Kompletn vpis pednek Zklad managementu 2011Tento dokument obsahuje vpis zcelkov 407 slid ze soubor: Co je to management, jeho vznam (2011-12).pdf, Plnovn 2010-11.pdf, Organizovn 2010-2011.pdf, Leadership 2010-2011.pdf, Kontrola 2010 - 2011.pdf, Procesn zen pro PM 1 2010-2011.pdf a O poadavcch ISO 9001 pro FP.pdf, kter pro pedmt Zklady managementu na oboru MI (shoduj se zejm sostatnmi podobnmi pedmty jinch obor) vystavil pan Ing. Josef Vesel, CSc.. Soubor Prvn formy podnikatelskch subjekt - podklad pro presentaci.pdf jsem vynechal, protoe nen ve slidech, ale jako souvisl text.Nkter zkraty jsou pevedeny na text, nkter jsou vysvtleny a pr jsem jich nedokzal stoprocentn urit (UPOL, PN, )Co je to management a jak je jeho vznamMnoh firmy krachuj, protoe je zakldaj technici bez manaerskch znalost a zkuenost.M. Gerber Pracujte na svm podniku, ne vnm! V podnik nen v ivot! Nahrate se systmem!6 pravidel podle M. Gerbera: Model bude poskytovat vaim zkaznkm, zamstnancm, dodavatelm, vitelm dslednou hodnotu pesahujc jejich oekvn. Model bude provozovn lidmi sco nejni monou kvalifikac. Model bude mstem dokonalho a nenaruitelnho du. Vechna prce bude dokumentovna vprovoznch prukch. Model bude poskytovat zkaznkovi jednotn a pedpovditeln sluby. Model bude vyuvat jednotn barvy, obleen, firemn kd.Pi prci na podniku se ptejme: Jak doshnout toho, e budu majitelem svho podniku, ale zrove nebudu jeho otrokem? Jak doshnout toho, e budu dlat prci, kterou miluji a ne prci kterou musm dlat?Co je management= lidsk profese; skupina pracovnk, kte d; vdn disciplnaRzn definice managementu: Proces koordinovn innosti skupiny pracovnk za elem dosaen uritch vsledk, kter nen mon doshnout individuln prac. Drucker: Smyslem managementu je doshnout produktivn prce lid. Drucker: Management, jeho schopnosti, integrita a vkonnost budou rozhodujcmi faktory nejen pro USA, ale i pro cel ostatn svobodn svt. Peters a Waterman stav u managementu do poped rdcovstv, lsku kzen a lsku kprci slidmi. Manaei jsou vborn komuniktoi, tvrci hodnot, svtlonoi na cest kdosaen poadovanch vsledk. Robbins: Koordinace pracovnch aktivit lid, aby byly provedeny inn a efektivn. Tradin pojet: Manaer je ten, kter prci provd prostednictvm jinch lidGary Hamel management je: urovn posln a programovn cl motivovn a zamovn sil koordinovn a kontrolovn innost rozvjen a umsovn talent zskvn a uplatovn znalost shromaovn a rozmsovn zdroj navazovn a udrovn vztah vyvaovn a uspokojovn poadavk zjmovch skupinRobbins: Kdo je manaer?Ten, kdo pracuje slidmi, koordinuje jejich aktivity tak, aby bylo dosaeno cl organizace. Pracuje sjednotlivci, koordinuje prci skupin vorganizanch jednotkch, koordinuje prci tm sloench zrznch organizanch jednotek. st prce me mt charakter nemanaersk innosti.Robbins: Klasifikace manaer: Vrcholov manaei odpovdnost za rozhodovn vrmci organizace, formulace pln a cl (editel, presidenti) Stedn manaei d prci manaer prvn linie (vedouc oddlen, projekt, manaei zvod, diviz) Manaei prvn linie d prci vkonnch lid, nemanaer (misti, pedci, manaei dlen, linek) Nemanaei vytvej vlastn produkci organizaceGrafick znzornn pyramida, kde jsou jednotliv patra seazena vpoad, jak je to napsnoDonnelly, Gibson, Ivancevich: Pro studovat management: spolenost je zvisl na institucch a organizacch, kter j poskytuj vrobky a sluby tyto organizace jsou zeny manaery manaei maj monost alokovat zdroje spolenosti vytvej podmnky pro poskytovn prce, pjmy, ivotn styl, komfort, bezpe, znalosti ada lid bez manaerskho vzdln se dostv do manaerskho postaven manaersk prce me pinet vysok pocit uspokojenManaersk vda versus manaersk praxe: neexistuje dn management, kter by byl aplikovateln za rznch okolnost je vhodn se seznmit srznmi teoretickmi i praktickmi pstupyKrozvoji managementu pispvaj pedstavitel dalch vdeckch discipln: sociologov, psychologov, antropologov, prvnci, ekonomov, filozofov, politologov, matematici, ineni.Robbins: innost a efektivita managementu: innost vyuit zdroj mal ztrty Efektivita vstupy, dosahovn cl vysok zisky sil prce manaer nzk ztrty zdroj (vysok innost) a maximln dosahovn cl (vysok efektivita)Manaersk vda: manaersk vda (management science MS) je synonymum pro operan vzkum (operation research OR) oznauje se taky jako MS/OR Donnelly, Gibson, Ivancevich: Smyslem manaersk vdy je poskytovat manaerm kvantitativn vchodiska pro rozhodovnDonnelly, Gibson, Ivancevich: Zkladn rysy manaersk vdy: zamen na rozhodovn dleit jsou kritria ekonomick efektivnosti aplikace formlnch matematickch model pouvn informanch technologiNstroje manaersk vdy (nachzej nejvt uplatnn vmodernch organizacch voblasti tzv. produknho a operanho managementu): matematick modelovn, linern programovn, PERT, CPM, potaov simulace, teorie front, regresn analza, pravdpodobnost, teorie her, modely zsobProdukce (pojem se vztahuje pedevm na vrobn technologie a materilov toky, tk se innost zamench na produkovn zbo): navrhovn, vvoj, projektovn vroba a mont. Stm souvis: plnovn materilu, infrastruktury, lidskch zdroj, financ, informac a dalch zdroj.Operace pojem m ir vznam, vztahuje se na innosti poskytujc vrobky nebo sluby virokm spektru organizac: veejnch soukromch, ziskovch, neziskovch. Donnelly, Gibson, Ivancevich: Operan management: je do znan mry shodn sproduknm managementem je zamen na ir klu problm vztahuje se i na organizace, jejich technologie mohou bt znan vzdleny od technologi vrobnch existuje znan podobnost materilovch tok ve vrob a slubchSouasn pstupy kanalze managementu: rzn pstupy zejmna akademickch pracovnk vposlednch tyiceti a padesti letech vytv jist zmatek vtom, co je to management, co je to vda a teorie managementu a jak by mly bt manaersk innosti analyzovny Koontz tento stav nazv dungle managementu star pstupy ve svtle tch novch nabvaj novch vznam rzn pstupy kanalze managementu lze pro pehled seadit do nsledujcch kategori: empirick, respektive ppadov pstup interpersonln behavioristick pstup skupinov chovn spolupracujc sociln systmy sociln-technick systmy teorie rozhodovn systmov pstup matematick pstup, respektive vda managementu kontingence, respektive situan pstup Mitzbergovy manaersk koly (role) McKinsyev rmec 7S operan pstup7S: 1981, Richard Pascale a Anthony Athos Umn japonskho managementu jednotliv Sznamenaj: strategie (strategy) struktura (structure) systmy (systems) styl (style) sdlen hodnoty (shared values) zamstnanci (staffs) dovednosti (skills) prvn ti jsou tzv. tvrd faktory, zbvajc tyi jsou tzv. mkk faktory McKinsey 7S Framework: poradensk firma McKinsey & Company rozshle testovn uznvn nap. na Harvardu a Stanfordu rmec 7S je podobn rmci klasickch manaerskch funkc tato teorie zvyuje schmatickou dungli, nelze j ale upt pozitivn pnosMintzberg: Manaersk role stanoveno na zklad pozorovn skuten innosti manaer lze dojt kzvru, e manaei vlastn nevykonvaj klasick manaersk funkce, ale zabvaj se adou jinch innost je mon je vidt jako jinak rozvrstven klasick manaersk funkce 10 manaerskch rol ve tech skupinch Mezilidsk vztahy: Manaer sautoritou rutinn innosti, pijmn nvtv, podpisy smluv Vdce motivace podzench, nbor, kolen, jednn spracovnky Budovatel vztah navazuje a udruje kontakty, komunikuje, psob ve prospch vnjho prosted Pedvn informac: Monitorovn zskvn informac, sledovn dj uvnit i vn organizace Roziovn pedvn zskanch poznatk uvnit i vn organizace Mluv pedvn informac o plnech, postupech, aktivitch, vsledcch mimo organizaci Rozhodovn: Podnikatel zkoum pleitosti uvnit i vn organizace, organizuje komunikaci pro tvorbu novch zmr Krizov manaer - organizuje npravn opaten vkrizovch situacch, d rizika, db na prevenci Aloktor zdroj rozhoduje o alokaci disponibilnch zdroj, d tvorbu rozpot, harmonogram, plnuje prci a sn spojen zdroje Vyjednava zastupuje organizaci na rznch jednnch uvnit i vn organizaceDonnelly, Gibson, Ivancevich: Systmov pstup Organizace = skupina navzjem propojench prvk prvky maj spolen cl prvky se navzjem ovlivuj jednotliv prvky je teba chpat ve vztahu kostatnm maj vzjemn vazby organizace je chpna jako dynamick celek problmy nejsou eeny izolovanDonnelly, Gibson, Ivancevich: Kontingenn pstup neexistuje dn nejlep zpsob plnovn, organizovn a kontrolovn sprvnost manaersk praxe je zvisl na tom, nakolik je vsouladu suritou situac jsou hledny vhodn metody pro rzn situaceDonnelly, Gibson, Ivancevich: Aktulnost kontingennho pstupu dvody internacionalizace obchodu, globalizace poadavky etickho a sociln zamenho managementu zmna poadavk na dovednosti pracovn sly vznik novch organizanch struktur zmny preferenc a poadavk pracovnk (bezpenost prce, ast na zen, uspokojen zprce, )Robbins: 4 nejznmj kontingenn promnn Velikost organizace podle potu zench lid se mn zpsob koordinace, mn se organizan struktura Rutina, technologie, koly rutinn technologie vyaduje jin pstupy (organizan struktura, veden, kontrola) ne napklad zkaznicky orientovan technologie (pivovar versus vvoj SW) Nejistota prosted vyplv ze vech aspekt prosted PEST. Pstupy, kter funguj vborn ve stabilnm a pedvdatelnm prosted, nemus bt tak dobe pouiteln vprosted nejistm Individuln odlinosti dleitost individulnch odlinost lid vystupuje napklad do poped pi rozhodovn manaer o motivanch technikch, stylu veden a uspodn prceRobbins: funkce managementu Plnovn: definovn vize, mise, cl formulace strategie pro dosaen cl kaskdovn cl na jednotliv rovn stanoven mitelnch znak jednotlivch cl stanoven clovch hodnot znak Organizovn: uspodn pracovnch innost za elem dosaen cl stanoven kol, kter maj bt splnny uren, kdo je bude plnit stanoven zpsob komunikace definovn odpovdnost a pravomoc Veden: stanoven kvalifikanch poadavk vbr pracovnk formace pracovnk motivovn podzench ovlivovn zpsob prce zvldn problm jt pkladem Kontrola: posuzovn skutenosti monitorovn hodnocen, zda se smuje kcli srovnn namench hodnot se stanovenmi cly nvrh a realizace npravnch opatenRobbins: Prbh funkc managementu vrealit je proces rozlenn funkc managementu napomh pochopen disciplny managementu realita managementu se ned jednodue uchopit jako soubor funkc sled manaery provdnch funkc nem stanoven poad, asto probhaj paraleln vhodnj je mluvit o procesu managementu jako o sledu innost zoblasti plnovn, organizovn, veden a kontrolyFunkce nebo role managementu? oba pstupy maj sv opodstatnn pstup zaloen na funkcch pedstavuje uitenj zpsob zobecnn manaersk prce pstup zaloen na rolch pedstavuje dobrou metodu klasifikace mnoha aktivit, kter manaei vykonvaj existuje dobr korelace mezi rolemi a funkcemi, jsou to dva rzn pohledy na jednu realituManaersk dovednostiVzkum Roberta Katze ukzal potebnost t zkladnch druh dovednost pro manaery: Technick dovednosti (inenring, IT, vroba, technologie, ) dleit pro manaery prvn linie Lidsk dovednosti (komunikace, motivovn, veden, podpora naden a dvry, ) dleit pro vechny manaery Koncepn dovednosti (vnmn organizace jako celku, vztahy mezi jejmi soustmi, souvislosti svnjm prostedm) dleit zejmna pro vrcholov manaeryOrganizace pojem svzan smanagementem kde nen organizace, nejsou poteba manaei = sdruen lid (zpravidla dobrovoln) existujc, aby naplnilo dan elPlnovnRobbins: Co je to plnovn Proces, ve kterm jsou definovny cle organizace, formulovny strategie, postupy kdosaen cl a vytvoen souboru pln pro koordinovn innost organizace rozliujeme formalizovan a neformalizovan plnovn (neformalizovan je obtn sdlen, chyb kontinuitaJinak vyjden definice plnovnPlnovn zahrnuje vbr kol, cl a innost potebnch pro jejich dosaen. Pln pak poskytuje racionln vbr mezi monostmi budoucho prbhu innost.Cle a plny cle jsou pedpokldan vsledky jednotlivc, skupin i cel organizace poskytuj smr pro manaersk rozhodovn jsou kritriem pro men toho, nakolik bylo splnno to, co se mlo splnit plny jsou dokumenty, kter popisuj, jak doshnout cl. Uvd, jak jsou ktomu potebn zdroje, asov harmonogram a aktivity.Hierarchie plnGraficky pyramida po patrech od vrcholu: Vize, Dlouhodob cle, Strategie jejich dosaen, Krtkodob cle, Soubory dalch typ pln (taktiky, postupy, pravidla, rozpoty, )Robbins: Plnovn vhierarchii organizaceOd provozn rovn managementu kvrcholov je postupn operativn plnovn nahrazovno strategickm.4 dvody plnovn plny poskytuj smr, jsou- li sdleny pracovnky, umouj koordinaci sniuj dopad zmn dky tomu, e se dvaj dopedu, sniuj nejistotu zmenuj pltvn, plny redukuj pekrvajc se innosti, eliminuj se zbyten umouj efektivn kontrolovn vme, eho chceme doshnout a meme si to zkontrolovat a ppadn napravitPriorita plnovn plnovn bv t nazvno jako hlavn funkce managementu vytv zklad pro vechny dal manaersk funkce bez plnovn by manaei nemli co organizovat, vst a kontrolovatKoontz, UPOL: Druhy pln obsahem pln je postup budoucch innost plny mohou mt obecn rzn podoby vrcholov manaei plnuj hlavn smry vvoje manaei na vech ostatnch rovnch zpracovvaj sv plny tak, aby pispvaly kcelkovmu sil organizace pln je mon klasifikovat jako:1) posln (i vize) identifikuje zkladn koly (funkci) dan organizace, respektive jakkoliv jej sti k, pro zde organizace je kad druh organizovanch innost by ml mt njak smysl i posln2) koly (cle) pedstavuj metu, ke kter smujeme, koncov bod plnovn, konec, ke ktermu smuje organizovn, veden a kontrolovn cle pedstavuj zkladn pln firmy jednotliv jej tvary maj tak sv vlastn cle, kter vak pispvaj kdosaen firemnch cl cle vorganizaci mus bt konzistentn cle mohou mt rzn priority asov dimenze cl chce-li firma dlouhodob prosperovat, mus dosahovat dlouhodob cle nron cle vedou snze kvy vkonnosti ne cle snadno dosaiteln3) strategie = uren zkladnch dlouhodobch cl firmy a stanoven nezbytnch innost a zdroj pro dosaen tchto cl. Nkdy jsou tedy dlouhodob cle povaovny za soust strategie elem strategie je urit a prostednictvm hlavnch cl a cest jejich dosaen vyjdit pedvdan obraz firmy nen tedy jejm elem pesn urit, jak firma doshne svch cl, protoe to je kolem dalch hlavnch a vedlejch podprnch program strategie vytv rmec pro uvaovn a innost4) taktiky = forma pln, kter veobecn uruj i objasuj postupy nebo zpsoby uvaovn pi rozhodovn, taktiky vak nejsou vdy obecn platn taktika definuje rmec pro rozhodovn, aby byla jistota konzistentnosti existuj na vech organizanch rovnch a to vrozsahu od hlavnch taktik firmy pes hlavn taktiky oddlen a kvedlejm taktikm pouvanm vmench segmentech organizace mohou bt povahy funkn (prodej, financovn apod.), mohou se tkat vvoje novho vrobku (projektu) apod. rozhodovn ovlivuje taktika a ta mus mt jistou volnost, jinak se jedn o pedpis. Taktika tedy znamen podporu volnosti jednn a iniciativy, avak vrmci uritch limit. taktika X strategie (vlenictv) strategie ur, na koho udeit a co dobt a taktika ur, jak to udlat (hranice mezi tmito disciplnami je velmi neostr mon taktiky voblasti vojenskho toku frontln tok, kdeln tok, protitok, blitzkrieg, pepad, infiltran taktika ast zpsoby zskn konkurenn vhody taktiky: stanoven konkurenn ceny, lep dodac podmnky, uitkov odlien, maximalizace hodnoty produktu/sluby pro zkaznka5) postupy uruj a vyaduj metody provdn budoucch innost maj zpravidla podobu chronologick posloupnosti poadovanch innost, pedstavuj nvody, kter podrobn a pesn uruj, jakm zpsobem maj bt urit innosti provedeny druhy postup technologick, kontroln, zkuebn, kalibran, postup men, postup nakupovn, nvod kpouit, harmonogram6) pravidla uruj specifick poadavky na innosti, kter vyluuj jakoukoli volnost, obvykle je to nejjednodu typ plnu nejsou to vak njak tabulky i postupy, pravidla nemaj asovou posloupnost postup lze chpat jako posloupnost pravidel napklad Zkaz kouen je pravidlo, kter nem vztah kdnmu postupu, avak postup vyizovn objednvek me zahrnovat pravidlo, e vechny mus bt evidovny na jednom mst ve firm a to vden jejich pijet

7) programy jsou souborem cl, taktik, postup, pravidel, pidlench kol, potebnch krok, vyuvn zdroj a dalch prvk potebnch kprovdn dan posloupnosti innost obvykle bvaj podporovny rozpotem zkladn program me bt podporovn adou dlch, respektive podprnch program8) rozpoet = numerick stanoven oekvanch vsledk me bt vyjden ve finannch jednotkch, vpracovnch jednotkch, vjednotkch produkce, vprovoznch hodinch, vjakchkoli jinch mitelnch veliinch me se tkat provozu (rozpoet nklad), kapitlovch vdaj (rozpoet kapitlovch nklad), toku hotovosti (rozpoet hotovosti), atd. slou tak jako prostedek kontroly, sestavovn rozpotu je vak soust plnovn a vtinou (v mnoha firmch) pedstavuje zkladn plnovac nstrojKoontz: Postup plnovn (tch slavnch 8 krok, na kter se tak asto pt)1) Identifikace pleitost zdroje pleitost se nachzej vrznch oblastech (trh, konkurence, partnei, siln a slab strnky firmy, , STEP, SWOT) jde o vchoz bod plnovn bez identifikovan pleitosti, kterou chceme realizovat (uchopit) nen co plnovat pleitost je impulzem pro plnovn2) Stanoven cl viz zsady plnovn a MBO pozdji hierarchie cl role asu vplnovn cl (dlouhodob, krtkodob, nvaznost mezi nimi)3) Specifikace (analza) prosted pro plnovn analza podmnek pedpoklad pro realizaci plnu atmosfra ve firm, motivace, ptomnost aktivnch spojenc disponibiln prostedky (zdroje) veho druhu (vetn informac) existence rizik spojench srealizac pln pi analze vyuvat dostupn nstroje manaersk pstupy zoblasti strategickho zen, marketingu, finannho managementu, pi analze sledovat jak vnitn, tak vnj prosted4) Stanoven alternativ pro dosaen cl zabvat se zpsobem, jak doshnout cl (postupy) identifikovat variantn monosti, jak doshnout stanovench cl nejde o mnostv alternativ, ale o alternativy reln alternativy navrhovat vsouvislostech, respektovat adresta plnu a dvody jeho vytven5) Porovnn alternativ jedn se o zhodnocen jednotlivch alternativ prioritizace postup dosaen cl identifikace silnch a slabch strnek jednotlivch alternativ vyhodnocen jejich pnos6) Vbr alternativy rozhodovac postup, kter m sv podmnky riziko patnho rozhodnut nelze vylouit dleit je dostatek informac aplikace zsad managementu rizik7) Sestaven podprnch pln splnem hlavn innosti firmy (vroba, prodej, ) souvis cel ada podprnch pln pro innosti (procesy), kter s hlavn innost nezbytn souvis (pln investic, oprav, vcviku pracovnk, vvoje, nkupu, )8) Kvantifikace pln rozpoty ve je o penzch dleit je kvantifikovat plnovan poloky ve finannch objemech nkter poloky je ale vhodn plnovat vnefinannch ukazatelch (kusy, tuny, hodiny, metry, )Robbins: Formulovn cl tradin pstup stanoven cl vrcholovm managementem pedpokld se, e vrcholov management nejlpe v, co je nejlep, protoe TOP manaei maj celkov obraz nsleduje kaskdovn (rozklad) cl smrem dol riziko cle jsou vrcholovm managementem formulovny pli iroce (nap. zven zisku) a nsledn na kad ni rovni jsou jejich cle manaery konkretizovny na zklad jejich vlastn interpretaceRobbins: MBO Management By Objectives pstup, pi kterm jsou cle stanovovny spolen managementem a zamstnanci pravideln je sledovno plnn cl a na zklad plnn jsou pidlovny odmny cle jsou nejenom normou pro hodnocen, ale jsou vyuvny tak pro motivaci pracovnk vznam MBO spov vzamen na plnn participovan stanovenho souboru cl MBO definice je to manaersk systm, kter je zamen na efektivn a inn dosahovn cl jednotlivc a organizace je to pstup, kter zhlediska zen ve odvozuje od stanovench cl. Od hlavnho cle spolenosti jsou odvjeny cle jejch st (vroba, obchod, oddlen, dlny, ppadn videlnm ppad i jednotlivci) Zsady pro aplikaci MBO: Participace (navrhovn, formulace vyjednvn) Pravideln men pokroku plnn cl a komunikace spracovnky o plnn cl (projednvn zprv) Psemn forma zznam o plnn cl veden periodickch zprv (msn, tvrtletn, ), reporty o plnn cl Omezen: pouit vyaduje uritou stabilitu ekonomickho vvoje vdynamicky se rozvjejcm vnjm prosted organizace je MBO omezen pouiteln pstup (vlka versus demokracie) draz MBO na naplovn cl jednotlivc me vst ktomu, e jeden jejich cl bude plnn na kor druhho (obrat versus zisk) cle je nutno udrovat ve vzjemnm souladuTvorba cl smr shora dol: cle firmy cle divize cle seku cle oddlen cle jednotlivc Smr zhola nahoru, shora dol a jejich kombinace: plnovnm smrem shora dol je budovna a dobe zajitna jednota cl plnovn smrem zdola nahoru motivuje pracovnky, lpe se vyuije jejich kapacit pro dosaen opravdovho spchu je poteba oba smry kombinovat, postupn dochzet koptimu Zsady: definovat metriky, ktermi budou cle pomovny (rozmr) a jejich clov hodnoty definovat priority (vznamnost) cl, ty se mohou vase mnit definovat strategie, taktiky a pravidla, jak stanovench cl dosahovat zajistit soulad mezi cli krtkodobmi a dlouhodobmi, motivovat t pro cle dlouhodob kdy cle ztrat smysl, je nutno revidovat, modifikovat, zmnit (neprun plnovn je drah een je vce ne stanovovn a plnn cl Robbins: cle formulovat zhlediska poad. vstup, nikoli provdnch aktivit cle psemn formalizovat, zajistit jejich dobrou vizualizaci dsledn komunikovat vem relevantnm pracovnkm Sprvn definovan cl by ml bt (kl SMART): S specific: specifick (stanoven cl pesn a konkrtn popsn) M measurable: miteln (najt odpov na otzku, jak poznme, e jsme cl splnili) A aligned: vyrovnan, vyven (odpovd potebm organizace), ale tak akceptovateln i ambicizn) R realistic reln (pimen monostem) T timed termnovan (stanoven asov rmec, kdy m bt miteln parametr dosaen Nereln, nesplniteln, pehnan ambicizn cle pinej demotivaci, sniovn vkonnostiGibson: 8 konflikt mezi cliManaei bn dlaj rozhodnut mezi protichdnmi alternativami (vyplvajcmi ze zznam zainteresovanch stran):1. krtkodob zisk versus dlouhodob rst2. zisk versus konkurenn postaven na trhu3. siln propagace versus intenzivn rozvoj vrobku4. vt proniknut stvajcch trh versus rozvoj novch trh5. rozvoj stvajcch podnikatelskch aktivit versus jejich diverzifikace6. ziskov cle versus neziskov cle (nap. socilnho charakteru)7. rst versus stabilita8. mal riziko versus vysok rizikoDrucker: Oblasti pro urovn cl postaven na trhu inovace produktivita materiln a finann zdroje rentabilita manaersk vkonnost a zodpovdnost vkonnost pracovnk a jejich postoje sociln odpovdnostRobbins: 3 podmiujc faktory plnovn rove vhierarchii organizan struktury: ni rovn operativn plnovn, vy rovn strategick plnovn stupe nejistoty vnjho prosted: vysok nejistota flexibiln plny, monost jejich korekce, zmny (vytrvat, pozitivn dopad plnovn na vkonnost se dostav minimln za 4 roky) dlka zvazk do budoucnosti: plny tvoit minimln na tak dlouh obdob, aby mohl bt splnn zvazek, pro kter vznikly (smlouvy versus plny)Robbins: plnovn za mncch se podmnek turbulentn prosted je stle vce pravidlem ne vjimkou cle a plny mus bt specifick, ale ne nemnn plnovn je tedy trval proces, smr se mn podle mncch se trnch podmnek schopnost mnit smr je poteba udrovat nejen pi formulovn pln, ale i pi jejich implementaci plny je poteba formalizovat, i kdy dopad na zven vkonnosti organizace se dostav se zpodnm vytrvalou tvorbou pln, jejich implementac a vyhodnocovnm se u manaei umn plnovatDonnelly, Gibson, Ivancevich: Prvky plnovn Cle viz ve Akce: plnovan prbhy akc jsou nktermi autory nazvny jako strategie, ppadn taktiky, podle toho, jak je jejich rozsah a dleitost bez ohledu na nzev jsou zameny na dosaen zmn, na dosaen cl vhodn prbh akce umon doshnut cle pklady (oblast prodeje) cenov zmny, vvoj stvajcch produkt, Zdroje: rozpotovn alokovn disponibilnch zdroj (lid, materil, energie, penze) zk vazba rozpotu jako plnovacho nstroje na vkon kontroln funkce managementuImplementace pln podle nkterch autor spad tento prvek do funkce plnovn pi implementaci pln jsou vak ji vyuvny funkce organizovn a veden lid (delegovn pravomoc, uschopovn empowerment, pesvdovn, motivace, )Donnelly, Gibson, Ivancevich: Pro je plnovn uiten? plnovn zpsobuje koordinaci sil plnovn pipravuje zmny m je dan zmna nronj a jej dosaen asov vzdlenj, o to vc je plnovn potebnj plny jsou standardy vkonnosti hodnocen se odvj od toho, do jak mry se podailo plny naplnit plnovn umouje dlat sloit vci jednodue, je to vznamn intelektuln aktivita plnovn rozvj schopnosti manaerOrganizovnTk se manaerskch rozhodnut o: specializovn prac delegovn pravomoc vytven organizanch jednotek (oddlen) velikosti organizanch jednotekPN: vztahy nadzenosti a podzenosti jsou to zkladn organizan vztahy in organizan strukturu funkn usnaduj organizanm jednotkm vykonvn innosti vnej do firmy koordinaciPN: Pravomoc je to prvo psluejc dan pozici pouvat volnost krozhodovn, kter ovlivuje ostatn osoba, kter zastv danou pozici, disponuje tmto prvem pravomoc lze chpat jako oprvnn init ve potebn ke splnn uritho koluPN: Odpovdnost spevzetm kolu je pejmna t odpovdnost za jeho splnn kad kol mus mt stanovenou odpovdnost sodpovdnost bv t spojena hmotn odpovdnostkol, pravomoc a odpovdnost pracovnka mus vzjemn odpovdat tvo nedlitelnou jednotku.PN: Delegovn pravomoci = vedouc dv svmu podzenmu definovanou volnost k rozhodovn pokud nen pravomoc delegovna, je centralizovna Proces delegovn zahrnuje: uren vsledk, kter jsou na urit pozici (na kterou je pravomoc delegovna) oekvny uren kol pro tuto pozici delegovn pravomoci pro splnn tchto kol uren osoby, kter odpovd za splnn kol na dan poziciOrganizan strukturaOdr vsledky manaerskch rozhodnut o: specifikaci prac a poadavku na n kladench uspodn organizanch jednotek, kter zabezpeuj specifick pracovn kolyUPOL: Vznik organizac organizace vznikaj jako prostedek koordinace aktivit vtho potu lid zkoordinace plynou vhody, proto stle vt oblast lidskch aktivit je provozovna organizovan formlnost organizac spov vtom, e principy jejich fungovn jsou podobn pro nejrznj oblasti lidskch innost formln organizace vznikaj jako pokusy een problmu: jak zajistit koordinaci spolen akce jak zajistit jej stlost (opakovatelnost) jak zajistit, aby byla nezvisl na nhodn vmn osob Keller: een nevzniklo najednou, rozvj se pracnou cestou pokus a omyl a ani jeho dnen podobu nelze povaovat za ideln.Byrokratick sprva hraje vznamnou roli pi vzniku a fungovn formlnch organizac (nen chpna vpejorativnm vznamu zbytenho ednickho paprovn, ale jako komplex pravidel organizace prce) zklady stanovil Max Weber podle nj mus bt byrokratick organizace zaloena na tchto pravidlech: veker rozhodovn se dje podle pevnch a vcemn vyerpvajcch obecnch pravidel jsou jasn stanoven kompetence jednotlivch pracovnk organizace je koncipovna hierarchicky, co umouje kontrolu podzench ze strany nadzench a tm tak monost odvoln se vi jednotlivm rozhodnutm pracovnci mus mt specializovanou kvalifikaci psemn forma je zkladnm zpsobem komunikace uvnit i vn organizace pracovn prostor je psn oddlen od prostoru soukromho tak, aby pracovnci nebyli emotivn angaovni ve svch rozhodnutchAnalza specifik organizanch struktur mezi jednotlivmi organizacemi existuj rozdly a je proto obtn vytvoit jednotn zpsob analzy organizanch struktur Donnely: zamit se na 3 organizan dimenze (jsou na sob nezvisl): stupe formalizace: vyjaduje zpsob, jakm jsou stanoveny, dodrovny a vynucovny pravidla a postupy konkrtnch innost (organizan d, profesiogram) mra, nakolik jsou standardy pracovnch operac dokumentovny vysok stupe formalizace nen vdy douc dleit jsou nepsan pravidla chovn pi vysokm stupni formalizace m pracovnk minimln volnost vtom, jak bude prce udlna mra formalizace me bt rzn i vrmci jedn organizace, nkter innosti jsou pesn pedepsny, u jinch maj pracov. relativn volnost stupe centralizace: tk se zpsob delegovn pravomoc krozhodovn vyjaduje, kdo je zpsobil kpijmn zejmna tch rozhodnut, kter maj vliv na celou organizaci strategick rozhodnut TOP management, rutinn rozhodovn delegovat ne paradox ni manaer me mt vt pravomoce n vy vnkterch organizacch rozhoduj pouze vrcholov manaei, ti ostatn pouze vykonvaj pkazy centralizace vjinch je rozhodovn delegovno na manaery, kte jsou nejble kproveden vkonu decentralizace oba pojmy jsou relativn zle na typu innost a oboru psobnosti, nakolik je centralizaci i decentralizaci nutn vyhrocovat Robbins: faktory smujc k centralizaci: stabiln prosted, mn schopn manaei na nich rovnch, neochota rozhodovat u nich manaer, rozhodnut jsou zvan, organizace vohroen, nebezpe krize i padku, organizace je rozshl decentralizaci: nejist prosted, schopn manaei na nich rovnch, ochota nich manaer krozhodovn, nen mnoho vc krozhodovn, otevenost firemn kultury, zaveden svoboda projevu, firma psob na rozlehlm teritoriu stupe sloitosti (stupe diferenciace): zvis na potu specifickch operac (druh prce) a na potu organizanch jednotek nronost vedouc prce stoup spotem druh prce a organizanch jednotek horizontln diferenciace poet odlinch operac na jednom stupni zen vertikln diferenciace poet stup zenRobbins: specializace prce mra, sjakou jsou rozdleny koly organizace do samostatnch innost m svoji mez, kdy jej negativn dsledky (nuda, stres, nemocnost, ) spe kod, ne prospvaj vtakovch ppadech je lep rozsah pracovnch innost rozit dsledky: m mn je prce specializovan, tm vce kon zahrnuje a tm vy kvalifikaci vyaduje a tm vt soustedn vyaduje m jsou prce mn specializovan, tm vce je zapoteb kontrolovat tempo jejich provdn Vysok specializace: tempo nen poteba kontrolovat, vysok organizovanost prce, nzk poadavky na kvalifikaci, pouvn specifickch metod, nen poteba velk soustedn na prci Nzk specializace: tempo prce je poteba kontrolovat, promnliv charakter prce, vysok poadavky na kvalifikaci, pouvn univerzlnch metod, je poteba velk soustedn na prciGibson: Dlba prce jako prvn identifikoval dlbu prce a jej vliv na rst produktivity Adam Smith manaei rozdluj koly organizace do specifickch prac manaei se sna doshnout co nejvtho stupn specializace (a zn vyplvajc dlby prce) stanoven vhodnho stupn specializace je zkladnm rozhodnutm manaera vhody: je-li prce sloena zjednoduchch kol, lze snadno pracovnka nahradit vysok specializace vyaduje nzk nklady na zapracovn pracovnci brzy dosahuj pln vkonnosti a zrunosti vysok zrunost je podmnkou dobr jakostiRobbins: Rozsah zen hovo o tom, kolik lid me manaer efektivn dit od toho se odvj, kolik bude mt organizace rovn managementu rozsah zen je ovlivnn mnoha faktory: dovednostmi a schopnosti manaera dovednostmi a schopnostmi zamstnanc (kvalifikace, samostatnost, ) charakterem prce vybavenost IT, IS, CT Organizace szkm rozptm managementu: vhody tsn veden, tsn kontrola, rychl komunikace mezi podzenmi a vedoucm nevhody vedouc maj tendenci se angaovat pmo vprci podzench, velk poet organizanch rovn, vy nklady vzhledem kvelkmu potu dcch rovn Organizace sirokm rozptm managementu: vhody vedouc jsou nucen delegovat pravomoci, mus bt kdispozici jasn taktika, podzen mus bt peliv vybrni nevhody peten vedouc maj tendenci kodkldn rozhodnut, nebezpe, e vedouc ztrat pehled, vyaduje mimodn kvalitn manaeryVytven organizanch jednotek poet typ specializovanch prac roste jeden manaer nen schopen efektivn koordinovat vechny prce poteba seskupit nosn poty prac do skupin a piadit jim manaery dva zkladn pstupy pi budovn organizanch struktur: klasick organizan projektovn: stav na vysok sloitosti, vysok formalizaci, vysok centralizaci draz je kladen na precizn dlbu prce, funkcionln seskupovn organizanch jednotek, jednu linii veden, vzjemnou provzanost pravomoci a odpovdnosti vznikaj organizace svelkm potem organizanch jednotek a funkcionln organizan strukturou neoklasick organizan projektovn: zdrazuje malou sloitost, nzkou formalizaci, malou centralizaci vorganizan struktue jsou prce mlo specializovan, organizan jednotky zabezpeuj vet mnostv heterogennch kol, rozpt zen je irok, pravomoci jsou decentralizovan typy organizanch struktur: funkcionln struktura: asto se uplatuje vmench organizacch, kter vyrbj nebo poskytuj zk sortiment vrobk nebo slueb zkladnm aspektem je sdruovn pracovnk se stejnmi koly a innostmi vjednotkch jsou spojeni nap. ekonomov, prodejci, Vhoda pracovnci specializovanch oddlen zskvaj hlubok znalosti vdan oblasti dky kooperaci sodbornky stejnho zamen Nevhody tato specializace znemouje ir rozhled jak ve svm oboru, tak i v rmci organizace; rozhodovn a plnovn mus probhat na nejvych rovnch veden organizace, co limituje vhodnost funkcionln struktury spe pro men a stedn podniky divizionln struktura: vuritm okamiku rstu organizace pestv bt funkcionln struktura dostaten prun problmy rychlho pizpsoben se umouje eit divizionln strukt. organizace je rozdlena na jednotliv sloky, ne podle specializace pracovnk, ale napklad podle trnch segment dochz krozlenn organizace nejastji podle jednotlivch vyrbnch produkt, proces i podle region, ve kterch psob znan st rozhodovn me bt penesena znejvych rovn managementu na konkrtn divize nkdy vznik kombinace penesena jsou jen ta rozhodnut, kter je uiten penst, ostatn zstvaj centralizovna pi pechodu na divizionln strukturu dochz ke zmn zamen pracovnk hlubok specializace mon ve funkcionln struktue nen pi pechodu na divizionln udriteln je dleit irok rozsah znalost a schopnost kooperovat sodbornky zdalch oblast, tyto poadavky jsou samozejm zvisl na rozsahu jednotlivch diviz maticov struktura (prun organizan struktura) piazen pracovnk podle innosti do konkrtnch oddlen, podobn jako ve funkcionln struktue, ale veden pracovnk je organizovno podle problm a kol, kter organizace e, tedy podobn jako ve struktue divizionln vrmci organizace jsou koncipovny tmy zabvajc se projektem, zakzkou nebo skupinou zakzek, tyto tmy erpaj pracovnky podle svch poteb zjednotlivch funknch tvar to umouje dynamicky reagovat na poteby trhu, pitom je podporovna schopnost pracovnk kooperovat, komunikovat a rozvjet sv znalosti a dovednosti, co funguje jako vznamn motivan faktor zdrojem problm me bt nejasnost veden, nebo pracovnk m dva nadzen. To na nj klade vznamn nroky zejmna voblasti organizace pracovnch aktivit, schopnosti komunikace a tmov prce neformln struktury: formln jsou dny managementem, vedle nich ale vznikaj dal interpersonln vztahy, kter nemaj pedem dan schmata do styku spolu pichzej osoby, kter se vnuj obdobnm mimopracovnm aktivitm i konkm (fotbal, hokej, ) nebo osoby sobdobnmi pracovnmi zvyky (rann kafko, cigrko, ) pinen jak pozitivn, tak negativn prvky a to hlavn proto, e vznikaj nov komunikan kanly pro organizaci na jednu stranu mohou zefektivnit een nkterch problm, na druhou stranu vytvej prostor pro mocensk boj uvnit organizaceDonnelly, Gibson, Ivancevich: Delegovn pravomoc = prvo jednotlivce uinit urit rozhodnut, ani by si musel vydat souhlas nadzenho manaei rozhoduj o tom, jak velkou pravomoc pidlit delegovn pravomoc se tk vhradn rozhodovn, nikoliv prva provdt urit prce rozdly ve stupni delegovan pravomoci Pro delegovat pravomoc? vysok stupe vede kvytven konkurennho prosted mezi manaery to vede kcelkov prosperit organizace vysok pravomoc motivuje manaery ktomu, aby ukzali, jak jsou jejich schopnosti pi dosahovn vytyench cl Pro pravomoc nedelegovat? vyaduje, aby manaei byli dostaten kvalifikovn mus bt provzeno uritmi zmnami vtoku informac (zajitn kontroly vymi stupni zen) srostouc decentralizac roste i poet duplicitn provdnch innost (analza tvorba variant, rozhodovn, ) srostouc duplicitou rostou i nklady organizace volit takov stupe decentralizace, kter je pro organizaci vhodn Srostouc specializac kles monost delegovn Vhody poskytovn vych pravomoc: roste vztah pracovnk kfirm roste jakost produkce vede klepmu uspokojovn poadavk zkaznk m vt pravomoc je delegovna na ni stupn zen, tm mn je organizace centralizovnaKoontz: Principy organizovn elem organizovn je pomoci pi vytven smysluplnch cl a pispt kefektivnosti organizace princip jednoty cl: organizan struktura je efektivn jen tehdy, umouje-li jednotlivcm pispvat kdosaen podnikovch cl princip organizan efektivnosti: organizan struktura je efektivn, kdy pi dosahovn podnikovch cl dochz kminimlnm nedoucm dsledkm nebo nkladm princip rozpt managementu: vkad manaersk pozici existuje omezen potu osob, kter je mono efektivn dit, na velikost tohoto omezen psob ada faktorPravomoc je pojivem organizan struktury, vlknem, kter ji in funkn za jej pomoci mohou bt skupiny innost ovldny manaerem a prosazovna koordinace organizanch jednotek je nstrojem, kter manaerovi pomh, aby mohl voln jednat a vytvet prosted pro jednotliv aktivityspravomoc tsn souvis nkter dal velmi uiten principy organizovn: princip jednoznanho piazen: m je vpodniku jasnj linie pravomoci vedouc od vrcholov pozice managementu kjakkoliv podzen pozici, tm je jasnj odpovdnost za rozhodovn a tm je tak komunikace vpodniku efektivnj princip delegovn podle oekvanch vsledk: pravomoc delegovan jednotlivm manaerm by mla vt mrn jejich schopnostem doshnout oekvanch vsledk princip absolutn odpovdnosti: podzen jsou odpovdni za sv innosti svmu nadzenmu a vedouc nesou plnou odpovdnost za innost svch podzench princip rovnosti pravomoc a odpovdnost: odpovdnost za innost nesm bt vt a nemla by bt ani men ne delegovan pravomoc princip jednoty veden: m vce podlhaj jednotlivci pouze jednomu nadzenmu, tm je men monost vzniku problm a tm vt pocit odpovdnosti za dosahovan vsledky princip rovn pravomoci: udrovn delegace pravomoci vyaduje, aby byla jednotlivmi manaery vrmci pravomoci uskuteovna veker pslun rozhodnut a ne aby byla postupovna na vy organizan rove princip funkcionln definice: m jasnji jsou definovny oekvan vsledky, innosti a delegovan pravomoci pro jednotliv pozice i organizan jednotky a m jasnj jsou vztahy pravomoc a informan vazby kostatnm pozicm, tm odpovdnji mohou jednotlivci pispvat kdosaen podnikovch cl princip vyvenosti: kad struktura vyaduje vyvenost. Aby struktura vytvela podmnky pro efektivn dosahovn podnikovch cl, mus bt aplikovn princip a technik vyven. Princip vyvenosti je spolen pro vechny oblasti vdy i pro vechny manaersk funkce princip prunosti: m vce opaten pro zven prunosti je zabudovno do organizan struktury, tm lpe me organizan struktura plnit svj el. Kad struktura by mla obsahovat zazen a techniky pedvdn zmn a reagovn na n. Podniky, kter nejsou prun, maj odpor vi zmnm, sloit procesy a mnostv dcch lini riskuj neschopnost reagovat na vzvy rznch druh princip usnadnn veden: m vce organizan struktura a jej delegovn pravomoc usnaduje manaerm vytvet a udrovat prosted pro innost, tm vce bude posilovat jejich schopnost vst podzenLeadership (vdcovstv, veden)Leadership lze vum vznamu slova chpat jako: dodvn mentln energie odstraovn vnitnch pekek objevovn a zvyovn potencilu lid uplatovn vlivu jednoho lovka na druhVirm vznamu slova jej lze chpat jako manaerskou funkci, kter krom ve uvedenho zahrnuje kompletn personln prciGibson: Co je to veden? nkte autoi se domnvaj, e je to synonymum pro zen, management, co nen sprvn veden je soust zen, ale ne celm zenm vdcov se nachzej nejenom na manaerskch postech, ale i vneformlnch strukturch Keith Davis: Manaersk aktivity jako plnovn, organizovn, rozhodovn jsou vci bez ivota, dokud vedouc neoteve u lid stavidla motivace a nevede je ke splnn cl Veden je proces, vnm se jeden jedinec sna ovlivnit druh jednice Nelze ct, e existuje jedna sprvn definice leadershipu vdefinicch se odr subjektivn pohled autora na svtJak se stt leaderem? nkdo m pedpoklady bt dobrm leaderem vgenech a nkdo ne kad, kdo m pn, vli a odvahu se jm me stt veden lid nen dovednost, kter pichz sama dob leadei se o ni zaslouili svoj dlouhodobou a usilovnou prac Mitzberg: Leadership je prosazovn pozitivnho vlivu na innost lid a podpora jejich rstu. Takov chovn vd role oekvaj spolupracovnci od svho vedoucho Bennis, Nanus: Leadership se lze uit spolu se zskvnm zkuenost, je to dovednost, ivotn cl leadership je innost, kdy ve vzjemnm vztahu vedoucho (leadera) svedenmi je dosahovno njakho novho cle, jeho dosaen je vpmm a vlastnm zjmu jak vedoucho, tak vedench vztah vzjemn sounleitosti mezi vedoucm a vedenmi neexistuje vdy, je ale velmi dleit, podstatn osobn zvazek a pocit odpovdnosti odliuje rdoby vedoucho od skutenho

Proto, abyste byli dobrmi manaery, muste: nco umt nco dlat vnco vit nkm bt nco sostatnmi lidmi sdletJinak prce slidmi nefungujezen versus veden lid zen je zameno na ovlivovn zejmna onoho dlat a umt lid, sten se dotk i hodnot a pesvden (vit). Veden je naopak zameno na vztah sounleitosti sdlet, na identitu bt a pesvden a hodnoty vit lid Vmanagementu se tento rozdl popisuje tak, e zen lid je spe o plnovn, organizovn, kontrole a vyhodnocen, zatmco pi veden jde o stanoven smru (vize a strategie), inspiraci, motivaci, delegovn a komunikaci. Veden a zen jsou dv vzjemn se doplujc innosti manaersk osobnost by mla provdt oboje dnes vtinou pevld zen nad vedenm se zmnou makroekonomickch podmnek, globlnm konkurennm prostedm a vsouvislosti srychlost zmn doba zen lid konVedenzen

elDt vizi, cl, strategii, vzbudit naden, zaujet, zpal, energii a motivaciPejm od veden cl, strategii a pipraven lidi. Vnm pipraven lidi jako st celkovch zdroj organizace. Vyuv organizanch struktur a systm pro pemnu zdroj vdouc vsledky

Pedmt psobenLid a jednotlivec, sdlen hodnoty, styl a kulturaZdroje, struktury, systmy

Zpsob dosahovn vsledkDodv mentln energii, odstrauje vnitn pekky, objevuje a zvyuje potencil lid. Inspiruje, motivuje a deleguje.Plnuje, organizuje a koordinuje zdroje, dohl, kontroluje, vyhodnocuje

Teorie manaersk mkyMka 9x9, vodorovn osa zamen na vkon, svisl osa zamen na lidiSouadnice a jejich popis: 1.1 Uboh management: vynakldn minimlnho sil pro proveden prce, pouze vrozsahu nutnm pro udren zamstnn 1.9 Management spolku zahrdk: pln pozornost potebm lid a jejich spokojenost vede kpjemn a ptelsk atmosfe a pracovnmu tempu 9.1 Management kol: innost operac vyplv ztakovho uspodn prce, kdy jsou lid minimln zdrovni a vyruovn (bez budovn vztah, ovlivovn a veden) 9.9 Tmov management: prce je provdna lidmi, kte ct zvazek. Spolen podl na organizaci vede ke vztahm dvry a respektu. 5.5 Management stedn cesty: poadovan vkonnosti organizace se doshne na zklad rovnovhy mezi tm, co se mus udlat a mezi udrovnm morlky na uspokojiv rovniTOP manaer 10 vlastnost pravho vdceVdce je osobnost, kter m schopnost pimt druh, aby ho nsledovali.Kad podnik potebuje vdce na vech svch manaerskch i jinch rovnch.Pokud chcete pro svoji firmu vdce najt a vychovvat, sledujte a hledejte u kandidt tyto charakterov rysy:1. Vize: vdce by ml mt jasnou pedstavu o vizi spolenosti, kam chce smovat, jak by ml spch firmy vypadat a tak jak ho doshnout jen mt vizi ale nesta vdce mus o sv vizi komunikovat sostatnmi a zskat si je (budovat sdlen cle) dobr vdce by ml mt disciplnu, aby doel i pes rzn komplikace rovnou kcli, ale tak naden, aby inspiroval ostatn2. Integrita: je chpna jako propojen vnjch innost svnitnmi hodnotami to co vdce k a mysl si, se shoduje sjeho iny, to je dleit pro jeho dvryhodnost, ostatn mus vdt, e nikdy neslev ze svch zsad mezi znaky integrity pat estn jednn, pedvdateln reakce, a dobe kontrolovateln emoce. To vechno pomh ktomu, aby ostatn vdce nsledovali3. Oddanost: vdce mus vynaloit veker potebn as i energii pro splnn vech svch kol svou innost a oddanost pak inspiruje ostatn, kte ho nsleduj4. Ulechtilost: lechetn vdce doke uznat kvalitn prci a tak pochvl za dobe odvedenou prci naopak vproblmovch situacch pebr osobn zodpovdnost za nespch ostatnm pomh ctit se dobe, zvyuje jim sebevdom a stmeluje prac. tm5. Skromnost: vdci, kte jsou skromn a pokorn, poznaj, e nejsou o nic lep ani hor ne ostatn lenov tmu neprosazuj jenom sebe, ale sna se porozumt ostatnm a pomhaj jim se zvednout6. Otevenost: tato vlastnost by mla vdci pomoci naslouchat mylenkm, ani by je pedem odsuzoval vdce by ml tak akceptovat nov alternativn cesty, kter vymysl jin7. Kreativita: schopnost pemlet jinak a hledat nov smry, kter jet nebyly vyzkoueny pome vdci vidt vci jinak, ne je vid jin a me pomoci ostatnm vydat se jinmi smry (coaching)8. Spravedlnost: zachzet sostatnmi stejn a frov vdce se mus zajmat o vechna fakta a ml by vyslechnout vechny zastnn, ne dojde knjakmu sudku ve se mu vrt vpodob uznn a cty ostatnch zamstnanc9. Asertivita: Asertivn neznamen agresivn! asertivn vdce je schopen jasn ci, co oekv, to pomh pedchzet nedorozumn je sn spojena tak schopnost pochopit, co od svho vdce oekvaj jeho nsledovnci10. Smysl pro humor: tato vlastnost pome zmrovat tlak a neptelstv na pracoviti a naopak dodvat energii efektivn vdce v, jak dodat podzenm dodvat energii humor pomh rozvjet ptelstv a pjemn pracovn prostedZdenk Souek Recept spnho manaeraZsada 1 NIKDY NIC NEZAPOMENOUTNstroj .1 diNstroj .2 vlastn manaerova evidence kol a problm (osobn)Nstroj .3 jedin sloka nevyzench spisNstroj .4 ist stlNstroj .5 evidence kol sekretaritem (pro tvar, oddlen)Zsada 2 KOL MUS BT SPLNNNstroj .1 vchova spolupracovnk (pln osobnho rozvoje)Nstroj .2 veejn zdvodovat nesplnn kolu (i vlastn)Nstroj .3 systm kontroly (plnn kol, men)Nstroj .4 namtkov kontroly (monitorovn, pochzky)Nstroj .5 racionln zen (omezit emoce, zvlt ty negativn)Zsada 3 SPRVN MRA ODSTUPU OD VCNstroj .1 dobr systm organizace a zen (ve m sv msto a as)Nstroj .2 kvalifikace pracovnk (pokud mm lidi na to, aby prci udlali dobe, nemusm se obvat)Zsada 4 MT AUTORITUNstroj .1 vdt vce ne spolupracovnciNstroj .2 rozvoj tvoivho mylen (mt npady, een)Nstroj .3 bt pklademNstroj .4 dodrovat slibyNstroj .5 vdy si udret urit odstup od spolupracovnk (bez familirnost, f je vdy do urit mry sm)Nstroj .6 nebt se dn prce (s chut do toho, pl je hotovoZsada 5 POSEDLOST ZISKEM A NKLADYNstroj .1 vchova (sebe a podzench, pstovat skromnost)Nstroj .2 limitovn a kontrola nkladNstroj .3 stle normovat (aktualizovat normy, as jsou penze, neobnoviteln zdrojZsada 6 RYCHLE SE VYPODAT SLENOCHYNstroj .1 pro kadho nalzt sprvn mstoNstroj .2 nepolepiteln neltostn propustitZsada 7 CITLIVOST KLIDEMNstroj .1 vychovvat sm sebeNstroj .2 vkad situaci se ovldat (budovn dvry, loajality, vzjemnho pochopen, respektovn, ohleduplnosti)Zsada 8 STIMULOVATNstroj .1 kvalifikovan strategie podnikuNstroj .2 dn anonymita (otevenost)Nstroj .3 vnj znaky hodnostiNstroj .4 hmotn stimulace (programy)Kressov: Evropsk standard manaerskch kompetenc standardy uvdj pesn seznam toho, co m manaer dlat (ale nekaj jak) byly pijaty za nrodn standard vkonnosti manaer vGB sen tvrc rozit pouvn i do jinch stt cl - sjednocen hodnocen kvalifikace a vkonnosti nejrznjch manaer a spousty innost, kter jsou sprac dnench manaer spojeny dvaj ucelen obraz o dnench manaerech praktickch vcech, kter dlaj osobnch zpsobilostech, kter potebuj o znalostech potebnch pro aplikaci dovednost vrznch situacch lze je vyut napklad pro sebehodnocen profilu manaerskch zkuenost identifikaci rozvojovch poteb tvorbu vzdlvacch program pro manaery profil poadovanch zpsobilost pro pracovn msto a vbr kandidt optimalizaci umstn pracovnka hodnocen zpsobilost manaer a specialist vnitn benchmarking kvality manaer audit managementu organizace odmovn na zklad zpsobilost plnovn a zen kariry nkter pojmy: prvky zpsobilost odrej to, co se od manaer na dan rovni zen oekv, aby konkrtn dlali pi sv prci 65 prvk vsedmi skupinch ke kadmu prvku zpsobilosti se ve nkolik kritri vkonnosti (Performance Criteria) pro men kadodennho vkonu a zrove tak nkolik indiktor pro uren rozsahu aplikace (Range Indicators) 65 prvk vsedmi skupinch:Skupina I PROVOZ1. rozpoznn monost zlepen2. vyhodnocovn pedloench nvrh3. dohodnut zmn4. zavdn zmny (pln, koalice, zdroje)5. zajitn kvality (rutinn)6. zsobovn7. poteby zkaznk8. zlepovn kvality (pro-aktivn)9. pracovn podmnkySkupina II FINANCE10. zen nklad11. zen pomoc rozpot12. nvrhy na vdaje (tvorba)13. rozpoty tvorbaSkupina III LIDSK ZDROJE14. poadavky na lidsk zdroje (kdy, kolik, jakch)15. specifikace p16. racovnk (jejich kvalifikace)17. hodnocen a vvr pracovnk (novch)18. rozvoj tm (definovn rol)19. individuln rozvoj pracovnk (coaching)20. osobn rozvoj (plny osobnho rozvoje21. trnink a rozvoj (jejich naplovn22. stanovovn cl (nvaznost na vy cle)23. plnovn prce (co, kdo, kdy)24. rozdlovn prce (delegovn, rozhodovn)25. hodnocen vkonnosti (metriky, plny rozvoje)26. zskvn autority u podzench (nap. hodnocen vedoucch podzenmi)27. zskvn autority u nadzenho manaera28. vztahy29. een konflikt30. disciplinrn a stnostn postupy31. poradenstvSkupina IV INFORMACE31. vyuvn informac (tdn, uchovvn)32. pedvdn budoucnosti (trendy, analzy)33. zpracovn dat (vizualizace, pouen)34. veden porad (strukturovn informac zporad, psan zpis, sledovn kol)35. een problm36. radySkupina V STRATEGICK PLNOVN37. konkurence a spoluprce (partnerstv jako zdroj)38. audit produkt (nap. zpohledu konkurenceschopnosti)39. zjmy zainteresovanch subjekt (zklad strategickho plnovn)40. posln firmy41. firemn hodnoty a politiky42. profesionln rady43. delegovn pravomoc44. kontrakty45. ampini (vrobky)46. mry a kritria (BSC, kaskdovn)47. vyhodnocovn (schopnost dosahovat cl)Skupina VI OSOBN ZPSOBILOSTI48. vztahy sjinmi lidmi49. tmov prce50. komunikace51. etick perspektiva52. plnovn a stanoven priorit cl53. angaovanost pro dokonalost54. ovlivovn druhch55. vyhledvn informac56. sebedvra57. zen stresu58. osobn vzdlvn a rozvoj59. strategick perspektiva60. analza (schopnost)61. usuzovn62. ovlivovn organizaceSkupina VII MARKETING 63. marketing64. prodej65. exportn aktivityGibson: Rozhodovn kvalita manaerskch rozhodnut je mtkem efektivity manaer a jejich hodnoty pro organizaci nejdleitj schopnost manaera je schopnost kvalitn rozhodovatTypy rozhodnut programovan pro een problmu je mono pout bn postup, vyuit analogie zminulosti neprogramovan problmy sloit, extrmn vznamnNeprogramovan rozhodnut sktaj adu skal mus bt jako takov jednoznan identifikovna, aby byl pouit tvr pstup realizace bv finan. nron, maj velk dopady, dlouhodob, strategick charakter hraje roli sudek, intuice, tvoivost zvlt u malch firem obtn kol nejsou kdispozici znalosti a dal zdroje vyuit externch odbornkGibson: rozhodovac procesIdentifikace problmu stanoven alternativnch een podmnky (uritosti, rizika, neuritosti) hodnocen alternativnch een vbr vhodn alternativy implementace rozhodnut kontrola vyhodnocen Hodnocen alternativ: pichzej vvahu ti situace (podmnky rozhodovn) situace uritosti, situace rizika, situace neuritosti situace rizika a neuritosti jsou vpraxi obvykl podporou pro rozhodovn jsou nstroje statistiky a operanho vzkumu SW nstroje na podporu rozhodovn, uml inteligence, Podmnky uritosti: rozhodovatel m kdispozici kompletn znalosti o monch dsledcch volby jednotlivch alternativ Podmnky rizika: rozhodovatel m kdispozici pravdpodobnostn odhady vzniku monch dsledk volby jednotlivch alternativ (v, sjakou pravdpodobnost lze oekvat uritou vi poptvky) Podmnky neuritosti: rozhodovatel nem kdispozici dn informace stm, e sjakoukoliv pravdpodobnost mohou nastat mon dsledky volby jednotlivch alternativ (rozhodovatel nem informace umoujc odhad pravdpodobnosti vskytu oekvanch een) pstupy pro vbr alternativy: optimistick vol alternativu smaximlnm uitkem pesimistick odhaduje nejmn pzniv vsledky a jim se sna vyhnout opatrn optimistick rozhodnut le nkde uprosted nerozhodn vychz zpesvden, e nen dvod, aby nkter dsledek ml vy pravdpodobnost vskytu ne ostatn, vol prmrPstupy krozhodovnRozhodovn je vdy spojeno sintelektuln schopnost hledat a nalzat varianty een a sorganizan schopnost realizovat rozhodnut. Racionln pstup: logick postupy, objektivita, maximalizace pravdpodobnosti dosaen cle ohranien racionalita = rozhodovn na zklad nkolika nebo zjednoduench parametr Intuitivn pstup: zohlednn zkuenosti, sudku, citu, Rozhodovn na jedn stran ovlivuje ochota riskovat a na druh stran opatrnost. Ochota riskovat podporuje volbu variant sni pravdpodobnost spchu, nicmn svym potencionlnm spchem, efektem, ziskovost, Vrozhodovn hraje dleitou roli: tolerance knejednoznanosti nakolik potebuje manaer pro sv rozhodnut jasn a strukturovan daje nebo zda je ochodem pipustit uritou mru nejednoznanosti a vy mru rizika zpsob mylen zda je manaer zamen na racionln uvaovn a psnou logiku nebo spe na intuici a kreativn pstupStyly rozhodovn direktivn tito manaei rdi dlaj rychl rozhodnut, orientuj se vkratm asovm horizontu, rozhodovn na zklad mla jasnch informac analytick typick je zvaovn co nejvce informac, nejednoznanost vyvauj zskvnm dalch podklad, rozhodovn zabere vce asu, jsou schopni eit jedinen situace koncepn manaei svelkm rozhledem, zvauj co nejvce variant, draz na dlouhodobost, dok eit tvr problmy, maj tkosti soperativnm rozhodovnm behaviorln tito manaei hledaj een vhodn pro vechny, chtj se vyhnout konfliktm a dobe vychzet se vemiTmov prceTm versus skupina: skupina = nkolik jednotlivc, kte se pi prci a dosahovn cl navzjem ovlivuj tm = relativn stabiln pracovn skupina, jej lenov maj spolen cl a koordinuj sv aktivity. Dovednosti kadho lena na sebe navazuj. Charakteristick pro tm je spoluprce, spolen cle a koordinovan vazby.Role manaera tmu Leaer: uruje cle d a kontroluje deleguje vyzv knsledovn

Administrtor: zpracovv pln organizuje zdroje koordinuje innosti vede zznamy distribuuje informace Trenr: zajiuje trnink a rozvoj sleduje vvoj zamstnanc podporuje leny tmu poskytuje zptnou vazbu Rdce: vol osobn pstup vede ostatn ktomu, aby byli schopni poradit pomh eit problmy tmuRole lena tmuJe vce zpsob, jak charakterizovat role lena tmu. asto se hovo o tech kategorich chovn: vzhledem kkolu pispvaj kplnn kolu: inicitor, vyhledava informac, vyhledava nzor, poskytovatel informace, poskytovatel nzoru, koordintor, len identifikujc stav vzhledem kcli, hodnotitel a kritik (srovnv stav se standardy a normami), dodavatel energie, procedurln technik (zajiuje prce podle zpsob), zapisovatel vzhledem k udrovntmu: povzbuzovatel, harmoniztor (sniuje napt), hleda kompromis (navrhuje, zprostedkovv), urychlova a usnadovatel komunikace, urovatel standard (t je aplikuje), pozorovatel skupiny, komenttor, pasivn poslucha individuln negativn role: agresor, blokujc, negativistick, hledajc uznn (sna se upoutat pozornost), sebezpovdnk (vyjaduje sv nesouvisejc pocity a nzory), playboy (nezjem o tm, cynismus, vtipkovn), vldce (vynucuje si autoritu, pikazuje, peruuje), hleda pomoci (hled pochopen a politovn, ukazuje slabost)Etapy budovn tmuAutoi se principiln shoduj na tyech zkladnch etapch procesu tvorby tmu (rzn se prolnaj a nejdou psn za sebou):1. Formovn probh pi vzniku novch tm nebo pi rekonstrukci stvajcch dochz kjasn definici toho, kdo a pro je lenem tmu vedouc vysvtluje, co je lohou tmu a co se od nj oekv2. Krystalizace (kvaen) napklad vyjasovn mocenskch pozic ujasovn vzjemnch vztah odhalovn rozpor vzjemn zvykn len tmu vedouc mus zabrnit destrukcm ve vztazch bli poznvn3. Normovn (usazovn) pokrauje definovn rol a princip nejde jen o jejich akceptovn, ale o skuten jednn vsouladu snimi, jejich oiven ustlen vykvaench (vykrystalizovanch) vztah vedouc aktivn smuje vvoj tmu tam, kam je poteba zajiuje odpovdajc rozvoj pracovnk4. Vkon (provdn) ktto etap smuj vechny pedchoz etapa, kdy me dojt kostr akci, tm je pipraven hlavnm kolem veden je zajistit, aby tm ml odpovdajc podmnky (informace, zdroje zzem) vedouc chrn tm ped ruivmi vlivy zvenPN motivace a stimulace ovlivuje pracovn chovn lid motivace se vinnosti lovka projevuje jako vnitn popud psobc smrem kvytyenmu cli motivem je kad vnitn pohnutka, kter podceuje jednn lovka stimulace pestavuje soubor vnjch incentiv (podnt, pobdek), usmrujcch jednn pracovnk a psobcch na jejich motivaci smyslem pouvn stimul je podntit u pracovnku uritou aktivitu nebo ji omezit stimul m douc inek pouze tehdy, kdy je vsouladu smotivanm profilem lovka a jeho aktuln situacTeorie motivacePN motivace cukr a bi Cukr = nap. finann prmie Bi = jakkoliv postih (napklad odejmut sluebnch vhod) I kdy je tato motivace lid tvrd, je inn. Odmny a tresty jsou prostedkem ktomu, aby se zamstnanci chovali doucm zpsobem. Na mzdu ale neme manaer shnout kdykoli srky maj sv pravidla. ne vdy je strach z bie dostatenm motivem, aby se pracovnk svm vkonem dostal k cukruKoontz Teorie X a Y: (autor je Douglas McGregor) dva krajn pohledy na pstupy lid kprci. Podle toho, jak manaer vid sv podzen, t vykonv sv manaersk funkce a innosti. Teorie X pesimistick pohled: lovk m odpor kprci, proto se j vyhb lid mus bt kontrolovni a mus se jim hrozit postihy prmrn lovk chce, aby byl usmrovn, nechce odpovdnost, chce jistotu Teorie Y optimistick pohled: lid jsou ochotni vynakldat sil vnj hrozba nen jedinm prostedkem pro vynaloen sil lid jsou sami schopni se dit a kontrolovat stupe ztotonn scli organizace je mrn odmn lovk je ochoten odpovdnost nejen pijmat, ale taky vyhledvat lid maj schopnost vyuvat dvtip, pedstavivost a tvoivost Manaer spohledem teorie X pouv spe autoritativn styl veden, spohledem Y podzen vede liberlnm stylem, dv jm volnost, nepotebuje pli kontrolovat.Maslowova teorie poteb: pyramida rozvrstven podle poteb od vrcholu: seberealizace, spoleensk uznn, ptelstv a pijet, jistota a bezpenost, fyziologick potebyKoontz in PN Dvoufaktorov teorie: motivan-higienick pstup Frederick Herzberg rozdluje motivy do dvou skupin 1. skupina poteb udrovac (hygienick) faktory tzv. dissatisfaktory (pracovn podmnky, kvalita zen, pracovn jistota, ivotn styl, ). Pokud jsou naplnny, nevyvolvaj nespokojenost. Kdy ne, vyvolvaj znanou nespokojenost. Mohou tedy vyvolvat pouze nespokojenost. 2. skupina poteb motivan faktory tzv. satisfaktory souvis pmo sobsahem prce (spch, uznn, podncujc prce, poven, pracovn vsledky). Ovlivuj spokojenost. Pokud jsou naplnny, pracovnci jsou spokojeni, pokud ne, nejsou pli nespokojeniTeorie ekvity (rovnosti, spravedliv odmny) formuloval J. Stancy Adams vztahuje se ksubjektivnmu sudku jednotlivce o tom, zda vporovnn sostatnmi pracovnky obdrel odmnu mrnou vstupm (sil, zkuenost, vzdln, ) Slovn: Rozdln vsledky prce dvou pracovnk by mly znamenat mrn rozdlnou odmnu pro tyto pracovnkyKontrolaRobbins, Gibson: Co je to kontrola proces monitorovn innost, jeho clem je zjistit, zda byly provedeny podle plnu a opravit zvan odchylky manaei nemohou vdt, jak zen sek funguje, dokud nezhodnot, co bylo skuten vykonno a neporovnaj to se stanovenm standardem m vce kontroln systm napomh dosahovn cl, tm je lep

Pro je kontrola dleit obsahuje konen propojen manaerskch funkc umouje zjistit, zda byly naplnny cle a ppadn pro nebyly naplnny pokud manaer nekontroluje, nem monost zjistit, zda byl cl naplnn a jak kroky m podniknout dle neustle roste rozsah delegovn manaei maj obavy zdelegovn, proto dlaj zbyten moc vc efektivn kontroln systm jim pome lpe delegovat kontroln systm umouje manaerm zptnou vazbu, kterou potebuj pro nesen odpovdnosti za innost svch podzench3 kroky kontrolnho procesu1 Men skuten vkonnosti4.1 Jak mit osobn pozorovn statistick informace: tabulky, grafy, dal vizualizace stn sdlen (nestrukturovan) psemn zprvy Co mit univerzln kontroln mtka (spokojenost, absence, ) dal kontroln mtka jsou zvisl na oblasti, kterou dme (obrat, pohledvky, nklady na reklamace, vadn dly, ) volit vhodn, i nefinann mtka obtn mitelnost voblastech pracujcch se znalostmi (prvn sluby, vzkum, HR, ) nemiteln veliiny klovat Ve je miteln2 Porovnn vkonnosti se standardem4.1 uruje se odchlen skutenho vkonu od standardu4.2 dleit je urit pijatelnou mru odchylky4.3 standardy mus odret stanoven firemn cle, je to forma cl4.4 standardy = clov hodnoty mitelnch ukazatel (metrik)4.5 mm pedevm to, co m zajm a co je problematick3 proveden korektivnho opaten vppad odchylek od standard4.1 napklad zmna strategie, struktury, zpsobu odmovn, Typy kontrol Pedbn (preventivn) zamena na budoucnost, me pedchzet problmm zamena na zjiovn odchylek zdroj pouvanch organizac (lidsk zdroje, materily, infrastruktura, finann zdroje, informace) Soubn (prbn) provd se vprbhu realizace aktivit me okamit reagovat na vznikl problmy umouje pijmn korektiv. opaten dve, ne narostou nedouc nklady nejastji aplikovna provoznmi manaery velk vznam tzv. samokontroly jednotlivch vkonnch pracovnk Nsledn (kontrola zptnou vazbou) provd se po skonen aktivity, nejznmj forma kontroly informace jsou zskny nsledn a po vynaloench nkladech zabv se pedevm analzou finannch vkaz analzou nklad kontrolou jakosti vkonnost pracovnkKontrola jakosti metriky pi kontrole jakosti tsn souvisej spoadavky zkaznk kontrola jakosti zajiuje parametry vstup a ztoho dedukuje, nakolik je cel proces pod kontrolou historicky byla provdna u hotovch vrobk, bouliv zmny vposlednch tech dekdch jakost produkce pi souasnch pstupech nen otzkou kontroly zvrench fz procesu na jakosti produkce se podlej vechny innosti produknch proces nkter zsady: je teba brnit vzniku vad a tm i poklesu produktivity vechny prce je poteba provdt sprvn napoprv, zabrnit vzniku vceprac jsou-li vichni odpovdn za jakost, je mon minimalizovat operace zamen na kontrolu aplikac tchto zsad dochz ke zven jakosti a snen nklad Jakost se ned kontrolovat, mus se vyrobitTQMO definici se pokou cel ada autor, lep uchopen tohoto pojmu umon popis EFQM.Pro podnik, kter aplikuje proces TQM je charakteristick: trval zlepovn schopnost plnit poadavky zkaznk, vlastnk, zamstnanc i okoln spolenosti sclem zajistit prosperitu organizace jakost se stv otzkou kadho pracovnka firemn kultura vytv klima pro dosaen strategickch cl, spojeno se zmnou mylen lid prun organizan struktury uplatnn marketingu vplnm smyslu tohoto slova vvoj nejen podle zadan specifikace, ale zamen firmy na inovan schopnosti partnerstv sdodavateli zen lidskch zdroj vetn hodnocen a motivace sledovn spokojenosti zkaznk, zamstnanc, okolnch obyvatel procesn parametry, hospodsk vsledky, sleduje pozitivn tendence trend pe o vechny podnikov procesy porovnv se snejlepmi (benchmarking)Co znamen bt excelentn voblasti pedpoklad?Mt vorganizaci vypracovan solidn pstupy (postupy, metodiky, praktiky), kter: jsou jasn zdvodnny maj definovan procesy jsou zameny na poteby zainteresovanch stran pstupy jsou rovn integrovan, co znamen, e podporuj politiku a strategii a jsou propojeny sjinmi pstupy pstupy jsou uplatnny ve vech pslunch relevantnch oblastech, jsou uplatnny systematicky, pouit metod pro aplikaci je plnovno a dn provdno je provdno pezkoumvn efektivnosti jednotlivch pstup pro uen se a dal zlepovn jsou pouvny nejlep praktiky zskan benchmarkingem vstupy zpezkoumvn a uen jsou analyzovny a pouvny pro zlepovnCo znamen bt excelentn voblasti vsledk? velmi dobr vkonnost vrelevantnch sledovanch oblastech je prokazateln na vceletch trendech kjednotlivm sledovanm metrikm jsou stanovovny clov hodnoty, se ktermi jsou vsledky porovnvny dosaen vsledky jsou zpsobeny pouvanmi pstupy dobrch vsledk je dosahovno ve vech pslunch oblastech a innostechZkladn koncepce excelence modelu EFQM Model EFQM je rmec, kter uznv, e existuje mnoho pstup, jak doshnout udriteln spnosti organizace dle oblasti, ve kter organizace psob umouje efektivn reagovat na specifinost organizace a nenut ji pouze kformlnmu naplovn zkladn koncepce excelence jsou aplikovateln ve vech organizacch bez ohledu na odvtv, prmysl nebo velikost a posiluj aplikaci modelu EFQM a fungovn organizace Orientace na vsledky trval spch je zvisl na zvaovn a uspokojovn zjm zainteresovanch stran: zkaznk, dodavatel, pracovnk a tch, kte maj finann zjmy vorganizaci, stejn tak jako spolenosti obecn Zamen na zkaznka zkaznk je rozhodujcm arbitrem zhlediska jakosti produktu. Poteby a poadavky zkaznka a zpsob, jak dodat hodnotu jsou chpny velice hluboce. Spokojenost zkaznka se posuzuje a analyzuje stejn jako zleitosti, kter ovlivuj vrnost. U organizac veejn sprvy je klov sprvn definovat zkaznky. Veden a stlost zmr a cl veden rozvj kulturu organizace, smruje zdroje a sil organizace kspnosti. Politika a strategie jsou eny strukturovan a systematicky celou organizac a vechny innosti jsou ve vzjemnm souladu. Chovn pracovnk je ve shod spolitikou a strategi organizace. Management na zklad proces a fakt innosti jsou systematicky zeny zhlediska proces. Procesy maj vlastnka, jsou pochopeny a vrmci kadodenn prce kadho pracovnka jsou vykonvny innosti pro zlepovn na zklad prevence. Skutenosti, men a informace jsou zkladem pro zen. Rozvoj lid a jejich angaovanost celkov potencil pracovnk je uvolnn prostednictvm sdlench hodnot a pstovnm vzjemn dvry a umonnm iniciativy. Existuje irok angaovanost a komunikace, kter je podporovna pleitostmi kuen se a krozvoji dovednost. Neustl inovace, zlepovn a vzdlvn existuje kultura prbnho zlepovn. Zkladem procesu je trval zvyovn rovn znalost. Podporovny jsou originln mylenky a inovace. Kpodpoe inovac a zlepovn se pouv benchmarking. Rozvoj partnerstv partnerstv je postaveno na vzjemn dve a vhodn integraci, kter generuje zlepovn a hodnotu pro zainteresovan strany Sociln odpovdnost firmy organizace i jej pracovnci si osvojuj etick pstup a usiluj o plnn poadavk pedpis i prvnch poadavk nad bnou roveProcesn zenProcesn pstup by ml zprhlednit pohled na vci, ml by usnadnit jejich pochopen, zvldnout jejich efektivn usmrovn a umonit vidt pleitosti pro zlepovn a tyto vyuvat ve prospch organizace a vech zainteresovanch stranCo je to proces Norma ISO 9000 definuje proces jako soubor vzjemn souvisejcch nebo se vzjemn ovlivujcch innost, kter pemuj vstupy na vstupy. Pojem proces zce souvis spojmem systm proces vdy probh vnjakm systmu Vzen firem hovome o manaerskch procesech, kter jsou vzny na systm organizace, systm managementu a jeho jednotliv subsystmy.Procesn zen pomh dlat sprvn vci sprvnSystm managementu (dle ISO 9000:2000) systm pro stanoven politiky a cl a kdosaen tchto cl Prvky: organizan struktura, postupy, procesy, zdrojeFirma a procesy Pedpokladem pro dobr fungovn systmu managementu zaloenm na procesnm zen je existence osmi princip managementu Osm princip managementu je zkladem, bez kterho jsou snahy o zaveden procesnho pstupu korunovny pouze formlnm zavedenm proces Zamen na zkaznka: pochopen plnho rozsahu zkaznickch poadavk zajitn vyvenho chodu firmy sohledem na poadavky zkaznk sdlen identifikace tchto poteb uvnit firmy men spokojenosti zkaznk zen vztah se zkaznky Veden: bt sm aktivn a vzorem kreativity bt chpav a reagovat na zmny vokol neustle zohledovat poteby vech zastnnch stran stanovovat jasn vize a podntn cle definovat sdlen hodnoty budovat dvru a eliminovat strach vybavit zamstnance zdroji inspirovat, dodvat odvahu zamstnancm rozvjet otevenou a dstojnou komunikaci vzdlvat, trnovat a vst lidi vyuvat strategickch nstroj kdosahovn cl Zapojen pracovnk: vlastnictv proces vyhledvn pleitost ke zlepovn a profesnmu rstu voln sdlen znalost a zkuenost soustedn se na vyhledvn hodnot pro zkaznky sil o inovace sil o zlepovn reprezentovn vlastn organizace uspokojen zvlastn prce hrdost bt soust organizace Procesn pstup: definovn proces identifikovn a men vstup a vstup definovn rozhran proces optimalizace prbhu proces vyhodnocen rizik stanoven jasnch odpovdnost a pravomoc pro zen proces identifikovn vnitnch a vnjch zkaznk plnovn: kroky, innosti, toky, vybaven, poteby vcviku metody, informace, materily Systmov pstup kmanagementu: definovn systmu strukturovn systmu pochopen vzjemnch vazeb kontinuln zlepovn stanoven priorit erpn zdroj Kontinuln zlepovn: kontinuln zlepovn proces a produkt periodick pezkoumvn a srovnvn plnn kritri kontinuln zlepovn efektivity vech proces rozvjen preventivnch aktivit nstroje: PDCA, een problm, zen zmn, inovace proces Rozhodovn na zklad informac: provdn men, sbr dat zajitn pesnosti men analza daj pochopen vznamu vhodnch statistickch metod provdn rozhodnut Budovn vzjemn vhodnch vztah: klov partnei vytvoen vztah jasn a oteven komunikace spolen rozvjen a zlepovn vrobk spolen formulovn a porozumn poteb zkaznk sdlen informac a pln do budoucna Procesy, kter by ns mly nejvce zajmat: zskn zkaznka, nvrh a vvoj, pprava vroby, realizace a expedice tyto procesy chceme mt bezpodmnen pod kontrolou, ty chceme pedevm mit pozorujeme je, vyhodnocujeme je, pijmme opaten, zlepujeme je ostatn procesy jsou otzkou prioritPklady metrik zoblasti zkaznciSpokojenost zkaznk, trn podl, spnost vzorkovn, reklamace, trby, mare, vrnost zkaznk doba reakce na reklamace, ziskovost dodvky, obrat podle zkaznk, hodnota novch projekt, spokojenost internho zkaznka, obrtka zsob hotovch vrobk, nklady na zamtnut dly Pklady metrik zoblasti realizan procesyProstoje, poruchovost zazen, vyuit kapacit, produktivita podle diviz, plnn plnu, produktivita, koeficient vyuit stroj, zmetkovitost, O poadavcch ISO 9001

Jakost, kvalitaCelkov souhrn znak produktu nebo sluby, kter ovlivuj schopnost uspokojovat stanoven a pedpokldan potebySystm zen kvality QMS (Quality Management System)The Deming (PDCA) cycleP Plan (naplnuj), D Do (udlej), C Check (zkontroluj), A Act (jednej)Neustle opakovat ke zlepen kvalitySN EN ISO 9001:2009Poadavky normy jsou shrnuty vpti zkladnch kapitolch4 Systm managementu kvality4.1 Veobecn poadavky4.2 Poadavky na dokumentaci5 Odpovdnost managementu5.1 Angaovanost a aktivita managementu5.2 Zamen na zkaznka5.3 Politika kvality5.4 Plnovn5.5 Odpovdnost, pravomoc, komunikace5.6 Pezkoumn systmu managementu6 Management zdroj6.1 Poskytovn zdroj6.2 Lidsk zdroje6.3 Infrastruktura6.4 Pracovn prosted

7 Realizace produktu7.1 Plnovn realizace produktu7.2 Procesy tkajc se zkaznka7.3 Nvrh a vvoj7.4 Nkup7.5 Vroba a poskytovn slueb7.6 zen monitorovacho a mcho zazen8 Men, analza, zlepovn8.2.1 Spokojenost zkaznka8.2.2 Intern audit8.2.3 Monitorovn a men proces8.2.4 Monitorovn a men produkt8.3 zen neshodnho produktu8.4 Analza dat8.5 Zlepovn, NO, PO(Nevm, pro je ta 8 slovan takhle divn, ale bylo to tak ve slidech)Veobecn poadavky na QMS lnek 4.1Organizace mus:a) identifikovat procesy potebn pro QMSb) urovat posloupnost a vzjemn psoben tchto procesc) urovat kritria a metody pro fungovn a zen tchto procesd) zajiovat dostupnost zdroj a informac pro jejich fungovne) monitorovat, mit a analyzovat tyto procesyf) uplatovat opaten pro dosaen plnov. vsledk a pro neustl zlepovn procesDokumentace a zznamy lnek 4.2Zkladnm elem dokumentace je vyjden politiky jakosti a popsn systmu managementu jakosti.Dokumentace je dleit pro: dosahovn jakosti proces a produktu a zvyovn jejich jakosti zajitn opakovatelnosti proces poskytovn vhodnho vcviku a kolen hodnocen efektivnosti systmu managementu jakostiZkladn typy dokumentace: pruka jakosti poskytuje ucelenou informaci o systmu managementu jakosti firmy smrnice poskytuje ucelen informace o tom, jak se provdj jednotliv procesy (co, kdo, kdy) postupy/instrukce poskytuj informace o tom, jak se jednotliv innosti provd zznamy poskytuj objektivn dkazy o provedench innostech nebo dosaench vsledcch

zen dokument a zznam: zen dokument je proces, kter zajiuje, e sprvn a platn dokumenty jsou na sprvnm mst kdispozici zen zznam je proces identifikace, uchovvn, ochrany a vypodvn zznamKapitola 5 odpovdnost vedenAngaovanost a aktivita: vytvoen a udrovn povdom o dleitosti naplovat poadavky zkaznk stanoven politiky a cl jakosti vybudovn, udrovn a zlepovn QMS pezkoumvn QMS zajitn potebnch zdrojPi definovn poteb a oekvn zkaznka je poteba: identifikovat sv zkaznky stanovit, o kter mst, regionln nebo mezinrodn trhy soutme identifikovat a odhadnout vlastn konkurenceschopnost urit klov znaky produktu a jejich pomrnou hodnotu pro zkaznka identifikovat pleitosti, slab strnky a budouc konkurenn vhody zajistit, aby poteby a oekvn byly pevedeny do specifikac produkt zajistit, aby vechny zkaznkovy poadavky byly pochopeny a splnnyZkonn poadavky: Kad firma mus mt podrobn znalosti o vech poadavcch zkon a nazen, kter se tkaj jejich innost, produkt Je teba stanovit postup pro identifikaci tchto poadavk a zajitn pstupu knim vaktuln podobPolitika kvality: je vhodn pro poteby firmy a jejch zkaznk obsahuje zvazek ke splnn poadavk zkaznk obsahuje zvazek kneustlmu zlepovn poskytuje rmec pro stanovovn a pezkoumvn cl kvality je sdlovna, vysvtlovna, pochopena a zavedena vcel firm je pravideln pezkoumvna zhlediska vhodnostiPlnovn jak maj bt cle kvality? zamit se na poteby a oekvn zkaznk a dalch zainteresovanch stran zabvat se jakost produkt, vkonnost proces maj bt nron, ale splniteln maj bt miteln maj bt pravideln pezkoumvny a vppad poteby zmnny pi realizaci uplatovat PDCAOdpovdnost, pravomoc, komunikace efektivn systm managementu vyaduje jasn stanoven odpovdnost, pravomoc a vzjemnch vztah vech funkc se systmem managementu souvisejcch toto stanoven mus zajistit vrcholov veden vrcholov veden mus jmenovat lena managementu, kter mus mt pravomoci a odpovdnosti kzajitn toho, e procesy QMS jsou vytveny, implementovny a udrovny intern komunikace je zkladnm pedpokladem efektivnho systmu managementu kvalityPezkoumn systmu managementu zajitn neustl vhodnosti, pimenosti potebm firmy a efektivnosti systmu managementu zahrnuje t posouzen pleitost pro zlepovn a potebu zmn pezkoumn = strukturovan a podrobn hodnocen vkonnosti vkontextu strategickho plnovn firmy Pezkoumv se: vsledky zaudit systmu managementu vsledky plnn cl vsledky vkonnosti hodnocen vkonnosti proces mra spokojenosti zkaznk mra naplnn oekvn zainteresovanch stran stav preventivnch a npravnch opaten opaten zpedchozch pezkoumn vsledky hodnocen vkonnosti dodavatel zmny vpvodnch pedpokladech (technologie, finance, legislativa), kter maj vliv na QMS poteby, pleitosti a doporuen ke zlepen Pezkoumvn pin: aktualizaci politiky a cl stanoven novch cl preventivn a npravn oekvn opaten ke zven spokojenosti zainteresovanch stran aktualizace a zlepen systmu managementu zlepovn produktu ve vztahu kpoadavkm zkaznka zlepen vyuit zdrojKapitola 6 management zdrojFirma mus definovat a poskytovat zdroje potebn pro uplatovn a udrovn QMS a neustl zlepovn jeho efektivnosti a dle pro zvyovn spokojenosti zkaznka.Tyto zdroje zahrnuj lidsk zdroje, infrastrukturu, pracovn prosted.Ve pedpokld existenci finannch zdroj.Lidsk zdroje: stanovit rove kvalifikace pro jednotliv funkce, kter je poteba kdosaen souasnch a budoucch cl poskytovat vcvik nebo jin opaten k jejich dosaen hodnotit efektivitu provedench opaten zajiovat vdom zvanosti a dleitosti innosti pracovnk a toho, jak pispvaj kdosaen clInfrastruktura: souhrnn nzev probudou, vybaven, zazen, nstroje, HW, SW, apod. firma mus definovat a opatit infrastrukturu potebnou pro dosaen shody spoadavky na produkt, cl, vkonnosti, zpsobilosti, nklad, bezpenosti, apod. firma mus zajistit jej fungovnPracovn prosted: kombinace humnnch, a fyziklnch faktor, kter ovlivuj motivaci, spokojenost, rozvoj a vkonnost lid stejn jako jakost proces a produkt humnn faktory: bezpen pedpisy, metody umoujc zapojen vech lid, ergometrie, vybaven pracovnk fyzikln faktory: hluk, svtlo, teplo, organizace mus urit a dit pracovn prosted potebn pro dosaen shody spoadavky na produktKapitola 7 realizace produktuFirma stanov, plnuje a implementuje procesy, kter jsou nezbytn pro realizaci poadovanho produktu, jejich sled a vzjemn vazbyPi plnovn organizace ur: cle jakosti a poadavky na produkt potebu vytvoit dokumenty a poskytnout zdroje poadovan innosti pi ovovn, validaci, monitorovn, kontrole a zkouen, kter jsou potebn pro produkt a kritria pro pijet produktu zznamy potebn pro poskytnut dkazu, e realizan procesy a vsledn produkt spluj poadavkyDokumentace je zkladem pro: stanoven a sdlovn vznamnch znak procesu vcvik vprovdn procesu sdlen znalost a zkuenost vtmech a pracovnch skupinch men a audit proces pezkoumn a zlepovn proces Firma mus zajistit, e jsou procesy provdny vzench podmnkch a vsledn vstupy spluj poadavky zkaznkaProcesy tkajc se zkaznka zahrnuj: identifikaci poteb/poadavk zkaznka plnost poadavk, poadavky zkaznkem nespecifikovan, ale pro vhodnost elu nezbytn souvisejc zkonn poadavky poadavky zkaznka na dodn, dostupnost, podporu, apod. pezkoumn poadavk zhlediska jejich plnosti, proveditelnosti, apod. (nutno vst zznamy o pezkoumn) komunikaci se zkaznkem

Nvrh a vvoj: plnovn zahrnuje:1. vstupy poadavky od zkaznka nebo ztrhu, zkonn poadavky poadavky na ochranu ivotnho prosted poadavky odvozen zpodobnch nvrh a dal2. stanoven etap, innost, odpovdnost a zdoj3. vstupy zaznamenateln ve tvaru, kter umouje oven (verifikaci) ve vztahu kpoadavkm vstupu pezkoumn schopnost plnit poadavky hodnotit spolehlivost hodnotit mon rizika identifikovat problmy validace zkouky klovch znak produktu za provoznch podmnek modelovac nebo simulan studie zen zmn zmny vprbhu proces nvrhu a vvoje je poteba urit, zaznamenat, pezkoumat a schvlitProces nkup zahrnuje: specifikovat potebn zdroje, kter nememe zskat intern a stanovit nkupn strategii zpracovat specifikace nakupovanch produkt vybrat dodavatele na zklad jejich kvalifikace plnit poadavky spolehliv poskytnout dodavateli nkupn informace ovovat nakupovan produkty hodnotit dodavateleRealizace prostednictvm: poadovanch specifikac produktu srozumitelnch pracovnch instrukc vhodnho vrobnho zazen vhodnho pracovnho prosted uplatovn monitorovn a men zen vhodnch mcch pstroj pouvn vhodnch ovovacch innost identifikace a sledovatelnosti vhodn pe o majetek zkaznka validac proces vroby a poskytovn slueb zajitn vhodn manipulace, balen, skladovn, ochrany a dodvnMidla: organizace ur midla (MMZ) potebn pro poskytnut dkaz o shod produktu surenmi poadavky zazen mus bt ve specifikovanch intervalech kalibrovno nebo ovovno, identifikovno, aby bylo mon urit stav kalibrace, zabezpeeno ped neoprvnnm sezenm, znehodnocenm a pokozenm udrovat zznamyKapitola 8 men, analza a zlepovnSpokojenost zkaznka: firma mus: identifikovat zdroje informac o spokojenosti zkaznk stanovit zpsoby komunikace, metody sbru daj specifikovat metodiku a frekvenci pezkoumvn zskanch informac lze provdt: sledovn stnost a reklamac pmou komunikaci se zkaznky dotaznky, zprvy zmdi, Intern audit: dv veden zptnou vazbu, zda je QMS kvalitn implementovn a je udrovn ve shod spoadavky vdokumentaci identifikuje potencionln pleitosti ke zlepen postup pro intern audit zahrnuje: cl auditu jeho etnost odpovdnosti poadavky a metodiku zpsoby zaznamenvn vsledk a podvn zprv o vsledkuMonitorovn a men proces: firma mus identifikovat a aplikovat vhodn metody monitorovn a men pro hodnocen efektivnosti a innosti proces QMS tyto metody mus prokzat schopnost proces doshnout plnovan vsledky, vopanm ppad je poteba provst npravu a opaten knprav, aby se zajistila shoda produktuMonitorovn a men produktu: firma mus specifikovat poadavky na men, kter souasn zahrnuj kritria pijatelnosti produkt a pouvat vhodn metody men a sledovn znak produktu, aby si ovila, e jsou splnny vechny poadavky na produkt firma mus postupy pouvan pro men a sledovn produkt pezkoumvat a pijmat opaten ke zlepen aplikace kontrolnch a zkuebnch plnzen neshodnho produktu: firma mus zajistit, e produkt, kter nen ve shod spoadavky, nebude pouit nebo dodn zkaznkovi kadou zjitnou neshodu je poteba identifikovat, zaznamenat, pezkoumat a vypodat (opravit, pijmout svjimkou, peadit do jin tdy, zlikvidovat) mus se udrovat zznamy o povaze neshod a provedench nslednch opatenchAnalza daj: firma mus stanovit systmov postup pro analzu pouitelnch daj firma m pro provdn analzy pouvat statistick metody a nstroje na zklad vsledk analzy navrhovat dal opaten je provdna voblastech: men proces a projekt vypodn zjitnch neshod men spokojenosti zkaznk men vkonnosti QMS prce sdodavateliZlepovn: firma mus neustle zlepovat efektivnost QMS vyuvnm politiky jakosti, cl jakosti, vsledk audit, npravnch a preventivnch opaten a pezkoumvn QMS vedenm firma by mla identifikovat zdroje informac, kter jsou nezbytn pro neustl zlepovn vkonnosti proces firma by mla definovat metody a nstroje, kter bude pouvat pro innosti zlepovnNpravn a preventivn zlepovn: firma m stanovit proces pro omezen a odstrann pin vzniklch i potencionlnch neshod, aby zabrnila jejich opakovn nebo vzniku kroky procesu: identifikace neshody/rizika uren pin hodnocen poteby opaten nvrh opaten implementace navrenho opaten zaznamenn vsledk opaten pezkoumn efektivnosti1