Upload
others
View
9
Download
0
Embed Size (px)
Citation preview
1
EM
PLO
YM
EN
T IN
TH
E F
ISH
ER
IES
SE
CTO
R
Zaměstnanostv odvětvírybolovu
EVROPSKÁ KOMISEG e n e r á l n í ř e d i t e l s t v í p r o r y b á ř s t v í a n á m o ř n í z á l e ž i t o s t i
1
ZA
MůS
TNA
NO
ST V
OD
VůTV
Í RY
BO
LOVU
Obsah
Úvodník . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3
1. Práce v oboru rybolovu – přehled EU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4
2. Regionální odchylky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7
3. Loďstvo v mořském rybolovu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9
4. Zpracování a akvakultura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10
Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu.Můžete se s nimi seznámit na evropském serveru (http://europa.eu).
Katalogové údaje jsou uvedeny na konci této publikace.
Lucemburk: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, 2006
ISBN 92-79-02153-2
© Evropská společenství, 2006Kopírování je povoleno pouze se souhlasem autora.
Printed in Belgium
VYTIšTůNO NA NEBůLENÉM PAPÍřE
Europe Direct je služba, která vám pomůže odpovědět na otázky týkající se Evropské unie
Bezplatná telefonní linka:00 800 6 7 8 9 10 11
2
ZA
MůS
TNA
NO
ST V
OD
VůTV
Í RY
BO
LOVU
3
ZA
MůS
TNA
NO
ST V
OD
VůTV
Í RY
BO
LOVU
Úvodník
Evropská komise zveřejnila novou studii současné situace v odvětví rybolovu EU.
Zpráva uvádí údaje o zaměstnanosti v odvětví rybolovu a jeho třech pododvětvích
(rybolov, zpracování ryb a akvakultura) ve 25 členských státech EU a 121 pobřežních
regionech NUTS-2 (1) a rovněž údaje o zaměstnanosti členěné podle pohlaví
a podle druhu rybolovu na příbřežní nebo rybolov na volném moři. Zpráva rovněž
vysvětluje úrovně příjmů a vyjasňuje hlavní trendy, které určují výhled zaměstna-
nosti v odvětví. Ukazuje, že hlavními problémy, kterým rybolov čelí, jsou rostoucí
ceny paliva, nedostatek posádek a omezení kvót z důvodu snižujících se zásob
ryb. Na druhé straně hlavní problémy sužující zpracovatelský promysl jsou dodávky
surovin, relativně vysoké náklady na pracovní sílu a zvyšující se konkurence
dovozů ze zemí mimo EU. V EU počty rybářů od období 1996/1997 klesaly zhruba
o 4–5% ročně. Rybolovné flotily v mnoha zemích zaznamenávaly od druhé
poloviny 90. let nedostatek členů posádek – obecně řečeno byl tento nedostatek
vyřešen snížením počtu členů posádky na minimum vyžadované pro bezpečnostní
a technické předpisy. V některých oblastech si vlastníci větších rybářských plavi-
del najímali zahraniční posádky ze zemí mimo EU. Tato praxe převládala zejména
v řadě specifických evropských regionů, například v Řecku, kde posádky
velkých trawlerů tvoří Egypťané, v jižní Itálii, která zaměstnává značný počet
Tunisanů, a v jižním Španělsku, kde pracuje řada marockých posádek. Kromě toho
tvoří posádky lodí ve vzdálených tropických vodách mimo EU často místní rybáři
(například Mauritánci, Senegalci). Najímání cizích posádek není zapříčiněno jen
nedostatkem místních pracovních sil, ale i nutností snižovat náklady. Poptávku po
pracovní síle určuje v první řadě velikost a skladba flotily. Reforma společné politiky
rybolovu, přijatá v roce 2002, má zajistit trvale udržitelný rozvoj v odvětví rybolovu
z hlediska sociálního, ekonomického i environmentálního. Nový přístup víceletého
řízení zásob pomocí plánů obnovy a řízení by měl v dlouhodobém výhledu vést
k lepší ochraně zaměstnanosti v odvětví.
(1) Nomenklatura územních statistických jednotek - 2.
5
ZA
MůS
TNA
NO
ST V
OD
VůTV
Í RY
BO
LOVUvšech lidí pracujících v odvětví rybolovu. Vysoké počty rybářů má rovněž Francie
a Portugalsko, zatímco průmysl zpracování ryb zaměstnává nejvíce lidí ve
Španělsku, Francii a Velké Británii, v menší míře v Německu a Polsku. Akvakultura
je nejvíce rozvinuta ve Francii a ve Španělsku.
Vysoký počet obyvatel v mnoha regionech NUTS-2 snižuje relativní závislost
těchto oblastí na rybolovu. Nejdůležitějším regionem rybolovu v EU z hlediska
počtu osob pracujících v odvětví rybolovu je nepochybně Galicie – má rovněž
nejvyšší míru závislosti na rybolovu. Další regiony, které vykazují míru závislosti
vyšší než 1 % (s více než 5 000 pracovníky v odvětví rybolovu) jsou Francie
(Bretaň, Poitou-Charentes, Basse-Normandie), Velká Británie (severovýchodní
Skotsko), Estonsko, Lotyšsko, Portugalsko (Algarve) a Polsko (Pomoří). Vysokou
závislost vykazuje i několik malých regionů NUTS-2 v Řecku.
Existují však výrazné rozdíly ve struktuře zaměstnanosti v odvětví rybolovu.
V oblastech při Severním a Baltském moři tvoří zhruba 30% lidí pracujících
v odvětví rybolovu posádky rybářských lodí, zatímco 65% pracuje ve zpracova-
telském průmyslu a zhruba 5 % v akvakultuře. Mořský rybolov je daleko význam-
nější v atlantické a středozemní oblasti, s relativním podílem 46 % resp. 76 %.
Atlantické oblasti mají i významný průmysl zpracování ryb, ale zpracování ve
Středozemí představuje pouze 14 % celkové zaměstnanosti. Na atlantickou
akvakulturu připadá zhruba 22 % zaměstnanosti v odvětví rybolovu v oblasti,
zatímco ve Středozemí činí tento podíl 10 %.
Rybolov, zpracování ryb a akvakultura čelí řadě zásadních problémů: rybolov je
postižen rostoucími cenami paliv, nedostatkem posádek a omezováním kvót,
zatímco zpracování trpí nedostatkem surovin, vysokými náklady na pracovní sílu
a konkurencí dovozů ze zemí mimo EU. Akvakultura na druhé straně čelí rostoucí
konkurenci dovozů, klesajícím cenám u některých druhů živočichů, přísnějším
předpisům na ochranu životního prostředí a sporům o prostor.
4
ZA
MůS
TNA
NO
ST V
OD
VůTV
Í RY
BO
LOVU
1.Práce v oboru rybolovu –přehled EU
Jak se mění doba: v roce 2002/2003 činila celková zaměstnanost v odvětví
rybolovu zhruba 421 000 osob. Okolo jedné třetiny tvořily ženy, zaměstnané
zejména v průmyslu zpracování ryb, a zhruba 205 000 (téměř výhradně) mužských
pracovníků tvořilo posádky rybářských lodí. Z těchto 205 000 rybářů pracovalo
zhruba 95 000 rybářů na palubě příbřežních lodí, zatímco 110 000 rybářů tvořilo
posádky lodí na volném moři.
Avšak od té doby počet rybářů každoročně klesal zhruba o 4–5 % a v důsledku
toho ve 25 členských státech EU nyní pracuje jen zhruba 190–195 000 rybářů.
V roce 2002/2003 činila zhruba 20 % zaměstnanosti na lodích práce na částečný
úvazek, zejména v příbřežním rybolovu. Počet lidí pracujících v odvětví rybolovu
je nejvyšší v atlantické a středozemní oblasti, 42 % resp. 28 % celkové zaměst-
nanosti v odvětví rybolovu. Na Španělsko, Řecko a Itálii připadá téměř 60 %
Člensk
ý stá
t
Celková
zam
ěstn
anost
(*1000)
Odvětví
rybolovu
celke
m
Odvětv
í ryb
olovu
v%
celko
vé za
městn
anosti
Rybolov
Zpraco
vání
Akvak
ultura
6
ZA
MůS
TNA
NO
ST V
OD
VůTV
Í RY
BO
LOVU
7
ZA
MůS
TNA
NO
ST V
OD
VůTV
Í RY
BO
LOVU
Zaměstnanost podle země a pododvětví rybolovu, 2002–2003
Belgie* 4 070 1 743 0,0 % 666 993 84
Česká rep. 4 701 2 267 0,0 % 100 2 167
Dánsko 2 707 14 060 0,5 % 4 258 8 948 854
Estonsko 594 6 700 0,0 % 2 500 4 100 100
Finsko 2 365 2 740 0,5 % 900 1 339 501
Francie** 24 584 64 712 0,3 % 21 436 21 676 21 600
Irsko 1 797 10 584 0,6 % 5 147 3 439 1 998
Itálie 22 054 47 957 0,2 % 38 157 6 708 3 092
Kypr 327 1 175 0,4 % 926 122 127
Litva 1 433 6 565 0,4 % 2 550 3 700 315
Lotyšsko* 1 007 10 580 1,1 % 3 670 6 484 426
Lucembursko
Maďarsko* 3 922 1 680 0,0 % 150 1 530
Malta* 148 1 441 1,0 % 1 303 33 105
Německo* 35 927 16 409 0,1 % 1 972 11 404 3 033
Nizozemsko 8 121 9 049 0,1 % 2 547 6 382 120
Polsko 13 617 19 923 0,1 % 4 500 13 423 2 000
Portugalsko 5 118 33 229 0,6 % 20 457 6 300 6 472
Rakousko* 3 736 734 0,0 % 234 500
Řecko 4 042 37 701 0,9 % 30 196 3 360 4 145
Slovenská rep. 2 162 1 180 0,1 % 947 233
Slovinsko 897 623 0,1 % 132 237 254
Spojené
království 28 696 33 534 0,1 % 11 774 18 180 3 580
Španělsko* 16 695 87 310 0,5 % 53 849 27 000 11 928
Švédsko* 4 314 3 955 0,1 % 1 912 1 843 200
Celkem 193 034 421 318 208 852 147 102 65 365
muži 310 152 200 231 64 944 44 978
ženy 111 165 8 621 82 158 20 386
* 2004-2005 ** včetně zámořských departementů a regionů (DROM)
2.Regionální odchylky
Severní moře V severomořském odvětví rybolovu je zaměstnáno zhruba 51 800 lidí, z toho
15100 v rybolovu, 35100 ve zpracování ryb a 1600 v akvakultuře. Dánsko a
severovýchodní Skotsko mají nejvyšší počet zaměstnanců v rybolovu. Dánsko,
severovýchodní Skotsko, Brémy a East Riding jsou čtyři oblasti s nejvyšším
počtem lidí pracujících v oboru zpracování ryb.
Baltské moře V pobaltské oblasti je v odvětví rybolovu zaměstnáno zhruba 54 400 lidí, z toho
17 200 lidí pracuje v oboru rybolovu, 33 500 ve zpracování a 3 700 v akvakultuře.
Zhruba 70 % všech lidí pracujících v odvětví rybolovu se nachází v příbřežních
regionech Lotyšska.
Severní moře Baltské moře
Atlantická oblast
Středomoří
8
ZA
MůS
TNA
NO
ST V
OD
VůTV
Í RY
BO
LOVU
9
ZA
MůS
TNA
NO
ST V
OD
VůTV
Í RY
BO
LOVU
Atlantická oblast V atlantické oblasti je v odvětví rybolovu zaměstnáno téměř 179 000 lidí, z toho
82 900 pracuje v rybolovu, 55 800 ve zpracování ryb a 40 100 v akvakultuře.
Galicie je jedna z nejdůležitějších oblastí rybolovu z hlediska závislosti
(4,1 %, 45 500 lidí), ostatních sedm oblastí vykazuje míru závislosti 1–2 %.
Tři oblasti vykazují míru závislosti na mořském rybolovu přesahující 1 %: Azory
(3,4 %), Galicie (1,9 %) a Algarve (1,0 %).
V 11 regionech odvětví rybolovu zaměstnává více než 5 000 lidí. Bretaň je také
důležitá svou zaměstnaností v oboru zpracování ryb (7 400 lidí), zatímco akva-
kultura je hlavním zaměstnavatelem v Galicii, Poitou-Charentes a Algarve.
Středomoří V oboru rybolovu ve Středomoří pracuje zhruba 118 000 lidí, z toho 89 800 v
rybolovu, 16 300 ve zpracování ryb a 11 800 v akvakultuře. Osm regionů vykazu-
je míru závislosti v celkovém odvětví rybolovu převyšující 1%. Sedm z těchto
regionů je v Řecku. Tato závislost je zvláště vysoká v oblastech Voreio Agaio
(6,6 %), Ionia Nisia (3,4 %) a Notio Agaio (3,3 %). Většina z těchto lidí je zaměs-
tnána v mořském rybolovu. Zpracování ryb a akvakultura mají okrajový význam.
Mnoho lidí pracujících v odvětví rybolovu je na Sicílii (12 000), v Katalánsku
(6 800) a Puglii (6 400). Tyto oblasti mají rovněž nejvyšší počty lidí pracujících ve
zpracování ryb.
3.Loďstvo v mořskémrybolovuZaměstnanost na palubě rybářských lodí v 15 státech EU klesla ze zhruba
240 000 v roce 1998 na zhruba 190 000 v roce 2003, což znamená pokles o 21%.
Vzhledem k tomuto trendu se odhaduje, že 25 členských států EU v roce 2005
zaměstnávalo zhruba 190 000 rybářů na lodích. Skutečná úroveň zaměstnanosti
v rybářských posádkách EU je výsledkem poptávky po rybářích na jedné straně
a jejich dostupnosti (nabídky pracovních sil) na straně druhé. Poptávka po
rybářích je určována velikostí flotily, náročností užívané technologie na pracovní
síly a rentabilitou plavidel.
Ochota pracovat na rybářských lodích (nabídka pracovních sil) je určena složitým
vzájemným vztahem sociálních a ekonomických faktorů. Hlavními důvody zjevně
klesajícího zájmu o práci na rybářských lodích jsou nižší mzdové sazby, negativní
image odvětví, horší vyhlídky na případnou možnost stát se vlastníkem lodi, lepší
vyhlídky v zaměstnanosti mimo rybolov, mizení tradičních způsobů života a vyšší
11
ZA
MůS
TNA
NO
ST V
OD
VůTV
Í RY
BO
LOVU
10
ZA
MůS
TNA
NO
ST V
OD
VůTV
Í RY
BO
LOVU
ocenění společenského života na pevnině. V důsledku toho po mnoho let klesá
počet studentů přijímaných do rybářských škol.
Rybářské flotily v mnoha zemích zaznamenaly několik strukturálních nedostatků
posádek, ačkoli počet plavidel v EU-15 klesl z 95 000 v roce 1998 na 83 000 v
roce 2005, což znamená pokles o 24 %.
4.Zpracování a akvakultura
Celková zaměstnanost v odvětví zpracování ryb zůstala v posledních deseti letech
v podstatě konstantní, ačkoli se situace v jednotlivých členských státech a segmen-
tech liší. Zaměstnanost klesla zvláště v sektorech zpracovávajících produkty
z místních dodávek. Zvýšená spotřebitelská poptávka po jakostních produktech
z mořských živočichů v EU však přinesla nové podnikatelské příležitosti. Problémy
odvětví se týkají nákladů na pracovní síly, dodávky surovin a konkurence dovozů
a nižší průměrné velikosti společností.
Trh potravin z mořských živočichů v EU roste o zhruba 1,5 % ročně – ale více než
50 % spotřeby ryb v EU závisí na dovozech ze třetích zemí. To vytváří nové
příležitosti pro zpracování a obchod, zejména u inovačních produktů s vysokou
přidanou hodnotou, přizpůsobených potřebám a prospěšných pro zdraví.
V EU existuje obecný posun směrem k přidané hodnotě a od primárního zpra-
cování, které lze s nižšími náklady provádět mimo EU.
Hospodářská soutěž u surovin se zintenzivňuje, zatímco současně dovozy ze
zemí s nízkými mzdami a konsolidace velkých evropských maloobchodních
řetězců stlačují ceny a ziskové marže.
Průměrná velikost mnoha zpracovatelů ryb v EU je relativně malá – větší maloob-
chodní řetězce vyžadují dodávky dostatečných objemů standardních produktů za
konkurenceschopné ceny, a proto je nutné stále zvyšovat produktivitu a efektivitu.
Globální hospodářská soutěž v oblasti surovin nutí společnosti zaměřit se na
globální zajištění zdrojů – mnoho zpracovatelů je příliš malých na to, aby zavedli
plnou inovační strategii „produktů a procesů“, nutnou ke splnění norem jejich
větších zákazníků, kteří rovněž požadují přísnější environmentální a jakostní normy.
V této souvislosti mají malé společnosti v porovnání se svými většími konkurenty
zcela jasně velké nevýhody. V důsledku toho lze v EU v oboru zpracování ryb
očekávat větší konsolidaci i přesun části zaměstnanosti do zemí s nízkými mzdami.
12
ZA
MůS
TNA
NO
ST V
OD
VůTV
Í RY
BO
LOVU
Celková produkce akvakultury v EU se zvýšila z 1,1 mil. tun v roce 1994 na
1,4 mil. tun v roce 1998, ale od té doby zůstala víceméně konstantní. Tento nárůst
byl v plné míře způsoben mořskou akvakulturou. Ve zbytku světa se produkce
akvakultury v období 1993–2003 zdvojnásobila. Odvětví v EU zaměstnává
zhruba 65 400 lidí – celková zaměstnanost zůstala relativně stabilní, přestože na
vnitrostátní úrovni došlo k určitým posunům. Produktivita práce se zvyšovala
zhruba o 3 % ročně, hlavními produkty akvakultury v EU byly ryby (pstruh, losos,
mořčák evropský, zubatec obecný) a měkkýši (mušle, ústřice a další mlži).
Celková hodnota produkce akvakultury v EU se v letech 1993 až 2003 zvýšila
o 49 % na 2,8 mld. EUR. Akvakultura představuje zhruba 17 % objemu a 27 %
hodnoty celkové produkce rybolovu EU – hlavními produkčními zeměmi jsou
Španělsko, Francie, Itálie, Velká Británie a Řecko, na něž v roce 2003 připadalo
zhruba 80 % produkce akvakultury. Jsou to rovněž země s nejvyšší zaměstna-
ností v odvětví akvakultury.
Hlavními problémy akvakultury v EU jsou klesající ceny v důsledku vysoké globální
konkurence, omezený prostor v příbřežních oblastech a složité předpisy na
ochranu životního prostředí.
Evropská komise
Zaměstnanost v odvětví rybolovu
Lucemburk: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství
2006 — 16 stran — 14,8 x 21 cm
ISBN 92-79-02153-2
PRODEJ A PŘEDPLATNÉ
Placené publikace, které vydává Úřad pro úřední tisky, je možné zakoupit v našich prodejníchmístech po celém světě.
Jaký je postup pro získání té či oné publikace?Jakmile si opatříte seznam prodejních míst, vyberte si vhodnou prodejnu a objednejte sipožadovanou publikaci.
Jak si opatříte seznam prodejních míst?• buď na internetové stránce Úřadu pro úřední tisky http://publications.eu.int/• nebo o něj můžete požádat faxem na čísle (352) 2929-42758 a obdržíte ho v tištěné podobě.
KL-76-06-076-C
S-C