© Foto: Miloslav Svanovský

PUHÁJKOVÁ

Každé číslo časopisu Profashion je něčím výjimečné.

Ať už to je rozrůstající se rodina našich partnerů,

čtenářů, rubrik a nově také dopisovatelů. Externí

redaktoři, jak je naší dobrou vizí, dostanou v našem

časopise svůj prostor, stejně jako je tomu u fotografů,

s ty l i s tů , kade řn í ků a j i ných ex te rn í ch

spolupracovníků. Každý ukáže, co umí a to zůstává

jeho vizitkou. Šéfem redakce a obchodu je stále beze

změny Michaela Lejsková. Společně s našimi

redaktory a partnery plní časopis Profashion kvalitním

a plnohodnotným obsahem a zachovává autorizaci

každého interview či článku.

Začala se nám také profilovat struktura toho, co Vás

zajímá a o čem chcete číst. Pro ty, kteří neradi čtou, ale

raději sledují, máme překvapení v podobě video

projektů, které začneme postupně spouštět v průběhu

příštího roku. Všechny tyto projekty budou jak jinak

než v produkci Profashion.

Další velkou novinkou je spolupráce s Web

Development společnosti VISION, která stránky

Profashion upraví podle našich nejnáročnějších

požadavků, tak aby splňovaly požadavky uživatelů.

Oživen bude také design, redakční systém, profily

uživatelů a samotná aplikace časopisu Profashion.

Změny budou probíhat postupně v několika krocích s

tím, že některé zaznamenáte již v únoru 2010. Naše

největší esa a dárky na příští rok jsem již prozradili,

ale samozřejmostí jsou také další zajímavé akce a

soutěže, které pro Vás budeme neustále připravovat v

průběhu celého roku.

Na závěr nám dovolte, abychom Vám čtenářům i

partnerům poděkovali, že nám zachováváte

přízeň a stránky Profashion jsou právě ty, ke

kterým se máte důvod vracet. Přejeme Vám co

nejsrdečněji krásné vánoční svátky, lásku v

kruhu svých blízkých a šťastné vkročení do

nového roku 2010.

souc i t nos t , obě tavos t , k l i d , nesobeckost, jemnost a moudrost. Navíc se o budoucím věrozvěstovi říkalo, že se narodí král židovský, což nakonec potvrzuje i nápis na Ježíšově kříži - INRI - Ježíš Nazaretský král židovský. Ptáme - li se proč, nabídne nám opět vysvětlení tradiční astrologie. Židé jako národ nezdolný, vytrvalý a houževnatý byli přiřazováni k planetě Saturnu, který v případě harmonické aspektace dává tyto vlastnosti. A právě v roce 7 před našim letopočtem došlo k trojnásobné konjunkci mezi Jupiterem (planetou králů a duchovních vůdců) a Saturnem (mimo jiné reprezentujícím Židy) v soucitném a obětavém znamení Ryb. A v tomto znamení má Jupiter z astrologického hlediska daleko větší sílu než Saturn. Můžeme tedy s trochou nadsázky říci, že Jupiter v Rybách (Ježíš) přichází vládnout Židům (tedy Saturnu). A vskutku velmi přísné a tradicionalistické

strology a astronomy všech věků zajímalo, za jakých konstelací se Ježíš narodil a čím byla Betlémská hvězda, zda to byla kometa, meteorit nebo nějaká velmi výrazná konstelace. Z nedostatku historických dokumentů z této pohnuté doby okolo počátku našeho letopočtu jsme se museli, a doposud bohužel musíme stále, uchylovat k různým spekulacím. Horoskopů Ježíše bylo vytvořeno za ta více než dvě tisíciletí mnoho. V současnosti převládá jak mezi astrology tak mezi astronomy názor, že Bet lémskou hvězdou byla konjunkce Jupitera se Saturnem ve znamení Ryb, ke které došlo v roce 7 před naším letopočtem. Proč by právě tato konstelace měla být onou pověstnou Betlémskou hvězdou ? Důvodů pro tuto domněnku je několik. Ten astrologicko - filosofický říká, že Kristovu učení můžeme přiřadit atributy znamení Ryb - tedy

židovské náboženství začíná být po Ježíšově smrti pozvolna nahrazováno "rybovským" soucitným a obětavým křesťanstvím. Z astronomického hlediska je zřejmé, že se v roce 7 před našim letopočtem třikrát pohybovala obě tato tělesa nejen ve stejné délce, nýbrž i šířce a deklinaci, takže byla zároveň v konjunkci , šířkové a deklinační paralele ! Z toho je možné jednoznačně usoudit, že byla na obloze opravdu velmi blízko. Tehdy žijícím lidem tato konstelace na nebi neozářeném elektrickým osvětlením musela připadat nádherná a není divu, že očekávali zrození Mesiáše !

KONEC

Autor článku: Richard Stříbrnýhttp: www.stribrny.cz

Chcete radikálně změnit barvu vlasů? Dřív než zajdete

ke svému kadeřníkovi, přečtěte si tento článek. Existuje

totiž řada průzkumů a studií, které tvrdí, že podle barvy

vlasů se odvozuje charakter. Podle barvy vlasů

podvědomě přisuzujeme jejich majitelce či majiteli

určité vlastnosti. Jste suverénní, tajemná, ctižádostivá a

energická - ale nikdo to nevidí? Zeptejte se svého

kadeřníka, čím by to mohlo být. Řekne ,žádný problém' a

obarví vám vlasy na tmavě hnědou se zářivě červenými

proužky - a šup, vaše okolí vezme na vědomí nový kód na

vaší hlavě a zařadí vás do odpovídajícího šuplíku. „Vlasy,

a především jejich barva, jsou jedním z klíčových vjemů

při prvním dojmu," říká Michal Zachar, ředitel

vizážistického a stylistického sdružení PEI, jenž se zabývá

takzvanou look language neboli řečí vzhledu.

Souvislost mezi vlasy a naším charakterem sice nelze

nesporně dokázat, nicméně řada studií ukazuje, že

podle barvy kštice podvědomě přisuzujeme jejich

majitelce či majiteli určité charakterové vlastnosti ana

základě toho s nimi také tak jednáme. Zdá se vám to

nemožné? Uvědomíte-li si však, nakolik jsou barvy v

našem životě důležité, jaké signály k nám vysílají a jak

moc nás ovlivňují, možná se vám spojení barvy vlasů a

povahy už tak odvážné zdát nebude.

Jsou blondýnky hloupé a zrzky drzé?

Blondýnky se obecně považují za velice atraktivní a

přitažlivé. Přisuzuje se jim mírná, citlivá a romantická

povaha, na druhou stranu se o nich říká, že jsou někdy

dost rozmarné, lehkomyslné, naivní a hloupé. S

posledním tvrzením však Michal Zachar nesouhlasí a je

přesvědčený o tom, že spousta blondýn je naopak

vysoce inteligentních.

Proč tedy existuje nespočet vtipů na adresu majitelek

světlé kštice? „Troufám si říct, že většinou je tímto

způsobem zesměšňují lidé, kteří se jim nedokážou

rovnat svým IQ. Nejjednodušší cesta, jak snížit hodnotu

člověka v očích ostatních, je zaútočit na to, co je na něm

opticky nejkontrastnější, což jsou v případě blondýnek

právě jejich vlasy. Vtipy o blondýnách nikdy nejsou o

tom, že jsou třeba tlusté nebo ošklivé, vždycky se

zaměřují na jejich intelekt. Já si ale myslím, že většina

plavovlásek je chytrá a velice chytře to nedává najevo."

Síla světlovlasých žen je podle něho v jejich myšlenkách:

„Čím má člověk vlasy světlejší, tím víc inklinuje k

teoretičtějšímu řešení a nehrne se do ničeho bezhlavě.

Blondýny si potřebují vše nejdřív rozmyslet. Určí si co,

jak a proč a teprve potom začnou jednat." O zrzkách se

říká, že jsou výjimečné, a je to naprostá pravda. Vynikají

hlavně svým temperamentem, živelností a divokou

povahou, které mají na rozdávání. Mají zvláštní osobité

kouzlo, nikdy nejsou nudné a dokážou neustále něčím

překvapovat. Zároveň se o nich často tvrdí, že jsou

výbušné, tvrdohlavé a drzé.

„ Já bych neřekl, že jsou drzé. To tvrdí lidé, kteří si

neuvědomují, že pro zrzky je důležité dát navenek svou

podstatu. Jsou za všech okolností své. Většinou se také

rády prosazují, vůbec ne na úkor někoho jiného, ale

ostatní to mohou brát jako ohrožení. Proto nejsou zrzky

obecně příliš oblíbené a mluví se o nich s despektem.

Svým způsobem jim totiž ostatní závidí tu

nespoutanost, odvahu a sílu. Jsou to ženy, které se

nebojí ukázat, jaké skutečně jsou, a je jim jedno, jestli se

ztrapní nebo budou vypadat hloupě," vysvětluje pan

Zachar.

Chytré hnědovlásky a akční černovlásky

Brunetky mají nálepku praktických, spolehlivých,

inteligentních a úspěšných žen. Dokážou se snadno

vypořádat se stresem a jít si za svým. Na ostatní působí

většinou spokojeně, klidně a vyrovnaně. Jsou přitažlivé,

ale jiným způsobem než blondýny nebo zrzky.

Především okouzlují svou chytrostí a přizpůsobivostí.

Přirozené je další slovo, které se používá v souvislosti s

hnědovláskami. Tato barva vlasů vysílá jasné signály:

žádné triky, žádné vtipy, žádné okázalé chování ani

výstřednosti. Podle Michala Zachara mají brunetky

nejvíc vnitřní energie, není to ale nic, co by musely za

každou cenu projevovat směrem ven: „Jsou natolik silné

a zdravě sebevědomé, že si nepotřebují dokazovat, že na

něco mají."

Černovlásky působí hodně tajemně a osudově, zároveň

rázně a nedostupně. Od přírody jsou hodně živé,

energické a mají velkou fyzickou výdrž. Často se můžou

jevit jako velice zbrklé. Ženy s černými vlasy

charakterizuje Zachar jako ty, které nejdřív něco udělají

a teprve pak o tom přemýšlejí: „Jsou především

praktické a intuitivní, což znamená, že jednají rychle a

pudově. Vrhají se zcela bezhlavě do věcí, díky čemuž se

mnohdy dostávají do problémů. Jejich akčnost s sebou

nese také mnohá pozitiva, například, že se dokážou

snadno postavit do čela a ukazovat ostatním cestu svým

vlastním příkladem."

Co o nás řekne změna barvy vlasů?

Michal Zachar tvrdí, že skrze změnu barvy vlasů vlastně

podvědomě ukazujeme své představy o sobě samých:

„Ten, kdo si vlasy zesvětluje, chce ubrat na své přirozené

akčnosti, chce o věcech víc přemýšlet a nejednat příliš

zbrkle. Naopak ztmavování vlasů vypovídá o tom, že si

člověk přidává na výkonu a touží být rychlejší, pružnější.

Odstíny červené znamenají jasnou výzvu. Člověk se chce

projevit a zaujmout."

Zároveň však říká, že žijeme v duálním světě a každá

barva může vyjadřovat pozitiva i negativa - červená

může být stejně tak signál směrem k partnerovi. Ženy,

které si přidávají do vlasů červenou, se často cítí ve

vztahu zanedbávané. Změnou barvy dávají najevo, že

potřebují být obdivovány a obletovány.

Výrazná změna barvy vlasů má podle něho svá úskalí:

„Pokud si někdo radikálně změní barvu vlasů, většinou

se také radikálně změní přístup lidí kolem něho. Budou

totiž reagovat na to, co vidí, a budou od něho očekávat

určité chování a reakce. A pokud dotyčný nedotáhne tu

svou představu do konce, což znamená, že bude také

jinak jednat, chovat se a mluvit, může nastat problém. V

očích ostatních bude působit nevyrovnaně. Spousta lidí

tu určitou harmoničnost mezi tím, jak vypadáme a jací

jsme, podceňuje, přitom právě to všichni podvědomě

hledáme."

Jaké vlasy mají české ženy?

Unikátní průzkum značky Sunsilk, do kterého se zapojilo

celkem 6152 žen z celé České republiky, ukázal, že

nejvíce je u nás hnědovlásek (30 %) a blondýnek (12 %).

Dále ženy s mahagonovými vlasy (8 %), zrzky a

černovlásky (po 4 %). Zbývajících 40 % má melírované

vlasy, přičemž převládají světlé odstíny. Zajímavé také

bylo, že z dotázaných žen nejvíce blondýnek žije v

Pardubickém kraji a nejčastěji pracují jako sekretářky.

Hnědovlásky jsou nejčastěji zastoupeny v Olomouckém

kraji a mezi prodavačkami. Černovlásky najdeme hlavně

ve Zlíně a okolí a jsou v domácnosti a zrzky se nejčastěji

v y s k y t u j í v P r a z e m e z i u č i t e l k a m i .

Když výrazně změníme barvu -vlasů prozrazujeme své

představy o sobě. Dělejme to tedy tak, aby bylo co

prozrazovat...

Zdroj: www.beautyart.cz Michal Zachar

KONEC

Christina Aguilera

Reese Witherspoon

Jessica Simpson

Cameron Diaz

MadonnaVictoria Beckham

Scarlett Johansson

Beyonce Knowles

Po delší pauze se vracíte k modelingu. Jaké máte

vize či ambice v této branži?

Já vlastně ani nevím, asi jsem začala mít pocit, že

stárnu a nechtěla jsem si jednoho dne vyčítat, že jsem

se modelingu vzdala úplně. Určitě nemám v plánu

začít v tomto směru znovu budovat kariéru,

příležitostně je to fajn.

Máte raději módní molo nebo foto modeling?

Focení vám nikdy nepřinese pocit a atmosféru

přehlídkového mola, a na rozdíl od focení má jen

krátkodobý efekt. Fotky vám zůstanou na celý život,

pocity z přehlídek ne.

Kde a na jaké přehlídce Vás můžeme vidět,

například v prosinci?

Dvanáctého spolupracuji s pražským občanským

sdružením Slunce dětem a vystoupím na jejich

přehlídce. Čtrnáctého vystupuji na přehlídce v rámci

soutěže Supermiss v Praze. A na závěr tohoto roku se

těším na charitativní přehlídku, která se uskuteční již

ve vánoční atmosféře sedmnáctého prosince na

Kladně.

Který módní tvůrce patří k Vašim oblíbeným?

Netíhnu k jedné značce, mám jich oblíbených několik.

V Čechách ráda nakupuji v Zaře, kde mají velmi hezké

a cenově dostupné věci. Z návrhářek se mi líbí

například tvorba Beaty Rajské.

Jste při výběru oblečení rádcem také svému

partnerovi, dá na Váš vkus?

Někdy si o radu řekne sám, jindy se vnutím já.

Oblékání na tréninky ale moc neřeší, oblékne si na co

první sáhne.

Doprovází Vás partner na módní přehlídky, kde

předvádíte?

Jeho práce mu to bohužel nedovoluje, převážnou část

roku je mimo Českou republiku.

S partnerem jste žila několik let v NY, v současné

době je to Omsk. Jak snášíte tak výrazné

změny?

Snažím se na to dívat pozitivně, zvlášť co se týče

jazyka je to pro mě úžasná škola. Poznáte

pochopitelně jinou mentalitu a kulturu než je v

Čechách, což je v mnoha směrech také velice poučné.

Jaký je život s hokejovou hvězdou takového

formátu jako je Jaromír Jágr?

Někdy vzhledem k jeho zaměstnání náročný a někdy

úplně normální, je to pořád jen člověk a má úplně

stejné potřeby, starosti i radosti jako všichni ostatní.

Váš partner je velmi cílevědomý a houževnatý

muž. Dosáhl v životě velkých úspěchů. Pro

mnoho lidí je inspirací a vzorem. Kým je ve

Vašich očích?

Pro mně je to ten nejzodpovědnější a nejpracovitější

muž co se týče přístupu k zaměstnání, kterého jsem

kdy poznala, ale hlavně muž, který mě dokáže

rozesmát i ve chvílích, kdy nemám na smích ani

nejmenší pomyšlení.

Jaké formě dovolené dáváte přednost?

Nemám problém s aktivní ani pasivní dovolenou.

Hlavně hodně tepla, pláž, co nejvíce jídla a nejméně

lidí (smích).

Od kdy jste začala žít v České republice?

Do Čech jsme se s rodiči přistěhovali v roce 1991, když

mi bylo pět let.

Máte sourozence?

Jsem jedináček.

Nějaké vyhlídky na rodinný život v blízké době?

Možná se už brzy o malý přírůstek rozrosteme, ale

miminko to nebude.

KONEC

Jak to vypadá s Vaším současným studiem na

vysoké školě? Jak se daří kombinovat – práce,

cestování a studium?

Jednoduché to určitě není, ale snažím se to vše nějak

skloubit. Naštěstí mám dobrou praxi ze střední školy,

dělala jsem kvůli modelingu doklasifikace každý

půlrok zkoušky hned z několika předmětů.

Věnujete se finančnictví, které se stále točí

okolo investic. Jaké jsou ty Vaše investice a jaký

je podíl risku? Jste člověk spíše se držící při zemi

nebo se nebojíte riskovat?

Záleží o co se jedná. Když jsem o něčem přesvědčena

a cítím se silná v kramflecích, nebojím se do toho jít na

sto procent, když mám pochybnosti nebo si nejsem

jistá, raději se stáhnu a nechám to být.

Studujete také aktivně nějaký jazyk? Popřípadě

jaké jazyky ovládáte?

Mám vystudovanou angličtinu, domluvím se plynule

rusky a češtinu asi nemá cenu zmiňovat. Dlouho mě

lákala portugalština, ale je docela problém najít kurzy

nebo učitele, všude se učí jen španělština…

Jste svému partnerovi také partnerem v

nějakém sportu? Sdílíte spolu nějaké sportovní

aktivity?

Občas si spolu zahrajeme tenis nebo basket. Zkoušeli

jsme i náznaky hokeje, ale rozhodla jsem se zůstat jen

u bruslení (smích).

Jste zainteresována v nějaké nadaci, popřípadě

o nějaké uvažujete. Pokud ano, v jakém směru?

Účastním se charitativních přehlídek a nedávno jsem

začala spolupracovat s jedním občanským sdružením,

snažím se pro ně získat peníze prostřednictvím

společenských akcí. Mám připravených několik

nápadů, a první z nich se uskuteční již 17. prosince na

Kladně.

V Brně jste byla v rámci focení pro titulní stránku

Profashion hostem restaurace Borgo Agnese,

která se specializuje na středomořskou kuchyni.

Jste gurmán, máte nějaké své oblíbené

speciality a zvládáte případně jejich přípravu

sama?

Miluju ryby a veškeré mořské plody v kombinaci s rýží

nebo těstovinami, v restauraci mi moc chutnalo.

Škoda, že jsme nefotili i v kuchyni, možná bych nějaký

ten recept stihla okoukat (smích).

Vaše životní krédo?

Přej a bude ti přáno.

Naděje umírá poslední.

Itálie. Při zdobení se používají krystaly od firmy

Swarovski. Kolekci pak navrhují mezinárodní

týmy mladých návrhářů z celého světa, kteří

vnáší do modelů obrovskou energii. Díky

investicím v USA a Evropě se GIZIA velmi rychle

rozšiřuje. V současnosti existuje již více než 100

butiků GIZIA po celém světě. Ty největší jsou v

Rusku, Americe, Ukrajině, Španělsku, Řecku,

Spojených Arabských Emirátech a nyní i v České

republice.

Chystáte propagaci ve spojení s určitou

známou modelkou nebo celebritou?

Na začátku jsme o tom uvažovali, ale nechceme

spojovat GIZII jen s jedním určitým typem ženy.

Protože nabídka je opravdu vhodná pro různé

věkové kategorie. Na veřejnost jsme se uvedli

přehlídkou kolekce na plese ČSSD v hotelu

Voroněž. V dubnu tohoto roku jsme oblékali Miss

Brno a na konci října jsme předváděli naše

modely v Praze v klubu Solidní Nejistota.

Hlavními hvězdami přehlídky byly Česká Miss

2009 Iveta Lutovská, první Česká Vicemiss 2009

Tereza Budková a druhá Česká Vicemiss 2009

Zina Šťovíčková. V současnosti se budeme

prezentovat na celorepublikové České Miss

2010. Dodáme oblečení pro finalistky na jejich

přípravku do Dominikánské republiky a

oblečeme také dívky na samotném finále, které

se bude konat v březnu 2010. Ve světě se GIZIA

naposledy představila na Eurovision 2009, kde

oblékala zástupce tří zemí.

Naše oblečení si dělá reklamu samo. Když si je

zákaznice oblékne, vidí a sama cítí, že má na

sobě něco sexy, pěkného a kvalitního. O tom

svědčí i fakt, že o GIZII je opravdu zájem a proto

chystáme brzké otevření pobočky v Bratislavě a v

Praze, kde jsme získali její výhradní zastoupení.

Čím je GIZIA jedinečná?

Jde o spojení kvality materiálů, dokonalém

způsobu zpracování a exkluzivity. Návrháři

vytvoří kolekci několika set kusů oblečení.

Zaměřují se na široké spektrum zákazníků z

celého světa. Nabízejí designérské skvosty i

klasické modely. Všechno je vyrobeno v

omezeném množství. Po celém světě existuje jen

několik kusů určité části kolekce. V naší pobočce

se vyskytuje obvykle jeden kus oblečení

maximálně ve čtyřech až pěti velikostech. Třeba

velikost 36 a 38 je okamžitě pryč. Vůbec z celé

kolekce bývá problém cokoliv později

doobjednat, protože látky se nakupují na každou

kolekci v omezeném množství. Důležité jsou také

kvalitní střihy, aby vše perfektně sedělo. To

oceňují především samy zákaznice, které jsou

překvapené, jak dobře jim sedí saka nebo

kalhoty. Proto také cena odpovídá exkluzivitě

našich modelů. Nicméně cena je stejná po celém

světě, modely nepředražujeme tak, jak k tomu

dochází u jiných značek. Může se lišit maximálně

podle zdanění v jednotlivých zemích. Sama

nosím modely z našich kolekcí, takže vím jakou

kvalitu a za jakou cenu ji nabízím.

Pro koho je GIZIA určena?

Věková kategorie je široká. Vyberou si jak mladé

dívky, tak zralé ženy. Naše zákaznice k nám jezdí

z celé České republiky i z jiných zemí. Za módou

neváhají cestovat stovky kilometrů až z

Maďarska, Polska, Slovenska a jiných států.

Třeba konkrétně slovenské ženy si umějí módu

opravdu užívat a nejsou vůbec konzervativní, co

se týče barev a střihů.

Chystá se i pánská kolekce?

Na tuto otázku se mě ptala už řada lidí, ale

bohužel zatím se nic podobného neplánuje. Gizia

vytváří určité privátní kolekce, které sahají do

velmi vysokých politických kruhů – až do

prezidentských kanceláří. Pro širokou veřejnost

však nabízí zatím jen dámskou řadu.

Kdy a kde vznikla značka GIZIA?

Jedná se o poměrně mladou značku, která

funguje od roku 1986. Založena byla v Istanbulu,

kde se také dodnes vyrábí kompletní kolekce pro

značku GIZIA. Látky se však dováží výhradně z

KONEC

Autor: Darina HlavicováRedaktorka Profashion.cz

Ani se to nezdá, ale je to již rok a půl, co na mapě Brna

přibyla k potěše všech gurmánů další restaurace, která

si jistě zaslouží pozornost každého, kdo má rád

vynikající gastronomii a současně si rád vychutná

příjemnou atmosféru tak výjimečného místa, jakým je

restaurace BORGO Agnese, nacházející se v přízemí

Stavby roku Jihomoravského kraje pro rok 2008, v

rezidenci Anenské terasy.

Italský název Borgo Agnese prozrazuje zaměření

restaurace na nejen, ale především italskou kuchyni a

spolumajitelem a šéfkuchařem podniku je v Brně

velice známý Michal Prachař, kterého můžete občas

vidět v některém z pořadů vysílaných v televizi. Jeho

jméno není znalcům nejen brněnského prostředí

neznámé a v minulosti jsme se s ním mohli setkat v

celé řadě vynikajících restaurací jako například U

Kastelána, Fischer Café, Brabander, atd.

V této „nové“ roli Michal absolutně respektuje a

uznává teorii, že restauraci dělají především lidé, kteří

v ní pracují. Proto vsadil na jistotu a hned od začátku se

obklopil profesionály kuchařského a číšnického oboru,

kteří ho báječně doplňují a téměř dokonale dotvářejí

atmosféru, která je pro každý dobrý podnik důležitá.

Když se tento faktor spojí s potenciálem, energií a

kreativitou Michala Prachaře, tak zde máte BORGO

Agnese po roce a půl úspěšného provozu v centru

Brna.

„Mám takovou svatou trojici:rodinu, víru a hosty s

personálem“.

„Je velmi důležité aby v restauraci fungovalo takový

pomyslný kruh: hosté-personál –majitel.To je velmi

důležité pro chod restaurace, aby se tyto aspekty se

vzájemně doplňovaly a zůstaly pohromadě“.

Hosté zde oceňují kvalitní kuchyni, nadstandardní

servis a přístup, překrásný interiér restaurace s až

neuvěřitelným výhledem na město a příjemnou

atmosféru.

A to vše za přijatelné peníze.

Samozřejmostí tohoto podniku jsou také několikrát do

roka pořádané speciální gastronomické akce, kterých

se mnohdy zúčastňují i zahraniční šéfkuchaři,

sommelieři nebo třeba osobnosti showbussinesu.

Poslední takovou velice významnou akcí byla Gala večeře za osobní účasti slavného módního návrháře pana Salvatore Ferragamo, který přijel do Brna odprezentovat a podpořit své toskánské vinařství Tenuta Il Borro, které je do České republiky dováženo teprve od loňského roku. Báječná bílá a červená vína stejnojmenného vinařství byla doprovodem vskutku delikátního a jedinečného menu, které splňovalo i ty nejnáročnější požadavky všech pozvaných klientů a to vše za příjemného doprovodu koncertního vystoupení hry na harfu a klavír.

Fotografií prosincového čísla Profashion s modelkou Innou Puhajkovou dokreslila právě atmosféra restaurace Brogo Agnese. Kromě příjemného prostředí čekal na team Profashion a modelku další z úžasných zážitkových menu.Na fotografii: Radim Klečka, Roman Němec, Inna Puhajková a Michal Prachař

De Beers Millennium Star

Představte si diamant tak bezchybný a tak obrovský, že žádný ze

světových odborníků nedokáže vyčíslit jeho cenu - to je De Beers

Millennium Star. Byl nalezen počátkem 80. let v dole De Beers v

Kongu. Trvalo přes tři roky, než brusiči vytvarovali kámen pomocí

laserů. Poté se zjevil světově unikátní, vnitřně i vnějškově

nejtřpytivější 203ct diamant hruškového brusu. Harry

Oppenheimer, nestor diamantového průmyslu, popsal De Beers

Millennium Star jako „nejkrásnější diamant, který kdy měl možnost

spatřit". Přiléhavě nazvaný diamant De Beers Millennium Star byl

odhalen jako hlavní kus De Beers Millennium Diamond Collection.

Kompletní kolekce zahrnuje stejně unikátní sytě modré diamanty

vážící v součtu 118 karátů, jakož i 27ct Heart of Eternity. Tato

kolekce byla vystavena v roce 2000 v London´s Millenium Dome.

Hope

Nejslavnějším barevným diamantem je Hope, 45,52 ct těžký modrý

diamant. Z Indie, kde byl nalezen, ho přivezl Jean Baptiste Tavernier

roku 1642. V roce 1668 jej prodal králi Ludvíku XIV. s tučným

ziskem, ale brzy jej utratil, aby mohl zaplatit obrovský dluh svého

syna. Pak se Tavernier vydal do Indie v naději, že si ztrátu

vynahradí, přišel tam však o život, neboť jej roztrhala smečka

divokých psů. Král nazval drahokam Modrý diamant koruny a po

následujících 118 let byl uchováván ve francouzských

korunovačních klenotech, často přesazován ze šperku na šperk. V

roce 1792 došlo během francouzské revoluce k jeho odcizení. Po

letech se objevil v Amsterdamu, kde byl objednán přebrus u firmy

Wilhelm Fals. Falsův syn kámen ukradl, jeho otec následně vinou

podlomeného zdraví a psychického vyčerpání a zármutku zemřel.

Syn si zřejmě uvědomil, co způsobil, a spáchal sebevraždu. Roku

1830 diamant získal velmi bohatý bankéř Henry Hope a od té doby

nese prokletý drahokam jeho jméno. Jeden z jeho potomků lord

Francis Hope se octl téměř na mizině, jeho žena přičítala vinu za

rozpad jejich manželství právě diamantu. Nový kupec, francouzský

makléř Jacques Colot, zešílel a spáchal sebevraždu, a následující

dva jeho majitelé byli zavražděni. Turecký sultán, jenž drahokam

roku 1908 koupil za 400 000 dolarů, nedlouho poté probodl svoji

ženu a byl svržen. A celou rodinu Edwarda McLeana od roku 1911,

kdy tento zkázonosný diamant získal, pronásledovaly neblahé

pohromy. Říká se, že jediným způsobem, jak se osvobodit z moci

předmětu přinášejícího neštěstí, je jeho darování. Právě proto je

zajímavé, že jediná osoba, již žádná pohroma nestihla, když

Hopeův diamant získala, byl americký klenotník Harry Winston.

Diamant koupil od McLeanovy rodiny a věnoval jej Smithsonovu

institutu, kde zůstal až dodnes jako mineralogický zázrak.

Centenary

Byl objeven v červenci roku 1988 v dole Premier firmy De Beers. Ve

své surové podobě vážil 599,10 ct. Mistr brusič Gabi Tolkowski na

něm spolu s nepočetnou skupinou pomocníků pracoval téměř 3

roky, aby z něj nakonec vybrousil největší diamant na světě, který

má nejmodernější brus, vysokou barvu a je bez inkluzí. Jeho váha

po vybroušení činí 273,85 ct a má 247 faset. V květnu roku 1991 byl

uložen v Londýně do Toweru.

De Beers Millennium Star

Hope

Centenary

Star of South Africa

Surový diamant (o hmotnosti 83,5 ct) našel domorodý pastevec u

Griquatownu v roce 1869. Nález tohoto diamatu odstartoval

diamantovou horečku a oblast zaplavily statisíce hledačů. Pastevec

směnil diamant s farmářem za 500 ovcí, 10 volů a 1 koně. Diamant

po vybroušení do briliantové slzy váží 47,69 ct a jeho poslední

dosažená cena při prodeji se vyšplhala na závratných 225 000 liber.

V současnosti místo uložení kamene není známo, ale čas od času se

vyskytnou fotografie bezpečně dokazující, že je stále v oběhu.

Cullinan

V roce 1905 byl v dole Premiér firmy De Beers nalezen dosud

největší diamant na světě. V surovém stavu vážil 3106 ct a rozměry

krystalu byly cca 10 x 6 x 5 cm, velikostí se dal přirovnat k většímu

grapefruitu. Diamant byl nazván Cullinan na počest zakladatele

dolu sira Thomase Cullinanana. Surový diamant zakoupila vláda

státu Transvaal za cenu asi 1 milionu dolarů a darovala ho

anglickému králi Edwardu VII. Král nechal kámen v Amsterdamu

vybrousit, brusič rozdělil kámen na dva menší kameny Cullinan I a

Cullinan II. Větší Cullinan I se přejmenoval na Velká hvězda Jižní

Afriky a váží 530,20 ct. Cullinam II váží 317,5 ct. Oba kameny jsou

součástí anglických korunovačních klenotů.

Koh-i-noor

Koh-i-noor je kámen, který je opředen legendami snad nejvíc. Není

známo, kdy se poprvé objevil. Některé pověsti a legendy říkají, že

před dvěma tisíci lety, další datují první zmínku rokem 1304. Na dvě

století se ocitl v pokladu velkých mogulů. Pak jej získal do své moci

perský šáh Nádir. Po jeho zavraždění se ke kamenu dostali Afghánci,

poté sikhové a v polovině 19. století jej získali Britové. Stal se

majetkem Východoindické společnosti, která jej darovala královně

Viktorii. Královna nechala kámen podruhé přebrousit (velikost se

zmenšila ze 186 karátů na současných 108,93 karátů), a nakonec

jej odkázala manželce (případně manželovi) britského panovníka.

Roku 1936 nechala královna Alžběta (manželka Jiřího VI.) vsadit

Koh-i-noor do své koruny.

Taylor - Burton

V roce 1969 byl tento 69,42ct kámen ve tvaru kapky prodán v aukci.

Novým majitelem se stal newyorský Cartier, který jej okamžitě

pojmenoval právě Cartier. Nicméně hned následující den jej koupil

americký herec Richard Burton pro svou neméně slavnou ženu

Elizabeth Taylorovou. Tak byl diamant přejmenován na Taylor-

Burton. Svůj debut měl na charitativním plese, který se v polovině

listopadu konal v Monaku, kde jej Taylorová měla na krku jako

přívěsek. V roce 1978 ale americká herečka oznámila, že kámen

nabízí k prodeji s tím, že část utržených peněz věnuje na výstavbu

nemocnice v Botswaně. Jen za jeho prohlídku musel tehdy

potencionální kupec zaplatit 2500 dolarů. V červenci 1979 byl

diamant nakonec prodán za 3 miliony dolarů. Poslední zpráva o něm

pochází ze Saúdské Arábie.

De Beers Diamond

Nedlouho po založení společnost De Beers Corporation v roce 1888

přišel jejich první velký objev. Kámen vážící 428,5 karátu byl tmavě

žluté barvy, ihned po vybroušení jej společnost De Beers představila

na světové výstavě v Paříži v roce 1889. Fascinovaný dav se valil,

aby zhlédnul 228,5karátový skvost, v té době největší vybroušený

diamant na světě. Přestože bylo od té doby nalezeno ještě mnoho

překrásných diamantů, De Beers Diamond stále drží čtvrté místo ve

velikosti vybroušených diamantů na světě.

Zdroj:D.I.C. a.s.Hana Oujezdská 721 708 123Email: hanaoujezdska@atlas.czJan Motl 604 480 933Email: jan.motl@dic.as

Star of South Africa

Cullinan

Koh-i-noor

Taylor - Burton

De Beers Diamond

Na klavír hrajete již od pěti let. Jak za ty roky

vyvažujete práci a koníčky?

Pro mně bylo hraní zatím vždy zábavou, i když jsem si

jím vydělávala. Poprvé ale mám ten správný pocit s

Ohroženým druhem. Cítím že využívám všechny své

schopnosti, a to je krásné. Doprovázím všechny na

piano, spolu s produkčním Michalem Pekárkem

vybíráme hudbu, já ji potom zapisuji do not, moc mě

baví řídit zkoušky – moje práce je zkrátka zábava.

Studovala jste světově proslulou hudební školu

Berklee College of Music v Bostonu. Jak

vypadalo takové studium?

Ve Spojených státech jsem nejprve studovala ve

Washingtonu a poté v New Yorku. To mi pomohlo

překonat jazykovou barieru, a tak jsem na Berklee

College nastupovala s pocitem, že budu všemu

rozumět. Opak byl však pravdou. Musela jsem dohnat

hudební terminologii a spoustu dalších věcí, které se

učí již na konzervatoři. Byla to velká škola, která mě

ale nesmírně bavila. Berklee je jedinečná, jazzově

zaměřená instituce, kde učitelé s žáky jamují, a potom

si ještě spolu klidně dají pivo.

Jak dlouho jste žila v USA?

Pět úžasných let. Na USA mám ty nejlepší vzpomínky.

Občas to nebyla procházka růžovým sadem. Jste

neustale nuceni řešit svá víza, školné, bydlení, …

Všechno je ale vzrušující a nové, a když jste mladí,

jdete do všeho s nadšením.

Jaké jsou šance hudebníka uživit se v Americe

hudbou?

Myslím, že stejné, jako kdekoli jinde. Záleží na tom,

na jaké úrovni. Pokud chcete vyprodat Carnegie Hall,

začněte opravdu cvičit. Dá se ale uživit i hraním na

svatbách, konferencích, v klubech a při podobných

příležitostech.

Vaší oporou při pobytu v zahraničí byl bratr

Pavel. Vím, že jste oba závodně lyžovali.

Věnujete se aktivně nějakému sportu i v

současné době, popřípadě spolu s bratrem?

Nikdy mě asi neopustí láska k horám. Stále lyžuji,

dokonce s Pavlem chystáme světový rekord v počtu

„zlyžovaných“ středisek za 24 hodin. Také rádi lezeme

po horách. Vylezli jsme spolu například na nejvyšší

sopku světa Cotopaxi (5 897 m) v Ekvádoru. Pavel už

si nejvyšší vrchol zlezl, v roce 2005 zdolal Mt. Everest.

Mě už dnes postačí něco menšího, a tak mě příští rok v

březnu s největší pravděpodobností doprovodí na

Kilimandžáro.

Váš bratr je evidentně klíčovým článkem ve

Vašem životě, protože také díky jeho iniciativě

vznikla spolupráce s Michalem Horáčkem. Zní to

jako z pohádky O hudební princezně, jejíž album

se dostane k věhlasnému skladateli, ten ji uvítá

ve svém hudebním světě s plnou parádou, a pak

zanedlouho ruku v ruce přebírají desku roku.

Byla to opravdu taková procházka růžovým

sadem, jak se na první pohled může

nezúčastněnému čtenáři zdát?

Vše, co od té doby prožívám, je báječné. Příležitost,

jakou jsem dostala, se za život naskytne jen párkrát.

Lepší uvedení na českou hudební scénu jsem si

nemohla přát, a jsem za to velice vděčná.

Od vydání CD Ohrožený druh stojím ale na svých

nohou, a to pevně na zemi, věřte mi. Je teď už pouze

na mně, jak se svou hudební cestou naložím. Teď už to

procházka růžovým sadem rozhodně není.

Ve spolupráci s Michalem Horáčkem vzniklo

album Ohrožený druh, a poprvé v životě Michal

Horáček, a s ním všichni interpreti, koncertují.

Jak se daří realizace koncertů v tak velké

sestavě interpretů?

Myslíte šest ženských a Franta Segrado? Ano, je to tak

trochu babinec, ale úžasný. Všechny hlasy jsou

jedinečné, a zatím jsme se nesetkali s žádným

problémem – ať mezi námi ženskými, tak i muzikanty.

Ti jsou obzvlášť úžasní.

Plánujete vydat své vlastní album?

Ano, samozřejmě. Už o něm mluvím dlouho. Bohužel

vždy se naskytlo něco, co mi cestu zkomplikovalo. Na

začátku příštího roku už ale určitě bude na světě.

Texty i hudbu pro své písně si skládáte sama

nebo s někým tvoříte společně?

Pro mě je skládání zcela přirozené, téměř jako když

mluvím. Ani nevím, čemu za to vděčím. Mám velkou

spoustu písniček, které mi přirostly k srdci. V

současné době vybírám ty nejlepší pro zmiňované

album. Rozhodně se ale nebráním spolupráci s někým

jiným. Tvůrčí proces s někým dalším je velmi

inspirující.

Inspiraci pro Vaše skladby berete kde?

Naprosto všude. Nejvíce ale ze svého života. Často

píšu o mužích a lásce, kterou dávají nebo naopak

berou. A také o dalších věcech, které už brzy uslyšíte

na mém CD Robinsonka. Žila jsem v USA a v Anglii,

hodně jsem cestovala a prožila spoustu úžasných i

bizarních situaci. Myslím, že můj život je hodně

bohatý, a tak mám i co předat posluchačům.

Vím, že svým hraním přinášíte radost také

dětem, například v Klokáncích Fondu

ohrožených dětí. Co třeba album pro děti. Dá se

o tom uvažovat?

Děkuji za otázku. Ano, už dávno na něco takového

myslím. Dokonce mám rozepsanou hudební knížku

právě pro děti. V Anglii jsem se mimo jiné živila také

výukou hry na piano a většina mých žáků byly děti.

Moc mě to bavilo.

Jste vdaná. Manžel je Angličan. Jaká je Vaše

zkušenost? s mezinárodním manželským

svazkem? Nějaká rada či doporučení pro ženy,

které si chtějí vzít cizince?

Ano. Než do takového svazku vstoupíte, pořádně si to

promyslete. Mohou se vyskytnout četná úskalí.

Myslím, že ženy jsou v mnohém přizpůsobivější.

Dokud jsme žili v manželově rodné Anglii, vše bylo v

pořádku. U nás v Česku ale nastaly problémy, a tak v

současné době žijeme každý v té své zemi.

Budoucnost řešíme.

V současné době žijete a vystupujete kde?

Můžeme zajít na nějaké komornější vystoupení

než je šňůra koncertů Ohrožený druh live?

Po vydání CD bych se nyní také ráda věnovala

vlastním plánům, vlastní tvorbě. Takže příležitostí

bude určitě více. Navíc s Lenkou Novou dáváme

dohromady program, se kterým začneme vystupovat

po Novém roce. Budeme hrát převzaté písně, šansony

i vlastní písně.

Pro toto interview jste s námi fotila a pózovala v

modelech módní značky Ingi. Co Vy a módní

trendy?

Když jsem byla mladší, trendy mě vůbec nezajímaly.

Zvlášť v USA bylo úplně jedno, co jsem si oblékla, tam

se může nosit úplně všechno. Pravdou je, že jsem byla

za studentku. Od té doby, co se znám s manželem,

zajímám se o módu více, John má velice dobrý vkus.

Jste velmi krásná štíhlá žena, výrazný typ.

Věřím, že musela také přijít nabídka, aby jste si

„osahala“ modeling. Láká Vás módní molo a

kariéra modelky?

Před nedávnem jsem předváděla svatební šaty na akci

Svatební šaty roku 2009 pro brněnskou návrhářku

Evu Urbánkovou. Musím přiznat, že jsem byla

překvapená, jak moc se mi to líbilo. Také focení pro

Profashion či jiné časopisy si vždy náramně užívám. I

když kariéra modelky mě neláká, občas by mě to

rozhodně bavilo.

Co třeba taková vlastní módní kolekce?

To už je zajímavější nápad, o kterém samozřejmě také

přemýšlím již nějakou dobu. Mám spoustu nápadů,

snad je za tento život všechny stihnu uskutečnit.

Protože od malička sportuji, mám ráda pohodlnou, ale

elegantní módu. Něco v tomto smyslu, cenově

dostupné všem – to by mě bavilo.

Rodiče by l i automobi lov í závodníc i ,

předpokládám, že máte kladný vztah k autům. A

jaký je například ten Váš vysněný vůz?

Auta mám pochopitelně moc ráda a ráda jezdím

rychle. A představte si, ještě mě nikdy nechytli. Dřív

mě dokonce lákaly závody v autě tak, jako jezdili moji

rodiče, když byli mladí. To by se jim ale asi

nezamlouvalo.

A v životě, tam se nejčastěji řídíte čím?

Svým instinktem. Jednou mi má dobrá přítelkyně z

New Yorku řekla, že mám výborný instinkt, a já se jím

od té doby opravdu řídím. Zatím mě nezklamal, i když

se tak někdy může zdát.

KONEC

Navštivte naše nové studio a nechte se okouzlit jeho prostředím. Moderně zařízený interiér, jehož vytváření jsme nenechali náhodě, je koncipován tak, aby se zde zákazník cítil co nejpříjemněji.

Svěřte nám své vlasy, své nehty, své tělo a odejdete jako nový člověk, s novou image a s novým sebe-vědomím. Uvidíte, že se k nám rádi vrátíte.

Kadeřnictvíodborné poradenstvíprofesionální péčemožnost zakoupení vlasové kosmetiky L'Oreal a MATRIXprodlužování a zahušťování v lasů šetrnou metodou za studena používáme pouze pravé evropské vlasy

Manikúramodelace nehtů metodami Akryl, Porcelán, UV-gel, P-shine

Soláriumprofesionální solární kosmetika Oranjito

Adresa: Optátova 2a, Brno-Jundrov Telefon: +420 739 316 434 E-mail: info@redorange.czOtevírací doba: Po - Pá 9.00 – 20.00

Svěřte nám své vlasy, své nehty, své tělo a odejdete jako nový člověk, s novou image a s novým sebevědomím. Uvidíte, že se k nám rádi vrátíte.

Team RedOrange stál také za vlasouvou úpravou prosincových tváří Profashion Hany Robinson a Inny Puhájkové.

Křest knihy Eminy Budurinové „TAKOVÝ VĚCI

SE PRAVÝM CHLAPŮM NESTÁVAJÍ“ proběhl

31.10. 2009 v kavárně Savoy spolu s

vernisáží kreseb a fotek Reného Bartečka.

René Barteček bravurně využívá hry světla a

stínu v černobílé škále jak na svých

fotografiích, tak i v kresbách. Zajímavým

způsobem dává hold kráse lidského těla.

Celým večerem provázela herečka Simona

Peková.

Společnost DIAMONDS INTERNATIONAL

CORPORATION, která představila svoje

šperky, věnovala diamant v hodnotě tři tisíce

korun. Ten nalezla šťastná výherkyně přímo

na místě v jedné z prodaných knih.

Emina Budurinová, která zde představila

svou druhou knihu Takový věci se pravým

chlapům nestávají. Ta navazuje na prvotinou

Flákač a Princezna z roku 2004. Emina nám

osobitým způsobem dává nahlédnout pod

pokličku její spisovatelské vášně a nechá nás

na chvíli - než knihu přečtete jedním dechem

- odpoutat se o vlastního příběhu života a

stát se jiným hrdinou, někým jiným, a

uvědomit si, jak málo někdy stačí, abychom

své blízké potěšili, když jim dáme kousek

svého času, kousek sebe.

Knihu pokřt i l i Michaela Lejsková,

šéfredaktorka časopisu Profashion a Martin

Wais, majitel Waska Optik. Večer byl

zpestřen vynikající Travesti Show.

Autor článku: Emina Budurinováhttp://www.emina.cz

KONEC

„Představ si, že Matěj si mě vůbec nevšímá. Jako bych byla vzduch. Nemluví se mnou, nikam mě nevezme, nejezdíme na výlety, na večeři jsme nebyli ani nepa-matuju a po pravdě ani spolu nespíme. A já se tak snažím…“ Od Matěje si v zápětí vyslechnu něco o tom, že Kristýna je neustále podrážděná, rýpe, nemluví nebo v horším případě vyvolává hádky, sotva se objeví ve dveřích. Že jejich životní standard se neustále zvyšuje, Matěj dělá všechno pro to, aby splnil všechna její přání, ale poté by ocenil víc pochopení a uznání. Že po deseti hodinách v práci nemá chuť umývat nádobí nebo vařit.Ženy si stěžují na nezájem mužů, muži zas na nezájem žen. Kolikrát jsem za poslední dobu slyšela, že muži nejsou romantičtí. Jen si chtějí občas nezávazně užít a jít. Vdané ženy zase pláčou, že s nimi jejich manželé nespí. Že jsou unavení z práce, podráždění a na sex nemají náladu.Pověstné historky o bolestech hlavy nás žen, zná snad každý. Vždycky jsem si myslela, že to je nějaký nejapný vtip. Něco jako yetti. Nikdo ho neviděl a všichni o něm mluví. Ale ouha.Co mě však doopravdy pobavilo, bylo moje setkání s jednou prostitutkou. Překvapilo mě, jak vypadala. Zralá žena po čtyřicítce, nevinný obličej, blond vlasy, štíhlá postava. Rozvedená samoživitelka. Prostitutky jsem si představovala mladší. Vyvedla mně z omylu. Trh si prý žádá pestrost. Různý věk, různé postavy, různé služby. Nemíním tu rozebírat, co je a není správné. Faktem je, že kde je poptávka je i nabídka.„Včera jsem tu měla klienta na tři hodiny. Leželi jsme spolu v posteli, povídali jsme si o všem možném, vyprávěl mi historky, smáli jsme se a on mě celou tu dobu jen zlehka hladil po těle. Sex ani neproběhl. Spousta klientů mi píše zamilované SMS. Sama nevím, co s tím. Mají chodit na sex, ne si se mnou povídat. Ale co, náš zákazník náš pán. Muži si stěžují, že si jejich ženy s nimi nepovídají. Že je za nic nepochválí, neocení jejich práci, že se s nimi nemazlí. Takže oni potom vezmou pár tisíc korun a jdou ke mně…“ Když porovnám poptávku nás všech, zjišťuji, že jak ženy, tak muži touží nejen po sexu, ale i po něze, pozornosti, sdílení. Zřejmě spoustu vztahů drží pohromadě společný domov a děti, a to nejdůležitější, intimita a něha se v návalu povinností někam vytrácí. Každý z nás má na tomto stavu svůj podíl. Bez rozdílu.

www.mondojeans.cz

Squash je oblíbeným halovým sportem. Na ten Vás dokonale

vybaví firma TENIS SERVIS B. Coufal, která vznikla již v roce

1985 jako jedna z prvních specializovaných sportovních

prodejen, zaměřených na tenis, squash, badminton a

kompletní servis. Raketa, se kterou modelka pózuje, je z řady

Pacific, kterou osobně Bohuslav Coufal, výhradní dovozce

značky Pacific, vyplétá každému hráči či hráčce na míru.

Prodejnu naleznete v Pasáži IBC.

Vlasům modelky jsme tentokrát zachovali jejich přirozenou

barvu. Specialista z kadeřnického teamu TONI&GUY se zaměřil

na střih.

Robert Dorčík (stylista) komentuje proměnu modelky:

"Individualita je základom filozofie strihu TONI&GUY, preto

vytvárať strih, neznamená kopírovat strih. Tak tomu bolo aj v

prípade mojej klientky. Dodať ľahkosť a športovú eleganciu, už

bolo to najjednoduchsie.. Pýtate sa prečo? Pretože ženy, to tak

nejak už majú v sebe"

„Pokud jdou ženy na sport, poměrně často se nelíčí vůbec,“

komentuje vizážistka Alexandra Dejdarová. „Avšak přáním

každé ženy je vypadat stále skvěle! Proto několik dobrých typů

pro sportovní líčení: linka – ta se nerozmaže, když se zpotíte,

řasenku doporučuji voděodolnou, která je na trhu běžně

dostupná. Kvalita make upu je v současné době na takové

úrovni, že se nemusíte obávat použít ho. Doporučuji se poradit

s odborníky přímo na prodejnách, kde si můžete make up nejen

vyzkoušet, ale hlavně se pak dobře vyznáte v jejich rozlišení.

Při sportu s líčením raději příliš neexperimentujte. I s decentní

úpravou, jako je tomu v případě líčení u naší modelky, budete

vypadat dobře a budete se také cítit pohodlně. A o to tady jde.“

Na sporty jako je squash, tenis či badminton Vás stylově

oblékne tým odborně proškolených prodavačů Adidas Concept

Store, na Masarykově ulici 19/21 v Brně. Zastoupení této

značkové prodejny Adidas řídí paní Helena Pelinková, store

manager. Můžete se těšit na tým lidí, který Vám pod vedením

paní Pelinkové pružně poradí v oblasti sportovního oblečení,

doplňků a obutí Adidas. Stejně tak tomu bylo v případě

modelky, která Vás může inspirovat, když budete hledat

vhodné oblečení na squash či tenis.

Ročně přijde do e-mailových schránek 62

biliónů nevyžádaných zpráv, tzv. spamů.

Rozesílání, prohlížení a mazání těchto mailů

ročně stojí 33 miliard kilowatthodin energie.

To je spotřeba velkoměsta s 2,4 miliónu lidí.

Palivo na výrobu této energie (ročně asi 7,5

miliónu tun benzínu) by mohlo celý rok

pohánět flotilu 3,1 miliónu automobilů. Uvádí

to studie, o níž informoval německý deník Die

Welt. Spamy jsou největší zátěží v USA. Je to

však problém, který se dá řešit, jak loni

ukázalo uzavření spamovacího místa McColo

- počet spamů poté klesl o 70 procent.

Podle studie by energetická a ekologická

cena nevyžádaných e-mailů mohla být ještě

daleko vyšší nebýt automatických filtrů,

které většinu této „pošty" zadrží. Bez nich by

se totiž spotřeba energie na spamy vyšplhala

až na 135 miliard kilowatthodin. To by na rok

stačilo pro desetimiliónovou megapoli.

Spam existoval dříve než internet

Dávno před zrodem internetu dnešní podoby

proběhla aféra, kterou lze označit za zrod

spamových zpráv. V květnu 1978 odeslal

obchodník Gary Thuerk příjemcům pošty v

síti Arpanet zprávu s pozvánkou na promo

akci nového počítače. Nevyžádaná pošta byla

vlastně prvním spamem, ačkoli tento název

se začal používat až o patnáct let později.

Teprve v roce 1993 přišel administrátor sítě

Usenet Joel Furr s pojmem spam -

nevyžádaná pošta. Furr se inspiroval svým

oblíbeným seriálem Monty Python a skečem

o mase v konzervách, na kterých si skupina

Vikingů pochutnávala a opěvala ho: „Spam.

Spam. Spam. Spam. Spam." Spam je

obchodní značka konzervy s vepřovou

šunkou. Název vznikl zkrácením slov sp(ice)

a (h)am - koření a šunka.

Zdroj: www.beautyart.czKONEC

to vše Vás může vhodně nasměrovat k odpovědi co na sebe.Výborně, jsme oblečeni i sebevědomí, zásobeni informacemi, a čekáme na recepci našeho (snad, doufám…ale no tak, kde je to sebevědomí) budoucího zaměstnavatele. Samozřejmě jste přišli včas a nezapomněli ani nepopletli jméno Vašeho kontaktu.„Pan Novák, výborně, dobrý den, vítám Vás, pojďte prosím za mnou.“ Dostatečně pevný stisk (rozumějte pevný nezmanená rozdrtím Vám ruku a vysněnou práci mám v kapse), přímý sebevědomý pohled a představení máme za sebou. „Jaká byla cesta, dnes není nejlepší počasí, že…“ A ledy tají. Nejen vy ale především personalista má zájem poznat Vaší skutečnou povahu a znalosti, nikoli tu paralýzu zvanou tréma. Mohu Vám vzít kabát, posaďte se prosím, dáte si něco k pití?...Úvod již máme za sebou a jdeme na věc, tedy prodávat nebo vlastně nakupovat? Nebudeme si povídat o tom, jak přijímací pohovor vypadá, která slovo říci a kdy, ale spíše jak jím projít tak, abyste odcházeli s dobrým pocitem.Mějte na paměti, že veškeré otázky, které jsou Vám pokládány, směřují k pozici, která je předmětem jednání. Stejně tak i Vaše odpovědi, by tedy měly být formulovány tak, aby byly cílené na obsazovanou pozici. Říkáte si, to je jasné, ne vždy si to ale, každý uvědomuje. K tomuto může docházet zejména vlivem nedostatečné přípravy nebo demotivací z dlouhého (zatím) bezvýsledného hledání vhodné pracovní pozice, kdy ani přesně uchazeč neví, co že bylo v požadavcích zrovna na tuto pozici.I vaše příprava na pohovor by se měla ubírat tímto směrem. Cilem pohovoru očima personalisty je vybrat nejvhodnějšího kandidáta vzhledem k požadavkům (dovednostem, vzdělání atd.) na danou pozici i vzhledem k osobnostním předpokladům. Nejjednodušším a hlavním vodítkem pro Vás je popis pracovního místa. Čtěte mezi řádky, po přečtení inzerátu si udělejte obrázek o práci na nabízené pozici. Pamatujte, že během pracovního pohovoru nejsou špatné či správné odpovědi, jsou ty pro danou pozice vhodnější a méně vhodné. Při formulaci odpovědi na „klasické“ otázky už přemýšlejte, jaké další otázky mohou vaše slova vyvolat.

Zanechat dobrý první dojem, samozřejmě, všichni o tom hovoří, personalista si nás „zaškatulkuje“ a ohodnotí během několi prvních desítek sekund. Co mám, ale tedy dělat? Ano, chci zanechat dobrý dojem (zřejmě stejně jako mých deset konkurentů).Klíčovým momentem je příprava. Chystáte-li se na pracovní pohovor, nic nesmí být ponecháno náhodě. Připravte si všechny potřebné informace – s kým máte pohovor, v kolik hodin a kde. Nachystejte si všechny související dokumenty. Rozmyslete si co na sebe, což možná někomu připadá povrchní, pro dobrý první dojem však nezbytné. Na pracovní pohovor byste měli vyrážet v pohodě, to znamená s dostatečným časovým předstihem, s dostatečnou jistotou a sebevědomím. Zde jistě, minimálně ženy, potvrdí, jak důležitými pomocníky jsou v této chvíli vhodně zvolené oblečení ale i doplňky. Dbejte na to, že byste měli být celkově sladěni, a tím nemyslím pouze černé lodičky doplněné černou kabelkou (ba naopak tato kombinace může v dnešní době působit možná trochu fádně, až nudně, bez nápadu). Sladěno by mělo být Vaše oblečení, Vaše doplňky, ale i Vaše osobnost a nálada. Prostě jeden kompaktní, do firmy skvěle padnoucí článek (ať už manažerský nebo administrativní). Pamatujte, že pracovní pohovor není nic jiného než prodej sebe sama. A koupíte si pračku, která má skvělé funkcionality (tedy znalosti, dovednosti i kompetence), ale ta barva a ty tlačítka se k sobě prostě nějak nehodí, a vůbec do koupelny Vám tohle nepasuje. Samozřejmě, že nekoupíte! Už předem můžete zjišťovat, jaká je ve firmě kultura, jaká je věková struktura pracovníků, o jakou pozici se ucházíte,

Během celého pohovoru pamatujte na

upřímnost, zdravé sebevědomí a pokud možno

uvolněnost. Nic nepůsobí nevěrohodněji než z

příruček nastudované strojené odpovědi. Věřte,

že personalista si velmi snadno ověří, zda tomu,

o čem hovoříte, rozumíte.

Rovněž nedoporučuji snažit se získat za každou

cenu místo, o kterém máte pochybnosti.

Zejména v takových oblastech jako je náplň

práce, vedení či kolektiv a pracovní prostředí.

Samozřejmě něco jiného je nová práce, pokud je

pro Vás příjemnou výzvou než že by způsobovala

noci bezesné.

Zkrátka na konci pohovoru by personalista měl

mít pocit, že se Vás zeptal na všechny podstatné

informace a utvořil si o Vás ucelený obrázek

jakožto kandidátovi na danou pozici. Vy byste

měli mít pocit dobře odvedené práce, vždyť není

moc náročnějších úkolů než hodinová prezentace

sebe sama, jejímž hlavním cílem je zaujmout

druhou stranu a přesvědčit, že vy jste tím

nejlepším, co trh nabízí.

Myslete na to, že i trh práce je klasicky fungujícím

trhem. Přicházíte do obchodu s nábytkem s cílem

koupit šatní skříň, na kterou máte určité

požadavky a za kterou jste ochotni zaplatit

určitou sumu peněz (personalista). Na druhé

straně stojí prodejce (kandidát – uchazeč o

zaměstnání), který má v obchodě určitý typ

skříně, s určitými vlastnostmi, funkcemi a určitou

cenou (mnohdy značně nadsazenou, což

dokládají sezónní výprodeje, ale to sem nepatří

nebo ano??!) Pokud se představy obchodníka

(kandidáta) a nakupujícího (personalisty)

setkají, výběrové řízení končí. Pokud se v

představách míjíme, zkusíme štěstí o dům dál.

PS: Všem uchazečům, promiňte mi to přirovnání

k šatní skříni

PSS: Hodně štěstí při hledání vysněného

zaměstnání!

KONEC

Autor článku: Martina KadlecováInna Puhajková tvář Profashion prosinec 2009v rukou Milena Simeonova

Pocházím z Bulharska, ale v České republice,

konkrétně v Brně, bydlím už jedenáct let. Nehtovým

designérstvím se zabývám sedmým rokem. K této

práci mě přivedl kamarád z dětství, který je také

nehtovým designérem. Hledal jsem profesi, ve které

bych měl možnost být ve styku s lidmi – učit se řeč a

poznávat českou kulturu. A to tato práce splňovala a

stále splňuje. Absolvoval jsem kurz nehtového

designérství a další zkušenosti jsem získával už v praxi.

Nejvíce mě na nehtovém designérství přitahuje, že je

třeba věnovat každé ženě individuální péči a přístup.

Každá má jiné ruce a nehty a pro dokonalý výsledek je

třeba zvolit správný tvar a barvy. Nápady na zdobení

nehtů si vymýšlím většinou sám, ale pokud si

zákaznice přinese vlastní návrhy, snažím se jí vyhovět.

Mojí specialitou je jednoduchá, ale precizní

francouzská manikúra. V současnosti také působím

jako lektor kurzů nehtového designérství. Zúčastnil

jsem se rovněž Evropského mistrovství v Nail Designu

v Praze a to v letech 2005, 2006 a 2007. V roce 2006

jsem získal ocenění - Vicemistr v Nail Designu. V

současnosti se připravuji na další ročník této soutěže,

který se bude konat v březnu 2010.

Najdete mě v salonu Nelly, na Kozí 4 v Brně.

Milen Simeonov, nehtový designér a lektor

Mobil: +420 605 408 205

Ohlédnutí:Kdysi v minulém století, v roce 1992 jsem chtěl mít svoji agenturu pro modelky. Je to sen, který mě drží od mých 17 let. Hledal jsem zajímavé dívky snad všude, kde si jen dovedete představit. Na ulici, v obchodních centrech, v parcích, přeskakoval jsem zábradlí, běhal, aby mi éterické energie dívek neutekly v davu. Vstupní dveře byly docela pootevřené, díky práci v České Televizi jsem měl nějaké první kontakty a řada tehdejších modelek za mnou přišla na doporučení.Oslovil jsem tehdy své kamarády fotografy, které jsem znal z dřívější doby z různých fotoklubů, když bylo fotografování ještě jen mým relaxačním koníčkem. Po té jsem si z Německa a Itálie dovezl časopisy, ze kterých jsem čerpal invenci pro budoucí formu a styl modelingové agentury.Ani jsem v tom čase nevěděl, jaký si vlastně na sebe pletu bič. Pomalu jeden po druhém se mí přátelé vytráceli z prapodivných důvodů, jakože tohle není jejich styl nebo, že

holky moc fotit nechtějí, že jsou nespolehlivé a podobně. A ti fotografové co zůstali, byli bohužel daleko od mé představy toho, jak to má vypadat a tudíž byla jejich práce pro mě nepoužitelná. Nebo jen velmi omezeně.Stál jsem před neřešitelnou situací… Bez dobrých fotek v portfoliu modelky je prostě nemáte jak nabídnout klientům (a tohle platí dodnes) a vlastně nemáte vůbec nic k prezentaci, takže jako agent jste k ničemu.A tak jsem nakoupil fotomateriál, vzal svůj první Nikon, který jsem si za těžké peníze přivezl právě z Německa, sehnal kamarádku, která se jako jedna z prvních věnovala vizážistce a celé prázdniny jsme fotili převážně v lokacích např.: v exteriérech, ve městech a jejich centrech, mezi lidmi, v parcích a podobně.Fotografie jsem zpracovával po nocích sám, včetně vyvoláváni negativů..U jiného kamaráda, který vlastnil jeden z prvních minilabů, jsme pak později fotky vyvolávali strojově, takže jsem si černobíle negativy vyvolával dál sám. Snímky už jsme ale tiskli barevným procesem. Stálo to více peněz, bylo to však o hodně rychlejší.S těmito fotografiemi pak modelky vyráželi na casting, kde je ukazovali klientům a to přineslo první zakázky.Jak šel čas, přibývalo víc a víc fotografování a v závislosti na neustálé práci se samotnou fotografií, byla práce manažera potlačena, až se stala jen jakýmsi poradním hlasem.Byla to jedna z chyb, kterou jsem ve své kariéře udělal.Fotografie mě pohltila a tak jsem chtěl být co nejlepší a doslova jsem se na to upnul. Nezpracoval jsem marketingovou strategii a žil v iluzi, že dobrá fotka přitáhne klienty. Což byla pravda jen částečně.Zapomněl jsem na obchod a věnoval se jen a jen tvorbě, nápadům a vytváření iluzí.Kladné zpětné vazby se na fotky množili, zejména ze zahraničí a já si spokojeně profesně rostl… Pracoval jsem s řadou vynikajících českých návrhářek. Mnohé byly také v začátcích jejich vlastní kariery. To znamenalo bohužel nedostačující rozpočet na následnou produkci fotografií, hlavně proto, že samotná výroba kolekce spolkla

www.miloslavsvanovsky.com

většinu finančních prostředků. A tak se časem naše cesty rozešly, což si myslím je škoda. Tehdy jsem dostával téměř neomezenou možnost a prostor pro to, tvořit si své obrazy. Přítomnost… Nyní mi vyrůstá pod rukama již třetí generace modelek.Vždycky mě bavilo předávat jim své zkušenosti a pozorovat, jak putují světem a stoupají na profesním žebříčku. Zájem dívek není až tak velký, jak býval... Většina dnešních dívek nemá potřebnou disciplínu pro to, vzdát se své pohodlnosti a přijmout modeling jako celkovou změnu životního stylu. Jen pro málokterou je to skutečný sen, za kterým je schopna a ochotna jít, nebo cestovat třeba i na kraj světa. Je jednodušší si najít bohatého milence, než se sama rozvíjet a vybudovat si tím vlastní kariéru.Kdo měl někdy tu možnost si vyzkoušet fotografování, dobře ví, jaký je rozdíl v práci s novou tváří anebo se zkušenou profesionální modelkou. Dnes, kdy na samotné fotografování je velmi málo času a produkce klade značný tlak na celý tým, je příšerná situace, když musíte za pochodu „modelku“ doslova natlačit do potřebné pózy a pak už čekat na zázrak, že svým „výrazem“ úplně nezničí vaši práci… Jako fotograf jste za to zodpovědný a vždy jako fotograf budete ten první, na kterého to všechno „padne“. V roce 2008, po sedmi letech od prvního vydání v roce 2001, vydavatelství ZONER PRESS vydalo reedici mé příručky pro modelky. Tím cítím velmi zřetelně, že se současnost stala minulostí. Kapitolou, za kterou jsem vděčný, že těch skoro 200 fotografií a spousta let práce tak našlo své místo v historii mého profesního i osobního života.Budoucnost?Věnuji se teď trošku jiné oblasti - vrátil jsem se k obchodu. Na to, abyste mohli tvořit, potřebujete finanční nezávislost a dnes, kdy je fotografem doslova každý a fotí se metodou pokus/omyl, anebo v poměru jeden slušný záběr na 2000 pokusů, je to často spíše směšné se jako fotograf představovat.V hlavě si tvořím co a s kým vyfotit.. Jak svítit.. A také cítím, že sám sebe ještě potřebuji posunout kousíček jinam a dopředu, jelikož tempo doby je neúprosné a člověk se musí stále učit nové věci. Fotografuji dál tak často, jak je to jen možné.

Protože fotografie už není hlavní zdroj mých financí pro život, mě začala opět bavit… musíte trénovat oko… a jak se ukazuje, nezapomněl jsem to. Modelky a modelové jsou většinou rádi, když s kamerou v ruce pobíhám po „place“ nebo po studiu, protože ve mně mají záruku profesionálně odvedené práce. To si již mohu snad po svých zkušenostech dovolit říct :o).To, jak budu fotografovat a pro koho, se teprve uvidí. Ale mám tak nějak v srdci, kam chci dojít. Asi to ještě potrvá, ale jednou…. tu svoji fotografii na titulní straně italské Vogue uvidím.Pár rad nakonec?Fotografům… učte se vidět Světlo!Modelkám… pracujte se svým tělem, učte se, choďte třeba na herectví a tisíckrát opakované, bez angličtiny na kariéru modelky zapomeňte. Nechcete-li cestovat za zkušenostmi, nebudete modelkou. Lokální trh není to, kde uděláte díru do světa. Ty české modelky, jejichž jména tak často čtete a tváře, které vidíte na obálkách časopisu, to dokázaly. A i některé z Vás mohou. Jen je to opravdu velká dřina..

Ukázka fotografií otoč:

KONEC

Společnost AM servis plus byla založena v roce 1996.

Od roku 2001 máme autorizaci pro prodej a servis

vozidel Honda. V tomto oboru nabízíme komplexní

služby počínaje zprostředkováním financování nových

vozidel přes výkup ojetých automobilů, půjčení

náhradního vozu až po prodej kompletního sortimentu

příslušenství značky Honda.

Prodej vozidel Honda je samozřejmě podpořen

autorizovaným servisem vozů Honda. Autoservis

pracuje na 350 m2 plochy a 600 m2 odstavné a

parkovací plochy. Provádíme zde záruční i pozáruční

servis značky Honda. Provoz mycí linky značky Otto

Christ s technologií kloubových kartáčů je založen na

recyklaci vody přes využití vlastní čističky odpadních

vod.

kontaktní údaje:

Adresa: Kulkova 2a, 615 00 Brno - Židenice

Email: honda-prodej@amservis.cz

Telefon: +420 545 243 344

Není tomu náhodou, že Vám představujeme v

rubrice Business bývalého poslance

Evropského parlamentu RNDr.Petra Duchoně.

Právě prostředí podnikání je dráhou, na kterou

se rozhodl dát. Jaké jsou vize tohoto

reprezentativního politika, vášnivého sportovce

a dnes už také milujícího dědečka? Co si přeje ze

svých zkušeností a znalostí předat naší

společnosti? Pojďte s námi posedět u otázek a

odpovědí, jež Vám dají nahlédnout do nitra

muže, pro kterého činy jsou více než slova a

rodina je základním pilířem.

Pět let jste působil v Bruselu jako europoslanec,

letos v červenci vám mandát europoslance

vypršel. Jaké jsou Vaše plány? Zůstanete dál v

politice?

Po pěti letech cestování, zejména do Bruselu a

Štrasburku, jsem se vrátil do Brna. Nyní se rozhoduji,

čemu se budu dále věnovat. V politice jsem strávil více

než patnáct let. Je jasné, že ke svému původnímu

povolání - fyzice - se po tak dlouhé době vracet

nemohu. Proto jsem se stal živnostníkem v oboru

poradenství. Zvažuji i další možnosti, z nichž některé

by znamenaly další politické angažmá.

V jaké oblasti jste se rozhodl podnikat?

Snažím se nabízet své služby v oborech, které souvisí

s mou praxí v EP, tj. doprava, energetika,

euroatlantické vztahy a také komunikace.

Na co kladete v podnikání důraz?

Podnikání lze ve sportovní terminologii přirovnat k

víceboji. Není vám nic platné, jste-li dobří v jedné

disciplíně a přitom zanedbáváte ty ostatní. Proto kladu

v podnikání důraz na celkovou solidnost.

Které tři věci byste ve Vašem podnikání označil

jako klíčové?

Za podstatné považuji držet jednou dané slovo. Tato

zásada vede člověka k tomu, aby se slovy zacházel s

náležitou opatrností. Je totiž velmi snadné vyslovit

závazek. Daleko těžší je jeho splnění. Dalším

důležitým faktorem podnikání je systematické

budování dobrého jména. Ukazuje se, že dobré jméno

bývá nezanedbatelnou částí majetku firmy. Proto se z

dlouhodobého hlediska vyplácí jej chránit a také do

něj investovat. Jako třetí klíčovou věc bych označil

zásadu malý zisk a velký obrat. Maximalizovat zisk za

každou cenu nepovažuji za rozumné.

Jak vnímáte současnou dobu recese?

Je to těžká doba. Říkám to nerad, ale obávám se, že

bude ještě hůř. Recese dolehne plnou silou teprve

příští rok. Neznamená to však, že bychom měli ztrácet

hlavu. Pesimismus je ten nejhorší recept na současné

problémy. V Bostonu jsem se před lety podivoval

tomu, když městská rada nechala polepit reklamní

plochy sloganem: „Optimismus je tvoje zbraň.“ Dnes

uznávám, že v tom sloganu je velký kus pravdy.

Jaká je vlastně v Jihomoravském kraji podpora

malého a středního podnikání?

Sousloví - podpora podnikání ze strany veřejné správy

- je vždy trochu podezřelé. Za prvé, jedná-li se o

finanční podporu, je třeba mít na paměti, že veřejná

správa disponuje penězi, které byly nejprve z

podnikatelské sféry staženy ve formě daní a poplatků.

Vzápětí je část těchto peněz veřejnou správou

spotřebována na vlastní provoz. Teprve to, co zbude,

může být veřejnou správou vydáno na podporu

podnikání. Největším úskalím veřejné správy je určit,

co podporovat, a co ne. Často to dopadá tak, že jsou

veřejné prostředky vynaloženy naprosto neefektivně.

O tom svědčí celá řada zpráv např. Účetního dvora

nebo Nejvyššího kontrolního úřadu.

Pokud je mi známo, Jihomoravský kraj si v oblasti

podpory malého a středního podnikání vede, ve

srovnání s jinými kraji, velmi dobře.

Víte o nějakých akcích, nejen projektech, kde se

podnikatel může dozvědět o podpoře a

možnostech malého a středního podnikání v

jihomoravském kraji?

V tomto směru doporučuji jako odrazový můstek

portál Jihomoravského kraje

www.kr-jihomoravsky.cz.

Mohou se studenti brněnských fakult těšit na

Vaše přenášky?

Rád bych učil na vysoké škole. V tomto semestru jsem

měl dvě přednášky. Není vyloučeno, že příští semestr

budu přednášet pravidelně.

Pod vládou ČR existuje výbor založený Michalem

Kácábem – Skloubení profesního a rodinného

života. Jak se toto Vám samotnému daří

realizovat v praxi?

Mám pocit, že se mně daří skloubit profesní i rodinný

život velmi dobře. Nejsem si však jist, zda by to má

paní hodnotila stejně.

Jakou roli ve Vašem podnikání zastává Vaše

žena? Je pro Vás také jakýmsi konzultantem,

dáte na její názor?

Ano, moje paní se mnou konzultuje všechny kroky,

dokonce ještě dříve, než mě napadnou. Částečně je to

dáno tím, že je středoškolská profesorka, a proto je

zvyklá uplatňovat svoji autoritu v každé situaci.

Jak myslíte, že si stojí ženy v podnikání, ve

srovnání s muži?

Jsem přesvědčen o tom, že si ženy v podnikání u nás

stojí - ve srovnání se světem - velmi dobře a budou si

stát ještě lépe. Usuzuji tak z toho, že procento žen

mezi studenty vysokých škol stále roste a již dnes je

významně vyšší, než procento mužů. Moderní

společnost usnadňuje plnění rodičovských povinností

a tak mám dojem, že se budeme se ženami v řídících

funkcích setkávat stále častěji.

Co Vy a image? Na čem si zakládáte?

Nemám žádný vzor. Otázkou jaký chci mít image jsem

se nikdy nezabýval. Jestli image mám, pak jen čistě

náhodou, protože mně jej někdo přišpendlil.

Několikrát jsem totiž zaslechl, že k mému image patří

chodit s taškou. Jenomže já s ní chodím, protože ji

potřebuji. Mám v ní věci, které se mi nevlezou do

kapes. Rozhodně ji nenosím kvůli image. Na image

nemám ani v tašce místo. A na čem si zakládám? Mám

rád čisto, zejména v autě. A zakládám si na svých

lyžích. To je asi tak všechno, na čem si zakládám.

Obecně muži na tak vysokých pozicích, které

jste zastával, měli by být současně příkladem a

inspirací společnosti. Na jakém příkladu

společnosti si zakládáte sám u sebe a co se

snažíte veřejnosti jaksi vštěpit, vlít do žil?

Slova hýbají, příklady táhnou, říkali již staří Římané a

je to pravda. Jestli jsem svými slovy něčím pohnul, a

nebo svým příkladem někoho nebo něco popotáhnul,

musí posoudit jiní. Ambici vštípit něco společnosti

jsem však nikdy neměl. Vštěpovat něco společnosti by

mně připadalo poněkud neskromné, a to již vůbec

nehovořím o vlévání do žil.

Obleky si vybíráte sám, nebo je v tomto směru

manželka Vaším rádcem?

Obleky mně vybírá manželka. Neradí mně, hned

rozhoduje, protože sama nejlépe ví, co se mně líbí, a z

čeho budu mít, až to časem pochopím, největší

radost.

Je o Vás známo, že jste nadšený sportovec. Výhledově, budete se aktivně či pasivně účastnit nějaké sportovní události?Nejbližší sportovní událost, které se zúčastním jako hráč, (basketbalový zápas studentů proti absolventům gymnázia Vídeňská) se bude konat 17. 12 v 10.00 hodin v hale Moravské Slávie. Mimochodem, zmíněnou halu jsem pomáhal brigádnicky stavět. Povíte nám, jak si užíváte svoji roli dědečka? Být dědečkem mně baví. Máme dvouletou Aničku. Je neuvěřitelně chytrá. Nedávno jsem jí ukazoval a také komentoval obrázkovou knížku s fotografiemi z pralesa. Tvrdil jsem jí, že na jedné z fotografií je prasátko. Malá Anička - poučena vyprávěním svých rodičů – se nespokojila s mým výkladem. Nechtěla mně však dát najevo, že se mýlím a tak mne jen jemně opravila . „To je asi Kapybara, dědo“, řekla. Měla pravdu. Nebylo to prasátko, ale skutečně Kapybara. Fakt, že dvouleté dítě použije správné slovo jako je Kapybara mne fascinuje. To jsem já ve dvou letech rozhodně nedokázal. Vidím to jako další důkaz toho, že 21. století bude patřit ženám.Co by jste chtěl popřát čtenářům Profashion do nového roku?Přeji všem hodně zdraví a štěstí.

RNDr. Petr Duchoň narozen 6. září 1956, v Brně. Podnikatel, český politik a bývalý poslanec Evropského parlamentu (za ODS). Vystudoval fyziku na Masarykově univerzitě v Brně. Absolvoval postgraduální studium vakuové techniky na ČVUT v Praze a studijní pobyt na Ruprecht-Karls-Universität v Heidelbergu. V letech 1981 – 1990 pracoval jako výzkumný pracovník v Tesle Brno. V první polovině 90.let působil jako vědecký pracovník v Ústavu přístrojové techniky. Politickou kariéru začal roku 1992 jako místostarosta městské části Brno-Bystrc. V letech 1998 - 2004 zastával post primátora města Brna. V roce 2004 byl za ODS zvolen do Evropského parlamentu. Je ženatý, má syna Petra a dceru Janu.

Focení proběhlo ve zrenovované a zmoder-nizované budově rektorátu VUT. Budova byla nově otevřena 8. listopadu 1999 při příležitosti 100. výročí založení této školy (1899). Citlivá a rozsáhlá rekonstrukce budovy a nejbližšího okolí nenarušila její historickou a uměleckou hodnotu. Průčelí stavby je zařazeno do evidence státního seznamu kulturních památek, neboť fasáda představuje jednu z nejvýznamnějších brněnských novobarokních architektur.

KONEC

Autor: Michaela LejskováFoto: Petr ŠeblMóda: www.slimmoda.czDoplňky: www.bisaku.czPoděkování: Dvorana VUT Brno

Co Vám můžeme z našich služeb

nabídnout?

V nabídce kosmetických služeb máme mnoho

druhů ošetření od hydratačního a výživného,

přes regenerační a liftingové, až po ošetření na

žilky a mastnou pleť. Pracujeme zde s italskou

kosmetikou Alissa Beauté, která se míchá s

aktivními látkami, tudíž lze vytvořit program

přesně na míru Vaší pleti. Ošetření trvá až dvě

hodiny, součástí je masáž obličeje, krku a

dekoltu a zákaznice si u něj báječně odpočinou.

Horkou novinkou je chemický peeling

Melastop. Tento typ exfoliace je intenzivní

ošetření na bázi kyseliny mandlové a kyseliny

kojové, je šetrnou verzí a pleť se po něm

nesloupe. Řeší tonus pleti, žilky, akné, póry a

jizvy po akné. Toto ošetření pleti je skvělé i pro

kuřáky, u mužů řeší zarůstající vousy, ale

hlavním účinkem tohoto peelingu je odstranění

pigmentových skvrn, což v této době trápí

většinu zákaznic. Je to nejefektivnější

ošetření, které nabízíme, pleť je po ošetření

vypnutá a svěží. Ošetření se smí dělat jen v

chladných měsících, a proto je nyní tak

oblíbené.

Další skvělá služba z naší nabídky je

vizážistika. Tou se zabývám více, jak deset

let, v minulosti pro Artdeco, Isa Dora, Pupa,

Collistar, v současnosti pro Estée Lauder.

Nejčastěji líčím proměny, foto make-up,

přehlídky, ale poskytuji také poradenství a

osobní minikurz líčení, ve kterém se zákaznice

naučí jak o sebe pečovat.

Velice moderní je v současné době

permanentní prodlužování řas, je to metoda,

kdy se aplikuje na každou přírodní řasu řasa

umělá. Dá se vytvořit řada vzhledů a zdobení

dle požadavků klientky. Řasy se dle potřeby

doplňují se za 2-4 týdny. Zvýrazní tvar i barvu

oka a zákaznice se již nemusí líčit. Je to velice

pohodlné.

V neposlední řadě bych také ráda zmínila

možnost rekvalifikačních kurzů, akredi-

tovaných MŠMT – kurzy kosmetiky, vizážistiky

a další.

IPL / intenzivní pulzní světlo

Naše nejnovější služba zákaznicím je revolucí v

estetické dermatologii.

Přístroj opakovanými záblesky světelného

záření o velké intenzitě vede k cílené terapii.

Fotodepilace tmavých, ale i světlých chloupků

na celém těle. Pro stoprocentní efekt je třeba

podstoupit asi tři sezení. Ošetření je dobře

snesitelné, není bolestivé, a hlavně, tato

metoda je trvalá. Již po prvním ošetření

zaznamenáte úbytek chloupků. Dále

fotoomlazení – modelace kolagenových

vláken, zlepšení metabolismu buněk.

Odstranění pigmentových skvrn, především

solárního původu, rozšířených žilek, akné a

celková regenerace pleti. Tato ošetření provádí

pouze personál, proškolený speciálně pro tento

přístroj. Službu poskytujeme zákaznicím

jednou měsíčně a nabízíme nejnižší zaváděcí

ceny na trhu a skvělé výsledky ošetření.

Nejbližší termín je 7. prosince 2009 a 27.–28.

ledna 2010. Ceny se pohybují od 450 Kč.

V našem studiu můžete využít také

profesionálních služeb kadeřnictví ,

absolvovat masáže, permanentní make-up,

permanentní prodlužování vlasů, nechat si

udělat manikúru a pedikúru.

Pro tuto sezonu jsme pro Vás připravili

speciální akce nejen na ošetření, ale i na

Vánoční balíčky a nově jsou v prodeji i dárkové

poukazy na veškeré služby.

A na závěr mi dovolte, abych Vám za celý

náš kolektiv popřála mnoho úspěchů do

Nového roku a věřím, že budete i nadále

se službami Studia Ally spokojeny.

Alex Dejdarová, Studio Ally

Další informae o našich službách a

objednávky Vám vybavíme na telefonním

čísle +420 607 267 274.

Dále emailem: adejdarova @seznam.cz

Alex Dejdarová, Studio Ally

Lidická 25, Brno 602 00

Doro Muller a Frank Magnus vypracovali koncept pro vzdělávání Tae-Bo do Evropy (Poté co se učili Tae-Bo u Billyho Blankse.)

tří vzdělávacích stupňůBasic (červené bandáže), Advanced

(modré bandáže) a Master (černé bandáže)

Tae-Bo

Tae-Bo

Proč se používá v Tae-Bo tak enormně

rychlá hudba až 175 bpm?

T

A

E

B

O

Na základě tohoto konceptu bylo Tae-Bo rozděleno do , které se nazývají

. Díky barevnému odlišení bandáží může každý klient lehce rozpoznat, na kterém vědomostním stupni se jeho instruktor nachází

„vynalezl“ američen Billy Blanks.

je určeno opravdu pro každého, který

má zájem se lekce zúčastnit. Hranice věkového

omezení je bohužel směrem dolů. Děti mohou

navštěvovat Tae-Bo až po dovršení 13-ti let.

Dříve mají problémy s koordinací a díky slabému

a dostatečně nevyvinutému svalovému systému

mohou mít problémy s dostatečným napětím

zádových svalů.

Tato rychlost chrání tělo před zraněním! Za prvé

je Vaše tělo nuceni při tak rychlých beatech se

velmi rychle z pohybu vracet zpět, před tím, než

příliš velká rotace či rozsah pohybu způsobí

zranění a za druhé je každý jednotlivec nucen

pracovat s vyšším svalovým napětím, protože

jinak to jednoduše nestíhá. Tímto způsoben

chrání rychlá hudba již při Warm up – rozcvičení.

TAE-BO:

znamená totální odevzdání se všemu co dělám

znamená uvědomování si sebe sama a světa

znamená excelentní přístup ke všemu co člověk

dělá

znamená tělo jako bázi a prostředek k totální

vnitřní i vnější změně

znamená otevřenost a poslušnost své vůli ke

změně

Tae-Bo

Tae-Bo

V Tae-Bo

Existují Intro lekce a Tae-Bo lekce. V lekcích Intro

Ve vlastní Tae-Bo lekci

Během této lekce, a to samé platí ve stejné míře i pro Intro lekce, je velmi důležité trénovat v souladu s první částí filosofie – Get the first place by your own.

je opravdu velmi účinný sportovní systém, který nejen redukuje tělesnou hmotnost, ale i zvyšuje svalovou sílu, je zábavou a upevňuje vůli. Mění také Váš postoj ke stresu a problémům každodenního života. Motto zní:Get fit – lose weight – have fun – be strong

používá pohyby odlišných druhů bojových sportů a umění a v první řadě je to skupinové cvičení s rychlou hudbou.

neexistuje žádná choreografie. To znamená, že Tae-Bo je zcela prosté stresu, že si musíte zapamatovat různé pohyby a jejich pořadí za sebou a ty potom na konci hodiny v daném sledu budete opakovat.Tae-Bo se vyučuje ve dvou fázích (dvou typech lekcí)

se trénují kombinace, jednotlivé techniky a svalová síla. V jedné Intro lekci se „setkávají“ jak začátečníci, tak i klienti, kteří cvičí Tae-Bo již nějakou dobu. Jde o to zlepšit provedení technik, naučit se pravidla bezpečného a zdravotně nezávadného tréninku a rozvíjet svůj tzv. šestý smysl – cit pro své tělo.

přichází na řadu především trénink kondice.

To znamená, že každý účastník lekce má naslouchat svému tělu a dělat si přestávky vždy, když dosáhne svých hranic ( výkonnosti, kondice, vůle atd.)

KONEC

Autor článku: Martina Zábranská

Co je to cvičení Pět Tibeťanů?

Pět Tibeťanů je prastaré cvičení pocházející z

himálájského kláštera Šangri-La. Je to velmi

jednoduché cvičení, na které není potřeba

více než 15 minut denně a je tedy vhodné i

pro ty nejzaneprázdněnější z nás. Přitom je

to jedno z nejlepších a nejúčinnějších cvičení,

které znám. Má také tu výhodu, že jej mohou

cvičit opravdu všichni bez ohledu na věk a

pohlaví. Tyto cviky využívají univerzální

energii k tomu, aby přivedly tělo opět do

rovnováhy. Když je toho dosaženo, můžou se

buňky v těle opět obnovovat a prospívat, jak

to činily, když jsme byli mladí. Můžeme pak

vidět a cítit, jak "mládneme".

Tělo má sedm energetických center energie,

které si je možné představit, jako vířivá

silová pole. Indové je nazývají čakry (viz

obrázek). Jsou to energetická pole, sice

neviditelná okem, ale tím neméně skutečná.

Každé z těchto sedmi center má konkrétní

vztah k některé ze sedmi žláz s vnitřní

sekrecí a jeho funkce spočívá v tom, že

ovlivňuje produkci hormonů příslušející

žlázy. Hormony pak řídí všechny funkce v těle

včetně procesu stárnutí.

Nejspodnější první centrum je spojeno s

nadledvinkami, druhé s pohlavními žlázami,

třetí (solar plexus) se slinivkou břišní, čtvrté

v srdeční oblasti je ve vzahu k brzlíku, páté je

umístěno na štítné žláze, šesté (třetí oko) má

vztah k hypofýze neboli podvěsku

mozkovému na přední straně pod mozkem a

sedmé nejvyšší (korunní čakra) je spojen s

epifýzou (šišinka mozková) na zadní straně

pod mozkem. Ve zdravém těle se tyto víry

točí velkou rychlostí a umožňují tak kosmické

energii, nazývané také "prána", "čchi" nebo

"éterická energie", proudit tělem směrem

nahoru. Když se začne jeden nebo více

těchto vírů točit pomalu, proud životní

energie se zpomaluje nebo úplně zastaví -

což je jen jiné vyjádření stárnutí a špatného

zdraví.

Autor článku: Peter Kelderwww.beautyart.cz

KONEC

Tato otáčející se centra přesahují u zdravého

fyzického těla ven, za jeho hranice, u

nezdravého, slabého nebo starého těla

naproti tomu dosahují sotva jeho povrchu.

Nejrychlejší způsob, jak znovu získat mládí,

zdraví, vitalitu, je působit na tato centra, aby

se znovu normálně točila. Existuje pět

jednoduchých cviků, ale nejlepší výsledky

poskytuje celá řada všech pěti cviků za

sebou. Těchto pět tibetských cviků - pět -

"Tibeťanů" nejsou vlastně cviky v pravém

slova smyslu. Lámové je nazývají rity.

Pokud vám některý z těchto cviků nepůjde,

můžete jej vynechat a přesto ucítíte

blahodárné účinky těchto prastarých ritů

(doporučuji však pro dokonalé zacvičení si

tohoto ritu alespoň představovat). Když po

delší době cvik zkusíte znovu, může se stát,

že jej najednou zvládáte bez problémů. Pro

začátek se doporučuje každý cvik cvičit

třikrát a vždy po týdnu přidat jedno nebo dvě

opakování. Tak dlouho, až se dostanete na

počet 21. Ten se pak již nepřekračuje. Kdo

však z jakéhokoli důvodu nemůže, nemusí o

to za každou cenu usilovat a může zůstat

třeba u pěti opakování. Pokud však máte

poškozenou páteř, doporučuji toto cvičení

konzultovat s lékařem.

Josephine Esther Mentzer, pro všechny však Esty, vyrůstala

v Queensu vychovávaná svou maďarskou matkou Rosou a

českým otcem Maxem. Odjakživa milovala vše, co se týkalo

krásy a jejím snem bylo stát se dermatoložkou. Praxi získala

u svého strýčka, kterému v jeho laboratoři pomáhala připra-

vovat různé krémy a mléka. Byla to ona, kdo neochvějně

věřil, že pokud chcete prodat nějaké zboží, pak si nejprve

musíte zákazníka získat. Věnovala mnoho času a energie

radám zákaznicím a školením svých kosmetických

zástupců. Vrámci své prodejní strategie přišla s nápadem

přidávat zdarma k nákupu vzorky produktů, které by

zákaznicím mohly vyhovovat.

Jeden z jejích oblíbených citátů byl:

„Tell-A-Phone, Tell-A-Graph, Tell-A-Woman,“ ve kterém se

odráží myšlenka, že pokud žena produkt sama vyzkouší a

bude jí vyhovovat, pak si to určitě nenechá pro sebe, a bude

tak tím nejlevnějším způsobem šířit reklamu.

V roce 1930 se E. Lauder vdává a bere si Josepha. V tehdejší

době se jako vdaná žena nemohla profesionálně realizovat,

a tak začíná ve své kuchyni v New Yorku připravovat a

později i prodávat vlastní přípravky na pleť. Její kariéra

začíná právě tady, prodejem ošetřujících přípravků pro pleť

sousedkám a později do salónů krásy a hotelů. V roce 1946

zakládá tato průkopnice světa krásy spolu se svým mužem

společnost vyrábějící kosmetiku. Její první velký úspěch na

sebe nenechal dlouho čekat. V začátcích vyráběli pouze 4

druhy produktů: hydratační krém, krém na ruce, pleťový

olej a pleťovou vodu. Dva roky po založení otevírají svůj

první podnik na dnes již legendární adrese Saks Fifth

Avenue. V té době většina parfémů prodávaných v Americe

byla původem z Francie a málokterá žena používala parfémy

běžně. V roce 1953 přichází Estée s Youth Dew, orientálním

olejem do koupele se smyslnou vůní. Youth Dew měl takový

úspěch, že se zanedlouho poté začal prodávat i jako parfém.

Tato událost odstartovala kosmetické dobrodružství ženy,

která změnila myšlení žen na celém světě. Vnutila jim

myšlenku, že by měly, a nikoliv mohly, hýčkat samy sebe

každý den.

V následujících letech se manželé Lauderovi zaměřují na

rozšíření svých produktů a intenzivně se věnují jejich prodeji

po celých Spojených státech. V roce 1960 se stávají

mezinárodní společností s první pobočkou v Londýně. Rok

nato otevírají další pobočku v Hong Kongu a další země na

sebe nenechávají dlouho čekat. Úspěch Private Collection Po

Youth Dew následovaly další parfémy. Veliký ohlas

zaznamenal parfém Private Collection v roce 1972, produkt

White Linen potom v 1978. V roce 1986 přichází vůně

Beautiful, 1988 Knowing a v roce 1992 Spellbound. Rok

1996 je ve znamení nového typu vůně Pleasures, která slaví

ohromný úspěch. E.Lauder neváhá a vzniká pánská řada

Pleasures for Men. Následující další úspěšné parfémy pro

muže, jako je například Intuition for Men. Kromě parfémů

dala Estée Lauder světu vysoce kvalitní produkty péče o

pleť. Roku 1968 vzniká Laboratoires Cliniques Inc, kde se

vyrábí první dermatologicky a alergicky testovaná řada vůní

a kosmetiky. Přispěla však také k vývoji a uvedení na trh

mnoha dalších značek. V současnosti má společnost ve

svém portfoliu 27 značek, mezi nimi například Clinique,

Donnu Karan, Aramis, Origins, Jo Malone nebo také Tommy

Hilfiger. Filozofie vůní Estée Lauder byla jednoduchá a

pravdivá:

„Nechte svou vůni, aby prostě voněla a přestaňte se mračit!

Váš muž se vrátí domů a bude se cítit báječně. Voňte

příjemně, když odchází a voňte ještě lépe, když se vrací.

Dotkněte se svou exkluzivní vůní partií, které se na vašem

těle pohybují nebo pulzují – ohyb loktu nebo spodní ohyb

kolenou, zápěstí, dlaň - a staňte se okouzlující pro všechny,

kteří jsou blízko vás.“ Za celý svůj život získala Estée Lauder

mnoho významných ocenění. Mimo jiné vzpomeňme

například ocenění Americkou asociací žen podnikatelek

(ABWA), Cosmetic Executive Women´s President´s Award,

Neiman Marcus Award. Albert Einstein College jí udělil cenu

Spirit of Achievement Award. Roku 1994 získala jako první

ocenění Living Legend Award od americké American Society

of Perfumers. V roce 2002 ji Ministerstvo obchodu

Spojených států amerických jmenovalo International

Business Leader of the Year. Paní Lauder se dlouhodobě

věnovala také charitě. Podílela se například na renovaci

zámku ve Versailles či výstavbě několika dětských hřišť v

New Yorku. Rodina, stejně tak jako obchod, hrála v jejím

životě velice důležitou roli, a ačkoliv tato výjimečná

osobnost zemřela v roce 2004, její impérium může žít dál

díky potomkům, kterým předala otěže světově proslulé

firmy s iniciály E. L. ve znaku.

Za úspěch svého podnikání vděčí Estée Lauder tvrdé dřině, své intuici,znalosti toho, co mají ženy rády a potřebují, víře, že každá ženamůže být krásná a v neposlední řadě i svému strýci dermatologovi,který ji zasvětil do tajů krémů a chemických sloučenin.

Tento revoluční přípravek, který navždy změnil pojetí péče o pleť a myšlení žen, představila Estée Lauder v roce 1982 pod názvem Night Repair. O osm let později měnínázev a stává se z něj sérum Advanced Night Repair.Jeho zázračný účinek obnovy pleti tkví ve s p e c i f i c k y a t e c h n o l o g i c k y n o v ě namíchaném koktejlu regeneračníchingrediencí. Funguje také jako prevence, eliminuje totiž až 90 % volných radikálů. Díky kysel ině hyaluronové zároveň pleť dostatečně hydratuje. Světově proslulámalá hnědá lahvička se stala ikonou skrývající hmotu s hladkou texturou, vyvolávající charakteristicky sametovýpocit po aplikaci na pokožku, a dosahující úžasných a blahodárných účinků pro pleť!

Aerin LauderŠtíhlá, vysoká, elegantní,žena s milýma kultivovaným projevem…

kolekce není žádná známá modelka, ale ona sama. Celá kolekce je

protkána nejjemnějšími přísadami a charakterizuje ji luxusní obal.

Pro Aerin Lauder je společnost, vybudovaná její babičkou, tak

trošku jako dítě, které se snaží vychovat v duchu tradice této

společnosti. Její neustálá starost? Modernizovat značku, aniž by se

změnila základní filozofie a principy společnosti. „Svět Estée Lauder

je celkem jednoduché sladit s aktuálními trendy, protože moje

babička byla opravdová vizionářka,“ zdůrazňuje Aerin. Aerin

Rebecca Lauder není pouze dědičkou impéria E. Lauder a úspěšnou

ženou, je také matkou dvou dětí, které má s Ericem Zinterhoferem,

ředitelem Central European Media Entreprise Ltd., za kterého se

provdala v roce 1996.

Kariéra A. R. Lauder

• 1992 začátek kariéry ve společnosti E. Lauder v týmu

Prescriptives Marketing

• 1995 Director, Creative Product Development

• 1997 Executive Director, Creative Marketing

• 2001 Vice President of Global Advertising

Vnučka světoznámé královny kosmetických přípravků má prostě

styl. Ne nadarmo se jí přezdívá Princezna z Park Avenue. Tato

Newyorčanka je ve svých 39 letech viceprezidentkou a kreativní

ředitelkou kosmetické říše s iniciálami E. L. a vnučkou

nejznámějšího člena dynastie Lauder. Když se Aerin objeví na

veřejnosti, Američanky přestávají dýchat obdivem. Představujeme

vám dědičku značky vybudované ženou, která ráda říkala: „Krásná

žena má jednoznačnou výhodu a většinou i poslední slovo!“

Představujíc elegantní flakon svého nového parfému, pro který

navrhla nejen obal, ale i složení vůně, obklopená rodinou, Aerin

říká: „Moje babička představila parfém Private Collection v roce

1973 právě v tomto obchodě. Tímto jí chci vzdát čest.“ Jednoduchý

a elegantní proslov. Přesně takový, jaká je i ona sama. V srpnu 2007

uvedla A. Lauder na trh vlastní vůni Private Collection Tuberose

Gardenia, v prosinci 2008 pak Private Collection Amber Ylang Ylang.

Třetí vůně z řady Private Collection s názvem Private Collection

Jasmine White Moss spatřila světlo světa v červnu tohoto roku. Tváří

Vladimíre, vedly Vaše kroky přímou čarou k choreografii?Vůbec ne. Mé první kroky byly taneční. Tančit jsem začínal už tady, v sedmi letech jsem začal chodit do baletní školy Národního divadla v Brně. Ve 23 letech jsem se sbalil a odjel do Švýcarska. Tam jsem se okamžitě zapojil, protože jsem měl to štěstí, že jsem byl zrovna ve správný čas na správném místě. Věnoval jsem se v té době modernímu tanci.A tak, když jsem tancoval v televizním pořadu, byl jsem osloven jedním návrhářem, a ten mě nabídl cestu kolem světa se super skupinou tanečníků. Startovali jsme v Mnichově a procestovali celý svět. Japonsko, USA, celou Evropu, a to mi dalo do života velký švih. Všude možně jsme byli zváni také na velkolepé společenské události, proběhlo plno příležitostí a krásných okamžiků. Toto období jsem prožíval téměř tři roky. Jednoho dne jsem dostal nabídku dělat choreografa. Nikdy předtím jsem to nedělal, a taky, vzhledem k tomu, že velmi zvažuji svá rozhodnutí, trvalo mi půl roku, než jsem se rozhodl, že do toho skočím. Moje první práce měla velký úspěch, což mě povzbudilo k dalšímu pokračování.S jakými úskalími se jste se jako choreograf v začátcích setkával?Když mi lidi z týmu zkoušeli říkat, že něco nejde. Jenže já jsem absolutně zastánce toho, že si musím všechno vyzkoušet sám na vlastní kůži a práci s vlasy, make upem, tancem, to jsem měl už všechno za sebou. Když mi někdo řekl, že něco nejde, dokázal jsem mu že to jde, a ukázal jak to jde. Když jste se věnoval make upu, to jste byl proškolen od nějaké kosmetické značky?Vždycky jsem chtěl být svůj a svobodný a nechtěl jsem se vázat na firmu, která má svoji linii. Kdysi mi nabízela např. Estée Lauder, abych pro ně pracoval. Nejsem jejich člověk, ale spolupracujeme často, a to je pro mě lepší. Věnoval jsem se naplno choreografii, dělal jsem ji s láskou, a podle ohlasů, které jsem dostával, tak nejspíš jsem to dělal dobře.

Jak hodnotíte provedení módních přehlídek dnes, oproti způsobu provedení před dvaceti lety?Veliký rozdíl. Když si vzpomenu, ta naše turné… Museli jsme se líčit sami, česat sami, oblékat sami. Museli jsme poslouchat muziku, abychom věděli, kdy jít na scénu. Modeling je profese, a ta profesionalita je daleko v něčem jiném, než v tom, že je někdo hezký. Dneska je v tom veliký rozdíl. Každá modelka má oblékačku, kadeřníka, vizážistu, inspicienty. Ale v choreografii se to pro mně nezměnilo. Jen si dnes hudbu pracně nestříhám, nýbrž připravuji na počítači.Bylo obtížné obstát v zahraničí bez referencí?Tady se reference žádají více. V zahraničí si spíše zakládají na tom, co umíte. Lidé si vás okamžitě pamatují přes práci, kterou jste udělali nebo o ní slyšeli, a tomu se říká takzvaný Arabský telefon. Prostě ukaž co umíš.Kde vzniká nápad pro choreografii módní přehlídky?Vycházím ze dvou věcí. Těmi jsou kolekce a prostředí, kde se přehlídka bude odehrávat.Nějak jinak se dělá v tovární hale, nějak jinak v pompézním sále. Stejně tak to platí pro to, zda se předvádí džíny a kecky nebo večerní róby. Bohužel, to se na tuzemských přehlídkách trochu podceňuje a předvádí se kolekce skoro stejně, což je škoda, protože i manekýnky by měly chodit jinak v jeansech a jinak v šatech.Když připravujete přehlídku, je stres, hodně práce a jedete na maximum, a pak vše skončí, a nastává úplný opak. Klid, ticho, stres mizí, telefon je nesrovnatelně tišší, najednou nic není. Jak se člověk psychicky srovnává s takovými přechody z extrému do extrému?Tak to je šílený. Je jedno, jestli je to velká nebo malá akce. Ten čas, který dáte do rozloučení po přehlídce, poklábosení u skleničky, ten hodně napomůže k tomu srovnat se. Člověk se musí naučit s tím žít, že je v té rychlosti a najednou to všechno padne a je bílá stránka, nic.Je to do určité míry depresivní, ale musíte si uvědomit,

že i tohle tvoří integrální část vaší práce a naučit se s tím žít. Měl jsem například v týmu lidi, kteří nemohli se mnou pokračovat, protože nezvládli tyto situace kdy je stres, práce a hodně peněz, a najednou je ta prázdnota. Ti lidé absolutně nebyli schopni se s tím vyrovnat, nesnesou to. Raději šli vydělávat míň, aby měli jistotu. Ale jistotu máte jedině ve smrti. Také to překlenete s určitým pohledem na svět.V rámci profese choreografa máte hodně zkušeností, které by jistě pomohly mnoha lidem, kteří se v této branži zhlédli. Děláte přednášky, popřípadě nějaké kurzy? Dělal jsem je ve Švýcarsku, ale tady už ne. Měl jsem s tím špatné zkušenosti, a to v tom směru, že jsem chtěl pomoct, a pomohl jsem, ale nebyla dodržena dostatečná loajalita. To je příliš na můj vkus, abych se setkával s tím, že lidé neumí ani ocenit, ani poděkovat za pomoc, a dokonce dokáží ukrást nápad a prodávat ho jako svůj. Od té doby jsem řekl tak, a ne, když tady není morálka. Beru to na vědomí a své know haw si nechávám pro sebe. Mrzí mě to, ale bojovat s tím nebudu.Když jsem se v mých začátcích dostal k příležitosti něco se naučit, tak jsem si toho vážil a respektoval to. Ani dnes by tomu nemělo být jinak, když se někdo chce něčemu naučit.Vaše spolupráce s BVV byla dlouholetá a přesto již před několika lety skončila. Proč se to změnilo?V České republice jsem dělal moji vůbec první velkou show pro agenturu Elite. Shodou okolností tam byli představitelé BVV a požádali mě, zda bych se ujal přehlídek Styl a Kabo. Tak jsem se zajel podívat a řekl jsem si, že takhle to být nemůže, pokud jde o mezinárodní veletrh. Budoval jsem úroveň módních show na BVV po dobu dvanácti let a myslím, že jsem tam udělal dost práce. Pak ale jednoho dne někdo jiný převzal vedení a řekl mi nashledanou, protože jsem mu byl nepohodlný. Za čtyři roky po mém odchodu se dostaly přehlídky Styl a Kabo do stejného stavu, jako byly v době, kdy jsem na BVV začínal.Pokud lidé hledí dělat cokoliv, jen aby si vydělali, nemohou počítat s dobrým výsledkem. Práce vás musí zajímat, musíte cítit nadšení, lásku, a pak ty dobré výsledky přicházejí.Jakým způsobem motivujete lidi k práci?Musím říct, že jsem vždycky měl dobrý tým. Stala se mi jedna věc. Když jsem převzal Styl a Kabo, jasně jsem řekl: pravidla jsou ta, výhody jsou tyhle. Můj tým si řekl, že to bude vojna. Ale nakonec všichni uznali, že to byla výhoda. Motivace byla v tom, že jsem vždy dodržel to, co jsem řekl.Když můžete zhodnotit návštěvnost a společenskou prestiž módních přehlídek v České republice, jaký je Váš názor na jejich úroveň?Můžu říci, že je zde daleko méně lidí, kteří se zajímají o módu, poněvadž to zde ještě není tolik zaintegrované jako jinde ve světě, přesněji v západních zemích. Tato kultura se čtyřicet let opomíjela.A tak se přikláníte ke snaze spíše lidem svět módy přiblížit?Absolutně! Ale nechci dělat populismus. Nechci se jim podbízet, ale vytáhnout je nahoru. Já chci, aby ti lidé byli nadšeni, a musím říct, že se mi to většinou daří.Je to vlastně takový plezír, a já říkám: dělejme si

plezíry, protože jinak těch problémů je na světě hrozně moc, a je pěkný to doplňovat nějakou krásou, radostí a pozitivitou. Globálně si myslím, že česká společnost nežije dostatečně kulturně. Restaurace se mi zdají prázdné, lidé pospíchají pořád domů, snad na televizi. Možná že se pletu, ale i kina jsou poměrně prázdná, a kam ještě snad jdou, tak je divadlo, a tam si myslím, že chodí z určité setrvačnosti.Jaký je v rámci módních přehlídek ten Váš způsob přiblížit se lidem, nadzvednout je a přitom se nepodbízet?Zní to možná jako klišé a možná až naivně, ale já věřím, že se to dá. Pamatuji se například na jednu módní přehlídku v Ženevě. Jako jeden z prvních jsem začal dávat klasickou muziku. Nemáte zdání, kolik za mnou přišlo lidí, kteří mi dokonce říkali, že nikdy nechodí na opery, a tohle se jim líbilo a zase jim to otevřelo nové obzory. Také poslední přehlídku ve Vaňkovce jsem zahájil baletem, byl to až kýč, ale záměrný. No, a pak přišla za mnou paní a řekla mi, že manželovi, který jí usnul minulý týden na opeře tekly slzy, jak byl dojat. Víte revoluce je jedna věc, ale evolutivně, krok za krokem můžete udělat víc. Forma je vždycky důležitá. Někdo může být strašně sprostý, a když to má formu, tak to projde. Blanka Matragi jednou hovořila o způsobu a čase, který žena v Libanonu věnuje přípravám na to, v čem půjde na společenskou událost. Je to jistě u nás nepoměr, ale i přesto, jak hodnotíte společenské oblékání, a případně na co by jste doporučil dát si větší pozor?Tomu bych řekl ano, a to nesouvisí s tím, co se zrovna nosí v Libanonu anebo v Miláně, to s tím nemá nic společného. Je to o tom, že ti lidé si dávají větší pozor a

make-u

p:

Vla

dim

ír F

rank

mají větší plezír. Tady vidím nejčastěji u mužů, že se

nad tím vůbec nezamýšlí. Nejčastěji je to tragédie ve

volbě obuvi a doplňků. U žen je ten skok jasnější.

Přesto všechno ještě mnoho žen podceňuje doplňky.

Ty jsou mnohdy důležitější, než samotné šaty. Ať se to

líbí nebo ne, tak tato společnost ještě není na úrovni té

západní. Je tam vidět těch čtyřicet let spánku. Snažím

se lidem módu přiblížit a brát to nenásilně, jako hru.

Někteří lidé tvrdí, že není podstatné, co má člověk na

sobě, ale co má člověk uvnitř. Budete se bavit raději s

upraveným člověkem nebo s houmlesákem?

Jednou mi jedna má známá z Anglie řekla slova, která

mi utkvěla v paměti: „Víš, když mi Bůh nedal krásu,

tak já si nemohu vůči mému okolí dovolit ještě nebýt

upravená. To, že jsem upravená, to není jen pro mě, to

je určitý respekt společnosti.“ A já jsem nad tím

přemýšlel, a opravdu, jak k tomu někdo přijde, když se

musí dívat na někoho, kdo na sebe nedbá. Jistě, je to

jeho svoboda, ale jeho svoboda končí tam, kde začíná

ta moje.

O čem v současnosti nejvíc sníte?

Teď najednou mám zase chuť hodně cestovat. Hodně

jsem cestoval a byl jsem přecestovalý a měl chuť se

někde ustálit. A teď mám znovu chuť pohybu.

Jste člověk, který se rád vrací, nebo sníte o

nových místech?

Rozhodně se rád vracím. Třeba Řím, tam jsem byl

nesčetněkrát, a kdybych měl možnost jet do Říma,

jedu zase hned. Objevovat nová místa bych určitě

chtěl také. Je to nejlepší škola života.

KONEC

Jméno: Vladimír FrankNarozen: 9. 10. 1947Autor článku: Michaela LejskováFoto: Vladimír Frank

make-u

p:

Vla

dim

ír F

rank

Kontrolujte svou hlasitost. Vaše prezenta-ce nesmí být žádným hlukovým útokem na bubínky posluchačů. Kdo křičí, nemá většinou pravdu. Proto měňte hlasitost podle významu výroku. I tichá mluva může vytvořit napětí.

Vyhněte se příliš rychlému mluve-ní. Většinou se za tím skrývá nervozita a nejistota. Příval slov posluchače ubíjí. Ale pozor: I pomalá mluva může unavit. Proto: Měňte tempo řeči. Hlavně se nestyďte zařadit do svého projevu účinné přestávky.

Vaše řeč smí být zabarvena dialektem. Zda lehce nebo silně, to závisí na publiku. Sterilní, bezbarvá předváděcí řeč se nežádá. Procvičujte si s magnetofonem. Ať posoudí vaši přátelé nebo (ještě lépe) neutrální osoby, zda mluvíte srozumitelným dialektem.

Přitom v umění vést lidi, které patří k vrcholu manažerských dovedností, je správná rétorika nutností. Rozumíme jí hlavně schopnost tzv. přesvědčivé komunikace, inspirace pro vedení týmu, základ na zvládání námitek i konfliktů i pro oslabení protiargumentů.

Manažeři, kteří vystupují a mluví před lidmi, kolegy, klienty a zákazníky, potřebují umět vystoupit profesionálně. V profesionalitě je zahrnuta zřetelnost projevu, umění sdělit myšlenky i motivovat tým.

Ať již budete vystupovat před lidmi jako manažer, nebo jen jako člověk před publikem, který může prezentovat projekt nebo svoje myšlenky, můžete správnou rétorikou své posluchače skvěle zaujmout. Na trhu existují semináře i publikace, které můžou být vodítkem a pomoci vám vaše rétorické schopnosti rozvíjet a procvičovat. Kultura řeči je dovednost, která by měla být vlastní nám všem a která stojí za to rozvíjet.

Nemluvte vysokým hlasem. „Pištivé“ hlasy působí málo přesvědčivě. Čím temněji a hlouběji, tím příjemněji a věrohodněji váš hlas působí.

Co uráží ucho, to k sobě duše nepustí. Zlepšujte proto rezonanci svého hlasu. Čím lepší paletu tónů váš hlas obsahuje, tím tepleji zní.

Mluvte čistě a jasně. Nedbalá výslovnost svědčí o nedostatku sebekázně. Čím artikulovaněji a zřetelněji hovoříte, tím snáze vám budou vaši posluchači rozumět.

Tón vytváří hudbu. Na vašem hlasu vaši partneři v rozhovoru nebo posluchači poznají, jakou máte náladu. Proto se vyhněte monotónní řeči. Modulováním svého hlasu se pokuste vytvořit co nejvíc obměn. Dynamická mluva prozrazuje angažovanost a nadšení. Jiskra přeskočí!

Co prozrazuje hlas

V příštím čísle Profashion pokračování na téma: Jak zvládat konflikty

Autor: Pavlína Langerová, AUDICA www.audica.cz

KONEC

Jak dlouho funguje Scandal Ladies?

Scandal Ladies funguje třetím rokem a skládá se

ze tří skupin. Před vznikem Scandal Ladies jsem

byl členem jedné z nich. Začátek byl v tom, že já

sám jsem tanečník. Tančil jsem balet v Praze, a

pak také v Ostravském divadle. Tam jsem před

dvanácti lety skončil. Divadlo mi chybělo, a tak

jsem si založil vlastní skupinu, která má v

současné době obsazení pět lidí. Chvilku jsem s

nimi tančil, ale postupně bylo jasné, že to někdo

musí řídit, jinak by byl zmatek. Ujal jsem se této

funkce.

Jak vypadá role producenta travesti

skupiny?

Starám se o hudbu, kterou pro vystoupení

upravuji, starám se i o kostýmy, vymýšlím

programy a dávám dohromady scénář. Ten

scénář je konečné dílo všech, protože to

konzultujeme, a někdy se u toho i pěkně

pohádáme, protože se bojuje, co kdo bude dělat.

Kdo vám šije kostýmy?

Něco nám udělá švadlena, ale to je takové

minimum. Jinak si šijeme sami. Uděláme

nejdříve návrh, a co je nejtěžší, to ušiji já.

Jak probíhá taková příprava make upu?

Protože jsem byl ve škole líčení, tak jsem to znal,

a pak každý do toho vnesl nějaký nápad či

osvědčenou techniku. Každý se musí líčit trochu

jinak, protože má každý jinou pleť a tvar obličeje.

Základ jsem jim řekl, protože to je divadelní líčení

a odlišuje se od běžného hodně zásadně. Dneska

už jsou takoví profíci, že jim nemám co vytknout.

Je to velmi náročné, udělat z chlapského obličeje

ženský obličej. Je to jako by člověk maloval

obraz.

Jaká jsou při takovém líčení úskalí, s čím

hodně bojujete?

Obočí určitě. Všichni máme svoji práci a nikdo

nedělá jako hlavní práci travesti show. Takže

holit si obočí trvale, to nejde. Vlastně děláte na

obličeji takovou masku, jejíž příprava je náročná

a trvá nejméně hodinu. Dolů už to jde rychleji.

Nebo nohy, nikdo si nechce holit nohy, tak si

berou třeba čtvery silonky. Prsa si teda holí, to si

musí holit. Také ruce, to by bylo vidět.

To musí být v šatně docela zábava při

takových přípravách. Jak probíhá

převlékání během show?

To bych přál někdy divákovi vidět. Během pauzy

mezi písničkami se musíme převléknout, udělat

ze sebe docela jinou osobu a samozřejmě make

up se nesundává, ten se poupravuje. Přidělá se

nová paruka a vymění se doplňky. Po vystoupení

si oddechneme, a pak se tomu maratónu

smějeme.

Jaká jsou vaše nejoblíbenější čísla?

Stálice jako jsou Machálková, Vondráčková,

Csáková nebo Urbánková, to nesmí chybět. Velmi

oblíbená je také Tina Turner. Diváci je stále chtějí.

Ale my máme ještě taková divadelní představení,

kde je děj. Připravím nějaké téma, podle toho

vybírám písničky. Měli jsme i film a muzikál. Ten

muzikál nemá až takový děj. Dělali jsme třeba

Scandalárium nebo Jak šel čas. To byl příběh,

který šel od pravěku. Začínali jsme Tinou Turner

v podobě pravěké ženy, oblékli jsme ji do kůže.

Postupně jsme volili zpěvačky, které měly

zvučnou tvorbu rok od roku, a tak to pokračovalo

až do současnosti.

Co aktuálně připravujete?

Chystáme program na příští rok, a ten bude

vyloženě dějový. Bude se to jmenovat Zlatý

Oscar po česku aneb Kurňa hoši skandál. To bude

na podzim roku 2010. Hlavní postavou bude

režisérka Věra Chytilová, která režíruje film na ty

zlaté Oscary po česku. To bude určitě zajímavé.

Vás osobně už na jevišti divák neuvidí?

Na jevišti už ne, ale když jsou nějaké soukromé

párty, tak někdy vystupuji i já. Ale to se stává už

KONEC

opravdu málokdy.

Pro firemní večírky připravujete vlastní

show nebo si klient objedná program dle

vlastní představy?

To si většinou řeknou, co by se jim líbilo, a my se

snažíme přizpůsobit. Když vystupujeme na

diskotéce, tak tam dáváme modernější věci, ale v

rámci večírků jsou to spíše tradiční osobnosti.

Jsme schopní docela pružně se přizpůsobit a

vyrobit i dobové kostýmy.

Jaký je Váš nezapomenutelný kuriózní

zážitek?

Běžně se nám stává, že vypadne elektrika. To se

zachraňuje všelijak. Dokonce jeden náš kolega

takhle odzpíval písničku sám. Naštěstí byl

hudebně nadaný. Kuriózní také bylo to, když

jsme předváděli na klasické módní přehlídce a

pořadatelka měla nápad, že jeden z nás předvede

svatební šaty. Nikdo nepoznal, že po mole chodí

muž.

Kde probíhají zkoušky?

Měli jsme studio, ale zrovna se to bude měnit. Od

ledna budeme mít novou zkušebnu, kterou jsme

dostali od města. V Brně jsou prostory pro

podnikání neatraktivní a nevyužité, nám však

takový obyčejný skladový prostor stačí, dá se

využít jako šatna a navíc nikoho nerušíme.

Jak to zvládáte s financováním travesti

skupiny?

Kasu držím také já. Co se vydělá, investuje se

většinou do dalších projektů, šatů a podobně.

Vlastně stále investujeme. Pak jsou poplatky

OSA a podobné, a tak jsou naše prostředky

neustále v pohybu. Máme sponzory, ale ne na

peníze, nýbrž na materiály. Na látky, šaty,

doplňky. Firma Elis nám dává slevy na nákup.

Občas dostaneme šaty třeba ze svatebního

studia.

Jak zvládáte takové nasazení?

Potřebuji zdravou formu stresu. Když ten stres

nemám, tak sedím doma a neudělám nic. I když

si naplánuji, co všechno udělám, tak když nejsem

v tom nasazení, nakonec zvítězí lenost.

Máte ještě nějakou vlastnost, se kterou se

moc nechlubíte?

Takovou mám, a tou je nedochvilnost. Jako to má

například Halina Pawlovská. Tuhle volal jeden

režisér Halině a ptal se jí: „Halino, kde jste, my už

začínáme točit?“ Halina odpovídá: „No, já už

sedím v taxíku, jsem na cestě.“ Na to režisér:

„Ale já Vám volám na pevnou linku.“

Máte podobné zážitky?

Na jedno naše vystoupení v Bratislavě jsem

meškal a můj kolega kvůli mně držel autobus.

Postavil se před něj, aby nemohl odjet, dokud

jsem nepřijel.

Autor: Michaela Lejsková, Foto: René Barteček

Viem, že máte blízky vzťah k americkej tzv. broadwayskej dramatike. U nás mala dlhý čas nezaslúžene povesť čohosi, čo balancuje na hranici bulváru, produktu presne vystrihnutého podľa momentálneho záujmu a vkusu publika.Americká dramatika je možno špecifická tým, že do veľkej miery spája divácky atraktívnu tému, dobre napísaný príbeh (fabulu) ale súčasne skvelé dialógy a perfektne vypointované a pritom uveriteľné situácie s veľmi dobrým psychologicky fundovaným základom. Napokon vyrástla na takých autoroch ako Eugene O´Neill, Tennessee Williams alebo Thornton Wilder. A potom, prostredníctvom hereckej školy Lee Strasberga je silne ovplyvnená ruskou dramatikou, predovšetkým Čechovom. V skutočnosti je americká dramatika veľmi bohatá a rôznorodá. Hry Edwarda Albeeho či Sama Sheparda sú možno náročnejšie a psychologicky komplikovanejšie, ale nechýba im humor. A Neil Simon je fenomén sám o sebe - ako autor množstva hier je úspešný a populárny naozaj na celom svete, a pritom jeho hry sú zväčša tragikomédie - divadelníkmi považované za najťažší žáner. Sú to skutočne silné príbehy, no pritom príbehy malých ľudí, s ktorými sa divák dokáže identifikovať, a ktorých problémy pozná, chápe, a často i sám zdieľa.

S Neilom Simonom ste sa už stretli.Áno, a to niekoľko krát. Režíroval som jeho hry. Na bratislavskej Novej Scéne v roku 1991 vtedy novú, čerstvo preloženú fantastickú hru Stratení v New Yorku (Lost in Yonkers). V tom istom roku za ňu Simon dostal Pulitzerovu cenu a súčasne Tony Award , teda dve najprestížnejšie ocenenia za literatúru a divadelnú hru v USA. Neskôr som réžijne pripravi minimuzikál Každý má svojho Leona (They´re Playing Our Song), nesmierne zaujímavú hru, vychádzajúcu zo skutočného príbehu výbušného mileneckého vzťahu textárky a hudobného skladateľa. Neil Simon sa na Slovensku často uvádza,

a nie len preto, že sa po 89 uvoľnilo embargo na broadwayskú dramatiku, jeho hry sú veľmi kvalitné aj v kontexte súčasnej európskej drámy. Viete, možno je to tým, že nie sú takpovediac defetistické, nenájdete v nich chmúry a ťažké nyšlienky, hoci prinášajú často bolestivé životné témy. Sú zdravo optimistické, a to mi je blízke - ako hercovi a divadelníkovi, aj ako človeku.Zlatí chlapci sú tragikomédiou, a navyše z divadelného prostredia...Áno, hercov sa tento problém, povedzme táto téma bytostne dotýka. Každý z nás, čo večer vychádzame na javisko, sa určite občas prichytí pri myšlienke, že na toto ja už nemám... kondičku, pamäť, silu. Ale viete, tá hra nie je len o dvoch stárnucich hercoch, je o stárnutí ako takom. Problém stárnutia populácie je dnes veľmi ožehavý, aktuálnejší ako kedykoľvek predtým. Téma starého človeka, odsunutého zrazu kamsi na vedľajšiu koľaj, jeho nedocenenie spoločnosťou, hroziaca izolácia..., a situácia, keď je človek takpovediac fyzicky donútený vycúvať zo svetského diania a byť už len akýmsi pozorovateľom v pozadí, to je na prvý pohľad pre divadelnú hru príliš ťaživé. Ale práve v tom je Neil Simon výnimočný autor, rieši to totiž humorom, nerobí z tých dvoch obete, odkázané na dožitie, práve naopak, ukazuje ich tvrdohlavý a často smiešny zápas o návrat na výslnie, aby ich nakoniec zmieril v očistnom sebapoznaní. Jeho humor nie je sarkasticky krutý, ale ani príliš láskavý. Je to zdravý humor citlivého pozorovateľa a výnimočného znalca rozkolísanej ľudskej psychiky.Ste hercom aj režisérom. Ako sa prelína vaša skúsenosť v týchto profesiách a takpovediac "funkciách"?Mám takú zásadu, že pokiaľ som hercom, konsekventne sa držím svojej profesie. Snažím sa empaticky vcítiť do predstavy režiséra o mojej postave, pochopiť, o čo mu ide, a potom ju chcem obohatiť ako herec - svojím myslením a svojím výberom výrazových prostriedkov. Práca režiséra je iná už preto, že v momente, keď predstúpi pred hercov, má istý náskok. Už pol roka o tej hre premýšľa, študuje a číta, rozpráva sa o tom s dramaturgom, scénografom. Je to dlhá príprava. To, že režíruje herec, môže byť výhodou len vtedy, ak sa vie vzdať predstavy, že vec má vyzerať práve tak, ako by ju sám zahral. Isteže, ako režisér sa neviem odosobniť, budem to vždy len ja, moje myslenie, moja predstava o veci - často hercom predohrávam, ale vždy emóciu alebo význam, nie to, ako to majú zahrať. Je to spôsob efektívnej skratky, myslím si, že tak herec rýchlejšie a presnejšie pochopí, o čo mi ako režisérovi ide. Napokon sú odtiene emócií a významov, o ktorých sa nedá príliš rozprávať. Na samotného herca nechám aké prostriedky si zvolí, na naplnenie toho, o čo mi ide.

Viac ráz ste režírovali inscenáciu, v ktorej ste aj

sám hrali. Aký je to pocit?

Viete, v televízii môžete natočiť výstup, a potom sa na

to pozrieť, v divadle to nie je možné. Najťažšia

"kategória" je režírovať hru a súčasne v nej hrať.

Často je to aj veľmi zábavné. Ako "objektívny faktor"

robíte hercom sparingpartnera, ale súčasne

aranžujete celý výstup. A potom príde chvíľa, keď sa

do toho výstupu musíte "vmontovať" ako postava -

partner rovnocenný ostatným na javisku. Často mám

čo robiť, aby som svojich kolegov "dobehol". Je to, ako

keď odštartujete maratón, zahodíte štartovaciu pištol,

prezlečiete sa, prezujete a vybehnete..., ale až desať

minút za ostatnými. Práve to ma nesmierne vzrušuje,

ten okamih, keď končím ako režisér za stolíkom, a

stávam sa hrajúcim režisérom.

Nakoniec - na začiatok. Ako ste sa vlastne ako

herec dostali k réžii?

Musím sa priznať, napriek tomu, že otecko bol herec,

sám som o štúdiu herectva neuvažoval. Strednú školu

som končil v roku 1964, vtedy sa ešte vypĺňal taký

dotazník, že o akú vysokú sa mladý človek zaujíma. Ja

som si "zaškrtol" medicínu, bavili ma prírodné vedy, a

ako druhú - filmovú réžiu. Lenže po nejakých

konzultáciách som zistil, že by som nemal šancu.

Nemal som ani 18 rokov, nespĺňal som kritériá - na

filmovú réžiu brali ľudí starších a zrelších, tak som sa

prihlásil do Bratislavy na herectvo a úspešne som

prešiel talentovkami. Ale hneď v lete po skončení

prvého ročníku som dostal úlohu vo filme Každý mladý

muž, a režisérovi Pavlovi Juráčkovi som sa zveril, že

by som chcel prestúpiť na filmovú réžiu. Réžia sa

študovala len na FAMU v Prahe a prestup z jednej školy

na inú sa podaril len výnimočne. A Pavel mi povedal

"Vieš, to by bola škoda. Keď už si raz tam, tak to

dokonči, ako režisér budeš mať výhodu, keď budeš

vedieť ešte niečo iné..." Držalo ma to až do tretieho

ročníka. Súčasne som ale dostával stále zaujímavejšie

ponuky a herecké príležitosti, aj v televízii a vo filme, a

nakoniec prišlo aj hosťovanie v Národnom, tak som to

rozhodnutie stále odkladal. K prvej divadelnej réžii

som sa dostal až ako mladý herec v Martinskom

divadle. Dramaturg Igor Galanda vedel, že ma to ťahá

k réžii, tak mi ponúkol, aby som so zaslúžilými

kolegami hercami zrežíroval Gogoľovu Ženbu.

Súčasne sme s Ondrejom Šulajom (vtedy mladým

dramaturgom, dnes renomovaným scenáristom)

inscenovali Vampilovovu hru 20 minút s Anjelom. Obe

inscenácie sa stretli s veľkým ohlasom, lenže v tej

dobe som už bol ako herec veľmi "vyťažený". Neskôr

som prešiel na bratislavskú Novú scénu a napokon v

roku 1983 do Slovenského národného divadla. U nás v

divadle som ako režisér dostal príležitosť v roku 1990,

vybral som si Camusovho Caligulu. A od tej chvíle už

20 rokov intenzívne striedam profesie herca a

režiséra.

KONEC

Národní divadlo Brno

Firma TENIS SERVIS B. Coufal vznikla již v roce 1985, jako jedna z prvních specializovaných sportovních prodejen, zaměřených na tenis, squash, badminton a kompletní servis.Od roku 1996 firma sídlí v novém komplexu pasážových prodejen v obchodním centru IBC v Brně. Zákazníkům nabízí velmi široký sortiment zboží pro tenis, squash, badminton a golf.„Provádíme vyplétání raket na špičkovém elektronickém digitálním stroji značky PACIFIC 700 DIGITAL včetně kompletní diagnostiky. Patříme k jednomu z nejlepších servisů v ČR. Odborně proškolený personál Vám vždy poradí. Mimo servis prodáváme vybavení od nejznámějších značek jako např. WILSON, HEAD, YONEX, ASICS, DUNLOP, … Zboží Vám pošleme i na dobírku,“ hovoří o nabídce služeb majitel firmy Bohuslav Coufal, který je již třináct let výhradním dovozcem firmy PACIFIC pro Českou republiku a Slovensko.Dále pan Coufal uvádí: „Na tomto typu strojů se vyplétal také Turnaj mistrů v Londýně koncem listopadu 2009. Tam také proběhlo předvedení nových tenisových raket PACIFIC, které jsou pokračovatelkami raket Fischer, jež firma PACIFIC koupila v roce 2009. Je to světová premiéra výroby raket, u kterých je uplatněna převratná technologie BASALT X. Tyto rakety budou v prodeji v ČR a na Slovensku začátkem února 2010 pro všechny výkonnostní kategorie.“Pan Bohuslav Coufal není v této branži žádným začátečníkem. Již od svých 18 let vyplétá rakety a jeho rukama prošly rakety na turnajích DAVIS CUP a FED CUP. Vyplétal také tenisovým hráčům zvučných jmen, jako jsou Suková, Navrátilová, Šmíd. A kde se vlastně člověk naučí řemeslu vyplétání raket?„Jedině u zkušených vyplétačů. Nejsou na to žádné školy. Já dávám školení osobně také, protože stroje prodávám. Jinde se to člověk nenaučí, než od lidí, kteří se tomu věnují a jejich práce je odrazem jejich zkušeností. Takový zkušený vyplétač pak dokáže také poradit zákazníkovi výplet dle jeho úrovně a stylu hry. Tento servis je pro nás standardním, stejně jako jsme schopni kompletně vybavit hráče ať už na tenis, squash či badminton, popřípadě golf.Firma PACIFIC vznikla v polovině minulého století v Německu jako specializovaná firma na tenisové doplňky. Její strategie se dodnes řídí potřebami hráčů, a to jak závodních, tak i rekreačních. V roce 1972 začala firma PACIFIC, jako jedna z prvních, vyrábět ve své továrně na Novém Zélandu přírodní struny. S těmito strunami hráli i tak vynikající hráči jako Mc Enroe a Kodeš a jiní slavní. Podle testů USRSA v USA jsou přírodní struny PACIFIC od roku 2002 nejlepšími strunami na světě. V roce 1993 začala firma vyrábět polyesterové výplety. Tyto výplety byly a jsou dodnes vyráběny přímo v Německu, v centrále firmy PACIFIC. Jejich kvalita je na špičkové úrovni, o čemž svědčí výsledky testů USRSA, kde se POLY FORCE umístil na prvním místě ze všech testovaných polyesterů. Kromě těchto produktů vyrábí PACIFIC širokou škálu dalších typů výpletů pro tenis, badminton a squash, a to hybridní vyplety, syntetické výplety, speciální vyplety, základní kožené gripy, syntetické gripy, overgripy, vibrastopy, potítka, čelenky, závaží na rakety, speciální squashové ochranné brýle, …V roce 2004 přišla firma PACIFIC s novou řadou textilu včetně oblečení z materiálu DRY FEEL a tašek a thermobagů z velice kvalitních materiálů. Dále firma nabízí tenisové míče, squashové míče a badmintonové košíčky pro všechny výkonnostní úrovně.Firma PACIFIC je také známá svými velice kvalitními elektronickými vyplétacími stroji, testery a potřebným servisním vybavením. Mechanika i elektronika těchto vyplétacích strojů je na špičkové úrovni, a v ČR je již prodáno několik desítek těchto strojů.Českými reprezentanty, kteří hrají s výplety firmy PACIFIC jsou například Radek Štěpánek a Renata Voráčová, za mnohé zahraniční hráče jmenujme alespoň Michaela Južného. Oficiálně například v Německu hraje dvanáct z dvaceti nejlepších hráčů s výplety značky PACIFIC.“

pasáž IBC (2. patro, blok C), Příkop 6, Brno

Autor článku: Michaela Lejsková

Naleznete u nás sortiment značek:

Diamant je bílý kámen symbolizuje čistotu, jako bezvadný kámen

symbolizuje dokonalost, jako nejtvrdší kámen vyjadřuje

stálost.Diamant v zásnubním prstenu dokazuje dívce, že to s ní její

nápadník myslí vážně. Diamant v dokonalém šperku vyjádří lásku k

obdarované osobě více než cokoli jiného. Kvalitní šperky s diamanty

nestárnou, vydrží několik generací a uchovávají v sobě kromě

finanční hodnoty i hodnotu nezapomenutelného osobního okamžiku.

V dávných dobách vždy platilo, že sňatek byl jakýmsi výměnným

obchodem. Zasnoubení bylo věcí výměny nevěsty za hmotné dary

nebo majetek. Touha prezentovat svoje spojení s někým blízkým je

stará jako lidstvo samo. Lidé vždy toužili projevovat před ostatními

lásku a příslušnost jednoho k druhému.

Ve starých kulturách byly prstýnky zhotovovány z běžně dostupných

materiálů. Například z kůže, splétaly se ze stébel. Tyto ryze přírodní

materiály posilovaly pocit sounáležitosti s místem, kde člověk žije.

Římané používali železné prstýnky, neboť věřili v sílu a nezničitelnost

železa a tím utvrzovali sílu posvěceného sňatku.Byli to ale Řekové,

kteří první navlékli prsten na čtvrtý prst levé ruky, kde je umístěna

žíla lásky, vedoucí k srdci. Zlaté prsteny se objevily zároveň se

zavedením zlata jako platidla. V 9. století papež Mikuláš I. schválil

zlaté snubní prsteny jako důkaz toho, že muž je schopen finančně

zajistit svoji ženu.

První doložený diamantový snubní prsten dostala Marie Burgundská

od vévody Maximiliána I. v roce 1477, jako drahokam vyjadřující

čistotu a lásku. Viktoriáni, známí jako romantici, zdobili často prsteny

vzkazy a jmény.

V průběhu 20. století se diamanty staly nezbytnou součástí kultury

celé společnosti a diamantové prsteny se staly těmi nejžádanějšími.

Kupovat diamanty a diamantové šperky je nejen krásné ale i chytré.

Překvapte své blízké. O narozeninách, pod stromeček, při narození

dítěte, maturita, promoce...

Dejte svým blízkým najevo, jak Vám na nich záleží a jak si jich ceníte.

Darování diamantu má dvojí kouzlo – nezapomene na něj ani ten kdo

daruje a už vůbec ne obdarovaný. Diamanty jsou věčné.

To, jak diamant vyniká na krásné ženě, můžete posoudit například na

modelce Inně Puhajkové, která pózovala pro prosincové číslo

Profashion. Zářící s diamanty na sobě a zářící také s diamanty při

jejich ukládání do bankovního trezoru banky LBBW. Pamatujte také

na bezpečnost svých cenných šperků, a obraťte se na profesionály

bankovních institucí.

Jiří Bartoška, Zuzana Dřízhalová, Gabriela

Osvaldová, Ivana Chýlková, Jakub Prachař,

Martha Issová, Martin Dejdar, Jiří Macháček,

Táňa Vilhelmová, Mojmír Maděrič a Jiří

Lábus.... zkrátka velcí herci se sešli, aby

udělali radost malým dětem a navíc pomohli

dobré věci. Veselá knížka Velcí herci malým

dětem plní mezeru na knižním trhu - nabízí

něco mezi k las ickou pohádkou a

aud i okn í ž kou . J e j í v ydán í má i

nepřehlédnutelný charitativní podtext. Celá

čtvrtina zisku z prodeje půjde na konto

občanského sdružení Lymfom Help, které od

roku 2005 pomáhá pacientům s maligním

lymfomem, jejich blízkým a přátelům.

Projekt Velcí herci malým dětem je prvním

producentským počinem herečky a zpěvačky

Lucie Šoralové. „Zatím se snažíme zvládnout

vše kolem vydání knihy co nejlépe. Vždycky

jsem si přála spolupracovat na něčem

hezkém a současně smysluplném, takže

když mě oslovili mí slovenští přátelé, zda

bych zkusila využít svých kontaktů a pomoci

s vydáním knížky Velcí herci malým dětem v

České republice, neváhala jsem. Je to má

první producentská zkušenost, a když bude

důvod a možnosti, tak budu pokračovat dál.

Většinu písniček už máme natočených,

všichni herci skvěle spolupracovali, úvodní

vyprávění načetl svým charismatickým

hlasem Jirka Bartoška, takže věřím, že

výsledek bude skvělý,“ říká Lucia Šoralová.

Knížka je, přesně jak slibuje její podtitul,

plná písniček, notiček, básniček a kresbiček.

Titulní stránce dominuje CD s dvacítkou

písniček nazpívaných oblíbenými herci.

Každý z nich ke „své“ písni připojil originální

kresbičku a svérázným způsobem tak

spoluilustroval samotnou knížku, která

obsahuje noty a texty všech písní.

Velcí herci malým dětem jsou českou verzí

charitativního projektu, který v roce 2000 na

Slovensku vytvořilo občanské sdružení

Šance dětem. První náklad se bleskurychle

vyprodal a titul se dlouhé týdny držel v

žebříčku nejprodávanějších knih na druhém

místě, v těsném závěsu za nejnovějším dílem

Herryho Pottera. Autorkou nápadu a hudby

ke všem písničkám je Sisa Michalidesová,

mladá slovenská herečka, skladatelka a

hudebnice. Sisa v sedmnácti letech

překonala nádorové onemocnění a na

základě vlastních zkušeností se rozhodla

pomoci těm, jejichž problémy velice dobře

zná. V úvodu knížky vypráví dětem svůj

příběh – příběh nemocné holčičky, která s

pomocí kouzelné píšťalky dokázala spolu s

tóny vyfouknout z těla i zlou nemoc… Původní

texty Petera Konečného a A leny

Michalidesové do českého jazyka přebásnila

Lucia Šoralová.

Slovenské děti si jednouché rýmy a chytlavé

melodie zamilovaly, takže v současné době

už je na pultech druhý díl knihy. Snad i u nás

bude knížka stejně úspěšná a přinese radost

dětem a finanční pomoc pro Lymfom Help.

„S obrázky jsem neměla problém, ráda

maluju dětem a stačí mi, když poznají, co to

mělo být. Horší to bylo s texty. Nemám ráda,

když se zvířatům podsouvají lidské

vlastnosti, navíc negativní. Proč pěstovat v

dětech dojem, že ropucha je hnusná a

nenažraná, brouček je roztomilý chudinka a

straka je potměšilý lupič? Každé zvíře je

svým způsobem krásné a žije takový život,

pro jaký bylo určeno, pokud mu do toho

člověk nezasahuje. Nakonec tu „hnusnou

ropuchu“, kterou děti utlučou klackem, s

chutí zblajzne pár roztomilých broučků

chudinků, a to ne proto, že by to byli „odporní

mrchožrouti“, ale proto, že takový je jejich

úkol v přírodě. Nadsázka je nadsázka, ale

měřme všem stejným metrem..,“ říká

Gabriela Osvaldová, která na CD nazpívala

píseň „Žába“ a „Straka“. Větší potíže s

kreslením obrázku přiznává herečka Zuzana

Dřízhalová: „Náročnější pro mě bylo určitě

malování. Upletla jsem si na sebe bič, když

jsem se rozhodla malovat akrylovými

barvami na plátno. Po několika dnech úsilí

jsem nakonec svědomitě obarvila celé

plátno, tak snad někoho mé obrázky potěší.“

Slavnostní křest knížky za účasti několika

„spoluautorů“ 4. listopad v Galerii Louvre.

„Velcí herci“ tak mohou potěšit mnoho

malých dětí, třeba pod vánočním

stromečkem. „Některé písničky jsou moc

povedené, navíc je zpívají i herci, které ke

zpěvu hned tak někdo nedonutí, a myslím, že

děti budou koukat, jakých výkonů jsou

schopni!“ slibuje Gabriela Osvaldová.

2media.cz, s.r.o; www.2media.cz

KONEC

Všem dárcům za jejich podporu co nejsrdečněji děkujeme!

Časopis Profashion ve spolupráci s Národním

divadlem Brno podporuje děti z FOD Klokánek

KLOKÁNEK BRNO – zařízení Fondu ohrožených dětí:

Náš Klokánek sídlí na ulici Michalova 4, v Brně – Líšni.

V našem Klokánku je 11 bytů, ve kterých najde

útočiště 40-43 dětí ve věku od několika dnů až do

dosažení dospělosti. O děti pečuje 22 tet, které se u

dětí střídají v týdenním intervalu. Tuto péči doplňují 3

tety pomocné. K dispozici je také pediatr, psycholog,

sociální pracovnice, speciální pedagog.

Principy péče v Klokánku:

o děti pečují po všech stránkách obdobně jako v

rodině naši zaměstnanci - manželský pár, "teta" nebo

střídavě po týdnu dvě "tety",

V "klokaní" rodině jsou zpravidla čtyři děti, více jen v

případě sourozenců nebo krátkodobě (maximálně

šest) ze závažných důvodů při naplněné kapacitě,

Klokánky přijímají děti bez ohledu na věk (tj. již od

narození), proto sourozence není třeba rozdělovat

starší děti se tu učí rodičovskému chování a poskytují

mnoho podnětů miminkům a batolatům, u nichž i

proto nedochází k opožďování ve vývoji,

děti se do Klokánků přijímají přímo, bez předchozího

pobytu v diagnostickém ústavu,

děti lze přijmout nejen na základě předběžného

opatření, ale i na žádost rodičů nebo samotného

dítěte,

je-li dosavadní škola v dosahu, navštěvují děti svou

původní školu, takže nemění spolužáky ani kamarády,

v Klokánku jsou děti jen po dobu nezbytně nutnou -

než se po vyřešení situace mohou vrátit domů nebo

než je pro ně nalezena trvalá náhradní rodina, není-li

návrat do té vlastní možný,

naši "klokaní rodiče" musí projít náročným

psychologickým vyšetřením, které musí prokázat

jejich dobrý vztah k dětem, dostatek empatie a

schopnosti vytvořit jim citově vřelé prostředí,

z Klokánků mohou děti telefonovat domů a rodiče je

mohou kdykoli navštěvovat a brát si je na vycházky

nebo na víkendy, pokud tomu nebrání závažné důvody

nebo pokud je dítě neodmítá.

V Jihomoravském kraji se jedná o jediné zařízení

rodinného typu pro děti vyžadující okamžitou pomoc.

Např. jen v Praze jsou 4. Děti z našeho regionu musí

být tak umisťovány v jiných krajích.

CHCETE TAKÉ POMOCI ?

Každý, kdo se rozhodne nás jakkoliv podpořit, je

vítán. Právě díky podpoře jednotlivců, firem a institucí

Klokánek mohl vzniknout a může poskytovat standard

rodinné péče potřebným dětem. Ať se jedná o věcný či

finanční dar jsme připraveni ho přijmout dle přání

dárce

osobně na adrese Klokánek Brno, Michalova 4, 628

00 Brno

prostřednictvím našeho bankovního účtu ČSOB Brno

212635745/0300

po dohodě i na místě určeném dárcem.

Samozřejmostí je ošetření daru darovací smlouvou.

Více informací na tel. čísle: 544 212 996.

Když se řekne Fashion week, tak snad každého z

nás napadne Miláno, Paříž, New York, Londýn a

j iná města, kde se konají tyto, asi

nejvýznamnější přehlídky. Ovšem většina z nás

může tyto super akce vidět jen z videí nebo fotek,

a přesto nás vždy tolik nadchnou. Někdy více,

jindy méně, záleží i na zvučnosti jmen a kolekce.

Kolik práce se však skrývá za těmito přehlídkami

vědí jen zasvěcení. Jsou to hodiny plánování,

domlouvání, tvoření návrhů, modelů,

kombinování a milion dalších věcí. Ale když je

dobrý team práce se povede, a to je pak na co se

dívat. Zde nepracuje každý sám za sebe, ale je to

opravdu výsledek teamové práce, takže každý

člověk, který přiloží ruku k dílu musí být profík,

aby byl výsledný efekt co nejlepší.

Pojďme si tedy představit alespoň jedno odvětví z

těchto Fashion weeků. A tím je make-up módních

přehlídek.

Vítejte v backstage /zákulisí

Není to jen nějak nalíčit modelky. Takováto líčení

se plánují alespoň měsíc dopředu, konzultují s

návrhářem a hair stylistou, aby nevzniklo dílo

každý pes jiná ves (i když se to v některých

případech tak jeví). Leckdy se dělají i zkoušky

líčení, aby se představa do puntíku upřesnila,

zvolí se barva, intenzita i styl líčení.

V den „D“ se pilně pracuje již od brzkého rána.

Modelky jdou napřed na nalíčení a vlasy, kde na

nespočet: od nahého líčení, přes různě barevné,

podle kolekce, ročního období až po glamour či

kouřové efekty. Často se lepí i řasy různých barev

a délek, peříčka či krajky. Na takovéto efekty je

potřeba více času.

Poslední sezonu se často používá „nahé líčení“ s

perfektním propracováním plasticity obličeje a

očí, se rty temně bordó, vše matné, jen trochu

odlesku na rtech nebo kouřové oči laděné do

fialové. V tomto případě se doplňují jemným

nalíčením rtů. U kolekcí večerních rób se klade

důraz na dokonalé nalíčení očí v glamour sexy

stylu. Účesy pak podtrhnou konečný efekt, jsou

polovinou looku.

V 90. letech byly in topmodelky jako Claudia

Schiffer, Eva Herzigová či Naomi Campbell snad

nejznámějšími modelkami „dob přehlídek“. Tyto

ženy byly a stále jsou krásné a okouzlující, avšak

toto zdánlivé plus začalo dělat ve své době trošku

problém s tím, že lidé šli na přehlídku s těšením

se na tyto skvělé modelky. To, čeho si však

hlavně všímali bylo, jak jsou nalíčené a učesané,

jak jim to sluší, a až v druhé řadě potom

předváděných modelů.

A tak z části i proto se na molu začaly objevovat

modelky anorektického vzhledu, které nebyly

typickými kráskami, u kterých nebylo ani jasné,

zda jde o ženu či muže. Tyto modelky chodily

mola u světových návrhářů. V českých módních

vlnách je ale stále se na co koukat, protože Češky

patří mezi nejkrásnější ženy a těší se i velkému

mezinárodnímu obdivu a úspěchu.

A abychom neopominuly muže. Tak i ti jsou na

přehlídky líčeni. Většinou se vždy dělá základní

make-up a dotvaruje se obočí, projasní oční

okolí, dá se balzám na rty. Někdy se však líčí

kompletně i celý obličej s vystínováním očí, lící –

prostě vše. Používá se ale decentní barevnost,

bez perletě či třpytek. Look nesmí působit

vulgárně nebo lacině, pokud to není účelem.

U líčení na molo všeobecně platí, že vrstvám se

meze nekladou, maskér může být jakkoli

kreativní a v rámci záměru přehlídky může

popustit uzdu i fantazii.

V době mezi výstupy se v backstage – modním

zákulisí – pořád jen pudruje a doplňuje barva rtů.

Po třech dnech (obvyklé časové rozmezí

přehlídek) jsou všichni znaveni a šťastní. Jednak,

že už si můžou oddychnout, a také, že vše skvěle

dopadlo. Já osobně tento typ práce považuji za

nejkrásnější, a je pravdou, že se musí dělat

srdcem.

KONEC

Autor článku: Alexandra DejdarováFoto: Michaela Lejsková

Dne 17. října 2009 se v galerii zámku Sychrov

uskutečnil již třetí ročník netradičních módních

přehlídek. Letošní ročník nesl název „Ples na

zámku“. Ples byl i tématem přehlídek, a to jak

historické, tak i současné módy.

Módní show konferovala paní Jolana

Voldánová, jíž ozdobily exkluzivní diamantové

šperky v hodnotě 2 mil. Kč, zapůjčené firmou

Diamonds International Corporation a.s.

Úvod patřil historii, modelky předvedly plesové

šaty od roku 1950 po baroko. Poté molo patřilo

současné plesové módě. Pohádkové šaty z

pražských butiků Best Fashion a Picara

Boutique předvedly modelky z pražské

modelingové agentury La Fantastique. Na

závěr byla přítomným hostům představena

kolekce luxusního francouzského spodního

prádla značky Le Chaton.

Program zpestřila dvě taneční vystoupení -

barokní tanec v provedení souboru

historického tance Alla Danza a streat dance

souboru z Mladé Boleslavi. Po skončení

přehlídky připravili zaměstnanci zámeckého

hotelu Sychrov bohatý raut. Vyvrcholením

večera byl skutečný zámecký ples v

romantických prostorách sychrovské zámecké

galerie. K tanci a poslechu hrál kladenský

orchestr K -Band pod taktovkou pana Ing.

Josefa Husáka.

Poděkování patří správě státního zámku

Sychrov a následujícím reklamním

partnerům: Banka Populare, Zámecký hotel

Sychrov, Laura. cz, Picara Boutique, Baťa, a.s.,

Best Fashion, Stpa.cz , Metronet, AAA Hračky,

S Autopartner, MP autodíly, Skap, Cocco

accessories, Obuv Anela.

Autor článku: Jana Staňkováwww.beautyartshow.com

KONEC

Jak si zajistit zdravý a krásný úsměv na celý život? To je otázka pro každého, kdo aspoň jednou v životě poznal na vlastní kůži, jaké to je, když začnou bolet zuby. Bohužel, je to okamžik, kdy už je pozdě a čeká nás ne příliš příjemná cesta k zubnímu lékaři. Tomu se však dá předejít a návštěvy u stomatologa se stanou běžnou součástí našeho života, jako například návštěva kadeřníka. Mnoho lidí však upřednostňuje právě péči o vlasy, nehty a pleť, aniž by si uvědomovali, jak moc jsou zuby pro život důležité...

Když už pomineme estetickou stránku, nemocný zub představuje velikou hrozbu pro celý náš organismus. Rozsáhlé vědecké studie a zkušenosti pacientů, přinesly velmi cenné poznatky o devastujícím vlivu zubního kazu a onemocnění dásní na celkový zdravotní stav člověka. Nejčastější omyl, který je mezi lidmi rozšiřován, je, že za vznikem zubního kazu stojí dědičnost a konzumace sladkostí. Ve skutečnosti si za onemocnění zubů můžeme my sami, a to nesprávnou ústní hygienou a nedostatečnou prevencí.Při nedostatečné péči o zuby, se v ústech množí bakterie Streptococcus mutans, které kolonizují povrch zubů a metabolizují cukry na kyselinu mléčnou. Ta může narušit zubní sklovinu a vytvoří se zubní kaz.Dalším nejčastějším onemocněním úst je paradentóza. Bohužel i u ní, mezi lidmi kolují dezinformace o údajné dědičnosti. Paradentóza je ve skutečnosti infekční onemocnění, které je zrádné tím, že začne například ve dvaceti letech života a projeví se až ve čtyřiceti. Množící se bakterie v ústech vytvářejí na povrchu zubů tenký film - zubní plak. Kyseliny z bakterií, není-li včas plak odstraněn, začnou rozpouštět tvrdé zubní tkáně. Nezačne-li se paradentóza léčit včas, dochází k defenitivní ztrátě zubů. Jen opravdový hazardér se svým zdravím, ignoruje příznaky, jako je krvácení, bolest, či otoky dásní.Mnoho věcí kolem sebe nemůžeme ovlivnit, ale co se týká nás a našeho života ano. Odkládáním preventivních prohlídek se připravujeme o možnost

včasného a bezbolestného ošetření. Pravidelné

kontroly a důkladná ústní hygiena - to jsou dva klíče

ke zdravému a krásnému úsměvu.

Strach a panika z návštěv u stomatologa jsou

signálem, že něco není v pořádku, mnohdy to bývá i

sám lékař.

Pokud nemáme možnost získat kontakt nebo

doporučení od někoho, komu můžeme důvěřovat,

musíme si lékaře najít sami. Důležité je, vybrat si toho

správného. V současnosti je plný internet odkazů na

stránky jak soukromých stomatologů, tak i

špičkových stomatologických klinik.

Všeobecně by se měl pacient při výběru zajímat nejen

o přístrojové vybavení, ale především o přístup lékaře

ke svým klientům. Hlavní vize každého dobrého

zubního lékaře je, nezpůsobovat pacientovi ještě větší

stres, než který pro něj představuje samotné zubní

ošetření.

Nejdůležitějším prvkem je vzájemná komunikace

mezi pacientem a lékařem.

Pacient by měl být se vším předem seznámen, ať už se

jedná o způsob ošetření, tak i s cenou zákroku a

případným léčebným plánem.

Váš zubní lékař by měl mít veškeré potřebné

informace o vašem momentálním zdravotním stavu,

prodělaných nemocech, i o vašich dosavadních

stomatologických zákrocích. Většinou, za účelem

získání těchto informací, pacient vyplňuje tzv.

Anamnézu pacienta. RTG snímky, které vám na

pracovišti zhotoví při vstupní prohlídce, jsou

základem zjištění současného stavu vašeho chrupu.

Následné bezbolestné ošetření, v podobě podání

lokálního anestetika či analgosedace, je dnes na

většině pracovištích samozřejmostí.

Pokud hovoříme o prevenci, nesmíme zapomínat na

děti. Nikdo se nenarodí s ústy plnými bakterií, avšak

mnozí rodiče o tomto faktu vůbec nevědí, olizují

dětem dudlíky a lžičky, a tím jim nebezpečné bakterie

ze svých úst předávají. V tu chvíli nastává pomyslný

začarovaný kruh, protože právě u dětí je hygiena

velmi obtížná a návštěvy u zubaře jsou leckdy

opravdovým traumatem, jak pro dítě, tak i pro rodiče.

Nikdy není pozdě začít! Máte dva klíče, použijte je a

užívejte si života, vždyť i díky zdravým zubům, si ho

můžeme skutečně vychutnávat...

zdroj: www.beautyart.cz

KONEC

V předvánočním období se bulvár Haussmann může

pochlubit překrásnou dekorací v rozloze 2 610 m2,

která se rozprostírá přes celou budovu obchodního

domu Galerie LAFAYETTE. Tahle ojedinělá barevně

zářící krajka je dílem světoznámého italského umělce

Valeria Festi. Letos poprvé návštěvníci metropole

můžou obdivovat vánoční výzdoby této Galerie za

přítomnosti několika sněžních salv z děl, které jsou

vystřelovány přímo ze střechy domu a jsou součástí

každovečerní předvánoční show.

Galerie LAFAYETTE a obchodní dům PRINTEMPS se

již 50tým rokem podílí na bezkonkurenční

předvánoční výzdobě, která se každoročně doslova

stává jakousi soutěží v nejnápaditější dekoraci.

V Galerii je ke shlednutí 11 výloh s umělecké dílny

módního návrháře Jeana-Charlse de Castelbajaca,

který zde představuje modní show panenky Barbie, od

princezny, přes aristokratku, až po moderní Barbie. K

této módní přehlídce bylo zapotřebí jednoho roku, 30

odlišných uměleckých řemesel pro vytvoření 160

figurek, které se poté zde můžou předvést v celé své

kráse. V těchto výlohách najdete svět plný fantazie a

poezie na téma velké zimy a cestování.

K předvánoční výzdobě neodmyslitelně patří

vánoční stromek, který je pro Galerii LAFAZETTE tou

nezapomenutelnou podívanou nacházející se v

interiéru: obrovský vánoční strom vysoký 20m a

ozdoben 5 200 žárovkami.

A nakonec zamíříme do obchodního domu

PRINTEMPS, jehož fasáda tvořící 200m je ozdobena

vánočními barvami, a která se začátkem každého

večera promění v neuvěřitelné hudební představení.

Letošní výlohy jsou zde představeny podle témat

v ruském duchu. Jejich výzdoba je obohacena doplňky

světoznámých módních návrhářů jakými jsou

CHANEL, Christian DIOR, KENZO, Robert CAVALLI,

VALENTINO, nebo také MARNI. Tohle všechno se zde

snoubí s rafinovanou pařížskou elegancí.

Většina těchto výloh je animovaná, jako například

dům světové mody CHANEL, který zde představuje

princeznu Naděždu, či Christian DIOR.

Během tohoto vánočního období , návštěvnost

Galerie LAFAYETTE a obchodního domu PRINTEMPS se

několikanásobně zvýšila a chodníky jsou zaplněné

hloučky zvědavých turistů, kteří z celého světa míří

právě sem.

Vánoční osvětlení a dekorace v Paříži je možné

zhlédnout již začátkem listopadu. Spousta bulvárů a

nákupních ulic je doslova přeplněna vánočním

osvětlením. Město se přes noc stává opravdovou

“zářící galaxií“. Osvětlení avenue Champs-Elyssées a

velkých obchodních domů, jako jsou Galerie

LAFAYETTE a obchodní dům PRINTEMPS, které se

nacházejí na bulváru Haussmann, jsou těmi

nejnavštěvovanějšími atrakcemi Paříže.

Zahajovací osvětlení avenue Chapms Elyssées je

velkou ceremonií, která se provádí za účasti starosty

města a francouzských celebrit, kterou letos byla

slavná herečka Charlotte Gansbourg. Každoročně je

zde rosvíceno přibližně 450 stromů, které se

rozprostírají od Vítězného oblouku až po náměstí

Concord, jehož rozloha činí 2 200m, s náklady

přibližně 1.200 000 eur. V rámci úspor jak

ekonomických, tak ekologických, nejslavnější avenue

světa se osvětluje žárovkami s nízkou spotřebou,

která se tím snížila z 570.000 KW v roce 2006 na

50.000 KW odhadovaných pro letošní rok.

I přes tento rozpočet, osvětlení zůstává pro město

jedno z nejdražších. Jeho hlavním účelem je přilákat

co nevíce turistů z celého světa, kteří směřují právě

sem za předvánočními nákupy. Zde nelze nechat bez

povšimnutí vánoční ozdoby obchodního domu Louis

VUITTON či slavné restaurace FOUQUET'S. Pokud

projdete celou avenue směrem dolů, tak se dostanete

do vánoční vesnice, která Vás přivítá právě v tomto

předvánočním období. Je sestavena ze 170 dřevěných

domků, kterou lze navštívit vláčkem v doprovodu

samotného Ježíška, jehož prozatímním domovem se

stalo náměstí Concord. Co se týče finanční stránky,

město z této předvánoční atrakce získá 8% z prodeje.

Nedaleko Champs Elysées, se návštěvníci mohou

kochat bohatou výzdobou jedné z nejkrásnějších

nákupních avenue Montaigne, kde je mimo jiné možné

najít nejen ty nejskvostnější diamanty, ale také

nejnovější pařížskou módu z dílen předních světových

módních návrhářů.

Autor článku: Jana LejskováFoto: Marc Vidojkovic

KONEC

CHAMPS- ELYSEES

FOUQUET 'S

CAVALLI

DIOR

CHANEL

DIORISCHKA

CASTELLANE

DIMITRI

VALENTINO

Kobylí je významnou vinařskou obcí jihovýchodní Moravy. Obec s 2.100 obyvateli leží 25 km od Břeclavi. Kobylí patří do velkopavlovické vinařské podoblasti, která je počtem pěstitelů největší vinařskou oblastí v České republice. Kobylí je v současnosti po Velkých Bílovicích a Velkých Pavlovicích a Čejkovicích čtvrtá největší vinařská obec velkopavlovické vinařské podoblasti s 296 ha registrovaných vinic a čtyřmi sty vinaři.

Historické prameny poprvé připomínají Kobylí roku 1252 a jméno osady na břehu jezera spojují s chovem královských klisen. Některé názory přisuzují jméno obce keltským předkům a jejich označení pro bažinatý terén - Coblie, Cobilie, který se kolem jezera nacházel. Současně s prvními dochovanými písemnými záznamy se objevují i zprávy o pěstování révy vinné. V roce 1252 daroval Boček z Obřan cisterciáckému klášteru ve Žďáru nad Sázavou dva lány vinic s právem vybírání desátků. Žďárský klášter se však neomezil pouze na vybírání desátků, ale významnou měrou přispěl k rozvoji vinařství v obci. Vinohradnictví v obci vzkvétalo až do husitských válek, které stejně jako všechny další rozvoj zbrzdilo.

Největším zpracovatelem hroznů vinné révy a výrobcem vína v Kobylí je obchodní společnost PATRIA Kobylí,a.sVíno z Kobylí – společnost PATRIA Kobylí,a.s. Obchodní společnost PATRIA Kobylí, a.s., hospodaří na 152 ha. Ročně zpracovává na 1.700 tun hroznů převážně z vlastní produkce, ze kterých vyrábí jakostní révová vína, révová vína s přívlastkem, archivní a ročníková vína, nově PATRIA cuvée bílé a červené a vybrané partie červených vín zrají ve francozských sudech barrique. Akciová společnost PATRIA Kobylí,a.s. ve svých vinicích prosazuje program "Integrované produkce hroznů a vína". Jedná se o přísně ekologicky orientovaný vinohradnický systém zaměřený na produkci hroznů a vín špičkové kvality, který je šetrný vůči životnímu prostředí. Základní snahou je minimalizace použití průmyslových hnojiv a pesticidů. Integrovaná produkce má za úkol spojit dlouholeté vinařské tradice a moderní technologie v duchu trvale udržitelného rozvoje. Hrozny vinné révy se v akciové společnosti PATRIA Kobylí zpracovávají tradičním způsobem s využitím moderních technologií. Roční produkce milionu lahví řadí akciovou společnost PATRIA mezi významné tuzemské výrobce vína. O stoupající oblibě kobylského vína svědčí neustále rostoucí poptávka a velmi dobré jméno "Vína z Kobylí" mezi zákazníky. Široký sortiment kobylských vín nachází uplatnění především v gastronomii a specializovaných obchodech s vínem. Vínům z akciové společnosti PATRIA Kobylí se dostalo uznání také na mnohých výstavách. Za všechny vzpomeňme z poslední doby medaili „Champion výstavy“ červených odrůd Valtických vinných trhů pro odrůdu Rulandské modré výběr z hroznů ročník 2007 . S vínem z akciové společnosti PATRIA Kobylí se můžete setkat i v Národním salónu vín ve Valticích, kde se 6 druhy vín, je jednou z nejlépe hodnocených společností. Vážíme si poctivé práce, bez níž by vína z Kobylí nebylo.Závěrem nám dovolte, abychom Vám popřáli mnoho krásných chvil ve společnosti "Vína z Kobylí".

Jakub Budínsk! v TONI&GUY Academy

Lond!nské inspirace: punk i glamour...

Salon International London 2009 – nejv"t#í a nejinspirativn"j#í kade$nick! veletrh sv"ta na p$edstavení #esti zásadních st$ih% nové sezóny p$ímo navazoval. V obrovském pavilonu plném stánk% nejr%zn"j#ích spole&ností &n"la jediná dominanta: t$i p$ehlídková stage a hlavní stan TONI&GUY, na dal#ích p"ti místech bylo mo'no zakoupit produkty zna&ky – od vlasové pé&e p$es n%'ky, dopl(ky a' po DVD s prezentací nové kolekce st$ih%.

TONI&GUY na Salonu International: kade$nické exhibice a módní p$ehlídky!

Na prezentaci nov!ch st$ih% sezóny 2009/10 se do lond!nské Akademie sjeli stylisté TONI&GUY z celého sv"ta – a Brno nemohlo chyb"t! TONI&GUY pat$í mezi kreativní zna&ky, které celosv"tov" udávají sm"r ve stylingu i vlasové pé&i, jaké tedy budou trendy p$í#tího roku? Vedou

inovativní techniky st!íhání podpo!ené

luxusními barvami, kombinacemi

odli"n#ch textur vlas$ a variacemi objem$

i délek - st!ihy jsou inspirované punkem,

pin-up sex appealem 50. let, viktoriánskou

érou, antick#mi bohyn%mi i africk#mi

kmeny...

Elle Style Awards 2009: Po návratu z Lond!na &ekala t!m TONI&GUY BRNO dal#í presti'ní událost: stylové ceny &asopisu Elle! )ty$icet modelek a t$icet hostesek pro první &esk! ro&ník kultovních módních Oscar% &esaly spole&n" v#echny &eské a slovenské salony TONI&GUY a neunikli jim ani osobnosti, které na slavnostním ve&eru získaly stylová ocen"ní. Ambasadorem brn"nského salonu se tak stala here&ka Jana Plodková, která vybojovala titul *ena roku!

TONI&GUY p!edstavuje: V#ech #est klí&ov!ch st$ih% sezóny bude TONI&GUY odhalovat postupn", první z nich okomentoval Jakub Budínsk#, top stylista brn%nského salonu:

„Nové st!ihy vrací atmosféru

80. let, a& u' jsou lad%né do

punku nebo glamour stylu:

základem jsou perfektn%

vyfoukané vlasy, asymetrie, ale i

t%'ká ofina.“

„Ú&es jsem se sna'il zdvihnout a otev$ít v partiích obli&eje. Ofinu jsem lehce zakulatil, vlasy vp$edu nechal p$irozen" del#í a vzadu prost$íhal a odleh&il. St$ih je tak z profilu jemn"j#í, jednotlivé vrstvy vlas% mu dávají pat$i&n! objem a tvar.“

Jana Plodková je vycházející hv"zda &eského filmu. Její nejnov"j#í role v historickém dramatu Protektor, jí mo'ná zajistí i mezinárodní publicitu – tento film je toti' v sekci neamerick!ch film% nominován na americké Oscary. Den p!ed vyhlá"ením Elle Style

Awards se Janin#ch vlas$ ujal

stylista brn%nského salonu Robert

Dor(ík, barvu o'ivila Dominika

Váradi.

Brno navigátor

Internetový navigátor prezentující špičkové brněnské provozy

Už víte kam v Brně... tak si to užijte!

TopTep.cz…vytvořen jen pro Vás.

TopTep.cz – to nejlepší co tepe Brnem

www.toptep.cz