Řekni mi co jíš - já Ti povím kdo jsi…

Kvalita jídla nebo kvalita životaCo je změna?

Co změna znamená?

Co vše se okolo nás zrychlilo?

- Komunikace- Rozhodovaní- Činy- Život- a co my?

Za vším co vyprodukujeme zůstane odpad?

Člověk je nejsložitější stroj?Pokud používáme nekvalitní komponenty vše následující je

nekvalitní- co třeba naše dálnice

- co třeba naše jídlo

Lidé jako stroje?

Pokud používáme nekvalitní komponenty ve strojích tak se brzy opotřebí a začínají se rozbíjet a potřebují servis a nebo

větší péči.- co třeba špatná nekvalitní nafta

- co třeba naše jídlo

Větší nároky, výkony stejný stroj a jaká výdrž?

• Více poruchovosti • Více servisních prací• Více civilizačních chorob• Více onemocnění• Více léků• Více odpočinku• Více času na regeneraci - WELLNESS• Čeho získáme více?

Lidé jako stroje?

Kdo vydělává na našem zdraví?

Staráme se o něj dobře?Jaký servis?Kolik péče?

ANO je čas zamyslet se?

Co vlastně jíme? Jak se stravujeme?

Co naše tělo pohání a jak funguje náš stroj?

Co potřebujeme k životu?

VodaVoda, sumárním vzorcem (zároveň však racionálním) H2O, systematicky oxidan[2], je 

chemická sloučenina vodíku a kyslíku. Spolu se vzduchem, resp. zemskou atmosférou tvoří základní podmínky pro existenci života na Zemi. Za normální teploty a tlaku je to bezbarvá, čirá kapalina bez

zápachu, v silnější vrstvě namodralá. V přírodě se vyskytuje ve třech skupenstvích: v pevném – led a sníh, v kapalném – voda a v plynném – vodní pára.

Systematicky se nazývá „oxidan“. Častokrát se i v odborné literatuře označuje jako „dihydrogenmonooxid“ či „oxid vodný“,nebo dokonce jako „kyselina

hydroxylová“. Všechny tyto tři názvy jsou ale chybné: nejedná se ani o oxid,[pozn. 1] ani o kyselinu, ale o anorganický[3] jednojaderný hydrid[4] (proto končí na příponu „-an“[5]). Název oxidan byl užíván již dříve,

ale byl to název triviální, systematickým byl ustanoven až od názvosloví IUPAC 93.[6] Kromě toho se užívalo a užívá i triviální označení „voda“. Pojem voda se ale používá i jako označení pro směs, jejímž

hlavním základem je právě sloučenina oxidan. Někdy se oxidan označuje i termínem„destilovaná voda“, ale ani to není správné, protože destilovaná voda je jen jedním druhem oxidanu (oxidanu

získaného destilací).Podle počtu neutronů v atomu vodíku rozlišujeme lehkou vodu (oba vodíky jsou protia, strukturní vzorec je 1H2O), polotěžkou vodu (jeden vodík je protium a jeden deuterium, strukturní vzorec se dá zapsat jako HDO), těžkou vodu (oba vodíky jsou deuteria, strukturní vzorec je 2H2O, ale dá se také zapsat jako D2O;

voda vyrobená z těžkých atomů vodíku, v přírodě se nachází zcela běžně ve směsi s normální vodou v nízké koncentraci, těžká voda sloužila ke konstrukci prvních atomových reaktorů) a tritiovou vodu

 (zvána též supertěžká voda, oba vodíky jsou tritia, strukturní vzorec je 3H2O, ale dá se zapsat i jako T2O).

http://cs.wikipedia.org/wiki/Voda

VzduchVzduch je směs plynů tvořící plynný obal Země - atmosféru - sahající až do výše asi 100 km. Má vliv

na všechny chemické proměny jak v nerostné přírodě respektive v neživé přírodě, tak i v živých organismech. Prakticky všechny živé organismy (živá příroda) by bez kyslíku z ovzduší nemohly vůbec existovat. Má i své významné fyzikálně chemické vlastnosti, jedná se zejména o transport vody neboli koloběh vody v ovzduší. Kromě toho tepelná kapacita vzduchu udržuje na Zemi teplotu přijatelnou pro život, jinak by na noční straně naší planety byl mráz několika desítekstupňů, kdežto na denní straně by

bylo více než stostupňové horko. Je také důležitou průmyslovou surovinou. Mimo jiné vzduch (resp. kyslík v něm obsažený) také slouží k oxidaci paliva ve všech běžných spalovacích motorech, k oxidaci

paliva při výrobě elektrické energie v tepelných elektrárnách, dále při vytápění či ohřevu vody atd. Vzduch tedy slouží coby druhá (prakticky neviditelná) složka každého běžného fosilního paliva.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Vzduch

StravaLidská výživa je závislá na příjmu výživových látek z potravy. Výživové látky, které potřebuje lidský organismus k získání 

energie, růstu a obnově buněk,tkání a orgánů, a které přijímá v potravinách, musí obsahovat bílkoviny, sacharidy, tuky, vitamíny, minerály, vlákniny a vodu.[1] Energetická hodnotapotravin se obvykle vyjadřuje v kilokaloriích nebo joulech.

Již v roce 475 př. n. l. prohlásil řecký předsokratovský filozof Anaxagorás, že lidské tělo tráví stravu a dá se tedy předpokládat existence živin.[2] Kolem roku 400 př. n. l. řekl Hippokratés: „Ať potraviny léčí a léky vyživují“.[3] a v 16. století

to byl přírodovědec a umělec Leonardo da Vinci, který přirovnal metabolismus k hořící svíčce. V roce 1747 provedl James Lind, lékař námořnictva Britské říše, první vědecký léčebný experiment tím, že podával citronovou šťávu

námořníkovi, jenž trpěl kurdějemi. Přestože kurděje vyléčil, byl tento experiment 40 let ignorován a teprve v roce 1930, když objevili vědci vitamín C, se zjistilo, že jeho nedostatek byl příčinou kurdějí. Zakladatel kalorimetrie a termochemie, Antoine Lavoisier, zformuloval v roce 1744 zákon o zachování hmoty a definitivně vyvrátilteorii flogistonu a objasnil roli 

kyslíku při spalování a dýchání. V roce 1790 rozpoznal George Fordyce důležitost vápníku pro životaschopnost organismu, když experimentoval s výživou slepic. Začátkem 19. století byly rozpoznány základní stavební prvky všech organických sloučenin – uhlík, dusík, vodík a kyslík – jako primární komponenty potravin a v roce 1816 ukázal François Magendie na

experimentu se psy, že bílkoviny je nepostradatelnou výživovou složkou všech heterotrofních organismů. Význam nitrotělního prostředí a homeostáze prokázal v roce 1860 Claude Bernard, když objevil, že lidský organismus může ukládatglukózu v podobě tuku nebo glykogenu a v roce 1897 objevil Christiaan Eijkman, že vitamíny stimulují růst a jsou schopny léčit choroby. Začátkem 20. století vysvětlili Carl Von Voit a Max Rubner principy kalorické energie u různých živočichů na základě fyzikálních zákonů a v roce 1906 objevil Frederick Hopkins při experimentálních pokusech skrysami proteinogenní aminokyselinu tryptofan, která patří mezi esenciální aminokyseliny nezbytné pro přežití heterotrofních organismů.[4] V první

polovině 20. století bylo objeveno několik vitamínů a provitamínů nezbytných pro výživu člověka, především k prevenci nemocí, jako jsou kurděje, beri beri, pellagra a křivice.[5] V roce 1927 objevil Adolf Windaus způsob přeměnycholesterolu na 

vitamín D3[6] a v roce 1928 získal Nobelovu cenu za výzkum struktury sterolů a jejich vztahu k vitamínům.[7]

http://cs.wikipedia.org/wiki/Lidsk%C3%A1_v%C3%BD%C5%BEiva

Je ve vaší stravě vše co si myslíte?

VITAMINY vs MINERÁLY

KALORIE vs TUKY

Naše tělo potřebuje kromě vitamínů přijímat z potravy také minerální a stopové prvky, které si tělo nedokáže samo vytvořit. Minerály hrají významnou roli pro náš metabolismus, zvláště při regulaci a kontrole metabolických pochodů a

také aktivují funkce hormonů a enzymů, redukují cholesterol v těle, podporují látkovou výměnu v našem těle a pokud je jich ve stravě nedostatek, mohou se objevit zdravotní potíže. Minerály tvoří v těle asi 4 % naší váhy.

Mezi minerály a stopové prvky se řadí vápník, hořčík, fosfor, sodík, draslík, železo, síra, zinek, selen, křemík, chrom, jód, fluor, měď, mangan, kobalt, Bór a další.

Důležité je, v jakém poměru se tyto minerály v těle vyskytují, protože v některých případech může být jejich nadbytek pro tělo toxický (selen, hliník).

Vitamíny jsou nezbytnou součástí našeho těla. Existuje 13 základních typů vitamínů, získáváme je z potravy a každý z nich hraje důležitou úlohu v určitém odvětví, je proto třeba doplňovat všechny druhy vitamínů, aby náš organismus

mohl dobře fungovat a byl chráněný vůči různým onemocněním. Vitamín A například na zrak, vitamíny B-komplexu pro naše nervové funkce, vitamín C je především vynikajícím antioxidantem a posilovačem našeho imunitního

systému, vitamín D pro správný vývoj kostí a zubů, vitamín E pro celkovou imunitu a nervový systém, vitamín F je základní složkou pro tvorbu buněčných membrán a vitamín K ovlivňuje srážlivost krve.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Vzduch

Získáme vše potřebné ve stravě co jíme?

Všichni víme, že zdraví je ta nejvyšší hodnota, kterou máme.Společnost Agel skloubila zdraví s byznysem – nabízí vynikající produkty, které slouží k posílení zdraví a skvělé obchodní možnosti, které se zcela odlišují od všech současných.Toto jsou základní věci pro úspěch! Společnost AGEL spadá do kategorie Welness, což je oblast, která má roční obrat přesahující 80 miliard Eur a každým rokem se zvyšuje.Také jedinečný nový odměňovací systém způsobil, že do společnosti vstoupila řada největších světových obchodníků, kteří v ní vidí skvělou příležitost.

AGEL vstoupil aktivně i na český trh a nachází se v té nejlepší situaci. Český trh se zrovna otevřel a stačí se podívat, čeho všeho už Agel dosáhl na světové úrovni, aby bylo jasné, jaká příležitost se nám v tomto okamžiku nabízí.Kompenzační plán Agelu je jednoduchý, mimořádně motivující a výnosný. Lidé si tak mohou vytvořit nejen skvělý výdělek navíc, ale také vyznamný zdroj příjmů, kterých lze dosáhnout i prací na částečný úvazek.Pro ty, jež plně využijí tuto příležitost, se tak nabízí velmi zajímavé možnosti.

Máte štěstí, že jste ve správný čas na správném místě, tedy věc, která se stává velmi zřídka…

Všichni víme, že zdraví je ta největší hodnota, kterou máme!Všichni víme, že zdraví je ta největší hodnota, kterou máme!

Technologie Gelceuticals – Suspenzní gel přesně jak si přála matka přírodaPředstavte si, že by bylo možné dokonale smíchat hrst lesních plodů. Co myslíte, že by z té směsi vzniklo? Nebyla by to tableta. Ani šťáva. Vznikl by gel.

Vnímejte změnu, chcete se dozvědět více?

Vnímejte, ochutnejte změnu.…změna jste VY a Vaše rozhodnutí…