Zvířata v pohybu - Brno Zoo

magazín pro přátele Zoo Brnočíslo 4

Prosinec 2019

Zvířata v pohybu

CZ_obalka 4_2019_Sestava 1 10.12.2019 9:33 Stránka 1

2

Obsah

www.facebook.com/ZooBrno

s

04 Zvířata v pohybuMotivace k migraci

14 MláďataKosman, mary a surikaty

06 Zvířata na cestáchJak probíhají transporty

16 Záchranná staniceDen otevřených dveří

Prosinec 2019číslo 4/19, ročník XXIvychází čtyřikrát ročněMK ČR E 17723

Vydavatel:Zoo Brno a stanice zájmových činností, p. o.U Zoologické zahrady 46, 635 00 Brno,Česká republikaIČ: 00101451tel.: +420 546 432 311fax: +420 546 210 000e-mail: [email protected]

Nakladatel:Moravské zemské muzeumZelný trh 6, 659 37 BrnoIČO: 00094862

Adresa redakce:Zoo Brno a stanice zájmových činností, p. o.redakce ZooreportuU Zoologické zahrady 46, 635 00 Brno,Česká republikatel.: +420 546 432 370fax: +420 546 210 000e-mail: [email protected]

Redakční rada:Mgr. Jana Galová, Bc. Jana Hadová, MVDr. Martin Hovorka, Ph.D. (předseda redakční rady), RNDr. Bohumil Král, CSc.(odborný poradce), Ing. Miroslava Piškulová, Bc. Eduard Stuchlík, Ing. Oldřiška Kučerová a Mgr. Michal Vaňáč(vedoucí redaktor).

Autorem neoznačených fotografií je Bc. Eduard Stuchlík, nepodepsané texty napsala Ing. Oldřiška Kučerová.

Náklad:1 600 ks v české verzi400 ks v anglické verzi

První strana:Perutýn ohnivý. Foto: Eduard Stuchlík

NEPRODEJNÉ

magazín pro přátele Zoo Brno

8 Král zvířat na Mniší hořeLolkova cesta do Brna

18 Výstavba v Zoo BrnoPřístavba stájí pro žirafy

1912 Co bude Co nás čeká a nemine

Osvětová akceUnie za tažné ptáky

19www.zoobrno.cz Zooreport

Osvětová akce

Podle informací uváděných organizacíBirdLife International je ve Středozemíkaždoročně na tahu zabito na 25 milio -nů prolétajících ptáků, od drobnýchpěvců přes vodní ptáky až po dravce.Ptáci jsou ilegálně loveni a chytáni dosítí, na lep nebo do pastí. Někteřískončí na talíři jako delikatesy, jiní jsouchytáni do domácích chovů nebo zabí-jeni jen pro zábavu. Protože se alarmu-jící situaci nedostává dostatečné pozor-nosti ze strany veřejnosti anizá ko no dárců, rozhodla se na problémupozornit Unie českých a slovenskýchzoologických zahrad (UCSZOO).V Praze na Evropské třídě a v Bratislavěna Ivanské cestě, u výjezdu z letiště, naBajkalské a Vajnorské ulici a na Trnav-ském mýtě byly během léta instaloványbillboardy názorně upozorňující namasakry tažných ptáků. Umístění bil-lboardů bylo voleno tak, aby je cestouz letiště vidělo co nejvíc turistů přijíž-dějících ze zemí, kde k vybíjení ptákůdochází. Tedy tak, aby udeřil do očía pokud možno vyvolal co nejvyššízájem veřejnosti a médií. ZástupciUCSZOO také oslovili české europos-lance s výzvou, aby se tématu věnovaliv Evropské komisi.

s

UCSZOO za tažné ptáky

p

Umístění billboardů bylo voleno tak, aby je cestou z letiště vidělo co nejvíc turistů přijíždějících zezemí, kde k vybíjení ptáků dochází. Foto: UCSZOO




Editorial s

Zvířata se na cesty vydávají stejně častojako lidé, mnohdy i z podobných příčina cestovatele najdeme v podstatě mezivšemi kategoriemi živočichů, na dalekáputování se vydává hmyz, ryb, obojži-velníci, savci i ptáci.

Nejčastěji vzpomínané jsou pravdě-podobně migrace ptáků. V našich kon-činách se přes teplé období vyskytujíčápi, jiřičky, vlaštovky a jiné druhyptáků, které nás pravidelně každý pod-zim opouští. Jejich cesta vede do tep-lejších částí zeměkoule, kde je pro nědostatek potravy.

Ve zvířecí říši se najdou také cesto-vatelé rekordmani. Mezi ptáky je v ulét-nuté vzdálenosti na prvním místě roz-hodně rybák dlouhoocasý (Sterna pa-radisaea). Tento relativně malý opeřenec(délka jeho těla dosahuje maximálně40 cm, rozpětí křídel 80 cm a váží jenokolo 100 g) hnízdí v Arktidě odkudpravidelně přelétá do Antarktidy. Podlenejnovějších poznatků pravděpodobněnásleduje polární den. Rybák urazí trasudlouhou 35 000 km cestou k jihu, při-čemž denně uletí 330 km. Cesta zpátkyměří 25 000 km a rybáci při ní zdolají520 km za den. Pokud k tomu připoč-teme zhruba 11 000 km, které nalétajív jižních zimovištích, dostáváme sek číslu 71 000. To je úctyhodná porcekilometrů, kterou tento pták každoročněurazí.

Mezi savci bychom mohli najít re-kordmany v počtu táhnoucích zvířat.Přeborníky ohledně počtu migrujícíchjedinců jsou zejména kopytníci. Na nej-větší masové migrace bychom naraziliv Africe. Živá řeka skládající se až z mi-

lionů pakoňů (Connochaetes sp.), kteříputují za vodou a potravou ze Serengetik Viktoriinu jezeru, může zdolat až380 km dlouhou cestu.

Z největší živočišné říše hmyzu by-chom neměli zapomenout na monarchustěhovavého (Danaus plexippus), jehožmigrace patří mezi nejkrásnější na světě.Tento motýl tráví léto v Severní Americea Kanadě, ale každoročně se vydává nacestu dlouhou 4000 km do Mexika,kde přezimuje. Obrovská hejna motýlů,která se po příletu usazují na stromech,až je téměř dokonale zakrývají, jsou napohled zcela fascinující. Důvody kdya proč se zvířata vydávají na cesty sezabývá článek hned na následující stra-ně.

V rozhovoru s veterinárním lékařemZoo Brno a reportáži z transportu lvaLolka z polského Gdaňsku bychom

EDITORIAL

Vám pak rádi přiblížili cestování zvířatchovaných v zoologických zahradách.Nezapomeneme ani na pravidelné zprá-vy o tom, co se v brněnské zoo událoa co nás naopak čeká.

Migrace je pro zvířata velmi náročnáa mnoho jedinců dlouhé cesty nepřežije.Migrující zvířata jsou vítanou příležitostík lovu pro predátory, ohrožují je zrádnécesty, vyčerpání i nepříznivé podmínky.Přesto se na svá putování pravidelněvydávají a my bychom Vás rádi pozvali,abyste je na stránkách Zooreportu do-provodili.

Příjemné čtení!

Michal Vaňáčvedoucí útvaru vnějších vztahů

Milé čtenářky, milí čtenáři,v tomto čísle Zooreportu se budemevěnovat zvířatům v pohybu.

CZ_blok 4_2019_Sestava 1 10.12.2019 9:29 Stránka 3

Zvířata v pohybu

V POHYBUKdy a jak se hýbat? Motivací k pohybu a přesunu může být příslib vlíd-nějších klimatických podmínek, bohatších zdrojů potravy, možnost únikupřed predátory nebo příležitost k reprodukci. Hromadným nebo relativnědálkovým přesunům se říká migrace.

sNěkteří živočichové šetří síly a k pře-sunu využívají své okolí, pohybují setedy bez vynaložení vlastní námahy,pasivně. Pomoci v cestování jimmohou fyzikální jevy. Pavouci čeledíslíďáci (Lycosidae) nebo běžníci (Tho-misidae) se stěhují na dlouhé vzdále-nosti jako „babí léto“, zavěšení na pavu-činových vláknech unášených větrem.Žahavci třídy korálnatci (Anthozoa)tráví svůj život přisedle a jejich rozšiřo-vání umožňují mořské proudy; odlo-mené části korálů nebo uvolněné po-lypy (nepohlavní rozmnožování) nebovypuštěné pohlavní buňky (pohlavnírozmnožování) díky nim mohou dopu-tovat daleko od mateřské kolonie. Fo-retičtí živočichové pak k vlastnímu pře-

4

Perutýn ohnivý. Invazivní druhy jsou v dané oblasti nepůvodní, nekontrolovaně se šíří a vytlačují druhy původní.

sunu využívají ostatní. Častými „sto-paři“ jsou draví štírci (Pseudoscorpi-ones), kteří se vydávají do nových lovišťpřichycení na noze některého z většíchzástupců dvoukřídlého hmyzu (Dip-tera).

Jsou druhy, které migrují každo-denně (cirkadiánně). V mořích a stoja-tých vodách dochází každý den ránok přesunu planktonu, mikroskopickýchřas a živočichů, směrem k hladiněa každý večer k jejich ústupu do většíchhloubek. K hladině je láká intenzivnějšísluneční světlo umožňující fotosyntézu,večer a v noci se pak k hladině vyrážínakrmit planktonofágní živočichové,pro které je přes den riziko predace pří-liš vysoké.

Měsíčním cyklem se řídí reprodukcea migrace larev mnohoštětinatce palolazeleného (Eunice viridis). Dospělí palo-lové obývají štěrbiny a dutiny korálo-vých útesů Jižního Pacifiku. V obdobíreprodukce, vždy ve stejné části rokua v závislosti na konkrétní fázi měsíce,se jejich tělo rozdělí na dvě části a tazadní, epitoka, obsahující pohlavní or-gány plave k hladině, kde se vypustíspermie a vajíčka a k oplození. Stovkyepitok uvolňující svůj obsah lákají pre-dátory včetně člověka; palolové jsoumístními považováni za velkou delika-tesu.

Každoroční až několik kilometrůdlouhou cestu podnikají brzy na jařeskokani hnědí (Rana temporaria).Stovky jedinců se současně stahujík vodním plochám vhodným pro kla-dení vajíček a vývoj larev, pulců, kterýprobíhá ve vodním prostředí.

Zhoršení životních podmínek nebolokální přemnožení druhu může véstk nepravidelným hromadným přesu-nům, emigracím. Emigrující populacese na původní stanoviště už nevrací.

Člověk a jeho aktivity významněovlivňují migrační možnosti mnoha


Zvířata v pohybu

www.zoobrno.cz Zooreport

s

5

druhů. Zatímco některým zvířatůmv přirozených cestách rozšiřování lid-ských sídlišť a houstnutí sítě silnic a že-leznic brání, jiným lidé v šíření vědoměi nevědomě pomáhají. Přes uměle vy-tvořený Suezský průplav se z Rudéhomoře do Středozemního dostal perutýnohnivý (Pterois volitans), dravá rybas vysokým reprodukčním potenciálem.Pokud se perutýnům bude ve Středo-moří dařit, mohou svým apetitemohrozit populace mnoha původníchdruhů.

u

Sapínek žlutomodrý (Chrysiptera hemicyanea).Planktonofágní ryby korálových útesů násle-dují cirkadiánní vertikální migraci planktonu,jehož součástí jsou i jejich larvy.

u

Skokani hnědí podnikají na jaře několik kilome-trů dlouhou cestu. Foto: cmelak, Pixabay.com

u

Běžník kopretinový (Misumena vatia). Foto: byrev, Pixabay.com


6

Zvířata na cestách


Zásadní podmínkou pro udržení zdra-vých populací zvířat chovaných v zoojsou jejich přesuny. Stěhovat exotickézvíře ale vůbec není jednoduché a nacestovních přípravách se podílí chova-

U transportu bizona jsme se neobešli bez pomoci hasičů a jejich techniky. Foto: Michal Vaňáč

Na přesuny a změny majitele exotických a ohrožených zvířat se vztahujemnožství předpisů, které upravují podmínky, za jakých je možné zvíře převá-žet, jaká vyšetření musí před cestou podstoupit i jak má vypadat vhodný pře-pravník nebo box. Cílem takových opatření je zabránit nevhodnému nakládáníse zvířaty, obchodování s ohroženými druhy nebo šíření nakažlivých chorob.

JAK A PROČ CESTUJÍZVÍŘATA ZE ZOO?

Příprava hraje u práce veterináře nezastupitelnou roli. Foto: Michal Vaňáč

s

telé, zoologové, veterináři i státní úřed-níci. V následujícím rozhovoru námsvoje zkušenosti s transporty zvířat při-blíží MVDr. Stanislav Mazánek, Ph.D.,veterinární lékař Zoo Brno.

Jakým způsobem se na přepravě zvířatpodílí veterinář? t

Poté, co dostanu informaci, že se něcotakového chystá, musím zajistit splněnípodmínek, které stanovila importnízemě. To může být vyšetření trusu ově-řující přítomnost parazitů nebo bakteri-ální infekce, krevní testy, popřípaděi další. Pro přesuny v rámci EU potommusím připravit evropský obchodní do-klad, TRACES. Domluvím si schůzkuna krajské veterinární správě, kam do-nesu předpřipravený dokument, zapla-tím správní poplatek, společně s úřed-níky vše doladíme, a když tohle všechnodobře dopadne, může zvíře odjet.

Jak dlouho před transportem musítezačít s přípravou? t

Délka příprav závisí na tom, jestli sezvíře má stěhovat jen v rámci České re-publiky, uvnitř EU nebo jestli cestujedo takzvaných „třetích zemí“, třeba doRuska nebo USA. Přesuny na krátkouvzdálenost bývají méně náročné, prodaleké cesty do oblastí, kde je diame-trálně odlišná nákazová situace, je častonutné zvířata karanténovat.

Zrovna nyní (listopad 2019, pozn. re-dakce) pracujeme na transportechdvou manulů (Otocolobus manul).U tohoto druhu jsou všeobecně známéproblémy s toxoplazmózou, chorobouvyvolávanou parazitem Toxoplasmagondi. Než budou moci odjet, je protopotřeba nechat udělat krevní, bioche-mické vyšetření, a vyloučit i některédalší kočičí nemoci. S přípravou je taknutné začít minimálně týden, desetdnů předem.

Podílíte se nějak přímo i na nakládánízvířete? t

U některých situací významně. Když jetřeba, aby bylo zvíře při nakládání sedo-vané nebo zcela imobilizované a po na-ložení znovu mobilizované, přichází časpro farmacii a farmaceutika. U druhůzvířat, které nejdou manuálně chytit, na-ložit nebo jenom nahnat do přepravníhoboxu, tak hraji roli poměrně zásadní.

(sedované zvíře je pod vlivem tlumí-cích látek, které ho zklidňují nebo usnad-ňují jeho ovladatelnost, ale je schopnéstát a pohybovat se; zcela imobilizovanézvíře není při vědomí a nemůže se samopohybovat, pozn. redakce)



Zvířata na cestách s

Veterinář Zoo Brno MVDr. Stanislav Mazánek, Ph.D. Foto: Michal Vaňáč

7

Které z výše uvedených možností dávátepřednost? t

Při úplném uspání žádná velká pro ne-jsou. Takový zákrok je pro organismuszvířete náročný a vyžaduje rekonvales-cenci. Výhodu to má jen z hlediskaochrany a bezpečnosti osob a možnostiodebrat vzorky. Někdy je získávámetímto způsobem, souhlasí-li s tím part-nerská zoo a umožňuje-li to legislativa,tak odebereme vzorky až při nakládánízcela imobilizovaného zvířete, a vý-sledky vyšetření odesíláme dodatečně.

Jiné je to při sedaci, kdy to zvířetizpříjemníme a díky zklidnění tak můžev klidu přečkat dlouhý, monotónnítransport. Dnes už existují i látky, kterémají prodlouženou účinnost, pár hodinnebo třeba 14 dní. Záleží tak na tom,jak daleko zvíře jede.

Která fáze transportu je pro vás jakoveterináře nejnáročnější? t

Pokud dojde na situaci, kdy musímhrát aktivní roli při nakládání, je nej-složitější vždy to, aby se podařil prvnínástřel, aby zvolená dávka byla bez-pečně a spolehlivě dopravena do orga-nismu zvířete. Nejhorší je, když sestřela rychle odrazí. Pak nevím, jak vel-kou dávku zvíře dostalo, a někdy semusí dostřelovat. Ideálním scénářemje, když všechno vyjde na první střelua do 10, 15 minut, dojde k viditelnémuzklidnění zvířete. Jakmile se něco přinakládání natahuje, je to nepříjemnéa mohou přijít i komplikace.

Druhým klíčovým okamžikem jechvíle, kdy se zvíře musí zase vzbudit. Po

aplikaci antisedanu (pozn. redakce: látkapůsobící proti té uspávací) přichází nařadu nervózní čekání, protože zvíře bymělo cestovat přinejmenším schopnéudržet se v hrudní poloze, nejlépe vestoje.

Co je největším rizikem při cestě samotné? t

To záleží také na nervovém typu kon-krétního jedince. Měli jsme zvířata,která byla jednoduše netransportova-telná. Jednou jsme se vraceli od brányse samcem zebry, protože začal v pře-pravní bedně metat kozelce. Prostějsme se museli otočit a vypustit ho zpět.Obecně ale vždy dbáme na to, abychomměli bezpečnou bednu, aby se zvíře ne-mělo o co zranit. Když je transportdelší, aby mělo k dispozici vodu, popří-padě krmení, a aby ho ten, kdo do-pravu zajišťuje, nevystavoval teplotnímstresům, to znamená přílišnému horkunebo přílišné zimě. Samozřejmostí jevhodný dopravní prostředek, důležitéje, aby když je potřeba někde zastavit,bylo auto zaparkováno pod přístřeškemnebo někde, kde je to pro zvíře přija-telné. I tak se bohužel může stát, kdyžje zvíře senzitivní a vystresované, žedojde k myopatii (pozn. redakce: sva-lová slabost) nebo oběhovému selhání.Tomu se ale snažíme předcházet právěpředtransportní medikací a sedací.

Jsou nějaká zvířata, která připravujetena transport nerad? t

Vždycky je to zajímavé se žirafami, tojsou velmi konzervativní zvířata. Nemů-žete na ně uplatňovat nějaké popohánění

nebo mechanické pobízení k tomu, abyvstoupila do bedny. Takže provádíme se-daci, a pak se snažíme je nějakými mír-nými prostředky nasměrovat do speciál-ního transportního boxu. Záleží na tom,aby byl sehraný celý tým kolem, aby zví-řata vezli zkušení dopravci. Transportžiraf je považován, i kvůli jejich rozmě-rům a hmotnosti, za nejkomplikovanější.Velkou roli v něm hraje příprava.

Napadají mě také naši bizoni. U nichje to složité s prostory, kde se nakládají,musíme tak vždy přistoupit k plné imo-bilizaci. Navíc nemáme v současné doběv České republice k dispozici anestetika,která se používala dříve, opiáty etorfina immobilon. Jejich výhodou bylo, žetyto látky mají specifického antagonistu.Uspávání a buzení velkých zvířat tak tobylo daleko jednodušší. Imobilizačníprotokol s novými anestetiky zatím neníúplně dokonalý, vždycky se může něcomalinko změnit nebo mít dramatičtějšíprůběh. Přežvýkavci jsou komplikovaníi vzhledem k anatomii jejich trávicí sou-stavy, kde může v důsledku imobilizacedojít k ochrnutí složitých předžaludků.

Osobně mám u transportů raději šelmy,a to i z hlediska manipulace. Když seu nich udělá dobrá příprava a hladovka,tak to jde docela hezky. Hladovku přede-pisujeme i u přežvýkavců, aby nebyli plníhlavně čerstvého, zeleného krmení.

Jaký je váš nejsilnější zážitek s přepravouzvířat? t

Nemůžu nevzpomenout na dželaduHeika. Nestěhoval se sice nijak daleko,ale připravil nám hodně perné chvilky.Kdysi, když utekl a dostal se až na gol-fové hřiště v nedalekých Jinačovicích,jsem ho po téměř týdenním nahánění(na obou z nás se už projevoval velkýstres), musel imobilizovat přímo na gre-enu. Po první dávce jsem pro jistotuještě trochu přidával, protože zase lezl nastrom a věděl jsem, že už prostě nesmíuniknout. Naložili jsme ho do automo-bilu, ale při cestě z Jinačovic, někde předRozdrojovicemi, přestal dýchat. Zvoliljsem podání antagonistů a analeptik,umělé dýchání a masáž srdeční krajiny,a nakonec jsme ho rozdýchali. Kdyžjsme vjížděli do zoo, tak už zase dýchalsám. V jednu chvíli to bylo dramatické,ale nakonec všechno dobře dopadlo.


8

Král zvířat na Mniší hoře


transport připravené – kdyby bylo nutnépřed cestou ještě něco opravit nebo do-plnit.16. 7. 2017 8:00Velké vítání v pavilonu lvů. Lolek pilnětrénoval průchod přeháněcím koridorema nástup do bedny. Všichni věří, že se na-kládání podaří. Dopoledne trávíme s cho-vatelem Grzeszkem, učí nás povely, kteréLolek ovládá, abychom mohli doma po-kračovat v tréninku: łeżeć – lehni, siądź –sedni, w górę – nahoru (lev stojí na zad-ních a opírá se o mříže, takže mu chovatelmůže zkontrolovat břicho), łapa – tlapa(lev ukáže jednu i druhou tlapu, je možnékontrolovat stav drápů a polštářků) a kou-zelný povel „šuber“, který znamená, že seotevřou přepouštěcí dvířka a je čas býthodný lev a přejít do sousedního boxunebo vyjít ven do výběhu.17. 7. 2017 8:00Dnes si trénink zkoušíme pod Grzeszko-vým dohledem sami. Lolek je tak uvol-něný, že se mnou cvičí a přijme i od-měnu, syrové vajíčko, které jemněa opatrně sevře mezi zuby, poodstoupía upustí si ho na podlahu, odkud pakjeho obsah pečlivě olíže.17. 7. 2017 11:27Čas na poslední přípravy. Kotvíme pře-pravní bednu k přeháněcímu koridoru.Rozhodli jsme se lva naložit už odpo-ledne, kdyby došlo na nejhorší a bylonutné ho uspávat.17. 7. 2017 17:00Grzeszek volá Lolka do bedny.17. 7. 2017 17:11Trochu nás napínal, ale je v bedně. Chvíli sipospí a ráno vyrazíme. Jak nejdřív to půjde.17. 7. 2017 19:55Poslední kontrola před spaním. Lolek sev bedně tváří zaraženě, ale nevypadá, žeby mu něco scházelo.

s

Přesun lva Lolka z polského Gdaňsku do Brna realizovala Zoo Brno vlastnímisilami. Transportu se účastnil chovatel velkých koček Miloslav Walter a kurátorkasavců Dorota Gremlicová. Podívejte se na detailní pohled, jak taková cesta, na-kládání, další cesta a příjezd vypadá.

JAK JEL LOLEKDO BRNA

První setkání s Lolkem. Foto: Dorota Gremlicová. Přepravní bedna ukotvená k přeháněcímukoridoru. Foto: Dorota Gremlicová.

12. 6. 2017 18:51Konečně v Gdaňsku. Máme za sebou870 km a 12 hodin cesty. Přivezli jsmekolegům přepravní box, ve kterém lev zaměsíc pojede do Brna. Rádi by s ním na-trénovali nastupování, aby se před trans-portem nemusel uspávat.13. 6. 2017 8:06První osobní setkání s Lolkem, samcem lvakonžského (Panthera leo bleyenberghi),který by měl v Brně dostat nevěstu a obno-vit přerušenou historii chovu tohoto druhuvelkých koček. Jsme unešení, protože je tokrásné a zvědavé zvíře.

13. 6. 2017 9:37Znovu na cestě. Odjíždíme ze setkánís kolegy i se zvířaty plní optimismu.15. 7. 2017 19:17Kilometry z Brna byly pořád stejně neko-nečné a cestou nás trápilo špatné počasí.Jsme trochu nervózní, aby se přívalovýdéšť nezopakoval i při samotném trans-portu, ale těšíme se na ráno, až se znovuuvidíme se lvy.16. 7. 2017 5:45Čas vstávat. Než budeme moct za zvířaty,je potřeba přebrat v kanceláři všechnydoklady a dokumenty, které máme na


9

Král zvířat na Mniší hoře


s

18. 7. 2017 4:00Budík. Ještě skoro za tmy běžíme k autu,máme před sebou dlouhou cestua v Brně jsme netrpělivě očekáváni. Lolekje vzhůru a v autě je dost teplo, tak ještěchvíli větráme, než vyrazíme na cestu.18. 7. 2017 6:17První zastávka. Na odpočívadle u dálnicekontrolujeme, jak se Lolkovi daří. Je čilý,a dokonce si vezme kousek masa, kteréjsme pro něj na cestu dostali. Nervóznínevypadá.18. 7. 2017 8:00Provoz houstne. Na dálnici je spousta ka-mionů, které často jezdí hodně bez-ohledně, někteří řidiči se nedrží ve svémpruhu, vypadá to, jako by za volantem usí-nali. Vtipkujeme o tom, jak budou řidiči

za námi překvapení, až do nás některýz nich ťukne, dveře dodávky se otevřoua Lolek na ně zasvítí žlutým okem.18. 7. 2017 8:42Další zastávka. Lolek nese převoz napro-sto stoicky. Napil se vody ze stříkačkya vzal si další kousek masa.18. 7. 2017 10:19Objíždíme kolonu a trochu se bojíme, abynás navigace nezavedla někam do polí.18. 7. 2017 11:20Kolona je za námi. Podle reklam na billbo-ardech vybíráme rychlé občerstvení v op-timální vzdálenosti pro příští přestávkua doufáme, že už nás žádné větší zdrženínepotká. Lolka cestování zmohlo, spí jakonemluvně a poškubává si tlapou, asi ve snuhoní antilopy.18. 7. 2017 12:31Provoz se zase zhoršuje, ale blížíme sek hranici.18. 7. 2017 13:10V České republice. tankujeme a kontro-lujeme Lolka, spokojeně dříme.18. 7. 2017 14:42Kontrolní telefonát ze zoo. Jde nám torychleji, než se očekávalo. Nejspíš nikdonevěřil, že ráno opravdu vstaneme. Zasta-vujeme na poslední kávu a slibujeme Lol-kovi, že už tam brzy budeme. Mžourá nanás zpod přivřených víček a moc se na-šimi řečmi nevzrušuje.18. 7. 2017 15:14Lolek je v Brně. Projíždíme zahradourovnou k expozici, kde nás očekávají ko-

legové a spousta novinářů. Kotvímebednu k bezpečnostním kruhům a pouš-tíme lva do jednoho z vnitřních boxů.Z přepravky vychází úplně klidně napovel „Lolek, šuber!“, udělá pár kroků,rozhlédne se, a když zahlédne známétváře, přijde se ještě otřít o mříž, než seuloží k připravenému masu a spokojeněse do něj pustí.Převoz lva Lolka z polského Gdaňsku bylpřes značnou vzdálenost a dopravníkomplikace mimořádně hladký. Usnad-nila ho intenzivní práce kolegů ze ZooGdaňsk, kteří se se lvem věnovali před-transportní přípravě, Lolkova vyrovnanápovaha i to, že s ním cestu absolvovalilidé, které měl možnost alespoň zběžněpoznat.

Lolek nevypadal, že by mu něco scházelo.Foto: Dorota Gremlicová.

Za chvíli už bude Lolek v novém domově.Foto: Michal Vaňáč

První Lolkovy kroky v nové vnitřní ubikaci.Foto: Michal Vaňáč

Z vozíku rovnou do auta. Foto: Dorota Gremlicová.


10

Co bylo


Jubilejní 10. ročník Mezinárodníhodne pand červených, který letos při-padl na 21. září, byl v Zoo Brno mimo-řádně radostný. Kromě již tradičníoslavy svátku těchto ohrožených ma-lých šelem, ke které neodmyslitelně

patří soutěžní stezka a komentovanékrmení, jsme měli to potěšení přivítatveřejně vytoužený přírůstek do ko-lekce, novou chovnou samici Oshin. Tase narodila v roce 2013 v belgické ZooPlanckendael a do Brna přijela na do-

s

MEZINÁRODNÍ DENPAND ČERVENÝCH

Nová obyvatelka dorazila na Mniší horu z Polska.Foto: Michal Vaňáč

Samice Oshin se narodila v roce 2013 v Belgii. Foto: Michal Vaňáč

poručení koordinátora Evropského zá-chovného programu (EEP) ze ZooŁódź v Polsku. V novém prostředí sirychle zvykla a se samcem Huanem sik sobě přes počáteční rozpačitost po-stupně hledají cestu. Příští Meziná-rodní den pand červených tak, dou-fejme, oslaví brněnské pandyv hojnějším počtu. Za myšlenkou Me-zinárodního dne pand červených stojíochranářská organizace InternationalRed Panda Network, s jejími aktivi-tami se můžete blíže seznámit na we-bových stránkách www.redpandanet-work.org


11

Co bylo


s

Jedním z cílů Evropské noci pro netopýry je posílit všeobecné povědomí o jejich situaci ve volné přírodě. Foto: Archiv Zoo Brno

Pro děti byl připravený doprovodný program.Foto: Archiv Zoo Brno

EVROPSKÁ NOC PRONETOPÝRYZoo Brno se 7. září zapojila do osvětové akce Evropská noc pro netopýry,jejímž cílem je umožnit široké veřejnosti setkání s odborníky na tyto ta-juplné tvory i s netopýry samotnými a posílit tak všeobecné povědomío jejich situaci ve volné přírodě.

V brněnské zoo proběhla série před-nášek docenta Zukala, během kterýchměli návštěvníci příležitost dozvědětse nejen jak netopýři žijí, ale také coje ohrožuje a jak se mohou na jejichochraně přímo podílet, a dokonce sena živá zvířata podívat z bezpro-střední blízkosti. Pro děti pak byl při-pravený doprovodný program.

Osvětové aktivity u příležitosti Ev-ropské noci pro netopýry probíhají vevšech členských zemích Dohody

o ochraně populací evropských neto-pýrů EUROBATS (Česká republikak ní přistoupila už v roce 1994), kteráreaguje na skutečnost, že v rámci Ev-ropy patří netopýři mezi nejvíce ohro-žené skupiny živočichů. Hlavním ne-bezpečím, kterému jsou vystaveni, jeničení jejich přirozeného prostředí,úbytek lesů, vysoušení mokřadů nebopoužívání pesticidů v zemědělskéma lesním hospodářství.


12

Co bude


s

I tentokrát pro vás máme přehled akcí, na které se vyplatí do brněnskézoo přijít. A samozřejmě jsme nezapomněli ani Středisko ekologické vý-chovy Hlídka. Podrobnější informace vždy najdete u nás na webu, pří-padně v událostech na naší facebookové stránce. Těšíme se na vás!

CO NÁS ČEKÁA NEMINE

Speciální březnová komentovaná krmení budou věnována i kajmánkům trpasličím. Foto: Michal Vaňáč

Dílničky jsou oblíbenou součástí akcí na Hlídce. Foto: Eduard Stuchlík

Speciální komentovaná krmenía setkáníBěhem zimní sezóny se v Zoo Brno konajívždy první celý víkend v měsíci speciálníkomentovaná krmení a setkání. Každýměsíc se soustředí na jiné téma: v lednuse návštěvníci zastaví u zvířat, u kterýchje na místě se ptát, jestli přežijí rok 2020,v únoru se seznámí s efektem červenékrálovny, březen je věnován otázce pří-rodního výběru.

Příroda v ziměPrvní akcí pro veřejnost v novém rocepořádanou SEV Hlídka je každoroční se-tkání o pololetních prázdninách (31. 1.)určené rodičům a dětem, kteří by se rádidozvěděli, co dělá příroda v zimě. V pro-storách Hlídky budou připravené vý-tvarné dílničky i stanoviště pro zvídavé.

Valentýn v zooSvátek zamilovaných se slaví také v br-něnské zoo. I v chladném únorovémpočasí se návštěvníci mohou těšit nahřejivá komentovaná setkání věnovanálásce mezi zvířaty a tematické soutěže.

Černá hodinkaTen, kdo by rád začal jarní prázdninynetradičně tradičně je zván 18. 2. naHlídku k Černé hodince. Účastníciakce si sami vyzkouší některé pozapo-menuté činnosti a řemesla, vítáni jsoudospělí i děti.


13

Co bude


s

Psouni prérioví. Foto: Zoo Brno

Příměstské tábory v zoo a na HlídceBěhem jarních prázdnin proběhnouv Zoo Brno (17.–21. 2.) i v SEV Hlídka(19.–20. 2.) příměstské tábory. Přihla-šovací formulář najdete na webovýchstránkách Zoo Brno v sekci Pro dětia školy a na stránkách SEV Hlídkav sekci Pro děti. S přihlašováním nevá-hejte, tábory se rychle plní.

MasopustStředisko ekologické výchovy Hlídkazve 21. 2. na Masopustní veselku. Proděti je připravený bohatý program za-hrnující výrobu nástrojů a masek, kar-neval s písničkami, tanečky a hramia na slavnostní pochování basy.

Maškarní bálOdpoledne 29. 2. jsou všichni maskovanítanečníci zváni do sálu správní budovyZoo Brno na Maškarní bál. Program jevhodný i pro menší děti a vstup na akcije pro platící návštěvníky Zoo zdarma.

Vítání jaraV Zoo Brno se bude 21. 3. vítat jaro.Slavnostně naladěné návštěvníky čekásymbolické vynášení zimy a zdobenílíta, nebudou chybět ani soutěže nebodílničky pro větší i menší.

Probouzení přírodyZodpovědnému úkolu dohlédnout naprobírající se zimní spáče, přivítat vrace-jící se tažné ptáky a zazpívat prvním jar-ním květinkám je věnována akce „Pro-bouzení přírody“ pořádaná SEV Hlídka.Návštěvníky na Hlídce 27. 3. čekají tvořivédílničky a aktivity s časně jarní tematikou.

Pestrý masopust v SEV Hlídka. Foto: Eduard Stuchlík

Masky nesmí na bále samozřejmě chybět. Foto: Michal Vaňáč

Morana a její vyhnání bude symbolizovat při Vítání jara konec zimy. Foto: Michal Vaňáč


14 www.facebook.com/ZooBrno

Narodilo se nám

s

t

Mary stepní (Dolichotis patagonum).Foto: Eduard Stuchlík

Pásovec kulovitý (Tolypeutes matacus). Foto: Michal VaňáčMLÁ

ĎA

TA



Narodilo se nám

u

Kosman běločelý (Callithrix geofroyi).Foto: Michal Vaňáč

Surikaty (Suricata suricatta). Foto: Eduard Stuchlík


Záchranná stanice


s

DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ v jinačovické záchranné stanici

16

Nechyběla ukázka krmení malých veverek. Foto: Záchranná stanice Jinačovice

Mezi ochránci už máme mnoho zná-mých, kteří s námi spolupracují a radíse telefonicky, jak v případech zachra-ňování živočichů naší fauny postupovat.Také rodiče s dětmi zavítali do našístanice za poznáním. Program byl při-pravený tak, aby vše mělo spád.

V areálu jsme ukázali několik sova dravců naší krajiny. Návštěvníci semohli také na cokoli zeptat a popřípaděs ptáky vyfotit. Nově jsme letos mělipozvaného odborníka na netopýry,který odpovídal na dotazy ohlednějejich problematiky. Předvedena bylazákladní manipulace, jak postupovatpři nálezu, aby nás netopýři nezranili,základní etologie druhu a podobně.

V půlce září se pomalu začínal ozývat podzim, ale v Záchranné staniciJinačovice jsme si objednali na Den otevřených dveří sluníčko po celýden. Počasí se vydařilo, a tak k nám opět dorazilo okolo pětistovky mi-lovníků přírody, české krajiny a zvířeny.

Zájemcům jsme ukázali i jinačovické voliéry. Foto: Záchranná stanice Jinačovice


Záchranná stanice


s

1717

Den byl proložen dvěma vystoupenímikynoložky, jež ukázala výcvik svýchborder kolií. Tím jsme poukázali naochranu volně žijících živočichů, kteříse velice často stávají také obětmi do-mácích mazlíčků.

Během celého dne probíhaly komen-tované prohlídky areálu a léčených neboz jiného důvodu na stanici chovanýchzvířat. Nachystáno bylo i pár kvízův podobě poznávání parohů našich ži-vočichů z volné přírody, ryb a ptačíchhnízd. Zajímavá jistě byla také ukázkakrmení malých veverek a ptáčat. V sálese po celý den promítal dokumentárnífilm s ochranářskou tématikou.

Ve venkovním prostoru nechybělaputovní výstava s příběhy zachraňova-ných zvířat. Návštěvníci, kteří chtěli,byli při příchodu zapsáni, protože v prů-běhu dne proběhlo několikrát slosování.Šťastní výherci si mohli sami provéstza asistence pracovníka stanice vypouš-tění vyléčeného zvířete zpět do volnépřírody. Obě slosování proběhla na-prosto bez problémů a děti si vypustilydvě poštolky obecné. Své zážitky námpoté kreslily na zem poskytnutými kří-dami.

Děkujeme všem, kteří nás navštívili,kteří nás navštíví, kteří pomáhají a neníjim jedno, co se v naší přírodě děje.Opravdu moc děkujeme.

MVDr. Radek Ficek

u

Ježci patří mez časté obyvatele naší záchrannéstanice. Foto: Záchranná stanice Jinačovice

u

Ukázali jsme i postup, jak se chovat při nálezunetopýra. Foto: Záchranná stanice Jinačovice

u

Do záchranné stanice dorazilo okolo pětistovkymilovníků přírody.

Foto: Záchranná stanice Jinačovice


18

Výstavba v Zoo Brno


s

ŽIRAFY V BRNĚNSKÉ ZOOBUDOU MÍT NOVÉ STÁJE.Vznikne také vyhlídka pro návštěvníky

Vizualizace přístavby stájí s vyhlídkovou věží. Foto: Zoo Brno

Přístavba je na vizualizaci znázorněna žlutou barvou v levé části budovy. Foto: Zoo Brno

Rozšíření prostor a novinka, kte-rou budou moci návštěvníci využíti v zimním období. To jsou hlavnívýhody přístavby stájí pro žirafyv Africké vesnici brněnské zoo.Slavnostní poklep základního ka-mene se uskutečnil v polovině lis-topadu.

„Na přístavbu stáje pro žirafy město vy-členilo v rozpočtu osm milionů korun.Návštěvníci ocení krytou vyhlídkovouplošinu pro pozorování zvířat ve vnitř-ních stájích. Díky tomu totiž žirafyuvidí i v zimě, což dosud nebylomožné,“ popsal první náměstek primá-torky Petr Hladík.

Celá přístavba se bude skládat zedvou hlavních částí. Tou první budoudvě nové stáje pro žirafy, které budouna první pohled zapadat do už vybudo-vaných objektů v Africké vesnici.„Omítky budou doplněny přírodnímmateriálem, jako jsou větve nebo rákos.Na stěnách objektu pak budou vyobra-zeny domorodé kresby a symboly,“ vy-světlil vedoucí technického úseku ZooBrno Miroslav Janota.

Kromě toho se počítá s vybudová-ním krmného plata, obslužné rampynebo oplocení výběhu. Nejviditelnějšíčástí přístavby ale bude vyhlídková věž,odkud budou moci návštěvníci pozo-rovat žirafy i ve stájích. „Slibujeme si odtoho zatraktivnění zahrady v zimníchměsících, kdy bylo možné se do teplaschovat pouze v Exotáriu a v Tropic-kém království. Pevně věřím, že náv-štěvníci další možnost s výhledem nažirafy ocení,“ dodal Janota.

Přístavba by měla být dokončena napodzim roku 2020.

Michal VaňáčNa Mniší hoře aktuálně chováme čtyři žirafy. Foto: Eduard Stuchlík


2

Obsah


s

04 Zvířata v pohybuMotivace k migraci

14 MláďataKosman, mary a surikaty

06 Zvířata na cestáchJak probíhají transporty

16 Záchranná staniceDen otevřených dveří

Prosinec 2019číslo 4/19, ročník XXIvychází čtyřikrát ročněMK ČR E 17723

Vydavatel:Zoo Brno a stanice zájmových činností, p. o.U Zoologické zahrady 46, 635 00 Brno,Česká republikaIČ: 00101451tel.: +420 546 432 311fax: +420 546 210 000e-mail: [email protected]

Nakladatel:Moravské zemské muzeumZelný trh 6, 659 37 BrnoIČO: 00094862

Adresa redakce:Zoo Brno a stanice zájmových činností, p. o.redakce ZooreportuU Zoologické zahrady 46, 635 00 Brno,Česká republikatel.: +420 546 432 370fax: +420 546 210 000e-mail: [email protected]

Redakční rada:Mgr. Jana Galová, Bc. Jana Hadová, MVDr. Martin Hovorka, Ph.D. (předseda redakční rady), RNDr. Bohumil Král, CSc.(odborný poradce), Ing. Miroslava Piškulová, Bc. Eduard Stuchlík, Ing. Oldřiška Kučerová a Mgr. Michal Vaňáč(vedoucí redaktor).

Autorem neoznačených fotografií je Bc. Eduard Stuchlík, nepodepsané texty napsala Ing. Oldřiška Kučerová.

Náklad:1 600 ks v české verzi400 ks v anglické verzi

První strana:Perutýn ohnivý. Foto: Eduard Stuchlík

NEPRODEJNÉ

magazín pro přátele Zoo Brno

8 Král zvířat na Mniší hořeLolkova cesta do Brna

18 Výstavba v Zoo BrnoPřístavba stájí pro žirafy

1912 Co bude Co nás čeká a nemine

Osvětová akceUnie za tažné ptáky


Osvětová akce

Podle informací uváděných organizacíBirdLife International je ve Středozemíkaždoročně na tahu zabito na 25 milio -nů prolétajících ptáků, od drobnýchpěvců přes vodní ptáky až po dravce.Ptáci jsou ilegálně loveni a chytáni dosítí, na lep nebo do pastí. Někteřískončí na talíři jako delikatesy, jiní jsouchytáni do domácích chovů nebo zabí-jeni jen pro zábavu. Protože se alarmu-jící situaci nedostává dostatečné pozor-nosti ze strany veřejnosti anizá ko no dárců, rozhodla se na problémupozornit Unie českých a slovenskýchzoologických zahrad (UCSZOO).V Praze na Evropské třídě a v Bratislavěna Ivanské cestě, u výjezdu z letiště, naBajkalské a Vajnorské ulici a na Trnav-ském mýtě byly během léta instaloványbillboardy názorně upozorňující namasakry tažných ptáků. Umístění bil-lboardů bylo voleno tak, aby je cestouz letiště vidělo co nejvíc turistů přijíž-dějících ze zemí, kde k vybíjení ptákůdochází. Tedy tak, aby udeřil do očía pokud možno vyvolal co nejvyššízájem veřejnosti a médií. ZástupciUCSZOO také oslovili české europos-lance s výzvou, aby se tématu věnovaliv Evropské komisi.

s

UCSZOO za tažné ptáky

p




magazín pro přátele Zoo Brnočíslo 4

Prosinec 2019

Zvířata v pohybu


Documents

Zvířata v pohybu - Brno Zoo