9/2013 ZA´Rˇ ´I · kojil se se sveˇte´lky, ktera´ kra´tce zasvı´tı´, ale nedovedou uka´zat cestu. ... a ta´hne na´s za smrt, je vı´ra soucˇasneˇ sveˇt-lem,

9/2013 ZARIBabı leto

Vcera letel vzduchem prvnı bıly vlas.

Zazvonil,

kdyz zvolna k zemi padal -

a slova,

hruba, nepokorna slova

v hrdle uvazla mi jako rybı kost.

Me leto,

ty uz take sedivıs?

Je tomu tak

a podzim prijde zıtra.

Zas cele stromy budou odletat,

zas ptat se budem,

kam a komu vstrıc.

A ticho, chude jako polnı mys,

tu a tam za zady nam pıskne.

Me leto,

ty uz take sedivıs?

Jan Skacelze sbırky Kolik prılezitostı ma ruze (1957)

1

ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE ZÁŘÍ 2013

Encyklika papeze Frantiska o vıre — Lumen fidei1. Svetlo vıry — tımto vyrazem oznacuje tra-dice cırkve velky dar, jejz prinesl Jezıs, kteryse v Janove evangeliu takto predstavuje: „Jajsem prisel na svet jako svetlo, aby zadny, kdouverı ve mne, nezustal v temnote“ (J 12,46).Take svaty Pavel se vyjadruje obdobne: „Buh,ktery rekl:

’At’ ze tmy zazarı svetlo!‘ zaza-

ril v nasem srdci“ (2 Kor 4,6). V pohan-skem svete hladovejıcım po svetle se ujalkult boha Slunce, Sol invictus, vzyvaneho priusvitu. Ackoli slunce vychazelo kazdy den,bylo zcela jasne, ze nedokaze svym svetlemprozarit celou lidskou existenci. Slunce totizneosvecuje celou realitu, jeho paprsek ne-muze proniknout do stınu smrti, kde se lid-ske oko pred jeho svitem zavıra. „Pro vıru veslunce — rıka svaty mucednık Justin — do-sud nikdo nebyl ochoten zemrıt“. Krest’ane,vedomi si velkolepeho horizontu, ktery jimotevrela vıra, nazyvali Krista pravym slun-cem, ktere „svymi paprsky dava zivot“. Jezıspravı Marte, ktera oplakava smrt sveho bratraLazara: „Rekl jsem ti prece, ze budes-li ve-rit, uvidıs slavu Bozı“ (Jan 11,40). Kdo verı,vidı; vidı ve svetle, ktere osvecuje celou cestu,protoze k nam prichazı od zmrtvychvstalehoKrista, jitrenky, ktera nezapada.

Iluzornı svetlo?2. A prece, mluvıme–li o svetle vıry, muzemezaslechnout namitku mnoha nasich soucas-nıku. V novoveku se myslelo, ze toto svetlosnad mohlo stacit antickym civilizacım, alenic uz neprinası nove dobe, cloveku, kterydozral, je hrdy na svuj rozum a touzı zkou-mat budoucnost novym zpusobem. Z tohotohlediska se vıra jevila jako nejake iluzornısvetlo, ktere cloveku branilo pestovat sme-lost vedenı. Mlady Nietzsche vybızel sestruElisabeth, aby riskovala a vydala se „no-

vymi cestami . . . , v nejistote autonomnıhojednanı “. A dodal: „V tomto bode se cestylidstva delı. Chces-li dosahnout pokoje duse astestı, ver si, ale chces-li byt ucednicı pravdy,tak hledej“. Vıra jakoby odporovala hledanı.Odtud Nietzsche zacne odvıjet svoji kritikukrest’anstvı, ktere melo udajne minimalizovatsmysl lidske existence a odnımat zivotu no-vost a dobrodruzstvı. Vıra potom byla jakousiiluzı svetla, ktera je pro nas svobodne lidi pre-kazkou na ceste k zıtrku.

3. Tımto procesem byla vıra pripoctena k tem-note. Melo se za to, ze ji lze uchovat, najıt proni nejaky prostor, kde by mohla koexistovatse svetlem rozumu. Tento prostor pro vıru seotevıral tam, kde rozum nedokazal osveco-vat, tam kde clovek nemohl dosahnout jistoty.Vıra byla tedy pojata jako skok do prazdna,ktery koname pri nedostatku svetla, podnıcenislepym sentimentem; anebo jako subjektivnısvetlo, jez je snad schopno zahrat u srdce a pri-vatne potesit, ale nemuze se predkladat dru-hym jako objektivnı a spolecne svetlo, kteresvıtı na cestu. Ponenahlu se vsak ukazalo, zesvetlo autonomnıho rozumu nedovede dosta-tecne osvecovat budoucnost. Ta nakonec zu-stava v temnote a ponechava cloveka ve stra-chu z neznama. Takto clovek rezignoval nahledanı velkeho svetla, velke pravdy a spo-kojil se se svetelky, ktera kratce zasvıtı, alenedovedou ukazat cestu. Kdyz chybı svetlo,vsechno je zmatene, nelze rozlisovat dobrood zla, cestu, ktera vede cıli, od te, ktera nasvodı dokola, aniz by ukazala smer.

Svetlo, ktere je treba objevit.4. Je tedy nezbytne znovu objevit povahusvetla, jez je vlastnı vıre, protoze, zhasne–litento jeho plamen, pak vsechna ostatnı svetla

2


ztratı svuj jas. Svetlo vıry ma totiz jedinec-nou povahu, nebot’ dokaze osvecovat celoulidskou existenci. A protoze je to svetlo takmocne, nemuze vychazet z nas samotnych,ale musı prichazet z puvodnejsıho zdroje.V posledku musı prichazet od Boha. Vıra serodı v setkanı s zivym Bohem, ktery nas volaa zjevuje nam svoji lasku, ktera nas predchazıa na nız muzeme pevne spocinout a stavet zi-vot. Pretvoreni touto laskou, obdrzıme noveoci, zakusıme, ze je v nı velky prıslib plnosti,a otevre se nam pohled do budoucnosti. Vıra,kterou dostavame od Boha jako nadprirozenydar, jevı se jako svetlo na cestu, svetlo, jezorientuje nasi cestu v case. Na jedne stranevystupuje z minulosti, je svetlem zaklada-jıcı pameti Jezısova zivota, kterym se zjevila

Jeho naprosto spolehliva laska schopna pre-moci smrt. Ponevadz Kristus vstal z mrtvycha tahne nas za smrt, je vıra soucasne svet-lem, ktere prichazı z budoucnosti a otevırapred nami velke horizonty, vede nas za naseizolovane „ja“ vstrıc sırce spolecenstvı. Cha-peme tedy, ze vıra neprebyva v temnote, jesvetlem v nasich temnotach. Dante v Bozskekomedii, pote co svoji vıru vyzna pred svatymPetrem, popisuje ji jako „jiskru zhavou, kterase v plamen salajıcı nıtı a hvezdou ve mnejiskrit neustava“. Prave o tomto svetle vırybych chtel mluvit, aby rostlo, osvecovalo prı-tomnost a stalo se nakonec hvezdou ukazujıcıhorizonty nası cesty v dobe, kdy ma clovektoto svetlo obzvlaste zapotrebı.

preklad Milan Glaser, Radio Vaticana

22. SedmipocetnıciPet jmen z nekolika set knezı a ucitelu, kterıpusobili na Morave. Pet jmen, s nimiz je spo-jeno zachovanı slovanske liturgie i P(p)ısma

az do dnesnıchdnu. Pet jmen —o jejich nositelıchnam nevypravı sa-hodlouhe zivo-topisy, mnohdyo nich mnoho ne-vıme, ale pozna-vame je po ovocijejich sluzbyBohu a bliznım.Spolu se solun-skymi bratry tvorıtzv. Sedmipocet-nıky, sedm soberovnych. A takjsou i zobrazovaniv ikonografii.

Sedmipocetnıci, ikona, 2001

Gorazd, Angelar, Sava, Kliment Ochrid-sky a Naum Ochridsky. Pet nejvernejsıch po-kracovatelu slovanske mise bylo exemplarneuvezneno, muceno a spolu s ostatnımi pakbyli vsichni vyhnani za hranice. Zapomenutoje pozehnanı papeze Hadriana II., zapomenuta vymycen ma byt slovansky jazyk z chramu.Anebo . . . ? V Makedonii se nachazı velkemnozstvı klasteru, nektere z nich jsou davnoopustene, v nekterych prebyvajı jen velmimala spolecenstvı. Temer vsechny vsak majıpozoruhodnou historii odkazujıcı k IX. sto-letı, k dobe slovanskych misiı.

GorazdV roce Metodejovy smrti (885) na Morave zila byl jım oznacen za nastupce, jak cteme v Zi-vote sv. Metodeje (kap. XVII). Byl tedy bis-kupem? Viching by asi zde tvrdil, ze byl pro-tipravne ustanoven Metodejem. Proto si hozve papez Stepan V., jak jsme citovali z jehodopisu, do Rıma.

Ale slovanske a recke prameny nikde neu-vadejı, ze by Metodej jmenoval Gorazda bis-

3


kupem. Bylo by to v rozporu se starobylymcırkevnım kanonem, ktery vclenil sam met-ropolita do Nomokanonu. Je vsak pravda, zevychodnı ikonografie jej zobrazuje jako ar-cibiskupa v bohosluzebnem rouchu nejvyssıhodnosti. Dostavil se nakonec do Rıma a bylpotvrzen jako arcibiskup? Spravna odpoved’je: nevıme.

Sv. Gorazd, ikona, 20. stol.

Pochazel z Mo-ravy nebo Slo-venska (to nelzejednoznacne ur-cit, argumenty na-jdeme pro obevarianty) a mu-sel patrit k vy-znamnemu rodu.O jeho zivotnıpouti po roce 885mame velmi malozprav. Severnıstopa mırı do kra-

kovske oblasti, alespon soude podle zapisuv jednom z kalendaru ze 14. stol., kde se Go-razdovo jmeno objevuje. Pravdepodobnejsıjiznı stopa mırı do Bulharska k caru Borisovi,kde se cesty „vyhnancu“ opet spojujı.

Pusobil mozna v oblasti Ochridskeho je-zera nebo v albanske Glavenici. Mıstem jehoposlednıho odpocinku by mohl byt Berat(albansky Belehrad). V tamnım katedralnımchrame Zesnutı Presvate Bohorodice je v iko-nostase ikona Sedmipocetnıku (19. stol.), kdeje pet stojıcıch postav a dve lezıcı — Gorazda Angelar. U ikony je napis, ze tito dva spo-cıvajı ve zdech pevnosti.

Angelar a SavaNektere zmınky ukazujı, ze Angelar umırasnad na ceste do vyhnanstvı v albanske Gla-venici (sem nekterı umist’ujı i mısto umrtıGorazda, telesne ostatky byly pozdeji prene-seny). Je to minimalnı informace, ale o Savovinevıme ani tolik. Zbyvajı tedy dva.

Kliment OchridskyPochazı z Makedonie a vzdelanı zıskal v by-zantskych skolach. Se solunskymi bratry pro-zil celych dvacet tri let velkomoravske mise.Po smrti sv. Cyrila sepsal zrejme za Meto-dejovy spoluprace jeho zivotopis. O nem sa-motnem svedcı dve recky psane hagiografie,ta od arcibiskupa Theofylakta Ochridskeho(pocatek 12. stol.) ma slovanskou predlohu.

Nynı ma za zady Dunaj, Moravu a predsebou Bulharskou rısi. Spolu s dalsımi se do-stava k caru Borisovi. Ten uz prijal krest, alema podobny zamer, jako kdysi Rostislav —rozsırit krest’anstvı na vetsı uzemı a tak semu vzdelanı misionari se znalostı jazyka hodıa posıla je do malo christianizovane zapadnıcasti k Ochridskemu jezeru, jehoz 348 km2 serozprostıra na dnesnıch hranicıch mezi Make-doniı a Albaniı. Kliment je tedy vlastne poslando vyhnanstvı domu.

Podle pranı cara ma vzdelavat, vyucovat,slouzit slovem i bohosluzbou. A svemu po-slanı dostal stoprocentne: zakladal zakladnıi vysoke skoly, vcetne skol pro bohoslovce.Podle zivotopisce za sveho pusobenı vycho-val na 3 500 knezı.

Mısto ulozenı ostatku sv. Klimenta Ochridskeho,chram sv. Klimenta a Pantelejmona, Ochrid

V triasedesati le-tech nastava proKlimenta zmena,protoze Borisuvsyn car Simeonho jmenuje ve-lickym biskupempro uzemı severnıcasti od jezera.A tuto sluzbu za-stava az do svesmrti.

Jako ucitel i jako biskup pokracuje v literarnıcinnosti, kterou zapocal jeste se solunskymibratry na Velke Morave. Psal kazanı (docho-

4


valo se jich 30), liturgicke texty, zivotopisysvatych Otcu.

Ve meste Ochridu zbudoval monastyrs chramem, ktery byl zasvecen sv. Pantelej-monovi, lekari a mucednıku konce III. stoletı.Kdyz cıtil, ze se blızı jeho hodina smrti, vy-kopal si v monastyru vlastnorucne hrob a veveku 86 let 27. 7. 916 (podle julianskeho ka-lendare) zesnul.

Z obav pred znesvecenım byly jeho ostatkypozdeji premısteny. Z chramu pak Turci ude-lali mesitu. Pred nekolika lety byl pak zrekon-struovan puvodnı chram, zasveceny svatemuKlimentu a svatemu Pantelejmonovi. Ostatkysvateho Klimenta sem byly opet premısteny10. 8. 2002.

Kliment — ucitel i biskup bulharske cırkveje povazovan za jednoho ze zakladatelu staro-slovenskeho pısemnictvı, je oznacovan jakoprvnı velky ucitel pri knızecım dvore.

Naum OchridskyDo Metodejovy smrti v roce 885 ma Naumuvzivot podobnou strukturu jako zivot sv. Kli-menta. Na Moravu spolecne s bratry prichazıjako zraly, vzdelany muz. Ucastnı se prvnıcesty bratrı do Rıma, kde prijme knezske sve-cenı.

Spolecne s Klimentem se take dostava doBulharska a v roce 893 prebıra jeho ucitelskyurad. Sedm let pak vede prvnı SlovanskouUniverzitu na Balkane — proslulou Ochrid-skou literarnı skolu. Odtud se sırı slovanskypreklad Pısma i bohosluzba.

Madona s Jezısem, freskaMonastyr sv. Nauma, Ochrid

Na jiznım brehu Ochridskeho jezera pak vy-roste monastyr s chramem sv. Archandelu,kam se Naum uchylı v roce 900, aby zde stra-vil poslednıch deset let sveho zivota. Kratcepred smrtı prijal mnisstvı a 23. 12. 910 ode-sel k Panu. Je pochovan v bocnı kapli chramua uctıvan jako divotvurce. Kdo ma uprımnesrdce, uslysı pry tlukot srdce presvateho.

Albanie, Bulharsko, Makedonie, Recko aSrbsko jsou zeme, ktere povazujı svate Sed-mipocetnıky za sve. Jedni narodnostı, jını ro-distem, mıstem pusobenı nebo obsahem jejichcelozivotnıho dıla. Kazdy zije svym kouskempravdy. A my muzeme sledovat zivou tradici,tahnoucı se pres staletı, muzeme sledovat,jaky kvet vykvetl ze semene velkomoravskemise. Jako by Buh opet ze zla vyhnanstvı ne-chal vzrust dobru hlasanı, liturgie . . .

Petr Mecl

Diakonii CCE — stredisko Zapadnı Cechy„Slovo Diakonie vychazı z rectiny a znamenapomahat, slouzit. Charita a Diakonie jsouvlastne synonyma, jen puvod slov, kdy jednoje z latiny a druhe z rectiny, nas delı. Po-skytovanı sluzeb chapeme jako prakticky pro-jev nası krest’anske vıry, nadeje a lasky. Je

to nase skromna snaha s Bozı pomocı nabı-zet pomocnou ruku lidem trpıcım nejruznejsınouzı. Ale to mame v Diakonii i v Charitetake stejne,“ zduraznuje hned v uvodu nasehopovıdanı Petr Neumann sesterskou sounale-zitost Diakonie Ceskobratrske cırkve evan-

5


gelicke a Charity CR, jejımz zrizovatelemje Cırkev rımskokatolicka. Petr Neumann jereditelem strediska Zapadnı Cechy DiakonieCCE, coz je vlastne obdoba Dieceznı charityPlzen. Z jeho slov je zrejme, ze dobre vztahymezi temito obema pomahajıcımi oraganiza-cemi vnıma jako velmi dulezite.

„Nez zacnu mluvit o Diakonii, chtel bychsrdecne pozdravit kolegyne a kolegy z Cha-rity. Velice si vazım mnohe vynikajıcı prace,kterou jsem smel vnımat v ramci superviznıpodpory v nekolika charitnıch zarızenıch. Va-zım si tez vıce nez kolegialnıho vztahu s Ji-rım Lodrem, reditelem Dieceznı charity Pl-zen. Mel jsem vzdy velkou radost z toho, zejsme nasli spolecnou rec, kdyz okolo vıtezilysiroke lokty. Vazım si jedinecneho vztahu Di-akonie — Charita, ktery nenı o dravosti kdoz koho, ale o respektu, uznanı, spolupraci,doplnovanı se a take o bratrske ci sesterskesounalezitosti.

Pokud bych smel byt velmi osobnı, pak nynıaktualne prijmete uprımnou soustrast k od-chodu Petra Sykory, dlouholeteho pracovnıkaDCHP, na vecnost. Petrova prıtomnost nambude velmi chybet. Ostatne i on je symbolemnası spoluprace. Podılel se svou pracı kuprı-kladu na projektu Amorela. A moje chot’, pu-vodem z Plzne, ho zna jeste z dob krest’anskemladeze. Byl i nasım rodinnym prıtelem. Ve-rım, ze u Pana nasel otevrenou naruc.“

Poslanı Diakonie CCE je zrejme, alenicmene jen tusım, ze rozsah jejıch sluzebje obrovsky. Malo se toho obecne take vıo jejı historii.

Diakonie CCE je druhy nejvetsı poskyto-vatel socialnıch sluzeb v CR. Zrizovatelemje, jak vyplyva z nazvu, Ceskobratrska cır-kev evangelicka. Jsme cleny Eurodiakonie avyuzıvame partnerskou sıt’ po celem svete,kuprıkladu v ramci Lutherske svetove asoci-ace. Uz vyznam slova Diakonie hovorı o po-slanı, nicmene pomoc a sluzba se nedeje je-

nom prostrednictvım socialnıch sluzeb. Dia-konie je take poskytovatelem zdravotnickychsluzeb, vzdelavacıch aktivit pro sirokou ve-rejnost, zrizovatelem zakladnıch skol special-nıch a stojı za projekty socialnıho podnikanı.

Diakonie CCE obnovila svou cinnost1. 6. 1989. Navazala na cinnost Ceske Dia-konie (celym nazvem: Ceska Diakonie, spo-lek evanjelicky pro osetrovanı nemocnych achudych), ktera vznikla v roce 1903 a puso-bila az do roku 1952. A pro zajımavost, vıte,ze tzv. diakoni a diakonky byly v te dobeevangelickou obdobou katolickych radovychsester a bratrı? V poslednıch letech se nao-pak o ne staraly nase domovy pro seniory amnozı se dozıvali pozehnanych let, jako napr.Frantiska Kynclova 104 let.

Diakonie CCE je organizacı holdingovehotypu. Sama Diakonie CCE je materskou or-ganizacı a pro svou cinnost zaklada strediskas vlastnı pravnı subjektivitou. Sluzby posky-tujeme ve vıce nez 110ti zarızenıch a tentopocet stale stoupa. Aktualne ma DiakonieCCE zaregistrovano 126 socialnıch sluzeb.V Diakonii CCE pracuje priblizne 1500 za-mestnancu a 1000 dobrovolnıku. Nekdy nasv legraci srovnavam se Student Agency. Majıstejny pocet pracovnıku, ale nas rozpocet jeskutecne neziskovy, jedna tretina toho jejich— tedy cca 500 mil. rocne.

V ramci Diakonie CCE vznikla pred vıcenez dvema lety Diakonie Zapad. Jak a prock tomu doslo?

V zapadoceskem regionu od roku 1992 pu-sobilo stredisko Radost v Merklıne. Postupnese pridala dalsı dve strediska v Rokycanecha Plzni. Sve aktivity rozsirovala v prubehucasu do te mıry, az se zacala svou pusob-nostı prolınat a doplnovat. Asi pred peti rokynas napadlo, ze bychom sve usilı mohli spojita posvetit krajskou pusobnost v poskytovanısluzeb. A take byt vıce srozumitelnejsı verej-nosti. Vzdyt’„co je to za rokycanske stredisko,

6


kdyz poskytuje sluzby v Domazlicıch.“ Dia-konie Zapad oficialne vznikla k 1. 1. 2012.Fuze byla realizovana odspodu a vyslapalijsme v Diakonii CCE prvnı cesticku spojo-vanı, ktere bude pokracovat i v jinych kou-tech republiky. Dalo by se rıci, ze jsme inspi-rativnı.

Par cısel o Diakonii Zapad: Zamestnavapres 100 pracovnıku, hospodarı s cca 45 mil.Kc rocne, pomaha ve 30 zarızenıch, nabızı13 druhu socialnıch sluzeb. Je zrizovatelemdcerine spolecnosti Moznosti tu jsou, o.p.s.,kde pracuje dalsıch cca 140 pracovnıku.

Ma Diakonie Zapad nejakou svoji vlastnıspecializaci?

Zajımame se o tri zakladnı oblasti pomoci.Predne podporujeme vytvarenı novych pra-covnıch mıst, zamestnavame lidi se zdravot-nım znevyhodnenım a pripravujeme je na ote-vreny trh prace. K tomuto ucelu jsme pravezrıdili nasi dcerinou spolecnost. Nenapadnese tak s nası cinnostı muzete setkat v Caferestaurantu Kacaba proti Komornımu diva-dlu v Plzni, se secondhandy SecondHelp naAmericke v Plzni, v Klatovech a Rokyca-nech ci v Horazd’ovicıch v kavarne a cajovneCajokraj. Dale nabızıme jedinecne sluzby li-dem s tezkou poruchou autistickeho spektraa s mentalnım znevyhodnenım. Tem zajist’u-jeme dennı, pobytove i odlehcovacı sluzbyna mnoha mıstech v kraji. Prıkladem budizDomov Radost v Merklıne, Stacionar Clo-vıcek v Plzni nebo Muj 1+0 v Presticıch.A za tretı, i kdyz ne nakonec, vynikamekomplexnı pecı o ohrozene deti a jejich ro-diny. Zde je rozsah sluzeb skutecne velice si-roky a pusobnost jakbysmet. Mluvıme o pri-marne preventivnıch aktivitach, ktere nejsoujako obvykle zamereny na prevenci uzıvanıdrog, ale na vsechny oblasti, kde by se dıtemohlo potkat s krizı. Pro tento ucel pro-vozujeme portal www.helpyou.cz. Mlu-vım o nızkoprahovych Klubech pro deti a

mladez, o terennıch i ambulantnıch sluz-bach podpory rodin a nahradnı rodinne pece,o krizovem centru, o poradne pro obcanycelkem v sedmi mestech Plzenskeho kraje.Jsme take akreditovanou vzdelavacı institucıv oblasti sexuality lidı s mentalnım postize-nım (http://www.amorela.cz) a jsmeakreditovanou dobrovolnickou agenturou.

Jaky je vztah Diakonie a Ceskobratrskecırkve evangelicke, uloha krest’anske vıryv jejı cinnosti?

Krome poslanı jsou tu jeste hodnoty Dia-konie Zapad, ktere vychazejı z krest’anskychtradic. Zejmena jedinecnost cloveka, laska-vost a solidarita. Pomahame i tem, kterymostatnı odmıtajı pomahat. Pomahame bezohledu na vyznanı, socialnı status, politickepresvedcenı. Reagujeme na vyzvy a reali-zujeme ukoly, ktere nemusı byt spolecenskyatraktivnı, presto lidem potrebne.

A vzhledem k tomu, ze nase zarızenı jsouroztrousena po celem kraji, navazujeme spo-lupraci s mıstnımi sbory Ceskobratrske cırkveevangelicke. Poskytovanı sluzeb totiz cha-peme jako soucast vyznanı, jako praktickyprojev spolecenske odpovednosti sboru a jakoprojev osobnı odpovednosti jejich clenu zakvalitu zivota ve svem okolı. Ostatne, protosi zrıdila Ceskobratrska cırkev evangelickasvou Diakonii.

Kdo jsou lide v Diakonii — klienti a pra-covnıci?

K naplnovanı poslanı Diakonie jsou zvanii lide bez vyznanı. Chceme vnımat Diako-nii jako myslenku, ktera spojuje mnoho svetuv jeden. Profesionalnı a laicky, verıcıch i bezvyznanı, socialnıch sluzeb i byznysu. A nateto bazi myslenky budujeme Diakonii Za-pad, kde by pracovnıci meli vnımat svou rolinejen jako vykon zamestnanı, ale jako sou-cast spolecenstvı lidı, ktere spojuje poslanıpomoci lidem.

7


Jak jste se vy sam k praci v Diakonii CCEdostal a jak se cıtıte v roli reditele strediskaZapadnı Cechy?

V Diakonii CCE pracuji od roku 1994. V tedobe jsem bilancoval zivotnı hodnoty a sluzbav diakonii pro me byla odpovedı. Spoluzakla-dal jsem stredisko v Jaromeri. A socialnı pracijsem zacal skutecne od pıky, jako komunitnıterennı pracovnık. Na Plzensko jsem odcha-zel z pozice reditele strediska v roce 2000.Prizenil jsem se sem. Startoval jsem vznikrokycanskeho strediska. Zprvu jako koordi-nator klubu pro deti a mladez bez naroku namzdu, zil jsem jen z podpory v nezamestna-nosti. Kdyz rokycanske stredisko ukoncovalov roce 2012 svou existenci, rozpocet socialnepreventivnıch sluzeb byl cca 10 mil. Kc za roka pracovalo nas v Rokycanech pres dvacet.

Ale i tak bylo reditelovanı Diakonie Za-pad velkou vyzvou. Skok to pro me byl ob-rovsky. Skok do neznama. Nikdo v DiakoniiCCE nemel s tak velkym strediskem zkuse-nost. Ale povedlo se. Nevım, jestli si vubecnekdo uvedomuje, o jak obrovskou zmenuse jednalo. Poslednıho prosince roku 2011se rozpadly tri byvale organizacnı strukturya „velkym treskem“ k 1. 1. 2012 zacala fun-govat zcela nova a odlisna. Vsechno se na-stavovalo od pocatku, veskere procesy, pra-covnı pozice, tvar organizace. Nebylo by toasi tak snadne nebyt kolegu ze spravnı rady,na ktere je maximalnı spoleh. Mluvım o Ro-

manovi Hajsmanovi, Bare Mikulove, PavluSeflovi a Lucii Petrıckove. Ostatne, DiakonieZapad nenı „one man show“. Myslım, ze jsmese sesli jako moc fajn parta. Mluvım ale takeo vsech pracovnıcıch dale ve stredisku, kterıu nas odvadejı obrovsky kus prace, a velicesi jich vazım. Odvadejı vıc, nez musı. Kromeprofesionality do toho jdou i srdcem.

Radosti a strasti pomahajıcıch profesı, tedyi Diakonie CCE, v soucasnem kontextu so-cialnı politiky naseho statu? Nebo spıs jenstrasti?

O strastech by se daly psat romany. Vzdyt’co jineho je kazdorocnı balancovanı na hranejistoty „dajı nam letos nebo nedajı “ — ba-vıme se o dotacıch jiz od obnoveneho vznikuDiakonie CCE. A dajı nam v breznu, v cer-venci nebo az par tydnu pred koncem roku?Spatne se v takovem prostredı cokoliv pla-nuje. Na druhou stranu jsem si po takovychletech v sobe samem na nejistotu vypestovalurcitou rezistenci nebo smırenı. Je tu a co s nıudelam?! Nekdo tomu rıka, ze vklada duverudo Bozıch rukou, ktery vı, co potrebujeme.Nekdo v tom vidı prıpravu na rychlejsı adap-tabilitu ve zmenenych podmınkach. Obojı jejedno velke dobrodruzstvı a zaroven odpo-vednost.

Jak vidıte plany a vyhlıdky Diakonie CCEdo budoucna? Jednoznacne pracovat na ak-tivizaci rodin a komunit jako zakladnı jed-notky svepomoci v ruznych socialnıch situa-cıch. Uschopnovat se ve vetsı nezavislosti nastatu, na jehoz „socialnı jistoty“ jsme si zaposlednı desetiletı zvykli mozna az prılis.

V me pracovnı historii jsem zmınil pu-sobnost jako komunitnıho pracovnıka. Do-mnıvam se, ze komunitnı prace je neoprav-nene opomıjena metoda socialnı prace. V bu-doucnu bude jejı role nezastupitelna a stanese velkou vyzvou. Naznaky lze spatrovat jiznynı. Nerıkam, ze komunitnı projekty zcelanahradı profesionalnı sluzbu, ale jejich vy-

8


znam posılı. Tento stat s rostoucım poctemekonomicky neaktivnıch lidı nebude mıt do-statek prostredku, aby udrzel takovy roz-sah profesionalnıch socialnıch sluzeb, jaky jednes. Mnohem vıce se budeme muset roz-pomenout na sousedske vztahy a na to, zenemuzeme svuj zivot omezovat pouze na dejza nasimi dvermi. Budeme si muset vıce vsı-mat potreb lidı v nasem okolı (tak jako siokolı zacne vsımat nas) a nesmıme byt spo-lecensky lhostejnı. Budeme muset byt vıceaktivnı a starat se o kvalitu zivota sousedstvı

a komunity. A take mnohem intenzivneji pla-novat do budoucna, kuprıkladu jak si zajistitpeci v dobe, kdy ji jiz budeme potrebovat.Myslet na zazemı, ktere si budujeme po celyzivot. Nicmene bych tento proces vubec ne-videl jako hrozbu. Naopak. Obnova sirsıchmezilidskych vazeb je povzbuzujıcı a ulevna.A historicky vzato do nası krest’anskymi hod-notami smrncnute Evropy patrı. My jako pro-fıci bychom meli byt schopni podpory lidemv prıprave, v aktivizaci, v zajist’ovanı zazemı.

za rozhovor dekuje Alena Ourednıkova

Kostely a kaple sv. Jana Nepomuckeho ve vikariatu PlzenPo prelomu 19. a 20. stoletı se ve stale lidna-tejsı Plzni zacal pocit’ovat nedostatek kostelua reholnıch spolecenstvı. Plzensky arcidekanAugustin Strızek zacal tuto potrebu resit apozval do Plzne nektere cırkevnı rady, abyse ujali duchovnıch aktivit ve meste. Jednemibyli i redemptoriste, kterı v roce 1907 zakou-pili pozemek pro stavbu klastera s tzv. Van-kovu vilou. V te zrıdili prvnı kapli a stavbukostela zahajili hned prıstı rok. Projekt i rea-lizaci zajistila znama firma Muller a Kapsa,bohuzel nezname autora architektury stavby,kde se nabızı jmeno plzenskeho architekta Jo-sefa Farkace. Zaklady se zacaly kopat 27. 6.1908, ale jiz v listopadu musela byt stavbaprerusena pro nedostatek penez. Po dvouleteprestavce a uprave ci spıse zjednodusenı pro-jektu, byl kostel dostaven za 1,5 roku. Slav-nostnı vysvecenı prazskym arcibiskupem kar-dinalem Lvem Skrbenskym z Hrıste probehlo22. 10. 1911. Od roku 2007 je farnım koste-lem farnosti Plzen — Bory.

Vlastnı klaster se zacal stavet az v roce1935 a byl dokoncen o rok pozdeji. Projektvypracovali architekti Frantisek Stalmach aJan Svoboda z Prahy, realizaci provedla opetfirma Muller a Kapsa. Rozdıl temer ctvrtsto-

letı od vystavby kostela zpusobil, ze klasterje svym modernım vzhledem zcela odlisnyod novoromanske stavby kostela. Malokdosi uvedomuje, ze tyto stavby patrı k sobe.Zcela jiste je to zpusobeno i tım, ze klasterbyl zrusen v roce 1950 a jeho budova byla re-demptoristum odejmuta a predana SNB, dnesji nadale vyuzıva Policie CR.

9


Kostel sv. Jana Nepomuckeho byl po-staven jako novoromanska trojlodnı basilikas prıcnou lodı a dvema vezemi v prucelıo vysce 63 m. Na stavbe se projevilo, ze jejımzhotovitelem byla firma Muller a Kapsa, kterastavela progresivnı konstrukce hal ve Sko-dovce a zde byly klenby konstruovany jakozelezobetonove skorepiny.

Zatımco exterier je novoromansky, vevybavenı kostela se objevila secese. Ves-kera plasticka vyzdoba je dılem talentova-neho plzenskeho sochare Vojtecha Sıpa, na-vrhy ostatnıho vybavenı pak dodal profesorJan Kastner, autor tzv. Ceskeho oltare veSternberske kapli v katedrale. Hlavnı oltar jezasvecen sv. Janu Nepomuckemu, ctyri bocnı(odprava) sv. Alfonsovi, Panne Marii Po-mocne, sv. Josefovi a Srdci Pane. Vyznamnousoucastı jsou varhany, zhotovene v roce 1915firmou bratrı Pastiku z Cestına u Kutne Hory,ktere byly mezi roky 1997 az 2005 obnoveny.Plzenskou verejnostı je oblıben i betlem, zho-toveny mezi roky 1943 az 1947. Figurky, zob-razujıcı i konkretnı osobnosti plzenskeho zi-vota, vyrezal Frantisek Bartos z Kutne Hory.

Na mıste je vzpomınka na velkou kapli,ci spıse kostelık sv. Jana Nepomuckehov Doubravce. Tato kaple byla postavena sou-casne s kostelem redemptoristu v roce 1909,presneji, v dobe prerusenı jeho stavby. Du-vodem pro novostavbu bylo zrejme to, abyDoubravectı nemuseli slapat do kostela sv.Jirı, vzdaleneho asi jeden kilometr. Jednalose o jednoduchou novoromanskou stavbu sesedlovou strechou a zvonickou, ktera byla nakonci 2. svetove valky poskozena bombardo-vanım a nasledne zborena.

Jan Soukup

„Jako Otec poslal mne, tak i ja posılam vas . . . “ (Jan 20,18)Milı pratele,

prinasıme vam po prazdninach cerstve misijnınovinky:

• 5. celostatnı Misijnı kongresdetı — sobota 5. rıjna, CeskeBudejovice

Po uspesnem Misijnım kongresu pred 3 letyv Plzni vas zveme na 5. Misijnı kongresdetı do Ceskych Budejovic. Jeho tema je ra-dost a nadeje pro kazdeho a v bohatem pro-gramu nebude chybet tradicnı Misijnı jar-mark a Misijnı kolac, souteze, putovanı pokontinentech, mse svata a divadelnı pred-

stavenı: Teatr Vıti Marcıka. Misijnı klubka,skoly, ministranti, skauti, rodiny a ostatnıjsou srdecne zvani! Podrobnosti naleznete na:www.missio.cz.

• Podporte misie pridanımbanneru na svuj web

Papezska misijnı dıla se obracejı na farnosti,spravce cırkevnıch webovych stranek a dalsıspratelene organizace s vyzvou k podpore pa-pezskych misiı skrze internet. Jednoduchymzpusobem muzete vlozit na svuj web ban-ner missio.cz, odkazujıcı na webove strankyPMD. Mnoho navstevnıku Vasich webu, kterı

10


dosud misijnı pomoc z CR neznajı, se jejichprostrednictvım dozvı o zpusobu podpory azapojenı se do misijnı pomoci tretım zemım.Na strance www.missio.cz/help/jak-na-sve-stranky-umistit-nas-banner sedozvıte, jak postupovat pri vlozenı. Pomoztenam sırit radostnou zvest a obdarovavat ty, jeznasi pomoc opravdu potrebujı! Dekujeme.

• Misijnı kalendar 2014Srı Lanka

Misijnı kalendar nas v nasledujıcım roce za-vede na Srı Lanku. Seznamıme se s bohatouhistoriı a kulturou, ale zaroven i s chudoboua tezkostmi teto nadherne ostrovnı zeme as pomocı stradajıcım skrze podporu projektu

PMD. Fotografie a informace, ktere Vam na-bızıme, pochazı z misijnı cesty, ktera se usku-tecnila v roce 2012, k dispozici jsou plna ka-lendaria vcetne katolickych svatku.

Misijnı kalendar je mozno objednat kromeformatu stolnıho kalendare taky jako kalen-darık na povesenı ve formatu 5 x 21 cm.Kalendarık prostrednictvım fotografiı s citatyilustruje zivot na Srı Lance. Je vhodny jakodarek pro pratele a lze ho vyuzıt i na zalozky.

Miriam Svobodova, zastupce PMD,

[email protected], 608 976 598

• Misijnı umysl na mesıc zarı: Za krest’any,kterı v tolika oblastech sveta trpı pronasle-dovanım, aby byli svym svedectvım prorokyKristovy lasky.

• ULET — setkanı nactiletychMily ctenari, rada bych se s Tebou podelilao sve zazitky z ULETu. Co je to ULET? Vısto? Ja jsem to do prazdnin vubec netusila.Ano, tesila jsem se tam, jako na vetsinu akcıpro mladez. Nemela jsem zadne predstavy,jake to asi bude.

Zacalo to v nedeli 14. cervence na farev Nectinech. Pri prıjezdu jsem byla privıtananekolika usmevy a milym prijetım. Z organi-zatoru proste vyzarovala radost.

Kazdy den na nas cekalo jedno zajımavetema, napr.: Kdo jsem?, Kam jdu?, S kymjdu? apod. V pondelı rano do pokoje znelo„Hey Jude, don‘ t make it bad . . . “ budıcekmenil kazdy den melodie . . . proste budıceklive. Kdyz jsme vylezli z postele, tak na nascekalo prvnı slovo. Prvnı slovo — predstavsi malinkatou prednasku k tematu dne. Byloto krasne „nakopnutı “ do noveho dne. Obedy— ty nebyly jako od maminky, ty byly jestelepsı! Den jsme vzdy ukoncili poslednım slo-vem, kde mohl kazdy zhodnotit cely den. Kdonechtel, nemusel se vyjadrovat.

Proc by ses mel prıstı rok prihlasit a pridatse k nası jedinecne parte? Myslım, ze vsechnyduvody nejdou spocıtat na prstech, ale muzesto zkusit. Navıc vsechny zazitky nejdou vy-jadrit slovy, musı se zazıt.

Prvnı den jsme si vyrabeli masky nasichobliceju ze sadrovych obvazu. Byl to zvlastnıpocit, kdyz vam nekdo neco patla na obli-cej a vy nic nevidıte. Jen slysıte ty zajımavehlasky. V lese, v blızkosti fary, rostou bo-ruvky, a tak jsme je vyrazili sbırat. Odpolednenam Anicka udelala palacinky s boruvkami.Mnam, mnam — proste vynikajıcı obzvlasteod kucharky Anicky. Nez jsme se vratili z bo-ruvek, pobyli jsme chvilku jeste mezi stromya to na lanech. Jindra nam vytvoril mini la-nove centrum. Kazdy si mohl vyzkouset prejıtkousek po lane. Vetsina to zvladla a myslım,ze toho nikdo nelituje, i kdyz pro nektere bylotezke prekonat strach.

Streda po obede byla pro nektere z nas vy-vrcholenım. Nedaleko Nectin u jednoho lomuna nas cekal Mıra s prıvesem plnym kanoı akajaku. To nekterym z nas vyrazilo dech. „Tak

11


to si ze me delajı snad srandu“ rıkala Maja.Vubec jsme necekali, ze to bude takove dob-rodruzstvı. Nez jsme nasedli na palubu ka-jaku ci kanoe, ukazal nam instruktor Mıra,jak se spravne padluje, a take nas seznamils bezpecnostı. Tak a pomalu jsme nasedali apluli. Vypadalo to jako v pohadce. Kdyz jsmechteli s kamaradkou Lıdou doplout ke brehua dat sanci zkusit si to nekomu jinemu, ne-bylo to tak jednoduche . . . Zblunk, zblunk auz jsme byly ve vode. Jo, vetsina byla predukoncenım sve jızdy zamerne vyklopena dovody a to nikym jinym, nez Mırou. Na tytochvilky dobrodruzstvı dlouho nezapomenu.Jsem rada, ze jsem si to mohla zkusit a prıstıulet bych klidne kajaky a kanoe zopakovala.

Tento den koncil koncertem skupiny Ca-shel, ktera hraje irskou hudbu. Dalsı den kon-cil vecerem chval. Musım rıct, ze vetsina ne-vedela co to je, ale po veceru chval vsichniodchazeli naplneni dokonalou radostı. Bylovidet, ze Buh byl opravdu hodne blızko a do-tkl se kazdeho naseho srdce osobne. Poslednıden byl tzv. tresnickou na dortu. Byl to ta-kovy den, kdy jsme si hodne povıdali a sdılelise navzajem.

Behem cele teto akce byla vyhlasena fotosoutez o nejlepsı portret, o nejlepsı krajinu a

o nejlepsı foto v akci. Dale jsme hrali o nej-lepsı rozlustenı zkratky ULET. Poslednı vecerJindra vyhlasil vıteze a slavilo se. Plny stulmlsnot nabızel jak chlebıcky, tak i treba bo-ruvkovy kolac, bramburky, krupky . . . bylotoho moc.

V sobotu nas cekalo balenı a hlavne takyloucenı. Bylo tezke se loucit s lidmi, s kterymijsme stravili cely tyden plny dobrodruzstvı,dokonale radosti, povzbuzenı, prijetı . . . Po-zehnali jsme si, naobedvali a jelo se do svychdomovu.

Jsem rada, ze jsem se zucastnila ULETu.Myslım, ze jsem si odpocinula, poznala jsemnekolik novych lidı a taky se strasne moczasmala. Cely tyden nas doprovazeli: Jindra,Hanka, Vlastık omi, Mıra, Ot’ak, Melanka aAnicka. Chtela bych vsem podekovat za celyprogram, ktery jste pro nas vymysleli a pri-pravili. Muselo to dat hodne prace, ale staloto urcite za to. Dekuji nası mile Anicce zavyborny jıdelnıcek — varila jsi skvele!

Preji vsem hodne radosti, lasky a pokoje.Tesım se, az vas vsechny zase uvidım ! Kat’a

• Vylet pro matky s detmi

Tradicnı jarnı vylet pro matky s detmi z Do-mova sv. Zdislavy v Plzni, (ktery provozuje

12


MCH v Plzni), pripravili clenove Farnıch cha-rit Plzen–Bory a sv. Bartolomeje spolecnes vedenım domova na sobotu 29. cervna.

Jiz po sestnact let organizujı zmınene FCHpro obyvatele domova celodennı vylet a jiz pojedenact let mohou vyletnıci po dopolednı na-vsteve nektereho turisticky zajımaveho mıstastravit odpoledne na farnı zahrade, kde je cekaodpocinek a pohostenı. Drıve jsme strıdavenavstevovali faru v Dolnı Bele a v Touskove(kdyz tam pusobil P. Jirı Barhon). Nynı jiz poradu let jezdıme jen do Dolnı Bele.

Letos jsme navstıvili Marianske Lazne.Tentokrat nas privıtaly lazne chladnym a pre-prchavym pocasım. Presto si rada vyletnıkumohla prohlednout pro ne dosud neznamelazne, projıt se rozkvetlymi parky, kolonadoua potesit se u Zpıvajıcı fontany.

Nasledne jsme jeli do Dolnı Bele, kde jsmejiz byli ocekavani clenkami mıstnı farnı cha-rity a mıstnım fararem P. Ireneuszem Figu-rou. Na farnı zahrade mohli vyletnıci hnedzasednout k prostrenym stolum, kde uz jecekala vyborna drubezı polevka s doma-cımi nudlemi, uvarena reditelkou farnı charitypanı Halinou Vetenglovou. Nasledovaly ta-lıre s oblozenymi chlebıcky a nekolika druhyzakusku, ktere pripravily spolu s reditelkoujejı obetave clenky mıstnı farnı charity panıAnicka Urbanova a Marie Pesıckova.

Po posilnenı uz cekala deti zabava. Sta-rostlivy P. Jirı Barhon (sam neprıtomen, nadovolene) pozadal pastoracnı asistentku Lu-cii Vavruskovou o pomoc se zabavenım detı.S Luciı prijela jeste radova sestra Vıta spolus Mgr. Melaniı Magdovou. Pozvaly jesteAnicku a Helenku Berankovou z Drazne.P. Ireneusz Figura vzal zajemce na prochazkuke kapli a na zaver navstevy pozval vyletnıkydo mıstnıho kostela Povysenı sv. Krıze, kdeje seznamil s interierem kostela, s jeho vy-znamem pro slavenı msı svatych a mohl rıcinekolik skutecnostı o Bohu a nası vıre. Pred

pozehnanım poutnıkum na cestu domu jestezaznel krasny solovy zpev pısne Ave Maria,predneseny solistkou Helenou Berankovou.

Bohu dıky za dobry vylet a podekovanı doDolnı Bele! za FCH Plzen–Bory: Vaclav Liska

• Ohlednutı za Bosnou aHercegovinou

Letos koncem cervna se vydalo na tricet pout-nıku uctıt pamatku Panny Marie v Medjugo-rje, ktera se zde poprve zjevila podle svedec-tvı vizionaru v roce 1981 prave na narozenısv. Jana Krtitele 24. cervna. Pout’ poradaladysinska farnost u Plzne s P. Pavlem Petra-sovskym v ramci sve farnı dovolene. Byliprizvani verıcı z nekolika dalsıch farnostı veveku od 18 do 80 let. I kdyz jsme se mnozıneznali, za ten necely tyden se mezi nami vy-tvorilo pevne lidske i duchovnı pouto. Behemcesty autobusem do tohoto naprosto chudehoa odlehleho kraje Bosny — Hercegoviny jsmesnad prezpıvali pul kancionalu. Modlitby ru-zence, krızove cesty, prımluvy, chvaly jaksisamozrejme plynuly po cely tyden.

Nikomu z nas nepripadlo zatezko se v horkutrmacet po prıkrem kamenitem svahu, cestounecestou vzhuru az na Podbrdo, kde se po-prve pred 32 lety „Gospa“, jak jı zde rıkajı,zjevila. Vy, co znate toto mısto, mi date zapravdu, ze svou prırodnı krasou a tajemstvım

13


kazdeho oslovı. Na Krizevac, jeste vyse, slidruhy den jen ti zdatnı.

Kazdy navecer na rozlehlem prostranstvıza medjugorskym kostelem slouzilo nekolikdesıtek knezı, vcetne naseho patera Pavla,polnı msi svatou. Mnohatisıcove shromaz-denı ze vsech koutu sveta nas sjednotilo dojeste sirsıch rozmeru vıry. Dıky Pane!

V Medjugorje nas velmi zaujala navstevakomunity Cenacolo, ve ktere spolu zije na se-dmdesat chlapcu a muzu ruznych narodnostı— byvalych narkomanu ci usilujıcıch o vyle-cenı. Tvrda prace a disciplına, vzajemna po-moc a modlitby v Podbrdu, to vse bez televize,pocıtace, bez devcat. Jak to pro ne musı byttezke, uvadım 10 zakazanych slov, ktere zdenesmı zaznıt: 1) Nechce se mi. 2) Nesahej name. 3) Nemam to rad, nechutna mi to. 4) Nato nemam. 5) Nesedı mi to. 6) Jsem unaveny.7) Nenı mi dobre. 8) Starej se o sebe. 9) Ne-dokazu to. 10) Nech me na pokoji. (Neplatı tovlastne pro kazdeho z nas?) Podmınkou pro-pustenı je, ze se dokazı smırit s rodici a naucıse krest’anskemu zpusobu zivota. Kdo chce,muze zde zustat i nadale a pomahat dalsım.Chlapci s laskou mluvili o sve zakladatelce,dnes jiz stare radove sestre Elvıre.

Pri navratu jsme navstıvili v Chorvatskuosamele poutnı mısto Vepric, nezne nazyvane„Chorvatske Lurdy“. Po msi sv. jsme si pro-hledli cele okolı, jez pripomınalo „ztracenyraj“. V mestecku Biograd jsme se pekne vy-koupali v mori (az na ty morske jezky).

Na tuto pout’nelze zapomenout. Urcite pri-nese plody v nasem budoucım konanı. Vreledıky P. Pavlu Petrasovskemu a take panuKarlu Maskovi z Druztove, na kterem lezelacela tıha organizace poute. Jana Peroutkova

• Dobrovolnicka brigadaWorkship

„A to organizuje jako cırkev?“ ptal se ne-verıcne asi osmnactilety Jakub, kdyz jsme

mu vysvetlily, ze delame dobrovolne stejnoupraci jako tu, za kterou on dostane od stavebnıfirmy opravujıcı manetınsky kostel zaplacenojako za brigadu.

Vetsinou nas ale lide predem ocekavaliprımo ve svych domovech, nebo spıse v za-hradach, takze uz byli pripraveni na fakt, zesi nekdo bere dovolenou, aby mohl praco-vat. Asi 30 mladych lidı z ruznych koutunası zeme se seslo na tyden v Manetıne, abypomohli s nejruznejsımi pracemi obyvatelumjak Manetına, tak okolnıch vesnic.

O Workshipu bych mohla napsat dlouhestranky, ale stejne bych ho neobsahla v celejeho hloubce. Kazdy ucastnık mohl naprostohmatatelne pocıtit, ze kde jsou dva nebo triv Jeho jmenu, tam je On uprostred nich. Castojsme delali praci fyzicky narocnou, nebo ta-kovou, o ktere vıme, ze se za rok bude delatznovu, protoze loni jsme ji delali take, ale natom nesejde. Cely ten pozehnany cas byl na-plnen krasnymi setkanımi jak mezi ucastnıkynavzajem, tak s nasimi hostiteli. Zamerne pısihostiteli, protoze ac bych tomu nikdy neve-rila, i pote, co jste nekomu pomohli prevo-zit 10 tun sterku, muzete se u nej stale cıtitjako host. Uhlırovi majı prekopanou zahradu,nektere kouty Manetına, ktere prıroda obda-rila nadmırou zelene, ted’zejı prazdnotou, caststrechy kostela sv. Barbory je uhledne srov-nana ve farnı stodole a Razkum zbyla z polo-

14


rozpadle zıdky uz jen dıra v hradbe k souse-dum.

„A to jste jako . . . jako . . . jste verıcı?“pokracoval nas rozhovor s Jakubem. „Tojsme.“ „A jak k tomu clovek jako dojde?“

Asi jsme za sebou u mıstnıch zanechalimnoho nezodpovezenych otazek. Snad. Vra-cıme se domu s pocitem, ze po nas zbyla ne-jaka stopa. Mozna nenı uplne zrejma a jasnecitelna, ale snazili jsme se ji otisknout co nej-zretelneji. A jestli jsme pritom alespon trochupomohli, o to je nase radost vetsı.

Maruska Bockova

• Na Tanaberku dostali poutnıcinovoknezske pozehnanı

Na Tanaberku se o nedeli 28. cervence v kos-tele zasvecenem svate Anne konala slavnapoutnı mse svata. Hlavnım celebrantem bylkdynsky pan vikar Miroslav Kratochvıl. Vesvem kazanı promluvil o nelehkem zivote sv.Jachyma a sv. Anny, rodicu Panny Marie, azduraznil, ze i kdyz se stali rodici az ve starı,jsou prıkladem vsem dnesnım mladym rodi-nam a majı nam stale co rıci. Dale hovorilo dulezitosti modlitby a o spravnosti vychovydetı v soucasnych rodinach.

Hostem pri teto bohosluzbe byl take novo-knez Ivan Pavlıcek, ktery pusobı v soused-nım vikariatu v Klatovech. Po ukoncenı boho-sluzby, kdy verıcı zazpıvali pısen „Ja jsem si

vyvolil za ochranu“, udelil prave zmıneny no-voknez vsem prıtomnym poutnıkum novok-nezske pozehnanı.

Ucast na msi svate byla jako kazdorocnehojna. Po jejım skoncenı vyhravala v prırod-nım arealu Tanaberku pro vsechny navstev-nıky dechova hudba Horalka.

Martina Matejkova

• Ohlednutı za Tydnem s Biblı

Na pocatku bylo pozvanı ve Farnım vestnıkuna tydennı praci s Biblı — s knezem a s Jo-sefem Kase pod krıdly organizacnıho tymu.Pravidelne biblicke pondelky me dosud mı-jely, davala jsem prednost spolecenstvı s prı-tomnostı kneze, jednalo-li se o sdılenı Pısmasvateho. Pobyt v Perninku nabızel vse – sedmbiblickych pondelku i s knezem. Nabızel vsakmnohem vıc.

Uzasne, velmi podnetne spolecenstvı,ktere jsem dostala jako prvnı prazdninovydarek. A dalsı — P. Angelo Scarano, podlejeho rozpisu jsem poprve precetla celou Bibli.P. Angelo nas nevsednım zpusobem seznamils tajemstvımi podobenstvı, v diskuznı castijsme prekvapili i my jeho. A dalsı — pan Jo-sef Kase, humor, nadhled i vhled. Biblickepondelky zaradım mezi sve pravidelne akce.Organizacnı tym neunavne zajist’oval vyzivutela i duse i ducha — v kuchyni, kulturnımi asportovnımi programy, sdılenım. Dopoledneprobıhal program, odpoledne volitelna za-bava. Mse, rannı a vecernı chvaly, sdılenı,svatost smırenı, duchovnı rozhovory mely svestale mısto v programu kazdeho dne.

Navstıvili jsme raseliniste Ocean, Jachy-movske peklo, H. Blatnou a nezapomenutelnyHornı hrad. Absolvovali jsme vylet vlac-kem, koncert v kostele, promıtanı v jıdelne,divadelnı predstavenı, pecenı prave italskepizzy . . . Po Tydnu s Biblı se mi znovu vratilachut’behat naboso v mokre rannı trave. Nelzezmınit vsechno a predevsım nelze vypsat na

15


papır, co je ulozeno v srdci. Doporucuji kaz-demu vlastnı zkusenost. Anicka Bystricka

• Kurz PavelCely tyden jsme se v Liticıch pripravovalina sobotnı evangelizaci. Nutno dodat, ze nasiskolitele byli velmi kvalitnı.

V sobotu vsichni ucastnıci kurzu Pavel od-jeli autobusem do Plzne, a pak jsme zacalievangelizovat. Blızko katedraly jsem oslo-vila mladou dıvku. Na moji otazku, zdali verıv Boha, odpovedela: „Tu historii znam, aleJezıse ve svem zivote nepotrebuji.“ Odpove-dela jsem jı, ze muze nastat v jejım zivotechvıle, kdy to bude velmi tezke a bude vo-lat o pomoc. Ona vsak nechtela uz nic slyset.Z prvnıho setkanı mi bylo smutno. Ona Jezıseneprijala.

V parku na lavicce sedela starsı panı s ma-lym pejskem. Na otazku, zda verı v Boha, bylavelmi chladna a odpovedela: „Kdyby nejakybyl, nebyly by valky a zabıjenı a nemela bychtak zpackany zivot.“ Rekla jsem, ze za valkyBuh nenı zodpovedny. Clovek ma svobodnouvuli a sam se rozhoduje pro dobro nebo prozlo. Ona s tım souhlasila. Ja jsem jı povypra-vela sve svedectvı, jak Jezıs Kristus promenilmuj zivot. Rekla jsem jı, ze On je zivy, vzkrı-seny a chce jı dat novy zivot plny pozehnanı.Pri tomto svedectvı jsem zakusila Panovu prı-tomnost. On tam byl se mnou. Naplnila metakova radost z hlasanı, ze to nemohu anislovy vyjadrit. Cıtila jsem Jeho blızkost, sılua lasku. Pri modlitbe jsem volala k Jezısi, abyse jı nove ujal a dal poznat. Byla to velmikrasna zkusenost. Vzdyt’On rekl: „Kde jsoudva nebo tri v mem jmenu, tam jsem Ja upro-stred nich.“ Ta panı se jmenovala Jarmila.

Zdenka Nejdlova

• Udeluji Ti rozhresenıOtec Pavel, ktery vedl nasi duchovnı obnovu,se nas pri poslednı hodine zeptal, co oceka-vame od knezı. Z nasich odpovedı by jiste

vznikl idealnı obraz kneze nebo typ, jakykomu vyhovuje. Ja jsem si pri tom vzpomnelana svou prıhodu, kdy jako „zelenac“ ve vırea to jsem stale, jsem „vybırala“ mezi knezi.Jela jsem na vıkendovy seminar a tesila se i naprılezitost ke svatosti smırenı. Byla jsem pre-svedcena, ze na poutnım mıste to bude urcitebezva zpoved’s nejakym super zpovednıkem.Bylo nas vsak mnoho ke zpovedi, cekala jsemv dlouhe rade a dumala, jak to udelat, abychzaroven neprisla o prednasku. Nekdo mi po-radil, ze v blızkem kostele skoncila mse amozna se jeste zpovıda. Vypravila jsem se tama opravdu. Knez jeste zpovıdal, fronta zadna aja si libovala, jak mi to vyslo. Kdyz jsem vsakvesla do zpovednice, zarazila jsem se. Na zidlisedel schouleny Kristuv sluzebnık, ktery naprvnı pohled rozhodne nevypadal jako knez.Vypadal spıs jako bezdomovec. Sedla jsemsi naproti, hledela na ten jeho dlouhy plast’,dlouho neprany a premyslela, jak bych mu homısto zpovedi nejradeji sundala a rychle ne-kde sehnala novy. Neslo to, musela jsem zacıtmluvit. Vyznavam svuj hrıch a ocekavam ne-jakou reakci. Zadna neprisla. Neco tedy jestedodavam a opatrne se ptam: „Jestli mi rozu-mıte.“ Zase nic. Jak rada bych slysela asponveticku, ale jako bych mluvila cizı recı. Pochvıli mlcenı mi udelil rozhresenı a ja cela ne-sva opustila mıstnost. Hned vedle byl hlavnıoltar, klekla jsem si pred nej a ani nevnımala,ze se kostel zaplnil dalsımi lidmi. Jen jsemuprela zrak na Jezıse a prvnı co me napadlobylo postezovat si: „Jezısi, videls to?“ Mys-lım, ze videl a zustal klidny. Ve sve laskavostime ani nepokaral za mou domyslivost, pychu,jesitnost a me naroky. Ale cım dele jsem sena nej dıvala, tım vıce jsem i ja nasavala Jehoklid a pak se mi zdalo, ze slysım: „Jeho roz-hresenı ti stacı.“ Ano, stacı. Promin. Jak jsemhloupa. „Ten, kdo udeluje svatost pokanı, jepouze spravcem milostı a zasluh Jezıse Kri-sta.“ Na toho kneze dodnes myslım. Blanka

16


Prazdninove akce v diecezi

Tabor dysinske farnosti v Jesenici

ULET — setkanı nactiletych v Nectinech (viz s. 11)

K2 — tabor Sales. strediska mladeze v Susici

PidiK — tabor Sales. strediska ml. v Cachrove

Taborıcek rokycanskeho vikariatu v Tenovicıch

Tabor domazlicke farnosti v Loucimi

Broucci — prımestsky tabor plzenskych salesianek

17


Cyklisticky tabor Salesianskeho hnutı mladeze v Jiznıch Cechach

Tabor Salesianskeho hnutı mladezev Kasperskych horach

Dovolena chebske farnosti „Po stopach kraleSumavy“ v Prednı Vytoni

Workship — tyden dobrovolnicke prace v Manetıne a okolı (viz str. 14)

18


• Vizitace v klatovskem vikariatuzahajı biskup Frantisek 6. zarı na vikariatnıkonferenci v Klatovech. Vizitovane farnosti:

7.–8. zarı Planice15. zarı Nyrsko22. zarı Svihov29. zarı Klatovy

• Tyden modliteb za kurzy AlfaRada kurzu Alfa zve kazdeho, kdo ma chut’semodlit a komu nenı lhostejna „evangelizacenaroda a promena spolecnosti“ k prımluv-nym modlitbam. Vyhlasujeme Tyden modli-teb za kurzy Alfa, ktery probehne ve dnech15.–22. zarı, coz je tyden predchazejıcı zaha-jenı celostatnı Iniciativy kurzu Alfa „ZvemeCesko na veceri“. Opet muzeme zaplnit 8 dnı,24 hodin denne nasimi modlitbami.

Prihlasovacı formular naleznete na stran-kach www.kurzyalfa.cz. Blizsı infor-mace o iniciative „Zveme Cesko na veceri“najdete tamtez (viz take str. 23).

• PRusinske KUlturnı LEto 2013Zveme vas na jubilejnı 20. rocnık festivaluPRKULE — Prusinske kulturnı leto, kteryprobehne 20.–21. zarı na Prusinach u Ne-bılov (Plzen–jih). Zde ucinkujıcı amaterskei profesionalnı umelce spojuje krome nad-senı a radosti z tvorby i snaha jıt pod povrchvecı a sympatie ke krest’anskym hodnotam.Krome programu vas jiste oslovı i mıstnı pro-stredı: krajina, kostel, skola a fara. Tesı se navas organizatori z Rımskokatolicke farnostiPlzen–Slovany. Akce je soucastı jubilejnıhoprojektu poradajıcı farnosti „Stoletı ruzenco-veho chramu — celorocnı festival duchovnıkultury a vzdelavanı v kostele Panny MarieRuzencove“, nad kterym prevzal zastitu pl-zensky biskup Frantisek Radkovsky. Vıce nawww.prkule.cz nebo plzen.op.cz.

patek 20. zarı1930 Koncert skupiny Zebedeus2045 Labyrint sveta — Teatr Vıti Marcıka

sobota 21. zarı1330 Poucne i zabavne divadlo pro male i ve-

lke divaky v podanı malych hercu1415 Vernisaz vystavy fotografiı1515 Prkule dvacetilete: vzpomınanı na uply-

nule rocnıky spojene s chutnou svacinou1600 Prednes textu J. A. Komenskeho: Pavla

Sovova, doprovod vok. soubor Vagantes1715 Dusık Dana Dudy: pop. naucny porad1800 Povıdanı o mıstnım kostele sv. Jakuba1830 Mse svata: Mons. Josef Zak1930 Lahodna vecere2015 MeloDive — koncert kapely pohybujıcı

se mezi popem, gospelem, jazzem a indie2115 Kouzlo kytary a fletny — umelecka ve-

doucı Katerina Judova

• Ekumenicka nedeleEkumenicka rada cırkvı a Ceska biskupskakonference zvou k ucasti na ekumenickychbohosluzbach, ktere se tradicne (od roku1999) konajı v zarı na rade mıst Ceske re-publiky. V Plzni se kona ekumenicka boho-sluzba v nedeli 22. zarı od 16 hod. v katedralesv. Bartolomeje. Navrh programu bohosluzbypro tento rok pripravila Cırkev bratrska.

• Evangelizacnı formace proverıcı plzenske dieceze

Svym krtem jsme byli povereni poslanım hla-sat evangelium vsemu stvorenı. V poslednıchdesetiletıch cırkev pripomına nalehavost to-hoto poslanı, ktere je treba vykonavat „s no-vym zapalem, hledanım novych metod a vy-razovych prostredku“ (Jan Pavel II.). Totoposlanı zavazuje nas vsechny ke spolupracipri Nove evangelizaci v plzenske diecezi. Jek tomu zapotrebı take trenink, jenz je zaru-

19


cen stalou formacı a stale osobnejsı angazo-vanostı, pozornou vuci potrebam bliznıch.

Cılem je, aby se lide vzdalenı od vıry set-kali s Jezısem a sami se tak stali zvestova-teli evangelia. K tomu pak je treba, aby sekazdy z nas zapojil do tohoto procesu vıry,procesu privadejıcımu nas k touze po cırkvi,ktera evangelizuje.

V novem pastoracnım roce se proto budekonat program evangelizacnı formace, urcenyvsem verıcım plzenske dieceze — knezım,jahnum, reholnıkum a reholnicım, pastorac-nım asistentum a vsem laikum, kterı chtejıspolupracovat v pastoracnı sluzbe ve sve far-nosti. Formacnı program bude probıhat for-mou trı celodennıch setkanı a jednoho vı-kendoveho setkanı na zaver (patek vecer, so-bota a nedele dopoledne) jednou za tri me-sıce, celkem tedy ctyri setkanı za rok; bude jetvorit modlitba, sdılenı, vyucovanı na ruznatemata a prakticke pedagogicke provedenı.Vzhledem k formacnımu charakteru je za-doucı ochota zucastnit se celeho programu.Ucastnicky poplatek je ponechan na uvazenıa moznostech kazdeho.

Zajemci necht’ se obratı do konce zarı nakancelar biskupskeho vikare pro evangelizaci(sekretariat: Pavla Anderlova, 731 619660 nebo mail [email protected]), a to bud’prımo, anebo skrze sveho farare.

• „Stavet mosty s Kristem“Cesi a Nemci se vydavajı na spolecnou pout’po Svatojakubske ceste na Katolicke dnyv Rezne. Od 28. kvetna do 1. cervna 2014se v Rezne (Regensburg) konajı 99. Nemeckekatolicke dny, jejichz motto znı „Stavet mostys Kristem“. Na zaklade uzkych historickychvztahu jsou na ne zvani zejmena krest’anez plzenske a prazske dieceze. Vıce informacıv cestine: www.katholikentag.de/index.php?id=2197

Svatojakubska cesta do Santiaga de Com-postela (Spanelsko) podel starych obchodnıch

stezek mezi Cechami a Bavorskem od paduzelezne opony opet spojuje obe zeme, zvlasterezenske, plzenske a prazske biskupstvı.

Katolicke centrum pro vzdelavanı dospe-lych v okrese Cham proto organizuje ve dvouetapach cesko-nemeckou pout’ po Svatoja-kubske ceste z Prahy do Vserub:

a) 4.–6. rıjna 2013: etapa z Karlstejna doRozmitalu pod T. (75 km); patek 4. rıjnaz Karlstejna do Dobrıse (22 km); sobota 5.rıjna z Dobrıse do Prıbrami (28 km); nedele6. rıjna z Prıbrami do Rozmitalu pod T. (22km)

b) 26.–28. kvetna 2014: etapa z Nepo-muku do Kdyne, z cıle bude nasledovat pre-voz poutnıku do Rezna na Katolicke dny.O sve zkusenosti z poute se budou moci pode-lit prostrednictvım fora s nazvem „Zkusenostvıry v ateistickem prostredı “.

Prihlaska na 1. etapu z Karlstejna do Roz-mitalu pod Tremsınem co nejdrıve u CKKrızek, Hajıckova 206/15, 143 00 Praha 4,

241 911 248 www.ckkrizek.cz. Cenaprvnı etapy 60 EU.

• Jubilejnı 15. setkanı sboruplzenske dieceze

se uskutecnı v katedrale sv. Bartolomejev Plzni v sobotu 12. rıjna. Program zacınatradicne msı sv. Pri nı zaznı zpevy z reper-toaru gregorianskeho choralu v podanı plzen-ske Scholy Cantorum, ktera pusobı pri ka-tedrale sv. Bartolomeje.

Dale bude nasledovat spolecna zkouskavsech sboru a ve 13.00 Prehlıdka — solovavystoupenı jednotlivych sboru. V 17.00 sepak uskutecnı v katedrale sv. Bartolomejespolecny koncert vsech zucastnenych sboru.Ucast prislıbil tez plzensky biskup Mons.Frantisek Radkovsky.

Vıce informacı zıskate a prihlasky zasılejtena [email protected]. Miroslav Psenicka

20


• Vecery chval? Plzen 5. zarı v Domecku od 2000

? Plzen 17. zarı v 1930 na DCM? Plasy 21. zarı v 1830 ve farnım dome

Obcanske sdruzenı pro roman-sky kostel v Potvorove zve na:

? koncert pısnickare Jirıho De-decka v nedeli 15. zarı v 16 hod.

? pısnicky Petra Skoumala a Olina Nejez-chleby spolu s virtuoznı hrou kytaristy Nor-biho Kovacse v patek 27. zarı v 1900

• Setkanı rodin v Domazlicıchv sobotu 21. zarı. Program:1000–1200 turnaj rodin v badmintonu1200 obed (pri rezervaci mozno na fare)1300 zahajenı a slovo otce biskupa v arcide-

kanskem kostele1330 program pro deti (divadlo a hry)1330 program pro manzele: Pecujte o sve man-

zelstvı (deti vam casem odejdou) — Mankaa Josef Kutilovi

1600 mse svata v arcidekanskem kostele1700 vecere1830 koncert skupiny Zrcadla v MKS

Nabızıme moznost ubytovanı. Informace aprihlasky:www.farnostdomazlice.cz,[email protected], [email protected]

• Vıkend pro nezadane katolıkyve veku 30–43 let, kterı hledajı svuj protejsekv Centru Nazaret v Praze 20.–22. zarı. Cena650 Kc. Info: [email protected], Face-book: Spolecne70

• Dny duvery Praha15.–17. listopadu organizuje komunita bratrız Taize. Setkanı nam muze pomoci podıvat sena nas kazdodennı zivot ve svetle evangelia:skrze spolecnou modlitbu, biblicke dılny, vy-

menu zkusenostı a seminare zamerene na pro-hloubenı vztahu mezi vırou a zivotem. Info aregistrace: www.dnyduvery.cz.

• Kurz „Krest’anska vırav dialogu se soucasnym svetem“

bude probıhat od 25. rıjna. Cılem kurzu, za-mereneho na zaklady fundamentalnı teolo-gie, je zıskat schopnost analyzovat problemysoucasnosti, ktere interpelujı vıru. PrednasıP. Alvaro Grammatica ThD. Kurz je zarazendo programu Celozivotnıho vzdelavanı na TFJCU v C. Budejovicıch. Prednasky 1x za me-sıc v patek od 1800 v sale Koinonie Jan Krtitelv Plzni-Liticıch. Prihlasky (do 5. 10.) a info:www.tf.jcu.cz/czv/kurzy/zft/.

�Meditacnı zahradaPamatnık obetem zlav Plzni

? Marianska pout’12. zarı1600 mse svata — hlavnı celebrant Otec bis-kup Frantisek Radkovsky1700 slavn. zahajenı provozu opravenych cest:predstavitele mesta, vlastnıci dlazdic a hoste1715 zehnanı kaplicky Panny Marie: otec bis-kup Frantisek Radkovsky; zpev schola od re-demptoristu, solo Jana M. K. Korbelova? mse svate 12. a 26. zarı od 1600

? otevreno streda–nedele 10–17 hod.? DVD „Plody zla a odpustenı “ — svedec-tvı L. Hrusky i cizojazycne? Kontakt: 603 809 798, [email protected]

• Nabıdka sluzby svatostı smırenıv kostele Nanebevzetı Panny Marie v Plzni:

? streda P. St. Uhlır 1030–1200; 1230–1330

? ctvrtek bratri frantiskani 1430–1630

? patek P. Ludolf Kazda 1530–1615 (adorace)? prvnı patek 700–1100 ruznı zpovednıci

21


• Knihovna na biskupstvıPastoracnı oddelenı nabızı pujcovanı knih napastoracnım oddelenı (3. patro biskupstvı) odpondelı do patku 900–1500, jindy po domluve,

377 223 112, [email protected].

• Duchovnı sluzba nemocnymTel. c. 777 167 004 (nonstop) pro domluvu na-vstevy kneze ci pastoracnı asistentky v plzen-skych nemocnicıch (moznost rozhovoru, sv.smırenı, eucharistie, pomazanı nemocnych).

��• Narodnı Svatovaclavska pout’? Spolecna modlitba ceskeho narodav patek 27. zarı v dobe prevozu relikvie sv.Vaclava do St. Boleslavi — modlitebnı mostod 18 hod. za cesky narod ve farnostech CR

? Stara Boleslav 27. zarıBasilika sv. Vaclava

1800 mse sv. v krypte1950 uvıtanı relikvie sv. Vaclava2000 svatovaclavsky koncert a nespory

28. zarı, Basilika sv. Vaclava630 Andel Pane, modlitba se ctenım700 latinska mse v krypte, rannı chvaly830, 900 mse v krypte1300, 1500 prohlıdka basiliky s vykladem1650 rozloucenı s relikviı sv. Vaclava

Marianske namestı1000 slavnostnı koncelebrovana mse sv.1200 hudebnı a divadelnı programy2030 Ohnovy pruvod a ohnostroj

Chram Nanebevzetı Panny Marie1330 modlitba u Palladia zeme ceske1700 chramovy koncert

? Praha 27. zarı1700 Svatovaclavske duchovnı zastavenı(u sochy sv. Vaclava na Vaclavskem nam.)1700 Svatovaclavsky koncert v katedrale

28. zarı, katedrala sv. Vıta700 a 1000 mse sv. u hrobu sv. Vaclava1700 ceske zpıvane nespory, 1800 mse sv.

? Budec, Rotunda sv. Petra a Pavla27. zarı 1900 modlitba za cesky narod28. zarı 1030 mse, 1200 prohlıdka a program

• Loretanske slavnosti 20136.–8. zarı Bor u Tachovapatek 6. zarı 1700 chram sv. Mikulase, mse

sv. s novoknezskym pozehnanım (P. Mgr. I.Pavlıcek a P. T. Kraus z Beidlu, Bavorsko)

sobota 7. zarı1000 chram sv. Mikulase, slavna koncelebro-

vana mse svata, hlavnı celebrant plzenskybiskup Mons. Frantisek Radkovsky

1900 chram sv. Mikulase, vecernı mse svata2000 svetelny pruvod z chramu do Lorety2030 Loreta — marianska poboznostnedele 8. zarı1000 chram sv. Mikulase, slavna mse svata

se zaverecnym svatostnym pozehnanım,ucinkuje pevecky sbor Cerchovan —Charles Gounod: Missa brevis

• Poute ve farnostech1. zarı 1030 Svihov, hrbitovnı kostel, sv. Jiljı

1400 Dobrıv, Andelu straznych8. zarı 1030 Borovy, pruvod od ml., P. Marie

1100 Dolnı Jadruz, Narozenı P. Marie1400 Skoky, Narozenı P. Marie

14. zarı 1100 Otın, Jmena P. Marie1400 Jına u Svihova, P. Marie

15. zarı 1045 Radnice, Kalvarie, P. Marie1100 Chodsky Ujezd, Povysenı sv. Krıze

28. zarı 1000 Svihov, sv. Vaclava1100 Michalovy Hory, sv. Arch. Michaela

29. zarı 1100 Straz u Tachova, sv. Vaclava1400 Mezihorı, sv. Vaclava1600 Ejpovice, sv. Vaclava1600 Skorice, sv. Vaclava

22


• Exercicie pro manzelev termınu 5.–9. unora v Duchovnım centruve Vranove u Brna, vede P. Elias Vella, temaVystup na horu manzelstvı — pro manzelskepary (spolu i jednotlive) nebo pro pary uva-zujıcı o manzelstvı.

Program: prednasky, prostor pro vzajemnesdılenı paru ve skupinkach, prostor pro do-

tazy, spolecna modlitba, obnovenı manzel-skeho slibu ad.

Ubytovanı 2–4 luzkove pokoje, Stravovanıplna penze, Cena 2 500Kc. Pro pary, kterechtejı prijet s detmi, bude zajisten dopro-vodny detsky program (kapacita celkovehopoctu detı omezena).

Prihlasky: [email protected].

• Prıpravny seminar pro zajemceo organizovanı kurzu Alfa

Medialnı kampan „Zveme Cesko na veceri“,ktera probehne na podzim je prılezitostı k or-ganizaci kurzu v nasich farnostech a spole-censtvıch. Dne 5. zarı v 1700 se uskutecnıv prostorach Biskupstvı plzenskeho seminarpro ty, kdo by chteli organizovat kurz Alfanebo se dozvedet, jak takovy kurz probıha(vıce informacı o kurzu Alfa jsme uverejniliv predchozım ACEP 6/2013). Obsahem kurzubudou nasledujıcı temata:

Vybudovanı a formace tymu AlfyJak prednaset na kurzech AlfaVedenı diskuznı skupinkyJak resit „vıkend s Duchem svatym“

Program: pracovnı materialy, diskuse,otazky a odpovedi. Seminar povedou poradcipro kurzy Alfa v prostredı katolicke cırkvemanzele Hronovi a MUDr. Marie Svatosova.Ucast na seminari je zdarma. Prihlasit se mo-hou jak knezı, tak laici, kterı majı zajem sezapojit pri organizaci kurzu ve svych farnos-tech. Prihlasky posılejte na: [email protected].

• Biblicke hodiny na biskupstvıPastoracnı centrum zve vsechny zajemce napravidelne biblicke hodiny s Josefem Kase.Tento cas s Pısmem nabızı prostor nejen ke

ctenı a naslouchanı, ale Bozı slovo promlouvake kazdemu z nas. Sejdeme se 16. zarı v 1900

na biskupstvı, abychom se povzbuzovali naceste vıry i vzajemnym svedectvım. Tesımese na Vas v hezkem spolecenstvı. Info na 728930 030. za organizacnı tym Majka

Lachmanova a Anicka Slajsova

• Termıny setkanıpastoracnıch asistentu, akolytu, lektoru a po-mocnıku knezı ve farnosti (v ucebne biskup-stvı plzenskeho vzdy od 9 hod.):

12. rıjna Zivot ve spolecenstvı7. prosince Doprovazenı

• Rekolekce pro zenyse konajı v Perninku 15.–17. listopadu s na-zvem Pojd’ rychle dolu, nebot’ dnes mu-sım zustat v tvem dome (Lk 19,5). Zvemevsechny pokrtene zeny nebo katechumenky,ktere touzı po tichu, odpocinku, nacerpanı silfyzickych a dusevnıch. V programu nebudechybet prostor pro vlastnı i spolecnou mod-litbu, promluvy, mse svata, osobnı nocnı ado-race, sluzba prımluvne modlitby apod. Cenarekolekce je 460 Kc. V prıpade zajmu napistena [email protected]. Obdrzıte mail s po-drobnymi informacemi o akci. Tesıme se naVas. za organizacnı tym Majka, Martina a Vlad’ka

23


��• I. Dieceznı setkanı detı a

ministratu v plzenske dieceziDobrodruzstvı misijnı cesty

Ve dnech 13.–14. zarı se uskutecnıI. dieceznı setkanı detı a ministrantu. Minist-ranti a deti mohou prijet uz v patek 13. zarı od18 do 19 hod. nebo v sobotu 14. zarı od 8 do845 hod. Akce se uskutecnı v prostorach Sa-lesianskeho strediska mladeze, Plzen–Lobzy,Revolucnı 98.

Na programu nebudou chybet hry, tvurcıdılny a moznost sportovanı. Deti se mohou te-sit na navstevu Muzea loutek a ministranti sezucastnı pouti do Chotıkova, kam budou od-vezeni zvlastnım autobusem. Na setkanı pri-slıbil svou ucast biskup Frantisek. K ucastijsou zvani samozrejme jak katechete, tak i ro-dice detı.

Mate-li zajem o ucast na Dieceznım set-kanı detı a ministrantu, prosım, nejpozdejido 6. zarı nahlaste pocet detı a ministrantuna adresu [email protected], (v prıpade, ze

prihlasujete deti z nabozenstvı ci farnı vy-uky) nebo na adresu [email protected] (pokudse jedna o ministranty). Nasledne obdrzıte do-pis s podrobnymi informacemi pro prihlasene.Z organizacnıch duvodu potrebujeme znat po-cty detı a ministrantu. Dekujeme Vam za spo-lupraci a vcasne prihlasenı, velmi to usnadnıorganizacnı prıpravy.

za prıpravny tym Majka, Juniper, Anicka a Miriam.

• Celostatnı kongres katechetuprobehne od 26. do 28. rıjna na Velehrades tematem Ziva vıra a cyrilometodejske tra-dice. Na programu jsou prednasky kardinalaD. Duky, OP; Mons. J. Graubnera; Mons.Prof. T. Halıka, Th.D.; Mons. doc. A. Opa-trneho, Th.D.; blok pripravovany CentremAletti z Olomouce a dalsı. Prihlasovat se mu-zete na: http://katreg.kamna.net/.

Prosıme katechety, kterı se prihlası za pl-zenskou diecezi, aby kvuli prıpadne spolecneceste napsali na [email protected] .

Centrum pro [email protected], 731 619 704

• Krasa a dustojnost zenyVıkend pro zeny s Komunitou Blahoslaven-stvı (www.blahoslavenstvi.cz) pro-behne 11.–12. rıjna v Plzni. V patek program1930–2100, v sobotu 900–1700. Na programuprednasky, mse sv., cas tiche osobnı modlitby,biblicke tance a gesta. S sebou si vezmetevhodnou obuv (ne nazouvacı) a sukni na tan-covanı. Prıspevek na program a obed 150 Kc.Prihlasky: [email protected].

• Vıkend pro chlapypripravujı Chlapi na ceste 15.–17. listopadu.

• Poradna PPRVyskolene instruktorky nabızejı bezpl. kon-zultace ohledne symptotermalnı metody pri-rozeneho plan. rodicovstvı. Domluva na tel.608 200 601 (Verka), 776 200 028 (Hanka).

• Pojd’me chvalit Pana tancemModlitebnı setkanı pro ty, kdo chtejı chva-lit Pana tancem i slovem — 17. zarı v 1830

v ucebne biskupstvı v Plzni. Info: M. Linkova736 748 440, M. Fenclova 606 739 549.

• Muzsky ritual prechodudo zrale dospelosti 11.–15. zarı na Vysocine,informace a prihlasky: www.familia.cz

24


��Sady 5. kvetna c. 8, Plzen

www.plzenskepanenky.cz

• Program v zarı 2013V knızce Umenı zmeny nemeckeho psycho-loga Rudolfa Strosse me mimo jine zaujalavyzva „Otevrete se st’astnym zazitkum!“, do-plnena slovy Wilhelma Busche: „Stestı vznikamnohdy na zaklade pozornosti k drobnostem.Nestestı casto vznika na zaklade zanedbanıdrobnostı.“ Do noveho skolnıho roku namvsem preji dostatek vnımavosti k malym ra-dostem, ktere zivot prinası. O to, aby se takdelo, se snazıme i my, kdyz pro vas pripravu-jeme nase programy. Na podzim mj. planu-jeme nıze uvedene akce. Tesıme se na malei velke radosti, ktere spolecne prozijeme.

za tym Plzenskych panenek Majka

Lachmanova a Martina Podlipna

Podrobnosti o mıste a o programechnajdete na www.plzenskepanenky.czv nabıdce ZARI.

• DOPOLEDNI AKCE PRORODICE S DETMI

Milı rodicove, maminky s detmi. Nase cen-trum je pro Vas otevreno kazdy den od 900

— 1130 a z pravidelnych programu bychomVas chteli upozornit na ctvrtecnı prednaskovecykly. Konkretne se nechte pozvat na ctvr-tek 5. 9. na CYKLUS FINANCNI a DLU-HOVE PORADENSTVI. Ve ctvrtek 12.9.planujeme tradicnı PORADNU PRO MA-MINKY. Ve ctvrtek 19. 9. jsme pripravilycyklus pro budoucı a novopecene maminky,ktery nese nazev PRIPRAVA NA PORODA MATERSTVI. Ve ctvrtek 26. 9. pokra-

cujeme v cyklu O BIBLI. Program je urcennejen pro rodice na rodicovske dovolene, alei pro vsechny, kterı majı dopoledne volno atouzı po setkanı, kde se nasloucha Bozımuslovu. Srdecne zveme vsechny zajemce, vekani stav nerozhoduje, jste vıtani Vy, kdo hle-date odpovedi na zasadnı otazky v zivote clo-veka.

• AKCE PRO RODINY

V nedeli 8. 9. 2013 od 1500 hod. zvemejiz na tradicnı akci pro rodiny AHOJ POPRAZDNINACH. Akce se kona v prosto-rach HOSPUDKY U PECHTU v Doudlev-cıch (od parkoviste u Skodaparku pres velkoukrizovatku), ulice KVETNA E 414, Plzen.Na co se muzete tesit? Souteze a hadankypro male i velke deti, kvızy a zajımave fy-zikalnı pokusy. Vyrabenı pro deti: malovanıwindowcolors, Tvurcı dılny: TISKANI NATASTICKY a TISKANI NA TRIKA, malo-vanı na hedvabı. Dobre pivo v mıstnı hospodea ochutnavka pochutinek z kuchyne Plzen-skych panenek. Tesıme se na Vas za kazdehopocası.

• PANENKY SOBE A PLZNI

Ve stredu 11. 9. 2013 zveme na kulturnespolecensky program pro rodiny. Akce sekona v krasnem prostredı Luftovy zahradyv Plzni od 1700 hod. Hlavnım bodem pro-gramu, na ktery se muzete tesit, je koncertpro deti v podanı oblıbeneho folkoveho Ja-roslava Samsona Lenka v 1730 hod. Je pri-praveny i dalsı doprovodny tvurcı program,jako je tiskanı a malovanı tasticek a malo-vanı obrazku na oblicej. Vstup na program jezdarma, malovanı na tasky a na oblicej za prı-spevek. Jak se dostanete na zahradu? Jedete-liautem, muzete parkovat pred zahradou, hnedza odbocenım na Litice. Muzete jet autobu-sem c. 30, zastavka Tyrsuv most v obou sme-rech a pokracujeme smerem na Radobycice.

25


Za mostem odbocıte doprava smer Litice a ccapo 20 metrech je vstup do Luftovy zahrady.

• PRATELSKY BEH Z ASEPRES PLZEN AZ DO KOSIC

MILOS SKORPIL je ultramarathonec,ktery skrze svuj zapal pro beh prinası dozivota sobe i druhym dalsı rozmer zmenyzivotnıho stylu. Tentokrat Milos bezı pres Pl-zen do Kosic, ktere v letosnım roce nesou ti-tul Evropske hlavnı mesto kultury 2013. Vectvrtek 26. 9. 2013 v odpolednıch hodinachMilos dobehne na Namestı Republiky. Casbude upresnen. Spolu s vami, kterı jste prı-znivci behu a dobre veci, chceme podporittohoto znameho bezce na jeho bezecke pouti.K Milosovi se budeme moci pridat par ki-

lometru pred Plznı nebo se setkat prımo naNamestı Republiky u katedraly, kde jak ve-rıme, muzeme prozıt neformalnı spolecen-stvı se vsemi, kterı tam prijdou nebo pri-behnou. A spolecne pak predame Milosovinase poselstvı — pranı plnosti dobra a po-koje, ktere ponese az do Kosic. Podrobnostina www.plzenskepanenky.cz.

• ROUDENSKY 1/4 MARATHON

Milovnıkum behu s predstihem oznamujeme,ze svoji formu mohou ladit na nedeli 13. rıjna2013. Ve 1430 startuje dalsı beh na deset kilo-metru, pripravena bude jako tradicne i Chu-t’ovka v delce 3 km. Podrobnosti najdete nawebu Panenek v sekci Marathon.

• Vecer chval na DCM 17. zarıNa vecerech chval nam jde o to, abychomskrze pısne, modlitby a slova opetovali laskunasemu Bohu, Otci, Synu i Duchu Svatemu,ucili se prebyvat v jeho blızkosti a stavali semu podobnymi. Na dalsı v novem skolnımroce se tesıme opet tretı utery v mesıci —17. zarı v 1930 v sale frantiskanskeho klasterav Plzni. Pozvanı platı pro vsechny — chvalmePana!

• Evangelizace jako zivotnı stylSpolecne s Katolickym hnutım Svetlo-ZivotVas zveme na rekolekcnı oazu pro animatoryevangelizace (ORAE) pod vedenım P. Adama

Wodarczyka, generalnıho moderatora hnutıSvetlo-Zivot. Uskutecnı se na plzenskemDCM 25.–29. zarı, prihlasky a vıce infor-macı:www.svetlo-zivot.cz, kontaktnıosoba: [email protected].

• Valna hromada O. s. BRANARok se s rokem sesel, a tak zveme vsechnyprıznivce a cleny naseho obcanskeho sdru-zenı na dalsı valnou hromadu. Uskutecnı sev utery 1. rıjna v 19 hod. v prostorach novehoDCM ve Frantiskanske ulici v Plzni (pul ho-diny pred adoracı za mladez).

Probereme novinky, schvalıme vyrocnızpravu. . . rozhodne to nebude zadna nudnaschuze . Zvani jsou opravdu vsichni a po-kud nevıte, co je to ta „BRANA“, podıvejtese na nase internetove stranky (a prijd’te ).

• Face to FaceUternı adorace za mladez Plzenske dieceze.Od rıjna srdecne vsechny zveme kazde uteryv 1930 do kaple DCM ke ztisenı a mod-litbe formou eucharisticke adorace. Pri teto

26


modlitbe chceme prosit za mladez plzenskedieceze.

Vchod na DCM se naleza na parkovistimezi kostelem Nanebevzetı Panny Marie asporitelnou. I kdyz v rıjnu uz byva parkovistesetmele, nemusıte se bat prijıt. Po skoncenıbude moznost setkanı u caje. . . Zacıname1. rıjna a prijıt muze kazdy.

• Gate to the WorldRio de Janeiro pohledem ucastnıku setkanıs papezem. Nebyli jste letos v Riu? Nevadı!Prijd’te na setkanı s temi, kdo tam byli — ukazınam fotky a budou vypravet sve zazitky. Do-zvıte se veci, ktere vam nerekne zadna tele-vize. Tesıme se 7. rıjna v 1900 na DCM.

• Miluj a duveruj! 11.–13. rıjna— vıkend s Bozım milosrdenstvım na DCM.Chces poznat sestry z Kongregace sesterMatky Bozıho milosrdenstvı, zakusit Bozılasku a seznamit se s mladymi lidmi? Pri-jed’ na vıkend do Plzne. Prihlasit se je trebaco nejdrıve — kapacita je velmi omezena!

• Kurz pro animatory 2013/14Animator je krest’an, ktery:

– zije s Hospodinem a vı, co to znamena

– inspiruje sve okolı k hledanı Krista

– ozivuje spolecenstvı, prijıma za nej zodpo-vednost, doprovazı druhe

– umı koordinovat skupinu, zorganizovat hru,setkanı, vıkendovku, tabor

– prohlubuje zivot z vıry i organ. schopnosti

Pokud se takovym clovekem chces ucitbyt, je prave pro tebe urcen! V sesti vıken-dovych setkanıch zazijes:

– sdılenı v atmosfere spolecenstvı

– poutave prednasky a debaty

– navstevy zajım. hostu vcetne o. biskupa

– nova pratelstvı, nove aktivity, nove hry

– duchovnı obnovu

Kurz animatoru se tak muze stat dulezitousoucastı tveho zivotnıho prıbehu. Poprve sesejdeme 25.–27. rıjna.

• Pout’mladeze s biskupem doPasova a Rezna 18.–20. rıjna

Tretı rıjnovy vıkend se jiz tradicne s na-sım biskupem Frantiskem chystame do ba-vorskeho Rezna. Tentokrat nasi pout’spojımei s navstevou Pasova, starobyleho mesta nasoutoku trı rek. Prohledneme si pamatky, ur-cite se setkame se zajımavymi lidmi, nebudechybet koupanı v bazenu a mozna i nejake toprekvapenı — na to vsechno se muzete tesitbehem spolecneho putovanı. Prosıme o pri-hlasenı do konce zarı. . .

• Setkanı mladeze ve vikariatechCheb a Rokycany

S novym skolnım rokem rozjızdıme projektsetkanı mladeze ve vikariatech. Garantem jeKVS z Plas pod vedenım P. Vlastıka Kadlece,takze to urcite nebude zadna nuda a je na cose tesit! Zacıname 18.–20. rıjna v Asi (vika-riat Cheb ), 8.–10. listopadu to pak rozjedemv Rokycanech. . . Prihlasky na tyto jedinecnevıkendy se uz prijımajı .

• Filmovy vecer na DCMV listopadu opet navazeme na uspesny cyk-lus filmovych veceru na DCM — v pondelı4. listopadu v 1930 budeme promıtat japonskyfilm Pruvodce (rezie: Jodziro Takita). Prijd’tesi uzıt hezky vecer v prıjemnem prostredı.

• „Let s Dance!“ 23. listopaduSrdecne vsechny zveme na zahajenı plesovesezony — nenechte si ujıt Dieceznı ples kres-t’anske mladeze v Plzni! Opet se bude ko-nat v centru SECESE v pivovaru PlzenskyPrazdroj od 20 hod. Tesit se muzeme na bo-haty a urcite zajımavy program . Informaceo predprodeji vstupenek se brzy dozvıte nanasich strankach.

27


• 8. celodieceznı volejbalovyturnaj o putovnı poharplzenskeho biskupa

Vsechny amaterske i (polo)profesionalnıtymy jsou zvany k ucasti na sedmem ce-lodieceznım volejbalovem „BiskupCUPu“.Opet se uskutecnı v sobotu pred druhou ne-delı adventnı 7. prosince v telocvicne 4. ZSv Plzni na Kosutce (Kralovicka 12). Hrat sebude klasicky turnaj, tentokrat v kazde sesticimusı hrat min. dve zeny ci dıvky . Nazevdruzstva a kontakt na kapitana nahlaste naDCM. Pro mimoplzenske nabızıme moznostnoclehu (nutno domluvit predem).

• Silvestr ve Strasburku — Pout’duvery 2012/13

I letos nas bratri z Taize zvou ke slavenı konceroku — tentokrat do Strasburku (28. 12. 2013– 1. 1. 2014). Na programu bude spolecnamodlitba, prednasky, bohosluzby a zpev.

Pokud tedy jeste nemate zadne plany, mocvam doporucujeme vyrazit na Silvestra pravetam. Blizsı informace najdete na internetoveadrese www.taize.fr/cs, na teto adresese take muzete (nejpozdeji do 1. prosince)online prihlasit.

MALE OHLEDNUTI

• Nekolik vet o animatorskemkurzu

Kdyz jsem se loni v srpnu prihlasila na ani-matorsky kurz, vubec jsem nevedela, co odnej ocekavat. Vubec jsem nevedela, kdo hopovede, jestli me to bude bavit, jacı se tamsejdou lide, jestli to bude stat za to, ale hlaveme vubec nenapadlo, ze tam budu nejstarsı.Po peti minutach stravenych na kurzu jsemzjistila, kdo ho vede. Hned druhy den jsemzjistila, ze ostatnı animatori jsou skvelı. Tım,ze me to bavı a stojı to za to, jsem si byla

jista pri odchodu z prvnıho vıkendu. Ze jsemnejstarsı mi trosku vadilo celou dobu .

Kdybych mela kurz zhodnotit jednım slo-vem, urcite by to bylo inspirativnı. Me osobneto inspirovalo v mnoha vecech, v tom, kamse prihlasit na vysokou skolu, ze nema cenudelat to, co nas nebavı, jen pro to, ze to od nasnekdo ocekava, ze vek je jenom cıslo. Takeme inspirovali vsichni hoste, pri prednaskach(asi nejvıce se nam lıbilo povıdanı Misutky).

Dale me hodne inspiroval cely program.Naucili jsme se, jak pripravit program, hryi akce pro deti a spoustu dalsıho. Povıdalijsme si i o duchovnım zivote, vyzkouseli jsmesi ruzne zpusoby modlitby a cely jeden vı-kend byl venovan duchovnı obnove v Holo-strevech. Velkou inspiracı se staly i vylety.Byli jsme na Dnu klatovskeho vikariatu veSvihove, v klastere Tepla a u trapistu v No-vem Dvore. Byly i casti programu, ktere meuplne neoslovily, ale to vubec nevadı, protozeto mohlo bavit nekoho jineho. Samozrejmeme inspirovali organizatori kurzu. Ale nej-vetsı inspiracı urcite byli ostatnı animatori .

Zaverem bych chtela kurz doporucit uplnevsem, kdo vahajı s prihlasenım. To, ze se tamneco naucıte, je celkem vedlejsı, hlavne po-znate nove lidi a uzijete si spoustu zabavy.

Monca M.

28


• Rio 2013 — Jdete tedy, zıskejteza ucednıky vsechny narody

Toto motto neslo jiz 28. svetove setkanı mla-deze, ktere se tentokrat konalo v brazilskemRio de Janeiro, kam jsme se vydali jakojedni z mala reprezentovat nasi plzenskoudiecezi .

A jake ze to tam bylo? Napada me znameprıslovı — jiny kraj, jiny mrav. Nekdo muzerıct, ze je to pochopitelne, vzdyt’je to tak da-leko, to se dalo ocekavat. Take ale nikdo nece-kal, ze Brazilci nas prijmou s tak otevrenou ↑

narucı, ze nas prijmou jako cleny sve rodiny.Budou tak laskavı, a ze se o nas budou takhezky starat.

Od kazdeho jsme slyseli „muj dum, tvujdum“. Jen tezko jsme se s tak laskavou ro-dinou loucili . . . Takovou peci jsme meli vednech od 14. do 22. cervence, to probıhal Mi-sinonarsky tyden v diecezıch, nas se konalv Barra do Piraı cca 120 km od Ria. Za totoobdobı jsme vzdy meli snıdani v rodinach akazdy den nasledoval jiny program. Co setyce obeda a vecere, tak se da rıct, ze celyzbytek dne jsme jedli .

Meli jsme moznost si prohlednou 80-ti tisı-cove mesto — nadherne kostely, katedralu,farmu, zahrat si s mıstnımi fotbal a takejsme meli moznost se pokusit naucit tanco-vat sambu. Za tyden jsme poznali, jak to majıBrazilci s casem — mse svata zacına napr.v 10 hodin a je bezne, ze pet minut pred de-satou vyrazı z domova. Mse svata tedy zacnev pul jedenacte, nikdo nenı nervoznı, nikdonenadava. Pan farar stojı pred kostelem a s ra-dostı vıta prıchozı. Musım rıct, ze jsem si nato rychle zvykla, u nas to vsak radeji zkouset

nebudu. Mse probıhaly tak nejak po brazil-sku . . . tleska se, zpıva, tancuje. Tak nejak veveselejsım duchu.

A jake to bylo dal? 22. cervence jsme od-jeli do Rio de Janeiro. S ubytovanım to bylohorsı. Jak ale vıme, nebyla to dovolena, alePOUT . Dopoledne byl vzdy cesky pro-gram. Mse svata a katecheze. Katechezı a msısvatou nas vzdy doprovazeli otec biskup Pa-vel Posad a kardinal Dominik Duka.

Tyden to byl velmi narocny, avsak na jehosamem konci nas v sobotu cekala vecernı vigi-

29


lie, nedelnı mse svata a pozehnanı od svatehootce Frantiska. Take jsme se dozvedeli dulezi-tou zpravu a to, ze dalsı setkanı probehne u na-sich sousedu v Polsku v r. 2016. Pobyt v Riujsme si prodlouzili o tri dny a mohli jsme na-vstıvit druhe nejnavstevovanejsı poutnı mıstov Americe — Aparecidu. Na zaver jsme sevydali na znamou horu Corcovado, kde stojıslavna socha Jezıse Krista s otevrenou narucı.Na hore Corcovado slouzil kardinal DominikDuka pred svym odletem svou poslednı msiv Rio de Janeiro.

Na zaver bychom jenom chteli podporitmlade, kterı vahajı, zda se vydajı do Polska— jak setkanı v Madridu, tak v Riu byl ne-uveritelny zazitek! Clovek je unaveny a nadruhou stranu neuveritelne plny energie. Jste

blızko nasemu Panu a zazıvate neuveritelnechvıle. Jestli mate tedy moznost, tak neva-hejte a JEDTE . Anicka Altmanova

P.S. Pokud byste chteli videt nejake fotky, te-sıme se na setkanı 7. rıjna v 1900 na DCMv Plzni .

DALE PRIPRAVUJEME . . .

? Gate to the World — Volgograd & okolıpohledem studentky (cestovatelska pred-naska 25. listopadu v 19 hod.)

? Setkanı mladeze domazlickeho a sokolov-skeho vikariatu (jaro 2014)

? Svetovy den mladeze v Plzenske diecezi(11.–12. dubna)

z DCM zdravı P. Krystof & Petr

��• P. Antoni Wlodzimierz Wasil, Chodov,byl uvolnen k 30. cervnu z funkce adminis-tratora farnosti Chodov a od 1. cervence bylustanoven administratorem farnosti As.• P. Janusz Romanski, As, byl uvolnenk 30. cervnu z funkce farare farnosti As. Od-chazı do ostravsko–opavske dieceze.• P. Dr. Jirı Majkov ICD, Loket, byl usta-noven od 1. cervence admin. farnosti Chodov.• P. ThLic. Petr Bauchner, Sokolov, bylpoveren od 1. cervence vedenım duchovnıspravy fil. kostela Nanebevzetı P. Mariev Kynsperku nad O. (farnost Chlum Sv. Marı).

• P. Mgr. Petr Mecl, Klatovy, byl uvolnenk 31. cervenci z funkce farnıho vikare farnostiKlatovy a od 1. srpna byl ustanoven farnımvikarem farnosti Boru u Tachova.

• Spolecna duchovnı sprava Rımskoka-tolicke farnosti Rokycany byla zrızena od1. srpna, moderatorem byl ustanoven P. An-drzej Jan Wegrzyn OFM, clenem P. FrantisekKlika.

• P. Ludwik Pawel Zolnierczyk OFM bylod 1. srpna ustanoven clenem spolecne du-chovnı spravy farnosti Rokycany.

prevzato z ACEP 7–8/2013

��JABOK — Vyssı od-borna skola socialne pe-dagogicka a teologickaSalmovska 8, 120 00Praha 2, 224 920425, [email protected],www.jabok.cz.

nabızı vzdelavacı kurzy pro pracovnıky v so-cialnıch sluzbach, pedagogy i verejnost

? Kvalifikacnı kurzy:

Pracovnık v socialnıch sluzbach se zamere-nım na pecovatelstvı (200 h., od 18. 9.)

Pedagog volneho casu (120 hod., od 21. 9.)30


? Prıpravny kurz ke studiu na VS:Kurz pro uchazece o studium psychologie na

VS (10x4 hod., od 5. 11.)

? Kurzy dalsıho vzdelavanı pro pedagogya socialnı pracovnıky:

Muzikoterapie pro celostnı rozvoj (4x6 hod.,od 24. 9.)

Vztah klienta a pomahajıcıho (7 hod., 11. 10.)Reminiscence: vyuzitı vzpomınek pri praci se

seniory (7 hod., 11. 10.)Komunikace s nemotivovanym klientem

(2x10 hod., 4. a 11. 11.)Vztah prava a etiky v kazdodennı praxi (7

hod., 6. 11.)Jednoduche, na prıpravu a prostor nenarocne

hry (6 hod., 8. 11.)Prace s vinou a smırenım v pomahajıcıch pro-

fesıch (2x6 hod., 14. a 15. 11.)Zaklady mediace pro pomahajıcı pracovnıky

(7 hod., 20. 11.)Prace se vztahy detı ve trıde, v detske skupine

(8 hod., 21. 11.)Metody psychohygieny pro seberozvoj a pro

praxi (8 a 7 hod., 21. a 22. 11.)Doprovazenı umırajıcıch a jejich rodin a po-

zustalych (8 hod., 23. 11.)

? Kontakt: RNDr. Mgr. Ivana Cihankova, tel.603 330 793, [email protected],www.jabok.cz/cdv.

KnihkupectvíJungmannovo n. 18110 00 PRAHA 1,

224 818 757,[email protected], www.paulinky.cz

? Jean–Claude Sagne: Buh, nas OtecZivot Bozıch synu jako cesta uzdravenı.

Francouzsky dominikan J.–C. Sagne vesve knize ukazuje, ze pokud vıra v Boha Otcenenı jen prazdnou frazı v nedelnım vyznanı

vıry, tak zivy osobnı vztah k nebeskemu Otciprozaruje vsechny oblasti lidskeho zivota anaplnuje cloveka svobodou a radostı.

broz., 256 s., 275 Kc

? Jorge Mario Bergoglio — Frantisek:Otevrena mysl, verıcı srdce

Kniha obsahuje pred-nasky ctyr cyklu duchov-nıch cvicenı, v nichz jekrest’ansky zivot pred-stavovan jako neunavneusilı o zlepsenı kvality zi-vota, a to jak ve vztahuk Bohu, tak k lidem asvetu. Svou konkretnostıje dobrym pruvodcem pro duchovnı zivotkazdeho krest’ana. vaz., 320 str., 295 Kc

? Zpatky u tatınkaOmalovanky s vyprave-nımDeti na prıbehu mlad-sıho syna, ktery z domuutekl a zase se vracı, mo-hou poznat lasku, kte-rou k nam vsem Buhma. Omalovanka je za-koncena strucnou modlit-bou. broz., 16 str., 38 Kc

? Anselm Grun: Promen svuj strachCesta k nove chuti do zi-votaV tistene podobe zcelavyprodana kniha o stra-chu ve vsech moz-nych podobach. Co namznamy benediktinskymnich radı? Necha seinspirovat Jezısovym po-stojem ke strachu: „Ne-boj se!“

E-kniha, formaty: PDF pro ctecky,

kindle (mobi) a ePub, 109 Kc

31

1. 9. 1400 Tepla, kostel sv. Jiljı, poutnı mse sv.6. 9. 900 Klatovy, vikariatnı schuze na zahajenı vizitacı klatovskeho vikariatu7. 9. 1000 Bor, pozehnanı farnıho kostela po oprave

7.-8. 9. vizitace farnosti Planice9. 9. 930 Plzen, Biskupstvı plzenske, knezska rada

10. 9. 1000 Praha, Strahov, mse a oslava 70. narozenin opata Michala J. Pojezdneho11. 9. vizitace farnosti Nyrsko12. 9. 1600 Plzen, Meditacnı zahrada, mse sv. a pozehnanı kaplicky Panny Marie13. 9. 1900 Plzen, katedrala sv. Bartolomeje, koncert u prılezitosti 20 let partnerstvı

mest Plzen a Rezno14. 9. 900 Plzen-Lobzy, dieceznı setkanı ministrantu a detı

1400 Chotıkov, kostel Povysenı sv. krıze, poutnı mse sv.15. 9. vizitace farnosti Nyrsko16. 9. 1600 Praha, CBK, komise pro Husovo jubileum 201517. 9. 1900 Plzen, Biskupstvı plzenske, zive vysılanı pro TV Noe18.-19. 9. vizitace farnosti Svihov21. 9. 1300 Domazlice, setkanı rodin

1800 Bad Kotzting, mse sv. na zahajenı prıpravy Katholikentagu22. 9. vizitace farnosti Svihov

1600 Plzen, katedrala sv. Bartolomeje, ekumenicka bohosluzba23. 9. vizitace farnosti Klatovy25.-26. 9. vizitace farnosti Klatovy26. 9. 1800 Plzen, Biskupstvı plzenske, ucebna, ekumenicke modlitebnı setkanı

„24/7 za Plzen“27. 9. 1800 Kolovec, kulturnı dum, prednaska o Turınskem platne28. 9. 1000 Stara Boleslav, Narodnı svatovaclavska pout’

1500 Kocourov u Horsovskeho Tyna, mse sv. s pozehnanım kaple1900 Plzen, Mikulasske nam., sbor CCSH, celostatnı setkanı mladeze CCSH

29. 9. vizitace farnosti Klatovy

Udaje jsou podle stavu v dobe uzaverky, prıpadne zmeny nejsou vylouceny.

• Prijmeme pravnıka/pravnicku na pravnı oddelenı Biskupstvı plzenskeho, a to doplneho ci castecneho pracovnıho uvazku. Nastup mozny ihned. Pozadavky: predchozıpracovnı zkusenost v oblasti tykajıcı se nakladanı s majetkem, katastru nemovitostı vyho-dou, dobra znalost prace s PC, schopnost samostatne prace. Prihlasky vcetne zivotopisua obyc. kopie diplomu zasılejte do 10. 09. 2013 na [email protected] ci adresu biskupstvı.

ZPRAVODAJ PLZENSKE DIECEZE, pastoracnı a informacnı mesıcnık pro vnitrnı potrebu dieceze. Vydava 1x mesıcne BISKUPSTVI PLZENSKE, Nam. Republiky 35,301 14 Plzen. Odpovedny redaktor Jindrich Fencl, 377 223 112; mailova adresa redakce: [email protected]. Redakce si vyhrazuje pravo kratit a redakcne upravovatzaslane prıspevky. Sazba a tisk Jirı Broucek, 377 221 887. Sazba v systemu LATEX. Prıp. vadne vytisky vyreklamujte v mıste distribuce za zdrave. Zpravodaj naInternetu: http://www.bip.cz. Toto cıslo vychazı 30. srpna, prıstı cıslo vyjde 26. zarı, uzaverka je 18. zarı. Prıspevek na 1 vytisk 5 Kc (krome postovneho).

Documents

9/2013 ZA´Rˇ ´I · kojil se se sveˇte´lky, ktera´ kra´tce zasvı´tı´, ale nedovedou uka´zat cestu. ... a ta´hne na´s za smrt, je vı´ra soucˇasneˇ sveˇt-lem,