Proč se prorok Mohamed (nechť mu Bůh požehná a dá mír) oženil s Aišou, když jí bylo

pouhých 9 let?

1. Jejich sňatek byl Božím vnuknutím:

Předtím než se dostaneme k odůvodňování jejich sňatku, je důležité vědět, že se Prorok s

Aišou neoženil proto, že po tom toužil, ale proto, že k tomu byl inspirován Bohem. Přečtěte

si následující hadís:

Aiša vyprávěla, že jí Prorok řekl: „Dvakrát se mi o tobě zdálo. Viděl jsem tě zahalenou v látce

z hedvábí a ten, kdo tě nesl, pravil: ‚Toto je tvá žena.‘ Když jsem ti obličej odkryl, poznal

jsem, že jsi to ty. Odpověděl jsem: ‚Pokud je to vůle Boží, stane se tak.‘“ (al-Buchári: svazek

5, kniha 58, č. 235)

2. Nešlo o tělesnou žádost:

Prorok se s Aišou neoženil proto, že po ní toužil. Do svých 54 let žil pouze s jednou ženou.

Jeho jedinou manželkou až do jeho 50 let byla o 15 let starší Chadídža, která předtím

dvakrát ovdověla. Po její smrti se prorok oženil se Saudou a s ní zůstal, jako s jedinou

manželkou, 4 roky.

3. Věk na vdávání ve starověku:

Uvědomme si, že doba před 1400 lety byla velmi odlišná od té dnešní a že s časem se

změnili i lidé. Před 1400 lety bylo naprosto normální se ženit s mladými dívkami. Ve

skutečnosti tehdy nebyly považovány za mladé dívky, ale spíše za mladé ženy. Z historie je

známo, že dívky ve věku 9 až 14 let byly provdávány v Evropě, Asii či Africe. Dokonce i ve

Spojených státech byly ještě před začátkem minulého století provdávány desetileté dívky.

Přesto žádný historik netvrdí, že všichni tito lidé byli úchylní. Historikové by toho, kdo něco

takového prohlásil, označili za arogantního a velmi hloupého člověka, který nezná nebo

nechápe historii.

Na Indicko-pákistánském subkontinentu se vdávaly 12-13leté dívky ještě před 50-60 lety. Ve

skutečnosti tyto "dívky" vychovaly mnohem lepší potomky. Rodinných problémů bylo

mnohem méně. Prosté srovnání tehdejší a dnešní rozvodovosti by určitě objasnilo

skutečnost, že doba dospívání byla dříve jiná, tj. lidé kdysi dospívali rychleji.

4. Dětské nevěsty v Byzantské říši

http://www.roman-emperors.org/aggiefran.htm

Klikněte na odkaz a přečtěte si, jakou běžností byly dětské nevěsty v Byzantské říši. V článku

se jasně píše: „Dětské nevěsty, ať už byly z Byzancie, nebo šlo o princezny z cizích zemí, byly

spíše normou než výjimkou, obzvláště od konce 12. století.“

5. Pohané z doby proroka Mohameda :

Skutečnost, že šlo o naprosto přijatelný čin, je možné vyvodit z reakce tehdejších

modloslužebníků. Nikdo z muslimů a ani z pohanů proti takovému svazku nic nenamítal,

protože byl všeobecně praktikován.

Důvody, proč nikdo proti prorokově sňatku s Aišou nic nenamítal, byly tyto:

1. Lidé v Arábii se dožívali velmi nízkého věku, nanejvýš 40-60 let. Bylo tedy zcela normální a

přirozené, že dívky byly provdány kolem 9 či 10 let.

2. Sňatek s mladými děvčaty byl mezi tehdejšími Araby rozšířený. Dokonce i dnes je v mnoha

muslimských či nemuslimských zemích často praktikován.

6. Zasnoubení s Jubairem bin Mutim:

Mělo by se také poznamenat, že Aiša byla před zasnoubením s prorokem Mohamedem

zasnoubena s Džubairem bin Mutim. To svědčí o tom, jak nízký byl v době Proroka věk na

vdávání. Jejich zasnoubení však bylo později kvůli Abú Bakrově přijetí islámu prohlášeno

Džubairovými rodiči za neplatné. Nesvědčí to o tom, že na sňatku s devítiletou dívkou nebylo

tehdy nic špatného? Aiša dokonce musela být v době, kdy byla zasnoubena Džubairovi, ještě

mladší.

7. Aiša byla dívkou na vdávání:

Čeho si dále mohou lidé u sňatku Božího proroka s Aišou povšimnout je to, že k němu došlo,

když jí bylo 9, nikoliv 6 let. A to z následujícího důvodu: Aiša prošla v 9 letech pubertou.

Dívka, která projde pohlavním dospíváním, je v islámu považována za ženu a je připravená

na manželství.

Jestliže si přečteme následující hadís, zjistíme, že těsně před tím, než byla za Božího proroka

provdána, se Aiša necítila moc dobře a byla nemocná.

Aiša vyprávěla: „Prorok se se mnou zasnoubil, když mi bylo 6 let. Odešli jsme do Medíny a

zůstali v domě Bani-al Harith bin Khazraj. Poté jsem onemocněla a vypadly mi vlasy, které mi

později znovu narostly. Moje matka, Um Ruman, za mnou přišla, když jsem si s kamarádkami

hrála na houpačce. Zavolala mě, já jsem šla k ní nevědíc, co mi chce. Chytla mě za ruku a

postavila mě ke dveřím domu. Byla jsem bez dechu. Když jsem zase začala dýchat normálně,

nabrala matka trochu vody a otřela mi hlavu a obličej. Potom mě zavedla do domu. Tam

jsem se setkala s muslimkami z Medíny, které mi přály: ‚Všechno nejlepší, nechť ti Alláh

žehná a mnoho štěstí.‘ Matka mě s nimi nechala a ony mne připravily na svatbu. Dopoledne

za mnou nečekaně přišel Alláhův posel, jemuž mě maminka předala. Bylo mi tehdy 9 let.“

(Sahih Buchárí: svazek 5, kniha 58, č. 234)

Jak tedy můžeme vidět, Aiša se necítila dobře a její tělo procházelo nějakými změnami, což

svědčí o tom, že prodělávala pubertu.

8. Aiša nikdy neprojevila svůj nesouhlas:

Další do očí bijící fakt, který stojí za povšimnutí je ten, že mezi stovkami Aišiných vyprávění

není ani jedno, které by ukazovalo, že s tímto sňatkem nesouhlasila. Tedy proti sňatku s

Prorokem nic neměla. Ve skutečnosti je z několika vyprávění zřejmé, že jej velmi milovala, a

dokonce i žárlila, když ho našla ve společnosti jiných. Nedokazuje to, že byla v tomto

manželství velmi šťastná? Když tedy samotná Aiša vůbec nic proti tomuto sňatku neměla,

proč by měl znepokojovat ostatní?

9. Sňatek byl naprosto legitimní:

Sňatek proroka Mohameda s Aišou byl 100% legitimní a zákonem i náboženstvím povolený.

Je důležité vědět, že dívky během biblického a islámského období byly provdávány velmi

mladé, a to buď když začaly menstruovat, nebo když jim začala růst ňadra. Jinými slovy,

jakmile se staly "ženami", byly provdány. Naopak pro muže platilo něco zcela jiného, protože

jejich základní životní podmínkou vždy byla a bude fyzická síla a schopnost žít nezávisle.

Proto muži čekali na manželství mnohem déle než ženy. Předtím než byl muž na manželství

připraven, musel fyzicky i psychicky dospět. Proto vidíme 9 nebo 10leté dívky provdané za

30leté nebo i starší muže. Každopádně neexistuje žádný Boží zákon, který by byl sňatkem s

devítiletou dívkou porušen.

10. Její rodiče nikdy neprotestovali:

Aišina matka a muslimky tehdejší doby s jejím sňatkem souhlasily. Vdavky velmi mladých

dívek byly součástí arabského obyčeje, který přetrvává v mnoha muslimských i

nemuslimských zemích do dnešních dnů. Dívka by byla připravena na manželství v době

svého dospívání. Před svatbou byli prorok Mohamed a Aiša 3 roky zasnoubeni.

11. Muslimové nikdy tento sňatek neskrývali:

Kdyby si tehdy lidé mysleli o prorokově sňatku s Aišou něco špatného, muslimové by se jej

snažili utajit, což neudělali.

12. Vyvracení bludných pohanských názorů:

V tehdejší době se mezi Araby praktikovalo mnoho nepodložených zvyklostí. Proto bylo

proroku Mohamedovi obvykle Alláhem nařízeno, aby tyto tradice svým vlastním příkladem

vyvrátil. Takový je případ sňatku proroka Mohameda s „Matkou věřících“, Aišou:

1. Arabové považovali svatbu v měsíci šawálu za zlé znamení. Aišiny zásnuby i odchod z

domu rodičů proběhly v šawálu, což změnilo tento nesmyslný zvyk.

2. Další špatnou zvyklostí mezi Araby bylo neprovdávání dcer mužům, kterým "říkali" bratři

(přestože to ve skutečnosti bratři nebyli). Tuto námitku vznesl sám Abú Bakr, když prorok

Mohamed učinil svou nabídku k sňatku. Tehdy Abú Bakrovi opáčil s tím, že bratr ve víře není

pokrevním bratrem a tedy nepatří do zakázané skupiny.

13. Za tímto sňatkem se skrývá velká moudrost:

Manželství Božího proroka s Aišou bylo a stále je pro muslimy velkým požehnáním. Většina

otázek týkajících se čistoty, manželských vztahů a jiných povinností spojených s domácností

byla osvětlena díky jejímu vyprávění. Aiša přežila Proroka o mnoho let a pokračovala ve

vzdělávání ummy ve velmi důležitých věcech i v otázkách každodenního života.

14. Čím se Aiša proslavila?

Krásou? Bohatstvím? Nikoliv. Proslavila se svými znalostmi o náboženství! Což potvrzuje Boží

moudrost.

Arwa Bin Zubair říká: „Nenašla jsem nikoho, kdo by znal Korán, přikázání o tom, co je halál

(dovolené) a harám (zakázané), arabské rodokmeny (ilm al-ansab) či arabskou poezii lépe

(než Aiša). Proto se i starší prorokovi společníci chodívali poradit s Aišou, když šlo o vyřešení

složitých otázek.“

(Ibn Qaiyem a Ibn Sa'ad: Džala-ul-Afham. svazek 2, str. 26)

Abu Musa al-Ašari říká: „Nikdy jsme neměli potíž s vyřešením problému, se kterým jsme

přišli za Aišou. Vždy jsme se od ní dozvěděli něco užitečného.“

(Sirat-I-Aiša, podle at-Tirmidhiho, str. 163)

(zdroj: islamqa.com)