H706018
H6520 2115a 37+38 ? 41
62H11
62H11
Bf 109E-3 3002
ed
ua
rd
Bf 109 intro
Žádný jiný stroj nìmecké Luftwaffe není výraznìji spojen s jejím vzestupem a pádem ve druhé svìtové válce, nìž stíhací Messerschmitt Bf 109. Letoun, který svou koncepcí výraznì pøedbìhl dobu ve které vznikal, se stal tahounem stíhacího letectva od prvních váleèných konfliktù nacistického Nìmecka, až do jeho hoøkého konce. Historie letounu se zaèíná v období let 1934-35, kdy Øíšské ministerstvo letectví formulovalo specifikace zakázky na vývoj jednomotorové jednoplošné stíhaèky. Projektu se zúèastnily firmyArado, Heinkel, Focke-Wulf a Bayerische Flugzeugwerke. V poslední jmenované pùsobil na postu technickéhoøeditele profesor Willy Messerschmitt, jehož popularita se nesla na vlnì úspìchu nedávno dokonèeného kurýrního Bf 108. Jeho cílem bylo vytvoøit letoun s co nejvìtším pomìrem výkonu k celkové hmotnosti, velikosti a aerodynamickým vlastnostem. V prùbìhu následujících mìsícù vzniklo nìkolik prototypù, které sloužily zejména ke zkouškám a dalšímu vývoji. Letoun byl pomìrnì malý, oproti stávajícím zvyklostem relativnì jemný, s revoluèními konstrukèními prvky, jako byla dolnokøídlá koncepce, použití zatahovacího podvozku, køídlo s velmi úzkým profilem, vysouvací sloty, pøistávací klapky, zbranì støílející osou vrtule, atd.Dokonce uzavíratelný pøekryt kabiny, nebo skoøepinová konstrukce, nebyly ètyøi roky pøed zaèátkem 2. svìtové války tak obvyklým jevem, jak by se z dnešního pohledu mohlo zdát. Bf 109 byl již z poèátku svého vývoje, i pøes problémy s pohonnou jednotkou, velmi nadìjným projektem. Problémy s pohonem vyøešila až zástavba motoru DB 601. Ten je spolu s pozdìjším DB 605 neodmyslitelnì spojen s úspìchy Bf 109. Dvouøadý dvanáctiválec v invertním Vpohánìl nìkolik desítek tisíc vyprodukovaných „stodevítek“ ve více než 25 verzích a variantách. K prvnímu bojovému nasazení tøí zkušebních kusù Bf 109 došlo za obèanské války ve Španìlsku, kam byly odeslány v prosinci 1936. Stroje z pøedseriové výroby mìly pøedevším ukázat schopnosti letounu v moderní letecké válce. Následnì se do bojového nasazení u 2./J.88 Legie Condor zaèaly dostávat i seriové stroje varianty Bf 109B-1. Snaze Nìmecka ukazovat svou leteckou sílu potenciálním protivníkùm napomáhala i sportovní klání. Triumf letounù Bf 109 na leteckém mítingu v Zurichu v létì 1937 byl doplnìn o nìkolik mìsícù pozdìji ustanovením rychlostního rekordu 610.95 km/h. Ve velmi krátkých èasových úsecích následovaly verze C, D a E. Pøesto však doplòování nových strojù k bojovým útvarùm nepokraèovalo tempem, který by si velení mohlo pøát. Ještì v srpnu roku 1938 tvoøila výzbroj letouny Bf 109 ménì než polovinu ze 643 stíhaèù první linie. Ovšem bìhem následujících mìsícù roku se tempo dodávek k bojovým útvarùm zrychlilo. V okamžik pøepadení Polska (kterého se však zúèastnilo jen o málo více než dvì sta Bf 109) tak Luftwaffe disponovala zajisté nejlepší stíhaèkou, jaká byla na kontinentální Evropì vyrobena. S technickou i množstevní pøevahou tak stíhací èást Luftwaffe absolvovala polskou kampaò, první obranu Fatherlandu, blitzkrieg proti západu i bitvu o Francii. S jednou nohou vykroèenou pøes Kanál La Manche zahájila Luftwaffe v letních mìsících roku 1940 útoky naAnglii. V tu dobu se mj. projevil jeden vážný nedostatek Bf 109 - nepøipravenost konstrukce stroje na nesení pøídavné nádrže, která by zvýšila dolet letounu pøi doprovodu bombardérù nad Anglii. Tato zdánlivá malièkost byla jedním z faktorù, které zapøíèinily porážku Luftwaffe v Bitvì o Británii. Zkušenosti z bojù v r. 1940 napomohly pøi vývoji verze F, která se zaèala k bojovým útvarùm dostávat bìhem pøedjaøí 1941. Elegance Bf 109 u „Friedricha“ dosáhla vrcholu. Po bojích nad Kanálem a severní Francií, spíše již defenzivního charakteru, se Bf 109F zapojily i do útoèných akcí a to zejména pøi operaci Barbarosa na východì, nebo v severní Africe. Do pozdìjších úkolù Jagdwaffe ve druhé fázi války na východì, i do obrany Øíše v letech 1943 - 1945, se zapojovaly pøedevším Bf 109 verzeGa v posledních mìsících války pak také verze K.Aèkoli na konci války bylo jasné, že koncepce letounu Bf 109 se po deseti letech služby dostala na hranici možností, po celou dobu své bojové èinnosti dokázaly jednotlivé varianty držet krok se svými stíhacími protivníky. Kromì svého prioritního urèení stíhacího letounu se Bf 109 objevily i v rolích stíhací-bombardovací, prùzkumná, noèní stíhací, palubní stíhaè, cvièná, nebo rammjäger.Nebe se pro Bf 109 nezavøelo ani po skonèení války. Nìkolik strojù sloužilo až do roku 1949 ve Švícarsku, mnohé létaly v balkánských zemích, v osvobozeném Èeskoslovensku, a to jak v pùvodní podobì s motory DB 605, tak v pøestavìné variantì s motory Jumo 211. Zejména tyto stroje pozdìji tvoøily základ letectva bránícího svobodu novì budovaného státu Izrael. Finsko zrušilo Bf 109 až v roce 1954 a Španìlso opustilo své HA-1109-1112, pøestavìné Bf 109, dokonce až v roce 1967. Legendární dolnoplošník profesora Messerschmitta tak pøežil i svou vlastní, uznání hodnou, historii.
Bf 109E-3Varianta E-3 byla sesterskou k E-1, a obì byly vyvinuty z prototypu Bf 109V15. „Emil“ byl první verzí, kde byl motor Jumo 210 nahrazeno motorem DB 601. Nejen, že se tak pozmìnila pøíï stroje, letoun také dostal novou tøílistou stavitelnou vrtuli. Standardní výzbroj E-3 sestávala z dvojice kulometù MG 17 nad motorem a dvou 20 mm kanonù MG/FF v køídlech (obì varianty E-1 a E-3 byly vyrábìny zároveò, rozdílnou byla pouze výzbroj). Verze „E“ bylo vyrobeno pøibližnì 6000. Nejèastìjšími protivníky „Emila“ byly D-520, Spitfire a Hurricane, které E-3 pøevyšovala ve stoupavosti, výzbroji, stabilitì a také díky systému pøímého vstøikování. Jeho nejvìtším nedostatkem však byl malý dosah, dovolující pouze nìkolikaminutový boj nad Anglií, než musel pilot otoèit zpìt k vlastnímu letišti. Brzy po bitvì o Británii byly E-3 a E-1 nahrazovány dokonalejšími variantami „E“ a pozdìji verzí „F“.
Velmi pùsobivou kamufláž nesl Bf 109E-3 „Bílá 15“, se kterým Uffz. Karl Wolf 30. srpna 1940 pøi pøistání havaroval. Standardní schéma RLM 02/71/65 s pøevažující modrou RLM 65 na bocích trupu. Spodní modrá, která zároveò pøecházela pøes nábìžné hrany køídel, byla pozdìji na bocích ztmavena skvrnami barev použitých na horních plochách. Navíc letoun dostal pùsobivou bílou barvu pøídì, smìrovky, koncù køídel a výškovek, což sloužilo v první øadì k rychlé identifikaci. Emblém na pøídi náležel I. Gruppe JG 52. Mìsíc po tvrdém pøistání s „Bílou 15“ byl Uffz. Wolf sestøelen nad Anglií a padl do zajetí. Jagdgeschwader 52 se stala nejúspìšnìjší stíhací jednotkou Luftwaffe pøedevším díky svému pùsobení na východní frontì. Ovšem svou slávu si zaèala získávat již v dobì bojù o Francii a pozdìji v Bitvì o Británii. Již na konci roku 1940 bylo jejím pilotùm uznáno 177 vítìzství. Ovšem i ztráty byly relativnì vysoké. Jen v období Bitvy o Británii padlo nebo bylo zajato 53 jejích pilotù. JG 52 byla zvláštní také tím, že její bojový letecký park tvoøily po celou válku výhradnì Bf 109.
Další zdroje: Classic Colours: Jagdwaffe / Attack in the West and Battle of Britain series by Eric Mombeek
KOMPLETNÍ KAMUFLÁŽNÍ SCHÉMA NALEZNETE NAwww.eduard.com/info/photos/3002
E Uffz. Karl Wolff, 3./JG 52, Pihen/Calais, Francie, srpen 1940
1:32 SCALE PLASTIC KITGERMAN WWII FIGHTER
UPOZORNĚNÍATTENTION ACHTUNG ATTENTION
INSTRUKTION SINNBILDENINSTR. SYMBOLY SYMBOLESINSTRUCTION SIGNS
DÍLYPARTS TEILE PIECES
BARVYCOLOURS FARBEN PEINTURE
PLASTIC PARTS
2
APPLY EXPRESS MASKAND PAINT
POUŽÍT EXPRESS MASKNABARVIT
OPTIONAL
FACULTATIFNACH BELIEBEN
VOLBABEND
PLIER SIL VOUS PLAITBITTE BIEGEN
OHNOUTOPEN HOLE
FAIRE UN TROUOFFNEN
VYVRTAT OTVORSYMETRICAL ASSEMBLY
MONTAGE SYMÉTRIQUESYMMETRISCHE AUFBAU
SYMETRICKÁ MONTÁŽREMOVE
RETIRERENTFERNEN
ODŘÍZNOUTNOTCH
L INCISIONDER EINSCHNITT
ZÁŘEZ
E> F> G>
eduardPE - PHOTO ETCHED DETAIL PARTS
A> B> D>
Mr.COLORAQUEOUS
GSi Creos (GUNZE)
C62H11 FLAT WHITE
C4H4 YELLOW
C33H12 FLAT BLACK
C41H47 RED BROWN
H64 DARK GREENC17 RLM 71
C18H65 BLACK GREEN RLM 70
GRAYC60H70 RLM 02
C137H77 TIRE BLACK
C116 BLACK GRAY RLM 66
Mr.COLORAQUEOUS
RUSTH344
ALUMINIUM
MC214
MC218
DARK IRON
Mr.METAL COLOR
C117 LIGHT BLUE RLM 76
MC213 STEEL
C113 YELLOW RLM 04
J>
3
F3PE9
F36
F14
C60H 70
RLM02 GRAY
C60H 70
RLM02 GRAY
F14
F13
PE25
F39
F1
C60H 70
RLM02 GRAY
C60H 70
RLM02 GRAY
C60H 70
RLM02 GRAY
F9
F17
F35PE40
PE34
C60H 70
RLM02 GRAY
C60H 70
RLM02 GRAY
MC213STEEL
PE33
F7
F11
PE32
E11
A12
PE33
C60H 70
RLM02 GRAY
C60H 70
RLM02 GRAY
C60H 70
RLM02 GRAY
MC214DARK IRON
MC214DARK IRON
D9
A1
C60H 70
RLM02 GRAY
C60H 70
RLM02 GRAY
MC214DARK IRON
C60H 70
RLM02 GRAY
A2
D4
F24
C60H 70
RLM02 GRAY
C60H 70
RLM02 GRAY
4
PE31
PE31
D23
F30
F16
F38
F37
PE21
PE12
PE18
PE20
PE10
PE26
E16
PE16PE12
PE23
PE19
PE21
F22F26
E19 F19
C60H 70
RLM02 GRAY
C60H 70
RLM02 GRAY
C60H 70
RLM02 GRAY
F33
PE35
F32
F12
MC213STEEL
C60H 70
RLM02 GRAY
C60H 70
RLM02 GRAY
C60H 70
RLM02 GRAY
C33H 12
FLAT BLACK
C33H 12
FLAT BLACK
F19
PE14
PE5
PE6
PE1PE17
PE4
PE7
PE8
E12
F25
D21
PE11
PE22
C60H 70
RLM02 GRAY
E19
C116RLM66 GRAY
C33H 12
FLAT BLACK
C60H 70
RLM02 GRAY
5
G34
G26
G18
G27
G32
G1G22MC214
DARK IRON
G13
G14
G25
C33H 12
FLAT BLACK
C33H 12
FLAT BLACK
MC218ALUMINIUM
G10
G2
MC218ALUMINIUM
C60H 70
RLM02 GRAYC60H 70
RLM02 GRAY
G9
G19
C60H 70
RLM02 GRAY
MC214DARK IRON
C137H 77
TYRE BLACK
G30
G29
G8
G33
G23
F4
G12 5 pcs.
G12 5 pcs.
G15
G15
G16
G24
G17
MC214DARK IRON
MC214DARK IRON
MC214DARK IRON
MC218ALUMINIUM
H344RUST
H344RUST
H344RUST
H344RUST
MC218ALUMINIUM
G3 - FIRSTG7 - NEXT
G3 - PRVNÍG7 - DRUHÝ
G7 G31
G3
G4G31
C60H 70
RLM02 GRAY
MC218ALUMINIUM
MC218ALUMINIUM
C60H 70
RLM02 GRAY
C137H 77
TYRE BLACK
TO BUILD THE MODEL WITH THE CLOSED ENGINE COWLING AND THE WEAPON COVER, YOU CAN’T INSTAL THE COMPLETEENGINE AND WEAPON ASSEMBLY. FOR MORE INFO PLEASE REFER
Ř Ý Ý Í, NELZE INSTALOVATVŠECHNY DETAILY MOTORU A KULOMETŮ. PRO VÍCE INFORMACÍ SE PODÍVEJTE NA
www.eduard.com/info/photos/3002POKUD CHCETE POSTAVIT MODEL SE ZAV EN MI KRYTY MOTORU A TRUPOV CH ZBRAN
www.eduard.com/info/photos/3002
6
D5
D8
D19
D18
D17
D11
D20
A2
A1
F2
E24
G16
E13
E10
PE39
F2
D23
C60H 70
RLM02 GRAY
D2
D3
F40
C137H 77
TYRE BLACK
C60H 70
RLM02 GRAY
C116RLM66 GRAY
C60H 70
RLM02 GRAY
ALTERNATIVE ASSEMBLY FORCLOSED ENGINE COWLING.
ALTERNATIVNÍ SESTAVA PROZAVŘENÝ KRYT MOTORU.
7
E5
B2
MC218ALUMINIUM
C137H 77
TYRE BLACK
E8
B1
C137H 77
TYRE BLACK
MC218ALUMINIUM
B3
PE27
PE27PE29
PE28
C60H 70
RLM02 GRAY
C60H 70
RLM02 GRAY
MC214DARK IRON
MC214DARK IRON
B3
E15
E20
B1
D12
D14
B2
MC218ALUMINIUM
MC218ALUMINIUM
F31MC214DARK IRON
MC214DARK IRON F31
G20
G21
C60H 70
RLM02 GRAY
C60H 70
RLM02 GRAY
8
PE30
F4
G28
G5
G6
MC214DARK IRONC60
H 70
RLM02 GRAY
C60H 70
RLM02 GRAY
G28
G5
G6
MC214DARK IRON
C60H 70
RLM02 GRAY
C60H 70
RLM02 GRAY
D22
D7
D6
D13
9
F6
D22
F34F6
D13
B3
F18
E6F5
C60H 70
RLM02 GRAY
MC218ALUMINIUM
C60H 70
RLM02 GRAY
E7
F10
F5
C60H 70
RLM02 GRAY
C60H 70
RLM02 GRAY
MC218ALUMINIUM
PE37
PE37
E3
E2
C60H 70
RLM02 GRAY
C60H 70
RLM02 GRAY
E18 A1, A2C60H 70
RLM02 GRAY
F20
F27
F8
C137H 77
TYRE BLACK
C116RLM66 GRAY
C116RLM66 GRAY
F8
F27F20
C137H 77
TYRE BLACK
C116RLM66 GRAY C116
RLM66 GRAY
C60H 70
RLM02 GRAY
E3D16
D15E2
C60H 70
RLM02 GRAY
E18
10
G19
PE38
A1
E14
E9
OPEN
CLOSED
OPEN
CLOSED A6
F29
MC214DARK IRON
G12 5 pcs.
G15
E26
H344RUST
H344RUST
G15
G12 5 pcs.
E21
H344RUST
H344RUST
ALTERNATIVE ASSEMBLY FOR CLOSED ENGINE COWLING.ALTERNATIVNÍ SESTAVA PRO ZAVŘENÝ KRYT MOTORU.
F21
PE3
PE2PE24
J2
C33H 12
FLAT BLACKC41H 47
RED BROWN
C116RLM66 GRAY
J2
E17
C33H 12
FLAT BLACKC41H 47
RED BROWN
C116RLM66 GRAY
C33H 12
FLAT BLACK
A4
A11
A5
F4
11
J3
J4PE36
PE36C33H 12
FLAT BLACK
E23D1
E22
C18H 65
RLM70 GRAY MC218ALUMINIUM
MC218ALUMINIUM
EE4 - MARKING ONLY
EPE15 - MARKING ONLY
E4
J3
C60H 70
RLM02 GRAY
PE15
PE13
PE15
C60H 70
RLM02 GRAY
C60H 70
RLM02 GRAY
F23
F23
J1
C60H 70
RLM02 GRAY
J1 J3 J4
C60H 70
RLM02 GRAY
PE42SM01
SUPER CHROM
PE41, PE43 -MARKING
E ONLY
OPEN
CLOSED
F28
J4
C41H 47
RED BROWN
J1
PE42
PE43
C60H 70
RLM02 GRAY
A iOblt. Josef Priller, Staffelkapitän 6./JG 51, Franc e, 1940podzim
„Žlutá 1“ W.Nr. 5057 velitele 6. Staffel JG 51 Josefa Prillera prošla během svého působení řadou barevných úprav. Podle některých zdrojů sestávala původní kamuflážze schematu RLM 70/71/65. Potvrdit s jistotou lze její pozdější podobu, kdy byla světle modrá ze spodních ploch rozšířena až na boky trupu a to vcelku vysoko. Poténásledovalo opětovné ztmavení trupu nepravidelnými skvrnami barev RLM 02 a 71. Navíc bylo schéma horní plochy křídla, původně tvořené lomenými čárami, rozbitoskvrnami a vlnovkami stejných barev jaké byly použity na trupu. To je stav z podzimu 1940, který zobrazuje náš profil. V tu dobu stroj také obdržel žlutou barvu přídě asměrového kormidla. Rozsah žluté na přídi je předmětem spekulací. Některé zdroje uvádějí podobu zobrazenou na titulním obrázku krabice tohoto modelu, podlejiných byla žlutá barva aplikována pouze na motorovém krytu a vrtulovém kuželu, jak ukazuje tento profil. Emblém II./JG 51 „Gott strafe England!“ (Gott punishEngland!) zobrazený na zadní části trupu je nastříkán bez obvyklého bílého pozadí, pouze s černým lemem okolo postavy havrana s deštníkem, imitujícíhoministerského předsedu Chamberlaina. Emblém karty srdcového esa – znak Staffel – se stal později společným rysem následujících prillerových letounů jako jehoosobní emblém. Ten zde ještě nenese známý nápis „Jutta“. Symboly prillerových vítězství na směrovce (sestávající ze svislých čárek s datumy) částečně zakrývajísvastiku. Pivovarský sládek Josef Priller v období 1939 – 45 dosáhl 101 vítězství v 1307 operačních letech. Zobrazený letoun po něm zdědil další známý pilotLuftwaffe, Hptm. Herbert Ihlefeld, který se s ním v roce 1941 zúčastnil balkánského tažení.
Další zdroje: Classic Colours: Jagdwaffe /Attack in the West and Battle of Britain series by Eric Mombeek
eduard
S7
S7
H6417
S7
S7
H6417
117
H706018
H65
S7
S7
H6417
30
33
30
62H11
H6417
32
11318H6528 2123 39+40 ? 42
113
31+34
27
H6417
H7060
2521 18H65
117
31+35
H6417 28
H706027 18
H65
39+40 ? 42
RLM 02 H7060RLM 76 117 RLM 70 H64
17RLM 71 18H65
YELLOW 113RLM 04
12
H6417
eduard
18H6516 109a 37+38 ? 41113 5
117
9b1037+38 ? 4118
H65H6417 16 5
S7
S7
H6417
S7
S7
H6417
S7
S7
H6417
117
18H65
S7
S7
H6417
3a+3b+3c
1a+1b
H6417
2a+2b
4a+4b+4cH641718
H65
113113
113
H6417
13
B 3./JG 51, Mannheim-Sandhofen, 1939-1940zima
Zobrazený letoun je příkladem rané varianty kamufláže a výsostného označení objevujících se koncem roku 1939, především v období „Sitzkriegu“ a obrany Německaproti prvním rozpačitým náletům RAF. Letoun je na horních plochách zbarven standardním schématem sestávajícím z barev RLM 70 a 71. Provozním opotřebením azašpiněním povrchu letounu působí celá kamufláž vrchních ploch velmi jednolitě. Spodní plochy jsou zbarveny světlou modrou RLM 65. Nejzvláštnějším prvkem jevelmi velká varianta výsostného označení na nosných plochách, která se v tomto období sporadicky objevuje. Také trupový kříž má neobvykle zeslabenou středníčernou plochu. Kresba umrlčí ruky (Totenhand) pod kabinou pilota je znakem 3./JG 51, zatímco emblém s kamzíkem (Kitzbüheler Gams), který I./JG 51 používala odsvého začátku, byl připomínkou příchodu rakouských pilotů do jednotky v roce 1938, v době, kdy nesla označení I./JG 233.
Další zdroje: Classic Colours: Jagdwaffe /Attack in the West and Battle of Britain series by Eric Mombeek
RLM 02 H7060RLM 76 117 RLM 70 H64
17RLM 71 18H65
YELLOW 113RLM 04
117
117
H706018
H65
117H706018
H65
eduard
S7
S7
H6417
13 1112 ? 14 ? 367
6 6
6
6
H706018
H65
37+38 ? 41
131112 ? 14 ? 36 8
37+38 ? 41 H7060 18
H65
117
H6417
C 1./JG 2, Bassenheim, Germany, 1940květen
Zobrazená Bílá 7 létala na jaře 1940 v 1. Staffel JG 2 pod velením veterána občanské války ve Španělsku Oblt. Otto Bertrama. Stroj nese standardní kamufláž té dobysestávající ze schématu RLM 02/71 na horních plochách. Doplňující RLM 65 spodních ploch je protažena na bocích s rozhraním vysoko na hřbetu trupu. Zvláštnostízobrazeného stroje je aplikace výsostného označení staršího typu na této novější kamufláži ve velmi brzkém období jejího používání. Svědčí o tom neobvykle menšítrupový kříž s velmi slabými okraji a především umístění svastiky na rozhraní pohyblivé části směrovky a jejího stabilizátoru. Emblém JG 2 Richthofen se nacházel zobou stran trupu stroje pod kabinou. Stejně tak byl na obou stranách aplikován znak Staffel – pes Bonzo na vodítku, který pro svou Staffel vytvořil Otto Bertram. Vzoremse mu stala postavička ze známého komixu „Bonzo the Dog“ britského výtvarníka George Studdy, jehož kresbičky se paradoxně objevovaly na letounech oboubojujících stran.
Další zdroje: Classic Colours: Jagdwaffe /Attack in the West and Battle of Britain series by Eric Mombeek
RLM 02 H7060RLM 76 117 RLM 70 H64
17RLM 71 18H65
14
eduard
S7
S7
H6417
S7
S7
H6417
117
H706018
H65
S7
S7
H6417
18
19
H6417
19
18
117H706018
H65 24 22 37+38 ? 41
62H11
29 26 17
242229
37+38 ? 41 H7060 18
H65
117
17
15
D Obstlt. Hans-Hugo Witt, Geschwaderkommodore JG 26, Dortmund, , 1940Německo květen
Pro dané období neobvyklou kamufláž nesl letoun, se kterým v dubnu 1940 létal velitel JG 26, Obstlt. Hans-Hugo Witt. Horní plochy sestávaly z kamuflážních políbarev RLM 02 a 71, spodní nesly standardní RLM 65. Taktické označen Geschwaderkommodora bylo doplněno zjednodušenou variantou „Schlageter“, emblému JG26. Kresba jezdce na koni byla emblémem Stab/JG 26 a nacházela se pouze z levé strany trupu. Jagdgeschwader 26 se v tomto období účastnila bojů proti Francii.Hans-Hugo Witt ji vedl až do 23. června 1940, kdy jako devětatřicetiletý odešel na různé štábní funkce ve velení Luftwaffe. Witt byl mimo jiné znám také jako jeden zpřeživších cestujících osádky havarované vzducholodi Hindenburg 6. května 1937.
í
Další zdroje: Classic Colours: Jagdwaffe /Attack in the West and Battle of Britain series by Eric Mombeek
RLM 02 H7060RLM 76 117 RLM 70 H64
17RLM 71 18H65
eduardRLM 02 H7060RLM 76 117 RLM 70 H64
17RLM 71 18H65
WHITE 62H11
202115b
37+38 ? 41 H7060 18
H65
117
H706018
H65 20 21
15a
37+38 ? 41
62H11
62H11
S7
S7
H6417
117
H706018
H65
S7
S7
H6417
18
19
H6417
62H11
62H11
62H11
19
62H11
62H11
18 62H11
62H11
OUTLINE
117
E iUffz. Karl Wolff, 3./JG 52, Pihen/Calais, Franc e, 1940srpen
Velmi působivou kamufláž nesl Bf 109E-3 „Bílá 15“, se kterým Uffz. Karl Wolf 30. srpna 1940 při přistání havaroval. Standardní schéma RLM 02/71/65 s převažujícímodrou RLM 65 na bocích trupu. Spodní modrá, která zároveň přecházela přes náběžné hrany křídel, byla později na bocích ztmavena skvrnami barev použitých nahorních plochách. Navíc letoun dostal působivou bílou barvu přídě, směrovky, konců křídel a výškovek, což sloužilo v první řadě k rychlé identifikaci. Emblém na přídináležel I. Gruppe JG 52. Měsíc po tvrdém přistání s „Bílou 15“ byl Uffz. Wolf sestřelen nadAnglií a padl do zajetí.Jagdgeschwader 52 se stala nejúspěšnější stíhací jednotkou Luftwaffe především díky svému působení na východní frontě. Ovšem svou slávu si začala získávat jižv době bojů o Francii a později v Bitvě o Británii. Již na konci roku 1940 bylo jejím pilotům uznáno 177 vítězství. Ovšem i ztráty byly relativně vysoké. Jen v období Bitvyo Británii padlo nebo bylo zajato 53 jejích pilotů. JG 52 byla zvláštní také tím, že její bojový letecký park tvořily po celou válku výhradně Bf 109.
Další zroje: Classic Colours: Jagdwaffe /Attack in the West and Battle of Britain series by Eric Mombeek
© EDUARD M.A. 2009 www.eduard.com Printed in Czech Republic16 eduard
Bf 109E-3 STENCIL DATA
S17S14
S31
S18
S19 S19
S18
S31
S6
S35
S36
S12
?S24 S32S22b
S20bS26
S15
S15
S44
S23
S28
87
Rotring
?
S42
S22a
S24
S26
S29
S30
S40
S44
S23
S27 S27 S27
S43
S39
S16
S16
S34
S37
S10
S11
S45
S20a
S32
?S38
S28