36
Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy sekce Allium (A. scorodoprasum, A. rotundum) Geographical distribution of Allium species in the Czech Republic. IV. Species of sect. Allium (A. scorodoprasum, A. rotundum) Martin D u c h o s l a v 1) & František K r a h u l e c 2) 1) Katedra botaniky Pøírodovìdecké fakulty Univerzity Palackého, Šlechtitelù 11, 783 71 Olomouc; e-mail: [email protected] 2) Botanický ústav AV ÈR, 252 43 Prùhonice; e-mail: [email protected] Abstract The distribution and habitat conditions of two taxa of the genus Allium sect. Allium (Allium scorodo- prasum, A. rotundum) were studied on the territory of the Czech Republic. Allium scorodoprasum is sparsely distributed in two large but isolated areas (East Bohemia, northern part of Central Bohemia, and North and West Bohemia; South, Central and East and Northeast Moravia), usually in corridors of large lowland rivers (Labe, Morava, Dyje), their tributaries and adjacent hills. A. scorodoprasum usu- ally inhabits both primary (forest) and secondary (non-forest) habitats. It was frequently recorded in floodplain forests of the Ulmenion and Alnenion glutinoso-incanae suballiances, in oak-hornbeam fo- rests of the Carpinion alliance, and less frequently in thermophilous forests of the Aceri tatarici-Quer- cion and Quercion petraeae alliances. It also occurs in wet (Deschampsion cespitosae alliance) and mesophilous (Arrhenatherion elatioris) grasslands, fringes of lowland rivers, forest fringes and semid- ry broad-leaved grasslands (Brometalia erecti order), arable land (especially in the past), vineyards, field borders, road verges, semi-ruderal scrub and Robinia pseudacacia stands. A. rotundum is rarely distributed in two isolated areas (Central and Northwest Bohemia; South, Southeast and Central Mora- via) with a warm climate, usually in lower altitudes up to 400 m a. s. l. A. rotundum inhabits various types of dry grasslands and forest fringes of the Festuco-Brometea class, it also occurs less frequently in stands of the Sedo-Scleranthetea class, Stipion calamagrostis alliance, and dry forests of the Quer- cion pubescenti-petraeae alliance. In the past, it was frequently recorded as a weed in cereal crops and vineyards, but during the second part of the 20 th century it almost disappeared from these habitats. Its populations, however, survive in the field borders, road verges, semi-ruderal scrub and Robinia pseu- dacacia stands. K e y w o r d s : Allium, Czech Republic, geographical distribution, habitats, threat N o m e n k l a t u r a : Moravec et al. (1995), Krahulec (2002), Chytrý (2007) Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 44: 53–88, 2009 53

Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

  • Upload
    others

  • View
    4

  • Download
    0

Embed Size (px)

Citation preview

Page 1: Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeskérepublice. IV. Druhy sekce Allium (A. scorodoprasum,A. rotundum)

Geographical distribution of Allium species in the Czech Republic.IV. Species of sect. Allium (A. scorodoprasum, A. rotundum)

Martin D u c h o s l a v 1) & František K r a h u l e c 2)

1) Katedra botaniky Pøírodovìdecké fakulty Univerzity Palackého, Šlechtitelù 11,783 71 Olomouc; e-mail: [email protected]

2) Botanický ústav AV ÈR, 252 43 Prùhonice; e-mail: [email protected]

Abstract

The distribution and habitat conditions of two taxa of the genus Allium sect. Allium (Allium scorodo-prasum, A. rotundum) were studied on the territory of the Czech Republic. Allium scorodoprasum issparsely distributed in two large but isolated areas (East Bohemia, northern part of Central Bohemia,and North and West Bohemia; South, Central and East and Northeast Moravia), usually in corridors oflarge lowland rivers (Labe, Morava, Dyje), their tributaries and adjacent hills. A. scorodoprasum usu-ally inhabits both primary (forest) and secondary (non-forest) habitats. It was frequently recorded infloodplain forests of the Ulmenion and Alnenion glutinoso-incanae suballiances, in oak-hornbeam fo-rests of the Carpinion alliance, and less frequently in thermophilous forests of the Aceri tatarici-Quer-cion and Quercion petraeae alliances. It also occurs in wet (Deschampsion cespitosae alliance) andmesophilous (Arrhenatherion elatioris) grasslands, fringes of lowland rivers, forest fringes and semid-ry broad-leaved grasslands (Brometalia erecti order), arable land (especially in the past), vineyards,field borders, road verges, semi-ruderal scrub and Robinia pseudacacia stands. A. rotundum is rarelydistributed in two isolated areas (Central and Northwest Bohemia; South, Southeast and Central Mora-via) with a warm climate, usually in lower altitudes up to 400 m a. s. l. A. rotundum inhabits varioustypes of dry grasslands and forest fringes of the Festuco-Brometea class, it also occurs less frequentlyin stands of the Sedo-Scleranthetea class, Stipion calamagrostis alliance, and dry forests of the Quer-cion pubescenti-petraeae alliance. In the past, it was frequently recorded as a weed in cereal crops andvineyards, but during the second part of the 20th century it almost disappeared from these habitats. Itspopulations, however, survive in the field borders, road verges, semi-ruderal scrub and Robinia pseu-dacacia stands.

K e y w o r d s : Allium, Czech Republic, geographical distribution, habitats, threat

N o m e n k l a t u r a : Moravec et al. (1995), Krahulec (2002), Chytrý (2007)

Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 44: 53–88, 2009 53

Page 2: Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

Úvod

Ètvrtá èást souborného zpracování rozšíøení èesnekù v Èeské republice navazuje na pøed-chozí díly (Krahulec et al. 2006, Duchoslav et al. 2007a, b) a týká se dvou blízce pøíbuz-ných taxonù, èesneku oøešce (A. scorodoprasum) a èesneku kulovitého (A. rotundum).Oba druhy patøí k morfologicky nápadným a zdánlivì determinaènì jednoduchým taxo-nùm, pøesto jsou èasto zamìòovány jak mezi sebou, tak za jiné druhy èesnekù (napø.A. sphaerocephalon, A. vineale). Oba druhy se vyskytují jak v (polo)pøirozené vegetaci,tak na antropických stanovištích, liší se však mírou ohro�ení: zatímco A. scorodoprasumje relativnì bì�ným druhem, A. rotundum patøí k vzácným a ohro�eným druhùm. U oboudruhù, ale pøedevším u A. rotundum, došlo v posledních 40 letech k výraznému ústupuz kulturní krajiny, a proto náš text chápeme i jako výzvu k pátrání po jejich lokalitáchv naší pøírodì.

Metodika

Metodická èást práce byla podrobnì popsána v prvním díle (Krahulec et al. 2006) a bylo podle ní postupo-váno i v tomto pokraèování. Do databáze byly dodateènì doplnìny údaje o lokalitách druhù z recentnì pub-likovaných výsledkù floristických kurzù ÈBS v pøílohách Zpráv ÈBS (Èech 2003, Grulich 2003a, b, 2007,Kaplan 2005, Lustyk & Samková 2005, Štech 2005, Špryòar 2007). Všechny údaje v hranatých závorkáchza autorem sbìru èi nálezu jsou naše poznámky, které se vìtšinou týkají geografické lokalizace lokalit,popø. vyjadøují náš názor na vìrohodnost lokality. Novì byly vyu�ity i údaje uvedené v publikacích sesí�ovými mapami (Grulich 1997, Kolbek et al. 1999). Uvedení autoøi pou�ili ètverce vzniklé rozdìlenímkvadrantù støedoevropského mapování na 25 ètvercù o velikosti pøibli�nì 1 km2 . Výskyt je znaèen èíslemzákladního mapovacího pole, písmenem kvadrantu (a–d) a èíslem ètverce (1–25), èi odpovídajícím písme-nem abecedy (A–Y); uvádíme v�dy obì alternativy). Jako lokalitu uvádíme pøibli�nì støed tohoto ètverce.Je to v podstatì daleko pøesnìjší ne� vìtšina starých lokalit, které byly uvádìny pouze jménem obce.

Celkem bylo zpracováno 779 herbáøových a 1444 literárních údajù o autochtonním výskytu A. scoro-doprasum a 477 herbáøových a 780 literárních údajù o autochtonním výskytu A. rotundum.

Poznámky k taxonomické problematice Allium scorodoprasum a A. rotundum

Taxonomické postavení obou druhù doznalo bìhem 2. poloviny 20. století nìkolik obratù.Pùvodnì samostatné druhy A. scorodoprasum a A. rotundum byly Stearnem (Stearn 1978,1980) pøi zpracování rodu pro dílo Flora Europaea pøeøazeny spolu s pøíbuznými druhyA. jajlae Vved. a A. waldsteinii G. Don na úroveò poddruhu v rámci komplexního druhuA. scorodoprasum L. Stearn tak hodnotil pøípady druhù bez pacibulek jako poddruhy pøí-buzných druhù s pacibulkami. Mimo zmiòovaný okruh A. scorodoprasum jde u našichdruhù i o okruh A. carinatum. Mathew (1996) se pøi monografickém zpracování sekce Al-lium vrátil ke klasickému oddìlení taxonù na druhové úrovni pro A. scorodoprasum aA. rotundum, zatímco další dva druhy pøeøadil na poddruhovou úroveò v rámci taxonuA. rotundum (viz text ní�e). Vzhledem k tomu, �e je jen velmi málo známo o genetické po-vaze tvorby pacibulek, a s pøihlédnutím k odlišnému ekologickému a geografickému

54 Duchoslav & Krahulec: Rod Allium v ÈR IV

Page 3: Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

charakteru uvedených druhù, pøidr�eli jsme se klasického oddìlení taxonù A. scorodopra-sum a A. rotundum na druhové úrovni.

Allium scorodoprasum L. – èesnek oøešec

R o z š í ø e n í v È R

Druh vytváøí na území ÈR dvì samostatné arely: (a) východní Èechy, severní èást støed-ních Èech a severní a� severozápadní Èechy a (b) ji�ní, støední, východní a severovýchod-ní Morava (obr. 1). V Èechách je vìtšina lokalit koncentrována do úvalù velkých øek(Labe, dolní Vltava, Ohøe) a úvalù jejich pøítokù (zvláštì pak Metuje, Orlice, Cidlina, Mr-lina, Jizera, Berounka) a pouze v Èeském støedohoøí se vyskytuje hojnìji i mimo úvalovépolohy. Na Moravì se druh vyskytuje èastìji a vedle vysoké èetnosti v úvalech velkýchøek (Morava, Dyje) a úvalech jejich pøítokù (zvláštì pak Beèvy, Døevnice, Svratky,Rokytné aj.) je èastý i mimo úvalové polohy, mj. na ji�ní a jihovýchodní Moravì.

Tì�ištì rozšíøení má èesnek oøešec v termofytiku (64 % všech lokalit) a teplejšímmezofytiku (36 %), jediná lokalita se vyskytuje v oreofytiku. V Èeském termofytiku sevyskytuje ve všech fytogeografických okresech, èastìjší a� hojný je v okresech Støední aVýchodní Polabí, Cidlinská pánev a Lounsko-labské støedohoøí. Ménì èastý a� vzácný jev pøilehlých územích mezofytika, více údajù pochází z (pod)okresù Týniš�ský úval, Chvo-jenská plošina a Litomyšlská pánev, naopak z ostatních (pod)okresù s jeho výskytem jeuvádìn pouze z jedné èi nìkolika málo lokalit. Pouze ojedinìlé lokality se vyskytujív mezofytiku západních, severozápadních a severních Èech, ale a� na nìkolik málo herbá-øových dokladù se jedná o staré literární údaje; z Èeskomoravské vrchoviny existují dvaúdaje, v obou pøípadech se ale patrnì jedná o sekundární výskyt.

Na Moravì je druh rozšíøen roztroušenì ve všech okresech Panonského termofytika,obzvláštì èetný je v údolních polohách (podokresy Dyjsko-svratecký úval, Dolnomorav-ský úval, Hornomoravský úval). Èasto svým výskytem zasahuje a� do støedních a� hor-ních tokù vìtších øek, které se nacházejí ji� v mezofytiku, napø. na jihozápadní Moravì,kde se vzácnì vyskytuje v prùlomových údolích øek Dyje, Rokytné, Jihlavy, nebo èastìjiv údolích støední Moravy, Svitavy aj. Pomìrnì bì�ný je v Karpatském mezofytiku. Nao-pak je velmi vzácný v severní èásti Moravy, odkud je uvádìn z nìkolika lokalit v Opavsképahorkatinì, Hanušovické vrchovinì, Jesenickém podhùøí a Ostravské pánvi. Vìtšina úda-jù je ale literárních a velmi starého data, jediný novìjší doklad pochází z okolí Køiš�anovicv Jesenickém podhùøí (Duda 1975 OP).

Èesnek oøešec je rozšíøen v planárním a� submontánním stupni, vìtšinou v nadmoø-ských výškách do 300 m n.m., s narùstající výškou jeho výskyt rychle vyznívá a nad 500 mn. m. se vyskytuje jen ojedinìle (prùmìr ± standardní odchylka; 269±108 m n. m.; obr. 2).Nejní�e polo�enými lokalitami jsou úvalové polohy øeky Moravy na Bøeclavsku v okolíLan�hota (ca 150 m n. m.), nejvýše polo�ená lokalita se nachází na Soláni ve Vsetínskýchvrších (ca 800 m n. m.). Na základì vlastních pozorování a recentních údajù z floristických

Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 44: 53–88, 2009 55

Page 4: Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

56 Duchoslav & Krahulec: Rod Allium v ÈR IV

49

N

50

N

51

N

13

E1

4E

15

E1

6E

17

E1

8E

Obr

.1.–

Roz

šíøe

níA

lliu

msc

orod

opra

sum

eské

repu

blic

e:–

herb

áøov

ýdo

klad

,–

lite

rárn

íúda

j.F

ig.1

.–D

istr

ibut

ion

ofA

lliu

msc

orod

opra

sum

inth

eC

zech

Rep

ubli

c:–

herb

ariu

mre

cord

,–

reco

rdfr

omli

tera

ture

.

Page 5: Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

kurzù je patrné, �e výskyt druhu v teplejších oblastech mezofytika je zøejmì mírnì pod-hodnocen. Izolované lokality mimo souvislejší areál jsou patrnì sekundárního pùvodu;jsou buï pozùstatkem døívìjšího pìstování, nebo zavleèení s obilným osivem.

Z mapování jsme vyøadili nìkolik lokalit uvádìných v literatuøe z Èeskomoravskéhomezofytika (Èeský Krumlov, Mariánské Láznì), které le�í izolovanì mimo známý areáldruhu a k nim� neexistuje herbáøový doklad; nelze tedy vylouèit pøípadnou zámìnu s ji-ným druhem.

Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 44: 53–88, 2009 57

0 10 20 30 40 50 60

101-200

201-300

301-400

401-500

501-600

601-700

701-800

0 10 20 30 40 50 60

101-200

201-300

301-400

401-500

501-600

601-700

701-800

Relativní èetnost (%)

Nad

mo

øská

výšk

a(m

)

A

B

Obr. 2. – Výškové rozšíøení Allium scorodoprasum (A) a A. rotundum (B) na území Èeské republiky.Fig. 2. – Vertical distribution of Allium scorodoprasum (A) and A. rotundum (B) at the area of the CzechRepublic.

Page 6: Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

S t a n o v i š t ì v È R

Èesnek oøešec preferuje teplou a� mírnì teplou klimatickou oblast. Druh roste na stínìných,polostinných a� plnì oslunìných, spíše vlhkých a� èerstvì vlhkých, ale té� støídavì vysýcha-vých a� suchých stanovištích. Pùdy jsou �ivinami støednì a� silnì zásobené, hlinitopísèité a�jílovité, s mírnì kyselou a� slabì alkalickou pùdní reakcí. Ekologické optimum nacházív tvrdých luzích podsvazu Ulmenion, ménì èasto se vyskytuje i v porostech údolních jasano-vo-olšových luhù podsvazu Alnenion glutinoso-incanae (zejména v asociaci Pruno-Fraxi-netum), dubohabøinách svazu Carpinion, vzácnì v teplomilných doubravách svazùQuercion pubescenti-petraeae, Aceri tatarici-Quercion a Quercion petraeae, ojedinìle iv porostech podsvazu Cephalanthero-Fagenion. V lesních porostech èasto vytváøí plošnìrozsáhlé kolonie, které jsou dobøe identifikovatelné v jarních mìsících. Bì�nì se vyskytuje iv náhradních spoleèenstvech vzniklých po vykácení výše zmínìných lesních typù, tedy navhkých (svaz Deschampsion cespitosae) a� mezofilních loukách (svaz Arrhenatherion elati-oris), v bylinných lemech ní�inných øek a pláštích lu�ních lesù, v (disturbovaných) poros-tech lesních lemù a suchých širokolistých trávníkù øádu Brometalia erecti, jako plevel napolích (v minulosti nehojnì, dnes velmi vzácnì; cf. Hakansson 1963) a ve vinicích (døívehojnìjší, dnes ji� vzácnì; cf. Pál 2006) a podél jejich okrajù na mezích, v pøíkopech, poloru-derálních køovinách s dominantní trnkou a v akátinách.

C e l k o v é r o z š í ø e n í

Rozšíøení druhu má submediteránnì-subkontinentálnì-evropský charakter (Meusel et al.1965, Hultén & Fries 1986). Druh má centrum rozšíøení ve støední a jihovýchodní Evropì.Na západ zasahuje nejdále do Irska, jihovýchodního Skotska a severovýchodní Anglie(Sell & Murrell 1996), na severu se nìkolik lokalit nachází v ji�ním Norsku a dále se druhvyskytuje v Pobaltí (pøi severním okraji Baltského moøe pouze pøi pobøe�í) a� do Lenin-gradské oblasti Ruska (Omel’èuk-Mjakuško 1979, Karpavièienë 2004, Seregin 2005).Druh není uvádìn z Pyrenejského polostrova (Pastor & Valdés 1982) a pouze ojedinìle sevyskytuje v ji�ní Francii, èastìjší je a� ve støední a východní Francii, Holandsku (Menne-ma et al. 1985) a dále víceménì souvisle ve støední a� (jiho)východní Evropì po Bìlorus-ko, Ukrajinu a ojedinìle ve Volgogradské oblasti Ruska (Seregin 2005), na jih zasahuje poseverní Itálii, Slovinsko, Chorvatsko, Srbsko, Makedonii, Rumunsko, Bulharsko, evrop-skou èást Turecka a izolované lokality se vyskytují ještì ve východní a støední Anatolii ana Krymu, zatímco údaje z Kavkazu jsou nejisté (Šopova 1972, Omel’èuk-Mjakuško1979, Pignatti 1982, Hultén & Fries 1986, Murín & Feráková 1988, Özhatay 1990, 2002,Özhatay et al. 1993, Mathew 1996, Dobroèajeva et al. 1999, Martinèiè et al. 1999, Ciocâr-lan 2000, Zaj¹c & Zaj¹c 2001, Aeschimann et al. 2004, Seregin 2005). Burkart (2001) cha-rakterizuje rozšíøení druhu ve støední Evropì jako pøíklad tzv. druhù øíèních koridorù(„river corridor plants“). V minulosti byl tento druh pìstován jako zelenina a je velmi ne-jasné, kde je pùvodním druhem a kde jde o zbytky støedovìkých kultur (Hanelt 2001).

58 Duchoslav & Krahulec: Rod Allium v ÈR IV

Page 7: Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

O h r o � e n í

Èesnek oøešec je relativnì bì�ným druhem v teplejších èástech ÈR a na (polo)pøirozenýchstanovištích není ohro�en. Bìhem 20. století byl výraznìji vytlaèen pouze ze sekundárníchstanoviš� (pole, vinice) na jejich okraje v dùsledku zmìny obhospodaøování (zavedeníhluboké orby a pou�ívání herbicidù; Krahulec 1977), obdobnì jako další druhy èesnekù(Duchoslav 2001).

S e z n a m l o k a l i t A . s c o r o d o p r a s u m n a ú z e m í È R

Termofytikum1. Doupovská pahorkatina: Kadaò, Strá�ištì (Klášterský 1949 PR). – Kadaò, silnice k Pokuticím (Kubát1969 LIT). – Lit.: Kadaò, silnice k Pokuticím (Kubát 1978). – Pokutice (Kubát 1978). – Tušimice (Prahly),Bìšický chochol (Kubát 1978). – Tušimice (Prahly), mezi Bìšickým chocholem a Èachovickým vrchem(Kubát 1978). – Zásada, V svah Nedílu (Kubát 1978). – 2a. �atecké Poohøí: �atec, V ráji (Pulchart 1965PRC). – 3. Podkrušnohorská pánev: Bohosudov (Dichtl 1880 PR). – Chomutov, louky (Knaf 1863 PR). –Krupka, 0,9 km SV od hradu (Ondráèek 2000 CHOM). – Osek, klášterní zahrada (Thiel 1854 PR). – Tepli-ce (s. coll. 1929 LIT). – Teplice v Èechách (Winkler s. d. PR). – Lit.: Chomutov (Roth in Reuss A. jun.1867, Èelakovský 1868 [Prodromus]). – Krupka, okraj obce (Bla�ková 2001*). – Osek, Krušné hory (Thiel1862, Èelakovský 1862b, Thiel in Èelakovský 1868 [Prodromus]). – Osek, klášterní zahrada (Thiel inReuss A. jun. 1867). – Teplice (Winkler in Èelakovský 1868 [Prodromus]). – 4a. Lounské støedohoøí:Kuèlín (Lorber 1965 LIT). – Tøebívlice, [vrch] Baba (Studnièka 1977 LIM). – Vlastislav (Kubát 1970 LIT).– Lit.: Kozly, [vrch] Svinky (Brusová 1994*). – Tøebívlice, u Granátového potoka nad obcí (Èelakovský1883 [Prodromus]). – Vlastislav (Èelakovský 1894a, Domin 1904a). – 4b. Labské støedohoøí: Brná nadLabem, SPR (Kubát 1970 LIT). – [Hlinná], [vrch] Hradištì, úboèí (Dostál 1950 PRC; Kubát 1974 LIT; Py-šek 1978 ROZ; Ondráèek 1995 CHOM). – [Hlinná], Malé Hradištì [Kamýk] (Kubát 1965 LIT). – Hlinná,ke Kundraticím (Kubát 1964 LIT). – [Kundratice], suché louky mezi Holým vrchem a Hradištìm u Kundra-tic (Hostièka 1956 MP). – Hlinná, u cesty V nad obcí (Soják 1956 PR). – Hlinná (Skalický 1971 PRC). –[Milešov], polní meze pod Milešovkou (Tausch s. d. PR; s. coll. 1910 PRC) [Nejistá lokalizace.]. – [Ka-mýk], køoví u Kamýku blí� Litomìøic (Èelakovský 1887 PR). – Kamýk (Polívka 1961 PR). – Kamýk,[vrch] Bídnice (Dostál 1972 PR). – Kamýk, J úpatí vrchu Plešivce (Kubát 1965 LIT). – Kuèlín, Radovesic-ká výsypka (Lorber 1965 LIT). – Kundratice u Litomìøic (Hilgert 1935 PR). – Libochovany, [vrch] Trabice(Kubát 1983 LIT). – Litomìøice (Mell s. d. PRC; Mittelbach s. d. PRC). – Litomìøice, silnice Litomìøice –Michalovice (Wagner 1968 LIT). – [Milešov], Milešovka – pod horou (Tausch s. d. PR). – Litomìøice,[vrch] Radobýl (Domin 1907 PRC). – Lovosice, [vrch] Lovoš (coll. ? 1962 PL). – Lovosice, mez pod Lovo-šem (s. coll. s. d. PRC). – Malíè (Kvapilík 1934 OLM). – Malíè, 0,5 km JJV od obce (Ondráèek 1997CHOM). – Pokratice (Preis 1933 PRC). – Pokratice, Bílá stìna [Bílé stránì] (Krajina 1928 PRC). – [Rado-vesice] [zaniklá obec], [vrch] Klomka a okolí (Víchová 1964 LIT). – Radovesice [zaniklá obec], JZ úpatíKlomky (Kubát 1971 LIT). – Radovesice [zaniklá obec], ke Klomce (Kubát 1970 LIT). – [Radovesice], sil-nice Radovesice – Štìpánov (Kubát 1971 LIT). – Radovesice, cesta z Radovesic do Bíliny u Lukovskéhopotoka (Roubínková 1970 LIT). – Tøebenice, Koš�álov (Dostál 1933 PRC). – Velemín, Lišèí vrch (Kubát1967 LIT). – Velemín, cesta na Milešovku (Kubát 1983 LIT). – Velké �eroseky, mezi Kalvárií a Hrádkem(Kubát 1973 LIT). – Lit.: [Bílina], údolí Debøí u Bíliny smìrem k Radovesicùm (Domin 1903 in Dominms.). – [Litomìøice], pod Radlštejnem [Radobýl] (Domin 1904a). – Litomìøice, v údolním záøezu od Pokra-tic ke Kamýku (Domin 1925 in Domin ms.). – [Lovosice], na úpatí Lovoše (Domin 1904a). – [Malé �erno-seky], v Oparenském údolí (Domin 1904a). – [Milešov], v okolí Milešova (Domin 1904a). – Milešov, meze(Tausch in Reuss A. jun. 1867, Tausch in Èelakovský 1868 [Prodromus]). – [Milešov], na polích pod

Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 44: 53–88, 2009 59

Page 8: Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

Milešovkou k Lovosicùm (Novák F. A. 1923a). – Pokratice, NPR Bílé stránì [Více mikrolokalit v rezervacia okolí.] (�ídková 1989; MD 2003). – [Sebuzín], u Sebuzína (Bubák in Èelakovský 1894a, Domin 1904a).– 4c. Úštìcká kotlina: Encovany, silnice na Tøebutièky (Kubát 1979 LIT). – Litomìøice, pøed Skalicí (Šrù-tek 1982 ROZ). – �itenice (Kubát 1965 LIT). – �itenice, u vrchu Koèka (Kubát 1965 LIT). – Lit.: Lukov(Domin 1904a). – Tøebutièky, vrch Skalky JZ od obce (Kolbek & Petøíèek 1994). – Velký Újezd, niva poto-ka mezi obcí a Zahoøany (Kolbek & Petøíèek 1994). – 5a. Dolní Poohøí: Bohušovice nad Ohøí (Rous 1993PR). – Doksany, bøeh Ohøe pod jezem (Kubát 1967 LIT). – Doksany, u potoka Èepel, 500 m od ústí do Ohøe(Havlíèková 1979, herb. Štìpánková). – [Doksany], lu�ní les u slepého ramene Ohøe Z od Doksan, ca 160 mn. m. (s. coll. s. d. PRC). – Hostenice (Kubát 1976 LIT). – Libochovice, u øeky (s. coll. 1915 PRC). – Lovo-sice, „Amerika“ (Šimr 1934 PRC). – Písty u Budynì (Domin 1939 PRC). – Písty, potok J od obce (Kubát1977 LIT) [Na hranici s fyt. p. 7a.]. – Travèice (Kubát 1964 LIT) [Na hranici s fyt. p. 5b.]. – Lit.: Doksany,CHÚ Lou�ek, poblí� mrtvého ramene, v J èásti území (Kubát nedatováno*). – Doksany, nad mostem bøehøeky Ohøe, pás køoví ne zcela souvislý (Sádlo 1986*). – Dolánky nad Ohøí (Novák 1922f). – Libochovice(Reuss in Èelakovský 1868 [Prodromus], Èelakovský 1883 [Prodromus], Domin 1904a). – Libochovice,les Šebín (Šimr 1933b). – Písty u Budynì, louky a také v luzích k øece, na JZ a� k Budyni (Domin 1939 inDomin ms.). – 6. D�bán: Lit.: Bílichov, Bílichovské údolí, mýtina na J stráni „V lomovce“ v 9. lesním od-dìlení (Domin 1920 in Domin ms.). – 7a. Libochovická tabule: Lovosice, u silnice z Lovosic na Teplice(Krkavec 1957 OP). – Roudníèek (Palek 1982 MP). – Slatina, les Hájek V od obce (Kubát 1976 LIT). – Vr-šovice, k Lounùm (Èelakovský 1913 PR). – �elechovice, S od obce (Kubát 1975 LIT). – Lit.: Budynì nadOhøí, Z èást Holého vrchu od Pøestavlk k Vrbce (Novák 1943). – Budynì nad Ohøí, lesní cesta v lese meziobcí a Mšené-Láznì (Toman 1988*). – Chýnice u Lovosic [Vchynice] (Baudyš in Rohlena 1924). – Koste-lec nad Ohøí, lesy smìrem k Poplzím (Reuss A. jun. 1867). – Kostelec, mezi loukou a lesem pøi silnici k Br-níkovu (Toman 1988*). – 7b. Podøipská tabule: Mlèechvosty, 2,2 km SSZ od obce (Palek 1972 MP). –Štìtí (s. coll. 1920 PR). – Lit.: [Kochovice], Sovice, Z a� S strana (Domin 1903 in Domin ms.). – Kochovi-ce, J, JZ a JV svahy vrchu Sovice (Kolbek & Petøíèek 1994). – Kochovice, JV a J svahy údolí Labe mezivrchem Sovice a kótou 230 JV od obce (Kolbek & Petøíèek 1994). – Kochovice, J a� JZ svahy údolí Labemezi kótou 230 JV obce Kochovice a kótou 230 JZ obce Radouò (Kolbek & Petøíèek 1994). – Nová Ves uVeltrus (Èelakovský 1883 [Prodromus]). – Roudnice nad Labem, úpatí hory Sovice (Èelakovský 1868[Prodromus]). – Štìtí, JZ a� Z èásteènì zalesnìné svahy mezi �eleznièním pøejezdem u nádra�í Štìtí a obcíStraèí (Kolbek & Petøíèek 1994). – 7c. Slánská tabule: Budenièky, u hradu (Chrtková 1968 PR). – Lit.:Veltrusy (Pohl J.E. 1814). – 8. Èeský kras: [Praha-]Chuchle (Šourek 1943 PR). – Vinaøice, k Nesvaèilùm(Palek 1971 MP). – Lit.: [Kosoø, u Kalinova Mlýna] Radotínské údolí, za ohbím údolí u rybníèka u Kalino-va mlýna (Domin 1928e). – Otmíèe, Otmíèská hora, okraje lesní cesty u vodárny u silnice podél vodníhotoku (Špryòar in Špryòar 2007). – [Praha-]Radotín, Radotínské údolí, poblí� zátoèiny ústící do malého ryb-níèku nedaleko Kalinova mlýna (Domin 1928e). – Srbsko, 1 km SV od obce (Neuhäuslová-Novotná1972*). – Srbsko, okraj potoèní olšiny pøi cestì k jeskyni Koda (MD 2003). – Králùv Dvùr, Popovice, umostu (FK 1973). – 9. Dolní Povltaví: Praha, Petøín, u kavárny za Hladovou zdí (Mencl 1954 PL). – Rozto-ky, mezi obcí a �alovem (Palek 1958 MP). – Lit.: Praha, pøed hradbami Bruské [Písecké] brány (Èelakov-ský 1868 [Prodromus]). – Praha-Letná, Letenské sady, poblí� Švermova mostu (Hejný 1971). –Praha-Malá Strana, Kinského sady (Hejný 1971). – Praha-Suchdol, Trojanùv mlýn, v olšinì u mlýna (Kubí-ková & Molíková 1980). – 10a. Jenštejnská tabule: Lit.: Klecany, na kopci mezi obcí a Pøemyšlením, uplotu (FK 1972). – 11a. Všetatské Polabí: Brandýs nad Labem, Starý Pøerov (Jirásek 1935 PRC). – Bran-dýs nad Labem, pøi Labi k obci Toušeò (Nìmec 1941 HR). – Èelákovice, písèitý bøeh starého ramene Labe(Hendrych 1947 PR). – Èelákovice, slepé rameno Labe u obce (s. coll. 1921 PRC). – Èelákovice, písek umrtvých ramen Labe u trati k Lysé nad Labem (Hendrych 1947 PR). – Èelákovice, Sv. Václav (Dostál 1940PRC). – [Houš�ka u Brandýsa nad Labem] Housska bei Brandeis (Opiz 1835 PR). – Jiøice, [les, rezervace]Jiøina (Poláèek 1945 PRC). – Kly, Štìpánský pøívoz [u Obøíství, nyní most pøes Labe] (Presl s. d. PRC; Do-stál 1937 PRC). – [Láznì] Toušeò (Èelakovský 1912 PR). – Lobkovic[e] (Domin 1908 PRC). – Neratovice,P bøeh Labe pod obcí (Klášterský 1923 PR). – [Mìlník], Oupoøe [Úpor] pod Mìlníkem (Klášterský 1922

60 Duchoslav & Krahulec: Rod Allium v ÈR IV

Page 9: Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

PR). – Lit.: Brandýs nad Labem (Opiz in Èelakovský 1868 [Prodromus]). – Èelákovice, labská luka (Polákin Èelakovský 1883 [Prodromus]). – Liblice, slatinná louka ve zbytku lu�ního lesa a v lese pod zámkem akolem potoka protékajícího lesem (Kolbek et al. 1979). – Lysá nad Labem, Byšièky, Z od obce nade StarýmLabem k trati (Domin 1915 in Domin ms.). – Obøíství, Štìpánský pøívoz (Kostelecký in Èelakovský 1868[Prodromus], Kostelecký in Opiz 1822b). – 11b. Podìbradské Polabí: Kluk, louka (s. coll. s. d. OMP). –Kluk, u silnice na Bor (Plašilová 1972 OMP). – Kolín, Ovèáry, 1,3 km SZ od obce (Rydlo 1984 ROZ). –Kolín, Tøi dvory (Èelakovský 1912 PR). – Kolín, pod chemièkou, bøeh Labe (Nováková 1973 PR). – Kos-tomlaty (Velenovský 1881 PRC). – Køinec, Chotuc (Kašpar 1901 PR; Novák 1901 BRNZ; Domin 1901PRC; Šourek 1940 PR; Dostál 1941 PRC; Deyl 1941 PR; Lhotská 1972 PR). – [Libice nad Cidlinou], sou-tok Labe s Cidlinou (Klášterský 1959 PR). – [Libice nad Cidlinou], les proti obci (Tocl 1900 PR). – Libicenad Cidlinou, Malý Pøerov, v S èásti Libického luhu (Rydlo 2000 ROZ). – Libice [nad Cidlinou] – VelkýOsek (Domin 1916 PRC). – Libice nad Cidlinou, 2 km JJZ od obce (Rydlo 1969 PR). – Lysá nad Labem (s.coll. 1883 PR) [Na hranici s fyt. p. 11b.]. – [Lysá nad Labem], mezi obcí a Jiøinou (Medlinová 1944 PRC). –[Oseèek], u pøevozu k Oseèku (Domin 1916 PRC). – Oseèek, mezi vsí a bývalým pøívozem pøes Labe (Ry-dlo 2000 ROZ). – Oseèek, 1 km SV od obce (Rydlo 1969 PR). – Oseèek, 1,1 a� 1,5 km SV od obce (Rydlo1982, 1983 ROZ). – Oseèek, 1,3 km SSZ od obce (Rydlo 1982 ROZ). – Oseèek, 1 km V od obce (Rydlo1969 PR). – Oseèek, v chatové osadì na P bøehu Labe, Vokálova louka (Rydlo 2000 ROZ). – [Oseèek],luhy mezi Oseèkem a Klukem (Rydlo 2000 ROZ). – [Oseèek], Libický luh, louka pøi ústí Baèovky do Labe(Rydlo 2000 ROZ). – [Oseèek], Libický luh, na Pátecké (Rydlo 2000 ROZ). – [Oseèek], Libický luh, Brù-dek (Rydlo 2000 ROZ). – Ostrá, navigace mezi obcí a Kostomlaty (Protiva 1943 PRC). – Pátek, ba�antniceu obce (Šachl 1959 OMP). – Pòov, køoviny na L bøehu Labe nad zdymadlem 1,2 km V od obce (Rydlo 1969PR). – Podìbrady, u Labe (Kajdoš 1952 NJM). – Podìbrady, ba�antnice (Šachl 1969 ROZ). – Podìbrady, ulabského ramene Skupice (Plašilová 1968 OMP). – Podìbrady, u vysílaèe (Rydlo 1987 ROZ). – Pøerov nadLabem, luhy (Klášterský 1922 PR). – Pøerov nad Labem, 2 km SV od obce (Palek 1948 MP). – Sadská, ucesty (�ertová 1957 PR). – Sadská, les Bory (�ertová 1964 PR; Palek 1979 MP). – Sadská, J okraj Boru 2,5km S �eleznièní stanice Sadská (Palek 1979 MP). – Starý Kolín, smíšený les u Labe v blízkosti obce (Kláš-terský 1943 PR). – Velenka, louka 1,3 km SV od obce (Štìpánek 1981 PR). – Velké Zbo�í (Štìpánek 1982PR). – Velký Osek (Èelakovský 1914 PR; Schustler 1916 PR; Deyl 195? PR). – Velký Osek, Obora (Deyl1942 PR). – Velký Osek, vlhký les u Labe mezi obcí a Kolínem (Klášterský 1942 PR). – Vrèení, v pøíkopuna Odøepsy (Plašilová 1969 OMP). – Lit.: Hradiš�ko, pøi silnici na JZ okraji obce (Fér et al. 1981). –Cho�ánky u Podìbrad, Cho�ánecké mokøady (Rydlo 1997). – Kluk, L bøeh Labe mezi ústím Cidliny a Po-dìbrady (øíèní km 69,8–69,7) (Rydlo 1987*). – Kluk, narušená sva�itá dolní èást bøehu (Rydlo 1987). –Kluk, zbytek lu�ního lesa ponièeného stavbou dálnice (Lukanièová 1996*). – Kolín, CHÚ Souška meziÈernou struhou a Labem (Rydlo 1987). – Køinec, vrch Chotuc (Haenke 1791, Schmidt F. W. 1794, Èela-kovský 1883, Domin 1901a, Kašpar in Rohlena 1929). – Libice nad Cidlinou, Libický Luh, louka Na cestì(Rydlo 1993*). – Libice nad Cidlinou, Libický Luh, mezi Vrbièkami a Vokálovou loukou (Rydlo 1993). –Libice nad Cidlinou, Libický Luh, od Labe k tùni Bajkal (Rydlo 1993). – Libice nad Cidlinou (Schustler inRohlena 1926). – Libice nad Cidlinou, U vrbièek (Rydlo 1993*). – Libice nad Cidlinou, lu�ní háje smìremk Oseku (Domin 1916 in Domin ms.). – L�ovice, novì odstavené rameno pøi J okraji obce, les mezi rame-nem a Labem (Rydlo 1987). – Pátek, Pátecká ba�antnice (Rydlo 1997). – Podìbradsko, v Boru (Freiberg1906). – Podìbrady, Polabské luhy (Èelakovský 1883 [Prodromus]). – Sadská, samota Celná, les u slepéhoramene Labe 300 m SV od Celné (Fér et al. 1981). – Sadská, S okraj obce (Fér et al. 1981). – Starý Kolín,borový les a okolí 0,2–1 km Z od ústí Klejnarky do Èerné struhy (Rydlo 1987). – Starý Kolín, okolíkøi�ovatky �eleznièních tratí 2,5–3 km Z od obce (Rydlo 1987). – Velenka, les Psárce Z od obce (Fér et al.1981). – Velký Osek, P bøeh Labe, 1,7 km ZJZ a� 2,8 km JZ od nádra�í ve Velkém Oseku, v polích (Rydlo1991*). – Velký Osek, tùò Bezedná, 1,7 km ZJZ a� 2,8 km JZ od nádra�í ve Velkém Oseku (Rydlo 1991*).– Veltruby, lu�ní les 700–900 m ZSZ od Z okraje obce (Fér et al. 1981). – Veltruby, CHPV Veltrubský luh,území lu�ního lesa na P bøehu Labe SZ a� ZJZ od Veltrub, 6 km SSZ od Kolína (Rydlo 1990). – Veltruby,SPR Veltrubský luh, P bøeh Labe, 1,9 km Z od �eleznièní zastávky ve Veltrubech (Rydlo 1983*). – Záboøí

Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 44: 53–88, 2009 61

Page 10: Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

nad Labem, „Na staré doubravì“ (Vepøek 1964; Hadaè et al. 1994). – Záboøí nad Labem, mezi obcí a CHÚNa Hornické 0,3–1 km JJZ a� JZ od nádra�í (Rydlo 1987). – Záboøí nad Labem, lu�ní les na L bøehu Labe aP bøehu Doubravy 0,3–0,6 km ZJZ od nádra�í (Rydlo 1987). – 12. Dolní Pojizeøí: Dra�ice, 1 km SSV odobce (Rydlo 1987 ROZ). – Jizerní Vtelno (Zelinka s. d. PRC). – Otradovice nad Jizerou, u cesty mezi obcí arozcestím U ètyø kamenù smìrem na Otradovice (Poláèek 1943 PRC). – Lit.: Jizerské Vtelno (Zelinka 1931ms. in Domin ms.). – 13a. Ro�ïalovická tabule: Èinìves, u �eleznièní stanice (Palek 1976 MP). – Dymo-kury (Èelakovský 1872 PR; Deyl 1941 PR). – Dymokury, háje na bøehu Pustého rybníka 1 km VJV od nád-ra�í (Plašilová 1970 OMP). – Dymokury, Jakubovský rybník (Chrtek 1990 PR). – Dymokury, les u mlýnaJakub (Urbášková 1944 PRC). – Chlumec nad Cidlinou, les u obce (Deyl 1947 PR). – Chlumec nad Cidli-nou, Vlkovský revír (Deyl 1943 PR). – Cho�ovice, 2 km SV od obce (Cejnarová 1992 HR). – Cho�ovice,louka u �eleznièní zastávky (Plašilová 1971 OMP; Štìpánek 1989 PR). – Køešice, na hrázi ca 1 km JJZ odobce (Plašilová 1971 OMP). – Køešice, pøíkop v polích V od obce (Dohnal 1986 HR). – Lovèice, pod�ehuòskou oborou (Veselovská 2000 MP). – Mìstec Králové, Vinice, 1 km SSZ od obce (Rydlo 1984ROZ). – Mlýnec, doubrava 0,5 km JJZ od �eleznièní zastávky (Plašilová s. d. OMP). – Nouzov (Podpìra1896 BRNU). – Ro�ïalovice, háj u obce (Baborová 1893 BRNU; Koš�ál 1893 MP; Deyl 1941 PR). – Svíd-nice, Komárovský rybník (Palek 1976 MP). – �ehuò, vrch Bánì (Dostál 1954 PRC). – �i�elice, les [snad�ehuòská] Obora (Deyl 1943, 1947 PR). – Lit.: [Dymokury], u Jakubského rybníka (Freiberg 1906). – Dy-mokury, Holý vrch (Domin 1901a). – Kopidlno, lesy (Èelakovský 1883 [Prodromus]). – Kopidlno, na hrázikopidlanských rybníkù (Pospíchal 1882). – [Nouzov], Podìbradsko, u Nouzova (Freiberg 1906). – [Nou-zov], na luèních krajích v Nouzovském lesním údolí (Pospíchal 1882). – [Oškobrh] Voškov, mezi obcí aVelkým Osekem (Velenovský 1889a). – �ehuò, SPR �ehuòský rybník (Petøíèek 1990). – �ehuò, Kozíhùra, v dubohabøinì a podél lesních okrajù (MD 2003). – 13b. Mladoboleslavský chlum: Mladá Boleslav,Karlùv vrch (Podpìra 1892 BRNU). – [Mladá Boleslav], u Karlova Vrchu k Chlumu (Novotný 1960 ROZ,Novotný s. d. ROZ). – Mladá Boleslav, Chlum (Podpìra 1896 BRNU). – Mladá Boleslav, vlhké místo naKarlovì vrchu, pod lesem Chlum, ca 240 m (Petøíèek & Kynèlová 1968 PRC) [Smìsná polo�ka, 1 rostlinaA. scorodoprasum, druhá A. rotundum.]. – Øepov, Chlum (Knor 1920 PRC). – Lit.: Mladá Boleslav, v pøí-kopì u Karlova Chlumu (Novotný 1972). – 14a. Byd�ovská pánev: Nový Byd�ov, Chlum (Deyl 1940 PR).– Nový Byd�ov, travnatý pøíkop (Drahokoupil s. d. PRC). – Vysoké Veselí (Urbášková 1941 PRC). – Vy-soké Veselí, Vysokoveselský les (Deyl 1947 PR). – Stihòov, Louènohorský les (Deyl 1943 PR). – Lit.: Ji-èín, cukrovar u Cidliny (Pospíchal 1882, Pospíchal in Èelakovský 1883 [Prodromus]). – Káranice,Tøesický rybník a jeho okolí (Procházka 1977). – Lískovice u Hoøic (Charvátová in Rohlena 1924). – NovýByd�ov, rybník Øíha (Èelakovský 1883 [Prodromus]). – Staré Nechanice (Krèan in Rohlena 1928a). – Úli-bice, Úlibická ba�antnice, ca 0,3 km JZ od obce (Fiedler 1975*). – 15a. Jaromìøské Polabí: Josefov, køovív Brdcích u obce (Traxler 1938 HR). – Šestajovice, [øeka] Rozkoš, teplé stránì v údolí (Mikyška 1948 PR).– 15b. Hradecké Polabí: Bìstviny, les Halín (�dárek 1973 PR) [Na hranici s fyt. o. 60.]. – Bohuslavice, re-zervace Zbytka (Hájek 2000 HR). – Bolehoš�, Chropotínský háj (Šourek 1941 PR; Krèan 1941 CB, HR;Dostál 1942 PRC; Belicová 1978, 1980 HR; FK 1973). – Èernilov, les Kaltouz (Kavka 1934 MP). – Holo-hlavy, na mezi v úvoze Trnovce (Kavka 1938 HR). – Hradec Králové, Na zámeèku (Válek 1940 HR) [Nahranici s fyt. p. 61c.]. – Hradec Králové, pøi Orlici (Traxler 1943 HR). – Hradec Králové, u mostu u bøehuOrlice u staré nemocnice (Kociánová 1990 HR). – Jeníkovice, Alnetum glutinoso-incanae (Mikyška 1949PR). – Librantice, les Osík J od obce (Belicová 1980 HR). – Nepasice, nad lomem na vrchu Èièinská (Beli-cová 1975 HR). – Opoèno (Paèes 1938 ROZ). – Opoèno, S od �eleznièní stanice (Krèan 1935 ROZ). – Po-hoøí u Opoèna, okraj houštiny ve vlhkých lukách (Kopecký 1958 PR). – Lit.: Bolehoš�, les Chropotín(Krèan in Rohlena & Dostál 1936). – Habøina u Smiøic, J okraj lesa Vra�ba (Fiedler & Válek 1975*). – Hra-dec Králové, louky u Labe a Orlice (Hansgirg 1880d, Hansgirg in Èelakovský 1883 [Prodromus]). – Hra-dec Králové, u Orlice u Slezského pøedmìstí (Hansgirg 1881b). – Jeníkovice, u silnice ca 0,5 km S od obce(Prach in Kaplan 2005). – Klášter nad Dìdinou, v obci (FK 2002). – Libøice, okraj doubravy Borek (Kobrlein Rohlena & Dostál 1936, Kobrle 1936). – Oèelice, okraj pole a pøíkopy u silnice 0,5 km Z od �elezniènístanice (Prach in Kaplan 2005). – Oèelice, v køoví 0,5 km JV od obce (FK 1973). – Opoèno, Mochovská

62 Duchoslav & Krahulec: Rod Allium v ÈR IV

Page 11: Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

ba�antnice (FK 2002). – Opoèno, u nádra�í (FK 2002). – Opoèno, pøi silnici do Dobrušky, nad dvorem pøiV okraji mìsta (FK 2002). – Opoèno, Vodìtín (FK 2002). – Opoèno, na Bìlidle (Freyn in Èelakovký 1883[Prodromus], Vodák 1906 in Vodák ms.). – Podzámèí u Opoèna, les na Chlupatém stávku (Prokeš 1946b).– Smiøice, údolí Labe V od obce (Mikyška 1968*). – Správèice, v Dotøelovì háji (Hansgirg 1881b). – Vy-soký Újezd, SV okraj obce (FK 2002). – 15c. Pardubické Polabí: Dvakaèovice, les mezi obcí a Podborem(Paulová 1980 PR; MD 2004). – Chrudim, na plochodrá�ním stadionu Z od mìsta (Cibulková 1967 MP). –Janderov u Chrudimi (Zitko 1888 PR). – Kladruby nad Labem, J od obce (Nováková 1984 ROZ). – Kladru-by nad Labem, v háji v Mošnici (Hadaè J. s. d. MP). – [Køièeò], Waldchen bei Krican [lesík u obce] (Beck s.d. PRC). – Nemošice (Hadaè 1972 MP; MD 2002). – Opatovice nad Labem, louka pøi silnici do Vysoké nadLabem (Krèan 1930 PR, BRNM). – Pardubice, ba�antnice (Jahn 1886 PR). – Pardubice, køoví na hrázi u ci-helny (Koš�ál 1887 MP). – Pardubice, Nemošická stráò (Pyšek 1976 ROZ). – Pardubice-Polabiny (Skalic-ký 1976 MP). – Pardubice, pobøe�ní travinné porosty u tùní S hradecké �eleznièní trati (Kuèera 1976 MP).– Pardubièky (Reitmayerová 1967 MP). – Lohenice (Sedláèková 1976 NJM). – Lohenice, Lohenické labiš-tì JZ od vsi (Rydlo 2000 ROZ). – Mìlice (Štolba 1945 PR). – Pøelouè, køovinatý stinný bøeh slepého rame-ne Labe (Šotolová 1999 OL). – Srnojedy, bøeh Labe (Horák 1933 MP). – Štìnec, u cesty k rybníku 0,1 kmJ od obce (Shánìlová 1991 BRNU). – Uhersko, v obci (Faltys 1973 MP). – Úhøetice (Zitko 1885 BRNU). –Újezd u Sezemic, bøeh Újezdského rybníka (Hanousek 1986 MP). – Lit.: Bohumileè, podél silnice od roz-cestí Sezemice – Rokytno (Procházka 1977). – Èerná za Bory, pøi �eleznièní trati do Kostìnic (Procházka1977). – Drozdice, Nemošická stráò (Procházka 1977). – Dvakaèovice, Dvakaèovická stráò (Fiedler1973*, MD 2008). – Hradec Králové, na loukách k Bøezhradu (Hansgirg 1881b). – Chrudim, v Neumayero-vì zahradì (Zitko in Èelakovský 1887e, Zitko 1887). – Chrudim, pod Klimšovou vinicí skrovnì (Zitko1887). – Chvaletice, luèní komplex u Labe, 0,2 km S od obce (Kováø 1981*). – Chvaletice, luèní komplexna P bøehu Labe v ohybu k SV 0,5 km S od obce (Kováø 1977). – Chvaletice, terénní deprese 0,5 km S odobce (Kováø 1981*). – Chvaletice, odkalištì (Kováø 1977, Hadaè et al. 1994). – Labìtín, luèní komplex naL bøehu Labe, 0,2 km V od obce (Kováø 1981*). – Labìtín, terénní deprese mezi silnicí a �eleznicí (Kováø1981*). – Labská Týnice [Týnec n. L.] (Veselský in Èelakovský 1883). – Labské Chrèice, luèní komplex0,4 km J od obce (Kováø 1981*). – Labské Chrèice, odvodòovací kanál 0,2 km J od obce (Kováø 1981*). –Lu�e, hrad Košumberk, èedièové výchozy (Faltys & Samková in Lustyk & Samková 2005). – Mìlice, ru-mištì na J okraji obce (Kováø 1977). – Mentour, les JV od obce (Duchoslav 1993*). – Opatovice nad Labem(Rohlena & Dostál 1936). – Pardubice, lesy mezi Labem, Èívicemi a Bezdìkovem (Vodák 1902). – Pardu-bice, u pardubických rybích sádek (Opiz in Èelakovský 1868 [Prodromus]). – Pardubice, Oplatilský rybník[Oplatil] (Vodák in Rohlena 1929). – Pardubice, ba�antnice, bøeh Labe, Vinice (Koš�ál in Èelakovský1890d). – Pardubice, skládky a vlhké výkopy blí�e Labe v úseku mezi mostem a nádra�ím (Procházka1977). – Pardubice, u slepého ramene 900 m SZ od nádra�í (Procházka 1977). – Pardubice, P bøeh Labe,tzv. Polabiny mezi silnicí Pardubice – Hradec Králové, sídlištì Polabiny I, Polabiny III a silnicí od nádra�ív Pardubicích do Rosic nad Labem (Procházka 1977). – Pøelouè, luèní komplex na J bøehu Labe, 0,5 kmSV od obce (Kováø 1981*). – Pøelouè, luèní fragment u slepého ramene Labe pøi �eleznièní trati na V okrajiobce (Kováø 1977). – Øeèany, agradaèní valy 0,3 km S od obce (Kováø 1981*). – Øeèany, osada Stará Pila,remízek u silnice ke Zdechovicím (Hadaè J. 1968, 1969 in Hadaè et al. 1994). – Semín, okraj louky 0,5 kmJV obce (Kováø 1981*). – Semín, louka u silnice, 0,5 km V od obce (Kováø 1981*). – Semín, louka 0,8 kmJV od obce (Kováø 1981*). – Semín, potok na P bøehu Labe 1 km JV od obce (Kováø 1977). – Sezemice, lesBìlobranská dubina (Procházka 1977). – Støemošice, potoèní jasenina v údolí potoka mezi obcí a BílýmKonìm, ca 200 m J od obce (MD 2005). – Štìnec, okraj Štìneckého rybníka (MD 2005). – Úhøetice, v ouøe-tické ba�antnici hojný (Zitko 1887, Zitko in Èelakovský 1887e). – Úhøetice, Panská stráò (Koš�ál in Èela-kovský 1890d). – [Úhøetice], v malých lesíkách na stráni Ohøeticko-Dvakaèovické (Šulc 1909b). – 16.Znojemsko-brnìnská pahorkatina: Brno, Kamenný kopec nad Novým Lískovcem, okraj lesa u silnièkyod myslivny na vyhlídce (Smejkal 1992, 1996 BRNU). – Brno, �lutý kopec (Tkany 1835 BRNU). – Havra-níky, pod Papírnou, 2,2 km ZSZ od obce (Grulich 1989 MMI). – Hrušovany nad Jevišovkou (Oborny 1872PRC). – Hrušovany u Brna, u cest v podrostu akátových lesù na štìrkopísku podél pravé strany silnice Brno

Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 44: 53–88, 2009 63

Page 12: Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

– Pohoøelice, ca 2,5 km JZ od �eleznièní stanice (Øepka 1990 BRNM). – Kohoutovice u Brna (Formánek1883 BRNM). – Kuøim, V èást lesa Zlobice nad kuøimskou vìznicí (Saul 1996 BRNU). – Miroslav, háj nadmìstem pøi silnici ke Kadovu (Horòanský 1946 BRNM). – Miroslav, v borovém lese pod slepencovou strá-ní se SZ orientací na pahorku na J okraji mìsta (Roèek 1992 BRNU). – Moravský Krumlov, na Køí�ovéhoøe v dubohabøinì (Horòanský 1947 BRNM). – Oblekovice-Bohumilice, xerotermní porosty na S svahukóty 288 m v centrální èásti Naèeratického kopce, 1,5 km JV od støedu obce (Øepka 1995 BRNM). – Plaveèu Znojma, okraj lesa (Horòanský 1968 BRNM). – Pravice, akátiny u �eleznièní stanice (Grulich 1983MMI). – Rakšice, okraj akátového lesíka u nádra�í (Horòanský 1952 BRNM). – Støelice, Støelický lesJJV od obce (Hrabìtová 1965 BRNU). – Støelice, údolí Bobravy (Pospíšil 1960 BRNM). – Tìšetice, Zmi-jištì, lesostep nad Únanovkou 2,5 km ZSZ od obce (Grulich 1985 MMI). – Tulešice, L bøeh Rokytné u Ou-lehlova mlýna, 2 km JV obce, xerofytní místa nad sklepy (Sutorý 1993 BRNM). – Tvoøihráz (Vorel &Koblí�ek 1971 BRNZ). – Tvoøihráz, stráò v údolí Únanovky (Pospíšil 1961 BRNM). – Znojmo, Pelzberg[Naèeratický kopec] (Oborny 1874 PRC). – Lit.: [Brno-]Kohoutovice (Formánek 1887 [Kvìtena], Podpìra1911–14). – [Brno-]Nenovice [=Ivanovice] (Formánek 1887 [Kvìtena]) [Na hranici s fyt. o. 68.]. – Brno,støelnice u Svatého Antoníèka (Podpìra 1911–14). – [Brno-]�abovøesky (Formánek 1887 [Kvìtena]). –[Dyje], Pelzberg [Naèeratický kopec] u Milfrouna poblí� Znojma (Formánek 1887 [Kvìtena]). – 7161d20(dT) Havraníky (Grulich 1997). – Moravský Krumlov (Formánek 1887 [Kvìtena]). – Rajhrad (Formánek1887 [Kvìtena]) [Na hranici s fyt. p. 18a.]. – Syrovice (Formánek 1887 [Kvìtena]). – Tišnov (Bílý 1897). –Kuøim, lesní komplex S obce, ca 3 km, vèetnì svìtlých paloukù (Saul 1986). – Vranovice, Vranovický há-jek, 1,5 km JZ od obce (Chytrý & Horák 1997*). – 17a. Dunajovické kopce: [Dolní Dunajovice] Dunajo-vické kopce, na úpatí mezi Jánskou horou a Lišèím kopcem pod keøi (Èáp 1982 OLM). – Dolní Dunajovice,sedlo mezi Sluneènou a Lišèím kopcem 2,5 km JZ od obce (Grulich 1988 MMI). – Lit.: [Dolní Dunajovice],Lišèí kopec (Fuchsberg) (Podpìra 1924a). – Dolní Dunajovice, Danielsbergen (kóta 285,8) 3 km ZSZ odkostela v obci (Danihelka & Grulich 1996). – Dolní Dunajovice, J svah Velké Sluneèné, 2,45 km ZJZ odkostela (Danihelka 1998*). – 17b. Pavlovské kopce: Pálava, v háji pod Kotelnou (Jièínský 1924 ZMT). –Pavlovské kopce, Neuhauselberg [Nový hrad] (Podpìra 1926 BRNU). – Lit.: Mikulov, Svatá hora [Svatýkopeèek] (Podpìra 1928a). – Mikulov, Svatý Kopeèek zalesnìný SZ svah k mìstu v blízkosti kaple (Dani-helka 1996*). – Mikulov, podél �eleznice, 0,3–0,9 km JJV od nádra�í (Danihelka & Grulich 1996). – Pav-lov, pøi znaèené turistické cestì JV úboèím Dìvína 1,9 km JZ obce (Chytrý 1996*). – 17c.Milovicko-valtická pahorkatina: Mikulov, obora Milovice, „oblast modøínù“, 2,5 km SV od Mikulova(Rigasová 1991 MMI). – [Mikulov], Nový [rybník], pobøe�ní louky u malého rybníka u trati (Husák 1973PR). – Sedlec, vápencový høeben Skalky 1,5 km JZ od obce (Grulich 1982 MMI). – Sedlec, Skalky, stepnílokalita 2,5 km J od obce, travnatá step (Rigasová 1992 MMI). – Valtice, Rajsna, okraj stepní lokality (Ri-gasová 1991 MMI). – Lit.: Mikulov, vinièné terasy nad Mušlovským potokem (Kinberk), ca 3,4 km V odkostela ve mìstì (Danihelka & Grulich 1996). – Milovice, okraj lesa ca 1,2 km JJZ od kostela v obci (Dani-helka & Grulich 1996). – Sedlec, pøíkopy podél trati, okraje polí, hráz Nového rybníka, dno plùdkovéhorybníka mezi Novým rybníkem a silnicí, poloostrov Insel, 1,7 km Z a� 2,3 km Z–ZSZ od kostela v obci (Da-nihelka & Grulich 1996). – Sedlec, les poblí� Vysokého Rohu, 2,3 km S od obce (Chytrý & Horák 1997*).– Sedlec, akátina na høebeni vybíhajícím smìrem k SSV od Lišèího vrchu, 1,7 km S od obce (Danihelka &Grulich 1996). – Sedlec, lada a poloruderální louèka Z od �eleznièní zastávky, okraje pole a pøíkop podéltrati, 0,5 km J a� 1,3 km ZJZ–Z od kostela v obci (Danihelka & Grulich 1996). – Sedlec, okraje cest a mezeve V èásti intravilánu osady Mušlov (Danihelka & Grulich 1996). – Úvaly, rezervace Kameníky, ca 1,8 kmZJZ od kostela v obci (Danihelka & Grulich 1996). – Valtice, okolí hranièního pøechodu, okraje silnice,meze, okraje polí vnì navrhované rezervace Rajsna, 1,5 km Z a� 1,5 km JJZ od kostela na námìstí (Danihel-ka & Grulich 1996). – Valtice, úhory mezi kótou 268,5 a státní hranicí, okraje polí, meze a travnatá cestak bo�ím mukám v aleji, ca 1,4 km JJV–J a� 1,8 km J od kostela na námìstí (Danihelka & Grulich 1996). –Valtice, západní polovina Kaèišdorfského háje 1 km JZ a� 1,7 km ZJZ od usedlosti Boøí Dvùr (Danihelka &Grulich 1996). – 18a. Dyjsko-svratecký úval: [Brno-]Èernovice (Wildt 1920, 1921 BRNM). –[Brno-]Èernovice, Èernovický les (Formánek s. d. BRNM). – [Brno-]Èernovice, Èernovický hájek, násep

64 Duchoslav & Krahulec: Rod Allium v ÈR IV

Page 13: Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

trati (Novák 1950 BRNM). – [Brno-]Komárov (Tkany 1832 BRNU; Formánek s. d. BRNM). – Brno-Ko-márov, les Rájeèek (Rajský les) (Thénius 1915, 1923 BRNU; David 1944 OP). – Brno, u cesty pøed zahrád-kami nad brnìnským pivovarem a klášterem (Vanìèková 1991 BRNM). – [Brno-]Pisárky (Formánek s. d.BRNM). – Bøeclav, louka za �idovským høbitovem na SZ okraji mìsta (Grulich 1977 MMI). – Bulhary, 2,5km V od obce (Štìpánek 1981 PR). – Dolní Vìstonice (Dostál 1968 PR). – Dolní Vìstonice, Písky (Slavo-òovský 1952 BRNU). – Dolní Vìstonice, písèiny u Komárkovy chaty (Grulich 1980 MMI). – Dolní Vìsto-nice, písky na L bøehu Dyje (Sutorý 1974 BRNM). – Drnholec, v pøíkopu u silnice Brod nad Dyjí –Pasohlávky (Slavoòovský 1953 BRNU). – Charvátská Nová Ves (Vandas s. d. PR). – [Ivaò], listnatý les nasoutoku Jihlavky a Svratky (Zboøil 1964 MMI). – Hustopeèe, pøi Dyji u Strachotína (Podpìra 1934BRNU). – Lan�hot, bunkr na hrúdì ve støední èásti Košarských luk, 9,8 km JJZ od kostela v obci (Šumbero-vá 1994 BRNU). – Lan�hot, hrúd Lány 3,5 km ZJZ od obce (Grulich 1982 MMI). – Lednice (Skøivánek1910 BRNM; Niessl s. d. BRNU; Mencl 1947 PRC). – Lednice, turistická noclehárna (Belicová 1970 HR).– Lednice, u biologické stanice (Zapletálek 1930 BRNU). – Lednice, u hranièního zámeèku (Zapletálek1930 BRNU). – Lednice, okraj pole nedaleko kempu (Èvanèara 1976 BRNM, LIM, OLM). – Lednice, Pro-støední rybník (Hostièka 1957 MP). – [Lednice], okolí Lednických rybníkù (Husák 1967 PR). – Lednice, urybníku Nesyt (Hejný 1962 PR; Husák 1970 PR). – Lednice, Tøi grácie (Chrtek 1981 PR). – Moutnice, Ru-munská ba�antnice, podrost vlhkého dubohabrového lesa, JZ od obce (Øepka 1989 BRNM). – Mušov, oko-lí I. a II. budované nádr�e v okruhu asi 3 km SZ od vesnice (Husák 1977 PR). – Nosislav u �idlochovic(Dostál 1944 PRC). – Pohansko, lu�ní les pøi silnici asi 20 m S od zámeèku Pohansko (Èáp 1994 BRNM). –Pouzdøany, støední zdr� vodního díla Nové Mlýny, èerpací stanice u Pouzdøan, travnaté náspy (Rigasová1995 MMI). – Smolín u Pohoøelic, okraj silnièního pøíkopu (Horòanský 1952 BRNM). – Strachotín (Hruby1920 BRNU). – [Strachotín], okolí vesnice (Husák 1977 PR). – Strachotín, louka na P stranì silnice do Dol-ních Vìstonic, 500 m od mostu pøes Dyji (Unar 1965 BRNU). – [Strachotín], mezi Strachotínem a NovýmiMlýny (Pansee) (Husák 1977 PR). – Šakvice, pøíkop krajem podyjských luk (Stanìk 1922 BRNU). –Šakvice, stepní písèitý pahorek v aluviu Dyje JZ od osady (Vicherek 1958 BRNU). – Šakvice, hrúd nadPansee 1,8 km ZJZ od obce (Grulich 1982 MMI). – Valtice, v Boøím lese (Èernoch 1952 BRNM). – Valtro-vice, mez u kanálu 1 km SZ od obce (Strnadová 1987 BRNU). – Vranovice, mezi obcí a Uherèicemi (Dostál1944 PRC). – �idlochovice, køoviny kolem cesty nad drùbe�árnou (Lukášková 1968 BRNU). – �idlocho-vice (Oborny 1867 BRNU; Niessl s. d. BRNU). – Lit.: Bluèina (Formánek 1887 [Kvìtena]). – Bo�ice (For-mánek 1887 [Kvìtena]). – [Brno-]Èernovice, Èernovický les (Formánek 1887 [Kvìtena], Formánek inPodpìra 1911–14). – [Brno-]Komárov (Formánek 1887 [Kvìtena], Podpìra 1911–14). – [Brno-]Pisárky(Formánek 1887 [Kvìtena], Podpìra 1911–14). – Bøeclav (Formánek 1887 [Kvìtena]). – [Bøeclav], StaráBøeclav (Formánek 1887 [Kvìtena]). – [Bøeclav], louka a okolí jezírka Bruksa, ca 1,5 km SZ od námìstí(Danihelka & Grulich 1996). – Bøeclav, v lese podél zelenì znaèené turistické cesty, 1,5–2,4 km SZ od ná-mìstí (Danihelka & Grulich 1996). – Bøeclav, Dlouhý hrúd a okolí, 1,2–1,5 km JV od zámeèku Pohansko(Danihelka & Grulich 1996). – Bøeclav, podél silnièky mezi tzv. strategickou silnicí a zámeèkem na Pohan-sku, JZ cíp louky SZ od zámeèku (Danihelka & Grulich 1996). – Bøeclav, Kazúbek, louèka Z silnice Pohan-sko – Lány, 4,1 km JV od námìstí (Šumberová 1995*). – Bøeclav, okraje cesty, les v trati Lánské loukyv okolí zámeèku Lány, ca 5 km JJV od nádra�í (Danihelka & Grulich 1996). – Bøeclav, v lese podél asfalto-vé silnice od Pohanska k zámeèku Lány, 3,5–4,2 km JV od nádra�í (Danihelka & Grulich 1996). – Bøeclav,P bøeh Dyje 1,1–2,4 km JJV od námìstí (Danihelka & Grulich 1996). – Bulhary, les a paseka podél èervenìznaèené turistické cesty 0,3 a� 1,3 km V od kostela (Danihelka & Grulich 1996). – Bulhary, louka na levémbøehu Dyje za hrází, 1,8 km SSZ–S kostela ve vsi (Danihelka 1997*). – Bulhary, hrúd s pískovnou, 1,3 kmS–SSV od kostela v obci (Danihelka 1997*). – Dolní Vìstonice (Domin 1921 in Domin ms.). – Hodonice(Formánek 1887 [Kvìtena]). – Hrušky, pole 1 km V od obce u �eleznièní trati do Moravské Nové Vsi (Lo-sosová 1998*). – Hrušovany (Formánek 1887 [Kvìtena]). – Charvátská Nová Ves, dyjská navigace 2,1–3km S–SSV od kaple v obci (Danihelka & Grulich 1996). – Charvátská Nová Ves, písèitý trávník okolo kap-le Sv. Huberta (Danihelka & Grulich 1996). – Kostice, u asfaltové cesty 2,5 km VJV od kaplièky v obci(Danihelka & Grulich 1996). – Kostice, les podél cesty od navigace ke Stiburkovským jezírkùm (Danihelka

Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 44: 53–88, 2009 65

Page 14: Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

& Grulich 1996). – Ladná, zbytky louky na P bøehu Dyje 0,5 km J a� 1,8 km JJZ–J od Ladenského mostu(Danihelka & Grulich 1996). – Lan�hot, louka Bøezová, 3,2 km J–JJZ od kostela ve vsi, Z okraj louky (Da-nihelka 1998*). – Lan�hot, mezi dvìma rameny Køenové silnice, 4,7 km JJZ od kostela v obci, a Køenoválouka, 2 km J od kostela v obci (Šumberová 1995*). – Lan�hot, Dúbravka, areál bývalé pily, hrúd, louka ales, ca 4,8 km JJZ od kostela (Danihelka & Grulich 1996). – Lan�hot, podél Hrázové cesty a okolí pískov-ny, 5,2–5,3 km SSZ od soutoku Moravy a Dyje (Danihelka & Grulich 1996). – Lan�hot, cesta podél potokaŠtìpnice od J okraje obce k soutoku s Kyjovkou (Danihelka & Grulich 1996). – Lan�hot, Košaøské louky,hrúd a pískovna v jejich støední èásti 1,5–2,5 km SSZ od soutoku Moravy a Dyje (Danihelka & Grulich1996). – Lan�hot, støední èást Košaøských luk s hrúdy, 9 km JJZ od obce (Danihelka & Grulich 1996). –Lan�hot, J èást Lánských luk, J èást hrúdu J od zámeèku Lány, okolí zaplavené pískovny, lem pøíkopu,3,8–4 km JZ od kostela v obci (Danihelka & Grulich 1996). – Lan�hot, les a ochranná hráz 10,5 km J odobce (Danihelka & Grulich 1996). – Lan�hot, mrtvé rameno Dyje a pískovna Melambón s okolními louka-mi, písèitý hrúd v oplocence, 6–7 km SSZ od soutoku Moravy a Dyje (Danihelka & Grulich 1996). –Lan�hot, les podél ochranné hráze 6 km JJZ od obce (Danihelka & Grulich 1996). – Lan�hot, SV cíp PRRanšpurk, okolí Dúbravenské cesty a hrúd mezi oplocenkami (Danihelka & Grulich 1996). – Lednice, lou-ka u Kvìtného jezera, ca 0,3 km SV od Obelisku, 3 km S od zámecké kaple (Danihelka 1997*). – Lednice,zámecký park, ostrov v Zámeckém rybníce, 0,4 km S od zámecké kaple (Danihelka 1998*). – Lednice,mezi V bøehem Zámeckého rybníka a Lednickým náhonem, 0,9 km VSV od zámecké kaple (Danihelka1998*). – Lednice, hráz mezi Prostøedním Mlýnským rybníkem a SV bøeh Prostøedního rybníka (Danihelka& Grulich 1996). – Lednice, louka Bøezová, 3,2 km J–JJZ kostela ve vsi, Z okraj louky (Danihelka 1998*).– Lednice, mezi V bøehem Zámeckého rybníka a Lednickým náhonem, 0,9 km VSV od zámecké kaple (Da-nihelka 1998*). – Lednice, nádra�í, parèík podél cesty k námìstí, poulièní trávníky (Danihelka & Grulich1996). – Lednice, hrúd na louce mezi zámeckým parkem a lesem 1 km VSV od zámecké kaple (Danihelka1998*). – Nejdek, okraj pole, les, rybníèky Herdy, 0,8–1,6 km SSV od kostela v obci (Danihelka & Grulich1996). – Nejdek, les podél èervené turistické cesty, okraj pole 0,5 km V–VJV a� 0,7 km S–SSV od kostelav obci (Danihelka & Grulich 1996). – Nosislav (Formánek 1887 [Kvìtena]). – Podivín, v J èásti obce a najejím okraji podél �lutì znaèené turistické cesty (Danihelka & Grulich 1996). – Poštorná (Formánek 1887[Kvìtena]). – Poštorná, okraje cerové doubravy 0,05–0,5 km SZ od celnice (Danihelka & Grulich 1996). –Poštorná, starší doubrava 0,5 km SSZ a� 1,1 km SZ od celnice (Danihelka & Grulich 1996). – Poštorná, vlh-ký pøíkop a okraj smíšeného lesa ca 1,6 km S a� 1,9 km SSZ od celnice (Danihelka & Grulich 1996). –Poštorná, okraj doubravy podél asfaltové silnièky, ca 1,1–1,2 km SZ od celnice (Danihelka & Grulich1996). – Poštorná, lesní cesta a okraj boru a doubravy, ca 0,4–0,6 km S od celnice (Danihelka & Grulich1996). – Poštorná, podél cesty, ca 0,8 km SV od celnice (Danihelka & Grulich 1996). – Poštorná, doubravaJ od �eleznice, 1,4–2,6 km Z od nádra�í Boøí les (Danihelka & Grulich 1996). – Rakvice, 1,1–2,3 km JJZ odkostela v obci (Danihelka & Grulich 1996). – Rakvice, mezi Kvìtným jezerem a Dyjí (Danihelka & Grulich1996). – Valtice, meze a okraje ladenské aleje od Boøího lesa a� k pøejezdu pøes tra� (Danihelka & Grulich1996). – Valtice, okraje doubravy podél èervenì znaèené turistické cesty, 0,2 km S od Randezvous, 2,7 kmVSV a� 2,7 km SV od kostela v obci (Danihelka & Grulich 1996). – Valtice, kolejištì stanice, pole, okrajesilnice k hraniènímu pøechodu (Danihelka & Grulich 1996). – Valtice, poloruderální lado u pøejezdu k há-jence Rendezvous a okraje doubravy podél cesty k hájence (Danihelka & Grulich 1996). – Valtice, násypna malém bunkru a jeho okolí na okraji Boøího lesa, 1 km SZ od celnice (Danihelka & Grulich 1996). – Val-tice, pruh bývalých �enijních zátarasù mezi tzv. Strategickou silnicí a okrajem Boøího lesa 0–0,5 km SZ odcelnice (Danihelka & Grulich 1996). – Valtice, les Rajsna 2 km JZ od obce (Chytrý & Horák 1997*). – 18b.Dolnomoravský úval: Bzenec, na okraji píseèných plání nedaleko nádra�í ve spoustách (Jedlièka 1944GM). – Bzenec, na písku (Thenius 1922 BRNU). – Bzenec, okraj lesa 1 km JV od mìsta (Grulich 1983MMI). – Bzenec, pøesypové písky na cvièišti (Šmarda F. 1960 BRNM). – Bzenec, kraj Dúbravy u pomorav-ských luk, jezero (Stanìk 1922 BRNU). – Bzenec, Dúbrava (Jièínský 1933 ZMT). – Bzenec, lu�ní les (Vo-rel & Koblí�ek 1971 BRNZ). – Hodonín, okraj lesní cesty J hájenky 4 km SZ od �eleznièní stanice (Grulich1989 MMI). – Hodonín, kraj Dúbravy u Zbrodu (Stanìk 1922 BRNU). – Hodonín, svìtlina v dubinì 4 km

66 Duchoslav & Krahulec: Rod Allium v ÈR IV

Page 15: Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

SZ od nádra�í (Grulich 1989 MMI). – Hodonín, Doubrava, Èervené domky (Šmarda F. 1957 BRNM). –Hodonín, les Doubrava (Šmarda F. 1955 BRNM). – Hodonín, písèiny u obce (Deyl M. 1960 PR). –Knì�dub, køoviny nad obcí (Weber 1930 BRNM). – Mikulèice, okraj pole J od obce (Vanìèková 1989BRNM). – Mikulèice, u obce (Jílek 1958 BRNM). – Moravský Písek, okraj lesa u kaèenárny J od obce(Unarová 1962 GM). – Mutìnice, borový lesík S silnice 2 km SV od obce (Sutorý 1981 BRNM). – Ratíško-vice, pøíkop u ratíškovské silnice (Stesková 1983 BRNU). – Rohatec, písèiny podél �eleznièní trati ke sta-nici Bzenec-pøívoz (Tlusták 1979 LIM). – Rohatec, v pøíkopu na L stranì silnice z Rohatce do Ratíškovic(Elsnerová 1995 GM). – Rohatec, u �eleznièní trati do Moravského Písku (Rivola 1960 BRNM). –Strá�nice-Pøívoz, travnaté písèiny (Šmarda F. 1956 BRNM; Šimšíková 1962 OL). – Strá�nice (Šula 1956OLM). – Strá�nice, na písèité louce u �eleznièní stanice (Pokluda 1956 BRNM). – Uherské Hradištì, Ku-novický les (Pyšek 1987 ROZ). – Uherský Ostroh, Singulární les (Podpìra 1933 BRNM, BRNU, GM, PR,OLM, LIM, 1954 HR). – Veselí nad Moravou, les Hajnisko (Štìpánek 1987 PR). – Veselí nad Moravou, nalouce u Moravy (Deyl M. 1949 PR). – Lit.: Bzenec (Bubela in Formánek 1887 [Kvìtena]). – Bzenec, nahorním okraji lesa Plechovce (Bubela 1882b). – Dubòany, vlhèí doubrava se sní�eninami u Z okraje Hovo-ranské cesty, pøed stykem s Dubòanskou cestou, ca 2,05–2,4 km JJV od �eleznièní stanice u obce (Danihel-ka & Grulich 1996). – Dubòany, v obci (Danihelka & Grulich 1996). – Hodonín, hodonínská èást lesaDúbrava, S a SZ okraj mìsta (Danihelka & Grulich 1996). – Hodonín, okraj písèité cesty a okraj borové kul-tury u èervenì znaèené turistické cesty, 2,65 km SZ od �eleznièní stanice ve mìstì (Danihelka & Grulich1996). – Hodonín, Èerné bláto, 1,8 km SZ od �eleznièní stanice Hodonín, podél Mutìnické aleje (Danihel-ka & Grulich 1996). – Hodonín, Èerné bláto, nad modøe znaèenou cestou 2 km SZ od �eleznièní stanice Ho-donín (Danihelka & Grulich 1996). – Hodonín, okraje Hovoranské cesty a smíšeného lesa, ca 0,35 kmSZ od køi�ovatky silnic smìrem na Mutìnice a Dubòany (Danihelka & Grulich 1996). – Hodonín, lesv okolí rozcestí �lutì a modøe znaèené turistické cesty a podél modøe znaèené turistické cesty ke kapli sv.Jana, 1,8–3,5 km SZ od �eleznièní stanice (Danihelka & Grulich 1996). – Hodonín, les Dúbrava u S aSZ okraje obce (Øepka 1995). – Hodonín, les mezi hájenkou Èervené domky a silnièním obchvatem (Dani-helka & Grulich 1996). – Moravská Nová Ves, bøeh Kyjovky (Danihelka & Grulich 1996). – Strá�nice(Formánek 1887 [Kvìtena]). – Strá�nice – Bzenec, Strá�nice, 154a, 325a, 342a (Plintoviè 1965*, Prudiè1974*). – Strá�nice, Èervené domky (Plintoviè 1965*, Prudiè 1975*). – [Uherské Hradištì], vinice a lesy uUherského Hradištì (Schlögl in Formánek 1887 [Kvìtena]). – 19. Bílé Karpaty stepní: [Blatnièka], S odBlatnièky (Pyšek 1987 ROZ). – Boršice u Blatnice, 2 km SZ od obce, Dubník, L bøeh Boršického potoka,na louce (Danihelka 1993 MMI). – Holý Vrch u Vrbky [Radìjov, 1 km JJV od �erotínu] (Dostál 1947PRC). – Horní Nìmèí, CHÚ Drahy, stráò 1,5 km JV od obce (Elsnerová 1999 GM). – Horní Nìmèí, køoviš-tì ve svahových lukách na temeni Lesné (Stanìk 1922 BRNU). – Knì�dub, údolí Jarkovce (Šmarda 1946OP). – [Knì�dub], louka pod Šumárníkem (Hynšt & Stanìk 1943 OLM). – Korytná (Novotný 1942BRNM). – Králov (Sedláèek 1913 BRNU). – Ku�elov, okraj lesa a trávník u lesa Dúbrava (Pospíšil 1957BRNM, OLM). – Louka (s. coll. 1964 PRC). – Louka, v sadu a na loukách u obce (Skøivánek 1941 BRNM).– Radìjov (Štefan 1965 MMI; Lhotská 1978 PR). – Radìjov u Strá�nice, Èertoryje (Podpìra 1939 BRNU;Vondráèková 1965 GM; Dostál 1970 PR). – Radìjov, Èertoryje, JZ svah 6 km VJV od obce (Grulich 1984MMI). – Radìjov u Strá�nice, v køovišti u potoka Radìjovského (Jedlièka 1944 GM). – Radìjov, u Jiøíkov-ce (Podpìra 1927 BRNU). – [Radìjov], nad Radìjovem (Podpìra 1929 BRNU). – Radìjov, V Háji (Èoka1905 BRNU). – Radìjov, vrchol Šumárník (Vanìèková 1969 BRNM). – Uherský Brod, Vinohrady (Opra-vil 1958 OP). – [Uherský Brod], u cesty mezi Šumicí a Uherským Brodem (Hrouda 1970 LIM). – UherskýOstroh, nad Blatnicí [pod Sv. Antonínkem] (Podpìra 1922 BRNU). – [Velká nad Velièkou], mezi Velkou aSúchovem (Dostál 1966 PR). – Velká nad Velièkou (s. coll. 1983 HR). –Velká nad Velièkou, luka a køoví(Béòa 1913 BRNM). – Velká nad Velièkou, Mehova zídka (Béòa 1916 BRNU). – Velká nad Velièkou, sva-hové stepní louky pod Hájem (Èernoch 1953 BRNM). – Velká nad Velièkou, lesostep, stránì V od obce(Belicová 1968 HR). – Vlènov, stráò nad silnicí do Veletin 0,1 km SV od obce (Moš�ková 1995 BRNU). –Vlènov, Èerná hora, S okraj lesa 2 km JJV od obce (Grulich 1985 MMI). – Vojšice (Šmarda J. 1946BRNM). – Lit.: Drslavice, smìrem k Veletinám (Stanìk 1930 in Stanìk et al. 1996). – Hluk, Hluboèek

Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 44: 53–88, 2009 67

Page 16: Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

(Stanìk 1924 in Stanìk et al. 1996). – Horní Nìmèí, PP Kolo (Hájek 1997*; Balátová-Tuláèková & Hájek1998*). – Horní Nìmèí, Kouty (Stanìk 1924 in Stanìk et al. 1996). – Horní Nìmèí, Pod Lesnou (Stanìk1926 in Stanìk et al. 1996). – Knì�dub, NPR Èertoryje (Balátová-Tuláèková & Hájek 1998*). – Korytná,1,0 km JV od obce (Otýpková 1998*). – Korytná, obec (Stanìk 1925 in Stanìk et al. 1996). – Korytná, uobce, pøi nové silnici (Stanìk 1926 in Stanìk et al. 1996). – Korytná, od baèárny (Stanìk 1926 in Stanìk etal. 1996). – Korytná, Brusné (Stanìk 1925, 1926 in Stanìk et al. 1996). – Korytná, Dráèov (Stanìk 1926 inStanìk et al. 1996). – Korytná, Jahodné a Losky (Stanìk 1924 in Stanìk et al. 1996). – Korytná, Lipiny (Sta-nìk 1927 in Stanìk et al. 1996). – Korytná, Lubenský potok (Stanìk 1941 in Stanìk et al. 1996). – Korytná,za Korytnicí (Stanìk 1926 in Stanìk et al. 1996). – Ku�elov, pod Ochozou (Stanìk 1925, 1926 in Stanìk etal. 1996). – Lipov (Stanìk 1922 in Stanìk et al. 1996). – Lipov, Háj (Stanìk 1954 in Stanìk et al. 1996). –Lipov, Hájová (Stanìk 1924, 1925 in Stanìk et al. 1996). – Lipov, Rybník (Stanìk 1939 in Stanìk et al.1996). – Louka, výslunná stráò na pravém bøehu øíèky Velièky, nad �ilkovským mlýnem (Tlusták 1972*).– Malá Vrbka, Vojšické louky (Stanìk 1922 in Stanìk et al. 1996). – Malá Vrbka, Výzkum (Stanìk 1925 inStanìk et al. 1996). – Nezdenice, Štìpnice (Stanìk 1926 in Stanìk et al. 1996). – Radìjov, Dolní mlýn (Sta-nìk 1926 in Stanìk et al. 1996). – Radìjov, Luèina, svahová louka mezi silnicí na kopec Veselka a potokemJárkovec (Tlusták 1972*). – Radìjov, Štìpnièky (Stanìk 1926 in Stanìk et al. 1996). – Radìjov, �adovce(Stanìk 1926 in Stanìk et al. 1996). – Suchá Loz, Cuzeniska (Stanìk 1925 in Stanìk et al. 1996). – SucháLoz, Volenov (Stanìk 1925 in Stanìk et al. 1996). – Suchov, Padìlky (Stanìk 1922 in Stanìk et al. 1996). –Šumice, Babí horka (Stanìk 1926 in Stanìk et al. 1996). – Tvaro�ná Lhota, Járkovec (Stanìk 1925 in Sta-nìk et al. 1996). – Velká nad Velièkou, Zahrady pod Hájem (Stanìk 1922, 1925 in Stanìk et al. 1996). –Vlènov, Èerná hora (Stanìk 1924 in Stanìk et al. 1996). – Záhorovice, Hedvábné louky (Stanìk 1945 inStanìk et al. 1996). – 20a. Buèovická pahorkatina: [Marefy], mezi Marefami a Rašovicemi u Slavkova uBrna (Dostál 1966 PR). – Medlov u Zborovic, okraj lesa 1,7 km SV od kaplièky (Trávníèková 1999 OL). –[Milešovice], silnice z Borce do Milešovic (Baudyš 1909 PR). – Mouøínov, mez 1 km J od obce (Rotreklo-vá 1989 BRNU). – Rašovice, vlhký okraj lesa v dolní èásti údolí „Konùvky“, ca 1,3 km J od obce (Øepka1985 BRNM). – Støílky, u polní cesty 1,4 km JZ od obce (Pluhaø 1986 BRNU) [Na hranici s fyt. p. 77c.]. –Zástøizly, mýtina na okraji lesa 1 km V od obce (Pluhaø 1990 OL) [Na hranici s fyt. p. 77c.]. – Lit.: Nìmèa-ny, mez 0,4 km JJV od J okraje obce (Samková & Prausová in Grulich 2007). – Rašovice, okraje cesty u Pbøehu potoka, ca 1,5 J a� 2 km JJV od kaple sv. Cyrila a Metodìje v obci (Èech & Juøièka in Grulich 2007).– Slavkov (Formánek 1887 [Kvìtena]). – 20b. Hustopeèská pahorkatina: [Brno-]Èernovice u Brna(Wildt 1920, 1921 BRNM) [Je mo�né, �e byl druh sbírán v Èernovickém hájku, fyt. p. 18a.]. – Brno-Hády,Z od Velké Klajdovky (Dvoøák F. 1976 BRNU). – Èejè, pøi cestì z obce na Špidlák (Reitmayer 1968BRNU). – Èejè, pod Špidlákem (Reitmayer 1968 PR). – Èejkovice, „Kapansko“, v háji (Pospíšil 1962BRNM; Kubát 1964 LIT; Vanìèková 1972 BRNM). – Èejkovice, les Horní Kapansko (Šmarda F. 1960BRNM). – Dolní Kapansko, pøi okraji lesa (Vorel & Koblí�ek 1973 BRNZ). – Domanín, mez v polích 1,5km V od obce (Grulich 1988 MMI). – Geravitz [�eravice ?] (Wildt 1899 BRNM). – Hustopeèe (s. coll.1901 PR). – Hustopeèe, SZ okraj obce, J svah kóty Hustopeèský starý vrch, akátový hájek (Dvoøák F. 1981BRNU). – Hustopeèe, u cesty ke Strachotínu (Èernoch 1951 BRNM). – Mutìnice, les „Dolní Kopánsko“podél cesty do Dolních Bojanovic (Sutorý 1980 BRNM). – Nìmèièky, keønatá stráò Nosperky (Fiala 1957BRNM). – Nìmèièky, okraj lesa Kuntínov 2 km S od obce (Elsnerová 2000 GM). – Nikolèice, ba�antnice 5km SZ od obce (Èerná 1996 BRNU). – Popice, silnièní pøíkop 1,2 km SZ od obce (Grulich 1983 MMI). –Podivín, Hradištìk [Zimarky] u [Velkých] Bílovic (Podpìra 1921 BRNU). – Pouzdøany, králièí výhrabkypod vrcholem Hutbergu (Grulich 1980 MMI). – Pouzdøany, Pouzdøanské kopce (Mìsíèek 1960 PR; �erto-vá 1960 PR). – Pouzdøany, step (Šmarda J. 1961 BRNM). – Pouzdøany, Z okraj SPR (Businský 1969 ROZ).– Uherské Hradištì-Støíbrnice, lesní svìtlina u Janova køí�e 1 km JZ od vrchu Vrchní horky (Krupièková1999 OL). – �arošice, údolí Kléšov S od obce (Rivola 1970 CB). – �idlochovice (Niessl s. d. BRNU; Obor-ny 1867 BRNU). – �idlochovice, Výhon, okraj lesa Hájek 1,5 km VJV od kostela v obci (Øepka 1995BRNM).– �idlochovice, hájek (Lukášková 1968 BRNU). – Lit.: Brno, Hády (Podpìra 1928d, Zlatník &Zvorykin 1932). – Brno-Malomìøice, J svah Hád, v akátovém lesíku J od pìšiny jdoucí po okraji velkého

68 Duchoslav & Krahulec: Rod Allium v ÈR IV

Page 17: Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

východního lomu (Müller 1988). – Kyjov, okraj pole 2,5 km S od �eleznièní stanice (MD 2003). – Syrovín,akátina a mez 1 km S od obce (MD 2003). – Èejè, prudké travnaté svahy, 2,5 km ZJZ od kostela v obci (Da-nihelka & Grulich 1996). – Mutìnice, 1,5 km J od obce (Neuhäusl & Neuhäuslová 1968*). – Pouzdøany(Podpìra 1928a). – [Pouzdøany], Pouzdøanská step (Podpìra 1928*). – �idlochovice (Formánek 1887[Kvìtena]). – 21a. Hanácká pahorkatina: [Otrokovice], Ba�ov – listnatý les u øeky Moravy (Tomášek1943 BRNM, PRC, GM). – [Otrokovice], okolí Ba�ova, na Bahòáku (Køístek 1943 PRC). – Pacetluky, na„Kameòáku“, kóta 320 JV od obce (Pospíšil 1958 BRNM). – Vitèice, na Z okraji Vitèického lesa 100 m odsilnice (Pospíšil 1962 BRNM). – Drahanovice, 1 km J od obce, pøi J okraji Drahanovického lesa (Deyl È.1970 PR, OLM). – Kvasice, SZ, køoviny u høbitova (Pospíšil 1968 BRNM). – Kvasice, les Hulsko (Opravil1964 OP). – 21b. Hornomoravský úval: Hulín, les J od dvora Doubravice (Pospíšil 1958 BRNM, OLM).– Chropynì, louka za lesem Vèelín, L strana tratì 150 m od �eleznièního domku (Dolníèková 1981 BRNU).– Kojetín (Reitmayerová 1968 OLM, PR). – Kojetín, louka u lesa (Reitmayerová 1961 BRNM). – Kojetín,louka u øeky Hané (Reitmayerová 1947 BRNM). – Kojetín, na louce k Pøerovu (Pospíšil 1962 BRNM). –Kojetín, okraj Dolního lesa (Reitmayer 1948 BRNM). – Kromìøí�, louka u Moravy (Zavøel 1930 BRNM,PRC). – Kromìøí�, Mlýnský les (Zavøel 1970 OP). – Kromìøí�, na mýtinì v Mlýnském lese SZ od obce (Za-vøel 1966 BRNM, 1970 OP). – Kromìøí�, okraj Horního lesa S od obce (Zavøel 1964 BRNM). – Kromìøí�,lu�ní doubrava, zámeèek V od obce (�urková 1970 BRNU; Homola 1986 OLM). – Kvasice, u høbitovaSZ od obce (Pospíšil 1968 BRNM). – Olomouc, lesy u Èernovíra (Laus 1929 OSM). – [Grygov], u potokaS od støedního lesa Králova [Království] (Pazdera 1955 OL). – Lit.: Bílany, 1 km JV od kravína, PP Stonáè(Otýpková in Grulich 2003). – Bílany, 1 km JV a� 1,5 km VJV od obce (Trávníèek 1996). – Citov, lu�ní lesna okraji obce pøi silnici k Vìrovanùm (MD 2003). – [Grygov], na okraji lesa Grygovského [les Království]u Olomouce (Makowsky in Formánek 1887 [Kvìtena], Makowsky in Podpìra 1911). – Chropynì, louky 3km Z od obce podél trati ke Kojetínu (Duchoslav 1997*). – Chropynì, luèní komlex S a Z od obce (Baláto-vá-Tuláèková 1997*). – Kojetín, u dráhy k Bezmìrovu 0,6–2 km JV od �eleznièní stanice (Trávníèek1996). – Kojetín, dráha k Chropyni 2,5–2,2 km SV od �eleznièní stanice (Trávníèek 1996). – Kojetín, utùnì Raèová pøi dráze k Chropyni (Reitmayer & Reitmayerová 1946). – Kojetín, luèní komplex V od obce(Balátová-Tuláèková 1997*). – Olomouc (Podpìra 1928a, Èerník 1935). – Plešovec, travnatá polní cesta apøilehlý okraj lesa, asi 0,5 km Z od kaple v obci (Èech in Grulich 2003b). – Plešovec, luka s tùnìmi 0,5–1km Z od obce (Trávníèek 1996). – Tovaèov, JZ okraj obce (Trávníèek 1996). – Troubky nad Beèvou, 2,5km JJV od obce (Trávníèek 1996). – Záhlinice, 0,5 km Z a� 2,0 km J od obce (Trávníèek 1996). – Záøièí,luèní komplex na J okraji obce (Balátová-Tuláèková 1997*).

Mezofytikum24b. Chebská pánev: Lit.: Ostrov u Karlových Varù (Ortmann 1842) [Izolovaná lokalita, patrnì sekundární-ho pùvodu, vy�aduje ovìøení.]. – 28e. �lutická pahorkatina: Lit.: �lutice, okraj lesa P polní cesty mezi silni-cí za ohybem a osadou Verušice, asi 500 m SZ od silnièního ohybu Z od obce (Šedo 1983) [Izolovaná lokalita,patrnì sekundárního pùvodu, vy�aduje ovìøení.]. – 30b. Rakovnická kotlina: Lit.: Rakovník, Na Kokrdech,hájovna SV od silnice Rakovník – Olešná, pøi JV okraji Olešských lesù (Kolbek 1986) [Izolovaná lokalita,vy�aduje ovìøení.]. – 31a. Plzeòská pahorkatina vlastní: Lit.: Plzeò, Homolka (Hadaè E. 1953 in Hadaè etal. 1968) [Izolovaná lokalita, patrnì sekundárního pùvodu, vy�aduje ovìøení.]. – Svojkovice, v ovse a nakompostì (Maloch 1913) [Izolovaná lokalita, patrnì sekundárního pùvodu, vy�aduje ovìøení.]. – 32. Køivo-klátsko: Ni�bor, okraj smrèiny na P stranì silnice Ni�bor – Køivoklát, 800 m Z od myslivny v Ni�boru(Havlíèková 1974 PRC). – Lit.: 5949d10 (dJ) Bìleè, 2 km J od obce (Kolbek et al. 1999). – 5949d20 (dT) Bì-leè, 4 km J od obce (Kolbek et al. 1999). – 5950c06 (cF) Bìleè, 2 km JJV od obce (Kolbek et al. 1999). –5948b13 (bM) Dolní Chlum, 1 km V od obce (Kolbek et al. 1999). – Jinèov [zøícenina hradu], údolí Vuznice(Domin 1925 in Domin ms.). – Ni�bor, Benešùv luh S obce (Kolbek 1986). – Ni�bor, JZ od obce, u hájovnyN. Lísa (Havlíèková 1980, Kolbek et al. 1999). – [Nouzov], horní Kaèák u Nouzova, na levém bøehu od Po-teplù k Rouèmídì (Domin 1925 in Domin ms.). – 5948c05 (cE) Pavlíkov, 1 km J obce (Kolbek et al. 1999). –5949d21 (dU) Raèice, 2 km J od obce (Kolbek et al. 1999). – 5948b02 (bB) Rakovník, 2 km V od mìsta (Kol-

Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 44: 53–88, 2009 69

Page 18: Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

bek et al. 1999). – 5948c19 (cS) Skupá (Kolbek et al. 1999). – Unhoš�, svah u Potepelského mlýna smìrem keKyšickému mlýnu [na øece Lodìnici] (Domin 1925 in Domin ms.). – 35b. Hoøovická kotlina: Hoøovice, ucesty do Kotopek, 0,1 km SV od nemocnice (Palek 1980 MP). – 41. Støední Povltaví: Praha-Modøany, krajlesa u silnice z Modøan do Cholupic (Polívka 1972 PR). – 44. Milešovské støedohoøí: Milešov, Milešovka (s.coll. 1910 PRC; Preis s. d. PRC; Èernohorský 1946 PR). – Milešov, Milešovka – Bøezina (Klika 1949 PR). –Štìpánov, Štìpánovská hora (Kubát 1970 LIT). – Lit.: Milešov, Milešovka (Pohl J.E. 1814, Tesaø 1926). –Milešov, Na Kamejèku [Kamejèek] (Èelakovský 1883 [Prodromus]). – 45a. Loveèkovické støedohoøí: Lito-mìøice, Skalice (Hartlová 1965 LIT). – Tøebušín (Kubát 1963 LIT). – 45b. Èeskokamenická kotlina: Lit.:Èeská Kamenice (Handschke in Èelakovský 1883, Èelakovský 1884e). – 50. Lu�ické hory: Kamenický Še-nov (Handschke in Èelakovský 1883, Èelakovský 1884e). – 51. Polomené hory: Lit.: Mšensko, na Valeèínì(Kavina in Domin 1942a). – 52. Ralsko-bezdìzská tabule: Jestøebí, Novozámecký rybník (Domin 1930PRC). – Rolberg [Ralsko] (Sitenský s. d. PR). – Lit.: Hvìzdov (Šouta in Èelakovský 1868 [Prodromus]). –53a. Èeskolipská kotlina: Lit.: Manušice (Handschke in Èelakovský 1883, 1884e). – Mimoò, v obilí (Schau-ta 1861b). – 55e. Markvartická pahorkatina: Lit.: Sedlištì u Libánì, v podrostu potoèní jasaniny u potokav obci (MD 2003). – 60. Orlické opuky: Lit.: Dobruška-Provoz, rybník Z od obce (FK 1973). – Podchlumí,vegetace podél èervenì znaèené turistické znaèky, 0–1,3 km ZSZ od osady (Trávníèek in Kaplan 2005). –Solnice, podél hlavní silnice Solnice – Rychnov nad Knì�nou (Hadinec in Kaplan 2005). – 61b. Týniš�skýúval: Bìleè nad Orlicí, pøíkop cesty ke Svinarùm (Belicová 1975 HR). – Bìleè nad Orlicí, 1,5 km JV obce,bøeh Mlýnského potoka (Cejnarová 1992 HR). – Svinary, u cesty 2 km od obce na Bìleè nad Orlicí (Belicová1974 HR). – Štìnkov (Mikyška 1925 PR). – [Tøebechovice pod Orebem], u Tøebechovic (Rohlena 1922 PR,PRC). – Tøebechovice pod Orebem, 1,3 km ZJZ od mìsta, bøeh slepého ramene Orlice (Samková 1999 HR). –Petrovice, okraj boru (Souèek 1935 BRNM). – Lit.: Bìleè nad Orlicí, na loukách u mlýna za obcí (Hansgirg1881b, Hansgirg in Èelakovský 1883 [Prodromus]). – Bìleè nad Orlicí, høbitov a slepá ramena Orlice SV odobce (Procházka 1981). – Bìleè nad Orlicí, SPR Na Bahnì (Rydlo 1981*; FK 1966). – Bìleè nad Orlicí, urybníka (FK 1966). – Petrovice, louky a úhor kolem trati od �eleznièní zastávky po rezervaci U Houkvice 1,1km S–SSZ od zastávky (Lepš in Kaplan 2005). – Štìnkov, mokøady a sušší trávníky podél silnice 0–0,3 kmSZ od S okraje severní izolované èásti obce (Trávníèek in Kaplan 2005). – Tøebechovice [pod Orebem], lukak Hradci Králové (Rohlena 1923, Rohlena in Hrobaø 1931a). – 61c. Chvojenská plošina: Nová Ves u Al-brechtic nad Orlicí, hráz rybníka (Samková 1996 HR). – Nový Hradec Králové, zámecká zahrada (Belicová1977 HR). – Štìpánovsko, Suté Bøehy, slepé rameno Orlice 2 km SZ od obce (Samková 1996 HR). – Vysokánad Labem, Lhota, S od obce (Samková 1995 HR). – Lit.: Albrechtice nad Orlicí, k Nové Vsi (FK 1973). – 62.Litomyšlská pánev: Litomyšl (Klapálek 1888 PR). – Litomyšl, Nedošínský háj (Jirásek 1941 PRC). – Nedo-šín, hráz rybníka Velký Košíø (Zörnig s. d. PR; Kroulík 1940 MP, PRC). – Nedošín, tra� (Obdr�álek 1910PRC). – Velké Sedlištì (Fleischer 1905, 1909 PR, PRC). – Lit.: Litomyšl, údolí u Strakova (Koš�ál in Èela-kovský 1894a, Koš�ál in Fleischer 1913). – Litomyšl, hráz rybníka Velký Košíø (Zörnig in Èelakovský1894a, Zörnig in Fleischer 1913). – Nedošín, ba�antnice (Zörnig in Èelakovský 1894a, Zörnig in Fleischer1913). – [Nedošín], Nedošínský háj (Jirásek 1942b). – Nedošín, nad potokem Desná JV od Nedošínskéhoháje (Jirásek 1942b). – Pìšice, údolí potoka SZ od obce (Procházka 1977). – [Sedlištì], rybník ve VelkýchSedlištích (Fleischer 1913). – Sloupnice, údolí u Borové (Fleischer 1913). – Vysoké Mýto, chatová osada Navinicích SV od mìsta (Grulich in Kaplan 2005). – 63a. �ambersko: Slatina nad Zdobnicí, na vlhké louce upotoka blízko pivovaru (Hynková 1956 PR). – 65. Kutnohorská pahorkatina: Kutná Hora, �i�kov (Vepøek1943 PRC, ROZ). – Lit.: Kutná Hora, v køoví u zdi poblí� Svaté Barbory (FK 1966). – 66. Hornosázavskápahorkatina: Lit.: Èíhoš�, obec (Grulich in Èech 2003) [Izolovaná lokalita, snad sekundárního pùvodu.]. –67. Èeskomoravská vrchovina: Malý Pìèín, u �eleznièní stanice (Hejný 1971 PR). – Lit.: Jihlava, u násputrati Jihlava – Doma�lice (Ambro� 1925, Suza 1928b) [Dle charakteru stanoviš� se u obou výše uvedenýchlokalit s nejvìtší pravdìpodobností jedná o sekundární pùvod.]. – 68. Moravské podhùøí Vysoèiny: Bendùvmlýn, údolí Rokytné (Suza s. d. BRNU). – Boskovice, les u Mladkova (Formánek 1883 BRNM). – Brno, Ký-valka, køoviny u plotu lesní školky (Jelínková 1982 BRNU). – Èí�ov, skály proti Hardeggu 2,5 km JJZ od

70 Duchoslav & Krahulec: Rod Allium v ÈR IV

Page 19: Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

obce (Grulich 1984 MMI). – Hluboké Mašùvky, k Bábovcùm (Jiráková 1977 ROZ). – Ivanèice, stránì v okolíSv. Jakuba V od obce (Wuenschová 1980 BRNU). – Lubnice, P bøeh �eletavky (Rù�ièka 1968 MJ). – [Lub-nice], �eletavka pod Lubnicí (Šachl 1968 ROZ). – Ochoz [u Brna], na mezi podél silnice pod Pøíhonem(Dole�al 1928 BRNU). – Plaveè u Znojma, V okraj Pábovského lesa (Pokorná 1972 BRNU). – Popùvky, krajlesa v údolí k Omicím (Stanìk 1922 BRNU). – Popùvky, u Aušperského potoka v údolíèku ca 1,3 km SZ odobce (Øepka 1985 BRNM). – Rájec u Brna (s. coll. 1904 BRNM; Teuber 1898, 1901 BRNM). – Støelice, údo-lí Bobravy (Pospíšil 1960 BRNM). – støelnice u Sv. Antoníèka [Brno- Královo Pole] u cesty do Sobìšic (For-mánek 1888 BRNM). – Šemíkovice, v køoví u cesty v dubohabrovém lese mezi Bendlovým mlýnem a obcí,ca 0,4 km ZSZ od Bendlova mlýnu (Øepka 1987 BRNM). – Tøebíè (Zeibert 1912 ZMT). – Tøebíè, Poušovskástráò (Dvoøák R. BRNM, ZMT; Jièínský 1925 ZMT). – Tøebíè, na stráni za zámkem (Picbauer 1904 BRNU;Suza 1908 BRNU; Dvoøák 1910, 1911 BRNM; Krajina 1910 PRC; Jièínský 1922 ZMT). – Lit.: Bítov, skály uvtoku �eletavky do Dyje (Suza 1933–34). – Mladkov u Boskovic (Formánek in Podpìra 1911–14). –7161b21 (bU) Podmolí, S okraj obce (Grulich 1997). – 7161c05 (cE) Podmolí, 2 km ZJZ obce (Grulich1997). – 7162a3 (aC) Pøímìtice, 0,5 km S obce (Grulich 1997). – Tøebíè, køoviny za zámkem (Picbauer 1907).– Tøebíè, skalní svahy zámecké zahrady (Suza 1928b). – Tøebíè, Poušova stráò (Dvoøák in Podpìra 1911–14,Suza 1928b). – Znojmo, Evanovice [Ivanovice], Baba (Šmarda 1930, 1938). – 69a. �eleznohorské podhùøí:Heømanùv Mìstec, u ba�antnice Na Vinicích (Veselovská 1987 MP). – Lit.: Štìpánov, opukové stránì meziobcí a Zbo�novem (Pulchart 1944, Hadaè E. et al. 1994; v r. 2008 nepotvrzeno, MD). – 70. Moravský kras:Brno, údolí Øíèky u cesty nad Ubcemi (Švestka 1925 BRNM). – Ochoz u Brna, na pokraji lesa za Hádkem(Dole�al 1927 BRNU). – Ochoz u Brna, svahy na L bøehu v údolí Øíèky 1,5 km JV obce (Sutorý 1978BRNM). – Lit.: Adamov, mezi obcí a Køtinami (Podpìra 1928d). – Ochoz u Brna, koupalištì u myslivny Há-dek (Vanìèková et al. 1997). – 71a. Bouzovská pahorkatina: Mladeè, u hájovny S od obce (Nováková 1978BRNU). – [Sobáèov], silnice u Sobáèova (Hejný 1941 PRC). – Nové Zámky (Dostál 1941 PRC). – Litovel,okraj lesa u Nových Zámkù, smìrem k Mladèi (Šula 1972 OLM). – Støemeníèko, pod Holým vrchem [kop-cem] (Laichman 1931 BRNU). – Lit.: Jeømaò u Loštic (Hejný 1935). – Mladeè, NPR Tøesín, vápencové vý-chozy v teplomilné doubravì (MD 2006). – 71b. Drahanská plošina: Lit.: Jedovnice, okraj obce pøi silnicike Kotvrdovicím (Vanìèková et al. 1997). – 71c. Drahanské podhùøí: Lit.: Raèice, les pod zámkem (MD2003). – 72. Zábøe�sko-unièovský úval: [Bìlkovice], za kaštany u Bìlkovického potoka (Otruba 1912BRNU). – [Moravièany], les u Moravièan (Laus 1930 BRNU, 1932 MMI, 1934 OP). – Moravièany (Hejný s.d. PRC; Laus 1932 PRC). – Moravièany, lesní okraj pod Sv. Josefem (Otruba 1927 OLM). – Pòovice, u dráhyv lese (Teichman 1929 BRNU). – Støeò, lesní okraj pøi dráze k Èervence (Otruba 1927 BRNU). – Lit.: Lito-vel, okraj luk mezi „Bründl“ a lokální dráhou (Slavíèek 1897). – Moravièany (Hejný 1935). – Olomouc, zakaštany u Bìlkovického potoka (Otruba in Podpìra 1911–14). – Stavenice, kopec Svatého Josefa, úpatí svahu[= myslivna proti Moravièanùm, v Doubravì u myslivny proti Moravièanùm, kopec Svatého Josefa] (Bubákin Podpìra 1911 [Kvìtena], Pouè in Podpìra 1911 [Kvìtena], Bubák & Pouè in Otruba 1928e, Hejný 1935,MD 2007). – Støeò, lesní okraj u dráhy mezi obcí a Èervenkou (Otruba 1928e). – Šternberk (Hruby 1915a). –73b. Hanušovická vrchovina: Václavov u Oskavy (Schenk 1910 BRNM). – Lit.: Oskava (Hruby 1915a). –Václavov u Oskavy (Hruby 1914, Podpìra 1928a). – Václavov, na Obrscharu (Schenk in Podpìra 1911 [Kvì-tena], 1911–14). – 74b. Opavská pahorkatina: Lit.: Krnov (Hruby 1915a) [Nepøesná lokalita, snad sekun-dárního pùvodu.]. – Opava (Mükusch in Formánek 1887 [Kvìtena], Podpìra 1921b) [Nepøesná lokalita, snadsekundárního pùvodu.]. – 75. Jesenické podhùøí: Køiš�anovice, les Paøez (Duda 1975 OP) [Bylo by vhodnéovìøení.]. – Lit.: Horní Mìsto (Hruby 1915a) [Lokalita snad sekundárního pùvodu.]. – 76a. Moravská bránavlastní: Brusné, okraj hlavní silnice k Hlinsku (Duroòová 1996 BRNU). – Èernotín (Deyl M. 1942 PR). –Fulnek, køovinná stráò na J stranì Zámeckého vrchu (Kilián 1960 OP). – Hlinsko pod Hostýnem, v køovišti usilnice pøed obcí (Jedlièka 1944 GM). – Holešov, pod Lysinou (Polášek 1921 BRNU) [Mo�ný pøesah do fyt.o. 81.]. – Opatovice, hájek na hranici katastru s Býškovicemi (Pospíšil 1963 BRNM). – Pøerov, J okraj lesa�ebraèka u Køivé (Pokluda 1955 BRNM). – Pøerov, štìrkovištì mezi Lagunou a Moravskou ornitologickoustanicí (Hradílek 1988 OLM). – Pøerov, �ebraèka, lesní travnatý okraj (Miklová 1968 BRNU). – Pøerov, SPR�ebraèka (Pavlík 1928 OLM). – Pøerov, SPR �ebraèka u Svrèína (Dostál 1964 PR). – Pøerov, rumisko mezi

Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 44: 53–88, 2009 71

Page 20: Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

Michalovem a Beèvou (Pokluda 1956 BRNM). – Pøerov, štìrkovištì u �ebraèky (Pokluda 1955 BRNM). –Pøerov, u pravého bøehu Beèvy pøed Prosenicemi (Pokluda 1956 BRNM). – Pøerov, za ornitologickou stanicí(Pokluda 1955 BRNM). – Pøerov, �ebraèka, okraj lesa (Pokluda 1956 BRNM). – Pøerov, �ebraèka, u strouhyStrhance (Pokluda 1955 BRNM). – Rybí, obilí u obce (Èernoch 1930 BRNM). – Lit.: Býškovice, pøi východusilnice k Hranicím (Zavøel 1951 in Zavøel 1976). – Èernotín, vápencový ostrùvek u silnice Hranice – ValašskéMeziøíèí, asi 1,5 km za obcí (Unar 1980*). – Hranice [na Moravì] (Formánek 1887 [Kvìtena], Vogl in Podpì-ra 1911 [Kvìtena], Podpìra 1921b). – Kelè (Gogela 1903a). – Kojetín [u N. Jièína], travnatý kopeèek na jiho-západním úpatí vrchu Svinec nad osadou (Vicherek 1957*). – Kunín, Mlékárenský háj (Sedláèková 1988*). –[Nový Jièín], u Nového Jièína (Sapetza in Podpìra 1911 [Kvìtena], Podpìra 1921b). – [Nový Jièín], mezi No-vým Jièínem a Bludovicemi (Sapetza 1865, Sapetza in Formánek 1887 [Kvìtena]). – Odry (Hruby 1915a). –Pøerov, okraj háje Køivá (Güttler 1934a). – Pøerov, NPR �ebraèka (Hradílek & Duchoslav 2007). – [Rusava],u Rusavy (Formánek 1887 [Kvìtena]). – Rusava, na bøehu øeky, Grapy (Zavøel 1971 in Zavøel 1976). – Rusa-va, louky a okraje lesa poblí� hotelu Rusava (Grulich in Grulich 2003b). – 76b. Tršická pahorkatina: Lit.:Laš�any na Hané, na zdi (Otruba 1928d). – 77a. �dánický les: Kobeøice u Brna, mezi rybníkem Horáèek a le-sem (Øepka 1985 BRNM). – Lit.: Nevojice, údolí potoka od chaty Jitøenka ke Klobouèkùm (Fajmon in Gru-lich 2007). – Nevojice, podél lesní cesty na S okraji lesa 0,3–0,4 km J od kostela sv. Mikuláše v obci(Štìpánek in Grulich 2007). – Kobeøice, louky a lesní lemy na obou bøezích potoka SSV od Nového rybníka(Èech in Grulich 2007). – 77b. Litenèické vrchy: Pornice, les Opatovsko pøi cestì k SPR Vlachy (Unarová1962 GM). – Lit.: Zborovice, 1,8 km SV od kostela, polní cesta (Otýpková in Grulich 2003b). – 77c. Chøiby:Koryèany, keønatý okraj lesa Z od Koryèanské pøehrady na Stupavì (Zavøel 1974 BRNM). – Lit.: Buchlovice,3,5 km SZ od obce, aluvium Buchlovického potoka (Havlová 2000*). – 78. Bílé Karpaty lesní: Bojkovice,mezi obcí a Pøeèkovicemi (Deylová 1973 PR). – Brumov, stráò nad tunelem (Elsnerová 1973 GM). – Bru-mov-Bylnice, svah Pláòavy 1 km JZ od �eleznièní stanice Bylnice (Elsnerová 1982 GM). – Bøezová, svahoválouka Jámy pod Lopeníkem (Stanìk 1922 BRNU). – Javorník, svahy nad Rybickým potokem proti Machové3,8 km J–JJV od obce (Grulich 1984 MMI). – Javorník, remízek na kopci Klokoèník 3,3 km V od obce (Vlach1996 BRNU). – Javorník, louky na SV svahu kóty Machová, JJV od obce (Elsnerová 1992 GM). – Klad-ná-�ilín, louka asi 1,4 km JV od obce (Koneèná 2004 OL). – Luhaèovice, U kamenného køí�e, meze podélpolní cesty asi 2,5 km V od vlakového nádra�í (Koneèná 2004 OL). – Radìjov, Mandát (potok) (Lhotská1978 PR). – Strá�nice, Lhotky, svahová luka nad Vápenkami (Stanìk 1922 BRNU). – Suchov, louka 1,5 kmJZ od obce (Búrová) (Elsnerová 2000 GM). – [Suchov], Háj u Súchova (Dostál 1942 PRC). – Suchov, u há-jovny (Hynšt 1942 OLM). – Tvaro�ná Lhota, svahy nad Járkovcem 2,3 km JV od Luèiny (Grulich 1986MMI). – Valašské Klobouky, silnice u obce (Rybenský 1973 MP). – Valašské Klobouky, v poli nad Bohusla-vicemi [nad Vláøí] (Podpìra 1940 BRNU). – Valašské Klobouky, V stráò kopce Stránì, mezi Jelenovskou aValašskými Klobouky (Hrouda 1973 LIM). – �itková, Lokov, køoviny na JV svahu (Grulich 1987 MMI). –Lit.: Bojkovice, okraj cesty, pole a meze 2 km SV obce (Elsnerová 1985). – Bojkovice, v obci (Elsnerová1985). – Brumov, Díly (Stanìk 1943 in Stanìk et al. 1996). – Brumov, dolina Hodòov 1 km V od kostela (Els-nerová 1985). – Brumov, od kóty 566,4 k obci, JV od obce (Elsnerová 1985). – Brumov, Uhlièné, pod tune-lem (Stanìk 1927 in Stanìk et al. 1996). – Bylnice, Hluboèe (Stanìk 1927 in Stanìk et al. 1996). – Bylnice,mezi Holým vrchem a Tratihuš�ìm (708 m n. m.) V od obce (Elsnerová 1985). – Horní Nìmèí, partie u Lesné(Stanìk 1925 in Stanìk et al. 1996). – Horní Nìmèí, Lesná (Stanìk 1925, 1926 in Stanìk et al. 1996). –Hostìtín, CHÚ Pod Bukovinou, svahová louka nad V okrajem obce (Chytrý 1998*). – Hostìtín, JV okrajobce (Otýpková 1997*). – Javorník, PR Machová, na JZ svazích Výzkumu, 3 km J od obce (Hájek 1997*). –Javorník, niva Rybnického potoka pod PR Machová (Balátová-Tuláèková & Hájek 1998*). – Javorník, nivaHrubého potoka 1,3 km JV od obce (Balátová-Tuláèková & Hájek 1998*). – Javorník, Hradisko (Stanìk1945 in Stanìk et al. 1996). – Javorník, Machová (Stanìk 1924, 1925, 1926 in Stanìk et al. 1996). – Javorník,Jazevèí (Stanìk 1922, 1924, 1925 in Stanìk et al. 1996). – Javorník, údolí Jamného (Stanìk 1925 in Stanìk etal. 1996). – Javorník, Krèmy (Zajíèkùv mlýn) (Stanìk 1925 in Stanìk et al. 1996). – Javorník, Pøední Dlúhé(Stanìk 1925 in Stanìk et al. 1996). – Javorník, Zadní Dlúhé (Stanìk 1925 in Stanìk et al. 1996). – Krhov,Nivky (Stanìk 1926 in Stanìk et al. 1996). – Nedašov, Pod Cigánem (Stanìk 1927 in Stanìk et al. 1996). –

72 Duchoslav & Krahulec: Rod Allium v ÈR IV

Page 21: Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

Nová Lhota, Harvany (Stanìk 1922 in Stanìk et al. 1996). – Nová Lhota, pod tratí „Konèiny“ mezi obcí a Vá-penkami (Hájek 1998*). – Nová Lhota, Megovka (Hájek 1998*). – Nová Lhota, Podširocké mlýny (Baláto-vá-Tuláèková & Hájek 1998*). – Nová Lhota, Vápenky, louky na S okraji osady (Hájek 1997*). – Pitín –Mìøiny (Hájek 1998*). – Pitín, v obci (Elsnerová 1985). – Radìjov, Mìsíèní údolí (Stanìk 1927 in Stanìk etal. 1996). – Radìjov, Setý Háj, luèní komplex Kútky, mimo PR (Balátová-Tuláèková & Hájek 1998*). – Ra-dìjov, Kútky (Stanìk 1924 in Stanìk et al. 1996). – Rudimov u Slavièína, pøíkop silnice 1 km JZ od obce (MD2003). – Sidonie, SV èást obce v údolí Vlárky (Elsnerová 1985). – Slavkov, Porá�ky, vrch (Stanìk 1942 inStanìk et al. 1996). – Slavkov, údolí Kazivce (Balátová-Tuláèková & Hájek 1998*). – Slavkov, SPR Porá�ky(Hájek 1997*; Kubíková & Kuèera 1999*). – Starý Hrozenkov, Z okraj obce (Hájek 1998*). – Strání, Kobel-ná (Stanìk 1924 in Stanìk et al. 1996). – Strání, Štrbáò, 1. kotlina (Stanìk 1941 in Stanìk et al. 1996). – Su-chov, Kazivec (Stanìk 1922 in Stanìk et al. 1996). – Suchov, niva Kazivce 2 km V od obce(Balátová-Tuláèková & Hájek 1998*). – Suchov, Petrušky (Stanìk 1926 in Stanìk et al. 1996). – Suchov,Podhradské louky (Stanìk 1922 in Stanìk et al. 1996). – Suchov, PP Búrová (Kubíková & Kuèera 1999*). –Suchov, Búrová (Stanìk 1922 in Stanìk et al. 1996). – Suchovské Mlýny, louky Podhradské (Kubíková &Kuèera 1999*). – Suchovské Mlýny, U Baladù (Hájek 1997*). – Tvaro�ná Lhota, Kocurovské (Stanìk 1925in Stanìk et al. 1996). – Suchovské Mlýny, Pøední louky (Kubíková & Kuèera 1999*). – Valašské Klobouky,0,7 km JJZ od kostela (Elsnerová 1985). – Valašské Klobouky, 0,9 km JJZ od kostela (Elsnerová 1985). – Va-lašské Klobouky, svahy u silnice k Brumovu 1 km J od mìsta (Elsnerová 1985). – Valašské Klobouky, svahyu silnice k Brumovu nedaleko myslivny (Elsnerová 1985). – �ítková, Hudáky (Hájek 1998*). – �ítková, PRHutì (Kubíková & Kuèera 1999*). – 79. Zlínské vrchy: Kudlov (Køístek 1943 PRC). – Luhaèovice, ULehùvky (s. coll. s. d. PRC). – Petrùvka u Slavièína, louka ca 0,5 km S od obce (Elsnerová 1985 GM). – Poho-øelice, pøíkop na okraji silnice ke Komárovu (Cholková 1977 BRNU). – Prlov, kamenitá skalka na pastvinì500 m Z od obce (Kyslingerová 1998 VM). – Valašské Klobouky, u potoka (Kubát 1973 LIT). – Vizovice,okraj polní cesty SV od Úbla (Darebníková 1975 BRNU). – Vizovice, okraj cesty 1 km SSV od Jasenné (Da-rebníková 1975 BRNU). – Vizovice, na mezi u cesty pøed samotou v údolí Trutiska u Pozdìchova (Lednická1970 BRNU). – �elechovice nad Døevnicí, okraj PP Na �elechovických pasekách JV od obce (Elsnerová1994 GM). – Lit.: Bratøejov, louka u lesa 2 km V od vesnice (Dubová & Unar 1986*). – Bratøejov, okraj polnícesty 0,5 km V od obce (Dubová 1978*). – Jasenná, okraj polní cesty SSZ od okraje vesnice (Dubová & Unar1986*). – Jasenná, louka 0,5 km Z od obce (Dubová & Unar 1986*). – Jasenná, okraj lesa u rezervace 1 kmSSV od obce (Dubová & Unar 1986*). – Lhotsko, louka 2 km Z od obce (Dubová & Unar 1986*). – Lutonina,nábøe�í 0,3–0,5 km od vesnice (Dubová & Unar 1986*). – Lutonina, louka u lesa S od vesnice (Dubová &Unar 1986*). – Lutonina, svah nad silnicí v obci (Dubová 1978*). – Petrùvka, 0,4 km J od obce (Otýpková1998*). – Vizovice, okraj polní cesty 1 km J obce (Dubová 1978*). – Vlachovice, v obci podél silnice (Elsne-rová 1985). – Zádveøice, 0,3 km SZ od kostela (Otýpková 2001*). – 80a. Vsetínská kotlina: Hovìzí, nadŠkrádným (Øíèan 1932 BRNU). – Malá Lhota, podél cesty u obce (Demlová 1967 OL). – Oznice, mez u cesty1 km od rozcestí Oznice – Mikulùvky (Kalhousová 1986 BRNU). – Ratiboø, suché louky na stráních nad údo-lím Hološín pøi JV okraji obce (Danèák 1996 OL). – Valašské Meziøíèí, u silnice ke Vsetínu (Duda 1972OLM, OP). – [Vsetín], na okraji pole na Trávníkách u Vsetína (Bubela 1880 PRC). – Vsetín-Bobrky, køovina-tá a travnatá místa (Bubela 1883 BRNU, PR, PRC). – Lit.: Jablùnka, Rù�edecký Vesník (Otýpková 2001*). –[Vsetín], na trávníkách u Vsetína (Bubela in Formánek 1887 [Kvìtena]). – 81. Hostýnské vrchy: Lukov, pøicestì k hradu (Rivola 1957 GM). – Lukov, �ákova louka u silnice do Kašavy 2 km V od obce (Elsnerová 1994GM). – Trnava, pøíkop u silnice do Slušovic 1 km J od obce (Vystavìlová 1992 BRNU). – Lit.: Hostýn, naúboèí (Zavøel 1947 in Zavøel 1976) [Nepøesná lokalizace, mo�ný pøesah do fyt. p. 76a.]. – Liptál, asi 1,2 kmSSZ od kóty Budiska, niva L pøítoku Rokytenky (Hájková 2000*). – [Rusava], Klapinov (Formánek 1887[Kvìtena]). – Rusava-Hoøansko, paseky nad osadou U Šimeèkù (Grulich in Grulich 2003b). – 82. Javorníky:Hovìzí, vrch Hrachovec, pískovec, v �itì (Dostál 1943 PRC; Pospíšil 1943 BRNM, PRC). – Karolinka, Sta-novnice, závìr údolí (Danèák 2002 OL). – Lit.: Brumov, les na L bøehu Klobouèky 2 km S od tunelu (Elsnero-vá 1985). – 83. Ostravská pánev: Lit.: Tìšín, Starý Tìšín [= Chotìbuz], pøi cestì k starým hradbám (Kotulain Fiek 1887). – 84a. Beskydské podhùøí: Frýdek, Zámecká hora (Weber 1904 BRNU; Kilián 1956 OP,

Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 44: 53–88, 2009 73

Page 22: Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

OSM; Talpa 1946 BRNM). – Hukvaldy (Havlíèková 1975 LIT). – Tøinec, Sosna (Duda 1987 OP). – Lit.: Baš-ka, �eleznièní stanice – chodník k nádr�i Baška (Skalický et al. 1978). – Bruzovice, JZ od obce, nedaleko sil-nièní kóty 355 (Vicherek 1957). – Fryèovice, vrch Sovinec (Vicherek 1957). – Frýdek, Zámecký vrch azámecká zahrada (Weber in Podpìra 1911–14, Podpìra 1921b). – Hukvaldy, u silnice 0,4 km SSV od zøíceni-ny hradu Hukvaldy (Skalický et al. 1978). – Skalice, J okraj lesa 0,5 km J od kostela (Chytrý 1998*). – Staøíè,vrch Kamenná (Vicherek 1957*). – Staøíè, na vyvýšených keønatých mezích (Vicherek 1957). – Staøíè, vý-slunná ji�ní èást kóty 306 východnì od Fryèovic (Vicherek 1957*).

Oreofytikum99a. Radhoš�ské Beskydy: [Velké Karlovice], Soláò (Velísek 1957 OL).

Nemapované (pochybné) lokality(27) Planá u Mariánských Lázní (Schmidt F. W. 1789) [Izolovaná lokalita.]. – u Mariánských Lázní v obilí(Friedrich Prinz 1837 sec. Domin 1924b, který poznamenává „co� zní velmi nepravdìpodobnì“) [Pochyb-ný údaj, široká lokalizace.]. – (32) Zbeèno, skály v údolí Berounky (Haenke 1786) [Výskyt potenciálnìmo�ný, ale velmi atypické stanovištì!]. – (37l) Èeský Krumlov, vápence, okraj lesa (not. Mikuláš 1893 inDomin ms.) [Pochybný údaj.].

Nezaøaditelné údajeBrno (Czermak s. d. BRNU). – bøeh Labe mezi Podìbrady a Kolínem (Nováková 1974 MP). – Dvùr Králo-vé, hrad (Švanda 1933 BRNM) [Nejasná lokalizace.]. – Mladá Boleslav, pole (Štika 1852 BRNU). – MladáBoleslav (Hippelli 1852 PR) [U tìchto sbìrù kvùli jejich nepøesné lokalizaci nelze provést zaøazení do fyto-geografického (pod)okresu.]. – Prachovice (Kubát 1967 LIT) [Nepøesný údaj.]. – [Stará Boleslav], na lou-kách u Staré Boleslavi (Èelakovský 1886 PL) [Nepøesný údaj, nelze provést zaøazení do fytogeografického(pod)okresu.]. – Lit.: Circulus Znaimensis [okolí Znojma] (Schmidt F. W. in Mayer 1791). – Holešov, meziRusavou a Døevnicí (Podpìra 1928a). – Chøiby, za Hvìzdou (Zahraník in Gogela 1912) [Nejasná lokaliza-ce.]. – Javoøina (Holuby in Formánek 1887 [Kvìtena]) [Snad vrch Javoøina v Bílých Karpatech lesních,mo�ná ji� na slovenské stranì.]. – Jihlavsko (Picbauer & Ambro� in Ambro� 1922) [Kvùli nepøesné lokali-zaci nelze provést zaøazení do fytochorionu.]. – Kolínsko, luhy (Vlach 1924). – Kolínsko, polabské luhy(Vlach 1933). – Litomìøice (Èelakovský 1868 [Prodromus], Thiel in Reuss A. jun. 1867) [Na hranici vícefyt. p.]. – louky u Olomouce (Frank 1907). – Milešovka, Alnetum glutinosae na úpatí (Firbas 1928b). –Olomouc, u studánky a lokálky (Slavíèek in Podpìra 1911 [Kvìtena]). – Pavlovské kopce (Podpìra 1928a,Horák 1969*). – Pobeèví (Podpìra 1928a). – stepní území Bílých Karpat mezi Moravou a Olšavou (Podpì-ra 1928a). – støední Polabí, polesí Libice, více lesních oddìlení (Novotná 1958*). – u Jihlavy (Picbauer &Ambro� in Ambro� 1929) [Kvùli nepøesné lokalizaci nelze provést zaøazení do fytochorionu.]. – údolí Dyjemezi Bítovem a Bøeclaví (Podpìra 1928a). – Znojemsko (Himmelbaur & Stumme 1923).

Allium rotundum L. – èesnek kulovitý

R o z š í ø e n í v È R

Druh vytváøí na území ÈR dvì samostatné arely: (a) støední a severozápadní Èechy a (b)ji�ní, jihovýchodní a støední Morava (obr. 3). V Èechách i na Moravì je vìtšina lokalitkoncentrována do nejteplejších oblastí s geomorfologicky èlenitým terénem, èastos ni�šími roèními úhrny srá�ek.

Tì�ištì rozšíøení má èesnek kulovitý v termofytiku (80 % všech lokalit) a teplejšímmezofytiku (20 %). V Èeském termofytiku se vyskytuje ve všech fytogeografických

74 Duchoslav & Krahulec: Rod Allium v ÈR IV

Page 23: Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

okresech mimo okresy D�bán, Cidlinská pánev a Východní Polabí; èastìjší je v okresechLounsko-labské støedohoøí, Èeský kras a Slánská tabule, z ostatních okresù je známv�dy jen z nìkolika lokalit. Nápadný je mírnì izolovaný výskyt v Ro�ïalovické pahor-katinì a Mladoboleslavském chlumu. Pouze ojedinìle se vyskytuje v pøilehlých územíchmezofytika (Køivoklátsko, Pøíbramské Podbrdsko, Støední Povltaví, Milešovské a Lo-veèkovické støedohoøí, Polomené hory), vìtšina údajù je však (velmi) starého data.Mimo souvislý areál existují ojedinìlé údaje z Písecka v ji�ních Èechách, odkud bylykromì dokladu sbíraného Veselým v Písku (Veselý s. d. PRC) publikovány dva literárníúdaje (Písek, Štìkeò; cf. Holub 1950). O recentní existenci tìchto populací nejsou �ádnéúdaje, èesnek kulovitý není ani uveden v Èerveném seznamu kvìteny ji�ní èásti Èech(Chán 1999). Bylo by proto �ádoucí, kdyby botanici pracující na Písecku prohlédli(zejména na jaøe) vhodné lokality.

Na Moravì je druh rozšíøen roztroušenì a� vzácnì ve všech okresech Panonského ter-mofytika, èetnìjší je ve Znojemsko-brnìnské pahorkatinì, v Bílých Karpatech stepních aJihomoravské pahorkatinì. Nápadný je jeho liniový výskyt pøi jihozápadním okraji Pa-nonského termofytika, odkud vzácnì proniká do mezofytika v prùlomových údolích øekjihozápadní Moravy. Smìrem na sever jeho výskyt postupnì vyznívá v podhùøí východní-ho okraje Drahanské vrchoviny; vìtší poèet lokalit byl zaznamenán v pahorkatinì meziProstìjovem a Olomoucí (podokresy Hanácká pahorkatina, Drahanské podhùøí), pøièem�vìtšina tìchto lokalit existuje i v souèasnosti. Nejsevernìjší (izolovaná) moravská lokalitaje uvádìna od Litovle z polního stanovištì. Další údaje z mezofytika jsou ji� ojedinìlé avìtšinou staršího data. Jejich spoleèným znakem je pøevá�nì sekundární charakter stano-viš� (pole, �eleznièní násep).

Èesnek kulovitý je rozšíøen v planárním a� suprakolinním stupni, vìtšinou (72 %)v nadmoøských výškách do 300 m n. m., s rostoucí nadmoøskou výškou jeho výskytrychle vyznívá (263±65 m n. m.; obr. 2). Nejní�e polo�enou lokalitou jsou Lovosice(ca 150 m n. m.), nejvýše polo�ená lokalita se nachází pod Milešovkou v Milešovskémstøedohoøí, popø. na svazích Kozlovského kopce u �ïáru v Doupovské pahorkatinì (ca470 m n. m.).

S t a n o v i š t ì v È R

Èesnek kulovitý osídluje obèas a� èasto disturbované, suché a� vysýchavé, mìlké, skeleto-vité a� hluboké, písèité a� jílovito-hlinité pùdy na bazických i kyselých podkladech. Eko-logické optimum nachází v širokém spektru suchých trávníkù a lemù tøídyFestuco-Brometea (fytocenologické snímky dokladují druh z porostù svazù Alysso-Festu-cion pallentis, Festucion valesiacae, Diantho lumnitzeri-Seslerion, Geranion sanguinei,z autopsie ho známe i z porostù svazu Cirsio-Brachypodion), ménì èasto v rùzných spole-èenstvech tøídy Sedo-Scleranthetea; vzácnì byl zaznamenán v porostech asociace Melice-tum ciliatae ze svazu Stipion calamagrostis (Chytrý 1990). Ojedinìle se vyskytujev porostech teplomilných doubrav svazu Quercion pubescenti-petraeae (Chytrý & Horák

Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 44: 53–88, 2009 75

Page 24: Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

76 Duchoslav & Krahulec: Rod Allium v ÈR IV

49

N

50

N

51

N

13

E1

4E

15

E1

6E

17

E1

8E

Obr

.3.–

Roz

šíøe

níA

lliu

mro

tund

umv

Èes

kére

publ

ice:

–he

rbáø

ový

dokl

ad,

–li

terá

rníú

daj.

Fig

.3.–

Dis

trib

utio

nof

All

ium

rotu

ndum

inth

eC

zech

Rep

ubli

c:–

herb

ariu

mre

cord

,–

reco

rdfr

omli

tera

ture

.

Page 25: Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

1997). V minulosti se vyskytoval i jako plevel pøedevším v obilninách (svaz Caucalidionlappulae) a ve vinicích (indikaèní druh asociace Geranio rotundifolii-Allietum vinealisR. Tüxen ex von Rochow 1951 ze svazu Fumario-Euphorbion), bìhem 2. poloviny 20.století však došlo k jeho vymizení z tìchto stanoviš� v souvislosti se zmìnou agrotechniky.Pøedevším èištìní osiva, hluboká orba, pou�ívání herbicidù na polích a ústup extenzivníhomechanického obhospodaøování (okopávání) a zavádìní intenzivních technik jako je za-travòování a opakované mulèování na vinicích jsou patrnì zodpovìdné za jeho rychlýústup z tìchto stanoviš� (Wilmanns 1989, 1993, Wilmanns & Bogenrieder 1992, Lososo-vá et al. 2003). Populace druhu je pøesto mo�né nalézt v teplých oblastech Èech a Moravy iv souèasnosti na øadì lokalit, a to na polních mezích, v pøíkopech èi v podrostu akátin a po-loruderálních køovin, kterými byly nahrazeny døívìjší vinice a meze. Na stínìných stano-vištích (polní køoviny, akátiny) jsme však pozorovali vìtšinou pouze populace sterilníchrostlin, jako je tomu i u dalších druhù èesnekù s podobnou ekologií (napø. Allium vineale;cf. Duchoslav 2009).

P o z n á m k y k t a x o n o m i c k é p r o b l e m a t i c e

Èesnek kulovitý je u nás zastoupen pouze nominátním poddruhem s nevýznamnou pro-mìnlivostí. Druh je variabilní zejména v jihovýchodní èásti areálu (Mathew 1996), kdejsou rozlišovány subsp. jajlae (Vved.) Mathew (na Krymu a na Kavkaze) a subsp. wald-steinii (G. Don) K. Richter (ji�ní Ukrajina, ji�ní Rusko, Kavkaz, Balkán, Turecko, severo-východní Itálie; severozápadní hranice dosahuje poddruh v Maïarsku a na ji�nímSlovensku v oblasti Kováèovských kopcù; Krahulec 1997). Tyto poddruhy se od typovéhopoddruhu liší stejnì zbarvenými (rù�ovì a� purpurovì) vnitøními i vnìjšími okvìtními líst-ky. V nìkterých flórách jsou poddruhy klasifikovány na druhové úrovni (napø.Omel’èuk-Mjakuško 1979, Pignatti 1982, Dobroèajeva et al. 1999).

C e l k o v é r o z š í ø e n í

Rozšíøení druhu má mediteránnì-subkontinentálnì-evropský charakter (Meusel et al.1965, Hultén & Fries 1986). Typový poddruh (subsp. rotundum) se v Evropì vyskytujesouvisle nejdále na severozápad po Moravu, samostatné arely má èesnek kulovitý ještìv Èechách, Nìmecku (dnes ji� velmi vzácný; Jäger & Werner 2005), menší arelu v Polsku(Krakowsko-Czêstochowská oblast a Wielkopolska oblast; Zaj¹c & Zaj¹c 2001, Czarna2005), vzácnì se vyskytuje ve Švýcarsku a ve východní Francii (Aeschimann et al. 2004),Španìlsku (Pastor & Valdés 1982), severní Itálii (Pignatti 1982). Souvislý areál sahá odMoravy pøes východní Rakousko, ji�ní Slovensko a Maïarsko dále na jihovýchod Evropypøes bývalou Jugoslávii, Øecko, Rumunsko a Bulharsko po Turecko; na východ pøerušo-vanì pøes ji�ní Ukrajinu a evropské Rusko po Kavkaz (Meusel et al. 1965, Bothmer 1972,Omel’èuk-Mjakuško 1979, Özhatay 1990, Adler et al. 1994, Dobroèajeva et al. 1999, Cio-cârlan 2000, Somogyi 2002). V Asii se vyskytuje na Kypru (Tzanoudakis 1999) a od

Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 44: 53–88, 2009 77

Page 26: Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

Turecka, Sýrie a Izraele na východ po západní Írán (Özhatay et al. 1993); dále je udáván zeseverozápadní Afriky (Tunisko, Maroko) (Meusel et al. 1965).

O h r o � e n í

Druh je v Èerveném seznamu flóry ÈR øazen mezi silnì ohro�ené taxony (Holub & Pro-cházka 2000). Na pøirozených stanovištích nebyl patrnì ani v minulosti bì�ný; bìhem 20.století ale ustoupil z antropických stanoviš�. To dokumentují starší doklady z lokalit naobdìlávané pùdì jak z izolovaných lokalit mimo souvislejší areál, tak uvnitø souvisléhoareálu. Ústup èesneku kulovitého a dalších geofytù z plevelové vegetace je systematickypozorován v celé støední Evropì (Krahulec 1977, Wilmanns 1989, Duchoslav 2001, So-mogyi 2002, Lososová et al. 2003, Czarna 2005, Pál 2006). Pøesto se na základì vlastníchpozorování domníváme, �e souèasný výskyt druhu v termofytiku a v teplejších oblastechmezofytika je botaniky patrnì mírnì podhodnocen kvùli pøehlí�ení sterilních populací (vizvýše).

S e z n a m l o k a l i t A . r o t u n d u m n a ú z e m í È R

Termofytikum1. Doupovská pahorkatina: Tušimice, Bìšický chochol (Ondráèek 2000 CHOM). – Lit.: �ïár, køovinatéúhory na JV svazích Kozlovského kopce (Bureš 1973). – 2a. �atecké Poohøí: Louny (Havlíèková 1979,herb. Štìpánková). – Louny, Lenešice – Dobromìøice (Èecrdlová 1967 LIT). – Malnice u Loun (Reuss A.jun. 1893 PR). – Nechranice (Jehlík 1961 CHOM). – Podboøany, 0,7 km SZ od obce (Kolbek s. d., herb.Kolbek). – [Vidolice] (s. coll. s. d. CHOM). – Lit.: [Chomutov], Údlický háj (= Údlické doubí = Údlickývrch) (Èelakovský 1868 [Prodromus], Knaf in Èelakovský 1883 [Prodromus], Roth 1857). – Údlice (ReussA. jun. 1867). – 3. Podkrušnohorská pánev: Teplice, zámek (Lambert s. d. PR). – Lit.: [Duchcov], u Du-chcova (Èelakovský 1862b). – Lahoš� (Thiel in Reuss A. jun. 1867; Èelakovský 1862b, 1868 [Prodro-mus]). – Osek, Rýzmburk (Thiel in Reuss A. jun. 1867, Èelakovský 1862b). – Teplice (Èelakovský 1868[Prodromus]). – Teplice, výslunný pahorek (Presl in Reuss A. jun. 1867). – Teplice, Šanov [dnešní souèástobce] (Reuss A. 1851). – 4a. Lounské støedohoøí: Beèov (s. coll. 1890 PR). – [Bílina], Schaferberg [Kaò-kov] (Èelakovský 1887 PR). – Hnojnice, svah nad potokem 0,8 km JV od obce (Havlíèková 1979 PR). –Cho�ov, u silnice 2 km ZJZ od vsi (Rydlo 2005 ROZ). – Kuèlín (Lorber 1965 LIT). – Libèeves (Kubát 1974LIT). – Libèeves, vrch Kamýk (Kubát 1970 LIT, Studnièka 1976 LIM). – Libèeves, [vrch] Vraník (Stud-nièka 1977 LIM). – Libìšice, nad �eleznièní stanicí (Èervený 1960 CHOM). – Louny, [vrch] Milá (Kubát1972 LIT). – Louny, pod Oblíkem (k Rané) (Rydlo 1980 ROZ). – Mìrunice, tøešòovka (Kubát 1977 LIT). –Tøebenice, [vrch] Hrádek [u obce Dìkovka] (Šimr 1935 PRC). – Tøebenice, [kopec] Koš�álov, droliny(Šimr 1929 PRC) [Na hranici s fyt. p. 4b.]. – Lit.: Beèov, polní okraje mezi Dlouhým vrchem a Beèovskýmvrchem (Bubák in Èelakovský 1891c, Domin 1904a). – Beèov, mezi Skršínem a Korozluky (Bubák in Èe-lakovský 1891c). – Beèov, vrch Milá (Martinovský 1969, FK 1971). – Bílina (Hansgirg in Èelakovský1884e, Domin 1904a). – [Beèov], u Beèova (Domin 1904a). – [Bílina], Schaferberg [Kaòkov] (Èelakovský1888c). – Libèeves, kopec Vraník (Studnièka 1985*). – Tøebenice, vrch Koš�ál[ov] (Šimr in Rohlena1930). – Skršín, pøíkopy a okraje polí (Domin 1904a). – �elkovice, mezi obcí a Semèí (Èelakovský 1887e).– 4b. Labské støedohoøí: Bílina, Klamka [vrch Chlomek] (Víchová 1965 LIT). – Litomìøice, [vrch] Rado-býl (Hilgert 1936 PR). – Lovosice, JZ svah Lovoše (Hostièka 1957 MP). – Miøejovice, �itné pole u obce(Preis 1933 PRC, 1935 PRC). – Radovesice u Bíliny, Bìlák [bývalý vrch, zasypáno Radovesickou

78 Duchoslav & Krahulec: Rod Allium v ÈR IV

Page 27: Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

výsypkou], JV od silnice na Kostomlaty (Kubát 1965 LIT). – [Ústí nad Labem], Ziegenberg [Kozí vrch]mezi Povrly a Ústím nad Labem (Èelakovský 1887 PR). [Tento údaj je izolovaný a vícekrát nebyl opako-ván (Machová & Kubát 2004: 36).]. – Velké �ernoseky, J svah Tøíkøí�ové hory (Kubát 1973 LIT). – Lit.:Hostomice, Husùv vrch (MD 2006). – [Lovosice], Lovoš (Èelakovský 1883 [Prodromus]; Tesaø 1926). –Kamýk v Ústeckém støedohoøí (Schubert 1902 in Domin 1904a). – Kamýk, na stráni nad silnicí k Miøejovi-cím (Kubát in litt. 2008). – Ústí nad Labem, Ziegenberk [Kozí vrch] (Èelakovský 1888c). – 4c. Úštìckákotlina: Encovany, [vrch] Hoøidla (Š�astný 1967 LIT). – Litomìøice, k Tøebouticím (Jedlièka 1974 LIT). –Sedlec u Zahoøan, S od vrchu Holý (Kubát 1988 LIT). – Tøebutièky, vrch Skalky JZ od obce (Kubát 1981LIT; Grulichová 1989 MMI). – Lit.: Litomìøice, cesta do Køešic (Mayer in Èelakovský 1883 [Prodromus],Tesaø 1926). – [�itenice], Bílá hora (Šimr 1927f). – 5a. Dolní Poohøí: Hostenice, nad Ohøí Z od obce (Ku-bát 1976 LIT). – Libochovice (s. coll. s. d. PR). – Lovosice, mez [u obce] (Novák F. A. s. d. PRC). – Lovosi-ce (coll. ? 1858 PR; Hadaè 1932 MP) [Na hranici s fyt. p. 7a.]. – Lukavec: svah nad polní cestou pøiJJZ okraji obce, 900 m JZ �eleznièní stanice Lukavec (Štefánek 2007 PRC). – [Lukavec], mezi Lukavcem aHumenským vrchem, ca 1,8 km J a� JJZ od �eleznièní stanice (Štefánek 2007 PRC). – Lit.: Libochovice(Èelakovský 1868 [Prodromus], Domin 1904a). – 7a. Libochovická tabule: Charvátci [patrnì Charvatce uMartinìvsi) (Kubát 1970 LIT). – Køesín, J úpatí vrchu Senec v Køesínských vrchách (Studnièka 1977 LIM).– Lovosice, pøíkop Z od obce (Horák 1957 MP). – Mšené-Láznì, okraj cesty 1 km S od obce (Kubát 1986LIT). – Rohatce, v trávníku na okr. zahrady opuštìné usedlosti (pøi škarpì silnice) podél silnice Rohatce –�idovice, asi 640 m JJV kostela Všech svatých (Štìfánek 2008 PRC). – Rohatce, okraj polní meze (J svahykóty Na Horách) na V stranì silnice Rohatce – �idovice, asi 1,5 km JJV od kostela Všech svatých, Caucali-dion (Štefánek 2008 PRC). – Roudníèek, 2 km Z od Budynì nad Ohøí (Palek 1982 MP). – Øedhoš�, okrajpole na svazích údolí Mšenského potoka 1,85 km VSV od kostela Svatého Jiljí (Štefánek 2007 PRC). –[Slatina], pole pod Hazmburkem smìrem k obci (Novák F. A. 1915 PRC). – Tøebenice (Kubát 1983 LIT)[Na hranici s fyt. p. 4a.]. – Lit.: Dubany, Senec, vulkanický vršek mezi obcí a Køesínem (Studnièka 1985). –[Slatina], Hazmburk, skály (Šimr 1938b). – Køesín, vrch Rohatec, trnkové køoviny pod tratí na okraji pole(MD 2003). – 7b. Podøipská tabule: [Brzánky], [vrch] Sovice, na Z stranì (s. coll. 1867 PR). – Krabèice,stráò k obci Vesce (Dostál 1952 PR). – Nová Ves, J úpatí vrchu Škarechov, 1 km S od obce (Palek 1972MP). – Nová Ves, vy[ý]šiny u obce (Polák 1876 PR, PRC) [Na hranici s fyt. p. 7c.]. – Lit.: Kleneè, polnímez u SPR Kleneè (MD 2003). – 7c. Slánská tabule: Bakov u Slaného, S od obce (Kubát 1985 LIT). – Ba-kov, S okraj obce (Roubal 1977 herb. Roubal). – Bakov, mezi obcí a Zlonicemi (s. coll. 1886 PR). – Døeto-vice, 0,6 km SZ od �eleznièní stanice, údolí Týneckého potoka (Palek 1974 MP). – Klobùky v Èechách[Klobuky], 1,2 km V od �eleznièní stanice (Palek 1980 MP). – Nabdín, køovinatý svah 0,8 km V od obce(Roubal 1977 herb. Roubal). – Slaný (s. coll. 1879 PR; Bílek 1881 PR). – [Kralupy n. Vltavou], u Kralup(Kádner 1957 ROZ) [Na hranici s fyt. o. 9.]. – [Velvary], silnice z Velvar k Èernici [Èernuci] (Kabát 1885PR). – Zlonice, Sv. Isidor (Deyl M. 1960 PR). – Zvolenìves, Z od silnice k Podlešínu (Palek 1987 MP). –Lit.: Hrdlív, na písèitém poli 0,9 km SV od obce (Roubal 1970). – Nabdín, J svah le�ící asi 700–800 m V odobce (Roubal 1984). – Slaný, Ovèáry, blí�e kostelíèka Svatého Václava (Bílek 1884). – Slaný, Ovèáry (Bí-lek in Èelakovský 1882e, 1883 [Prodromus]). – Velvary, k Èernici [Èernuci] (Kabát in Èelakovský 1886e).– 8. Èeský kras: Hostim, pole na levém bøehu Berounky mezi �idovskou roklí a kótou Na skále, asi 1,7 kmJZ od obce (Štefánek 2007 PRC). – [Choteè], Radotínské údolí, stránì u Chotèe (Rosický & Polák 1881PR). – Chýnice a Chotší [Choteè] (Rosický 1881 PR). – Karlštejn, Buèina [místní název] (Velenovský1879 PRC). – Praha-Hodkovièky, J polovina mostu Inteligence [= Branický most] (Bartošová & Rydlo2008 ROZ). – [Praha-]Chuchle (Ortmann s. d. PRC; Pilát s. d. PR; Plitzka s. d. PR; Siegmund s. d. PRC;Tausch s. d. PRC, PR; Rybièka 1836 BRNU; Tempsky 1856 PRC; Kalmus 1857 PR; Polák 1875, 1876PRC; s. coll. 1879 PRC; Handschke 1881 PRC; coll. ? 1881 PRC; Schiffner 1885 PRC; Faust 1886 PR;Hora 1887 PRC; Jahn 1885 BRNU; Maiwald 1889 PR; Koš�ál 1890 MP; s. coll. 1906 PRC; Prokop 1910BRNU; Polák 1929 BRNU; Klika 1945 PR; s. coll. 1973 PRC). – [Praha-]Chuchle, u kostelíka (Èelakov-ský 1879 BRNU, PL; Šourek 1943 PRC). – [Praha-]Chuchle, Chuchelský háj (Chán & Skalický 1979,herb. Chán). – [Praha], skály v údolí Sv. Prokopa [Prokopské údolí] (s. coll. 1862 PR; s. coll. 1866 PR; Pro-

Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 44: 53–88, 2009 79

Page 28: Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

keš 1921 PRC; Štolba 1942 PR). – [Praha], Radotínské údolí (Domin 1901 PRC; Bayer 1902 PRC, BRNL).– [Praha-]Radotín (Velenovský 1883 PRC; Polák 1887 PR; Boresch 1910 PR; s. coll. 1916 PR; Javùrek1965 PR). – Roblín (Conrath 1886 s. d. PRC). – Srbsko u Berouna (Kajdoš 1945 NJM). – [Srbsko u Berou-na], rokle Koda u Karlova Týna [Karlštejn] (Domin 1901 PRC). – [Srbsko], k JZ obrácené stránì nad ústímKaèáku [Lodìnice] (Klika 1943 PR). – Zadní Kopanina, keønatá vápenatá stráò k Chotèi (Pøíhoda 1943PRC). – Lit.: Choteè, Radotínské údolí (Èelakovský 1882e). – Karlštejn, na Buèinì (Polák in Èelakovský1883 [Prodromus]). – [Praha-]Chuchle, Chuchelský vrch (= skály na Chuchli) (Èelakovský 1868 [Prodro-mus], Tausch ex Ott 1851). – [Praha], Sv. Prokop [Prokopské údolí] (Èelakovský 1868 [Prodromus]). –Praha, Prokopské údolí, Dìvín (Kubíková & Manych 1979). – Praha, Prokopské údolí, vykácená akátinaS od Hemrových skal (Kubíková & Manych 1979). – Praha, Radotínské údolí, za Cigánkou (Moravec et al.1991*). – 9. Dolní Povltaví: Praha, Divoká Šárka (s. coll. s. d. PR). – Praha, Klecanský háj (s. coll. 1977ROZ) [Na hranici s fyt. p. 10a.]. – Malé Holešovice [Praha, Pelc-Tyrolka] (Koš�ál 1893 MP). – Praha-Tro-ja, skála Kalvárie nad Vltavou (Hostièka 1956 PL). – Únìtice, údolí Únìtického potoka 1,6 km VJV odobce (Palek 1961 MP). – Lit.: Libèice n. Vltavou, Vìtrušická rokle na P bøehu Vltavy (Pivnièková 1973*).– Praha, údolí Vltavy od Podbaby a Troje po Zbraslav (Presl in Schottky 1832). – [Praha-]Bohnice (Èela-kovský 1868 [Prodromus]). – Únìtice, kamenitá stráò u malého lomu na L stranì Únìtického potoka (Kubí-ková & Molíková 1980). – 10a. Jenštejnská tabule: Dolní Chabry, k Brnkám (Dìdeèek 1876, Dìdeèek inÈelakovský 1883 [Prodromus]). – 10b. Pra�ská kotlina: Praha, Zlíchov (Faltys 1969 ROZ). – 11b. Podì-bradské Polabí: Køinec, na Chotuèském vrchu [Chotuc] (Èelakovský 1876 PR). – Kutná Hora (s. coll.1869 PR) [Nejasná lokalizace, mo�ný pøesah do fyt. o. 65.]. – Nové Mlýny u Odøeps, 0,3 km J od obce (Ry-dlo 1996 ROZ). – Odøepsy (Deyl M. 1948 PR). – Podìbrady, 1,5 km od obce pøi silnici na Kouty (Soukup1963 PR). – Podìbrady, pod Voškovrchem [vrch Oškobrh] (Schustler 1916 PR). – Vystrkov u Cho�ánek(Rydlo 1993 ROZ). – Lit.: Køinec, na Chotuèském vrchu [Chotuc] (Èelakovský 1883 [Prodromus]). – Po-dìbrady, na úpatí Voškovrchu v pšenièném poli (Èelakovský 1883 [Prodromus]). – Podìbrady, na políchod Opolan pøes Sánský prùplav k Oškobrhu (Domin 1910 in Domin ms.). – 12. Dolní Pojizeøí: Nepøevázka(s. coll. s. d. ROZ). – Lit.: Lhotka u Mìlníka (Mikuláš in Domin 1942a). – Lobeè u Mšena (Schaffer in Roh-lena 1926). – 13a. Ro�ïalovická tabule: Dymokury (Koš�ál 1893 PR, MP; Baborová 1893 BRNU). –Mcely (Kaufman 1948 PR). – Mladá Boleslav, u Pìèic [Pìèice] (s. coll. 1902 PR). – Opoènice, Vinný vrch(Drahokoupil 1982 HR). – Ro�ïalovice, Chotnický vrch (Sitenský s. d. PR). – Lit.: Studce u Mcel, ovsíko-vá louka v sadu na SZ okraji obce (MD 2003). – Pìèice (Kašpar in Rohlena 1929). – 13b. Mladoboleslav-ský chlum: [Týnec], pod Týncem u Dobrovice (Knor 1920 PRC). – [Holé Vrchy], Chlum u Holých vrchù(Podpìra 1894 PR). – Mladá Boleslav, k Týnci, pøíkopy (Knor 1920 PRC) [Nejasná lokalizace, mo�ný pøe-sah do fyt. p. 13c.]. – Mladá Boleslav, vlhké místo na Karlovì vrchu, pod lesem Chlum, ca 240 m n.m. (Pet-øíèek & Kynèlová 1968 PRC) [Smìsná polo�ka, 1 rostlina A. scorodoprasum, druhá A. rotundum.]. –[Mladá Boleslav], u Karlova Vrchu k Chlumu (Novotný 1948 ROZ). – Mladá Boleslav, Úherce (Podpìra s.d. PR, 1897 BRNU). – Lit.: Sýèin [= Sýèina] (Krauskopf in Rohlena 1926, Novotný 1940 ms.). – 16. Zno-jemsko-brnìnská pahorkatina: Biskoupky, naproti Templštýnu [Templštejn], L bøeh Jihlavky [Jihlavy](Jièínský 1922 ZMT; Dvoøák R. 1930 ZMT). – Bosonohy u Brna (Formánek s. d. BRNM). – Brno-KrálovoPole (Formánek s. d. BRNM; Suza 1911 BRNU). – Brno-Královo Pole, u cesty kolem vojenské støelnice naštìrkovém násypu (coll. ? 1968 SUM). – Brno, Nový Lískovec, Steinberg [Kamenný vrch], na poli (Hruby1921 PRC). – Brno, Nový Lískovec, Heinberg (Hruby 1932 PRC). – [Brno-]Obøany (Formánek s. d.BRNM). – [Brno-]Øeèkovice (Formánek s. d. BRNM). – Brno-�abovøesky, keønatá skalnatá stráò (Stanìk1922 BRNU). – Brno, �lutý kopec (Bohuòovská s. d. BRNM; Stanìk 1922 BRNU). – Èebín, vrch Èebínka(Šmarda J. 1928 BRNU; Domin & Jirásek 1939 PRC). – [Èebín], 500 m S [od] Èebínek (Saul 1998BRNU). – Derflice, v køovinách na Steinbergu [Kamenná hora] mezi obcí a Krhovicemi (Strnadová 1987BRNU). – D�bánice, silnièní pøíkop k Vémyslicím (Horòanský 1944 BRNM, GM). – D�bánice, pole pøicestì ke Skalici (Horòanský 1944 PRC). – [D�bánice], pole Na Kocórkách u obce (Dostál 1943 PRC). –Havraníky, 2 km Z od obce (Belicová 1977 HR). – Hnánice, pole u obce (Švestka 1946 PRC, PR, BRNM,BRNU, OLM, OP). – Horní Dunajovice, u potoka Køepièka (Chytrý 1989 BRNM). – Ivanèice, slepencové

80 Duchoslav & Krahulec: Rod Allium v ÈR IV

Page 29: Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

skalky 1,5 km SV od Budkovic (Hetešová 1984 BRNU). – Ivanèice, louka u Støíbského mlýna V od obce(Wunschová 1981 BRNU). – Ivanèice, [návrší] Šibenice (Jièínský 1923 ZMT). – Ivanèice, údolí Oslavy(Hrabìtová 1970 BRNU). – Ivanèice, mezi obcí a Hlínou (Husák 1972 PR) [Mo�ný pøesah do fyt. o. 68.]. –Jundrov u Brna (Formánek s. d. BRNM). – Karthaus [Kartouzy; dnešní Brno-Královo Pole] (Oborny coll.?PRC). – Kuøim (Šmarda J. 1935 PR). – Kuøim, [vrch] Zlobice (Šmarda J. 1928 BRNU, PR). – Kuøim, na tra-ti u obce (Šmarda J. 1928 BRNU). – Kuøim, na trati pod Zborovem [Cimperk] (Šmarda J. 1928 BRNU, PR).– [Lelekovice], J okraj PP Bøezina (Saul 1997 BRNU). – Lelekovice, �ula (s. coll. 1943 PRC) [Nejasná lo-kalizace, snad odkryv u PP Bøezina.]. – Miroslav, akátina 1,5 km Z od obce (Sutorý 1981 BRNM). – Mo-helno, skály (Schwöder 1883 PRC, BRNU, BRNM, OP; Dvoøák R. 1922 BRNU). – Mohelno, hadcová step(Dvoøák R. 1933 ZMT). – Moravský Krumlov, Køí�ová hora 500 m V od obce (Sutorý 1984 BRNM; Gru-lich 1984 MMI). – Moravský Krumlov, slepence SV nad obcí (Trávníèek 1991 OL). – Ostopovice, pole(Hruby 1922 PRC). – Øeznovice (Formánek s. d. BRNM). – Strachotice, úhor pøi cestì k Hnízdùm (Ševèí-ková 1969 BRNU). – Suchohrdly, J okraj lesa Purkrábky, 1,2 km SV od obce (Berunková 1994 BRNU). –Šatov, pole u obce (Skøivánek 1943 BRNU, 1946 BRNM, 1946 MP). – Tìšetice, 2 km Z od obce (Belicová1977 HR). – Tišnov, vrch Kvìtnice (Šmarda J. 1928 BRNU, PR; Husák 1964 PR; Weber 1977 OLM). – Tu-lešice, P bøeh Rokytné (Sutorý 1993 BRNM). – Tvoøihráz, stráò v údolí Únanovky (Pospíšil 1961 BRNM).– Vémyslice, kopec Mareèek (Horòanský 1943 BRNM, PRC). – Znojmo (Skøivánek 1946 CB). – Znojmo,Hradištì u Hipolyta (Horòanský 1949 BRNM). – Znojmo, Trouznický mlýn (Oborny 1871 PRC; Švestka1948 BRNU). – Znojmo, na stráni na L bøehu Dyje mezi Znojmem a Trouznickým mlýnem (Jièínský 1924ZMT). – Znojmo, Z svah vrchu Deblín 2 km VJV od obce (Berunková 1994 BRNU). – Lit.: Bosonohy (For-mánek in Podpìra 1911–1914 [Doplòky]). – [Brno-]Komín (Formánek 1887 [Kvìtena]). – Brno-KrálovoPole (Podpìra 1911–14 [Doplòky], Šmarda 1938 ms.). – [Brno-Královo Pole] Kartouzy (Formánek 1887[Kvìtena]). – Brno[-Lesná], Svatý Antoníèek (Podpìra 1911–14 [Doplòky]). – Brno, Nový Lískovec (Hru-by 1923c). – [Brno-]Obøany (Formánek 1887 [Kvìtena], Šmarda 1938 ms., Formánek in Podpìra 1911–14[Doplòky]). – [Brno-]Øeèkovice (Formánek 1887 [Kvìtena], Podpìra 1911–14 [Doplòky]). – Brno, �lutýkopec (Bohuòovská in Podpìra 1911–14 [Doplòky]). – Èebín, vrch Èebínka (Šmarda 1938 ms., Domin1938 in Domin ms.). – Èebín, na poli (Šmarda in Domin ms.). – Èebín, kopeèek pod Dálkou (Šmarda 1938ms.). – Èebín, zarùstající stepní pahorky pod Èebínkou v blízkosti obce (MD 2003). – [Dyje], Mifroun [døí-vìjší název obce] (Formánek 1887 [Kvìtena]). – 7161d24 (dX) Havraníky, 1 km JZ obce (Grulich 1997). –Horní Dunajovice, ostrùvky krystalického vápence poblí� Z okraje obce, nad L bøehem potoka Køepièka(Chytrý 1990*). – Ivanèice (Schwöder in Formánek 1887 [Kvìtena], Schwöder in Podpìra 1911–1914[Doplòky]). – Jundrov (Podpìra 1911–14 [Doplòky]). – Kuøim (Formánek 1887 [Kvìtena], Šmarda 1938ms.). – Kuøim, �eleznièní násep (Šmarda 1938 ms., Šmarda in Domin ms.). – Kuøim, [vrch] Zlobice(Šmarda 1938 ms., Šmarda in Domin ms.). – Zlobice (Šmarda J. 1928 BRNU, PR). – Kuøim, na trati u obce(Šmarda J. 1928 BRNU). – Kuøim, Zborov [Cimperk] (Šmarda 1928b). – [Lelekovice], Babí lom (Vincent1938 ms.). – Mohelno, hadec (Makowsky 1863b, Roemer in Formánek 1887 [Kvìtena], Laus 1908b). –Moravany (Formánek 1887 [Kvìtena], Wildt in Podpìra 1911–1914 [Doplòky]). – Moravany, kóta Nebo-vid (Hruby 1923c). – [Moravský] Krumlov (Formánek 1887 [Kvìtena]). – Nový Mlýn, údolí Bobravy(Hruby 1923c). – Rajhrad (Formánek 1887 [Kvìtena]). – Øeznovice (Formánek in Podpìra 1911–1914[Doplòky]). – Syrovice, [tra�] Stará hora (Formánek 1887 [Kvìtena], Formánek in Podpìra 1911–1914[Doplòky]). – 7261b10 (bJ) Šatov, 1 km JZ obce (Grulich 1997). – 7262a11 (aK) Šatov, 2 km JJV obce(Grulich 1997). – Tišnov, [vrch] Kvìtnice (Šmarda 1938 ms., Šmarda in Domin ms.). – Znojmo (Laus1908b). – Znojmo, údolí Dyje (Formánek 1887 [Kvìtena]). – 17a. Dunajovické kopce: Dolní Dunajovice,1,6 km Z obce, podél cesty na travnaté zemi (Danihelka 1993 MMI) [Mo�ný pøesah do fyt. p. 18a.]. –17b. Pavlovské kopce: Horní Vìstonice, k Mikulovu (s. coll. 1969 ROZ). – Klentnice (Krajina 1928 PRC).– Klentnice, S okraj obce, podél cesty od køí�ku k vinohradùm (Danihelka 1995 MMI). – Klentnice, Sirotèíhrádek (Fröhlich s. d. BRNU). – Mikulov, [vrch] Šibenièník (Fröhlich s. d. BRNU). – Mikulov, silnicez Perné k Nové Hospodì (Èernoch 1949 BRNM). – [Pavlov], [zøícenina] Dìvièky (Stanìk 1921 BRNU;Sillinger 1929 PR, PRC). – [Pavlov], Dìvín (Hostièka 1957 MP; Unar 1964 BRNU). – Perná (Danihelka

Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 44: 53–88, 2009 81

Page 30: Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

1994 BRNM). – Lit.: Mikulov (Makowsky 1863b, Oborny in Formánek 1887 [Kvìtena], Laus 1908b). –Mikulov, Svatá hora [Svatý kopeèek] (Podpìra 1928a). – 17c. Milovicko-valtická pahorkatina: Bulhary(Weber 1926 BRNM, Pospíšil 1964 BRNM) [Nejasná lokalizace, mo�ný pøesah do fyt. p. 18a.]. – Mikulov,Vysoký Roh (Weber 1930 BRNM). – Úvaly, 1,3 km ZJZ od Z okraje obce, podél státní hranice (Danihelka1994 BRNL). – Sedlec, 1,3 km S, PR Lišèí vrch, travnatá step pøi okraji akátiny (Danihelka 1993 MMI). –Lit.: Bulhary, obora, okolí pøelízky Z od Bulhar, ca 1,8 km Z kostela v obci (Danihelka & Grulich 1996). –Bulhary, úpatí svahu ve vinicích J od drùbe�árny, ca 1 km ZJZ–Z od kostela v obci (Danihelka & Grulich1996). – Mikulov, dopadová plocha støelnice Na Mušlovì 4,1 km Z od kostela ve mìstì (Danihelka 1996*).– Úvaly, SPR Kameníky, ca 1,8 km ZJZ od kostela v obci (Danihelka & Grulich 1996). – Valtice, okolí hra-nièního pøechodu, okraj silnice, meze (Danihelka & Grulich 1996). – 18a. Dyjsko-svratecký úval:Brno-Horní Heršpice (Èáp 1977 BRNU). – Bøeclav, Klobouky, SZ cíp lesa Nedánov asi 2,5 km JZ od mìsta(Grulich 1980 MMI). – Nosislav, Výhon (Podpìra 1936 BRNU). – Novosedly, u pískovny u dráhy (Fröh-lich 1936 BRNU). – Podivín, u silnice na Lednici 0,7 km JZ od obce (Grulich 1982 MMI). – Rakvice (Hor-òanský 1964 BRNM). – Velké Pavlovice, u zastávky (Reitmayer 1948 BRNU, BRNM) [Nejasnálokalizace, mo�ný pøesah do fyt. p. 20b.]. – �idlochovice, Výhon (Thenius 1943 BRNU). – �idlochovice,Z od kopce Výhon, ca 1,5 km V od obce (Hašková 1986 ROZ). – �idlochovice, ji�nì od háje od Bluèiny(Lukášková 1968 BRNU). – Lit.: [Brno-Pisárky], vinice u Pisárek (Tkany 1853). – Bøeclav (Formánek1887 [Kvìtena]). – [Bøeclav], Stará Bøeclav (Formánek 1887 [Kvìtena]). – Lu�ice (Makowsky 1863b). –Poštorná (Formánek 1887 [Kvìtena]). – Tasovice (Formánek 1892 [Kvìtena]). – Vojkovice (Formánek1888c). – 18b. Dolnomoravský úval: Knì�dub (Laus 1934 OLM, OSM, PRC). – Knì�dub, u Velièky[øeka] v obilí (Weber 1934 PRC, 1934, 1935 PR). – Sudomìøice, mez u cesty 0,5 km Z od nádra�í (Grulich1984 MMI). – Uherský Ostroh, Singulární les (Podpìra 1933 BRNM, GM, HR, MP, OP, PR). – Veselí nadMoravou, pole (Laus 1935 OP). – Lit.: Uherské Hradištì (Schlögl in Formánek 1887 [Kvìtena], Laus1908b). – Uherský Ostroh, Singulární les (Podpìra 1935 [Schedae]). – 19. Bílé Karpaty stepní: Blatnice(Klika s. d. PR). – Blatnièka (Rychter 1957 GM). – Blatnièka, Jasenová (Weber 1931 BRNM, 1932 PR). –Blatnièka, Kobylí hlava (Deyl M. 1949 PR; Rychter 1957 GM; Hostièka 1959 PRC, Solnická 1987 ROZ). –Drslavice, úhory 1 km S obce (Grulich 1984 MMI). – Drslavice, CHPV Terasy-Vinohradné, staré vinohra-dy a sady 0,5 km S od obce (Batoušek 1992 GM). – Knì�dub, vrch Šumárník, v èásti Kunèí hory, na lukách(Hynšt 1943 OLM). – Lipov, [kóta] Hájová (Weber 1943 BRNM). – Nezdìnice, pole nad obcí (Podpìra1921 BRNU). – Petrov, Staré hory (Jongepier 1995 OLM). – Radìjov (Štefan s. d. MMI). – Radìjov, bio-koridor (Koblí�ek 1993 BRNL). – Radìjov, nad Dolním Mlýnem (Podpìra 1929 BRNU). – Velká [nad Ve-lièkou], u Suchova (Dostál 1966 PR). – Velká nad Velièkou (Béòa 1917 BRNM; Hlobilová 1987 OLM). –Velká nad Velièkou, 1 km SV obce, Zahrady pod Hájem (Tlusták 1979 LIM). – Velká nad Velièkou, pole uVápenek (Podpìra 1930 BRNU). – Velká nad Velièkou, Závodské pole, v osení (Béòa 1913 BRNU). –�eraviny (Weber 1930 BRNM). – Lit.: Bojkovice (Filippov in Jongepier & Jongepierová 2006). – Vlènov,zarùstající švestkový sad na okraji obce pøi silnici do Hluku (MD 2003). – Blatnièka, Jasenová (Stanìk1942 in Stanìk et al. 1996). – Radìjov (Stanìk 1926 in Stanìk et al. 1996). – Velká nad Velièkou, obec (Sta-nìk 1924 in Stanìk et al. 1996). – Velká nad Velièkou, Zahrady pod Hájem (Stanìk 1942 in Stanìk et al.1996). – 20a. Buèovická pahorkatina: Blišice, 1 km S od obce (Pluhaø 1995 BRNM). – Bohaté Málkovice(Hublová 1982 BRNU). – Brankovice, Ko�ušice (Weber 1971 PR). – Buèovice (Teuber 1902 BRNM). –Buèovice, Malhotky (Hanousek 1982 OLM). – [Dra�ovice], Vìtrníky (Skøivánek 1908 BRNM; Weber1932 BRNM; Horòanský 1951 BRNM; Dostál 1964, 1966 PR). – Letonice, na polích u obce (Skøivánek1943 PRC). – Lovèièky, 1 km SV obce (Sutorý 1983 BRNM). – Mouøínov, pole (Pospíšil 1957 OLM,BRNM; Novák s. d. BRNM). – Nemochovice, silnice k Brankovicím (Øepka 1994 BRNM). – Nesovice(Pospíšil 1973 BRNM). – Nesovice, výslunná stráò Hašky 3 km SV od obce (Hanousek 1982 MP). – Nìm-èany (Weber s. d. BRNM). – Nìtèice u Zdounek (Zavøel 1935 BRNM, PR). – Nevojice (Šmarda F. 1957BRNM). – Nevojice, 1,5 km SSV obce [patrnì jde o Malhotky] (Sutorý 1984 BRNM). – Prasklice, stránì0,6 km S od �eleznièní stanice (Trávníèková 1999 OL). – Støílky, Lišèí Doly, 2,2 km S od obce (Pluhaø1986 BRNU). – Lit.: Brankovice, zarùstající stráò pøi SV okraji obce, ca 1,3 km SSV od nádra�í

82 Duchoslav & Krahulec: Rod Allium v ÈR IV

Page 31: Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

(s pøilehlými sady) (Trávníèek 1987*). – [Dra�ovice], Vìtrníky (Podpìra 1911 [Kvìtena], Kudrman 1928a,Podpìra 1928a). – Ko�ušice, remízek v polích, ca 1,1 km SV od obce (Trávníèek 1987*). – Lísky u Kromì-øí�e, stepní okraje SPR Oulehla (MD 2002). – Nìtèice u Zdounek (Zavøel 1941). – Rašovice, PP Mušenice,S èást území (Èechová 1999*). – Slavkov (Formánek 1887 [Kvìtena]). – 20b. Hustopeèská pahorkatina:Archlebov, úhor pod lesem (Rivola 1958 GM). – Borkovany, mez pøi cestì na Randler 1,3 km SV od obce(Grulich 1982 MMI). – Brnìnské Ivanovice, skládka u trati (Osbornová 1980 PRC). – Brno-Bedøichovice(Hrabìtová 1960 BRNU; Sutorý 1990 BRNM). – [Brno-]Malomìøice (Formánek s. d. BRNM). – Brno,Stránská skála (Jièínský 1948 ZMT). – Brno, na poli pod Stránskou skálou (Švestka 1927 BRNM). – Èejè,ve vinici vpravo u silnice do Èejkovic (Vondráèková 1965 GM). – Èejè, vrch Špidlák (Deyl M. 1939 PR;Reitmayer 1972 BRNU; Reitmayerová 1968 BRNU). – Èejè, �leby (Reitmayer 1965 PR, BRNM). – Do-manín, mez v polích 1,5 km V od obce (Grulich 1988 MMI). – Dra�ovice, silnice ke Komoøanùm, 1 km zaobcí (Dvoøák F. 1976 BRNU). – Hustopeèe (Laus s. d. PR; Steiger 1868 BRNU; Müller s. d. BRNU; Schi-erl 1893 ZMT; Schierl 1889 PR; s. coll. 1902 BRNM; Klaus 1906 BRNM; s. coll. s. d. BRNM). – Dra�ùvky(Švanda 1953 BRNM). – Hustopeèe, silnice k Horním Bojanovicím, 150 m od odboèky na Velké Bílovice(Dvoøák F. 1980 BRNU). – Hustopeèe, nad Pouzdøany (Èernoch 1950 BRNM). – Hustopeèe, lesostep ukóty Tabulka (Sedláèek 1977 BRNU). – Je�ov, výslunná stráò 0,5 km Z od obce (Tlusták 1977 LIM). –Klobouky u Brna (Podpìra 1928 BRNU). – Klobouky u Brna, u polní cesty pøed STS Èaskovec u hlavní sil-nice (Odstrèil 1970 BRNU). – Komoøany, na polích (Skøivánek s. d. PRC, 1941 BRNM; Weber 1975OLM). – Komoøany, [rezervace] Malá Strana, step (Dostál 1942 PRC, Šourek 1943 PR, CB, MP). –Krou�ek (Skøivánek 1960 BRNM). – Krumvíø (Hrabìtová 1954 BRNU). – Kurdìjov, 0,4 km SV od obce,na okraji dubohabrového lesa, travnatá step (Rigasová 1996 MMI). – Kurdìjov, Kamenný vrch nad obcí(Hrabìtová 1971 BRNU). – Kurdìjov, Lipiny, 400 m Z od kostela, J svahy, travnatá step uvnitø dubohabro-vého lesa (Rigasová 1996 MMI). – Kurdìjov, pole u obce (Laus 1929 OSM). – Kyjov, nad silnicí keStrá�ovicím (Podpìra 1922 BRNU). – Násedlovice, stepní svah v oboøe 2,3 km V od obce (Grulich 1987MMI). – Nechvalín, nivky pod lesem 1,8 km JZ od obce, suchá mez (Dušánková 2000 OL). – Nìmèièky uHustopeèí (Fiala 1957 BRNM; Sutorý 1983 BRNM). – Nìmèièky, okraj lesa Ochozy 2,5 km V od obce(Grulich 1980 MMI). – Oøechov, stráò nad silnicí 1,5 km JZ od obce (Grulich 1988 MMI). – Oøechov, meznad silnicí 2 km JZ od obce (Krupièková 1998 OL). – Pouzdøany (Vìzda 1950 BRNL). – Pouzdøany, step(Laus 1931 BRNU). – Pouzdøany, JZ úpatí stepi 1 km SV od obce (Grulich 1982 MMI). – Pøítluky,Pøítlucká stráò [hora] (s. coll. 1962 BRNM). – Rebešovice, step u obce (Šmarda J. 1957 BRNM). – Sokolni-ce [u Brna] (Picbauer 1921 BRNU). – Sokolnice, Stará hora (Novotný 1942 BRNM). – Syrovín, mez ve vi-nici 0,8 km ZJZ od obce (Grulich 1989 MMI). – Šlapanice, skalnatá stráò nad Švermovou ulicí na SV okrajiobce (Palík 1977 BRNU). – Tìmice, polní mez 1,5 km ZJZ od obce (Grulich 1989 MMI). – Velatice (Bílý s.d. BRNM). – Velatice, skalky k chránìnému území (Vlašicová 1968 BRNU). – Velké Hostìrádky, pøi silni-ci z obce do Martinic, pøed køi�ovatkou (Dvoøák F. 1977 BRNU). – Vìteøov, 1 km Z od obce (Ondráèek1971 BRNU). – Vítovice (Skøivánek 1918 BRNM; Suza 1932 BRNU). – �ádovice, staré terasy 1,2 kmVJV od obce (Grulich 1989 MMI). – �arošice, údolí Malény mezi vinicemi (Rivola 1970 CB). – �dánice,Dubová hora, úhory 1,3 km ZJZ od obce (Grulich 1984 MMI). – �eletice, Na Adamcích (Grulich 1987MMI; Kobzinková 1994 BRNU). – �eravice (s. coll. 1899 BRNM). – �eravice, mez 0,3 km Z od obce(Grulich 1989 MMI). – Lit.: Bluèina (Formánek 1887 [Kvìtena]). – Boøetice, ostroh mezi Trkmankou a po-tokem od Nìmèièek, svahová úvozová cesta mezi vinicemi (Danihelka & Grulich 1996). – [Brno-]Èernovi-ce (Podpìra 1911–1914 [Doplòky]). – [Brno-]Klajdovka (Podpìra 1911–1914 [Doplòky]). – [Brno-]Líšeò(Formánek 1887 [Kvìtena]). – [Brno-]Malomìøice (Podpìra 1911–1914 [Doplòky]). – [Brno-]Slatina(Formánek 1887 [Kvìtena]). – Èejè (Makowsky 1863b, Makowsky in Formánek 1887 [Kvìtena], Laus1908b). – Hostihrádky [Hostìrádky] (Formánek in Podpìra 1911–1914 [Doplòky]). – Hustopeèe (Laus1908b, Laus in Podpìra 1911–1914 [Doplòky]). – Hustopeèe, pøíkopy a obilná pole (Schierl in Oborny1891 [Flora]). – Klobouky u Brna (Steiger in Formánek 1887 [Kvìtena]). – Kobylí, Kobylská skála, prudkámez v sadu (Velký vrch), ca 2,3 km VSV od kostela v obci (Domin 1939 in Domin ms., Danihelka & Gru-lich 1996). – Kobylí, Katovnì, stepní a køovinaté stránì 1,3 km Z od nádra�í (Danihelka & Grulich 1996). –

Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 44: 53–88, 2009 83

Page 32: Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

Mutìnice (Uechtritz in Formánek 1887 [Kvìtena]). – Nìmèièky, CHPV Nosperk (Grüll 1988*). – Nìmèiè-ky, za Tabulkou, ca 0,2 km Z od rozcestí silnice pøed Horními Bojanovicemi (Danihelka & Grulich 1996). –Nosislav (Formánek 1892 [Kvìtena]). – Pouzdøany (Laus 1908b, Podpìra 1928a). – Pouzdøany, na Hutt-bergu (Hruby 1923c). – Pouzdøany, step (Podpìra 1928*). – Sokolnice (Makowsky 1863b, Formánek 1887[Kvìtena]). – Starovièky, enklávy v malých výsadbách døevin na SZ svazích høebene Tabulky a Soudného,ca 1 km ZJZ rozcestí silnice pøed Horními Bojanovicemi (Danihelka & Grulich 1996). – Újezd, rezervaceStará hora, záhumenky nad �eleznièní tratí mezi kaplièkou a �lebem Z od kóty Stará hora, 0,6 km S a� 1 kmSV od kostela Sv. Petra a Pavla v obci (Grulich in Grulich 2007). – Velatice, okraj a pøíkop silnice u rezer-vace Vinohrady (Fajmon in Grulich 2007). – 21a. Hanácká pahorkatina: Slatinice, v obilí u obce (Otruba1921 PRC). – Slatinice, �leby nad vsí (Èoka 1905 BRNU). – Smr�ice (Spitzner 1885 BRNU). – Drysice(Skøivánek 1945 BRNM). – Drysice, [kamenolom] Bílá skála (Pospíšil 1963 BRNM; Jiøièný 1996 OL). –Vyškov, pøi silnici z Opatovic [v souèasnosti èást Vyškova] do Deštné [?] (Èouka 1906 BRNU). – Vyškov,úvoz u Marhonic [Marchanice] (Èouka s. d. BRNU). – Vøesovice, vrch Pøedina (Pospíšil 1968 BRNM). –Lit.: Dìdice, pøi silnici k Opatovicím (Èoka in Podpìra 1911 [Kvìtena]). – Olomouc (Podpìra 1928a). –[Olomouc-]Slavonín (Èoka in Frank 1907). – Prostìjov (Podpìra 1928a). – Slatinice, �leby nad vsí (Èokain Podpìra 1911 [Kvìtena]). – Slatinice, JZ okraj obce, akátiny pøi turistické cestì z obce údolím bezejmen-ného potoka na Velký Kosíø (MD & FK 2007). – Smr�ice, na Zadních (Spitzner in Formánek 1887 [Kvìte-na], Spitzner in Podpìra 1911 [Kvìtena]). – 21b. Hornomoravský úval: �ešov (Spitzner 1884 BRNU, s.d. BRNM). – Lit.: [�ešov], u Cikánské kuchynì za �ešovem (Spitzner in Formánek 1887 [Kvìtena], Pod-pìra 1911 [Kvìtena]) [Nejasná lokalizace, mo�ný pøesah do fyt. p. 21a.].

Mezofytikum32. Køivoklátsko: Nová Hu�, násep �eleznice (Sterneck 1886 PRC). – Lit.: 6050a06 (aF) Ni�bor, NováHu� (Kolbek et al. 1999). – 6050a02 (aB) Stradonice (Kolbek et al. 1999). – 35c. Pøíbramské Podbrd-sko: Praskolesy u Hoøovic (Veselý s. d. PRC). – 41. Støední Povltaví: Písek (Veselý s. d. PRC). – Zbra-slav, skály na Závisti (Velenovský 1879 PRC; s. coll. 1931 PR). – Lit.: Písek (Holub 1950). – Štìkeò(Holub 1950). – Zbraslav, Závist (Velenovský in Èelakovský 1883 [Prodromus]). – 44. Milešovské støe-dohoøí: Lit.: Bøezina (Šimr 1931b). – Milešov, Milešovka, Výøí skály (Firbas 1928b). – 45a. Loveèko-vické støedohoøí: [Sebuzín], kóta Krkavèí skála JV od obce (Missbach 1912 OLM, PR, PRC, BRNU). –Tøebušín, Malý Kalich (Kubát 1963 LIT). – 51. Polomené hory: Lit.: Vidim (Èelakovský 1868 [Prodro-mus]). – 68. Moravské podhùøí Vysoèiny: Èernín (Kailer 1993 BRNM). – [Ketkovice], stráò pod Ket-kovským hradem (Krajina 1921 PRC). – Kramolín, 950 m JJZ od obce (Øepka 1995 BRNM). – Lesná uZnojma (Oborny 1867 BRNU). – [Obøany], lom na P bøehu Svitavy poblí� obce (Gerišová 1990 BRNU).– Obøany, tunel (Šmarda J. 1951 BRNM). – Podmolí, skály nad ústím �lebského potoka do Dyje 2 kmJZ od obce (Grulich 1984 MMI). – Podmolí, nad �lebským potokem (Chytrý 1992 BRNU). – Rozdrojo-vice u Brna (Formánek s. d. BRNM). – Veverská Bitýška, [vrch] Kuòky (Vybíralová 19?8 BRNU). – Lit.:7161d06 (dF) Podmolí, 1,5 km J od obce (Grulich 1997). – Podmolí, svahy nad L bøehem �lebského po-toka pøi jeho ústí do Dyje 2 km JJZ od obce (Chytrý & Vicherek 1995*). – 7162a08 (aH) Pøímìtice (Gru-lich 1997). – Oøešín (Formánek 1887 [Kvìtena], Šmarda 1938 ms.). – Oslavany (Roemer 1855,Makowsky 1863b, Makowsky in Formánek 1887 [Kvìtena]). – Popùvky, mezi obcí a �ebìtínem (Niesslin Formánek 1887 [Kvìtena]) [Na hranici s fyt. o. 16.]. – Rozdrojovice (Formánek 1887 [Kvìtena], Pod-pìra 1911–1914 [Doplòky]). – 7162a21 (aU) mezi Znojmem a Mašovicemi (Grulich 1997). – 70. Mo-ravský kras: Ochoz u Brna, Lysá hora (Šourek 1943 PR; Dostál 1943 PRC). – [Brno-Líšeò], Hornek(Vanìèková 1991 BRNM). – 71c. Drahanské podhùøí: [Slu�ín], Brus u Slu�ína (Otruba 1929 OLM). –[Kostelec na Hané], [vrch] Kosíø (coll. ? 1965 SUM). – Lul[e]è (Skýva s. d. BRNM). – Lul[e]è, u �elezni-ce (Rašín 1967 BRNU) [Obì lokality na hranici s fyt. p. 21a.]. – Staøechovice, Velký Kosíø (Dostál 1966PR). – Vinièné Šumice, skály 0,5 km SV od obce (Sutorý 1982 BRNM). – Lit.: Lul[e]è (Skýva in Podpìra1911–1914 [Doplòky]). – Raèice u Vyškova (Spitzner in Formánek 1887 [Kvìtena]). – Slu�ín, Brus,

84 Duchoslav & Krahulec: Rod Allium v ÈR IV

Page 33: Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

mezi obilím (Otruba 1930). – 72. Zábøe�sko-unièovský úval: Lit.: Litovel: za Malou Èervenkou smì-rem ku dráze (Slavíèek in Podpìra 1911 [Kvìtena]). – Litovel (Podpìra 1928a). – 76a. Moravská bránavlastní: Tuèín u Pøerova (Zapletálek 1928 BRNU). – Lit.: Pøíbor (Laus 1908b) [Nepøesná lokalizace,mo�ná le�í ve fyt. p. 84a.]. – Rusava, poøídku na výslunném poli, Ráztoka (Zavøel 1950 in Zavøel 1976). –[Tuèín], výslunné svahy mezi Tuèínem, Pavlovicemi, Radslavicemi a Sušicemi (Zapletálek 1937). – 76b.Tršická pahorkatina: Laš�any, písky u obce (Otruba 1922 OLM). – 77c. Chøiby: Lit.: �lutava (Gogela1912). – 78. Bílé Karpaty lesní: Svatý Štìpán, svah dráhy (Rychter 1957 GM). – 79. Zlínské vrchy: Vi-zovice, pole (Tomášek 1957 BRNU). – 84a. Beskydské podhùøí: Kozlovice, kopec Strá�nice, pole (Tal-pa 1946 BRNM). – Lit.: Skorotín, pahorek zvaný Urbišùv kopec 1 km S od kóty Honèova hùrka, 1 kmV od støedu obce (Grulich 2003).

Nezaøaditelné údajeBlatnice, 3 km SSV od obce (Sutorý 1983 BRNM) [více obcí stejného jména]. – Brno (Rohrer s. d. PRC;Thenius 1913 BRNU). – Hostín, pole (Klika 1913 PRC) [U Mìlníka jsou dvì obce tohoto jména, jedna vefyt. o. 12, druhá ve fyt. p. 7c.]. – [Lovosice], mez u Lovosic (Novák F. A. s. d. PRC). – Mladá Boleslav(Hippelli s. d. PR) [Nepøesná lokalizace, mo�ný výskyt ve fyt. p.(o.). 13c., 12.]. – (12?) Mladá Boleslav,Vršky [Snad „Na vrších“ SZ od obce, mezi obcemi Hrdloøezy a Èistá ?] (Podpìra 1894 BRNU). – Praha(Ruprecht s. d. PRC). – Pressnitz in Böhmen [Pøíseènice] (Knaf s. d. PR) [Zatopeno pøehradou, výskyt nahranici fyt. p. 25a. a 85.]. – Tuèapy (Zavøel 1948 BRNM). – Strá�nice, pøi výstupu na Výzkum (Podpìra1927 BRNU) [Nejasná lokalizace, mo�ný výskyt ve fyt. p. 18b., 19., 78.]. – Šumice (Švestka 1932 BRNM).– Vá�any (Formánek s. d. BRNM). – Lit.: Bílovice (Formánek 1887 [Kvìtena]). – Brno (Makowsky 1863b,Podpìra 1928a). – Litomìøice (Èelakovský 1868 [Prodromus], Domin 1904a). – Mladá Boleslav (Hippeliin Èelakovský 1883 [Prodromus]). – okolo Brna (Formánek 1887 [Kvìtena]). – Pálava (Makowsky 1863b,Oborny in Formánek 1887 [Kvìtena], Laus 1908b). – Pálavské kopce (Wildt in Podpìra 1911–1914 Doplò-ky], Podpìra 1928a). – Podyjí, od Znojma k Bítovu (Podpìra 1928a). – Podyjí, od Znojma k soutoku s Mo-ravou (Podpìra 1928a). – u Šternberku, doliny a sutì (Hruby 1914) [Nepøesná lokalizace, pravdìpodobnìve fyt. o. 72.]. – Ústí nad Labem (Domin 1904a). – Vá�any (Formánek in Podpìra 1911–1914 [Doplòky]). –Znojemsko (Himmelbaur & Stumme 1923).

Nemapované (pochybné) lokalityLanškroun, hory a údolí (Erxleben 1837). – Hostinné, stráò mezi Klášterskou Lhotou a Proseèným na levémbøehu Labe (Hnízdo 1938 ms.) [mylné urèení]. – Šumava, Helmhoff, Sv. Kateøina, Swinau (Schott 1893).

Podìkování

Je naší milou povinností podìkovat kustodùm všech zmiòovaných herbáøových sbírek za umo�nìní stu-dia dokladových sbìrù. Náš dík patøí Ondrovi Tylèerovi a Veronice Bártové za pomoc pøi vypisováníúdajù a Karlu Sutorému, Jiøímu Hadincovi, Jiøímu Danihelkovi, Vítku Grulichovi, Blance Skoèdopolovéa Milanu Markovi za pomoc pøi luštìní nám neèitelných sched a hledání nenalezitelných lokalit. Jan Štì-pánek laskavì poskytl literární data z databáze FLDOK ulo�ené v Botanickém ústavu AV ÈR v Prùhoni-cích, Milan Chytrý pak data z Èeské národní fytocenologické databáze ulo�ené na Ústavu botaniky azoologie PøF MU Brno. Recenzentùm dìkujeme za pøipomínky a upozornìní na chyby. Velký dík patøíAleši Létalovi (katedra geografie PøF UP Olomouc) za pøevody souøadnic lokalit mezi rùznými souøadni-covými systémy a za nìkteré geoinformaèní analýzy; Martinu Danèákovi a Bobovi Trávníèkovi za po-moc s dohledáním nìkterých moravských lokalit a øadì dalších kolegù za sdìlení podrobností osouèasném výskytu studovaných druhù. Jan Wild (BÚ AV ÈR Prùhonice) nám pomohl pøi zpracovánídat z publikovaných sí�ových atlasù. Výzkum byl umo�nìn za podpory grantù èíslo 206/04/P115 a206/07/0706 Grantové agentury ÈR.

Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 44: 53–88, 2009 85

Page 34: Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

Literatura

Adler W., Oswald K. & Fischer R. (1994): Exkursionsflora von Österreich. – Ulmer, Stuttgart.Aeschimann D., Lauber K., Moser D. M. & Theurillat J. P. (2004): Flora Alpina. Band 2

Gentianaceae–Orchidaceae. – Haupt Verlag, Bern.Bothmer R. (1972): Four species of Allium sect. Allium in Greece. – Bot. Notiser 125: 62–76.Burkart M. (2001): River corridor plants (Stromtalpflanzen) in Central European lowland: a review of a

poorly understood plant distribution pattern. – Glob. Ecol. Biog. 10: 449–468.Ciocârlan V. (2000): Flora ilustratã a României. – Editura Ceres, Bucureºti.Czarna A. (2005): Allium rotundum L. in Wielkopolska. – Roczn. Akad. Roln. Pozn. CCCLXXII,

Bot.-Stec. 8: 27–38.Èech L. [ed.] (2003): Výsledky floristického kursu Èeské botanické spoleènosti ve Svìtlé nad Sázavou

(30.6.–4.7.1997). – Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Pøíloha 2003/2: 42–88.Dobroèajeva D. N., Kotov M. I. & Prokudin J. N. [eds] (1999): Opredelite¾ vysššich rastenij Ukrainy. –

Institute of Botany, Kiev.Duchoslav M. (2001): Allium oleraceum and A. vineale in the Czech Republic: distribution and habitat

differentiation. – Preslia 73: 173–184.Duchoslav M. (2009): Effects of contrasting habitats on the phenology, seasonal growth and dry-mass

allocation pattern of two bulbous geophytes (Alliaceae) with partly different geographic ranges. –Polish J. Ecol. 57: 15–32.

Duchoslav M., Bártová V. & Krahulec F. (2007a): Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeskérepublice. II. Druhy sekce Rhizirideum (A. angulosum, A. senescens subsp. montanum). – Zprávy Èes.Bot. Spoleè. 42: 25–64.

Duchoslav M., Krahulec F. & Bártová V. (2007b): Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeskérepublice. III. Druhy sekcí Schoenoprasum a Cepa (A. schoenoprasum, A. cepa, A. fistulosum, A. ×proliferum). – Zprávy Èes. Bot. Spoleè. 42: 231–245.

Grulich V. (1997): Atlas rozšíøení cévnatých rostlin Národního parku Podyjí. – Masarykova univerzita,Brno.

Grulich V. [ed.] (2003a): Výsledky floristického kursu Èeské botanické spoleènosti v Novém Jíèínì(4.–10. èervence 1999). – Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Pøíloha 2003/2: 89–174.

Grulich V. [ed.] (2003b): Výsledky floristického kursu Èeské botanické spoleènosti v Kromìøí�i (10.–16.èervence 2000). – Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Pøíloha 2003/2: 175–224.

Grulich V. [ed.] (2007): Výsledky floristického kursu Èeské botanické spoleènosti ve Slavkovì u Brna(9.–14. èervence 2006). – Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Pøíloha 2007/2: 1–60.

Hakansson S. (1963): Allium vineale L. as a weed. – Pl. Husbandry 19: 1–238.Hanelt P. [ed.] (2001): Mansfeld’s Encyclopedia of Agricultural and Horticultural Crops 1–6. – Springer,

Heidelberg.Holub J. (1950): Rod 765. Allium L. Èesnek – Cesnak. – In: Dostál J. et al., Kvìtena ÈSR, 2: 1752–1766,

Praha.Holub J. & Procházka F. (2000): Red List of vascular plants of the Czech Republic – 2000. – Preslia 72:

187–230.Hultén E. & Fries M. (1986): Atlas of North European vascular plants north of the tropic of cancer. –

Koeltz, Königstein.Chán V. [ed.] (1999): Komentovaný èervený seznam kvìteny ji�ní èásti Èech. – Pøíroda 16: 1–284.Chytrý M. (1990): Melicetum ciliatae Kaiser 1926 na Znojemsku. – Zprávy Ès. Bot. Spoleè. 25: 71–75.Chytrý M. [ed.] (2007): Vegetace Èeské republiky 1. Travinná a keøíèková vegetace. – Academia, Praha.Chytrý M. & Horák F. (1997): Plant communities of the thermophilous oak forests in Moravia. – Preslia

68(1996): 193–240.

86 Duchoslav & Krahulec: Rod Allium v ÈR IV

Page 35: Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

Jäger E. J. & Werner K. (2005): Exkursionsflora von Deutschland. Band 4. Gefässpflanzen: KritischerBand. – Spektrum, München.

Kaplan Z. [ed.] (2005): Výsledky floristického kursu Èeské botanické spoleènosti v Kostelci nad Orlicí(4.–10. èervence 2004). – Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Pøíloha 2005/1: 1–76.

Karpavièienë B. (2004): Allium genties rušiu paplitimas Lietuvoje. – Bot. Lithuan., Suppl. 6: 19–30.Kolbek J., Mladý F., Petøíèek V. et al. (1999): Kvìtena chránìné krajiné oblasti a Biosférické rezervace

Køivoklátsko. 1. Mapy rozšíøení cévnatých rostlin. – Agentura ochrany pøírody a krajiny ÈR, Praha &Botanický ústav AV ÈR, Prùhonice.

Krahulec F. (1977): Poznámky k urèování èeskoslovenských èesnekù (Allium L.) v nekvetoucím stavu. –Zprávy Ès. Bot. Spol. 12: 145–159.

Krahulec F. (1997): Allium rotundum subsp. waldsteinii na Slovensku. – Bull. Slov. Bot. Spoloèn. 19:15–16.

Krahulec F. (2002): 157. Alliaceae Agardh – èesnekovité. – In: Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., KaplanZ., Kirschner J. & Štìpánek J. [eds], Klíè ke kvìtenì Èeské republiky, p. 752–758, Academia, Praha.

Krahulec F., Duchoslav M. & Bártová V. (2006): Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice.I. Druhy sekcí Reticulato-bulbosa, Butomissa a Anguinum (A. strictum, A. tuberosum, A. victorialis).– Zprávy Èes. Bot. Spoleè. 41: 1–16.

Lososová Z., Danihelka J. & Chytrý M. (2003): Seasonal dynamics and diversity of weed vegetation intilled and mulched vineyards. – Biologia 58: 49–57.

Lustyk P. & Samková V. [eds] (2005): Výsledky floristického kursu Èeské botanické spoleènosti v Chocni(16.–21.5.2002). – Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Pøíloha 2005/1: 77–94.

Machová I. & Kubát K. (2004): Zvláštì chránìné a ohro�ené druhy rostlin Ústecka. – Academia, Praha.Mathew B. (1996): A review of Allium section Allium. – Royal Botanic Gardens, Kew.Martinèiè A., Wraber T., Jogan N., Ravnik V., Podobnik A., Turk B. & Vreš B. (1999): Mala flora

Slovenie. Kjluè za doloèanje praprotnic in semenk. – Tehniška zalo�ba Slovenije, Ljubljana.Mennema J., Quené-Boterenbrood A. J. & Plate C. L. (1985): Atlas van de nederlandse flora. – Bohn,

Scheltema & Holkema, Utrecht.Meusel H., Jäger E. & Weinert E. (1965): Vergleichende Chorologie der zentraleuropäischen Flora. –

Gustav Fischer Verlag, Jena.Moravec J., Balátová-Tuláèková E., Bla�ková D., Hadaè E., Hejný S., Husák Š., Jeník J., Kolbek J.,

Krahulec F., Kropáè Z., Neuhäusl R., Rybníèek K., Øehoøek V. & Vicherek J. (1995): Rostlinnáspoleèenstva Èeské republiky a jejich ohro�ení. Ed. 2. – Severoèes. Pøír., suppl. 1995: 1–206.

Murín A. & Feráková V. (1988): Karyological variability of the species Allium scorodoprasum L. – ActaFac. Rer. Natur. Univ. Comen.- Bot. 36: 65–77.

Omel’èuk-Mjakuško T. J. (1979): Sem. 167. Alliaceae J. G. Agardh – Lukovye. – In: Fedorov A.,Ikonnikov S. S. & Gusev Ju. D. [eds, ]Flora Evropejskoj èasti SSSR, 4: 261–276, Nauka, Leningrad.

Özhatay N. (1990): The genus Allium in European Turkey and around Istanbul. – Ann. Mus. Goulandris 8:115–128.

Özhatay N. (2002): Diversity of bulbous monocots in Turkey with special reference to chromosomenumbers. – Pure Appl. Chem. 74: 547–555.

Özhatay N., Ustun L. & Mericli A. H. (1993): Comparative morphological, karyological and chemical studieson Allium scorodoprasum complex in European Turkey. – Istanbul Univ. Ecz. Fak. Mecm. 29: 31–42.

Pál R. (2006): Verbreitung und Assoziationsverhältnisse von Zwiebelgeophyten in den WeinbergenSüd-Ungarns. – Journ. Pl. Dis. Protect., Sonderheft 20: 619–626.

Pastor J. & Valdés B. (1982): Revisión del género Allium (Liliaceae) en la Peninsula Ibérica e IslasBaleares. – Universidad de Sevilla, Sevilla.

Pignatti S. (1982): Flora D’Italia. Vol. 3. – Edagricole, Roma.Rothmaler W., Schubert R. & Werner K. (2002): Exkursionsflora von Deutschland, Band 4,

Gefässpflanzen: Kritischer Band. Ed. 9. – Spektrum, Heidelberg & Berlin.

Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 44: 53–88, 2009 87

Page 36: Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

Sell P. & Murrell G. (1996): Flora of Great Britain and Ireland. Vol. 5. Butomaceae–Orchideaceae. –Cambridge University Press, Cambridge.

Seregin A. P. (2005): Floristièeskije materiali i kljuè po lukam (Allium L., Alliaceae) evropejskoj Rossii. –Bjul. Moskov. Obš. Ispyt. Prir., otd. biol., 110: 45–51.

Somogyi J. (2002): Komentovaný èervený zoznam taxónov rodu Allium L. na Slovensku. – Bull. Slov. Bot.Spoloèn. 24: 97–100.

Stearn W. T. (1978): European species of Allium and allied genera of Alliaceae – a synonymicenumeration. – Ann. Mus. Goulandris 4: 83–198.

Stearn W. T. (1980): Allium. – In: Tutin T. G., Heywood V. H., Burges N. A., Moore D. M., ValentineD. H., Walters S. M. & Webb D. A. [eds], Flora Europaea, 5: 49–69, Cambridge University Press,Cambridge.

Šopova M. (1972): Cytological study in the genus Allium from Macedonia. – God. Zbornik Biol. Fak.Skopje Univ. Prir. Mat. 24: 83–102.

Špryòar P. [ed.] (2007): Výsledky floristického kursu Èeské botanické spoleènosti v Berounì (8.–13.èervence 2001). – Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Pøíloha 2007/2: 61–107.

Štech M. [ed.] (2005): Výsledky floristického kursu ÈSBS v Táboøe (2.–9. 7. 1988). – Zprávy Èes. Bot.Spoleè., Pøíloha 2005/2: 3–70.

Tzanoudakis D. (1999): The genus Allium in Cyprus: a prelimilary cytotaxonomical study. – Bocconea 11:105–115.

Wilmanns O. (1989): Vergesellschaftung und Strategie-Typen von Pflanzen mitteleuropäischerRebkulturen. – Phytocoenologia 18: 83–128.

Wilmanns O. (1993): Plant strategy types and vegetation development reflecting different forms ofvineyard management. – J. Veg. Sci. 4: 235–240.

Wilmanns O. & Bogenrieder A. (1992): Das Geranio-Allietum in der oberelsässischen Rebflur. – Bauhinia10: 99–114.

Zaj¹c A. & Zaj¹c M. [eds] (2001): Atlas rozmieszczenia roœlin naczyniowych w Polsce. – Instytut BotanikiUniwersitetu Jagielloñskiego, Kraków.

Došlo dne 3. 2. 2009

88 Duchoslav & Krahulec: Rod Allium v ÈR IV