Kvalita objemných krmiv ve vztahu ke zdraví zvířat, Dr. Ing. Pavel Polách, březen 2011

Kvalita objemných krmiv ve

vztahu ke zdraví zvířat.vztahu ke zdraví zvířat.

Dr. Ing. Pavel Polách

Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o.

17. března 2011, ZEMĚDĚLSKÁ a. s. Opava-Kylešovice

Hodnocení objemných krmiv

1. Výživná hodnota – obsah energie, živin,

fyzikální, chemické a dietetické


fyzikální, chemické a dietetické

vlastnosti

2. Zdravotní nezávadnost – struktura,

mikrobiální rizika, rezidua rizikových

prvků a sloučenin

Měrná jednotka

Siláž ze zavadlé píce Siláž

travní jetelotravní vojtěšková jetelová kukuřiceKukuřice

vyšší strniště

Sušina % 33 38 40 36 34 34

N-látky g/kg ≥ 145 ≥ 165 ≥ 215 ≥ 185 85

NEL MJ/kg ≥ 5,35 ≥ 5,30 ≥ 5,10 ≥ 5,25 5,4 – 6,4 5,9 – 6,5

1. Orientační hodnoty charakteristiky siláží


NEL MJ/kg ≥ 5,35 ≥ 5,30 ≥ 5,10 ≥ 5,25 5,4 – 6,4 5,9 – 6,5

Vláknina g/kg ≤ 255 ≤ 240 ≤ 230 ≤ 230 240 200

pH 4,4 - 4,55 4,45 – 4,55 4,55 – 4,95 4,45 – 4,65 3,6 – 3,9 3,6 – 3,9

KVV mg KOH/100g 1000-1300 1300-1500 1450-1850 1400-1550 1200-1600 1200-1600

K. Mléčná % 2,0 – 9,0 5,0 – 6,5 2,0 – 5,5 5,0 – 7,0 4,0 – 7,0 4,0 – 7,0

K. Octová % 1,0 – 3,0 2,0 – 3,0 0,5 – 2,0 2,0 – 3,0 1,0 – 3,0 1,0 – 3,0

K. Propionová % < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,5 < 0,1 < 0,1

K. Máselná % < 0,5 < 0,5 0 < 0,5 0 0

Zeman a kol. 2006

Výživná hodnota1. Obsah sušiny (+20 – 0 bodů)

2. Obsah vlákniny (+30 – 0 bodů)

3. Obsah N-látek (+20 – 0 bodů)

4. Hodnocení fermentačního procesu (-20 až +30 bodů)


4. Hodnocení fermentačního procesu (-20 až +30 bodů)

Celková třída kvality:

I. Výborná 90 – 100 bodů

II. Zdařilá 75 – 89 bodů

III.Méně zdařilá 55 – 74 bodů

IV. Nezdařilá 0 – 54 bodů

1.Kukuřičná siláž vyšší sušina 2306

Původní hmota % 31.00 100.00 NL % 2.89 9.34 SNLs % 1.36 4.39 Tuk-tab. % 1.00 3.23 Vláknina % 6.70 21.65 Popel % 1.36 4.39 BNVL % 19.01 61.39 Škrobová hodnota 19.63 63.41 MEs /BE MJ/kg 3.31/ 5.80

Laboratorní analýza nemusí vždy odpovídat kvalitě


MEs /BE MJ/kg 3.31/ 5.80 NEL /NEV MJ/kg 1.98/ 1.98

Hodnocení krmiv bodySmysl.posouzení +12+ 0p =+12 Kys.máselná-body + 5+ 0p =+ 5 Stupeň proteolýzy +13 Fermentace celkem I/ => +30 Body sušina+VL+NL 20+22+20+ 0p =+62 Celkové hodnocení I/ + 92

VÝBORNÁ

kvalitě krmiva!!

1.Kukuřičná siláž vyšší sušina 2306

Výsledky rozboru plísní

Datum příjmu: 8. 1. 2008

VZOREK1 kukuřičná siláž xxxxxxx

MIKROBIOLOGICKÉ VYŠETŘENÍ


Zeman a kol. 2006

MIKROBIOLOGICKÉ VYŠETŘENÍ

Plísně 6 400 KTJ/g Aspergillus fumigatus ++, PenicilliumKvasinky > 100 000 KTJ/g

Hodnoty platí pro dodaný vzorek a byly stanoveny v SVÚ Jihlava.

Důsledky krmení nekvalitních konzervovaných krmiv

•Zhoršení příjmu krmiva a využitelnosti živin

•Nízká užitkovost

•Zdravotní problémy a zhoršení funkce bachoru


•Zdravotní problémy a zhoršení funkce bachoru

•Hnisání a výtoky

•Mastitidy

•Onemocnění paznehtů

•Velmi špatná reprodukce

Sušina

Problémy při konzervaci:

• Odtok silážních šťáv =

ztráta LRC a NL

Problémy při zkrmování:

• Snížení sušiny KD

• Snížení příjmu KD

Nízká sušina < 30 %


• Zhoršení kvasného

procesu – lepší prostředí

pro klostridie

• Vyšší pravděpodobnost

mikrobiálního rozkladu

bílkovin


• Rychlé uvolňování NPN v bachoru a zhoršená synchronizace E/NL

• Nižší koncentrace energie

• Nutno dodat Energii a NL formou koncentrátů

• Vyšší riziko acidozy

Sušina

Problémy při konzervaci:

• Nutno více zkrátit

řezanku

Vysoká sušina > 45 %


• Zvýšení sušiny KD



• Zhoršení udusání a

vytěsnění vzduchu

• Nedostatek volné vody

pro bakterie mléčného

kvašení

• Vyšší pravděpodobnost

rozvoje plísní


• Možnost separace

• Horší využitelnost živin

Dusíkaté LátkyKrmivo

Bachor

NPN

Močovina

Protein aminokyseliny

Krev + sliny Játra

Močovina


Bakteriální protein NH3

NH3

Tenké střevo

Protein aminokyseliny

Absorbované aminokyseliny

Ledviny

Močovina

Močovina

krev

Dusíkaté LátkyNedostatek


• Nedostatek NL pro bachorové mikroorganismy

• Pokles mikrobiální proteosyntézy


• Pokles mikrobiální proteosyntézy

• Pokles množství biomasy – zhoršení trávení v bachoru

• Nutno nahradit jinými zdroji

• Při nižším příjmu KD může vést až k odbourávání svaloviny

Dusíkaté LátkyNadbytek NPN a lehce stravitelných v bachoru


• Vzestup obsahu NH3

• Zvýšení pH


• Zvýšení pH

• Zvýšené vstřebávání NH3 do krve

• Zátěž jater

• Amoniakální intoxikace

Strukturální vlákninaNedostatek


• Zrychlení pasáže tráveniny trávícím traktem

• Pokles přežvykování


• Pokles přežvykování

• Pokles pH bachoru a bachorové motility

• Bachorová acidoza; průjmy


• Pokles mléčného tuku

Strukturální vlákninaNadbytek



• Nižší stravitelnost organické hmoty


• Nižší stravitelnost organické hmoty

• Vysoké přežvykování

• Pomalá pasáž trávícím traktem

• Nedostatek Energie a živin

• Pokles produkce

pH a KVV



• Okyselení bachorového obsahu až acidoza

• Nutno neutralizovat před zkrmováním




• Zvýšení pH bachorového obsahu až alkaloza

• Pomnožení Colli a Klostridií

• Může dojít až ke hnilobě obsahu

2. Zdravotní nezávadnost

Kontaminanty:

1. Radioaktivní

2. Fyzikálně mechanické

3. Chemické anorganické / organické

4. Biologické


Radioaktivní

• Ve formě spadu radionuklidů:

• Stroncium, Plutonium – kosti• Stroncium, Plutonium – kosti

• Plutonium, Cadmium – lymfatický systém

• Jód – štítná žláza

• Cesium – všechny tkáně, hlavně svalovina


Fyzikálně mechanické• Popílek• Prach• Cizí předměty

Jak se do krmiv dostávají:Jak se do krmiv dostávají:• Spadem• Nevhodná sklizeň• Ošetření• Skladování• Úprava krmiv


Chemické

Anorganické• Z exhalací

• Z hnojiv

Organické• Z desinfekce

• Z Desinsekce

• Z pesticidů

• Pb, Cd, Hg, As, Al, Cu, F


• Z konzervantů

• Z průmyslové výroby

• Dioxiny, PCB a pod

Biologické

Mikrobiální• Kvasinky

Makrobiální• Bezobratlí

• Klostridie

• Plísně


• Obratlovci

• Sekrety

• Exkrety

Makrobiální

• Bezobratlí:

brouci, roztoči, hmyzKonzumují a znečišťují krmiva

Přenáší patogeny



Způsobují alergie

• Obratlovci – ptáci; savciKonzumují a znečišťují krmiva


Kadávery – zdroj nákazy i pro člověka

Mikrobiální

•Snížení nutriční hodnoty

•Snížení dietetické hodnoty


•Vznik hygienicky a zdravotně závadných produktů

Hlavní skupiny mikroorganismů účastnících se fermentačních pochodů v siláži (podle McDonald et al., 1991

Druh Zdroj Substrát Metabolity

Enterobakterie

(koliformní bakterie)

Splašky, chlévská

mrva, půda

Vodorozpustné cukry

Kyselina octová,

etanol, CO2, amoniak

Kvasinky Povrch rostlin,

obiloviny


Etanol, CO2

Homofermentativní BMK

Povrch rostlin,

obiloviny


Kyselina mléčnáBMK obiloviny cukry

Heterofermentativní

BMK

Povrch rostlin,

obiloviny


Kyselina mléčná,

kyselina octová,

etanol, manitol, CO2

Klostridie Půda Kyselina mléčná,

bílkoviny,

aminokyseliny

Kyselina máselná,

kyselina octová,

CO2, H2, aceton,

butandiol, aminy,

amoniak


Kvasinky

• Potřebují kyslík a dostatek volné vody a pH > 2,2

• Spotřebovávají rozpustné cukry – snižují energetickou hodnotu krmiva

• Produkují alkoholy – nejen ethanol ale i propanol a butyrol (silnější desinfekce 85x)


(silnější desinfekce 85x)

• Nad 3 g ethanolu na kg sušiny nastávají problémy

• Při vyšších koncentracích desinfikuje bachor

• Velké množství kvasinek může způsobit alkoholové kvašení v bachoru

Klostridie

• Potřebují dostatek volné vody a pH > 4,2

• Odbourávají proteiny a rozkládají AMK; spotřebovávají K.mléčnou

• Produkují NH3, kyselinu máselnou a biogenní aminy


• Produkují NH3, kyselinu máselnou a biogenní aminy (Histamin, Tyramin, Putrescin, Kadaverin)

• Volný amoniak zvyšuje pH bachoru a tak zlepšuje životní prostředí klostridií

• Mohou přecházet i do mléka

Plísně

• Potřebují kyslík a pH > 3

• Odbourávají cukry a K.Mléčnou

• Zhoršují chutnost

• Produkují mykotoxiny


• Produkují mykotoxiny

• Mohou přecházet i do mléka (inhibiční látky)

Mykotoxiny v krmivu a jejich vliv na klinický stav

plíseň toxin toxická hladina klinické příznaky bez klinickýchpříznaků

Aspergillus sp. Aflatoxin 300 – 2000 ppb poškození jater, snížení růstuImunosuprese, ikterus, úhyn

< 100 ppb

Aspergillus sp. Ochratoxin 200 – 4000 ppb poškození ledvin, snížení růstupoškození jater, vředy

< 100 ppb

Penicillium sp. Citrinin

Fusarium sp. T2 4 – 20 ppm snížení příjmu krmiva, snížení přírůstku, imunosuprese

< 2 ppm

DAS


přírůstku, imunosupresezvraceníDAS

DON (vomitoxin)

Fusarium sp. Zearalenon(F2 toxin)

1 – 30 ppm Infertilita, anestrus, výhřez konečníku, pseudogravidita

< 0,05 ppm

< 30 ppm ranná embryonální odúmrťpřebíhání se

Fusarium spp. Fumonisin 20 – 175 ppm plicní edém, snížení příjmu krmiva, aborty

< 10 ppm

Ergot (námel) alkaloidy (Ergotoxin) 0,1 – 1,0 % nervové poruchy, průjem, snížení příjmu krmiva, aborty, mrtvě narozená selata, snížená produkce mléka, agalakcie, gangréna

< 0,05 %

Poruchy trávení v bachoru

• Acidoza


•Alkaloza

Acidoza

Akutní acidoza

Příčiny: prudké zvýšení jadrných krmiv v KD; špatně připravená TMR

Nárůst produkce K.Mléčné => pokles pH pod 6



Důsledky: průjem; dehydratace; odumírání bachorové biomasy => riziko endotoxinální intoxikace; metabolická acidoza

Acidoza

Subklinická a chronická acidoza

Příčiny: nedostatečná příprava na porod; vysoké zásobení cukrem a škroby po otelení a nedostatečné zásobení strukturovanou vlákninou; dávka s vysokým podílem jádra


strukturovanou vlákninou; dávka s vysokým podílem jádra


Důsledky: porucha imunitních reakcí a tím zvýšená náchylnost k infekci dojnic, poruchy plodnosti, mastitidy a laminitidy.

Alkaloza

Příčiny: zkrmování velkého množství krmiv bohatých na bílkovinu; vysoké množství bílkovinných koncentrátů, výpalků, nebo mláta; podávání komponentů, které obsahují NPN vazby špatně prokvašené siláže s vyššími hodnotami pH; vysoký stupeň znečištění Coli-proteus a Clostridie

Nárůst produkce NH3 => nárůst pH nad 7


Nárůst produkce NH3 => nárůst pH nad 7

Důsledky: zvýšená resorpce NH3 z bachoru; amoniakální zatížení jater; amoniakální intoxikace; intoxikace produkty vzniklých hnilobným rozkladem bachorového obsahu (Coli- a Clostridiové toxiny, Histamin, Kadaverin, Putrescin, Serotonin, deriváty indolu); zatížení energetické rovnováhy; snížení syntézy mikrobiálního proteinu v bachoru; ovlivnění intestinální resorpce vápníku, fosforu a hořčíku; nárůst obsahu močoviny v krvi a mléce, subakutní neinfekční onemocnění škáry paznehtní (laminitis); poruchy reprodukce

Ketóza

Příčiny: acidóza; alkalóza; negativní energetická bilance po otelení; vysoký obsah tuků v KD; nízký příjem KD

Odbourávání tůků NEFA v krvi => ztučnění jater

Důsledky: Hubnutí více než 60 kg za 2 měs; vysoké NEFA v krvi =>pokles příjmu sušiny; vyšší riziko dislokace slezu; zhoršení


=>pokles příjmu sušiny; vyšší riziko dislokace slezu; zhoršení zásobení Ca – až ulehnutí; z odbouraného tuku se vylučují toxiny; ztučnění jater

Primární ketóza – nedostatek energie

Sekundární ketóza – jiný problém – krávy nežerou

Vliv některých produkčních onemocnění na složení a vlastnosti mléka

Porucha Produkce Tuk Bílkoviny Laktóza Ketony Močovina SB

Acidóza

Alkalóza

Ketóza

Mastitida


Documents

Kvalita objemných krmiv ve vztahu ke zdraví zvířat, Dr. Ing. Pavel Polách, březen 2011