ZLÍN2014 - červen

POHLED NA PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ VE ZLÍNĚ

ZLÍN2014

Byl, jsem a budu součástí Zlína.

Petr Kopčil

Ing. Radim HrubýKANDIDÁT DO SENÁTU S LETITÝMI ZKUŠENOSTMI

MUDr. Jiří Sýkora

č e r v e n 2014e l e k t r o n i c k ý m ě s í č n í k

červen

OBSAH

MICHAL RUDECKÝ Jaká je kvalita vzdělání ve Zlíně a můžeme Zlín

brát jako studentské město?

10

6ING. RADIM HRUBÝ

Zlín kouří STARTKY aneb průmysl zmizel komíny

Svitu.

PETR KOPČIL Zlín je má srdcová záležitost. Krásné město plné skvělých

lidí a projektů.

24

www.zlín2014.cz

WWW.ZLÍN2014.CZ

4

5

18

30

Úvodník – prázdniny, léto, zábava

Editorial – prohlídka města pokračuje

Filip Čech – nejen o sportu ve Zlíně

MUDr. Jiří Sýkora – se zkušenostmi do senátu

16 Otázky odpovědi – ptejte se

www.zlín2014.cz

Prázdniny, léto, zábava

Přichází léto a to je přeci čas, kdy můžeme sbírat nové síly do druhé části roku. Do druhého poločasu. A já jako sportovec, dříve velmi aktivní, vím, že se bojuje do poslední sekundy každého utkání. Dokud není dohráno, není prohráno. I kdyby… cokoliv! A tak touto sportovní termi-nologií chci říct: nyní vás čeká čas, kdy budete mít prostor na jedné straně zažít spoustu grilo-vacích večírků, nočních táboráků, dovolených u vody u nás i u moře. Na druhé straně i u tohoto možná o něco víc času přemýšlet a o něco více sbírat informace. Ať už jste studentka, student, pracující a nebo člověk, který pracovat chce a své místo na pracovním trhu zatím nemá. Ale i vás, člověka, který svůj produktivní věk má již poctivě za sebou, potřebujeme k důležitému rozhodnutí. Vážím si všech, kteří chtějí být pro tento stát přínosem. Každý tak, jak sám může a cítí, že chce. Užijte si léto, prázdniny, čas dovolené, čas s vnoučaty, nebo svými dcerami a syny, přáteli. Jen prosím nezapomeňte, že nás čeká důležitý okamžik, tedy říjnové komunál-ní volby, které opět můžou přepsat politickou mapu města Zlína. Přirozeně v neprospěch nás všech, aktivních, cílevědomých, pracovitých, kreativních a především skutečných zlíňáků.

Miroslav ChalánekVážení čtenáři magazínu Zlín 2014, v jiných měsících a to aniž bych si dovolil vás odbýt, bych možná ze zvyku napsal jen krátký pozdrav na začátek a manager-sky, tak jak jsem zvyklý z práce, zhodnotil co bylo, co je nyní a naznačil co může být. Abych vás zbytečně nezdržoval od práce. Ale prrr!

STRANA 4 / www.zlín2014.cz

Zlín2014 / ÚVODNÍK

Redakce

Šéfredaktor: Vít Studnička

Redaktor: Petr Kopčil

Produkční tým

Fotograf: Petr Kopčil

Korektura: Richard Andrýsek

Grafika a sazba: Vít Studnička

Kontakt

email: [email protected]

telefon: +420 608 072 147

web: www.zlin2014.cz

Vydává

Občanská demokratická strana Zlín za pod-pory občanů města Zlína ve spolupráci s Firestarter s.r.o.

Užití obsahu v jiných médiích pouze po sch-válení od vydavatele Firestarter s.r.o.

Editorial

Tento měsíc jsme se zaměřili na školství, podnika-telské prostředí a sport ve Zlíně. Představíme si také pana MUDr. Jiřího Sýkoru jakožto kandidáta do sená-tu za město Zlín.

Ikdyž jsme malé periodikum, snažíme se přinášet občanům informace z první ruky, které se jinde nedozví. Rok 2014 ještě nekončí a náš magazín má rovněž ještě dost času vyrůst a informovat. Pokud máte tip na téma, které chcete rozebrat v nějakém z rozhovorů, neostýchejte se a napište nám. Dáváme možnost se ptát. Ptejte se!

Přestože nejsem rodákem ze Zlína, za tu dobu co zde pobývám vidím, že Zlín má potenciál a realizují se zde velké projekty v různých odvětvých. Zůstaňme mladí a dychtiví po svých cílech, ale také znejme pokoru a buďme přátelští i ke svým konkurentům. Díky nim se můžeme učit nebo se vyvarovat chybám.

Aktuálně přichází léto, takže vám přeji báječný relax. Všem studentům, kteří letos odmaturovali, či získali za své snažení titul, gratuluji a přeji dlouhé prázdniny.

šéfredaktor

Vít Studnička

Prohlídka města pokračuje

• 1970 - 1974 / gymnázium Františka Palackého Valašské Meziříčí

• 1974 - 1979 / studium vysoké školy v Praze

• 1994 / zakládá firmu VLW

• 2004 - nyní / člen ODS Zlín

Důležitá dataZlín kouří STARTKY

aneb průmysl zmizel komíny Svitu.

RADIM HRUBÝ


Zlín2014 / ROZHOVOR

Text: Vít Studnička, Foto: Petr Kopčil

Dobrý den pane Hrubý. Jakožto jedna-tel firmy VLW, která sídlí ve Zlíně, máte přehled o podnikatelském prostředí našeho města. Můžete stručně popsat, čím se Vaše firma zabývá?Firma VLW, spol. s. r.o. je součástí staveb-ního průmyslu. Prodává a pronajímá stavební techniku. Zpočátku se jednalo o drobnější stroje, ale cca od roku 2008 se specializuje na bagry a větší mechanizmy. Tyto stroje se pronajímají většinou s ob-sluhou, takže je možné poskytnout kom-plexní službu v oblasti zemních prací.

Když jste před 20 lety zakládal firmu VLW, z jakého důvodu jste si vybral město Zlín jako svoji základnu?Jsem obyvatel Zlína, takže volba mís-ta podnikání byla logická. Zajímavější je trend posledních let, kdy firmy přeregistrují svou adresu mimo Zlín, např. do Prahy. Administrativa spojená se změnou firemní adresy je neuvěřitelně rozsáhlá a je otázkou proč klady spojené

s tímto „přestěhováním“ převyšují nega-tiva.

Jaké klady a zápory byste zmínil o Zlínu z pohledu majitele firmy?Zlín kouří Marlbora, byl porevoluční tele-vizní dokument zobrazující neuvěřitelný podnikatelský boom obyvatel zlínsko-slušovické aglomerace. Dnes bych natočil dokument „Zlín kouří Startky“. Po bank-rotu Svitu se nenašel nikdo, kdo by se tuto ztrátu pracovních míst snažil nahradit jiným průmyslovým odvětvím. Pohodlně jsme změnili Zlín na město školství a kul-tury. Dodal bych ještě město úřadů. Sym-bolem je 21. budova. Z této budovy bylo řízeno celosvětové impérium firmy Baťa. Po válce už jen Český obuvnický průmysl a teď…

Využiji Vaše dlouholeté zkušenosti a zeptám se, jaké tři největší změny, ať už k lepšímu či horšímu, se dle Vás

MAJITEL A ZAKLADEL ÚSPĚŠNÉ FIRMY ZABÝVAJÍCÍ SE PRODEJEM A PRONÁJ-MEM STAVEBNÍ TECHNIKY ING. RADIM HRUBÝ V ROZHOVORU NASTÍNIL JEHO VZTAH K PODNIKATELSKÉMU PROSTŘEDÍ VE ZLÍNĚ. SE SLOVY NECHCI BÝT PŘÍ-LIŠ KRITICKÝ JSME ROZHOVOR ZAČÍNALI. JEHO VZTAH KE ZLÍNU JE VELMI SILNÝ A BOHUŽEL ZDE PODLE NĚJ PŘEVLÁDAJÍ NEGATIVA, KTERÁ ŠLAPOU NA JINAK KLADNOU HISTIORII ZLÍNA JAKO PRŮMYSLOVÉHO MĚSTA.

www.zlín2014.cz / STRANA 7

ING. RADIM HRUBÝ / Zlín2014

za 20 let odehrály v podnikatelském prostředí České republiky?Nejvýraznější změnou je bezesporu změna vlastnické struktury. Odhaduji, že stále je většina hospodářských subjektů v zahraničních rukou. Ty sice dávají zaměstnanost našim obyvatelům, ale rozhodně nebudují svůj region tak, jak bylo zvykem za dob firmy Baťa a možná i za dob minulého režimu, kdy se se stav-bou nového podniku automaticky stavěla sídliště a ostatní infrastruktura. Jejich snahou je maximalizovat zisk, odvádět dividendy do zahraničí a obávám se, že dennodenně odchází platby za různé IT služby, image atd. na zahraniční centrály. Tomu odpovídá i struktura výběru daní. Dnes je většina daní placena obyvateli. Každý rok se musím smát, že den daňové svobody je kolem 10.6. Nezapomíná se, že ze zbytku výplaty platí lidé DPH, spotřební daň atd.? V době 1. republiky lidé neplatili téměř žádnou daň a příjem státu tvořily převážně daně podnikatel-ských subjektů.

Velmi pozitivní změnou je otevření hranic v Evropě a neomezená možnost cestování do zbytku světa. Kdyby mi někdo před 25 lety toto popisoval, považoval bych ho za největšího snílka.

Nejhorší změnou je byrokracie. Rozsah tohoto rozhovoru neumožňuje, abych na konkrétních příkladech dokumentoval nesmyslnost české legislativy a navazu-jící byrokracie.

Mohu jen říct, že zákony jsou, aby nic nešlo realizovat, místo aby realizace byla jednoduchá a přímočará, pochopitelně neodporující zákonům.

Jak se za tu dobu změnil Zlín? Je pro podnikatele Zlín lákavé město, kde ro-zvíjet byznys?Zlín zestárl. Jak obyvatelstvo, tak město. Před 80 lety byl Zlín město výhradně mladých lidí, kteří pracovali, studovali a mezitím zpívali. Město se rozvíjelo tem-pem, který neměl ve světě obdoby. Dnes je Zlín městem seniorů. Jediným bodem volebních programů, který má úspěch, je oprava chodníků.

Co si myslíte o infrastruktuře Zl ína? Je dostatečně dostupný a otevřený okol-nímu světu?Napojení Zlína na dálniční síť je nesporně jedno z největších pozitiv posledních let. Státní páteřní silnice I/49 je hrozná. Pro práci bagry je často nezbytné najmout větší množství nákladních automobilů a vykopanou zeminu odvážet na sklád-ky. V pracovní dny nejde Zlínem téměř projet. Vzpomínám si, jak byl frézován a následně opravován povrch silnice v Loukách. Za jeden den jsme prodělávali na autodopravě mnoho tisíc korun z důvodu čekání ve frontách. Výhodná pro nás je víkendová práce, kdy průjezdnost I/49 je nesrovnatelná, ale není jednotný názor, zda po silnici první třídy mohou



o víkendu (zejména o prázdninách a stát-ních svátcích) jezdit nákladní automobily či ne. Práce je založena na osobní odvaze řidičů.

Máte nějaké nápady, jak by se mohl Zlín stát lukrativnější pro střední a velké firmy?Rád čtu články profesora Zeleného, se kterým bude mimochodem rozhovor v dalším čísle tohoto magazínu.

Jeho základní analýzou je teze o zaměstnanosti: původní obyvatelstvo se živilo zemědělstvím, pak v průmyslové výrobě, pak ve službách a dnes je víc jak 20 % lidí placeno státem. Tento stav je dobrý pro politiky, kteří lépe manipulují s voliči prostřednictvím peněz. Perspektivně je neudržitelný. Mé nápady jsou velmi jed-noduché. Odmítat globalizaci a vrátit se k lokální výrobě. Může se začít s po-travinami. Školy, restaurace atd. mo-hou používat lokální produkty. Výroba. Nečekejme, že nás zachrání zahraniční výrobce. Náklady státu na jedno pracovní místo v průmyslové zóně jsou 5 milionů korun. Začněme od živnostníků. Za 20 let se z poskytované služby či výroby může stát hezký podnik. Dnes firma VLW dává obživu 45 lidem.

Byl by pro Vás čistě z podnikatelského hlediska přechod na euro příznivý nebo nikoliv?V současnosti kupuje firma bagry z Ra-

kouska v objemu cca 20 mil. Kč ročně. Změna kurzu EUR / CZK stanovená ČNB nás stojí ročně 2 mil. Pro nás z čistě pod-nikatelského hlediska by přechod na euro byl pozitivní.

V období voleb do Evropského parla-mentu jsme však byli svědky, že takřka každá strana bránila českou měnu před eurem.

Jak se staví Vaše firma k čerstvým absolventům středních a vysokých škol? Dáváte možnost ukázat své dovednosti mladým lidem, kteří jsou víceméně bez praxe? Firma potřebuje absolventy učňovských škol v oboru obsluha stavebních strojů. Tento obor se nevyučuje. Poptávku po ab-solventech středních škol jsem vyzkoušel jen jednou na pracovním úřadě. Úřednice mi vlídně řekla, že se asi chci nechat zavřít. Problém byl v tom, že do žádosti jsem napsal, že chci chlapce.

Závěr rozhovoru odlehčíme fantazií. Ale proč by to jednou nemohla být i skutečnost, že ano. Pokud byste měl neomezenou sumu peněz a mohl ji použít na jeden projekt ve Zlíně. Co by to bylo?Už 15 let se angažuji v malenovickém podhradí. Toto území by se mělo zacho-vat jako historický protipól funkciona-listickému Zlínu. Navazující údolí má rekreační potenciál.


ING. RADIM HRUBÝ / Zlín2014

PAGE 10 RUNNING TITLE

GS MAGAZINE TEMPLATE

• 2009 - 2013 / generálni manažer UTB HOCKEY TEAMU

• 2010 - nyní / delegat v SK RVŠ

• 2010 - nyni / člen místního sdružení ODS Zlín

• 2014 - nyni / člen místní rady ODS Zlín

Důležitá data


MICHAL RUDECKÝ

Jaký je pohled na zlínské školské prostředí delegáta Univerzity Tomáše Bati ve Studentské komoře Rady vysokých škol? Je Zlín brán jako studentské město?

Text: Vít Studnička, Foto: Petr Kopčil

školství z první ruky

Dobrý den pane Rudecký. Pustíme se do rozhovoru na téma školství především tedy ve Zlíně. Pokud se nemýlím, jedna z vaší nynější pozice je delegát Univerzity Tomáše Bati ve Studentské komoře Rady vysokých škol (SK RVŠ). Jak dlouho tuto pozici zastáváte a jaké činnosti funkce delegáta obnáší?Delegátem jsem od roku 2010. SK RVŠ je národní reprezentací studentů vysokých škol a každou univerzitu v ní zastupuje jeden student. SK RVŠ zastupuje a hájí zájmy více jak 300 tisíc vysokoškoláků v České republice. Pozice delegátů obnáší prezentaci postojů UTB na národní úrovni, komunikaci uvnitř komory,

s MŠMT a dalšími orgány státní a veřejné správy. Společně s Radou vysokých škol a Českou konferencí rektorů se podílíme na tvorbě zákonů týkající se vysokého školství v České republice. V rámci komory jsem předsedou Komise pro sociální a ekonomické záležitosti (KSEZ), kde se v současné době zaměřujeme především připomínkování novely vysokoškolského zákona, financování studia a nelegálními poplatky vybírané na vysokých školách. Pozice delegáta mě velmi baví a je zajímavé potkávat studenty ze všech vysokých škol v České republice a porovnávat mezi jednotlivými školami.


Není to dlouho, co jste sám navštěvoval akademickou půdu jako student. Jaké byly Vaše studentská léta? Byl jste spíše pasivní nebo jste se už během studia zapojoval do organizace a různých projektů UTB?Od prvního ročníku jsem se snažil být aktivní. V roce 2010 jsme s kamarádem Janem Jančou založili univerzitní hoke-jový tým – UTB HOCKEY TEAM, kde jsem působil na pozici kapitána a generál-ního manažera. V prvním roce fun-gování jsme vyhráli titul Akademického mistra České repub-liky, což byl obrovský úspěch a zážitek. Za 4 roky pod mým vedením jsme sehráli mezinárodní zápasy s největšími evrop-skými univerzitami z Rakouska, Anglie a Finska (Vídeňská univerzita, University of Manchester, University of Jyväskylä a Allto University of Manchester). Na uni-verzitní zápasy chodilo od 1500 do 2500 diváků a za poslední 4 roky jsme dosáh-li největších průměrných návštěv mezi evropskými univerzitami – téměř 1 800 diváků na utkání. Byly to skvělé roky se spoustou zážitků, které nikdy nezapo-menu. Začínali jsme v podstatě s ničím a podařilo se nám tým posunout na ev-ropskou univerzitní špičku.

Za dobu studia jsem byl dále členem Akademického senátu

UTB, Akademického senátu Fakulty managementu a ekonomiky, redaktorem studentského časopisu INGHOST. Ve funkci člena senátu jsem se snažil hájit zájmy studentů UTB. Pro příklad – nelíbilo se mi, že se přechod před univerzitním centrem „instaluje“ pouze po dobu filmového festivalu. Tak jsme se s dalšími studenty dohodli, že se k provizornímu přechodu přivážeme a upozorníme na

tento problém. Protest zapůsobil, a i když jsem potom ještě několikrát musel navštívit zlínské zastupitelstvo, tak

nakonec se přechod podařilo zachovat trvale.

Vnímáte nějaké viditelné změny studentského života, které se v tomto krátkém období ve Zlíně uskutečnily?UTB je poměrně mladá univerzita, ale za těch pár let se dokázaly velké věci. Samozřejmě žádná univerzita si nemůže koupit historii či tradici. Ale univerzita má několik fungujících unií, týmů a spolků, které pořádají různé akce pro studenty. Má univerzitní hokejový tým, kam chodí 1800 – 2500 diváků na utkání. Univerzita v pozitivním smyslu ovlivňuje chod města. Zlín se musí znovu stát místem, kam budou mladí chodit a chtít strávit celý život. Město musí omládnout.

„UNIVERZITA TOMÁŠE BATI JE POMĚRNĚ MLADÁ, ALE ZA

TĚCH PÁR LET SE DOKÁZALY VELKÉ VĚCI.”



Samozřejmě by bylo nejlepší, kdyby byla univerzita v nějakém kampusu, kde by byly budovy blízko sebe, uvnitř byl park a studenti se mohli potkávat zde a nemuseli být rozlítaní po půlce města. Ale i tak jsou budovy univerzity ve městě velmi dobře dostupné a studenti vědí, kde se potkat. Univerzitě chybí typicky studentské hospůdky a bary, ale to se časem všechno objeví. Zároveň ale město i kraj musí více chápat, že ve městě mají úspěšnou univerzitu, kterou musí maximálně podporovat a díky které je Zlín znovu žádaným městem. Ze svých zkušeností vím, že tomu v obrovském množství případů je, ale taky se najde pár případů, kdy tomu tak není.

Jak si stojí Zlín jako studentské město v porovnání s ostatními městy v České republice jako například Brno a Praha? Je Zlín lukrativním místem pro studi-um z hlediska kvality vzdělání?Ze studentské komory mám tu výhodu, že můžu porovnávat s celou Českou repub-likou. UTB je na tom v celorepublikovém porovnání velice dobře. Lidem, kteří si myslí, že UTB není kvalitní školou, bych doporučoval zajet do některých menších měst nebo soukromých vysokých škol a jejich pohled bude pravděpodobně o něco jiný.

Pokud bych měl srovnávat, tak prvně musím ze srovnávání „vyloučit“ Univerzitu Karlovu a VŠE. Ti si hrají svoji ligu a jejich

obrovskou výhodou je velké napojení na stovky až tisíce firem, ve kterých mají studenti a absolventi možnost působit. Pokud vezmeme vysoké školy bez těchto dvou, tak můžu říct, že Zlín patří co do kvality vzdělání do první půlky vyhledávaných univerzit. Důležité je, aby se ve Zlíně zlepšilo propojení s podniky a usnadnilo se zakládání firem pro mladé lidi.

Máte informace, zda zůstávají absolventi středních škol a gymnázií ve Zlíně věrni svému městu a pokračují zde i ve vysokoškolském vzdělání?Jednou z hlavních výzev, kterým UTB a město Zlín čelí je odliv mladých lidí. Spousta studentů středních škol po maturitě odchází studovat do jiného města či státu a co je hlavní problém – ani se zpět do Zlína nevrací. Je samozřejmě pouze na každém, jak se rozhodne. Ale pokud se s tímto fenoménem nezačne něco okamžitě dělat, stane se ze Zlína za několik let neatraktivní město pro mladé, klesne porodnost a za desítky let můžeme požádat posledního obyvatele, který bude odjíždět, aby zhasnul. Proto mě docela zaráží, že současná koalice s tímto problémem za 4 roky ani trochu nepohnula. Vedení města si pouze nechalo vypracovat studii „Zlín 2020“, která nám za 3 miliony řekla informace, které bychom věděli i zadarmo. Ale studie nestačí, musí se použít mnoho


MICHAL RUDECKÝ / Zlín2014

nástrojů, které s tím budou pracovat a odvrátí odliv mladých ze Zlína. ODS Zlín na tomto problému pracuje a má ho ve svém programu.

Co je důležitější pro absolventa vysoké školy než rychlé uplatnění svých znalostí v praxi. Vzhledem k tomu, že nezaměstnanost je stále aktuální otázkou, dělá něco UTB pro své absolventy, aby po ukončení školy našli práci?Nezaměstnanost absolventů a mladých lidí je problémem po celé Evropě a je to zásadní věc. Českým vysokým školám se při nezaměstnanosti absolventů zásadním způsobem krátí peníze z rozpočtu. UTB pro své studenty a absolventy nabízí služby tzv. JOB CEN-TRA, které sbírá nabídky pracovních pozic a nabízí je registrovaným zájemcům. Dále „nutí“ své studenty, aby si hledali praxi již během studia a byli aktivní. Velký důraz se klade na soft skills – umění prezentovat a mluvit před lidmi. Ale je to na každém, co si kdo najde a jak je aktivní. Pokud někdo něco chce najít, tak to najde.Já jsem si ve třetím ročníku našel

stáž v sídle Zlínského kraje v Bruselu. Musel jsem si na to půjčit 40 tisíc korun a všechno si oběhat. Bez vlastní iniciativy nic nejde. To studenti musí pochopit. Z vlastní zkušenosti vím, že to jde.

Máte nějakou radu pro studenty, kteří dokončí vysokou školu a nenajdou uplatnění ve svém oboru?Vzdělání je v dnešní době na téměř všech vysokých školách tak stejné (uniformní), že student musí dělat v průběhu studia něco navíc, čím zvýší svoji hodnotu na trhu práce. Praxi ve firmě, zahraniční studijní pobyt či stáž v programu ERASMUS, univerzitní aktivity. Během studia několikrát vyjet na prázdniny do zahraničí na brigádu. Cokoliv, co zvýší studentovu přidanou hodnotu. Zaměstnavatelé si toho velmi všímají. A že nepracuje ve svém oboru? To dnes nepracuje skoro 90 procent absolventů škol. Žijeme v době, kde budeme mít za život několik zaměstnaní a musíme se na to umět adaptovat.

Jaký máte názor na školský systém jako takový v České republice? Máte například v rukávu nějaký zlepšovák, který by úroveň vzdělání posunul o úroveň výš?Snížit razantně počet soukromých a sloučit některé veřejné vysoké školy. To množství je neúnosné a není možné mít kvalitní učitele na 150 vysokých školách

„NEZAMĚSTNANOST ABSOLVENTŮ A MLADÝCH LIDÍ JE PROBLÉMEM PO CELÉ EVROPĚ A JE TO ZÁSADNÍ VĚC.”



v tak malém státě. Jenže to samozřejmě nepůjde, protože to je velký byznys.

Ale třeba by jenom stačilo, kdyby vysoké školy začaly samy aplikovat, co učí své studenty. Vždyť někdy je to biz-ardní. Učí byznys a sami se byznysově nechovají. Učí moderní komunikaci a sami používají komunikaci starou 20 let. Učí studenty jak snižovat náklady a samy vědomě plýtvají… Učí studenty, že si mají do svých firem vybírat ty nejlepší lidi a samy si do svých řad vybírají svoje ka-marády a přikyvovače. Učí moderní mar-keting a pak vůbec samy marketingově nepůsobí. Myslí si, že studenty středních

škol přilákají na letáčky a tužky, místo toho, aby investovaly peníze do univer-zitních sportovních týmů a kulturních spolků, které stojí pár korun na rok a přináší univerzitě obrovskou propagaci a konkurenční výhodu. To by pro začátek stačilo a systém by se dost zlepšil.

Jako otázku na závěr se zeptám, zda budete rád, když Vaše děti budou studovat právě ve Zlíně a proč?Samy se rozhodnou, kde budou studovat. Evropa je v dnešní době tak propojená, že jste kdekoliv za pár hodin.


MICHAL RUDECKÝ / Zlín2014

OBČANÉ

Myslím, že by městu Zlín a jeho průmyslovému rozvoji pomohlo, kdyby se investovalo do rozšíření vlakové tratě Otrokovice - Zlín na dvojkolejku. Chci znát váš názor. Děkuji.Na začátek se drahý občane obávám, že můj názor je zcela kverulantský. Jsem zastánce naopak absolutní zrušení železnice, která rozděluje zlín na dvě poloviny. Již teď je železnice na trase Otrokovice - Zlín pro au-tomobilovou dopravu brzdou a to z důvodu čekání na přejezdech. Po zdoukolejnění by se stav ještě zhoršil.

Naopak vidím cestu takovou, že vytvoříme koridor pro tramvajovou dopravu. Tím by trolejbusy zmizely z jinak krásné čtyřproudé hlavní tep-ny Otrokovice - Zlín. Automobilová doprava by dostala nový prostor a vše by se urychlilo. Taktéž finančně je tato varianta příznivější.

odpovídá: Michal Rudecký / člen ODS Zlín

odpovídá: Radim Hrubý / člen ODS Zlín

V řadách mladých občanů Zlína se objevuje otázka, proč v hromadné dopravě není volné připojení k internetu. Myslíte, že je to do budoucna možné zrealizovat?Rychlé internetové připojení je v dnešní době především pro mladé lidi naprostou samozřejmostí a mělo by být na veřejných místech zdarma. Lidé tráví ve veřejných dopravních prostředcích spoustu času a měli by v něm najít i wifi připojení, díky kterému můžou vyřídit po cestě do práce nebo z práce vyřídit pár emailů, přečíst si novinky, chatovat s přáteli na sociálních sítích či další věci. Povedeme se zlínským dopravním podnikem jednání, zda a jakým způsobem by se připojení dalo vyřešit. Myslím si, že by neměl nastat žádný problém, protože takové systémy fungují po celém světě již několik let.

názory řešení kritika


Zlín2014 / OTÁZKY ODPOVĚDI

odpovídá: Miroslav Chalánek / předseda ODS Zlín

Byli jsme s rodinou v ZOO Lešná ve Zlíně. Na soukromých parkovištích se platí parkovné, které ani nejde do příjmů ZOO. Přijde mi to hloupé. Je v kompetenci města tuto situaci změnit?Parkoviště, na kterých se platí parkovné jsou v soukromém vlastnictví a město bohužel nemá možnost do této situace zasáhnout. Od roku 2009, kdy byla ODS v radě města, se nastavilo parkovné zdarma na všech parkovacích plochách, které jsou ve vlastnictví města Zlína jako kompenzace tohoto stavu. Nyní probíhají další rekonstrukce parkoviště, aby se stav nadále zlepšoval. Věřím, že i přesto si návštěvníci tuto krásnou ZOO užijí.

odpovídá: Miroslav Chalánek / předseda ODS Zlín

Chystá se letní úklid ve městě? Některé lokality, například rybník a splav na ulici Štefánikova je po zimě výrazně znečištěný. Takových lokalit znají občané v okolích svých domovů určitě více. Možná by se občané také rádi zapojili do úklidu. Přecejen je to náš společný prostor. Podle mě máte pravdu. Ano, čisté město je určitě naším zájmem. Mys-lím, že jde o koordinaci technických služeb a občanů Zlína. Situaci může vyřešit například vyhlášení termínu úklidu jednotlivé lokality a využít občanů v rámci této akce pořáda-né Technickými službami společně s magistrátem. Pokud chceme udržet Zlín jako vyhlášené město zeleně, je třeba něco dělat na obou stranách.

Vaše otázky posílejte na [email protected]

chvála


OTÁZKY ODPOVĚDI / Zlín2014

Text: Vít Studnička, Foto: Jiří Zaňát

• Narozen: 25. 6. 1980

• Klub: PSG Zlín

• Národnost: česká

• Výška: 181 cm

• Váha: 81 kg

• Pozice: útočník

• Držení hole: levá

Hráčská kartaKDO FANDÍ ZLÍNSKÉMU HOKEJI, URČITĚ ZNÁ ÚTOČNÍKA PSG S ČÍSLEM 13 FILIPA ČECHA. V ROZHOVORU JSME PROBRALI SPORT A ZLÍN. JAK SI VE-DEME NA POLI SPORTNOVNÍCH AK-TIVIT? MÁME NĚJAKÉ VYCHÁZEJÍCÍ HVĚZDY? DOSÁHLI JSME VELKÝCH ÚSPĚCHŮ? JAK JE NA TOM ZLÍN S VENKOVNÍMI HŘIŠTI A KDE MŮŽEME POTKAT HRÁČE PSG PŘI TRÉNINKU?

SPORTOVNÍ MĚSTO ZLÍN

Filip Čech


Jste rodákem ze Zlína a odchovanec hokejového týmu PSG Zlín nebo jste vaši sportovní kariéru začínal někde jinde?Ano, máte pravdu. Jsem rodákem ze Zlína a jsem odchovanec hokejového klu-bu PSG Zlín.

Začínáme stručně a jasně :). Kdy jste si uvědomil, že jste profesionál-ním hráčem? Co bylo ve vaší kariéře největší zlom?Profesionálním hráčem se hráč stane, když začne dostávat za své výkony peníze. Výraznější zlom, kdy se to dalo nějakým způsobem pocítit, bylo, když jsem měl dvacet let a šel jsem ze Zlína hrát do Brna. Tam jsem dostal svoji první profesionální smlouvu. Takže ten moment můžu brát jako zlomový na začátku mé kariéry.

Když jste začínal s hokejem, měl jste sen, že budete hrát za Zlín? Nebo Vás už v té době lákala například nějaká zahraniční liga jako je KHL nebo přímo NHL?Když jsme byli hodně mladí, tak jsme asi nějak nevnímali, že je kolem nějaká NHL nebo něco takového. To přišlo, až jsme byli starší. Ze začátku nás to jednoduše hodně bavilo. Je pravda, že později, někdy v tom dorosteneckém věku, jsem začal snít o tom, že bych mohl hrát jako například Jaromír Jágr v NHL, podívat se

do světa a vydělat velké peníze.

Jaký je Váš největší dosavadní hoke-jový úspěch?Jednoznačně získání mistrovského titulu v loňské sezóně.

Když jsme zmínili získání mistro-vského titulu, určitě se hodně slavilo. Co řeknete na otázku fanoušků? Má Zlín slušné a věrné fanoušky?Nevybavuji si, jací fanoušci byli dříve, ale musím říct, že za poslední dva roky, což byly dvě nejúspěšnější sezóny v his-torii klubu, tak fanoušci byli výborní. Měl jsem možnost se účastnit i jedné akce s fanoušky. Bylo to po loňské sezóně, kdy celý fanklub si udělal lidově řečeno bečku. Bylo to pro mě moc příjemné. Nejsou to jen fanoušci, kteří se potkávají na hokeji, ale jsou to v podstatě i přátelé mimo tu fanouškovskou obec.

Má podle Vás Zlín talentované mladé sportovce? Je zde nějaká vycházející hvězda?Aktuálně včera (11. 6. 2014) jsme toho mohli být svědky, když jednadvacetiletý zlínský obránce Petr Zámorský podep-sal smlouvu s New York Rangers. Takže

„JSEM RODÁKEM ZE ZLÍNA A JSEM ODCHOVANEC HOKEJO-VÉHO KLUBU PSG ZLÍN.”


FILIP ČECH / Zlín2014

ano, Zlín má velký potenciál. To byl asi největší zlínský úspěch za poslední dobu. Jinak za posledních zhruba pět let se hodně mladých hráčů prosadilo ve zlín-ském A týmu, takže se tady zřejmě dělá něco dobře :).

Jak vnímáte kvalitu zimního stadionu ve Zlíně? Vidíte tam nějaké nedostat-ky?Pro moje osobní potřeby je zimní sta-dion naprosto vyhovující. Ale na druhou stranu slýchám, že zázemí pro diváky a fanoušky je na slabší úrovni. Je to poznat když jedeme hrát někde ven do nějaké nové moderní haly. Tam je to všechno uzpůsobené pro diváka, aby měl veškerý komfort, což tady ve Zlíně zatím chybí.

Kolují nějaké zvěsti, že přijde nějaká rekonstrukce nebo inovace zimního stadionu?Slyšel jsem to mockrát, ale nikdy k tomu nedošlo. Zvěsti panují, ale praxe je zatím jiná.

Co se týče sportovních klubů ve Zlíně mimo hokej, jaký máte pocit z jejich kvality?Co se mě týče, tak v podstatě kromě hokejového a fotbalového klubu vím, že házená je na slušné úrovni, protože se začala trochu víc propagovat. Je vidět i na reklamních plochách ve Zlíně. Vnímám to, že nějaká házená tady je. Myslím, že

loni postoupili do první ligy. Nevím, jak se jim daří teď. Také ženská házená hra-je extraligu žen, ale o jiných klubech, o kterých je ve Zlíně slyšet, nevím. Možná ještě Otrokovice, které hrají floorball na nejvyšší soutěži.

Jak je na tom město se sportovními venkovními hřišti? Máte nějakou oblíb-enou lokalitu, kde vás občané Zlína můžou zastihnout?Občané Zlína nás můžou přistihnout při tréninku na fotbalovém hřišti na Mlad-cové. Zcela výjimečně na zlínském sta-dionu, tam nechodíváme často, ale podmínky tam jsou dobré. Víceméně se pohybujeme na kole v lesích nad zim-ním stadionem. Hodně navštěvujeme tělocvičnu v Želechovicích. Tréninkové podmínky ve Zlíně nebo v jeho okolí jsou velmi dobré. Je to také díky tomu kop-covitému terénu, kde se dá dělat spou-sta věcí a hlavně je to příroda kousek od města. Rozhodně si nemůžu stěžovat.

Také bych se rád zeptal na Váš názor náboru dětí do sportovních klubů. Kdy je z Vašich zkušeností ten nejlepší věk poslat syna nebo dceru do sportovního oddílu?To je těžká otázka. Zatím mám jedno-letého syna. Abych řekl pravdu, tak na tuto otázku můžu odpovědět pouze, co si myslím, že je dobré, ale nemám s tím praktické zkušenosti. Vzhledem k tomu,



že můj otec je dlouholetý trenér ve Zlíně a bavíme se o výchově nejen mladých hokejových hráčů, ale celkově dětí, tak si myslím, že děti by si měli ze začátku hlavně co nejvíce hrát. Nestylizovat se na jeden sport, ale vyvíjet toho celkového sportovního ducha a dovednosti. Ať už je to před barákem fotbal, na hřišti hokej nebo basketbal. V podstatě všechny možné sporty, aby si to dítě vyzkoušelo a dostalo nějakou zručnost. Pak je dale-ko jednodušší pro to dítě se prosadit v jakémkoliv jiném sportu, když není jen dogmaticky zaměřené na jeden sport.

Pokud můžete mluvit z vlastní zkušenosti, jak je to se školou, když je mladík, který sportuje a má tréninky několikrát do týdne? Jsou školy ve Zlíně shovívavé v individuálním plánu?Za mého času, kdy jsem já studoval střední školu průmyslovou a chemickou ve Zlíně, tak jsem žádný individuální plán nevyžadoval. Pokud hráč není extré mně talentovaný a v brzkém věku, třeba v šestnácti, kdy chodí normálně do školy, se neprosadí do A týmu, který má tréninky dopoledne, tak v podstatě individuální plán nepotřebuje.

Když vezmeme město Zlín jako takové, plánujete tady zůstat a žít s Vaší rodinou?Ve Zlíně jsem velmi spokojený a líbí se mi tady. Mám tady spoustu přátel, nicméně si dokážu představit, že svůj život budu směřovat jiným směrem.

Někam do zahraničí?To ne. V rámci České republiky, ale do nějakého klidnějšího kraje, jednoduše ne ve městě.

Určitě se musím zeptat, jaká byla at-mosféra v kabině, když jste vyhráli mistrovský titul?Atmosféra byla úžasná. Nikdy jsem to nezažil. Vyhrát mistrovský titul v něčem, co člověk dělá a je to vrchol jeho práce, dá se říct. Oslavy byly po zápase bouřlivé, bohužel jsem si jich moc neužil, protože jsem se v tom posledním zápase zra-nil a nemohl jsem naplno propadnout oslavám. :) Bylo to fajn a tu chvilku po zápase jsem si nesmírně užil a rád si ji kdykoliv zopakuji.

Co říkáte na hokejový tým Univerzity Tomáše Bati? Je to dobrý krok od uni-verzity, že podporuje takové sportovní aktivity svých studentů?

„NIKDY JSEM TO NEZAŽIL. VYHRÁT MISTROVSKÝ TITUL V NĚČEM, CO ČLOVĚK DĚLÁ A JE TO VRCHOL JEHO PRÁCE, DÁ SE ŘÍCT. OSLAVY BYLY PO ZÁPASE BOUŘLIVÉ...”



Myslím si, že to je skvělé zpestření pro univerzitu i studenty. Co jsem zažil, tak tady proběhlo několik zápasů se zahraničními týmy z univerzit a zimní stadion byl skoro z poloviny zaplněný, což mně úplně vyrazilo dech. Studenti se baví a sportují. Je to rozhodně dobrá věc. V tom týmu hrají vesměs bývalí hráči, kteří už nepokračovali v kariéře a zaměřili se na studium, ale mají hokejové základy. Tímto způsobem si můžou prodloužit svoji hokejovou kariéru a bavit se tím, co mají rádi. Podporuju to. Možná by se to mohlo pozvednout ještě více. Nevím, jak ta studentská liga tady přesně probíhá, ale dokážu si představit, že by to mohlo mít i širší záběr. Všechno je ovšem otázka peněz a nevím, jakým způsobem je to fi-nancováno.

Máte jako občan nějaký nápad, co tady ve Zlíně zlepšit?Určitě by neškodilo zlepšit infrastrukturu cyklostezek. Vím, že se na ní pracuje, ale i tak si myslím, že je dost slabá, protože jsou tady hluchá místa přes město.Taky parkování ve městě už není úplně jednoduché. Nemám konkrétní návrh jak to změnit, ale chtělo by to nějakou pozor-nost této problematice.

Mám ještě jednu věc, kterou bych chtěl v tomto směru zmínit. Zajímalo by mě, jestli by šlo, kdyby se na cestě z Otrokov-ic do Zlína, která je celá dvouproudová v obou směrech, ve večerních hodinách za-

vedla vyšší rychlost. Nemusí tam být stov-ka, ale myslím, že sedmdesátka ničemu neuškodí. Cesta je přehledná a dobře osvětlená, malé děti se tam například od jedenácti do čtyř do rána nevyskytují a padesátka podle mě zdržuje provoz. Myslím, že by to uvítali hlavně taxikáři. Takže tohle bych změnil, kdyby to bylo v mých silách.





• 1997 – 1998 / EmurFIlm - redaktor

• 1999 / redaktor elév pro Moravský deník

• 1999 - nyní / moderátor v rádii KissPubilkum

• 1999 - nyní / profesionální DJ

Důležitá data• 2005 / zakládá projekt Monoriderz

a spolupracuje s umělci jako Kryštof, Oceán, DJ NEO,...

• 2005 - nyní / hudební producent

• 2013 - nyní / jednatel společnosti Firestarter s.r.o.

Text: Petr Kopčil, Foto: archiv Miroslav Chalánek

byl, jsem a budu součástí Zlína

PETR KOPČIL

Zdravím Tě, Petře. Zlín je tvé rodné město, kde si započal svoji cestu osobního i pracovního

růstu. Pamatuješ na své mládí? Jaké bylo vyrůstat ve Zlíně zhruba před 25 lety?No jistě, že na to rád vzpomínám! Bylo mi devět let, takže byl to ten zlom totalitního komunistického režimu a příchod něčeho nového a svěžího. A opravdu to bylo poznat. Tedy to „před“ a „po“. Ale nech-ci ani hodnotit co bylo před „sametem“ a ani to, co přišlo hned po tom. Důležité je to, co je teď a tady, protože to můžeme společně měnit. Dnes vytváříme budouc-

nost. Minulost nám může být jen vodít-kem, že není třeba se vracet do každé slepé uličky otrocky znova. Ale to jsem vzal spíš po stránce hlubší. Když zavřu oči a vrátím se v čase… Jako dítě vidím zimy, které byly se sněhem, jara, která voněly, třešně, jahody, návštěvy babiček a dědečků, setkávání se se širší rodi-nou. Mrzí mě, že dnes se budou špatně navazovat vazby, které byly později přetrhány „konzumem“. Ano, svůj podíl na tomto má určitě i rychlý progres v půlce devadesátých let. Více možností, méně času. Ale vše má svůj vývoj. Léta byla taky jiná! Jako dítě jsem byl pořád venku, v lese, nebo jsem běhal po sídlišti s kamarády. Byly to skvělé časy. Spousta kreativy, přátelství, objevů. Slovo mělo svou váhu, stejně jako čas. V pět doma bylo prostě v pět doma. A na druhou stra-nu, když o nás rodiče půl dne nevěděli, ještě se nevolala URNA, že nás určitě někdo unesl. Myslím, že jsme si vytvářeli daleko méně domněnek.

Text: Vít Studnička, Foto: Jadran Šetlík


ROZHOVOR / Zlín2014

Co si myslíš, že se od té doby ve Zlíně nejvíce změnilo a co naopak zůstalo stejné?Co je určitě kladem – pořád je tu spousta, spousta zeleně – neubyly květiny, keře, stromy. Za to velký dík všem dosavad-ním představitelům města. Za to jsem nejvíc rád. Město v zahradách stále platí! Změnila se architektura města. Můžu zmapovat posledních třicet let. Ať se to někomu líbí nebo ne, pamatuji si i de-taily jako předškolák. Třeba panelárnu s červeným buldozerem na Jižních svazích, vážně :o). Mrazivé, šedivé rána s havrany a něčím mezi smogem a mlhou. To jsou mé cesty do jeslí a pak školky. To nejsou hezké vzpomínky. Ale pak přichází čas školy, to nám postavili 17. a 18. ZŠ. Tam jsem chodil. Jižní svahy bobtnaly, expanze. V devadesátkách po revoluci si pamatuji „buňky“ na náměstí Míru. Život tady tepal, spousta lidí stále na každé straně, hodně lidí na náměstí. Obchodu se dařilo. Zásadně se změnila zástavba proluky na náměstí Míru naproti Baťovi. Tam dnes stojí Zlaté jablko. Pak zmizely školy a můj bývalý oblíbený hudební klub Musicland A – dnes tu máme kongresové centrum. Zmizel „baťák“, tedy koupaliště u autobusového nádraží. Později tam bylo tržiště – dnes tam máme další část univerzity. Rozrostly se monstrózně Jižní svahy, tedy naše největší zlínské sídliště. Zlínské paseky a tím myslím vše kolem města na kopcích, jsou nově po-

sety satelitními městečky. Máme tu nové nákupní centra na všech koncích města. No a v neposlední řadě Čepkov, dříve zamýšlená stavba nedokončena, bet-onový skelet tam strašil hodně dlouho. Pak určitě výstavba dalšího bloku UTB na Jižních svazích a tím pádem i zmizení 13. ZŠ. V rámci dopravy je to finalizace dál-nice do Otrokovic a napojení na centrum se čtyřmi pruhy. To jsou takové letecké pohledy na mé město. Co je bohužel pryč je fakt, že Zlín už nemá ani nálepku Město obuvi a v devadesátkách a to je zvláštní, že si už nikdo jakoby nepama-tuje, vždyť přeci MY! Zlín jsme měli titul Město podnikatelů! Copak jsme na to už všichni zapomněli? Podnikatel pro mě ovšem není někdo, kdo chce jedovatým alkoholem zabít půlku země :). Takových vykuků tady bylo v minulosti dost.

Jsi společenský a i díky svým pra-covním zájmům se často stýkáš s lidmi ze Zlína. Jak vnímají obyvatelé Zlína své město? Je něco o čem se mezi lidmi mluví se snahou danou věc změnit?Ano je to tak. Díky tomu, že jsem od roku 1995 vlastně stále aktivně ve světě médií, potkávám spoustu inspirativních a pracovitých lidí. Toto je vlastně i velký dar, který mě osobně posunul dopředu už jako teenagera. Nikdy jsem neměl čas na drogy, velké alkoholové mejdany atd. Vždycky bylo co dělat s kapelou, v televizi, později v rádiu. Potkávám se



„SPOLEČNOST NENÍ PROSTĚ PROBUZENÁ, MUSÍ SE PRVNÍ OPĚT UZDRAVIT. ALE TO JE ZASE VĚC SPÍŠE HLUBŠÍ, V MENTÁLNÍ A SPIRITUÁLNÍ ROVINĚ.”

s lidmi napříč generacemi od deseti do sta. Vážně. Poslouchám je, přemýšlím, co říkají. Mají ke mně důvěru a ví, že jsem je nikdy ničím hluboce nezklamal. Toho si i vážím. Ti fakt mladí, řekněme od pat-nácti nahoru si občas stěžují, že tu „není co dělat“. Opět bych se musel vrátit sám k sobě – jak je možné, že já jsem měl stále co dělat? V době bez inter-netu, bez tech-nologií? Odpověď na to pak musí každý hledat uvnitř sám sebe. Ti starší mají pak problém najít part-nera. Společnost není prostě probuzená, musí se první opět uzdravit. Ale to je zase věc spíše hlubší, v mentální a spirituální rovině. Ti ještě starší bojují s nedostatkem parkovacích míst, zvláště na sídlištích je to výživné. Sám to znám každý den při parkování. Co je paradox, myslím, že stáří ve Zlíně je super :). Dnes je tu už dobrá i bezbariérová dopravní obslužnost MHD, město je vlastně jeden velký lesopark. Podívejme se na to pozitivně! Myslím, že Zlín netrpí ani extremně vysokou krimi-nalitou.

Ty sám osobně nosíš v hlavě nějaké myšlenky, které by Zlín obohatily. Věříš tomu, že jednou budeš stát za je-jich realizací?

Jistě že ano! Moje životní cesta je ko-munikovat, spojovat lidi a být kreativní, tedy nosit nové myšlenky a vést. Tedy NE se nechat vézt. Jsem člověk s hluboce integrovanou myšlenkou recyklace, udržitelných zdrojů. Jednoznačně mi chy-bí v centru města malé odpadkové koše

na tříděný odpad. Je neuvěřitelně moc pet lahví, obalů od fast foodu atd. Reálné to je, je to třeba spočítat ve smyslu sběru odpadu, svozu. To je nepochopitelné,

proč se tím třeba současná radnice ne-zabývá! Ano a pak má smysl vzít opratě do svých rukou! Jsem zvyklý mluvit jako profesionální moderátor, ale největší poznání a umění je zase v opačném mo-mentu, kdy je třeba „sklapnout“ a jed-nat! Chybí mi Zlín protkaný moderními technologiemi, jak pro turisty, tak pro místní. Ale na něčem už opravdu pracuji prakticky a nechci to prozradit v rámci konkurenčního boje, to je přirozené.

Pracovní kariéru si započal v dosti mla-dém věku. Co bylo tvojí první pracovní zkušeností? Připisuješ svoje odhodlání baťovskému duchu, který neustále dřímá v základech Zlína?I toto souhlasí. Tak zkusím svou pracovní aktivitu představit v kostce, takovou ma-


PETR KOPČIL / Zlín2014

lou biografii. Ale opravdu malou, protože bych upřímně popsal hodně prostoru a vynechám tak vše ostatní. Vše, co jsem kdy dělal, mělo baťovský charakter – myslet, být kreativní, jiný, mít čuch na trh, makat a nepovolit. Inovovat a naslou-chat. Nikdy nepřestat, vyhraje ten, kdo vydrží. Od patnácti let jsem měl první kapelu. Jmenovala se X-kult a jako jedni z prvních jsme v ČR dělali hip hop. Tato kapela se v roce 1999 přejmenovala na De Fuck To a dnes patří mezi nejúspěšnější v rámci žánru. Vždycky jsem byl u vzniku velkých věcí, jsem vizionář a plně si to uvědomuji. Ale to nebyl byz-nys. První profe-sionální kroky, které byly i hon-orovány, byly od roku 1997 v televizi EmurFilm. Tady jsem natáčel každý týden skoro dva roky hudební hitparádu, která se vysílala na TV Prima. Vzhledem k tehdejšímu rozdělení mediálního trhu to bylo opravdu velké a významné. Já měl dva producenty – Luďka Malára a Frantu Hrnčiříka, kteří na mě nenech-ali prostě suchou nit a tepali mě. A mělo to efekt! Za to jim dodnes děkuji. Byla to krásná léta. Ani jsem si nestačil uvědomit nějakou „slávu“ nebo nedej bože „pý-chu“. Díky tomu, že jsem byl placený, jak jsem byl placený, jsem nikdy neměl nos nahoru. A to ani později od roku 1999. To

jsem tři dny po maturitě nastoupil do no-vin jako elév a psal a psal a psal. Zároveň pro televizi točil reportáže a především dostal nabídku do rádia Kiss Publikum. A to je už pak taková celoživotní láska.

Nyní se z větší části věnuješ pod-nikání. Jak hodnotíš podnikatelské příležitosti ve Zlíně a Zlínském kraji?Dnes máme s kolegy úspěšnou firmu, alianci profesionálů a média jsou nám tak stále denním chlebem. Podnikatel-ské prostředí je všude. Celá planeta je

k tomu určena. Ne každý to ale vidí! Toto je můj obrovský dar. Nečekám na to, co spadne od stolu, ale ty stoly prostě

stavím a plním dobrotami a ty nabízím. Učím to na workshopech i studenty – nečekejte na to, jaké místo dostanete, ale vytvořte ho! Radost jsem taky našel ve spojování aktivních lidí, takže mám radost, když pak někomu já sám můžu práci nabídnout. Tedy přesněji umožním mu, aby se stal ředitelem pro novou část naší firmy. Každý je u nás ředitel, máme baťovské základy firemního řízení.

Znáš firmy nebo projekty, které se do-slova narodily nebo rodí ve Zlíně a jsou úspěšné na trhu a razí si dál svoji ces-tu?

„DÍKY TOMU, ŽE JSEM BYL PLACENÝ, JAK JSEM BYL PLACENÝ, JSEM NIKDY NEMĚL NOS NAHORU. A TO ANI POZDĚJI OD ROKU 1999.”



Je jich spousta, co mě v rychlosti na-padne Tescoma, Amilo, Madio, Auto.cz, až po Firestarter. Je tady spousta kvalit-ních lidí.

Co ty a tvá budoucí rodina? Plánuješ zůstat ve Zlíně? 100% ANO! Chci tady založit rodinu a dále žít a podnikat. Možnosti odejít do Prahy, Ostravy, Brna tady už byly a nikdy jsem se nenechal zlákat. Moje místo je tady. Štěstí není za hranicemi města, ale za hranice-mi našeho přemýšlení o nás samotných. Štěstí, láska, peníze, radost, zdraví… co kdo chce, najde především uvnitř sebe. Jsem šťastný na mnoha místech plan-ety. Třeba, i když se vracím do Londýna, do Prahy, na Malou Fatru na Slovensko. Ale Zlín, to je prostě základní tábor pro všechny výstupy :).

Pro mladé rodiny je mnohdy důležitá možnost umístit své děti do kvalit-ních mateřských školek. Jsou ve Zlíně mateřské školky, které pro tebe připadají v úvahu?Nejsem profesionál v oblasti sociální sféry, ale dívám se kolem, poslouchám lidi, čtu. Vím, že bych dnes zatraceně dobře zkoumal, kam umístím dítě do školky. Tzn., v jakém prostředí bude trá-vit čas – jak uvnitř, tak venku. Chtěl bych si povídat s personálem a vědět, alespoň rámcově, jaký je systém výchovy na jejich straně. Taky co jí, jak děti relaxují. Budu

na toto náročný rodič.

Máš nějaký letní vzkaz, který bys chtěl poslat občanům Zlína?Usmějte se! Žijeme v nádherném městě s tradicí! Jsme si tady jako lidé vzájemně oporou, na nic není nikdo z nás sám. Podělte se o sebe, nikdo není ostrov. Užijte si ten krásný čas a nabijte se pozi-tivní energií, snad bude dost slunka pro to „skutečné léto“.

Tvořte s námi


PETR KOPČIL / Zlín2014

Kandidát na pozici

MUDr. JIŘÍ SÝKORA

MUDr. Jiří Sýkora je člověk s bohatými zkušenostmi. Dvě volební období působil ve funkci náměstka primátora města Zlín v oblas-ti zdravotnictví, sociálních věcí a životního prostředí. Proč kandiduje na senátora?

senátora za ODS ve Zlíně

Text: Vít Studnička, Foto: Jana Dúbravčíková



Jak probíhala Vaše kandidatura? Měl jste vlastní ambice stát se kan-didátem do senátu za Zlín nebo se na Vás Občanská demokratická strana obrátila jako první?Jednoznačně se na mě ODS obrátila jako první. Když jsem byl osloven, tak jsem o tom teprve začal přemýšlet. Na přemýšlení bylo málo času, takže jsem primárně zvážil pro a proti a rozhodl se kandidovat. V současné době, kdy ODS nemá vysokou popularitu v republice, tak kandidatura se může zdát nepříliš lukrativní. Já si myslím, že do budoucna má ODS šanci povstat z prachu. Proto jsem se rozhodl je podpořit. Když se lidé budou snažit kandidovat za ODS na ta-kové významné pozice jako je senát, tak to ODS může přinést prospěch.

Jaký je pro Vás ideál českého senáto-ra? Jaký by měl být?Rozhodně by měl být zkušený. Měl by to být člověk, který má všeobecný přehled jak v politice, tak ve veřejném životě. Měl by být odborníkem alespoň v jedné oblasti. Samozřejmě by bylo lépe, kdyby byl odborníkem ve více oblastech, aby mohl své zkušenosti přenést do oblasti, pro kterou je senát vytvořen a to je záko-nodárství. Ze zákona by měl být senátor člověk starší, aby právě měl zkušenosti. Aby měl jakousi rozvahu oproti posla-necké sněmovně, kde mohou být lidé mladí, akční a důrazní. Senát by měl

být podle mého názoru jakási korekce toho mladistvého nadšení v poslanecké sněmovně.

Jelikož senát má pravomoc poslanecké sněmovně podávat vlastní návrhy zákonů, napadá Vás něco, co byste chtěl prosadit jako senátor?Dlouho jsem působil na poli sociálních věcí. Zabýval jsem se otázkami náhrad-ní rodinné péče. Pracoval jsem deset let jako ředitel dětského centra ve Zlíně, které se staralo o děti převážně do tří let věku. Byly to děti opuštěné a různým způsobem postižené. V této oblasti bych měl celou řadu připomínek ke stáva-jící legislativě a myslím si, že v tomto směru bych měl mnohé co říct právě díky zkušenostem z praxe.

Vrátím se k tomu, jak tady zákony vzni-kaly. To bylo za doby, kdy náš současný prezident pan Miloš Zeman byl předsedou vlády a mluvil o legislativní smršti. Mys-lím si, že se mu to docela povedlo. Oprav-du legislativní smršť přišla s ČSSD a jeho vládou. Jako každá smršť nadělala spou-stu škod. Zákony by měly být tvořeny rozvážlivě. Měli by být zváženy všechny souvislosti. Protože potom se těmi záko-ny musí občané řídit. Měli by být posouze-ny vlivy nového zákona na jiné zákony. To, co v podstatě v době od vlády Miloše Zemana vzniklo, je právní chaos. Zákony, které byly přijímány, jsou nekonstantní, vzájemně na sebe nenavazují. Bylo to šito


MUDr. JIŘÍ SÝKORA / Zlín2014

horkou jehlou. Úloha senátu by měla být hlavně v té korekci toho, co v parlamen-tu vzniká. Já bych se rád podílel na tom, co se týká oblasti sociálních věcí. Tam si myslím, že bylo napácháno mnoho škod a je co napravovat.

Když jste zmínil dětské domovy, tak se zeptám, jaký máte názor na to, že zákon nepovoluje adopci dítěte svo-bodným mužem? Povoluje adopci svo-bodným matkám, ale mužům nikoli.Myslím si, že adoptovat dítě by měla spíše úplná rodina, takže se mi to nelíbí ani u svobodných matek. Co se týče různých registrovaných partnerství, tam to po-voleno zatím není, ale obchází se to a to se mi taky nelíbí. Myslím si, že děti

by měla vychovávat úplná funkční rodina klasického typu.

Dvě volební období jste působil ve funkci náměstka primátora města Zlín v oblasti zdravotnictví, sociálních věcí a životního prostředí. Budete chtít tyto zkušenosti zúročit v roli senátora?V první řadě bych řekl, že v oblasti zdra-votnictví má město velmi omezené pole působnosti. Veškeré pravomoci a funkce jsou na vyšší úrovni a to je kraj. Dříve to byl okres. Město se mohlo podílet určitými pomocnými funkcemi jako třeba vytvoření zdravotní komise. Ta se snažila nějakým způsobem pomáhat zdravot-ním zařízením na půdě města. Za mého působení vznikla komise zdravotně



„ZA MÉHO PŮSOBENÍ SE MĚSTO ZLÍN STALO ČLENEM ZDRAVÝCH MĚST ČESKÉ REPUBLIKY. BYL TO PROJEKT OSN A TAM SE DĚLALA CELÁ ŘADA PROJEKTŮ. V TÉ DOBĚ TO BYLO DOCELA AKTUÁLNÍ. V DNEŠNÍ DOBĚ MŮŽEME ŘÍCI, ŽE TATO OBLAST JE PŘEŽITÁ.“

postižených, která vystupuje na pomezí zdravotnictví a sociálních věcí. Otáz-ka zdravotně postižených byla hodně opomíjena. Nemyslelo se na to a mys-lím si, že tato komise za sebou udělala obrovský kus práce a byla celá řada výsledků, co se týče vlivů na jiné komise a projekty, které v té době vznikaly. Takže já jsem se zabýval těmito věcmi. Toho pomezí sociálních věcí a zdravotnictví ve městě.

A co odvětví životního prostředí?To s tím úzce souvisí. Něco jako oblast vlivu životního prostředí na zdraví. Za mého působení se město Zlín stalo členem Zdravých měst České republiky. Byl to projekt OSN a tam se dělala celá

řada projektů. V té době to bylo docela aktuální. V dnešní době můžeme říci, že tato oblast je přežitá. Vývoj se dal jiným směrem, takže v současné chvíli ani nevím, jak Zdravé města vlastně dále fun-gují nebo jestli vůbec ještě existují. V té době se udělala celá řada projektů, které měly smysl. S jedním projektem jsem byl dokonce na světové výstavě v Hanow-eru, kde byly za celou Českou republiku vystavovány tři projekty a ten projekt Zdravých měst byl jeden z nich.

Zlín je známý velkým množstvím zele-ně ve městě. Jaký je plán do budouc-na, bude se zeleň rozšiřovat nebo bude ustupovat novým budovám? Například aktuálně se rekonstruuje park pod



konferenčním centrem a některé vzrostlé stromy byly odstraněny. Mys-líte si, že to bylo nutné?Je velice dobře, že je Zlín město, kterému se říká město zeleně, a parky tady jsou. Projekt rekonstrukce parku neznám podrobně, ale zatím to vypadá celkem smysluplně a jsem zvědavý na výsledek. Rozhodně vím jednu věc. Pokud chci udržovat park, tak jej musím udržovat pravidelně a systémově. Myslím si, že když se věnuje velká pozornost k ochraně stromů a kácí se jenom výjimečně, tak to není dobře. Kácet se má průběžně a zároveň se má vysazovat. V každém parku by měla být generační skupina stromů určitého věku a to zajistí jedině to, že se každý rok bude něco kácet a něco vysazovat. Aby věk stromů v parku byl průběžně obnovován. Tak si myslím, že se o parky má správně pečovat. Přílišné ochranářství je na škodu a přílišné kácení je také na škodu. Musí existovat zdravá rovnováha.

Jak vnímáte kvalitu zdravotnických služeb ve Zlíně?Myslím si, že v celé řadě oborů je poptáv-ka pacientů po těch službách vyšší, než je možná nabídka. Například ošetření zubů. Je těžké se dostat k zubaři, když někdo není registrovaný u nějakého zubaře. Problém je i s logopedií a s klinickou psy-chologií. Všechno je to o tom, že pojišťovna neuzavírá smlouvy. Odborníci by byli, ale

nemohou rozvíjet svoji praxi, protože nedostanou smlouvu s pojišťovnou. Zase je to jakási systémová chyba, kdy fungují ty zdravotnická zařízení, která ty smlou-vy mají a jsou zajeté. Bohužel noví mladí lékaři a odborníci ve zdravotnictví mají vůči těm zajetým těžkou pozici a nemají žádnou podporu aby mohli začít podni-kat. Podnikání i ve zdravotnictví může vytvořit zdravou konkurenci, právě pro-to, aby si pacient mohl svobodně vybrat, ke komu chce chodit a nebyl vázaný na to, že si může vybrat jen mezi těmi, kteří mají smlouvu s pojišťovnou.

Napadají Vás nějaké zdravotnické služby poskytované ve Zlíně, které jsou na vysoké úrovni kvality?Velice dobré jméno má ve Zlíně oční lékařství. Je tady celá řada zdravotnic-kých zařízení, které mají velmi dobrou pověst a kde jezdí lidé z celé České re-publiky, případně ze zahraničí. Můžu jmenovat například operaci štítné žlázy v nemocnici Atlas, které jsou na repub-likové úrovni a kde jezdí lidé z celé České republiky. To samé se týká třeba operace rakoviny prsou v nemocnici Atlas.

Není to tak, že bychom byli úplná okra-jová provincie v oblasti zdravotnictví, ale na druhé straně je dost věcí, které se dají zlepšit a posunout na vyšší úroveň jako například jmenované operace.

Jaký máte názor na poplatky, které



pacienti v nemocnicích byli až do odvo-lání zákona v únoru tohoto roku povin-ni platit? Bylo to ku prospěchu nebo to vnímáte spíše jako milný krok českých zákonodárců?Myslím si, že je to chyba. Byl to poplatek, ze kterého se odvíjelo stravování a podob-né věci, které se běžně platí v každém hotelu. Těch sto korun je adekvátní poplatek za tyto služby. Myslím si, že když už to bylo zavedeno, tak je chybou, že se to zase zrušilo. Možná by se dalo uvažovat o nějaké redukci ambulantních poplatků. Regulační funkci splňuje to, že když přijdu k lékaři a platím poplatek, tak to má vliv i na to, že si rozmyslím, jestli je to opravdu potřeba jít k lékaři nebo v mém případě nikoli. V okamžiku, kdy si mě lékař zve na kontrolu z důvodu mé nemoci, a potřebuji pravidelné kontroly, když jsem dlouhodobě sledovaný, tak tam si myslím, že je nesmysl tyto poplat-ky platit. V tomto případě bych tedy byl pro zrušení poplatku, ale jinak si myslím, že je v pořádku poplatky v nemocnicích platit.

A poslední otázka, co máte nejraději ve Zlíně? Proč je právě Zlín město, ve kterém žijete se svou rodinou?

Především proto, že jsem se tady narodil. Jsem zlínský rodák a tak trochu patriot. Aktuálně pracuji v nemocnici v Uherském Hradišti, ale ve Zlíně bydlím a ke Zlínu mám citový vztah. Jsem rád, že jsem se tady narodil a můžu říci, že jsem občanem Zlína. Dívám se na to i ze širšího pohledu toho regionu Zlínska, tj. Kroměříž, Uher-ské Hradiště, Luhačovice, máme tady spoustu krásných míst. Proto si myslím, že by zasluhovalo větší investici vyřešení dopravní infrastruktury a všech těch věcí, které umožňují další rozvoj. Jsem rád, že je tady vysoká škola, která má v poslední době rostoucí charakter a potenciál roz-voje. Do Zlína přichází spousta mladých lidí, kteří jsou pro budoucí rozvoj důležití. Takže univerzitní město si myslím, že je jedna z věcí, která Zlínu velice pomáhá. Když průmysl je na ústupu, tak školství je jedna z cest, která třeba umožní Zlínu další rozvoj dobrým směrem.

K vysoké škole mám blízký vztah, protože na fakultě humanitních studií učím jako externista. Stýkám se s mladý-mi lidmi a myslím si, že pro město jsou tito lidé opravdu velkým přínosem.

„VELICE DOBRÉ JMÉNO MÁ VE ZLÍNĚ OČNÍ LÉKAŘSTVÍ. JE TADY CELÁ ŘADA ZDRAVOTNIC-KÝCH ZAŘÍZENÍ, KTERÉ MAJÍ VELMI DOBROU POVĚST A KDE JEZDÍ LIDÉ Z CELÉ ČESKÉ REPUBLIKY, PŘÍPADNĚ ZE ZAHRANIČÍ.”



V červenci se těšte na nové vydání. Máte tipy na obsah?

Napište nám je! Buďte součástí redakce!

[email protected]

Documents

ZLÍN2014 - červen