Zdravotní tělesná výchova (ZTV) ÚVOD

Embed Size (px)

DESCRIPTION

Zdravotní tělesná výchova (ZTV) ÚVOD. Pojem. Zdravotní tělesná výchova je specifická forma tělesné výchovy (TV) určená pro zdravotně oslabené jedince jedince zařazené do III. zdravotní skupiny dle zdravotnické klasifikace. je určena všem věkovým skupinám. ZDRAVOTNÍ SKUPINY. - PowerPoint PPT Presentation

Text of Zdravotní tělesná výchova (ZTV) ÚVOD

  • Zdravotn tlesn vchova je specifick forma tlesn vchovy (TV) uren pro zdravotn oslaben jedince jedince zaazen do III. zdravotn skupiny dle zdravotnick klasifikace. je urena vem vkovm skupinm.

  • Podle smrnice MZ R . 3/1981 a metodickho pokynu MZ R z prosince 1990 prava a vklad smrnice . 3/1981 MZ R o pi a zdrav pi provdn TV a sportu byla nae populace rozdlena do 4 zdravotnch skupin:

    jedinci zdrav, pimen vyvinut svysokm stupnm trnovanosti, pipraveni kplnmu tlesnmu zaten jedinci zdrav, mn trnovan jedinci zdravotn oslaben (trval nebo doasn odchylky tlesnho vvoje, tlesn stavby a zdravotnho stavu) maj urit omezen nemocn jedinci

  • Podle uvedench smrnic maj lkai zkladn pe posuzovat schopnost azpsobilost kpovinn a organizovan zjmov TV a sportu.

    Zdravotn skupinyFormy tlesn vchovyZajitn tlovchovnho procesuI. a II.TV vplnm rozsahu, sport bez omezenUitel TV, cviitel, trenrIII.ZTV, TV slevami, sportovn innost dle druhu oslabenKvalifikovan uitel TV (ZTV), cviitel (ZTV), trenr IV.Lebn TV (LTV)Fyzioterapeuti

  • ZDRAV je stav pln tlesn, duevn a sociln pohody (rovnovha mezi vnjm a vnitnm prostedm, harmonie ivho organismu zskan a zdokonalovan fylogenetickm vvojem)vliv vnjch faktor (ivotn styl viva, pohybov aktivita, prosted)vliv vnitnch faktor (genetick, nervov, endokrinn)

  • OslabenSmen oddlenSpeciln oddlenHybn systmoslaben trupuoslaben dolnch konetinoslaben hornch konetinkyfzylordzyskolizyvertebrogenn poruchyporazov a pooperan stavyploch nohyvrozen luxace kyelnch kloubdtsk obrnaparza a jin deformityporazov a pooperan stavydtsk obrna a parzyporazov a pooperan stavy

  • Respiran systmbronchitidyastma bronchialestavy po zpalu plicKardiovaskulrn systmsrden vady a stavy po operacchhypertenzeischemick choroba srden (ICHS)stavy po infarktu myokardu (IM)Metabolick aendokrinologickporuchydiabetesobezitaendokrinn poruchyI. typuII. typudo 20 % hmotnostinad 20 % hmotnosti (dle Brockova indexu)Gastrointestinlnsystmfunkn poruchyorganick poruchyGynekologickGravidita a estinedlporuchy menstruanho cykluzntliv stavystavy po operacchklimaktrium

  • Nervov a neuropsychicknervov oslabenpsychick chorobyneuropsychick, LMDmentln oslabenstavy po zntechzchvatovit stavystavy po mozkovch phodchstavy po operacchchronick onemocnn CNS (RSK, Parkinsonv syndrom)neurzyepilepsieSmyslovporuchy zrakuporuchy sluchuporuchy eieroslepost, barvoslepost, zbytky zrakuStar vkosteoporza, artrzy, oslaben smysl, poruchy srdenho rytmu

  • racionlnm zpsobem odstranit nebo zmrnit zdravotn oslaben aposlit organismusvytvoit pedpoklady pro vestrann harmonick vvoj zdravotn oslabenho jedinceposkytnout zdravotn oslabenmu monost sportovnho vyit ve vztahu kjeho schopnostem a zdravotnmu stavu.

  • zdravotn pzniv ovlivovat zdravotn oslaben

    vzdlvac - vybavit cvience zkladnmi pohybovmi dovednostmi a nvyky, prohloubit znalosti o vlastnm zdravotnm oslaben (vhodn a nevhodn PA, jejich dvkovn .)

    vchovn - vst ktrvalmu pohybovmu reimu a utvet pocit sebedvry ve vlastn schopnosti (dodrovn zsad TV procesu pravidelnost, rozvoj psychickch a socilnch schopnost..)

  • oddly ZTV (TJ, TV organizace..) vykolen cviitel vyuovac pedmt ZTV na vech druzch a typech kol - Z, S a V (dle poteby, asto jako TV krouek)Zamen specializovan oddly na jednotliv druhy zdravotnho oslaben, nebo smen

  • a) obecn:zkladn gymnastikapohybov hryrytmick gymnastikaprvky jednotlivch sport plavnb) vyrovnvac:Cvien uvolovac (uvolnit klouby a svalov kontraktury)Cvien protahovac (obnovit fyziologickou dlku sval) Cvien posilovac (zvit zdatnost oslabench sval a svalovch skupin) dynamick/statickCvien dechov (statick/dynamick, druhy dechu)Cvien relaxan (vznam, polohy, podmnky, druhy)Cvien vytrvalostn (vznam, vbr, men, Zottova tabulka)Cvien rovnovn (statick/dynamick/balancovn pedmt)

  • je zkladnm zdrojem informac o zdravotnm stavu a rovni funkce pohybovho apartu.Zdroje informac: od lkae (rove celkovho zdravotnho stavu, vsledky ztovch test, potebn doporuen) od samotnho cvience (jeho subjektivn pote, pocity pi cvien, psychick stav, ivotosprva, aj.)zvlastnho pozorovnclenm testovnm antropometrick daje, funkn ukazatele - rove tlesn zdatnosti a pohybov vkonnosti, rove pohybovho apartu

  • je zkladn organizan formou prce ve zdravotn tlesn vchov.Trvn 45, 60, zdka 90 minut, frekvence 1- 3x tdnRozdlen cviebn jednotky/vyuovac hodiny ukazuje tab. 3.

  • stObsahTrvn /minutyTrvn /minutyTrvn /minuty45 minut60 minut90 minutVODNcl, koly, obsah, pprava organismu na zt5-88-1010-15HLAVN vyrovnvac- rozvjejc (kondin)vyrovnvac cvien dle druhu oslabenrozvoj pohybovch schopnost, osvojen si pohybovch dovednost15-2010-1520-3015-2025-4020-40ZVRENfyzick a psychick napt5-77-1010-15

  • druhu zdravotnho oslabenzdravotnmu stavubiologickmu vkupohlavpohybovmu rozvoji cvienc/k a jejich pedchzejc pohybov prpravfunkn zdatnosti cvienczjmu cvienc

  • schematicky se znzoruje kivkou, kterou zskme menm srden frekvence vjednotlivch stech cviebn jednotky.Celkov bv rove zaten organismu u zdravotn oslabench ni ne u zdravch jedinc. Rozliujeme 3 zkladn kivky zaten: jednovrcholov (vrchol je vrozvjejc sti) pro oslaben hybnho systmu dvouvrcholov (2 vrcholy vrozvjejc sti) pro astmatiky svyrovnanm zatenm vrozvjejc sti (mrn kolsajc zaten intervalovho charakteru) - pro jedince snadvhou, obezitou a pro kardiaky

  • Reakce je okamit bezprostedn odpov na zevn podnt, kter je vdy stejn aje geneticky zakotven. Adaptace je schopnost pizpsobit se stejnmu nebo podobnmu podntu pichzejcmu ze zevnho prosted adaptovat se a snit tak psoben tohoto podntu a zvit schopnost odolat podntu intenzivnjmu.

  • Cel soubor adaptanch mechanism se nazv adaptan syndrom. Seley (autor tto koncepce) rozeznv stresor (intenzivn tlesn zt, chlad, horko, hlad aj.) zvnjku psobc faktor a stres dj probhajc vorganismu.Definice stresu: je to soubor regulanch mechanism nastupujcch pi ohroen vnitn homeostzy organismu.

  • Stdium poplachov reakce mobilizace obrannch prostedk organismu vyplaven hormon: Adrenokortikotropn hormon (ACTH), kortizolu, adrenalinu a noradrenalinu (zvyuje se srden frekvence, stoup krevn tlak, prohlubuje se dchn, stoup hladina glukzy, aj.), provd se ve, aby organismus stresor zvldl

  • Stdium adaptace postupn pizpsobovn a lep zvldnut stresora, co se projev ve zven odolnosti. Organismus odpovd zvenm vyplavenm vyplavovn katecholamin a endorfin sniuj tak vnmn bolesti a vyvolvaj pocit uspokojenStdium destrukce pokud psob stresor nadmrn nastv vyerpn, nastupuje selhn organismu a smrt.

  • A/ Adaptace pohybovho systmuzpevnn kosti ve smru tahu a tlaku zmnou architektoniky kostn tknzven ukldn minerlnch sol vkostechzeslen lach, zven tahov odolnostizvten svalov hmoty pomoc hypertrofiezven innosti kontraktilnch element svalovho vlkna pi trninku sly, zven oxidativn kapacity vmitochondrich pi trninku vytrvalosti

  • zmnoen cv a zlepen mikrocirkulace ve svaluzlepen svalov koordinace, pohybov technikyzlepen neuromuskulrn adaptace schopnost zapnout souasn vce svalovch jednotekcelkov zlepen svalov hmoty, pevnosti a odolnosti vazivovho a kostnho systmu, zven svalov sly i vytrvalosti

  • ekonomizace srden prcezven srden stalivostizmny distribuce krvezlepen ortostatick toleranceekonomizace svalov innosti se snenm poadavk na srden systm

  • pokles rizikov sloky LDL cholesterolu, zven ochrann HDL sloky cholesterolusnen sekrece insulinu zvenm citlivosti receptorrychlej vyuit tuk zvenm aktivity lipzy

  • D/ Adaptace neurovegetativn

    zven etcho vlivu parasympatickho systmu (-zajiuje innost organismu v klidu a bezpe. Zaizuje zklidnn celkov innosti organismu-pechod z vlivu sympatiku). Stimuluje proces trvensnen tonu sympatiku (-je zodpovdn za okamit reakce organismu na hrozc nebezpe: mobilizuje zsoby energie a inhibuje proces trven)

  • E/ Psychick adaptace

    zskn pjemnch zitk pi vy pohybov aktivit (vyplavenm endorfin)kompenzace stresovch vliv zbnho ivotazven sebedvry, seberealizaceaktivn postoj kvlastnmu zdravzlepen vztah ke kolektivu

  • Bursov, M. (2005). Kompenzan cvien. Praha: Grada.Buzkov, K. (2006). Streink Praha: Grada.ermk, J. et al. (1992). Zda u m nebol, Praha. Haladov, E., & Nechvtalov, L. (1997). Vyetovac metody hybnho systmu. Brno: Institut pro dal vzdlvn pracovnk ve zdravotnictv. Hlkov, J. et al. (2001). Zdravotn tlesn vchova. [Speciln uebn texty I. st - obecn]. Praha: esk asociace Sport pro vechny.Hokov, B., & Matouov, M. (2000). Kapitoly z didaktiky zdravotn tlesn vchovy. Praha: Karolinum.Janda, V. (1996). Funkn svalov test. Praha : Grada Publishing. Kabelkov, K., & Vvrov, M. (1997). Cvien k obnoven a udren svalov rovnovhy (prprava ke sprvnmu dren tla). Praha: Grada Publishing. Kol, P. et al. (2009). Rehabilitace vklinick praxi. Praha: Galm.Kyralov, M., & Matoukov, M. (1995). Zdravotn TV, Sport pro vechny, Praha.Kyralov, M., & Matouov, M. (1995). Zdravotn TV, 2. st, Sport pro vechny, Praha.Novotn, H. (2001). Dti s diagnzou ploch noha. Praha: Olympia.Lewit, K. (2003). Manipulan lba v myoskeletln medicn. Praha: Sdlovac technika.Pidalov, M., & Riegerov, J. (2002). Funkn anatomie II. Olomouc: Hanex. . Raev, E. (1992). kola zad. Praha: Direkta.Riegerov, J., & Ulbrichov, M. (1993). Aplikace fyzick antropologie v TV a sportu (pruka funkn antropologie). [Uebn texty]. Olomouc: Univerzita Palackho, Fakulta tlesn kultury.Schreiber et al. (1998). Funkn somatologie. Jinoany: H & H.Syslov, V. et al. (2003). Zdravotn tlesn vchova. [Speciln uebn text II. st - zdravotn tlesn vchova pi jednotlivch druzch oslaben]. Praha: esk asociace Sport pro vechny.Tanner, J. (1995). Co sbolavmi zdy. Bratislava: Perfekt.Vle, F. (2006). Kineziologie: pehled klinick kineziologie a patokineziologie pro diagnostiku a terapii poruch