Upload
others
View
3
Download
0
Embed Size (px)
Citation preview
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Pedagogická fakulta
Oddělení celoživotního vzdělávání
Závěrečná práce
Návrh školní přírodovědné exkurze do Ekocentra Makov
Vypracovala: Mgr. Miroslava Šejnová Vedoucí práce: Mgr. Zbyněk Vácha
České Budějovice 2016
Prohlášení
Prohlašuji, že svoji závěrečnou práci jsem vypracovala samostatně pouze
s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury.
Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění
souhlasím se zveřejněním své závěrečné práce, a to v nezkrácené podobě
elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované
Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a
to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační
práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu
s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a
oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž
souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací
Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a
systémem na odhalování plagiátů.
V Českých Budějovicích dne 22. 11. 2016
Mgr. Miroslava Šejnová
Abstrakt
Závěrečná práce popisuje ochranu přírody a krajiny a zabývá se činností Českého
svazu ochránců přírody. Tento spolek sdružuje členy s aktivním zájmem o přírodu a
zakládá různá ekocentra. V praktické části práce jsou popsány některé návrhy
školních přírodovědných exkurzí do Ekocentra Makov.
Klíčová slova
Ekocentrum, exkurze, hry, Makov, záchranná stanice živočichů.
Abstract
The final thesis describes the nature and landscape protection and deals
with the activities of the Czech Union for Nature Conservation. This association
brings together members with active interest in nature and various ecocenters.
The practical part describes some suggestions school science excursions
to the Ecocentre Makov.
Keywords
Ecocentre, excursion, games, Makov, animal rescue centrum.
Poděkování
Děkuji vedoucímu závěrečné práce panu Mgr. Zbyňku Váchovi za cenné rady a
připomínky, které posloužily k vypracování mé práce.
Obsah
Úvod ......................................................................................................................... 7
I Teoretická část ........................................................................................................ 8
1 Ochrana přírody a krajiny ...................................................................................... 8
1.1 Obecná ochrana přírody a krajiny ...................................................................... 8
1.2 Územní ochrana .................................................................................................. 9
1.2.1 Velkoplošná chráněná území .......................................................................... 9
1.2.2 Maloplošná chráněná území ......................................................................... 11
1.2.3 Natura 2000 ................................................................................................... 13
1.3 Mezinárodní úmluvy a programy ..................................................................... 13
2 Český svaz ochránců přírody ............................................................................... 15
2.1 Ekocentra Českého svazu ochránců přírody ..................................................... 15
2.2 Práce s dětmi a mládeží .................................................................................... 16
2.3 Národní síť záchranných stanic ........................................................................ 16
2.4 Záchranné stanice živočichů ............................................................................. 16
2.4.1 Cíle záchranných stanic ve vztahu k návštěvníkům ....................................... 17
2.4.2 Cílové skupiny záchranných stanic ................................................................ 18
2.5 Záchranná stanice živočichů Makov ................................................................. 18
II Praktická část ....................................................................................................... 20
1 Záchranná stanice očima dětí .............................................................................. 20
2 Mimikry – ochranné zbarvení .............................................................................. 22
3 Stopy .................................................................................................................... 25
4 Starý les ............................................................................................................... 29
4.1 Povídání o stromech ......................................................................................... 29
4.1.1 Stromy v krajině a ve městě .......................................................................... 29
4.1.2 Proč chránit stromy rostoucí mimo les? ....................................................... 30
4.1.3 Stromy a hmyz ............................................................................................... 31
4.2 Procházka lesem ............................................................................................... 32
4.3 Čtení pohádky ................................................................................................... 33
4.4 Malování ........................................................................................................... 35
5 Živá zahrada ......................................................................................................... 36
6 Obrázky z přírodnin – mandaly ............................................................................ 38
Závěr ....................................................................................................................... 41
Použité zdroje ......................................................................................................... 42
Použité zkratky ....................................................................................................... 44
Seznam obrázků...................................................................................................... 45
Seznam tabulek ...................................................................................................... 45
7
Úvod
Školní exkurze jsou důležitou součástí školní výuky. Jsou prováděny mimo
školní prostředí a lektorem často nebývá učitel, ale odborník v daném oboru. Žáci se
tak učí např. o rybách od rybářů u vody či o lese od lesníků přímo v lese.
První část závěrečné práce se věnuje ochraně přírody a krajiny. Jde
o ochranu všech druhů rostlin, hub a živočichů před jejich vyhubením a o ochranu
zvláště chráněných území a jejich vybraných krajinných částí.
Velkou roli v ochraně přírody hrají různé neziskové organizace. V další části
práce je představena činnost Českého svazu ochránců přírody. Pod tento svaz spadá
i Záchranná stanice živočichů Makov spolu s Ekocentrem Makov. Tato stanice se
nachází nedaleko města Písku, je obklopena lesy zajímavého složení, chovným
rybníkem a loukou.
Cílem závěrečné práce je představit několik návrhů školních přírodovědných
exkurzí do Ekocentra Makov obsahově zaměřených především pro žáky 1. stupně
základních škol. Návrhy jsou přímo spojeny se Záchrannou stanicí živočichů Makov a
jejím okolím. Žáci by v průběhu exkurzí měli většinu času trávit ve venkovním
prostředí. Měli by se dozvědět některé zajímavosti z oblasti přírody, na které
při výuce ve škole často nezbývá čas.
8
I Teoretická část
1 Ochrana přírody a krajiny
Ochrana přírody a krajiny je složitá a mezioborová disciplína. Zahrnuje mimo
jiné i problematiku čištění vody, likvidaci průmyslových a komunálních odpadů,
odsiřování dýmu tepelných elektráren a prosazování nových zákonů na ochranu
životního prostředí. Z hlediska biologického je možné rozdělit přístupy k ochraně
životního prostředí na ochranu druhovou a územní. Druhová ochrana si klade za cíl
především zabránit vyhynutí kteréhokoliv organismu. Prosazuje úplnou ochranu
zákonem stanovených druhů, tj. zákaz jejich rušení především v době rozmnožování
(Papáček a kol., 2000).
Je zřejmé, že ochrana přírody se stále více přeměňuje z klasického uchování
vybraných částí přírody (zakonzervování) v aktivní podporu přirozených procesů
v populacích, společenstvech, ekosystémech a nakonec i v celých krajinách,
založenou na vědeckých základech.
Soudobá ochrana přírody se nejčastěji zaměřuje na dva základní cíle:
- ochranu biodiverzity;
- ochranu základních funkcí a procesů v ekosystémech (Otáhal a
Plesník, 1998).
Zákon 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny rozlišuje obecnou a zvláštní
ochranu přírody. Obecná ochrana přírody je ochranou všech druhů rostlin včetně
hub a živočichů před vyhubením. Zvláštní ochrana přírody je dále rozlišena
na územní a druhovou ochranu (Česko, 1992).
1.1 Obecná ochrana přírody a krajiny
Ochrana živočichů a biotopů je jednou z nejdůležitějších otázek přežití
příštích lidských generací. Není nutné zdůrazňovat, že veškeré zdroje energie a
surovin jsou součástí přírody, která nás obklopuje a na které je člověk existenčně
závislý. Účelem ochrany živočichů a přírody obecně je především zachování počtu
druhů žijících živočichů (mluvíme o udržení tzv. druhové diversity či biodiversity
9
nebo o ochraně genofondu) a zachování celých biotopů (např. rašeliniště, slaniska)
nebo biomů (hlavně biomu tropických lesů, ale např. biomů listnatých lesů střední
Evropy) v nezměněném stavu (Papáček a kol., 2000).
Obecná ochrana přírody a krajiny představuje ochranu krajiny, rozmanitosti
druhů, přírodních hodnot a estetických kvalit přírody, ale také ochranu a šetrné
využívání přírodních zdrojů. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
rozlišuje:
obecnou ochranu krajiny, kam řadíme tyto nástroje: územní systém
ekologické stability, významný krajinný prvek, krajinný ráz, přírodní
park a přechodně chráněnou plochu,
obecnou ochranu druhů, podle níž jsou všechny druhy rostlin a
živočichů chráněny před ničením, poškozováním, sběrem
či odchytem. Důležitým nástrojem obecné ochrany rostlin a živočichů
včetně ochrany jejich přirozených stanovišť je ochrana volně žijících
ptáků, ale také ochrana dřevin rostoucích mimo les,
obecnou ochranu neživé části přírody a krajiny (ochrana jeskyní,
přírodních jevů na povrchu, které s jeskyněmi souvisejí a
paleontologických nálezů a minerálů), (MŽP ČR, 2016).
1.2 Územní ochrana
Územní ochranu lze rozdělit na obecnou a zvláštní. Zvláštní ochrana se
vztahuje ke zvláště chráněným územím, kterými jsou v České republice národní
parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace,
národní přírodní památky a přírodní památky. Obecná územní ochrana je pak
uplatňována na zbylém území našeho státu a zahrnuje mj. ochranu vybraných částí
krajiny (Vojar, 2007).
1.2.1 Velkoplošná chráněná území
Od druhové ochrany je neoddělitelná ochrana území, která hraje u většiny
ohrožených i chráněných druhů hlavní roli. Chránit živočicha bez ochrany jeho
životního prostředí je nemožné.
10
Mezi tzv. velkoplošná chráněná území patří národní parky (např. Krkonošský,
Šumavský aj.), chráněné krajinné oblasti (CHKO), z nichž některé byly zařazeny
do seznamu biosférických rezervací Organizace spojených národů UNESCO (např.
Křivoklátsko, Třeboňsko, Pálava). V těchto územích je omezováno zemědělství, lesní
hospodářství a turistický ruch. Pro aplikaci v přírodě by zde neměly být užívány
chemikálie a zásahy do krajiny by měly být pečlivě zvažovány z ochranářského
hlediska (Papáček a kol., 2000).
Národní parky
Národní park je definován jako rozsáhlé území, které je jedinečné
v národním nebo mezinárodním měřítku. Značnou část jeho rozlohy zaujímají
přirozené nebo člověkem málo ovlivněné ekosystémy, kde rostliny, živočichové a
neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam (Česko, 1992).
Území národních parků se člení na 3 zóny ochrany přírody, z nichž první zóna
je jádrová, nejcennější část území a platí pro ni nejpřísnější ochranné podmínky.
V současné době jsou v České republice vyhlášeny 4 národní parky (Šumava,
Krkonoše, Podyjí a České Švýcarsko) a každý národní park spravuje správa
národního parku (Patzelt a kol., 2009).
název vyhlášení rozloha [km2]
NP České Švýcarsko 1. ledna 2000 79
Krkonošský NP 17. května 1963 363
NP Podyjí 1. července 1991 63
NP Šumava 20. března 1991 680
Tabulka 1: Národní parky České republiky; zdroj: Autorka (2016)
Chráněné krajinné oblasti
Rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým
reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních
11
porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami
historického osídlení, lze vyhlásit za chráněné krajinné oblasti (Česko, 1992).
V České republice je v současné době 25 chráněných krajinných oblastí a
stejně jako pro národní parky, tak i pro správu těchto území se zřizují správy
chráněných krajinných oblastí (Patzelt a kol., 2009).
1.2.2 Maloplošná chráněná území
Další čtyři kategorie zvláště chráněných území - národní přírodní rezervace,
národní přírodní památky, přírodní rezervace a přírodní památky - jsou označovány
jako maloplošná zvláště chráněná území a pro jejich správu se nezřizují zvláštní
orgány (Patzelt a kol., 2008).
Národní přírodní rezervace
Nejvýznamnější kategorií z maloplošných chráněných území jsou národní
přírodní rezervace (NPR), které jsou zřizovány pro ochranu území mimořádných
přírodních hodnot národního až mezinárodního významu (Málková, Lacina, 2001).
NPR jsou menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na
přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné a
jedinečné v národním či mezinárodním měřítku. NPR jsou spolu s územími I. zón
národních parků nejpřísněji chráněnými územími v České republice a jejich ochrana
směřuje k podpoře fungování ekosystémů v jejich vzájemných vazbách (Patzelt a
kol., 2008).
V národních přírodních rezervacích je mimo jiné zakázáno používat všechny
intenzivní technologie, povolovat stavby, sbírat rostliny a až na definované výjimky
odchytávat živočichy. Je tu také zakázáno tábořit a rozdělávat oheň mimo vyhrazená
místa a vjíždět sem motorovými vozidly. Národní přírodní rezervace v rámci rozlohy
ČR tvoří jen 0,34% (Čihař a kol., 2002).
12
Přírodní rezervace
Přírodní rezervací může být vyhlášeno menší území se soustředěnými
přírodními hodnotami se zastoupením ekosystémů typických a významných
pro příslušnou geografickou oblast. V podstatě jde o území obdobné jako národní
přírodní rezervace, ovšem významné především v lokálním či nadregionálním
měřítku, nikoli národním či mezinárodním, jako tomu je u národních přírodních
rezervací (Patzelt a kol., 2008).
Pravidla ochrany a správy jsou většinou uvedena v příslušné zřizovací
vyhlášce. Přírodní rezervace se rozkládají na 0,33% plochy ČR (Čihař a kol., 2002).
Národní přírodní památky
Za národní přírodní památky (NPP) se vyhlašují přírodní útvary o menší
rozloze. Především geologické či geomorfologické útvary, naleziště nerostů nebo
vzácných či ohrožených druhů, mající národní či mezinárodní ekologický, vědecký či
estetický význam. Nemusí jít o nedotčené území, ale i o území, které svou činností
formoval člověk. V těchto územích se typicky potlačuje sukcese na podporu
zachování a zlepšení stavu předmětu ochrany (Patzelt a kol., 2008).
NPP vyhlašuje Ministerstvo životního prostředí. Ochrana spočívá
ve vyloučení všech činností, které by předmětný objekt mohly poškodit nebo zničit.
(Málková, Lacina, 2001).
Na území ČR tvoří jen 0,30 % (Čihař a kol., 2002).
Přírodní památky
Přírodní památka může svou charakteristikou předtavovat stejné území jako
národní přírodní památka, ovšem významné v regionálním či nadregionálním
měřítku (Patzelt a kol., 2008).
Přírodní památky jsou určeny k ochraně ekosystémů nebo jejich fragmentů,
význačných pro určitý region či geografickou oblast (Málková, Lacina, 2001).
13
1.2.3 Natura 2000
V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie byla vymezena
soustava území Natura 2000, která má za úkol zabezpečit ochranu území
významných z celoevropského hlediska (Miko a Hošek, 2009).
Na území České republiky je Natura 2000 tvořena:
Evropsky významnými lokalitami (EVL)
Ptačími oblastmi (PO), (Česko, 1992).
V ČR pokrývá území soustavy Natura 2000 celkově 13,3 % území (10 486
km2), z toho je 12,27% (9 684 km2) tvořeno ptačími oblastmi a 8,45 % (7 251 km2)
evropsky významnými lokalitami. Evropsky významné oblasti a ptačí oblasti jsou
vymezovány tam, kde biotopy a populace druhů dosahují dostatečné kvality (Miko a
Hošek, 2009).
1.3 Mezinárodní úmluvy a programy
Mezinárodní úmluvy a programy týkající se ochrany přírody jsou klíčovým
mechanismem pro ochranu lokalit, zvláště pak tam, kde je pro efektivní ochranu
důležitá mezinárodní spolupráce. Mezi důležité úmluvy a programy patří:
Úmluva o biologické rozmanitosti
Ramsarská úmluva
Bonnská úmluva
Dohoda o ochraně africko-euroasijských tažných vodních ptáků
Bernská úmluva
Parky pro život
Washingtonská úmluva (Málková, Lacina, 2001).
Příčiny zhoršování životního prostředí na planetě Zemi jsou rozmanité.
Kromě živelných pohrom (povodně, sopečné erupce aj.), se kterými se celosvětový
ekosystém dokáže za nějakou dobu vyrovnat, dochází činností člověka ke změnám,
jejichž důsledky lze omezit jen za cenu obrovského úsilí a značných finančních
částek, které mnohde, zejména v rozvojových zemích, chybějí. Jsou to
14
např. bezohledná těžba dřeva tropických lesů a minerálních surovin, výstavba
obrovských vodních nádrží, odlesňování a následná větrná (odvátí) i vodní
(odplavení) eroze, necitlivá výstavba komunikací a sídel a v neposlední řadě i
množící se technologické průmyslové havárie a havárie ropných tankerů. Nelze
zanedbat ani ničivé následky válečných konfliktů (Vietnam, Perský záliv), (Papáček a
kol., 2000).
15
2 Český svaz ochránců přírody
Český svaz ochránců přírody (ČSOP) vznikl v roce 1979. Členy tohoto spolku
spojuje aktivní zájem o přírodu a životní prostředí.
Činnost ČSOP je velmi rozmanitá a většina z ní se odehrává v terénu. Pečuje
o přírodně zajímavá území, provádí přírodovědné průzkumy a mapování.
Prostřednictvím řady projektů se snaží o zachování druhového bohatství živočichů a
rostlin nejen na území České republiky. Nedílnou součástí aktivit je práce s dětmi a
mládeží. ČSOP vzdělává ale i dospělou veřejnost. V záchranných stanicích pečuje
o zraněné a jinak handicapované živočichy a snaží se je vrátit do přírody. Účinně
chrání přírodu tím, že se aktivně účastní rozhodování ve správních řízeních. Podílí se
i na ochraně kulturních památek a vyvíjí celou řadu dalších aktivit. Nemalé finanční
prostředky, které na uvedené činnosti sežene, poskytuje i jiným neziskovým
organizacím (ČSOP, 2016).
Od většiny obdobně zaměřených organizací se odlišuje tím, že těžištěm
činnosti ČSOP je práce dobrovolníků sdružených v několika stovkách základních
organizací, které mají vlastní právní odpovědnost.
ČSOP je členem ICUN (Světového svazu ochrany přírody) a Českého
národního komitétu UNEP (Programu OSN pro životní prostředí).
2.1 Ekocentra Českého svazu ochránců přírody
Nedílnou součástí prakticky všech aktivit ČSOP je výchovné působení
na veřejnost. Zařízení ČSOP, která výchovou cíleně provádějí, se nazývají Ekocentra
ČSOP.
Ekocentra jsou zřizována základními organizacemi, zájmovými nebo
registrovanými sdruženími ČSOP. Jejich posláním je environmentální vzdělávání,
výchova a osvěta. Mezi hlavní činnosti ekocenter patří spolupráce se školami,
organizování akcí pro veřejnost, pořádání soutěží, exkurzí, vydávání publikací a
materiálů, ekoporadenství, spolupráce se státní správou a samosprávou aj. (ČSOP,
2016).
16
2.2 Práce s dětmi a mládeží
Práce s dětmi a mládeží v ČSOP má mnoho podob a rovin, Nejpodstatnější
z nich tvoří činnost oddílů mladých ochránců přírody, běžně nazývaných mopíci.
Jsou to kolektivy dětí a mládeže pracující celoročně při jednotlivých základních
organizacích. Scházejí se pravidelně na schůzkách, pořádají výpravy do přírody, letní
a zimní tábory, účastní se různých soutěží a mají řadu dalších rozmanitých aktivit
(ČSOP, 2016).
2.3 Národní síť záchranných stanic
Ke střetům divokých zvířat s nástrahami civilizace – stavbami, dopravními
prostředky, vodiči elektřiny, jedovatými látkami, neinformovanými či
nezodpovědnými lidmi – dochází v naší krajině zcela běžně. Na rozdíl od jiných států
však v Česku vznikl celorepublikový záchranný systém, jehož cílem je poskytnout
v kterémkoliv místě republiky rychlou odbornou pomoc zraněným zvířatům a
systematicky výchovně působit na veřejnost tak, aby k zraněním zvířat docházelo co
nejméně. Tento systém se nazývá Národní síť záchranných stanic.
Národní síť záchranných stanic založil Český svaz ochránců přírody v roce
1998 s cílem zajistit komplexní systematickou pomoc zvířatům v nouzi na území celé
České republiky. Její součástí bylo v roce 2015 celkem 30 záchranných stanic. Každá
ze sdružených stanic spravuje území, na kterém je lidmi nalezeným
handicapovaným živočichům povinna poskytnout komplexní péči – rychlou první
pomoc, zajištění veterinárního ošetření, léčbu a rehabilitaci a v šťastnějších
případech i vypuštění zpět do volné přírody. Část živočichů, jejichž návrat do přírody
již není možný, slouží k ekologické výchově a osvětě (ČSOP, 2016).
2.4 Záchranné stanice živočichů
Záchranou volně žijících zvířat se zabývají stanice pro handicapované
živočichy, které jsou začleněny do Národní sítě záchranných stanic (ZS),
koordinované Českým svazem ochránců přírody. Stanice pokrývají svou působností
17
celé území ČR a ročně jimi projde víc jak deset tisíc potřebných živočichů
(Nezmeškalová, 2016).
Nejčastěji jsou přijímána zvířata poraněná dopravou, popálená elektrickým
proudem, poraněná nárazem na skleněnou plochu či postřelená. Asi 50 % jedinců se
každoročně podaří vrátit zpět do přírody (Nezmeškalová, 2016).
Stanice pro handicapované živočichy pečují o zraněné či jinak handicapované
volně žijící živočichy. Důležitou součástí jejich činnosti je však i ekologická výchova a
osvěta. Jejím cílem je šířit povědomí o tom, jak se v případě nalezeného zraněného
zvířete zachovat, a zejména jak takovýmto zraněním předcházet (neb velká část jich
vzniká z nevědomosti či lhostejnosti lidí). Většina záchranných stanic má i expoziční
části s trvale handicapovanými jedinci přístupné veřejnosti (Stýblo, 2016).
2.4.1 Cíle záchranných stanic ve vztahu k návštěvníkům
Záchranné stanice živočichů (ZSŽ) mají určité cíle v oblasti znalostí, postojů a
v oblasti jednání.
Cílem v oblasti znalostí je to, že si návštěvník udělá reálnou představu
o podobě a životě vybraných druhů živočichů žijících v České republice.
Návštěvník rozlišuje a pojmenuje druhy živočichů umístěných v expozici
stanice, udělá si reálnou představu původních biotopů daných volně žijících
zvířat a možných konfliktech se zájmy člověka. Lidé se seznámí s posláním a
náplní práce záchranných stanic, včetně zdrojů jejich financování.
Cílem v oblasti postojů je uvědomit si dopad svého jednání na volně žijící
živočichy a jak aktivně přispět k řešené situaci spojené s ohrožením těchto
živočichů.
Cílem v oblasti jednání je aktivně chránit volně žijící živočichy, aktivně
předcházet jejich ohrožení a uplatňovat zásady správného postupu při
nálezu zraněného živočicha. Cílem v oblasti jednání je též podpora
záchranných stanic finančně, formou dobrovolnictví, materiální pomocí a
pozitivní propagací (Andres a kol., 2015).
18
2.4.2 Cílové skupiny záchranných stanic
Cílovými skupinami záchranné stanice jsou především rodiče a jejich děti,
prarodiče a vnoučata, mateřské školy, základní i střední školy, skupinky seniorů,
turisté, rekreanti, zahraniční návštěvníci, adoptivní rodiče zvířat, dárci a
podporovatelé stanice, zájmové kroužky dětí a mládeže, výtvarné kroužky, dospělí
s oborovým zájmem – firmy, učitelé, atd.
2.5 Záchranná stanice živočichů Makov
Záchranná stanice živočichů Makov byla založena v roce 1993 Českým
svazem ochránců přírody. Je zařazena do, Českým svazem ochránců přírody zřízené,
Národní sítě pro handicapované živočichy s působností pro správní obvody obcí
s rozšířenou působností Blatná, Milevsko, Strakonice, Písek a Vodňany. V areálu
stanice je vybudováno 35 voliér s rozlohou 4000m² (Šejna, 2016).
Obrázek 1: Areál Záchranné stanice živočichů Makov; zdroj: Autorka (2016)
Stanice se skládá z několika částí. První část je volně přístupná expozice
zvířat. Lidé si sami prohlédnou zvířata ve voliérách. Pracovníci stanice se mohou
návštěvníkům věnovat, provedou je expozicí, seznámí s příčinami zranění a typem
handicapu konkrétních jedinců. Zodpoví nejrůznější dotazy týkající se ZS. Tento typ
19
zpřístupnění ZS využívají zejména organizované skupiny. Průvodce výklad vždy
přizpůsobí konkrétní cílové skupině návštěvníků.
Další část stanice se skládá z voliér, které nejsou přístupné veřejnosti, jedná
se především o karantény, vypouštěcí voliéry a technické zázemí.
Součástí stanice je Ekocentrum (EC) Makov. Činnost ekocentra je úzce spjata
se ZSŽ. Návštěvníci se seznámí s významem stanic obecně, s jejich rozmístěním
po celé ČR, s nejčastějšími příčinami příjmů zvířat a jejich následnou péčí (Šejna,
2016).
Obrázek 2: Ekocentrum Makov; zdroj: Autorka (2016)
Součástí EC je tzv. poznávačka rostlin a živočichů. Jedná se o ukázky rostlin a
živočichů, kdy si nejen děti prověří své znalosti. Další aktivitou EC je ukázka odchytu
a následné kroužkování ptactva. Kroužkování provádí lektor – zoolog, návštěvníkům
jsou podány podrobné informace o této činnosti.
ZSŽ Makov se nachází cca 1,5 km od Základní a mateřské školy Čížová. Škola
může zdarma využívat prostory ZSŽ a ekocentra a dále si může zapůjčit různé
výukové materiály, kterými EC disponuje. EC Makov tak často navštěvuje
Přírodovědný kroužek při škole v Čížové.
20
II Praktická část
1 Záchranná stanice očima dětí
Prohlídka ZSŽ s výkladem, kdy se děti dozví o jednotlivých živočiších určitý
příběh. Proč jsou v ZSŽ, čím se živí, co nemají rádi, v jakém prostředí žijí atd.
doporučený věk žáků: 1. stupeň základních škol (ZŠ)
optimální velikost skupiny: do 20 žáků
délka trvání: 120 minut
prostředí realizace: areál ZSŽ Makov, interiér nebo venkovní část EC Makov
cíl: Cílem programu je představit činnost záchranné stanice. Děti se seznámí
s příběhem většiny živočichů ve stanici, z jakého důvodu se zde nachází, čím
se živí a kde je jejich přirozené životní prostředí. Dozvědí se, co dělat
při nálezu poraněného živočicha a kdy je lepší zvířátko nechat v přírodě.
Dalším cílem je skupinová práce, kdy si děti vytvoří svojí záchrannou
stanici a uplatní své znalosti, popřípadě znalosti z komentované prohlídky
záchranné stanice.
pomůcky:
- čtvrtky A3
- lepidla
- barvy
- nůžky
- psací potřeby
- šablony
Výroba papírové ZSŽ
Děti mohou pracovat samostatně i ve skupinách.
Každá skupina dostane čtvrtku o velikosti A3, lepidlo, barvy, nůžky a připravené
šablony z tvrdého papíru.
21
Úkol: Šablony si děti vystříhají, na levou část namalují libovolného živočicha ze ZSŽ
Makov, na pravou část namalují nebo napíší potravu, kterou se daný živočich živí.
Pomalované šablony si nalepí na čtvrtku a odnesou do školy.
Obrázek 3: Šablona; zdroj: Autorka (2016)
Obrázek 4: Záchranná stanice očima dětí; zdroj: Autorka (2016)
22
2 Mimikry – ochranné zbarvení
doporučený věk žáků: 1. stupeň ZŠ
optimální velikost skupiny: 15 – 20 žáků
délka trvání: 90 minut
prostředí realizace: interiér EC Makov, areál ZSŽ Makov
cíl: Cílem programu je ukázka ochranného zbarvení živočichů, např.
bukače velkého (Botaurus stellaris), v jejich přirozeném životním
prostředí. Vysvětlit, co jsou to mimikry a jaký důležitý význam mají
pro jednotlivé živočichy. V závěru exkurze se děti pokusí svého
papírového živočicha zamaskovat.
pomůcky:
- ukázka bukače velkého v ZSŽ Makov
- nakopírované papíry s obrysem vymyšleného motýla
- barvy
- podložky pod papír
Ukázka voliéry s bukačem velkým
Bukač velký je v ZSŽ Makov umístěn v dřevěné voliéře s rákosím a suchou
okrasnou trávou. Tento pták zcela splývá díky svému zbarvení s barvou prostředí,
ve kterém se nachází.
Děti dojdou k dané voliéře, kde se předem odstraní cedulka s názvem
živočicha, mají za úkol bez mluvení na daného živočicha ukázat. Ne všechny děti
bukače hned vidí.
23
Obrázek 5: Vybarvování motýla; zdroj: Autorka (2016)
Nyní nastává čas vysvětlit, co jsou to vlastně mimikry a k čemu slouží.
Mimikry jsou ochranné zbarvení, kdy tělo živočicha napodobuje svou barvou okolní
prostředí. Zvíře se tedy lehce schová. V podobné situaci se vyskytuje např. člověk,
když nechce plašit v lese zvířata a navíc je chce pozorovat, tak si vezme zelené nebo
hnědé oblečení a ne oranžové.
Děti si mohou navzájem prohlédnout své oblečení a popovídat si, kde by asi
s danými barvami splynuly s okolím.
24
Obrázek 6: Ukázka výtvoru mimiker; zdroj: Autorka (2016)
Aktivita
Děti dostanou papír se siluetou motýla, barvy a desky na kreslení. Najdou si
libovolné místo (popřípadě vedoucí určitá místa přidělí) a vymalují motýla tak, aby
splynul s okolím. Může se tak namalovat živočich na kamenech, na rozkvetlé louce,
na chodníku, atd.
Obrázek 7: Příklad obrysu motýla; zdroj: Domácí nápady (2016)
25
3 Stopy
- doporučený věk žáků: 1. stupeň ZŠ
- optimální velikost skupiny: 15 – 20 žáků
- délka trvání: 60 minut
- prostředí realizace: interiér, popřípadě venkovní areál EC Makov
- cíl: Cílem je zamyšlení dětí nad velkým množstvím různých druhů stop živočichů.
Stopy nejsou jen otisky nohou. Cílem aktivity je otevřít dětem oči. Až přijdou příště
do přírody, mohou si hrát na detektivy a hledat stopy různých zvířat.
Obrázek 8: Ukázky požerků; zdroj: Autorka (2016)
- pomůcky:
- ukázky různých stop živočichů, např. pera, vývržky, hadí svlečky, oříšky,
šišky,...
- stopy – tiskátka
- papíry
- Hra stopy
26
Co jsou to stopy
a) Pokud policie někoho hledá, často se zajímá o určité stopy, které jí pomohou
danou osobu vypátrat.
Přírodovědci nehledají většinou osobu, ale zajímá je určité zvíře, které
po sobě nechalo určitou stopu.
b) Otázka pro děti: Jaké stopy může zvíře zanechat?
Možné odpovědi:
- otisky tlapek v blátě, ve sněhu
- otisky pařátů
- ptačí pera
- okousaná šiška
- oříšek
- zbytky vajíček
- svlečka (kůže) užovky
- vývržek nestrávené potravy
- hnízda
- otisk křídel ve sněhu
- skořápky ořechů
- větvičky keře okousané zajícem
- trus
- shozený parůžek
- kůra stromů – lýkožrout
- atd.
Všechny nápady se budou zapisovat na tabuli nebo na větší papír.
c) Ukázka stop
- ze sbírky stop v ZSŽ
Děti si je mohou zblízka prohlédnout.
27
Obrázek 9: Ukázky stop; zdroj: Autorka (2016)
d) Tiskátka – stopy – otisky nohou různých živočichů.
Děti si mohou vyrobit pomůcku pro poznávání stop v přírodě.
Na papír si otisknou několik stop různých živočichů a popíší si je.
Obrázek 10: Hra; zdroj: Autorka (2016)
Hra – sestav 6 čtverců
28
Stránku s názvem Hra stopy několikrát zkopírujeme na různě barevné papíry.
Papíry zalaminujeme, tím získáme trvanlivější pomůcku. Čtverce na obrázcích
rozstříháme na menší části podle narýsovaných čar. Každá skupina dostane tyto
menší části vždy jen jedné barvy. Úkolem je složit 6 čtverců, kdy každý čtverec se
skládá ze 3 částí a navíc každý čtverec obsahuje stopy od 3 různých živočichů.
Vyhrává skupina, která splní úkol v nejkratším čase.
Obrázek 11: Ukázka realizace; zdroj: Autorka (2016)
29
4 Starý les
- doporučený věk žáků: 1. stupeň ZŠ
- optimální velikost skupiny: 15 – 20 žáků
- délka trvání: 90 minut
- prostředí realizace: blízké okolí ZSŽ Makov, ukázky starých dubů, procházka
po hrázi rybníka Makov, kterou zpevňuje několik 300 let starých dubů, ukázka
různých dutin přímo v nedalekém lese
- cíl: Zamyšlení nad významem starých stromů.
- pomůcky:
- čtvrtky
- pastelky
- doporučený postup:
- 1. povídání o stromech
- 2. procházka lesem
- 3. čtení pohádky
- 4. malování
4.1 Povídání o stromech
4.1.1 Stromy v krajině a ve městě
Od nepaměti si lidé stromů vážili a okolí svých obydlí si s nimi zkrášlovali.
Při narození dítěte otec vždy zasadil strom. Již tehdy člověk zjistil, že strom na něj
působí blahodárně nejen z pohledu estetického, ale že stromy vyzařují určitou sílu a
energii, a mohou mít proto vliv na zdraví člověka. Stejně jako před chrámem, tak i
před stoletým velikánem se cítíme malí a zranitelní. Odpočinout si ve stínu rozložité
koruny, dotknout se kůry kmene, to jsou nezaměnitelné pocity štěstí a radosti.
Stromy a keře jsou pro nás ve své konečné a nezbytné podobě nepostradatelné i
z hlediska materiálního, neboť představují zdroj suroviny chráněné zákonem před
30
poškozováním a ničením a vlastník je povinen o ně pečovat, neustále se setkáváme
s případy jejich zbytečného a protizákonného kácení (Hyťha a kol., 2007).
Obrázek 12: Starý les; zdroj: Autorka (2016)
4.1.2 Proč chránit stromy rostoucí mimo les?
Staré stromy je nutno chápat z celé řady hledisek, tedy nejen z hlediska
estetického, jako doplněk kulturní krajiny, ale i z hlediska biologického, kdy
poskytují úkryt nesčetným druhům hmyzu, ale i ptákům a drobným obratlovcům,
současně jsou však i zdrojem potravy v době květu či za tuto potravu slouží jejich
plody. Za zásadní je pak nutno považovat i jejich funkce stabilizační a protierozní,
kdy byly například duby vysazovány po staletí jako součást rybničních hrází, které
zpevňovaly a stabilizovaly, nebo jako výsadba prováděné k minimalizaci eroze
na svažitých pozemcích či stromy vysazované na březích řek a potoků, kde k tomuto
účelu sloužily především vrby a olše. Právě v těchto případech je nutno upozornit
na skutečnost, zjištěnou v době povodní, kdy břehové porosty stromů a keřů,
rostoucí v sousedství se zatravněnými pozemky, přečkaly povodňové stavy s daleko
menšími následky než betonové stavby či prefabrikované prvky v jejich těsném
sousedství. Velmi důležitá je i jejich funkce estetická, kdy jsou důležité nejen
pro svůj krajinotvorný význam především v silničních alejích, které byly v kulturní
31
krajině cíleně vysazovány, udržovány a ošetřovány, a kde současně poskytovaly stín
a ochranu při cestách (Hyťha a kol., 2007).
Obrázek 13: Starý dub; zdroj: Autorka (2016)
4.1.3 Stromy a hmyz
Staré stromy jsou důležité nejen pro svůj estetický a krajinotvorný význam,
ale také jako útočiště vzácných a chráněných druhů hmyzu. Pro přežití těchto druhů
jsou přitom nejdůležitější stromy s dutinami, částečně proschlé nebo dokonce
mrtvé. Právě tyto stromy se však často kácejí, většinou s poukazem na jejich „špatný
zdravotní stav“. Přitom se zapomíná, že ohrožené druhy hmyzu se staly ohroženými
právě proto, že nenalézají v krajině stromy ve „špatném zdravotním stavu“, v nichž
se vyvíjejí jejich larvy.
32
Pro přežití druhů vázaných na staré stromy je nutné zejména naše původní
druhy dřevin chránit. Nejvíce vzácných a chráněných druhů hmyzu se zřejmě vyvíjí
ve starých dubech, ale důležité je zachovat v krajině všechny druhy našich dřevin
(včetně ovocných). Zvláštní význam mají především solitérní (osaměle stojící)
stromy, které jsou dobře osluněné. Pokud je to možné, je nejlepší takové stromy
ponechat na místě i v případě, že jsou již suché a mrtvé. V každé fázi stárnutí a
odumírání stromu se na něm totiž vyskytuje jiné společenstvo hmyzu, ale i dalších
organismů (Hyťha a kol., 2007).
Obrázek 14: Hnízdní dutiny v buku lesním; zdroj: Autorka (2016)
Na dutiny jsou vázány některé vzácné druhy ptáků, např. dudek chocholatý
(Upupa epops), krutihlav obecný (Jynx torquilla), holub doupňák (Columba oenas),
kavka obecná (Corvus monedula), brhlík lesní (Sitta europaea), ze savců se jedná
o plcha velkého (Glis glis) nebo veverku obecnou (Sciurus vulgaris).
4.2 Procházka lesem
Ukázka starých stromů plných dutin v blízkosti ZSŽ Makov a povídání o nich.
Zamyšlení, jaký význam mohou mít staré stromy
33
- dutiny – hnízdní příležitost pro některé druhy ptáků
- životní prostředí pro různé druhy hmyzu, brouků, obratlovců
- zpevnění hráze rybníka
- význam estetický
- stín nejen pro člověka
4.3 Čtení pohádky
Čtení ukázky z knihy Lesní majáles, Tony Wolf (1992)
Příbytky v dubu
Všichni věděli, že se to jednoho dne stane.
„Říkám vám,“ povídala veveřička, „že je téměř práchnivý. Opravdu práchnivý. Brzy
se svalí.“
„To je pravda! To je pravda!“ přikyvovali čmeláci.
„Víte, jak je starý? Je mu devět set, možná tisíc let. Je to nejstarší strom v lese.
Chudák, dřív nebo později padne!“
Zvířátka si zhluboka vzdychla a smutně se dívala na velký starý hrbolatý dub, který
už nemíval žaludy a byl bez listí.
Pak za jedné bouřlivé noci cosi zavrzalo a zarachotilo.
Následujícího dne se všichni seběhli na mýtinku kolem obrovského dubu
vyvráceného z kořenů.
„Kdysi míval tak dobré žaludy!“ vzdychl si ježeček.
„V jeho koruně se moc hezky hrálo na schovávanou,“ řekl kos.
„Škoda, že už nemůže být nikomu užitečný,“ sborově zvolaly tři myšky sestřičky.
Bobr si nasadil brýle, podrbal se na bradě a řekl: „Počkejte! Proč by už měl být
k ničemu? Chviličku vydržte, změřím, jak je velký!“
34
Bobr vytáhl tužku, papír a metr. Horečně cosi dělá kolem kmene a přitom se mračí.
Nakonec zvolal: „Odtud musíme kousíček uříznout, tamhle postavíme stěnu,
vyřízneme několik oken a dveří … a bude z něho skvělý brloh! Co brloh! Přímo celá
řada domovů!“
Zvířátka chvíli překvapeně mlčela. Pak želva zamumlala: „Možná by to šlo, ale kdo to
udělá?“
„To je jednoduché! Datlové!“
Za pytel žaludů hned sepsali smlouvu.
Potom datlové začali podle bobrových příkazů klovat svými silnými zobáky do dřeva.
Tady proklovali okno a tam dveře. Zatím ježeček, krteček a jezevec usilovně stavějí
stěny a vyrábějí rámy oken a dveří. Za několik dní se kmen velkého stromu proměnil
v pět malých příbytků. Myšky sestřičky je zametly, vyčistily a poutíraly prach, a když
bylo všechno uklizené, pověsily záclony.
Každé obydlí má zvláštní vchod, dokonce i balkón na sušení prádla. Něco takového
v lese ještě nebylo.
Nadešel den, kdy se zvířátka mohla nastěhovat. Hraboš bude bydlet v bytě číslo 1,
ježečkové v bytě číslo 2 a krysa v bytě číslo 3. Krysa si hned pověsila na zeď hodiny
po dědečkovi, které mu zanechala jeho první žena. Křeček se ubytoval v čísle 4 a
krteček by měl bydlet v číslo 5, ale…
„Nejsem si jistým, zda se mi tam bude líbit,“ řekl.
„Cože? A proč?“ zvolal bobr uraženě.
„Víš… já rád kopu tunely. V noci se vzbudím a začnu kopat. Přitom někdy vystrčím
hlavu ze země, abych zjistil, kde jsem. V těchto příbytcích bych nemohl kopat. Ne?
Mohlo by se stát, že bych se prokopal kryse do ložnice!“
„Ach, to by bylo zlé,“ vzdychl bobr. „Poslouchej! Raději se nastěhuj do sklepa. Tam
můžeš kopat tunely, jaké chceš!“
„To je dobrý nápad!“ zaradoval se krteček a ihned se dal do práce. Večer byl velmi
unavený, ale spokojený ve svém domově.
35
Ostatní obyvatelé dubu mu nakukují do okna.
„Je lépe, že spí ve sklepě!“ šeptají. „Poslouchejte, jak chrápe! Všechny by nás budil!“
A tak zůstal starý dub, i když bez listí a žaludů, nadále součástí lesa.
4.4 Malování
Děti malují na čtvrtky vlastní návrhy, jak lze využít staré stromy.
36
5 Živá zahrada
- doporučený věk žáků: 1. stupeň ZŠ
- optimální velikost skupiny: 15 – 20 žáků
- délka trvání: 60 minut
- prostředí realizace: venkovní areál ZSŽ Makov, záhon s bylinkami, záhon
s květinami, místo s posečeným trávníkem
- cíl: seznámit žáky s myšlenkou programu ČSOP Živá zahrada
Co je to živá zahrada?
Cílem programu Živá zahrada je motivovat veřejnost k úpravám svých zahrad
i pro potřeby volně žijících živočichů. Prostřednictvím Živé zahrady se tak alespoň
částečně vrací příroda zpět do blízkosti člověka.
V posledních letech sledujeme významný úbytek druhů právě v okolí lidských
sídlišť. Mnozí živočichové, kteří člověka u jeho sídlišť provázeli po staletí, najednou
rychle mizí. Příčiny nejsou zcela známé, ale je zřejmé, že jednou z nejdůležitějších je
změna péče o zahrady. V poslední době lze pozorovat, jak se zahrady stále více
izolují neprostupnými ploty, ze zahrad mizí ovocné stromy, vysazují se na nich zdejší
přírodě neznámé druhy rostlin, intenzivně se sečou trávníky, používá se více
chemických prostředků a nevhodná technika. Často se také na zahrady zavádějí
prvky, které jsou živým organismům smrtelně nebezpečné (nevhodně konstruované
nádrže s vodou, bazény s kolmými stěnami, průhledné skleněné stěny, ...).
Ukázky vzorně posečeného trávníku, kdy děti hledají na určitém vymezeném území
libovolného živočicha.
37
Obrázek 15: Posečený trávník; zdroj: Autorka (2016)
Ukázky neposečeného trávníku, záhonku s květinami a záhonku s bylinkami.
Děti hledají živočichy.
Obrázek 16: Záhonek s květinami a živočichy; zdroj: Autorka (2016)
Potvrzení myšlenky „živé zahrady“.
38
6 Obrázky z přírodnin – mandaly
- doporučený věk žáků: 1. stupeň ZŠ
- optimální velikost skupiny: 15 – 20 žáků
- délka trvání: 60 minut
- prostředí realizace: venkovní část EC Makov
- cíle: Využití hmatu k poznávání různých předmětů. Rozpoznat přírodniny a lidský
výrobek. Výtvarná činnost – z přírodnin vytvořit ve skupinách obrázek.
Obrázek 17: Připravené přírodniny; zdroj: Autorka (2016)
- pomůcky:
- šátky na zavázání očí
- cca 15 sáčků s přírodninami a výrobky, např:
- borové šišky
- smrkové šišky
- kaštany
- žaludy
- kamínky
39
- větvičky
- šupiny z ryby
- srst
- ptačí pera
- šroubovák
- kelímek
- tužka
- guma
- papír
- 2 provázky dlouhé cca 6 m
- krabice se zásobami přírodnin
Dětem postupně zavážeme oči, každé dostane jeden sáček s přírodninou nebo
výrobkem. Úkolem je překonat strach, sáhnout do sáčku a poznat danou věc
hmatem.
Věci ze sáčků roztřídíme na stole na přírodniny a lidské výrobky.
Obrázek 18: Připravené přírodniny na výrobu mandal; zdroj: Autorka (2016)
40
Výroba mandal z přírodnin
Děti rozdělíme do 2 skupin a připravíme jim krabice s přírodninami.
Uděláme z provázků 2 kruhy.
Děti vytváří dle své fantazie mandaly. Mohou použít další přírodniny z okolí, ale
s rozmyslem. V září bývá v okolí ZSŽ napadáno hodně žaludů. Je možné udělat
skupinky dětí a žaludy sbírat pro zvířátka do stanice.
Obrázek 19: Výroba mandal; zdroj: Autorka (2016)
41
Závěr
Cílem závěrečné práce bylo představit několik návrhů přírodovědných
exkurzí do Ekocentra Makov pro 1. stupeň základních škol.
Ekocentrum Makov přímo souvisí se Záchrannou stanicí živočichů Makov,
nachází se v blízkosti města Písku a je obklopeno lesem, loukou a rybníkem.
Každoročně ho navštíví cca 7 000 návštěvníků z řad široké veřejnosti. Pro školy a
školky jsou připravené různé činnosti s přírodovědnou tematikou.
Návrhy této závěrečné práce by měly rozšířit nabídku programů ekocentra.
Všechny exkurze mohou být realizovány ve venkovním prostředí, kde je možné
využít k procházkám nedaleký starý les, hráz rybníka se starými duby, rozkvetlou
louku, zastavit se u bylinek, sesbírat různé přírodniny a vytvořit z nich obrázky.
Každá exkurze zahrnuje určitou praktickou činnost, kdy žáci pracují samostatně, ale i
ve skupinkách. Mohou si například navrhnout vlastní záchrannou stanici živočichů,
zamaskovat motýla tak, aby byl téměř neviditelný, vyzkoušet si znalost nejrůznějších
stop v přírodě, navrhnout smysluplné využití starého stromu, pozorovat a poznat
některé zástupce hmyzu v tzv. živé zahradě a vyrobit si mandaly z přírodnin.
Většina z navrhovaných programů byla vyzkoušena v praxi pod vedením
odborníků z řad pedagogů i přírodovědců a setkala se s kladným ohlasem. Cíl
závěrečné práce byl splněn.
42
Použité zdroje
1. ANDRES, Roman, BROUKALOVÁ, L., ČERVENKOVÁ, Kateřina, JAKUBŮV,
Michaela, KARLÍKOVÁ, Lenka, RŮŽIČKA, Tomáš. Práce s návštěvníky
záchranných stanic pro zvířata. Vlašim: ZO ČSOP Vlašim, 2015.
2. ČESKO. Zákon č. 114 ze dne 19. února 1992 o ochraně přírody a krajiny.
In: Sbírka zákonů České republiky. 1992.
3. ČESKÝ SVAZ OCHRÁNCŮ PŘÍRODY. Výroční zpráva 2015. Praha: ČSOP, 2016.
4. ČIHAŘ, Jiří, ČIHAŘ, Martin, FORMÁNEK, Josef, HODKOVÁ, Zuzana., KHOLOVÁ,
Helena, MORAVEC, Zdeněk., PFLEGER, Václav, SKALICKÁ, Anna., TOMAN,
Jan. Příroda v České a Slovenské republice, Praha: ACADEMIA, 2002.
5. Domácí nápady. Šablony [online]. Domácí nápady [cit. 2016-10-0]. Dostupné
z: http://www.domaci-napady.cz/barvy-na-sklo/sablony/sablony-
motyli/sablony-motyli/.
6. HYŤHA, Martin, KOUBEK, Pavel, KUNCE, Petr, MOLEK, Vladimír, STORM,
Vojtěch, ŘEHOUNEK, Jiří. Stromy v krajině a ve městě. České Budějovice:
Calla, 2007.
7. MÁLKOVÁ, Petra, LACINA, David. Významná ptačí území v České republice.
Praha: Česká společnost ornitologická, 2001.
8. MIKO, Ladislav, HOŠEK, Michael. Příroda a krajina České republiky. Praha:
Agentrua ochrany přírody a krajiny, 2009.
9. MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR. Příroda a krajina [online]. Příroda
a krajina [cit. 2016-08-20]. Dostupné z:
http://www.mzp.cz/cz/priroda_krajina.
43
10. NEZMEŠKALOVÁ, Zdena. Záchranné stanice [online]. Zvíře v nouzi [cit. 2016-
08-20]. Dostupné z: http://www.zvirevnouzi.cz/ZACHRANNE-STANICE/.
11. OTÁHAL, Ivo, PLESNÍK, Jan. Záchranné programy živočichů v České republice.
Nový Jičín a Kunín: ZO ČSOP Nový Jičín, 1998.
12. PAPÁČEK, Miroslav, MATĚNOVÁ, Vlasta, MATĚNA, Josef, SOLDÁN, Tomáš.
Zoologie. Praha: Scientia, spol s.r.o., 2000.
13. PATZELT, Zdeněk, MOUCHA, Petr, ŠPRYŇAR, Pavel, URBAN, František.
Ochrana přírody a krajiny v České republice. Praha: AOPK ČR, 2008.
14. STÝBLO, Petr. O ČSOP [online]. Český svaz ochránců přírody [cit. 2016-08-
20]. Dostupné z:
http://www.csop.cz/index.php?cis_menu=1&m1_id=1001&m_id_old=1000.
15. ŠEJNA, Libor. Záchranná stanice [online]. Záchranná stanice živočichů Makov
[cit. 2016-09-25]. Dostupné z: http://www.makov.cz/.
16. VOJAR, Jiří. Ochrana obojživelníků. Louny: ČSOP, 2007.
17. WOLF, Tony. Lesní majáles. Bratislava: Fortuna print, 1992.
44
Použité zkratky
ČSOP Český svaz ochránců přírody
EC Ekocentrum
EVL Evropsky významná lokalita
CHKO Chráněná krajinná oblast
ICUN Světový svaz ochrany přírody
NP Národní park
NPP Národní přírodní památka
NPR Národní přírodní rezervace
PO Ptačí oblast
UNEP Program OSN pro životní prostředí
ZSŽ Záchranná stanice živočichů
45
Seznam obrázků
Obrázek 1: Areál Záchranné stanice živočichů Makov ............................................... 18
Obrázek 2: Ekocentrum Makov .................................................................................. 19
Obrázek 3: Šablona .................................................................................................... 21
Obrázek 4: Záchranná stanice očima dětí .................................................................. 21
Obrázek 5: Vybarvování motýla ................................................................................. 23
Obrázek 6: Ukázka výtvoru mimiker .......................................................................... 24
Obrázek 7: Příklad obrysu motýla .............................................................................. 24
Obrázek 8: Ukázky požerků ........................................................................................ 25
Obrázek 9: Ukázky stop .............................................................................................. 27
Obrázek 10: Hra.......................................................................................................... 27
Obrázek 11: Ukázka realizace..................................................................................... 28
Obrázek 12: Starý les; zdroj........................................................................................ 30
Obrázek 13: Starý dub ................................................................................................ 31
Obrázek 14: Hnízdní dutiny v buku lesním................................................................. 32
Obrázek 15: Posečený trávník .................................................................................... 37
Obrázek 16: Záhonek s květinami a živočichy ............................................................ 37
Obrázek 17: Připravené přírodniny ............................................................................ 38
Obrázek 18: Připravené přírodniny na výrobu mandal .............................................. 39
Obrázek 19: Výroba mandal ....................................................................................... 40
Seznam tabulek
Tabulka 1: Národní parky České republiky ................................................................. 10