25
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ - TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA EKONOMICKÁ FAKULTA SYSTÉMOVÉ INŽENÝRSTVÍ A INFORMATIKA APLIKOVANÁ INFORMATIKA Systémy BI Řízení výrobních zakázek Vypracovali: Marián Gomola, Martin Přidal, Peter Urbanek

Systémy BI Tym07 Vfinal2

Embed Size (px)

DESCRIPTION

fsdfsdg

Citation preview

VYSOK KOLA BSK - TECHNICK UNIVERZITA OSTRAVAEKONOMICK FAKULTA

SYSTMOV INENRSTV A INFORMATIKAAPLIKOVAN INFORMATIKA

Systmy BIzen vrobnch zakzek

Vypracovali: Marin Gomola, Martin Pidal, Peter UrbanekSkupina: EN1SII01Datum: 24. 2. 2014

Obsah1.vod32.Nvrh dimenzionlneho modelu43.Nvrh multidimenzionlnho datovho modelu84.Nvrh rutin datov pumpy95.Nvrhy analytickch report126.Zvr177.Seznam obrzk18

1. vod

Business Intelligence (BI) je souhrn postup a softwarovch nstroj, kter pomhaj uivatelm zpracovvat a vyhodnocovat velk objemy dat a zskvat z nich dleit informace pro podporu rozhodovn.Clem na prce je pomoc nstroj BI navrhnout multidimenzionln model a datov pumpy, pomoc kterch vytvome analytick reporty vprogramu Microsoft Excel. Vprojektu budeme pracovat se vstupnmdatovm zdrojem uloenm vdatabzi na serveru. Poadavky na reporty jsou nsledujc: slo smlouvy, poadovan mnostv, vyroben mnostv, rozdl, domluven cena za 1ks, hrub vnos z vroby, vrobn nklady na 1 ks, vrobn nklady celkem, ist vnos, prmrn doba trvn vroby 1 ks.Nvrh multidimenzionlneho modelu se skld zpti dimenzi ajedn tabulky fakt. Konkrtn jsou to tabulky: stroje, zkaznk, dly, zamstnanci adatum. vodn kapitola slou k seznmen se stmatem seminrn prce. Druh kapitola se zabv nvrhem dimenzionlnho modelu, kde si na zklad stanovench datovch zdrojovch soubor vytvome jednotliv dimenze modelu, tabulku fakt a bus matrix. Ve tet kapitole se zaobrme nvrhem multidimenzionlnho modelu. Vtto fzi databze jet nen naplnna dnmi konkrtnmi daty. tvrt kapitola se zamuje na nvrh rutin datov pumpy. Vsledkem tto kapitoly je napumpovn dat do naich tabulek vdatabzi tym7 na serveru, kter byly vytvoeny vrmci minul kapitoly. Pt kapitola popisuje nvrhy analytickch report, tedy grafick zobrazen zvolench vstup z nov vytvoen databze. Ktomu vyuijeme doplky vprogramu Excel, konkrtn PowerPivot a PowerView. Vzvren est kapitole bude prostor na shrnut cel seminrn prce. Pro zpracovn projektu je nutn pout nejen kancelskch program jako MS Word a MS Excel, ale i dalch aplikanch program a jejich nstroj, a to Oracle SQL Developer Data Modeler, Talend Open Studio for Data Integration a Microsoft SQL Server.

2. Nvrh dimenzionlneho modeluDatov modely pro jednotliv tmata jsou v rmci zdrojovch databz v normalizovan form (3. NF) a jak k zadn, situace jimi zachycen jsou v jednodu form a oprotn od uritch specifik uvanch vpraxi. Pro zpracovn nvrhu obsahu dimenzionlnho modelu vyuijeme vstupn datov zdroj, kter se vztahuje k naemu zadn prce (bi_zdroj09). Jeho sloen a vazby si meme dkladn prostudovat na obrzku uveden ne.

Obr. 1 - Vstupn datov zdroj (bi_zdroj09)

Pro zpracovn nvrhu obsahu dimenzionlnho modelu vyuijeme podprn nstroj ze cvien (Excel soubor). Vprci jsme vytvoili celkem pt dimenz. Jedn se o dimenze stroje, zakaznik, vstupn msto, dily a zamestnanci. U tchto dimenz jsme museli pout vstupn datov zdroj. Posledn, ptou dimenz je datum, kter byla vytvoena zdatovho souboru na serveru LMS. Jednotliv dimenze a jejich popis si meme prohldnout na nsledujcch obrzcch.

Obr. 2- Dimenze "stroje", zakaznik, dily

Obr. 3- Dimenze zamestnanci a datum

Dleitou sti tto kapitoly je i nvrh struktury a obsahu tabulky fakt. Jej elem je stanovan matematickch vpot jednotlivch ukazatel a jejich specifikace.

Obr. 4- Tabulka faktBylo zadno, jak konkrtn ukazatele mme za kol vypotat. Jedn se o ukazatele: slo smlouvy, poadovan mnostv, vyroben mnostv, rozdl, domluven cena za 1 ks, hrub vnos zvroby, vrobn nklady na 1 ks, vrobn nklady celkem, ist vnos, prmrn doba trvn vroby 1 ks.Posledn st kapitoly se zaobr vytvoenm tabulky Bus matrix

Obr. 5- Bus matrix

3. Nvrh multidimenzionlnho datovho modelu

Vtto kapitole uvdme grafick vyjden logicko-relan rovn vslednho multidimenzionlnho datovho modelu, do kterho byla vloena nae data. Pro tento el jsme vyuili program Oracle SQL Developer Data Modeler.Vprvnm kroku jsme nejprve zpracovali logickou rove modelu, kter se skld zjednotlivch dimenz, tabulky fakt a definice jejich vzjemnho propojen. Vdruhm kroku jsme tento logick model dle pevedli na model relan a nsledn provedli export do pipraven databze vprogramu Microsoft SQL Server. Data Modeler nm vtto situaci velice usnadnil prci, jeliko doke pmo vygenerovat SQL kd, kter je vloen do novho dotazu vMS SQL Server, a jednotliv tabulky jsou tud vdatabzi vytvoeny automaticky.

Obr. 6- Relan rove modelu

4. Nvrh rutin datov pumpy

Obsahem tto kapitoly je nvrh rutin datov pumpy a nsledn naplnn databze daty. Ktomu vyuijeme program Talend Open Studio for Data Integration, ve kterm si vytvome tyi joby, kter vychz zdimenz definovanch vpedchoz kapitole. Jedn se o joby DIMcas, DIMnastupni_misto, DIMvystupni_misto a DIMridic. Klov pak bude job DIM_FACT, kter bude poskytovat metodiku vech potebnch vpot. Pro jejich zjednoduen si vytvome jet ti pomocn tabulky a joby.

Obr. 7- Job DIMdatum

Obr. 8- Job "DIMdily"

Obr. 9- Job "DIMzakaznik"

Obr. 10- Job "DIMzamestnanci"

Obr. 11- Job "DIMstroje"

Obr. 12- Job "DIMFact"

Obr. 13- SQL SELECT query

5. Nvrhy analytickch report

kolem tto kapitoly jsou nvrhy analytickch report. Vyuili jsme k tomu doplku vprogramu MS Excel. Jedn se o nstroje PowerPivot a PowerView. Pomoc nich jsme vytvoili rzn dashboardy (reporty).Na vod jsme zpracovali pehled vozidel vnstroji PowerView sjednotlivmi informacemi o danch vrobnch zakzkch. Vhodou je, e si vtomto zobrazen dokeme zobrazit daje dle poteby (poet vyrobench kus, zamstnanci, stroje atd.) i nsledn omezit sledovan obdob.

Obr. 14- Pehled vyrobench kus v R pro R, SR a PL

Vnsledujcm pehledu jsme se zamili na jednotliv zamstnance a poty kus, kter kad znich vyrobil za obdob 2009-2012. Pehled je znzornn graficky na obrzku .15. Na obr. .16 je znzornn vvoj celkovch nklad, hrubch a istch vnos vletech 2009-2012.

Obr. 15 - Pehled potu vyrobench kus jednotlivmi zamstnanci v letech 2009-2012

Obr. 16 - Pehled vvoje celkovch nklad, hrubch a istch vnos pro 2009-2013

Dle jsme se zajmali o ist vnos na stroj. Zdvancti vybranch, pouvanch stroj pin nejvy vnosy stroj freejob. Naopak nejmn vnosn je stroj Lexiline. ist vnosy na stroj jsou zobrazeny na obr. . 17.

Obr. 17- Pehled istch vnos na strojNa obr. . 18 se nachz zobrazen pehledu vyrobench kus, ale vyfiltrovali jsme vsledky pouze pro roky 2009-2012.

Obr. 18 - Pehled vyrobench kus za obdob 2009-2012U jednotlivch stroj jsme se podrobnji zamili na przkum toho, kolik je poadovan objem vroby pro jednotliv stroje a jak je jejich skuten produkce. Przkum jsme omezili pouze na 8 stroj. Vechny znich produkuj men poty kus, ne je poadovan objem.

Obr. 19- Porovnn poadovanho a vyrobenho mnostv na 8 vybranch strojchKvli rznm cenm pro rzn zkaznky firmy jsme nadle zpracovali tabulkov pehled cen, kter jsou dohodnuty pro konkrtn zkaznky. U tch ns zajmal nzev firmy, kontaktn osoba, zem, ve kter m firma sdlo, slo smlouvy a samozejm domluven cena za kus. Pro pohodln vyuit pehledu tak bn cena za kus.

Obr. 20- Pehled dohodnutch cen pro rzn zkaznky

Podle grafu na obr. . 21 jsme zjistili, e prmrn doba vroby jednoho kusu vrobku vjednotlivch mstech vprmru meziron narst. Zajmal ns vvoj konkrtn pro roky 2010-2012.

Obr. 21 - Prmrn doba vroby 1ks vrobku za 2010-2012 podle mst

Na poslednm zpehled jsme se zajmali o vvoj vrobnch nklad za jednotliv kvartly vletech 2009-2012. Tabulka a graf vrobnch nklad za kvartl jsou na obr. . 22.

Obr. 22 - Pehled vrobnch nklad za kvartl v letech 2009-2012

6. ZvrClem naeho zpotovho projektu bylo navrhnout a implementovat proces zen vrobnch zakzek. lenov pracovali vtmu soznaenm Tm 7. Ve druh kapitole jsme se nejprve zabvali nvrhem dimenzionlnho modelu, kde jsme vytvoili pt dimenz a jednu tabulku fakt. Tet kapitola se zamovala na nvrh multidimenzionlnho datovho modelu. Zpracovali jsme zde relan rove modelu a nsledn exportovali tabulky srelanm schmatem na MS SQL Server do pipraven databze (tym7). Ve tvrt kapitole jsme mli na starost nvrh rutin datov pumpy. kolem zde bylo vprogramu Talend Open Studio for Data Integration modelovat spojen jednotlivch tabulek, kter jsou uloen v databzi na serveru. Vsledkem pak bylo napumpovn konkrtnch dat do na databze na serveru (tym7), a to zpidlenho datovho zdroje na serveru (bi_zdroj09) a nmi specifikovanch kritri. Vpt kapitole jsme na zvr vytvoili nvrhy analytickch report. Jako nstroj pro jejich tvorbu nm poslouil program MS Excel a jeho doplky PowerPivot a PowerView. Pomoc nich jsme vytvoili nvrhy rznch dashboard.

7. Seznam obrzkObr. 1 - Vstupn datov zdroj (bi_zdroj09)4Obr. 2- Dimenze "stroje", zakaznik, dily5Obr. 3- Dimenze zamestnanci a datum6Obr. 4- Tabulka fakt6Obr. 5- Bus matrix7Obr. 6- Relan rove modelu8Obr. 7- Job DIMdatum9Obr. 8- Job "DIMdily"9Obr. 9- Job "DIMzakaznik"9Obr. 10- Job "DIMzamestnanci"10Obr. 11- Job "DIMstroje"10Obr. 12- Job "DIMFact"10Obr. 13- SQL SELECT query11Obr. 14- Pehled vyrobench kus v R pro R, SR a PL12Obr. 15 - Pehled potu vyrobench kus jednotlivmi zamstnanci v letech 2009-201213Obr. 16 - Pehled vvoje celkovch nklad, hrubch a istch vnos pro 2009-201313Obr. 17- Pehled istch vnos na stroj14Obr. 18 - Pehled vyrobench kus za obdob 2009-201214Obr. 19- Porovnn poadovanho a vyrobenho mnostv na 8 vybranch strojch14Obr. 20- Pehled dohodnutch cen pro rzn zkaznky15Obr. 21 - Prmrn doba vroby 1ks vrobku za 2010-2012 podle mst15Obr. 22 - Pehled vrobnch nklad za kvartl v letech 2009-201216