Věnováno Kristýnce Schreiberové,protože příběhu věřila už od počátku…

PrologPo krajině se rozlehl křik. Lidé utíkali z vesnice, snažili se utéct od vší té hrůzy, ovšem předem mohli vědět, že jejich šance na přežití jsou mizivé. Tahle noc se neměla nikdy stát. Tu noc se zrodilo něco, co mělo zůstat navěky tam, odkud přišlo.V samotném lůnu temnot.Zatímco celá vesnice si snažila zachránit život, ona byla jiná. Nebyla s to se hnout. Musela na něj upírat pohled. Srdce jí bušilo jako splašené a nemohla se nadechnout. Přes vědění, že on je ten špatný, v něm viděla něco jiného. Byl to ten nekrásnější muž, jakého kdy spatřila. Oblečen jen do černých kalhot, úplně bosý. Jinak už na sobě neměl nic. Kdykoli pohlédla na jeho hruď, nechala se zaujmout tím nádherně vypracovaným tělem. Jeho obličej měl drsné rysy, které přesto působily tolik něžně... Přes čelo mu padaly světlé vlasy, na něž upadaly drtivé kapky deště. A ty oči... Temně modré, nekonečně hluboké a s

2

vražedným, ovšem vznešeným, pohledem, upírajícím do neznáma.A pak ji to zdrtilo. Jeho rty. Z úst mu odkapávala tmavě rudá krev. Ať byla číkoli, rozhodně nebyla jeho. Pohled na něj jí ale zaklínil někdo jiný. Z hrdla se jí ozval přidušený výkřik, když se otočil. Nelišil se od svého společníka vůbec ničím. Snad jen na barvu kalhot, které měl kaštanově hnědé. A úplně ty samé oči, proklané temně modrou, se nyní upřely přímo na ni. Rychle sklonila oči k zemi.Nyní již byla celá vesnice vyhlazena. Kolem ní se povalovali mrtví lidé. Jeden z mužů si k sobě přitáhl kovářova syna. Ostré zuby mu projely dětským hrdlem a po chvíli chlapec padnul mrtev zemi, z krku mu vytékala krev. Všechny domy shořely v černém ohni, který se rozhořel když oni povstali na Zem. Zbyl jen jeden. Staré velké sídlo, které patřilo právě její rodině. A už na ni hleděly oba páry těch nádherných očí... Pomalu k ní vykročili; ona neschopna jediného

3

pohybu. Teď umřu, pomyslela si. Prosím, můj Pane na nebesích, odpusť mi všechny mé hříchy... Zavřela oči a očekávala konec."Jak se jmenuješ?“ ozval se však jeden z chlapců a jemně ji uchytil za bradu."Ma- Maria," zamumlala, zatímco jí z očí stékaly slzy."Chceš žít, Mario?" zeptal se jí s úšklebkem na tváři. Maria se nadechla. Pomalu přikývla a vzlykavě vydechla."Pak musíš žít věčně..." zašeptal ji do ucha a přitiskl své rty k těm jejím. V tu chvíli ucítila ten nejděsivější pocit na světě. Ucítila, jak do ní vdechl čirou temnotu. Úplně ztratila pojem o čase, ztratila pojem o všem. Náhle se od ní odpojil. Otevřela oči, jenž se temně zableskly."Jak se cítíš?" zeptal se medovým hlasem. Pohlédla na všechnu tu krev a tiše zašeptala:"Mám hlad."

4

1.Poslední den

"Au!" zasmála se Kayla, když jí do hlavy zasáhla bílá, studená koule. Shýbla se k zemi a nashromáždila v rukou kuličku sněhu. Natáhla se a prudkým hodem zasáhla Katrine do ramene. Sněhové vločky se jí rozletěly do světlých vlasů, které jí spadaly nad ramena. Upřela na Kaylu modré oči a děsivě se pousmála."To má být sněhová bitva?" zeptala se vyzývavě."Ty sis začala!" ohradila Kayla a dala si neposedný, světlý pramínek vlasů za ucho. "Ale teď pojď, jinak Sussanah zase bude šílet!" Katrine přikývla a po boku kamarádky se vydaly zasněženou ulicí za Sussanah Masovou. Sussanah a Kayla byly nejlepší kamarádky už odmalička. Trávily spolu dřív snad každý den a

5

dost si toho spolu vždy užily. Byly to vážně nejlepší kamarádky, které by pro sebe udělaly cokoli.A před dvěmi lety se do města přistěhovala nová dívka. Právě Katrine Wrenová. Její rodina má dům hned vedle toho, kde bydlí Kayla, tudíž se nakonec spřátelily všechny tři. Teď byly Sussanah a Katrine Kayliny nejlepší kamarádky, bez kterých by nemohla být. Chvíli kráčely tiše, na to se však Katrine náhle rozesmála."Co je?" udivila se pobaveně Kayla, které už se také chtělo smát. Katrine zavrtěla hlavou."Jen… Ale nic…" smála se Katrine. Kayla se jen ušklíbla a pokračovala v cestě. Pros tě Katrine."Těšíš se na ty prázdniny tam moc jako já?" zeptala se po chvíli Kayla, když se její kamarádky trochu uklidnila. Katrine začala bouřlivě přikyvovat."Strašně moc! To budou vůbec ty nejlepší vánoční prázdniny v dějinách všech vánočních prázdnin! Kolik nás tam vlastně jede?" jásala.

6

"No, já, ty, Sussanah, Thomas, Ryan… vlastně nevím, na tohle se zeptej spíš Sussan… Je to Sussan," odvětila jí Kayla a pokrčila rameny."A už zase sněží! Myslím, že sněhu budeme mít o prázdninách dostatek!"Zanedlouho se zastavili před velkým bílým domem. Katrine zaklepala na dveře, které se ihned otevřely. Na prahu stála dívka nižšího vzrůstu. Po zádech jí splývaly dlouhé, tmavě hnědé vlasy. Nadšeným pohledem je sledovaly dvě nádherné oříškové oči."Ahoj, Kaylo!" usmála se objala ji. "Ahoj, Kat! Pojďte dál…"Dívky vyrazily nahoru, do pokoje, který patřil Sussanah.. Posadily se na měkký koberec a Katrine se záludně usmála."Tak. Kdo že všechno jede s námi na prázdniny?" zeptala se nedočkavě. Sussanah se zahihňala."To jsem si mohla myslet, že se zeptáš. Takže… Mimo nás tři jede Thomas, Mike… tomu nebudete věřit!... Ryan!" vybuchla radostně Sussanah a celá se

7

klepala jásotem. O Sussanah bylo známo, že je již od osmý třídy zamilovaná do tajemného mladíka od nich ze školy, který nemá (pro Sussynu smůlu) vůbec žádný zájem o holky. Nikdo toho o něm moc nevěděl. Snad jen Kaylin kluk, Thomas Lyne, jeho nejlepší kamarád. Ale ten o Ryanovi nikdy nemluvil."Počkej, to jako fakt? Protože… vždyť on se nikdy do ničeho takového nezapojuje!"žasla Katrine. Sussanah kývla."No právě! Ale teď pojede! Ale to není všechno… Dál se tam asi uvidíme, bohužel, s Juliet Parksovou," vydechla zamračeně Sussanah."Jako s Ryanovou sestrou?" udivila se Kayla. Sussanah kývla. Juliet Parksová byla člověk, kterého nikdo neměl upřímně rád. Byla stejně tajemná, jako její bratr, ovšem projevovala se trochu jinak. Neodpouštěla si trapných připomínek typu: Já vás varuji, všichni splanete v temnotě… nebo Vaše hříchy vás dostihnou v podobě nejčernější smrti… Kdo ví

8

proč, tyhle věty většinou vždy směřovaly pouze na Kaylu její kamarádky. Juliet se považovala za nějakou jasnovidku, která ví, jak ony hříšnice skončí… Všichni však věděly, že je to žvást… Juliet navíc byla i agresivní a zlá. Naháněla strach, nikdo se s ní nijak obzvlášť nezdržoval. A ani o ní se Ryan jaktěživ nezmínil."Tak to bude drsný…" zamumlala Katrine."Ještě jsem neskončila!" připomněla rychle Sussanah a zkřivila obličej. Katrine i Kayla se na ni zvědavě podívaly a pokynuly jí, aby pokračovala."Dozvěděla jsem se to od Mika, kterému to povídal Thomas, který se to dozvěděl od Ryana," vydechla Sussanah. "Je to Julietin a Ryanův bratranec. Jmenuje se Skay.Není odsud, dělá přednášky na univerzitách… Moc toho o něm nevím. Ale je prý mladý, jako my." Suss mluvila tiše, jakoby nechtěla, aby to kdokoli slyšel.

9

"Jak může tak mladý kluk dělat přednášky na univerzitách? Není na to trochu mladý?" podivila se Kayla."Sim tě, to bude nějakej šprt…" zamumlala nakvašeně Katrine."Já fakt nevím. Mike povídal, že má dost zlou minulost. Něco se mu stalo, o čem teď všude vypráví a někteří lidé se o ten případ zajímají. Skay prý v tomto ohledu není jediný…" vysvětlila Sussanah šeptem."A co se mu vlastně stalo, Suss? Co ty lidi tak může zajímat?" ptala se Kayla. Sussanah pokrčila rameny."Já vážně nemám absolutní tušení. Divila jsem se, že to vůbec Thomas Mikovi prozradil. Ale Thomas sám toho ví dost. Možná, že by jsi to z něj mohla dostat, Kay. Vždyť víš, na tebe dá…" napadlo ji."Můžu to zkusit. Ale vůči Ryanovi mi toho Thomas nikdy moc neprozradil. Ovšem- uvidíme. A… To je všechno? Celé? Už žádný další účastník se k nám nepřipojí?" zeptala se nakonec s úsměvem.

10

Crrr.Katrine zazvonil mobil. Rychle sáhla do kapsy a podívala se na displej. Povzdechla si a postavila se."Máma…" vysvětlila kamarádkám. "Ano mami?" zamumlala. Chvíli tiše poslouchala, když se její obličej rozzářil úžasem. "Vážně? To je skvělé!... Fakt? … Ne, nebude, určitě ně! Sakra já ji tak dlouho neviděla! … a kdy?! … Skvělý! Už se moc těším. Díky za informaci!"Zavěsila."Máme dalšího účastníka!" oznámil nechápajícím dívkám nadšeně. Kayla se pousmála."Koho?" vyhrkla zvědavě."Alice! Moje bývala nejlepší kamarádka! Letadlo přijíždí dnes v noci, táta ji vyzvedne na letišti!" odvětila. Sussanah a Kayla se také rozzářily."To je ta co jsi nám o ní vypravovala?" Katrine přikývla, v očích se jí zračilo čiré štěstí. Usmála se a objala kamarádky kolem ramen. Už se nemohly dočkat

11

vánočních prázdnin. Myslely, že to budou ty nejlepší prázdniny co kdy zažily. Ale jak už to tak bývá, opak se stal pravdou…

12

2. Penzion DarioHned jak vstoupila do kuchyně, přivítala jí příjemná vůně bylinkového čaje. U stolu seděla stará šedovlasá žena, která jej pomalu míchala lžičkou. Kayla se na ni usmála."Dobré ráno, babi!" zvolala nadšeně a vlepila babičce pusu na tvář."Dáš si čaj?" zeptala se jí žena a podala jí hrníček s vroucím nápojem. Kayla vděčně přikývla a usrkla si čaje. "Cože jsi vzhůru tak brzy, děvče?""Dneska přece jedeme na ty hory. Pamatuješ? Dneska je dvacátého…" vysvětlila jí Kayla a pobaveným úsměvem na tváři."Och ano… Dávej na sebe pozor, Kaylinko. Ach jo. Ty jsi vyrostla. Pamatuji se, jak jsem tě hlídala jakou malou holčičku. A teď už odjíždíš sama na cesty.

13

Maminka by z tebe měla radost," vzdychla žena a pohladila Kaylu po vlasech. Kayla zesmutnila. Vybavil se jí ten úsměv, ty tmavé, krásné vlasy… Matka jí chyběla. A pak se jí před očima objevila ta hrůza. Ta krev. Zatřásla se. Ne, teď na to nechce myslet. Teď je před ní něco úžasného a ona si to nebude kazit děsem z minulosti…Ještě ani neměla dopitý čaj, když někdo zaklepal na dveře. Kayla přiběhla ke dveřím, za kterými už stála Sussanah."Ahojky, Kay! Jsi připravená na vánoční prázdniny?" zasmála se. Kayla kývla."Hned jsem tady, jen si dojdu pro věci. Za chvíli už se vrátila z věcmi v ruce ke kamarádce. "Tak ahoj babi, já jedu. Měj se hezky!" zavolala."Opatruj se holčičko, hlavně ať se ti nic nestane. A hezky si to tam užij!" loučila se žena a pevně ji k sobě tiskla. Pak už Kayla i Sussanah vyběhly do mrazu, vstříc zážitkům.

14

"Kde se máme sejít?" zeptala se Kayla po chvíli."Před Thomasovým domem," odvětila jí přítelkyně. Thomas je tam měl všechny odvézt. Měl velkou dodávku, do které se všichni vešli. Už všichni čekali jen na ně."Co vám tak trvalo?" ušklíbl se Mike a opřel se o auto."Holky, holky, pojďte sem, chtěla bych vás představit. Alice, tohle jsou Kayla a Sussanah. Nejlepší kámošky, co jsem si tu mohla najít. Budou se ti líbit! A holky, tohle je Alice. Má milovaná přítelkyně z dětství!" ukázala Katrine na usměvavou dívku. Přes záda jí spadaly černé, kudrnaté vlasy spletené do ohonu. Měla snědější pleť a přímo na dívky hleděly dvě velké, tmavě modré oči."Já jsem Alice, jsem moc ráda že vás poznávám!" vyhrkla nadšeně a podala dívkám ruku. Kayla i Sussanah se s ní rády přivítaly."Na to máte čas potom!" zabručel Mike. "Jestli hned nevyrazíme tak stihneme tu vánici co hlásili, a o to

15

fakt nikdo z nás nestojí!" Všichni začali nastupovat do auta."Být tebou, zůstala bych doma…" zasyčelo za ní cosi. Kayla se vyděšeně otočila. Stála za ní dívka s tmavými vlasy a ostře řezaným obličejem. Juliet… "Tyhle prázdniny ti nic dobrého nepřinesou. Skončíš jako tvá matka…" Pak do ní prudce vrazila a šla se posadit vedle Ryana. Kayla obsadila volné místo mezi Thomasem a Sussanah. Všimla si, že naproti ní posedává neznámý tmavovlasý muž. Drkla to Thomase loktem."Kdo to je?" zašeptala mu do ucha."To je Skay. Ryanův bratranec…" vysvětlil stručně Thomas a dal jí ruku kolem pasu. "Nemusíš se děsit, je celkem v pohodě." Kayle ale v pohodě nepřipadal. Tušila, že s tím klukem není něco v pořádku…

Alice se zatím Katrine vyptávala na všechny lidičky v autě. Chtěla všechny znát, aby si nepřipadala hloupě.

16

"A co on?" ukázala na Ryana. Katrine se ušklíbla."To je Ryan.""Ta tmavovláska vedle něj, to je jeho holka?" zamumlala napnutě Alice. Ozval se Katrinin tichý smích."Ne, to ne. To je Juliet. Jeho sestra. Ale dej si na ní pozor, je divná…" odvětila Katrine a rozhlédla se kolem. Alice s otázkami pokračovala."A má nějakou holku?""Ne. Proč se o to vůbec zajímáš?" zeptala se."Jen tak…" řekla Alice a ďábelsky se pousmála. Ten Ryan se jí velice zamlouval. Nemohla z něj spustit pohled. Měl hnědé vlasy, trochu delší, končíc nad rameny a lesklé hnědé oči, s odstínem zelené. Tak krásné oči, že nemohly patřit člověku…Cesta utekla poměrně rychle. Všichni si povídaly a dost se bavili, jen Kayla nemohla racionálně uvažovat. Juliet jí děsila. Proč tady vůbec je? Co sakra chce? Tyto otázky se jí neustále honily hlavou. Juliet se

17

přece nikdy ničeho nezúčastňovala. Svůj čas trávila ve svém pokoji děláním… Co vlastně v té své temné komoře dělala? Často, když se s Thomasem pro Ryana stavovali byly v Julietině pokoji zatáhnuté závěsy a ozývaly se odtamtud divné zvuky. Výkřiky a… modlitby? Nevěděla, co přesně to znamená, ale nic dobrého to určitě nebylo…Než se nadála, dodávka zastavila. Když vystupovala z auta, smála se. Ale když vystoupila a pohlédla směrem k chalupě, úsměv jí ztuhl…

3.

18

Brzy…Nejdřív tomu vážně nemohla uvěřit. Všechno se jí znovu vybavilo v hlavě. Každičká noc… Za posledních pár let nebylo noci, kdy by neměla ten sen. Ale doopravdy si myslela, že je to právě jen sen, ale nyní viděla, že se mýlila… Protože on tu stál. Přímo před ní. Poznala ty temné, hluboké oči… Poznala tu mramorovou, nelidsky krásnou pleť… Poznala ty vlasy, vyčesané do nejsvůdnějšího účesu… Poznala to dokonalé, božské tělo… Ty plné rty, který v ní vyvolávaly nejtajnější tužby… Přesto z něj ale necítila to, co cítila ve snech. Jako kdyby to nebyl on. Ale to přece není možné, nebo ano? Vždyť vypadá úplně stejně krásně… Toho pocitu se nemohla zbavit, ačkoli tak moc chtěla. Něco uvnitř jí říkalo, že to není on… A to ji dohánělo k šílenství."Kaylo? Kaylo jsi v pořádku?" Otevřela oči. Nad ní se skláněla známá tvář s čokoládovýma očima. Thomas.

19

Okolo postávaly i Katrine a Sussanah, které se tvářily poněkud starostlivě. Náhle zjistila, že leží na bílém sněhu. Jemně se usmála a postavila se na nohy. Uklidnila přátele svým úsměvem."Jsem v pohodě… Jen se mi trochu… zamotala hlava, to je všechno…" řekla jim. Sama ale věděla, že to není pravda. Že za tím je mnohem víc… Všichni se tedy vydali blíž k penzionu. Kayla se trochu děsila, přiblížit se k němu blíž, ale zároveň jí to neskonale přitahovalo… Teď si dokonce všimla, že vedle něj stojí mladá žena."Zdravím vás, já jsem Chris Dario. Naší rodině patří tento, poměrně starý, penzion. A tohle je naše spolumajitelka Maria!" oznámil ledovým, ale přesto něžným hlasem. To není jeho hlas… proběhlo Kayle v hlavě. "Následujte ji, prosím. Zavede vás do vašich pokojů," dodal a pokynul směrem k Marie. Ta se na skupinku usmála a vydala se k domu. Podle Chrisových pokynů ji všichni následovali. Uvnitř je

20

přivítalo příjemné teplo. Ocitli se ve společenské místnosti, kterou ohříval oheň v krbu. Celé to tu bylo staromódní. Starý nábytek, koberce, obrazy… Ale u hostů si to našlo určité sympatie a oblíbenost. Maria je vedla nahoru po dřevěných schodech."Tady jsou dívčí pokoje," řekla Maria vysokým hlasem. "Jeden trojlůžkový a jeden dvojlůžkový. Rozdělte se děvčata. Na druhé straně chodby jsou chlapecké pokoje, po dvou…" dořekla a ukázala na míněné místo rukou.Sussanah nevnímala klučičí dohady o tom, že Thomas bude na pokoji s Mikem, nevnímala ani, jak jim Maria vysvětlovala, kde má pokoj ona, Chris a další lidé, vnímala jen jedno… Někdo z nich bude s Juliet. A v tu chvíli jí hlavo probleskla rychlá myšlenka… Nikdy netušila, proč to řekla, ale udělala to…"Myslím, že by jsi měla být na pokoji s Kat a Ali. Já se podělím o pokoj s Juliet," oznámila rozhodně Kayle,

21

která na ni vyvalila oči. Zdálo se, že i Juliet to překvapilo."Jsi si jistá? Možná bych mohla být s vámi na tom trojlůžkovém…" navrhla ještě Kayla. Sussanah si však stála za svým rozhodnutím a Kayla to vzdala. Když jim chlapci pomohli donést věci nahoru, nechápavě se posadila na svou postel."Co to mělo znamenat?" podívala se tázavě na Katrine, která vyhlížela z okna. Alice si rovnala věci do skříně."Nemám tušení. Ale podle mě za tím něco bude. Myslím, že by jsme si měly se Suss promluvit. Třeba nám to vysvětlí…" odvětila Katrine a svázala si světlé vlasy do svou culíků."A proč vás vlastně tolik překvapilo, že chce být Sussanah na pokoji s Juliet?" zeptala se Alice. Katrine jí stručně vyprávěla o Juliet a o jejím vztahu k ní, Kayle, Suss a všem ostatním. Nyní se černovláska tvářila stejně nechápavě, jako její přítelkyně. A Kayla byla ráda, že se jí alespoň na chvíli podařilo

22

zapomenout na něj… Všechno se ale zkazilo, když se Kat zeptala:"A mimochodem… Že je ten Chris až nemožně sexy?"

o0o

Maria šla rychlým krokem chodbou. Chvílemi myslela, že se sesype, když ji uviděla. A co bylo horší, když se z auta vynořila i ta druhá. Byla dost překvapená, že vůbec dokázala mluvit. Tohle nevěští nic dobrého. Kdyby tady byla jedna, bylo by to děsivé… Ale když jsou tady obě? To je šílené! Víc jak šílené, to nemůže být náhoda, že jsou obě ze stejné školy. Jen štěstí, že si toho Chris nevšiml… Ale ona jo a projelo jí ledové vzrušení. To mohlo znamenat jen jediné… A ona to věděla. Věděla to, kdyby jí ovšem Darren poslouchal… Vždyť ta dívka jí to sama v tom snu říkala. Tedy- její temné já jí to říkalo.

23

Rozrušeně došla až k tmavým dveřím, na kterých stříbřitým písmem stálo: D.D. Silně na ně zaklepala."Co se děje?" zeptal se. Maria polkla."Jsou tady, Darrene. Obě…"

o0o

"Proč?" zeptala se po dlouhých minutách mlčení ostrým hlasem. Sussanah se otočila od okna a zkřivila obočí."Co proč?" tázala se, jakoby netušila o čem Juliet mluví."Proč chceš se mnou bydlet?"Sussanah pokrčila rameny. Nevěděla, co jí má na tuhle otázku odpovědět. Sama tomu moc nerozuměla, ale každopádně Juliet nebyla ta, které by své důvody objasňovala.

24

"Pochybuji, že by to udělal někdo jiný. Dopadlo by to tak dřív nebo později…" odvětila a vlastně ani tolik nelhala."Dobře… A teď mi řekni ten skutečný důvod," zamračila se Juliet a Sussanah zatajila dech. Ne, Juliet vážně nemůže oklamat. Rozhodla se ale na její otázku neodpovídat. Třeba ztratí zájem… A měla pravdu. Vypadalo to, jako kdyby už odpověď Juliet nezajímala…

"Vlastně jsi udělala dobře. Chápu to. Když se budeš držet místo mě, zůstaneš v bezpečí. Ale pokud budeš trávit většinu času… s Kaylou… Pak tě potká stejný osud jako je…" prohlásila. Sussanah si připadala čím dál tím zmatenější, ale prozatím jí její plán začínal vycházet…"Co tím myslíš?" zeptala se. Juliet se ušklíbla."Blíží se to, Sussanah…" zašeptala překvapivě nahlas a pronikavě se Suss zadívala do očí. To bylo vůbec

25

poprvé, co se jejich pohledy spojili. Suss projel děsivě temný pocit chladu. Jakoby se najednou všechno zastavilo a ona byla zmražena uvnitř toho až moc pronikavého pohledu těch zelených očích… A ještě horší bylo, když Juliet znovu promluvila."Ty víš o čem mluvím… Brzy to přijde. Ze života se stane nekončící noční můra… Ty to víš…" Sussanah zalapala po dechu. Protože ona to skutečně věděla.

26

4.Planý poplach

"Tak co naplánujeme na zítra?" zeptal se vesele Mike. Thomas zdvihl hlavu a pokrčil rameny."Mohli bychom si zajít na sjezdovku, co myslíš? Určitě by to za to stálo, když už jsme tady. Bude sranda!" navrhl Mike a zasmál se. Odhrnul si světlé vlasy z čela a posadil se na postel. Thomas znovu pokrčil rameny."Třeba…" kývl a sklonil hlavu."A v kolik vyrazíme?" zeptal se znovu Mike a vesele se ušklíbl."Nevím, v devět?" navrhl Thomas bez zájmu a povzdechl si. Mike se tentokrát zamračil."Děje se něco, kámo?"

27

"Ten Chris mi leze na nervy… Všiml sis, jak se na něj Kayla dívala?" řekl poněkud rozzlobeně a pronikavě se na kamaráda zahleděl."No tak… Nebyla jediná. Katrine na něj taky nekoukala zrovna s odstupem, ale nenechám si tím zkazit prázdniny. A to je důvod, proč by jsme je měli vytáhnout, kámo!" Na Mikově tváři se znovu objevil úsměv."Ale stejně to bylo divný… Hlavně, když pak Kayla omdlela. Tobě to fakt nepřišlo zvláštní? Hele… nevím jak tobě, ale docela mi to leze na nervy. A navíc ten Chris se díval na ní. Tak… já nevím. Ale každopádně mě dost štve," mumlal Thomas, v očích mu pohrávaly blesky vzteku."Hele, Tome. Kayla je tvoje holka. Tak si to dokaž! A… vezmi ji na u sjezdovku. Podívej se na ten plakátek, prý tam mají skvělý bufet s občerstvením a koukni na tu lanovku!" Mike mu cpal plakátek až pod oči, že se i Thomas zasmál.

28

"Tobě jde prostě jen o to abychom šli na tu sjezdovku, co?" ušklíbl se už trochu uvolněněji."Jak ty mě znáš… No půjdu to oznámit ostatním, jestli souhlasí."Zvedl se a vydal se ke dveřím. Když někdo zaklepal. Otevřel a vkouzlil na tváři zářivý úsměv. Stála tam Maria, zdála se trochu rozrušená."Ehm… Chtěla jsem se zeptat, jestli vám tu něco nechybí a… no… Jestli máte hlad tak za pět minut bude večeře…" zamumlala a vydala se k odchodu.

o0o

"Kde jsi byla?" zeptal se Darren, když za sebou Maria zavřela dveře a posadila se k němu na postel. Maria vydechla."Byla jsem u těch dvou kluků. Zjistila jsem, že hodlají zítra na devátou vyrazit na sjezdovku…" sdělila mu.

29

Darren stáhl rty v tenkou linku. "A co jsi ty vymyslel s nimi?" dodala."Zatím nic moc… Ale teď vím jedno jistě. Za žádnou cenu odtud nikdo neodejde. To je ti doufám jasné? Dohodni se na tom pak i s Chritopherem…" Maria kývla."Můžu pro tebe ještě něco udělat?" zeptala se. Darren se pousmál. Přistoupil k ní blíž a něžně jí do ucha zašeptal:"Možná…" A pak ji vášnivě políbil. Ona mu vyšla vstříc.

o0o

Kayle dělala Sussanah starosti. Ještě si s ní za ten den nemohla promluvit. Na večeři Sussanah nepřišla. Ptala se na ni Juliet a ta jí řekla, že Suss nebylo dobře, ale že víc s ní mluvit nemůže, protože Kaylin osud je v rukou

30

zla… Tyto řeči už Kayla nebrala vážně. Šla za Sussanah na pokoj, ale dveře byly zamčené a nikdo neotvíral.Co když jí Juliet něco udělala? Napadlo jí. Ale zvrhla to. Juliet byla… divná. Ale že by byla schopna někomu úmyslně ublížit? To snad ne… Nebo ano? Raději na to ani nechtěla myslet. Potřebovala být sama. Posadila se na konec chodby k oknu a přemýšlela. Bude se jí o něm, zase zdát? Při téhle myšlence za sebou uslyšela kroky. Rychle se otočila. Za ní stál on. Musela uznat, že vypadá v tom šeru vážně sexy… I když to on vždycky…"Ahoj," pousmál se. "My se vlastně ještě neznáme, já jsem Darren. Christopherův bratr." Podal jí ruku na přivítanou. Ztuhla. Cítila to. Byl to on. Proto jí Chris připadal tak cizí, protože Chrise neznala. To o Darrenovi se jí každou noc zdálo, to Darren vyplňoval pokaždé, když zavřela oči, její nevyslovené touhy… Zamrkala.

31

"Já… já jsem Kayla," vyhrkla nakonec a věnovala mu zářivý úsměv."Já vím…" zašeptal a i on se na ni usmál. V Kayle zamrazilo… Nemohla z něj spustit oči. Teď to bylo jiné, než ve snech. Protože teď to bylo opravdové. A bylo to ještě úžasnější. Připadala si jako očarovaná. Jako by všechno, co kdy hledala, mohla najít v těch jeho očích. Jako by on, byl vše, po čem toužila…"Cože tady sedíš tak sama?" zeptal se tím úžasným hlasem…Kayla zatajila dech. Napadlo jí, jestli zvládne neomdlít, kdykoli na ni promluví. Pokrčila rameny."Nevím. Možná jsem potřebovala být sama…" odvětila, nespouštějíc z něj pohled."Tak to se omlouvám, že tě ruším. Asi bych měl zase odejít…" řekl a otočil se k odchodu."N-ne… To nemusíš, nevadí, to, já jen…" Darren se usmál, tím svým dokonalým úsměvem a položil jí prst na rty.

32

"Nic neříkej," zašeptal jí do ucha a políbil jí. Kayla se cítila zaskočená, ale byla až příliš očarovaná, než aby se dokázala bránit. Ne, ona se ani nechtěla bránit. Chtěla tam navždy stát v jeho objetí a opětovat mu jeho polibky. Na ničem jiném jí teď nezáleželo. Jenom na tom, být s ním. Bylo to šílené- a ona to věděla- ale bylo to tak. Najednou už jí Sussanah ani Juliet nezajímaly, bylo jí jedno, že je to vůči Thomasovi hodně nefér… Sama věděla, že je ke svým přátelům sobecká. Ale nechtěla si to uvědomovat. Nechtěla dovolit, aby cokoli na světě pokazilo tuhle úžasnou chvilku… Nikdy se nechtěla odtrhnout…Ale Darren to udělal sám. Trochu ucouvl a zadíval se jí do očí. Kayla si uvědomila, že se celá třese. Chtěla něco říct, ale na nic se nezmohla. Jen lehce otevřela pusu a zase jí zavřela. Darren se usmál a řekl:"Tak co myslíš, Princezno. Bylo to jako ve snu?"

33

o0o

Nervózně se procházel po pokoji sem a tam tmavé vlasy mu spadaly do čela. Kdyby tady byla Sussanah, slyšel by její myšlenku, že takhle vypadá strašně sexy… O to se ale teď nestaral nebyl na večeři. Jen čekal na Skaye, aby si s ním mohl promluvit. Když ale Skay nepřicházel, začínal být čím dál víc nervóznější. Potřeboval pomoc… Možná, že by mohl říct Juliet, ale to mu nepřipadalo jako dobrý nápad. Ano, Juliet o tom taky věděla, ale ona byla až příliš nechápavá. Nikdy to nemůže pochopit. Nikdy… Je na něj pořád naštvaná, kvůli matce. Juliet matku milovala, jemu však zničila život… Zasloužila si to. Bylo to vzájemné. Kéž by tomu porozuměla i jeho sestra… Ne, jemu nerozuměl nikdo.A Juliet přece nebyla jediná, kdo o někoho přišel. On přece také ztratil někoho, koho miloval. On ztratil tolik osob které miloval, ale nemohl s tím nic dělat. Sžil se s

34

tím. A Juliet by měla taky. Je jasné, že nikdy tak zcela nezapadnou do společnsti, ale vypadalo to, že Juliet se úporně snaží do ní nezapadnout. Je stejná jak matka… Přesto, že byla tak předpojatá, neschopná naslouchat mu, neschopná pochopit a často by jí nejradši něco udělal, pořád to byla jeho sestra. A ano- záleželo mu na ní. Byla ze všech milovaných osob jediná, kdo mu zbyl. Jsou sami. Jen Ryan a Juliet.A Skay. Který stále nepřicházel. Ryan začal zhluboka oddechovat. Kde vězí? Tomuhle říká pomoc? Ne, vůbec mu v tom nepomáhá. Vztekle praštil do zelené vázy. Ta spadla na zem a roztříštila se na desítky malých střípků… V tu chvíli se dveře otevřeli. Vešel Skay."Kde sakra jsi?" vrhl se na něj rozzlobeně. Skay jen nechápavě vyvalil oči. Přesto si ale zachoval svou vyrovnanost. Ryan zuřil."Čekám tady už patnáct minut. Jdeš pozdě!" Skay zkřivil obočí a probodl Ryana pohledem.

35

"O co ti jde?" zeptal se, opět zcela klidně a vyrovnaně. Ryan byl ještě nepříčetnější zlostí."Víš jaké to může mít následky. Co mám dělat?!" křičel Ryan a opřel se rukama o stůl."Já fakt nemám tušení o čem tady mluvíš. Děje se snad něco?" zeptal se Skay. Ryanovi se vztekle zableskly zorničky."Děláš si ze mě srandu?! Dneska je dvacátého, Skayi! Dvacátého!""Zaprvé se ztiš, Rayi. Nepotřebujeme, aby nás všichni slyšeli. A zadruhé… Dneska je devatenáctého. Devatenáctého, podívej," ušklíbl se a ukázal Ryanovi datum na mobilu. Ryan se na to podíval a otevřel pusu. Skay měl pravdu. Vážně bylo dneska devatenáctého. Zavrtěl hlavou a vyčerpaně, ale s úlevou, si lehl na postel…

36

5.Kde je Sussanah?

"Kaylo?!" zaslechla známý hlas, který právě řekl její jméno. Odtrhla se od Darrena. Ten se ušklíbl a pomalu odešel chodbou pryč. Kayla otevřela pusu a chtěla něco říct, kamarádka ji však předběhla."Nejsem si jista, jestli děláš dobře," prohlásila Sussanah, netvářila se však ani trochu překvapeně. Na její tváři byl vážný a sebejistý výraz, jaký Kayla na Sussině tváři neznala."To mi říkáš jako Julietina nebo moje kamarádka?" ohnala se po ní rozrušeně Kayla. Sussanah jen pozvedla obočí."Nevím, proč bych ti měla odpovídat…" opáčila Sussanah, nespouštěla s Kayly pohled."Řekla bych, že je to víc jak jasná odpověď!" prohlásila Kayla a rozběhla se chodbou ven. Sussanah

37

ji však poměrně velkou silou chytila za loket a postrčila ji zpátky. Kayla na ni zděšeně pohlédla."Neměla bych se s tebou vůbec bavit, pro mé vlastní dobro," začala Sussanah. "Ovšem přesto se tu s tebou zdržuji…""Co se stalo, Suss? Byla jsi moje nejlepší kamarádka!" vykřikla Kayla, jako by ji neslyšela. Avšak i Sussanah její slova ignorovala."Skutečnost je někdy temnější než sny, Kaylo," zamumlala. Kayle se vyděšeně zablesklo v očích, nasadila však nechápavý výraz."O čem to mluvíš?" Sussanah se nepatrně ušklíbla."Nehraj si na hloupou, Kaylo. Obě víme o tom, co děláš po nocích…" na Sussině tváři se znovu objevil jakýsi úsměv. Nebyl to ale úsměv, který Sussinu tvář zdobil obvykle. Ten příjemný, vřelý a přátelský úsměv, co vás rozehřeje a donutí se usmát. Tohle byl krutý, ledový úšklebek, který nikdy nemohl být věnován příteli…

38

"Ano. Spím…" odvětila po chvíli Kayla. Někde v duchu doufala, že tohle všechno je jen vtip, ale až moc dobře věděla, že se mýlí. A to ji děsilo."Při spánku se dají dělat věci… A ty tvoje jsou obzvlášť živé. Ovšem skutečnost je někdy temnější než sny," zopakovala. Kayla se otřásla. Projel jí ledový paprsek. Tohle byla noční můra. Toužila se stulit do klubíčka a zůstat schovaná pod peřinou, ale to nemohla udělat. Musí se postavit tomu, co před ní stojí. A ta možnost už další nebude. Napřímila a pronikavě se Sussanah zahlédla do očí. Vzápětí toho ale litovala. Pak se zhluboka nadechla."Co jsi udělala se Sussanah?"A potom už si nic nepamatovala.Když se probrala, ležela ve svém pokoji na posteli. Katrine o něčem s Al diskutovala a na tváři měla vážný výraz."...tomu nevěříš! Skoro vůbec ji neznáš! Já vím co je zač a nemůžeme jí v žádném případě věřit ani jedno

39

slovo. Je- Kaylo! Jsem ráda, že jsi v pořádku! Co se stalo?" všimla si sedící Kayly Katrine a ihned k ní přiběhla."No, doufala jsem, že to my vysvětlíte vy..." zamumlala Kayla a zadívala se Katrine do očí. Alice už byla také u nich a ve tváři měla starostlivý výraz. Katrine se zhluboka nadechla a pak odpověděla:"Přišla za námi Juliet. Zaklepala na dveře a řekla nám ať jdeme rychle za ní. Tak jsme šly. Trochu nás to děsilo, ale co jsme měly dělat? Julietin hlas zněl naléhavě.Na její posteli jsi ležela ty. Juliet nám řekla, že jsi šla za ní do pokoje. Ona tě prý pozvala dál a ty ses ptala na Sussanah. a pak se ti zamotala hlava a omdlela si... Obě ale víme, že Juliet se nedá věřit. Jak to bylo, Kaylo?" vydechla Katrine. Kayla na ni vyvalila oči a chtěla jí vylíčit jak to bylo skutečně, ale nezmohla se na nic víc než:"Eh... Tak jak říkáš..." Kdyby kamarádce prozradila jak to bylo, musela by říct všechno, aby to dávalo

40

smysl. A říct všechno znamená zmínit i tu aférku s Darrenem Dariem... Katrine se na ni zadívala poněkud nedůvěřivě, ale přerušil ji klepot na dveře.Hned na to se dveře otevřely a vstoupil Mike. Rozhlédl se po pokoji a pak věnoval Katrine zářivý úsměv."Kat, za čtvrt hodiny odcházíme. Jdete přece s námi, že?" zeptal se. Katrine rychle přikývla a Mike odešel. Zanedlouho už všichni teple oblečení stáli ve společenské místnosti, připraveni odejít. Skoro všichni..."Kde je Sussanah?" vyhrkla Katrine na Juliet, která překvapivě sklonila hlavu."Sussanah... Nepůjde, je nemocná... nebylo jí dobře..." zašeptala a rychle se otočila. Katrine si všimla zděšeného pohledu v dívčiných očích. Někdo ji ale chytil za loket a druhou rukou jí zdvihl hlavu."Co-se-stalo-se-Sussanah?" řekl pevný hlas a každé slovo pečlivě zdůraznil. Juliet semknula rty a do očí jí

41

vhrkly slzy. Katrine div neotevřela pusu údivem. Juliet se slzami v očích? Ryan ji nehodlal pustit."Postihlo ji zlo. Temné zlo z podsvětí. Podsvětí je tu. Sussanah je teď s nimi, proti své vůli, ale s nimi. Je vězněná. Zlo postihlo její duši. Mám strach plnit svou povinnost..." odvětila tichým hlasem a z hrdla se jí vydra vzlyk. Ryanovi se rozšířily zorničky a pustil ji. Rychlým krokem se vydal a Skayem a něco mu šeptal do ucha. Hned po tom se vrátil ke Kayle, Katrine a Alici, které vůbec ničemu nerozuměly."Hned odtud musíte vypadnout. Seberte Thomase a Mika a vypadněte odsud. Já, Skay a Juliet se postaráme o Suss. Ale vy- hned musíte odejít!" Ryan je přímo propaloval pohledem."Řekl bych, že odsud nikdo z vás neodejde..." ozval se ledový hlas a pohledy všech utkvěly na Christopherovi. A pak se jejich život proměnily v peklo.

42

6.Hra hodného bratra

"Co od nás vlastně chcete?!" vykřikl Thomas, snažíc se odtrhnout od kamenné zdi, ale marně. Christopher se jen pousmál a pobaveně se otočil zády."Okamžitě nás pusť!" zavolala na něj Katrine a mračila se. Christopher pokrčil rameny a opřel se o protější stěnu."A proč bych to měl dělat? Donutíš mě?" ušklíbl se přistoupil k ní. Na tváři měl znovu ďábelský úšklebek. "Hezká tvářička…" zamumlal a zdvihl jí prstem bradu. "Ale jak mě donutíš, abych dělal co říkáš?" Nyní jí vzal obličej do dlaní a zlomyslně se usmál."Nesahej na ní! Už na ní ani nesáhneš!" ozval se Mike, ale Christopher si ho nevšímal. "Slyšíš, zkus se jí ještě dotknout!"

43

"Mlčte! Všichni! Nikdo z vás mě nedonutíte, abych dělal co říkáte, šetřete hlas a buďte zticha. Nebo bude vaše smrt mnohem pomalejší…""Já tě donutím." Všichni se ohlédli. Hlas zněl vyrovnaně a klidně, přesto tak krutě a odvážně. Byl to Ryan, který hleděl na Christophera pronikavým pohledem."Protože tyhle tvoje okovy jsou k ničemu. Nejsou dost silné. A až se změním, tak budu mít sílu je zničit a zabiju tě. Víš, že jsem silnější. A udělám to dnes v noci. Ty víš, co je za den…"Chritopherův úsměv náhle zmizel. Popošel blíž k Ryanovi, až se skoro dotýkali nosem."Ale to je výhoda. Ovšem ne pro tebe. Copak už ses to naučil? Ovládl jsi své druhé já? Ne, ne, myslím že ne. Bude náhodou velmi vtipné sledovat, jak roztrháš své přátele na kousky a když se proměníš zpátky zjistíš, že jsou všichni mrtví. Až nakonec ty sám se z viny

44

zabiješ, aby sis ušetřil celoživotní nenávist k sob samému. Co na to říkáš?""Že nic nezískáš. Všechna krev bude prolita a vy budete mít smůlu." Chris se znovu zasmál."Vážně si myslíš, že tohle všechno je jen kvůli krvi? Ou, můj vlčí soku, kdybych chtěl vaši krev, už bych si ji vzal. Ne, my tu jsme kvůli něčemu jinému. Nebo bych měl spíš říct- někomu?" pousmál se."O čem to mluvíš? Proč by se měl Ryan měnit? A o co tady vlastně jde? Co jste vůbec zač?" vykřikla znovu Katrine s odhodláním v očích."Má drahá, vážně ti to ještě nedošlo? Nejsem člověk. Mám chutě na vaši krev, protože se jí živím. V tomhle penzionu žiju už staletí. Ne, děvče, já nejsem člověk.""Jsi upír…" zašeptala se zděšením v hlase. "Ty zrůdo!""Nerozčiluj se. Tady váš přítelíček nestojí za víc než já. Taky to není zrovna svatoušek. Ale proč vám to vlastně neřekne sám? No tak, Ryane, nebo jak ti říkají,

45

proč se sám nepochlubíš, co jsi zač. No tak, řekni svým přátelům pravdu…" Christopher se smál."Mlč," řekl rázně Ryan a nespouštěl z Christophera zrak."Jak myslíš. Ale to bych musel mít důvod. Já nevím, třeba udělat si svačinku z vaší drahé přítelkyně?" přiskočil během vteřiny k Al, která se nezmohla na výkřik."Nezabiješ ji. Pokud chceš, Jul, pak ji nezabiješ, potřebuješ… rukojmí," namítl Ryan."Nebuď hloupý. Využiji jednoho kusu pro dvě věci. Juliet? Proč se k nám nepřidáš? Pojď sem!" zavolal. Do místnosti přišla Juliet se slzami v očích. Přiběhla okamžitě ke Katrine."Zlo přišlo, já vás varovala…" zašeptala, ale to už ji Chris pevně drže za nadloktí."Uděláme to takhle. Ty se mi dobrovolně vydáš a svěříš mi své vis. A tady Alice zůstane naživu. Souhlasíš?"

46

"Nedělej to Jul, bez tak nás všechny zabije!" ozval se znovu Ryan."Ale… já vám můžu pomoci. Můžu vám dát víc, než život. Můžu vám dát smrt. A pak budete věčně…" obrátil se ke Katrine. "Můžu s tebe udělat princeznu upírů. Můžeme si udělat svůj národ, kterému budeš vládnout. Ty se můžeš stát vojevůdkyní, vím, že si to přeješ…" usmál se na Alici. "Vždy jsi chtěla bojovat, tak to neskrývej. Můžu vám splnit všechny vaše sny.""On lže!" vykřikl Ryan. "Neposlouchejte ho. Je nohem lepší zemřít, než se nechat ovládnout temnotou a zlem!""To říkáš ty, třeba na to mají tady dívky jiný názor…""Řekl jsem, ať na ně nesaháš ty odporná zrůdo!" zakřičel Mike a Chris byl rázem u něj."Ty už mi začínáš lézt na nervy hochu," procedil skrz zuby."Nee!" ozval se Katrinin přidušený výkřik, ale to už Chris zabodl tesáky do chlapcova hrdla. Pak se začalo

47

dít něco, při čem by každý z nich raději zavřel oči. Chris sál z Mikova těla krev, ale dávalo to jisté úsilí. Stejně jako krev jiných lidí, se drží co nedál od svého nepřítele. Proto Mikova krev začala utíkat. Začala mu vytékat očima, ústy, nosem… A čím víc Chris sál, tím víc se krev snažila utéct. Začala si dělat své vlastní cesty. Ve chvíli se začala Mikovy trhat kůže nad spánkem. Byl slyšet praskot lebky, jak se prudký proud krve dral zevnitř takovou silou, že chlapcovi protrhl hlavu.Za chvíli už z něj krev vytékala všemi cestami co to šlo, Mikovo tělo praskalo a krev jej trhala. Chris ji jen s pokušením olizoval a vysál z něj všechno, co zbylo. Když už byl nasycený, odhodil Mika na zem a stále z chlapce sršely pramínky krve…Celou tu dobu dívky šíleně křičely, zakrývaly si oči a prosily, ať přestane. Christopher je ale neposlouchal. A Mike to všechno cítil. Když mu krev trhala tělo, on žil a všechno to prožíval. Až když se mu rychlostí tlukotu roztrhlo srdce, přestal všechno cítit. I ostatní

48

chlapci si zakrývali oči. Dívky brečely, dokonce i Thomasovy tekly slzy, přece jen to byl jeho nejlepší přítel."Tys ho zabil… Zabil jsi mého nejlepšího přítele, byl jako můj bratr a tys ho zabil, ty…" křičel Thomas, dívky vyděšeně vzlykaly."Ano, a pokud se nezklidníte, pak Mike nebyl poslední, kdo tu dnes zemře…" Na ta slova se probudila Kayla, která byla celou dobu v bezvědomí."Jediný kdo tu zemře budeš ty…""Ale, podívejme se, kdo se probral. O tvou krev mám už zájem nějakou dobu. Myslím, že to ty tu dnes přijdeš o život. Ale nemusíš se bát… Můžu ti vypnout bolest, abys nic necítila. Bude to rychlé…" Užuž přibližoval svá ústa i k jejímu krku, když se železné dveře do sklepení otevřely."Kayly se ni nedotkneš, ta je moje!" prohlásil Darren a všechny pohledy se k němu obrátily. Do teď to byla hra toho hodnějšího bratr. Ale nyní přišel na scénu ten

49

zlý. A to už si všichni mysleli, že horší to být nemůže. Spletli se.

7.

50

Akce zlého bratra"Kayly se opovaž jen dotknout. Kayla je moje… A rozhodně tady nikomu nebude sloužit k snědku. Copak ti to nedochází. Ona je Zvolená!" Christopher strnul. Vypadalo to, že Darrenova slova byla velmi vážná a vznešená. A když vyslovil to poslední slovo, přejel všem mráz po zádech. Přestože nevěděli, co to znamená, znělo to opravdu ledově a děsivě… Jako něco zakázaného."Tys to věděl?" zabručel rozzlobeně Chris. Darren se ušklíbl a jen tiše přikývl."Jsi podvodník. To bylo podlé, neříct mi o tom. Měl jsi mi o tom říct hned včera, když ses to dozvěděl!" křičel Christopher a vypadal zoufale."Co se tu sakra děje?" zeptal se Thomas, který už vůbec nezněl rozzlobeně, ale hlasem, který lidé používají, když už vědí, že umřou, že už nemají naději a nesnaží se bojovat. A zdálo se, že ostatní neměli

51

chuť se ptát. Všichni se jen snažili vyhnout pohledu na krví protrhané těla jejich přítele a pilně sledovali oba bratry."Ale omyl, můj bratře. Tady Kaylu už znám mnohem déle. A víš ty co, Kaylo? Proč to neřekneš Thomasovi sama, když se ptá. Proč mu neřekneš, jak se známe? Proč mu nevysvětlíš, jak jsme se noc co noc scházeli na totéž místě, jak ses cítila v mé přítomnosti, jak jsi byla šťastná, když jsem ti dal něco, co on by nikdy nemohl?" přistoupil Darren ke Kayle."Táhni k čertu…" zamumlala Kayla, ale Darren se jen pousmál."Nic na mě nehraj, Kaylo. Copak se ti nelíbilo na tom zámku, ty polibky při západu slunce? Copak se ti nelíbilo tancovat v tom překrásném sále, po mém boku? Přece jsi byla šťastná, když jsem tě sevřel v náruči, když jsem si hrál s tvými vlasy… A pak tem včerejšek. Včera na chodbě. To už nebylo ve snu. O tom už jsi nepochybovala, že to bylo skutečné, že? Ale

52

stejně tě jeden polibek dokázal udělat šťastnou. Tak proč mě nenecháš udělat tě ještě šťastnější? Věčný život…""Ty zrádče!""Ty, hajzle!"Vykřikli Christopher i Thomas najednou. Chris se vrhl na bratra, ten ho ale úderem odrazil ke zdi, až dopadl na záda."Nezahrávej si se mnou, víš, že jsem silnější…" zašeptal výhružně a vrátil svou pozornost Kayle."Chceš z ní udělat stejnou zrůdu jako ty?!" ozval se Thomas rozzlobeně. Znovu se na Darrenově tváři objevil úšklebek."Chmm… To bych mohl udělat komukoli z vás a zbytečně bych ztratil Zvolenou. Ne, čekal jsem na tebe tolik let, neproměním tě v upíra. Udělám z tebe něco mnohem lepšího…" zatvářil se ďábelsky. Kayle se při pouhém pomyšlení, co má za luben, sevřel žaludek.

53

"Jsi Zvolená, Kaylo. Nejsi člověk, nejsi upír, ani nic takového. Ty jsi něco výjimečného. Jen jedna jediná za celé staletí a tisíciletí. Ty jediná dokážeš vstoupit do Temnot… Udělám z tebe Princeznu Temnot. Ale ne tady. Tady ať si má můj bratr své armády a národy, své temné královny. Ale my půjdeme jinam. My půjdeme na místo, kde jsme oba tolik šťastní. Na zámek, který se sta tvým domovem pro každou noc. A všechno bude skutečné. Budeme spolu navždy…"Kayla se zamračila a chtěla odseknout, Darren ji ale chytil za tvář a přiblížil se k ní. Kayla se mu zadívala do temně modrých očí… Tak, jako v těch snech."Nic nenamítej, oba víme, co chceš říct… Oba známe tvou odpověď. Znovu budeš šťastná…" zašeptal a jemně se dotkl jejích rtů. A ona je přitiskla ještě blíž k těm jeho. Nechala se od něj políbit, bez námitek."Kaylo…" vydechla zděšeně Katrine."Nemějte strach, vás tu nenecháme. Půjdete s námi a budete nám sloužit…" usmál se Darren. "Ale teď už

54

pojď, má drahá… Všechno si přichystáme…" Na ta slova okovy svírajíc Kayliny paže polevily a bezvládného Chrise jakási neviditelná síla hodila ke zdi a okovy a sevřely kolem těla."Budeme oba šťastní…" šeptal Darren a vedl Kaylu za ruku. A ona nic nedělala. Jen šla s ním se slzami v očích."To nedovolím. Nemůžeme s nimi nikam jít… to nejde…" vzlykala Juliet, která už byla také připoutána okovy."Je to tak hrozné, sloužit tomu… tomu…" snažila se Katrine najít vhodné slovo, v hlase měla jisté zděšení."Je to víc jak hrozné! Jde o to… My nejsme Zvolení. Nemůžeme překročit hranici mezi naším světem a tím Temným. Nemůžeme," mumlala Juliet."A co by se stalo kdybychom ji překročily?" zajímala se Katrine. Juliet jen matně pokrčila rameny, ale Ryan se ozval odpovědí. Celou dobu nemluvil, až teď a všechny to trochu vylekalo.

55

"Zničí ti to duši. Roztrhá ti to duší na tisíce kousků a Temnota pohltí celé tvé tělo a mysl. Staneš se jejím nedobrovolným otrokem. V očích budeš mít jen Temno a nebudeš svou mysl ovládat. Budeš se jen řídit rozkazy a chodit někam, sám nevědět kam. Nebudeš potřebovat jíst, pít ani spát. A z toho není cesty ven. Nemůžeš se ani vrátit. A ten kdo se vrátí, úplně zešílí a nakonec si najde způsob a zabije se. Být otrokem Temna je milionkrát horší než to, co Christopher předvedl na Mikovy…" vysvětlil Ryan a všichni měli v očích hrůzu."Jak to víš?" zeptala se Alice."Takhle zemřela moje matka," odvětil. Děs v pohledech všech ještě stoupl.Ne, vůbec to s nimi nevypadalo dobře. Naopak. Bylo to mnohem horší, než předtím.Katrine i Alice se třásly strachem, byly až příliš vyděšené. Ryan byl vyrovnaný s tím co se stane, děsil ho ale dnešní večer, protože byl úplněk… Thomas jen

56

zíral do prázdna a snažil se v mysli ničit Darrena. Juliet vypadala ze všech nejvíc vyděšená. Měla ale výčitky, že varovala své okolí příliš málo. Mike byl mrtvý a Kayla se asi totálně zbláznila. O Suss toho moc neslyšely, nejspíš je někde zavřená… Ale kde byl Skay? Ať byl kdekoli, nějak ve všech panovalo tušení, že on je jejich poslední naděje. Možná tomu skutečně tak bylo…

8.Mariina lest

Probrala se. Ležela na jednom z pokojů penzionu, tento ale příliš nepoznávala. Ne, nebyl to její pokoj. Ba

57

nebyl to ani pokoj nikoho z přátel. Tento pokoj vůbec nebyl moderně zařízený. Byl ve stylu, který se už musel zachovat od počátku této přestaré budovy. Donutila se lehce usmát, když spatřila na posteli vyřezávané andělíčky, pak ji ale úsměv přešel. Bylo to nějaké divné. Ležela na zádech a hlavu měla zakloněnou. Až když se narovnala uvědomila si, že tohle vůbec není postel chráněná anděly. Ty andělé visely hlavou dolů. Někteří měli uříznutá křídla a jejich dřevná ústa byla v bolestivém výrazu. Přeběhl jí mráz po zádech. Ta postel ji děsilo. Nejraději by z ní okamžitě vyskočila, ale jakmile se zmohla na pohyb, zasténala bolestí. Tak znovu ulehla do postele."Už jsi vzhůru?" ozval se čísi hlas. Sussanah v něm poznala Mariu."Kde to jsem? A kde jsou ostatní? Co se sakra stalo?" začala se Sussanah vyptávat. Marie zdvihla hlavu, ale byla k dívce otočená zády.

58

"Jsi tam, kde by jsi neměla být. A tví přátelé jsou na místě, kde by už vůbec neměli výt. Stalo se něco, co se nikdy nemělo stát…" prohlásila Maria vážným hlasem."Co? Nerozumím…" povzdechla si Suss."Ty si přece pamatuješ co se stalo. Šla jsi za svou kamarádkou. A vypadalo to, že mluvíš. Ale ty jsi nemluvila. Byla jsem to já. Vzpomeň si, Suss…" říkala Maria.Sussanah chvíli mlčela a přemýšlela. A pak se jí v hlavě rozsvítilo."Proč jsi to udělala?!" vyhrkla na ní. Maria se ušklíbla."Tvá přítelkyně mi byla nápomocná…""Která přítelkyně?" neotálela Suss s otázkami."Ta čarodějka.""Čarodějka?""Neříkej, že neuhodneš která z nich to je.""Juliet…" zašeptala Suss a Maria kývla. "Juliet je čarodějka?"

59

"Neptej se tak nevěřícně. Obě víme, že je to pravděpodobné." Sussanah kývla. Bylo to zřejmé. Za dobu, co s Juliet přebývala na pokoji ji poznala blíž, začala jí být sympatický, to ano, ale zároveň začala objevovat i důvody Julietinýho dřívějšího chování. Ano, pokud by někdo měl být čarodějkou, pak právě Juliet."Ale proč to udělala ona?" zeptala se po chvíli přemýšlení Suss. Maria se ušklíbla."Protože jsem jí dala slib. Slíbila jsem jí, že když to udělá, dostanu vás odtud..." zašeptala. Sussanah se rozhlédla."Ale kde jsou ostatní?""Dariovi je vězní ve sklepení," zněla odpověď."Co? Musíme jim pomoct! Slíbila jsi přece, že je odtud dostaneš. Slíbila jsi to Jul, tak to dodrž!" rozkřikla se Sussanah. Na Mariině tváři se však objevil ten divný úsměv.

60

"Ale no tak, Suss. Copak to nechápeš? Oni je tu nechtějí věznit. Tví přátelé tu dlouho nezůstanou. Ale domů, už se asi nevrátí. Půjdou na místo, které živý nespatřil. Půjdou do jiného světa. Do světa, ze kterého přišli Darren a Christopher. Když povstali, bylo mi sděleno proroctví. Sděleno šepotem. Byl to šepot mrtvých. Šepot těch, kdo zemřeli vůlí bratrů, který jsem slyšela jen já. To proroctví ale nepřivolávalo jejich zkázu. Přivolávalo spásu upírů a nemělo být nikdy vyřčeno. Ale duše lidí, které jsem znala, lidí, které jsem pak viděla do jednoho umírat, byly poskvrněny temnotou. Každá oběť upíra se stane jeho otrokem v jeho říši, kam se dostaly. Přesto si duše přejí být vysvobozeny. A to se stane jedině tak, když do temnot vstoupí živé duše. Pak ony samy docela ztratí rozum. Oči se jim zatemní a oni nebudou nic chtít, nic potřebovat. Účelem jejich existence bude jen jedno- sloužit svému pánu. Dokázala jsem přesvědčit oba bratry, že jsem na jejich straně."

61

"Ale nejsi?" zeptala se Sussanah. "Jsi s námi?" Maria zavrtěla hlavou."Ne, nejsem ani na jedné straně. Dariovi jsou mí nepřátelé, vy jste v tom jen oběti. Neslyšela jsi ale všechno. Proroctví jsem upravila a sdělila ho Darrenovi i Christopherovi v jiném znění. V novém znění vystupuje jistá Zvolená. A ten, který si získá její srdce, ten se stane pánem temnot, odvede ji na svůj hrad. Podle proroctví Zvolená nepodlehne šílenství, protože je výjimečná. Ale řeknu ti jedno. Žádná Zvolená neexistuje. Ovšem bratři tomu věří. Tak jsem vybrala lidskou dívku, kterou jsem se rozhodla za Zvolenou pokládat. Pomocí Juliet, která žila v jejím okolí, se Darren dokázal vloupat do jejích snů a nakonec začal vkládat do mysli tvých přátel návrhy, vyrazit na vánoční prázdniny právě sem. Tak jste tu. Darren si odvede svou "Zvolenou" a v mžiku zjistí, že i ona zešílela, že není vůbec výjimečná. Ze šílenství už jí nikdo nepomůže. A to pak já stanu po jeho boku,

62

jako královna všeho zlého, královna Temnoty a hlavně- královna smrti. Pak znovu oživím zbloudilé duše svých předků a přátel. Znovu se shledám se svou matkou, se svými přáteli. Všechno bude jako dřív... Uhodneš, kdo z tvých přátel má být Zvolená?" ušklíbla se Maria."Kayla..." zašeptala klidně Sussanah. Maria kývla a otočila se k oknu. Náhle Sussanah začal přemýšlet. Celou dobu jí připadalo, že jí Maria vypráví cizí příběh. Teprve až teď jí ale došlo, že o není cizí příběh. Tohle je její příběh. Její a všech ostatních. To ona má být jedna z těch, kdo zešílí a bude otrokem upírů."Ne!" zakřičela. "To nedovolím. Nestanu se otrokem tebe ani Darrena.""Samozřejmě nemusíš..." uklidnila ji na chvíli Maria a mlčela. Sussanah to připadalo divné. To bylo až moc zvláštní. Ne, takhle rychle by se nechat přemluvit neměla, za tím něco bude...

63

"Nemusím?" udivila se s kapkou pohrdavosti v hlase. Maria se znovu ušklíbla."Čekala jsem, kdy se zeptáš. Samozřejmě že nemusíš. Je i jiná možnost. Můžeš tomu všemu prostě... uniknout..." ušklíbla se Maria a otočila se k Suss čelem. Sussanah zkřivila čelo. Maria ale jen pokynula lehce hlavou směrem ke stolku. Sussanah se tam podívala. Srdce jí začalo hlasitě bušit. Co je lepší, zemřít, nebo stát se otrokem temnot a smrti? Odpověď jí ihned byla jasná."Tak pro co se rozhodneš, Sussanah? Šílenství- nebo smrt?" Sussanah polkla. Znovu vrhla pohledem ke stolu. Sevřela rty v tenkou linku a pevně zavřela oči. Nakonec je však otevřela a věnovala Marie nenávistný pohled. Pár vteřin na to již svírala v ruce nůž, který na stolku ležel.A pak se všechno ztemnělo a znovu zesvětlalo. Sussanah už neviděla, jak nůž, zabodnutý v jejím srdci, neviděla všechnu tu krev, co se rozlila po

64

podlaze, ani Mariin úšklebek, a ani Skaye, který vtrhl do místnosti pár setin vteřiny po jejím činu a jediným pohybem usekl Marie hlavu...

9.Srdce

Kayla věděla, že je to špatné, že to ublíží jejím přátelům. Ale jak mohla jinak? On pro ní znamenal až

65

moc. Jediný pohled do temně modrých očí jí rozbušil srdce a ona věděla, že ho miluje. Tak, jak ještě nikdy nikoho nemilovala. Připadalo jí, že na ničem jiném na světě jí nezáleží víc než na něm. A přesto, že to bylo neuvěřitelně sobecké a ona si to uvědomovala, její láska k němu byla až příliš silná. Toužila jen být s ním navěky. Ať to stojí cokoli...

Sussanah se rozhlédla kolem sebe. Tohle místo poznávala, jen si nemohla vzpomenout kde to je. Všude kolem rostla čerstvě zelená tráva a naproti ní byla stará dětská houpačka. Přiběhla k ní a začala se pomalu houpat. Na tváři jí sídlel úsměv, cítila se krásně, ale byla zmatená. Co se stalo? Skoro na nic si nepamatovala, ale bylo jí to jedna. Bylo jí až příliš krásně, než aby se snažila nad něčím přemýšlet. Zanedlouho v dáli zahlédla něčí postavu. Poznala, že je to dívka. Kdo je ta dívka zač? Ptala se sama sebe. Když se přiblížila, Suss ji poznala.

66

"Juliet?" usmála se. Přicházející dívka k ní přiběhla."Sussanah? Musíš mi říct, co se stalo. Proč jsi to udělala?" vyptávala se Juliet zděšeným hlasem. Sussanah trochu zesmutnila."Já nevím. Co jsem udělala? O čem to mluvíš, Jul?" divila se a stále na dívku hleděla."Suss, vzpomeň si. Proč si vzala ten nůž. Co ti Maria říkala? Musím to vědět. Jinak budeme všichni v nebezpečí. Já, Katrine, Ryan... Při Ryanově jméně se Suss rozpomněla. Vzpomínky se jí vrátily."Ach, Ryan..." zašeptala si pro sebe a všechno se jí vybavilo mnohem lépe. "Jste všichni v nebezpečí. Musíte zachránit Kaylu a sebe. Za všechno může Maria. Darren vás chce všechny odvést do Temnot a...""Ano, to víme. Ale Kayla se má stát jeho princeznou. Ona je podle proroctví Zvolená, ona o rozum nepřijde," namítla Juliet, ale Sussanah zavrtěla hlavou. A vyprávěla jí všechno, co jí sdělila Maria.

67

"A pak... jsem se prostě probodla..." vydechla nakonec. "Musíte Mariu zničit. Ona je zlá. Moc zlá...""Maria je mrtvá," oznámila Juliet. "Skay jí utnul hlavu." Sussanah se musela zhluboka nadechnout."Ale jinak jsou všichni v pořádku? Nikomu se nic nestalo, že ne?" ptala se Suss. Juliet hlavu tiše sklonila."Mika zabil Darren," opáčila a oběma dívkám vyhrkly z očí slzy. Jul však brzy pokračovala. "Už musím jít Suss. Musím zachránit ostatní. Brzy se zase setkáme," usmála se Juliet a otočila se k odchodu."Jul?" zavolala na ni ještě Sussanah."Ano?""Kde to jsem?" Juliet se musela usmát."Přece doma..." odvětila. A teprve teď si Sussanah všimla, že stojí na louce za městem, že je na starém dětském hřišti, kam si vždy s Kaylou chodívaly hrát. A v tu chvíli si uvědomila, že smrt není špatná. Že smrt lidi udělá šťastnými. Dovede je tam, kam patří. Domů.

68

Juliet se probrala s traumatu. Když přišel Skay, zjistila Jul Sussinu smrt a rozhodla se s ní spojit. Všichni se teď na ni dívali. Juliet jim stručně sdělila, co se dozvěděla. Skay už stačil všechny osvobodit, kromě Christophera, takže se kolem ní shlukli a zhluboka se nadechli."Jaký máme plán?" zeptala se Katrine."Plán je jednoduchý..." promluvil Ryan a všichni na něj pohlédli. "Zabít Darrena," pokrčil rameny, jako kdyby to byla ta nejjednodušší věc na světě."Jak to chceš udělat?" zeptal se Thomas."Skay ho zabije..." odpověděl Ryan. "Skay je lovec upírů. Co je teď ale úplně nejdůležitější. Všichni odtud musíte vypadnout, nebo mě někam zavřít. Zanedlouho tu bude úplněk. Když se proměním, bude to pro vás všechny příliš nebezpečné...""Počkat," zarazila ho Katrine. "Čarodějka, lovec upírů a vlkodlak? No o je mi povedená rodinka..." Thomas jí probodl pohledem.

69

"Takže, uděláme to takhle..."V tu chvíli se ozval šílený výkřik. Všichni se otočili tím směrem. Christopher tam byl stále svázaný okovy u zdi. Jednu ruku měl však volnou. A v té ruce leželo něco rudého, z čeho tekla stejně rudá tekutina. Nyní začala Katrine šíleně ječet a Juliet se k ní brzy přidala. Nebylo to jen tak něco rudého. Bylo to srdce dívky, která mu ležela krvácející u nohou."Alice!" vykřikla Katrine a chtěla se k Chrisovi vrhnout, ovšem Thomas ji zadržel. Pak Christopher promluvil."A tohle se stane s každým z vás, kdo se pokusí postavit Darrenovi..."

70

10.Dohoda s upírem

Katrine ječela a křičela. Plakala a to co se dělo kolem ní, ji nezajímalo. Hlasy co k ní mluvily slyšela jakoby z dálky. A bylo jí jedno co říkají. Všechny emoce vyšly ven. Dnes zažila ten nejhorší den svého života.

71

Dnes zemřely její dvě nejlepší kamarádky, kluk, kterého milovala a další kamarádka je zradila. Nikdy nevěřila, že by se cokoli mohlo takhle pokazit...Ale stalo se."Všechno bude v pořádku, Kat, všechno bude v pořádku..." šeptal jí do ucha Thomas. Katrine se na něj rozkřikla."Jak to můžeš říct?! Jak si to vůbec dovoluješ vyslovit?! Copak můžeš říkat, že všechno bude v pořádku? Nic nebude v pořádku. Jestli sis toho nevšiml, tak nemáme šanci. Mike je mrtvý. Sussanah je mrtvá. Alice je mrtvá. A Kayla jen tak odešla s Darrenem s vědomím, že se staneme jejími otroky! Sakra, Thomasi, prober se! Už nikdy to nebude v pořádku! Nikdy, rozumíš! Všichni tady zemřeme nebo zešílíme! Nemáme nic, čím by jsme se mohli proti jemu postavit!" křičela."Vážně?! Takže to prostě jen hodláš vzdát? Vlastně se tomu nedivím. To ty děláš vždycky. Řekneš, že už ti

72

dál nejde a vzdáš to! Ale víš ty co? Jde to! Jen se musíš trochu snažit!" okřikl ji Thomas."Zrovna ty mě poučuj o tom, jak mám žít. Podívej se na sebe! Jsi ubožák!""Buďte zticha!" ozvala se skřehotavým hlasem Juliet. "Tohle k ničemu nevede."Má pravdu," přisvědčil Skay. "Jestli se budeme stavět proti sobě, ještě to všechno zhoršíme." Thomas kývl."Věř tomu, Katrine. Nic není ztraceno, dokud v to věříš. Musíme mít stále naději. Naděje umírá poslední..." zašeptal."Ale co když moje naděje už zemřela? Co když už nic nezbylo?" vzlykla Katrine."Ne, Katrine, vždycky něco zbude." Všichni se nyní otočili na Ryana. "Je to láska. Láska nikdy neumírá, Katrine. A Mike, Sussanah, Alice... Oni zemřeli, ale mohlo se to stát komukoli z nás. A tys je přece milovala. Milovala jsi Mika, milovala jsi svoje kamarádky. Tak nedovol, aby osud svého rozhodnutí

73

litoval. Protože kdyby se rozhodl jinak, kdyby si osud vzal místo Suss třeba tebe... Myslíš, že by to Sussanah vzdala? Ne, Katrine. Sussanah by bojovala. A ty to víš. Nechtěj žít navěky s vědomím, že kdybys umřela ty, všechno by bylo lepší..."Katrine se zhluboka nadechla."Máš pravdu, zašeptala. My musíme bojovat. Pro Suss, pro Mika, pro Al," kývla hlavou."Zabijte mě, nebo se pozvracím..." ušklíbl se Christopher. Thomas mu vrazil pěstí. Chris lehce uhnul hlavou, ale zdálo se, že nic necítí. "Odhodlání. Víra. aděje v to jít dál. Pomstít své mrtvé přátele... ó! Tak dojemné, nemá někdo kapesník?""Sklapni..." zamumlal Ryan. Christopherovi se v očích objevila vážnost."Už jsem říkal. Nemáte proti Darrenovi žádnou šanci. Kdyby chtěl, všechny vás zabije a vy to ani nestačíte vstřebat. Sami. Ale možná bych vám mohl pomoct...""Proč bys to dělal?" zeptala se Katrine.

74

"Proč? Proč?! Můj bratr mi lhal. Neměl právo sem Kaylu vodit. To osud ji měl přivést a to její srdce mělo rozhodnout, koho si vybere. Ale on to neudělal a přikoval mě tady do toho sklepení..." prohlásil Christopher. "Ale já Kaylu nemiluji. Nechci aby se ona stala mojí princeznou. A pokud se nepletu, podle pravého proroctví prvních mrtvých, se tak ani nestane. Všichni víme, že žádná Zvolená neexistuje. Bylo od vás pošetilé, že jste o tom mluvili přímo přede mnou, ale už se tak stalo. A společně to okážeme. Zničíme Darrena a budete volní."Skay pozvedl obočí."Kde je háček. Takhle jednoduché to být nemůže.""Máš pravdu. Něco by tu bylo..." zašeptal. "Mám zvláštní přání...""Prostě řekni co chceš!" Christopher ukázal hlavou na Katrine."Ji..." dodal.

75

"Na to můžeš rovnou zapomenout!" zakřičel Thomas, ale Katrine ho zarazila."Ne, Thomasi, víš co říkal Ryan? Nechci žít do konce života s tím, že oni měli žít místo mě. Tohle je můj osud. Obětovat se pro své přátele...""Ale..." Katrine ho umlčela jednoduchým pohybem hlavy. Thomas už nic neříkal. Věděl, že to Katrine nevymluví. Ona nebyla holka, které se vůbec dalo něco vymluvit."Teď mě pusťte. Máme dohodu. Když mě pustíte a dáte mi Katrine, dostanu vás odtud i z Kaylou... Platí?" zeptal se Chris. Thomas kývl. Pak Christophera pustili. A to byla ta největší chyba, kterou kdy udělali. Když na to Juliet vzpomínala, v hlavě jí vždy zabliklo jisté ponaučení. Nikdy nevěř upírovi.

76

11. Konec?

Všechno se semlelo až příliš rychle. Christopher vyřítil ze svých pout neuvěřitelnou rychlostí a nečekaně vrazil Skayovi pěstí, který ihned padl do bezvědomí.

77

Přitáhl si k sobě Katrine a pevně ji držel za obě zápěstí."Zrádče!" zaklela Katrine a snažila se mu vyškubnout. Bylo to ale marné. Chris se pousmál."Říkal jsem vám, že vás odsud dostanu, neřekl jsem ale kam. Brzy se seznamte s Temnotou..." ušklíbl se."Ty...!" Thomas se na něj chtěl vrhnout, ale Juliet ho zarazila."A co Katrine?" zeptala se zděšeně. Nyní se Christopherův úšklebek ještě znásobil."To je to největší překvapení. Katrine bude mít větší štěstí než vy. Katrine se stane tou nejšťastnější dívkou pod sluncem. Katrine se budou všichni klanět a nepřátelé se jí budou bát podívat do očí. Ovládnu tento svět a Katrine se stane mou paní..." Christopher se zasmál."Ne!" zakřičela Kat a znovu se mu pokusila vytrhnout ani tentokrát se jí to nepovedlo.

78

"Ale, princezno. Zapomínáš na naši dohodu? A i kdyby, já se tě neptám. Já tu určuji podmínky." Katrine tiše vzlykla."To nedovolím. Tohle přece nemůžete udělat!" zakřičel Thomas. Chris se znovu usmál."Ale ano, můžu... Nikdo už vám nepomůže. Vaše úžasná Kayla, která je slabostí pro mého bratra je už nyní v jeho moci. Vaše kamarádka, na kterou Maria nedala dopustit je taky mrtvá. A s ní i ta hloupá upírka, co vám všechno vyzradila. A váš obávaný lovec upírů se tamhle válí v bezvědomí. Co máte? Nic. Proti mně a bratrovi jste bezbranní.""Máme něco, co ty nikdy mít nebudeš! Máme přátelství, důvěru a věrnost!" ozval se Thomas. Ale Christopher se jen znovu zasmál."No... jestli tohle je vaše zbraň, tak hodně štěstí..." znovu se zasmál a stiskl Katrine ještě silněji."Sklapni ty-"

79

"Musíme odsud VYPADNOUT!" zakřičela šíleně hlasitě Juliet. Všichni se na ní nechápavě podívali a pak to viděli také. V rohu sklepení se krčilo cosi velkého a chlupatého a neuvěřitelně to sebou cukalo."Co se děje?" zašeptala Katrine. V Christopherových očích se zračil děs."Úplněk..." zašeptal a Juliet kývla. Jako by si navzájem četli myšlenky, okamžitě vyrazili ke dveřím. Christopher je ve vteřině prudce vyrazil a pak toho ihned litoval, jelikož tak zničil zábranu mezi nimi a Ryanem. Běželi po dlouhém schodišti."Skay!" zvolala Juliet. "Zůstal dole! Co když ho Ryan zabije, musím mu jít na pomoc!" Juliet se rozeběhla po schodech zpátky dolů."Juliet ne!" zavolal na ni Thomas, ale již bylo pozdě. Juliet se řítila dolů po schodech. Náhle se před ní objevil tmavě hnědý obrovský vlk a výhružně vrčel."Ryane, Ryane, to jsem já. Vzpomeň si. Jsem tvoje sestra. Nemůžeš mi ublížit. Jsem tvoje sestra, Juliet..."

80

vysílala mu myšlenky, ale zdálo se, že ji Ryan neposlouchá. Juliet pokrčila rameny."Jak chceš. Budeme to muset udělat tou horší cestou..." Začala ho probodávat pohledem. Ryan zakňučel. A kňučel dál. Víc a víc, až začal výt bolestí. Zanedlouho už nebyl schopný žádného zvuku, jen se bolestivě třásl schoulený do klubíčka. Z očí mu tekly slzy."Promiň..." vyslala mu Juliet, i jí slzely oči. Nechala Ryana, který už byl příliš vyčerpaný aby se hnul, ležet na schodech a vydala se dolů za Skayem. Skayovo tělo bylo neposkrvněné."Skayi, Skayi, jsi v pořádku?" šeptala Juliet. Skay otevřel oči a posadil se. Kývl hlavou. Rozhlédl se kolem sebe a na to vstal."Kde jsou ostatní? Musíme jít!" řekl a vyběhli nahoru."Máme nějaký plán?" zeptala se Juliet. Skay kývl hlavou."Máme, ale nebude se ti líbit."

81

Ryan už na schodech neležel. Juliet nasucho polkla. Vyběhli nahoru a zastavili se.Zaslechli hlasy. Vyměnili si pohledy a pak oba zamířili tím směrem. Prudce otevřeli dveře, odkud hlasy vycházely. Skay rychle zaútočil na Darrena, který stál u dveří. Vytáhl zvláštní nůž, na jehož konci bylo něco zvláštního. Vrazil ho Darrenovi do srdce. Ozvala se rána a po pokojí se rozletěla krev."Co to bylo?" zeptala se Katrine, která vzlykala."Výbušnina. Nestačí ho probodnout, museli jsme jeho srdce prostě... odprásknout..." vysvětlil Skay. Katrine zatajila dech. Teprve teď si Juliet i Skay uvědomili, jak to tu vypadá. Roztrhané části Christopherova těla ležely všude po místnosti. Kayla seděla na posteli a dívala se z okna. Thomas pevně držel Katrininu ruku. A pak přišlo to nejhorší. V rohu místnosti se krčila třesoucí se chlupatá koule. Juliet se k Ryanovi vrhla.Začala ho hladit po hlavě. Rychle vytáhla cosi z kapsy a nalila mu to lít do úst. Chlupy začaly mizet a tělo se

82

přetvářelo. Na zemi teď ležel Ryan ve své lidské podobě."Už je dobře, už je dobře..." šeptala mu Juliet do ucha."Mám tě rád, Juliet," řekl tiše Ryan. Dívka ho stále hladila,ale pak se zarazila. Už necítila jak se mu pohybuje hruď, necítila, jak jí dýchá za krk. Zatajila znovu dech. A pak se rozvzlykala. Věděla to, ale nedokázala si to připustit. Její bratr byl mrtvý."Už je konec," prohlásil Skay. Ale pak se zadíval na Katrine a Thomase. "Sakra..." zaklel tiše."Co?" vydechla smutně Juliet. A i ona si toho všimla. Katrine i Thomas byli čím dál bledší. Oči se jim začaly klížit a ze stran je zalévala Temnota. Jejich těla byla bezvládná. A čím dál bledší. Zanedlouho už Juliet připadalo, že skrz ně vidí..."Co to znamená, Skayi?" zamumlala vyděšeně. Chvíli bylo ticho. Pak Skay odpověděl. "Darren je možná mrtvý, ale přišli jsme pozdě. Katrine a Thomas u byli dáni. Temnota už si je bere."

83

"Ale co můžeme dělat?" vydechla Juliet. Skay pokrčil rameny."Teď už nic," ozvala se Kayla a otočila se. Bylo to víc jak zřetelné. Kayle si v očích pohrávalo temno.

12.Svoboda

"Musíme sloužit našemu pánovi...""Ano, máš pravdu ty, co též sloužíš pánovi... Ale pán tu není. Nemáme pána.""Pak jsme volní..." zašeptal Thomas. "Pojď, pojďme se proletět, dívko!" Katrine kývla."Ano, pojďme létat, jsme volní."

84

Oba se rozeběhli chodbou hradu. Postavili se do okna a chytili se za ruce."Pojď, poletíme!" volal Thomas."Ano, rychle vzlétnout!"A tak vzlétli. Odrazili se, natáhli stále držící se ruce a klesali k zemi."Jsme volní! Volní! Můžeme letět!" volala Katrine."Ano! Leťme dál, leťme dál!" souhlasí Thomas. A tak letěli. Letěli na místo, kde nebude Temnota, letěli na místo, kde jim už bude dobře. Pro ně to už konečně všechno skončí.

Juliet to nezvládala. Thomas i Katrine už tu nebyli už úplně zmizeli a ona věděla kam. Skay pevně svíral její ruku."Půjdeme domů?" zeptala se Kayla. Skay přivřel oči."Nemůžeš jít s námi, Kaylo. Ty to víš. Jsi špatná, Kaylo. Udělala jsi moc špatné rozhodnutí, když jsi

85

odešla s Darrenem. A to byla chyba. Už nejsi jednou z nás...""Udělala jsem to, protože jsem myslela, že ho zničím a pak vám pomůžu. Neublížila bych vám záměrně," zašeptala Kayla. Skay znovu kývl hlavou."Já vím, Kaylo. Já vím. Ale Sussanah, Mike, Thomas, Katrine, Alice... Ryan. Nikdo z nich za to nemohl a teď jsou mrtví. Sama víš, že jinak to nejde. Už nejsi člověk, už nepatříš mezi lidi a nemůžeš se k nim vrátit. Ty nejsi z tohoto světa. Chtěl bych ti nějak pomoct, ale víš, že to nejde...""Zabiješ mě? A uvidím Suss? A Katrine? A Mika?" zeptala se tiše Kayla."Ne, Kaylo. Ty nepůjdeš za nimi. Nechtěl jsem ti to říkat, ale měla bys být na to připravená. Ty nepůjdeš na hezké místo. Jako upírka jsi sama. Nikdo z tvého druhu s tebou není. Nemůžeš jít sama. Ty půjdeš na místo, kam patří takoví, jako ti. A není to hezké místo..." Kayla plakala.

86

"Nechci být sama, Skayi..." vzlykla a schoulila se mu v náruči. Skay zatajil dech. Přivřel oči."Pak mě polib, Kaylo...""Skayi!" ozvala se Juliet. Věděla, co má její bratránek v úmyslu."Nemůžu jí nechat odejít tam, Jul. A ty to víš. Když mě políbí a dá mí část Temnoty, pak se stanu upírem i já. A pak, když jí zabiju, tak půjde za Suss a za Kat. A za přáteli. A pak zabiju i sám sebe. A uvidím Ryana. A vaší matku. Moje rodiče. Jiná možnost není...""Pak chci zemřít taky.""Ne, Juliet! Ty musíš žít dál. Máš dar. Za tyhle prázdniny ses jej naučila využívat. Nenech ho zaniknout. Ještě se uvidíme, Jul. Ne teď, ale jednou ano. A ty mezitím doděláš školu. Zamiluješ se. Budeš mít krásné děti, budeš mít vnoučátka. A pak se zase uvidíme. Ty přece nechceš o to všechno přijít."Chvíli bylo ticho. Kayla tiše kývla hlavou. Z očí se jí řinuly slzy.

87

"Dneska jsou Vánoce. Měla bys jít domů, Jul. A být s tátou. Tak už běž. Věř, Jul. A hlavně- nezapomeň žít," zašeptal Skay. Juliet ho naposledy objala. Pak objala i Kaylu a běžela. Běžela tím domem pryč, daleko od všeho zlého, co ji tu potkalo.

Epilog

O těchto vánočních prázdninách nikdy nikomu neřekla. Bylo to její tajemství, nikdy se nikdo nedozvěděl, co se tam stalo. Zemřelé děti byly svedeny na šílenství v podobě majitelů, kteří byli podle všeho hledanými vrahy. Policie nebyla od pravdy daleko, ale stejně to nebylo přesné. I kdyby to Juliet někomu vyprávěla, určitě by jí nikdo nevěřil. A možná, že je lepší, když to zůstalo tajemstvím. Nikdo by neměl znát tu hrůzu. Avšak i kdyby ano, nikdo na

88

světě by to necítil tak jako Jul. Ona na to nikdy nezapomněla.Ale přesto nakonec žila šťastně. Dodělala školu, přijali jí na vysněnou univerzitu. Zamilovala se do pohledného chlapce, s kterým nakonec zůstala celý život. Narodily se jí tři děti a měla i vysněnou práci. Vždy se jí všechno dařilo. Lidé se divili, jak je možné, že jí vždy všechno vyjde, ale ona věděla proč. Vyprávěla to i svým dětem.Z nebe na i dohlíží osm strážných andělů. Čtyři dívky a čtyři chlapci, kteří jediní mohou pochopit, jaká hrůza se o těch prázdninách stala. Byli tam přece s ní. A také věděla, že se s nimi jednoho osudného dne setká. A pak už skutečně bude dobře. Navždy.

89