Embed Size (px)
Citation preview
VÁ Š P RŮ V O D C E L I S A B O N S KO U S M L O U V O U
ÚVOD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1
UNIE PRO 21 . STOLE TÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2
HLAVNÍ USTANOVENÍ L ISABONSKÉ SMLOUVY . . . . . . . . . . . . . . 4
DALŠÍ INFORMACE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10
Cesta k Lisabonu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11
Více o institucionálních změnách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12
Některé odborné výrazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15
OBSAH
Tuto brožuru a další stručné a přehledné informace o Evropské unii najdete na internetové adrese: ec.europa.eu/
publications
Evropská komise
Generální ředitelství pro komunikaci
Publikace
1049 Brusel
BELGIE
Rukopis byl dokončen v červenci 2009
Copyright: Obálka: Skupinové foto © Getty Images – Stisk rukou © Corbis, s. 1 iStockphoto, s. 2 iStockphoto (Joerg
Reimann), s. 4 iStockphoto, s. 6 iStockphoto (Emrah Turudu), s. 7 Evropská komise/ECHO, s. 8 Evropská komise,
s. 10 Reporters, s. 12 Evropský parlament, s. 15 iStockphoto (Mikael Damkier).
Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2009
16 str. – 16,2 x 22,9 cm
ISBN 978-92-79-12930-8
doi: 10.2775/10619
© Evropská společenství, 2009
Reprodukce je povolena. K použití nebo reprodukci jednotlivých fotografi í je třeba si vyžádat svolení přímo od
držitelů autorských práv.
Printed in Belgium
VYTIŠTĚNO NA BÍLÉM NECHLOROVANÉM PAPÍŘE
1
Po desetiletích válek, které stály miliony životů, znamenalo založení EU začátek nové
epochy, kdy evropské země řeší své problémy vyjednáváním, a nikoli bojem.
V současnosti se členové EU těší mnoha výhodám; volný trh s jednou měnou
usnadňující obchodování a zajišťující jeho vyšší účinnost, vytvoření milionů pracovních
příležitostí, zlepšení práv pracovníků, volný pohyb osob a čistší životní prostředí.
Stávající pravidla však byla navržena pro mnohem menší EU a EU, která se nemusela
potýkat s celosvětovými problémy, jako je změna klimatu, světová recese nebo
mezinárodní přeshraniční trestná činnost. EU je schopna tyto problémy řešit a je
k tomu odhodlána, může to však zajistit pouze tak, že zlepší způsob svého fungování.
To je cílem Lisabonské smlouvy. Tato smlouva zajišťuje, aby EU byla demokratičtější,
účinnější a transparentnější. Umožňuje občanům a parlamentům více ovlivňovat dění
na evropské úrovni a zajišťuje Evropě jasnější, silnější hlas ve světě, přičemž současně
chrání zájmy jednotlivých členských států.
Smlouva stanoví novou iniciativu občanů, v rámci které můžete s milionem podpisů
ostatních občanů Evropskou komisi požádat, aby předložila nové návrhy politik.
Vnitrostátní parlamenty v jednotlivých členských státech získají větší úlohu při
posuzování právních předpisů EU před jejich schválením, aby bylo zajištěno, že EU
nepřekročí své pravomoci v záležitostech, jež by měly být řešeny na úrovni členského
státu nebo na místní úrovni.
Pravomoci Evropského parlamentu se zvýší
tím, že poslanci Evropského parlamentu, které
přímo volíte, budou mít větší
slovo v širší škále záležitostí.
Na rozdíl od stávající
(Niceské) smlouvy se
bude Komise nadále
skládat z jednoho komisaře
z každého členského státu.
Tato brožura objasňuje, co
Lisabonská smlouva znamená
pro vás jako občana.
ÚVOD
11
entu se zvýší
amentu, které
2
UNIE PRO 21. STOLETÍ
Lisabonská smlouva byla podepsána 27 členskými státy Evropské unie dne 13. prosince
2007.
Aby Smlouva vstoupila v platnost, musí ji schválit všechny země EU v souladu se svými
vnitrostátními postupy.
Proč je zapotřebí nová smlouva?EU se změnila. Počet členských států se zčtyřnásobil. Jen
v posledních pěti letech se počet jejích členů téměř zdvojnásobil.
Také svět se rychle mění. Evropa se v 21. století potýká s velkými
problémy, včetně hospodářské krize, změny klimatu, udržitelného
rozvoje, energetické bezpečnosti a boje proti mezinárodní
přeshraniční trestné činnosti.
Členské státy, které společně vypracovaly Lisabonskou
smlouvu, uznávají, že stávající smlouvy neposkytují
Evropské unii nástroje, které potřebuje k řešení těchto
problémů a vypořádání se s těmito změnami.
• Lisabonská smlouva mění a aktualizuje dřívější smlouvy EU.
• Bere v úvahu skutečnost, že se EU rozšířila ze šesti zakládajících
členských států na současných 27, a rovněž vývoj, k němuž došlo
v posledních 50 letech.
• Smlouva (bude-li schválena všemi 27 zeměmi) zlepší způsob fungování, aby bylo
zajištěno, že Unie ve 21. století vykonává svou činnost co nejúčinněji a nejúčelněji.
• Smlouva pomáhá EU lépe sloužit vašim zájmům a prostřednictvím nové iniciativy
občanů vám umožňuje přímo spolurozhodovat o evropských záležitostech.
• Smlouva prostřednictvím Listiny základních práv chrání vaše práva.
• Smlouva posiluje úlohu Evropského parlamentu a uděluje nové pravomoci
vnitrostátním parlamentům.
• Smlouva zajišťuje větší účinnost rozhodování na evropské úrovni.
• Smlouva pomáhá EU vystupovat ve světě jednotně.
3
• Smlouva zavádí nová opatření k řešení naléhavých otázek, které ovlivňují kvalitu
našeho života, jako je změna klimatu, přeshraniční trestná činnost a energie.
• Smlouva současně chrání práva každého členského státu, zejména v citlivých
oblastech, jako jsou daně a obrana.
Cíle a hodnoty EULisabonská smlouva jednoznačně stanoví cíle a hodnoty
EU, jako je mír, demokracie, dodržování lidských práv,
spravedlnost, rovnost, právní stát a udržitelnost.
Smlouva zaručuje, že Evropská unie:
• poskytuje svým občanům prostor svobody, bezpečnosti a
práva bez vnitřních hranic;
• usiluje o udržitelný rozvoj Evropy, založený na vyváženém
hospodářském růstu a na cenové stabilitě, vysoce
konkurenceschopném sociálně tržním hospodářství
směřujícím k plné zaměstnanosti a společenskému
pokroku a na vysokém stupni ochrany životního prostředí;
• bojuje proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci a podporuje
sociální spravedlnost a ochranu;
• podporuje hospodářskou, sociální a územní soudržnost a solidaritu
mezi členskými státy;
• zavazuje se k zachování hospodářské a měnové unie, jejíž měnou je euro;
• ve svých vztazích s okolním světem zastává a podporuje hodnoty Evropské unie
a přispívá k míru, bezpečnosti, udržitelnému rozvoji této planety, k solidaritě
a vzájemné úctě mezi národy, volnému a spravedlivému obchodování a vymýcení
chudoby;
• přispívá k ochraně lidských práv, především práv dítěte, a k přísnému dodržování
a rozvoji mezinárodního práva, zejména k dodržování zásad Charty Organizace
spojených národů.
Toto jsou hlavní cíle. Lisabonská smlouva má EU poskytnout nástroje k jejich dosažení.
4
HLAVNÍ USTANOVENÍ LISABONSKÉ
SMLOUVY Větší demokracie, větší otevřenost
Smlouva vám dává silnější hlas při rozhodování.
Nová iniciativa občanů znamená, že jeden milion osob – z celkového počtu
500 milionů občanů EU – z několika členských států může Evropskou komisi požádat,
aby předložila nové návrhy politik.
5
To vám poprvé zajišťuje možnost zapojit se přímo do procesu
tvorby právních předpisů EU.
V zájmu zvýšení informovanosti o tom, jak EU přijímá rozhodnutí,
bude muset Rada ministrů nyní zasedat veřejně, bude-li projednávat
návrh legislativního aktu a hlasovat o něm.
Smlouva zvyšuje počet oblastí, v nichž se Evropský parlament podílí na rozhodování
spolu s Radou ministrů. To znamená, že poslanci Evropského parlamentu, kteří jsou
přímo voleni vámi, budou mít větší právo rozhodovat o právní úpravě a rozpočtu EU.
Doma budou mít vnitrostátní parlamenty větší možnost přímo přispět k rozhodování
na úrovni EU.
Nový systém včasného varování uděluje vnitrostátním parlamentům právo předkládat
připomínky k předlohám právních předpisů a ověřovat, zda EU nepřekračuje svou
pravomoc tím, že zasahuje do záležitostí, jež lze nejlépe vyřešit na úrovni členského
státu nebo na místní úrovni.
Rychlejší a účinnější rozhodováníLisabonská smlouva zjednodušuje rozhodovací postupy EU.
V Radě ministrů se rozšíří hlasování kvalifi kovanou většinou namísto jednomyslných
rozhodnutí. To zajistí rychlejší a účinnější jednání.
Hlasování kvalifi kovanou většinou znamená, že od roku 2014 budou rozhodnutí
Rady ministrů vyžadovat podporu 55 % členských států, které představují nejméně
65 % evropského obyvatelstva. Tento systém zajišťuje rozhodnutím dvojí legitimitu.
Na jakékoli návrhy týkající se přesunutí nových oblastí politiky do většinového hlasování
se budou vztahovat přísná pravidla. S touto změnou musí souhlasit všechny členské
státy a vnitrostátní parlamenty budou mít právo veta.
Důležité oblasti politiky, jako jsou daně a obrana, budou i nadále vyžadovat
jednomyslné hlasování.
Modernizace orgánů EUHlavním cílem Lisabonské smlouvy je modernizace orgánů, které řídí činnost EU, a zajištění jejich větší demokratičnosti.
Bude vytvořena nová funkce vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku / místopředsedy Komise s cílem podporovat jednání EU na mezinárodní
úrovni a moci lépe hájit její zájmy a hodnoty v zahraničí.
K zajištění kontinuity a soudržnosti své práce bude Evropská rada volit předsedu Evropské rady na období nejvýše 5 let. To zajistí větší zviditelnění a soudržnost činnosti EU.
6
Předsedu Komise bude „volit“ Evropský parlament na návrh Evropské rady.
Lisabonská smlouva znovu potvrzuje a aktualizuje mnoho hospodářských ustanovení
obsažených v předchozích smlouvách EU. Připojuje rovněž řadu důležitých nových
oblastí. Ty jsou zmíněny v dalších bodech.
Hospodářská politikaSmlouva potvrzuje závazek dosáhnout hospodářské a měnové unie, jejíž měnou je euro.
Euro je nyní měnou 16 členských států.
Hospodářská a měnová unie je základním cílem EU. Jedná se o zásadní sílu, která
zajistí návrat Evropy k blahobytu a zaměstnanosti. EU a členské státy společně přislíbily
fi nanční prostředky ve výši 200 miliard EUR na stimulaci hospodářství EU v současné
fi nanční krizi.
Smlouva formálně schvaluje postavení Evropské centrální banky tím, že z ní činí orgán
Evropské unie.
Evropská unie ve světěEU se zavazuje, že bude prosazovat hodnoty EU ve světě, a to přispíváním k:
• míru a bezpečnosti,
• udržitelnému rozvoji této planety,
• solidaritě a vzájemné úctě mezi národy,
• volnému a spravedlivému obchodování,
• vymýcení chudoby,
• ochraně lidských práv,
• přísnému dodržování a rozvoji
mezinárodního práva, zejména
k dodržování zásad Charty
Organizace spojených národů.
EU je největší světovou obchodní
mocností a největším dárcem
pomoci rozvojovému světu.
Výše zmíněné zřízení funkce
vysokého představitele
pro zahraniční a bezpečnostní
hodování,
ji
na
7
politiku / místopředsedy Komise zajistí větší soudržnost
vnější činnosti EU a umožní Evropské unii vystupovat v
zahraničí jednotně. Vysokému zástupci bude nápomocna
vyhrazená služba pro vnější činnost.
Bezpečnost a obranaLisabonská smlouva jasněji vysvětluje úlohu EU v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Rozhodnutí o záležitostech obrany budou i nadále vyžadovat jednomyslné schválení 27 členskými státy EU.
Cílem misí, které EU vede mimo své území, je udržení míru, předcházení konfl iktům
a posílení mezinárodní bezpečnosti v souladu se zásadami Charty Organizace
spojených národů.
Smlouva rozšiřuje úlohu EU tak, aby zahrnovala akce v oblasti odzbrojení, poradenství
a pomoc ve vojenské oblasti a pomoc při obnovení stability po konfl iktech.
Umožňuje rovněž posílenou spolupráci mezi členskými státy, které chtějí úžeji
spolupracovat v oblasti obrany.
Smlouva stanoví, že členské státy dají EU k dispozici civilní a vojenské kapacity nezbytné
k provádění společné bezpečnostní a obranné politiky, a vymezuje úlohu Evropské
obranné agentury.
Smlouva zavádí doložku (dobrovolné) solidarity, stane-li se některý členský stát obětí
teroristického útoku či přírodní nebo člověkem způsobené pohromy.
Právo a trestná činnostLisabonská smlouva obsahuje důležitá nová ustanovení, která posilují schopnost EU bojovat proti mezinárodní přeshraniční trestné činnosti, nedovolenému přistěhovalectví, obchodování s lidmi, zbraněmi a drogami.
Zjednodušení, které Lisabonská smlouva navrhuje, znamená uplatňování větší
transparentnosti v této oblasti, posílení úlohy Evropského parlamentu a Soudního
dvora a urychlení rozhodování prostřednictvím hlasování kvalifi kovanou většinou ve
více oblastech.
Nová ustanovení by měla mimo jiné Unii a členským státům pomoci zajistit účinnější
ochranu fi nančních zájmů Unie a boj proti přeshraniční trestné činnosti.
Tato nová ustanovení respektují různé právní systémy a tradice členských států.
Předpokládají například „nedodržení v mimořádných případech“, jež členskému státu
PráLEp
N
o
T
P
8
umožňuje, aby se na novém opatření nepodílel, pakliže se domnívá, že by se dotklo
základních aspektů jeho systému trestního soudnictví.
Pro Irsko a Spojené království, které mají systém zvykového práva (common law)
a neúčastní se režimu hraničních kontrol v rámci schengenského prostoru, existuje
mimoto zvláštní ujednání, které jim umožňuje, aby se v každém jednotlivém případě
rozhodly, zda se budou podílet na právních předpisech v této oblasti.
Sociální politikaLisabonská smlouva zvyšuje cíle EU v sociální oblasti. Stanoví, že EU ve všech svých politikách a činnostech přihlíží k podpoře vysoké úrovně zaměstnanosti.
Je uznána klíčová role ekonomických služeb,
jako je veřejná doprava, telekomunikace,
poštovní služby, dodávky plynu a elektrické
energie.
V těchto oblastech je úloha EU omezená
a členské státy mají velký manévrovací prostor
při poskytování, provozování a zajišťování služeb
tak, aby účinně reagovaly na domácí potřeby.
EU se zdrží jakéhokoli jednání, které by snížilo úlohu
členských států při poskytování služeb obecného
zájmu, jako je zdravotnictví, sociální služby, policejní
a bezpečnostní síly, státní školy.
Členským státům jsou přenechány záležitosti jako odměňování,
právo sdružovat se v odborových organizacích a pravidla pro organizování stávek.
Nové oblasti spolupráceSmlouva obsahuje důležitá ustanovení v řadě nových oblastí politiky, jež posilují schopnost EU bojovat proti mezinárodní přeshraniční trestné činnosti, nedovolenému přistěhovalectví, obchodování
se ženami a dětmi, drogami a zbraněmi.
V dnešním světě jsou obzvláště důležité další dvě oblasti:
Změna klimatu: Smlouva staví do popředí cíl EU podporovat udržitelný rozvoj
v Evropě, a to na základě vysoké úrovně ochrany životního prostředí a zlepšování
jeho kvality.
ohu
ého
cejní
9
Smlouva se zavazuje prosazovat na mezinárodní úrovni opatření k řešení regionálních
a světových problémů v oblasti životního prostředí, zejména změny klimatu.
Posílení úlohy EU v oblasti změny klimatu bude znamenat, že Evropa bude nadále
zaujímat vedoucí místo v boji proti globálnímu oteplování.
Energetika: Smlouva obsahuje nová ustanovení, která zajišťují náležité fungování
trhů s energií, zejména co se týká dodávek energie, a dosažení energetické účinnosti
a úspor, jakož i rozvoj nových a obnovitelných zdrojů energie.
Pro všechny členské státy představuje hlavní výzvu pro budoucnost
bezpečnost dodávek energie.
Smlouva potvrzuje závazek EU týkající se jednotné evropské politiky
v oblasti udržitelných zdrojů energie.
Smlouva stanoví rovněž nový základ pro spolupráci členských států v oblasti
sportu, humanitární pomoci, civilní ochrany, cestovního ruchu a výzkumu
vesmíru.
Lidská právaLisabonská smlouva uznává práva, svobody a zásady stanovené v Listině základních práv a zajišťuje právní závaznost Listiny.
Členské státy podepsaly Listinu základních práv v roce 2000. Listina je
nyní právně závazná.
To znamená, že pokud EU navrhuje a provádí právní předpisy, musí respektovat
práva stanovená v Listině základních práv – a stejně tak to musí činit členské státy při
provádění právních předpisů EU.
K právům, jichž požívají všichni občané, patří ochrana osobních údajů, právo na azyl,
rovnost před zákonem a zákaz diskriminace, rovnost mužů a žen, práva dětí a starších
osob a důležitá sociální práva, jako je ochrana před neoprávněným ukončením
pracovní smlouvy a přístup k sociálnímu zabezpečení a sociální pomoci.
Smlouva rovněž umožní, aby se EU připojila k Evropské úmluvě o lidských právech.
Úmluva a Evropský soud pro lidská práva, který na ni dohlíží, představují základy
ochrany lidských práv v Evropě.
Pr
b
S
sp
To znamen
práva stano
provádění p
ní
ti
st
10
DALŠÍ INFORMACELisabonská smlouva je nevyhnutelně dlouhým dokumentem, který má v konsolidované
podobě více než 300 stran, včetně příloh a protokolů. Zahrnuje mnoho ustanovení
předchozích smluv EU v pozměněném a aktualizovaném znění.
Tento průvodce klade zvláštní důraz na nové prvky v Lisabonské smlouvě. Níže je
uvedeno více informací o hlavních změnách.
Celé znění Lisabonské smlouvy, konsolidované verze Smluv ve znění pozměněném
Lisabonskou smlouvou si můžete stáhnout a více informací nalézt na adrese
europa.eu/lisbon_treaty/full_text/index_cs.htm.
11
Cesta k Lisabonu
Lisabonská smlouva byla schválena po 6 letech jednání mezi členskými
státy o tom, jaké reformy jsou zapotřebí k řešení problémů 21. století.
1952: Pařížská smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli.
1957: Římské smlouvy o založení Evropského hospodářského
společenství a Evropského společenství pro atomovou energii.
1986: Jednotný evropský akt.
1992: Maastrichtská smlouva.
1997: Amsterodamská smlouva.
2001: Niceská smlouva.
29. říjen 2004: Smlouva o Ústavě pro Evropu podepsaná členskými
státy v Římě.
Květen–červen 2005: Francie a Nizozemsko odmítají Smlouvu
v referendu.
13. prosinec 2007: podpis Lisabonské smlouvy 27 členskými
státy.
2007–květen 2009: Lisabonská smlouva je schválena parlamenty
ve 26 z celkem 27 členských států.
12. červen 2008: V referendu v Irsku se nepodařilo zajistit
většinu ve prospěch ratifi kace.
19. červen 2009: Evropská rada potvrdila, že se Evropská
komise bude nadále skládat z jednoho státního příslušníka
každého členského státu. Hlavy států nebo předsedové vlád
schválili právně závazné záruky týkající se zvláštních oblastí,
které irské orgány určily s ohledem na zdanění, právo na
život, vzdělání a rodinu a tradiční irskou politiku vojenské
neutrality, tyto záruky budou do Smluv o EU začleněny
formou protokolu po vstupu Lisabonské smlouvy
v platnost. Je přijato rovněž slavnostní prohlášení
o významu práv pracujících a veřejných služeb.
2. říjen 2009: druhé referendum v Irsku.
Cesta k L
Lisabonská sm
státy o tom, ja
1952: Pařížsk
1957: Říms
společenstv
1986: Jedn
1992: Maa
1997: Am
2001: Ni
29. říjen
státy v Ř
Květen
v refer
13. p
státy.
2007
ve 2
12
vě
1
k
k
1950
1960
1970
1980
1990
2000
2010
12
Evropský parlamentEvropský parlament je přímo
voleným orgánem EU, který zastu-
puje občany členských států.
Smlouva zvyšuje počet oblastí, v nichž
se Evropský parlament podílí na zákono-
dárství spolu s Radou ministrů, a posiluje
jeho rozpočtové pravomoci.
Toto sdílení pravomocí mezi Parlamentem
a Radou ministrů se nazývá spolurozhodováním.
Spolurozhodování se stane „řádným legislativ-
ním postupem“. Rozšíří se na nové oblasti poli-
tiky jako svoboda, bezpečnost a právo. To posílí
legislativní pravomoci Evropského parlamentu.
Smlouva zajistí Evropskému parlamentu rovněž
větší úlohu při schvalování rozpočtu EU.
Evropská radaEvropská rada je složena z nejvyšších volených
politických zástupců členských států – předsedů
vlád a prezidentů s výkonnými pravomocemi.
Vymezuje politické směry EU a stanoví její
priority.
Podle Lisabonské smlouvy se Evropská rada
stává řádným orgánem EU a je jasně vymezena
její úloha.
Je zřízena nová funkce předsedy Evropské rady.
Předseda Evropské rady bude volen členy
Evropské rady a funkci může vykonávat po
dobu nejvýše 5 let.
Předseda bude předsedat
zasedáním Rady, vést její jed-
nání a zajišťovat kontinuitu
a zastupovat EU na nejvyšší
úrovni na mezinárodní scéně.
To představuje změnu oproti před-
chozímu systému, kdy Evropské radě
předsedaly členské státy, které zastá-
valy půlroční předsednictví EU.
Orgány a instituce EUHlavní orgány EU:• Evropský parlament• Evropská rada• Rada EU (Rada ministrů)• Evropská komise• Soudní dvůr Evropské unie• Evropská centrální banka• Účetní dvůr.
Kromě toho existují další instituce:• Výbor regionů• Evropský hospodářský a sociální výbor• Evropská investiční banka.
Více o institucionálních změnách
y Evropské rady.
e volen členy
vykonávat po
před-
é radě
astá-
EE
vol
puje
Smlouva
se Evrops
dárství spo
jeho rozpočto
• Vý• Ev• Ev
13
Nový předseda Evropské rady zajistí větší zvidi-
telnění a soudržnost činnosti EU.
RadaNa Radu Evropské unie se odkazuje rovněž jako
na Radu ministrů. Je složena z 27 ministrů vlád
zastupujících jednotlivé členské státy.
Jedná se o hlavní orgán s rozhodovací pravo-
mocí, který koordinuje hospodářské politiky EU
a hraje hlavní úlohu v zahraniční a bezpečnostní
politice.
S Evropským parlamentem sdílí pravomoci
v oblasti zákonodárství a rozpočtu.
Běžnější se stane většinové hlasování namísto
jednomyslných rozhodnutí.
Od roku 2014 bude zaveden systém nazvaný
„dvojí většina“: rozhodnutí Rady budou vyžado-
vat podporu 55 % členských států, které před-
stavují nejméně 65 % evropského obyvatel-
stva. Tento systém zajišťuje rozhodnutím dvojí
legitimitu.
Nový vývoj v rámci Smlouvy spočívá v tom,
že Radě ministrů zahraničí bude předsedat
vysoký představitel Unie pro zahraniční a bez-
pečnostní politiku / místopředseda Komise.
V ostatních oblastech, jako zemědělství, fi nance
a energetika, bude Radě nadále předsedat
ministr země, která zastává půlroční rotující
předsednictví EU.
To zajistí větší soudržnost a efek-
tivnost předsednictví EU.
Vysoký představitel Unie pro bezpečnostní a zahraniční politiku / místopředseda KomisePodle Lisabonské smlouvy bude zřízena nová
funkce vedoucího představitele pro společnou
zahraniční a bezpečnostní politiku a společ-
nou obrannou politiku EU. Jmeno-
vání vysokého představitele Unie pro
zahraniční a bezpečnostní politiku,
který je současně místopředsedou
Komise, je důležitým novým krokem.
V této pozici jsou spojeny dvě stávající
funkce: vysokého představitele pro spo-
lečnou zahraniční a bezpečnostní poli-
tiku a komisaře pro vnější vztahy.
Vysoký představitel bude jmenován
Evropskou radou a bude předsedat
Radě ministrů zahraničí, přičemž bude
současně místopředsedou Evropské
komise. Bude předkládat návrhy, provádět
zahraniční politiku jménem Rady a zastupovat
postoje Unie na mezinárodní úrovni.
To má EU pomoci lépe hájit její zájmy a hodnoty
na mezinárodní scéně a vystupovat jednotně.
Evropská komiseEvropská komise má nezávisle zastupovat zájmy
celé EU.
Komise je odpovědná Evropskému parlamentu.
Jedná se o jediný orgán EU, který má obecnou
pravomoc předkládat návrhy právních předpisů.
Komise rovněž prosazuje politiky Unie, zajišťuje
plnění rozpočtu, řídí programy EU, zastupuje EU
při mezinárodních jednáních a zaručuje řádné
uplatňování Smluv.
Na zasedání Evropské rady v prosinci 2008 se
hlavy států a předsedové vlád dohodli, že se
Komise bude nadále skládat z jednoho státního
příslušníka každého členského státu.
To zajistí větší soudrž
tivnost předsednict
ečnou
poleč-
dět
14
Co kdo děláLisabonská smlouva objasňuje:
• jaké pravomoci náleží EU,
• jaké pravomoci náleží členským státům,
• které pravomoci jsou sdílené.
Smlouva jasněji než dříve stanoví meze pra-vomocí EU.
Základním pravidlem je, že EU může vyko-
návat pouze pravomoci, které jí byly svěřeny
členskými státy. Musí respektovat skutečnost,
že všechny ostatní pravomoci náleží členským
státům.
• EU má výlučnou pravomoc v oblastech jako
pravidla hospodářské soutěže, měnová poli-
tika eurozóny a společná obchodní politika.
• Členské státy mají přímou odpovědnost
v oblastech jako zdraví, vzdělávání, průmysl.
• EU a členské státy sdílejí pravomoci v oblas-
tech jako vnitřní trh, zemědělství, doprava
a energetika.
Ostatní ustanoveníSmlouva potvrzuje, že EU ctí rovnost člen-ských států a jejich národní identitu, včetně
místní a regionální samosprávy. Zavazuje se
chránit různé evropské kultury a jazyky.
Poprvé je zahrnuto ustanovení o vystoupení členského státu z Evropské unie, pokud si to
přeje, a jsou stanovena opatření, která budou
v tomto případě platit.
Nové pravomoci vnitrostátních parlamentůVnitrostátní parlamenty budou mít poprvé
přímý vliv na evropský rozhodovací proces.
Podle Lisabonské smlouvy musí být všechny
navrhované právní předpisy EU zaslány vnit-
rostátním parlamentům.
Bude zaveden systém včasného varování
a každý vnitrostátní parlament bude mít lhůtu
v délce 8 týdnů na vznesení námitky, pakliže
se domnívá, že návrh není vhodný pro opat-
ření EU.
Vznese-li námitky dostatečný počet vnitro-
státních parlamentů, může být návrh pozmě-
něn nebo stažen.
Tento systém včasného varování poskytuje
vnitrostátním parlamentům důležitou úlohu
při zajišťování, aby EU nepřekročila svou pra-
vomoc tím, že zasahuje do záležitostí, jež lze
nejlépe vyřešit na národní, regionální nebo
místní úrovni.
15
Některé odborné výrazy Právní základLisabonská smlouva mění Smlouvu o Evrop-
ské unii a Smlouvu o založení Evropského
společenství. Jedná se o nejnovější smlouvu
v řadě smluv, které aktualizují a konsolidují
právní základ EU.
Podle Lisabonské smlouvy bude mít EU právní
subjektivitu.
V současnosti mají Evropské společenství
a Evropská unie různý statut a neplatí pro ně
stejná pravidla o rozhodování. Lisabonská
smlouva tento dvojí systém ukončí a Evropská
unie bude mít vlastní právní subjektivitu.
Tato změna zlepší schopnost EU jednat,
zejména ve vnějších záležitostech. Lisabonská
smlouva EU umožní, aby ve svých vztazích
se zbytkem světa jednala účinněji, soudržněji
a věrohodněji.
Hlasování kvalifi kovanou většinou, dvojí většinaHlasování kvalifi kovanou většinou je forma
rozhodování, která se používá u mnoha roz-
hodnutí Rady ministrů. Podle Smlouvy bude
toto hlasování rozšířeno na mnoho nových
oblastí a bude nově vymezen způsob tohoto
hlasování. Od roku 2014 budou rozhodnutí
Rady vyžadovat podporu 55 % členských
států, které představují nejméně 65 % evrop-
ského obyvatelstva. To se nazývá „dvojí větši-
nou“. Pro vytvoření blokační menšiny budou
zapotřebí nejméně čtyři země. Tento systém
zajišťuje zemím s nižším počtem obyvatel
spravedlivější postavení vůči velkým členským
státům.
V určitých oblastech budou rozhodnutí
i nadále vyžadovat jednomyslný souhlas.
K těmto oblastem patří daně a obrana.
15
16
Posílená spolupráceSmlouva o Evropské unii (pozměněná Amste-
rodamskou smlouvou a Lisabonskou smlou-
vou) uznává skutečnost, že se Unie tak zvět-
šila, a stanoví pravidla pro případy, kdy některé
členské státy chtějí spolupracovat v určité
oblasti. To se nazývá „posílenou spoluprací“.
Posílená spolupráce znamená, že určitá sku-
pina zemí může jednat společně, aniž by se
nutně muselo zúčastnit všech 27 členských
států. To členským státům umožňuje zůstat
mimo, pokud se nechtějí připojit, aniž by
ostatním členským státům bránily jednat
společně.
Subsidiarita, proporcionalitaRozhodnutí EU musí být přijímána co nejblíže
občanům. S výjimkou oblastí, které spadají do
její výlučné pravomoci, nepřijme EU opatření,
ledaže by to bylo účinnější než opatření při-
jatá na národní, regionální nebo místní
úrovni. Tato zásada se nazývá subsi-
diaritou a je v Lisabonské smlouvě
opět potvrzena.
Tuto zásadu doplňuje zásada
proporcionality, podle níž musí
EU omezit své jednání na to, co je
nezbytné k dosažení cílů stanove-
ných v Lisabonské smlouvě.
Spolurozhodování („řádný legislativní postup“)Spolurozhodování je výraz pro pravomoc
Evropského parlamentu přijímat právní před-
pisy společně a na stejné úrovni s Radou
ministrů. Lisabonská smlouva zajišťuje obecné
používání spolurozhodování. Prostřednic-
tvím Lisabonské smlouvy se postup, v jehož
rámci Evropský parlament rozhoduje spo-
lečně s Radou, stane „řádným legislativním
postupem“.
To znamená, že rozhodování Evropské unie
bude založeno na dvojí legitimitě, a to občanů
(zastoupených svými poslanci v Evropském
parlamentu) a členských států (zastoupených
ministry v Radě).
j
padají do
opatření,
tření při-
tní
NA INTERNETU
Informace ve všech úředních jazycích Evropské unie najdete na portálu Europa: europa.eu
OSOBNĚ
Po celé Evropě byly zřízeny stovky místních informačních středisek EU. Adresu vašeho nejbližšího střediska naleznete na internetové stránce: europedirect.europa.eu
TELEFONICKY NEBO POŠTOU
Europe Direct je služba, která odpoví na vaše dotazy o Evropské unii. Na tuto službu se můžete obrátit prostřednictvím bezplatné telefonní linky: 00 800 6 7 8 9 10 11 (či prostřednictvím placené telefonní linky mimo EU: +32 22999696, nebo můžete využít elektronické pošty v rámci europedirect.europa.eu
PUBLIKACE O EVROPĚ
Publikace o EU jsou na dosah jednoho kliknutí na internetových stránkách EU Bookshopu: bookshop.europa.eu.
Kontakt s EU
EVROPSKÁ KOMISE
Zastoupení v České republice
Europe House
Jungmannova 24
111 21 Praha 1
ČESKÁ REPUBLIKA
Tel. +420 224312835
Fax +420 224312850
E-mail: [email protected]
www.evropska-unie.cz
EVROPSKÝ PARLAMENT
Informační kancelář Evropského parlamentu
Europe House
Jungmannova 24, 111 21 Praha 1
ČESKÁ REPUBLIKA
Tel. +420 255708208
Fax +420 255708200
E-mail: [email protected]
www.evropsky-parlament.cz
www.europarleuropa.eu
ÚŘAD VLÁDY ČR
Eurocentrum Praha
Europe House
Jungmannova 24, 111 21 Praha 1
ČESKÁ REPUBLIKA
Tel. +420 221455318
Fax +420 221455320
E-mail: [email protected]
Eurofon 800 200 200
www.euroskop.cz
ČESKÁ REPUBLIKA
Tel. +420 221455318
Fax +420 221455320
E-mail: [email protected]
Eurofon 800 200 200
www.euroskop.cz
Zastoupení a kanceláře Evropské komise a Evropského parlamentu existují ve všech zemích Evropské unie. Evropská komise
má rovněž delegace v dalších částech světa.
Publikace o Evropské unii v češtině můžete získat na těchto místech:
NA
7809931CSC
VÁ Š P RŮ V O D C E L I S A B O N S KO U S M L O U V O U
Po desetiletích válek, které stály miliony
životů, znamenalo založení EU začátek nové
epochy, kdy evropské země řeší své problémy
vyjednáváním, a nikoli bojem.
V současnosti se členové EU těší mnoha
výhodám. Stávající pravidla však byla navržena
pro mnohem menší EU a EU, která se
nemusela potýkat s celosvětovými problémy,
jako je změna klimatu, světová recese nebo
mezinárodní přeshraniční trestná činnost.
EU je schopna tyto problémy řešit a je k tomu
odhodlána, může to však zajistit pouze tak, že
zlepší způsob svého fungování.
To je cílem Lisabonské smlouvy.
Tato smlouva zajišťuje, aby EU byla
demokratičtější, účinnější a
transparentnější. Umožňuje
občanům a parlamentům
více ovlivňovat dění na
evropské úrovni a zajišťuje
Evropě jasnější silnější hlas ve
světě, přičemž současně chrání
zájmy jednotlivých členských států.
Tato brožura objasňuje, co Lisabonská
smlouva znamená pro vás jako občana.
řešit a je k tomu
it pouze tak, že
ouvy.
byla
e
hrání
átů.
bonská
u
