm je IEI-CNR Pisa, Itálie). Jeho cílem je vytvořit otevřené fórum pro vývoj a výzkum v oblasti digitálních knihoven. DELOS NoE slouží jako referenční bod pro všechny projekty z oblasti DL které jsou financovány 5.RP-IST, formou workshopů stimuluje výměnu zkušeností a znalostí mezi evropskými výzkumnými týmy v multidisciplinární oblasti DL, napomáhá hledání řešení pro podporu interoperability, vytváří mechanismy pro vyhodnocování modelů a technik řešení, zajišťuje mechanismy pro přípravu standardů.

V roce 2001 jsme se účastnili dvou významných aktivit NoE Delos:

- First EU-DL All Projects Concertation Meeting, 7-8 February 2001, Luxembourg (viz http://www.iei.pi.cnr.it/DELOS/delos2/International/eu-dl1.htm) zahrnující jednak prezentaci všech nových DL-projektů financovaných Evropským společenstvím s cílem podpořit hledání společných řešení a oblastí možné spolupráce mezi řešitelskými týmy, jednak dva workshopy zaměřené na a) vytváření DL portálů s využitím technik sklízení metadat, b) vyhodnocování digitálních knihoven

- Second DELOS workshop on "Personalisation and Recommender Systems in Digital

Libraries", 18-20 June 2001, Dublin, Ireland (http://www.compapp.dcu.ie/delos/). Cíle pro další období v oblasti A: V oblasti metadat pokračovat v rozvoji standardu Dublin Core a jeho aplikaci v různých oblastech. Navázat na dosavadní výsledky systému WebArchiv a pokračovat jak v pracích na sklizni českého webu a tak nově i na budování infrastruktury pro vyhledávání informací v archivu sklizených webových zdrojů. Dokončit vývoj softwarové podpory pro Digitální knihovnu fotografií a metodiky pro její využívání. Pokračovat ve výzkumných pracích využitelných v projektu Scholnet.

V oblasti teoretického výzkumu prohlubovat výsledky bádání v oblasti indexových struktur pro podobnostní hledání v metrických datech DL a hledat nové aplikační možnosti vyvíjených technologií. Pokračovat v aplikacích směřujících k lepšímu přístupu k elektronickým informačním zdrojům.

Rozvíjet zapojení řešitelského týmu do evropských výzkumných aktivit.

8

Oblast B) Zpracování a zpřístupnění informací uložených v heterogenních distribuovaných zdrojích Podoblasti dlouhodobého zaměření v rámci této části VZ jsou následující:

• metadata a metainformace (systémy pro popis a klasifikaci informačního objektu, využitelné v automatickém zpracování)

• interoperabilita (kooperace různorodých informačních zdrojů v rámci komplexního systému)

• integrace a zpětná distribuce dat (definice rozhraní mezi distribuovanými, nezávislými zdroji dat a integrovaným systémem, zprůchodnění obousměrného přenosu informací přes tato rozhraní)

• diferencované zpřístupňování dat (systémy přístupových práv, definující oprávnění přístupu uživatele k informaci; klasifikace uživatelů, informací, přístupů a vzájemných vztahů mezi nimi)

• strukturovaná uživatelská rozhraní (strukturovaná rozhraní pro prezentování informací).

Průběh a výsledky práce v roce 2001 se, vzhledem k jejich úzké provázanosti, dotýkaly všech pěti podoblastí uvedených výše, i když explicitně byly stanoveny cíle jen pro podoblast metadat a podoblast integrace. B1. Metadata a metainformace Záměry pro rok 2001: Spolupráce s FI při vývoji modelovacího nástroje UMT. Dále připravit projekt systému interaktivního zpracování obrazových medicínských dat, navazující na dosavadní výsledky projektů HyperMeData a StraDiWare a předpokládající řešení vzájemnou výměnou dat přes standardní formát na základě formálního popisu vztahů mezi lokálními datovými schématy a standardním formátem. Výsledky: B1.1 UMT – Universal Modelling Tool

Řešitelé se podíleli na vývoji modelovacího nástroje nazvaného UMT (Universal Modelling Tool), který si klade za cíl, aby jím používaný reprezentující svět (tedy soubor prostředků, jimiž se modeluje reprezentovaný svět) byl co nejobecnější, tedy univerzální. Nástroj je částečně vyvíjen v rámci řešení projektu StraDiWare (INCO COPERNICUS No. 977132, Formal Specification Tools for Strategic Planning – StraDiWare, 1998–2002), významně však rozsah StraDiWare překračuje (požadavkem projektu StraDiWare je pouze modelování informačních strategií). Autoři UMT (skupina vedená dr. Staníčkem na FI MU) vyšli z transparentní intenzionální logiky (TIL) a definovali konceptuální a logický model UMT, sestávající z několika základních objektů a vztahů mezi nimi; základními objekty jsou:

• grafy (jsou používány k modelování reprezentovaného, ale i reprezentujícího světa), • kategorie (zobecněné typy objektů), • pravidla (vztahové předpisy mezi kategoriemi objektů) • a operace (nad objekty a jejich kategoriemi).

9

Úkolem spoluřešitelů z ÚVT MU bylo navrhnout a implementovat jednak obecný jazyk pro práci s podmíněnými orientovanými pseudografy (který umožní grafy vytvářet a manipulovat s nimi, a to na různé úrovni detailnosti, lze totiž rozkládat – dekomponovat – uzly do grafů a naopak nahrazovat – reprezentovat – grafy uzly), jednak jeho specializovanou nadstavbu pro práci s objekty UMT. V návrhu grafového jazyka pro UMT byly využity výsledky projektu HyperMeData, řešeného v ÚVT MU v minulosti (INCO COPERNICUS No. 940943, Hypermedia Presentation of Integrated Medical Data – HyperMeData, 1995-1998), konkrétně principy jazyka DDL pro popis datových schémat a transformačních vztahů mezi datovými schématy (jazyk DDL je určen k podpoře konverzí datových instancí mezi dvojicemi schémat, implementace jeho konstrukcí využívá interní grafovou reprezentaci schémat a transformačních vztahů). Návrh a implementace grafového jazyka pro UMT byly v roce 2001 dokončeny: jazyk, nazvaný Gralan, je implementován jako grafová knihovna Gralib v C++. Návrh nadstavby pro UMT bude dokončen do konce roku 2001 a implementován (jako knihovna UMTL v C++) v roce 2002. Specifikace grafového jazyka i jeho nadstavby pro UMT jsou součástí zprávy o řešení projektu StraDiWare a byly publikovány na konferenci DATAKON’2001 (viz [Skoupý et al. 2001]), přehledový článek o využití orientovaných grafů jako metadat pro systémovou integraci byl publikován na konferenci ITAT’2001 (viz [Kohoutková 2001b]).

Teoretické přístupy k řešení interoperability informačních zdrojů jsou jednak prakticky aplikovány v informačním systému SIMS, jednak byly uplatněny v návrhu projektu MeDiMed. B1.2 SIMS

Projekt SIMS (Sdružené informace matrik studentů) – viz též loňská zpráva – řeší sdružování dat uložených v nezávislých studijních informačních systémech vysokých škol ČR do souborné centrální databáze provozované MŠMT ČR. Sdružování je založeno na principu jednotného výměnného datového rozhraní, jehož definice vychází z národních standardů „Student“, „Studium“, „Historie studia“ pro oblast studijní evidence, které byly v rámci SIMS definovány (včetně jednotné identifikace osob v resortu školství). Data ze studijních informačních systémů VŠ jsou lokálně konvertována a exportována do tohoto rozhraní a z něj importována do centrálního systému (který tudíž pracuje pouze se standardním datovým schématem). Naopak z centrálního systému jsou data matrik jednotlivých VŠ (verifikovaná údaji z ostatních VŠ) formou dávkových exportů poskytována zpět zdrojovým studijním systémům, opět přes totéž standardní výměnné rozhraní. Zpětné předávání dat ze SIMS vysokým školám bylo hlavním jádrem prací v roce 2001. B1.3 MeDiMed a projekt Telemedicína v Brně

Projekt MeDiMed (Metropolitan Digital Imaging System in Medicine) byl řešiteli připraven v dubnu 2001 pro evropský program IST2001 (Information Society Technologies – Systems and Services for the Citizen). Součástí přípravy byla i předběžná prezentace projektu na informačním dni, pořádaném EU v Bruselu přednostně pro nové subjekty, které se ucházejí o podporu R&D projektů v rámci programů EU a hledají možné spolupracující subjekty. Ačkoli nakonec projekt ve výběrovém řízení nebyl přijat k podpoře v rámci programů EU, jeho řešení podporuje MZ ČR v rámci komplexního projektu Telemedicína v Brně, o němž podrobněji pojednává část této zprávy popisující aktivity v oblasti D (viz níže). Hlavním cílem naší účasti v projektu je sdružování a diferencované zpřístupnění medicínských obrazových informací pořizovaných v nemocnicích a na klinikách (tedy opět v nezávislých distribuovaných zdrojích) pro diagnostické a výukové potřeby. V návrhu řešení jsou analyzovány podmínky existence a správy lokálních dat, je formulována strategie

10

interoperability pro diagnostické potřeby (sdružování a zpřístupňování dat v mezinárodním standardu DICOM v centrálním archivačním systému) a je navržena architektura integrace dat z nemocničních informačních systémů (NISů) do centrálního výukového systému, opět vzájemnou výměnou přes vhodně definovaný standardní formát. Na rozdíl od SIMS však projekt předpokládá, že konverze dat budou probíhat v režii integrovaného výukového systému, na základě formálního popisu vztahů mezi lokálními datovými schématy NISů a standardním formátem (tj. integrovaný systém bude pracovat jak s lokálním, tak se standardním datovým schématem), a že v implementaci výukového systému bude využit jazyk DDL (zmíněný výše v souvislosti s metadaty a projektem HyperMeData).

B2. Integrace dat, interoperabilita, autorizovaný uživatelský přístup Záměr pro rok 2001: Pokračovat v pracích na technologiích on-line integrace nezávislých distribuovaných datových zdrojů započatých v roce 2000, ve směru specifikací jednotných rozhraní mezi jednotlivými vrstvami integrovaného systému a modelování struktur přístupových práv uživatelů k datům a aplikacím. Výsledky: B2.1 On-line integrace dat pro prezentaci

Problémem on-line integrace dat uložených v nezávislých distribuovaných zdrojích se řešitelé začali zabývat v roce 2001 v souvislosti s úkolem vyvinout intranetový subsystém Inet integrovaného systému IRIS MU (zkratka pro Integrovaný řídící a informační systém MU), zpřístupňující data uložená v několika základních (distribuovaných, nezávislých) celouniverzitních databázích. Navržené a implementované řešení problému integrace dat do uživatelského prezentačního dokumentu je postaveno na technologii J2EE a definici jednotného rozhraní mezi aplikační a prezentační vrstvou architektury systému (stručný popis je uveden v loňské zprávě).

Pro unifikaci přenosu dat mezi aplikační a prezentační vrstvou bylo definováno jednotné rozhraní mezi klientem a datovým serverem, založené na konverzi dat do formátu XML. Výsledek databázového dotazu je popsán pomocí XML a dále transformován s využitím jazyků XSLT (XSL Transformation) a XSL (XML Stylesheet Language) do cílového formátu. Pro transformaci do formátu tabulkových procesorů bylo vyvinuto speciální DTD a knihovna, která umožňuje transformaci XML dokumentu do sešitu tabulkového procesoru MS Excel. Přehledové články o technologiích v této oblasti byly publikovány ve Zpravodaji ÚVT MU a v Computer Worldu [Měcháček 2001a]. B2.2 Integrace a zpětná distribuce dat

Vedle integrace dat za účelem prezentace byl v rámci systému IRIS MU řešen i problém integrace a zpětné distribuce dat v datových zdrojích – systém je totiž tvořen více nezávislými subsystémy, které se datově v nezanedbatelné míře překrývají. Základem integrace a redistribuce v IRIS MU je definice datových standardů pro překrývající se datové oblasti, určení referenčních zdrojů dat a definice pravidel fungování referenčních zdrojů. Navrženy a implementovány jsou dvě alternativy řešení: centrální varianta má jediný referenční zdroj, v němž se provádějí všechny modifikace sdílených dat primárně (na základě systému přístupových práv tohoto zdroje) a odkud se sdílená data odezírají do dalších subsystémů; sdílená varianta umožňuje existenci dvou (nebo více) zcela rovnoprávných referenčních zdrojů, které si vzájemně důvěřují a modifikace dat vzájemně odezírají (modifikace dat jsou řízeny místními, vzájemně dohodnutými přístupovými právy). Centrálním způsobem je

11

v IRIS MU řešena například administrace základních osobních údajů (respektujících datový standard SIS – Státní informační systém) v subsystému pro V&V: referenční databází je personálně-mzdová databáze MU, databáze pro V&V je samostatná, provozovaná pod jiným databázovým strojem na odděleném serveru, a jakékoli změny v osobních údajích v databázi V&V musí vždy nejprve úspěšně proběhnout v referenční databázi. Sdíleným způsobem jsou například sjednocována základní osobní data (opět respektující SIS) mezi personálně-mzdovou databází MU a databází studijního subsystému. Sdílený způsob je postaven na důsledném logování modifikací dat a přístupových právech, která definují vztahy mezi rolemi osob, jejichž základní osobní údaje lze v databázi měnit, a autoritami oprávněnými změny provádět (například: změny základních osobních údajů role student může provádět pouze autorita pracovník studijního oddělení atd.). Výsledky práce v této oblasti byly publikovány v [Kohoutková 2001c] a [Kohoutková 2001a] (prezentováno na konferenci UNINFOS’2001).

Oblastí strukturovaných uživatelských rozhraní pro prezentaci informací se řešitelé zabývali jednak v rámci vývoje institucionální webové prezentace Masarykovy univerzity, jednak v rámci vývoje již zmíněného intranetového systému Inet MU. Zejména se zaměřili na minimalizaci správy prezentačního systému (zero administration) zahrnující automatizované generování prezentačních dokumentů (hypertextových stránek) a jejich vzájemných vazeb (hyperlinků), postavené na systému evidence a klasifikace generujících skriptů a jejich parametrů. V oblasti intranetu navrhli a implementovali úroveň osobního zabezpečení přístupu k citlivým datům, tzv. uživatelskou IP-bezpečnost, a proxy pro přístup k licencovaným elektronickým informačním zdrojům – viz popis výsledků v oblasti C níže. Výsledky byly opět publikovány ve Zpravodaji ÚVT MU [Kotrba & Ocelka 2001], [Měcháček 2001b] a na konferenci UNINFOS’2001 [Ocelková & Ocelka 2001]. Veřejná webová prezentace Masarykovy univerzity byla oceněna sdružením EUNIS-CZ jako nejlepší v soutěži univerzit ČR. Hlavní cíle pro další období v oblasti B: Metadata Bude dokončena (částečně v rámci řešení projektu StraDiWare) implementace univerzálního modelovacího nástroje UMT a bude zahájeno řešení výzkumné části projektu MeDiMed – systému interaktivního zpracování obrazových medicínských dat. Projekt MeDiMed počítá s navázáním na dosavadní výsledky projektů HyperMeData a StraDiWare a dalším vývojem v oblasti metadatových formátů. Předpokládá se řešení vzájemnou výměnou dat přes standardní formát, přičemž konverze by měla probíhat v integrovaném systému, na základě formálního popisu vztahů mezi lokálními datovými schématy a standardním formátem.

Interoperabilita, integrace, zpětná distribuce dat, autorizovaný uživatelský přístup Bude pokračovat práce na technologiích integrace nezávislých distribuovaných datových zdrojů ve směru návrhu a specifikací jednotných (standardních) rozhraní mezi jednotlivými vrstvami integrovaného systému. S řešením zpětné distribuce dat bude souviset i další vývoj systémů přístupových práv, tj. klasifikace a sdružování uživatelů (autorit), dat (rolí) a aplikací do tříd a definování vztahů mezi těmito třídami.

12

Oblast C) Bezpečnostní protokoly a mechanismy zpřístupnění a přenosu citlivých informací v prostředí veřejné počítačové sítě Záměry pro rok 2001: 1) V souvislosti s novým zákonem o elektronickém podpisu přizpůsobit současný systém certifikační autority, aby bylo možné vydávat certifikáty, které by vyhovovaly tomuto zákonu. Pro vydávání certifikátů koncovým uživatelům využít open-source řešení postavené na projektech OpenSSL, OpenLDAP a OpenCA.

2) Projekt využití adresářových služeb pro zajištění bezpečnosti ve spolupráci se skupinou RNDr. Kohoutkové, zajištění certifikátů pro servery sloužící digitálním knihovnám.

3) Navázání stávajícího systému autentizace a autorizace na další služby počítačové sítě Masarykovy univerzity, především vzdálený přístup uživatelů do sítě Masarykovy univerzity s možností plnohodnotného využití všech dostupných prostředků, které MU poskytuje vlastním uživatelům Výsledky: První záměr nebyl plně dokončen a bude pokračovat i pro následující období vzhledem k tomu, že i po roce přetrvávají nejasnosti v prováděcích předpisech Zákona o elektronickém podpisu. Plánovanou implementaci adresářových služeb založených na OpenLDAP jsme se rozhodli odložit z následujících důvodů: současný provozní stav využívá především autentizaci uživatelů podle autentizačních atributů uložených v SQL databázi, proto zatím nevzniká potřeba rychlého přechodu z řešení založeného na využití stávajícího adresářového serveru Netscape Certificate Server. Současně se zdá býti vhodné vyčkat na stabilní verzi implementace LDAP v3 v adresářovém serveru OpenLDAP verze 2.0. Další dva plánované záměry pro rok 2001 se podařilo naplnit: Byla zprovozněna přístupová proxy pro vzdálený přístup k informačním zdrojům Masarykovy univerzity a tato služba byla úspěšně integrována do stávajícího informačního systému autentizačních a autorizačních mechanismů počítačové sítě Masarykovy univerzity. Dále pak byl pořízen, testován a uveden do provozu server pro vzdálený přístup. Integraci serveru pro vzdálený přístup do autentizačních a autorizačních mechanismů počítačové sítě MU plánujeme provést v závislosti na zkušenostech z reálného provozu a podle preferencí uživatelů. C1.1 Proxy pro přístup k informačním zdrojům

V roce 2001 byl navržen a implementován systém pro přístup k licencovaným informačním zdrojům Masarykovy univerzity. Tento systém umožňuje uživatelům vzdáleně přistupujícím do sítě MU využívat „komerční“ www informační zdroje pořízené Masarykovou univerzitou v souladu s příslušnými licenčními ujednáními. Identita uživatele je automaticky odvozována od jeho oprávnění přistupovat k internímu informačnímu systému MU (inet.muni.cz a is.muni.cz). Vlastní přístup k licencovaným zdrojům se uživatelsky jeví jako jednoduchý odkaz z chráněných stránek inet.muni.cz, viz [Bartošek 2001d]. Celý přístup z externího siťového prostředí probíhá šifrovaným protokolem https.

Technicky je přístupová proxy realizována kombinací dvou systémů. Prvním je open source proxy server Squid, který má povolen přístup ke všem licencovaným zdrojům a může je dále poskytovat důvěryhodným klientům. K identifikaci důvěryhodných klientů je využíván druhý systém – https server inet.muni.cz, který má k dispozici potřebné aktuální údaje k autentizaci uživatelů (loginy a hesla pro všech cca 20.000 studentů a 4.000 zaměstnanců a externích spolupracovníků MU spravované v rámci systému is.muni.cz vyvíjeného na FI MU).

13

Celý systém pak funguje tak, že uživatel se nejprve autentizuje na serveru inet.muni.cz, kde po ověření jeho identity je zjištěna aktuální IP adresa klienta, která je předána Squid proxy serveru. Squid server pak umožní přístup k licencovaným zdrojům z této IP adresy, a to po dobu 24 hodin. Hlavním důvodem pro to, aby autentizace probíhala na inet.muni.cz, je fakt, že Squid neumožňuje bezpečnou https autentizaci. Protože proxy autentizace probíhá nešifrovaně podobně jako Basic v http, je pro bezpečnou autentizaci heslem zapotřebí nějaký přídavný mechanismus - proto jsme navrhli dočasnou registraci IP přes web server s SSL. Takto je dokonce umožněn přístup i těm prohlížečům, které neumí normální autentizaci vůči proxy. C1.2 Server pro vzdálený přístup

Rovněž pro uživatele přistupující vzdáleně do sítě MU byl z prostředků výzkumného záměru pořízen a připraven server pro vzdálený přístup. Na rozdíl od předchozího systému, který pracuje na aplikační vrstvě a tudíž jsou jeho možnosti omezeny na zajištění přístupu k www informačním zdrojům, server pro vzdálený přístup využívá nižších síťových vrstev a je tedy možné přistupovat k informačním zdrojům nezávisle na umístění počítače nebo použitých protokolech vyšších vrstev. Původně jsme plánovali využití virtuálních privátních sítí založených na protokolu IPSec. Bohužel zatím neexistují dostupní IPSec klienti pro všechny potřebné platformy. Rozhodli jsme se proto použít protokol PPTP, i když protokol IPSec považujeme do budoucna za perspektivnější. Pro přístup je vytvořen PPTP tunel mezi vnitřní sítí MU a vzdálenou lokalitou uživatele a jeho vzdálenému konci je přidělena adresa ze sítě MU. Nad touto konfigurací lze pak provozovat libovolnou aplikaci vyžadující přístup z vyhrazených adres Masarykovy univerzity. Hlavní cíle pro další období v oblasti C: V závislosti na zkušenostech z využití proxy pro přístup k informačním zdrojům a serveru pro vzdálený přístup upravovat a rozšiřovat jejich možnosti. Zvláštní pozornost bude věnována správě přístupových práv uživatelů serveru pro vzdálený přístup a její případné integraci s dalšími autentizačními mechanismy v síti MU. Zprovoznění adresářových služeb na volně šiřitelném LDAP serveru OpenLDAP. Zavedení certifikační autority pro vytváření certifikátů pro koncové uživatele založené na volně šiřitelném software OpenCA. Navázání těchto adresářových a certifikačních služeb na stávající autentizační a autorizační infrastrukturu.

14

Oblast D) Technologie pro sběr, zpracování, archivaci a přenos digitalizovaných medicínských obrazových informací V roce 2001 pokračovaly rozsáhlé koordinační, výzkumně-vývojové a implementační práce na rozvoji komplexního systému MeDiMed (Metropolitan Digital Imaging System in Medicine) v Brně. Poznatky a výsledky získané v uplynulých dvou letech se podařilo zúročit jak v podobě vytvoření základů rozsáhlého systému pro sběr, přenos, zpracování a uchovávání digitalizovaných medicínských obrazových informací zahrnujícího hlavní brněnské nemocnice, tak také v přípravě zcela nových projektů a získání několika významných grantů umožňujících pořídit a zprovoznit nové nákladné technologie, které svou cenou vysoce překračují finanční možnosti výzkumného záměru. Celý systém byl rozšířen připojením dalších modalit a vybudováním centrálního serverového a archivačního pracoviště na ÚVT. Byla realizována řada dílčích aplikací v různých medicínských oblastech.

Finančně bylo řešení podpořeno také z vlastních zdrojů řešitelské organizace, a to ve výši 1.5 miliónu Kč v oblasti investic (pořízení dlouhodobého archivu medicínských obrazových informací). D1. Obecný rámec, rozvoj a koordinace systému MeDiMed v Brně Záměry pro rok 2001: Další rozvoj a koordinace systému MeDiMed v Brně, návrh řídicí struktury celého systému. Výsledky: D1.1 Vytvoření řídicí a koordinační struktury

První polovina roku 2001 byla zaměřena zejména na ověření zvolené technologie centralizovaného řešení PACS (Picture Archiving Communication System) v prostředí metropolitní sítě a oblast legislativní. Řešitelé iniciovali schůzku pod vedením primátora města Brna a rektora MU se zástupci všech zúčastněných subjektů (Bakešovy chirurgické nemocnice, Fakultní nemocnice Brno, Fakultní nemocnice u sv. Anny, Masarykova onkologického ústavu, Masarykovy univerzity, města Brna, Ministerstva zdravotnictví, Nemocnice Milosrdných bratří, Úrazové nemocnice), jejímž cílem bylo začlenit celý budovaný systém do příslušného právního rámce, zejména co se týče vyřešení otázky ochrany mimořádně citlivých dat pacientů. Výsledkem jednání byla dohoda v následujících oblastech:

1. všichni účastníci budou preferovat společné řešení v oblasti využívání a archivace digitálních obrazových informací

2. koordinací prací vedoucích k řešení výše uvedeného problému a k získání dodatečných finančních zdrojů je pověřena Masarykova univerzita, konkrétně řešitelský tým tohoto výzkumného záměru.

Dosavadní aktivity v oblasti sběru, přenosu, zpracování a uchovávání digitalizovaných medicínských obrazových informací budou rozšířeny s cílem vytvořit

• metropolitní informační systém digitálních obrazových informací MeDiMed umožňující dokonalejší spolupráci všech zúčastněných nemocnic

• systém pro výuku a výzkum obsahující vybrané anonymní obrazové informace

15

Řešitelský tým výzkumného záměru bude v rámci tohoto systému nadále realizovat příslušné výzkumně vývojové a koordinační práce s pomocí ÚVT MU, který bude zajišťovat potřebné organizační a provozní aktivity v oblasti informačně-komunikačních technologií. Vzhledem k tomu, že řízení celého systému je velmi náročný úkol, byla navržena a ustanovena 3-úrovňová hierarchická struktura řízení zahrnující:

1. kolegium ředitelů 2. vedoucího celého projektu (ing. Dostál z výzkumného záměru; spolupracuje

především s vedoucími pracovních skupin) 3. pracovní skupiny, členění podle odborností; v současnosti bylo ustanoveno 5 skupin:

• Organizace a metodika zpracování dat v jednotlivých modalitách; analýza uživatelských požadavků

• Architektura systému; datový model, toky dat • Technické řešení • Ochrana dat • Právní problematika

Kolegium ředitelů se schází čtvrtletně a rozhoduje o zásadních strategických směrech rozvoje a využívání systému MeDiMed. D2. Získání dalších zdrojů financování (spin-off projekty) Záměry pro rok 2001: Využít dosavadních výsledků výzkumného záměru v oblasti D k získání dodatečných finančních zdrojů pro nákup další technologie a rozvoj systému. Výsledky D2.1 Spin-off projekty

Protože finanční náklady na pořízení potřebných digitálních zdravotnických a komunikačních technologií, zobrazovacích jednotek i serverů jsou velmi vysoké (v řádu desítek miliónů Kč) a výrazně tak překračují objem financí, které je možné (a smysluplné) uvolnit z výzkumného záměru, a navíc přesahují i možnosti financování z vlastních zdrojů spolupracujících pracovišť, zaměřili se řešitelé v tomto roce na rozvoj aktivit směrovaných k získání dodatečných zdrojů financování. Byly vypracovány a podány čtyři projekty, které navazují na dosavadní výsledky a umožňují je převést do širší praxe. Dva z těchto projektů již byly přijaty a získali jsme z nich podpůrné granty již pro rok 2001.

• Projekt MeDiMed připravený v dubnu 2001 pro evropský program IST2001 a předběžně prezentovaný na informačním dni pořádaném EU v Bruselu počátkem dubna 2001. Projekt nebyl přijat; ačkoliv vědecko/technologické a inovační kvality projektu a jeho přínos komunitě byly hodnoceny jako velmi dobré, posuzovatelé měli připomínky k úrovni formálního propracování aspektů týkajících se širokého využití výsledků v evropském měřítku, podrobného realizačního plánu a doložení kvantitativních podkladů pro hodnocení potenciálních rizik při realizaci projektu. Neoficiálně mohl být jedním z důvodu nepřijetí i fakt, že navržené hlavní řešitelské pracoviště nepochází ze zemí EU.

16

• Projekt Telemedicína v Brně vychází z výše zmíněného projektu MeDiMed a byl

podán a přijat k řešení v rámci zdravotnických programů Ministerstva zdravotnictví ČR. Tento dvouletý projekt v gesci MZČR a Masarykova onkologického ústavu (ÚVT MU se podílí na výzkumné části a aplikaci technologií) je zaměřen na zvládnutí přenosu, archivace a sdílení obrazových informací na vybraných pracovištích přímo řízených zdravotnických zařízení v Brně. Cílem je vytvoření organizační, odborné a technické podpory technologiím telemedicíny na národní úrovni. V rámci této akce bude vytvořen telekomunikační přenos digitalizovaných grafických výstupů vyšetření jako jsou US, NMR, CT, DMG mezi pěti brněnskými nemocnicemi s využitím námi již zavedeného obrazového informačního systému PACS. Cílem je výměna informací pro konzultace, vyšetření, diagnostiku atp. Ke komunikaci se využívá stávající metropolitní síť MU. S ohledem na stěžejní požadavek na bezpečnost jsou využívána vyhrazená optická vlákna, případně vyhrazené pásmo. Získaný grant představuje objem financí 11 miliónů Kč v roce 2001 a 6 miliónů Kč v roce 2002.

• Projekt Vysokorychlostní přenosy a archivace digitálních obrazových medicínských

dat (IGA MZČR NO6760-3/2001) je zaměřen na zlepšení kvality a počtu zobrazovacích stanic v lokalitě Obilní trh FN Brno a pořízení dvou nových modalit (ultrazvuk, laparoskop) komunikujících protokolem DICOM. Tento tříletý projekt (2001-3) získal grant v celkové výši 1.9 miliónu Kč.

• Čtvrtý navazující projekt Přenos medicínských obrazových dat byl podán v nedávné

době do grantového programu výzkumného záměru CESNET2 „Vysokorychlostní síť národního výzkumu a její nové aplikace“. Cílem navrženého jednoletého projektu je získání širších zkušeností s přenosem velký objemů dat z různých modalit mezi vzdálenými lokalitami. Jedná se o přenosy po veřejné síti, u nichž je nutné implementovat příslušné zabezpečení s využitím šifrovacích algoritmů a dalších technologií. V době psaní této zprávy nebyly ještě výsledky přijímacího řízení známy.

D3. Rozšiřování systému Záměry pro rok 2001: Připojování nových modalit (konkrétně CT a mamografu v Masarykově onkologickém ústavu. Budování serverového centra MeDiMed na ÚVT MU. Výsledky: D3.1 Připojení nových modalit

Podle plánu byly v první polovině roku 2001 připojeny CT a mamograf v MOU; v průběhu druhé poloviny roku pak došlo k dalšímu nárůstu počtu modalit zařazených do systému (v současnosti jde již celkem o osm významných modalit ve třech nemocnicích). Souviselo to zejména s faktem, že všechny brněnské nemocnice se na základě našich dosavadních zkušeností a výsledků s řešením PACS rozhodly nakupovat nová zařízení, která jsou vybavena protokolem DICOM a jsou tedy k zařazení do systému technologicky připravena. Díky dokončení přípravných prací realizovaných v rámci výzkumného záměru v tomto roce a díky získaným externím finančním zdrojům přepokládáme v příštím roce další přinejmenším 100% nárůst připojených modalit v systému MeDiMed.

17

D3.2 Centrální pracoviště MeDiMed

Dalším významným výsledkem roku 2001 bylo vybudování centrálního serverového pracoviště MeDiMed v zajištěné části nového počítačového sálu ÚVT na Botanické 68a (sál i s pracovištěm byl oficiálně otevřen 6.prosince 2001). Vzhledem k potřebě maximálního fyzického zabezpečení citlivých dat na serverech a archivačních zařízeních bylo pracoviště MeDiMed instalováno v samostatné fyzicky oddělené a uzamčené sekci sálu. V současnosti toto pracoviště, které umožňuje propojení diagnostických modalit nemocnic s přínosem jak pro rutinní provoz nemocnic tak za účelem podpory výuky a výzkumu v této oblasti, zahrnuje následující vybavení:

• Centrální provozní server pro metropolitní PACS : HP Netserver LH 3000 se dvěma 1GHz procesory, RAID o celkové kapacitě 764GB, operační paměti 4GB, OS Linux RedHat (pořízeno a zprovozněno 2001, z grantu Telemedicína v Brně). K tomuto serveru jsou připojeny krátkodobý a dlouhodobý archiv snímků.

• Krátkodobý archiv „ostrých dat“, který je z důvodu bezpečného redundantního uspořádání dimenzován na cca 400GB. Archiv je logicky rozdělen do dvou částí po 200GB; první „akviziční“ část slouží jako provozní úložiště běžné 30-denní produkce aktuálně pořizovaných snímků (snímky jsou po měsíci přenášeny do dlouhodobého archivu), druhá část „pre-fetch“ slouží jako cache vybraných snímků vyvolaných z dlouhodobého archivu za účelem jejich rychlého zpřístupnění (2001, z grantu Telemedicína v Brně).

• Dlouhodobý velkokapacitní archiv „ostrých dat“, který je realizován jako DVD juke-box D480-40DR Plasmon. V systému může být založeno současně až 48*10 médií, což při použití DVD-RAM 4.7GB poskytuje celkovou kapacitu 2.25 TB dat, s možností zdvojnásobení po dokoupení zařízení „flipper“ (2001, z vlastních prostředků ÚVT MU na podporu VZ)

• Výzkumný a výukový server PACS : SGI Origin 200 server (1 CPU R10000, 512MB

RAM, OS IRIX 6.5.5), který byl v letech 1999-2001 používán jako hlavní PACS server. Po instalaci nového centrálního serveru slouží ke zpracovávání anonymizovaných obrazových medicínských dat pro potřeby výzkumu a výuky (1999, z vlastních prostředků ÚVT MU na podporu VZ). K serveru je připojen krátkodobý archiv anonymizovaných snímků.

• Krátkodobý archiv anonymizovaných dat : Diskové pole Sun StorEdge D1000 108GB sloužící jako krátkodobé úložiště anonymizovaných snímků pro potřeby výzkumu a výuky (2000, z vlastních prostředků ÚVT MU na podporu VZ)

• Software:

- AMIS*PACS Archive server firmy Rasna pro archivaci medicínských obrazových informací; instalovaný na obou PACS serverech (2001, z grantu Telemedicína v Brně)

- AMIS*PACS Archive Perceptive Reporter podporující strukturovaný reporting podle standardu DICOM; instalovaný v současnosti pouze na výzkumném a výukovém PACS serveru (2001, z výzkumného záměru)

- Databázový systém INFORMIX Dynamic Server - LINUX Edition Suite 7.3x. pro podporu vlastního software archivu PACS Archive (2001, Telemedicína)

- Webovský server pro uživatelský i administrátorský www přístup k aplikaci PACS.

18

D4. Zobrazování, přenos a uchovávání digitálních obrazových medicínských informací Záměry pro rok 2001: 1) Ověřování možností SW a HW v oblasti zobrazovacích stanic při nasazení v různém prostředí jednotlivých modalit. 2) Stanovení obsahů ukládaných záznamů, délky a objemy archivace obrazů, které jsou k dispozici okamžitě a které budou uloženy dlouhodobě, úrovně přístupu k jednotlivým záznamům, atp. 3) Výzkumné a realizační práce v oblasti přenosu a dlouhodobého uchovávání dat. Výsledky: D4.1 Použitelnost zobrazovacích stanic

Ověřování možností aktuálně dostupných zobrazovacích stanic probíhá průběžně; k objektivnímu zhodnocení je zapotřebí získat větší množství dat, které umožní až provoz vyššího počtu a variability modalit připojených v letošním a příštím roce. Dosavadní poznatky potvrzují, že v současnosti neexistuje univerzální typ zobrazovací stanice plně vyhovující všem typům modalit a oblastí/odborností jejich použití. Ve speciálních případech (například tomografické snímky mozkových struktur) zaostávají některé parametry zobrazení za možnostmi klasického „mokrého snímku“ (pořízeného a zobrazeného analogovou metodou). D4.2 Archivační aktivity

Průběžně se pracuje na výzkumu a realizaci problémů spojených s archivací snímků, byla navržena obecná koncepce krátkodobé a dlouhodobé archivace (viz též předchozí část popisující strukturu centrálního pracoviště MeDiMed).

Z prostředků výzkumného záměru byl zakoupeno programové vybavení Perceptive Reporter. Jedná se o je nástroj plně spolupracující se systémem Perceptive Archive, který je nainstalován na centrálním a vědeckém serveru na ÚVT MU. Umožňuje plnou podporu strukturovaného reportu tak, jak je definovaný v DICOM a IHE Year-2 Technical Framework. K základní funkcionalitě systému patří:

1) query/retrieve komunikace 2) vytváření, ukládání, mazání strukturovaných reportů 3) výměna obsahu reportů, vytváření nových reportů jako strukturovaný report 4) ukládání reportu do dlouhodobého archívu a práci s nimi v DICOM formátu 5) management reportu v souvislosti se snímky pacientu 6) využívání výhod strukturovaného reportu - vícenásobné konzultace, potvrzování textů a jeho certifikaci. D4.3 Dílčí aplikace

Do konce roku 2001 se podařilo také realizovat následující dílčí aplikace v jednotlivých medicínských oblastech:

1. Magnetická rezonance pro MOU (Masarykův onkologický ústav) Přenos vyšetření MR z FN USA na radiologii MOÚ a archivace obrazu v kontextu s CT nálezy.

2. Mammodiagnostika

19

Přenos vyšetření DMG a USG prsu z MOÚ na onkologické oddělení FN USA (Fakultní nemocnice u SV. Anny).

3. Diagnostika prsu v MOU Elektronická archivace a přenos obrazové dokumentace vybraných pacientů (studie, prezentace) radiologie MOÚ kombinující DMG, CT a USG nálezy.

4. Diagnostika mozku ve FNUSA Elektronická archivace a přenos obrazové dokumentace s patologií centrálního nervového systému (studie, prezentace) oddělení zobrazovacích metod FN USA kombinující CT, MR a AG nálezy, sdílení s pracovišti neurochirurgie, radiační onkologie a neurologie elektronickou cestou v rámci FN USA.

5. Dětská onkologie Elektronická archivace obrazové dokumentace všech pacientů dětské onkologie kombinující zejména rtg, CT, MR, AG a histologické nálezy, včetně stahování laboratorních výsledků z nemocničního informačního systému, s možností transportu nebo sdílení s dalšími pracovišti dětské onkologie v ČR.

6. Neonatální kardiologie Elektronická archivace obrazové dokumentace USG u srdečních vad novorozenců ve FP s možností exportu a konzultace na kardiochirurgickém pracovišti FN.

7. Patologie Vývoj konzultační sítě patologů - přenos obrazu za účelem konzultací a dvojího čtení mezi pracovišti patologie ve FNB, FP, FN USA a MOÚ - případně přenos za účelem komplexní obrazové dokumentace vybraných pacientů z jiných zadání. Poznatky z vybraných aplikací i obecných řešeních aplikovaných v systému MeDiMed byly publikovány v šesti publikacích ([Dostál 2001], [Dostál et al. 2001a], [Dostál et al. 2001b], [Petrenko et al. 2001a], [Petrenko et al. 2001b], [Petrenko et al. 2001c]) a prezentovány na pěti konferencích. Všechny výše zmiňované aktivity umožnily, případně umožní nárůst počtu připojených pracovišť do budovaného systému a tím i zvýšit objem ukládaných informací pro účely vědy a výzkumu a samozřejmě i pro zlepšení úrovně výuky studentů lékařských oborů.. Hlavní cíle pro další období v oblasti D: Plán na rok 2002 zahrnuje jak připojení dalších dvou lokalit na optickou metropolitní síť, tak i nárůst počtu připojených modalit. Zároveň očekáváme větší objemy ukládaných dat pro vědecké , výzkumné a výukové účely a to jak na diskové pole, tak i na dlouhodobý archiv. Předpokládáme získání dalších zkušeností s přenosem velkého objemu dat, a s jeho ukládáním. Bude nutné i jasněji definovat HW parametry zobrazovacích stanic u jednotlivých typů modalit. Z důvodu možnosti testování kvality a zpracování obrazových informací předpokládáme nákup zobrazovací jednotky nové generace. Řešitelský tým výzkumného záměru bude i nadále koordinovat a řídit rozvoj celého systému MeDiMed a spolupracovat při přenosu výsledků bádání do praxe.

20

4. Zabezpečení výzkumného záměru 4.1 Odborné a personální zabezpečení Ve třetím roce řešení výzkumného záměru byl řešitelský tým posílen o 2 spolupracovníky (doc.Ing. Pavel Zezula z FI MU, Mgr. Jaromír Ocelka – návrat z civilní služby), naopak dvě spolupracovnice odešly v průběhu roku na mateřskou dovolenou (PhDr Hana Vochozková a Mgr. Zuzana Řepišová). V současnosti zahrnuje řešitelský tým celkem 17 pracovníků, včetně dvou doktorandských studentů, v celkovém přepočteném úvazku 3,5 osoby. Složení řešitelského týmu v roce 2001 bylo následující: vedoucí VZ: RNDr. Miroslav Bartošek, CSc. (současně také vedoucí pro oblast A)

profesoři a docenti: Prof. MUDr. Pavel Ventruba, DrSc. (LF MU, od 2000) doc.RNDr. Václav Račanský, CSc. doc.Ing. Pavel Zezula, CSc. (FI MU, od 2001)

odborní pracovníci: Ing. Otto Dostál, CSc. (vedoucí pro oblast D), RNDr. Petr Pištěk (vedoucí pro oblast C), RNDr. Jana Kohoutková (vedoucí pro oblast B), MUDr. Martin Petrenko, CSc. (FNB, od 2000), RNDr. Mgr. Vladimír Šmíd, CSc. (RMU, od 2000), PhDr. Hana Vochozková (v dubnu odešla na mateřskou dovolenou), RNDr. Michal Javorník, Ing. Ivan Jedlička, Mgr. Zuzana Řepišová (v říjnu odešla na mateřskou dovolenou), Mgr. Radim Peša, Mgr. David Rohleder, Mgr. Jaroslav Měcháček, Mgr. Jaromír Ocelka (po návratu z civilní služby)

doktorandi: Mgr. Aleš Horák, Ing. Petr Žabička 4.2 Prostorové a materiálně technické zabezpečení Prostory ÚVT MU na Botanické 68a dostupné řešitelům jsou plně dostačující pro potřeby řešení výzkumného záměru; a to nejen pro stávající tým (viz výše), ale i pro případné další spolupracovníky ať již na plný úvazek nebo z řad studentů doktorandského studia při Fakultě informatiky MU. Po materiální stránce jsou všichni členové týmu vybaveni adekvátní výpočetní technikou a komunikační infrastrukturou. Mateřské pracoviště ÚVT MU poskytuje v plné míře potřebné provozní a odborné zázemí a přispívá z vlastních zdrojů i na nákup některých důležitých investičních zařízení, které nejsou pokryty dotací na výzkumný záměr nebo granty přidružených projektů (v letošním roce to byl nákup systémy pro dlouhodobý archiv snímků v hodnotě 1.5 miliónu Kč).

21

5. Dosažené výsledky a jejich prezentace 5.1 Prezentace výsledků na konferencích Výsledky dosažené při řešení výzkumného záměru v roce 2001 byly publikovány celkem v 32 pracích v odborných časopisech a sbornících (viz níže), a prezentovány na 15 následujících mezinárodních a národních konferencích :

• SEBD 2001. 9th Italian Symposium on Advanced Database Systems. Benátky, Itálie, 27-29.6.2001.

• MIR 2001. 3rd International Workshop on Multimedia Information Retrieval. Ottawa, Kanada, 5.10.2001 (ve spojení s konferencí ACM Multimedia 2001).

• DATAKON 2001. Mezinárodní databázová konference. Česká informatická společnost, Brno, 20-23.10.2001.

• INFOS 2001. 31.medzinárodné informatické sympózium. Spolok slovenských knihovníkov, Stará Lesná, Slovensko, 2-5.4.2001.

• AKP 2001. Automatizace knihovnických procesů – 8. ČVUT Praha, Liberec, 24-25.4.2001.

• RUFIS 2001. Role of Universities in the Future Information Society. ZČU Plzeň, Plzeň, 5-6.9.2001.

• ICoS-3. 3rd International Workshop on Inference in Computational Semantics. Siena, Itálie, 18-19.6.2001 (ve spojení s konferencí IJCAR 2001).

• ITAT 2001. Informačné technologie – aplikácie a teória. UPJŠ Košice, Zuberec, Roháče, Slovensko, 6-9.9.2001.

• UNINFOS 2001. Univerzitné informačné systémy. EUNIS-SK, Zvolen, Slovensko, 10-12.9.2001.

• EUROCON 2001. International Conference on Trends in Communications. IEEE Region 8, Bratislava, Slovensko, 4-7.6.2001.

• TSP 2001. Telecommunications and Signal Processing, 24th International Conference. VUT Brno, Brno, 5-6.9.2001.

• Komplikace v gynekologii a porodnictví. Celostátní konference České gynekologické a porodnické společnosti. Luhačovice, 8-10.11.2001.

• ECR 2001. European Congress of Radiology. Vídeň, Rakousko, 2-6.3.2001.

• COFAX Telekomunikácie 2001. Siedma medzinárodná vedecká konferencia, zameraná na multimediálnu komunikáciu, televzdelávanie a telemedicínu. Bratislava, Slovensko, 24-25.4. 2001.

• Transformation of CEEC Economies to EU Standards. Konference. VUT Brno – University of Trento (Italy). 2001.

22

5.2 Seznam prací publikovaných v roce 2001 Seznam 32 prací členů řešitelského týmu za rok 2001 (zahrnuje i několik prací publikovaných v závěru roku 2000, které nebyly uplatněny v loňské zprávě): [Amato et al. 2000a]

Amato, Giuseppe - Zezula, Pavel - Rabitti, Fausto - Savino, Pasquale. Estimating Proximity of Metric Ball Regions for Multimedia Data Indexing. In Advances in Information Systems. 1. vyd. Berlin : Springer, 2000, s. 71-80. LNCS No.1909. ISBN 3-540-4118.

[Amato at al. 2000b]

Amato, Giuseppe - Savino, Pasquale - Fausto, Rabitti - Zezula, Pavel. Approximate Similarity Search in Metric Data by Using Region Proximity. In Proceedings of the First DELOS Network of Excellence Workshop on "Information Seeking, Searching and Querying in Digital Libraries". Zurich : ERCIM, 2000, s. 101-106. Workshop series. ERCIM-01-W01.

[Bartošek 2001a]

Bartošek, Miroslav. Systémový pohled na výběr knihovního systému nové generace a "finský model". In Automatizace knihovnických procesů - 8. Praha : ČVUT - Výpočetní a informační centrum, 2001, s. 39-46. ISBN 80-01-02-366-4. Přístup také z <http://knihovny.cvut.cz/akp/clanky/04.pdf>.

[Bartošek 2001b]

Bartošek, Miroslav. Digitální knihovny. Mária Bieliková. In DATAKON 2001, Proceedings of the Annual Database Conference. Bratislava : Slovenská technická univerzita, 2001, s. 99-138. ISBN 80-227-1597-2.

[Bartošek 2001c]

Bartošek, Miroslav. Elektronické informační zdroje pro vědu, výzkum a výuku v České republice. In INFOS 2001 : 31. medzinárodné informatické sympózium. Bratislava : Spolok slovenských knihovníkov, 2001, s. 222-235. ISBN 80-85165-84-8.

[Bartošek 2001d]

Bartošek Miroslav. Novinky v oblasti elektronických informačních zdrojů pro výzkum, výuku a vzdělávání na MU. Zpravodaj ÚVT MU : bulletin pro zájemce o výpočetní techniku na Masarykově univerzitě, Brno : Masarykova univerzita, 2001, roč. 12, č. 1, s. 1-6. ISSN 1212-0901. Přístup také z <http://www.ics.muni.cz/bulletin/issues/vol12num01/bartosek/bartosek.html>.

[Bartošek & Faitová 2001]

Bartošek, Miroslav - Faitová, Miloslava. Přehled elektronických informačních zdrojů pro vědu a výzkum. Editoři: František Ježek, Miloš Brejcha. In RUFIS 2001: Role of Universities in the Future Information Society. Plzeň : Západočeská univerzita v Plzni, 2001, s. 7-20. ISBN 80-7082-783-1. Přístup také z <http://rufis2001.zcu.cz/sbornik.pdf>.

23

[Dostál 2001] Dostál, Otto. Image Information Processing in Medicine. In Transformation of CEEC Economies to EU Standards. Brno - Trento (Italy) : FP VUT Brno, 2001, s. 3-8. ISBN 80-86510-00-X.

[Dostál et al. 2001a]

Dostál, Otto - Filka, Miloslav - Petrenko, Martin. Multimediální komunikační přenosy v medicíně. In Telekomunikácie 2001. Bratislava: ADAPT Bratislava, 2001, s. 117-120. ISBN 80-96-80-42-3-5.

[Dostál et al. 2001b]

Dostál, Otto - Filka, Miloslav - Slavíček, Karel. MPLS in Practise - The New Backbone of NREN. In Telecommunications and Signal Processing - TSP 2001. 24th International Conference. Brno : UTKO VUT, ESS, 2001, s. 49-52. ISBN 80-214-1962-8.

[Horák & Hadacz 2001]

Horák, Aleš - Hadacz, Leo. Semantics of Natural Language Expressions and Inference Verification in TIL. In Proceedings of ICoS-3. Siena, Italy : Universita degli Studi di Siena, 2001, s. 125-130.

[Kohoutková 2001a]

Kohoutková, Jana. Integrace univerzitních databází a systémů - příklad z Masarykovy univerzity v Brně. In UNINFOS 2001. Zborník príspevkov. Zvolen : Technická univerzita vo Zvolene, 2001, s. 78-83. ISBN 80-228-1062-2.

[Kohoutková 2001b]

Kohoutková, Jana. Orientované grafy jako nástroj systémové integrace. In ITAT 2001. Zborník príspevkov. Košice : UPJŠ Košice, 2001, s. 21-33. ISBN 80-7097-464-8.

[Kohoutková 2001c]

Kohoutková, Jana. Informační infrastruktura na MU. Zpravodaj ÚVT MU : bulletin pro zájemce o výpočetní techniku na Masarykově univerzitě, Brno : Masarykova univerzita, 2001, roč. 11, č. 5, s. 5-8. ISSN 1212-0901. Přístup také z <http://www.ics.muni.cz/bulletin/issues/vol11num05/kohoutkova/kohoutkova.html>.

[Kotrba & Ocelka 2001]

Kotrba, Josef - Ocelka, Jaromír. Kontrola platnosti hypertextových odkazů na WWW stránkách MU. Zpravodaj ÚVT MU : bulletin pro zájemce o výpočetní techniku na Masarykově univerzitě, Brno : Masarykova univerzita, 2001, roč.11, č. 4, s. 5-6. ISSN 1212-0901. Přístup také z <http://www.ics.muni.cz/bulletin/issues/vol11num04/kotrba/kotrba.html>.

[Měcháček 2001a]

Měcháček, Jaroslav. Jak mohou spolupracovat Java a XML. Computer World, Praha : IDG Czechoslovakia, 2001, 12, 44, s. 20-22. ISSN 1210-9924.

24

[Měcháček 2001b] Měcháček, Jaroslav. Uživatelská IP-bezpečnost Inetu MU. Zpravodaj ÚVT MU : bulletin pro zájemce o výpočetní techniku na Masarykově univerzitě, Brno : Masarykova univerzita, 2001, roč.12, č. 2, s. 12-13. ISSN 1212-0901. Přístup také z <http://www.ics.muni.cz/bulletin/issues/vol12num02/mechacek2/mechacek2.html>.

[Ocelková & Ocelka 2001]

Ocelková, Šárka - Ocelka, Jaromír. Automatizace univerzitní prezentace. In UNINFOS 2001. Zborník príspevkov. Zvolen : Vydavateľstvo TU vo Zvolene, 2001, s. 124-128. ISBN 80-228-1062-2.

[Petrenko et al. 2001a]

Petrenko, Martin - Dostál, Otto - Ventruba, Pavel - Filka, Miloslav. First Experiences with Picture Archiving and Communication System in Brno Hospitals. In IEEE Region 8, EUROCON‘2001, International Conference on Trends in Communications. Bratislava : Zdruzenie J.M., 2001, s. 17-19. Volume 1/2. ISBN 0-7803-6490-2.

[Petrenko et al. 2001b]

Petrenko, Martin - Dostál, Otto - Ventruba, Pavel. First Experiences with Picture Archiving and Communication Systems (PACS). In Gynecology. Israel Journal of Obstetrics and Gynecology, Tel Aviv (Israel) : Menachem HorowitzPublishing, Tel Aviv, 2000, 3, s. 128-130. ISSN 0792-4569.

[Petrenko et al. 2001c]

Petrenko, Martin - Ventruba, Pavel - Dostál, Otto - Filka, Miloslav. Technické a forenzní aspekty obrazové dokumentace komplikací v endoskopii. Luhačovice : Česká gynekologická a porodnická společnost ČLS JEP, 2001. 1 s. ISBN 80-238-7755-0.

[Skoupý et al. 2001]

Skoupý, Karel - Benešovský, Miroslav - Kohoutková, Jana - Ocelka, Jaromír. Gralan: grafová knihovna pro podporu univerzálního modelování. In DATAKON 2001. Proc. of the Annual Database Conference. Bratislava : Slovenská technická univerzita v Bratislave, 2001, s. 221-230. ISBN 80-227-1597-2.

[Šmíd 2001a]

Šmíd, Vladimír. Jak si Masarykova univerzita poradila s ochranou osobních údajů. Zpravodaj Ústavu výpočetní techniky Masarykovy univerzity v Brně, 2001, Brno : Masarykova univerzita v Brně, roč. 11, č. 5, s. 8-18. ISSN 1212-0901. Přístup také z <http://www.ics.muni.cz/bulletin/issues/vol11num05/smid/smid.html>.

[Šmíd 2001b]

Šmíd, Vladimír. Zákon o ochraně osobních údajů na vysokých školách. In Seminář EUNIS'2001. Sborník příspěvků. Nečtiny : EUNIS-CZ, 2001, s. 1-6. Přístup také z <http://www.fi.muni.cz/~smid/eunis01.html>.

[Šmíd 2001c]

Šmíd, Vladimír. Ochrana osobních údajů na Masarykově univerzitě. Zpravodaj Ústavu výpočetní techniky Masarykovy univerzity v Brně, 2001, Brno : Masarykova univerzita v Brně, roč. 11, č. 3, s. 1-4. ISSN 1212-0901. Přístup také z <http://www.ics.muni.cz/bulletin/issues/vol11num03/smid/smid.html>.

25

[Zezula 2000a]

Zezula, Pavel. Similarity Search in High Dimensional and Metric Spaces. In DATASEM 2000, 20. ročník databázové konference. 1. vyd. Brno : Masarykova universita v Brně, 2000, s. 249-252. ISBN 80-210-2428-3.

[Zezula 2000b]

Zezula, Pavel. A Hashed Schema for Similarity Search in Metric Spaces. In Proceedings of the First DELOS Network of Excellence Workshop on "Information Seeking, Searching and Querying in Digital Libraries". 1. vyd. Zurich : ERCIM, 2000, s. 83-87. Workshop series. ERCIM-01-W01.

[Zezula 2001a]

Zezula, Pavel - Dohnal, Vlastislav - Gennaro, Claudio - Savino, Pasquale. Separable Splits of Metric Data Sets. In SEBD01 - Italian Symposium on Database Systems. Milano : University Press, 2001, s. 45-62.

[Zezula 2001b]

Zezula, Pavel - Savino, Pasquale - Gennaro, Claudio. Similarity Search in Metric Databases through Hashing. In ACM Multimedia 2001 Workshops. USA : ACM Press, 2001, s. 1-5. ISBN 1-58113-395-2.

[Zezula et al. 1997]

Ciaccia, P. – Patella, M. - Zezula, Pavel. M-tree: An Efficient Access Method for Similarity Search in Metric Spaces. Proceedings of the VLDB’97, 23rd International Conference on Very Large Databases. Morgan Kaufmann Publishers, Inc., 1997, s. 426-435. ISBN 1-55860-470-7.

[Žabička 2000]

Žabička, Petr. NEDLIB Harvester - technika "sklizně" informací. Ikaros, Praha : IKAROS, o.s., 2000, 4, 10, s. [online]-0. ISSN 1212-5075. Přístup z <http://ikaros.ff.cuni.cz/2000/c10/harvest.htm>.

[Žabička 2001a]

Žabička, Petr. Dublin Core snadno a rychle. Softwarové noviny, Praha : Softwarové noviny, 2001, XII, 5, s. 76-78. ISSN 1210-8472.

[Žabička 2001b]

Žabička, Petr. Nástroje pro tvorbu metadat Dublin Core. In Automatizace knihovnických procesů - 8. Praha : ČVUT - Výpočetní a informační centrum, 2001, s. 86-91. ISBN 80-01-02-366-4. Přístup také z <http://webarchiv.nkp.cz/akp_pz.pdf>.

26

6. Vyúčtování finančních prostředků za rok 2001 Výzkumný záměr byl v roce 2001 financován ze dvou zdrojů:

- z institucionálních prostředků na výzkumný záměr z MŠMT - z vlastních prostředků ÚVT MU.

6.1 Souhrnný přehled nákladů na VZ v roce 2001 (plán a čerpání) v tisícovkách Kč -------------------------------------------------------------------------------------------------------------- MŠMT ÚVT MU CELKEM plán čerpání plán čerpání plán čerpání ================================================================= investice 314 314 700 1.499 1.014 1.813 neinvestice 2.070 2.070 --- --- 2.070 2.070 -------------------------------------------------------------------------------------------------------------- celkem 2.384 2.384 700 1.499 3.084 3.883 -------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 6.2 Rozpis čerpání podle jednotlivých zdrojů (v tis Kč na jedno desetinné místo) 6.2.1 Institucionální prostředky MŠMT - čerpání a) investice (314)

SW Perceptive Reporter (Rasna) 221,8 PC server pro vzdálený přístup uživatelů 92,2 ------------------------------------------------------------------------------------------------ celkem 314,0

b) neinvestice (2.070, z toho 1.055 mzdy + 1.015 ostatní)

b1) mzdy

mzdy, odměny pro řešitelský tým v přepočteném úvazku 3.5 781,5 zákonné odvody z mezd a odměn 273,5 ------------------------------------------------------------------------------------------------ mzdové náklady celkem 1055,0 b2) ostatní neinvestice

drobný dlouhodobý hmotný majetek DDHM (LCD monitor, tabule, řezačka, síťová tiskárna, skener HP ScanJet) 84,8 spotřební materiál (tonery, papír, transparentní fólie, aj.) 29,0 literatura (odborné knihy) 15,8 zahraniční cestovné 55,6 Brusel, jednání o projektech EU 40,8 Rakousko, Dostál (ECR 2001) 4,3 Rakousko, Peša (Ultra CD*ROM) 8,4 Slovensko, Infos – Bartošek, Řepišová 2,1 odpisy na investiční zařízení pořízená z VZ v minulých letech 635,0

27

režie pracoviště (příspěvek na energie, telefony) 194,8 ------------------------------------------------------------------------------------------------ ostatní neinvestice celkem 1015,0 6.2.2 ÚVT – čerpání a) investice (dlouhodobý Plasmon DVD archiv s okamžitou kapacitou 2.25 TB)

D480-40DR jukebox DVD-RAM 912,3 NRBS-CD 600 NetReady Business Driver 370,4 konfigurace Perceptive Archive a instalace 216,7 ------------------------------------------------------------------------------------------------ celkem 1.499,4 Veškeré smlouvy, faktury a účetní doklady jsou uloženy na ekonomickém oddělení ÚVT MU. Příloha: Výpis z účetnictví ÚVT MU pro zakázky:

• 1201 (Institucionální prostředky MŠMT pro výzkumný záměr – neinvestice) • 3201 (Institucionální prostředky MŠMT pro výzkumný záměr – investice)

V Brně dne 21.prosince 2001 RNDr. Miroslav Bartošek, CSc. vedoucí výzkumného záměru