16.4.2010
1
Gastrointestinální trakt
Význam:
1. Příjem potravy: živiny, voda, minerály, vitamíny (léky)2. Zpracování potravy: mechanické
chemické (přítomnost enzymů)3. Vstřebávání (resorpce): velikost resorpční plochy,
mechanismy transportu látek
→ Regulace: motility, sekrece
→ Metabolismus – zisk energie
TentoTento dokument
dokument slou
sloužžíí se so
uhlasem autora jako
se souhlasem autora jako
dodoplplňňkovýkový stu
dijnstu
dijníí materimateriáá
l l
ke studiu obor
ke studiu oborůů
VysokVysokéé šškoly ch
emicko
koly chemick
o--technologic
technologickkéé
v Praze.
v Praze.
Jeho pou
Jeho použžititíík jin
ým
k jiným úúčč
elelůům a dal
m a dalšíší šíšířřeneníí
bez souhlasu autora je zak
bez souhlasu autora je zakáázzáánono
16.4.2010
2
Mechanické a chemické zpracovánípřijaté potravy, tvorba sousta (5g, 5 ml)
I. Posun sousta do žaludku (polykání +peristaltika)Resorpce
II. Skladování, mechanické a chemické zpracování přijaté potravy (žaludeční šťáva),tvorba chymuResorpce
III. Trávení a vstřebávání Játra - žluč (+ další funkce)Pankreas – pankreatická šťávaPankreas – pankreatická šťávaStřevní šťáva
IV. Skladování a zahušťování obsahuDefekace
Přehled trávicí soustavy
TentoTento dokument
dokument slou
sloužžíí se so
uhlasem autora jako
se souhlasem autora jako
dodoplplňňkovýkový stu
dijnstu
dijníí materimateriáá
l l
ke studiu obor
ke studiu oborůů
VysokVysokéé šškoly ch
emicko
koly chemick
o--technologic
technologickkéé
v Praze.
v Praze.
Jeho pou
Jeho použžititíík jin
ým
k jiným úúčč
elelůům a dal
m a dalšíší šíšířřeneníí
bez souhlasu autora je zak
bez souhlasu autora je zakáázzáánono
16.4.2010
3
Oddíly GIT, setrvání chymu a sekrece trávicích šťáv
Dutina ústní
Funkce: příjem potravy, její mechanické (žvýkání) a částečně chemické zpracování a promísení se slinami
Jazyk– svalový orgán, chuťové pohárky (sladko, slano, kyselo,
hořko)- fce: při polykání, žvýkání, sání, řeči, vnímání tepla a chuti
Zuby – mléčný chrup - 20 zubůdospělý – 32 zuby
TentoTento dokument
dokument slou
sloužžíí se so
uhlasem autora jako
se souhlasem autora jako
dodoplplňňkovýkový stu
dijnstu
dijníí materimateriáá
l l
ke studiu obor
ke studiu oborůů
VysokVysokéé šškoly ch
emicko
koly chemick
o--technologic
technologickkéé
v Praze.
v Praze.
Jeho pou
Jeho použžititíík jin
ým
k jiným úúčč
elelůům a dal
m a dalšíší šíšířřeneníí
bez souhlasu autora je zak
bez souhlasu autora je zakáázzáánono
16.4.2010
4
Slinné žlázy (glandulae salivales)
- 2 typy: velké a drobné- 3 páry velkých slinných žláz:glandula parotis (příušní) l d l b dib l i ( dč li t í)glandula submandibularis (podčelistní)
glandula sublingualis (podjazyková)- funkce mechanická (zvlhčují a změkčují potravu) - funkce chemická – enzym amyláza (ptyalin)- štěpí škrob - sekrece řízena neuronálně – vegetativními nervy- 1-1,5 litru/den, pH 7 (klid) – 8
- drobné žlázky– roztroušené ve sliznici dutiny ústní, produkce slin neustále zvlhčení sliznice úst
Sliny:
(žláza) (sekrece) (%produkce)příušní serózní (α amyláza) 20 %submandibulární smíšená 70 %sublinguální mukózní (mucin) 5 %sublinguální mukózní (mucin) 5 %
- složení slin:1. Voda2. Mucin 3 IgA3. IgA4. Lysozym5. Laktoferin (vazba Fe, bakteriostatický účinek)6. Ionty (Na, K, Cl, HCO3)7. α -amyláza – štěpení škrobu (začíná v dutině ústní a
pokračuje v žaludku)
TentoTento dokument
dokument slou
sloužžíí se so
uhlasem autora jako
se souhlasem autora jako
dodoplplňňkovýkový stu
dijnstu
dijníí materimateriáá
l l
ke studiu obor
ke studiu oborůů
VysokVysokéé šškoly ch
emicko
koly chemick
o--technologic
technologickkéé
v Praze.
v Praze.
Jeho pou
Jeho použžititíík jin
ým
k jiným úúčč
elelůům a dal
m a dalšíší šíšířřeneníí
bez souhlasu autora je zak
bez souhlasu autora je zakáázzáánono
16.4.2010
5
Jícen (ezofagus)
- 25-30 cm dlouhý- polknutí sousta (= bolus) – posun sousta peristaltickými vlnami do žaludku
- polykání – 3 fáze: orální, faryngeální, ezofageální- horní a dolní svěrač (sfinkter)- horní 1/3 jícnu - příčně pruhované svalstvo- dolní část jícnu - hladké svalstvo
- zvracení (vomitus) – centrum v prodloužené míšeb ý fl ětí d áždě í ž l dk- obranný reflex rozpětí a podráždění žaludku,
pachy, představy, dráždění hltanu……- antiperistaltická vlna- předchází ji nauzea = pocit nevolnosti
3 fáze polykání
TentoTento dokument
dokument slou
sloužžíí se so
uhlasem autora jako
se souhlasem autora jako
dodoplplňňkovýkový stu
dijnstu
dijníí materimateriáá
l l
ke studiu obor
ke studiu oborůů
VysokVysokéé šškoly ch
emicko
koly chemick
o--technologic
technologickkéé
v Praze.
v Praze.
Jeho pou
Jeho použžititíík jin
ým
k jiným úúčč
elelůům a dal
m a dalšíší šíšířřeneníí
bez souhlasu autora je zak
bez souhlasu autora je zakáázzáánono
16.4.2010
6
Polykání- zahájení volní + polykací reflex
- pohyb sousta do hltanu a jícnu(útlum dýchání, uzávěr glotis)
- peristaltická vlna (4 cm/s)- význam gravitace
- počet polknutí200 při jídl pití200 při jídle a pití350 mezi jídly50 při spánku
Posun sousta jícnem
TentoTento dokument
dokument slou
sloužžíí se so
uhlasem autora jako
se souhlasem autora jako
dodoplplňňkovýkový stu
dijnstu
dijníí materimateriáá
l l
ke studiu obor
ke studiu oborůů
VysokVysokéé šškoly ch
emicko
koly chemick
o--technologic
technologickkéé
v Praze.
v Praze.
Jeho pou
Jeho použžititíík jin
ým
k jiným úúčč
elelůům a dal
m a dalšíší šíšířřeneníí
bez souhlasu autora je zak
bez souhlasu autora je zakáázzáánono
16.4.2010
7
Žaludek (gaster, ventriculus)
1. Skladování2. Chemické a mechanické zpracování potravy chymus3. Resorpce4. Přechod chymu do duodenay
- části: česlo (kardie), klendba (fundus), tělo (corpus), síň (antrum), vrátník (pylorus)
- receptivní relaxace po vstupu sousta do žaludku- adaptivní relaxace při plnění žaludku
ž l d č í l ( 1 h d)- žaludeční peristola (cca 1 hod)- tekutiny do duodena- tuky – olejovitá vrstva na povrch
- žaludeční peristaltika (propulze, retropulze, interdigestivní pohyby)
Doba setrvání potravy v žaludku:voda 10-20 min., pevná strava 1-4 hod. (cukry<bílkoviny<tuky)- rychlost vyprazdňování klesá při:↓pH, ↑osmolalita, ↑obsah volných mastných kyselin a AMK
TentoTento dokument
dokument slou
sloužžíí se so
uhlasem autora jako
se souhlasem autora jako
dodoplplňňkovýkový stu
dijnstu
dijníí materimateriáá
l l
ke studiu obor
ke studiu oborůů
VysokVysokéé šškoly ch
emicko
koly chemick
o--technologic
technologickkéé
v Praze.
v Praze.
Jeho pou
Jeho použžititíík jin
ým
k jiným úúčč
elelůům a dal
m a dalšíší šíšířřeneníí
bez souhlasu autora je zak
bez souhlasu autora je zakáázzáánono
16.4.2010
8
Žaludeční motilita:Propulzivní a retropulzivní pohybyInterdigestivní pohyby
Chemické zpracování sousta – význam žaludeční šťávy
- 2 – 3 l /24 hod- složení:1. Voda, minerální látkyy2. HCl – tvorba v parietálních buňkách 3. Mucin (ochrana proti natrávení)4. Pepsinogen (autokatalýzou na pepsin)5. Vnitřní faktor (pro resorpci vit.B12)
- řízení sekrece:
A. Nervové: reflexně (n. vagus) - nepodmíněná a podmíněná sekrece (místní vegetativní reflexy)
B. Humorální: gastrin – zvyšujesekretin, GIP, enteroglukagon - tlumí
TentoTento dokument
dokument slou
sloužžíí se so
uhlasem autora jako
se souhlasem autora jako
dodoplplňňkovýkový stu
dijnstu
dijníí materimateriáá
l l
ke studiu obor
ke studiu oborůů
VysokVysokéé šškoly ch
emicko
koly chemick
o--technologic
technologickkéé
v Praze.
v Praze.
Jeho pou
Jeho použžititíík jin
ým
k jiným úúčč
elelůům a dal
m a dalšíší šíšířřeneníí
bez souhlasu autora je zak
bez souhlasu autora je zakáázzáánono
16.4.2010
9
Význam HCl:
1. Konverze pepsinogenů na pepsiny (autokatalýza)2. Zajišťuje kyselé pH (optimální pro pepsiny)3. Baktericidní a antimykotický účinek4. Převod CaCO3 na CaCl25. Redukce železa (Fe3+ Fe2+ = vstřebatelná forma)6. Bobtnání vaziva (depolymerace kolagenu)7. Koagulace bílkovin (denaturace)
- význam pepsinů:nd p ptidá s n né n kti ní p d bě hl ními - endopeptidázy secernované v neaktivní podobě hlavními
buňkami- štěpení proteinů
Tenké střevo (intestinum tenue)
- trubice 3-5m dlouhá, v průměru 3 cm, povrch 300m2
zvětšen o klky a mikroklky
- části: dvanáctník (duodenum)lačník (jejunum)kyčelník (ileum)
- funkce: trávení živin – střevní a pankreatická šťáva resorpce živin
TentoTento dokument
dokument slou
sloužžíí se so
uhlasem autora jako
se souhlasem autora jako
dodoplplňňkovýkový stu
dijnstu
dijníí materimateriáá
l l
ke studiu obor
ke studiu oborůů
VysokVysokéé šškoly ch
emicko
koly chemick
o--technologic
technologickkéé
v Praze.
v Praze.
Jeho pou
Jeho použžititíík jin
ým
k jiným úúčč
elelůům a dal
m a dalšíší šíšířřeneníí
bez souhlasu autora je zak
bez souhlasu autora je zakáázzáánono
16.4.2010
10
Klky
- základní absorpční jednotka- centrální arteriola- kapilární síť-žíla (uspořádání tvoří protiproudový ( p p p ýmechanismus)
- lymfatická žíla, nervová pleteň, hladká svalovina
- na luminárním povrchu enterocytů kartáčový lem
sliznice cylindrický epitel (produkce - sliznice - cylindrický epitel (produkce hlenu), odloupávání na špičce, jejich doplnění (5dnů) z hloubky Lieberkühnových krypt)
Střevní šťáva
1,5 – 2,5 l /24 hod- obsahuje - vodu a 1. Brunnerovy žlázy – produkují mucin a elektrolyty (HCO3
-)2. Enterocyty – produkují enzymy v kartáčovém lemuy y p j y y3. Pohárkové bb. a enterocyty Lieberkühnových krypt –
produkují mucin a vodnatý sekret (HCO3-)
Duodenum - vyústění:
1. Žlučovodu2. Pankreatického vývodu
(ze slinivky)
TentoTento dokument
dokument slou
sloužžíí se so
uhlasem autora jako
se souhlasem autora jako
dodoplplňňkovýkový stu
dijnstu
dijníí materimateriáá
l l
ke studiu obor
ke studiu oborůů
VysokVysokéé šškoly ch
emicko
koly chemick
o--technologic
technologickkéé
v Praze.
v Praze.
Jeho pou
Jeho použžititíík jin
ým
k jiným úúčč
elelůům a dal
m a dalšíší šíšířřeneníí
bez souhlasu autora je zak
bez souhlasu autora je zakáázzáánono
16.4.2010
11
Resorpce živin
- průchod jednoduchých látek do krevního oběhu- vstřebané látky pronikají do vrátnicového (portálního)
oběhu nebo do lymfy
- resorpce probíhá:1. pasivně (difuzí)- voda, ionty
2. aktivní transport- přenašeče, ATP
Játra
TentoTento dokument
dokument slou
sloužžíí se so
uhlasem autora jako
se souhlasem autora jako
dodoplplňňkovýkový stu
dijnstu
dijníí materimateriáá
l l
ke studiu obor
ke studiu oborůů
VysokVysokéé šškoly ch
emicko
koly chemick
o--technologic
technologickkéé
v Praze.
v Praze.
Jeho pou
Jeho použžititíík jin
ým
k jiným úúčč
elelůům a dal
m a dalšíší šíšířřeneníí
bez souhlasu autora je zak
bez souhlasu autora je zakáázzáánono
16.4.2010
12
Funkce jater
FUNKCE JATER:
• Tvorba žlučiSkl d á í lň á í k ů• Skladování a uvolňování cukrů
• Tvorba močoviny• Metabolismus cholesterolu• Vytváření plazmatických proteinů• Mnohé funkce spojené s metabolismem tuků• Inaktivace některých polypeptidových hormonů• Redukce a konjugace steroidních hormonů kůry nadledvin • Redukce a konjugace steroidních hormonů kůry nadledvin a gonád
• Syntéza 25-hydroxycholekalciferolu (vit. D)• Detoxikace
TentoTento dokument
dokument slou
sloužžíí se so
uhlasem autora jako
se souhlasem autora jako
dodoplplňňkovýkový stu
dijnstu
dijníí materimateriáá
l l
ke studiu obor
ke studiu oborůů
VysokVysokéé šškoly ch
emicko
koly chemick
o--technologic
technologickkéé
v Praze.
v Praze.
Jeho pou
Jeho použžititíík jin
ým
k jiným úúčč
elelůům a dal
m a dalšíší šíšířřeneníí
bez souhlasu autora je zak
bez souhlasu autora je zakáázzáánono
16.4.2010
13
Anatomie jater a žlučového systému
- Jaterní lalůčky - trámce hepatocytů y p y(=jaterní buňky) - hvězdicovitě uspořádané kolem centrální vény - do ní sinusoidami krev z v. portae (vrátnicová žíla)a tepenná krev ze zevníchokrajů lalůčku
- Mezi hepatocyty trámců - úzké žlučové kanálky – přecházejí do Heringových kanálů a žlučových vývodů.
Anatomie žlučového systému
TentoTento dokument
dokument slou
sloužžíí se so
uhlasem autora jako
se souhlasem autora jako
dodoplplňňkovýkový stu
dijnstu
dijníí materimateriáá
l l
ke studiu obor
ke studiu oborůů
VysokVysokéé šškoly ch
emicko
koly chemick
o--technologic
technologickkéé
v Praze.
v Praze.
Jeho pou
Jeho použžititíík jin
ým
k jiným úúčč
elelůům a dal
m a dalšíší šíšířřeneníí
bez souhlasu autora je zak
bez souhlasu autora je zakáázzáánono
16.4.2010
14
SLOŽENÍ ŽLUČI:
VodaŽlučové soli Žlučové soli Žlučová barviva – bilirubin, biliverdin ( degradací Hb)CholesterolAnorganické soliMastné kyselinyLecitinTuk Tuk Alkalická fosfatáza
ŽLUČOVÉ SOLI
= natriové a kaliové soli žlučových kyselin konjugované s glycinem nebo taurinem (deriváty cystinu)- z cholesterolu - kyselina cholová, chenodeoxycholová
(primární kys.)(primární kys.)– z baktérie - kyselina deoxycholová, lithocholová
(sekundární kys.)- konjugací s glycinem nebo taurinem v játrech
kyselina glykocholová, taurocholová – tvorba natriových a kaliových solí v alkalické jaterní žluči
- redukují povrchové napětí a ve spojení s fosfolipidy a monoglyceridy umožňují emulgaci tuků jako přípravu pro jejich trávení a vstřebávání v tenkém střevě
- tvoří válcovité disky - micely (hydrofobní uvnitř, hydrofilní ven) – udržování tuků v roztoku, transport ke kartáčovému lemu, kde jsou resorbovány
TentoTento dokument
dokument slou
sloužžíí se so
uhlasem autora jako
se souhlasem autora jako
dodoplplňňkovýkový stu
dijnstu
dijníí materimateriáá
l l
ke studiu obor
ke studiu oborůů
VysokVysokéé šškoly ch
emicko
koly chemick
o--technologic
technologickkéé
v Praze.
v Praze.
Jeho pou
Jeho použžititíík jin
ým
k jiným úúčč
elelůům a dal
m a dalšíší šíšířřeneníí
bez souhlasu autora je zak
bez souhlasu autora je zakáázzáánono
16.4.2010
15
BILIRUBIN
- odbouráním hemoglobinu v buňkách retikuloendoteliálního systému (RES) globin a hem
Globin – substrát pro AMKH m h m á l ý bili di CO ž l Hem - hemoxygenáza zelený biliverdin, CO a železo
(transferin)biliverdinreduktáza bilirubin
- odbourání Hb (hemoglobinu):1) 10% přímo v krevním řečišti- 2 dimery Hb na haptoglobin,
hem na hemopexin (obě složky vychytány hepatocyty)hem na hemopexin (obě složky vychytány hepatocyty)
2)extrahepatálně – bilirubin nerozpustný ve vodě a v plazmě vázán na albumin a vychytán hepatocyty – v endoplazm. retikulu konjugace s kys. glukuronovou za účasti glukuronyltransferázy
TentoTento dokument
dokument slou
sloužžíí se so
uhlasem autora jako
se souhlasem autora jako
dodoplplňňkovýkový stu
dijnstu
dijníí materimateriáá
l l
ke studiu obor
ke studiu oborůů
VysokVysokéé šškoly ch
emicko
koly chemick
o--technologic
technologickkéé
v Praze.
v Praze.
Jeho pou
Jeho použžititíík jin
ým
k jiným úúčč
elelůům a dal
m a dalšíší šíšířřeneníí
bez souhlasu autora je zak
bez souhlasu autora je zakáázzáánono
16.4.2010
16
bilirubindiglukuronid do žluče do duodena: a) částečná resorpceb) střevní bakteriální enzymy odštěpí kys. glukuronovou a
z bilirubinu – urobilinogen a sterkobilinogen –z u u u g gdehydrogenací- urobilin a sterkobilin (stolicí, velkým oběhem do ledvin, zpětná resorpce portální žilou do jater - enterohepatální okruh)
Metabolismus bilirubinu
TentoTento dokument
dokument slou
sloužžíí se so
uhlasem autora jako
se souhlasem autora jako
dodoplplňňkovýkový stu
dijnstu
dijníí materimateriáá
l l
ke studiu obor
ke studiu oborůů
VysokVysokéé šškoly ch
emicko
koly chemick
o--technologic
technologickkéé
v Praze.
v Praze.
Jeho pou
Jeho použžititíík jin
ým
k jiným úúčč
elelůům a dal
m a dalšíší šíšířřeneníí
bez souhlasu autora je zak
bez souhlasu autora je zakáázzáánono
16.4.2010
17
Metabolismus bilirubinu
Pankres (slinivka břišní) je smíšený orgán s endokrinní a exokrinní funkcí.
TentoTento dokument
dokument slou
sloužžíí se so
uhlasem autora jako
se souhlasem autora jako
dodoplplňňkovýkový stu
dijnstu
dijníí materimateriáá
l l
ke studiu obor
ke studiu oborůů
VysokVysokéé šškoly ch
emicko
koly chemick
o--technologic
technologickkéé
v Praze.
v Praze.
Jeho pou
Jeho použžititíík jin
ým
k jiným úúčč
elelůům a dal
m a dalšíší šíšířřeneníí
bez souhlasu autora je zak
bez souhlasu autora je zakáázzáánono
16.4.2010
18
PANKREATICKÁ ŠŤÁVA
1500 - 2000 ml/den, alkalická (vysoký obsah HCO3-)
- složení: a) anorgan. součásti: voda, HCO3-, Cl-, Na+, K+, Ca2+, Mg2+b) organické součásti: trávicí enzymy (štěpí bílkoviny, tuky,
sacharidy), mucin, prokolipáza, inhibitor trypsinu, Ig, kallikrein, lysozomální enzymy, alkalická fosfatáza, albumin
- tvorba řízena 2 hormony: sekretin a cholecystokinin (CCK) –p dnět m k lnění js t k p ptid d d n (p podnětem k uvolnění jsou tuky a peptidy v duodenu (pro sekretin ještě nižší pH) - sekretin – výrazná sekrece pankreat. štávy (voda, HCO3-) - cholecystokinin – sekrece enzymů
Profosfolipázy a enzymy štěpící proteiny (= proteázy)- jsou secernovány v neaktivní formě
– peptidázou změněny v aktivní formu
Ostatní enzymy štěpící škroby, tuky, a nukleové kyseliny
uvolněny v aktivní formě– uvolněny v aktivní formě
TentoTento dokument
dokument slou
sloužžíí se so
uhlasem autora jako
se souhlasem autora jako
dodoplplňňkovýkový stu
dijnstu
dijníí materimateriáá
l l
ke studiu obor
ke studiu oborůů
VysokVysokéé šškoly ch
emicko
koly chemick
o--technologic
technologickkéé
v Praze.
v Praze.
Jeho pou
Jeho použžititíík jin
ým
k jiným úúčč
elelůům a dal
m a dalšíší šíšířřeneníí
bez souhlasu autora je zak
bez souhlasu autora je zakáázzáánono
16.4.2010
19
• Proteiny jsou štěpěny:
A. Endopeptidázy(h d l jí b itř tid ý h ř tě ů)
Pankreatické enzymy
(hydrolyzují vazby uvnitř peptidových řetězců)
⊗ trypsinogen (inaktivní) → trypsin (aktivní) (aktivace enterokinázou nebo trypsinem na buněčném povrchu enterocytů)
× odštěpuje bazické aminokyseliny⊗ chymotrypsinogen → chymotrypsin ⊗ chymotrypsinogen → chymotrypsin
× odštěpuje aromatické aminokyseliny⊗ proelastáza → elastáza
× odštěpuje alifatické aminokyseliny
Aktivace trypsinogenu na aktivní trypsin :
1. enterokinázou (enzym kartáčového lemu v tenkém střevě)2. autoaktivací trypsinogenu - pouze u člověka
TentoTento dokument
dokument slou
sloužžíí se so
uhlasem autora jako
se souhlasem autora jako
dodoplplňňkovýkový stu
dijnstu
dijníí materimateriáá
l l
ke studiu obor
ke studiu oborůů
VysokVysokéé šškoly ch
emicko
koly chemick
o--technologic
technologickkéé
v Praze.
v Praze.
Jeho pou
Jeho použžititíík jin
ým
k jiným úúčč
elelůům a dal
m a dalšíší šíšířřeneníí
bez souhlasu autora je zak
bez souhlasu autora je zakáázzáánono
16.4.2010
20
B. Exopeptidázy(hydrolyzují terminální peptidové vazby-na konci peptidového řetězce)
⊗ prokarboxypeptidáza → karboxypeptidázapr ar yp pt áza ar yp pt áza× odštěpuje jednotlivé aminokyseliny
na karboxylovém konci
• Škroby jsou štěpeny:
⊗ α-amyláza× štěpí α- 1,4-glykosidovou vazbu mezi
molekulami glukózy
• Tuky jsou štěpeny lipolytickými enzymy (štěpí esterové vazby):
⊗ lipáza× hydrolýza triacylglycerolů na VMK a 2-
l lmonoglyceroly× kofaktor kolipáza (působením trypsinu z
prokolipázy) umožňuje vkládání lipidů do micel
⊗ profosfolipáza (inaktivní)- fosfolipáza A (aktivní)× štěpí fosfoglyceridy
⊗ cholesterolesteráza⊗ cholesterolesteráza× produkuje volný cholesterol z esterů
cholesterolu
TentoTento dokument
dokument slou
sloužžíí se so
uhlasem autora jako
se souhlasem autora jako
dodoplplňňkovýkový stu
dijnstu
dijníí materimateriáá
l l
ke studiu obor
ke studiu oborůů
VysokVysokéé šškoly ch
emicko
koly chemick
o--technologic
technologickkéé
v Praze.
v Praze.
Jeho pou
Jeho použžititíík jin
ým
k jiným úúčč
elelůům a dal
m a dalšíší šíšířřeneníí
bez souhlasu autora je zak
bez souhlasu autora je zakáázzáánono
16.4.2010
21
Lipázy- štěpí tuky na volné mastné kyseliny a glycerin
f- 3 formy:
• Faryngeální lipáza – produkována v dutině ústnía nejaktivnější je v žaludku
• Jaterní lipáza – produkována v játrech, reguluje plazmatickou hladinu lipidůplazmatickou hladinu lipidů
• Pankreatická lipáza – produkována slinivkou, vylučována do duodena
• RNA je štěpena:
⊗ ribonukleáza× štěpí fosfodiesterovou vazbu
nukleotidů RNA
• DNA je štěpena:
⊗ deoxyribonukleáza× štěpí fosfodiesterovou vazbu
kl tidů DNAnukleotidů DNA
TentoTento dokument
dokument slou
sloužžíí se so
uhlasem autora jako
se souhlasem autora jako
dodoplplňňkovýkový stu
dijnstu
dijníí materimateriáá
l l
ke studiu obor
ke studiu oborůů
VysokVysokéé šškoly ch
emicko
koly chemick
o--technologic
technologickkéé
v Praze.
v Praze.
Jeho pou
Jeho použžititíík jin
ým
k jiným úúčč
elelůům a dal
m a dalšíší šíšířřeneníí
bez souhlasu autora je zak
bez souhlasu autora je zakáázzáánono
16.4.2010
22
Tenké střevo – sacharidy:Příjem: Polysacharidy (škrob – amylopektin; dextriny (amyláza); glykogen)
di- (laktoza, sacharoza) monosacharidy (glukoza, fruktoza, galaktoza)
1. Slinná α-amyláza na maltozu, maltotriozu a α-limitní dextriny - neutrální pH2. α-amyláza (pankreas) – neutrální pH3. Kartáčový lem – intracelulárně disacharidazy:
l k l k l k l k (d f ů )laktaza – laktozu = galaktoza a glukoza (deficit enzymu –průjem)sacharaza – sacharozu = fruktoza a glukoza maltaza-maltozu = glukoza + glukozaα-limitní dextrinaza (isomaltaza) - α-limitní dextriny= glukoza
Nestravitelné (celuloza, pektiny) – zvýšení motility – prevence karcinomu a snížení plazmatické hladiny cholesterolu
Resorpce glukozy a galaktozy:- transportní systém
Resorpce fruktoza:- facilitovaná difuze (v bb. částečně
přeměna na glukozu)
Tenké střevo – lipidy:Příjem: triacylglyceroly (90 %), cholesterol, fosfolipidy + endogenní zdrojea) Linguální lipáza (kys. pH)b) Žaludeční lipáza – kys. pH (10-30%)c) Pankreatické enzymy – (duodenum70-90%):
lipáza (pH 7-8) + kolipáza - triacylglyceroly na VMK a monoacylglycerolyfosfolipáza A fosfolipidy MK a lysofosfolipidyfosfolipáza A2 – fosfolipidy – MK a lysofosfolipidycholesterolesteráza (i mateřském mléce)
VMK + monoacylglyceroly + soli žluč. kys. = micely- vstup do enterocytůResorpce:a) VMK ( krátký řetězec – 8 – 12 C) – resorpce přímo do krve – v. portae,
vazba na albumin - svaly, tuk, játrab) resyntéza triacylglycerolů, lecitinu, cholesterolu v enterocytech a jejich
zabudování do lipoproteinů = chylomikronyp p y y– exocytózou do lymfy – systémová krev
Játra - syntéza triacyglycerolů (VMK ze systém. krve jako substrát) –zabudovány společně s apolipoproteiny do lipoproteinů = VLDL systémová krev
V systém. krvi – lipoproteinové lipázy kapilárního endotelu mnoha orgánů (odštěpují mastné kyseliny z triacyglycerolů chylomikronů a VLDL)
TentoTento dokument
dokument slou
sloužžíí se so
uhlasem autora jako
se souhlasem autora jako
dodoplplňňkovýkový stu
dijnstu
dijníí materimateriáá
l l
ke studiu obor
ke studiu oborůů
VysokVysokéé šškoly ch
emicko
koly chemick
o--technologic
technologickkéé
v Praze.
v Praze.
Jeho pou
Jeho použžititíík jin
ým
k jiným úúčč
elelůům a dal
m a dalšíší šíšířřeneníí
bez souhlasu autora je zak
bez souhlasu autora je zakáázzáánono
16.4.2010
23
Tenké střevo – bílkoviny:Příjem: svalovina (maso), vejce – kompletní proteiny (včetně esenciálních
AMK)+ endogenní zdroje
1. žaludeční pepsiny (endopeptidáza) – kys. pH, polypeptidy2. pankreatické enzymy:
endopeptidázy (trypsin, chymotrypsin, elastáza) (neutr. pH) exopeptidázy (karboxypeptidáza A, B) - AMK + peptidy
3. dokončení – exopeptidázy kartáčového lemu- AMK, di- a tripeptidy
A. Resorpce AMK do enterocytů– sekundární aktivní transport:a) Symport s Na+ - 4 sekundární transportní systémyb) Facilitovaný transport nezávisle na Na+ (bazické a neutrální)b) Facilitovaný transport nezávisle na Na (bazické a neutrální)
B. Resorpce peptidů do enterocytů:di a tripeptidy – transportér(dokončení štěpení peptidů na AMK – intracelulární peptidázy)
Do ECT – difúze (prostá nebo facilitovaná), pouze 2 – 5 % bílkovin do tlustého střeva
Tlusté střevo (intestinum crassum)
- trubice 1,5 m dlouhá, průměr 5-7 cm - bez klků, sliznice tvoří krypty (= hluboké vchlípeniny) -- žlázky – produkce ochranného hlenu - netvoří šťávy
-fce: dokončení trávení a vstřebávání resorpce vody a solí fce: dokončení trávení a vstřebávání, resorpce vody a solí, zahuštění obsahu a hromadění nestrávených zbytků- bakteriální rozklad a kvašení páchnoucí plynné produkty, tvorba výkalůvyprazdňování stolice (= defekace) – reflexní děj, který je stimulován nahromaděním obsahu v konečníku
- ústí tenkého střeva v tlusté = ileocekální chlopeňp- části: slepé střevo (intestinum caecum) – vybíhá v
appendix (červovitý výběžek) – lymfoidní tkáň záněty
tračník (colon): vzestupný (ascendens), příčný(transversum), sestupný (descendens)
TentoTento dokument
dokument slou
sloužžíí se so
uhlasem autora jako
se souhlasem autora jako
dodoplplňňkovýkový stu
dijnstu
dijníí materimateriáá
l l
ke studiu obor
ke studiu oborůů
VysokVysokéé šškoly ch
emicko
koly chemick
o--technologic
technologickkéé
v Praze.
v Praze.
Jeho pou
Jeho použžititíík jin
ým
k jiným úúčč
elelůům a dal
m a dalšíší šíšířřeneníí
bez souhlasu autora je zak
bez souhlasu autora je zakáázzáánono
16.4.2010
24
Konečník (rectum)
- řitní otvor = anus- ústí ven vnitřním otvorem, ovládaný dvěma svěrači řitními:vnitřní – hladký svěrač (vůlí neovladatelný)ě ší říč ě h ý ě č ( ůlí l d l ý)vnější – příčně pruhovaný svěrač (vůlí ovladatelný)
- horní část recta (ampula recti) – obsahem drážděny tlakové receptory nucení na stolici defekace
- množství stolice (= faeces) – 60-180 g/den
Motilita tenkého střeva
1. Nepropulzívní peristaltika – místní prstenčité kontrakce pro promíchání chymu
2 Rytmické segmentace – místní zaškrcování ve 2. Rytmické segmentace místní zaškrcování ve vzdálenostech okolo 10-20cm k promíchání chymu
3. Kývavé pohyby podélné svaloviny k promíchání chymu
4. Propulzívní peristaltika – posun chymu směrem k tlustému střevu; základ. rytmus příslušného pacemakeru ; y p p[= BER (bázální elektrický rytmus)] je v duodenu 12/min., na konci ilea 8/min.
5. Interdigestivní pohyby – propulzívní peristaltika v hodinových odstupech mezi jídly
TentoTento dokument
dokument slou
sloužžíí se so
uhlasem autora jako
se souhlasem autora jako
dodoplplňňkovýkový stu
dijnstu
dijníí materimateriáá
l l
ke studiu obor
ke studiu oborůů
VysokVysokéé šškoly ch
emicko
koly chemick
o--technologic
technologickkéé
v Praze.
v Praze.
Jeho pou
Jeho použžititíík jin
ým
k jiným úúčč
elelůům a dal
m a dalšíší šíšířřeneníí
bez souhlasu autora je zak
bez souhlasu autora je zakáázzáánono
16.4.2010
25
Motilita tlustého střeva
1. Nepropulzívní motilita (=haustrace)– na více místech současně probíhající kruhové kontrakce sloužící k promíchání chymupromíchání chymu
2. Peristaltické vlny – řídce se vyskytující vpřed postupující kontrakce na čele s vlnou relaxace, které posunují chymus asi o 20cm
3. Velké pohyby – 2-3 krát denně, posunují chymus na dlouhé vzdálenosti
Neuronální kontrola- obdoba tenkého střeva- poruchy motoriky zácpa (=obstipace), diarrhoe
(=průjem)
Střevní nervový systém
- plexus myentericus (Auerbachi)- plexus submucosus (Meissneri)- oba obsahují interneurony, senzorické a motorické
neurony neurony - funkce: kontrola GIT -modulována ale i vlivy sympatiku a parasympatiku
TentoTento dokument
dokument slou
sloužžíí se so
uhlasem autora jako
se souhlasem autora jako
dodoplplňňkovýkový stu
dijnstu
dijníí materimateriáá
l l
ke studiu obor
ke studiu oborůů
VysokVysokéé šškoly ch
emicko
koly chemick
o--technologic
technologickkéé
v Praze.
v Praze.
Jeho pou
Jeho použžititíík jin
ým
k jiným úúčč
elelůům a dal
m a dalšíší šíšířřeneníí
bez souhlasu autora je zak
bez souhlasu autora je zakáázzáánono
16.4.2010
26
Podráždění tahových receptorů v Meissnerově plexu aktivuje inhibiční motoneurony v Auerbachově plexu, který tlumí aborálně kruhovou svalovinu. Tato relaxace umožňuje posun bolu pomocí myogenní kontrakce kruhové svaloviny ležící od bolu orálním směrem = místní sestupný inhibiční peristaltickýsměrem = místní, sestupný inhibiční peristaltickýreflex (mediátor inhibičních neuronů: NO, ATP a VIP) Xmístní, vzestupný dráždící peristaltický reflex – zesilujemyogenní kontrakci (mediátor excitačních neuronů: Ach (M receptory) asubstance P)
Motilita střeva je řízena autonomním vegetativním systémem:vegetativním systémem
SYMPATIKUS – tlumí střevní motilitu
PARASYMPATIKUS – posiluje střevní motilitumotilitu
TentoTento dokument
dokument slou
sloužžíí se so
uhlasem autora jako
se souhlasem autora jako
dodoplplňňkovýkový stu
dijnstu
dijníí materimateriáá
l l
ke studiu obor
ke studiu oborůů
VysokVysokéé šškoly ch
emicko
koly chemick
o--technologic
technologickkéé
v Praze.
v Praze.
Jeho pou
Jeho použžititíík jin
ým
k jiným úúčč
elelůům a dal
m a dalšíší šíšířřeneníí
bez souhlasu autora je zak
bez souhlasu autora je zakáázzáánono