Zdravá výživa a péče Zdravá výživa a péče o pokožku v dětském věkuo pokožku v dětském věku

Dítě není malý dospělýDítě není malý dospělý Dětem nestačí pouze menší porce našeho

běžného pokrmu Specifické nároky dané růstem a vývojem

dětského organizmu Optimální příjem je individuální

V závislosti na věku, fázi růstu, zdravotním stavu, fyzické aktivitě

Ukazatelem správného vývoje a růstu jsou: Dobrý zdravotní stav dítěte Optimální hmotnost Psychická i fyzická kondice

Základní živinyZákladní živiny Energetická hodnota potravin

1 kJ = 4,1868 kcal Z bílkovin, sacharidů, tuků pro udržení tělesných funkcí (bazální

metabolizmus), fyzickou práci Energetickou hodnotu potravin snižuje množství

vody nebo vláknina

Pokud není příjem energie vyvážen výdejem,dochází ke zvyšování tělesné hmotnosti – nadvázea obezitě

Základní živinyZákladní živiny Biologická hodnota potravin

Určena kvalitou a využitelností živin (bílkoviny, sacharidy, tuky, vitaminy, minerální látky)

Vysoká biologická hodnota: plnohodnotné bílkoviny, hodně vitaminů, minerálních látek apod.

Nízká biologická hodnota: sladkosti, cukr, bílé pečivo

Lze snížit nesprávným skladováním, nevhodnou tepelnou úpravou

Lze zvýšit u masa, luštěnin a brambor správnou tepelnou úpravou

Základní živinyZákladní živiny Doporučený vzájemný poměr živin

Bílkoviny 15 %

Sacharidy 55 %

Tuky 30 %

BílkovinyBílkoviny

Základní stavební látka (tělesné tkáně, enzymy, nukleové kyseliny…)

1 g = 17 kJ (jako zdroj energie jsou využívány jen zřídka)

Složeny z aminokyselin 22 základních AK 10 esenciálních AK pro děti (8 pro dospělé)

BílkovinyBílkoviny

Plnohodnotná bílkovina obsahuje všechny esenciální AK ve

vhodném poměru Bílkovina masa, mléka, vajec a výrobků z

nich, sója (!obsahuje antinutriční látky)

BílkovinyBílkoviny

Neplnohodnotná bílkovina rostlinné bílkoviny (luštěniny, obiloviny,

brambory)

Pro správný růst a vývoj je třeba dodatmin. 40 % bílkovin z živočišných zdrojů.Optimální je 60 – 70 %.

SacharidySacharidy Nejrychleji využitelný zdroj energie 1 g = 17 kJ Složeny z různého počtu molekul

Monosacharidy (glukóza, fruktóza, galaktóza)

Disacharidy (sacharóza, maltóza, laktóza)

Oligosacharidy (např. oligofruktóza) Polysacharidy (škrob, vláknina)

SacharidySacharidy Vláknina: patří mezi polysacharidy

Hrubá (nerozpustná) vláknina Mechanicky čistí střeva Zlepšuje střevní peristaltiku

Jemná (rozpustná) vláknina Chemicky čistí střeva, tím posiluje imunitu Je živnou půdou pro bakterie žijící ve střevech

Doporučené denní množství vlákniny pro dospělé:25 – 30 g Doporučení denní příjem vlákniny pro děti:Věk + 5

SacharidySacharidy Glykemický index potravin (GI)

Schopnost sacharidové potraviny zvyšovat hladinu glukózy

Čím vyšší GI, tím rychleji se zvýší hladina glukózy

Pro jeho využití je větší množství inzulinu, který mimo jiné podporuje ukládání tuku v těle

Energie z potraviny s vyšším GI rychleji mizí a je třeba se dříve najíst

SacharidySacharidy Glykemický index (GI)

Vhodnější jsou potraviny s nižším GI Méně zvyšují hladinu glukózy Zasycení déle vydrží

Potraviny s vysokým GI Potraviny s nízkým GI

Pivo, cola Celozrnný chléb

Hranolky Přírodní ovocné šťávy

Cukr Slazený jogurt

* Jako referenční hodnota je brán GI glukózy (100)

Ovoce

Zelenina

TukyTuky

Udržení tělesné teploty těla, mechanická ochrana orgánů, tvorba hormonů, vstřebávání vitaminů rozpustných v tucích

1 g = 36 – 38 kJ Složeny z glycerolu a mastných

kyselin

TukyTuky Nasycené mastné kyseliny

Nemají dvojnou vazbu v řetězci Převažují v živočišných tucích Zvyšují hladinu cholesterolu a tím riziko

KVO Mononenasycené mastné kyseliny

Mají jednu dvojnou vazbu Pozitivně ovlivňují hladinu cholesterolu

pokud jimi byly nahrazeny nasycené mastné kyseliny

TukyTuky Polynenasycené mastné kyseliny

Více násobných vazeb v řetězci Převažují v rostlinných tucích Snižují hladinu cholesterol, tvorbu krevních

sraženin Esenciální nenasycené mastné kyseliny

V rostlinných tucích a olejích, rybím tuku, ořeších Přispívají ke zdraví srdce a cév, snižují tvorbu

krevních sraženin, u dětí podporují růst a správný duševní vývoj

TukyTuky Transmastné kyseliny

Přirozeně v malém množství v mléce Pokud dojde k přepálení tuku při

kuchyňské úpravě Dříve vznikaly při ztužování rostlinných

olejů, tzv. hydrogenace

V současnosti již většina výrobců používá jinýzpůsob, tzv. interesterifikaci, při které ke vzniku transmastných kyselin nedochází

TukyTuky Cholesterol

Látka živočišného původu (v másle a sádle, tučném mase a masných výrobcích, mléce a mléčných výrobcích, ve vejcích a výrobcích z nich)

V těle tvoří např. součást buněčných membrán Nadměrná konzumace vede ke zvyšování

hladiny cholesterolu u dospělých Děti většinou vyšší příjem cholesterolu v těle

využijí

TukyTuky

Čím více nasycených MK, tím je tuk tužší (máslo, kakaové máslo)

Čím více nenasycených MK, tím je tuk tekutější (oleje, rybí tuk)

Doporučený poměr tuků:1/3 z živočišných zdrojů2/3 z rostlinných zdrojů

VitaminyVitaminy Pro naše tělo nezbytné – esenciální

látky Každý má zcela specifickou funkci U dětí plní stejné funkce jako u

dospělých, jejich nedostatek má však daleko citelnější důsledky Avitaminóza Hypovitaminóza Hypervitaminóza

VitaminyVitaminy Rozpustné v tucích (lipofilní)

Vitamin A: pro funkci retiny, epitelových buněk, syntézu endokrinních hormonů Avitaminóza: šeroslepost, porušení

celistvosti tkání, drsná pokožka, průjmy, zpomalený růst

Vitamin D: pro správné ukládání vápníku do kostí, udržování stálé hladiny vápníku v krvi, řídí svalové kontrakce a relaxace Avitaminóza: rachitis u dětí, u dospělých

osteomalácie, osteoporóza

VitaminyVitaminy

Rozpustné v tucích (lipofilní) Vitamin E: antioxidant, udržuje stabilitu

buněčných membrán Avitaminóza: zatím nebyla popsána

Vitamin K: ovlivňuje srážlivost krve Avitaminóza: zvýšená krvácivost

VitaminyVitaminy Rozpustné ve vodě (hydrofilní)

Vitamin C: antioxidant, tkáňové dýchání, oxidace cholesterolu, zvyšuje vstřebávání železa, podporuje tvorbu červených krvinek Avitaminóza: anémie, kurděje

Kyselina listová: podporuje tvorbu erytrocytů, metabolizmus bílkovin, obnova tkání Avitaminóza: defekty nervové trubice u plodu

při nedostatku v těhotenství, makrocytární anémie

VitaminyVitaminy Rozpustné ve vodě (hydrofilní)

Vitamin B1: metabolizmus bílkovin, tuků a sacharidů, odbourávání AK Avitaminóza: nemoc Beri-Beri

Vitamin B2: metabolizmus bílkovin, tuků a sacharidů Avitaminóza: zatím nepopsána

Vitamin B3: metabolizmus bílkovin, tuků a sacharidů, antidepresivní účinky Avitaminóza: pelagra, průjmy, demence

VitaminyVitaminy

Rozpustné ve vodě (hydrofilní) Vitamin B6: enzymová katalýza,

metabolizmus bílkovin, tuků a sacharidů Avitaminóza: Poruchy periferních nervů

Vitamin B12: růst a bujení buněk kostní tkáně, pro správnou funkci CNS Poškození nervové trubice, makrocytární

nebo perniciózní anémie

Minerální látkyMinerální látky Makroprvky: látky, které potřebujeme ve

větším množství (g, mg) Vápník: 90 % v kostech a zubech

Nedostatek: osteoporóza nebo osteomalacie v dospělosti, u dětí zhoršená mineralizace kostí a porucha růstu

Fosfor: ovlivňuje ukládání vápníku do kostí, je nutný správný poměr!! Nadbytek: odebírání vápníku z kostí!!

Draslík: správná funkce nervové soustavy, srdeční činnost, regulace krevního tlaku

Minerální látkyMinerální látky

Stopové prvky: potřebujeme jich sice nepatrné množství, jsou ale nezbytné Železo: součást hemoglobinu

a myoglobinu Nedostatek: aménie

Jód: nutný pro funkci štítné žlázy Nedostatek: pokud chybí ve stravě

těhotných a kojících, může dojít k nedostatečnému vývoji CNS dítěte

Další složky potravyDalší složky potravy Fytosteroly

Látky rostlinného původu, strukturou podobné cholesterolu

Ve střevech blokují vstřebávání cholesterolu a společně jsou vyloučeny, to vede ke snižování hladiny cholesterolu v krvi

Přirozeně jsou např. v rýžových otrubách, kukuřičných klíčcích, sójových bobech

Přidávají se do některých potravin, např. rostlinný tuk, jogurt, probiotický minidrink, mléko

Další složky potravyDalší složky potravy Probiotika

Bakterie s prokazatelně pozitivním vlivem na střevní mikroflóru, pozitivně působí na celkový zdravotní stav člověka

Např. Lactobacilllus casei, Lactobacillus acidophillus, Bifidobacterium bifidum, breve, longum

Jejich činnosti dochází k poklesu pH a tím k likvidaci nežádoucích mikrobů, potlačení hnilobných procesů, rozkládají rakovinotvorné látky, přispívají ke snížení hladiny cholesterolu,

Další složky potravyDalší složky potravy Aditiva

Přidávají se do potravin za účelem zlepšení jejich kvality Označení E + číslo nebo celý název sloučeniny Zvyšují trvanlivost potravin, zlepšují senzorické

vlastnosti, zajišťují udržení směsi dvou vzájemně nemísitelných složek aj. I látky prospěšné – vitaminy, minerální látky, nenasycené

mastné kyseliny Stále se sleduje jejich zdravotní dopad, kontroluje

přidávané množství

Látky s prokazatelně nežádoucími účinky je zakázáno používat.

PravidelnostPravidelnost

5 – 6 jídel denně Rozmezí cca 3 hodiny Pravidelnou stravou se rovnoměrně

rozloží příjem energie, tělo ji může zpracovávat průběžně nemá potřebu si její část ukládat do zásoby

Pravidelná strava předchází přejídání ve večerních hodinách

Pravidelnost Pravidelnost

Snídaně 20 %

Přesnídávka 15 %

Oběd 35 %

Svačina 10 %

Večeře 20 %

PravidelnostPravidelnost Snídaně = správný start do nového dne

20 – 25 % z celkového denního příjmu energie Kromě dostatku energie doplnit také množství

tekutin Přesnídávka u školních dětí podporuje

soustředění, pozornost a schopnost učit se 15 % z celkového denního příjmu energie Součástí i dostatek tekutin

Podle průzkumu z loňského roku 23 % žáků 6. třídynesvačí! Přitom bylo prokázáno, že pravidelněsvačícím dětem jde učení podstatně lépe.

PravidelnostPravidelnost Oběd by měl být završením první poloviny

dne 30 – 35 % z celkové denní energie (za

1. polovinu dne cca 60 %) Není nutné mít polévku i hlavní jídlo Při

stravování ve škole nemají rodiče vždy kontrolu nad tím, co dítě sní (je třeba se aktivně dotazovat, v případě oprávněné nespokojenosti apelovat na školní zařízení)

Ovlivňovat složení oběda o víkendech a prázdninách

Nedílnou součást by měla tvořit také zelenina nebo ovoce

Pravidelnost Pravidelnost Svačina

Už jen cca 10 % z celkového denního příjmu energie Přednostně potraviny s nižší energetickou hodnotou

a nižším GI Pokud dítě sportuje, může být svačina bohatší

Večeře 15 – 20 % z celkové denní energie Dostatečně objemná, ale méně energeticky vydatná Nemusí být teplé jídlo

II. večeře Poslední jídlo cca 3 hodiny před spaním Vhodná pro sportující děti nebo děti s nízkou

hmotností

Pečivo a obilovinyPečivo a obilovinyPočet porcí za den

Děti 2 – 4 roky 2 – 3 porce

Děti nad 4 roky 3 – 4 porce

Dospělí 3 – 6 porcí

Základ jídelníčku – dobrý zdroj snadno využitelné energie a sacharidů

Zdroj vitaminů, minerálních látek a vlákniny

Pečivo (bílé, celozrnné) 1 porce = 1 krajíc chleba Rýže (loupaná, natural) 1 rohlík, ¾ hrnku rýže nebo Obiloviny (pšenice, těstovin

kukuřice, pohanka aj.) Těstoviny

Mléko a mléčné výrobkyMléko a mléčné výrobky Kvůli obsahu vápníku důležité pro rostoucí dětský organizmus Nejsou vhodné nízkotučné mléčné výrobky Nevhodné tavené sýry (vysoký obsah fosforečnanů)

Mléko 1 porce = 1 sklenice Sýry mléka, 1 jogurt, 50 g Jogurty sýra

Počet porcí za den

Děti 2 – 4 roky 2 - 3 porce

Děti nad 4 roky 1 – 2 porce

Dospělí 1 porce

Maso a masné výrobkyMaso a masné výrobky Zdroj plnohodnotných bílkovin Zdroj železa, fosforu, zinku, hořčíku, vitaminůsk. B, A a D

Drůbež Ryby a rybí produkty Telecí, hovězí Vepřové 1 porce = 30 – 50 g masa, Uzeniny 1 vejce, 5 lžic luštěnin, Lze nahradit vejcem, 2 lžíce ořechůluštěninami nebo ořechy

Počet porcí za denDěti 2 – 4 roky 1 porce

Děti nad 4 roky 1 – 1,5 porce

Dospělí 1 – 3 porce

Tuky a vejceTuky a vejce Ve výživě nezastupitelné! Místo omezovánímnožství se zaměřit na výběr

Tuky pro studenou kuchyni: např. Rama, Flora, Perla Tuky pro teplou kuchyni: Rostlinné oleje (olivový,

řepkový) Skryté tuky: V potravinách, např. tučné mléčné výrobky,

uzeniny, oplatky aj.

Počet porcí za den

Děti 2 – 4 roky 1 porce

Děti nad 4 roky 1 – 1,5 porce

Dospělí 1 – 3 porce

Zelenina, luštěninyZelenina, luštěniny Zelenina je nedílnou součástí zdravéhojídelníčku dětí i dospělých Zdroj vitaminů,minerálních látek a vlákniny

Čerstvá, salát Polévka, dušená, zapékaná Šťáva

Luštěniny cca 2x týdně 1 porce = 1 střední (pouze pozor u malých dětí) paprika, ½ hrnku dušené

Polévka, kaše zeleniny, 1 sklenice Salát, pomazánka zeleninové šťávy

Počet porcí zeleniny za denDěti 2 – 4 roky 1 porce

Děti nad 4 roky 3 – 4 porce zeleniny

Dospělí Alespoň 5 porcí zeleniny a ovoce

Ovoce, ořechyOvoce, ořechy Ovoce nedílná součástzdravého jídelníčku dětí idospělých Více jednoduchýchsacharidů a energie Zdroj vitaminů, minerálních látek a vlákniny

Čerstvé, saláty Jednohubky, špízy Kompoty

Ořechy jsou také ovoce, 1 porce = 1 banán, ½ šálku

mají ale více tuků drobného ovoce, 1 sklenice Mají vhodné složení tuku džusu Pozor u alergických dětí

Počet porcí ovoce za denDěti 2 – 4 roky 2 porce ovoce

Děti nad 4 roky 2 porce ovoce

Dospělí Alespoň 5 porcí zeleniny a ovoce

Cukr a sladkostiCukr a sladkosti Cukr (sacharóza) je pro naše tělo především

zdrojem energie Nadměrný příjem vede ke zvýšené kazivosti

zubů, zvyšování hladiny krevních lipidů, při nevyvážení pohybem také ke zvyšování hmotnosti

Hnědý cukr ani melasa nejsou o mnoho vhodnější

Fruktóza má stejné množství energie přirozeně se vyskytuje v ovoci spolu s ní z ovoce získáme také vitaminy,

minerální látky a vlákninu

Cukr a sladkostiCukr a sladkosti Med kromě sacharidů (glukózy, fruktózy)

obsahuje také vitaminy, minerální látky a enzymy Energetická hodnota není výrazně nižší

Sladkosti z dětského jídelníčku není možné vyloučit úplně Spíše regulovat jejich množství Zaměřit se na výběr (ovoce, sušené ovoce,

ořechy, neslazené müsli, kvalitní čokolády…) Sladkosti s náhradními sladidly do dětského

jídelníčku nepatří

Sůl a slanostiSůl a slanosti Sůl (resp. sodík) je důležitou složkou stravy Není ale vhodná ve velkém množství

Nadbytek vede k zadržování vody v těle,zvyšování krevního tlaku, potíže s ledvinami

Malým dětem se nedoporučuje solit pokrmy vůbec, starším co nejméně

Je třeba si uvědomit, že sůl je i v těch potravinách, kde není vidět nebo se v nich vyskytuje přirozeně V pečivu, uzeninách, solených potravinách,

minerálních vodách

Doporučené množství soli na den (podle WHO): 3 – 5 gramů

Pitný režimPitný režim Pro dospělé 2,5 – 3 litry/den Pro děti:

Nedostatek tekutin se projevuje únavou, bolestí hlavy, neschopností se soustředit

Je kladen vyšší nárok na ledviny, hrozí potíže se zácpou

4 - 7 let 7 – 10 let 10 – 13 let 13 – 15 let 15 – 19 let

Celkem (l/den) 1,6 1,8 2,15 2,45 2,8

Z nápojů (ml/kg/den)

75 60 50 40 40

Pitný režimPitný režim Vhodné nápoje:

Neperlivé stolní vody Sirupy a 100% ovocné džusy ředěné vodou Zelené, ovocné a bylinkové čaje Mléčné nápoje

Nedoporučuje se: Sycené nápoje Větší množství minerální vody Slazené nápoje Silný černý čaj a káva Alkoholické nápoje

Výživa v různých věkových Výživa v různých věkových kategoriíchkategoriích Výživa předškolních dětí (3 – 6 let)

Jíst by měly 5 – 6x denně Rostou pomaleji než v předchozím období – snědí

relativně méně jídla Dodávat dostatek mléčných výrobků, masa, ovoce

a zeleniny Opatrně s celozrnným pečivem – jeden rohlík může

pokrýt celou DDD vlákniny! Zatím tedy postačí z ovoce a zeleniny (především

z listové) Sledovat pitný režim

Ovocné džusy mohou ve větším množství vést k průjmům

Nadměrný příjem energie ze slazených nápojů může nevhodně nahradit energii z pestré stravy

Výživa v různých věkových Výživa v různých věkových kategoriíchkategoriích Mladší školní věk (6 – 10 let)

Změna v režimu stravování vlivem nástupu do školy

Rostou pomaleji – energetická hodnota stravy se zvyšuje nepatrně

Dodržet pravidelnost stravování Nevynechávat v ranním spěchu snídaně Chystat dětem svačiny do školy včetně nápojů

Aktivně se zajímat o složení jídelníčku dítěte ve škole a doma pak doplnit, co za den chybělo

Nezapomínat na pitný režim

Výživa v různých věkových Výživa v různých věkových kategoriíchkategoriích Starší školní věk (10 – 15 let)

Dochází k nástupu puberty a rychlejšímu růstu Je třeba výrazně vyšší příjem energie (někdy je

vyšší u dítěte než u dospělého) Je třeba nesnižovat množství tuku ve stravě, aby

nedošlo k poruše tvorby hormonů U dívek sledovat také množství železa (při

nedostatku je možný vznik anémie v důsledku menstruačního krvácení)

Objevují se tendence dodržovat zásady některého z alternativních způsobů stravování

U chlapců častěji dochází k nedostatku ovoce a zeleniny, strava je celkově málo pestrá

Výživa v různých věkových Výživa v různých věkových kategoriíchkategoriích

Dospívající (15 – 18 let) Složení jídelníčku totožné jako zdravého

jídelníčku dospělých Omezit konzumaci velkého množství sladkostí,

solených pochutin, pokrmů z fast-food, slazených nápojů a celkově se nepřejídat

Není vhodné – zejména u dívek – dodržovat „módní diety“

Příjem stravy vyvážit adekvátní pohybovou aktivitou

Problematické stravovací Problematické stravovací návyky dětínávyky dětí

Častým problémem pro maminky není jen správné složení stravy, ale také množství, které dítě sní

Problémy/konflikty vznikají při: Přechodu z kojení na tuhou stravu Ve věku 2 – 3 let, kdy si dítě stále více

uvědomuje sebe sama jako samostatnou osobnost

Při nástupu do školy V období puberty a dospívání

Problematické stravovací Problematické stravovací návyky dětínávyky dětí První krůčky ke správným stravovacím návykům

Chuť k jídlu je nerovnoměrná Děti rostou ve skocích – podle toho se řídí také množství

snědené stravy Často 3leté dítě sní méně v poměru k tomu, co snědlo jako

kojenec Dítě zkouší projevit své zájmy jakýmkoli způsobem

včetně odmítání jídla Chybu dělají také rodiče, kteří se před dítětem

zabývají vhodností/ nevhodností některých potravin nebo pokrmů Např. jídlo není chutné Není to zdravé Drží sami diety apod.

Problematické stravovací Problematické stravovací návyky dětínávyky dětí První krůčky ke správným stravovacím

návykům Není vhodné dítěti zcela polevit

Např. nabízet pouze jeho oblíbená jídla Nabízet pamlsky „za odměnu, když sní polévku“ Dítěti nevěnovat při jídle nadměrnou pozornost,

pokud nedojí, dostane až další denní jídlo (po obědě až svačinu apod.), do jídla jej nutí

Pokud rodiče v dobré víře, že sní alespoň něco,povolí dítěti jen jeho oblíbené pokrmy, může sestát, že v šesti letech bude jíst jen rohlíky aknedlíky. (pozn.: toto je reálný příklad, není navíc ojedinělý)

Problematické stravovací Problematické stravovací návyky dětínávyky dětí Nástup do školky/školy

Seznámení s novými dětmi, se společným stravováním, nárok na domácí přípravu a úkoly, zájmové kroužky

Děti „okoukávají“ návyky od ostatních Nemají na jídlo dostatek času a začínají jíst

nepravidelně

Rodina by měla ovlivňovat stravu doma Pravidelné snídaně Příprava svačiny do školy Společná večeře a stolování o víkendu

Problematické stravovací Problematické stravovací návyky dětínávyky dětí Dospívání

Mezi 11. – 13. rokem, kdy děti rychleji rostou, dívky nabývají „ženské tvary“, chlapci sílí

Snědí velké množství stravy bez výrazného přibývání na váze Často snědí i větší porci než jejich rodiče

Mezi dívkami se ale začíná objevovat zájem o nejrůznější diety, snaží se hubnout V tomto věku se vyskytuje první epizoda

mentální anorexie

Podle průzkumu společnosti Unilever z loňskéhoroku chce 16 % dívek ze 6. třídy zhubnout.

Poradenské centrum Poradenské centrum Výživa dětíVýživa dětí

Od loňského roku je v provozu poradenské centrum Výživa dětí

Poskytuje konzultace s nutričními terapeuty a lékaři v oblasti zdravé výživy zdravých dětí starších 3 let

www.vyzivadeti.cz info@vyzivadeti.cz

800 230 000

Poradenské centrum Poradenské centrum Výživa dětíVýživa dětí Odborní garanti

OSPDL ČLS JEP SPLDD ČR Fórum zdravé výživy

Zájem rodičů je velký Za listopad a prosinec 9 500 návštěv na webových

stránkách Do současnosti téměř 30 000 návštěv Více než 1 300 vyplněných Dotazníků stravovacích

zvyklostí Více než 600 kontaktů prostřednictvím on-line

poradny a infolinky

ZávěrZávěr

Ze zdravého dítěte může vyrůst zdravý dospělý.

Děkuji za pozornost a těším se nashledanou při dalším semináři!