Nová sociální a bezpečnostní rizika v transformující se společnosti 21. století

ACCENDO - Centrum pro vědu a výzkum, o.p.s. E-mail: info@accendo.cz Web: http://accendo.cz/ Tel.:+420 595 136 023 Mobil: +420 604 279 758

►doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. - sociolog, analytik ►Ing. Ivana Foldynová - expert v oblasti regionálního rozvoje a prostorového plánování

Procesy ve společnosti a jejich projevy v prostoru

Globalizace=>Dochází k výrazné polarizaci území a růstu regionálních disparit.

Měnící se socioekonomické podmínky způsobují nárůst sociálních rizik a k formování vyloučených lokalit.

Stávající sociální struktury ve společnosti se proměňují, sociální instituce se rozpadají (např. rodina) mění se způsob práce což vyvolává úpadek tradičních oblastí ekonomiky a profesí.

Proměny trhu práce mění prostorové rozložení ekonomických aktivit, změna velikosti a zaměření podniku

Dochází výrazným migračním přesunům, které ovlivňují sídelní strukturu

Procesy globalizace zmenšují možnosti veřejné správy regulovat procesy v území

Propojením dat a informací v širších–potřebných souvislostech vzniká znalost o území

Výzkumné projekty Program bezpečnostního

výzkumu České republiky 2010-2015 Projekt DRAGON: „Stanovení množství nelegálních drog a jejich metabolitů v komunálních odpadních vodách – nový nástroj pro doplnění údajů o spotřebě drog v České republice“

Výzkum pro potřeby kraje Nová sociální rizika a možnosti uplatnění moderních metod sociální práce v Moravskoslezském kraji

Analýzy a rozbory Analýza a řešení

problematiky ubytoven na území Statutárního města Ostravy v krátkodobém a dlouhodobém horizontu

Studie bezdomovectví v Ostravě

Plán udržitelné mobility Opava

Koncepce bydlení měst Ostravy, Kopřivnice, Třinec

Komunitní plánování sociálních služeb města Blansko

Situační analýzy Šternberka, Mikulovice a další

Vzdělávací projekty: OP VK - CZ.1.07/3.2.07/04.0091 Řešení rizikových situací v oblasti ekonomických, sociálních, bezpečnostních, environmentálních rizik a nacházení nových příležitostí v kontextu udržitelného rozvoje území v transformující se společnosti

Riziková společnost

Ulrich Beck 1986 koncept „Risikogesellschaft“ zohledňuje nárůst nejistoty (rizikových jevů) a nezamýšlených důsledku jednání.

V popředí zájmu je fakticky pouze řešení dílčích rizik v jednotlivých životních situacích místo pojetí založeném na integrovaném přístupu k rizikům, který by řešil společné znaky nových sociálních rizik, jejich příčiny a šíření za účelem jejich účinného řízení směrem k udržitelnému rozvoji soudobé společnosti.

Nová sociální rizika

chudobu pracujících na místech s minimální mzdou;

přesto že lidé pracovali celý život stáří prožijí v chudobě;

matka samoživitelka neuživí dítě (v kontextu nárůstu rozpadu rodin);

předlužení domácnosti, nejen u finančně negramotných;

problém udržení bydlení u všech typů domácností

Bezpečnostní rizika a pocit ohrožení

Hrozba ohrožení integrita jedince nebo společenského útvaru jako celku kriminálním činem.

Model pocitu ohrožení obyvatel je dán kombinaci objektivní skutečnosti ovlivněné prezentací medií s osobními charakteristikami, jako jsou zranitelnost (nemocní a senioři) v kombinaci s lhostejnosti okolí při napadení.

Vztah mezi sociálními a bezpečnostními riziky

Zdroj:

European Social Survey, 2011

Zpracování:

doc. Buriánek

Sociální rizika

Bezp

ečn

ostn

í riz

ika

Ekonomická polarizace společnosti měřená prostřednictvím hrubé měsíční mzdy

Zdroj dat: TREXIMA, podnikatelská sféra, výpočty vlastní.

Vývoj rozložení mezd v závislosti na pohlaví

Mzdový vývoj v krajích ČR

Kraje Průměr Medián (Q2) 1 decil (D1) 9 decil (D9) Rozdíl Asymetrie

2004 2010 2004 2010 2004 2010 2004 2010 2004 2010 2004 2010

PHA 28 703 37 568 22 057 28 631 11 596 14 397 47 861 64 189 36 265 49 793 2,47 2,50

SCK 20 699 27 478 18 187 23 366 10 321 13 468 31 107 41 052 20 786 27 584 1,64 1,79

JMK 19 292 26 586 16 282 21 723 9 689 12 870 30 375 42 056 20 686 29 187 2,14 2,30

PLK 19 476 25 475 17 434 22 331 10 884 13 540 28 705 38 229 17 820 24 689 1,72 1,81

LBK 18 827 25 339 16 572 22 167 9 945 13 347 28 321 38 220 18 376 24 873 1,77 1,82

ULK 19 304 25 077 17 143 21 591 10 101 12 355 28 504 38 308 18 403 25 953 1,61 1,81

MSK 19 310 24 568 17 275 21 581 10 068 11 909 28 594 37 721 18 526 25 812 1,57 1,67

VYS 18 456 23 860 16 134 20 589 10 343 12 626 27 274 35 938 16 931 23 312 1,92 1,93

OLK 19 007 23 777 16 263 20 880 9 691 12 370 27 618 35 037 17 927 22 667 1,73 1,66

KHK 18 301 23 682 15 985 20 545 10 021 12 311 26 966 35 473 16 945 23 162 1,84 1,81

PAK 17 973 23 534 15 605 20 300 9 695 12 305 27 422 35 000 17 727 22 695 2,00 1,84

JCK 18 586 23 266 16 446 19 895 10 688 12 152 26 836 35 916 16 148 23 764 1,80 2,07

ZLK 18 707 23 230 16 294 20 351 9 878 12 505 28 639 34 064 18 761 21 559 1,92 1,75

KVK 17 986 22 025 15 741 19 184 9 665 11 791 26 679 33 638 17 014 21 846 1,80 1,96

4

7

Zdroj dat: TREXIMA, podnikatelská sféra, výpočty vlastní.

10 % nejnižších příjmů druhá nejnižší hodnota v rámci republiky

Vývoj sídelní struktury podle změny počtu obyvatel od roku 1991 do roku 2011

10,7

2,2

11,7

13,4

15,3

5,1

-3,3

-2,0

-6,1

-4,6

8,6

8,1

14,8

17,2

8,5

12,5

-22,1

-11,2

-8,5

-7,3

-30 -20 -10 0 10 20

0 -199

200 - 499

500 - 999

1000 - 1999

2000 - 4999

5000 - 9999

10000 - 19999

20000 - 49999

50000 - 99999

100000 a více

Změna obyvatel v letech 1991 a 2011 (v %)

Veliko

stn

í kate

go

rie

ob

ce d

le

po

čtu

ob

yvate

l

Moravskoslezský kraj

Česká republika

Rozevírání nůžek v kraji

© Proces, 2012

Průměr

0

5

10

15

20

1995 2000 2005 20100

5

10

15

20

1995 2000 2005 2010

Medián

Mír

a n

ezam

ěstn

an

osti

(v %

)

4,5 % 4,7 %

Zvyšují se rozdíly mezi obcemi v aglomeraci a mimo aglomeraci !

© Proces, 2012

© Proces, 2012

Sociální problémy

Míra nezaměstnanosti a kriminalita

© ACCENDO, 2012

Podíl rozvedených

Hrubá míra rozvodovosti není územně podmíněná závisí především na velikosti sídla.

© ACCENDO, 2013

Stabilita osídlení základ pro komunitní vazby Dosídlená

oblast

Těšínské Slezsko

Prajzská

Města a společné problémy

nárůst sociálních a bezpečnostních rizik

proces stárnutí

růst chudoby

neschopnost udržet bydlení

růst kriminality

extremismus

aglomerace jak nový stupeň sídelní jednotky

města ztrácí hranice (procesy surbanizace)

nutnost integrovaných projektů včetně zázemí

© ACCENDO, 2012

Společné problémy

vysoká zranitelnost na dopady ekonomické krize

diverzifikace ekonomické základny

podpora inovativních průmyslových podniků, příp. IT technologií

rozvoj sociálních podniků pro méně kvalifikovanou pracovní sílu

využití současného majetku pro budoucí příjmy (byty, nebytové prostory apod.)

© ACCENDO, 2012

© Proces, 2012

Struktura osídlení ČR - PL

© Proces, 2012

Vymezení jádrových prostorů Evropy (MMR 2008)

Udržitelný rozvoj Snižování rizik v území a optimalizace využití jeho potenciálu

© Proces, 2011

Ud

ržit

eln

ost

N

eu

drž

ite

lno

st

Výchozí stav

Budoucí stav I.

Budoucí stav II.

Budoucí stav III.

Současný

(zachycený stav)

Výchozí

stav Procesy Současný

(zachycený)

stav

Procesy Budoucí

stav

Udržitelný rozvoj území (systém vztahů)

© Proces, 2011

Veřejné politiky Integrované

prostorové plánování

Budoucí stav I.

Environmentální pilíř

Sociální a ekonomický

pilíř

Snižování rizik území a

optimalizace využití jeho potenciálu

Vývoj z výchozího stavu

Systém řízení politiky státu - prostorové plánování nástroj pro praktický výkon aktivit v území a jeho řízení

nebo regulaci. Smyslem

prostorového plánování je propojení komunitního plánování sociálních služeb, strategického plánování rozvoje, územního plánování s využitím geoinformačních systémů (GIS).

– integrovaný přístup Společné řešení problému přinese hospodárnost, větší účinnost a přesné zacílení plánovaných aktivit.