Embed Size (px)
Citation preview
které sloužily k zaplacení za zbožínadálkovýchobchodníchcestách.VEvropěseo jejichrozvojzaslouži-li obchodníci v Benátkách, Janověnebo vNizozemí.K velkému rozvoji šeků došlo
v18. stoletíveVelkéBritánii,odkudse rozšířily do všech obchodníchcenter světa.V roce 1772 zdevznikli předchůdce cestovních šeků, o je-jichžcelosvětovýúspěchseporoce1874zasloužilbritskýknězamajitelproslulécestovníkancelářeThomasCook.TakéRakousko-Uherskopat-řilokprůkopníkůmbezhotovostní-hoplacení,kdyžc.ak.Poštovníspo-řitelnazavedlavroce1883šekyaži-rovéplatby,kterénabízelyvšechnypošty v monarchii (její model pře-vzaly některé další evropské stá-ty). Po roce 1918 na ni navázal Poš-tovní úřad šekový a koncem60. let20. století i Česká státní spořitelna(sporožirové účty a šeky).
Průkopníci za „velkou louží“Roztříštěnýbankovnísystémavel-kévzdálenostiveSpojenýchstátechamerických ve druhé polovině 19.stoletístálynapočátkuněkolikavý-
PRVNÍ VYSPĚLÉ ZEMĚ VÁŽNĚMLUVÍ O ZRUŠENÍ HOTOVOSTI
BUDOUCNOSTPLATEBNÍCH KARETPříloha HN ke konferenci v kongresovém centru České národní banky
Budoucnost platebTerminál a pokladna:i to je využitípro tabletyStrana 2
DopravaBezkontaktní kartymohou brzy nahraditjízdenky i v ČeskuStrana 3
RozhovorTechnologickéfirmy přinesoudo finančního světarevoluciStrany 4 a 5
Nové technologieExpensa: předplacenéfiremní kartynahrazují hotovostStrana 6
MikroplatbyI za kávu z automatuuž lze zaplatit bezmincí a bankovekStrana 7
Test na úvod. Znáte rozdíl mezidebetní a kreditní kartou? DvětřetinyČechůne.Aktivníchpla-tebních karet je přitomvČeskuo sto tisíc více než obyvatel.Češi měli z pohledu bank
a karetních společností dlouhov sobě také jeden zlozvyk. Po-užívali (a často ještě používají)karty jen jako nástroj pro vyta-žení peněz z účtu. To se mění.Vroce2008jsmekartamizapla-tili 189 miliard korun, o pět letpozději to už bylo 322 miliard.Platby kartou tak vyrostly o 70procent,objempenězvybranýchzbankomatůsezastejnoudobuzvýšil jen o 5,4%na 642miliardv roce 2013.Růstu v posledních letech
pomáhají bezkontaktní karty.Ty jsme přijali bleskově za své.Ve druhém kvartálu roku 2014se v Česku zaplatilo kartami 90miliardkorun,24miliardz tohobyly bezkontaktní transak-ce. Popelkou jsou zatím platbypřesmobil. Právě chytré telefo-ny jsoupříštímbitevnímpolembankakaretníchspolečností.Užpříští roknebudoubankyvČes-kupotřebovatspoluprácioperá-tora,cožbymohloplacenímobi-lemnastartovat.Prohraný je boj proti regulaci
ze strany EU. Brzy se v Evropěsnížípoplatky,kteréobchodníciplatí bankám za platby kartou.To by mělo obchodníky ještěvícemotivovatkpřijímáníkaret.
KARTOVÉ HRYO MILIARDY
středa,22. října 2014probyznys.info
choval, nejstarší dochovaná kartaje až z roku 1918, viz grafiku výše).Velmi brzy podobnou kartu na-
bídly i další americké dopravní,obchodní a hotelové společnosti.Ve30. letechvUSAexistovalotřiažpěttisícobchodůafirem,kterépla-tebníkarty(vyrobenézpapíruneboplechu) nabízely nejlepším zákaz-níkůma jejichprostřednictvím jimposkytovaly bezúročný obchodníúvěr.Vřaděpřípadůmohlizákazní-ci zboží splácet 6 až 12měsíců.
Karty pro miliony lidíTeprverozvoj telekomunikacíavý-početnítechnikyvedruhépolovině60. let bankám umožnil vydat kre-ditníkartydesítkámmilionůklien-tů a udržet provozní náklady a ri-ziko zneužití na přijatelné úrovni.Bankovní„kreditku“MasterCharge(dnesMasterCard)neboBankAme-ricard (dnes Visa) ale mohli dostatjen prověření klienti bank.Kdyžvroce1967vLondýněpřišel
na svět první bankomat, trvalo tojiž jen jedno desetiletí, než vznik-ly debetní a bankomatové karty,které mohly být nabídnuty téměř
všem klientům bank. V 80. letechpak bankomaty přinesly doslovarevoluci v retailovém bankovnic-tví. Nyní již mohl mít běžný účetu banky každý občan a banky při-tom mohly snížit počet pokladenna pobočkách. Dovedete si dnespředstavit, že by například jedentýden nefungovaly všechny ban-komatyneboplatební karty? Sou-časné bankovní pobočky by návalklientů dožadujících se hotovostina pokladnách již nezvládly.Vynález platebních terminálů
spojenýchon-line sítěmi sbankov-nímisystémydalvedruhépolovině70. letmožnostzavéstdebetníkartya platit jimi v obchodech. Ale tepr-ve další rozvoj výpočetní technikya telekomunikací, internetovýchamobilních sítí umožnil, aby tako-výplatebníterminálbylmalý, levnýa použitelný v jakémkoli obchoděvčetněmobilníhoprodejenebotře-baplacenídopravníchpokutnadál-nicích. O výhodách placení zbožía služeb na internetu již nikdo ne-pochybuje a jedná se o nejrychlejirostoucísegment„kartovéhotrhu“.
Pokračování na straně 2
Pavel Juříksenior business consultant
Sto letodvydáníprvníplateb-ní kartyna světě jehotovostv nejvyspělejších zemíchna ústupu. Švédsko a Izrael
vážně uvažují o jejím zrušení, pro-tožebezhotovostníplatbyvobcho-dech raketově rostouaplatbymin-cemi a bankovkami klesají. Čtvrt-století platebních karet v České re-publice je také dobrou příležitostínejen k připomenutí historie a vý-znamu jednoho z největších feno-ménů20. století, ale rovněžkzamy-šlení, jakou budoucnost a jaké for-my přinese bezhotovostní placení.
Směnky a cestovní šekyOd počátku historie peněz lidstvohledalo řešení problému, jak bez-pečnědopravovataukládatpeníze,abyjeneukradlizloději.Jižve3.sto-letí před naším letopočtem takve starémEgyptě vznikaly převod-nípříkazy, takzvané„obilníbanky“.V 10. století arabští obchodníci
zavedlipředchůdcešeků–směnky,
JiříHovorka
1914Vydána prvníplatební kartana světě (z papíru),Western Union,USA.
KLÍČOVÉMILNÍKYPLATEBNÍCHKARET
30. léta 20. stoletíPřibývají papírovéa kovové platební kartya platební známkyv USA (na obrázkuje platební známkav podobě přívěskuke klíčům, vydávalije obchodníci svýmstálým zákazníkům).
1950Diners Club v NewYorku vydáváprvní univerzálníplatební kartu.
1958Bank ofAmerica vydáváBankAmericard(dnes Visa),American Expressvydává Charge Card.
1967V USA založena asociace bankMaster Charge – první bankovníkartová asociace na světě.
27. 6. 1967Barclays Bankv Londýně uvedlado provozu prvníbankomat na světě.
1974Francouz RolandMoreno patentuječipovou kartu.
1988Vydána první platební kartav Československu (dispozičníkarta k tuzexovým účtůmŽivnostenské banky).
1989První platebníkarta Českéspořitelny.
1992Komerční banka uvedlado provozu bankomat, který byljako první ve střední a východníEvropě on-line napojený přímodo řídicího centra.
2006První mobilní platbyna světě.
2013První mobilní platbyv České republice.
FOTO: GETTY IMAGES,PROFIMEDIA, PAVEL JUŘÍK
znamných vynálezů. Prvním bylytelegrafické převody peněz, kterév roce 1871 zavedla telegrafní spo-lečnost Western Union, druhýmroku 1891 cestovní šeky společnos-tiAmericanExpress.Cestující se jižnemuseli obávat cestování s velký-mi obnosy hotovosti a přepadenídostavníkůdopravních společnos-tí, jako bylyWells Fargo&Co. neboAmericanExpress.Koncem19. století právědostav-
níkovéaželezniční společnosti za-vedly papírové průkazky pro stálézákazníky, které jim dávaly nárokna slevy z cen.V roce 1914WesternUnion nabídla svým nejlepším zá-kazníkůmIdentificationCard,kte-rá sloužilakzaplacení jejích služebvcelosvětovésíti.Cestujícímkartanabídla pohodlí bezhotovostníhoplacení (jednou měsíčně dostalifakturu za všechny služby) aWes-tern Union získala věrné zákazní-ky, kteří zřejmě utratili i více neždříve. Tak vznikla první platebníkartanasvětě (jejíoriginál senedo-
BUDOUCNOST PLATEBNÍCH KARET2
Budoucnost plateb
PLATEBNÍ TERMINÁL A POKLADNA:I TO JE VYUŽITÍ PRO TABLETY
Vpředchozíchdesetiletích se svět bankovníchplatebních karet měnil především v oblastinabídky různých finančních služeb (debetní,kreditní, předplacené karty a tak dále). Pří-
padně šlo o zvýšení bezpečnosti celého platebníhosystému, zejména zavedením čipových karet, zadá-váním PIN a podobně. Tyto změny měly velký vlivna zvýšení bezpečnosti a snížení případných rizik přikaretních platbách, nicméně z pohledu uživatele čiobchodníka nevedly pokaždé ke zvýšení komfortunebo rozšíření možnosti využití. Ať už kvůli technic-kým bariérám (nedostatečná síť akceptačních míst,rychlostakomfort transakce),nebosohledemnavýšipoplatku obchodníka, byla platební karta využívánahlavně pro platby za zboží a služby, případně výběrhotovosti z bankomatů.Tento stav se začal měnit v posledních letech, kdy
je vidět jasný trend směrem k co možná nejširšímuvyužívání platební karty jako univerzálního plateb-níhoprostředkukbezhotovostnímuplacenínejenomza zboží v kamenných obchodech, ale i za další druhyslužeb, kde platba kartou nebyla doposud příliš roz-šířená. Důvodů je několik, ale patří k nim zejména:Noví hráči na trhu (PayPal, Google, Square, Apple
a další), kteří nejsou svázáni tradičními postupy a re-gulacemi a s větším či menším úspěchem uvádějína trh alternativní platební metody, zaměřené pře-devším na snadnost a dostupnost platby i na novýchtypech obchodníchmíst.Dále jde o změnu přístupu karetních asociací, jako
jeVisa,MasterCard,Amexadalších.Tyto společnostiumožňují apodporují využíváníplatebníchkaret iprodalší účely – výsledkem jsoumultifunkční karty vyu-žitelnéprověrnostní systémy, jednorázové, případněčasové jízdenky ve veřejné dopravě a podobně.Velkývlivmají i technologie –nástupchytrých tele-
fonů a tabletů spolu s dostupnýmon-line připojenímusnadňuje platbu kartou a její masivní rozšiřováníbez nutnosti velkých investic do platebního termi-nálu, slouží případně i jakonáhrada plastikové karty.
Nové možnosti využití platebních karetZpohledu držitele karty tedymůžemeočekávat dalšírozšiřování služeb spojených s platebními kartamia možnostmi jejich použití. Přínos pro uživatele kar-ty spočívá především v jednoduché aktivaci služby –napříkladmožnost zakoupení jízdenky naměstskoudopravupřinávštěvě jinéhoměstanebopřinahodilémpoužíváníMHD.Není tedynutnévyhledávatautomat
navýdej jízdenekamítusebepotřebnouhotovost, alejízdné lze zaplatit standardní bezkontaktní platebníkartou.Některé systémy jsoudokoncenastavenytak,že v závislosti na počtu a délce jízd za určité období(například jeden týden) vyberou automaticky nejvý-hodnější tarif.Zajímavoumožností prodržitele karty aobchodní-
ka jsou věrnostní programy – zákazník semůže zare-gistrovat do věrnostního nebo slevového programua automaticky čerpat slevy nebodalší výhody, pokudpoužije platební kartu u některého z registrovanýchobchodníků.Obchodníknadruhéstranědostanemož-nost oslovit velkou skupinu potenciálních klientůa díkymožnosti identifikace konkrétního zákazníkataké připravit individuální program či nabídku.Další možností využití je platba složenek a účtů
zaenergie, voduapodobněneboposlánípenězz jednékartynadruhoupomocímobilníhotelefonu,případnětakzvané elektronické peněženky.
Mobilní platbyMobilní telefony a tablety se stále vyvíjejí a dnes jižsplňují veškeré funkční a bezpečnostní požadavkyna platební karty, případně mohou sloužit jako pla-tebníterminály.Velkouvýhodoupřiplatbáchmobilnímtelefonem je možnost využití jedné karty, zaregistro-vanédoelektronicképeněženky,prorůznétypyplateb–odplacenív internetovémobchoděpomocíQRkódupřes přímou úhradu vmobilní aplikaci až po transak-ci na bezkontaktním platebním terminálu v běžnémobchodě (pokudmáte telefon s technologií NFC). Ze-jménaposlednívarianta jestředempozornostipouve-dení telefonu iPhone 6 ametody placení Apple Pay.Kromě různých možností placení přináší mobilní
telefony i další výhody, jako je možnost nastavenípreferovaných způsobů použití karty, včetně trans-akčních limitů, on-line náhled na transakční historiia ukládání stvrzenek a účtů pro případné reklamace,to vše přímo v mobilní aplikaci, případně prostřed-nictvím internetu.
Nová akceptační místaS rozšiřováním služeb platebních karet a motivacídržitelů pro bezhotovostní platby je také nutné za-jistit co nejširší síť akceptačních míst, na kterých jeplatba kartoumožná. Velkýmpřínosembylo zavede-ním bezkontaktních plateb, které výrazným způso-bemusnadnily a urychlily karetní transakce zejménaumalýchčástek.Bezkontaktní technologieumožňujevybavit pro akceptaci plateb imísta, která jsouv sou-časné době omezena na příjem hotovosti, jako jsouparkovací či výdejní automaty, případně zařízení proodbavení cestujících v dopravě.
Michal Práznýarea delivery manager CEE, Wincor Nixdorf
Vyšší bezpečnost platebDalší zvýšení komfortua bezpečnosti plateb můžeznamenat například použitíbiometrie, která umožní bezpečnouautorizaci platby, nebo dokoncepřímo identifikaci zákazníka.ILUSTRAČNÍ FOTO: REUTERS
Téma
První vyspělé země mluví o zrušení mincí a bankovekDokončení ze strany 1Stejně jako peníze i platební karty vzbudily pozor-nostpodvodníků, ať již padělatelů, nebonepoctivýchklientů. Proto byly v 60. letech 20. století zavedenyprvní ochranné prvky na platebních kartách, telefo-nické ověřování plateb kartou, později on-line au-torizace transakcí, PIN chránící klienty v případěztráty nebo krádeže karty, hologram bránící paděl-kůmkaret nebo čipové karty (zaváděnybyly od roku1996), jejichž padělání je téměř nemožné a lze jimiplatit i „off-line“.
Byznys model se měníPlatební karty jsou sektorem velkých čísel, ale níz-kýchmarží (pomineme-li kreditní karty). Jejich efek-tivnost je založena na velkých objemech transakcí,vysokébezpečnosti anízkýchprovozníchnákladech.Počáteční investice vydavatelů karet jsou ale vysoké.Již v roce 1950 Diners Club přišel s dosud používa-
nýmobchodnímmodelem.Klientplatízavydáníkarty,ale za její použití při placeníplatí obchodníkpoplatek(tehdyaž6%zčástky), protožekartamupřineslano-vou tržbu. Z těchto příjmů vydavatel karty hradí svénáklady, včetně dalšího vývoje produktů.Začátkem70. let byl zavedenpoplatek Interchange
Fee, který tehdy přinášel vydavateli karty příjem
ve výši 1,8% z platby (dnes se pohybuje ve většinězemí okolo 1%). Bance zůstal zbytek poplatku od ob-chodníka. Interchange Fee podpořil bezplatné nebovelmi levné používání kreditních a debetních karet,dokonce i bezplatné vedení běžných účtů, protožetentopříjempřinášeldost zdrojůnejennapokrytíná-kladů provozu platebních karet, ale i na jejich rozvoj.Kdyžaleplatbykartamipřestalybýt výjimkouzvyšu-jící tržby obchodů, objevil se problém.Dlouho se od roku 1995 diskutovalo, zda je Inter-
changeFeenutný, či ne, anakonec se zjistilo, ženutnýje. Druhé kolo jednání vUSA i v EU se týkalo výše to-hotopoplatku.Vminulosti tento výměnnýpoplatekneklesaldostatečně rychle, alenyní regulátořipřichá-zejí s druhým extrémem – poplatek klesne skokověpříliš nízko. Reálně hrozí, že obchodníci sice ušetří,ale náklady za používání platebních karet zaplatíjejich uživatelé.To může ohrozit i zavádění nových technologií
a produktů, protože všechny technologické změnyjsou velmi nákladné (například nedávný přechodbank na bezkontaktní platební karty).Pokudklesne současnýpoplatekz 1%na0,1%(ma-
ximálně 0,2 eura) u debetních karet (jak od roku 2017zřejměbudezavedenovEU), pakkaždáplatbakartounižší než 500korun bude pro jejího vydavatele zna-
menat čistou ztrátu.Má pak smysl uvažovat o place-ní parkovného nebo kávy v automatu bezkontaktníkartou? Ano, má, ale za podmínky, že klienti budoupoužívat platební karty třikrát více než dnes a díkytomu klesnou náklady transakcí. I tak se vydavatelékaret budou muset smířit až s desetkrát nižšími pří-jmy, pokud nezvýší poplatky za vydání a používánídebetních karet. Změna obchodního modelu se do-tkne i kreditníchkaret, ukterýchmá InterchangeFeeklesnout na 0,3% bez zastropování. Nepochybně sekvůli tomu zvýší úrokové sazby a poplatky, protoženapříklad bezúročné období je z velké části financo-váno právě tímto příjmem.
Konec hotovosti?Vynálezbezkontaktních čipovýchkaret (2002) amo-bilních telefonů s bezkontaktní platební aplikací po-sunul možnosti platebních karet, nebo nyní již spíše„bezhotovostních platebních instrumentů“ o úroveňvýše. Bezpečný identifikátor bezkontaktníhoplateb-níhonástrojednesmůžebýtuloženvčipukarty,vSIMkartě mobilu, v čipu mobilního telefonu, v přívěskuna klíče nebo třeba v hodinkách.Nové technologie otevřely sektor platebních karet
dalším hráčům, ať už jsou tomobilní operátoři (kteřío něj zatím marně usilovali od poloviny 90. let), glo-
bální dodavatelé služeb (Google, PayPal a další) nebododavatelé inovativních produktů a služeb s velkouzákaznickouskupinou (Apple). Platební služby jižna-bídli všichni z nich a pokračují věrnostními a dalšímislužbami s přidanou hodnotou.Do tohovstupujenejvětší vydavatel platebníchka-
ret na světě, čínský UnionPay, který si zatím budu-je celosvětovou síť obchodů a bankomatů a vedoucímístomá jen v Číně (3,5miliardy karet). Ale za 5 až 10letmůže současnýmvedoucím značkámMasterCarda Visa přinést řadu vrásek.Jedinou konkurencí „bezhotovostních platebních
instrumentů“, ať již to jsou platební karty nebo mo-bilní platby, je hotovost. A ta je v nejvyspělejších ze-mích na ústupu – Švédsko a Izrael vážně uvažují o je-jím zrušení.Česká republika byla a stále je na špičce v zavádě-
ní nových produktů. V použití bezkontaktních karetkplacení jsmedokoncetřetívEvropězaPolskemaVel-kou Británií. Zaostáváme ale stále v počtu a obratukartových transakcí.Kroměběžnéobchodní sítě jsouzde příležitosti v MHD, zdravotnictví, státní správěa samosprávě. Platby kartami jsou jednou zmožnos-tí, jak bojovat s černou a šedou ekonomikou. Spoje-ní registračních pokladen a platebních terminálů sepřímo nabízí.
NĚKOLIK ZASTÁVEKV HISTORII PLATEBNÍCHKARET: OD DĚROVANÝCHLÍSTKŮ PO ČIPY
Prvními vydavateliúvěrových karet byliameričtí obchodníci.Zákazníkům prodávalina bezúročný úvěr,který spláceli napříkladv týdenních splátkách.Čerpání karty bylo někdypotvrzeno děrováním.
Americké letecké firmyse snažily přilákatobchodní cestující,v roce 1936 proto šestspolečností založilosystém předplacených AirTravel Card. Za vklad 425dolarů dostali lidé kartus limitem 500 dolarů.
Promalé obchodníky smalým objememkaretníchtransakcí je určeno řešení mPOS. Je to intuitivnía snadno ovladatelná aplikace pro mobilní zařízení,optimalizovanáprorychléplacenízaposkytnutézbožíči služby, která umožňuje přeměnit mobilní zařízenív akceptační místo platebních karet a případně pro-vést platbu pomocímobilních plateb.Mezi podporo-vané zařízení patří jak tablety, tak imobilní telefony,kterémajípřístupk internetu,buďpomocíwi-fi,neboprostřednictvímmobilníhooperátora.Taktovybave-ný tablet pak slouží nejenom jako platební terminál,ale jako plnohodnotná pokladna.Výše uvedené trendy ukazují, že budoucnost pla-
teb spočívá v jednoduchém, dostupnějším a uživa-telsky příjemném způsobu používání a nabídce comožná nejširšího spektra funkcí. Další zvýšení kom-fortu a bezpečnosti může přinést například biomet-rie, která umožní bezpečnou autorizaci platby nebopřímo identifikaci zákazníka, či nové služby, jako jeosobní či firemní správa financí nebo využití karetve zdravotnictví.
3
Doprava
Bezkontaktní platební karty mohoubrzy nahradit jízdenky i v Česku
Platební karty se stávají stále univerzálnějšímnástrojem.Češi si velmi rychle oblíbili bezkon-taktní placení a společně s ním platí kartamistále častěji, a to i menší částky. Nyní se také
otevírá éra digitálních plateb z aplikací peněženekv mobilních telefonech na platformě MasterPass.Tyto digitální peněženky jsou komfortní pro uži-vatele, atraktivní pro obchodníky a umožňují dife-rencovat produkty bank. Karta v nových podobáchnabízí univerzální, důvěryhodný a bezpečný identi-fikátor. Jaké jsou další možnosti placení, které námtechnologie vblízkébudoucnosti nabídnou?A jakýmsměrem se vývoj ubírá?V České republice je v současné době vydáno více
než deset a půl milionu platebních karet. Ve využí-vání platebníchkaret se pomalu začínáme zařazovatmezi vyspělé státy, přesto u nás stále jen 20procenttransakcí probíhá bezhotovostně. Přitom průměrv zemích, jako je Švédsko, Velká Británie nebo třebaUSA, je více než 50procent bezhotovostních plateb.Jak to? Češi totiž stále svoji bankovní kartu častopoužívají na to, aby si vybrali z bankomatu peníze,kterýmipak zaplatí, namísto toho, abyplatili rovnoukartou. Na druhou stranu, co se týče inovací, Českárepublikapatří ke špičcevEvropě.Vývojářipřicházejís novinkami na pravidelné bázi, je jenom otázka, cose kde „chytne“ a co nikoliv.
Bezkontaktní karty zrychlují platbyJednaz technologií, kteránebývalýmzpůsobemzjed-nodušuje placení kartami a zároveň rozšiřuje mož-nosti jejich uplatnění, je bezkontaktní platební sys-témMasterCardPayPassTM. Ve spojení sbezdrátovýmpřenosem dat NFC (Near Field Communication) lzekartou platit pouhýmpřiloženímk terminálu. NavícPayPassTM nemusíte mít vůbec na kartě, je možnéjej formou nálepky připevnit na mobil nebo třebana hodinky. Platebním nástrojem se tak může státprakticky jakýkoliv předmět.Díkybezkontaktnímplatbám,které jsoupohodlné
a rychlé, roste nejenom zájem o karty jako takové,ale také o implementaci bezkontaktních terminálů.Do dvou let budou v České republice všechny kartybezkontaktní. To znamená jejich roční nárůst o 10procent. V současnosti je po celé zemi přibližně 100tisíc bezkontaktních terminálů, adekvátnímpočtemby bylo zhruba 250 tisíc. Prostor je stále mezi malý-mi a středními firmami, na poštách a také ve státnísprávě.
Miroslav Lukešgenerální ředitel MasterCard Europe pro ČR, SR a Rakousko
MHD v LiberciNa snímku vpravo je bez-kontaktní terminál, kterýje nainstalovaný v tramvajiv Liberci. Vlevo je automat,kde lze za jízdenky na hro-madnou dopravu platitbezkontaktní platební kar-tou.
Chceme platit kartou v MHDTo nejsou jediná místa, kde by se dalo využít pla-tebních karet namísto hotovosti. Podle průzkumuMasterCardby lidévČeské republiceuvítalimožnostplatit takto například v hromadné dopravě, na par-kovištích, v taxících, na úřadech nebo třeba v občer-stvovacích automatech.Ostatně MasterCard již má zkušenost s využitím
bankovních karet pro veřejnou dopravu například
Americké sítě čerpacíchstanic byly od 20. let 20.století až do konce 60.let největšími vydavateliúvěrových karet(bezúročných). Většinouplatily jen v síti vydavatele,ale i v motorestecha autoopravnách.
Příklad úvěrových karetlákal po 2. světové válcei banky. První projektybyly ztrátové, protožekarty byly vydáványa používány zdarma, jakotřeba karta Security-FirstNational Bank of LosAngeles z roku 1949.
Velké americké obchodnířetězce využívalysplátkové úvěry a kreditníkarty ke stimulacipoptávky. Největšímvydavatelem těchto karet(na snímku plechová) bylod 50. let maloobchodnířetězec SEARS.
v Londýně, v Bratislavě nebo Chicagu. Tam byla mi-nulý rok nabídnuta karta Ventra MasterCard, kteráplatí nejenna všech linkách veřejné dopravy veměs-tě, ale je možné s ní také běžně nakupovat v nejrůz-nějších obchodech. Pokud si ale například turisténechtějí tuto kartu pořizovat, mohou jednoduše za-platit jízdenku běžnou bankovní bezkontaktní kar-tou, aniž by potřebovali papírovou jízdenku nebotřeba kupon.
Obdobným způsobem fungují úspěšná řešení proměstská dopravní centra v dalších zemích Asie a Ti-chomoří, v Kanadě, v Latinské Americe, Karibikui ve Spojených státech. V Evropě najdeme příkladyveFrancii, Itálii, VelkéBritánii, Turecku,RuskuneboPolsku. A na Slovensku šli ještě o trochu dál. Bra-tislavská městská karta slouží nejen jako jízdenkanaMHDaplatebnínástroj, zároveňpřinášímnožstvíslev a výhod vměstských zařízeních, ale i u obchod-níků. I v České republice by běžné bezkontaktní pla-tební kartymohly brzynahradit jízdenky, a dokoncei měsíční, čtvrtletní či roční kupony. V MasterCardvěříme, že s tím, jak se mění myšlení a zvyky lidí, sebudou měnit i způsoby placení ve veřejné dopravě,tak aby odpovídaly modernímu životnímu stylu.
Mobil posouvá platby do digitální sféryV budoucnosti se bezhotovostní placení postupněpřesune domobilních telefonů. Namísto peněženeknaditých kartami bude stačit jedna aplikace vmobi-lu, v níž budete mít všechny karty nahrané. Pak jenzvolíte, kterou kartou chcete platit, a platbu prove-dete pomocí telefonu. Mobil otevírá možnost platitprakticky kdykoliv a kdekoliv, protože ten dokážekomunikovat v podstatě s jakýmkoliv jiným zaříze-ním, nejenoms fyzickým terminálem. Přesuneme setak do sféry digitálních plateb.Češi jsou pionýry v mobilních platbách a rádi je
využívají. Díky aplikaci MasterCard Mobile, kteroujsme vČesku loniuvedli, jižnapříkladnenínutné státfrontuna lístekdovlaku,alekoupítesi jej cestouzmo-bilu. To si Češi oblíbili.Aplikace MasterCard Mobile bude také přecházet
na globální platformuMasterPass. Ta umožňuje, abypeněženka byla akceptována po celém světě. Banky,ale i obchodníci nebomobilní operátoři mohou pou-žít nabízenou aplikaci MasterCard nebo si vyvinoutvlastní řešení na míru svých zákazníků. V obou pří-padech zajišťuje MasterCard globální akceptační síť,a to i pro karty jiných značek.Dalšímožnosti seotevírají snovinkami,kterépřed-
stavují společnosti Apple a Google. Ve SpojenýchstátechužMasterCard ve spolupráci sGooglemuve-dl na trh takzvanou Google Wallet – „peněženku“,která umožňuje mít všechny debetní, kreditní, alei věrnostní karty a promopoukázkynanákupyuob-chodníků v jedné aplikaci na mobilu a s její pomocítaké platit. Se společností Apple zase MasterCardspolupracuje na službě placení v mobilu Apple Paypro novémobilní telefony iPhone 6, která byla před-stavena letosvzáří. I vČesku je jižněkolikbank,kterénabízejí placení prostřednictvímNFC čipu vmobilu,a k tomuto standardu se připojují další.
HN046749-1
Inzerce
BUDOUCNOST PLATEBNÍCH KARET4
Rozhovor
V éře nových platebních technologií docházíi naotázky, jak tyto inovaceovlivnínáš život,jakouroli vnichsehrajehotovost i jakýmzpů-sobemplatbyzabezpečit. Podle JonaRuttera,
šéfaproduktovéhomanagementuproEvropu, Střed-ní východ aAfriku ve společnosti FirstData, přicházív tomtooboru revoluce, kteroupoženoutechnologic-kéfirmy.Nefinanční skupiny, jak tomubylodoposud.„Pokud začnou peníze přitékat z nových segmentů,můžememluvit o revoluci. Technologické firmy vní-mají finanční svět vlastníma očima, nejsou zatíženycelýmbalíkemznalostí o tom, jakplatební trh fungu-je,“ říkáRutter. Společnost, ve které působí, je přitomsvětovou jedničkouvposkytování služebproelektro-nické obchodování a platby.
HN: Vaše společnost byla založena na konci 60. letminulého století. Jak se od té doby změnily platebníprocesy ve světě?Asi nejupřímnější odpověď je, že se příliš nezměnily.Dříveměli lidéčísloúčtunapsanénakusuplastu,kterýnosili s sebou. Při obchodní transakci si protistranačíslo zapsala na kousek papíru a odnesla do banky.Tak proběhla transakce. Dnes máme také čísla na-psaná na kusu plastu, jen se celý proces platby auto-matizoval. Do karet byly přidány čipy a už neběhámedo banky s kouskem papíru. Ve své podstatě se všakjedná o stejný proces jako na konci šedesátých let.
HN: Na druhou stranu vynález platební karty byl jednímz hnacích motorů transformace světové ekonomikypo druhé světovéválce.Není tato inovacevelkýmkrokemv kontextu výměny kapitálumezi obchodními partnery?Já si osobně nedokážu představit, že bych nevlastnilplatební kartu. Zvlášť když si představíte, kolikneho-tovostních transakcí provedete během dne, ať už sejedná o koupi lístku na vlak, nákup kávy, nebo zbožína internetu.Kdybytytotransakce,kterésevprůměrupohybují kolem stovkyměsíčně, musely proběhnoutv hotovosti, bylo by to neskutečně náročné a nepo-hodlné. Platební karty masivně zjednodušily obcho-dymezi lidmi a umožnily transakce v on-line světě.
HN: Mohou nové způsoby platby, jako je použití chyt-rého telefonu nebo hodinek, zničit platební karty, jakje známe dnes?Když někam uložíte číslo své karty a pak mávnutímzaplatíte, uskutečňujete přece stejný způsob platby,
Nikita [email protected]
Jon RutterPůsobí jako šéfproduktovéhomanagementu proregion Evropy, Středníhovýchodu a Afrikyve společnosti FirstData. Firma je světovýmlídrem v poskytováníslužeb pro elektronickéobchodovánía platby. Jon Rutterve společnosti FirstData pracuje od roku2007 a řídí mimo jinévývoj inovativních řešenípro státy zmíněnéhoregionu. Zaměřuje setaké na současnouproblematikuodvětví plateb jakve Velké Británii, takv celosvětovém měřítku.Před nástupem do FirstData působil jako SeniorKey Account Managerve společnosti HFC BankLtd. FOTO: ARCHIV FIRST DATA
TECHNOLOGICKÉ FIRMYPŘINESOUDO FINANČNÍHOSVĚTAREVOLUCI
Existují dva způsoby, jak na to nahlížet. Tenprvní setýká provedení onoho „podání ruky“ mezi spotřebi-telem a prodejcem, aby byly obě strany spokojené.Měna, ať už fyzická, či digitální, nám umožňuje při-jít do obchodu a něco si vzít s tím, že jsou obě stra-ny spokojeny. Ať už je to proto, že jste dal prodejcinějakou hotovost, nebo on od vás získal digitálníinformaci, že se jeho hotovost objeví na bankovnímúčtu. Tento druh transakcí nezmizí nikdy, protožepři obchodumusí proběhnout výměna důvěry mezioběma stranami. Jak to bude probíhat technicky,nevím. V tomto případě jste stejně kvalitní vizionářjako já.Může se opravdu jednat o podání ruky, tanecnebo čip implantovaný do vašeho těla. Cokoliv, co sidokážete představit.Tendruhýzpůsobsetýkásamotnéměny.Původním
účelemměny bylo potvrzení, že v bance držíte zbožínebo komoditu určité hodnoty, například zlato. Bylaúčtenkou,kterátutoskutečnostpřiobchodupotvrzo-vala.Kdyžsi jiprodejcevzal,mohl jítavašezlatosivzít.Proto není velký rozdíl mezi hotovostí a platebnímikartami. Jsou to žetony, které reprezentují hodnotua vytvářejí důvěru mezi prodejcem a spotřebitelemv okamžiku transakce.
HN: Inovace mění způsob uvažování o tom, jak platímeza služby. Například chytré hodinky a telefony posouvajímožnosti, jak se dá za zboží platit. Proč jsme to prostěnevymysleli dříve?Je důležité se zaměřit na to, odkud tyto investicepřicházejí. Když se podíváte, jak se platby vyvíjelyvposledních40 letech, investice do těchto technolo-gií byly hnány bankami, prodejci, společnostmi jakoVisa neboMasterCard. Tedy subjekty, které se zabý-vají pouze finančními službami. V posledních pětiletech se však do toho vložily technologické společ-nosti a start-upy. Investice start-upů do platebníchtechnologií se za poslední tři roky zečtyřnásobily.Už to není tolik o velikosti investic, ale o tom, odkudpeníze tečou.
HN: Je dobře, že zdroje těchto investic pocházejí z no-vých oborů?Rozhodně to zvyšuje pravděpodobnost, že dojdek dramatickým změnám. Pokud investice pocházejíz tradičních zdrojů, přichází vývoj. Pokud ale začnoupeníze přitékat z nových segmentů, můžeme mluvito revoluci. Technologickéfirmyvnímají finanční světvlastnímaočima,nejsouzatíženycelýmbalíkemzna-lostí o tom, jakplatební trh funguje.Vzpomeňte si, cose stalo, kdyžApple vstoupil dohudebníhoprůmyslu– iPod a iTunes ho od základu přeměnily.
Když Applevstoupildo hudebníhoprůmyslu,iPod a iTunesho od základupřeměnily.
Přehled
Největším karetním společnostem roste konkurence v Číně
Vznikla v roce 2002 na základěrozhodnutí čínské vlády s cílemkoncentrovat existující kartovésystémy v Číně, modernizovatje a expandovat s vlastnímiprodukty do ciziny (2006).V zahraničí používá obchodníznačku UnionPay. Téměřvšechny karty CUP jsou vydánya používány v Číně, v zahraničí aleCUP buduje akceptační síť pro svékarty a síť partnerů vydávajícíchkarty CUP (hlavně v Asii, alei v USA, Rusku a Velké Británii).
Počet karet 2013: 3,5 mld.Počet obchodů 2013: 3 mil.Počet bankomatů 2013: 1,2 mil.Obrat 2013: 1500 mld. USD
China UnionPay
Společnost vznikla roku1850 jako dopravní firmave Spojených státechamerických. V roce 1891 zavedlacestovní šeky a dalších stolet patřila k jejich největšímvydavatelům na světě. Roku1958 vydala svou první platebníkartu. Od devadesátých let20. století vydává platební kartytaké prostřednictvím partnerů(zejména banky).
Počet karet 2013: 107,2 mil.Počet obchodů 2013: 20 mil.Počet bankomatů 2013: 1 mil.Obrat 2013: 952 mld. USD
American Express
Tento průkopník platebníchkaret vydal v roce 1950 prvníuniverzální platební kartuna světě, kterou mohl její držitelpoužít v jakémkoli obchodě,který s Diners Club Internationaluzavřel smlouvu. Od roku 2004spolupracuje s MasterCard,v roce 2008 byl Diners Clubkoupen Discover FinancialServices, jedním z největšíchvydavatelů kreditních karetv USA (roční obrat 103 miliarddolarů).
Počet karet 2013: 10 mil.Počet obchodů 2013: 20 mil.Počet bankomatů 2013: 1 mil.Obrat 2013: 27 mld. USD
Diners Club Intern.
Společnost Japan Credit Bureauvznikla v roce 1961 a od roku1981 expanduje mimo Japonsko.Její karty vydávají banky a dalšíinstituce ve dvou desítkáchzemí světa, kde se zaměřujepředevším na japonskoukomunitu (tvoří jednu pětinuvšech karet). JCB patří k velkýminovátorům (karty v MHD,mobilní platby a podobně).
Počet karet 2013: 84 mil.Počet obchodů 2013: 26 mil.Počet bankomatů 2013: 1 mil.Obrat 2013: 175 mld. USD
JCB Card
jenom jinou cestou. Platební ekosystém se s případ-ným rozmachem těchto technologií příliš nezmění.Navícněkolikposledních letprobíháve znamenímo-bilníchplateb.KoupenímjízdenkypřesSMSsimuluje-teplatbukartou.Nikdy jsemalemocnepochopil, pročby tomělo vést kmasivní adopci těchto technologií.Čímjeplatbatelefonemjednoduššínežplatbakartou?Pořád musíte něco vyndat z kapsy a někam přiložit.Je jedno, jestli se jedná o telefon, nebo o kus plastu.
HN: Mohou tyto technologie ohrozit poskytovateleplatebních karet jako Visa a MasterCard?Nechci předpovídat zániknikohona tomto trhu. Pla-tební průmysl se od těchostatních vničemneliší. Po-kud se nepřizpůsobíte změnám, které se na vašemtrhu odehrávají, riskujete, že se stanete irelevantní.Největší výzva, kterévšechnyspolečnosti na trhučelía čemupřed sto lety nečelily, je změna, která probíhámnohem rychleji a má potenciál být mnohem radi-kálnější než dříve.
HN: Spisovatel EdwardBellamyve svémutopickémsci-fiPohled do budoucnosti ráje z roku 1887 poprvé použiltermín kreditní karta. Tehdy podobný koncept ani ne-existoval. Pojďme si zahrát na vizionáře Bellamyho raže-ní a představit si, jak bymohly platební systémyvypadatza sto let. Co všechno je z dnešního pohledu možné?
Jedním z prvníchúspěšných projektůbankovních kreditníchkaret byla Marine MidlandCredit Card z roku1953 následovaná ještěúspěšnějším a většímprojektem BankAmericardz roku 1958 (pozdější Visa).
American Express,největší vydavatelcestovních šeků, sez počátku bránil zavedení„neznámého produktu“Charge Card. V roce 1958nakonec zavedl pro svénejlepší klienty kartus obrazem Centuriona.
American Expressa Diners Club mělyod roku 1958 konkurenciv prestižní kartě CarteBlanche. V 70. letech jikoupila Citibank a nakonecse její název stalsymbolem nejprestižnějšíkarty Diners Club.
Původně asociace bankvydávajících kreditní karty v USAvznikla roku 1966 (Interbank CardAssociation). V roce 1969 začalapoužívat značku „Master Charge“a zahájila spolupráci s evropskouasociací Eurocard. V roce 1979přijala název MasterCard. V roce2002 s ní fúzovala firma EuropayInternational. O čtyři roky pozdějivydala tehdy největší IPO a stalase komerční společností. Obchodníznačky: MasterCard, Maestro,Cirrus, Masterpass, Mondex.
Počet karet 2013: 1,9 mil.Počet obchodů 2013: 36 mil.Počet bankomatů 2013: 2 mil.Obrat 2013: 3600 mld. USD
MasterCard
Počátky této globální značkysahají do roku 1958, kdy Bankof America vydala kreditní kartuBankAmericard. Začátkemsedmdesátých let vytvořilyamerické banky asociaci, kteráv roce 1977 přijala obchodníznačku Visa. V roce 2006vydala IPO a stala se komerčníspolečností. Obchodní značky:Visa, Visa Electron, Plus.
Počet karet 2013: 2,5 mld.Počet obchodů 2013: 36 mil.Počet bankomatů 2013: 2 mil.Obrat 2013: 6852 mld. USD
Visa
5
HN: Dokážete si představit, že hotovostní platby v bu-doucnu úplně vymizí? Už dnes se jejich poměr oprotitěm bezhotovostním pomalu snižuje.Dlouho jsemsimyslel, žene.Když sepodívámnacho-vání svých dětí, ty hotovost milují. Milují fyzickoupodstatu toho, žemohou něco držet v ruce a schovatdo krabičky. Přemýšlel jsem se o jejich generaci a řeklsi, že pokudmají k hotovosti podobný vztah jako ge-nerace mých rodičů a prarodičů, hotovost nevymizí.Nedávno jsem však trochu změnil názor. Naučil jsemsvédětipoužívatplatebníkartu.Už jimnedávámhoto-vost, aleposílámpenízenaúčet.Amajíaplikacina iPa-du, která jimukazuje, kolikmajínaúčtupeněz.Děti sina tento způsobzvykly rychle apřirozeně.Apřestožepořád uznávají fyzickou podstatu hotovosti, nejsouna ni tolik upnuté jako dřív. Když jsem se podíval, jakrychle se sžily se skutečností, že číslo na iPadu mástejnou váhu jako fyzické platidlo, uvědomil jsem si,že není důvod, proč by lidé například za 70 let potře-bovali hotovost.
HN: Svoji roli jistě sehrají i takzvané hraniční trhy –například Keňané přes telefon denně odešlou objemplateb v hodnotě, která se rovná 60 procentům ročníhohrubého domácího produktu země…Hodně to souvisí s hodnotou transakce. Tradiční pla-tební systémy se vyvinuly několika směry. Tím prv-ním je evoluce od hotovosti k technologiím, kteréumožňují nahradit manuální procesy. Tím druhýmje evoluce v bezpečnosti těchto systémů. To je hnánohodnotou transakcí. Když někam pošlu jeden dolar,bezpečnostní požadavky na tuto transakci jsou rela-tivně nízké. Když však posílám tři tisíce dolarů, po-žadavky na bezpečnost jsou mnohem vyšší. Na růs-tových trzích dnes probíhá mnohem více transakcínižší hodnoty. To samé se děje v Keni.
HN:Nové způsobyplatby vnáší na trhnovoukonkurenci.Passbook, SamsungWallet, Square, Bango, GoogleWa-llet. To jsou pouze některé platební technologie, kterémezi sebou soupeří. Je na trhu prostor pro všechnytyto firmy?Knějakéforměkonsolidacenatomtotrhubezpochybydojde.Kdyždnesale řešímemobilníplatby, bavímeseo pionýrech na trhu. Jakmile se rozšíří, dojde k jeho
Uvědomil jsemsi, že není důvod,proč by lidénapříklad za70 let potřebovalihotovost.
V 50. letech zkoušeliobchodníci, hlavně čerpacístanice, automatizacitransakcí. Údaje na kartěbyly zaznamenány podobnějako na děrném štítku(vystouplé plochy), které„četly“ snímače někdejšíchplatebních terminálů.
Obchodníci měli zájempřijímat úvěrové kartyvšech svých zákazníků,ne pouze některýchbank. Proto americkébanky v polovině 60.let sloučily své projektydo národních systémů,jako například UNI-CARD.
Západoevropské bankyzvolily pro systém placenív obchodech a výběr měnyve směnárnách založeníspolečnosti EurochequeInternational (1969). Jejízáruční šeková karta sekoncem 70. let začala měnitv bankomatovou kartu „ec“.
sjednocení. Na druhou stranu konsolidace není takdůležitá. Hlavním důvodem je smartphone. Je jedno,jestli je v něm jedna, nebo tisíc platebních aplikací.Není promě dnes složitémít několik platforem, přeskteré platím.
HN: Bezpečnost je aspekt, který se zákonitě musí řešits příchodem nových platebních technologií. Určitě sivzpomínáte na nedávný případ, kdy se do kreditnícha platebních karet 40milionů klientůmaloobchodní spo-lečnosti Target nabourali hackeři. Na jaké bezpečnostníotázky se musí odpovědět v případě nových platebníchtechnologií?Dříve u sebe museli lidé nosit peníze. Každý, kdo sena vás podíval, věděl, kolik hotovosti u sebe můžetemít, napříkladpodle toho, jak jsteoblečen.Akdyž jstechtěl ukrást peníze, mohl jste jednoduše odhadnout,kdo je u sebe může mít. S elektronickými platbamije to jiné. Lidé u sebe nosí malou nebo žádnou hoto-vost. Na druhou stranu je hodně společností, kterédrží obrovské množství informací o kreditních kar-tách na serveru. Bavíme se o jiném způsobu krádeže.Proto když nabízíte nová platební řešení, je stěžejní,abyste byli zabezpečeni. Nové technologie to splňují.
HN: Nehledě na všechny nové technologie a investicedo nich, nežijeme trochu v bublině a možná mylnémpřesvědčení, že jsmena začátkuvelkých technologickýchzměn?Přes 60procent lidí v Americe nevidí důvodměnithotovost za jiný způsob platby a 70 procent nechce skla-dovat citlivé informace ve svých telefonech, protože jimnedůvěřuje. Připomínámi to snahuo rozpoutání něčeho,čemu se říká sebenaplňující se proroctví.Jen to, že existují lidé, kteří nechtějí používat novétechnologie, neznamená, že velké procento lidí by jenerado začlenilo do svých životů. Vždy tu budou exi-stovat ti, kteří zaplatí v hotovosti. Můj tchán poprvézaplatil kartou před šesti měsíci. Je mu přes 70 let.Nechápu, jakmohl takdlouhožít bezkarty.Alepřijdemutopohodlné. Jdenapoštunebonanákupazaplatísvé účty bankovkami. Přesto to neznamená, že pou-žívání platebních karet neporoste.Hodně se v těchtosouvislostech mluví o důvěře. Pohodlí ale v dnešnímsvětěpřevyšujeveškeréobavy, které lidév souvislostis bezpečností platebních systémůmají.Zkuste se na chvilku zamyslet, jak zabezpečujete
svůj smartphone.Vidím, že vlastníte iPhone.Hádám,že na němmáte čtyřmístný kód, který musíte zadat,abyste do něj mohl vstoupit. Je šance, že je to stejnýkód, který používáte na své platební kartě.Nebo je tokód, který pro vás něco znamená, třeba datum naro-zení. Dá se tedy říci, že váš telefon je relativně špatněchráněný.Nevybral jstesi speciálnídlouhéheslo,kterépravidelněměníte,protože je toopravdunepohodlné.A přesto, některé informace, které ve svém telefonunosíte, jsouvelmidůvěrné.Také si dovedupředstavit,že jakmile svůj čtyřmístný kód do telefonu zadáte,můžete otevřít svůj e-mail bez dalších hesel. A jsoutam další aplikace, které nemáte zabezpečené. Tak-že když se dostanu do vašeho telefonu, můžu dělatprakticky cokoliv.Chci tím jenom říct, že takoví lidé jsou. A proto je
pro ně pohodlí mnohem důležitější než bezpečnost.Ale když se vás někdo zeptá, co je pro vás důležitější,zda pohodlí, nebo bezpečnost, vsadím se, že řekneteto druhé.
Program MasterCard® BUSINESS SELECTION přináší spoustu výhoda služeb k nezaplacení všem držitelům firemních karet MasterCard®.
Pro nás budete váženými zákazníky,i když vaše firma nepatří mezi velké
Registrace a další informace na www.mastercard.cz/business2000 Kč reklamana internetu +nastavení zdarma
5 % slevana sortiment
30 % slevana služby
20 % slevana pojištění
25 % slevana ročnípředplatnéOffice 365
50 % slevana mezinárodníleteckou přepravu
MÍT NA DOSAH VÝHODY PRO VAŠE PODNIKÁNÍ:K NEZAPLACENÍ™
Hlavními partnery programu jsou:
Registrujte se a získejte:
vstup do letištního salonkuMasterCard® Lounge na LetištiVáclava Havla Praha zdarma
slevy v řádu desítek procent
vstup zdarma do salonkůJET Lounge & SKY Loungena Mezinárodním letišti Vídeň
concierge služby vč. právní asistence 24/7
HN046960
Inzerce
BUDOUCNOST PLATEBNÍCH KARET6
Nové technologie
České stejně tak jako evropské firmymají jedenspolečnýproblém.Používají vběžnémprovozumezi svými zaměstnanci příliš mnoho hoto-vosti. Jak na služební cesty při platbách napří-
kladzahotely čidopravu, takna většinu ostatních pro-vozních výdajů, jako jsouplatby za mýtné v cizině,nákupdrobnéhomateriálua služebneboobčerstvení.Hotovost a její zúčtováníve firmách vytvářejí zby-tečné náklady, zvyšují ri-zikoa snižují produktivituzaměstnanců.Jen na služebních ces-
tách, kterých české firmyvyprodukují skorodvami-liony ročně, se utratí přesdevět miliard korun. A tobez započítání ostatníchprovozních hotovostníchvýdajů firem. Problém ho-tovosti v českých firmáchtak ročně dosahujeřádudesítekmiliardkorun. Přitom po-užívání hotovostia s tím spojené ma-nuálně prováděnéadministrativyzna-menajíprofirmyná-kladnouarizikovouaktivitu. Ta je navícšpatně kontrolovatelná a do-sahuje často 5–7procent z celkových nákladů firmy.Naopak firmy mohou zavedením platebních karetdosáhnout až 50procentního snížení nákladů spoje-nýchsdistribucíhotovostiaaž40procentníhosníženínákladů souvisejících s příslušnou administrativou.Jak jsme na tom ve srovnání s vyspělými státy?
V celé východní Evropě činí podíl firemních plateb-ních karet na celkovém počtu všech vydaných pla-tebních karet pouhé jedno procento. Nicméně aniv západní Evropěna tomnejsoufirmyomnoho lépe.Podíl vydanýchfiremníchkaretdosahujepouzedvouprocent. Evropa tak silně zaostává za Spojenými stá-ty, kde se firemními platebními kartami uhradí přes20procent celkových útrat provedených platební-mi kartami.
Patrik TjokordaCEO společnosti Expensa a.s.
EXPENSA: PŘEDPLACENÉ FIREMNÍKARTY NAHRAZUJÍ HOTOVOST
kamionů, asistentky, obchodníci, technici, konzultantinebocestovní delegáti čimistři na stavbách.Předplacenédobíjecíplatebníkartyfirměposkytují
flexibilitu blížící se používání hotovosti, ale s bezpeč-ností a rychlostí bezhotovostního platebního pro-středku. Například v rámci služby Expensa je možnékarty dobíjet pomocí mobilní aplikace nebo on-linenapárkliknutí, aťuž je zaměstnaneckdekolina světě.Nebo je možné nastavit automatické dobíjení v urči-tý den v měsíci nebo při poklesu zůstatku pod urči-tou úroveň. Peníze z karet lze kdykoli v reálném časenapárklikůopět stáhnout zpětnafiremníúčet.Nebov reálném čase měnit limity na kartách, a snížit takriziko zneužití karet naminimum.Takovouflexibilitunemohounabídnoutanikreditní
čidebetníkarty.Natožhotovost,kterounelzena jedenklikposlat zaměstnancinadruhýkonec republiky,přiztrátě ji nelze zablokovat a nelze u ní nastavit ani li-mityútrat.Takovápředstava je samozřejměabsurdní,stejně tak jako je absurdní používání hotovosti vefir-mách 21. století.
Automatizací lze ušetřit až 40procent nepřímýchnákladů na vyúčtování zálohPouhézavedeníplatebníchkaret všaknestačí. Pokudje v případě použití platebních karet ponechán jako
vyúčtovací systém Excel nebo jiné manuální či za-staralé systémy, pak ke kýženýmúsporámnedochá-zí. Automatizace a optimalizace celého procesu na-stanou teprve v případě provázání platebních karets firemním účetnictvím nebo ERP systémy. Praktic-kýmpříkladem je automaticky vyplněné vyúčtovánív cloudovéslužběExpensa.Tosevyplní samovechví-li, kdyzaměstnanecplatí platebníkartounebovybíráhotovost z bankomatu. Ke každé transakcimůže za-městnanec přidat vmobilní aplikaci poznámku, ná-kladové centrum, a dokoncenafocenouúčtenku (vizobrázek vlevo). Ještěnež opustímístonákupu,můžemít danou transakci plně zařazenou do vyúčtování.Účetní ve firmě si poté může on-line zkontrolovatveškeré detaily včetně nafocené účtenky. Schváleníproběhne nadřízeným on-line a veškerá transakčnía uživatelská data se pak firmě automaticky nahrajído účetního systému. Firma se tak stává plně bez-papírovou a v kombinaci s platebními kartami takébezhotovostní.Moderní firemní platební karta s automatizačním
softwarem v cloudu a mobilní aplikací tak snižujenáklady, administrativní zátěž a riziko distribucehotovosti. A současně zlepšuje také kontrolu nadútratami zaměstnanců a přímopřispívá k jejich vyš-ší produktivitě.
Vynález čipové kartyFrancouze RolandaMorena z roku 1974vzbudil u bankéřůrozpaky. Jako první čipovékarty masově zavedlFrance Telecom, aby mohlzrušit často vykrádanémincovní automaty.
Mezi největší vydavatelekaret v Evropě, alei na světě, patří britskáBarclays Bank. Nejprvezačala vydávat kartyBankAmericard (od roku1977 Visa), ale pozdějizavedla i karty značkyMasterCard.
Vývoj kreditníchkaret vedl v 80. a 90.letech ke vzniku tzv.kobrandovaných karetvydávaných třebabankou pro klientykomerční instituce čipro členy neziskovýchorganizací.
Firemní platební karty čekají velké změnyJedním z viníků této situace jsou samy banky. Pro fi-remní klienty bankynabízejí již několik let stále stej-nouavelmiomezenounabídkuplatebníchkaret. Sou-časněsetakézačínajíkdysipopulární tankovacíkarty,jako například CCS karty, stávat přežitkem. Hlavněz důvodu omezené akceptovatelnosti mimo čerpacístanice amalé bezpečnosti proti zneužití.
Bankovnictví dnes nicméněprožíváobdobívelkýchzměn.Je jednímzposledníchtradič-níchodvětví, která technolo-giea internetzačínajízásadněměnit až nyní. Bankovnictvíčeká dle expertů v následu-jících 5–10 letech více změnnež za posledních 100 let. Tojiž dokazují úspěšné ame-rické start-upy jako Square,Simple, Moven a také ne-dávné oznámení společnos-ti Apple o spuštění platební-ho systému Apple Pay. Tytospolečnosti dokázaly přinéstsoučasněrevoluční technolo-gické řešení a nový obchod-ní model přesahující běžné„bankovní hranice“. Jednouz takových inovativních slu-žeb je také česká služba Ex-pensa, o které se prezidentMasterCardpro regionstřed-ní a východní Evropy CarloEnrico na konferenci Powerof Prepaid veřejně vyjádřiljako o nejlepší firemní před-placené kartě v Evropě. Služ-bakombinujefiremnípředpla-
cenéplatebníkartyscloudovýmsystémemnavyúčtování a schvalovánífiremníchvý-dajů.ExpensazískalaoceněníMasterCardAward2013pro nejlepší firemní produkt v České republice.
Lze ušetřit přes 50 procent nákladů na vyplácenízáloh v hotovostiNejlepšípraxí, jaksnížitnákladypřivydáváníhotovosti,jenevydávatjivůbec,nebojejívydávánímaximálněome-zit.Platbazálohvyžadujenepříménáklady,kterémohouv průměru dosáhnout až 300 korun na jednu vydanouzálohu. Zavedenímfiremních platebních karet lze tytonáklady snížit. A díky zvýšené bezpečnosti předplace-ných dobíjecích karet lze rozšířit počet zaměstnanců,kteří zálohy dostávají. Držiteli karet u české službyEx-pensamohou být nejenmanažeři, ale především řidiči
CESTOVNÍ VÝLOHY VE FIRMÁCH A POUŽITÍ PLATEBNÍCH KARET
V USA stoupá podíl společností, ve kterých se cestovnívýlohy hradí služební kartou povinně.
V USA dlouhodobě roste podíl těch firem, kterým se cestovní výkazypředvyplňují automaticky podle transakcí na kartě.
2006 52%
23%
44%
66%
2004
2012
2012
Zdroj: RPMG, 2013
Stát, podniky a hackeřiŽádná země nenízcela připravena čelitkybernetickým útokům
Osobní a firemní dataOchrana osobních údajů budepřísnější, dotkne se to i jejichvyužívání v byznyse
Soumrak IT odděleníFiremní IT dnes nebojujís hrozbami zvenku,ale zevnitř společnosti
Ideálnízaměstnavatel
Magazín
edicePro
Byzny
svy
dává
Econom
iaa.s.Samostatněneprod
ejné
• Výstupy z žebříčků Universum – unikátní výzkum názorů a představ studentů po celém světě
• Jak být atraktivní zaměstnavatel pro nejlepší studenty
• Motivační programy pro studenty, absolventy
• Příběhy nejžádanějších zaměstnavatelů ve světě a v ČR
Oslovte svou prezentací topmanagement a osoby s rozhodovací pravomocí ve vedoucích pozicích
Vychází 6. 11. 2014
Kontakty inzerce:Jan Sapožnikov, e-mail: [email protected] tel.: 777 239 336Milena Houžvičková, e-mail: [email protected] tel.: 777 587 397
IDEÁLNÍ ZAMĚSTNAVATELSPECIÁLNÍ PŘÍLOHA HN, EDICE PRO BYZNYS
Stát, podniky a hackeřiStát, podniky a hackeřiŽádná země není zcela připravena čelit kybernetickým útokům
Osobní a firemní dataOsobní a firemní dataOchrana osobních údajů bude Ochrana osobních údajů bude přísnější, dotkne se to i jejich přísnější, dotkne se to i jejich využívání v byznysevyužívání v byznyse
Soumrak IT odděleníFiremní IT dnes nebojují s hrozbami zvenku, ale zevnitř společnosti
Partner:
HN047014
Inzerce
7
Mikroplatby
Bezkontaktníplatby se stalyvposledních letechsvětovým fenoménem. Počet bezkontaktníchkaret vydaných bankovními asociacemi neu-stále roste a zároveň se velmi rychle rozšiřuje
akceptační síť. Například francouzská společnost In-genicoGroup, přední světovývýrobceaposkytovatelplatebních řešení, již celosvětově dodala více než pětmilionůbezkontaktníchplatebních terminálů.Nasa-zování této inovativní technologie úspěšně probíhái v České a Slovenské republice.Milníkemvevývojibezkontaktníchtechnologiípro
akceptacibankovníchkaretbyl rok2004,kdybyl spo-lečnostíMasterCardcertifikovánprvníbezkontaktníterminál.Nakonciminulédekádypakzařadili výrobciplatebních terminálů bezkontaktní funkci do všechsvých produktových řad. V současné době lze říci, žečtyři z pěti instalovaných platebních terminálů jsouvybaveny bezkontaktní technologií.Technologicky vyspělá platební řešení jsou ve vel-
kém dodávána do obchodní sítě nejen hlavním hrá-čům v retailu, ale i malým a středním obchodníkům(drobnípodnikatelé, řemeslníci). Ioni jižmajímožnostakceptovat platby bankovními kartami.VČeské aSlovenské republice výrazně roste obliba
bezkontaktních plateb. Zákazníci si navíc rychle zvy-kají platit „pípnutím“ nejen standardní nákupy, alei velmimalé částky v řádech desetikorun, či dokoncekorun. A právě možnosti akceptace těchto „mikro-plateb“ jsou rozšiřovány do dalších, dosud výhradněhotovostních sektorů ekonomiky.Jednímztakovýchsektorů jsouautomatynanápoje
aobčerstvení.ZaspoluprácefiremDelikomat(skupinaCafe+Co),IngenicoGroup,ČSOBaMasterCardbylvprv-ní polovině letošního roku realizován pilotní projektbezkontaktních plateb v automatech s kávou a drob-nýmobčerstvením.Praxeukazuje,žesizákazníciplatbybezkontaktnímikartamivelmirychleoblíbili aoceňujífakt, že transakce jsou mnohem rychlejší než hledáníhotovosti po kapsách a v peněženkách. Zatímmohoutakto platit zhruba na 200místech po celé republice.Nazákladěúspěchupilotníhoprojektuprobíhádal-
ší rozšíření tohoto platebního řešení nejen na územíČeskérepubliky,ale inaSlovenskoadoostatníchzemíve středoevropskémregionu. I ostatní poskytovateléprodejních automatů projevili zájem o bezkontakt-ní platby, zákazníci se tak do budoucna mohou těšitna další novinky.Vhodnouoblastíproplatbybankovníkartou je rov-
něž veřejná doprava. V Česku by se dopravci mohliinspirovat vzorem některých evropských měst, kde
I za kávu z automatu už lzezaplatit bez mincí a bankovek
jsou k platbám přepravného využívány jak doprav-ní, tak bankovní karty. V Praze a Liberci již probíhajípilotní projekty bezkontaktních plateb za jízdenkyzprodejníchautomatů. Jdeo ideálnímožnostnákupujízdenky pro cestující, kteří nevlastní předplacenoukartu, nemají u sebe v daný moment dostatek hoto-vosti nebo si nemohou zakoupit jízdenku prostřed-nictvím telefonu. Zejména v Praze by pak toto řešenímohlo ulehčit život zahraničním turistům, kteří našimetropoli v hojném počtu navštěvují.Výše uvedené příklady naznačují, že bezkontakt-
ní platby mají budoucnost nejen v supermarketecha hypermarketech. Jejich přínos pro zákazníka je ne-sporný. Zjednodušují nákupníproces a lidé si osvojujínovéplatební technologie.Dalo by se říct, že „kdo jdes dobou, platí bezkontaktně“. Zároveň je však třebaz pohledu bank nalézt rovnováhu mezi přístupemk inovacím, jejich přínosem pro společnost a ekono-mickým prospěchem daného obchodního modelu.Tato rovnováha se u nás stále ještě hledá, což zavá-dění nových technologií pro akceptaci mikroplatebponěkud brzdí.
Jiří Dostálprojektový manažer společnosti Ingenico Group
Nákup kávy s bezkontaktníkartou. Za spolupráce firemDelikomat, Ingenico Group,ČSOB a MasterCard byl letosuskutečněn pilotní projektbezkontaktních platebv automatech s kávou a drobnýmobčerstvením. FOTO: INGENICO
Zajímavost
Karta s magnetickým pruhemvznikla při žehlení prádla
Princip magnetického záznamu byl vynalezen užv roce 1878 a o 20 let později vznikl první zvukovýzáznam na magnetofonový pásek. Začátkem 60. let20. století hledaly americké banky technologii, kte-rá by ve velkých obchodech nahradila kontrolu, zdaneníkreditníkartazablokována.Pokladní totižmuselikontrolovat dlouhé seznamy zablokovaných karet.Ronald L. Klein z firmy Ultronics Checking Systemvynalezl předchůdce dnešních platebních terminálů– Validity Checking System. Stačilo jen protáhnoutkartu smagnetickýmproužkemsnímačemazařízenízkontrolovalo, zdakartanení zaznamenánanasezna-mu zablokovaných karet.
Jak připevnit magnetický proužekProblémem ale bylo, že se Ronaldu L. Kleinovi neda-řilo připevnit magnetický proužek na plastovou kar-tu. Zdánlivě jednoduché řešení komplikovala lepidla,
Pavel Juříksenior business consultant
která buď nelepila dobře, nebo poškozovala záznamnamagnetickém proužku. Tento problém vyřešil Fo-rrest Corry Parry ze společnosti IBM, který pracovalna projektu identifikačních karet pro úřady americ-ké vlády. Nebo přesněji, vyřešila ho jeho manželkaDorothea. Když se jednou večer vrátil domů a chtělpokračovat v nekonečných pokusech smagnetickoupáskou,kartamia lepidly, jehomanželkazrovnažehlilaa sledovala televizi. Zeptala se ho, s čímmá problém,a když jí ho popsal, řekla: „Nechmě vyzkoušet žehlič-ku…“ Přiložila ji pak na plastovou kartu s položenýmmagnetickým proužkem a ten se na ni pevně připev-nil zahřátím. Tak byla vynalezena metoda nazvanáhot stamping a sériové výrobě karet s magnetickýmproužkem již nic nebránilo.
Bankomat vznikl z automatu na čokoláduZa vynálezce prvního bankomatuna světě je považo-ván Skot John Adrian Shepherd-Barron (1925–2010),kterýnamyšlenku jehokonstrukcepřišel v roce 1965.Pracovalnaprojektuprototypusamoobslužnéhosto-janupročerpací staniceShell, kdemělykplacení slou-
žitspeciálnížetony.Vtétodoběbritskébankyplánova-ly,podtlakembankovníchodborů,zrušenípokladníchhodin v sobotudopoledne. „Bylo frustrující, že bankyměly otevřeno jen mezi 10. a 15. hodinou a pár hodinv sobotu ráno,“ popsal příčinu vynálezu pro Smith-sonian Institution v USA. „Obvykle jsem si vybíralpeníze v sobotu ráno. Avšak jednou jsem se ominutuopozdil. Tu noc jsem začal přemýšlet o tom, že musíbýt lepší řešení, jak získat peníze, když je potřebuji…Apak jsemdostalnápadvyužít automatnaprodej čo-kolády, jen jsemčokoládunahradilpenězi,“ vzpomínalShepherd-Barron v rozhovoru pro BBC roku 2006.V roce 1967 využil svou nejbližší obchodní schůzku
sgenerálnímředitelemBarclaysBankHaroldemDar-villemaseznámil ho se svýmnápadem.Bankaběhemněkolika dnů objednala 250 kusů cashmachine.Baron pro identifikaci klienta zvolil šek se zázna-
mem informací pomocímírně radioaktivního uhlíkuC14. První peněžní automat na světě Barclays Bankzprovoznila 27. června 1967 v Londýně. Všem zákaz-níkůmvyplácel stejnoučástkuvobálce –deset jedno-librových bankovek. O měsíc později NatWest Bankv Londýně zavedla bankomat, který používal plasto-vou kartu v podobě děrného štítku.Podobný vynález byl o rok později testován vUSA.
Jeho vynálezce Don Wetzel patentoval první auto-mated tellermachine–bankomat, kterýpenízenejenvyplácel, ale přijímal i vklady vobálkácha zobrazovalzůstatekúčtu.Kvýběruhotovosti sloužilakartasmag-netickýmproužkem.V roce2013bylona světěnadvamiliony bankomatů.
Příloha
BUDOUCNOSTPLATEBNÍCH KARET
Šéfredaktor speciálních projektů:Petr OrálekEditor: Ondřej LuštinecGrafika a zlom: Vizuální studiomediálního domu Economia
Obchod a inzerce:Daniel Hort ([email protected])
Šéfredaktor speciálních projektů:
V roce 1996 Europay,MasterCard a Visavydaly společnou normupro bankovní čipovékarty. Jako první je v roce1998 vydaly britskébanky, následované jižv roce 1999 Slovenskoustátní spořitelnou.
Z počátku Českáspořitelna budovalavlastní systémplatebních karet „ČS“,od konce 90. let hozačala nahrazovatplatebními kartamiMasterCard, Maestro,Visa a Visa Electron.
V 90. letech z USAdo Evropy dorazila „vlna“předplacených karet, aťjiž pro soukromé, nebokomerční klienty. Častose vydávají v lákavýchdesignech pro děti, jakoje karta řetězce Searsz USA.
Aktuální trendya inovace v on-lineplatbách
Nakupovánína internetu jetrend,kterývEv-ropězažíváprudkývzestup.Již téměřtřeti-na Evropanů objednává zboží on-line a vy-užívá k tomu na 645 tisíc e-shopů v celém
regionu. Česká republika se svými 35 tisíci e-shopyza tímto trendemnijak nezaostává, ba naopak.Ze statistiky sdružení Ecommerce Europe vy-
plývá, že z 816milionů Evropanů používá internet565milionů lidíave-shopechalespoňjednouzačasnakupuje264milionůspotřebitelů.Zatímconapří-kladveVelkéBritániiaFranciisepodílplatebkartounainternetupohybujeokolo80procent,vČeskére-publice jetonaopak.Ačkolivčeskée-shopynabízejíklientům různé typy placení, velké oblibě se stáletěší platba na dobírku. Tato konzervativní meto-da úhrady je v Evropě, kde jednoznačně převažujeplatbakartou,vpodstatěraritou.PreferenceČechůplatitnadobírkupramenípřevážněznedostatečné-ho povědomí o výhodách platebních karet a z oba-vy o bezpečnost. To se však pomalu mění a platebkartami přibývá.V Česku je nejpoužívanější platební bránou
GP webpay od společnosti Global Payments Euro-pe,kterouvolístálevíceobchodníkůmimojinéprávěpro jejívysokougarancibezpečnosti–bránasplňujemezinárodní standard 3D Secure a každým rokemprocházínejpřísnějšímmezinárodnímbezpečnost-nímauditemPCIDSS.Dalšímivýhodami jsousnad-náimplementaceaprůběžnáinovaceplatebníbrány.Jednouztěchtoinovací jsoutakzvanéPUSHplat-
by. „Obchodník si pro požadovanou platbu založívadministrativnímrozhraníGPwebpayobjednáv-ku a vytvoří hypertextový odkaz, který lze odeslatzákazníkovie-mailem,přesSMSnebojej lzeumístitnaelektronickoufakturu.PokliknutínadanýodkazjezákazníkrovnoupřesměrovánnaplatebníbránuGP webpay,“ vysvětluje Václav Keřka, produktovýmanažerGPwebpay.PUSHplatby lzevyužítnapří-klad pro placení elektronických faktur nebo tele-fonní prodej přes call centrum.Další novinkou je využití takzvané digitální pe-
něženky. Ta držiteli karty poskytne stejnou zákaz-nickou zkušenost bez ohledu na platební metodunebozařízení.Vpraxitoznamená,žezákazníkbudek placení využívat platební terminál, počítač, tab-let nebomobilní telefon. Data o platební kartě zá-kazníka budou bezpečně uložena v „cloudu“, tedyvevirtuálnímúložištidat.VáclavKeřkasialeoddigi-tálníchpeněženekslibujevícenež jensnadnéabez-pečnéplatby.„Předplatbousibudetemocinapříkladsnadno srovnávat ceny, vybírat zboží nebo získatslevové kupony a jiné nabídky. Po platbě můžetevyužít odměny za nákup ve formě různých bodůa podobně. Na základě výzkumumezi spotřebiteliKeřka odhaduje, že tyto peněženky bude využívataž třetina zákazníků platících na internetu.Michaela Kuczová, Global Payments Europe
Odměny a slevy za platbyCiti kreditní kartou.
Pravá elegance přichází à la carte.
Gourmet pleasures od Citi.
Více na www.citibank.cz
Slevy až 25 %na 1 200 místechpo celé ČR.
Bezkontaktníplatebnínálepka
HN046966
HN046962
• Snadná integrace bezhotovostních plateb do samoobslužných řešení• Akceptace všech typů karet včetně bezkontaktních• Vysoká resistence vůči vandalismu a nepříznivému počasí• Rychlost a bezpečnost plateb, jednoduchá obsluha a odolnost – vhodnézařízení pro nápojové automaty, jízdenkové automaty, parkoviště aj.
iself-service.ingenico.com
iUC280Samoobslužná čtečkaplatebních karet
HN046964
HN046967
HN047007
HN046963
Společnost Wincor Nixdorf s.r.o. je jedním z předních světových poskytovatelů IT řešenív oblasti maloobchodu a bankovnictví. Naše portfolio se zaměřuje na optimalizaci procesů,které vedou ke snižování nákladů a zlepšování služeb pro koncového zákazníka. SpolečnostWincor Nixdorf je rozdělena na tři hlavní divize – divize bankovních systémů, pokladníchsystémů a technické servisní podpory pro celou Českou republiku. Našim zákazníkůmnabízíme široké portfolio produktů i řešení pro všechny segmenty peněžního trhu – pro su-permarkety, diskontní řetězce, obchodní domy, hotely, restaurace, lékárny, velkoobchody,čerpací stanice či loterie. Zajišťujeme dodávky vyspělého pokladního hardwaru i složitýchsoftwarových řešení ušitých doslova na míru našim zákazníkům.
Wincor Nixdorf s.r.o.Siemensova 2
Praha 13, 155 00info@wincor‑nixdorf.cz
www.wincor‑nixdorf.com
