Astenopické potíže Absolventská práceportal.szspraha1.cz/szs/portal.nsf/0... · 2015. 8. 12. · Astenopické potíže Absolventská práce Viktória Őrhegyiová Vyšší odborná

Astenopické potíže

Absolventská práce

Viktória Őrhegyiová

Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola

Praha 1, Alšovo nábřeží 6

Studijní obor: Diplomovaný oční optik

Vedoucí práce: Mgr. Štěpánka Klimková

Datum odevzdání práce: 20. 4. 2015

Datum obhajoby: .

Praha 2015

Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracoval a samostatně a všechny použité prameny

jsem uvedla podle platného autorského zákona v seznamu použité literatury a zdrojů

informací.

Praha 20. dubna 2015

Podpis

Děkuji Mgr. Štěpánce Klimkové za odborné vedení absolventské práce. Děkuji také za cenné

rady, připomínky a trpělivost při zpracování této práce. Dále chci poděkovat kolektivu oční

optiky Luxx a rodině.

Souhlasím s tím, aby moje absolventská práce byla půjčována v knihovně Vyšší odborné

školy zdravotnické a Střední zdravotnické školy, Praha 1, Alšovo nábřeží 6.

Podpis

ABSTRAKT

Őrhegyiová Viktória


Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola, Praha 1, Alšovo nábřeží 6

Vedoucí práce: Mgr. Štepánka Klimková

Absolventská práce, Praha: VOŠZ a SZŠ, 2015, 58 stran

Absolventská práce se zabývá astenopickými potížemi. Problematikou astenopických potíží

se nezaobírá téměř žádná odborná literatura. Myslím si, že je to zajímavé a hodně rozsáhlé

téma. Tato práce na začátku popisuje astenopické potíže, rozdělení, teoreticky popisuje

vyšetření pacienta, správné postavení očí, možnosti chyb postavení očí, problematiku

korekce, případné nežádoucí účinky korekce a binokulární refrakční anomálie. V dalších

kapitolách popisuji správnou centraci brýlových čoček. V této kapitole se zabývám jednou

z nejdůležitějších činností, která je vykonávána v oční optice. V oční optice by mělo být

zajištěno co nejsprávnější přizpůsobení brýlí a vycentrování brýlových čoček. Tato činnost

vede k efektivnímu eliminování potíží. Jelikož se jedná například o chyby způsobené v oční

optice, bylo důležité zmínit i zásady pro správné zhotovení brýlové korekce. Tyto zásady byly

vydány Společenstvem českých očních optiků a optometristů v roce 2006 v Praze. Praktická

část je zaměřená na astenopické potíže a jejich výskyt v populaci. Výzkum byl zjišťován na

základě dotazníků v celkovém počtu 102. Nejdůležitějším faktorem je zjistit a odstranit nebo

aspoň eliminovat astenopické potíže klienta.

Klíčová slova: Astenopické potíže

Korekce

Centrace brýlových čoček

Přizpůsobení obruby

Normy

ABSTRACT

Őrhegyiová Viktória


Asthenopic Disorders

Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola, Praha 1, Alšovo nábřeží 6

Vedoucí práce: Mgr. Štepánka Klimková

Absolventská práce, Praha: VOŠZ a SZŠ, 2015, 58 stran

My graduate thesis is about asthenopic disorders. The issue of asthenopic disorders doesn´t

deal with almost any professional literature. I think it is interesting and very broad topic. This

work describes the beginning asthenopic disorders, dividing, theoretically describes

examination of the patient, the correct position of the eyes, the possibility of error position of

the eyes, the issue of compensation, possible side effects and corrections binocular refractive

anomalies. In subsequent chapters describes the proper centration of spectacle lenses. In this

chapter deals with one of the most important activities being carried out at an optician´s. The

eyewear should be ensured which is the most correct adjustment and centering of glasses

lenses. This action leads to efficient elimination of problems. As it is, for example, the errors

caused in eyewear, it was important to mention the principles of good manufacturing

spectacle correction. These guidelines were issued by the Association of Czech Opticians and

Optometrists in 2006 in Prague. The practical part is focused on asthenopic disorders and

their incidence in the population. The research was assessed on the basis of questionnaires

from a total of 102. The most important factor is to identify and eliminate or at least eliminate

asthenopic disorders of the client.

Key words: Asthenopic disorders, The correction, The Centration of spectacles lenses, The

manufacturing of spectacles, The Standards

Obsah

Úvod . ..................................................................................................................................... 9

1 Astenopické potíže .................................................................................................... 10

1.1 Definice astenopických potíží .................................................................................... 10

2 Rozdělení astenopických potíží ............................................................................... 11

2.1 Rozdělení astenopických potíží podle formy projevů ............................................... 11

2.2 Rozdělení astenopických potíží podle příčiny ........................................................... 12

3 Zraková pohoda ........................................................................................................ 13

4 Vyšetření pacienta .................................................................................................... 14

4.1 Zraková ostrost .......................................................................................................... 14

4.2 Refrakce oka .............................................................................................................. 14

5 Postavení očí .............................................................................................................. 17

5.1 Poruchy okohybného aparátu ..................................................................................... 19

6 Korekce a její problematika .................................................................................... 21

7 Prizmatický účinek ................................................................................................... 22

7.1 Nežádoucí účinky brýlové korekce navozením prizmatického účinku ..................... 22

8 Binokulární refrakční anomálie .............................................................................. 24

8.1 Anizometropie ........................................................................................................... 24

8.2 Anizeikonie ................................................................................................................ 25

9 Správná centrace brýlových čoček ......................................................................... 26

10 Techniky centrace..................................................................................................... 27

10.1 Horizontální centrace do dálky .................................................................................. 27

10.2 Vertikální centrace do dálky ...................................................................................... 28

10.3 Horizontální centrace do blízka ................................................................................. 28

10.4 Vertikální centrace do blízka ..................................................................................... 29

10.5 Centrace čoček podle designu .................................................................................... 30

10.6 Centrace vybraných brýlových čoček ........................................................................ 31

10.6.1 Bifokální čočky .......................................................................................................... 31

10.6.2 Progresivní čočky ....................................................................................................... 32

10.6.3 Degresivní čočky ........................................................................................................ 33

10.6.4 Lentikulární čočky ...................................................................................................... 33

10.6.5 Prizmatické čočky ...................................................................................................... 34

11 Potíže způsobené obrubou ....................................................................................... 35

12 Povrchové úpravy brýlových čoček ........................................................................ 36

12.1 Antireflexní úprava (AR) ........................................................................................... 36

12.1.1 Povrchová úprava s eliminací modrého světla ........................................................... 36

12.1.2 Čočky s barevným filtrem .......................................................................................... 37

13 Normy pro oční optiku ............................................................................................. 38

14 Nejčastější důvody odmítaní brýlové korekce ....................................................... 40

15 Praktická část ........................................................................................................... 41

15.1 Rozbor dotazníku ....................................................................................................... 43

15.2 Výsledky dotazníků ................................................................................................... 47

Závěr . ................................................................................................................................... 52

Seznam zdrojů a použité literatury ....................................................................................... 53

Seznam obrázků, tabulek a grafů ......................................................................................... 55

9

Úvod .

Cílem této práce je přiblížit problematiku astenopických potíží, které bývají způsobeny

v mnoha případech špatným vyšetřením klienta, a to podkorigovaním nebo překorigovaním,

špatnou centrací brýlové čočky nebo špatným přizpůsobením brýlí.

Ačkoliv je toto téma hodně rozsáhlé a může být bráno z různých aspektů, budu v této práci

popisovat astenopické potíže, rozdělení, proč a jak mohou vznikat, jaké mohou být důvody

k odmítnutí brýlové korekce.

Jak budu zmiňovat, i malá chyba může způsobit klientovi zrakovou nepohodu. To je právě

nejčastější důvod k eliminaci astenopických potíží. Ať už problém vzniká z brýlové korekční

pomůcky, kontaktních čoček nebo dnes populární laserové operace, je velmi důležité dodržet

všechny individuální potřeby a parametry klienta. V současné době se vyskytuje hodně očních

optik, které nejsou způsobilé pro prodej korekčních pomůcek a opomíjejí základní potřeby

klienta.

Téměř každý klient trpící refrakční vadou zvolí jako první korekční pomůcku brýle. Brýle

jsou nejméně náročné na snášení a méně nákladné než ostatní typy korekce.

Věnujeme-li maximální péči klientovi, jeho korekci i jeho korekční pomůcce, bude velmi

pravděpodobné, že nebude mít žádné potíže a bude se svou brýlovou korekcí spokojený.

Problematika astenopických potíží by měla být co nejvíce eliminována právě v oční optice

a to individuálním přístupem. Jedná se o správný výběr brýlové obruby, individuální

vyměření PD pravého a levého oka, výšku, správný zábrus, individuální přizpůsobení obruby

klientovi nebo velmi důležitou součást, vhodný výběr brýlových čoček, které klientovi

napomůžou při jeho komfortním vidění.

Odborná způsobilost a zodpovědný přístup vedou k spokojenosti klienta a také k vyloučení

astenopických potíží.

10

1 Astenopické potíže

Jako lidstvo samo jsou staré i obtíže se zrakem a snaha se těchto problémů zbavit.

I malá oční vada může způsobit velké potíže. Abychom dobře viděli, nesmíme mít žádnou

oční vadu.

1.1 Definice astenopických potíží

Astenopie je termín, kterým označujeme obtíže, které se dostavují z různých důvodů. Důvody

mohou přicházet při déletrvající práci, zejména při čtení nebo psaní. Astenopické potíže

se dostavují nejčastěji u nesprávně zhotovených brýlí, u nekorigované nebo podkorigované

refrakční vady a presbyopie. Postižení udávají nejčastěji bolesti hlavy, zčervenání očí, rychlou

únavu očí, nevolnost, bolest hlavy, zdvojené vidění, závratě a jiné potíže. Setkáváme

se i s potížemi způsobenými nadměrným nebo špatným osvětlením při práci.

Astenopické potíže můžeme nazvat jako malé refrakční vady. Tyto refrakční vady

jsme schopni vykorigovat sami. Samotná nucená činnost vede ke svalovému a nervovému

vyčerpání. (1, 6, 8)

11

2 Rozdělení astenopických potíží

Z definice už víme, že astenopické potíže vyvolávají celou řadu obtíží, způsobené některými

výše zmiňovanými problémy, nebo vyvolanými samotnou korekcí.

2.1 Rozdělení astenopických potíží podle formy projevů

Zrakové obtíže jsou spojené se zrakovou ostrostí a její kvalitou. Ke zhoršenému vidění

dochází například za ztížených světelných podmínek, po dlouhodobém řízení motorového

vozidla. Projevem je mlhavé, neostré vidění nebo diplopie.

Oční obtíže jsou spojené s nepohodlností. Projevují se únavou očí, začervenáním, bolestí očí

a slzením. Víčka, většinou jejich okraje, jsou zarudlá, zduřelá a často dochází k zánětům.

Řada obtíží se objevuje jen při zhoršení zdravotního stavu, kde stačí odpočinek.

Přídatné obtíže jsou způsobené často po celodenní práci, často se objevují jako bolest hlavy.

Bolesti hlavy mohou být jen lehké nebo se mohou projevit těžkou migrénou, nevolností

nebo zvracením.

Nejčastější obtíže, na které si pacient stěžuje:

neostré vidění,

bolest očí,

zčervenání očí,

únava očí,

pálení očí,

slzení,

závratě,

bolesti hlavy.

12

2.2 Rozdělení astenopických potíží podle příčiny

Akomodační astenopie vzniká při nadměrné snaze akomodačního svalu vyvinout akomodaci

k rozpoznání předmětu, který je v blízké vzdálenosti. Týká se nejčastěji nekorigovaných

nebo podkorigovaných presbyopů, hypermetropů a osob trpících insuficiencí akomodace.

Svalovou astenopii definujeme jako nadměrnou konvergenci. Vyskytuje se u exoforie,

nekorigované myopie při práci do blízka. U esoforie do dálky.

Nervová astenopie postihuje neurotické osoby, tělesně i duševně postižené. Práce do blízka,

čtení a psaní je znemožněno. Na oku nenacházíme žádné změny.

Symptomatická astenopie se nejčastěji vyskytuje při onemocnění očí, přídatných orgánů

nebo i sítnice.

Je velmi důležité minimalizovat jakékoliv obtíže, zjistit, kde nastal problém, a co nejrychleji

ho odstranit. Obtíže mohou způsobovat poruchy pozornosti, nesoustředěnost, poruchy učení

a jiné. (6, 8)

13

3 Zraková pohoda

Aby byl klient schopen správně vidět, musíme mu vytvořit takový prostor na vnímání,

aby mohl mít svou zrakovou pohodu.

Zraková pohoda zajišťuje správné vidění, vnímání barev, postoj člověka k práci, k jeho

náladě. Ovlivňuje způsob jeho života.

Zajištění takové zrakové pohody obchází řada úkonů, mimo jiné správná spolupráce klienta

s vyšetřujícím.

Prvním úkonem je vyšetření klienta, určení správné diagnózy a léčba. Nesmí nastat žádný

nesprávný krok, pochybení ze strany vyšetřujícího nebo vyšetřovaného. Důležitou součástí

je léčba korekční pomůckou, která je zhotovena v oční optice, ve které také nesmí nastat

žádná chyba. I každá malá chyba způsobuje u klienta zrakovou nepohodu.

(14)

14

4 Vyšetření pacienta

Vyšetření klienta se skládá z celé řady vyšetřovacích metod, které slouží k určení co nejlepší

diagnózy. Vyšetřování začínáme rozhovorem s jednoduchými otázkami, vyptáváme

se na choroby v rodině, na nemoci, úrazy a problémy pacienta. Při zjišťování anamnézy

pozorně sledujeme nemocného. Často můžeme zjistit, jakou refrakční vadu máme posuzovat.

Při asymetrii obličeje můžeme posuzovat astigmatizmus. Pozornost věnujeme i pohyblivosti

očí, postavení očí, víčkům, spojivkám a slzivosti.

4.1 Zraková ostrost

Mezi základní oční vyšetření patří vyšetření zrakové ostrosti. Vyšetřování probíhá za denního

světla, eventuálně v správně osvětlené místnosti. Zrakovou ostrost označujeme jako minimum

separabile. Minimum separabile je označována jako schopnost oka rozlišit dva co nejblíže

ležící body jako dva.

Při vyšetření zrakové ostrosti používáme obvykle optotypy, které jsou sestaveny z tabulí,

na kterých jsou písmena, číslice nebo znaky. Každý znak na optotypu má určité parametry

pro vyšetření. Znak je zaznačen do čtverce o straně 5´. Tloušťka čáry tvořící znak je viditelná

pod zorným úhlem 1´. Pro každou tabulku je uvedena vzdálenost v metrech,

z které se vyšetřuje. Výsledná hodnota zrakové ostrosti je vizus. Pacienta vyšetřujeme

monokulárně, každé oko zvlášť. (1, 2)

4.2 Refrakce oka

„Refrakce oka vyjadřuje poměr mezi jeho délkou v optické ose a optickou mohutností

lomivých prostředí." (3)

Emetropie je stav, kdy se paprsky sbíhají na sítnici. Ametropií nazýváme stavem,

kdy se paprsky sbíhají mimo sítnice. Říkáme, že ametropické oko má nějakou refrakční vadu.

15

Refrakční vady rozeznáváme tři:

1. Hypermetropie – stav, kdy se paprsky sbíhají za sítnici.

A. Axiální (osová) – stav, kdy předozadní délka bulbu je zkrácená, délka je menší

než 24 mm.

B. Systémová (lomivostní) – stav, kdy délka oka je 24 mm

a ȹ je menší než 58,64 D.

a) Systémová indexová – stav, kdy indexy lomů očních prostředí

jsou nízké a paprsky procházející optickým aparátem oka nejsou

dostatečně lámány.

b) Systémová rádiusová – stav, při kterém platí, že poloměry křivosti

optických ploch jsou větší než u emetropického oka.

2. Myopie – stav, kdy se paprsky sbíhají před sítnici.

A. Axiální (osová) – stav, kdy předozadní délka oka je větší než 24 mm

a ȹ´ je rovné 58,64 D.

B. Systémová (lomivostní) – stav, kdy předozadní délka očního bulbu

se rovná 24 mm, ale ȹ´je větší jak 58,64 D.

3. Astigmatismus – optický systém není ve všech meridiánech stejný.

(2)

Obr. 1. – Emetropické oko (1)

16

a)

b)

Obr. 2. – Průchod paprsků hypermetropickým okem (2)

a) Hypermetropické oko bez korekce

b) Po předložení spojné čočky

a)

b)

Obr. 3. – Průchod paprsků myopickým okem (3)

a) Myopické oko bez korekce

b) Po předložení rozptylné čočky

Obr. 4. – Průchod paprsků astigmatickým okem (4)

17

5 Postavení očí

Za normálních fyziologických podmínek jsou oči postaveny primárně, a osy bulbů

jsou paralelní. Primární postavení očí je tvořeno při vzpřímeném držení hlavy a těla,

kdy se díváme před sebe na horizont.

Pohyby bulbů umožňují okohybné svaly. Základní pohyby se dějí ve třech osách

a to: horizontální, sagitální a vertikální. Tyto osy se protínají v otočném bodě oka.

Základní pohyby v horizontální a vertikální rovině nazýváme: dukce, addukce (dovnitř),

abdukce (zevně), sursumdukce nebo elevace (nahoru) a deorsumdukce nebo deprese (dolů).

Též rozeznáváme pohyby kolem sagitální osy, které rotují, ty nazýváme incyklodukcí

tedy intorzí (rotace dovnitř) a excyklodukcí tedy extorzí (rotací zevně).

Jelikož nám oči spolupracují párově, rozeznáváme pohyby párové. Pohyby ve stejném směru

jsou verze. Pohyby v protisměru jsou vergence.

Obr. 5. – Základní pohyby v horizontální a vertikální rovině – dukce (5)

a) – abdukce d) – sursumdukce

b) – normální postavení oka e) – deorsumdukce

c) – addukce f) – incyklodukce

18

Obr. 6. – Pohyby ve stejném směru – verze (5)

a) – extroverze

b) – superverze

c) – dextrocykloverze

Obr. 7. – Pohyby v protisměru – vergence (5)

a) – konvergence

b) – divergence

c) - incyklovergence

Při normální fyziologii jsou osy obou očí paralelní a obrazy jsou tvořeny na sítnici.

Jestliže to není splněno a osy nejsou paralelní, není vytvořen obraz na pravém a levém oku

na sítnici a v centrální mozkové oblasti nedojde k splynutí v jeden vjem, tedy fúzi,

je porušeno jednoduché binokulární vidění (JBV).

Poruchy JBV může způsobit šilhání, tupozrakost, anomální retinální korespondenci a mohou

vznikat patologické poruchy. (6)

19

5.1 Poruchy okohybného aparátu

Za normálních fyziologických podmínek a správného vývinu od narození jsou oční bulby

postaveny primárně a vytvářejí svou funkci správně, hovoříme o ortoforii. Tento stav

je poněkud vzácný.

Při porušení rovnovážného stavu okohybných svalů dochází k strabismu, jednoduše řečeno,

šilhání. Strabismus nebo šilhání je stav, kdy při přímé fixaci předmětu do dálky i do blízka

nejsou osy souměrné k danému předmětu a mimo jiné není přítomno JBV.

Navenek se strabismus projevuje nestejným postavením bulbů.

Strabismus dělíme na latentní a manifestní.

Latentní strabismus – heteroforie (skryté šilhání) se projeví, když se zamezí fúzi a to zakrytím

jednoho oka rukou, destičkou apod. Jestli se po zamezení fúzi postavení očí změní,

jedná se o heteroforii, která není viditelná a to znamená, že šilhání je skryté. Heteroforie

se vyskytují často, jsou běžným nálezem při vyšetření pacienta. Jak se uchýlí oko

po zamezení fúzi, rozlišujeme podle směru horizontální forie, vertikální forie a smíšené.

Malé heteroforie, horizontální do 5 stupňů a vertikální do 1 stupně a též cykloforie

do 3 stupnů nezpůsobují obtíže. Větší heteroforie jsou spojené s astenopickými potížemi,

které se mohou projevovat jako bolest hlavy, migrény, pálení očí, slzení, diplopie.

Jestli se dostavují astenopické potíže, je nutné latentní heteroforii léčit. Samotná léčba spočívá

v:

1. správném vyšetření pacienta, správné korekci refrakční vady na dálku i blízko,

2. centraci brýlové čočky,

3. cvičení fúze,

4. prizmatické korekci.

20

Manifestní strabismus – heterotropie (zjevné šilhání) je viditelný stav, kdy oční bulby nejsou

v rovnoběžné ose, jedno oko se uchyluje. Manifestní stav strabismu, má různé formy,

řadí se do dvou hlavních skupin a to: strabismus dynamický (konkomitující) a strabismus

paralitický (inkomitantní).

Můžeme říct, že u této formy strabismu se převážně nevyskytují astenopické potíže.

(2, 4)

21

6 Korekce a její problematika

Je několik zdrojů, z kterých vznikají astenopické potíže. Právě tato problematika by měla být

konzultována s klientem, který trpí nějakými potížemi. A následně zjistit odkud a kdy tyto

potíže přicházejí.

Jednou ze situací může být ta, kdy klient trpí refrakční vadou (i malou) a nebyl vyšetřen.

Případem je často klient, který podceňuje záměrně svou korekci a korekční pomůcku nenosí.

Dalším případem je klient, který brýlovou korekci potřebuje, užívá ji, aby zlepšil své vidění.

Je prakticky možné, že časem se mu korekční pomůcka může zdát slabá nebo naopak silná.

Pacient se může stát lehce podkorigovaný nebo překorigovaný a dochází ke vzniku

astenopických obtíží.

Špatně zhotovená brýlová korekce je dalším zdrojem astenopických potíží. Při zhotovování

korekční pomůcky se může brýlová čočka špatně vycentrovat a může být navozen nežádoucí

prizmatický efekt.

V brýlové korekci si oko hledá své ohnisko kudy má co nejostřeji vidět. Jestliže je nesprávně

brýlová čočka vycentrována a zhotovena, oko se může stát latentně heteroforní, jinak řečeno,

oko může ujíždět a začít skrytě šilhat. (8)

22

7 Prizmatický účinek

Prizmatickým účinkem nazýváme odchylku paprsku od původního směru. Prizmatický účinek

(hranolový účinek), se označuje Δ a udává se v prizmatických dioptriích (1 pD).

1 prizmatická dioptrie, odchyluje kolmo dopadající paprsek ve vzdálenosti

1 m o 1 cm. Navozením nechtěného prizmatického účinku, dochází ke stáčení oka proti směru

báze.

7.1 Nežádoucí účinky brýlové korekce navozením prizmatického

účinku

Nežádoucím navozením prizmatického účinku vznikají astenopické potíže. Oko se stáčí,

a to způsobuje nepříjemnosti při pohledu přes brýlovou korekci. Rozlišujeme směry kritické

a méně kritické.

U hypermetropů odchylka centrace dovnitř odpovídá posunutí báze v kritickém směru a nutí

oko divergovat. Odchylka centrace ven odpovídá méně kritickému směru a nutí oko

konvergovat.

Obr. 8. – porovnání správné korekce spojnými čočkami při správné pupilární distanci

a navození kritického směru špatnou centrací (6)

23

U myopů odchylka centrace dovnitř, báze ven je méně kritická a nutí oko konvergovat.

Odchylka centrace ven, tedy báze dovnitř, je kritický směr pro myopa a nutí oko

do divergence.

Obr. 9. – porovnání správné korekce rozptylnými čočkami při správné pupilární distanci

a navození kritického směru špatnou centrací (6)

Z tohoto vyplývá, že oko nucené do divergence je více kritické u obou případů refrakčních

vad. (4, 8, 13,)

Tab. 1. – Refrakční vady a jejich přehled při špatné centraci

Odchylka centrace Prizmatická báze Vergence

Hypermetropie

dovnitř báze dovnitř

kritický směr divergence

ven báze ven méně

kritický směr konvergence

Myopie

dovnitř báze ven méně

kritický směr konvergence

ven báze dovnitř

kritickýsměr divergence

24

8 Binokulární refrakční anomálie

8.1 Anizometropie

Anizometropie je stav, který se definuje jako rozdíl mezi refrakčními vadami obou očí.

I dokonalá monokulární korekce obou očí může při binokulárním použití přinést obtíže.

Můžeme říct, že při anizometropii dochází k porušení binokulárního vidění. Někdy dochází

k výpadku používání obou očí, nebo k střídavému vidění. Oko, které nepoužíváme, může

„zeslábnout“. Z nečinnosti oka může dojít k tupozrakosti.

U korigované anizometropie bývají příčiny obtíží:

- anizeikonie,

- nestejný prizmatický účinek při pohledu mimo středy korekční pomůcky - anizoforie,

- boj mezi optimální akomodací jednoho a druhého oka.

Anizometropie korigována brýlovými čočkami přináší klientovi komplikace.

Co se týče speciálního objednání bifokálních nebo progresívních čoček, může dojít

k „efektu zvětšeného oka“, také neestetičnosti středové a okrajové tloušťky, rozdílu hmotnosti

pravé a levé čočky, nebo zúžení zorného pole.

Anizometropii lze korigovat i kontaktními čočkami, které mají ve srovnání s brýlovými

čočkami některé výhody (rozdíl mezi vzdálenosti kontaktní čočky na rohovce s rozdílem

vzdálenosti brýlové čočky od rohovky, odstranění diplopie, větší zorné pole, estetická

stránka), ale také nedostatky (nesnášenlivost kontaktních čoček, zvýšená hygiena, apod).

U vyšší anizometropie se mohou projevovat astenopické potíže, spojené s bolestmi hlavy,

nevolností, diplopií. Větší snášenlivost vyšších rozdílů mají děti a mladí lidé. Snášenlivost je

individuální a věkem se snižuje. (2, 6, 7)

25

8.2 Anizeikonie

Jsou-li obrazy stejně velké, hovoříme o izeikonii. Stav, kdy se nevytvoří na sítnici obou očí

stejný obraz, nazýváme anizeikonií.

Aniseikonie vyšší než 5 %, znemožňuje binokulární vidění. Anizeikonii lze zmírnit pouze

správnou redukcí anizometropie a to použitím brýlových nebo kontaktních čoček.

(2, 7)

26

9 Správná centrace brýlových čoček

S optimální korekcí se spojuje správné vyměření brýlových čoček a pupilární distance (PD).

Vyměření klienta s sebou nese určité parametry, které je důležité dodržet:

- parametry vzdálenosti pupilární distance,

- parametry výšky,

- parametry na dodržení přiměřeného zorného pole (velikost očnice u obruby).

Vyměření pupilární distance (PD) se může provádět:

- pupilometrem,

- digitálním pupilometrem,

- digitálními přístroji, například softwarové přístroje.

Součástí správné centrace je neopomenout, jak klient brýlovou obrubu bude nosit. Brýlovou

obrubu upravíme tak, aby vyhovovala co nejvíce právě potřebám klienta.

(5, 15)

27

10 Techniky centrace

PD se považuje za jednu z nejdůležitějších parametrů pro centraci.

Centrace může být prováděna 2 způsoby:

- horizontálně (na vztažný bod),

- vertikálně (na otočný bod, pantoskopický úhel).

Techniku centrace můžeme dále rozdělit podle designu čočky na:

- sférické, sférotorické,

- asferické, atorické.

(9, 15)

10.1 Horizontální centrace do dálky

Tato centrace se používá nejčastěji. Probíhá jednoduše, při přímém postavení hlavy a těla

a výškovém vyrovnání klienta a optika. Měření se provádí tak, že klientovi je zakryto jedno

oko a druhým se dívá do protějšího oka (oko optika). Určení polohy zornice se může provést

pupilometrem nebo pomoci označení fixu na fóliích na brýlích. Metoda se provádí

monokulárně, to znamená každé oko zvlášť. Hodnoty pravého a levého oka se mohou sčítat,

avšak při zábrusu brýlových čoček je důležité respektovat asymetrii pravého a levého oka.

(5, 9, 15)

Obr. 10. – Horizontální centrace (Viktorinska metoda) (7)

28

10.2 Vertikální centrace do dálky

Pro správnou funkčnost brýlové čočky je třeba, aby její střed přecházel přes střed otáčení oka.

Právě proto je nutné brýlovou obrubu upravit. To lze udělat nakloněním roviny očnice.

Rovina je inklinována obvykle pod úhlem 5 -15 stupňů. Tento úhel je také nazýván

jako pantoskopický úhel. Zajištění centrace podle této metody je mnohem náročnější, protože

pohledové osy se mění spolu s postavením hlavy, a tím se mění i výška pohledu.

Vertikální měření klienta se může provést při přímém pohledu do nekonečna s mírným

záklonem hlavy, kdy rovina brýlového středu svírá s podlahou úhel 90 stupňů. Měření

je označeno na foliích brýlové obruby, monokulárně.

(5, 9)

Obr. 11. – Pantaskopický úhel (inklinace) (11)

10.3 Horizontální centrace do blízka

Při centraci na blízkou vzdálenost, je třeba neopomínat, že oči vykonávají funkci akomodační

a také konvergenční. Při měření PD do dálky měříme vzdálenost do nekonečna. Osy PD

do dálky jsou horizontální. Při měření PD do blízka měříme konvergenční osy.

Je tedy důležité určit pracovní vzdálenost, v které budou brýle používány. Při měření

horizontální centrace do blízka můžeme použít stejnou metodu jako u vyměřování do dálky,

avšak je nutné, aby byl optik přibližně 30 – 40 cm proti klientovi. Klient je následně vyzván,

aby se díval na špičku nosu. Měření probíhá monokulárně.

29

Obr. 12. – Srovnání horizontální centrace (PD do dálky/PD do blízka) (9)

Jestliže si klient zvolí brýle poloviční bez horní obruby, tzv. čtečky, centrujeme brýle dvěma

způsoby:

- odstraněním skoku obrazu, kdy umístníme optický střed do horní části očnice

(nevýhodou však je estetický dojem, protože faseta u horního okraje je silná),

- na horizontální osu v polovině výšky očnice (nevýhodou je skok obrazu).

(5, 9)

10.4 Vertikální centrace do blízka

Tato centrace musí být prováděna po úpravě inklinace a následného vyměření PD do dálky.

Následně už není nutná vertikální centrace do blízka, protože je totožná s vertikální centrací

do dálky. (9)

optik

PD do dálky (nekonečno) PD do blízka

rovnoběžné osy

konvergenční osy

osa do dálky

optická osa

osa do blízka

Obr. 13. – Vertikální centrace do blízka (9)

30

10.5 Centrace čoček podle designu

Podle toho, o jaký typ čoček se jedná, provádíme centraci. Brýlové čočky z hlediska designu

dělíme na sférické (sférotorické) a asférické (atorické).

Centrace sférických (sférotorických) čoček na dálku i do blízka vyměřujeme podle

horizontální centrace, tzn. při přímém postavení hlavy a těla.

Centrace asférických (atorických) čoček na dálku i do blízka vyměřujeme podle vertikální

centrace, v mírném záklonu.

Je potřeba neopomenout, že asfrické a atorické brýlové čočky mají poněkud špatné optické

vlastnosti. Někteří klienti udávají, že mají potíže a tyto čočky jim nevyhovují. Obvykle se tyto

potíže vyskytují u vyšších refrakčních vad. Asferická a atorická čočka je estetičtější

než sférická, avšak nevyhovující, je potřeba ji nahradit sférickými nebo sférotorickými

čočkami.

Asférické čočky by se neměli používat u polovičních brýlí. Hlavně proto, že klienti

jsou zvyklí je nosit na špičce nosu a asférické čočky jsou vypočteny na vzdálenost přibližně

15 mm od rohovky.

Nejčastější brýlové čočky používané v oční optice jsou:

- jednoohniskové brýlové čočky (sférické, sférotorické, asférické, atorické ),

- bifokální brýlové čočky,

- progresivní brýlové čočky ,

- degresivní brýlové čočky (kancelářské),

- lentikulární brýlové čočky,

- prizmatické brýlové čočky.

(5, 9, 15)

31

10.6 Centrace vybraných brýlových čoček

10.6.1 Bifokální čočky

Bifokální čočky jsou vhodné pro klienty, kteří potřebují korekci do dálky i do blízka.

Týká se to lidí v presbyopickém věku, ale i dětí se strabismem.

Centrace bifokálních čoček se provádí horizontálně, při přímém postavení hlavy a těla

do dálky. Výška segmentu se vyměřuje v již přizpůsobené brýlové obrubě, tak jak ji klient

bude nosit. Segment vyměříme tak, že si na fóliích naznačíme fixem bod přibližně

2 mm pod okraj víčka.

Bifokální čočky se používají i u dětí se strabismem. Tyto čočky mají rovnou předělovou linií

a mají širší zorné pole do dálky i do blízka, tzv. E-line. Centrace takových čoček se dělá

na střed zornice při pohledu do dálky a při normálním postavení hlavy a těla.

Obr. 13. – Bifokální čočky (7, 10)

a) Bifokální čočka typu E (E-line)

b) Bifokální čočka typu D

a) b)

32

10.6.2 Progresivní čočky

Podobně jako bifokální čočky jsou určeny pro klienty s presbyopií. Tyto brýlové čočky

jsou modernější a estetičtější. Dbají na komfort klienta a eliminují jakýkoli skok obrazu.

Jsou - li progresivní brýlové čočky vycentrovány správně, klient by neměl udávat žádné

potíže.

Nedostatkem progresivních čoček je zúžené periferní vidění, které se klientovi může zdát

jako mlhavé. Proto je nutno klientovi zvolit vhodnou obrubu a přizpůsobit ji.

Brýlové čočky centrujeme podle PD do dálky, horizontálně. Vyměření a zábrus musí být

velmi přesný, aby nedošlo u klienta k potížím. Inklinace se udává přibližně v 10°

a přibližně 12 mm vzdálenosti brýlové čočky od vrcholu rohovky. Když je tato vzdálenost

větší, zúží se zorné pole s každým milimetrem v průměru o 7,5 %. Špatně provedený zábrus

a centrace snižuje šíři zorného pole.

Obr. 14. – Progresivní čočka (7)

díl do dálky

progresivní zóna (kanál)

díl do blízka

33

10.6.3 Degresivní čočky

Degresivní čočky jsou vhodné pro presbyopické klienty, s potřebami na vidění do střední

vzdálenosti (počítač), a do blízka. Většinou jsou vhodné pro kancelářskou činnost.

Obr. 15. – Správná vzdálenost při práci s počítačem (7)

U těchto čoček je důležitá vzdálenost práce. Rozlišujeme vzdálenost na práci do blízka

(30 – 40 cm) a vzdálenost práce na počítač (50 – 70 cm). S určením správné pracovní

vzdálenosti je spojeno i správné určení degrese. Často se stává, že klienti (presbyop) podcení

vyšetření na střední vzdálenost a nosí brýle na čtení. Korekční pomůcka na čtení (cca 30 cm)

mu však při práci s počítačem (50cm) nevyhovuje. Tato nekorigovaná refrakční vada může

způsobovat akomodační astenopické potíže.

V dnešní době se vyrábějí takové degresivní čočky, kdy je klient schopen vidět do určité

vzdálenosti (vzdálenost za počítač). Tato skutečnost se avšak odvíjí od přídavku do blízka

(addice – Add). Čím vyšší je addice, tím víc se zužuje pohled do dálky.

U degresivních čoček probíhá centrace stejně jako u progresivních čoček, horizontálně,

při přímém postavení hlavy a těla.

10.6.4 Lentikulární čočky

U lentikulárních korekčních čoček je důležité dodržet velikost zorného pole. Brýlová obruba

by neměla být příliš velká, jelikož okrajová část čočky je nevyužitelná a zvyšuje hmotnost

brýlí.

34

Lenikulární čočky se centrují na PD do dálky a centrace výšky se provádí při přirozeném

postavení hlavy a těla. Lenikulární brýlové čočky asferické, je třeba centrovat vertikálně.

Jestliže chceme dosáhnout co nejlepšího komfortu, musíme zvolit obrubu s nejmenší

inklinací. Tato inklinace však může způsobit potíže při pohledu dolů.

10.6.5 Prizmatické čočky

Dochází-li k okohybným odchylkám, použijeme na korekci čočky s klínovým efektem.

Klínová korekce se udává v prizmatických dioptriích s pozicemi báze.

Obecně platí, že se prismatické brýlové čočky vždy centrují na PD do dálky, monokulárně,

a výšku při přirozeném postavení hlavy a těla, tzn. na vztažný bod. Brýlová obruba

by měla být vždy upravená potřebám klienta.

Jak už bylo zmíněno, je důležité dbát na správnou centraci každé brýlové čočky a respektovat

jejich vyměření a vyloučit jakékoli posunutí, co může způsobit nežádoucí účinky.

Existují toleranční tabulky, při nedodržení centrace, kdy dojde k posunutí a navodí

se prizmatický efekt a astenopické potíže.

(5, 9, 15)

35

11 Potíže způsobené obrubou

Vznik astenopických potíží se může vztahovat i na potíže způsobené brýlovou obrubou, která

může být špatně přizpůsobena. Tato problematika, bývá často zanedbávána a nedává

se na ni důraz.

Kromě toho, že brýlová obruba má být z korekčního hlediska jako korekční pomůcka

zhotovena správně, hraje roli i stránka estetická. Jestli je tento soulad dodržen, brýle by měly

klienta uspokojit.

Problematika přizpůsobování brýlí má značný vliv na praxi optika. Je důležité vycházet

z individuálních anatomických a fyziognomických parametrů. Důležitou součástí jsou

i brýlové čočky, které jsou neoddělitelnou součástí brýlí. Brýle jako celek mohou způsobovat

určité potíže s hmotností. Na některých místech obličeje může docházet k případnému tlaku,

který může působit i hlouběji (cévy, nervy, chrupavčité a kostní části).

Za problematické partie můžeme považovat:

- Kořen nosu – je místo, kde by se měla dotýkat brýlová sedla (u kovové obruby) nebo

nosník (u plastové obruby).

Sedla by měla být nastavena pro klienta rovnoměrně, aby nezpůsobovala tlak, otlaky

nebo začervenání kůže. Potíže mohou způsobovat tlak na cévy.

- Oblast ušního boltce – dochází ke styku s koncovkami brýlí. Koncovky by měly být

správně přizpůsobeny tak, aby brýle neklouzaly. Měly by kopírovat přesný tvar hlavy,

ale nesmí způsobovat žádné otlaky. Při vysokém tlaku na toto místo může klient

udávat bolesti hlavy a astenopické potíže. Správná úprava vede k vyloučení

astenopických potíží a nemusíme hledat příčinu v špatné korekci nebo centraci.

- Spánková část – by neměla být omezována žádným tlakem ze stranic. Obruba

by měla být přizpůsobena tak, aby se dotýkala jenom oblasti za uchem. Jestli brýlová

obruba způsobuje tlak v této oblasti, může dojít k zatížení cév, nervů apod. Jestliže

dojde ke styku stranic s kůží, může to mít za následek špatný vliv zejména na klienty,

kteří mají nějaké alergické potíže.

(5, 8)

36

12 Povrchové úpravy brýlových čoček

Na brýlových čočkách vznikají odlesky a odrazy, které mohou způsobovat astenopické potíže.

V dnešní době je mnoho povrchových úprav, které tyto problémy eliminují. Pro eliminaci

odlesků a odrazů se na brýlové čočky nanášejí antireflexní vrstvy (AR).

12.1 Antireflexní úprava (AR)

Brýlová čočka, jako optická soustava, která propouští světlo, se chová jako polopropustné

zrcadlo, které část světla odrazí. Ztrátě světla odrazem zabraňují AR vrstvy. Tyto vrstvy

umožní světlu více procházet přes brýlovou čočku. Klient má tím pádem lepší a komfortnější

pohled. Antireflexní vrstva by se měla stát běžným standardem pro brýlovou čočku. Čočky

s vyšším indexem lomu by měly mít AR vrstvu. Důvodem je, že čočky s vyšším indexem

lomu mají vyšší absorpci a mohou zhoršit kvalitu vidění. AR vrstva tak navrátí propustnost

a čirost.

Pro zlepšení vidění a kvalitu vidění se používají jako součást AR vrstvy další různé

doplňkové povrchové úpravy.

12.1.1 Povrchová úprava s eliminací modrého světla

Dnešní doba nám umožňuje různou práci spojenou s elektronickými zařízeními (LCD, LED

televize, počítače, tablety), které vyzařují modré světlo. Modré světlo je součástí denního

světla, avšak nadměrné množství může způsobovat problémy. Často se dostavují potíže

se slzením, pálením, začervenáním očí, anebo též s nespavostí.

Momentálně je na trhu mnoho firem, které vyrábějí brýlové čočky s antireflexní vrstvou, která

eliminuje modré světlo.

37

12.1.2 Čočky s barevným filtrem

Jsou speciálně zabarvené brýlové čočky, které mají terapeutické účinky. Fungují jako UV filtr

a současně jako filtr modré složky světla. Zabraňují oslnění, které může způsobit ve stáří

retinální onemocnění (oční astenopie).

Jsou dostupné v různých barvách a přidělují se podle oční vady, kterou klient trpí.

Však možnost výběru je individuální, vyhovující. Možnost výběru barev:

- žlutá – (450nm) vhodná pro oční vady: makulární degenerace, noční slepota,

diabetická retinopatie, katarakta, glaukom, je vhodná pro sportovce,

- hnědá – (480 nm) vhodná pro oční vady: makulární degenerace, diabetická retinopatie,

katarakta, glaukom, je vhodná pro sportovce,

- oranžová – (500-550 nm) je vhodná pro oční vady: makulární degenerace, diabetická

retinopatie, pooperační katarakta, atrofie zrakového nervu, afakie, korneální dystrofie,

změna sítnicového pigmentu, albinizmus,

- oranžově - hnědá – (540 nm) je vhodná pro makulární degeneraci a též pooperační

kataraktu.

Další možností jsou čočky, které jsou celoplošně zabarvené. Tyto čočky mohou být zabarvené

na různá procenta. Rozmezí zabarvení je od 25% do 85%.

(8, 10, 12)

38

13 Normy pro oční optiku

V roce 2006 vyhotovilo Společenstvo českých očních optiků a optometristů (SČOO) zásady

pro posuzování kvality práce očního optika (zhotovení brýlí jako korekční pomůcky).

Zásady slouží jako normativ pro posuzování kvality a zpracování brýlí.

Normativy SČOO:

ČSN EN ISO 7998 - Oční optika - Brýlové obruby - Seznam ekvivalentních termínů

a slovník

ČSN - EN ISO 13666 - Oční optika - Brýlové čočky - Slovník

ČSN EN ISO 14889 - Oční optika - Brýlové čočky - Základní požadavky

na dokončené brýlové čočky s neopracovaným okrajem

ČSN EN ISO 12870 - Oční optika - Brýlové obruby - Všeobecné požadavky

a zkušební metody

ČSN EN ISO 8624 - Optika a optické přístroje - Oční optika - Způsob měření

brýlových obrub

ČSNEN ISO 8320 - Optika a optické přístroje - Kontaktní čočky - Slovník a značky

ČSN EN ISO 9456 - Optika a optické přístroje - Oční optika - Označování brýlových

obrub

Také jsou dané i toleranční odchylky při zpracování brýlí.

Tab. 2. – Toleranční odchylky v cm/m(prizmatické dioptrie) binokulárně (12)

S' [D]

Vrcholová

lámavost

Horizontálně [cm/m] Vertikálně

[cm/m]

Méně kritický

směr

Kritický

směr

Diference P ku L

od 0,25 do 1,00 0,50 0,25 0,25

od 1,25 do 6,00 1,00 0,50 0,25

od 6,25 do 12,00 1,00 0,50 0,50

přes 12,25 1,50 1,00 0,50

39

Tab. 3. – Pracovní tolerance v milimetrech binokulárně (12)

Vrcholová lámavost

[D]

(vždy včetně)

Horizontálně [cm/m] Vertikálně

[cm/m] Báze

ven

Báze

dovnitř

1,0 5 5 2,5

2,0 3 2,50 1,25

3,0 3 1,50 1

4,0 2,5 1,25 1

5,0 2 1 1

10,0 1 1 1

20,0 1 1 1

50,0 1 1 1

Tab. 4. – Tolerance otočení osy u astigmatismu (12

Korekční cylindr [D] Osová tolerance [°]

≤ 0,75 ± 5

< 1,00 ≥ 1,50 ± 3

≤ 1,75 až 6 ± 2

(11, 16)

40

14 Nejčastější důvody odmítaní brýlové korekce

Zákazník může odmítat brýlovou korekci z důvodů:

- nesprávné refrakce, - nesprávně vybraných brýlových pomůcek, - nevhodného výběru produktu, - špatného vyměření PD, výšky apod., - nekvalitního výrobku, - nesprávné centrace, - neodbornosti, neznalosti, - vzdálenosti brýlové obruby od rohovky (rozdíl mezi nošením brýlí na kořenu nosu,

nebo posunuté na špičce nosu).

Brýlová obruba by měla být vydávána klientovi:

- nepoškozená, - nedeformovaná, - s vhodnou a nepoškozenou povrchovou úpravou, - se správnou dioptrií, - se správnou pupilační distanci, - se správnou výškou, - správně přizpůsobena, - estetická.

Je nutno zvážit všechna rizika brýlové korekce a eliminovat jeho potencionální nebo

už existující obtíže.

(13, 11, 16)

41

15 Praktická část

Cílem výzkumu je vyhodnocení dotazníku. Dotazníky byly vyplněny v oční optice

v Levicích, ve které pracuji. Bylo osloveno 102 respondentů v různých věkových kategoriích.

Dotazníky byly určeny k vyhodnocení stavu astenopických potíží mezi lidmi. Nejdůležitější

bylo zjistit od dotazovaných, jaké potíže pociťují. Správné zjištění potíží vede k jejich

eliminaci.

„Největší chyba je, že si nejsme vědomi žádné chyby.“

Thomas Carlyle

42

Mé jméno je Viktorie Őrhegyiová, jsem studentkou Vyšší odborné školy zdravotnické

v Praze, obor diplomovaný oční optik.

Dotazník je určen pro další zpracování k mojí absolventské práci k tématu astenopické potíže.

Vaše odpovědi zaškrtněte nebo zapište. Dotazník je anonymní.

Pohlaví: □ muž □ žena Věk: ……….

Korekce: (do tabulky zapište svá dioptrie)

Typ čočky: □ minerál

□ plast

□ sféra

□ asféra

Povrchová úprava: □ tvrzení (HC)

□ Antireflexní úprava (AR)

Jiné…………………………………………...

Brýle nosím..........................(jak dlouho) Brýle mám, ale nenosím je □

Brýle nosím □ na čtení Brýle nemám □

□ na dálku Potíže nemám žádné □

Brýle nosím □ po celý den Jiné..............................................................

□ jenom občas

Jaké pociťujete potíže:

□ neostré vidění

□ bolest očí

□ začervenání očí

□ unavené oči

□ pálení očí

□ bolest hlavy

□ slzení

□ závrate

□ brýle tlačí

Potíže přicházejí:

□ když si brýle nasadím

□ při celodenním nošení

□ večer

□ při práci na PC

Co děláte, když se dostaví potíž:

□ brýle nenosím

□ brýle po chvíli odkládám

□ brýle posouvám, napravuji

□ přetřu si oči

□ zaostřuji

□ použiju kapky

□nasadím si brýle

Sph Cyl Ax

PO

LO

Obr. 16. - Vzor dotazníku (9)

43

15.1 Rozbor dotazníku

Pohlaví: □ muž □ žena Věk: ……….



□ plast

□ sféra

□ asféra

Povrchová úprava: □ tvrzení (HC)


Jiné....................................................................

1) Tato část je zaměřená na základní otázky, týkající se klienta. Zjišťujeme dioptrie, typ

čočky a typ povrchové úpravy. Zjišťujeme, jestli je klient dostatečně informován

o své korekci, a jestli ví, jaké brýlové čočky nosí.

2) Tato část je zaměřená na brýle. Ptáme se na otázky frekvence nošení brýlí. V druhé

části zjišťujeme, zda klient nepodceňuje nošení brýlí. Další otázka je zaměřená

na potíže. Jestli klient zaškrtne tuto možnost, dále už dotazník nevyplňuje.

Sph Cyl Ax

PO

LO

Brýle nosím..........................(jak dlouho) Brýle mám, ale nenosím je □




□ jenom občas

44



□ bolest očí

□ zčervenání očí

□ unavené oči

□ pálení očí

□ bolest hlavy

□ slzení

□ závratě

□ brýle tlačí




□ večer


3) Tato část je zaměřena na pociťující potíže.

Otázka „neostré vidění“ dokazuje zrakové potíže

spojené se zrakovou ostrostí a kvalitou vidění.

Otázky „bolest očí, zčervenání, unavené oči, pálení

očí a slzení“ dokazuje oční obtíže.

Otázky „bolest hlavy, závratě“ říká o projevech

astenopických potíží.

Otázka „brýle tlačí“ je zaměřená na správné

přizpůsobení obruby.

4) Tato část je zaměřena na frekvenci kdy se dostaví

potíže.

Odpověď „když si brýle nasadím“ může vypovídat

o špatně předepsané korekci

Odpověď „při celodenním nošení a večer“ může

vypovídat o fyzickém stavu klienta a jeho vyčerpání.

Odpověď „při práci na PC“ může vypovídat

o nesprávné vzdálenosti práce s PC, případně

o špatném užívání korekce na střední vzdálenost

(klient nosí brýle do blízka na PC)

45


□ brýle nenosím




□ zaostřuji

□ použiju kapky


5) Tato část je zaměřena na chování klienta

když se dostaví potíže.

Odpověď „brýle nenosím, brýle po chvíli

odkládám, přetřu si oči, zaostřuji“ může

vypovídat o špatné a nevyhovující korekci

Odpověď „brýle posouvám, napravuji“ může

vypovídat o nesprávném přizpůsobování brýlí

Odpověď „použiju kapky“ je zejména

kompenzačním řešením problému.

Poslední odpověď „nasadím si brýle“

je odpovědí na to, když klient brýle nenosí

a po nasazení se mu uleví od potíží.

46

Mé jméno je Viktorie Örhegyiová, jsem studentkou Vyšší odborné školy zdravotnické

v Praze, obor diplomovaný oční optik.

Dotazník je určen pro další zpracování k mojí absolventské práci k tématu astenopické potíže.

Vaše odpovědi zaškrtněte nebo zapište. Dotazník je anonymní.

Pohlaví: □ muž □ žena Věk: ……23

….



□ plast

□ sféra

□ asféra

Povrchová úprava:□ tvrzení (HC)


Jiné…………………………………………...

Brýle nosím..........8................(jak dlouho) Brýle mám, ale nenosím je □




□ jenom občas



□ bolest očí

□ začervenání očí

□ unavené oči

□ pálení očí

□ bolest hlavy

□ slzení

□ závrate

□ brýle tlačí




□ večer



□ brýle nenosím




□ zaostřuji

□ použiju kapky


Sph Cyl Ax

PO -1,5

LO -1,5

Vzor vyplněného dotazníka

47

Z výše vyplněného dotazníku může vyplývat:

- bolest očí – že klient má oční obtíže,

- při celodenním nošení – že klient může mít špatně předepsanou korekci,

- brýle po chvíli odkládám – může potvrzovat, že klient může mít špatnou korekci.

Tato hypotéza by mohla být potvrzena nebo vyvrácena po opětovném vyšetření klienta.

Vyšetření klienta však záleží na něm samém a jeho stoprocentní jistotě a tvrzení, na fyzickém

stavu apod.

Doporučení pro klienta je opětovné vyšetření.

15.2 Výsledky dotazníků

Graf 1. – Zastoupení pohlaví

Z celkového počtu dotazovaných 102, bylo žen 68 a mužů 34.

67%

33%

Pohlaví

ženy muži

48

Graf 2. - Věkové zastoupení dotazovaných

Největším zastoupením dotazovaných byla věková kategorie od 40 do 55 let. Tady můžeme

uvažovat, že do oční optiky si většinou chodí pro korekci lidi v presbyopickém věku.

Graf 3. – Používání povrchové úpravy

Z grafu lze vyčíst, že v dnešní době je velké zastoupení AR vrstvy na trhu. AR vrstva pomáhá

k zlepšení vidění.

93

9

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

AR HC

P

o

č

e

t

d

o

t

a

z

o

v

a

n

ý

c

h

Povrchová úprava

Používání povrchové úpravy

6% 5%

18%

10%

31%

30%

Věková četnost

0-10 11-18 19-25 26-39 40-55 56-80

49

Graf 4. – Brýlové čočky s antireflexní vrstvou

Z grafu lze vyčíst, že AR vrstva nemá pravděpodobně žádný vliv na astenopické potíže.

Celkový počet dotazovaných, kteří nosí brýle s AR, bylo 93 lidí. Ostatní dotazovaní

v dotazníku zaškrtli, že nosí brýlovou korekci s tvrzením. Celkový počet dotazovaných

s brýlemi s HC bylo 9. Pouze jeden člověk odpověděl, že nemá potíže a nosí brýle pouze

s HC. Je tedy možné, že k astenopickým potížím dochází z jiného závažnějšího důvodu.

AR vrstva je možným „eliminátorem“, avšak nedokáže úplně odstranit větší potíže.

Graf 5. – Brýlové čočky s tvrzením

71 lidí

22 lidí

0

10

20

30

40

50

60

70

80

s potíží bez potíží

P

o

č

e

t

d

o

t

a

z

o

v

a

n

ý

c

h

Stav dotazovaných s AR

Brýle s antireflexní vrstvou

8 lidí

1 člověk 0

2

4

6

8

10

s potíží bez potíží

P

o

č

e

t

d

o

t

a

z

o

v

a

n

ý

c

h

Stav dotazovaných s HC

Brýle s tvrzením

50

Z celkového počtu 102 se v dotaznících vyjádřilo pouze 23 lidí, že potíže nepociťují. 79 lidí

si nejvíc stěžovalo na potíže:

Tab. 5. – Nejvíc zmiňované potíže

Graf 6. – Nejčastěji zmiňované potíže

Nejčastěji zmiňovanou potíží byla odpověď „neostré vidění“. Tato odpověď je docela

překvapující. Problematika neostrého vidění může být spojena s vyšetřením. Tato

problematika by měla být hlouběji prozkoumána. S touto problematikou by se měli klienti

obrátit na svého oftalmologa nebo optometristu.

49

30 31 31 12

40 24

1 6 0

10

20

30

40

50

60

P

o

č

e

t

Obtíž

Nejčastější potíže

Potíž Počet

Neostré vidění 49

Bolest očí 30

Zčervenání očí 31

Unavené oči 31

Pálení očí 12

Bolest hlavy 40

Slzení 24

Závratě 1

Brýle tlačí 6

51

Úvaha

Tyto dotazníky byly použité v Levicích (SR). Bylo by též zajímavé srovnat tuto problematiku

i v jiné oblasti nebo jiných zemích.

52

Závěr .

Cílem této práce bylo přiblížit problematiku astenopických potíží. Astenopie může být

způsobena z různých příčin.

Ve své práci jsem si dala za cíl přiblížit, jaký problém se vyskytuje mezi lidmi nejvíc.

Bylo dokázáno, že nejčastější problém a poměrně nejzávaznější je „neostré vidění“.

Lidi, kteří si stěžují na „neostré vidění“, by měli zvážit a zajít za svým optometristou nebo

očním lékařem. Bylo by třeba možná věnovat větší pozornost vyšetření. Bylo by dobré zvážit,

jestli klient využívá svou korekci správně. Zejména brýlová korekce na dálku je někdy

používána na počítač (střední vzdálenost), což vede k obtížím.

Celkovému řešení problému může předcházet třeba jen správná komunikace mezi klientem

a oftalmologem, též čas na vyšetření klienta a klientovo správné užívání korekce.

53

Seznam zdrojů a použité literatury

1 ANTON, Milan. Refrakční vady a jejich vyšetřovací metody. 3. vyd. Brno, 2004, 96 s.

ISBN 807013402

2 AUTRATA, Rudolf a Jana ČERNÁ. Nauka o zraku. 1. vyd. Brno: Institut pro další vzdělávání

pracovníků ve zdravotnictví v Brně, 2006, 226 s. ISBN 80-701-3362-7.

3 AUTRATA, Rudolf a Jana VANČUROVÁ. Nauka o zraku. 1. vyd. Brno: Institut pro další vzdělávání

pracovníků ve zdravotnictví v Brně, 2002, s. 46. ISBN 8070133627.

4 O Á E , J. echnick orník oční o tiky. Praha: SNTL, 1974, 579 s.

5 RUTR E, Miloš. Br lová technika, e tetika a řiz ů o ování r lí. 1. vyd. Brno: IDVPZ, 2001, 143 s.

ISBN 80-701-3347-3.

6 Oční lékař tví. 2. vyd. Praha: Avicenum, 1989.

7 ANTON, Milan. Česká oční optika. Problematika anizometropie. 2006, roč. 47, č. 3, s. 16-20.

ISSN 1211-233x.

8 ŘIHO OVÁ, árka. Eliminace a teno ick ch otíží rávně zhotovenou r lovou korekcí.

Brno, 2011. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Sylvie etrová.

9 HAJDOVÁ, Iveta. Centrování r lov ch čoček. Brno, 2009. Bakalářská práce. Masarykova

univerzita. Vedoucí práce Sylvie etrová.

10 RANDU OVÁ, Jana. Sklo a la ty jako materiály r lov ch čoček, ovrchové ú ravy čoček.

Brno, 2010. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce etr Veselý.

11 Optikarium. FALHAR, Martin. Normy v oční o tice: r lové čočky a r le [online].

2014,[cit. 2015-03-09]. Dostupné z: http://www.optikarium.cz/brylove-cocky-bryle/normy-v-ocni-optice.

12 Produktový katalog Omega Optix.

13 VYMYS IC Ý, Ivan. Nejča tější důvody odmítnutí r lové korekce zákazníkem. Zvolen, 2014.

DANAE VISION, Faculty Víkend.

http://www.optikarium.cz/brylove-cocky-bryle/normy-v-ocni-optice

54

14 Zápisky z hodin brýlová optika, vedla p. Nováková

15 Zápisky z hodin brýlová technika a estetika, vedla p. Ghlimová

16 Zá ady o uzování r lí jako korekční omůcky [online]. Praha, 2006 [cit. 2015-03-10]. Dostupné

z: http://scoo.cz/wp-content/uploads/2011/07/Z%C3%A1sady-posuzov%C3%A1n%C3%AD-

pr%C3%A1ce-o%C4%8Dn%C3%ADho-optika-2006.pdf

http://scoo.cz/wp-content/uploads/2011/07/Z%C3%A1sady-posuzov%C3%A1n%C3%AD-pr%C3%A1ce-o%C4%8Dn%C3%ADho-optika-2006.pdfhttp://scoo.cz/wp-content/uploads/2011/07/Z%C3%A1sady-posuzov%C3%A1n%C3%AD-pr%C3%A1ce-o%C4%8Dn%C3%ADho-optika-2006.pdf

55

Seznam obrázků, tabulek a grafů

Obr. 1. - Emetropické oko .......................................................................................................15

http://www.styleoptikoros.sk/refrakcne_vady.htm (19. 2. 2015) (1)

Obr. 2. – Průchod paprsků hypermetropickým okem ..............................................................16

http://www.visus-optik.cz/Home/Hypermetropie (19. 2. 2015) (2)

Obr. 3. – Průchod paprsků myopickým okem .........................................................................16

https://www.healthtap.com/user_questions/595107 (19. 2. 2015) (3)

Obr. 4. – Průchod paprsků astigmatickým okem ....................................................................16

http://www.veselyok.com/ochorenia/astigmatizmus 24. 2. 2015 (4)

Obr. 5. – Základní pohyby v horizontální a vertikální rovině – dukce ...................................17

Oční lékař tví. 2. vyd. Praha: AVICENUM, 1989. (5)

Obr. 6. – Pohyby v stejném směru – verze ..............................................................................17


Obr. 7. – Pohyby v protisměru – vergence ...........................................................................18


Obr. 8. – porovnání správné korekce spojnými čočkami při správné pupilární distanci

a navození kritického směru špatnou centrací .........................................................................22

VYMYS IC Ý, Ivan. Nejča tější důvody odmítnutí r lové korekce zákazníkem. Zvolen, 2014.

DANAE VISION, Faculty Víkend. (6)

http://www.styleoptikoros.sk/refrakcne_vady.htm

56

Obr. 9. – porovnání správné korekce rozptylnými čočkami při správné pupilární distanci

a navození kritického směru špatnou centrací .........................................................................23

VYMYS IC Ý, Ivan. Nejča tější důvody odmítnutí r lové korekce zákazníkem. Zvolen, 2014.

DANAE VISION, Faculty Víkend. (6)

Tab. 1. – Refrakční vady a jejich přehled při špatné centraci ..................................................23

Obr. 10. – Horizontální centrace (Viktorinska metoda) ...........................................................27

RUTR E, Miloš. Br lová technika, e tetika a řiz ů o ování r lí. 1. vyd. Brno: IDVPZ, 2001,

143 s. ISBN 80-701-3347-3. (7)

Obr. 11. – Pantaskopický úhel (inklinace) ...............................................................................28

produktový katalog ESSILOR (11)

Obr. 12. – Srovnání horizontální centrace (PD do dálky/PD do blízka) ..................................29

Vlastní tvorba (9)

Obr. 13. – Vertikální centrace do blízka ..................................................................................29

Vlastní tvorba (9)

Obr. 13. – Bifokální čočky .......................................................................................................31


143 s. ISBN 80-701-3347-3. (7)

http://portuguese.alibaba.com/product-free-img/lentes-bifocais-11349458.html

(24. 3. 2015) (10)

Obr. 14. – Progresivní čočka ....................................................................................................32

RUTRLE, Miloš. Br lová technika, e tetika a řiz ů o ování r lí. 1. vyd. Brno: IDVPZ, 2001,

143 s. ISBN 80-701-3347-3. (7)

57

Obr. 15. – Správná vzdálenost při práci s počítačem ...............................................................33


143 s. ISBN 80-701-3347-3. (7)

Tab. 2. – Toleranční odchylky v cm/m(prizmatické dioptrie) binokulárně .............................38

http://scoo.cz/wp-content/uploads/2011/07/Z%C3%A1sady-posuzov%C3%A1n%C3%AD-

pr%C3%A1ce-o%C4%8Dn%C3%ADho-optika-2006.pdf (12)

Tab. 3. – Pracovní tolerance v milimetrech binokulárně .........................................................39



Tab. 4. – Tolerance otočení osy u astigmatismu ......................................................................39



Obr. 16. - Vzor dotazníku ........................................................................................................42

Vlastní tvorba (9)

Graf 1. – Zastoupení pohlaví ....................................................................................................47

Graf 2. - Věkové zastoupení dotazovaných .............................................................................48

Graf 3. – Používání povrchové úpravy ....................................................................................48

Graf 4. – Brýlové čočky s antireflexní vrstvou ........................................................................49

Graf 5. – Brýlové čočky s tvrzením .........................................................................................49

Tab. 5. – Nejvíc zmiňované potíže ..........................................................................................50

http://scoo.cz/wp-content/uploads/2011/07/Z%C3%A1sady-posuzov%C3%A1n%C3%AD-pr%C3%A1ce-o%C4%8Dn%C3%ADho-optika-2006.pdfhttp://scoo.cz/wp-content/uploads/2011/07/Z%C3%A1sady-posuzov%C3%A1n%C3%AD-pr%C3%A1ce-o%C4%8Dn%C3%ADho-optika-2006.pdfhttp://scoo.cz/wp-content/uploads/2011/07/Z%C3%A1sady-posuzov%C3%A1n%C3%AD-pr%C3%A1ce-o%C4%8Dn%C3%ADho-optika-2006.pdfhttp://scoo.cz/wp-content/uploads/2011/07/Z%C3%A1sady-posuzov%C3%A1n%C3%AD-pr%C3%A1ce-o%C4%8Dn%C3%ADho-optika-2006.pdfhttp://scoo.cz/wp-content/uploads/2011/07/Z%C3%A1sady-posuzov%C3%A1n%C3%AD-pr%C3%A1ce-o%C4%8Dn%C3%ADho-optika-2006.pdfhttp://scoo.cz/wp-content/uploads/2011/07/Z%C3%A1sady-posuzov%C3%A1n%C3%AD-pr%C3%A1ce-o%C4%8Dn%C3%ADho-optika-2006.pdf

58

Graf 6. – Nejčastěji zmiňované potíže .....................................................................................50

Documents

Astenopické potíže Absolventská práceportal.szspraha1.cz/szs/portal.nsf/0... · 2015. 8. 12. · Astenopické potíže Absolventská práce Viktória Őrhegyiová Vyšší odborná