Upload
others
View
3
Download
0
Embed Size (px)
Citation preview
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI
FILOZOFICKÁ FAKULTA
KATEDRA HISTORIE
Městské kroniky Moravské Třebové vedené v letech 1952 - 1986
(Urban chronicles of Moravská Třebova conducted between 1953 - 1986)
Bakalářská diplomová práce
Student: Alena Vomelová
Vedoucí práce: prof. Jaroslav Miller M. A., Ph.D.
Olomouc 2012
Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně a uvedla
veškeré použité prameny a literaturu.“
V Olomouci dne 21. srpna 2012
.........................................
Alena Vomelová
Děkuji prof. Jaroslavu Millerovi M. A., Ph.D. za ochotu a odbornou pomoc při
psaní této bakalářské práce.
OBSAH
1 ÚVOD ................................................................................................ 5
2 CÍLE A METODIKA PRÁCE ........................................................... 7
2. 1 Cíle práce .................................................................................... 7
2. 2 Metodika práce ............................................................................ 7
3 MĚSTO MORAVSKÁ TŘEBOVÁ .................................................. 9
4 PŘÍRUČKY PRO KRONIKÁŘE .................................................... 15
5 PRVNÍ ČESKÁ KRONIKA MĚSTA MORAVSKÁ TŘEBOVÁ . 18
5. 1 Kronikář Oldřich Otruba ........................................................... 19
5. 2 Hlavní témata ............................................................................ 22
6 KRONIKA MĚSTA MORAVSKÁ TŘEBOVÁ ............................. 26
6. 1 Kronikář Jaromír Metyš ............................................................ 27
6. 2 Hlavní témata ............................................................................ 30
7 KRONIKA MĚSTA MORAVSKÉ TŘEBOVÉ .............................. 34
7. 1 Kronikář Zdeněk Čubrda .......................................................... 34
7. 2 Kronikář František Matoušek ................................................... 36
8 KRONIKA MĚSTA MORAVSKÉ TŘEBOVÉ .............................. 39
8. 1 Kronikář Radko Martínek ......................................................... 40
9 ZÁVĚR............................................................................................. 41
10 ANOTACE ..................................................................................... 42
11 SENAM POUŽTÝCH ZKRATEK ................................................ 43
PŘÍLOHY ........................................................................................... 47
5
1 ÚVOD
Bakalářská práce se věnuje městským česky psaným kronikám vedeným
v druhé polovině 20. století, konkrétněji v letech 1952 až 1986. Těmto kronikám
předcházelo několik německy psaných kronik. Většinou se ale jednalo pouze
o zlomky a kroniky nebyly vedeny příliš souvisle. Nejednalo se také o městské
kroniky, ale pouze o kroniky soukromé, napsané jednotlivými osobami pouze
z vlastní iniciativy. Jediné dochované skutečně městské kroniky pocházejí
až z období po první světové válce. Jedná se o dvě německy psané kroniky z let
1924 – 1927 a 1934 – 1942. První česky psané kroniky pocházejí až z období po
druhé světové válce.
Celkem se jedná o čtyři kroniky. První z nich se nazývá První česká
kronika města Moravská Třebová a byla založena v roce 1952. Druhá se jmenuje
Kronika města Moravská Třebová a obsahuje zápisy z let 1958 – 1965.
Třetí kronika je Kronika Města Moravské Třebové, která byla vedená v letech
1966 –1970. Čtvrtá z nich se jmenuje stejně jako předchozí, ale věnuje se až letům
1985 a 1986. Chybějící léta nejsou již nikde doplněna.
Kroniky patří mezi jedny z nejstarších historických pramenů sloužících
k poznání minulosti. Jde o typ narativních pramenů, které jsou z velké části
závislé na době svého vzniku a na osobnostech jejich autorů. Mezi nejstarší patří
letopisy, městské, církevní nebo panské kroniky, a zejména kroniky psané
pro některý ze státních útvarů. Pro české země jsou příznačné a poměrně časté
i tzv. lidové kroniky objevující se už od třicetileté války. Dále se postupně začaly
objevovat i kroniky různých spolků, škol a institucí. Nejvýznamnější pro
historické bádání však zůstávají kroniky obecní, jichž se týká i tato bakalářská
práce.
Původně kroniky neměly nijak daná a přesně určená pravidla formy
a obsahu. S postupem času ale i zde nastalo jejich sjednocování pod dohledem
státních orgánů. U obecních kronik byl zlomový zákon z roku 1920 o pamětních
knihách obecních a jejich povinném zavedení v jednotlivých obcích.
Dopad tohoto zákona ale nebyl tak dalekosáhlý a řada obcí k vedení kroniky
6
přistoupila velmi formálně. Samozřejmě velmi rozdílná byla kvalita kronik a míra
subjektivity jejich autorů.
K dalšímu velmi výraznému vývoji kronik došlo v druhé polovině 20.
století, tedy v době, kterou se přímo zabývá tato práce. Vedení kronik bylo stále
více svazováno se státní ideologií. Snahu sjednotit formu a obsah kronik dokládá
vydání několika metodických příruček pro kronikáře. V některých obcích byly
dokonce zřizovány celé komise pro vedení obecní kroniky. Často se však takové
kroniky nevyhnuly schematičnosti a frázovitým záznamům.
Na druhou stranu v tomto období byly skutečně zavedeny celé řady kronik
téměř ve všech obcích, a to s poměrně širokým záběrem mnoha oblastí života
obce. Celkově také vzrostl zájem o regionální dějiny a dějiny jednotlivých obcí.
O kroniky začala pečovat muzea a archivy, což mělo za následek, že se většina
z nich uchovala v dobrém stavu a úplných řadách. V obecních kronikách jsou také
často popisovány nebo zmiňovány již zničené nebo těžko dostupné prameny
tykající se starší historie obce. Z tohoto důvodu jsou tedy stále velmi důležitým
pramenem sloužícím k poznání dějin.
7
2 CÍLE A METODIKA PRÁCE
2. 1 Cíle práce
Hlavním cílem této bakalářské práce je kritická analýza prvních čtyř česky
psaných kronik města Moravské Třebové. Tyto čtyři kroniky byly vedeny v letech
1952 – 1986. Všechny předchozí byly vedeny v německém jazyce. Mezi dílčí cíle
patří především vzájemná komparace těchto kronik s částí archivních materiálů
vztahujících se k danému období a také se sekundární literaturou, která se týká
města Moravská Třebová. Tímto by měla být ověřena pravdivost informací
obsažených v kronikách. Dalším cílem je vzájemné porovnání kronik a způsobu
jejich vedení. Především se tedy jedná o snahu porovnat vliv osobností
jednotlivých kronikářů na ráz a vedení kronik. Právě osobnost kronikáře
je u tohoto typu pramenů velmi podstatným faktorem, neboť každý z nich klade
důraz na jinou sféru života města a kronika je silně ovlivněna jeho vlastními
preferencemi. Druhý, a v případě tohoto období velmi výrazný, je faktor
ideologický.
2. 2 Metodika práce
Při psaní této práce byly využity klasické metody historického bádání,
vztahující se především k výzkumu primárních narativních pramenům, jakým
kroniky jsou. Základem byla analýza odborné literatury a kritická analýza
samotných kronik. Poté byla provedena jejich komparace s pramenným
materiálem a sekundární literaturou. Podstatné bylo i srovnání osobností
jednotlivých kronikářů. Využito bylo také metody přímé, která se vztahuje
k citacím samotných kronik.
Základní teoretickou literaturou jsou práce, zabývající se metodikou
výzkumu regionálních dějin a pramenného materiálu. Mezi nejdůležitější využité
8
práce patří příručka Regionální dějiny – pojetí, poslání, metodika1 a Úvod
do metodiky historického bádání a nauky o pramenech2. Přímo metodice
výzkumu obcí se poté věnuje metodická příručka Dějiny měst, městeček a vesnic3.
Ze sekundární literatury byly využity práce o dějinách Moravské Třebové.
Nejdůležitější z nich je zejména dílo regionální historiografie této oblasti,
Moravskotřebovsko-Svitavsko4.
Při psaní práce byly využity fondy Státního okresního archivu Svitavy
se sídlem v Litomyšli týkající se města Moravská Třebová v druhé polovině 20.
století. Samotné kroniky se nacházejí na Městském úřadě v Moravské Třebové.
1 BARTOŠ, J., SCHULZ J., TRAPL M.: Regionální dějiny: Pojetí, poslání, metodika. 1. vydání.
Univerzita Palackého v Olomouci: Olomouc, 2004.
2 BARTOŠ, J.: Úvod do metodiky historického bádaní a nauky o pramenech. První vydání.
Univerzita Palackého v Olomouci: Olomouc, 1999.
3 PAPAJÍK, D.: Dějiny měst, městeček a vesnic. 1. vydání. Univerzita Palackého v Olomouci:
Olomouc, 2005.
4 NEKUDA, V. a kol.: Moravskotřebovsko; Svitavsko. Muzejní a vlastivědná společnost v Brně:
Brno, 2002.
9
3 MĚSTO MORAVSKÁ TŘEBOVÁ
Moravská Třebová je město nacházející se na jihovýchodním okraji
Pardubického kraje. Historicky ale vždy patřila k zemi moravské. Kromě toho
byla součástí jednoho z největších německých jazykových ostrovů,
tzv. Hřebečska.5 V současnosti zde žije okolo 10 700 obyvatel
6 a město je
přirozeným centrem Moravskotřebovska.
Svoje jméno dostala Moravská Třebová pravděpodobně podle řeky
Třebůvky, která tudy protéká. Její povodí bylo hustěji osídleno už před vnější
kolonizací ve 13. století.7 Nejstarším doloženým místem v oblasti je Staré Město.
Od roku 1248 vlastnil Moravskotřebovsko Boreš z Rýzmburka, který jej získal
od Václava II. a zahájil jeho kolonizaci německým obyvatelstvem přicházejícím
hlavně ze středního Německa a Horní Falce.8 V této době bylo pravděpodobně
přeneseno centrum nově založené Moravské Třebové právě ze Starého města
na příhodněji položenou „zelenou louku“, přímo ke zdroji tekoucí vody.
První zmínka o Moravské Třebové pochází z roku 1267.9 Už v roce 1270
se v listině pro klášter Koruna, který Boreš také založil, objevují městský rychtář
Hamann a újezdní rychtář Jan.10
To znamená, že Moravská Třebová v té době už
byla městem, i když jako město je výslovně označena až v listině z roku 1346.11
5 NEKUDA, V. a kol.: Moravskotřebovsko; Svitavsko. Muzejní a vlastivědná společnost v Brně:
Brno, 2002, s. 535.
6 Při sčítání lidu 2011 to bylo 10 729. – Databáze demografických údajů za obce ČR. ČSÚ. Český
statistický úřad [online]. [cit. 2012-06-11].
7 NEKUDA, V. a kol.: Moravskotřebovsko; Svitavsko. Muzejní a vlastivědná společnost v Brně:
Brno, 2002, s. 535.
8 PECHOVÁ, O.: Moravská Třebová. Státní památková správa: Brno, 1957. s. 4.
9 NEKUDA, V. a kol.: Moravskotřebovsko; Svitavsko. Muzejní a vlastivědná společnost v Brně:
Brno, 2002, s. 128.
10 HIKL, R.: Moravská Třebová: náčrt jejích dějin. Okresní osvětová rada v Moravské Třebové:
Moravská Třebová, 1949, s. 18.
11 NEKUDA, V. a kol.: Moravskotřebovsko; Svitavsko. Muzejní a vlastivědná společnost v Brně:
Brno, 2002, s. 537.
10
Moravská Třebová tedy byla od počátku poddanským městem s převahou
německého obyvatelstva, i když s nezanedbatelným českým podílem,
což dokazují například zápisy v městských knihách. Ty jsou vedeny z části
německy a z části česky.12
Rod Rýzmburků vymřel Borešem II. v roce 1325 a město spadlo jako
odúmrť králi Janu Lucemburskému.13
Během 13. století byl ve městě také
vystavěn farní kostel, který se poprvé připomíná v roce1270 jménem faráře Jana.
Po Rýzmburcích přichází období střídání majitelů města. Král Jan jej
zastavil po 2 letech Jindřichu z Lipé. Od jeho syna pak v roce 1365 koupil město
markrabě Jan Jindřich. Ten mu věnoval právo odúmrtní a mílové právo,
a to listinou z roku 1372. Z jeho příkazu byly také založeny městské knihy.14
V roce 1382 se také poprvé připomíná purkmistr a 6 konšelů jako představitelé
města.15
Markrabě Jošt dal v roce 1387 panství s městem do plného držení Heralta
z Kunštátu. Díky tomu také město v průběhu 15. století patřilo k husitské straně.
Příliš se ale nevyznamenalo a v roce 1422 se bez boje vzdalo vojsku
vratislavského biskupa Konráda, který táhl na Jihlavu.16
V době husitské se také
ve městě výrazněji prosadil český živel a byl potlačen německý patriciát.
Další z rodu z Kunštátu, Jiří z Poděbrad, poté v roce 1464 daroval panství
věrnému stoupenci, Jiřímu Kostkovi z Postupic. V držení tohoto rodu ale město
nezůstalo dlouho a už v roce 1486 ho koupil Ladislav Velen z Boskovic.17
Pod pány z Boskovic prodělalo město výrazný stavební rozvoj. Jednalo se
o jednu z nejvýznamnějších kapitol v jeho historii. Ladislav byl typický šlechtic
nové doby, který rád cestoval po světě. Pochopitelně mu nevyhovoval starý hrad,
12
PECHOVÁ, O.: Moravská Třebová. Státní památková správa: Brno, 1957, s. 7.
13 NEKUDA, V. a kol.: Moravskotřebovsko; Svitavsko. Muzejní a vlastivědná společnost v Brně:
Brno, 2002, s. 538.
14 HIKL, R.: Moravská Třebová: náčrt jejích dějin. Okresní osvětová rada v Moravské Třebové:
Moravská Třebová, 1949, s. 25.
15 NEKUDA, V. a kol.: Moravskotřebovsko; Svitavsko. Muzejní a vlastivědná společnost v Brně:
Brno, 2002, s. 538.
16 PECHOVÁ, O.: Moravská Třebová. Státní památková správa: Brno, 1957, s. 8 – 9.
17 NEKUDA, V. a kol.: Moravskotřebovsko; Svitavsko. Muzejní a vlastivědná společnost v Brně:
Brno, 2002, s. 540.
11
který zde stál možná už od dob Rýzmburků, a tak ve městě nechal postavit nový,
tzv. starý zámek v pozdně gotickém slohu.18
V roce 1509 postihl město velký
požár a Ladislav, aby pozvedl význam města, vydal nařízení, že kdo si postaví
kamenný dům, získá právo várečné. Skutečný stavební rozmach města však nastal
až po dalším požáru v roce 1541 za Ladislavova vnuka Václava.19
Za Ladislava
zde také působila významná městská škola. Vnukové Ladislava, Václav a Jan,
na zdejší faru přivedli luterského faráře.20
Janem roku 1589 vymřela moravskotřebovská větev pánů z Boskovic
a panství zdědil jeho synovec Ladislav Velen ze Žerotína. Z jeho panování
dosáhlo město vrcholného rozkvětu. Za období pánů z Boskovic se z Moravské
Třebové stalo renesanční město, které je dodnes nazývané renesanční perlou
České republiky. Ladislav Velen ze Žerotína nechal v renesančním duchu
přestavět velkou část zámku.21
Jako jednomu z předních účastníků stavovského povstání byl
ale Ladislavův majetek v roce 1622 zkonfiskován. Jako léno české koruny poté
město připadlo Karlu z Lichtenštejna, což pro něj znamenalo ztrátu postavení
rezidenčního města, a tím i kvalitativní úpadek. Postupně se začal projevovat
úpadek českého živlu a Lichtenštejnové časem sebrali měšťanům některé jejich
výsady (například vaření piva).22
V roce 1643 také město vydrancovali Švédové,
kteří odvezli většinu sbírek ze zámku. V roce 1668 byla zahájena stavba
františkánského kláštera sv. Josefa.23
V roce1677 při druhé lánové vizitaci bylo
ve městě 479 usedlých.
V 18. století postihlo město opět několik pohrom, včetně přechodu
pruského vojska v roce 1758. Od roku 1773 zde také existovala piaristická kolej,
18
HIKL, R.: Moravská Třebová: náčrt jejích dějin. Okresní osvětová rada v Moravské Třebové:
Moravská Třebová, 1949, s. 35.
19 PECHOVÁ, O.: Moravská Třebová. Státní památková správa: Brno, 1957, s. 11.
20 NEKUDA, V. a kol.: Moravskotřebovsko; Svitavsko. Muzejní a vlastivědná společnost v Brně:
Brno, 2002, s. 541.
21 PECHOVÁ, O.: Moravská Třebová. Státní památková správa: Brno, 1957, s. 31.
22 NEKUDA, V. a kol.: Moravskotřebovsko; Svitavsko. Muzejní a vlastivědná společnost v Brně:
Brno, 2002, s. 542.
23 PECHOVÁ, O.: Moravská Třebová. Státní památková správa: Brno, 1957, s. 34.
12
při které od roku 1835 působilo gymnázium. Z josefínských reforem zde byl také
zaveden regulovaný magistrát.24
Během 18. století se ve městě začaly rozrůstat
tkalcovské dílny, což nakonec vedlo až ke vzniku prvního soukenického podniku
ve městě. Založil jej mistr Johan Wondra a jeho podnik se i přes různé problémy
stále rozrůstal. Od roku 1820 zde také působila firma Franze Steinbrechera
zabývající se barvením a potiskováním plátna. Koncem feudálního období, v roce
1843, v Moravské Třebové žilo 1 360 obyvatel a na předměstí 2 706. 25
Od roku 1850 byla Moravská Třebová centrem politického okresu,
ačkoliv ji hospodářsky začaly zastiňovat nedaleké Svitavy (především po stavbě
železniční trati roku 1845). Přesto i ve městě začal rozvoj dalších továren
zaměřených především na tkalcovství, hedvábnictví a další obory související se
zpracováním látek. Druhým důležitým odvětím, které se zde začalo rozvíjet,
byl kovoprůmysl.26
Od roku 1898 začala fungovat městská elektrárna.
S rostoucím průmyslem a uvolňováním občanského života také začaly vznikat
různé občanské spolky. Jednalo se hlavně o spolky německé, kdy prvním z nich
byl už roku 1854 spolek pěvecký. Na jeho činnost navázaly další,
např. tělovýchovný (1864), hasičský (1869), ale i německý národní (1885) a svaz
Germánů (1891).27
Českých spolků bylo méně, nejvýznamnějším byl přirozeně
Sokol.
Během 19. století nastal také prudký růst počtu obyvatel města. Roku 1869
bylo v samotném městě ještě 2 113 obyvatel a na předměstí 3 079. Roku 1900
už na předměstí žilo 5 356 obyvatel. V roce 1921 žilo v obou částech dohromady
6 686 obyvatel. Při posledním předválečném sčítání v roce 1930 obývalo město
8 167. V současných hranicích města to bylo už 10 308 obyvatel.28
Při tomto
24
NEKUDA, V. a kol.: Moravskotřebovsko; Svitavsko. Muzejní a vlastivědná společnost v Brně:
Brno, 2002, s. 542.
25 Tamtéž, s. 544 - 545.
26 HIKL, R.: Moravská Třebová: náčrt jejích dějin. Okresní osvětová rada v Moravské Třebové:
Moravská Třebová, 1949, s. 90 – 93.
27 NEKUDA, V. a kol.: Moravskotřebovsko; Svitavsko. Muzejní a vlastivědná společnost v Brně:
Brno, 2002, s. 550 – 552.
28 RŮŽKOVÁ, J. a kol.: Historický lexikon obcí České Republiky 1869 - 2005 : 1. díl. 1. vydání.
Český statistický úřad: Praha, 2006.
13
sčítání žilo ve městě pouze 801 obyvatel české národnosti, 6 634 německé a 732
jiné národnosti.29
Během první světové války existoval ve městě tábor pro haličské
uprchlíky, kteří sem přišli po úspěšné Brusilovově ofenzívě na východní frontě.
Po válce se dne 3. listopadu 1918 sešlo ve městě shromáždění, které proklamovalo
připojení Hřebečska a města k provincii Sudentenland. Od 10. listopadu již
fungovala tzv. krajská rada pro celé Hřebečsko. To vyvolalo reakci čs. vojska.
Ovšem první pokus o obsazení města 16. 11. nebyl úspěšný. Úspěšný byl až
pokus 21. 11. 1918. K největšímu střetu, který si vyžádal oběti na životech
Němců, došlo už v obsazeném městě dne 29. 11. 1918. Od dvacátých let
20. století stoupal podíl českého obyvatelstva města. Město výrazně zasáhla krize
třicátých let, což jen posílilo nacionalistické německé strany. Velký úspěch
zaznamenala Henlainova strana v parlamentních volbách roku 1935, což se
odrazilo i ve výsledcích obecních voleb roku 1938, kdy SdP drtivě zvítězila,
a starostou města se stal továrník ing. Steinbrecher.30
Po mnichovské dohodě
české obyvatelstvo bylo z města evakuováno a 10. října byl s ovacemi přivítán
obsazující wehrmacht.
Po válce a následném divokém odsunu následoval od roku 1946 odsun
řízený. Německý majetek byl zkonfiskován. Textilní firmy byly včleněny
do textilního sdružení Spojené závody textilní. V roce 1949 pak vznikl podnik
Hedva Moravská Třebová, jehož součástí se staly i textilní závody. Tento podnik
byl nejvýznamnějším zaměstnavatelem ve městě. V roce 1990 v něm pracovalo
2 230 zaměstnanců.31
Po odsunu přirozeně došlo k poklesu obyvatel města
a německé obyvatelstvo bylo nahrazeno českým. V roce 1950 tak mělo město
6 436 obyvatel.32
Postupně také došlo ke slučování okolních obcí s městem,
Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/p/4128-04>.
29 NEKUDA, V. a kol.: Moravskotřebovsko; Svitavsko. Muzejní a vlastivědná společnost v Brně:
Brno, 2002, s. 556.
30 Tamtéž, s. 554.
31 Tamtéž, s. 561.
32 RŮŽKOVÁ, J. a kol.: Historický lexikon obcí České Republiky 1869 - 2005 : 1. díl. 1. vydání.
Český statistický úřad: Praha, 2006.
Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/p/4128-04>.
14
připojeny byly Sušice, Udánky a Boršov. V roce 1949 začala v Moravské Třebové
působit Vojenská škola Jana Žižky z Trocnova, což výrazně ovlivnilo ráz města.33
V tomto roce také bylo přesunuto sídlo okresu do města Svitavy.
33
NEKUDA, V. a kol.: Moravskotřebovsko; Svitavsko. Muzejní a vlastivědná společnost v Brně:
Brno, 2002, s. 561.
15
4 PŘÍRUČKY PRO KRONIKÁŘE
Kronikářské záznamy byly vedeny podle státem vydaných příruček.
Jednou z těchto příruček vzniklých po roce 1945 je Příručka pro kronikáře34
vydaná Ministerstvem informací a osvěty v roce 1951. Tato příručka, jak se v ní
hned z kraje píše, obsahuje pouze prozatímní pokyny pro vedení kronik. Jedná se
o velmi útlou knížku, čítající necelých šedesát stran, rozdělenou do čtyř
základních kapitol.
Hned v první kapitole s názvem Nové pojetí kronikářství35
je patrná snaha
o vymezení se oproti kronikám vedeným před rokem 1948. Je zde kritizována
dřívější kronikářova nestrannost, v příručce nazvaná jako „nadstranickost,
nepolitičnost a bezideovost“36
, která je prý ale falešná a pouze zakrývá
kapitalistické smýšlení kronikáře. Druhá část první kapitoly pojednává o dnešním
pojetí kronikářství a jeho hlavních úlohách. Nejvýše je zde stavěna právě
„stranickost“, pomoc při budování socialismu, soulad s dělnickou třídou apod.
Kronika tak má být v podstatě poplatná době, poplatná vládnoucímu režimu.
Druhá kapitola příručky se zabývá především zákony a směrnicemi.
Jednou z nejpodstatnějších je povinnost místního národního výboru vést kroniku,
založit ji nejpozději do konce roku 1951 a doplnit zápisy z let 1945 – 1951.37
Toho v Moravské Třebové příliš dodrženo nebylo. První kronika byla založena
až 1. října 1952 a zápisy z let 1945 – 51 se v ní vůbec nevyskytují.
Dále je v příručce kladen velký důraz na sepjetí kroniky s místním
národním výborem a jeho pravomoc kontrolovat, schvalovat a případně
i reklamovat jednotlivé zápisy. Kronika měla být vždy po 5 letech třikrát opsána
a opisy uloženy.38
Toho se však v Moravské Třebové nestalo a máme dochovány
pouze originály.
34
Poradní kronikářský sbor při ministerstvu informací a osvěty: Příručka pro kronikáře.
Prozatímní pokyny pro vedení obecních kronik. Ministerstvo informací a osvěty: Praha, 1951.
35 Tamtéž, s. 3.
36 Tamtéž.
37 Tamtéž, s. 11.
38 Tamtéž, s. 14.
16
Další směrnice popisují především formální náležitosti kroniky,
její uspořádání a grafickou podobu. Tyto směrnice jsou však nejméně dodržovány,
neboť každý kronikář vnesl do psaní kroniky něco ze své osobnosti a podle toho
si poté uzpůsobil i její formu a grafickou podobu.
Příručka se věnuje i samotné osobě kronikáře. V první řadě by jím měl být
člověk politicky uvědomělý a oddaný socialistickému zřízení.39
Kronikář by měl
do kroniky zapsat svůj životopis a důvody pro změnu kronikáře. Ani toto nebylo
vždy dodrženo. Většina kronikářů sice zapsala stručně svůj životopis, ale důvody
pro odchod předchozího kronikáře už zmínilo jen velmi málo z nich.
Třetí kapitola příručky se pak zabývá především hlavními tématy,
která mají být v kronice popsány. Jde o popis obce jako takové, politické dění,
kulturu, zemědělství, průmysl, náboženství a zdravotnictví. Tyto hlavní oblasti
kronikářova zájmu byly většinou dodržovány. Každý kronikář potom věnoval
jednotlivým tématům různou míru pozornosti, především podle jeho vlastních
zájmů a zaměření.
Dále je v příručce popsáno, jak pojmout historii města, a to především léta
1939 až 1945. Nejprve mají být popsány události let 1945 – 1948, samozřejmě
s důrazem na únor 1948 a vítězství socialismu. Teprve poté mají být popsána léta
okupace. Popis těchto let je v příručce velmi přesně stanoven. Okupace měla být
popsána velmi schématicky, bez přílišných detailů týkajících se dění
v jednotlivých městech. Předepsaná posloupnost událostí však nebyla v kronice
Moravské Třebové dodržena. Kronikář při svých zápisech minulosti postupoval
chronologicky. Nicméně popis starší minulosti města vidí příručka jako velmi
přínosný. Tímto se nejspíše řídil i kronikář první zkoumané kroniky, neboť její
první díl zasvětil pouze podrobnému popisu historie města.
Druhou kronikářskou příručkou je publikace s názvem Píšeme kroniku40
od Antonína Robka a Václava Pubala. Tato příručka je o něco málo rozsáhlejší
než příručka předešlá. Vesměs se ale věnuje stejným tématům, proto není třeba je
39
Poradní kronikářský sbor při ministerstvu informací a osvěty: Příručka pro kronikáře.
Prozatímní pokyny pro vedení obecních kronik. Ministerstvo informací a osvěty: Praha, 1951,
s. 16.
40 PUBAL, V., ROBEK, A.: Píšeme kroniku. Orbis: Praha, 1963.
17
podrobněji popisovat. Jistou odlišností je, že publikace dělí kronikářství
na městské a vesnické. Vzhledem ke zkoumaným kronikám se budu věnovat
pouze kapitole o městském kronikářství.41
Ve městech jsou podle příručky
na kronikáře kladeny daleko vyšší nároky, proto by jím měl být vystudovaný
historik či archivář. Toto je dodrženo spíše ojediněle. Z kronikářů působících
po 2. světové válce v Moravské Třebové byl historikem pouze jeden. Dále je třeba
si uvědomit, že město není jako vesnice kolektivem, kde se všichni znají. Proto
má mít kronikář větší okruh spolupracovníků. Ani toto se však příliš
nedodržovalo. Kronikář byl povětšinou na práci sám. V žádné kronice není ani
zmínka o nějakém jeho pomocníkovi či spolupracovníkovi. Třetím
a nejdůležitějším požadavkem městského kronikáře je schopnost vybírat a třídit
pouze ty nejdůležitější události, jež budou zapsány do kroniky.
Spíše zajímavostí příručky je kapitola Vedení a zakládání závodních
kronik42
. Závodní kroniky či kroniky nejrůznějších spolků byly v této době hojně
zakládány i v Moravské Třebové. Několik je jich uloženo na Městském úřadě
v Moravské Třebové nebo u jejich bývalých pisatelů, kronikářů. Takovouto
kronikou je například Kronika učební skupiny přírodovědné Vojenského
gymnázia Jana Žižky z Trocnova43
v Moravské Třebové.44
Příruček a směrnic týkajících se vedení kronik je samozřejmě více.
Právě tyto dvě jsem vybrala a podrobněji se jim věnovala, neboť je kronikáři
ve svých zápisech přímo zmiňují jako jakési vodítko, podle kterého postupovali.
Příručky rozhodně nebyly brány jako nějaké direktivní nařízení. Každý kronikář
se jimi částečně řídil, ale vedení kroniky a vlastní zápisy uzpůsobil podle sebe.
41
PUBAL, V., ROBEK, A.: Píšeme kroniku. Orbis: Praha, 1963, s. 56 – 65.
42 Tamtéž, s. 98 – 103.
43 Dnes název Vojenská střední a Vyšší odborná škola Ministerstva obrany v Moravské Třebové.
44 Kroniky jsou vedeny od druhé poloviny sedmdesátých let 20. století do začátku let
devadesátých. Dnes jsou uloženy u jejich hlavního autora a bývalého pracovníka školy Bohumila
Vacka.
18
5 PRVNÍ ČESKÁ KRONIKA MĚSTA MORAVSKÁ
TŘEBOVÁ45
První městská česky psaná kronika byla v Moravské Třebové založena
1. října roku 1952 kronikářem Oldřichem Otrubou46
. Tato pamětní kniha nese
jako jediná ze zkoumaných knih výraznější vnější znaky rukopisné knihy. Přední
i zadní deska knihy je potažena kůží. Přední deska je plasticky ztvárněna
a v jejích rozích jsou vytvořeny pozlacené listové ornamenty ve tvaru
trojúhelníku. Ve středu přední desky je umístěn kovový znak Moravské Třebové,
červeno-stříbrná šachovaná orlice s korunkou. Tato orlice stojí na pásce
s letopočtem 1945. Na zadní desce kroniky jsou v rozích čtyři kruhové nárožnice.
Hřbet je dělen čtyřmi pozlacenými zdobenými vazy a z přední strany je kniha
opatřena malým kovovým zámkem. Přídeští kroniky je potaženo purpurovou
látkou. Na předsádce je opět vyobrazen znak města, červeno-stříbrná šachovaná
orlice, která má ale navíc na sobě vymalován pohled na městskou radnici
a kostelní věž za ní. Kronika je ručně psaná na nelinkovaném papíře. Jednotlivé
strany jsou číslovány. Celá kronika čítá 270 stran.
Kronika se skládá z dvanácti kapitol, kterým předchází životopis kronikáře
a krátký úvod rozdělený do dvou částí. První z nich je jakousi programovou statí
o konci války a válce samotné. Je zde popisována válka jako způsob řešení
konfliktů typický pro imperialistické Německo, zrada československých obyvatel
německé národnosti, hrdinné vítězství rudé armády a oslava komunistické strany
a jejích poválečných činů. Objektivita této části úvodu je velmi narušena dobou,
v níž tento první zápis vznikal.47
Druhá část úvodu se věnuje vzniku města,
jeho jménu a poloze. Následující jednotlivé kapitoly pojednávají o historii města
od jeho počátků do konce druhé světové války. Kapitoly nejsou od sebe výrazněji
odděleny. Jsou nadepsány pouze římskou číslicí, avšak text zůstává nepřerušen.
Jednotlivé kapitoly se velmi často časově překrývají. Pro lepší přehlednost
45
Městský úřad Moravská Třebová. První česká kronika města Moravská Třebová. Moravská
Třebová, 1. 10. 1952.
46 Tamtéž, s. 2.
47 Městský úřad Moravská Třebová. První česká kronika města Moravská Třebová. Moravská
Třebová, 1. 10. 1952, s. 7 – 8.
19
a orientaci v textu jsou po stranách drobné poznámky a podnadpisy,
které upřesňují obsah jednotlivých odstavců. Dále je začátek každého většího
tematického celku, ne pouze kapitoly, signalizován kapitálou na začátku věty.
Tato kronika je poměrně chudá na obrazovou výzdobu. Kromě výtvarně
ztvárněných kapitál se tu objevují především fotografie a pohlednice města či jeho
významných památek. Výjimku tvoří jen úvodní strana kroniky a barevně
vyvedená kresba renesančního portálu z roku 1492.48
Po kapitolách
pojednávajících o životě města následuje kapitola o nedaleké tvrzi Cimburk49
a Paměti Františka Bezděka.50
Obsahové stránce jednotlivých kapitol kroniky
se podrobněji věnuje podkapitola s názvem Hlavní témata.
V závěru pamětní knihy je uveden obsah celé kroniky, seznam
nejdůležitějších letopočtů v životě města51
a seznam použitých pramenů a
literatury.52
5. 1 Kronikář Oldřich Otruba
Prvním a zároveň jediným kronikářem této pamětní knihy byl Oldřich
Otruba. Tento kronikář byl velmi pečlivým a svědomitým pisatelem.
Hned v úvodu svého zapisování, jak je doporučeno ve všech příručkách, sepsal
svůj životopis. Tento životopis je poměrně rozsáhlý a čítá čtyři strany.
Zajímavostí životopisu je způsob jeho psaní, neboť není psán v první osobě
48
Tamtéž, s. 87.
49 Tamtéž, s. 202 – 247.
50 Tamtéž, s. 248 – 267.
František Bězděk byl občanem Moravské Třebové. Narodil se roku 1864. Rukopis Pamětí je
uložen ve Státním okresním archivu Svitavy se sídlem v Litomyšli. (Státní okresní archiv Svitavy
se sídlem v Litomyšli, fond Městský národní výbor Moravská Třebová I, kart. 191/1, i. č. 1035.
Paměti Františka Bezděka).
51 Městský úřad Moravská Třebová. První česká kronika města Moravská Třebová. Moravská
Třebová, 1. 10. 1952, s. 269 – 270.
52 Tamtéž, s. 268.
20
jednotného čísla, jak je obvykle zvykem, píše-li člověk sám o sobě, ale je psán
osobou třetí čísla jednotného.
Nejprve se kronikář zmiňuje svůj rodný kraj a rodinu. Velká část
životopisu je věnována rodičům, zejména potom otci, kterého vykresluje s velkým
obdivem.
Oldřich Otruba se narodil 9. května roku 1891 v Oldřichově53
. Pocházel
z učitelské rodiny a později se po čtyřletém studiu pedagogického ústavu
v Soběslavi sám stal učitelem. Toto, jak sám autor píše, šťastné období přerušila
první světová válka, které se Oldřich Otruba zúčastnil a ve které utrpěl zranění
s trvalými následky. Během války mu také zemřela matka a dítě.
Po první světové válce přesídlil Oldřich Otruba do Brna, kde se stal
jednatelem Brněnské Matice školské. Zde se, mimo jiné, věnoval prázdninové
péči o děti, o které sepsal spolu s Josefem Přibylem krátkou publikaci s názvem
Prázdninová péče: kolonie, družina, cestování dětí54
. V Brně dále vykonával
funkci zástupce učitelstva v Městském školském výboru, stal se mimořádným
profesorem na obchodní dvouroční škole a referentem moravskoslezské divize
Československého Červeného kříže. Po 6 letech ve funkci referenta v Brně odešel
do Prahy, kde zaujímal stejné místo v pražské divizi Československého
Červeného kříže.
Před okupací Oldřich Otruba z Prahy odešel a už se tam znovu nevrátil.
Po druhé světové válce se stal osídlovacím komisařem v obci Kunčina55
a poté
jednatelem Akčního výboru a kulturním referentem místního národního výboru.
V této práci setrval do roku 1950, poté byl ze zdravotních důvodů poslán do
výslužby, kde ale nesetrval dlouho a od roku 1952 se stal kronikářem města
Moravská Třebová.56
53
Obec se nachází v jižních Čechách, nedaleko města Tábor.
54 PŘIBYL, J., OTRUBA, O.: Prázdninová péče: kolonie, družiny, cestování dětí. Brněnská
Matice školská: Brno, 1921.
55 Obec Kunčina se nachází asi 7 kilometrů od Moravské Třebové, kde Oldřich Otruba později
působil jako městský kronikář.
56 Informace o kronikáři Oldřichu Otrubovi jsou převážně převzaty z jeho vlastního zápisu
v úvodu kroniky. Vzhledem k dostupnosti archivních materiálů bylo možno ověřit pouze některé
údaje z jeho života, a to působení v Brněnské Matici školské, Městském školním výboru v Brně,
21
Oldřich Otruba patřil k nejlepším kronikářům Moravské Třebové v druhé
polovině 20. století. Jeho kronika ostatní převyšuje po jak po stránce stylistické,
tak po stránce věcné. Téměř celá kniha je psána jakou souvislý prozaický text.
Autor užívá především vyprávěcí, informační a popisný slohový postup.
Díky velmi vhodnému užívaní jazykových prostředků a slohových postupů je
kronika velmi poutavým a zajímavým čtením. K poutavosti kroniky velmi
přispívají například jednotlivé pověsti, které jsou do kroniky vkládány, či zmínky
o významných osobnostech města, jejichž život a zásluhy jsou v kronice také
popsány. Výběr těchto osobností je však velmi často nepůvodní a nejde o výběr
samotného kronikáře. Tyto osobnosti jsou často převzaty ze sekundární literatury,
především s publikace Rudolfa Hikla Moravská Třebová: náčrt jejích dějin.
Atraktivita kroniky však není na úkor jejího informačního a věcného
přínosu. Oldřich Otruba při jejím psaní postupoval velmi svědomitě, o čem svědčí
spolupráce s historikem Rudolfem Hiklem57
, podrobným seznamem pramenů
a literatury, ze kterého při sepisování historie města vycházel, či poznámek
v textu, v nichž uvádí, kde dané informace čerpal.58
Oldřich Otruba se snaží
o velmi objektivní psaní, situaci ve městě nehodnotí, snaží se zůstat nestranným
zapisovatelem. Objektivita kronikáře může být zpochybněna pouze v případě
úvodu, jak již bylo zmíněno dříve, a v případě národnostní otázky, která je
v kronice velmi často zohledňována. Autor se poměru Čechů a Němců ve městě
věnuje od jeho založení a neustále se snaží dokladovat přítomnost a vliv českého
elementu. Německé obyvatelstvo je zde často popisováno velmi schematicky
Kunčině a působení v Moravské Třebové (Městský úřad Moravská Třebová. První česká kronika
města Moravská Třebová. Moravská Třebová, 1. 10. 1952, s. 3 – 6).
57 Rudolf Hikl se narodil 13. Února v obci Dzbel. Celý život se pracoval jako středoškolský
profesor. V Moravské Třebové pobýval od listopadu roku 1945 do roku 1948, kdy se odstěhoval
do Olomouce, kde 27. listopadu roku 1970 zemřel. V Moravské Třebové zastával funkci správce
městského archivu a v letech 1945 – 1946 funkci ředitele městského muzea. Mimo jiné je autorem
dvou publikací i historie Moravské Třebové. (VESELÝ, V.: Prof. Rudolf Hikl osemdesiatnikom.
In: Moravskotřebovské vlastivědné listy, č. 4, 1970, s. 8 - 9. a MATOUŠEK, F.: Nástin
vývoje muzea v Moravské Třebové po roce 1945. In: Moravskotřebovské vlastivědné listy, č. 7,
1996, s. 29 – 35.)
58 Například v kronice na straně 91 uvádí jména významných měšťanů českého původu a k tomu
dodává, že všechna tato jména jsou uvedena v urbáři z roku 1537.
22
a programově. Tento nedostatek kroniky můžeme připsat době a prostředí,
ve kterém vznikala.
5. 2 Hlavní témata
Jak už bylo řečeno dříve, kronika má dvanáct hlavních kapitol, kdy každá
se zabývá jedním uceleným obdobím v historii města. Kapitoly první poloviny
kroniky jsou řazeny chronologicky. Kapitoly druhé poloviny spíše tematicky
a jejich doba se často prolíná. Při popisu starších dějin města používá kronikář
jako jakousi vodící linku šlechtické rody a vlastníky moravskotřebovského
panství a v kronice jim věnuje značný prostor. Tento způsob popisu však končí
pátou kapitolou a Ladislavem Velenem ze Žerotína. Dále už kronikář historii
města s jeho majiteli příliš nespojuje. Důvodem může být ztráta sídelního statutu
města či úpadek města spojený právě s jeho novými majiteli.
První kapitola59
pojednává o prvním majiteli města Boreši z Rýzmburka
a jeho nástupcích z jeho rodu. Druhá60
o rodu pánů z Lipé a třetí61
se nese
ve znamení střídání majitelů panství. Tyto kapitoly jsou spíše kratší, autor se zde
věnuje spíše věcem obecnějšího rázu jako je panovnický rod, výstavba města,
získaná práva a podobně.
Čtvrtá kapitola62
je daleko rozsáhlejší a věnuje se době, kdy město bylo
v držení rodu Boskoviců. Největší část zápisu je přirozeně věnována
neslavnějšímu majiteli z toho rodu Ladislavovi z Boskovic a jeho době. Kromě
rozsáhlé výstavby města, jež nemůže být v této kapitole opomenuta, se Oldřich
Otruba poprvé výrazněji věnuje prostému životu ve městě. Zmiňuje jména fojtů,
radních, farářů či učitelů.63
Mluví o společenském a národnostním rozvrstvení
59
Městský úřad Moravská Třebová. První česká kronika města Moravská Třebová. Moravská
Třebová, 1. 10. 1952, s. 39 – 49.
60 Tamtéž, s. 50 – 61.
61 Tamtéž, s: 62 – 70.
62 Tamtéž, s. 72 – 111.
63 Městský úřad Moravská Třebová. První česká kronika města Moravská Třebová. Moravská
Třebová, 1. 10. 1952, s. 82 – 84.
23
obyvatelstva. Zmiňuje náboženství i pověrčivost. V kapitole také nejsou
opomenuty vzácné sbírky včetně rozsáhlé knihovny, které byly po celou dobu
vlády Boskoviců rozšiřovány. Pátá kapitola64
je kratšího rázu a věnuje se pouze
osobě Ladislava Velena ze Žerotína a jeho době, která je považována za vůbec
nejvýznamnější v historii města. Městu se přezdívalo Moravské Athény a bylo
centrem umění a kultury celé oblasti. Tyto dvě kapitoly jsou plné zajímavostí
a jmen významných osob, které se v této době ve městě vyskytly. Je zde zmíněna
přítomnost Jana Ámose Komenského, který zde přenocoval. K tomuto je
připojena i známá historka, že pod jedním z kamenných portrétů, jimiž jsou
zdobeny zámecké arkády, se skrývá právě podobizna Jana Ámose Komenského.
Šestá až desátá kapitola65
pojednává o době, kdy bylo město v držení
Lichtenštějnů. Tuto dobu vidí kronikář jako velmi chmurnou a popisuje celkový
úpadek města. Kapitoly se velmi prolínají, jak už bylo řečeno dříve, a jsou spíše
tematicky zaměřeny. Věnují se myšlenkovým a uměleckým proudům, jako jsou
baroko či osvícenství, válkám, které v zemi probíhaly, a to především
v souvislosti s vojsky, jež v té době pobývala, nebo přecházela
přes moravskotřebovské panství. Pochmurnost a obecnost těchto kapitol je
narušena pouze zmínkami o několika známých osobnostech města, jako byl
například měšťan Martin Jan Weidlich66
nebo moravskotřebovský rodák Ludvík
Holzmaister,67
či známou moravskotřebovskou pověstí o Anně Gläserové,
64
Tamtéž, s. 112 – 121.
65 Tamtéž, s. 122 – 191.
66 M. J. Weidlich byl moravskotřebovským městským písařem. Do města přišel v roce 1635 a
zůstal zde až d savé smrti v roce 1678. Mimo jiné je autorem kroniky města z let 1635 – 1666,
která je uveřejněna v ELVERT, Christian d‘. Mährische und schlesische Chroniken . Brno 1861.
(HIKL, R.: Moravská Třebová: náčrt jejích dějin. Okresní osvětová rada v Moravské Třebové:
Moravská Třebová, 1949, s. 65, 66, 119.)
67 Ludwig Vinzenz Holzmaister se narodil 31. července v Moravské Třebové do rodiny
obchodníka. Přestože se rodina z města odstěhovala, již v době jeho dětství ,zasloužil se L. V.
Holzmaister o výrazné rozšíření sbírek moravskotřebovského muzea a poskytl finanční prostředky
na stavbu nové reprezentativní budovy muzea. Holzmaister posílal do muzea vzácné předměty
získané při svých cestách po celém světě. Městské muzeum podporoval až do své smrti 16. února
1923. (MARTÍNKOVÁ, J.: L. V. Holzmaister a muzeum v Moravské Třebové. In:
Moravskotřebovské vlastivědné listy, č. 7, 1996, s. 13 - 19. a Historie muzea. MUZEUM
24
jež byla svým milencem unesena z hrobu. Pravdivost této pověsti byla roku 1934
potvrzena nálezem dívčina bez rakve pohřbeného těla.68
Kapitoly jedenáct69
a dvanáct70
pojednávající o obou světových válkách
a období mezi nimi jsou podány velmi obecně a zkratkovitě. Svou vysokou
obecností se tyto kapitoly výrazně liší od kapitol přecházejících. Autor se celým
obdobím zabývá především z hlediska celého státu a konkrétním událostem
ve městě se spíše vyhýbá. Tento popis by se dal velmi snadno aplikovat
na jakékoliv město s převahou obyvatel německé národnosti. Národností otázka
a poměr Čechů a Němců ve městě je jedinou důkladněji rozvíjenou tematikou
těchto dvou kapitol. Autor se opět snaží dokladovat význam českého elementu
ještě před odsunem českých Němců po druhé světové válce.
Předposlední kapitola71
nepojednává přímo o osudech města Moravská
Třebová, ale o historii nedaleké tvrze Cimburk a celém trnavském panství. Je zde
však kladen důraz na souvislosti s panstvím moravskotřebovským. Historie
trnavského panství je v kronice uvedena nejspíše pro své sepjetí s panstvím
moravskotřebovským, ke kterému bylo roku 162272
trvale připojeno.
Při sepisování historie tvrze a panství byly použity dvě publikace od Jaroslava
Mackerleho73
Starý Cimburk u Trnávky74
a Moravskotřebovský okres: vlastivěda
Jevíčska, Svitavska a Moravskotřebovska.75
MORAVSKÁ TŘEBOVÁ. Muzeum Moravská Třebová [online]. 2008 [cit. 2012-08-06].
Dostupné z: <http://www.muzeummoravskatrebova.cz/historie-muzea/>.)
68 MARTÍNKOVÁ, J., ŠMERAL, J.: Pověsti Moravskotřebovska. Annenruhe. Kulturní služby
města Moravská Třebová: Moravská Třebová, 2004, s. 37 – 38.
69 Městský úřad Moravská Třebová. První česká kronika města Moravská Třebová. Moravská
Třebová, 1. 10. 1952, s. 192 – 197.
70 Tamtéž, s. 198 – 201.
71 Tamtéž, s. 202 – 247.
72 HIKL, R: Moravská Třebová: náčrt jejích dějin. Okresní osvětová rada v Moravské Třebové:
Moravská Třebová, 1949, s. 58.
73 Jaroslav Mackerle, regionální historik, archeolog a národopisec, se narodil 8. srpna roku 1913
v Jevíčku. Celý život se zajímal o historii Malé Hané. Od roku 1947 byl správcem jevíčského
mestského archivu, který uspořádal a vytvořil k němu průvodce. Od začátku šedesátých let
pracoval v Památkovém ústavu v Brně. Zde bohužel nesetrval příliš dlouho, neboť v listopadu
roku 1964 zemřel. Jaroslav Mackerle je autorem několika významných publikací o historii svého
25
Závěrečná kapitola kroniky je zpracování pamětí jednoho z obyvatel
města, Františka Bezděka. Tato kapitola je spíše zajímavou a čtivou tečkou
na závěr, neboť je značně subjektivní. František Bezděk popisuje život ve městě
výhradně ze svého osobního, subjektivního pohledu, a to jak z hlediska své
národnosti, tak z hlediska sociální skupiny, ze které pocházel. Celé jeho paměti
jsou prodchnuty oslavou českého elementu ve městě, českých buditelů, učitelů,
myslitelů i obchodníků. Paměti jsou rozdělené do čtyř podkapitol, z nichž
nejhodnotnější je třetí, pojednávající o bývalém táboru pro haličské uprchlíky,
který se, podle slov Františka Bezděka, stal v meziválečném období „střediskem
českého života“76
ve městě. Tato část může být užitečným pramenem
při zkoumání obyvatel města české národnosti v tomto období. Paměti jsou však
neúplné a dovedené pouze do první poloviny třicátých let. Vše končí slovy
„Pokračování ve II. díle městské kroniky.“.77
Tento druhý díl se však nedochoval,
proto paměti, a de facto i celá kronika, končí v půli věty.
regionu. Mimo níže uvedených je významné především dílo Letopis města Jevíčka vydaný v roce
1958. (ŠMERAL, J.: Historik, archeolog a národopisec Jaroslav Mackerle. In.:
Moravskotřebovské vlastivědné listy, č. 15, 2004, s. 7 – 9.)
74 MACKERLE, J.: Starý Cimburk u Trnávky. Historicko-vlastivědný kroužek při ZV ROH: Velké
Opatovice, 1965, s. 44. (Oldřich Otruba vycházel přímo z opisu rukopisu)
75 MACKERLE, J., TOVÁREK, F., VACKOVÁ, P.: Moravskotřebovský okres: vlastivěda
Jevíčska, Svitavska a Moravskotřebovska. Jevíčko, 1946.
76 Městský úřad Moravská Třebová. První česká kronika města Moravská Třebová. Moravská
Třebová, 1. 10. 1952, s. 260.
77 Tamtéž, s. 267.
26
6 KRONIKA MĚSTA MORAVSKÁ TŘEBOVÁ78
Tato kronika je druhou českou kronikou města.79
Přestože byla založena
radou městského národního výboru v druhé polovině padesátých let 20. století
a její první zápis byl schválen 5. prosince roku 1956,80
je skutečně vedena teprve
od roku 1958. Kronika obsahuje zápisy z let 1958 až 1965, přičemž zápisy jsou
psány zpětně vždy jednou ročně. Zápis z roku 1965 byl, z důvodu odstoupení
kronikáře a hledání nového, zapsán až v roce 1969.
Pamětní kniha, vázaná v pevné kožené vazbě, formát A3, je psána na
nelinkovaném papíře a číslována po listech. Celá kronika čítá 304 listů.
Na začátku kroniky se nachází podrobný obsah, který však musel být napsán
až v závěru působení Kronikáře Jaromíra Metyše. Obsah také nezahrnuje zápisy
z roku 1965, které už jsou dílem kronikáře Zdeňka Čubrdy. Zápisy z každého
roku jsou tematicky rozděleny do několika úseků, které se většinou v každém roce
opakují. Pro lepší orientaci slouží drobné nadpisy po stranách i rok nadepsaný
v horní části každého listu. Kronika je však poměrně chudá na jakoukoliv
obrazovou přílohu. Nevyskytují se v ní kapitály a všechny nadpisy jsou velmi
minimalisticky zpracovány.
Autorem prvních slov je Zeno Pavlovský, který je jedním ze tří kronikářů
analyzované pamětní knihy. Tímto úvodem však jeho práce na kronice končí.
Kronika není po dva roky vedena vůbec. Nejsou doplněny ani zápisy z let 1945
až 1956. Toto období mělo být, jak je v úvodu řečeno, zpětně zapsáno. Nikdy se
tak však nestalo. Dále zde Zeno Pavlovský zmiňuje důvody pro odvolání
dosavadního městského kronikáře Oldřicha Otruby. Kromě přílišného zaujetí
historií města, které bylo na úkor psaní aktuálních zápisů, je zde jako důvod
uvedena nedostatečná kvalita zápisů. S tímto tvrzením se však nemohu ztotožnit,
78
Městský úřad Moravská Třebová. Kronika města Moravská Třebová 1956 - 1965. Moravská
Třebová.
79 Počítáme-li první i nedochovaný druhý díl První české kroniky města Moravská Třebová jako
jeden celek.
80 Městský úřad Moravská Třebová. Kronika města Moravská Třebová 1956 - 1965. Moravská
Třebová, l. 1a, 2a.
27
neboť kronika je, mimo jiné, psána s pomocí odborných publikací, jež jsou
uvedeny v závěru a údaje v ní obsažené korespondují s odbornou literaturou
pojednávající o historii Moravské Třebové. Celé velmi krátké působení Zena
Pavlovského ve funkci kronikáře nelze, vzhledem k počtu jeho zápisů, nijak
zhodnotit.
Druhým kronikářem této pamětní knihy je Jaromír Metyš. Jelikož má
největší zásluhy na vedení kroniky, je mu níže věnována samostatná kapitola.
Třetím a posledním kronikářem je Zdeněk Čubrda. Tento kronikář byl jmenován
do funkce 8. ledna roku 196981
. V této kronice zapsal pouze rok 1965. Tento zápis
však není jeho autorským, neboť jak hned v úvodu píše a jak nasvědčují užité
jazykové prostředky, jde víceméně o přepis poznámek předchozího kronikáře
Jaromíra Metyše. Vzhledem k tomuto nelze jeho práci v Kronice města Moravská
Třebová nijak hodnotit. Zdeněk Čubrda však do kroniky přispěl článkem
s názvem „Stará škola v Moravské Třebové“82
už v roce 1964. Článek pojednává
o měšťanské škole vzniklé na přelomu 15. a 16. století, jejíž budova se nyní
nachází na Kostelním náměstí. Zdeněk Čubrda popisuje její historii od vzniku
až po její současnost. Celý článek je doplněn množstvím latinských nápisů,
dochovaných v budově školy, a jejich překladů.
6. 1 Kronikář Jaromír Metyš83
Jaromír Metyš byl v pořadí druhým a zároveň nejvýznamnějším
kronikářem této pamětní knihy. Jeho zápisy jsou vedeny od roku 1958 do roku
1964. Na začátku roku 1965 se funkce ze zdravotních důvodů vzdal. Zemřel deset
let poté v Moravské Třebové.
I tento kronikář zapsal svůj životopis, který se však nedá příliš nazvat
stručným, neboť zaplnil plných 6 listů. Životopis je psán v první osobě čísla
jednotného. Je posledním zápisem Jaromír Metyše a zároveň prvním zápisem
81
Městský úřad Moravská Třebová. Kronika města Moravská Třebová 1956 - 1965. Moravská
Třebová, l. 286b.
82 Tamtéž, l. 257a – 260b.
83 Tamtéž, l. 280a – 286a.
28
v roce 1965. Převážná část životopisu je věnována jeho pracovním aktivitám,
neboť byl velmi činorodým člověkem, hudebníkem, knihovníkem a kronikářem
měst Litomyšl a Moravská Třebová.
Jaromír Metyš se narodil v Litomyšli roku 1896 do rodiny kočárníka.
Po celý svůj život se věnoval hudbě a byl jedním z předních organizátorů
hudebního života města. Od roku 1922 zastával funkci sbormistra litomyšlského
pěveckého spolku Vlastimil84
a byl vedoucím městské filharmonie.
Ve Vlastimilovi setrval až do roku 1958.85
Po celý svůj život se Jaromír Metyš
věnoval hudebnímu odkazu Bedřicha Smetany. Jeho největším úspěchem
v hudební sféře bylo bezesporu založení festivalu Smetanova Litomyšl v roce
1949.86
Jaromír Metyš byl také duchovním představitelem města. Během první
světové války absolvoval bohoslovecký seminář v Hradci Králové a v letech 1922
až 1958 působil jako farář Československé církve87
v Litomyšli.88
Od roku 1942 zastával místo kronikáře v Litomyšli. Po svém přestěhování
do Moravské Třebové v roce 1958 se opět stal městským kronikářem.
V Moravské Třebové se Jaromír Metyš ihned zapojil do kulturního, především
hudebního života města, a stal se sbormistrem pěveckého souboru Smetana.
Celoživotní zájem o hudbu se promítl i v kronice. Jaromír Metyš každý
rok zařadil kapitolu Pěvecký soubor Smetana a v letech 1958 a 1959 i Pěvecký
soubor Mládí. Dále podrobně popisuje množství koncertů a jiných hudebních
84
JANOUŠKOVÁ, L.: Historie Smíšeného pěveckého sboru Vlastimil v letech 1862-2011. Brno,
2011.
Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/262037/ff_b/bakalarska_prace_-_Ludmila_Janouskova.txt>.
Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Martin Flašar. s. 26.
85 Tamtéž.
86 Otcem festivalu je Jaromír Metyš. SMETANOVA LITOMYŠL, o.p.s. Smetanova Litomyšl
[online]. 2008 [cit. 2012-08-06]. Dostupné z: <http://m.festival.smetanovalitomysl.cz/ohlasy-v-
tisku/otcem-festivalu-je-jaromir-metys/>
87 Tento název do roku 1971. Dnes Církev československá husitská.
88 KRÁLOVÉHRADECKÁ DIECÉZE CČSH. Královéhradecká diecéze Církve československé
husitské [online]. 2003 - 2012 [cit. 2012-08-06]. Dostupné z: <http://www.ccshhk.cz/>
29
událostí, jako je například odkrytí pomníku Bedřicha Smetany89
, odehrávajících
se ve městě. Tato událost je popsána velmi podrobně, je zde patrný osobní zájem
o celou akci.
Jako kronikář byl Jaromír Metyš velmi poctivý a svědomitý. Kvalita
a poutavost jeho zápisů však není konstantní. V prvních letech je v zápisech
patrná neznalost města. Zápisy jsou velmi strohé, jde především o převyprávění
úředních zápisů, zápisů z jednotlivých schůzí a statistiky. Postupem času,
jak se více a více seznamoval s městem, jeho zápisy se prodlužovaly a stávaly
zajímavějšími a osobnějšími. Do zápisů včleňoval historické zajímavosti. Jinak
strohé kapitoly o průmyslu města ozvláštnil historií jednotlivých podniků sahající
v některých případech až do dob Rakouska-Uherska. Dále se Jaromír Metyš snažil
zvýšit poutavost kroniky prostřednictvím převyprávění zajímavých článků z tisku,
či příspěvků od jiných autorů. Velmi zajímavým příspěvkem je například
„Z historie zdravotnictví v Mor. Třebové“90
od MUDr. Ladislava Loubala.91
Stejně jako první kronikář Oldřich Otruba, je i Jaromír Metyš velmi
objektivní. Snaží se události pouze popisovat a nijak nehodnotit. Jediné,
kde se projevuje určitá míra tendenčnosti, jsou kapitoly „Úvodem“ na začátku let
1960 -1964.
89
Tato událost proběhla ve městě v září roku 1957. Jaromír Metyš v této době ještě nezastával
funkci městského kronikáře. Byl pozván, coby zakladatel festivalu Smetanova Litomyšl, aby
promluvil pár slov. (Městský úřad Moravská Třebová. Kronika města Moravská Třebová.
Moravská Třebová, 1956, l. 31b – 37.)
90 Městský úřad Moravská Třebová. Kronika města Moravská Třebová 1956 - 1965. Moravská
Třebová, l. 191a – 198b.
91 MUDr. Ladislav Loubal byl velmi činnou osobností Moravské Třebové. Narodil se 23. prosince
1924 v Novém Městě nad Váhom a zemřel 2. února 1997 v Moravské Třebové. Kromě jinéhose
zasloužil o založení Moravskotřebovských vlastivědných listů v roce 1968, do kterých potom i
přispíval. Od roku 1954 pracoval jako přednostou neurologie v Moravské Třebové a v letech 1995
– 1996 zastával funkci městského kronikáře. (LOSKOTOVÁ, Irena a kol.. Osobnosti města
Brna [online]. 2012 [cit. 2012-08-11]. Dostupné z: <http://encyklopedie.brna.cz/home-
mmb/?acc=profil_osobnosti&load=11995>)
30
6. 2 Hlavní témata
Kronika zachycuje události z let 1958 - 1965. Každý rok je rozdělen
do patnácti až dvaceti samostatných tematických kapitol. První kapitolou je
Činnost MNV. Tato kapitola je jakousi výroční zprávou MNV. Kronikář popisuje
činnost jednotlivých komisí, výsledky hospodářství, bezpečnost ve městě atd.
Kapitola je každý další rok rozsáhlejší a podrobnější. Jaromír Metyš zápisy
postupně doplňuje o konkrétní jména členů rady a jednotlivých komisí. Dále jsou
v letech 1960 a 1964 popsány volby do MNV a přiložen i seznam kandidátů.
Od roku 1960 je psáno i úvodní slovo. Tento „úvod“ zaznamenává události
týkajících se celého státu a světa. Kronikář zde popisuje světové politické dění.
Velký prostor je věnován i objevování kosmu. Jak už bylo řečeno výše, tyto
„úvody“ jsou zpravidla zpracovány velmi tendenčně.
Dále v kronice následují kapitoly, Průmysl a Zemědělství, týkající se
hospodářství města. Průmysl je rozebrán velmi podrobně, kronikář se samostatně
věnuje jednotlivým významným podnikům města92
. Kromě výnosů, důležitých
zaměstnanců, informací o provozu a různých volnočasových aktivitách, uvádí
Jaromír Metyš postupně stručnou historii všech podniků. V kapitole Zemědělství
se věnuje především Státnímu školnímu statku, uvádí jeho výnosy, úrodu, počty
zvířat atd.
V kronice je také zařazena kapitola Školství. Pojetí této kapitoly je
v každém roce velmi odlišné. Například v roce 196093
se kronikář omezil pouze
na soupis škol ve městě. V roce 196394
zase vypráví příběhy konkrétních žáků
a zmiňuje jména a práci nových učitelů ve městě. Dále v těchto kapitolách uvádí
počty žáků na jednotlivých školách a stejně jako u podniků postupně doplňuje
historii škol.
92
N. p. Hedva, n. p. Kras, Okresní stavební podnik, n. p. Sandrik, Prefa.
93 Městský úřad Moravská Třebová. Kronika města Moravská Třebová 1956 - 1965. Moravská
Třebová, l. 81a, b.
94 Tamtéž, l. 180a – 181b.
31
Největší část kroniky je věnována kulturnímu a sportovnímu životu města.
Této oblasti se věnuje hned několik kapitol. Slavnosti, Kulturní události, Městské
muzeum, Okresní lidová knihovna, Divadlo, Kino, Plesy, Československý svaz
mládeže, Pěvecký soubor Smetana a Pěvecký soubor Mládí, Tělovýchova a sport.
Jaromír Metyš zde velmi podrobně popisuje všechny slavnosti města, jako
například oslavu Mezinárodního dne žen, či různé oslavy Svazu
československo-sověstského přátelství. Dále je zaznamenána činnost kulturních
institucí, jako je městské muzeum95
, či knihovna96
. Kronikář uvádí počty
návštěvníků, množství publikací v knihovně, nové přírůstky muzejních sbírek
a zmiňuje nejrůznější výstavy a akce pořádané těmito institucemi. Při popisu
činnosti divadla97
a kina98
je také velmi důkladný. Udává seznam hraných
představení v Moravské Třebové, včetně dat konání a jmen režisérů,
jakož i seznam v daném roce promítaných filmů. Velký prostor je,
vzhledem k zájmům kronikáře, věnován hudebním akcím. Co se týče sportu,
jsou zmiňovány především spartakiády a každoročně konané terénní motocyklové
závody.
Další jednotný celek tvoří kapitoly týkající se zdravotnictví a sociální
péče. Tento celek je rozdělen do kapitol Okresní ústav národního zdraví, později
v roce 1960 přejmenovaném na Nemocnice s poliklinikou99
, a Domov důchodů100
.
Kronikář uvádí počty narozených a zemřelých, činnost záchranné služby,
úrazovost, chřipkové epidemie a jména lékařů ve vedení. Co se týče domova
důchodců, zaznamenává Jaromír Metyš především jeho činnost, aktivity
důchodců, různé zájezdy, besedy atd. Tohoto tématu se týká i článek Ladislava
Loubala „Z dějin zdravotnictví v Moravské Třebové (Vývoj nemocnice)“101
. Tento
95
Městský úřad Moravská Třebová. Kronika města Moravská Třebová 1956 - 1965. Moravská
Třebová, l. 24, 50a, 84a, 112, 151a, 183a, 229.
96 Tamtéž, l. 22, 48b, 83, 112a, 151b, 182, 228a.
97 Tamtéž, l. 22a – 23a, 46, 85a, 113, 152a, 183a, 227a.
98 Tamtéž, l. 27a, 53a, 88a, 117a, 154, 187a, 223a, 236.
99 Tamtéž, l. 18b – 19a, 45b - 46a, 86, 114a, 153a, 186a, 232.
100 Tamtéž, l. 19b – 20b, 47a, 87a, 114, 152a, 185, 228.
101 Městský úřad Moravská Třebová. Kronika města Moravská Třebová 1956 - 1965. Moravská
Třebová, l. 191a – 198b.
32
příspěvek pojednává o léčitelství a zdravotnictví v Moravské Třebové od konce
14. století. Ladislav Loubal zmiňuje jména ranhojičů, uchovaná v městských
knihách. U nejvýznamnějších z nich uvádí i stručný životopis. Mimo jiné je zde
uveden i Marco Guegenio Bonacina102
, či Vincenz Paul Weber103
, lékař působící
v Moravské Třebové v polovině 19. století.
Šestým a posledním velkým celkem jsou kapitoly týkající se peněžnictví.
Zde kronikář každý rok popisuje činnost státní spořitelny a banky, podrobně
informuje o spořeních a půjčkách a celkové výši úvěrů. I tyto kapitoly se Jaromír
Metyš snažil udělat zajímavějšími, a proto k nim připojil kapitolu „Pojišťovnictví
v historii města a okolí“104
zahrnující období od konce první světové války
do roku 1961.
Za zmínku stojí i každoročně zahrnutá kapitola Počasí, neboť je velmi
zdařile literárně zpracovaná. Jaromír Metyš zde užívá jazykových prostředků,
tzv. obrazných pojmenování, typických pro literární text. Můžeme zde najít
metafory, personifikace, či přirovnání. Příkladem může být například úvodní věta
kapitoly Počasí z roku 1960: „Přes nový rok se přeneslo opět ono nevánoční
a nepříjemné počasí, které už po několik let vánoční a povánoční dobu
navštěvuje.“105
.
Každý rok je ukončen kapitolou Různé, kam kronikář řadí především
zprávy z oblasti soudnictví a medailonky významných osobností žijících
v Moravské Třebové. Je zde uveden například medailonek Jarmily
Halbrštátové106
, inspirovaný článkem z periodika Nové Svitavsko.
102
Marco E. Bonacina byl alchymistou, astrologem a dvorním lékařem Ladislava Velena ze
Žerotína. (HIKL, R.: Moravská Třebová: náčrt jejích dějin. Okresní osvětová rada v Moravské
Třebové: Moravská Třebová, 1949, s. 54.
103 NEKUDA, V. a kol.: Moravskotřebovsko; Svitavsko. Muzejní a vlastivědná společnost v Brně:
Brno, 2002, s. 178., MILAN, Bača. Literární toulky po Svitavsku [online]. 2010 [cit. 2012-08-11].
Dostupné z: <http://www.litoulkysy.cz/osobnosti/u-z/>.
104 Tamtéž, l. 115a – 116a.
105 Tamtéž, l. 80a.
106 Jarmila Halbrštátová byla za druhé světové války zdravotnicí a spojařkou v jednotce
československé armády v SSSR. (Československé ženy bojující v zahraničních jednotkách za
druhé světové války [online]. 2008 [cit. 2012-08-11]. Dostupné z: <http://www.zeny-
bojujici.cz/seznam/zeny-v-cs-jednotkach-v-sssr>)
33
Na konci roku 1964 je vloženo několik zápisů týkajících se Moravské
Třebové, jejích obyvatel, historie a okolí. Jsou zde uvedeny dva články
o německých románech Křížový vrch a Hrad Durana107
, jejichž autorem je Rudolf
von Eichthal108
. Děje těchto románů se odehrávají v Moravské Třebové. Dále také
převyprávěl velmi populární moravskotřebovskou pověst „Anin odpočinek (věrná
láska až za hrob“)109
. Do kroniky je vložena i stránka z městské německy psané
kroniky nazvaná „O životě Čechů v Moravské Třebové za první republiky“110
.
Další příspěvky, „Historie partyzánské skupiny Olexy Barkaňuka“111
a „Ženský
koncentrační tábor v Dědřichově u Moravské Třebové“112
, se týkají období druhé
světové války. Tyto příspěvky velmi zvyšují poutavost a čtivost kroniky a jsou
zajímavým zpestřením všedních zápisů o fungování a životě města.
107
Der Kreuzberg a Die Burg Durana.
108 Rudolf von Eichthal se narodil 18. Března roku 1877 v Moravské Třebové. Vystudoval
vojenskou školu a Tereziánskou vojenskou akademii. Po první světové válce odešel do Vídně. Ve
svých románech se však vracel do moravskotřebovského kraje. R. von Eichthal zemřel ve Vídni
roku 1974. (NEKUDA, V. a kol.: Moravskotřebovsko; Svitavsko. Muzejní a vlastivědná společnost
v Brně: Brno, 2002, s. 529.)
109 Městský úřad Moravská Třebová. Kronika města Moravská Třebová 1956 - 1965. Moravská
Třebová, l. 270a – 276a.
MARTÍNKOVÁ, J., ŠMERAL, J.: Pověsti Moravskotřebovska. Annenruhe. Kulturní služby města
Moravská Třebová: Moravská Třebová, 2004, s. 37 – 38.
110 Městský úřad Moravská Třebová. Kronika města Moravská Třebová 1956 - 1965. Moravská
Třebová, l. 243b.
111 Tamtéž, l. 261a – 266b.
112 Tamtéž, l. 267a – 269b.
34
7 KRONIKA MĚSTA MORAVSKÉ TŘEBOVÉ 113
Kronika města Moravské Třebové zachycující události města v letech 1966
až 1970 je třetí českou kronikou města. Zápisy byly psány s určitým časovým
odstupem. Zápisy z let 1966 a 1997 byly doplněny až v roce 1969, po nástupu
kronikáře Zdeňka Čubrdy, a zápisy z let 1968 až 1970 začaly být dopisovány
až v roce 1972.
Pamětní kniha má formát A3, je nelinkovaná a vázaná v pevné kožené
vazbě. Kniha je číslovaná po listech, ale to pouze do listu 22, dále už pokračuje
nový kronikář, který nečísloval. Kronika nezačíná žádným úvodním slovem,
usnesením MNV o založení kroniky, ani životopisem kronikáře. Přímo je zapsán
rok 1966. Kronika také nemá žádný obsah.
7. 1 Kronikář Zdeněk Čubrda
Zdeněk Čubrda zastával funkci městského kronikáře od 8. ledna roku
1969114
. V této funkci však setrval pouze jeden rok a poté se jí vzdal. Zdeněk
Čubrda do kroniky nezapsal svůj životopis ani jiné údaje o své osobě.
Zděnek Čubrda, výtvarný teoretik a historik umění, se narodil 9. července
roku 1949115
. Vystudoval dějiny umění na Filozofické fakultě Masarykovy
univerzity116
v Brně. Celý život se umění věnoval. Je autorem několika
publikací117
, kurátorem výstav, autorem textů k autorským katalogům umělců atd.
V Moravské Třebové, mimo práce městského kronikáře, přispíval různými články
113
Městský úřad Moravská Třebová. Kronika města Moravské Třebové 1966 - 1970. Moravská
Třebová.
114 Tamtéž.
115 ARCHIV VÝTVARNÉHO UMĚNÍ, o. s. Informační systém abART [online]. 2011 [cit. 2012-
08-21]. Dostupné z: <http://abart-full.artarchiv.cz/osoby.php?Fvazba=detail&IDosoby=7614>
116 V době studia Zděňak Čubrdy název Univerzita Jana Evangelisty Purkyně. V roce 1990
přejmenována na Masarykovu univerzitu.
117 ČUBRDA, Z.: Miloš Axman. Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, n. p.: Praha,
1988.
35
a studiemi118
do Moravskotřebovských vlastivědných listů a byl členem jejich
redakčního kolektivu.
Zdeněk Čubrda je autorem zápisů z let 1966 a 1967119
. Jeho zápisy jsou
velmi stručné a krátké. Na popis dvou let mu stačilo necelých dvacet listů
kroniky. Nejspíše vzhledem ke stručnosti zápisů autor vynechal postranní nadpisy
sloužící pro lepší orientaci v textu. Kronika také není nijak zdobená.
Zdeněk Čubrda navazuje na zápisy svého předchůdce Jaromíra Metyše
a zachovává stejný styl i členění do kapitol. Množství kapitol je však značně
zmenšeno. Zdeněk Čubrda věnoval, na rozdíl od Jaromíra Metyše, kultuře
ve městě pouze 4 kapitoly120
, Kulturní akce, Muzeum, Městská lidová knihovna
a Městské kino. Tyto kapitoly jsou velmi stručné, podávají zprávy pouze
o názvech jednotlivých akcí a datech jejich konání. U městského kina se kronikář
omezil pouze na počet představení a počet diváků. V letech 1966 a 1967 v kronice
úplně chybí jakákoli zmínka a školství ve městě. Tuto kapitolu Zdeněk Čubrda
vypustil úplně. Poněkud jiný charakter má kapitola Různé121
. Zatímco u Jaromíra
Metyše byla naplněna zprávami různého druhu, od soudnictví, přes medailonky
občanů města, až po popis výroby modrotisku, Zdeněk Čubrda sem zařadil pouze
osobnosti města a jejich významná jubilea. Dalším výrazným rozdílem je kapitola
Počasí122
, která je zapsána pouze v roce 1967 a zdaleka nedosahuje takových
118
Například: ČUBRDA, Z.: Malíř, grafik a ilustrátor Rostislav Loukíne. In: Moravskotřebovské
vlastivědné listy, č. 6,1996, s. 13-15.
ČUBRDA, Z.: Zámek v Moravské Třebové. In: Moravskotřebovské vlastivědné listy, č. 2, 1968, s.
18-21.
ČUBRDA, Z.: Zámek v Moravské Třebové. II. část. In: Moravskotřebovské vlastivědné listy, č. 3,
1969, s. 33-34.
119 Městský úřad Moravská Třebová. Kronika města Moravské Třebové 1966 - 1970. Moravská
Třebová, l. 2a – 22a.
120 Městský úřad Moravská Třebová. Kronika města Moravské Třebové 1966 - 1970. Moravská
Třebová, l. 4b – 5b, 14b – 17a.
121 Městský úřad Moravská Třebová. Kronika města Moravské Třebové 1966 - 1970. Moravská
Třebová, l. 8, 21a.
122 Městský úřad Moravská Třebová. Kronika města Moravské Třebové 1966 - 1970. Moravská
Třebová, l. 21b.
36
literárních kvalit jako u Jaromíra Metyše. Kapitola pouze uvádí teploty a množství
srážek v jednotlivých měsících.
7. 2 Kronikář František Matoušek
František Matoušek se narodil 23. prosince roku 1948 v Moravské
Třebové, kde doposud žije. Vystudoval historii a českou filologii na Filosofické
fakultě Masarykova univerzity123
v Brně. Po studiu vyučoval český jazyk
a historii na gymnáziu v Moravské Třebové. František Matoušek byl a stále je
velmi činných obyvatelem města. Na začátku sedmdesátých let začal přispívat
články do Moravskotřebovských vlastivědných listů a později se stal i členem
jejich redakční rady. František Matoušek se dále zajímal o městské muzeum
v Moravské Třebové124
, utřídil jeho knižní fond a inventarizoval a katalogizoval
část jeho sbírkových předmětů. V současnosti je František Matoušek členem
Komise památkové péče v Moravské Třebové125
, přispívá svými články
a fotografiemi do Moravskotřebovských vlastivědných listů
a Moravskotřebovského zpravodaje. Dále například sestavil sborník Osmý div126
k „Večerům při svíčkách“ pořádaných v Moravské Třebové pro začínající autory.
František Matoušek byl jmenován do funkce městského kronikáře 2. února
roku 1972 a je autorem zápisů z let 1968 až 1970. Jeho zápisy jsou velmi obsáhlé
a podrobně popisují všechny sféry života města. Zápisy jsou zapsány velmi
poutavým, výpravným způsobem a celá kronika je na vysoké stylistické úrovni.
Tento kronikář však kladl důraz nejen na obsah kroniky, ale i na její vizuální
stránku. V kronice je velké množství kreseb doplňujících texty jednotlivých
kapitol. Autorem těchto kolorovaných kreseb je z velké části J. Šustr. Mimo to je
123
V letech 1960 až 1990 Univerzita Jana Evangelisty Purkyně. V roce 1990 přejmenována na
Masarykovu univerzitu.
124 MATOUŠEK, František: Nástin vývoje muzea v Moravské Třebové po roce 1945. In:
Moravskotřebovské vlastivědné listy, č. 7, 1996, s. 29-35.
125 MĚSTSKÝ ÚŘAD MORAVSKÁ TŘEBOVÁ. Moravská Třebová [online]. [cit. 2012-06-21].
Dostupné z: <http://www.mtrebova.cz/radnice/rada-mesta/komise-rady>
126 MATOUŠEK, František, ed. Osmý div: sborník prací účastníků literárních "Večerů při
svíčkách". Městská knihovna Ladislava z Boskovic: Moravská Třebová, 201.
37
kronika zdobena četnými kapitálami a tematicky výtvarně ztvárněnými nadpisy.
Dále se v kronice objevuje řada tabulek a statistik. Pro lepší orientaci v textu
přidal kronikář drobné nadpisy po stranách.
Každý rok je popsán zvlášť a je rozdělen do tematických kapitol. Největší
část kroniky je věnována politickému životu města jako celku. Tímto se liší
od svých předchůdců, protože ti se při popisu této sféry života města omezili
pouze na vypsání činnosti MNV a jednotlivých komisí. V kapitolách Politická
situace, Veřejný politický život města a Politický život127
jsou popsány události
a reakce obyvatel města týkající se uvolňování politické situace v roce 1968,
příchodu sovětských vojsk v srpnu 1968 a následné normalizace. Na popisu těchto
událostí je vidět několikaletý odstup, neboť vše je psáno velmi opatrně, bez
jakýchkoliv emocí, avšak s přikloněním na stranu KSČ, SSSR a normalizace.
Kronikář popisuje události roku 1968 ve spojení s upadajícím zájmem
o oslavy československo-sovětského přátelství. Jako nositele celého revolučního
hnutí ve městě označuje Československou stranu lidovou a Československou
stranu socialistickou. „Demokratizační tendence“128
, jak kronikář situaci
pojmenovává, se objevily i v MNV v Moravské Třebové. Příklon obyvatel
k těmto tendencím kronikář připisuje vlivu nesprávných informací a tlaku tisku,
zejména pak týdeníku Práce, Mladé frontě a Svobodnému slovu. Příchod vojsk
Varšavské smlouvy
do města vyvolal mnoho spontánních akcí, jako byla například podpisová
akce „Za neutralitu ČSSR“, ničení a přemisťování ukazatelů, malování
protisovětských hesel na veřejné plochy atd. Tyto spontánní akce byly často
spojené s požitím alkoholu, proto byl v Moravské Třebové vydán zákaz nalévání
alkoholických nápojů a jejich prodej.129
Ani rok 1969 nebyl podle kronikářských zápisů příliš klidným. V celém
městě stále panovala nervozita a napětí spojené s nedůvěrou ve vedení státu. Stále
se objevovaly akce, z nichž nejvýznamnější byla pietní akce studentů
127
Městský úřad Moravská Třebová. Kronika města Moravské Třebové 1966 - 1970. Moravská
Třebová.
128 Tamtéž.
129 Tamtéž.
38
moravskotřebovského gymnázia na počest Jana Palacha. Naopak oficiální oslavy
se potýkaly se špatnou organizací a mizivou účastí ze strany dětí i dospělých.
Ke konsolidaci poměrů ve městě došlo až v roce 1970.130
Další kapitoly, přestože kapitoly mají odlišný název či členění,
korespondují s obsahem kapitol v druhé české kronice města Moravská
Třebová131
. František Matoušek však klade větší důraz na sportovní život města,
který každý rok velmi podrobně popisuje v kapitole Sport a tělovýchova132
.
V kronice se také objevuje vůbec první zmínka o cestovním ruchu a způsobech
jeho růstu. Dále se v kronice objevují zmínky o událostech, které jsou podrobněji
popsány v tisku. V tomto případě uvádí František Matoušek jméno periodika
a datum vydání článku133
. Kromě odkazů na novinové články odkazuje kronikář
i v rámci samotné kroniky. Těchto odkazů užívá především, když je určitá
problematika v jedné kapitole pouze zmíněna a v jiné je jí věnováno více prostoru.
František Matoušek byl velmi důkladný při psaní o událostech města.
Díky podrobnosti zápisů je kronika užitečným pramenem pro studium historie
města v dané době. Tento kronikář, na rozdíl od svých předchůdců, nevkládal
do kroniky příspěvky o historii města, významných událostech, osobnostech apod.
130
Městský úřad Moravská Třebová. Kronika města Moravské Třebové 1966 - 1970. Moravská
Třebová.
131 Městský úřad Moravská Třebová. Kronika města Moravská Třebová 1956 - 1965. Moravská
Třebová.
132 Městský úřad Moravská Třebová. Kronika města Moravské Třebové 1966 - 1970. Moravská
Třebová.
133 Př.: (viz Nové Svitavsko, 10. 10. 1969).
39
8 KRONIKA MĚSTA MORAVSKÉ TŘEBOVÉ134
Tato poslední zkoumaná kronika je v pořadí čtvrtou česky psanou pamětní
knihou Moravské Třebové. Byla založena 1. října roku 1985135
a jejím kronikářem
byl od 25. září 1985 ustanoven Radko Martínek136
. Kronika navazuje
na nedokončený třetí díl, který měl být doplněn předcházejícím kronikářem
Františkem Matouškem. K tomu však nikdy nedošlo a zápisy z let 1971 až 1984
úplně chybí.
Kniha má formát A3, je psána na nelinkovaném papíře a číslována po
stranách. Celá kronika čítá 340 stran. Popsáno jich je však pouze 126. Kniha
je vázána v pevné kožené vazbě. Kronika je psána chronologicky, každý rok
je zapsán zvlášť, a tematicky, tzn. že jednotlivé roky jsou rozděleny do kapitol
a podkapitol. Každý rok je členěn do 12 stejných kapitol číslovaných římskými
číslicemi a následně pak do podkapitol. V úvodu každého roku je uveden velmi
podrobný a přehledný obsah, který nahrazuje orientační nadpisy po stranách,
užívané předchozími kronikáři pro lepší orientaci. Jedinou slabinou obsahu
je neuvedení stran. Názvy hlavních kapitol jsou I. Úvod, II. Městský národní
výbor, III. Počasí, IV. Vývoj socialistického zemědělství, V. Průmysl, VI. Výstavba
města, služby, obchod, VII. Zdravotní a sociální zabezpečení občanů,
VIII. Školství, IX. Činnost národní fronty a jejích organizací ve městě, X.
Společenskopolitický a kulturní život města, XI. Tělovýchovněbranná a sportovní
činnost, XII. Závěr.137
Jednotlivé kapitoly jsou zpracovány především formou číselných údajů
a dat. Stejně jako převážná část předchozích kronikářů popisuje i Radko Martínek
především činnost jednotlivých úřadů, spolků a organizací. Na všechny sféry
života města, včetně například kultury či sportu, je nahlíženo z politického
134
Městský úřad Moravská Třebová. Kronika města Moravská Třebová 1985 - 1986. Moravská
Třebová.
135 Tamtéž, s. 1.
136 Tamtéž, s. 4.
137 Tamtéž, s. 5.
40
pohledu. Tímto důrazem na politický život města se zápisy Radko Martínka velmi
podobají zápisům předchozího kronikáře Františka Matouška.
Výzdoba kroniky je velmi sporadická, nadpisy jsou nenápadné, v textu
nenajdeme žádné zvýrazněné úseky. Kresby vyvedené pouze tuží jsou v celé
kronice pouze dvě. Zobrazují pohled z náměstí na Bránskou ulici138
a pohled
na farní kostel na Kostelním náměstí a radniční věž139
.
8. 1 Kronikář Radko Martínek
Radko Martínek se narodil 6. června 1956140
v Brně. Poté se rodina
přestěhovala do Velkých Opatovic, kde Radko Martínek strávil dětství.
Odmaturoval na gymnáziu v Jevíčku a poté vystudoval historii a občanskou nauku
na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Po studiích začal
pracovat na Středním odborném učilišti v Moravské Třebové
a moravskotřebovském gymnáziu.141
Radko Martínek byl členem KSČ a nyní
je členem ČSSD. V letech 1994 až 1998 zastával funkci starosty Moravské
Třebové. Radko Martínek je v současnosti velmi politicky činnou osobou.
Stal poslancem Parlamentu České republiky, v letech 2005 až 2006 ministrem
pro místní rozvoj a od roku 2008 je hejtmanem Pardubického kraje.142
Radko Martínek byl pečlivým kronikářem a jeho zápisy jsou velmi
přehledné. Chybí zde však informace týkající se každodenního života města.
Vše je značně zobecněno, soustřeďuje se především na celek, nikoliv
na jednotlivce.
138
Městský úřad Moravská Třebová. Kronika města Moravská Třebová 1985 - 1986. Moravská
Třebová, s. 71.
139 Tamtéž, s. 5.
140 Tamtéž, s. 4.
141 KRAJSKÝ ÚŘAD PARDUBICKÉHO KRAJE. Pardubický kraj [online]. 2011 [cit. 2012-07-
21]. Dostupné z: <http://www.pardubickykraj.cz/hejtman>
142 KRAJSKÝ ÚŘAD PARDUBICKÉHO KRAJE. Pardubický kraj [online]. 2011 [cit. 2012-07-
21]. Dostupné z: <http://www.pardubickykraj.cz/hejtman>
41
9 ZÁVĚR
Práce se zabývá kritickou analýzou a komparací městských kronik
Moravské Třebové z let 1952 – 1986. Kroniky byly vedeny podle státem
vydaných příruček, ale často jen velmi formálně. Jednotlivé zápisy se často
odvíjely od osobností a soukromých zájmů jednotlivých kronikářů. Kronikám se
nevyhnula dobová ideologie. Její míra ovšem záležela právě na osobnostech
jednotlivých kronikářů. Kroniky mají dva výrazné nedostatky. Zaprvé zcela chybí
poválečné období let 1945 – 1952. Tedy velmi podstatné období přechodu
k totalitnímu státu 50. let. Zadruhé jsou zcela vynechána téměř celá 70. léta
(období 1971 – 1984), a to z neznámého důvodu. V popsaných letech však
kroniky udávají poměrně ucelený obraz dějin města.
Kroniky jsou cenným pramenem k poznání historie města,
protože zahrnují široké spektrum oblastí života ve městě. Někteří kronikáři
dokonce vkládali různé historické i současné zajímavosti ze života města a okolí,
což zvyšuje čtivost a poutavost kronik. Porovnáním s archivními prameny
a sekundární literaturou byla ověřena pravdivost zápisů. Při práci s těmito
kronikami je však potřeba mít na mysli ideologii doby, která se projevuje
především při popisu politických a světových událostí. V kronikách nebyly
nalezeny žádné pozdější úpravy, např. vytržené stránky nebo přepsané
a přeškrtané zápisy. Jedinou neznámou zůstává druhý díl První česky psané
kroniky města Moravská Třebová, který pravděpodobně existoval, jelikož první
díl končí v půlce zápisu Paměti Františka Bezděka.
Téma analýzy moravskotřebovských kronik nebylo touto prací zcela
vyčerpáno. Práce může být rozšířena na analýzu všech kronik města a jejich
vzájemnou komparaci. Kroniky mohou být využity k napsání publikace nebo
práce o novodobé historie města po roce 1945. Takováto práce o moderních
dějinách Moravské Třebové zatím chybí.
42
10 ANOTACE
Název práce: Městské kroniky Moravské Třebové vedené v letech 1952 – 1986
Příjmení a jméno: Vomelová Alena
Katedra: Katedra Historie FF UP
Obor: Česká filologie, historie
Vedoucí práce: prof. Jaroslav Miller, M. A., Ph.D.
Počet stran: 48
Počet příloh: 2
Klíčová slova: Moravská Třebová, kroniky, 20. století
Shrnutí
Bakalářská práce se věnuje česky psaným městským kronikám Moravské
Třebové. Konkrétně se jedná o čtyři městské kroniky vedené v letech 1952 –
1986. Kroniky jsou podrobeny kritické analýze a vzájemné komparaci. Dále
je ověřována pravdivost kronik srovnáním se sekundární literaturou vztahující se
k historii města Moravské Třebové a s archivními materiály. První část práce
je teoretická a zabývá se metodikou a literaturou. Druhá část se věnuje
samotnému rozboru jednotlivých kronik.
Resumé
The aim of this work is dedication to urban chronicles of Moravská
Třebová written in czech language. Specifically, this thesis is about four urban
chronicles conducted between 1952 - 1986. Chronicles are subjected to critical
analysis and mutual comparison. And then, the truth of chronicles are verified
by comparing with the secondary literature relating to the history of the Moravská
Třebová and archival materials. The first part is theoretical and aims
to the methodology and literature. And the second part is dedicated to analysis of
individual chronicles.
43
11 SENAM POUŽTÝCH ZKRATEK
ČSSD – Česká strana sociálně demokratická
ČSSR – Československá socialistická republika
KSČ – Komunistická strana Československa
MNV – městský národní výbor
SdP – Sudetendeutsche Partei
SSSR – Svaz sovětských socialistických republik
44
12 POUŽITÁ LITERATURA A PRAMENY
a) Prameny
Městský úřad Moravská Třebová. Kronika města Moravská Třebová 1956 - 1965.
Moravská Třebová.
Městský úřad Moravská Třebová. Kronika města Moravské Třebové 1966 - 1970.
Moravská Třebová.
Městský úřad Moravská Třebová. Kronika města Moravská Třebová 1985 - 1986.
Moravská Třebová.
Městský úřad Moravská Třebová. První česká kronika města Moravská Třebová.
Moravská Třebová, 1. 10. 1952.
Státní okresní archiv Svitavy se sídlem v Litomyšli, fond Městský národní výbor
Moravská Třebová.
Státní okresní archiv Svitavy se sídlem v Litomyšli, fond Městský národní výbor
Moravská Třebová I, kart. 191/1, i. č. 1035. Paměti Františka Bezděka
a) Monografie
BARTOŠ, J.: Úvod do metodiky historického bádaní a nauky o pramenech. První
vydání. Univerzita Palackého v Olomouci: Olomouc, 1999.
BARTOŠ, J., SCHULZ J., TRAPL M.: Regionální dějiny: Pojetí, poslání,
metodika. 1. vydání. Univerzita Palackého v Olomouci: Olomouc, 2004.
ČUBRDA, Z.: Miloš Axman. Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění,
n. p.: Praha, 1988.
HIKL, R.: Moravská Třebová: náčrt jejích dějin. Okresní osvětová rada
v Moravské Třebové: Moravská Třebová, 1949.
MACKERLE, J.: Starý Cimburk u Trnávky. Historicko-vlastivědný kroužek při
ZV ROH: Velké Opatovice, 1965.
MACKERLE, J., TOVÁREK, F., VACKOVÁ, P.: Moravskotřebovský
okres: vlastivěda Jevíčska, Svitavska a Moravskotřebovska. Jevíčko, 1946.
MARTÍNKOVÁ, J., ŠMERAL, J.: Pověsti Moravskotřebovska. Annenruhe.
Kulturní služby města Moravská Třebová: Moravská Třebová, 2004.
45
MATOUŠEK, František, ed. Osmý div: sborník prací účastníků literárních
"Večerů při svíčkách". Městská knihovna Ladislava z Boskovic: Moravská
Třebová.
NEKUDA, V. a kol.: Moravskotřebovsko; Svitavsko. Muzejní a vlastivědná
společnost v Brně: Brno, 2002.
PAPAJÍK, D.: Dějiny měst, městeček a vesnic. 1. vydání. Univerzita Palackého
v Olomouci: Olomouc, 2005.
PECHOVÁ, O.: Moravská Třebová. Státní památková správa: Brno, 1957.
Poradní kronikářský sbor při ministerstvu informací a osvěty: Příručka pro
kronikáře. Prozatímní pokyny pro vedení obecních kronik. Ministerstvo informací
a osvěty: Praha, 1951.
PŘIBYL, J., OTRUBA, O.: Prázdninová péče: kolonie, družiny, cestování dětí.
Brněnská Matice školská: Brno, 1921.
PUBAL, V., ROBEK, A.: Píšeme kroniku. Orbis: Praha, 1963.
RŮŽKOVÁ, J. a kol.: Historický lexikon obcí České Republiky 1869 - 2005:
1. díl. 1. vydání. Český statistický úřad: Praha, 2006.
c) Články a studie
ČUBRDA, Z.: Malíř, grafik a ilustrátor Rostislav Loukíne. In:
Moravskotřebovské vlastivědné listy, č. 6,1996, s. 13-15.
ČUBRDA, Z.: Zámek v Moravské Třebové. In: Moravskotřebovské vlastivědné
listy, č. 2, 1968, s. 18-21.
ČUBRDA, Z.: Zámek v Moravské Třebové. II. část. In: Moravskotřebovské
vlastivědné listy, č. 3, 1969, s. 33-34.
MARTÍNKOVÁ, J.: L. V. Holzmaister a muzeum v Moravské Třebové. In:
Moravskotřebovské vlastivědné listy, č. 7, 1996, s. 13 - 19.
MATOUŠEK, F.: Nástin vývoje muzea v Moravské Třebové po roce 1945. In:
Moravskotřebovské vlastivědné listy, č. 7, 1996, s. 29 – 35.
ŠMERAL, J.: Historik, archeolog a národopisec Jaroslav Mackerle. In.:
Moravskotřebovské vlastivědné listy, č. 15, 2004, s. 7 – 9.
VESELÝ, V.: Prof. Rudolf Hikl osemdesiatnikom. In: Moravskotřebovské
vlastivědné listy, č. 4, 1970, s. 8 - 9.
46
d) Internetové zdroje
ARCHIV VÝTVARNÉHO UMĚNÍ, o. s. Informační systém abART [online].
2011 [cit. 2012-08-21]. Dostupné z: <http://abart-
full.artarchiv.cz/osoby.php?Fvazba=detail&IDosoby=7614>.
BAČA, M. Literární toulky po Svitavsku [online]. 2010 [cit. 2012-08-11].
Dostupné z: <http://www.litoulkysy.cz/osobnosti/u-z/>.
Československé ženy bojující v zahraničních jednotkách za druhé světové
války [online]. 2008 [cit. 2012-08-11]. Dostupné z: <http://www.zeny-
bojujici.cz/seznam/zeny-v-cs-jednotkach-v-sssr>.
Historie muzea. MUZEUM MORAVSKÁ TŘEBOVÁ. Muzeum Moravská
Třebová [online]. 2008 [cit. 2012-08-06]. Dostupné z:
<http://www.muzeummoravskatrebova.cz/historie-muzea/>.
JANOUŠKOVÁ, L.: Historie Smíšeného pěveckého sboru Vlastimil v letech
1862-2011. Brno, 2011.
Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/262037/ff_b/bakalarska_prace_-
_Ludmila_Janouskova.txt>. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita.
Vedoucí práce Martin Flašar. s. 26.
KRAJSKÝ ÚŘAD PARDUBICKÉHO KRAJE. Pardubický kraj [online]. 2011
[cit. 2012-07-21]. Dostupné z: <http://www.pardubickykraj.cz/hejtman>.
KRÁLOVÉHRADECKÁ DIECÉZE CČSH. Královéhradecká diecéze Církve
československé husitské [online]. 2003 - 2012 [cit. 2012-08-06]. Dostupné z:
<http://www.ccshhk.cz/>.
LOSKOTOVÁ, I. a kol.. Osobnosti města Brna [online]. 2012 [cit. 2012-08-11].
Dostupné z: <http://encyklopedie.brna.cz/home-
mmb/?acc=profil_osobnosti&load=11995>.
MĚSTSKÝ ÚŘAD MORAVSKÁ TŘEBOVÁ. Moravská Třebová [online]. [cit.
2012-06-21]. Dostupné z: <http://www.mtre SMETANOVA LITOMYŠL, o.p.s.
Smetanova Litomyšl [online]. 2008 [cit. 2012-08-06].
Dostupné z: <http://m.festival.smetanovalitomysl.cz/ohlasy-v-tisku/otcem-
festivalu-je-jaromir-metys/>bova.cz/radnice/rada-mesta/komise-rady>.
47
PŘÍLOHY
Obr. 1.: První česká kronika města Moravská Třebová (vlastní foto).
48
Obr. č. 2: Kronika města Moravské Třebové 1966 – 1970 (vlastní foto).