Rímské legieMichal Kotýnek

L4.F2010/2011

Doba království

• 753 př. n. l. - údajný vznik Říma

• průběh 7. stol. př. n. l. - pravděpodobný vznik legií

• Výzbroj silně ovlivněna Kelty - bojovníci si výzbroj pořizují sami

• Kolem 600 př. n. l. - Řím dobit Etrusky - vojenské reformy - řecká falanga

• 510 př. n. l. - Etruskové vypuzeni - konec království - falanga zůstává

REPUBLIKA• 496 př. n. l. - bitva u Regillského jezera - porážena

Latinská vojska - stávají se římskými spojenci

• 483 – 473 př. n. l. - 1. obléhání Vejí - neúspěšné - příměří na 400 měsíců

• 406 – 396 př. n. l. - 2. obléhání Vejí - úspěšné

• 387 př. n. l. - Řím vydrancován Galy (Kelty)

• 367, 361, 360, 358 a 349 př. n. l. - vpády Galů - Galové pokaždé poraženi

• 340 – 338 př. n. l. - „latinská válka“ - legie opět vítězí - konec Latinského spolku

Války se Samnity• 343 – 341 př. n. l. - válka o Kapuu - 1. válka se

Samnity

• 327 – 304 př. n. l. - 2. válka se Samnity - v horách - několikrát těžce poraženi - 316 př. n. l. - změna taktiky - manipuly - vítězství Říma

• 299př. n. l. - počátek 3. války se Samnity

• 296 př. n. l. - bitva u Sentina - poraženo spojené Galsko - Samnitské vojsko

• 290 př. n. l. - dobita poslední Samnitská pevnost - konec války

Vojenská reforma• Pouze občané - pořizují si výzbroj sami - bojují v uzavřené

formaci - doplněni vojsky spojenců

• Legionáři rozděleni do pěti skupin:– Hastati - těžká pěchota - nejmladší - první linie

– Principes - těžká pěchota - na vrcholu sil - útočili v druhé linii

– Triarii - těžká pěchota - nejstarší - dlouhá kopí - rezervní linie

– Velites - oštěpaři - nejchudší - rozrušovali linie nepřítele

– Equites - lehká jízda - málo početní - pronásledovali prchající nepřátele

Výzbroj

• Hasta - 1,8 m dlouhé kopí - triarii• Pilum - oštěp - po dopadu se jeho špice ohnula -

nedal se hodit zpět - hastati a principes• Gladius - krátký meč - užívaný všemi• Scutum - čtyřhranný štít - používaný pěchotou• Hastae velitaris - lehký oštěp - velites• Galea - přilba - bronz• Lorica hamata - kroužková zbroj - principes,

equites• Lorica musculata - kyrys - triarii

Boje s Pyrrhem

• 280 př. n. l. - Římané útočí na Tarento - připlouvá Pyrrhos, král Epiru - pobíjí čtyři legie v bitvě u Herakleje

• 279 př. n. l. - bitva u Auskula - Pyrrhos opět vítězí - ztrácí většinu své armády - „Pyrrhovo vítězství“

• 275 př. n. l. - Pyrrhos se vrací do Itálie - remíza u Beneventa - vrací se do Epiru

• 272 př. n. l. - dobito Tarento

První Punská válka

• 264 př. n. l. - Kartágo vyhlašuje válku Římu - boje u Messany - začátek války

• 260 př. n. l. - Římané vítězí v námořní bitvě u Mylae

• 256 př. n. l. - vítězí v námořní bitvě u misu Ecnomus - vyloďují se v Africe

• 255 př. n. l. - poráženi u Tunisu - stahují se z Afriky

• 242 př. n. l. - obsazují poslední dva Kartaginské přístavy na Sicílii

• 241 př. n. l. - vítězí v námořní bitvě u Aegatských ostrovů - ničí kartaginskou flotilu - konec války - Kartágo ztrácí Sicílii a Sardinii - platí válečné reparace

Po první punské válce

• 229 př. n. l. - vyhlášení války Ilyrskému království

• 228 př. n. l. - jaro - obsazení Ilýrie

• 225 př. n. l. - Galský vpád - Galové ztrácí 40 000 mužů u řeky Ombrone - stahují se

• 223 - 222 př. n. l. - nové útočné vlny Galů - nutná pomoc spojenců (asi 300 000 mužů) - Galové poraženi - Řím obsazuje celou Itálii - je vysílen

Druhá punská válka• 218 př. n. l. - Kartaginský vojevůdce Hannibal Barkas

překračuje Alpy s obrovskou armádou - poráží Římany u Ticinu a u Trebie - získává na svou stranu severoitalské Galy

• 217 př. n. l. - Hannibal poráží Římany u Trasimenského jezera

• 216 př. n. l. - porážka Římanů u Kann - Hannibal nabízí příměří - odmítnut - není dost silný aby dobil samotný Řím - kartaginská vláda mu odmítá poslat posily - uzavírá spojenectví se Syrakusami a Makedonií

• 215 př. n. l. - Filip V. Makedonský - vyhlašuje Římu válku - obsazuje Ilýrii - Řím jedná s Řeky - bojují za něj - Filip nemůže zaútočit

Druhá punská válka• 211 př. n. l. - dobity Syrakusy - smrt Archimedova

• 207 př. n. l. - Publius Scipio - bitva u řeky Mentauru - porážka vojska Hannibalova bratra Hasdrubala - zabit

• 205 př. n. l. - Řím uzavírá mír s Makedonií - vzdává se Ilýrie

• 204 př. n. l. - Scipius se vyloďuje v Africe - Hannibal musí opustit Itálii

• 202 př. n. l. - bitva u Zamy - Hannibal poražen

• 201 př. n. l. - Kartágo kapituluje - ztráta neafrických území - zákaz cvičení slonů, stavby válečných lodí a vedení válek proti Římu a jeho spojencům

Bitva u Kann

• Největší Hanibalovo vítězství - netradiční taktika - na křídlech jízda - střed „formace půlměsíc“ - ve středu Galové a Iberové - na křídlech elitní Punská pěchota

• Útok Římanů - Galové a Iberové ustupují - elitní jednotky drží pozici - Římané obklíčeni ze tří stran - Kartaginská jízda poráží římskou - útok na legie zezadu - úplné obklíčení - údajně 70 000 mrtvých Římanů

Boje s Makedonií

• od 205 př. n. l. - umírá egyptský faraon Ptolemaios IV. - Filip V. uzavírá spojenectví s Antiochem III. (králem Seleukovské říše) - rozdělují si mimoegyptské území Ptolemaiovců - zasahuje do záležitostí řeckých států - Egypt a Řekové žádají o pomoc Řím

• 200 př. n. l. - Řím vyhlašuje válku Makedonii - jedná s Antiochem III. - Řím nepomůže Egyptu a Antiochos Makedonii

• 197 př. n. l. - bitva u Kynoskefal - Makedonie poražena - vrací Ilýrii - snižuje počet vojáků - platí válečné reparace - uznává suverenitu řeckých států

Boje s Makedonií

• 171 př. n. l. - Perseus (syn Filipa V.) - útok na Pergamské království - Řím mu vyhlašuje válku

• 167 př. n. l. - bitva u Pydny - Makedonie poražena - rozdělena na čtyři vazalské státy

• 150 př. n. l. - povstání v Makedonii

• 148 př. n. l. - Makedonie obsazena - stává se provincií

Tretí punská válka

• 149 př. n. l. - pohraniční potyčky mezi Kartágem a Numídií - záminka pro Řím - vyhlášení války - Kartágo obleženo

• 146 př. n. l. - průlom v hradbě Kartága - šest dní bojů v ulicích - Kartágo poraženo, vypleněno,vyvražděno a vypáleno

• Řecko - Achajský spolek - vyhlášení války Římu - Řekové poraženi - Korint zničen stejně jako Kartágo - Řecko obsazeno

Boje s Numídií

• 111 př. n. l. - vyhlášení války Numídii - vylodění římského vojska - podplaceno - mění stranu

• 109 př. n. l. - do Afriky vyslán tribun Gaius Marius - pokus o úplatek - nepřijat

• 107 př. n. l. - Marius se stává konzulem - provádí reformu vojska

• 105 př. n. l. - Numídie poražena

Mariova reforma• Hastati a Triarii - vyzbrojeni stejně jako

Principové• změna náboru - přijat každý občan - výzbroj

dostává od státu - dostává žold - po skončení služby dostane pozemek

• Velites a Equites zrušeni • Auxílie - vojáci, kteří nemají občanství - jízda,

lehká pěchota, lučištníci, … - po skončení služby dostávají občanství

Výzbroj

• Galea - přilba - nyní ze železa

• Lorica squamata - šupinová zbroj - krátce

• Lorica segmentata - plátová zbroj

• Scutum, gladius a pilum zůstávají - nyní užívány všemi členy legie

• Aquila - zástava s orlem - symbol legie

Teutoni a Kimbrové

• 113 př. n. l. - pohraniční potyčky - germánští Teutoni a Kimbrové - Římané poraženi u Noreie

• 105 př. n. l. - Kimbrové - bitva u Arausia - neschopní velitelé legií - porážka Římanů

• 102 př. n. l. - Marius - porážka Teutonů u Aquae Sextiae

• 101 př. n. l. - Marius - porážka Kimbrů u Vercell

Lucius cornelius sulla

• 88 př. n. l. - Mithradates VI. (král Pontie) - útok na Římské spojence v Malé Asii - Sulla vyslán senátem - nesouhlas lidového shromáždění - výměna Sully za Maria - Sulla se vrací a poráží Mariovo vojsko - stává se pánem Říma

• 87 př. n. l. - Sulla poráží Mithradatova vojska v Řecku - obsazuje Athény

• 83 př. n. l. - Sulla se prohlašuje doživotním diktátorem

• 79 př. n. l. - Sulla umírá

Spartacovo povstání

• 73 př. n. l. - povstání v kasárnách gladiátorů v Capui - rozdrcení jedné legie na svazích Vesuvu - rozšíření povstání - porážka dalšího římského vojska

• 72 př. n. l. - rozdělení otroků - 3000 mužů se odděluje - pobiti u Garganského pohoří - Spartacus u Alp - poráží další římské vojsko - otáčí se na jih

Spartacovo povstání

• 72 př. n. l. - velitelem římského vojska Marcus Crassus - dostává 2 legie - 6 dalších sestavuje na vlastní náklady

• 71 př. n. l. - Spartacus u Mesinské úžiny - platí pirátům, aby ho převezli na Sicílii - piráti zrazují - otroci napadeni Crassem - poraženi - Spartacus umírá na bitevním poli - 6000 ukřižovaných podél Via Apia

První Triumvirát• 66 př. n. l. - Pompeius vyslán

do Malé Asie - do 62 př. n. l. - obsazuje Bithínii a Pontii

• 60 př. n. l. - utvořen tzv. první Triumvirát - Caesar, Crassus, Pompeius

• 58 – 51 př. n. l. - Caesar válčí v Galii - obsazuje ji

• 54 př. n. l. - Crassus táhne proti Parthům • 53 př. n. l. - bitva u Karrh

Bitva u Karrh

• Drtivá převaha Římanů - 43 000 pěšáků a 2000 jezdců - Parthové - pouze jízda 10 000 jízdních lučištníků a 1000 katafraktů

• Legie obklíčeny kruhem jízdních lučištníků - zasypávány šípy - výpad Římské jízdy - zahání část Parthů - pronásledují je - protiútok katafraktů - římská jízda pobita - umírá Crassův syn - pokračuje ostřelování pěchoty - Crassus kapituluje - zajat - popraven nalitím roztaveného zlata do krku

Obcanská válka

• 51 př. n. l. - Pompeius - požaduje, aby se Caesar vzdal svých legií - Caesar táhne na Řím

• 49 př. n. l. - Caesar obsazuje Řím - bez boje - Pompeius prchá do Řecka

• 48 př. n. l. - bitva u Dyrhachia - Caesar poražen - Pompeius ho nepronásleduje

• 48 př. n. l. - bitva u Farsalu - Caesar vítězí - Pompeius prchá do Egypta - zavražděn

Druhý Triumvirát

• 46 př. n. l. - Caesar - doživotním diktátorem• 44 př. n. l. - chce být zvolen králem - zavražděn -

vrahové prchají z Říma - pronásledováni Marcem Antoniem - Caesarovým dědicem Octavianus

• 43 př. n. l. - vytvořen tzv. druhý Triumvirát - Marcus Antonius, Octavianus, Marcus Lepidus

• 42 př. n. l. - bitva u Philipp - Antonius a Octavianus - porážejí vojska vrahů Caesara - rozdělení vlivu - Antonius východ, Lepidus jih, Octavianus severozápad - Octavianus zbavuje Lepida vojska - vlivu

Konec Republiky

• 2. 9. 31 př. n. l. - bitva u Aktia - Octavianus poráží přesilu Marca Antonia a Kleopatry - prchají do Alexandrie - páchají sebevraždu - Egypt se stává provincií

• 27 př. n. l. - Octavianovi udělen senátem titul Augustus („vznešený“) - potvrzení stávajícího stavu - Octavianus jediným vládcem Říma - stává se prvním císařem

Germánie• 28 – 18 př. n. l. - povstání v Hispánii

• 25 př. n. l. - Galie napadena Germány - odraženi - válka se přenesla do Germánie - do 5 př. n. l. - obsazena až k dolnímu toku Labe

• 6 n. l. - zřízena vojenská pokladna - finanční podpora veteránů - vytvořena Pretoriánská garda

• 9 n. l. - povstání v Germánii - bitva v Teutoburském lese - Římané opouštějí Germánii

Bitva v Teutoburském lese

• Arminius - vychován v Římě jako rukojmí - vyvolává menší povstání na východě Germánie - Publius Varus - místodržící Germánie - vede 3 legie na východ - napadeni Germány během pochodu v hustém lese - Římané nemohou sestavit bitevní formaci - pobity 3 legie (XVII., XVIII. a XIX.) - již nikdy nesestaveny - Varus páchá sebevraždu

Tiberius, Caligula a Claudius

• 14 n. l. - Augustus umírá - na trůn nastupuje Tiberius - vzpoura Panonských legií - krvavě potlačena

• 37 n. l. - Tiberius umírá - nastupuje Caligula

• Asi 40 n.l. - Obsazení Mauretánie

• 41 n. l. - Caligula zavražděn pretoriány - na trůn usedá Claudius

• 44 n. l. - obsazena Thrácie

• 47 n. l. - obsazena jižní Anglie

• 54 n. l. - Claudius otráven - nastupuje Nero

Nero

• 61 n. l. - povstání v Anglii - královna Boudikka - potlačeno jen s obtížemi

• 66 n. l. - povstání v Judeji - odtržení od Říma

• 68 n. l. - povstání Pretoriánské gardy a legií v Galii a Hispánii - Nero prchá z Říma - páchá asistovanou sebevraždu - vyhlášeni 4 císaři - Galba senátem - Otho legiemi na Rýnu - Vitelius Pretoriány - Vespasianus legiemi v Egyptě - boje o trůn

• 69 n.l. - Vespasianus vítězí

Flaviovci

• 70 n.l. - dobit Jeruzalém - měsíc bojů v ulicích

• 73 n.l. - dobití pevnosti Masada - konec židovského povstání

• 79 n.l. - smrt Vespasiána - nástupcem Titus

• 81 n.l. - smrt Tita - nástupcem Domitianus • asi 85 n.l. - Dákové plení podunajské provincie -

Domitianus se zavazuje platit tribut• 96 n.l. - Domitianus zavražděn - císařem zvolen

Nerva

Traianus

• 98 n.l. - Nerva umírá - císařem je Traianus• 101 n.l. - počátek války s Dáky • 106 n.l. - dobití Sarmizegutusa (hlavního

města Dácie) - připojení k Říši - počátek budování limes Romanus - obsazení Sinaje

• 113 n.l. - obsazena Arménie• 115 n.l. - tažení proti Parthům - dobití

Babylonu - územní vrchol Říma• 117 n.l. - Traianus umírá - císařem Hadrianus

Hadrianus• 117 n.l. - návrat části území Parthům -

bylo by těžké ho udržet - mírová smlouva

• 122 – 126 n.l. - stavba Hadriánova valu v Anglii

• 132 – 135 n.l. - povstání v Judeji

• 138 n.l. - Hadrianus umírá - nástupcem Antoninus Pius

• 142 n.l. - legie postupují na sever od Hadriánova valu - stavba Antoninova valu

Marcus Aurelius

• 161 n.l. - Antoninus Pius umírá - císařem Marcus Aurelius

• 162 n.l. - Parthové útočí na Arménii a Sýrii

• 163 n.l. - Římská protiofenziva - Sýrie a Arménie osvobozeny

• 165 n.l. - obsazena města Seleukie a Ktésifón

• 166 n.l. - uzavřen mír - část legií se vrací do Evropy - přináší mor

Markomanské války

• 167 n.l. - vpád Langobardů do Panonie• 170 n.l. - bitva u Carnunta - legie poraženy koalicí

barbarských kmenů - táhnou do Itálie• 171 n.l. - barbaři zatlačeni za Dunaj• 172 – 174 n.l. - útok na území Kvádů a Jazygů -

barbaři poraženi• 177 – 180 n.l. - útoky proti Markomanům• 180 n.l. - Marcus Aurelius umírá - císařem

Commodus - uzavírá s barbary mír - legie se stahují za Hadriánův val

Lucius Septimius Severus

• 192 n.l. - Commodus zavražděn - vyhlášeni 4 císaři současně - občanská válka - Parthové obsazují území dobitá Marcem Aureliem

• 193 – 197 n.l. - Severus poráží ostatní císaře

• 197 n.l. - tažení proti Parthům - dobit Babylon, Seleukie a Ktésifón

• 208 n.l. - tažení do Británie

• 211 n.l. - Severus umírá v Británii

pocátek Krize

• 211 - 222 n.l. - 5 různých císařů• 222 n.l. - císařem Severus Alexander • 224 n.l. - parthská říše - vlády se zmocnila dynastie

Sasánovců - agresivní politika vůči Římu

• 232 n.l. - tažení do Persie - drtivá porážka

• 233 n.l. - vpád Alemanů do Galie

• 235 n.l. - císař zavražděn

Krize

• 235 – 253 n.l. - asi 12 císařů - neustávající občanská válka - do legií verbováni i „neobčané“ - zejména Germáni - „barbarizace“ legií - navyšování počtů jízdy

• 251 n.l. - bitva u Abrittu - Gótové - legie poraženy - císař Decius umírá - první císař zabitý „barbary“

• 253 n.l. - císaři Valerius a jeho syn Gallienus - Valerius východ - Gallienus západ

Prohloubení krize

• 253 n.l. - Alamanové a Frankové útočí na Galii - Kvádové a Sarmaté na Panonii - Gótové obsazují Dácii a táhnou do Řecka - Sasánovci obsazují Antiochii - legie nuceny bojovat po celé říši

• 257 n.l. - Valerius dobíjí Antiochii• 258 n.l. - Gallienus poráží Alamany - bitva u

Medioleana• 260 n.l. - Valerius zajat Sasánovci - nucen dožít jako

otrok - Galie, Britanie a Hispánie vyhlašují nezávislost na Římu

Gallienus

• 260 – 266 n.l. - tvrdé boje v Sýrii - Peršané vytlačeni - znovudobita Mezopotámie

• 266 n.l. - královna Zenobie - vyhlášeno Palmýrské království - ovládá Sýrii, Arábii, Egypt a část Mezopotámie

• 267 n.l. - vpád Herulů do Řecka• 268 n.l. - Herulové poraženi u řeky Nestos -

zahnáni za Dunaj - povstání v Itálii - Gallienus zavražděn - císařem Claudius II.

Drobení impéria

Konec krize

• 269 n.l. - Gótové poraženi u Naissu - ustupují• 270 n.l. - obsazení Hispánie - Claudius II.

umírá na mor - novým císařem Aurelianus • 271 n.l. - obsazen Egypt• 272 n.l. - dobita Palmýra - konec Palmýrského

království - Zenobie popravena• 273 n.l. - připojení Galie - bez boje• 275 n.l. - tažení do Persie - Aurelianus

zavražděn

Bitva u Naissu

• Gótové mírná početní převaha - legie převaha v jízdě

• Římská jízda - vedena budoucím císařem Aurelianem - poráží a zahání Gótskou - drtivý nápor Gótské pěchoty - zatlačují římskou pěchotu - Gótové napadeni zezadu římskou jízdou - 30 až 40 tisíc mrtvých Gótů

Dioclecianus

• 275 – 285 n.l. - postupně 4 císaři - úspěšně bojují s barbary - zatlačují je za hranice

• 285 n.l. - císařem se stává Dioclecianus - rozděluje říši - jmenuje Maximiana druhým císařem - Dioclecianus východ - Maximianus západ

• 293 n.l. - „tetrarchie“ - vytvořen nový post - Caesar - následník a spoluvládce císaře

Rozdelení

Tetrarchie

• 296 n.l. - západní caesar Constantius I. - dobíjí Británii

• 297 n.l. - Dioclecianus poráží Sasánovce - uzavření mírové smlouvy

• 305 n.l. - oba císaři abdikují - caesarové se stávají císaři

• 306 n.l. - Constantius I. umírá v Británii

• 306 – 312 n.l. - několik císařů vládnoucích v jednu chvíli

Constantin Veliký

• 312 n.l. - bitva u Milvijského mostu - Constantin jediným císařem na západě - vojenská reforma

• 314 n.l. - ozbrojený konflikt s východní říší - nové rozdělení území

• 324 n.l. - bitvy u Adrianopole a Chrýsopole - východní legie poraženy - říše sjednocena - založeno nové hlavní město - Constantinopolis

• 332 n.l. - na Dunaji - poraženo Gótsko-Sarmatské vojsko

• 337 n.l. - Peršané napadají Arménii - Constantin proti nim táhne - během tažení umírá

Constantinova reforma

• Legie rozděleny na Limitatei a Comitanses• Limitanei - trvale na hranicích - potírají menší

útoky a zpomalují větší• Comitatenses - mobilní vojsko - táhne tam,

kde je to potřeba• Prétoriánská garda zrušena - nahrazena jízdní

palácovou stráží (scholae palatinae) - ta stojí mimo legie - podléhá pouze císaři

• Další navýšení podílu jízdy v legiích

Výzbroj

• Průběh změn - postupný - ještě před Constantinovou vládou

• Lorica hamata - levnější než lorica segmentata

• Spatha - dlouhý meč - nahrazuje gladius

• Pilum nahrazeno obyčejným oštěpem

• Štít - kulatý

Synové Constantina

• 337 n.l. - synové Constantina - prohlašují se za císaře - Constantin II. Západ - Constantius II. Východ - Constans Itálie a Ilýrie

• 340 n.l. - Constantin II. vpadl do Itálie - umírá v bitvě u Aquileie - Constans ovládá jeho území

• 350 n.l. - Constans umírá - západním císařem se prohlašuje Magnus Magnentius

• 351 n.l. - bitva u Mursy - Magnentius poražen - jeho moc se omezuje na Galii

• 353 n.l. - Constantius II. Napadá Galii - Magnentius páchá sebevraždu

Príchod hunu

• 361 n.l. - Constantius II. umírá - jmenován jediný císař - Julianus

• 363 n.l. - tažení proti Persii - Julianus umírá• 364 n.l. - císaři se stávají Valentianus (západ) a

Valens (východ)• 375 n.l. - Valentianus umírá - císařem Valentianus II.

- dalším císařem Gratiatus - Hunové ničí říši Ostrogótů

• 376 n.l. - Hunové vytlačují Vizigóty z Dácie - prchají na římské území - dostávají území v Thrácii

Zacátek Konce

• 378 n.l. - Vizigótové v utlačováni - bouří se - bitva u Adrianopole - císař Valens zabit

• 379 n.l. - východním císařem se stává Theodosius

• 379 – 382 n.l. - válka s Vizigóty - nerozhodná - mír - Vizigótové usazeni v Ilýrii

• 383 n.l. - západním císařem se prohlásil Magnus Maximus - ovládl Británii, Galii a Hispánii - Gratiatus zavražděn

Bitva u Adrianopole

• Gótská pěchota doplněna Alanskými a Sarmatskými jezdci - Valens vyjednává

• Palácová stráž na levém křídle útočí na Góty - bez rozkazu - zahnána Alany a Sarmaty - Gótská pěchota útočí na Římany - Alané a Sarmaté je obkličují - císař zabit - většina římského vojska pobita

Theodosius Veliký

• 387 n.l. - Maximus obsazuje Itálii

• 388 n.l. - Maximus zajat Theodosiem – zabit

• 392 n.l. - zavražděn Valentianus II. - císařem vyhlášen Eugenius

• 394 n.l. - bitva u říčky Frigidos - Theodosius vítězí - Eugenius popraven

• 395 n.l. - Theodosius umírá - říše trvale rozdělena na východ a západ

Vizigótové

• 395 n.l. - západ Honorius - východ Arcadius

• 402 n.l. - vpád Vizigótů do Itálie - poraženi u Verony

• 405 n.l. - Ostrogótové v Itálii - poraženi u Faesul

• 406 n.l. - invaze Vandalů do Galie

• 407 n.l. - Vandalové vytlačeni za Rýn

• 410 n.l. - král Alarich - Vizigótové plení Řím - Vandalové a Suebové napadají Galii - pokračují do Hispánie

• 411 n.l. - mír S Vizigóty - dostávají Aquitánii

Attila

• 429 n.l. - vpád Vandalů do Afriky - obsazují Kartágo

• 430 n.l. - Hunové obsazují Panonii - obě říše platí tribut

• 434 n.l. - Attila se stává králem Hunů

• 449 n.l. - Attila se chce oženit se sestrou západního císaře Valentiana III. Honorii - jako věno chce půlku západní říše - císař odmítá - Attila táhne do Galie

Soumrak západu

• 451 n.l. - bitva na Katalaunských polích - římský vojevůdce Aetius a Vizigótský král Theodorich I. - poráží Attilu

• 452 n.l. - hunský vpád do Itálie - dobita Aquilea - hunové se vrací do Panonie - údajně přesvědčeni Papežem

• 453 n.l. - Attila umírá - rozpad hunského kmenového svazu

• 454 n.l. - Aetius zavražděn• 455 n.l. - Vandalové plení Řím

Katalaunská pole

• Aetius - diplomacií sjednotil Řím s Vizigóty, Alany, Franky a Burgundy - celkem asi 30 000 mužů - Attila - 60 000 Hunů a jim podřízených kmenů (Ostrogótů, Herulů, Skirů, atd.)

• Vizigótové (10 000) drží brod přes Marnu - zbylá pěchota na kopci za nimi - jízda skrytá na křídlech

• Hunové útočí - zabíjejí Theodoricha II. - Vizigótové ustupují - Attilova jízda útočí do kopce proti Aetiovy - zasypána šípy - napadena z boků jízdou - Attila ustupuje

• Poslední velké vítězství západořímské říše

Konec

• 468 n.l. - společný útok východní a západní říše na Vandaly v Africe - neúspěšný

• 473 n.l. - vpád Ostrogótů do Itálie

• 476 n.l. - Odoekar z kmene Skyrů - vůdce germánských žoldnéřů ve službě Římu - sesazuje císaře Romula Augusta - vyhlašuje se králem Itálie - zaniká západořímská říše

Oxybeles

• Vynalezen asi 375 př. n. l. - Řecko

• Dostřel - 150 až 250 m

• Munice - 1 – 2 m dlouhý šíp

• Princip - funguje jako kuše - ramena - postavena stejně jako skládaný luk

• Římané - užívání - jen krátce

Balista

• Úprava oxybelu - asi 150 př. n. l. - Řím• Dostřel - 350 až 450 m (kamenná koule) - 250

až 300 m (šíp)• Munice - půlkilové kamenné

koule, nebo 1,5 m dlouhý šíp• Princip - ramena s tětivou

zapletena do dvou lan - upletena ze zvířecích šlach - pružná - umožňují střelbu

Scorpio

• Dostřel - 150 až 250 m

• Munice - 1 m dlouhý šíp

• Popis - malá balista - střelba - rychlejší - přesnější - určen proti vojákům

Onager

• Vznik - asi 150 př. n. l. - Řím

• Dostřel - 350 až 450 m - nepřesný

• Munice - 2 až 5 kilogramové kamenné koule

• Princip - podobný jako balista - pouze jedno rameno - na konci - prak