Vývoj analytické chemie

Od prubířství kamenů a kovů

k moderním přístrojovým technikám

Alchymie – odedávna se snaží o rozbory a zjišťování složení látek

Prubířství kovů – Georgius Agricolla (1494 – 1555)

Fyzikální vlastnosti látek

Chemické vlastnosti látek

Vývoj analytické chemie

Rozpustnost látek v kyselinách

Rudolph Glauber (1604 – 1670)

Vývoj analytické chemie

Srážení halogenidů,

hydroxidů

a uhličitanů

Tachenius XVII. století

Vývoj analytické chemie

A. Libavius(1560 – 1616)

R. Glauber (1604 – 1670)

R. Boyle(1627 – 1691)

J.B. Helmont(1577 – 1644)

Barevné srážecí reakce

R. Boyle - XVII. století

Lakmus pro rozlišení kyselin a zásad

Carl Wilhelm Scheele

(1742-1786)

Reakce H2S a jeho příprava

VÝVOJ ANALYTICKÉ CHEMIE

J. L. Gay-Lussac(1778 – 1850)

pufrování srážení sulfidů amonnými solemi, octanem

Vývoj analytické chemie

VÝVOJ ANALYTICKÉ CHEMIE

Petrus Jacobus Kipp5.3.1808 – 3.2.1864

holandský lékárník1860 přístroj na vývoj H2S a dalších plynů

přípravu aparatury vyvinul

ve spolupráci s J. Geisslerem,

německým sklářem

Vývoj analytické chemie

Johann Heinrich Wilhelm Geißler

26.5.1814 – 24.1.1879

německý sklář, fyzik a vynálezce Geisslerovy trubice

(vakuové výbojky)

Vývoj analytické chemie

VÝVOJ ANALYTICKÉ CHEMIE

Heinrich Rose

6.8.1795 – 27.1.1864

německý mineralog a analytický

chemik

1829 – sirovodíkový systém

spoluobjevitel niobu a tantalu

bratr mineralog

otec a děda lékárníci

Vývoj analytické chemie

VÝVOJ ANALYTICKÉ CHEMIE

Carl Remigius Fresenius28.12.1818 – 11.6.1897

německý analytický chemik

1841 – systém dělení kationtů

pravnuk Wilhelm Fresenius17.7.1913 – 31.7.2004

německý chemik vedoucí

Freseniova institutu (laboratoře pro výzkum potravin)

Vývoj analytické chemie

Antoine-Laurent Lavoisier

26.8.1743 – 8.5.1794

francouzský všestranný chemik

stanovoval obsah uhlíku v organických

látkách přes objem oxidu uhličitého

Organická analýza

Joseph Louis Gay-Lussac6.12.1778 – 9.5.1850

francouzský všestranný chemik

1805 složení vody

1810 obsah uhlíku v organických látkách

1824 vylepšil konstrukci byrety

1839 zvolen senátorem

měl 5 dětí

nejstarší syn asistentem u Liebiga

Organická analýza

Jöns Jacob Berzelius

20.8.1779 – 7.8.1848

švédský všestranný chemik

pracoval v anorganické i organické

chemii

studoval elementární složení proteinů

Organická analýza

Gerardus Johannes Mulder27.12.1802 – 18.4.1880

holandský organický a analytický chemik

spolupracovník Berzelia v organické analýze

elementární složení proteinů

Organická analýza

Justus von Liebig

12. května 1803 – 18. dubna 1873

německý organický chemik

jeden ze zakladatelů organické

analýzy

Organická analýza

Jean Baptiste André Dumas14.7.1800 – 10.4.1884

francouzský chemik

popsal stanovení dusíku

v organických látkách

Organická analýza

Anselme Payen6.1.1795 – 12.5.1871

francouzský chemik

objevitel enzymu diastáza a derivátů celulózy

spolupracoval s Dumasem na důkazu dusíku

Organická analýza

Johan Gustav Christoffer Thorsager Kjeldahl

16.8.1849 – 18.6.1900

dánský chemik

– pracoval v pivovaru Carlsberg

v Kodani

– předchůdce Sörensena

– vyvinul destilační metodu

na stanovení dusíku

Organická analýza

Walther Hermann Nernst

25.6.1864 – 18.11.1941

německý fyzikální chemik

jeho práce přispěly k využití

fyzikální chemie v analytické

chemii

Fyzikální metody v analytické chemii

Zygmunt Aleksander Klemensiewicz24.4.1886 – 25.3.1963

polský fyzikální chemik , horolezec a lyžař

1909 – skleněná elektroda na měření pH

Fyzikální metody v analytické chemii

Arnold Orville Beckman10.4.1900 – 18.5. 2004

americký chemik

zakladatel Beckman Instruments

1934 vyvinul pH-metr

1940 spektrofotometr

1955 křemíkové transistory

vzdělání v oblasti přírodních věd je velmi důležité na všech

úrovních, počínaje útlém věku tří nebo čtyř let: „Tyto velmi

malé děti se zajímají o vědu, mladá mysl je zvídavá natolik,

že se nemusíte bát jejich nadšení, stačí soustředit zájem a

nadšení pro vědu.“

Fyzikální metody v analytické chemii

Gilbert Newton Lewis23.10.1875 – 23.3.1946

americký fyzikální chemik

svou prací přispěl k rozvoji

fyzikálně-chemických metod

v analytické chemii

Fyzikální metody v analytické chemii

Izaak Maurits (Piet) Kolthoff11.2.1894 – 4.3.1993

holandský chemik

otec moderní analytické chemie

1915 – acido-bazická titrace

Fyzikální metody v analytické chemii

Robert Bunsen30.3.1811 – 16.8.1899

Spektrální analýza

Gustav Robert Kirchhoff12.3.1824 – 17.10.1887

německý fyzikální chemik

spektrální analýza

Spektrální analýza

Henry Enfield Roscoe7.1.1833 – 18.12.1915

britský chemik

spolupracoval s Bunsenem a

Kirchhoffem na spektrální analýze

Spektrální analýza

Spektrální analýza

autoři pospolu

Jaroslav Heyrovský20.12.1890 – 27.3.1967

1959 – získal Nobelovu cenu za rozvoj

polarografie

Masuzo Shikata10.8.1895 – 8.5.1964japonský chemik spolupracovník Heyrovského

Polarografie

Jaroslav HeyrovskýNarodil se v Praze a jako první studoval chemii, fyziku a matematiku na Karlově univerzitě. Poté odešel studovat na University College do Londýna. Tehdy se potkal s tak význačnými osobnostmi jako byl Sir WiliamRamsay. Studium zakončil v roce 1913; během spolupráce s profesorem Donnanem se začal velmi zajímat o elektrochemii.Další tituly získal v letech 1918 a 1923. Heyrovský odstartoval svou vědeckou kariéru na Karlově Univerzitě v Praze, kde se brzy stal profesorem fyzikální chemie.Hlavním polem Heyrovského vědecké činnosti byla polarografie, za kterou obdržel 10. prosince 1959 Nobelovu cenu za chemii.1967 byl pohřben na vyšehradském hřbitově v Praze. 1982 byla pojmenována planetka 3069 Heyrovský.

Polarografie

Polarografie

Michail Semjonovič Cvět1872 - 26.6.1919

ruský botanik,

1906 – popsal metodu chromatografie

použil ji prvně k dělení chlorofylů

Chromatografie

prof. Ing. Jaroslav Churáček, DrSc.

(*15. 7. 1930 - †24. 1. 2004)

1952 VŠCHT Pardubice – specializace na analytickou chemii

vedl obor Analýza směsí organických látek

Zaměřil se na chromatografické metody analýzy, po plynové

chromatografii později především na vysokoúčinnou kapalinovou

chromatografii

přispěl k jejich teoretickému i praktickému rozvoji podstatným

způsobem

Chromatografie

Richard Laurence Millington Synge28.10.1914 – 18.8.1994

britský chemik

Archer John Porter Martin1.3.1910 –28.7.2002

britský chemik

1952 NC za rozvoj chromatografie

Robert Gansamerický chemik

1906 získal Elliott Cressonovu zlatou medaili udělovanou Franklinovým institutem za změkčování vody pomocí ionexů

Ionexy

Georg Schwarzenbach

švýcarský chemik

1952 publikoval pojednání o chelátech

Schwarzenbach, G (1952). "Der Chelateffekt".

Helv. Chim. Acta 35: 2344–2359 1965

Komplexometrie

Frederick Pearson Treadwell1857 – 24.6.1918

americký analytický chemik

– pracoval ve Švýcarsku

spolupracoval s G. Schwarzenbachem

na rozvoji komplexometrie

Komplexometrie

Doc. RNDr. Rudolf Přibil, DrSc.*23. 7. 1910 1928-1932 vystudoval chemii, matematiku a fyziku na PřFUK

1930 demonstrátor na Ústavu analytické chemie PřF UK u prof. O. Tomíčka1933 doktorát a od té doby pracoval jako asistent na zmíněném ústavuZa nacistické okupace pracoval jako analytik ve Spolku pro chemickou a hutní výrobu,po válce se významně podílel na znovuobnovení činnosti PřF UK 1946 se habilitoval a stal se zástupcem prof. Tomíčka1948-1950 byl pověřen vedením Ústavu pro chemii anorganickou a soudní PřF UK. 1948 politicky persekuován1950 byl z Přírodovědecké fakulty vypuzen1950-1955 pracoval ve Výzkumném ústavu pro farmacii a biochemii 1955 až do odchodu do důchodu na Polarografickém ústavu ČSAV, kde vedl analytickou laboratoř1946 rozpoznal analytické možnosti látek typu EDTA, krátce předtím objevených G. Schwarzenbachem, a rozvinul jejich použití v řadě technik analytické chemie, od gravimetrie, přes kolorimetrii, extrakční separace až po chelatometrické titrace. Je objevitelem důležitých maskovacích činidel, jako je triethanolamin, fluorid, či některé thiolátky a hlavně pak některých metalochromních indikátorů, především xylenolové oranže a methylthymolové modře1953 odměněn Státní cenou

Komplexometrie

Infračervená spektroskopie

Ramanova spektroskopie

Ultrafialová a viditelná spektroskopie

Augerova spektroskopie (líné elektrony)

ESCA elektronová spektroskopie pro chemickou analýzu

XPS (X-ray photoelectron spectroscopy)

RBG (Rutherford backscattering spectroscopy)

NMR (nukleární magnetická rezonance)

RFA (rentgenfluorescenční analýza)

Moderní analytické metody

Johann Heinrich Lambert 26.8.1728 – 25.9.1777

švýcarský matematik, fyzik a

astronom

definoval zeslabování světelného

paprsku při průchodu médii

později známý jako Lambert-Beerův

zákon

jeho využití dalo základ

pro kvantitativní využití spektrálních

metod

Moderní analytické metody

August Beer31.7.1825 – 18.11.1863

německý fyzik a matematik

1860 – vyjádřil Lambertovy představy ve formě zákona

Lambert-Beerův zákon dal základ

pro kvantitativní využití spektrálních metod ve všech oblastech

spekter

Moderní analytické metody

Infračervená spektroskopie

Infračervená spektroskopie znázorňuje energie vibrací

chemických vazeb

Infračervená spektroskopie

Chandrasekhara Venkata Raman7.11.1888 – 21.11.1970

indický fyzik

studoval rozptyl světla v infračervené oblasti

objevil Ramanovu spektroskopii1930 obdržel Nobelovu cenu

Ramanova spektroskopie

Pierre Victor Auger14.5.1899 – 24.12.1993francouzský fyzik

pracoval na poli atomové fyziky, nukleární fyziky a fyziky

kosmického záření

vypracoval metodu analytického

využití rozptylu tzv. pomalých elektronůAugerova spektroskopie

Augerova spektroskopie

povrchová analýza

– řádově do deseti nm

malá schopnost průniku Augerových

elektronů (energie 20 -1000 eV)

slabá intenzita signálu vůči šumu

Děkuji za pozornost

Prosím o dotazy

?